UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA katedra pomocných v ěd historických a archivního studia RIGORÓZNÍ PRÁCE TESTAMENTÁRNÍ PRAXE SOB ĚSLAVSKÝCH MĚŠŤAN Ů V LETECH 1525 – 1600 VÝB ĚROVÁ EDICE HANA ŘÍHOVÁ TESTAMENTARY PRACTICE OF TOWNSMEN OF SOB ĚSLAV IN YEARS 1525 – 1600 SUPERIOR QUALITY EDITION Studijní obor: Pomocné v ědy historické a archivnictví Vedoucí práce: PhDr. Ivana Ebelová, CSc. Konzultant/oponent: PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. Odevzdání práce: 2008 PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem rigorózní práci vypracovala zcela samostatn ě a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu. Hana Říhová V Plané nad Lužnicí 18. 03. 2008 2 Anotace Rigorózní práce „Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů v letech 1525 – 1600“ je založena na studiu testament ů muž ů a žen, které jsou pro sledované období dochovány ve Státním okresním archivu v Tábo ře. P řibližuje laické i odborné ve řejnosti ucelený soubor ran ě novov ěkých testament ů sob ěslavských m ěšťan ů, mapuje testamentární praxi v poddanském m ěst ě, umož ňuje poznat zp ůsob života lidí, profesní a sociální stratifikaci ran ě novov ěké spole čnosti a finan ční hospoda ření jednotlivých domácností. Výjime čným zp ůsobem poukazuje na vztah člov ěka k Bohu, jeho myšlení a vnímání sv ěta na prahu života, vzájemné vazby v rodin ě a vztah ke svým blízkým. 3 Summary The rigorous work „Testamentary practice of Townsmen of Sob ěslav in years 1525 – 1600“ is based on survey of extant last wills of men and woman, available for the tracked period in the State District Archiv (Státní okresní archiv) in Tábor. Is brings the set of early modern testaments of Townsmen of Sob ěslav to the laic public and professionals, it maps testamentary practice in survile town, allows to learn the way of life of folk people, vocational and social stratification of early modern comunities and financial management of single housholds. In this rare way it points sout the relation of men to the God, their way of thinking and sensing the world on the threshold of life, mutual relationships in a family and connections to its closest relatives. 4 ÚVOD.................................................................................................................................................................... 5 HISTORICKÉ A REGIONÁLNÍ PRÁCE A STUDIJNÍ ZÁJEM O TESTAMENTY ................................. 7 KODIFIKACE M ĚSTSKÉHO PRÁVA .......................................................................................................... 13 TESTAMENTY AM SOB ĚSLAV A JEJICH DIPLOMATICKÝ ROZBOR.............................................. 15 TESTAMENTÁRNÍ PRAXE SOB ĚSLAVSKÝCH M ĚŠŤAN Ů................................................................... 26 ZÁV ĚR ............................................................................................................................................................... 36 EDI ČNÍ POZNÁMKA ...................................................................................................................................... 41 EDITOVANÉ TESTAMENTY......................................................................................................................... 43 OSOBNÍ REJST ŘÍK ....................................................................................................................................... 241 MÍSTNÍ REJST ŘÍK ........................................................................................................................................ 261 SLOVNÍ ČEK VYBRANÝCH POJM Ů.......................................................................................................... 263 SOUPIS PRAMEN Ů A LITERATURY ........................................................................................................ 272 SOUPIS PRAMEN Ů............................................................................................................................................ 272 EDICE PRAMEN Ů ............................................................................................................................................. 273 SOUPIS LITERATURY ....................................................................................................................................... 274 POUŽITÉ ZKRATKY .................................................................................................................................... 280 SEZNAM VYOBRAZENÍ............................................................................................................................... 