UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FILOZOFICKÁ FAKULTA

katedra pomocných v ěd historických a archivního studia

RIGORÓZNÍ PRÁCE

TESTAMENTÁRNÍ PRAXE SOB ĚSLAVSKÝCH MĚŠŤAN Ů V LETECH 1525 – 1600

VÝB ĚROVÁ EDICE

HANA ŘÍHOVÁ

TESTAMENTARY PRACTICE OF TOWNSMEN OF SOB ĚSLAV IN YEARS 1525 – 1600

SUPERIOR QUALITY EDITION

Studijní obor: Pomocné v ědy historické a archivnictví Vedoucí práce: PhDr. Ivana Ebelová, CSc. Konzultant/oponent: PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. Odevzdání práce: 2008

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem rigorózní práci vypracovala zcela samostatn ě a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu.

Hana Říhová V Plané nad Lužnicí 18. 03. 2008

2

Anotace

Rigorózní práce „Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů v letech 1525 – 1600“ je založena na studiu testament ů muž ů a žen, které jsou pro sledované období dochovány ve Státním okresním archivu v Tábo ře. P řibližuje laické i odborné ve řejnosti ucelený soubor ran ě novov ěkých testament ů sob ěslavských m ěšťan ů, mapuje testamentární praxi v poddanském m ěst ě, umož ňuje poznat zp ůsob života lidí, profesní a sociální stratifikaci ran ě novov ěké spole čnosti a finan ční hospoda ření jednotlivých domácností. Výjime čným zp ůsobem poukazuje na vztah člov ěka k Bohu, jeho myšlení a vnímání sv ěta na prahu života, vzájemné vazby v rodin ě a vztah ke svým blízkým.

3

Summary

The rigorous work „Testamentary practice of Townsmen of Sob ěslav in years 1525 – 1600“ is based on survey of extant last wills of men and woman, available for the tracked period in the State District Archiv (Státní okresní archiv) in Tábor. Is brings the set of early modern testaments of Townsmen of Sob ěslav to the laic public and professionals, it maps testamentary practice in survile town, allows to learn the way of life of folk people, vocational and social stratification of early modern comunities and financial management of single housholds. In this rare way it points sout the relation of men to the God, their way of thinking and sensing the world on the threshold of life, mutual relationships in a family and connections to its closest relatives.

4 ÚVOD...... 5

HISTORICKÉ A REGIONÁLNÍ PRÁCE A STUDIJNÍ ZÁJEM O TESTAMENTY ...... 7

KODIFIKACE M ĚSTSKÉHO PRÁVA ...... 13

TESTAMENTY AM SOB ĚSLAV A JEJICH DIPLOMATICKÝ ROZBOR...... 15

TESTAMENTÁRNÍ PRAXE SOB ĚSLAVSKÝCH M ĚŠŤAN Ů...... 26

ZÁV ĚR ...... 36

EDI ČNÍ POZNÁMKA ...... 41

EDITOVANÉ TESTAMENTY...... 43

OSOBNÍ REJST ŘÍK ...... 241

MÍSTNÍ REJST ŘÍK ...... 261

SLOVNÍ ČEK VYBRANÝCH POJM Ů...... 263

SOUPIS PRAMEN Ů A LITERATURY ...... 272

SOUPIS PRAMEN Ů...... 272 EDICE PRAMEN Ů ...... 273 SOUPIS LITERATURY ...... 274 POUŽITÉ ZKRATKY ...... 280

SEZNAM VYOBRAZENÍ...... 282

Úvod

5 Po čátky mého studia poz ůstalostního řízení nebo testamentární praxe, pramení v dílčí ro čníkové práci. Ta pozd ěji dala základ práci diplomové, kterou jsem v r. 2007 obhájila na FF UK Praha, kated ře Pomocných v ěd historických a archivního studia. Téma, které jsem tehdy zvolila, mn ě p říliš neoslovovalo a p řipadalo mi jako nezáživné a málo atraktivní. Čím více jsem však do něj „zab ředávala“, názor na n ěj jsem postupn ě m ěnila a s chutí jsem se poušt ěla do pátrání po dalších a dalších pramenech. V pr ůběhu zpracování jsem si vytý čila n ěkolik základních úkol ů, které jsem v rámci této práce cht ěla splnit. V prvé řad ě jsem se snažila popsat poz ůstalostní praxi na pozadí městského práva, bez jehož uzákon ění by prakticky nemohlo existovat. Specifikovat zp ůsob jejího vedení a p řiblížit praxi v poddanském jiho českém m ěst ě, jako sou části rožmberského dominia práv ě v období jeho nejv ětšího rozkv ětu. Díky rozší řenému časovému období o 50 let jsem cht ěla zachytit odlišnosti v jejím vedení na po čátku a konci 16. století. Sou časn ě s tím zhodnotit vzniklé testamenty jako písemnosti soukromoprávní povahy a za členit je do příslušné písemné agendy m ěsta, v porovnání s úřednickou praxí aparátu bezprost ředn ě vycházejícího z instrukcí vrchnosti, a postihnout p řípadné zvláštnosti. Zp ůsob jejího zpracování byl z řejmý již na samém po čátku. Necht ěla jsem tuto studii vyhodnocovat formou historického porovnávání s jinou poz ůstalostní praxí zdejší oblasti, spíše zp řístupnit testamenty v celé jejich ší ři formou edice. Snažila jsem se o zp řístupn ění historického pramene odborné i laické ve řejnosti, dokumentujícího spole čenské a právní zvyklosti poddanského m ěsta, vztah člov ěka k Bohu, životu i smrti a jejich vnímání měšťanskou spole čností, profesní i sociální rozvrstvení a finan ční hospoda ření m ěšťanské domácnosti. Bez ohledu na to, zda se jednalo o měšťana bez silného sociálního postavení nebo bohatého a velmi dob ře finan čně situovaného. Protože okolnosti a důvody pro vytvo ření takového textu byly ve v ětšin ě podobné, ne-li stejné, jejich prost řednictvím se nedaly zprost ředkovávat pocity, které zažíval člov ěk stojící na prahu života a postupn ě se rozžehnává se sv ětem. Takové skute čnosti se nedaly relevantn ě posuzovat a proto jsem se snažila takové pokusy maximáln ě vyt ěsnit. I p řesto jsem však necht ěla k testament ům přistupovat „pouze“ historicky – právním a diplomatickým rozborem. Vzhledem k rozsáhlému množství listinného materiálu, který se v rámci vybraného fondu dochoval, jsem se nemohla poušt ět do díl čích rozbor ů testament ů a studia vzájemných vazeb jednotlivých testátor ů. Bylo nutností posuzovat testamentární praxi jako celek a aplikovat ji na kodifikující se m ěstské právo a poukazovat spíše na odchylky a nejednotnost, které se v tomto období v poddanské Sob ěslavi vyskytly. Studie je rozd ělena do sedmi kapitol, z nichž p ět považuji za st ěžejní. První má být

6 pro čtená ře elementárním „zhušt ěným“ vodítkem pro orientaci v jiných odborných pracích, již na toto téma vzniklých, v četn ě regionálních, další se snaží rozebrat testamenty po diplomatické stránce, obecn ě p řiblížit kodifikaci m ěstského práva a zhodnotit testamentární praxi ve m ěst ě. Nejrozsáhlejší je pak souborem zp řístupn ěných testament ů. Ostatní jsou spíše technickým popisem celé studie.

Historické a regionální práce a studijní zájem o testamenty

7 Výzkumy spojené s kulturou českého státu v předb ělohorském období nejsou v české historiografii novým tématem. Po čátky historických bádání vývoje spole čnosti lze nalézt již na přelomu 19. a 20. století a za jejich pr ůkopníka je všeobecn ě považován Zikmund Winter. 1 Jeho práce se nezam ěř ovaly pouze na kulturní vývoj českého státu v 15. a 16. století, ale především vývoj m ěst a měšťanské spole čnosti. Další soustavný výzkum, který by navázal na studie z po čátku století však z ůstával dlouhou dobu v pozadí zájmu a publikováno bylo pouze n ěkolik díl čích prací. 2 Z ůstala tak řada nezodpov ězených otázek, které by pozdn ě feudální spole čnost a její kulturu více p řiblížily. Teprve p řed n ěkolika desítkami let se studium hospodá řských a sociálních d ějin pozdn ě st ředov ěké a ran ě novov ěké spole čnosti znovu dostalo do pop ředí v ědeckého zájmu a stalo se oblíbeným tématem historik ů a badatel ů.3 Otev řel se nový prostor pro moderní výzkum politického, hospodá řského a sociálního vývoje stavovské spole čnosti. Za čala být

1 Srov. výb ěr. Winter Zikmund – Kulturní obraz českých m ěst. Život ve řejný v XV. a XVI. v ěku, I – II, Praha 1890 – 1892; týž – V měšťanské sv ětnici starodávné. Kulturní studie o patnáctém a šestnáctém století, Praha 1895; týž – Český pr ůmysl a obchod v XVI. v ěku, Praha 1913; týž – Zlatá doba českých m ěst, Praha 1913; týž – Řemeslnictvo a živnosti XVI. v ěku, Praha 1909; Týž – Z městských živností, Praha 1925. 2 Srov. výb ěr. Kafka František (dále Kafka) – Majetková, sociální a t řídní struktura českých m ěst v 1. polovin ě 16. století ve sv ětle jejich knih a rejst řík ů m ěstské dávky, SH VI., Praha 1959, s. 253 – 290; Lintner Jan (dále Lintner) – M ěšťanstvo v Sob ěslavi z doby Jagellonské, Muzejní sborník, Sob ěslav 1900 – 1901, s. 9 – 20, 71 – 83. 3 Srov. výb ěr. B ůžek Václav (dále B ůžek) – Rytí ři renesan čních Čech, Praha 1995; B ůžek Václav – B ůžková Hana – Stejskalová Jana (dále B ůžek – B ůžková – Stejskalová) – M ěšťanské domácnosti v předb ělohorských jižních Čechách, JSH 59, České Bud ějovice 1990, s. 65 – 80; B ůžek Václav – Hrdli čka Josef a kol. (dále B ůžek – Hrdli čka) – Dvory velmož ů s erbem r ůže, Praha 1997; B ůžek Václav – Hrdli čka Josef – Král Pavel – Vybíral Zden ěk (dále B ůžek – Hrdli čka – Král – Vybíral) – V ěk urozených, Praha 2002; B ůžek Václav – Král Pavel a kol. (dále B ůžek – Král) – Člov ěk českého raného novov ěku, Praha 2007; Čornej Petr (dále Čornej) – K otázce životního stylu nižší šlechty p řed Bílou horou, SSH 15, Praha 1980, s. 125 – 142; Janá ček Josef – Dějiny obchodu v předb ělohorské Praze, Praha 1955; týž – Ženy české renesance, Praha 1996; Ma ťa Petr (dále Ma ťa) – Sv ět české aristokracie (1500 – 1700), Praha 2004; Míka Alois (dále Míka) – Feudální velkostatek v jižních Čechách (14. – 17. století), SH 1, Praha 1953, s. 122 – 213; týž – Majetkové rozvrstvení české šlechty v předb ělohorském období, SH 15, Praha 1967, s. 45 – 75; týž – Osud slavného domu, České Bud ějovice 1970; týž – Poddaný lid v Čechách v 1. polovin ě 16. století, Praha 1960; Pánek Jaroslav (dále Pánek) – Poslední Rožmberk, Životní p říb ěh Petra Voka, Praha 1997; týž – Poslední Rožmberkové, Velmoži české renesance, Praha 1989; týž – Vilém z Rožmberka, Politik smíru, Praha 1998; týž – Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551 – 1552, České Bud ějovice 2003; Šimák Vít ězslav Josef – Inventá ř Jiho českého vladyctví v r. 1599, JSH 6, České Bud ějovice 1933, s. 116 – 119; Šim ůnek Robert – Správní systém šlechtického dominia v pozdn ě st ředov ěkých Čechách, Rožmberská doména 1418 – 1472, HÜ AV ČR, Praha 2005.

8 vnímána v širších souvislostech, p ředevším z pohledu d ějin hmotné kultury. 4 Česká spole čnost v období raného novov ěku totiž procházela velkými politickými, sociálními, hospodá řskými, náboženskými i kulturními zm ěnami. 5 Tato éra, kdy do českých zemí proudily myšlenky humanismu a renesance, p řinášela touhu po poznání nového zp ůsobu života. Otev řel se prostor pro nové možnosti, kterých za čala využívat celá spole čnost. R ůst šlechtického podnikání 6 pomohl utvá řet sí ť poddanských m ěst a m ěste ček 7, z nichž se v rámci rozši řujících dominií postupn ě formovala centra hospodá řského a kulturního charakteru. Postupem času se za čala uplat ňovat v duchovní i kulturní rovin ě estetika. 8 Spole čnost cítila pot řebu obklopovat se p ředm ěty, které by dokumentovaly jejich spole čenské postavení a které by zárove ň p řinášely pohodlí. Tato bádání se zam ěř ila p ředevším na studium šlechtického prost ředí 9 a teprve v posledních letech bylo možné zaznamenat zájem o studium pramen ů spole čnosti měšťanské. 10 Badatelé se za čali zam ěř ovat na d ějiny rodinných struktur a kulturu

4 Srov. Petrá ň Josef a kol. – D ějiny hmotné kultury. Kultura každodenního života od 16. do 18. století II/1 – 2, Praha 1995; Ohler Norbert (dále Ohler) – Umírání a smrt ve st ředov ěku, Praha 2001; van Dülmen Richard (dále van Dülmen) – Kultura a každodenní život v raném novov ěku (16. – 18. století), 1 – 3, Praha 1999 – 2006. 5 Srov. Janá ček Josef – České d ějiny. Doba p ředb ělohorská 1526 – 1547, I/1–2, Praha 1971 – 1984. 6 Srov. Čornej Petr – K otázce životního stylu nižší šlechty p řed Bílou horou, SSH 15, Praha 1980, s. 125 – 142. 7 Srov. Kafka – Majetková, sociální a t řídní struktura …, s. 253 – 290; Míka Alois – Poddaný lid v Čechách; Procházka Vladimír – Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963. 8 Srov. B ůžek – B ůžková – Stejskalová – M ěšťanské domácnosti …, s. 65 – 80. 9 Srov. výb ěr. B ůžek – Hrdli čka – Dvory velmož ů s erbem r ůže, Praha 1997; B ůžek – Hrdli čka – Král – Vybíral – V ěk urozených, Praha 2002; Čornej – K otázce životního stylu nižší šlechty p řed Bílou horou, SSH 15, Praha 1980, s. 125 – 142; Ma ťa – Sv ět české aristokracie (1500 – 1700), Praha 2004; Míka – Majetkové rozvrstvení české šlechty v předb ělohorském období, SH 15, Praha 1967, s. 45 – 75; týž – Osud slavného domu, České Bud ějovice 1970; Pánek – Poslední Rožmberk, Životní p říb ěh Petra Voka, Praha 1997; týž – Poslední Rožmberkové, Velmoži české renesance, Praha 1989; týž – Vilém z Rožmberka, Politik smíru, Praha 1998; týž – Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551 – 1552, České Bud ějovice 2003; Šulcová Nad ěžda – Vobo řilová Marta – Možnosti využití vklad ů v obnovených deskách zemských pro studium kultury každodenního života šlechty, in: Z archivních depozitá řů , Sborník p řísp ěvk ů k výro čí Pavly Burdové k 70. narozeninám, Praha 1998, s. 100 – 115. 10 I na m ěšťany, kte ří se záhy stali erbovníky. Srov. výb ěr. B ůžek – Rytí ři renesan čních Čech, Praha 1995; Bůžek – Bůžková – Stejskalová – M ěšťanské domácnosti …, JSH 59, České Bud ějovice 1990, s. 65 – 80; Bůžek – Král – Člov ěk …, Praha 2007; Hrubá Michaela – Erbovní m ěšťané – urozená vrstva p ředb ělohorských českých m ěst, Životní styl erbovních rodin na p říkladu Mráz ů z Milešovky v Litom ěř icích, in: V komnatách palác ů v ulicích m ěst, Sborník p řísp ěvk ů v ěnovaných Václavu Ledvinkovi k šedesátým narozeninám, Praha 2007, s. 245 – 257; Janá ček Josef (dále Janá ček) – Ženy české renesance, Praha 1996.

9 každodenního života, se zvláštním z řetelem k testament ům11 a poz ůstalostním rejst řík ům12 . Mnohé z těchto prací vycházely z jednotlivých regionálních univerzitních pracoviš ť v Praze 13 , Ústí nad Labem 14 a Českých Bud ějovicích 15 .

11 Ucelý pohled na badatelský zájem o studium poz ůstalostní praxe (i v zahrani čí) podala Michaela Hrubá. Srov. Hrubá Michaela (dále Hrubá) – „Nedávej statku žádnému, dokud duše v těle“. Poz ůstalostní praxe a agenda královských m ěst severozápadních Čech v předb ělohorské dob ě, AUP Philosophica et Historica V, Studia Historica V, Studia Monografia V, Ústí nad Labem 2002; dále srov. výb ěr. Doležalová Eva – Jíšová Kate řina – Pozdn ě st ředov ěké testamenty v českých zemích. Prameny, metodologie a formy využití, Sborník p řísp ěvk ů z konference uspo řádané 30. listopadu 2005, Praha 2006; Hradilová Marta (dále Hradilová) – Sob ěslavské testamenty z let 1455 – 1523, TA 4, Tábor 1992, s. 47 -107; Kubák Jaroslav – Záv ěti bud ějovických m ěšťan ů v 2. polovin ě 16. století, JSH 34, České Bud ějovice 1965, s. 96 – 103; Malý Tomáš – Kterak „Starochrudimští“ na smrtelném loži kšaftovali. Testamentární praxe v ran ěnovov ěké Chrudimi, SPVA 10, Zámrsk 2005, s. 13 – 36; Pešek Ji ří – Pražské knihy kšaft ů a inventá řů . P řísp ěvek k jejich struktu ře a vývoji v dob ě p ředb ělohorské, PSH 15, Praha 1992, s. 63 – 92; Ratajová Jana (dále Ratajová) – Pražské testamenty (1600 – 1620) jako pramen k dějinám rodinných struktur, PSH 30, Praha 1998, s. 90 – 125; Stejskalová Jana (dále Stejskalová) – Kšaft jako pramen pro studium kulturní úrovn ě m ěšťanské domácnosti, OH 1, České Bud ějovice 1991, s. 74 – 80. 12 Srov. Neudertová Michaela (dále Neuderová) – Inventá ř poz ůstalosti jako pramen poznání všedního dne ženy v předb ělohorské dob ě, DP 13, Praha 1996, s. 153 – 162; Pešek Ji ří (dále Pešek) – Poz ůstalostní inventá ře jako pramen poznání kultury každodenního života, OH 1, České Bud ějovice 1991, s. 30 – 42. 13 Srov. výb ěr. Kolek Roman – Kolínské testamenty a poz ůstalostní inventá ře z let 1542 – 1687. P řísp ěvek ke studiu d ědické praxe v českých ran ě novov ěkých m ěstech, n. d. p. FF UK, Praha 1998; Pašková Lenka – Plze ňské knihy kšaft ů konce 15. a za čátku 16. století a možnosti jejich pramenného využití, n. d. p. FF UK, Praha 1988; Pešek Ji ří – Poz ůstalostní inventá ře …, s. 30 – 42; Rak Petr – Kada ňské knihy trh ů a testament ů z let 1465 – 1603 a testamentární praxe v Kadani od poloviny 15. století do po čátku 17. století, SAP 48, Praha 1998, s. 3 – 106; Ratajová Jana – Pražské testamenty …,, p. d. p. FF UK Praha, 1997; in: PSH 30, Praha 1998, s. 90 – 125. 14 Srov. výb ěr. Hofmannová Pavla – Rodina v 16. století z pohledu testament ů královského m ěsta Louny, in: Hrubá Michaela (ed.): M ěsta severozápadních Čech v raném novov ěku, AUP Philosophica et Historica IV, Studia Historica IV, Ústí nad Labem 2000, s. 107 – 122; Hrubá – „Nedávej statku žádnému …; Štajnerová Miloslava – Testamenty litom ěř ických m ěšťan ů z let 1527 – 1576 jako pramen k dějinám rodinných struktur, in: Hrubá Michaela (ed.) – M ěsta severozápadních Čech v raném novov ěku, AUP Philosophica et Historica IV, Studia historica IV, Ústí nad Labem 2000, s. 87 - 106. 15 Srov. výb ěr. Král Pavel – Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1550 – 1650, Monographia historica II, p. r. p. HÚ J ČU, České Bud ějovice 2002; Týž – Smrt a poh řby české šlechty na po čátku novov ěku, Monographia historica IV, České Bud ějovice 2004; Flašková Zdena – M ěšťané 17. a 18. století ve sv ětle jejich testament ů, n. d. p. HÚ J ČU, České Bud ějovice 1996; Polanská Martina – Každodenní život obyvatel královského m ěsta Tábora ve sv ětle jejich testament ů, n. d. p. HÚ J ČU, České Bud ějovice 1996; Št ěpková Alena (dále Št ěpková) – Sv ět sob ěslavských m ěšťan ů ve sv ětle jejich testament ů 1549 – 1651, n. d. p. HÚ J ČU, České Bud ějovice 2005.

10 I v tomto ohledu byly dochované prameny nejprve využívány k jednostranným účel ům a badatelé jejich širšího využití p říliš nevyužívali. Odklon od hospodá řsky zam ěř ených studií pak umožnil, že testamenty za čaly být posuzovány z hlediska pochopení všech aspekt ů života m ěšťana ran ě novov ěké spole čnosti a poznání m ěšťanských domácností. Vycházelo se z teorie, že testamenty obsahují p ředevším ty p ředm ěty, které měly pro testátora zvláštní význam a byly pro n ěj n ějakým zp ůsobem cenné. Že vypovídají o myšlení a uv ědomování si vlastního místa ve spole čnosti, a že v některých p řípadech mohou p řinášet i tzv. sebereflexi. První snahy o vydávání regionálních studií, zabývající se oblastí Táborska, jsou patrné již na p řelomu 19. v první polovin ě 20. století. Všeobecn ě jsou za pr ůkopníky a jedni z nejlepších znalc ů historie této oblasti považováni Roman Cikhart a Jan Lintner, spole čně s prof. Martinem Kolá řem 16 a Karlem Thirem. 17 Roman Cikhart zam ěř oval svá bádání především na historickoarcheologický, národopisný, umělecko-řemeslný, ale také genealogický a právní vývoj této oblasti 18 a Jan Lintner, odborný archivá ř t řebo ňského archivu a sob ěslavský rodák, v ěnoval pozornost d ějinám rodného m ěsta a jeho nejbližšího okolí. 19 Zabýval se však nejen obecným historickým vývojem, ale v ěnoval se p ředevším

16 Srov. výb ěr. Kolá ř Martin – Sedláček August (dále Kolá ř – Sedlá ček) – Českomoravská heraldika II, Praha 1925 ; týž – Nejstarší pe četi šlechty české až do r. 1300, Tábor 1883. Velké množství článk ů k dějinám Tábora publikoval ve sborníku nesoucí jeho název – Sborník historických prací prof. Martina Kolá ře o d ějinách Tábora, vycházející od r. 1924. 17 Srov. výb ěr. Thir Karel – D ějiny táborského pivovarnictví 1612 – 1912, Tábor 1912; týž – Obrázky z dějin Tábora, Tábor 1920; týž – Píse ň o velkém ohni na Tábo ře v r. 1559, Tábor 1920; týž – Zaniklé domy na místě a v okolí kláštera Táborského, Tábor 1909; týž – Zaniklé domy za kostelem a na dobyt čím trhu, Tábor 1908. 18 Srov. výb ěr. Cikhart Roman (dále Cikhart) – Historický místopis Mladovožicka, Tábor 1910; týž – Krajem Tábor ů, Vlastiv ědná čítanka, Tábor 1922; týž –Liderovice, rodná tvrz hejtmana Petra Aksamita, Tábor s. d., týž – Minulost m ěsta Jistebnice, Tábor 1925; týž – Minulost Táborska, Tábor 1946; týž – Pov ěsti a zkazky z Táborska, Tábor 1925; týž – Selské rody na Táborsku, In: RR č. 3 a 4, České Bud ějovice 2003, s. 8 – 11, 22 – 25 (p řetisk z týdeníku Náš Kraj z r. 1944); týž – Sob ěslav, Sob ěslav 1907; týž – Šlechtické a erbovní rodiny z Táborska. Soupis a bibliografie, JSH 5, České Bud ějovice, 1932, s. 61 – 68, 104 – 110, 133 – 149; týž – Tábor a Táborsko ve sv ětle historie, Tábor 1940; týž – Táborsko, Tábor 1922 19 Srov. výb ěr. Lintner Jan – H řbitovní kostel sv. Marka v Sob ěslavi, Sob ěslav 1926; týž – M ěšťanstvo v Sob ěslavi z doby Jagellonské, Muzejní sborník, Sob ěslav 1900 – 1901, s. 9 – 20, 71 – 83; týž (dále Lintner)– Suchý a And ělský mlýn v Sob ěslavi, JSH 4, České Bud ějovice 1933, s. 22 – 26; týž – Sob ěslav 1390 – 1940, 550 let m ěsta Sob ěslav ě, Sob ěslav 1941; týž – Veselí nad Lužnicí, Tábor 1973; týž – Ohlas vpádu Pasovského vojska do Čech u Sob ěslavi, JSH 16, České Bud ějovice 1947, s. 47 – 56; týž – Kdo byl zakladatelem rodu Přeho řovských z Kvasejovic?, JSH 16, České Bud ějovice 1947, s. 76; týž – Zuzana Vojí řová z Vacovic, JSH

11 studiu kulturního a hospodá řského rozvoje m ěsta a celé spole čnosti práv ě v období nejv ětšího rozkv ětu Sob ěslavi. Na ně poté navázali další badatelé až v 70. a 80. letech, kdy se významným centrem historického bádání stalo Muzeum husitského revolu čního hnutí. Nepominutelnou osobností tohoto období byl pak nesporn ě Rudolf Tecl, který publikoval velké množství díl čích statí a článk ů k dějinám Tábora, ale i celého regionu Táborska, a to nejen v odborných periodikách. 20 Protože se však tyto studie nezabývaly procesem pozůstalostního řízení, byla první ucelen ější práce na toto téma vydaná až v r. 1992, kdy Marta Hradilová zp řístupnila formou edice n ěkolik desítek testament ů sob ěslavských m ěšťan ů z let 1475 – 1525. 21 Tato předkládaná studie by m ěla být jak p řísp ěvkem do celé škály vydaných odborných prací testamentární praxe, tak i pokra čováním již výše zmín ěné studie M. Hradilové. Protože jedním z jejích hlavních cíl ů je p řiblížit poz ůstalostní řízení v období raného novov ěku spíše z hlediska diplomatického a právního, mohla by být p ředstupn ěm dalších prací.

Kodifikace m ěstského práva

17, České Bud ějovice 1948, s. 73 –77; týž – Myslkovice a Roudná v zástav ě Sob ěslavských v letech 1621 – 1622, JHS 18, České Bud ějovice 1949, 75 – 76; týž – List na odúmr ť n ěkterých vsí na Táborsku z r. 1424, JHS 18, České Bud ějovice 1949, s. 58 – 59. Krom ě t ěchto prací, zam ěř ené na historii Sob ěslavi, vydal celou řadu regionálních prací zam ěř ující se na Táborsko. 20 Srov. výb ěr. Tecl Rudolf (dále Tecl) – Nejstarší inventá ř sob ěslavského m ěstského archivu z roku 1626, TA 8, Tábor 1997 – 1998, s. 71 – 103; týž – Neznámý táborský kšaft z druhé poloviny 15. století, K šedesátinám Františka Šmahela, JSH 63, České Bud ějovice 1994, s. 153 – 157; týž – O jednom nepochopeném výro čí aneb Kdy se stala Sob ěslav m ěstem?, KK 1990, č. 3, s. 9 – 12; týž – Styky Sob ěslavi a Tábora ve sv ětle tzv. Purkmistrovských ú čtů let 1484 – 1526 a dalších soudobých písemností soběslavského m ěstského archivu, TA 11, Tábor 2002, s. 109 – 137; Tecl Rudolf – Vondrá ček Milan – Skryté edice a regesty listin a list ů k dějinám husitské revoluce (1419 – 1437), TA 6, Tábor 1994, s. 145 -149. Srov. Jeho kompletní bibliografii, publikovanou v TA č. 13, ve Sborníku Státního okresního archivu v Táboře. 21 Srov. Hradilová – Sob ěslavské kšafty ..., s. 47 -103.

12 Proces vzniku poz ůstalostního řízení 22 je úzce vázán na kodifikaci m ěstského práva. Základním pramenem je zakládací listina nebo m ěstské privilegium, které m ěsto získává od svého zakladatele, jako souhrn základních norem, jimiž jsou upravována „soukromá, trestní, procesní práva a výkonná pravomoc“ .23 Obsahem takových výsad, jejichž po čátky lze hledat již v období raného st ředov ěku, mohlo být jak ur čení kompetencí m ěstských orgán ů, tak utvá ření praxe na městských soudech 24 Čechy a Morava se v rámci celého území rozd ělily na dv ě oblasti m ěstského práva. Severní část Čech a Moravy, Slezsko a Lužice bylo pod vlivem tzv. magdeburského práva a st řední a jižní část Čech tzv. práva švábského, n ěkdy nesprávn ě ozna čovaného za norimberské. Rozd ěleny tak byly podle toho, ke které vrchní stolici se odvolávaly. První oblast byla v úzkém spojení s Magdeburkem, jehož soud – kmetská stolice – fungoval jako vrchní odvolací soud pro česká m ěsta. Obecn ě se soudí, že toto právo reprezentovalo starší právní oby čeje, bylo konzervativní a málo „flexibilní“. 25 Oproti tomu norimberské v tak těsném sepjetí s vrchní stolicí nebylo a tak se formovalo pomalu a postupn ě. Časem za čalo nabývalo na p řevaze a magdeburské právo postupn ě vytla čovalo. Za čalo se mu říkat české městské právo, neboli právo oblasti starom ěstské. 26 Hlavním d ůvodem, pro č došlo k jeho uzákon ění, byl ekonomický, hospodá řský a politický rozvoj m ěst. Pro m ěšťany se čím dál čast ěji stávala otázka právní jistoty ve m ěst ě pro živnosti a v ůbec podnikání, pot řebn ější, protože uplat ňování nejednotného práva bylo takovému rozvoji spíše na p řekážku. Již na po čátku 16. století Brikcí z Licka „oprášil“, připravil k úprav ě a p řekladu brn ěnskou právní knihu. A čkoliv se jejími pravidly m ěsta řídila až do p řijetí Koldínova zákoníku, nebyla považovaná za skute čnou kodifikaci m ěstského

22 Jemu bylo možné p ředejít v okamžiku s ňatku, když snoubenci uvád ěli do knih svatebních smluv majetek přinášející do manželství, „… smlouvy, kterýž sou se svatební vykonali …, p ři t ěch smlúvách tak zanechávám …“, a p ředem tak stanovit, jaké bude tzv. vdovské v ěno, které m ěli manželé pro smrti jednoho z partner ů získat. Výše vdovského v ěna byla v městském právu upravena podle toho, kdo ho z řizoval. Vdovec z řizoval v ěno v trojnásobné výši oproti svobodnému ženichu. Zem řela-li manželka do roka od s ňatku, z ůstalo muži její v ěno i výbava. Zem řel-li muž, bylo jí v ěno i obv ěnění vráceno, spolu se vším, co do manželství p řinesla. Srov. Malý – D ějiny práva …, s. 106 – 107, testament č. 46. 23 Srov. Kej ř – Vznik m ěstského …, s. 138 – 139. 24 Srov. Adamová Karolína – Soukup Ladislav – Prameny k dějinám práva v českých zemích, Plze ň 2004, s. 43 – 45; Malý – D ějiny práva …, s. 89. 25 Srov. Hrubá – „Nedávej statku …“, s. 49 – 50; Kej ř – Vznik m ěstského …, s. 156 – 172; Malý – D ějiny práva …, s. 89 – 91. 26 Srov. Malý – D ějiny práva …, s. 90.

13 práva. 27 Teprve Pavel Kristián z Koldína, pražský právník a dokonalý znalec právní praxe připravil zákoník, který byl v r. 1580 apela čním soudem uznán za závazný. Soubor t ěchto právních p ředpis ů upravoval život m ěstských obyvatel, spolu se správou a soudnictvím. 28 Poz ůstalostní řízení vycházelo z manželského a rodinného práva a z práva majetkového, jehož sou částí bylo právo d ědické. Právo kšaftovat bylo Koldínovým zákoníkem dáno všem obyvatel ům m ěsta, bez rozdílu pohlaví. 29 Po řídit poslední v ůli tak v období raného novov ěku m ěl právo každý, muž i žena 30 , kte ří m ěstskému právu podléhali, disponovali n ějakým vlastním majetkem a byli právn ě odpov ědní. Podrobn ější podmínky pro její sepsání byly zve řejn ěny práv ě v městských právech. 31 Právní zp ůsobilost byla posuzována z n ěkolika aspekt ů. Za hlavní podmínku byla považována zachovalost cti, která nebyla dána ne čestným lidem. Jednalo se o osoby narozené z nemanželského svazku, osoby vykonávající ne čestné povolání a nebo odsouzence. Další důležitou podmínkou byl stav p říčetnosti a v ěk. Protože do té doby prakticky neexistoval institut jejího zbavení, podléhala subjektivnímu zhodnocení, kdy každý testátor sv ůj duševní zdravotní stav hodnotil v testamentu sám. 32 Pokud se týká v ěku, i ten byl v městských právech jasn ě specifikován, rozdílný u muž ů a žen, a čkoliv jeho zjišt ění mnohdy nebylo lehkou záležitostí. 33 Dosp ělost byl pro muže dána 18. rokem života, a čkoliv i tehdy nemusel být za dosp ělého považován každý muž, který tohoto v ěku dosáhl. P řevším nebyl dosp ělý

27 Srov. Brikcí z Licka, in: Jire ček Hermenegild (ed.) – Práva m ěstská, Praha 1880. 28 Podrobně k tomuto srov. Malý – D ějiny práva …, s. 91. 29 Jednalo se o m ěšťany, kte ří spadali pod m ěstské právo a požívali výhody z toho plynoucí. Na druhé stran ě museli odvád ět dan ě za sebe i za svou rodinu, museli se podílet na obran ě m ěsta a byli poddanými pána, který město vlastnil. Srov. B ůžek – Král – Člov ěk českého …, s. 139 – 165; van Dülmen – Kultura a každodenní život …, 2. díl, s. 61 – 121. 30 U žen nesm ělo jít o spole čný majetek s manželem, protože v takovém p řípad ě kšaftoval muž. O jejich postavení v ran ě novov ěké spole čnosti srov. výb ěr. Janá ček – Ženy …, Praha 1996; Macek Josef – Jagellonský věk v českých zemích, 3 – 4. díl, Praha 2002, s. 456 – 467; Ratajová – Pražské testamenty …, s. 90 – 125. 31 Srov. Koldín z Koldínova Kristián Pavel (dále Koldín) – Práva m ěstská, 1579, čl. D XLII/III, IV, E II – VI, s. 130, 142 – 143. 32 „… p ři rozumu zdravém a pam ěti st řízlivé… .“ Na p řekážku však nebyl špatný fyzický stav a nebo jeho vysoký v ěk. Srov. Hrubá – „Nedávej statku …, s. 109 – 110; Št ěpková – Sv ět sob ěslavských m ěšťan ů …, s. 21 – 24 a kap. Testamenty AM Sob ěslav a jejich diplomatický rozbor. 33 Pro člov ěka raného novov ěku nebylo datum narození podstatným údajem a tak se hranice dosp ělosti mnohdy hodnotila podle sekundárních znak ů. Srov. Malý – D ějiny práva …, s. 122 – 123.

14 ten, který nebyl majetkov ě samostatný a byl tak pod řízen v ůli svého otce. 34 Pro ženy byla stanovena hranice 15. roku života. I v jejich p řípad ě mohla nastat výjimka, kdy naopak nemusely dosáhnout rozhodného v ěku v případ ě, že byly provdány. Každá vdaná žena (i mladší) byla automaticky dnem uzav ření s ňatku považována za dosp ělou. Sňatky tohoto období byly záležitostí p ředem ur čenou a každé manželství mohlo vzniknout pouze za p ředchozího souhlasu rodiny, a to i za p ředpokladu, že m ěstské právo vycházelo z tzv. snubní svobody. 35 Žena m ěla zákonné právo na v ěno, které jí rodina mohla odmítnout jen z přesn ě stanovených d ůvod ů. Tento majetek se po s ňatku stával majetkem manžela, který o n ěm rozhodoval. Neustálé spole čenské znevýhod ňování žen p říliš neumož ňovalo jejich seberealizaci a byly ke svým muž ům existen čně p řipoutány. Fakticky byly odsouzeny pouze k zajišt ění chodu domácnosti a k výchov ě d ětí. 36 Možnost vlastního podnikání jim byl dána pouze v případ ě, že to akceptoval jejich manžel. 37 Ženám, jímž byl po smrti manžela odkázán majetek, se pak otev řel zcela nový prostor. Z pohledu sou časníka se stávaly emancipovanými a ekonomicky nezávislými, což znamenalo ur čitý posun kup ředu. První snahy o uspo řádání b ěhem života nabytého majetku jsou patrné od 14. století, kdy ve form ě listiny vznikaly první testamenty. Zhruba do této doby jsou zahrnovány i první měšťanské vklady do m ěstských knih, spole čně se zbožnými dary. 38 Nej čast ěji šlo o knihy památní nebo soudní, v poddanských m ěstech p řevládaly hlavn ě knihy památní. V období raného novov ěku testamentární praxe nezaznamenala p řílišných zm ěn a m ěla své ustálené formule. Ty byly porušovány pouze v mezních situacích, kdy testátor sepisoval, či diktoval záv ěť v posledních okamžicích svého života. Jak již bylo výše řečeno, právo volného nakládání s majetkem bylo závislé ud ělení městského privilegia. Jiho české Sob ěslavi 39 bylo právo volného nakládání s majetkem

34 Svobodn ě mohl rozhodovat pouze o majetku své ženy. Srov. Malý – D ějiny práva …, Praha 2003, s. 122 – 123. 35 Srov. Malý – D ějiny práva …, s. 106. 36 Byla však i taková manželství, kde se žena t ěšila velké vážnosti a tomu pak odpovídal i odkaz, kdy „… pro vážnost její, … po smrti mé jí odkazuji, aby ze všeho statku mého movitého i nemovitého dva díly brala a šaty ložní i chodící a truhly, kteréž ke mn ě p řivezla to k tomu …“ . Na tehdejší dobu nevídaný úkaz, když vezmeme v úvahu, že žena m ěla podle manželského práva nárok na ⅓ majetku manžela. Srov. Malý – D ějiny práva …, s. 107 a testament č. 14. 37 Srov. testament č. 84. Ze zn ění testamentu je z řejmé, že manželé provozovali živnost p řinejmenším spole čně. 38 O první m ěšťanských testamentech a listinách s prvními zbožnými ve řejnými dary srov. Hrubá – „Nedávej statku …“, s. 57 – 59; Kej ř – Vznik m ěstského …, s. 148 – 150. 39 Srov. Cikhart – Sob ěslav; Lintner – Sob ěslav …; týž – List na odúmr ť, JHS 18, České Bud ějovice 1949, s. 58

15 uděleno Jind řichem z Rožmberka v r. 1390 40 , kdy za úplatu 96 kop ud ělil m ěstu tak řečené právo královské („ius regale“). Rožmberk dále ustanovil, že první instancí p ři odvolacím řízení bude soud v Českých Bud ějovicích a ur čil vojenskou povinnost pro m ěšťany. 41 Obecn ě takto ud ělené privilegium m ělo pro m ěšťany zásadní význam, na n ěmž vedle ud ělení práva trhu m ěli p řednostní zájem. 42 Rožmberkové k takovým krok ům p řistupovali uvážliv ě, ale dob ře si uv ědomovali, že ud ělení t ěchto výsad znamená hospodá řský i kulturní r ůst celého panství a v rámci českého království zaujímali ve vydávání takových listin výsadní postavení. Rožmberkové, jako slavný šlechtický rod, spojovali svou historii se Sob ěslaví dlouhá staletí. 43 V r. 1565 p řevzal Petr Vok z Rožmberka, od svého bratra Viléma, správu nad choustnickým panstvím s hradem a m ěstem Sob ěslaví, žele čským panstvím a vimperským panstvím a k tomu od Švamberk ů p řikoupil panství bechy ňské. Žele čské se záhy spojilo s choustnickým a bechy ňským a centrem se stala Bechyn ě.44 Takto postoupená panství vzkvétala, protože Petr Vok, 45 a č nem ěl žádné velké zkušenosti a do té doby se staral spíše o své záliby, se projevil jako velmi schopný hospodá ř. I když byl na první pohled brán jako samostatný „vlada ř“ a fakticky se i osamostatnil, pod řízenost, jíž v rámci celého

– 59; Sedlá ček August (dále Sedlá ček) – Hrady, zámky a tvrze království českého IV, Praha 1895. 40 Listina byla vydána 18. zá ří 1390. Ve fondu je dochován její originál. V r. 1549 byla potvrzena arcivévodou Ferdinandem I. Habsburským a r. 1569 Petrem Vokem z Rožmberka. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I A 1/1, kt. č. 1; dále Haas Antonín – Codex iuris municipalis. Privilegia nekrálovských m ěst českých, 4/1, Praha 1954, č. 140; Cikhart – Sob ěslav, s. 8 a 12; Lintner Jan (dále Lintner) – AM Sob ěslav, AEP, České Bud ějovice 1965, s. 2 a 65; Lintner – Sob ěslav …, s. 13 – 17. 41 Vydání takového práva obecn ě znamenalo nejen výkon soudnictví, ale též výkon vlastní správy. V případ ě Sob ěslavi je doložená existence m ěstských ú ředník ů již v r. 1376, kdy u neevidovaného p řípisu u listiny z r. 1371 je uvedeno jak jméno nejstaršího sob ěslavského rychtá ře a purkmistra, ale též člen ů m ěstské rady. V r. 1990 R. Tecl zpochybnil tvrzení Jana Lintnera o tom, že se Sob ěslav stala „regulérní m ěstskou komunitou“ až na základ ě vydání listiny z r. 1390. Srov. SOkA Tábor, AM Soběslav, sign. č. I A 5/1, kt. č. 1; dále Lintner – Sob ěslav 1390 – 1940, Sob ěslav 1941, s. 13 – 17; Tecl – O jednom…, č. 3, s. 9 – 12. 42 Sob ěslav byla t řetím m ěstem v po řadí, která toto privilegium v rámci rožmberského panství získala. P řed ní bylo v r. 1361 ud ěleno Bavorovu a r. 1376 T řeboni. Srov. Haas Antonín – O tak řečeném právu královském rožmberských m ěst a m ěste ček, JSH 26, České Bud ějovice 1957, s. 70. 43 Vzhledem k dlouhodobému spojení s Rožmberky není nutné provádět bližší exkurz do historie. 44 Pánek – Poslední Rožmberk, s. 64. 45 M ěl velké plány na z řízení evangelické školy v Sob ěslavi. Když po smrti svého bratra p řebíral celé dominium, musel řešit t ěžké hospodá řské otázky. Bechy ňské panství záhy prodal Švamberk ům a vymínil si, že tuto školu zřídí oni. Bohužel se tak nestalo, protože tyto snahy zp řetrhala 30letá válka.

16 rožmberského panství podléhal svému bratrovi, byla více než patrná. P řevzal od n ěj dosavadní správní systém, jak s vrchnostenskými ú ředníky, tak s nižším personálem. 46 Úst řední správa i organizace na jednotlivých panstvích se od 15. století zdokonalovala a vyvrcholila práv ě v období století 16.. Na jednotlivých panstvích byl hlavou hejtman, který na choustnickém panství objevuje již od r. 1444. Ten m ěl na starosti veškerou politickou, soudní, policejní a hospodá řskou správu panství a podléhal p římo vlada ři. Jeho hlavním úkolem bylo „spravovat celé panství, pravideln ě držet soud“, řešit spory mezi poddanými, spravovat sirot čí záležitosti, které „ choval v truhlici, k níž m ěli s písa řem po klí či, t řetí klí č byl v opatrování sob ěslavských konšel ů“.47 Jako ú ředník nesídlil na Choustníku, ale v Sob ěslavi, ale v 16. století jeho ú řad zanikl. 48 Petr Vok z Rožmberka, který se snažil p řevzít správní systém po vzoru rožmberského dominia, zachovat základní články správy a p řiřadit k nim centrální pro celou državu, vytvo řil na spojených panstvích správu v čele s bechy ňským hejtmanem. Jeho povinností bylo ú častnit se p ři obnovování m ěstské rady a jmenování ú ředník ů do úřadu. 49 Spole čně se sborem konšel ů, byl do funkce jmenován i rychtá ř. Ten byl výkonným orgánem m ěstské rady v policejních a soudních záležitostech. Jeho funk ční období bylo ro ční a řádn ě ustanovený rychtá ř p ři obnovení rady byl tzv. ložním rychtá řem. Do jeho soudní kompetence pat řilo nižší soudnictví v menších sporech o dluhy nebo drobné urážky na cti, ty závažn ější pak řešil konšelský ú řad (nebo též soud), pod n ějž spadali všichni p říslušníci města, obyvatele zádušních a m ěstských vesnic. Konšelský soud řešil záležitosti týkající se po řizování poslední v ůle, projednávání poz ůstalostního řízení a stejn ě tak inventarizování majetku, publikování kšaftu, rozd ělení d ědictví mezi poz ůstalé, v případ ě úmrtí m ěšťana

46 Srov. výb ěr. B ůžek Václav – Hrdli čka Josef a kol.– Dvory velmož ů …, s. 135; Cironisová Eva (dále Cironisová) – Vývoj správy rožmberských panství ve 13. – 17. století, SAP 31/1, Praha 1981, s. 105 – 178; Míka – Feudální velkostatek …, s. 122 – 213; týž – Majetkové rozvrstvení …, s. 45 – 75; týž – Osud …, s. 94; Němec Bohumír – Rožmberkové. Životopisná encyklopedie panského rodu, České Bud ějovice 2001; Pánek Jaroslav – Poslední Rožmberk, s. 64; týž – Poslední Rožmberkové, s. 105; týž – Vilém z Rožmberka, s. 125; Šim ůnek – Správní systém …, Praha 2005. 47 O jejich povinnostech byly vydávány instrukce z nichž nestarší je práv ě pro hejtmana choustnického panství, pocházející pravd ěpodobn ě z r. 1547. Srov. Cironisová – Vývoj správy …, s. 130. 48 Srov. Lintner – AM Sob ěslav, 1. díl, s. 4. 49 Od r. 1577 bylo obnovování rady p řítomno n ěkolik rožmberských ú ředník ů. Vedle ú řadu bechy ňského hejtmana Jana Lazeckého z Písnice, byl členem renova ční komise Jan Špulí ř z Jiter. Fridrich Vora čický z Pab ěnic a v r. 1599 obnovoval radu Ji řík Hohmut z Harasova spole čně s Ji říkem Olbramem ze Št ěkře, Václavem Špulí řem z Jiter a Bartolom ěje ze Slisenpachu. Srov. Lintner – AM Sob ěslav, 1. díl, s. 5.

17 a zanechání po sob ě sirotk ů, ochrana sirot čích pen ěz, apod. 50 Z jejich činnosti vznikla rozsáhlá agenda o projednávání poz ůstalostí, záležitosti sirot čí, knihy kšaft ů a svatebních smluv a další.