282 Úvod 5 Po čátky mého studia poz ůstalostního řízení nebo testamentární praxe, pramení v dílčí ro čníkové práci. Ta pozd ěji dala základ práci diplomové, kterou jsem v r. 2007 obhájila na FF UK Praha, kated ře Pomocných v ěd historických a archivního studia. Téma, které jsem tehdy zvolila, mn ě p říliš neoslovovalo a p řipadalo mi jako nezáživné a málo atraktivní. Čím více jsem však do něj „zab ředávala“, názor na n ěj jsem postupn ě m ěnila a s chutí jsem se poušt ěla do pátrání po dalších a dalších pramenech. V pr ůběhu zpracování jsem si vytý čila n ěkolik základních úkol ů, které jsem v rámci této práce cht ěla splnit. V prvé řad ě jsem se snažila popsat poz ůstalostní praxi na pozadí městského práva, bez jehož uzákon ění by prakticky nemohlo existovat. Specifikovat zp ůsob jejího vedení a p řiblížit praxi v poddanském jiho českém m ěst ě, jako sou části rožmberského dominia práv ě v období jeho nejv ětšího rozkv ětu. Díky rozší řenému časovému období o 50 let jsem cht ěla zachytit odlišnosti v jejím vedení na po čátku a konci 16. století. Sou časn ě s tím zhodnotit vzniklé testamenty jako písemnosti soukromoprávní povahy a za členit je do příslušné písemné agendy m ěsta, v porovnání s úřednickou praxí aparátu bezprost ředn ě vycházejícího z instrukcí vrchnosti, a postihnout p řípadné zvláštnosti. Zp ůsob jejího zpracování byl z řejmý již na samém po čátku. Necht ěla jsem tuto studii vyhodnocovat formou historického porovnávání s jinou poz ůstalostní praxí zdejší oblasti, spíše zp řístupnit testamenty v celé jejich ší ři formou edice. Snažila jsem se o zp řístupn ění historického pramene odborné i laické ve řejnosti, dokumentujícího spole čenské a právní zvyklosti poddanského m ěsta, vztah člov ěka k Bohu, životu i smrti a jejich vnímání měšťanskou spole čností, profesní i sociální rozvrstvení a finan ční hospoda ření m ěšťanské domácnosti. Bez ohledu na to, zda se jednalo o měšťana bez silného sociálního postavení nebo bohatého a velmi dob ře finan čně situovaného. Protože okolnosti a důvody pro vytvo ření takového textu byly ve v ětšin ě podobné, ne-li stejné, jejich prost řednictvím se nedaly zprost ředkovávat pocity, které zažíval člov ěk stojící na prahu života a postupn ě se rozžehnává se sv ětem. Takové skute čnosti se nedaly relevantn ě posuzovat a proto jsem se snažila takové pokusy maximáln ě vyt ěsnit. I p řesto jsem však necht ěla k testament ům přistupovat „pouze“ historicky – právním a diplomatickým rozborem. Vzhledem k rozsáhlému množství listinného materiálu, který se v rámci vybraného fondu dochoval, jsem se nemohla poušt ět do díl čích rozbor ů testament ů a studia vzájemných vazeb jednotlivých testátor ů. Bylo nutností posuzovat testamentární praxi jako celek a aplikovat ji na kodifikující se m ěstské právo a poukazovat spíše na odchylky a nejednotnost, které se v tomto období v poddanské Sob ěslavi vyskytly. Studie je rozd ělena do sedmi kapitol, z nichž p ět považuji za st ěžejní. První má být 6 pro čtená ře elementárním „zhušt ěným“ vodítkem pro orientaci v jiných odborných pracích, již na toto téma vzniklých, v četn ě regionálních, další se snaží rozebrat testamenty po diplomatické stránce, obecn ě p řiblížit kodifikaci m ěstského práva a zhodnotit testamentární praxi ve m ěst ě. Nejrozsáhlejší je pak souborem zp řístupn ěných testament ů. Ostatní jsou spíše technickým popisem celé studie. Historické a regionální práce a studijní zájem o testamenty 7 Výzkumy spojené s kulturou českého státu v předb ělohorském období nejsou v české historiografii novým tématem. Po čátky historických bádání vývoje spole čnosti lze nalézt již na přelomu 19. a 20. století a za jejich pr ůkopníka je všeobecn ě považován Zikmund Winter. 1 Jeho práce se nezam ěř ovaly pouze na kulturní vývoj českého státu v 15. a 16. století, ale především vývoj m ěst a měšťanské spole čnosti. Další soustavný výzkum, který by navázal na studie z po čátku století však z ůstával dlouhou dobu v pozadí zájmu a publikováno bylo pouze n ěkolik díl čích prací. 2 Z ůstala tak řada nezodpov ězených otázek, které by pozdn ě feudální spole čnost a její kulturu více p řiblížily. Teprve p řed n ěkolika desítkami let se studium hospodá řských a sociálních d ějin pozdn ě st ředov ěké a ran ě novov ěké spole čnosti znovu dostalo do pop ředí v ědeckého zájmu a stalo se oblíbeným tématem historik ů a badatel ů.3 Otev řel se nový prostor pro moderní výzkum politického, hospodá řského a sociálního vývoje stavovské spole čnosti. Za čala být 1 Srov. výb ěr. Winter Zikmund – Kulturní obraz českých m ěst. Život ve řejný v XV. a XVI. v ěku, I – II, Praha 1890 – 1892; týž – V měšťanské sv ětnici starodávné. Kulturní studie o patnáctém a šestnáctém století, Praha 1895; týž – Český pr ůmysl a obchod v XVI. v ěku, Praha 1913; týž – Zlatá doba českých m ěst, Praha 1913; týž – Řemeslnictvo a živnosti XVI. v ěku, Praha 1909; Týž – Z městských živností, Praha 1925. 2 Srov. výb ěr. Kafka František (dále Kafka) – Majetková, sociální a t řídní struktura českých m ěst v 1. polovin