50 Srov. Lintner – AM Sob ěslav, 1. díl, s. 24, 26 – 27.

18 Testamenty AM Sob ěslav a jejich diplomatický rozbor

Jedná se o zpracovanou výb ěrovou edici, která zahrnuje ucelený soubor testament ů z let 1525 – 1600 existujících v listinné podob ě. Zpo čátku se opírala jen o novov ěké testamenty, které byly v rámci inventá ře a pr ůvodce po Archivu m ěsta Sob ěslav (dále AM Sob ěslav) 51 za člen ěny do skupiny listin. 52 Podrobným zkoumáním spisového materiálu byl soubor rozší řen a postupn ě do něj byly za člen ěny testamenty, které byly ve fondu uloženy v kartonech zahrnující veškerou poz ůstalostní agendu m ěsta. 53 Výjime čným p řípadem bylo za řazení pergamenové listiny z roku 1537 54 nebo nalezení pravd ěpodobn ě listu z knihy kšaft ů z let 1560 – 1562 55 . Výb ěr celého souboru však byl do ur čité míry ovlivn ěn p řístupem autora a zpracovatele fondu, Jana Lintnera. Celá studie je zpracovaná podobným zp ůsobem jako práce diplomová. P ředevším byl o 50 let rozší řen její časový rozsah. Toto rozší ření zpo čátku znamenalo za řadit do edice velké množství materiálu a tak bylo nutné jeho výb ěr omezit. P ři studiu dalších materiál ů archivu města bylo nalezeno velké množství podn ětů vztahujících se k dané tématice, které však z časových d ůvod ů p řesahovaly její možnosti. Na rozdíl od práce p ředchozí, do níž byly krom ě testament ů zahrnuty i poz ůstalostní rejst říky a další dokumenty, které bezprost ředn ě s vybranými testamenty a rejst říky souvisely, tato se omezila jen na „pouhé“ testamenty. Z diplomatického hlediska mají editované testamenty podobu listin, a ť už v listinné podob ě dochované, pop ř. pozd ěji v městských knihách zapsané. 56 Skladba listinných testament ů tak byla více mén ě totožná, odchylky se ukázaly spíše v umíst ění jednotlivých diplomatických formulí. Invoka ční formule57 „ Ve jméno Boží Amen “ , „ Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen “, „Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Amen “, „ Ve jméno Blahoslavené Trojice Amen “,

51 Srov. Linter Jan – AM Sob ěslav, 1965; Lintner Jan, Salák František – Okresní archiv v Sob ěslavi, Pr ůvodce po fondech a sbírkách, Sob ěslav 1958. 52 Jedná se p ředevším o listiny týkající se záležitostí m ěšťan ů a poddaných a jejich nemovitostí a jsou do nich za řazeny i rodné a výhostné listy. Srov. Linter Jan – AM Sob ěslav, 1. díl, s. 93 – 100. 53 Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, kt. č. 135 a 136. 54 Srov. testament č. 13. 55 Na tomto listu papíru jsou psané 3 testamenty v rozdílném časovém horizontu. Jednalo se o „duplikáty“ již zpracovaných testament ů č. 43 Magdalény Smetánkové, č. 44 Linharta Gregory a č. 57 Ji říka peka ře. Srov. blíže kap. Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů. 56 Odlišnou formu mohly mít testamenty, které byly sepisovány po smrti testátora. 57 P řed invoka ční formulí se objevuje datace u testamentu č. 40 a, 40 b.

19 „Ve jméno Otce, Syna i Ducha Svatého Amen “, „ Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Boha otce i syna i Ducha svatého Amen “, „ Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Boha Otce, i Syna i Ducha Svatého, vše jednoho Hospodina “, vyjad řující náboženskou orientaci a zárove ň zřejm ě i vážnost, s jakou k sepsání m ěšťané p řistupovali, byla v testamentech na první pohled patrná. Za invokací v ětšinou p řichází datace. 58 Data ční formule, která vyjad řuje den sepsání kšaftu mívá r ůznou podobu. Skoro ve všech p řípadech je provád ěna podle církevních svátk ů nebo pr ůběžných dn ů v měsíci. 59 Za ní obvykle následuje intitulace 60 , která p řibližovala jméno testátora, p říslušnost k obci, 61 p řípad ě povolání nebo stav. 62 V některých p řípadech byla udávána i zachovalost cti 63 , výrazy úcty jimž se v obci t ěšili 64 , p říbuzenství 65 nebo nap ř. bývalé manželovo postavení 66 . Bezprost ředn ě za jménem následuje formule o duševním zdraví testátora a její za člen ění do testamentu m ělo p ředcházet budoucímu zpochybn ění a napadení jeho právoplatnosti. 67 Arenga a narace na ní i na sebe vzájemn ě a t ěsn ě navazují, v některých p řípadech se dokonce prolínají. Arengy jako obecné motivace sepsání testamentu, z řejm ě vycházející z podobného ne-li stejného modelu, se v testamentech tém ěř v ůbec nevyskytují do zhruba poloviny 16. století. Teprve od té doby jsou do testament ů pozvolna uvád ěny. Z jejich formulací je z řejmá zna čná variabilita, kdy od jednoduchých „frází“ vyjad řující úvahy nad smrtelností typu „… mám p řed sebou smrt jistou, ale o hodin ě smrti nev ědouce …“ , „… smrt mnohé z tohoto sv ěta pojímá …“ , „… dříve nežli by v to hodina smrti nakro čila …“, „… žádný pod nebem člov ěk není jist …“ , „… na tomto sv ětě o nic jist ějšího není, než

58 Jsou p řípady, kdy datace je umíst ěna na konci testamentu. Srov. testamenty č. 13, 36, 38, 39, 41, 48, 51, 53 – 58, 62, 64, 68 – 70, 89, 90, 98, 101, 103 a 104. 59 O jejich p řevodech blíže v kap. Edi ční poznámka. 60 Výjimku tvo ří testament č. 82, kde intitulace na prvním míst ě. 61 Srov. testament č. 92. 62 Jejich stav není možné ve v ětšin ě p řípad ů zjistit. Prakticky pouze v případ ě, že byl uvád ěn samotným testátorem/kou. Z celkového po čtu 109 testament ů byla plné dv ě t řetiny psány muži a jedna ženami a pouze v 9 z nich je jasn ě z řejmé, jakého stavu doty čná osoba byla. Navíc to byly pouze ženy – vdané ženy nebo vdovy. Muži stav prakticky neuvád ěli. Srov. testamenty č. 4, 6, 12, 38, 61, 62, 65, 70 a 71. 63 Srov. testamenty č. 4, 30 64 Srov. testamenty č. 1, 19, 28, 31 65 Srov. testamenty č. 21, 74. 66 Srov. testament č. 50. 67 Srov.blíže kap. Testamentární praxe … .

20 hodina smrti a nejnejist ějšího, jako den smrti …“ , „… den ode dne k smrti blížeji se přibližuje i nejsouce sebou dne ani hodiny jist …“ , „… poznal jsem skrze Písmo Svaté, že jest jednomu každému uloženo jednou um říti, avšak neví člov ěk, kdy a neb v kterou hodinu …“ , se p řibližují až k nejsložit ějším vyjád řením se silným patetickým nádechem „… člov ěka každého však nestálý na tomto sv ětě jest a že každý blíže k hodin ě uložení se blíží i já sa v tom od Pána Boha nedostatku postavení …“ nebo „… bídného sv ěta čas nestálý a věk života našeho krátký i … jest jistá smrt, ale nejistá hodina smrti vždy den ode dne k zachvácení našemu, jsa p řibližujíce a mocn ě o všem o tom napsáno a výstrahu jistú, abychom bd ěli, že nevíme dne ani hodiny …“ .68 Oproti tomu narace byla nezbytnou sou částí testamentu a dalo by se říci, že s ním byla t ěsn ě spjata. Vysv ětluje konkrétní d ůvody, které testátora k takovému kroku vedly. Nej čast ějším d ůvodem byla nemoc, „…nedostatek zdraví svého …“, „…obtížnost zdraví …“ , stá ří „…pro sešlost v ěku …“ ,69 ale též zahrani ční cesty „…maje … v krátkým času odejíti z vlasti své do cizích zemí a nejsa tím ujišt ěn, navrátím-li se zase ve zdraví, čili skrze smrt z tohoto sv ěta povolán budu a cht ěje tomu, aby po mé smrti žádné nesnáze ani soud ů zvlášt ě, mezi p řáteli mými nebyla …“ .70 Nejobsáhlejší jsou dispozi ční části testament ů, obsahující p ředevším soupis poz ůstalého majetku. Markantní rozdíl v jejich obsahu je poznat na po čátku 16. století, kdy krom ě dluh ů a pohledávek m ěly jednoduchou podobu jmenovaných movitých i nemovitých věcí, shrnutých do obligátní formulace „… všechen statek sv ůj movitý i nemovitý odkazuji …“ .71 Na jeho konci rozm ěr odkaz ů nar ůstal geometrickou řadou a dispozice se tak záhy rozrostly do několika stránek. 72 Nejprve byly vyjmenovány nashromážd ěné dluhy a vzniklé pohledávky, teprve poté přišel na řadu majetek, a ť nemovitý či movitý. Sestavený soupis majetku m ěl chránit d ědice před placením p řípadných dluh ů, na jejichž zaplacení by nezbylo. Obecn ě se soudí, že do testament ů se dostaly pouze v ěci, které m ěly n ějakou hodnotu a konkrétního adresáta. 73

68 Srov. testamenty č. 22, 29, 67, 72, 88, 90, 91, 94 a 96. 69 Srov. testament č. 91. 70 Srov. testament č. 22. 71 Tato formulace byla doporu čena Koldínem. Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. E XXVIII, s. 152. 72 Tato skute čnost z řejm ě souvisela s rostoucí životní úrovní m ěšťan ů. 16. století je obecn ě považováno za „zlatou dobu“ Rožmberského panství. Srov. Míka – Osud …, České Bud ějovice 1970. 73 Mnohem p řízniv ěji jsou posuzovány poz ůstalostní rejst říky. Srov. výb ěr. Neudertová – Inventá ř poz ůstalosti …, s. 153 – 162; Pešek – Poz ůstalostní inventá ře …, s. 30 – 42.

21 Ur čený hlavní d ědic m ěl nejen splatit a vyupomínkovat nebožtíkovy dluhy, 74 ale také řádn ě vyplatit ostatní d ědice, pokud nebylo v samotném testamentu stanoveno jinak. 75 V prvé řad ě se odkazoval nemovitý majetek, jako živnosti 76 , domy, dvory, louky, pole nebo vinice, dále majetek movitý, jako ná řadí, a ť do živnosti, hospodá řství nebo do domu, potom úroda a dobytek a nakonec šatstvo, ložní prádlo, oble čení, klenoty apod. 77 Pro testament nebyla výraznou nutností sankce. Na po čátku 16. století se tém ěř neobjevuje, teprve s jeho koncem je do testament ů za člen ěna. Mohla mít jak pozitivní, tak i negativní charakter a jejich vykonavateli byli p ředevším v testamentu ustanovení poru čníci. První byla adresována formou žádosti m ěstské rad ě „… ochrannou ruku držeti budou …“ , „…pozor a bedlivost jm ěti rá čili …“ , „… nad manželkou mou a dítkami mými ochrannou ruku držeti rá čí …“ , „…v tom ve všem aby jí za ochránce býti mohli …“ , „…p ři tom pana purkmistra a pán ů prosím, … pro ochranu …“ , „…panu purkmistru a pán ům … k opatrování porou čím, což by jejich vlastní bylo, … tím statkem mocn ě řídili a spravovali …“ ,78 kterou je žádají o ochranu manželky a d ětí. 79 Výjimkou nebylo ani osobní sm ěř ování takové žádosti. Nap ř. Matouš Mach ů se v testamentu z r. 1531 obracel p římo na svého zet ě Václava Špulí ře „… te ď já tob ě v ěř ím, pokud synu svému, …, že tomu kšaftu dosti u činíte…“ , kterou navíc spojil i s žádostí o připojení jeho pe četi „… svú pe čeť ješt ě k tomuto kšaftu přitiskneš a tomu dosti u činíš …“ .80 Negativní sankce pak mí řila proti „nespokojeným“ poz ůstalým, „… jestliže by pak na tomto mém po řízení a jisté v ůli mé, který z dítek mých p řestáti necht ěl a proti tomu co na odpor byl, o tom porou čím, aby jim nic z toho statku vydáno nebylo …“ , „…jestliže by na tomto mém po řízení p řestáti necht ěli, kterýkoli z nich díl toho na druhý vd ěč nější a ť spadne …“, „… a necht ěl-li by kdo na tom mém kšaftu p řestáti a jemu u sebe místa dáti …, takovému nevd ěč nému a ť nic dáno není a díl jeho a ť na jiné vd ěč nější spadni …“ , „... kterej ke kšaftu necht ěl p řijíti, aby mu nic nedávali …“ , „… pakli by kdo tomuto kšaftu a této mé

74 K „dobrým mrav ům“ pat řilo vypo řádat p ředevším vzniklé dluhy. Srov. testament č. 93 a 97. 75 Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. E XXVII, s. 151. 76 Srov. testament č. 93. 77 A čkoliv pro ran ě novov ěkého člov ěka hrály poh řby a poh řební rituál pom ěrn ě významnou roli, teprve kolem r. 1600 se o nich poprvé objevují ojedin ělé zmínky, „… kdyby mn ě Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil, poh řeb náležitý aby mi [sestra] z těchž dluh ů mn ě povinných, aby mi u činila …“ . Srov. testament č. 93. 78 Srov. nap ř. testamenty č. 40 a i b, 67, 69, 76 – 78, 81, 86, 90, 91, 92, 96 a 97. 79 Po smrti „hlavy rodiny“ m ěstská rada p řebírala práva ochránce rodiny – mín ěno p ředevším manželky a d ětí. Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. D V – XXXVIII, s. 114 – 127. 80 Srov. testament č. 5.

22 poslední v ůli na odpor nastoupil a tomu místa dáti necht ěl, a ť mu nic z mého state čku dáno není a všeho a ť jest prázden …“ , kterou se testátor snažil p ředejít p řípadným spor ům, soudním lí čením a zpochybn ěním tak zn ění testamentu. 81 Jedním ze zp ůsob ů ov ěř ení jeho platnosti byla pe čeť,82 jejíž obecný zp ůsob použití byl uveden v koroboraci. Protože u měšťanských testament ů nebylo použití pe četi podmínkou, 83 sloužila též jako „uzavíradlo“, zabra ňujícímu p řístupu cizích osob. Na tom záviselo její umíst ění. V případ ě, že sloužila jako „uzavíradlo“ a testament byl obsáhlý, byla umíst ěna na obálkách, které byly k testament ům p řipojeny. 84 Délka testamentu hrála důležitou roli, protože se vyskytly p řípady, kdy byla jako uzavíradlo a zárove ň umíst ěna těsn ě pod text. Pokud jí nevlastnil, požádal o zpe čet ění pe četí m ěstskou radu. 85 Nej čast ěji užitou byla p řitišt ěná krytá znaková pe čeť m ěsta Sob ěslavi 86 , dále m ěsta Pelh řimova 87 a Starého M ěsta pražského 88 . A čkoliv nebyla povinnou výbavou testamentu, většina z testátor ů uvádí, že žádají o p řitišt ění pe četi „… na potvrzení k tomuto kšaftu …“ , pro „…dosti vyzn ění t ěch všech v ěcí naho ře psaných …“ , ale též „… pro lepší jistotu …“ . Pro „velkou jistotu“ m ěšťan Cyprián Lasl „… toho na sv ědomí a na potvrzení všeho dožádal … jeho Milost Vysoce Urozeného pána, pana Petra Voka z Rožmberka, jeho Milost pana, pána mého milostivého, aby k tomuto kšaftu a na řízení pe čeť svú p řitisknúti dáti rá čil …“ , jemuž za tuto službu v testamentu odkázal pom ěrn ě vysokou částku. 89 V případ ě, že m ěšťan sepisovat záv ěť sám, m ěl k ní p řipojit svou pe čeť, která byla pozd ěji dopln ěna o pe četi sv ědk ů. Testamenty zdejších erbovník ů jsou pe čet ěny jejich vlastními sekretními pe čet ěmi. Ofka z Větřní sice v testamentu uvádí, že „… tomu všemu na potvrzení a budoucí pam ěť pe čeť svou vlastní v ědom ě k tomuto listu a kšaftu … dala …

81 Srov. nap ř. testamenty č. 5, 72, 80, 88 a 95. 82 O vyplacených částkách za jejich použití v Sob ěslavi blíže srov. kap. Testamentární praxe … . 83 Srov. Koldín – Práva m ěstská, 1579, čl. D XLIII, s. 130 – 131. 84 Kromě pe četi bývá na obálkách umíst ěna identifikace testátora, v některých p řípadech spolu s rokem zve řejn ění. Na n ěkterých se jednalo o pouhé jméno, jméno a rok a jinde „ kšaft “ a jméno “, „ kšaft “, jméno a rok “, nebo „ zřízení a jméno “. 85 Srov. nap ř. testament č. 2, 5 – 10a, 15a – 16, 19, 21, 25 – 26, 28 – 31. 86 „ Nemaje pak já pro stvrzení tohoto kšaftu mého své pe četi žádné, dožádal sem se slovutného pana Jáchyma konva ře, slovutného pana Jana Bucka (m ěstští ú ředíci) , že … k tomuto kšaftu … pe četi p řitiskli. “ Srov. nap ř. testament č. 91 87 Srov. testament č. 12. 88 Srov. testament č. 38. Jejich praxi zpe četí uvádí Ratajová – Pražské testamenty …, s. 19. 89 Testátor si vlada ře zavázal odkazem vysoké částky a tím žádostí o jeho zpe čet ění. Srov. testament č. 67.

23 přiv ěsiti …“ 90 , ale protože bylo zcela b ěžným jevem, že m ěšťanky užívaly pe čet ě svých živých i zem řelých manžel ů, ani ona nebyla výjimkou. 91 K tomu „… prošivší na toho jistotu a na sv ědomí p řiprosila…“ , jako hodnov ěrné sv ědky „… urozených vladyk pana Václava Přeho řovského z Kvasejovic 92 , pana Prokopa Hejlovce z Polkovic 93 a pana Pavla Vlaskýho z[e] Sionu a na Tábo ře94 …“ , aby „… pe četi své podle m ě k tomuto listu a kšaftu mému přiv ěsiti dali“ . V sou časnosti jsou po jejich pe četích na 2 cm plice, kde byly p řipevn ěny, pouhá torza. 95 P ředevším torzo otisku Václava P řeho řovského z Kvasejovic 96 a Pavla Vlaského ze Sionu a na Tábo ře97 . Po pe četi testátorky a po pe četi Prokopa Hejlovce z Polkovic 98 z ůstal zachován úzký proužek pergamenu. 99 Dalším ze zdejších erbovník ů, používající vlastní pe čeť byl Jakub Ra čman z Viš ňového. Ten v záv ěti uvádí, že „… zape četil … kšaft sekretem svým vlastním, jehož užívá ...“ .100 Jeho sekretní pe čeť se však na testamentu v ůbec nedochovala. Sv ěde čná řada, neboli subskripce je uvedena ke konci testamentu p řed datací. Tvo řili ji v ětšinou m ěstští ú ředníci, spolu s písa řem, který býval jejím pisatelem. 101 Všechny písemnosti jsou originály, psané na papí ře a česky. Výjimku tvo ří testament Ofky z Větřní, který je psaný na pergamenu. Jsou uloženy ve Státním okresním archivu Tábor, ve fondu AM Sob ěslav, pod sign. č. I B 3/69 – 3/76 a III I 3, v kartonech č. 12, 135 a 136. Pergamenový testament je pod sign. č. I A 6/12 uložen a zafixován v samostatné

90 Srov. testament č. 13. 91 Hrubá – „Nedávej statku …“, s. 167. 92 P řeho řovští z Kvasejovic obdrželi erbovní list v roce 1511, konkrétn ě práv ě Václav. Srov. Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 157; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 96 - 97. 93 Hýlovcové (Hejlovcové) z Polkovic byli váženou patricijskou rodinou v Tábo ře, která na jih Čech p řišla ze Slezska. Erbem byli nadáni již za vlády krále Jana Lucemburského. V roce 1545 dal Prokop Hejlovec do zemských desek zapsat vesnice Lib ějice, P ředbojov, Boratkúv, K řivosín, M ěšice, Čekanice, Lhotu Stoklasnou, Purkartovu Lhotu, Chlum, Chlíš ťovou, Linec a kmetcí dv ůr v Plané. Srov. Cikhart – Šlechtické …, s. 68; Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 199; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 152. 94 Pocházel také z patricijské rodiny z Tábora a byl ú ředníkem na Stráži. Srov. Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 672. 95 Jejich vyobrazení a popis lze nalézt v literatu ře. Srov. Kolá ř– Sedlá ček – Českomoravská …, s. 199 a 672. 96 Srov. Cikhart – Šlechtické a erbovní rodiny …, s. 138. 97 Srov. Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 672. 98 Srov. Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 199; Cikhart – Šlechtické a erbovní rodiny …, s. 68. 99 Srov. obrázek č. 2. 100 Srov. testament č. 22. 101 O sv ěde čné řad ě srov. blíže kap. Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů.

24 krabi čce. Do roku 1997 byl uložen v kartonu č. 10, ale po restaura čním zákroku, ve specializované díln ě SOA v Třeboni, byl uložen do samostatné krabi čky. V inventá ři AM Sob ěslav jeho lokace z ůstala neopravena. Tém ěř všechny testamenty jsou v uspokojivém fyzickém stavu, a čkoliv u n ěkolika z nich jsou patrné známky po napadení plísní, kdy je papír vydrolený 102 a u n ěkterých dalších koroduje inkoust, propadá se na druhou stranu testamentu a text se tak stává obtížn ě čitelným. 103 Jejich rozm ěry jsou odlišné v závislosti na typu písemnosti.

102 Srov. testamenty č. 78, 9, 101, a 103. 103 Srov. testamenty č. 50, 57 a, 65, 77, 79 a 93. U testamentu č. 53 se díky použitému nekvalitnímu inkoustu písmo tém ěř ztratilo.

25 Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů

Testament vzniká z iniciativy „z ůstavitele“ projednávaného majetku. Jako pramen soukromoprávní povahy odhaluje sociální a hmotnou kulturu rodiny, osobnost pisatele a jeho každodenní život. Je snadno definovatelný, není jednostranný a po obsahové stránce je jeho vypovídací hodnota velká. V rámci české historiografie je hojn ě využívaným pramenem. Spolu s rejst říky inventarizovaného majetku dokumentují sociální rozd ělení obyvatelstva a vybavení ran ě novov ěkých domácností. Pro tyto prameny existuje n ěkolik výraz ů. „ Kšaft “ bylo p řejato z němčiny, „testament “ z latiny a modern ějšími výrazy jsou „ poslední v ůle “, „poslední po řízení“ . Jsou kone čnými prameny, které prošly procesem, jenž vedl k uzav ření poz ůstalostního řízení, tj. byly vysv ědčeny, publikovány, stvrzeny a evidovány. Došel-li m ěšťan k rozhodnutí, že chce aby byl jeho majetek, spole čně s rodinou, do budoucna zabezpe čen a m ěl oprávn ěný d ůvod se domnívat, že existence testamentu je nutná 104 a protože spl ňoval podmínky, které ur čovalo m ěstské právo, sepsání testamentu nic nebránilo. Zp ůsob, jaký zvolil, byl na n ěm. Mohl tak u činit bu ď ústn ě nebo písemn ě. Ústní podoba znamenala vyslovit sv ůj testament p řed m ěstskou radou a nechat ho zaknihovat. Písemný testament mohl m ěšťan sepsat sám nebo prost řednictvím n ěkoho dalšího. Využil-li takového práva, musel požádat „moráln ě čisté“ a „d ůvěryhodné“ m ěšťany o dosv ědčení. Nebo mohl využít práva rovnou p řednést kšaft na radnici, p řed městskými ú ředníky. 105 Ačkoliv doboví moralisté m ěšťany nabádali, aby tak činili s předstihem, v ětšina z nich testament psala v okamžiku, kdy jim „smrt dýchala na záda“. 106 Pro sob ěslavské m ěšťany byla typická písemná forma, která byla zavedena Koldínem a fakticky tak vycházela ze „starom ěstského“ práva. 107 Ústní podoba byla provedena pouze v případ ě, že doty čná osoba zem řela d říve, než sta čila písemné po řízení provést 108 a jeho formální podoba se pak mohla pon ěkud odlišovat. Okolnosti procesu poz ůstalostní praxe

104 Srov. Št ěpková – Sv ět sob ěslavských m ěšťan ů …, s. 21 – 24. 105 Srov. Hrubá – „Nedávej statku žádnému …“, s. 176 – 177. 106 D ůkazem o sp ěchu je testament primase Václava Hubatého. Ten byl sepisován v lednu 1583 a již v únoru toho roku ho v úřadu vyst řídal primas Ji řík soukeník. Srov. testament č. 80; SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/75, kt. č. 490. 107 Nejstarší dochovaný testament v listinné podob ě je z r. 1455. Srov. Hradilová – Sob ěslavské testamenty …, s. 47. 108 Koldín podává základní rysy takového testamentu. Srov. Koldín – Práva m ěstská, 1579, čl. DXLIII a DXLV, s. 131 a 132.

26 vyvolávají domn ěnky, že a čkoliv byly testamenty sepisovány „… podle řádu a práva …“ 109 , skute čná praxe byla vedena nejednotn ě. K celému poz ůstalostnímu řízení existuje málo fakt ů, které by ho odhalily, p ředevším v jeho nejd ůležit ější části – zaknihování, není jednozna čně možné říci, podle jakého „řádu“ ú ředníci činili. Dochované testamenty existují jak v podob ě listinné, tak i v podob ě knižní. N ěkteré pouze v listinné (99 %), n ěkteré pouze v knižní 110 a z knihy kšaft ů ze 16. století z ůstal v poz ůstalostním řízení zachován jeden list. V kodifikovaných m ěstských právech nebylo ur čeno, kolik testament ů smí testátor sepsat. 111 Obecn ě se posledn ě sepsaný považoval za právoplatný. 112 Starší testamenty, které pozbývaly platnosti v okamžiku sepsání testamentu nového, se prakticky nedochovaly. 113 Výjimkou by však mohl být testament Ji říka Černého, od n ěhož se dochovala vydání dv ě. První z r. 1565 a druhé z r. 1560. 114 První je v listinné podob ě a druhé vydání bylo nalezeno na listu, který z řejm ě pochází z městské knihy kšaft ů.115 Jejich text je více mén ě totožný, ovšem p ři podrobném studiu jsou patrné drobné odchylky. 116 Zm ěnu posledního po řízení však nemusel testátor provád ět pouze sepsáním nového testamentu, ale drobnými úpravami a dodatky k odkaz ům. Podle m ěstského

109 Tuto skute čnost uvádí p římo testátor sám. Navíc v jednom z vedených spor ů jsou p římo citovány články používaného m ěstského práva, udávájící postup p ři sepisování testamentu nemocným člov ěkem, „… na právo městské na kapitolu LXVI a na artikul XVI tu v tom artikuli, co stojí a jakej rozum <…>, jest rozum tento, když by kdo p ři smrtelné posteli a hnutí jsa nem ěl a páni jich milostiví, že by tak rychle jsouc po řádání od téhož nemocného, aby k němu páni kšaftu vyslali a ti že by jse p řihodilo, že by páni jich milost, že by zanep řázd ňování <…> pot řebné bu ď jeho milosti královské a neb panské i tak ubití <…> odeslali, ten pak člov ěk nemocný porozumívaje na sob ě, že da<…> v živnosti a nad ěje, jsa že by hodinu duši pustí i pot řeby k sob ě lidí víry hodných a jim by svou v ůli oznamoval a po řízení a toho že by i doložil, že odkazuje to býti mocn ě má … z práva městského za d ůklad ukazuje …“ , Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136 a testament č. 66. 110 Srov. testament č. 66. 111 „… p řed smrtí svou tolikrát, kolikrát by koli se mu líbilo a zdálo, v ůli svou poslední zm ěniti …“ . Srov. Št ěpková – Život sob ěslavských m ěšťan ů …, s. 25. 112 „… jeho neposledn ější, vedle po řádku a práva, rozumem zdravým a dobrou pamětí k vykonání svému přisla…“; „… aby ten a takový kšaft m ůj poslední, mimo tento, žádné moci nem ěl …“. Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. D LII, s. 135; Malý – D ějiny práva …, Praha 2003, s. 139; Št ěpková – Život sob ěslavských měšťan ů …, s. 25 a testament č. 13. 113 Srov. Hrubá – „Nedávej statku žádnému …“, s. 109. 114 Srov. testamenty č. 57 a, b. 115 Na listu jsou uvedeny ješt ě další dva testamenty Magdalény Smetánkové z r. 1561 a Linharta Gregory z r. 1562 (oba se dochovaly i v listinné podob ě). Srov. viz níže a testamenty č. 43 a, b a 44 a, b. 116 P ředevším v dataci, v některých odkazech, ur čených poru čnících a uvedených sv ědk ů. Srov. edi ční poznámku pod testamentem č. 57 b.

27 práva museli u takového kroku asistovat sv ědci, nejlépe již d říve ustanovení. 117 Kšaftující musel podle platného d ědického práva stanovit d ědice svého majetku. 118 Valná v ětšina testátor ů odkázala „… všecken sv ůj statek movitý i nemovitý… “ manželce a dětem a m ěly právo rovného dílu. Na bedrech budoucí vdovy tak spo činul nejen chod domácnosti a celého domu, ale i výchova d ětí a jejich budoucí zaopat ření. 119 Byla-li ustanovena „… mocnou hospodyní …“ 120 , aby se chovala „… tak, jako v svým vlastním …“ , měla se v ěnovat správ ě majetku do dosažení zletilosti d ětí, „… a co se dotý če syn ů mých, Dorota manželka má, aby je stravou opatrovala do let došlých a pakli by necht ěla, tehdy vejru ňky aby jim po 20 kopách míše ňských kladla.“ 121 V některých p řípadech si testátor „pojiš ťoval“ její doživotní vdovský stav ustanovením jí „… nad jistými jmenovanými mými dítkami za plnou mocnou hospodyni, … do prom ěnění jejího stavu vdovského …“ .122 Velkou d ůležitost p řikládal d ětem, žijícím p ředevším, jako pokra čovatel ům rodu. 123 Stejným zp ůsobem smýšlel i v případ ě vnou čat, žijících 124 i nenarozených 125 a také pravnou čat 126 . Pokud d ědici nebyli plnoletí, ur čoval testátor poru čníky 127 , kte ří m ěli majetek převzít do doby jejich dosp ělosti. V případ ě úmrtí p řed p řekro čením dosp ělosti, p řecházely

117 Srov. Kodlín – Práva m ěstská, 1579, čl. D LII, s. 135; V Sob ěslavi se takovým p řípad ům nejvíce mohly přiblížit testamenty č. 29, 47 a 102, do nichž testáto ři nechali dopsat další odkazy dodate čně (srov. edi ční poznámky pod texty) a jména nových sv ědk ů. Podobn ě byla jména nových sv ědk ů vypsána i v testamentu č. 63. V jeho p řípad ě však nikde nebyla patrná zm ěna, p řípadný dodatek, kv ůli nimž tak bylo u čin ěno. Zvláštní okolnosti se také vyskytly u testamentu č. 52, srov. viz níže. Další doklady o možnostech změn v testamentech uvedla M. Hrubá. Srov. Hrubá – „Nedávej statku žádnému …“, s. 111 – 113. 118 „Kdož kšaftem statek byl odkázán a … kdo by dluhy a závady nebožtíka platiti a v ůli kšaftujícího vykonati měl …“ . Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. D LIII a F XVII – XVIII, s. 135 a 177 – 179. 119 Nepot řeboval-li testátor ur čit mocného hospodá ře, mohl druhému z partner ů ur čit pouhý „výminek“, „… pak domu aby manželka má bytnost do smrti míti mohla …“. Srov. testament č. 80. 120 Manžel za „… mocného hospodá ře …“ . Srov. testament č. 74. 121 Srov. testament č. 104. 122 Srov. testament č. 88. 123 Objevily se i p řípady, kdy testátor myslel na d ěti manželky z předchozích vztah ů. „Nejprve odkazuji Marian ě sirotku, kteréhož jest manželka má s prvním manželem Vincencem m ěla, sukni harasovou, pláštík soukený a jedno lože šat ů, aby se jí vybralo, truhlu červenou, ubrus, ručníky, 3 mísy, jednu prost řední.“ Srov. testament č. 89. 124 Srov. testamenty č. 63, 100 a 102. 125 Srov. testament č. 19. 126 Srov. testament č. 69. 127 Srov. viz níže.

28 odkazy z „… mrtvých na živé …“ 128 , p řičemž do t ěchto dodate čných odkaz ů bývala zahrnuta i manželka, která byla op ětovn ě znevýhodn ěna, „… pakli by stav sv ůj vdovský prom ěnila, …, tedy toliko p ři svém dílu rovném z ůstati má …“ .129 Přímý d ědic byl považován za nepominutelného d ědice a bylo možné ho vyd ědit jen za ur čitých okolností. Každý testátor m ěl tzv. testovací svobodu, na jejímž základ ě tak mohl učinit. 130 M ěstské právo uvádí 14 důvod ů, za kterých má možnost neodkazovat svým d ětem nic. D ůvody, které by testátora k takovému kroku vedly, byly zcela jist ě krajní, nicmén ě i takové p řípady nastaly. Tyto proh řešky proti „dobrým mrav ům“ m ěstská rada p ři sepisování prošet řovala „… na p říčiny sme se ptali, protž by také dcer svých, čímž by se mu dob ře vid ělo neodbyl …“ a testátor bu ď sv ůj úmysl mohl zd ůvodnit, „…jako neposlušné dce ři odkazuji pro její neposlušenství tak, než vnukóm a dítkám jejím …“ 131 , „… odkazuji 3 haluze z příčiny té, že jest se sám odd ělil a 50 kop jest mi vzal a k tomu mn ě neposlouchal …“ 132 , „…protože ke mn ě nikdá tak, jakž náleželo dít ěti k mate ři se chovati, se v tom nechovala, mn ě sob ě málo považovala …“ 133 a nebo mohl si d ůvody mohl nechat pro sebe „… necht ěl žádných položiti, než p ři tom žádal poz ůstaven býti …“ .134 Takto p ředest řené vyd ědění není v testamentech běžným faktem, ale spíše výjimkou. Oproti tomu nebylo neobvyklé, pamatoval-li testátor s dědickým podílem na člov ěka, který jej „… v nemoci opatroval a ochra ňoval v ěrn ě …“ a pomáhal mu. 135 Jako ochrama majetku v případ ě smrti bylo v městském právu chápáno poru čenství. 136 Rozdíl v povinnostech poru čník ů byl ve zp ůsobu, jakým m ěli p řistupovat k poz ůstalým a osi řelému majetku. Jedním typem poru čníka byl takový, který byl ur čen rodi čem potencionálního sirotka, tzv. mocný otcovský. K jeho povinnostem nepat řilo v případ ě smrti druhého z partner ů, sepisování majetku a vedení sirot čích ú čtů. Jinými pravomocemi byli obda řeni poru čníci ur čení ú ředn ě od m ěstské rady, kte ří m ěli charakter

128 Srov. testament č. 83. 129 Srov. testament č. 7 a 9. 130 Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. E XLVIII XLIX, s. 161 – 162; Malý – D ějiny práva …, Praha 2003, s. 139. 131 Srov. testament č. 91. 132 Srov. testament č. 42. 133 Srov. testament č. 103. 134 V tomto p řípad ě dává testátor manželce absolutní volnost s jeho dalším nakládáním. Srov. testament č. 84. 135 Srov. nap ř. testamenty č. 47, 65, 73, 78, 90, 94, 95 a 103. 136 Srov. O jejich rozd ělení podrobn ěji srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. D V – XLI, s. 114 – 129; Malý – Dějiny práva …, Praha 2003, s. 126.

29 pouze poradního a kontrolního „orgánu“ a m ěli chránit p ředevším sirotky a pe čovat o jejich majetek. Ustanovit v záv ěti poru čníky k povinnostem testátora nepat řilo. Záleželo pouze na něm, ur čí-li je, ale jeho rozhodnutí nijak neovlivnilo právní moc poslední v ůle. Na základ ě editovaných testament ů je však z řejmé, že tato praxe byla b ěžná. Více jak polovina testátor ů je do textu uvád ěla. 137 P ři jejich ur čení nehrálo roli, kterého pohlaví poru čník bude, a čkoliv ani v jednom testamentu ženské jméno nefigurovalo. Poru čník byl vykonavatelem poslední vůle, který se ú častnil jejího publikování, 138 dohlížel na respektování jejího obsahu, chránil poz ůstalé p řed p řípadnými „nápady“ od p říbuzných nebo před zkrácením podíl ů ze strany matky. Vždy se však jednalo o osoby, jimž testátor pln ě d ůvěř oval, nej čast ěji o m ěstské úředníky, kdy testátor do testamentu uvedl, „…mocné poru čníky činím purkmistra a pány …“ .139 Na po čátku 16. století testáto ři uvád ěli konkrétní jména, čímž tak zajiš ťovali poru čnictví v daný okamžik. Protože však n ěkterý z nich mohl zem řít a riziko úmrtí bylo tehdy velmi velké, na jeho konci již za poru čníky ustanovují … purkmistra a pány, nyn ější i budoucí … “. Poru čnictví bylo sice dobrovolné a v ětšinou bezplatné, ovšem odm ěny za jejich služby nejsou výjimkou, „… na žádost mou u činili a za to aby každému dobrého sukna h řebí čkového po 6 loktech dáno bylo …“ .140 Naopak bez řádného vysv ědčení nebylo možné, aby m ěl testament právní platnost. Sv ědci tak byli jedn ěmi z nejd ůležit ějších osob v testamentární praxi a jejich výb ěr odpovídal významu. Musely to být p ředevším osoby bezúhonné a d ůvěryhodné, protože zpochybn ění jejich morálních kvalit mohlo do budoucna nep říjemn ě ovlivnit právoplatnost kšaftu. Nemohly jimi býti ženy 141 a lidé, kte ří byli v blízkém kontaktu s testátorem, dále osoby duchovního stavu, nedosp ělé, n ěmé, hluché a nerozumné. 142 Ti, kte ří byli skute čně sv ědky testament ů mohou být spojeni jak s místem, kde byl testament sepisován, tak i s okolnostmi, za nichž k tomu došlo. Podle Koldínova zákoníku měl každý, kdo cítil, že nebude schopen dostavit se na radnici, aby testament sepsal, požádat

137 Jednalo se o 62 m ěšťan ů, což je tém ěř 60 % a 70 % z nich p řipadalo na testamenty mužské. 138 D ůkazem je poznámka na rubu testamentu Vav řince Sedl čanského, kde poru čníci byli p řítomni jeho otev ření a publikování. „… p ři p řítomnosti Kašpara Holuba a Tomáše konva ře poru čník ů jejích (rozum. manželky)…“. Srov. testament č. 27. 139 Pokud se nejednalo o m ěstské ú ředníky, mohl jimi být fakticky kdokoliv. Srov. nap ř. testament č. 88. 140 Srov. testament č. 28. 141 Ženy mohly sv ědčit ve všech ostatních sporech. Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. E VII, s. 143 – 144; Št ěpková – Soběslavské testamenty …, České Bud ějovice 2005, s. 31 – 34. 142 Srov. Koldín – Práva …, 1579, čl. E VII, s. 143 – 144; Hrubá – „Nedávej statku …“, s. 210 – 213.

30 purkmistra nebo m ěstkou radu, aby k němu vyslali minimáln ě dv ě osoby mužského pohlaví, před nimiž tak cht ěl u činit. 143 Po jejich p říchodu, pod ěkování a učin ění po řízení, ho m ěl stvrdit formulí „… v ězte, že to aneb ta jest celá, dokonalá a poslední vůle má …“ 144 . Sv ědci pak m ěli p řed radou, d říve než byl testament publikován, vysv ědčit jeho pravost. 145 Když svou poslední v ůli testátor p řednesl v rad ě, nebylo nutné, aby tyto osoby ur čoval. V testamentech byla používána formulace „…p ři tom kšaftu byli…“ nebo „…p ři řízení a přijímání tohoto kšaftu …“ a sv ědci byli uvedeni jmenovit ě. Pokud se týká jejich po čtu, měli být p řítomni minimáln ě dva, ale jejich po čet ve skute čnosti kolísal, v ětšinou sm ěrem nahoru. Testamenty, které byly sepsané (a ť na m ěstské rad ě nebo v domácnosti testátora – což z testament ů nelze s jistotou říci), byly v drtivé p řevaze opat řeny pe čet ěmi. 146 Protože jejich absence nijak neovliv ňovala právní platnost testamentu, místo umíst ění sv ědčí spíše o tom, že sloužila jako „uzavíradla“. 147 Za takový úkon b ěžn ě m ěšťané platili, ale málokterý z nich byl schopen platit na míst ě. Aby písa ř nezapomn ěl, činil si o tom na obálky poznámky, „… 16 gr má dáti vzejtra …“ , „… 8 gr od pe četi má dáti …“ , „… není dáno…“ , „… jest od kšaftu dáno …“ .148 Takto uzav řené testamenty byly uloženy na radnici mezi ostatní kšafty do doby jejich publikování. 149 K ní mohlo dojít bu ď po smrti testátora nebo ješt ě za života, 150

143 Obdobná situace nastala z řejm ě u m ěšťana Tomáše Rýmara, který žádal m ěstskou radu, aby „… páni k němu p řišli…, ale páni tak kvapn ě nemohli, jsú k n ěmu p řijíti, až on um řel a sv ůj život skonal …“ . Srov. testament č. 3. 144 Srov. nap ř. testamenty č. 38, 73, 85 a 88. U testamentu č. 73 testátor z řejm ě požádal o vysv ědčení sám. 145 „… p ředstúpili jsu p řed nás p řed plnú radu Václav Mezi řícký a Jan K ůrka koželuh, sousedé naši a Hanzal ze Zv ěrotic. A vyznali jsa p řed námi, … že jest to v pravd ě tak, nebožka Kate řina K řiš ťanová, ležící v nemoci a znamenajíc, že život její se krátí a že živá nebude, že jest dožádala téhož Václava Mezi říckého a Jana Koželuha p ři přítomnosti nadepsaného Hanzala, jakožto podruha jejího a tu že jich prosila, a state ček sv ůj jakožto mocným poru čník ům poru čila a sv ěř ila i tu nás týž Václav Mezi řícký a Jan Koželuh, snažn ě žádosti a prosbu prosíce, pro budúcí pam ěti také zmatky a nesnáze o ten state ček podle práv našich zp ůsoben žádného kšaftu, abychom pe četí m ěstskú potvrdili a zapsali. A my vidúc jejich o všem slušnú a hodnú i spravedlivú žádost, toho sme jim slušn ě neodep řeli …“ . Srov. testament č. 11. 146 Srov. nap ř. testamenty č. 56, 58, 59 a 64. 147 Výjimkou z řejm ě budou výpisy testament ů. Srov. kap. Testamenty AM Sob ěslav a jejich diplomatický rozbor, výpisy testament ů č. 12, 38, 60 a 85 a dále testamenty č. 13 a 67. P řipojení jejich pečetí nesv ědčí o tom, že by testamentu uzavírala. 148 Fyzickým výb ěrčím t ěchto částek byl tzv. služebník purkmistra. Ten krom ě jiného vybíral i za inventarizaci majetku. Srov. Lintner – AM Sob ěslav, 1. díl, s. 13. 149 O jistém systému uspo řádání m ěstské agendy sv ědčí poznámka na obálce jednoho z nich, kde písa ř u činil

31 což se, bohužel, s ur čitostí nedá říci. V okamžiku rozpe čet ění a ve řejného publikování 151 „... před právem Vaší opatrnosti …“ 152 jeho obsahu, za čala plynout šestitýdenní lh ůta pro podání námitek. 153 Nenapadl-li n ěkdo jeho znění, byly na rub testamentu dopsány poznámky „… p řijali jest …“ , „… kšaft p řijali …“ , „… p řijali ..“ , „… místo tomu dali …“ , „… kšaftu strany místo daly …“ 154 , které zna čily, že testament byl p řijat bez námitek a m ůže být zaevidován. 155 Po p řijetí obsahu testamentu poz ůstalými nastoupil proces jeho zaknihování. Zp ůsob, jaký m ěstští ú ředníci zvolili, není možné jasn ě rozeznat a prost ředek, který k tomu užili, byl v několika p řípadech rozdílný. Existují oprávn ěné domn ěnky, že v Sob ěslavi byly stvrzené testamenty zaknihovávány jak do knihy kšaft ů, která se do sou časnosti nezachovala 156 , tak do knih m ěstských, které se stávaly knihami smíšenými 157 . S jistotou se nedá říci, jestli byly do knih evidovány hned po vypršení zákonné lh ůty, každý zvláš ť, pop ř. bylo-li jich zapisováno n ěkolik najednou a dodate čně.

poznámku „Kšaftové“. Stejn ě tak dopis zaslaný m ěstskou radou ze Sušice, žádající o výpis testamentu Kašpara Holuba dokládá, že m ěstská rada m ěla pro poz ůstalostní řízení zavedený ur čitý systém, „… i pon ěvadž na takových p říčinách a lidských pot řebách kšaftovní spisové po vyhlášení u práva …, Vašich Opatrností žádáme, že takového spisu v němž dot čeného Kašpara Holuba v ůle sepsaná jest slovo od slova, ku pot řeb ě Jakuba Tr čky … výpis p ři tomto poslu odeslati rá číte …“ . Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136 testametn č. 86 a č. 55. 150 Srov. Hrubá – „Nedávej statku žádnému …“, s. 205. 151 O ve řejné publikování mohli žádat i poz ůstali, když nap ř. „ … léta LI o v sobotu den Svatého Petra v okovách (1. srpna 1551) tento kšaft jest čten Markét ě Zvoníkové z žádosti její …, kdež pod ěkování u činivše …“ , „ … ten kšaft otev řen v pátek p řed Št ědrým dnem (23. prosince) na dožádání Mat ěje Mokrýho kožišníka …“ . Srov. testament č. 27 a 68. 152 Citace je z dopisu m ěstské rady ze Sušice, kterou požádal tamní m ěšťan Jakub Tr čka o výpis záv ěti Kašpara Holuba. Ten vedl dlouhý spor o majetek Bartoše Holuba (viz níže). Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136 a testament č. 86. 153 Od sepsání testamentu k publikaci mohlo ub ěhnout n ěkolik let. Srov. testament č. 17. 154 Srov. nap ř. testamenty č. 42, 47, 48, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 61, 66, 63, 72. 155 „… 1581, v pátek po Svatý Žofii (19. kv ětna) , Ji řík Zelenka s manželkou svou tuto kšaft sou p řijali. ..“ , „… 1581, v pátek po Svatém Vav řinci (11. srpna) , p řijala kšaftu Anna, manželka poz ůstalá po nebožtíkovi Ond řejovi Št ěstí …“ . Srov. testamenty č. 75 a 76. 156 Dochovaná kniha kšaft ů je až z mnohem pozd ějšího období z let 1699 – 1825. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. II B 1/30, i. č. 660, kn. č. 326. 157 Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Kniha zápis ů dom ů ve m ěst ě, na p ředm ěstí, selských grunt ů, v poddaných vesnicích, kšaft ů, šacu ňků a trh ů o d ědiny 1553 – 1679, sign. č. II B 1/4, kn. č. 300.

32 Na nalezeném listu z knihy kšaft ů byly testamenty z let 1560 – 1562 158 , k nimž existují i další zn ění v listinné podob ě.159 Sou časn ě s nimi se v listinné podob ě dochovaly z r. 1560 další dva 160 , z r. 1561 žádný a z r. 1562 t ři mladší 161 . To, kdy kniha kšaft ů vznikla a které kšafty do ní byly zapisovány, není možné p řesn ě odhalit. Vzhledem k tomu, že testamenty z r. 1560 jsou t ěžko datovatelné a z r. 1562 jsou mladší než dochovaný Linharta Gregory, mohlo se jednat o testamenty, které mohly být zapsány t ěsn ě po stvrzení, ale mohly být dopisovány také dodate čně. Stejn ě tak není možné zmapovat, podle jakého „klí če“ byly zapisovány do městských knih. V knižní podob ě byl nap ř. v knize evidován testament Maška lov čího z r. 1553, ale v listinné podob ě dochován nebyl. 162 Z r. 1558 z ůstal zachován testament Brikcího soukeníka, jehož další zn ění bylo nalezeno i v listinné podob ě.163 Testament z r. 1553 je z října a je uveden na první stran ě nové m ěstské knihy. Je však zvláštní, že v knize chybí testament jistého Osvalda, 164 vzniklý necelý m ěsíc po zaknihování testamentu Maška lov čího, stejn ě jako dalších šest testament ů, vzniklých mezi r. 1553 a 1558, a kam byly vlastn ě zaknihovány. V této ani v ostatních m ěstských knihách nejsou. Jestliže kniha kšaft ů existovala již v té dob ě, mohly být tyto testamenty zaevidovány tam. Otázkou z ůstává, pro č práv ě tyto dva testamenty jsou zaneseny do m ěstské knihy. Nabízela by se úvaha o tom, že v m ěstských knihách mohly být pojiš ťovány kšafty městských ú ředník ů, ale Linhart Gregora a Ji řík Černý – testáto ři, jejichž testamenty jsou z knihy kšaft ů – byly v 1. polovin ě 16. století také m ěstskými ú ředníky a jejich testamenty do městských knih vloženy nejsou. Za v časným sepsáním testamentu a jeho opat ření všemi dostupnými prost ředky proti odpor ům, stála snaha testátora, zajistit majetek a rodinu do budoucna. Aby tak p ředešel nep říjemným a vy čerpávajícím spor ům, které by sporný obsah jeho poslední v ůle mohly

158 Srov. testamenty č. 43, 44 a 57. 159 Tento testament je z r. 1560, ovšem v listinné je z r. 1565. Okolnosti zaevidování staršího testamentu jsou přinejmenším zvláštní, když vezmeme v úvahu, že právoplatn ější m ěl být pozd ější a je zcela vylou čené, že by se jednalo o dva odlišné texty. Stejn ě tak je vylou čeno, že by písa ř ud ělal chybu v dataci, protože jména sv ědk ů jsou na obou textech odlišná. Srov. testament č. 57. 160 Srov. testamenty č. 42 a 102. 161 Srov. testamenty č. 45 – 47. 162 Srov. testament č. 31. 163 Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Kniha zápis ů dom ů ve m ěst ě, na p ředm ěstí, selských grunt ů, v poddaných vesnicích, kšaft ů, šacu ňků a trh ů o d ědiny 1553 – 1679, sign. č. II B 1/4, kn. č. 300 a testament č. 40. 164 Srov. testament č. 32.

33 zp ůsobit, snažil se spravedlivým zp ůsobem, jak rozd ělit majetek, tak i neopomenout žádného z dědic ů. I když se p ři nejlepší v ůli snažil zabránit jim, v některých p řípadech se p řesto vedla dlouhá jednání o právoplatnosti testamentu a rovném d ělení majetku. Mnohý z poz ůstalých měl pot řebu prost řednictvím t ěchto odpor ů dokázat svému okolí, že práv ě jemu byl v poslední v ůli up řen nárok na n ěkterou z věcí, kterou získal další z příbuzných. V častém případ ě byly spory vedeny z důvodu náhlého úmrtí a bez kšaftu. Situace byla v mnohých případech umocn ěna ješt ě tím, zem řel-li m ěšťan bez p římých pokrevných p říbuzných. Pr ůběh odpor ů charakterizoval p řesn ě Pavel Kristián ve svém zákoníku. K takovému podání byla ur čena lh ůta 6ti týdn ů. Pro p řípadného st ěžovatele bylo d ůležité, aby tuto lh ůtu dodržel. 165 Po jejím ústním nebo písemném podání na m ěstskou radu, m ěli p řed ní být do dvou týdn ů povoláni všichni poz ůstalí, kterým byl odpor oficiáln ě p řečten. Ideálním vy řešením takového sporu bylo smírné řešení a urovnání na obou stranách. V případ ě, že ke smíru nedošlo, řešil spor o d ědické vyrovnání konšelský soud. Že v takovém p řípad ě měšťany ovládaly emoce, je pochopitelné. D ůkazem m ůže být odpor, v n ěmž z ůstal zachován na n ěkolika stranách torza knihy, se zaznamenaným sporem, který v 16. století ran ě novov ěkou Sob ěslaví ur čitou dobu ot řásal. Jakého typu tato kniha byla není jasné. 166 Mohlo by se však jednat o „Knihu rozep ří“, protože text odporu je rozsáhlou obhajobou obou stran o oprávn ěnost jejich nárok ů.167 Spor byl zhruba v pol 16. stol. veden o d ědictví Bartoše Holuba, které „p ředal“ nevlastnímu synu Kašparu Holubovi 168 , bez řádn ě sepsaného nebo vysv ědčeného kšaftu. Práv ě na jeho neexistenci postavil sv ůj odpor švagr nebožtíka, Jan Racha ř se syny Janem a Petrem. Podle výpov ědi Kašpara Bartoše jeho otec totiž zanechal ústní výpov ěď , provedenou pouze p řed ním a jeho manželkou. 169 Druhá strana využila skute čnosti, že

165 Srov. Koldín – Práva m ěstská …, 1579, čl. E XLII – E LI, s. 158 – 164. 166 Jedná se o zhruba 10 stran textu, bez úvodního nadpisu, ozna čení knihy apod. 167 O její existenci literatura ml čí. 168 V textu výpov ědi je uvedeno, „... po ot čímovi aneb po otci…“ , Bartoše Holub byl z řejm ě jeho druhým otcem, protože na skute čnost zpochyb ňování p říbuznosti Kašpara Holuba, by nebylo poukazováno Janem Racha řem, „… že by byl otec jeho druhý …“ . Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign . č III I 3, kt. č. 136. 169 Z výpov ědi Kašpara Holuba (mj. rychtá ře, purkmistra a konšela) „… dal jse v tom slyšeti p řed lidmi dobrými, stat ček, kterýž mám ten po mé smrti Kašparovi, synu svému a d ětem jeho mocn ě dávám, i nýbrž jsa obtížen nemocí, když je k němu domlouváno bylo, aby o statek sv ůj po řízení u činil i v tomto … slyšeti dal, není toho žádná pot řeba, nemám komu jinému dáti, než Kašparovi synu svému, a d ětem jeho. A ty Kašpare a ty Ludmilo, klí če vemte a jich žádnému nedávejte, jestli by mi Pán B ůh neuchoval, jest to všecko vaše. I také co jse tkne strany dluh ů, tu jest Kašparovi v známost uvedl, což jest mu kdo dlužen a nebo on nebožtík komu …“ (skute ční

34 testament byl ústn ě vysv ědčen pouze p řed nimi. 170 Žádali, aby Kašpar Holub tuto skute čnost nějakým zp ůsobem vyvrátil 171 a doložil jména dalších nestranných osob, p řítomných výpov ědi jeho otce. Záhy se ob ě strany se dostaly do ostrého sporu o výklad m ěstského práva 172 , které vyst řídalo vzájemné napadání. 173 Protože napadená strana nebyla schopna důvěryhodné sv ědky doložil, spor nakonec vyzn ěl v její neprosp ěch. 174

a uznaní sv ědci však u výpov ědi nebyli, protože spor vyzn ěl v neprosp ěch Kašpara Holuba). Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. 170 Zpochybnili tvrzení napadené strany, protože „… což by sob ě za kšaft užíti cht ěl, že oni toho za kšaft mít nech ěli …“ . Srov. tamtéž. 171 „… co dal a neb p řiřekl, pro č jest jeho Kašpar Holub z toho nev<…> (vydrolený papír) … a k místu p řivedl, aby tím ujišt ěn byl a kde se potahuje…, ale tento toho p ři vedení od Kašpara Holuba není doloženo, aby on nebožtík Bartoš Holub …, p ři poslední hodin ě toho od n ěho slyšáno bylo …“ . Jan Racha ř dokonce odkazuje na články m ěstského práva, které ur čuje postup sepsání testamentu v p řípad ě špatného zdravotního stavu. Srov. tamtéž a pozn. č. 60. 172 (Kašpar Holub sm ěrem k Janu Racha řovi) „… proti artikuli , [o] kterémuž jse mluví, který z práva m ěstských dožádán …, aby mu p řečten byl i jiný artikulové, kterýž tu taky stojí …“ , (Jan Racha ř sm ěrem ke Kašparu Holubovi) „… to všecko co jest za d ůklad z práva m ěstského se pravilo, pon ěvadž jest k lí čení nep říšlo k … vyhlášení moci míti nemá …“ (Kašpar Holub sm ěrem k Janu Racha řovi) „… te ď jste rá čili z řeteln ě slyšeti, jakž právo m ěstský v té artikuli sob ě zažívá, kdo statek sv ůj poru čil a dával a toho po smrti své neodvolal, že takový pevné a stále býti má a takového dání, ten jistej komuž by náleželo užíti má…“ Srov. tamtéž. 173 (Kašpar Holub sm ěrem k Janu Racha řovi) „… z již zavedené p říčiny jim namnohé jalové …“ , (Jan Racha ř ke Kašparu Holubovi) „… v ůle a úmysl nebožtíka Holuba Bartoše vyhlášena, že Kašparu Holubovi, ani manželce ani dítkám jeho, že odkázati nechce nic, ale že i p řísahou to zavázal, že je jest toho doložil, že chce jeti k jeho milosti pánu panu (odpor není p řesn ě datován, tudíž nelze zjistit, který z Rožmberk ů je myšlen) , že jemu rad ěji, jeho milosti pánu, chce statek zapsati a dáti nežli Kašparu Holubovi …“ , (Kašpar Holub sm ěrem k Janu Racha řovi) „… o tom zbyte čný[mi] a jalovými ne řádky zaneprázd ňoval …, p řísahou zavázal (Bartoš Holub) , že k němu do jeho domu dokud žije nep ůjde i tu jest ta slova zm ěnil a šel a chodil, až do nemoci své … a dále pak i také jiný sv ětci vysv ě[d] čují, kdož ho [do] smrti dochová (Bartoš Holub) , že tomu sv ůj statek dá a dob ře jse mu stane …“ , (Jan Racha ř sm ěrem ke Kašparu Holubovi) „… kdež Kašpar Holub vždy toho dokládá [ve] své p ři svrch lí čené, že by ho Kašpar Holub zmocniti m ěl [na] statku, slovy holými svými tu nic neobdrží, ani právo … městské to ukazuje, že žádný sob ě za sv ědka býti nem ůže …“ , „… Vaších milostí zanepráz[d] ňovati zbyte čně na to[m] není a na tato jalová slova, jakou odpov ěď dávati …“ . Srov. tamtéž. 174 „A ty sou ob ě strany svú p ři zav řeli.“ Srov. tamtéž.

35 Záv ěr

Testament, jako obecn ě platný dokument, v ur čitém okamžiku znamená nejoptimáln ější zp ůsob, jak zajistit snažení člov ěka na prahu lidského života, ochránit majetek jako celek, o jehož zvelebování a rozmnožování se snažil v celém jeho pr ůběhu. Podklady, které této práci daly základy a na nichž bylo téma poz ůstalostního řízení postaveno, nebyly pro ú čely této studie vybrány pouze pro jejich zhodnocení jako pramen ů soukromoprávních, a čkoliv pro p řiblížení života člov ěka raného novov ěku je jedním z jedine čných pramen ů, které lze k takové práci využít. Ú čelem a snahou bylo p ředevším pochopení poz ůstalostní agendy z hlediska aplikace na m ěstské právo a zp řístupn ění uceleného souboru dokument ů, s jejichž p řisp ěním lze snadno vypozorovat snahu o sjednocení r ůzných zp ůsob ů užívání městského práva. Právo kšaftovat bylo m ěšťan ům dáno pouze za p ředpokladu, že zakladatelem m ěsta bylo ud ěleno privilegium, které umož ňovalo svobodné nakládání s majetkem. P ředpoklady pro užívání tohoto práva byly dány p ředevším jeho polohou, nebo ť oblast jižních Čech byla siln ě ovliv ňována švábským právem, jemuž se od husitského období práv ě říkalo „právo oblasti starom ěstské“. Toto právo bylo na rozdíl od práva magdeburského, které bylo využíváno v oblasti severních Čech, Moravy, Slezska a Lužice, mnohem mén ě tradicionalistické a v pozd ější dob ě se pro svou kompaktnost stalo základem kodifikace městských práv v 16. století. Uzákon ění m ěstského práva, bez n ěhož by poz ůstalostní řízení nemohlo být provád ěno, znamenalo ekonomický, hospodá řský a politický r ůst m ěst a potažmo celé zem ě. Jeho uznání hrálo významnou roli v dědickém a manželském právu, na jejichž obecných zákonitostech bylo d ědění postaveno. Jeho forma byla v městském právu mnohem dokonalejším zp ůsobem propracovaná, na rozdíl od zemského, a m ělo stanovená p řesná pravidla. Stanovené podmínky byly pro m ěšťany akceptovatelné a tak jimi za čalo být hojn ě využíváno. První dochované testamenty sob ěslavských m ěšťan ů jsou z poslední t řetiny 15. století a v 16. století je jejich nár ůst enormní. Takovým zp ůsobem p ředávaný majetek bylo, bez ohledu na pohlaví, možné (zjednodušen ě řečeno) provád ět za předpokladu disponibility s vlastním majetkem a zp ůsobilosti k právním krok ům. Ob ě byly v městských právech jasn ě kodifikovány a samotná existence testamentu, a ť v listinné nebo knižní podob ě znamenala, že takové podmínky byly spln ěny. Předkládaný soubor fakticky zp řístupn ěných testament ů, zachycujících období 75 let

36 16. století dokládá, že základní pravidla d ědění v rámci m ěstského práva v té dob ě již v Sob ěslavi existovala. Pro zp ůsob vedení testamentární praxe byly sice stanoveny hranice, které se jen ve velmi výjime čných p řípadech posouvaly, ovšem skute čná praxe nebyla vedena jednotn ě. I když m ěšťané dodržovaly obecné principy, které na jejich konci vedly k právoplatnosti takového d ůležitého dokumentu, nelze jejich zp ůsob považovat za ustálený. Nejednalo se však o výjime čný zp ůsob, kterým by se m ěsto odlišovalo od ostatních. Soupisy majetku nejen v listinné podob ě, ale též vklady do smíšených m ěstských knih znamenaly, že 16. století bylo ve znamení hledání optimální cesty pro zp ůsob uspo řádání majetku a do budoucna tak jeho zajišt ění. Na tomto míst ě existují oprávn ěné d ůvody domnívat se, že ve m ěst ě byla vedena kniha kšaft ů ješt ě d říve, než je fakticky doložená. Nejednalo se však o knihu, která by byla vedena pr ůběžn ě, spíše o evidenci dopl ňovanou dodate čně. Tyto úvahy se v rámci této studie jednozna čně potvrdit nebo vyvrátit nedají. Rozdíl ve vedení poz ůstalostního řízení na po čátku 16. století a jeho konci nebyl až tak patrný. 50 let, o n ěž tato práce byla rozší řena, nehrálo významnou roli. V historickém kontextu se jedná o krátký časový úsek, a tak se také ani výrazn ě nezm ěnilo. Navíc to bylo období, kdy se m ěstské právo v rámci českého právního prost ředí teprve formovalo. Formální stránka nebo d ůvody sepisování z ůstávaly podobné a tak jediná výrazná zm ěna, která nastala, se dá posoudit spíše po obsahové stránce testament ů. P ředevším jejich nápl ň je mnohem širší a bohatší. Tento aspekt by mohl souviset se vzr ůstající životní úrovní t ěchto lidí. Formální stránka testament ů nevybo čuje ze zab ěhnutých kolejí. Takovým zp ůsobem byly porušovány pouze v mezních situacích, kdy testátor sepisoval či diktoval záv ěť v posledních okamžicích svého života. V takovém p řípad ě se jejich podoba pon ěkud lišila. K lůžku nemocného byli povoláváni nejvyšší p ředstavitelé m ěsta, kdy p řítomnost „ú ředních osob“ byla nutností. Prokázalo se, že ani jejich složení nebylo vždy stejné. N ěkdy byli přítomni dva konšelé a písa ř a n ěkdy purkmistr a dva konšelé. V případ ě, že testátor zem řel a testament byl založen na výpov ědi d ůvěryhodných osob, byla takovému úkonu p řítomna celá obec. Zm ěna se projevuje i ve vyjmenování poru čník ů, zvlášt ě v porovnání po čátku a konce 16. století. Do té doby se v testamentech s železnou pravidelností objevují konkrétní osoby v měst ě nejvýše spole čensky postavené, purkmistr, rychtá ř a konšelé. Na jeho konci se projevuje citelná snaha obsah testamentu zajistit i do budoucna nejmenovitým vý čtem purkmistra a pán ů „nyn ějších i budoucích“ . Důvody sepsání kšaftu jsou více než pochopitelné. Nabízí se dva hlavní, které

37 člov ěka raného novov ěku k tak závažnému rozhodnutí vedly. M ěšťané tak činili bu ď z materiálních d ůvod ů, kdy cht ěli zabezpe čit majetek a následn ě rodinu, nebo z důvod ů duchovních. V takovém p řípad ě šlo p ředevším o strach z případné smrti, spásu duše a snazší odchod „z pozemského života“. Dnes lze t ěžko posoudit, m ěl-li jeden nebo druhý, v očích člov ěka, který se pomalu chystal „na onen sv ět“ v ětší opodstatn ění a sehrál-li p ři sepsání testamentu d ůležit ější roli. Rozd ělení majetku, b ěhem života (t ěžce) nashromážd ěného, zcela jist ě nebylo lehké. Přestože se testáto ři snažili nemíchat do tak závažného rozhodnutí emoce a zpo čátku 16. století se jen velmi t ěžko dají zachytit, již na jeho konci se od toho zcela oprostili a ve většin ě testament ů jsou tyto pocity znatelné a jen t ěžko pominutelné. Tak závažné rozhodnutí vždy znamenalo dob ře zvážit nejen možnosti poz ůstalých, ale i jejich dodate čnou ochranu a respektování napln ění poslední vůle, protože ve v ětšin ě případ ů byl majetek odkázán manželce a dětem. 175 Manželka se stávala hlavní d ědi čkou. Na jejích bedrech tak spo činul nejen chod domácnosti a celého domu, ale i výchova d ětí a jejich budoucí zaopat ření. Velkou d ůležitost testátor p řikládal p ředevším vlastním žijícím dětem, jako pokra čovatel ům rodu a stejn ě tak na následným generacím – vnou čat ům a pravnou čat ům. I v tomto p řípad ě existují výjimky, kdy pamatoval na nevlastní d ěti z předešlých vztah ů své ženy, a čkoliv vždy uznával právo p ředevším svého nejstaršího potomka. Umíral-li bez nich, odkazoval sv ůj majetek nejbližším p říbuzným. V testamentární praxi bývalo b ěžné, že soupis poz ůstalého majetku m ěl chránit dědice, který by p řípadné dluhy, na jejichž zaplacení by z poz ůstalosti nezbylo, musel platit ze svého. Na rozdíl od poz ůstalostních rejst řík ů v nichž se projevuje celková vybavenost domácnosti, v testamentech se v soupisech objevují p ředevším finan ční částky, podíly na statku, pop ř. rozd ělení dom ů a pozemk ů, ale také p ředm ěty k nimž m ěl testátor v řelý vztah. Hlavní d ědic nebo obecn ě testátorem ur čený člov ěk, pak m ěl za úkol splatit nebožtíkovi dluhy, vybrat jeho pohledávky a vyplatit další d ědice. Pokud se tak nestalo, m ěli ostatní d ědici právo vznést proti tomuto chování námitky. Takovému dopadu se testáto ři snažili zabránit, protože cítili, že v takovém p řípad ě by další existence rodiny a statku jako celku, byla ohrožena. Významnou úlohu v život ě ran ě novov ěkého člov ěka hrála duchovní spása a pozd ější vzk říšení. Duše byla považována za nejcenn ější majetek, který mu byl na po čátku jeho života

175 Brán v potaz byl p ředevším mužský pohled na v ěc, protože po čet testament ů psaných muži jednozna čně převažuje.

38 dán. Člov ěk se narodil a m ěl zem řít proto, aby se duše mohla dostat do nebe. Proto testáto ři mysleli i na milosrdenství, spásu své h říšné duše a ze strachu p řed setkáním s Bohem i na napravení špatných skutk ů, kterých se b ěhem života dopustili. V ětšinou tak činili zbožnými odkazy, a ť už prost řednictvím finan čních částek na kostel, špitál, h řbitov, či hmotných v ěcí chudým lidem. Odkaz milodaru mohli u činit p římým odkazem nebo p řes poz ůstalé. Oba p řípady jsou reálné, a čkoliv pro testátora bylo jist ější u činit tak prost řednictvím p římého odkazu, protože nem ěl jistotu, že ustanovenou částku poz ůstalí ze svého podílu v ěnují. Zpracování testament ů jako historických pramen ů a možnost jejich využití v dalším bádání, bylo hlavním úkolem této práce. A čkoliv by se mohlo zdát, že zhodnotit je lze především p ři studiích d ějin práva a nebo hospodá řských d ějin, je jisté, že jejich využití je mnohem širší. P ředevším z hlediska genealogie, demografie či studia rodinných struktur. Odhlédneme-li od samotné testamentární praxe, jsou všechny editované dokumenty pramenem k pochopení zp ůsobu života lidí v ran ě novov ěké spole čnosti. Život, který netvo řilo jen od ěv, jídlo, práce v domácnosti, p ředm ěty denní pot řeby, ale také v ěci na nichž jim záleželo a k nimž je zcela jist ě vázaly osobní vzpomínky. Nezbytnou sou částí takového života se postupn ě stávalo uv ědomování si sama sebe, osobní i spole čenské priority, ale i s tím p řicházející problémy. V testamentech se projevuje v jakém vztahu byli k lidem jimiž se obklopovali. Vypovídají o nejnitern ějších myšlenkách a emocích bilancujícího člov ěka, který vyjad řoval obavy o osud své rodiny, o citovém vztahu nejen k druhému z manžel ů, ale i o vzájemném vztahu k ostatním blízkým. Mapují zp ětnou vazbu na rodinu, rodinnou tradici a vůli zajistit nástupce. Jsou výjime čné v poznání vztah ů mezi rodi či a dětmi. Lidé stojící na prahu života prost řednictvím testament ů vyjad řovali p řání o budoucím život ě svých potomk ů, které svými odkazy do ur čité míry ovliv ňovali. Dokazují, že p řesáhl-li n ěkterý z nich únosnou mez o čekávaného chování, mohli testáto ři využít práva vyd ědit je. I p řesto toto právo v mnohém p řípad ě napln ěno nebylo, protože z pochopitelných důvod ů člov ěk na smrtelném loži projevoval dobrou v ůli znovu se smí řit se svými blízkými a potla čit negativní emoce, které ho za jiných okolností mohly ovliv ňovat a přispívaly k vyvolání p řípadných spor ů. Předkládaný soubor je sm ěsicí r ůzných typ ů lidí. Od bezejmenných a zřejm ě i nep říliš zámožných, p řes podnikavé a schopné obchodníky, vážené p ředstavitele m ěsta až po nejbohatší a nejvážen ější m ěšťany, s právem vlastní pe četi. Lze z nich vypozorovat, jakému postavení se v obci t ěšili a na jakém spole čenském stupni v rámci m ěsta stáli. Dispozi ční části testament ů ukázaly nejen jak velký majetek mohli sob ěslavští m ěšťané

39 vlastnit, jeho rozmíst ění v okolí m ěsta, ale i to jakým zp ůsobem s ním nakládali. Nemén ě zajímavé jsou vý čty dluh ů a pohledávek, které se bez výjimky objevily v každém testamentu. I když se sepisovatelé p říliš nev ěnovali vlastní smrti, poh řebnímu rituálu a místu, kde m ělo jejich t ělo spo činout, jsou d ůkazem, že jim p řesto nešlo pouze o materiální hodnoty, ale že se mnohdy jednalo o duchovní rozm ěr. Jejich prost řednictvím lze nahlédnout do života oby čejného „smrtelníka“.

40 Edi ční poznámka

Při výb ěru metody vlastního zpracování jsem vycházela ze zásad stanovující zp ůsob vydávání pramen ů od po čátku 16. století. 176 Hlavním úkolem editace bylo, aby prezentace testamentů posloužila ú čelu této v ědecké práce a aby krom ě jiného, jejich zp řístupn ění umožnilo p řiblížit život ran ě novov ěkého člov ěka. Jako formu p řepisu jsem zvolila transkripci. P ředn ě proto, že všechny texty jsou dokumenty vzniklými po roce 1500, u nichž se tento zp ůsob b ěžn ě používá, a také proto, že jejich vydávání neslouží specifickému gramatickému, grafickému nebo paleografickému ú čelu. V potaz jsem vzala také formální a jazykovou stránku. Edi ční zásahy jsem provád ěla podle stanovených pravidel 177 , z nichž všeobecná jsou spole čná pro práci se všemi texty. Vybrané byly p ředevším materiály listinné povahy, které se dochovaly ve fondu AM Sob ěslav, uloženém ve Státním okresním archivu v Tábo ře. Část z nich, p řesn ěji do r. 1550, byla zpracovatelem fondu Janem Lintnerem z poz ůstalostní agendy vy člen ěna a vytvo řena samostatná skupina listin – testament ů, ostatní byly uloženy v kartonech, které obsahují veškerou poz ůstalostní agendu tohoto fondu. N ěkolik dalších bylo zachyceno v městských knihách. 178 Vybrané dokumenty v edici tvo ří, v rámci jednoho vybraného archivního fondu, logický celek originál ů testament ů nebo jejich výpis ů a jeden dodatek. Ten je, bez ohledu na typ zp řístup ňované písemnosti a jeho uložení, řazen chronologicky a pr ůběžn ě číslován. Pokud byla k již editované záv ěti nalezena další od stejného testátora, je uvád ěna pod stejným po řadovým číslem. Ob ě písemnosti jsou v rámci jednoho čísla se řazeny chronologicky a rozlišeny písmeny. Našlo-li se dodate čně v jiném pramenu stejné zn ění, je s ním nakládáno podobn ě, jen s tím rozdílem, že p ři jeho v řazení dostal p řednost testament v listinné podob ě. Výpisy a opisy jsou do celého souboru text ů v řazovány podle p ůvodního data vzniku a nikoliv podle data jejich vyhotovení. Neúpln ě datované nebo texty vymezené pouze časovým rozmezím, jsou za řazeny na konec všech editovaných testament ů tak, aby nenarušovaly chronologický sled všech ostatních, p řesn ěji datovaných. 179 Protože celý soubor zahrnuje období let 1525 – 1600, vychází datace v ětšiny z nich

176 Srov. Cu řín František – Vývoje spisovné čestiny, Praha 1985; Š ťoví ček Ivan a kol. (dále Š ťoví ček) – Zásady vydávání novov ěkých historických pramen ů z období od po č. 16. století do sou časnosti, Praha 2002. 177 Srov. Š ťoví ček – Zásady …, Praha 2002 . 178 Srov. kap. Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů. 179 Srov. testamenty č. 98 – 104.

41 z juliánského kalendá ře. Ostatní jsou datovány podle kalendá ře gregoriánského a p ři editaci bylo p řistoupeno k jejich p řevod ům pode tabulek Gustava Friedricha. 180 Ty, které byly převedeny již Janem Lintnerem, byly pro pot řeby této práce pouze formáln ě zkontrolovány. Chyby, pop ř. nedostate čně datované texty, jsou dodate čně opat řeny novou datací a je na n ě upozorn ěno v edi ční poznámce. Stejným zp ůsobem je p řevod dat proveden u výpis ů a opis ů, přičemž datum jeho vyhotovení je uvedeno v poznámce. Plná datace byla u listinného materiálu uvedena tém ěř všude. V šesti p řípadech se stalo, že z textu se dal vy číst pouze rok po řízení 181 a v jednom p řípad ě ani ten. 182 Protože však byl za řazen mezi materiály 16. století a to na n ěj bylo dopsáno novodobým rukopisem, byl k edici nakonec p řipojen a za řazen na samý konec. U jednoho z testament ů byla zjišt ěna chyba, která byla zp ůsobena z řejm ě písa řem, protože rok sepsání je uveden jiný v textu a jiný na jeho obálce. Den v týdnu a svátek uvedený v textu odpovídal roku udanému na obálce a tak byl za řazen práv ě pod něj. 183 V jednom p řípad ě se p ři dataci autor inventá ře zmýlil o den. 184 P ři editaci bylo datum opraveno a bylo na n ěj upozorn ěno v poznámce. Pokud u ostatních písemností datace chyb ěla a bylo možné ji zjistit, byla podle sou časných zvyklostí dopln ěna a též na ní bylo upozorn ěno v poznámce. Každá písemnost je opat řena záhlavním regestem, s výjimkou testament ů stejného zn ění. Ten v sob ě zahrnuje obsah testamentu, se všemi d ůležitými osobními a místními jmény. Místo vydání je, vzhledem k jeho v ětšinové absenci, umíst ěno do hranatých závorek pod vlastní text záhlavního regestu vpravo, spole čně s datem vyhotovení, v po řadí rok, m ěsíc a den a místo vydání. P ři jeho ur čení vycházím z lokality v níž ur čený p ůvodce v dob ě vzniku p ůsobil. V záhlaví dále následuje místo uložení, forma dochování text ů, jazyk po řízení, psací látka a zp ůsob zpe čet ění. Transkribovaný text je podle logických souvislostí roz člen ěn do odstavc ů podle v ětné vazby tak, aby byla zajišt ěna jeho p řehlednost a snadná orientace. Podle sou časných pravidel a podle smyslu v ěty jsou dopln ěna interpunk ční znaménka, čárky a te čky. Poml čky a závorky odpovídají originálu, pokud nejsou v rozporu se současnými pravidly. P ři transkripci bylo

180 Podle gregoriánského kalendá ře byly p řevád ěny testamenty od r. 1584, kdy byl podle mandátu Rudolfa II. v Čechách p řijat. Friedrich Gustav (dále Friedrich) – Rukov ěť k řeš ťanské chronologie, Praha – Litomyšl 1997, s. 101. 181 Srov. testamenty č. 98 – 103. 182 Srov. testament č. 104. 183 Srov. testament č. 70. 184 Srov. testament č. 8.

42 z technických d ůvod ů upušt ěno od dodržování v textu se objevujících svorek, na n ěž je poukázáno v edi ční poznámce. Vsuvky jsou podle provedených zna ček za čle ňovány do přepisovaného textu a na jejich p ůvodní umíst ění je také upozorn ěno v edi ční poznámce. V testamentech se vyskytují podtržené části v ět nebo celé v ětné vazby, jejichž význam je po formální stránce minimální. Pro obsahovou nápl ň jsou zachovány a ješt ě je na ně upozorn ěno v poznámce. Zkrácená slova jsou rozepisována do hranatých závorek. Pokud se v textu objevila nejasnost a nebo chyba písa ře, byly použity tradi ční symboly „[?]“ a „[!]“ . Lomené závorky „<>“ jsou použity u slov, která jsou v originále p řeškrtnutá, ale čitelná. Stejného typu, jen s třemi te čkami „<…>“ , je použito u přeškrtnutého, ovšem ne čitelného textu. Po čet te ček však nesymbolizuje po čet ne čitelných písmen. Velká písmena jsou zachována u psaní na za čátku v ěty, u osobních, místních jmen, u názv ů svátk ů a výraz ů úcty. U obecných jmen, která osobní nahrazují, z ůstala také velká písmena. Římskými číslicemi a slovy psané letopo čty jsou ponechány v úvodu textu tak, aby odpovídaly originálu. Vyskytl-li se letopo čet psaný arabskými číslicemi, byl p řepsán v souladu s originálem. Tímto zp ůsobem je ale vyjád řeno pouze kone čné desetiletí. Jeho za čátek nebo za čátek letopo čtu na indorzátu, pop ř. na připojené obálce, je rozepsán a umíst ěn do hranatých závorek. Minuskulní tvary jsou bez výjimky nahrazeny majuskulními. Arabskými číslicemi jsou v textu p řepsány římské číslice, číslice se slovní koncovkou slovn ě. Je na n ě ale také upozorn ěno v připojené edi ční poznámce. Pro vyjád ření kopy bylo vesm ěs užito tradi čního znaku („ ß“ nebo „ ßß“ ), který byl vyjád řený slovy. V několika p řípadech byla užita i zkratka ( „kp“ ), která byla rozvedena a bylo na ní upozorn ěno v edi ční poznámce. Zkrácením vyjád řené pražské a míše ňské kopy („ [pr]a[žské] “, „ míš[e ňské]“ ) byly d ůsledn ě rozepsány a jejich koncovky byly p řizp ůsobeny smyslu v ěty, stejn ě jako zkratky pro váhové, objemové a délkové míry („ s[t]r[y]ch “, „l[i]b[er] “, „[ č]b[er]“ , v[árka]“ nebo „ lo[ket] “). Drobné penízky jako groš („g[r] “) a denár („ d[en] “) jsou rozepsány pouze částe čně. Podle dnešního užití je upravena kvantita samohlásek. Ve v ětšin ě p řípad ů se jedná o použití dlouhých písmen, kdy „ a“, „ e“, „ i“ a „ y“ je nahrazeno „ á“, „ é“, „ í“, a „ ý“ („ dítkám “ místo „ ditkám “, „ bíleného “ místo „ bileneho “, „ došlých “ místo „ došlych “). Grafémy „ i“ a „y“ jsou opravovány podle dnešní pravopisné normy („ při“ místo „ przy “ a „movitý “ místo „mowiti “). Diftongizovaná dvojhláska „ uo “ je p řepisována „ů“ („ dv ůr“ místo „ dvuor“ , „d ům“ místo „duom“, „Bůh“ místo „Buoh“ ), dvojhláska „ au “ je m ěněna na „ou“ („ porou čím “ místo „ porau čím “, „ou ředník“ místo „au ředník“ ). Z ůstává zachována pouze

43 na za čátku slova ( „outerý“ místo „úterý“ ). Varianta „ou“ je editována jako instrumentál „ú“ („zahradú“ místo „zahradou“ , „rukú svú“ místo „rukou svou“ , „p řitisknúti“ místo „p řitisknouti“ , „m ěstskú“ místo „m ěstskou“ ). D ůsledn ě je upravena koncovka genitivu „uov“ ( „poru čník ů“ místo „poru čnikuov“ , „ Šir ůč ků“ místo „Širú čkuov“ ). Dvojhlásky, především „ie“ , „ia“ , „ ey “, „ ay “, jsou podle smyslu slova zam ěň ovány za „ ě“, „ í“, „ a“, „ ej“ a „aj“ („ Sob ěslav “ místo „ Sobieslav “, „žádám“ místo „žiadam“ , „on ěch“ místo „oniech“ , „časy “ místo „čiasy “, „zaneprázd ňovali“ místo „zaneprázdniovali“ ). U souhlásek je d ůsledn ě odstra ňován p ředevším sp řežkový pravopis („ při“ místo „przy “, „ zape četili “ místo „ zapetzetili “, „ čber “ místo „ czber “, „ všecken “ místo „ vsseczken “) a jsou zjednodušovány zdvojené souhlásky („ kšaft “ místo „ kssafft “, „ Filipa “ místo „ Flillipa “, „nepoz ůstavili “ místo „ nepozustawilli“). Písmena „ w“, „ g“, „ ch “ a „ d“ opravuji na „v“, „ j“, „k“ a „ t“ („ sv ůj“ místo „ swuog “, „ Brikcí “ místo „ Brichcí “, „ Bernhartovi “ místo „Bernhardovi “). Grafém „v“ je v textu transkribován tak, aby byl ve shod ě s výslovností. Někde je podle smyslu v ěty na za čátku slova opraveno na „u“ („ učinil “ místo „ včinil “, „užívaje“ místo „vzývaje“ ). Protetické „v“ na za čátku slova je odstran ěno podle sou časných pravopisných pravidel ( „ovec“ místo „vovec“ , „ostatek“ místo „vostatek“ , „osení“ místo „vosení“ ), ale v některých p řípadech je zachováno, zejména v osobních jménech („Vond řej“ místo „ Ond řej “, „Vosvald“ místo „Osvald“ )185 , stejn ě jako souhláska „j“ ( „jmovitý“ místo „movitý“ , „ nejmovitý“ místo „nemovitý“ nebo „jm ěl“ místo „m ěl“ ). Skupinové souhlásky „gk “, „ dl “ a „th “ jsou d ůsledn ě zjednodušovány a nahrazovány „ k“, „ l“ a „ t“ („ purkmistra “ místo „ purgkmistra “, „ tkalci “ místo „ tkadlci “ a „let “ místo „ leth “). Psaní p ředpon a předložek „s“ a „z“ je upraveno podle významu a sou časné pravopisné normy ( „zp ůsob“ místo „sp ůsob“ ). Grafém „j“ z ůstával v původní podob ě tam, kde je ve shod ě s výslovností „nejni“ . M ěněna jsou zájmena ( „který“ nebo „která“ místo „kderý“ nebo „kderá“ ), s výjimkou kolísání zvratných zájmen, která z ůstávají zachována v původní podob ě („ sem “, „sme “). Zp řístupn ěné testamenty jsou vybaveny poznámkovým aparátem, obsahujícím především edi ční a v ěcné poznámky. V poznámkovém aparátu jsou textové údaje obsaženy pouze v případ ě, že není možné použít pro danou anomálii žádný z výše popsaných konven čních symbol ů a jazykových zvláštností. Uvád ějí rozdíly mezi textem v originále a v přepisu, upozor ňují na chyb ějící text apod a jsou ozna čeny malými písmeny abecedy. Věcné poznámky (tam, kde je to možné) se týkají p ředevším identifikace osob nebo lokalit,

185 S výjimkou záhlavních regest ů a rejst řík ů.

44 přinášejí dopl ňující informace, p řibližují události o nichž se v textu hovo ří. Jsou ozna čeny arabskými číslicemi a vybaveny pramenem z něhož vycházejí. P ři srovnávání jednotlivých testament ů mezi sebou, je v poznámkovém aparátu užíváno identifikace, vycházející z vytvo řené číselné řady. Edice je dopln ěna o osobní a místní rejst řík. Do nich jsou zapracovány všechny kapitoly a zp řístupn ěné testamenty. Jednotlivá hesla jsou z edice vybraná tak, aby dokumentovala skute čnost, která je jimi vyjád řená. Jejich smyslem je p ředevším usnadnit orientaci v textech, jsou abecedn ě řazena a odkazují na ur čitou stránku. Vypracovaný osobní rejst řík je rejst říkem rozší řeným. Jsou do n ěj za člen ěna jména jednotlivých osob, v testamentech se vyskytujících, podle p říjmení a osobních jmen. Měšťané se šlechtickými p řídomky jsou uvád ěni v po řadí p říjmení, jméno a přídomek. Osobní údaje (datum a místo narození a úmrtí), které by heslo p řibližovaly, je v tomto období jen velmi t ěžké doplnit, ale tam, kde to text testamentu, p říp. jiný pramen umožnil, takové údaje dopln ěny jsou. Další bližší informace u některých hesel rozši řují alespo ň zastávané funkce 186 a nebo p říbuzenský svazek. P říjmení v textu neuvedené, ve v ětšin ě p řípad ů nebylo možné zjistit a proto bylo použito jméno, které je zvykem uvád ět na prvním míst ě. Osoby, které jsou uvád ěny pouze pod k řestním jménem se v rejst říku uvád ějí pod tímto a jako dopl ňující údaj jsou uvedeny jejich profese, jsou-li u nich v testamentech zmi ňovány. Příjmením vyjad řovaných místem mohou p ředcházet p ředložky ( „z“ a „od“ ). U žen je příjmení identifikováno tam, kde to texty dovolily. Většinou podle mužských p říslušník ů rodiny, zpravidla manžela. U d ětí, vnou čat a nebo sourozenc ů testátor ů, nejsou p říjmení v textech uvedena a tak jsou do rejst říku za člen ěna pod osobním jménem a dopln ěna o příbuzenský vztah k osob ě, v jejímž testamentu se vyskytují. Příjmení, které se v textech objevuje v několika jazykových variantách, odlišených pouhými koncovkami, nebo osobní jména s gramatickými nuancemi, jsou uvád ěna bu ď v originálním zn ění a nebo v jeho transkripci, s odkazem na základní heslo. Do kulaté závorky je umíst ěno heslo odkazující. Rejst řík místní obsahuje názvy obcí, m ěst, lokalit nebo zemí, které se v textu objevily. Jeho sou částí nejsou názvy míst, které byly sou částí šlechtických p řídomk ů. U jednotlivých hesel jsou za řazeny dopl ňující nebo p řibližující údaje. Každé místo je teritoriáln ě ur čeno a blíže identifikováno na základ ě sou časného správního člen ění. Zm ěněné

186 P ři zpracování t ěchto údaj ů jsem vycházela z dochovaných purkmistrovských ú čtů. Pro sledované období nejsou dochovány rejst říky z let 1525, 1533 – 1536, 1548, 1553, 1562, 1566, 1568, 1580, 1585, 1587, 1589 a 1595 a částe čně z let 1537, 1547, 1549, 1554, 1561, 1563, 1565, 1591 – 1594 a 1599. Srov. Lintner Jan – Archiv m ěsta Sob ěslav – Inventá ř, 2. díl, České Bud ějovice 1965, s. 174 – 184.

45 názvy m ěst nebo r ůzné varianty zápisu v textu, jsou v rejst říku zaznamenány s odkazem na nové ozna čení. Do kulaté závorky je pak umíst ěn poslední platný místopisný název. 187 Obsah testament ů si vyžádal zpracování slovní čku vybraných pojm ů. Jedná se především o up řesn ění n ěkterých staro českých výraz ů, p řiblížení řemesel, řemeslnických nástroj ů a p ředm ětů b ěžné pot řeby, nebo pro objasn ění starých m ěr a vah. P ři jeho zpracování jsem vycházela p ředevším z nau čných slovník ů188 , slovník ů staro češtiny 189 i z publikací o d ějinách m ěr a vah 190 a byly do n ěj za řazeny i výrazy, které se objevují v citacích v ěcných poznámek. Je abecedn ě řazen a umíst ěn za rejst říky.

187 Profous Antonín (dále Profous) – Místní jména v Čechách, I – III, Praha 1947 – 1951; Profous Antonín – Svoboda Jan (dále Profous – Svoboda) – Místní jména v Čechách, IV, Praha 1957; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …; Smrž Emil (dále Smrž) – Sob ěslavsko, Monografie okresu sob ěslavského, Sob ěslav 1930. 188 OSN – IV, XXII, XXVI, Praha 1891 – 1907; P říru ční slovník jazyka českého, I – III, IV/1-2 – VIII, Praha 1935 – 1957. 189 Gebauer Jan – Slovník staro český, I. – II., Praha 1903; Kol. autor ů – Slovník staro český, III. – V., Praha 1970 – 1996. 190 Hlavá ček Ivan – Kašpar Jaroslav – Nový Rostislav – Vademecum pomocných v ěd historických, Jino čany 1997; Prátová-Nohejlová Emanuela – Základy numismatiky, Praha 1975; Sedlá ček August – Pam ěti a doklady o staro českých mírách a váhách, Praha 1923; Sedlá ček August – Pam ěti a doklady o staro českých mírách a váhách. Rejst řík jmenný a věcný, Praha 1933.

46 Editované testamenty

1. Testament Pavla Šitra, 11. zá ří 1528. 2. Testament Mikuláše Svákovce, 4. ledna 1530. 3. Testament Tomáše Rýmara, 26. února 1530. 4. Testament Doroty Kušalové, 1. října 1530. 5. Testament Matouše Mach ů, 28. b řezna 1531. 6. Testament Alžb ěty Velkové, 30. prosince 1531. 7. Testament Jíry fará ře, 30. ledna 1532. 8. Testament Víta Bonuše, 6. b řezna 1532. 9. Testament Ambrože sladovníka, 10. listopadu 1532. 10. Testament Jíry Svojš ů, 22. ledna 1534. 11. Testament Kate řiny K řiš ťanové, 9. ledna 1537. 12. Výpis záv ěti Bartoše mlyná ře, 24. dubna 1537. 13. Testament Ofky z Větřní, 19. kv ětna 1537. 14. Testament Václava post řiha če, 7. listopadu 1538. 15. Testament Zikmunda krej čího, 5. prosince 1538. 16. Testament Ji říka Kv ěton ě, 5. ledna 1539. 17. Testament Johanky Železné, 25. února 1541. 18. Testament Jana Strádala, 2. kv ětna 1543. 19. Testament Jakuba Maška (Marka), 23. kv ětna 1543. 20. Testament Doroty Hanžkové, 13. listopadu 1545. 21. Testament Bartoše krej čího, 24. zá ří 1546. 22. Testament Jakuba Ra čmana z Viš ňového, 30. listopadu 1548. 23. Testament Martina Hradského, 16. b řezna 1549. 24. Testament Michala Šitra, 1. b řezna 1550. 25. Testament Jakuba me číře, 1. kv ětna 1550. 26. Testament Jana Herši, 2. listopadu 1550. 27. Testament Vav řince Sedl čanského, 24. dubna 1551. 28. Testament Václava Mezi říckého, 23. kv ětna 1552. 29. Testament Václava písa ře, 11. srpna 1552. 30. Testament Jana Čížka, 10. března 1553. 31. Testament Maška, lov čího na Chustnice, 23. října 1553. 32. Testament Osvalda, 17. listopadu 1553.

47 33. Testament Mikuláše ševce, 15. června 1554. 34. Testament Ji řího Kulhánka, 17. srpna 1554. 35. Testament Říhy kramá ře, 22. prosince 1556. 36. Testament Osvalda podbrannýho, 25. června 1557. 37. Testament Kalisty řezníka, 9. srpna 1557. 38. Výpis záv ěti Magdalény, 16. února 1558. 39. Testament Šimka Vandrky, 2. b řezna 1558. 40 a. Testament Brikcího soukeníka, 14. kv ětna 1558. 40 b. Testament Brikcího soukeníka, 14. kv ětna 1558. 41. Testament Ondry Hrubého, 2. ledna 1559. 42. Testament Matouše Špa čka, 27. dubna 1560. 43 a. Testament Mandelíny Smetánkové, 9. zá ří 1561. 43 b. Testament Mandelíny Smetánkové, 9. zá ří 1561. 44 a. Testament Linharta Gregory, 19. ledna 1562. 44 b. Testament Linharta Gregory, 19. ledna 1562. 45. Testament Martina Motourka, 6. kv ětna 1562. 46. Testament Doroty Vandrkové, 11. července 1562. 47. Testament Anny Roušové, 26. července 1562. 48. Testament Mikuláše Vorá čka, 1. června 1563. 49. Testament Honse bedná ře, 20. července 1563. 50. Testament Anny staré rychtá řky, 19. října 1563. 51. Testament Říhy Mach ů (Machovic), 18. prosince 1563. 52 a. Testament Václava Řepy, 28. dubna 1564. 52 b. Dodatek testamentu Václava Řepy, 6. dubna 1565. 53. Testament Martina Mužiny, 1. června 1564. 54. Testament Mikuláše Samuela, 16. července 1564. 55. Testament Vojt ěcha Bole čka, 28. srpna 1564. 56. Testament Kašpara Pavl ů, 21. zá ří 1564. 57 a. Testament Ji řího Černého, 9. dubna 1565. 57 b. Testament Ji řího Černého, nedatováno 1560. 58. Testament Jakuba Zoubka, 12. listopadu 1565. 59. Testament Václava uzda ře, 31. ledna 1566. 60. Výpis záv ěti Va ňka Pli čky, 6. února 1566. 61. Testament Anny Balkové, 13. února 1566.

48 62. Testament Doroty Velkové,17. ledna 1567. 63. Testament Viktorina Sumsara, 1. října 1569. 64. Testament Ondry Ma čů , 19. dubna 1570. 65. Testament Markéty vdovy, 8. kv ětna 1570. 66. Testament Jakuba Suchého, 12. prosince 1570. 67. Testament Cypriána Lasla, 24. října 1573. 68. Testament Johanky Koumarky, 22. ledna 1574. 69. Testament Kate řiny Chybové, 23. února 1574. 70. Testament Kate řiny ková řky, 4. října 1574. 71. Testament Magdalény Laslové, 23. ledna 1577. 72. Testament Martina staršího Ra čmana, 22. kv ětna 1577. 73. Testament Ji řího peka ře, 12. prosince 1577. 74. Testament Mandelíny Kurzové, 14. února 1579. 75. Testament Anny Šaškové, 10. dubna 1581. 76. Testament Ond řeje Št ěstí, 29. dubna 1581. 77. Testament Václava Chlana, 3. kv ětna 1581. 78. Testament Víta pivovarníka, 24. ledna 1582. 79. Testament Anny Jakubky, 1. listopadu 1582. 80. Testament Václava Hubatého, 26. ledna 1583. 81. Testament Mat ěje France, 8. července 1584. 82. Testament Anny Slávové, 16. kv ětna 1586. 83. Testament Ji říka soukeníka, 2 června 1587. 84. Testament Ond řeje Havla, 3. června 1587. 85. Výpis testamentu Ji řího Zadražila, 3. června 1587. 86. Testament Kašpara Holuba, 17. října 1587. 87. Testament Kate řiny Vránové, 22. b řezna 1588. 88. Testament Řeho ře staršího Smr čky, 11. listopadu 1588. 89. Testament Augustina Pond ělí čka, 10. června 1589. 90. Testament Jana Fejtla, 27. srpna 1592. 91. Testament Jana Nováka, 16. října 1592. 92. Testament Marjány plátna barví řky, 17. listopadu 1592. 93. Testament Tomáše Hubatého, 9. října 1593. 94. Testament Anny Chlubny, 12. června 1595. 95. Testament Jana B řeziny, 19. kv ětna 1596.

49 96. Testament Joba Nepomuckého, 8. srpna 1598. 97. Testament Marjány Rozoumkové, 6. kv ětna 1599. 98. Testament Markéty Šemberské, nedatováno 1540. 99. Testament Duška Herši, nedatováno 1547. 100. Testament Ji řího Hasila, nedatováno 1556. 101. Testament Havla formana, nedatováno 1559. 102. Testament Bartolom ěje z předm ěstí, nedatováno 1560. 103. Testament Doroty Havlové, nedatováno 1593. 104. Testament Václava Mrá čka, nedatováno.

50 1.

Testament m ěšťana Pavla Šitry, kterým sv ůj statek odkazuje manželce Kate řin ě, která na n ěm má spole čně hospoda řit se syny Va ňkem a Št ěrbou. V případ ě, že by se se syny nesnesla, má jí být vyplacena částka 30 kop, 2 krávy a 10 ovcí. Pokud by se ani synové mezi sebou nemohli snést, mají se o statek spravedliv ě rozd ělit. Synovi Machatovi odkazuje částku 30 kop míše ňských, a Janovi pozemky v blízkosti vesnice Chlebov. Za poru čníky ustanovuje syna Jan Šitru, Jíru fará ře a Víta Bonuše a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Mat ěj Litochleb , rychtá ř Matouš z Telecích Hor a konšelé Matouš Mach, Řeho ř soukeník, Jan Mašek .

1528 zá ří 11., [Sob ěslav] 191

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/50, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta an[no] XV C XXVIII, v pátek p řed S[vatým] K řížem, opatrný muž Pavel Šitra u činil kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý o všem, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Item nejprv co sem dlužen. Item ková ři želecké[m]u 192 20 g[r].

191 Srov. Cikhart – Sob ěslav, Sob ěslav 1907; Cikhart – Táborsko, Tábor 1922; Ku ča Karel (dále Ku ča) – M ěsta a měste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku, 6. sv., Praha 2004, s. 762 – 772; Lintner – M ěšťanstvo v Sob ěslavi …, s. 9 – 20, 71 – 83; Lintner – Sob ěslav 1390 – 1940. 550 let m ěsta Sob ěslav ě, Sob ěslav 1941; Lintner – Salák – Okresní archiv v Sob ěslavi, Pr ůvodce po fondech a sbírkách, Sob ěslav 1958; OSN, XXIII, Praha 1905, s. 559 – 562; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 78 – 88; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 820 – 821; Smrž – Sob ěslavsko …, Sob ěslav 1930. 192 Ková ř ze Žel če. Název vesnice (v bezprost řední blízkosti Plané nad Lužnicí) vychází z ozna čení Želkova dvora. Ve 14. století v majetku Landštejn ů, v pr ůběhu 15. století byla v majetku zdejší nižší šlechty, Lipolta z Kraselova a Víta ze Rzavého. V letech 1507 – 1550 byla v majetku Španovských z Lisova, od té doby až do r. 1611 pat řila Rožmberk ům. Bývala významným centrem ve zdejší oblasti a hlavním sídlem Žele čského panství. Srov. kol. autor ů (dále kol.) – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku, Jižní Čechy,

51 Item jakož jsem n ěco d ědin odprodal i platí mi úrok pololetní p ři S[vatém] Ji ří193 a S[vatém] Havle 194 Jan Pila ř 16 d[en] a Machovic, tolikéž a Blahota 4 peníze každé[h]o p ůlléta. Item takto řídím a rozkazuji o svém statku, aby Kate řina manželka má po smrti mé tu na tom gruntu mocnú hospodyní byla s Va ňkem a Št ěrbú, syny mými a jestliže by se s nimi v časy snésti nemohla, tehdy aby jí vydáno bylo z toho ze vše[h]o statku 30 kop míš[e ňských] a 2 krávy, které by cht ěla a 10 ovec a tu sumu rozdíln ě, každý rok po 4 kopách míš[e ňských]. Item Machatovi synu své[m]u, odkazuji z toho statku, aby mu dáno bylo též 30 kop a to rozdíln ě, nejprv 6 kop a potom každý rok po 4 kopách, až do vypln ění té sumy. Item Janovi synu mé[m]u, za jeho stranu dávám a odkazuji ten dílec, který leží k hranicím Chlebovským 195 , podle Duško[v]a Heršo[vi]c 196 z jedné a Machovic strany druhé a k tomu aby sebú p řihradil tu za Svojšo[vi]c. A jestliže by se nemohli srovnati Van ěk a Št ěrba, tehdy aby se o to o všecko v ěrn ě a práv ě rozd ělili pošacujíc toho statku. Item poru čníky tohoto mé[h]o kšaftu mocné činím Jana Šitru syna svého, Jíru fará řovic 197 , Víta Bonušo[vi]c 198 . A prosím pán ů, aby svú pe čeť m ěstskú 199 dali p řitisknúti na potvrzení k tomuto kšaftu. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Mat ěj Litochleb 200 ty časy purkmistr, Matúš z Telecích Hor 201 ty časy rychtá ř, Matúš Mach ů202 , Řeho ř soukeník 203 , Jan Mašk ů204 , ty časy konšelé.

Praha 1986, s. 221; OSN, XXVII, Praha 1908, s. 527 – 528; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 1031 – 1032; Smrž – Sob ěslavsko …, s. 223 – 228. 193 24. dubna. 194 16. října. 195 Chlebov, ves u Sob ěslavi. Její existence je doložena již v roce 1267, ve 14. století tvrz a část vesnice pat řilo k Přeho řovu, Old řich z Rožmberka následn ě dv ůr a tvrz odkázal špitálu v Sob ěslavi (r. 1390). V roce 1467 byla vypálena, ale v majetku sob ěslavského špitálu z ůstávala i nadále. Srov. OSN, XII, Praha 1897, s. 234; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 310. 196 Srov. testament č. 99. 197 Srov. testament č. 7. 198 Srov. testament č. 8. 199 P ůvodní soběslavská m ěstská pe čeť m ěla lístek s pětilistou r ůží a kolem nápis „ Sigillum Civitatis Sobieslaw “. Teprve v 15. století se vyskytuje pe čeť s hradbou a dv ěma v ěžemi. Srov. Staré i nové zv ěsti ze Sob ěslav ě a okolí, Sob ěslav 1933, s. 31 – 33. 200 V letech 1528 – 1529 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty purkmistr ů na p říjem a vydání pen ěz obecních z r. 1528 (dále Po čty), sign č. IV A 4/17, kt. č. 486 a AM Sob ěslav, Rejst řík z r. 1529, sign. č. IV A 4/19, kt. č. 487.

52 [Obálka]: Pavel Šitra [15]28.

2.

Testament měšťana Mikuláše Svákovce, kterým své dce ři D ůř e odkazuje 2 jalovice, svým vnou čat ům díl za Svojšovým pozemkem, synu Bartošovi část pozemku proti vinici a u kamenného mostku a dce ři Dorot ě díl na Solinským rybníkem. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Bartoš Kuželka, rychtá ř Ji ří Hasil a konšelé Mat ěj z Telecích Hor a Jan Tříska .

1530 leden 4., [Sob ěslav] SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/51, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta [an]no XV C XXX, v úterý po Novém Létu. Já, Mikuláš Svákovec, znamenav nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o sv ůj stat ček movitý i nemovitý, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivé[h]o. Item najprv co sem komu dlužen.

201 V letech 1526 – 1529, 1531 – 1532 byl rychtá řem, v letech 1525 – 1526, 1530 – 1531, 1541 – 1542 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/13, 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/18 – 4/24, kt. č. 487. 202 V letech 1525 – 1526, 1528 – 1530 byl purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/13, 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/19 – 4/20, kt. č. 487. 203 V letech 1525 – 1528, 1532, 1537 – 1538, 1540 – 1541, 1543 – 1544, 1549 – 1550 purkmistra a konšele města Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/13, 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/31, 4/33 – 4/35, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky příjm ů a vydání purkmistr ů 1546 – 1561 (dále Rejst říky), sign. č. IV A 4/38 – 4/39, kt. č. 488. 204 V letech 1555 – 1556 byl primasem, v r. 1532 rychtá řem, v letech 1527 - 1528, 1532, 1538 - 1539, 1543, 1545 – 1547, 1549 – 1551 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/16 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/24, 4/26 – 4/27, 4/29, 4/31, 4/33 – 4/37, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/40, IV A 4/43, kt. č. 488.

53 Item Markovi sladovníkovi 205 p ůjčených 1 kopa a za pivo 2 kopy. Item Ješkovi z p[ ře]dm ěstí 80 g[r]. Item Duvašové 1 kopu. Item Va ňkovi post řiha či za v ěrtel piva 40 g[r]. Item co jsú mn ě dlužni. Item Jíra pastý ř za pivo 16 g[r] a s druhým pastý řem 8 g[r]. Item drabcek [!] 10 g[r]. Item D ůř e, dce ři své odkazuji 2 jalovici z toho dobytka, který ani tu p ři synovi a ostatek toho dobytka, p ři synovi aby z ůstalo. Item d ětem synovým odkazuji díl za Svojšový[m], však aby při bratru z ůstal. Item Bartošovi synu své[m]u, odkazují klín proti vinici a druhý dílec k[u] kamen[n]é[m]u mostku. Item Dorot ě dce ři své, odkazuji a nebo sob ě a jí poz ůstavuji díl nad Solinami 206 . A p ři tom kšaftu byli jsú, Múd ří a Opatrní Bartoš Kuželka 207 ty časy purkmistr, Ji řík Hasil 208 ty časy rychtá ř, Mat ěj z Telecích Hor, Jan T říska 209 , ty časy konšelé.

[Indorzát:] Mikuláš Sváko[ve]c [15]30.

205 V letech 1539 byl rychtá řem, 1539, 1541 – 1542 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/27, 4/29, 4/31, 4/33, kt. č. 487. 206 Pozemek nad rybníkem Soliny, na jehož hrázi stávala šibenice. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III H 3, kt. č. 77; Staré i nové zv ěsti ze Sob ěslavi a okolí, r. 1933, s. 23. 207 V letech 1534 - 1535, 1538 byl rychtá řem, 1525, 1527 – 1532, 1538 – 1540, 1543 – 1544, 1546, 1549 – 1550, 1552 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/13, 4/16 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/19 – 4/20, 4/24, 4/26 – 4/27, 4/29, 4/31, 4/33 – 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/39 – 4/39, 4/41, kt. č. 488. 208 V r. 1530 byl rychtá řem a v letech 1526 – 1528 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst řík z r. 1530, sign. č. IV A 4/20, kt. č. 487. 209 Zachované purkmistrovské ú čty nejsou kompletní a tak informace o jeho funkci vychází pouze z tohoto pramene.

54 3.

Testament m ěšťana Tomáše Rýmara, kterým sv ůj movitý i nemovitý statek odkazuje zeti Petrovi a jeho d ětem, s odkazem rozd ělení postavu sukna pro chudé. Svému bratranci Volfovi odkazuje 30 kop. Testátor zem řel d říve než k němu vyslaní představitelé m ěsta sta čili dojít, kšaft potvrdit a zape četit. M ěstští radní ho po jeho smrti na radnici p řijali a potvrdili za právoplatný.

1530 únor 26., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/52, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

It[e]m panu Janovi Volbramovi 78 g[r]. It[e]m ková řovi do P řeho řova 210 10 kop a on má zase na to kuši i s heverem za 6 kop. It[e]m panu purkmistru a pán ům za ryby z Poto čního rybníka 211 za 1 t[žber]. It[e]m [ze] Starýho rybníka 212 za 2 t[žbery]. It[e]m takto o statku svým rozkazuji. It[e]m najprve statek sv ůj movitý i nemovitý odkazuji Petrovi zeti své[m]u a d ětem je[h]o. A toto je[m]u odkazuji z toho statku u činiti, najprve jestliže [by] m ě pán B ůh smrti neuchoval, aby koupil postav sukna a rozkrájel chudým. It[e]m Wolfovi bratranci mé[m]u, aby vydal 30 kop, Markét ě dce ři, aniž by jirchá řovic složné fatult [!]. It[e]m pan Jan Zá ř[e]cký j[es]t mi dlužen bez 2 g[r]. It[e]m pan Václav Houska nebožtík j[es]t mi dluže[n] 20 g[r].

210 Vesnice P řeho řov pat řila od r. 1379 Old řichu z Rožmberka, poté k třebo ňskému klášteru, r. 1487 jí koupil jistý Old řich a poté P řeho řovští z Kvasejovic. Srov. OSN, XIX, s. 616; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 728. 211 Rybník d říve ozna čovaný jako Nadpoto ční. Již v roce 1561 se vyskytuje ozna čení Poto ční rybník. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rybní rejst řík z roku 1561, sign. č. IV A 8/15, kt. č. 554. 212 Jeden z nejstarších sob ěslavských rybník ů, z něhož m ěšťané v roce 1521 uspo řádali výlov. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III H 3, kt. 77; AM Sob ěslav, Rybní rejst řík z r. 1526, sign. č. IV A 8/3, kt. č. 554.

55 It[e]m Jíra, jako byl prvý vejza če[m] i od[e]šel pry č, jest na Tábo ře213 , j[es]t mi dlužen 70 g[r] za starý pivo. It[e]m ková ř pivovarník z předm ěstí j[es]t mi dlužen za v ěrtel piva 40 g[r]. It[e]m Jan pivovarník z rathauzu j[es]t mi dlužen za v ěrtel piva. It[e]m n ějaký Vrabec z Viš ňový[h]o 214 j[es]t mi dlužen za v ěrtel piva 40 g[r]. It[e]m Kouba s pleší na Maršovým grunt ě j[es]t mi dlužen za pivo 17 g[r]. It[e]m Jan z lesa bydlel prve v Tu čapech 215 za 2 v ěrtely bílý[h]o. It[e]m Petr z Nedv ědic 216 , Dvo řák ů sy[n], j[es]t mi dlužen 24 g[r]. It[e]m Jan Smrž ze Zv ěrotic 217 j[es]t mi dlužen, dal sem za n ě[h]o do P řeho řova Chudíkovi <…> za oves 36 g[r]. It[e]m Hobza z Přeho řova p ůjčených 30 kop. It[e]m Lasl forman z Jebutína [!] za ryby za 2 kopy kapr ů 2 kopy a 52 g[r] a schází t ěch kapr ů 10. It[e]m tyto sepsání u činil nebožtík Tomáš Rýmar a žádost m ěl, aby páni k n ě[m]u p řišli pro potvrzení téhož kšaftu, ale páni tak kvapn ě nemohli, jsú k n ě[m]u p řijíti, až on um řel a sv ůj <živost> život skonal a tak z těch p říčin jest tento kšaft za pravý kšaft, na rathauze přede pány a, přijat. Stalo jse v sobotu Masopustní, léta a[nn]o XV C XXX.

[Indorzát:] Tomáš Rýmar. ______Edi ční poznámka: a Dv ěma čárkami odd ělená vsuvka je v originále dodate čně dopsána nad text.

213 Srov. OSN, XXV, s. 8 – 16; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 874 – 876. 214 Vesnice u Sob ěslavi s vlady čím statkem Viš ňových z Viš ňového. Srov. testament č. 27a z r. 1548; kol. – Hrady, zámky a tvrze v Čechách …, s. 209; OSN, XXVI, s. 762; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 961. 215 Vesnice u Sob ěslavi, kde byla ve 14. století vystav ěna tvrz. Do r. 1540 zde sídlil vladycký rod Tu čap ů z Tu čap. Pozd ěji se na tvrz p řiženil Jan ml. Špulí ř z Jiter. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 906. 216 Farní vesnice u Sob ěslavi, první zmínky o ní jsou ze 14. století, kdy zde byl postaven gotický kostel sv. Mikuláše. Srov. OSN, XVIII, Praha 1902, s. 31. 217 První zmínka o Zv ěroticích je z roku 1460. Název obce vznikl z osobního jména Zv ěrota, který se zde usadil. Srov. Smrž – Sob ěslavsko …, s. 220 – 222; Cikhart – Táborsko, s. 232 – 233.

56 4.

Testament vdovy Doroty Kušalové, kterým sv ůj veškerý movitý i nemovitý statek odkazuje své dce ři Kate řin ě a jejím d ětem. Své druhé dce ři Voršile odkazuje 1 kopu míše ňskou a m ěděnici. Testátorka žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Matouš Mach, starší Bartoš Kuželka a rychtá ř Mat ěj T řebo ňský.

1530 říjen 1., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/53, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta [an]no XV C XXX, v sobotu po S[vatém] Jeronýmu. [Já] poctivá vdova Dorota Kušalová, činím kšaft a rozkázání o sv ůj stat ček movitý i nemovitý o všem, súci p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivé[h]o. Item najprv na gruntu mám u Roubíka ševce okolo 25 kop míš[e ňských], to se najde v rychtá řských knihách. It[em] jitra, kteráž nebožtík muž m ůj za kamenným mostkem za vrchy m ěl, ty jsem já po jeho smrti nebožtíkovi zeti své[mu] Práškovi prodala, ty mi zaúplna zaplatil. It[em] stat ček svoj všecken movitý i nemovitý odkazuji Kateřin ě dce ři své, s dítkami jejími, aby se s nimi o to v ěrn ě a práv[n] ě rozd ělila a z toho state čku aby vydala dce ři mé, Vorši 1 kopu míš[e ňsk]ú a m ěděnici. A prosím pán ů, aby svú pe čeť m ěstskú na potvrze[n]í k tomuto kšaftu dali p řitisknúti. A p ři tom kšaftu byli jsú, Moud ří a Opatrní Matúš Mach ů ty časy purkmistr, Bartoš Kuželka toho času starší, Mat ěj T řebo ňský 218 na míst ě rychtá ře.

[Indorzát:] Dorota Kušalová [15]30.

218 V letech 1530 a 1534 byl rychtá řem, 1525 – 1530, 1532, 1542 – 1545, 1546 – 1547 purkmistrem a konšelem města Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/13, 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/19 – 4/ 20, 4/24, 4/31, 4/33 – 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37, kt. č. 488.

57 5.

Testament m ěšťana Matouše Mach ů žádajícího, aby byly pro pot řeby kšaftu vydány zet ěm Václavem a jeho dcerou Barborou 6 d ědi čných a zástatních lidí v Pleši a 18 v Nětovicích, dva v Řečici, mlyná ř u Lemberkovy zahrady, všechny rybníky, 4 sádky a 2 halté ře. Movitý i nemovitý majetek rozd ěluje mezi Václava Špulé ře a jeho dceru Barboru, dcery Dornu, Annu, Kate řinu a svou manželku Dorotku s právem doživotního užívání sv ětnice a komory. Krom ě toho jí odkazuje i všechno hospodá řství nádobí, vozy a halté ře. 20 kop (uherských zlatých) má být po jeho smrti vyplaceno fará ři. Testátor žádá Václava Špulí ře, aby na potvrzení platnosti testamentu byla pod pe čeť pana purkmistra a pán ů p řitišt ěná i pe čeť jeho. Za poru čníky ustanovuje svého zet ě a Jana Maška, bakalá ře a stanoví, aby tomu, který poru čnictví odmítne, nebyla vyplacena odm ěna. Pány radní žádá, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Bartoš Kuželka, rychtá ř Mat ěj z Telecích Hor a konšelé Řeho ř soukeník, Martin Hradský, Mat ěj T řebo ňský Ji ří Hasil a Jan Burian.

1531 b řezen 28., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/54, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Léta pán ě ti[sícíh]o p ětistého t řicátého prvního a, ten outerý p řed Kv ětnú Ned ělí. [Já] Matúšek Mach ů219 , sem ud ělal kšaft a rozkázání, jsa p ři pam ěti a rozu[m]u st řízlivé[h]o. Item jakož mám v Pleši 220 18 lidí d ědi čných a zástavních v Nětovicích 221 i lidí a v Řečici 222 dva člov ěky a u Lemberkovy zahrady mlyná ře a v Pleších še[s]t zástavních a rybníky všecky a sádky 4 a halté ře 2 u sádek a Václav, aby vydal z toho statku s Barború, [d]cerú mú.

219 Matouš Mach purkmistr a konšel. Zem řel v roce 1531. Srov. testament č. 5. 220 Pleše (Plešt ě), ves u Kardašovy Řečice, která pat řila Kate řin ě z Mezimostí a v 15. století Janovi z Ústí. V 16. století jí drželi Špulí řové z Jiter. Srov. Profous – Místní jména v Čechách, III, Praha 1951, s. 375; OSN, XIX, s. 901; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 699. 221 Ves Nítovice (N ětovice) nacházející se u Veselí nad Lužnicí. Ve 14. století pat řila část Kate řin ě z Mezimostí a druhá část od po čátku 15. století Erazímu z Nítovic. Ob ě části vesnice pak byly p řipojeny ke Kardašov ě Řečici. Srov. OSN, XVIII, s. 340; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 91; Sedlá ček – Místopisný slovník

58 Item z toho odkazuji sedm set, aby vydal Václav Špulé ř s Barború a je[m]u to všecko odkazuji a dává[m], pakli by jí je[h]o pán B ůh neuchoval <…> je[h]o i manželky je[h]o tedy má spadnúti na mé dcery. Item odkazuji Dorn ě d ům a dv ě st ě kop a Václav má vydati s Barború. Item Ann ě dce ři své, odkazuji čty ři sta kop, Barbora s Václavem, aby jí vydali a pakli by pán Bůh Anny neuchoval, aby jediný[m] d ětem dochovali a štandle ob ě jí odkazuji, kotlíky dva, prost řední. Item Kate řin ě dce ři své odkazuji sto kop a trávník veliký i dědinu [v]zadu i zp ředu a druhých sto kop, který sem sob ě poz ůstavil, když sem jim d ům koupil, i ty aby p ří[ či]ny ustaly a těch sto kop, jakož naho ře stojí, a to aby jí Václav vydal s Barború. Item Kate řin ě odkazuji druhý díl k mostku, vedle Ješka. Item též kotlík odkazuji v ětší též Kate řin ě. Item žen ě manželce své odkazuji sto uherských zlatých b, aby jí vydáno bylo nap řed a vdo[v]ú aby byla do smrti, sv ětni čku a komoru, která vedle sv ětni čky i dole pivni čka pod sv ětni čkú a Šimka, aby sob ě doma chovala jako chody fará řovi povodú [!] i sklep [s] všimi kameny, jako dvuje železný <…> a on <…> st říbrnými držadly. Item též odkazuji co má z ková ře želecké[h]o na do[m]u rychtá řovými knihami ze strany. Item též žen ě odkazuji na druhóm domu jako <…> na n ěm i 14 kop úrokuje knihami ze správy má se platiti po 3 kopách až do v[y]pln ění. Item žen ě své Dorotce odkazuji všecky šaty ložní, nebo všecko hospodá řství i cíno[v]é nádobí, k ně[mu] vozy a halté ř malý, a ť dá po smrti Ann ě, ten halté ř žen ě a dv ůr, aby užívala až do smrti a po smrti Ann ě dce ři dá. Item což po mé smrti z ůstane- li, aby se o to spolu rozd ělily, o hotový žena Kate řina a Barbora, Dorna, Anna vás všech patero, aby se o to v ěrn ě rozd ělili a nevadily, sto uherských zlatých má se jí dáti nap řed a zůsta[n]e sto uherských bez 4 zlate[j]ch, na útraty měly i peníze, jestliže neutratíme, aby se vš[ich]n[i] rozd ěli[li]. Item tak jsme z ůsta[vi]li po její smrti, že nemá dáti žádné[m]u krom ě moj[í]m [d]cerám, kterým c by se jí zdálo po své smrti, než to jest, aby mohla dáti a nebo odkázati 20 kop po své smrti, než kn ězi své[m]u, aby mu víc nedávala ani odkazovala. Václave Špulí ři, zeti milý, te ď já tob ě v ěř ím, pokud sy[nu] své[m]u, smluvil, že to[m]u kšaftu dosti u činíte, jakož list sv ědčí, na parká[n]u pod pány pe četí je[h]o mi[los]ti a p říto[mných] jiných dobrých lidí, pe četí a jsvú pe čeť ješt ě k to[m]uto kšaftu p řitiskneš a tomu dosti u činíš. historický …, s. 649. 222 Řečice (Kardašova Řečice). M ěstec s hradem byl v majetku Rožmberk ů, resp. Vítkovc ů, od 14. století v majetku pán ů z Hradce. Srov. Ku ča – M ěsta a m ěste čka …, 2. sv., 1997, s. 706 – 722; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 759.

59 Item poru čníky činím Václa[v]a Špulé ře, Jana Maškovic, bakalá ře a tak, kter[ej]ší [ke] kšaftu necht ěl p řijíti, aby mu nic nedávali. Item pana phurchmistr[a] [!] d žádám té chvíle a pán ů, jiných pá[n] ů, aby pe čeť m ěstskú přitiskli k tomuto [k]šaftu p řitiskli a prosím, a p ři tom byli jsu Múd ří a Opatrní Bartoš Kuželka ty časy purkmistr, Mat ěj z Tele[cí]ch Hor ty časy rychtá ř, Řeho ř soukeník, Martin Hradský 223 , Mat ěj T řebo ňský, Ji řík Hasil, Jan Burian ů224 , ty časy konšelé.

[Indorzát:] Matúš Mach ů. ______Edi ční poznámka: a Datace je v originále uvedena slovními číslovkami. b Uherské zlaté je ozna čení pro zlaté dukáty. c Dialektismus ponechaný v původní podob ě. d Slovo odpovídá originálu.

6.

Testament m ěšťanky Alžb ěty Velkové, kterým má být ze statku Mandalén ě Čunarové vyplacena částka 25 kop pražských, ložní šaty a nové blány, Mandalén ě, dce ři Jíry fará řovic, 10 kop a vetché blány, Šitrové 10 kop, Václavovi Pražmovi 10 kop, Jakubovi Čunarovi 10 kop, Jankovi, synu Mat ěje Litochleba, 10 kop, Maškovi Tlachovi 2 kopy, Jírovi, bratru Kouskovi, pozemky za brodkem, Regin ě Šitrové do Bošilce 10 kop, sest ře Dorot ě 10 kop a Bálkové 4 kopy. Dům odkazuje Mat ěji Litochlebovi s dětmi, který má spravovat statek. V případ ě, že by necht ěl, mají se o n ěj rozd ělit její brat ři Jíra Šafá ř a Václav Pražma, teprve poté její synové. Mezi poz ůstalé má být také rozd ělena částka

223 V letech 1532 – 1533, 1535 – 1536 byl rychtá řem, 1526 – 1527, 1529 – 1530, 1532, 1547 purkmistr a konšel města Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty z let 1484 – 1528 , sign. č. IV A 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky z let 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/19 – 4/20, 4/24, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37, kt. č. 488. 224 V letech 1526 – 1528, 1530, 1532, 1546 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty z let 1484 – 1528 , sign. č. IV A 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky z let 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/20, 4/24, 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37, kt. č. 488.

60 20 kop pražských a také vybavení statku. Za poru čníky ustanovuje bratra Ji řího a Mat ěje Špa čka a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Bartoš Kuželka, rychtá ř Mat ěj z Telecích Hor a konšelé Matouš Mach a Martin Hradský. Mandalén ě Čunarové, Tlachovi a Bálkové byly jejich částky vyplaceny.

1531 prosinec 30., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/55, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Ve jméno Boží Amen. Léta XV C XXXI, v sobotu p řed Novým rokem, poctivá vdova Alžb ěta Velková, u činila jest kšaft a rozkázání o sv ůj všecken statek movitý i nemovitý o vš[e]ke[n], jsúci p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Item nejprve co jsú jí dlužni. Item Bartoš mlyná ř225 na p ředm ěstí za mlýn 7 kop [pr]a[žských]. Item Šiška za grunt, které[m] sedí 10 kop [pr]a[žských], ty odkazuji Jírovi, bratru svému. Item Markýta Šemberská 226 2 kopy. Item Šárka ze Zv ěrotic 2 kopy. Item Van ěk Mat ějí[ č]k ů ze Zv ěrotic 1 kopa. Item Šitrovic 6 kop. Item Mašek z Moravce 227 2 kopy 20 d[en]. Item Svatoš z Německého Brodu 228 10 d[en]. Item s[e] Svatošem byli s formane[m] z ůstali 22 d[en]. Item z[e] statku svého ze všeho odkazuji Mand[alén]ě Čunarové 25 kop praž[ských] a s lož[n]í[ch] šat ů a blány nové. Item Mandalén ě, Jíry fará řovic 229 dce ři, 10 kop a blány vetchý a. Item Šitrové 10 kop.

225 Srov. testament č. 12. 226 Srov. testament č. 98. 227 Vesnice u Tábora, resp. u Chotovin s poplužním dvorem a mlýnem. Srov. OSN, XVII, Praha 1901, s. 713. 228 Srov. OSN, IV, s. 733 – 735; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 68. 229 Srov. testament č. 7.

61 Item Václavovi Pražmovi 10 kop. Item Koubovi Čunarovi 10 kop. Item Jankovi synu Mat ěje Litochleba, 10 kop. Item Maškovi Tlachovi 2 kopy. Item Jírovi bratru Kousky d ědiny za brodkem. Item Regin ě Šitrovic do Bošilce 230 10 kop. Item Dorot ě sest ře 10 kop. Item Bálkové 4 kopy. Item což se domu dotý če, ten jestli že by se zdálo Mat ějovi Litochlebovi na mn ě býti, tehdy o[n] aby m ěl toho nap řed v ůli s dítkami svými a pokudž by byl posazova[l] i ty grunty, kteréž k domu jsú, aby v tom p řijal svú spravedlivost což mi v to[m]to kšaftu zapsal, aby nap řed na to[m] vy řadil sob ě a ostatek aby ji[ný]m vydával, pokudž sem zapsala. A pakli by se Mat ějovi Litochlebovi p ři domu z ůstati nezdálo, tehdy Jíra a Václav Pražma, brat ři moji, aby měli v ůli a o to se urovnali bratrsky, kterýž by tu z ůstati cht ěl, nebo z obú stran syni moji. Item hotových j[es]t okolo 20 kop [pr]a[žských], ty bude míti také na pomoc k té sum ě, kterúž sem naho ře psanú mezi n ě odkázala. Item což by kolv ěk víc statku mého p řes toto mé rozkázání z ůstalo, jakožto nádobí domovní i jiný všelijaký, statek ten odkazuji p řátel ů[m], t ěm kte ří jsú p ři m ěst ě, aby se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělili, jakožto Jíra Šafá řů a Václav Pražma, brat ři moji. Poru čníky mocné činí[m] Ji říka, bratra svého a Mat ěje Špa čka a p[ro]sím pán ů, aby tento kšaft m ůj pro další sv ědomí toho, pe četí svú m ěstskú zape četili. A p ři tom kšaftu byli jsú Moud ří a Opatrní Bartoš Kuželka ty časy purkmistr, Mat ěj z Telecích Hor ty časy rychtá ř, Matúš Mach ů, Martin Hradský, ty časy konšelé. Item Mand[alén] ě, dce ři Čunarové zaúplna dáno, což by náleželo. Item Tlachovi dáno 2 kopy. Item Bálkové 2 kopy. b

[Indorzát:] Kšaft Alžb ěty Velkové. [15]40. ______Edi ční poznámka: a V originále je slovo dopsáno pod řádek.

230 Bošilec bývala farní obcí u Veselí nad Lužnicí (kostel již z roku 1359), pat řící do majetku Rožmberk ů. Srov. OSN, IV, s. 453; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 50.

62 b Vypsání t ěchto t ří dluh ů odpovídá originálu, protože nikde v textu není značka, která by jejich správné za řazení ur čovala.

7.

Testament m ěšťana Jíry fárá řů , o jehož dluzích má p řehled jeho žena Anna. Jí a také dětem odkazuje veškerý movitý i nemovitý statek. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti, má jeho díl p řejít na živé sourozence. Na manželku pouze v případ ě, že by zachovala sv ůj vdovský stav. Pouze d ětem však odkazuje majetek, který mu z ůstavila jeho sestra Alžb ěta Velková. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti, má také jeho díl p řejít na živého sourozence. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a konšelé města, nyn ější i budoucí a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Bartoš Kuželka, rychtá ř Mat ěj z Telecích Hor a konšel Martin Hradský.

1532 leden 30., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/56, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta [an]no XV C XXXII, v úterý p řed S[vatým] Blažejem, u činil kšaft a rozkázání Jíra fará řů o sv ůj statek movitý i nemovitý, ješt ě sa p ři pam ěti tak, jakž mu vyrozum ěti se mohlo. Item což sem komu dlužen, o tom všem žena má ví. Item lou čka jedna z ůstavena ve 2 kopy Janovi Šitrovi 231 , ta se má zase vyplatiti. Item druhá lou čka také z ůstavena K řílovi v 5 kop, též také má vyplacena býti. Item statek sv ůj movitý i nemovitý odkazuji Ann ě, manželce své a dítkám svým, aby se o to věrn ě a práv ě rozd ělili a jestliže by pán B ůh, kterého smrti neuchoval do let došlých, aby spadlo z jednoho na druhé[h]o i na manželku mú a pakli by manželka má stav sv ůj vdovský prom ěnila, aby toliko p ři svém rovném díle z ůstavena byla.

231 V r. 1538 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Soběslav, Rejst řík z r. 1538, sign. č. IV A 4/26 – 4/27, kt. č. 487.

63 Item jakož má sestra má Velková 232 kšaftem svým n ěkteré v ěci z[e] statku své[h]o zapsala, to všecku spravedlivost odkazuji dítkám svým bez nápadu na to manželky mé a tu též aby spadlo z mých dítek, [z] jedno[h]o na druhé[h]o, jestliže by které[h]o pán B ůh neuchoval do let došlých. Poru čníky mocné činím pana purkmistra a pány konšele nyn ější i budúcí. A prosím, aby páni tento m ůj kšaft pe četí svú m ěstskú zape četili a potvrdili. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Bartoš Kuželka ty časy purkmistr, Mat ěj z Telecích Hor ty časy rychtá ř, Martin Hradský ty časy konšel.

[Indorzát:] Jíra fará řů [15]32.

8.

Testament měšťana Víta Bonuše, kterým všechen sv ůj movitý i nemovitý statek odkazuje manželce a d ětem. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti, má jeho díl přejít na živé sourozence a jejich matku. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a konšele, nyn ější i budoucí a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Mat ěj T řebo ňský, rychtá ř Mat ěj z Telecích Hor a konšelé Bartoš Kuželka, Ji ří Hasil a Jan Burian ů.

1532 b řezen 6., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/57, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Ame[n]. Léta [an]no XV C XXXII, v st ředu po P řenesení Svatého Václava. Vít Bonušú u činil kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Item najprve co jest komu dlužen.

232 Srov. testament č. 6.

64 Item Adamovi sladovníkovi 2 kopy míš[e ňské]. b Item pacholku Kulichovi 2 kopy míš[e ňské]. Item Janovi Maškovic za sukno, on o tom dob ře ví. Item Machovi rychtá ři 20 g[r]. Item T řebo ňské[m]u 8 g[r] 4 d[en]. Item co mám u Neplachova 233 strany 20 kop, jest na to vrub. Item statek sv ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji manželce své a dítkám svým, aby se o to věrn ě a práv ě rozd ělili a jestliže by které[h]o dí[t ě]te pán B ůh smrti neuchoval do let došlých, aby spadlo z jednoho na druhé[h]o též i manželku mú. Poru čníky mocné činím pana purkmistra a pány konšele nyn ější i budúcí a prosím jich, aby tento kšaft m ůj pe četí svú m ěstskú zape četili a potvrdili. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Mat ěj T řebo ňský ty časy purkmistr, Mat ěj z Telecích Hor ty časy rychtá ř, Bartoš Kuželka, Ji řík Hasil, Jan Buria[no]vi[c], ty časy konšelé.

[Indorzát:] Vít Bonuš ů. [15]32. ______Edi ční poznámka: a Autor inventá ře tento testament omylem datoval na 5. b řezna. Podle p řevád ěcích tabulek Gustava Friedricha by tímto dnem m ěl být 6. b řezen. P ři transkripci bylo datum opraveno. b Míše ňská kopa je v originále pro tento a následný dluh vypsána pouze jednou, ale pro ob ě je použita svorka.

9.

Testament m ěšťana Ambrože sladovníka, kterým všechno, co z movitého a nemovitého statku z ůstane, to odkazuje své manželce Kate řin ě a d ětem. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti má jeho díl p řejít na živé sourozence. Na manželku pouze v případ ě, že by nez ůstalo naživu žádné z d ětí a že by zachovala sv ůj vdovský stav. Za poru čníky ustanovuje rychtá ře Martina Hradského a konšela Ji říka Bechy ňského. Žádá pány

233 Neplachov, vesnice ležící v blízkosti Lomnice nad Lužnicí. Její název je odvozen od osobního jména, Neplacha. Srov. Profous – Místní jména …, 3. sv., Praha 1951, s. 204; OSN, XVIII, s. 195.

65 radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Vav řinec Vodi čka, rychtá ř Martin Hradský a konšel Ji řík Bechy ňský.

1532 listopad 10., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/58, kt. č. 12. 234 Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta [an]no XV C XXXII, v ned ěli den S[vat]é Lidmily. Ambrož sladovník u činil kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý vše[ch]en, jsúci při dobré pam ěti a rozumu st řízlivé[h]o. Item najprv co sem komu dlužen. Item katovi do Mezné[h]o 235 16 kop. Item Rachmanovi do Zá řečí236 3 kopy 10 g[r]. Item fará ři zdejší[m]u 3 kopy. Item Janovi Maško[vi]c 80 g[r]. Item Jandovi do Plešti za pšenici 40 g[r]. Též Jandovi za kon[ ě] 2 kopy. Item co sú je[m]u dlužni. Item Jan Smrž ů z Kvasejo[vi]c 237 za kon[ ě] 5 g[r] míš[e ňských]. Item což sú mi víc dlužni, manželka o tom dob ře ví. A což se stránky mé dotý če po otci mém, to aby p ři bratru mém z ůstalo. Item což koli statku mé[h]o movitého nebo nemovité[h]o z ůstane, p řes toto mé rozkázání, ten odkazuji Kate řin ě manželce své a dítkám svým, aby se o to věrn ě a práv ě rozd ělila. A jestliže

234 K testamentu existuje poz ůstalostní rejst řík z 25. června 1540. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. 235 V této oblasti existují dv ě vesnice stejného názvu, u Pelh řimova a u Sudom ěř ic u Tábora. Z řejm ě se jedná o druhou ze jmenovaných obcí. Srov. OSN, XVII, s. 243; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 599. 236 Vesnice Zá řečí v blízkosti Dírné u Sob ěslavi. OSN, XVII, s. 455. 237 Ve 14. století byla v majetku jistého Kuráta, poté Old řicha, p ředka Babk ů z Kvasejovic, k jejichž majetku pat řil i vesnice P řeho řov. Jeho potomky byl rod P řeho řovských z Kvasejovic. V roce 1536 držel část obce Jaroslav Protivínský z Pohnání, část pat řila Dvo řeckým z Olbramovic, část p řináležela k nedaleké vesnici Myslkovice a část k tvrzi Dvorce. Srov. kol. – Hrady, zámky a tvrze v Čechách …, s. 116; OSN, XV, Praha 1900, s. 454; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 489.

66 by které[h]o dí[t ě]te pán B ůh smrti neuchoval do let došlých, aby spadlo z jedno[h]o na druhé[h]o a pakli by pán B ůh všech dítek do let došlých neuchoval, aby to vše spadlo na manželku a pakli manželka stav sv ůj vdovský prom ěnila za živnosti d ětí tedy toliko p ři svém dílu rovném z ůstati má. Poru čníky mocné činím Martina Hradské[h]o, Ji říka Bechy ňské[h]o 238 . A prosím pán ů, aby pe četí m ěstskú tento m ůj kšaft potvrdili. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Vav řinec Vodi čka 239 ty časy purkmistr, Martin Hradský na míst ě rychtá ře, Ji řík Bechy ňský konšel.

[Indorzát:] Ambrož Sladovník [15]32.

10.

Testament m ěšťana Jíry Svojš ů, kterým sv ůj nemovitý statek odkazuje d ětem. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti, má jeho díl p řejít na živé sourozence. Manželce má být vyplacena pouze částka 10 kop, všechno ostatní pán ům radním. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány, nyn ější i budoucí. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Ji ří Blahota, rychtá ř Zikmund krej čí a konšelé Bartoš Kuželka a Řeho ř kramá ř.

1534 leden 22., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/59, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Ame[n]. Léta [an]no XV C XXXIIII, ve st ředu po S[vatých] Fabiánu a Šebestiánu.

238 V letech 1539 – 1540 byl rychtá řem, v letech 1526 – 1530, 1532, 1538 – 1539 purkmistrem a konšelem města Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty z let 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/15 – 4/17, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/19 – 4/20, 4/24, 4/26 – 4/27, 4/29, kt. č. 487. 239 Vav řinec Vodi čka byl Vav řinec v letech 1537 - 1538, 1550 rychtá řem, v letech 1532, 1542, 1544 – 1546, 1549 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky z let 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/24, 4/31, 4/33 – 4/36, kt. č. 487; Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/39, kt. č. 488.

67 Jíra Svojš ů u činil kšaft a rozkázání o sv ůj stat ček movitý i nemovitý, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivé[h]o. Item co sem komu dlužen. Item Hanskovi řezníku 3 kopy 1 g[r]. Item co se dluhu dotý če za grunt, to se knihami rychtá řskými vyhledá. Co jsú mn ě dlužni. Item Bartoš Kuželka za dv ůr co jest mi dlužen, to se knihami rychtá řskými vyhledá, krom 6 kop, ty nejsú zapsány, kteréž mi dal. Item co se state čku mého dotý če, ten odkazuji dítkám svým, pakli by , kterého z nich pán B ůh smrti neuchoval do let došlých, aby spadlo z jedno[h]o na druhé[h]o a pakli by ob ě sešli do let došlých, d ěti tedy žen ě mé, aby dáno bylo z toho 10 kop a nic víc, pon ěvadž nade mnú se zapomenula a p řišla a, ostatek pán ů[m] odkazuji. Poru čníky mocné činím pana purkmistra a pány nyn ější i budúcí. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Ji řík Blahota ty časy purkmistr, Zikmu[n]d krej čí240 na míst ě rychtá ře, Bartoš Kuželka, Řeho ř kramá ř, ty časy konšelé.

[Indorzát:] Jíra Svojš ů [15]34. ______Edi ční poznámka: a Dv ěma čárkami odd ělená vsuvka je v originále dodate čně dopsána na levou stranu textu.

11.

Na smrtelné posteli ležící Kate řina K řiš ťanová k sob ě povolává, za p řítomnosti svého podruha Hanzala ze Zv ěrotic, Václava Mezi říckého a Jana K ůrku koželuha a žádá je o poru čnictví nad svým statkem. Protože umírá bez řádného testamentu, žádá je, aby toto její rozhodnutí bylo oznámeno na m ěstskou radu a tento list byl na potvrzení platnosti opat řen m ěstskou pe četí a zapsán do m ěstských knih. Vyznává, že na statku nejsou žádné dluhy a odkazuje ho vnu čce Dorot ě. Sv ědky jsou purkmistr Wolfgang Lasl, rychtá ř Linhart Gregora a konšelé Řeho ř soukeníka, Bartoš Kuželka, Jan

240 Zikmund krej čí byl v roce 1534 rychtá řem m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúplným purkmistrovským rejst řík ům, vychází tato informace pochází z tohoto pramene.

68 Maškovic, Ji řík Bechy ňský, Mikuláš soukeník, Ji řík Hasil, Ji řík Blahota, Václav Sou ček, Jan Burian ů a Vav řinec kožešník.

1537 leden 9., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/60, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Léta XV C XXXVII, v úterý po S[vatých] T řech Králích, p ředstúpili jsu p řed nás p řed plnú radu Václav Mezi řícký 241 a Jan K ůrka koželuh, sousedé naši a Hanzal z[e] Zv ěrotic. A vyznali jsa p řed námi, že jest jim to dob ře a v pravd ě v ědomo to seznaje k své ví ře a k své duši, že jest to v pravd ě tak, nebožka Kate řina K řiš ťanová, ležící v nemoci a znamenajíc, že život její se krátí a že živá nebude, že jest dožádala téhož Václava Mezi říckého a Jana koželuha p ři přítomnosti nadepsané[h]o Hanzala, jakožto podruha její[h]o a tu že jich prosila, a stat[e] ček sv ůj jakožto mocným poru čník ům poru čila a sv ěř ila i tu nás týž Václav Mezi řícký a Jan koželuh, snažn ě žádosti a prosbu prosíce, pro budúcí pam ěti také zmatky a nesnáze o ten stat[e] ček podle práv našich zp ůsoben žádné[h]o kšaftu, abychom pe četí městskú potvrdili a zapsali. A my vidúc jejich o všem slušnú a hodnú i spravedlivú žádost, toho sme jim slušn ě neodep řeli. Item najprve tento statek paní poz ůstal grunt na kterémž byla, ten zaplatila a neb zaplacen jest. Item u Housky v Nedv ědicích na gruntu 16 kop platí p ři každém S[vaté]m Ji ří po 3 kopách. Item ve Lhot ě za Čekan[icemi] 242 též na gruntu 4 kopy. Item [u] Va ňka Mezi řícké[h]o 4 kopy 4 g[r] míš[e ňské]. Item pe řinka svrchní a spodní, 3 podušky, 4 rubáše, rouchy, dv ěa prost ěradla, 4 sukn ě, pláš ť, truhla, hrnec másla, 10 sýr ů, kráva, 7 slepic, kozu a kladivo a ty če zedníka. Ten všecken stat[e] ček, že j[es]t Dorot ě vnu čce své odkázala.

241 V letech 1548 – 1549 byl rychtá řem a v letech 1545, 1547 a 1551 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst řík 1528 – 1546 , sign. č. IV A 4/35, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/39, kt. č. 488. 242 Lhotou za Čekanicemi je myšlena Zárybni čná Lhota. Dnes vesni čka v bezprost řední blízkosti Tábora. Čekanice jsou dnes sou částí Tábora. Ve 14. století pat řila vesnice k majetku Sezem ům z Ústí. V roce 1420 jí opanovali Tábo ři a drželi ji až do r. 1547. Srov. OSN, VI a XV, Praha 1893, s. 577, 999; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 108.

69 Stalo se za purkmistr[ován]í Wolfganga Lasle 243 , Linharta Gregory 244 toho času rychtá ře, Řeho ře soukeníka, Bartoše Kuželky, Jana Maško[vi]c, Ji říka Bechy ňské[h]o, Mikuláše soukeníka 245 , Ji říka Hasila, Ji říka Blahoty, Václava Sou čka 246 , Jana Buriano[vi]c, Vav řince kožišníka 247 , ty časy konšelé.

[Indorzát:] Kšaft Kate řiny K řiš ťanové. [15]37 b. ______Edi ční poznámka: a Číslovka se slovní koncovkou je transkribována slovně. b Pod indorzátem je další letopo čet „Léta [15]30“.

12.

Výpis záv ěti Bartoše mlyná ře, který byl vydán 15. srpna 1539, od pelh řimovské m ěstské rady. Formou dopisu též m ěstskou radu informující o jeho úmrtí. Jeho manželka Eliška žádá, aby byl majetek nacházející se v měst ě Sob ěslavi rozd ělen dle jeho vypsaného odkazu. Nemocný Bartoš k sob ě povolal pelh řimovského purkmistra Jana Mrá čka, konšele Václava Pryzlíka, Jana Rathuskýho a písa ře Kartínka, aby u činil poslední v ůli. Ze všech odkázaných pen ěz mají Ambrož spolu s matkou vyplatit dalším syn ům Janovi a Aubastovi po 5 kopách míše ňských. Zem řel-li by Ambrož d říve než jeho matka, má jeho d ědictví p řejít na ní, pokud by zem řela ona d říve, p řechází její díl na Ambrože

243 V letech 1530, 1532, 1537 a 1541 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. V roce 1544 napsal poslední vůli v níž vyd ědil svého zet ě Šeplaka z Kaplice. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/20, 4/24, 4/26, 4/31, kt. č. 487, testament č. 23. 244 V letech 1536 – 1537, 1542 – 1545 byl rychtá řem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/31, 4/33 - 4/37, kt. č. 487. 245 V letech 1525 a 1545 byl m ěstským rychtá řem, v letech 1527, 1529, 1542 – 1544, 1546 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/13, 4/15 – 4/17, kt. č. 486; Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/31, 4/33 – 4/37, kt. č. 487. 246 V letech 1538, 1544, 1546 a 1550 a 1555 – 1557 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/26 – 4/27, 4/34 – 4/36, kt. č. 487; Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. 247 Vav řinec kožešník byl v roce 1529 a 1532 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/19 a 4/24, kt. č. 487.

70 a v případ ě obou na dceru Annu, které mají spole čně vyplatit 5 kop míše ňských. Také vše, co se týká železného ná řadí má získat Ambrož a manželka domek u šatlavy. Za poru čníky ustanovuje Václava Šilhavého a Jana pláteníka. 1537 duben 24., Pelh řimov

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Službu svú vzkazujeme slovutn ě opatrní páni a p řátelé naši milí, zdraví p ří[z]n ě, jiného vše[h]o š ťastné[h]o a dobré[h]o, kdež bychom to[h]o vašim [milos]te[m] rádi p řáli. Eliška, vdova manželka, pam ěti Bartoše mlyná ře, n ěkdy souseda naše[h]o, žádala nás k vám za přímluvu a spravedlnosti její tak, jakož kniha vaše v zápisu odkazuje a také kšaftu, kterýž učinil po řádný manžel její vypsaný, kdež mi na její žádost to jsme u činili, jenž j[es]t tak jsou v sob ě slávy tímto. Já, Bartoš, jsúc od pána Boha složen v nemoci a leží[m] v kázni boží, ale ješt ě užívaje rozumu a pam ěti dobré, tak jakž mi milý B ůh pop řáti řáčil i znaje na sob ě takovú obtížnost zdraví mé[h]o, povolal jsem k sob ě moudrých a opatrných pán ů podle po řádku m ěsta Pelh řimova 248 , toho času purkmistra Jana Mrá čka 249 a konšel ů Václava Pryzlíka 250 , Jana Rathuskýho 251 , s písa řem Kartínkem 252 , obávaje se, aby po mé smrti mezi syny mými a manželkou n ějakých nevolí nebylo, ten statek, kteréhož mi B ůh všemohúcí p ůjčiti rá čil, oznamivši t[í]m, takto kšaftuji a mocn ě porou čím. Synu svému Ambrožovi s manželkou mou Eliškou, aby oni teho užívali mocn ě, jakožto svýho vlastního, bez všeliké p řekážky syn ů mých i každého j[iné]h[o], najprve 203 kopy míš[e ňské] na mlýně v předm ěstí m ěsta Sob ěslav ě253 a placení, jakž knihy toho m ěsta ukazují v truhlici nový na mlýn ě 8 kop míš[e ňských], v Chvojkov ě vl čina, 80 g[r] míš[e ňských] a ty dáti má o Svatých Letnicích 254 ,

248 Srov. Ku ča – M ěsta a m ěste čka …, 5. sv., Praha 2002, s. 95 – 105; OSN, XIX, s. 424 – 427; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 686 – 687. 249 Jan Mrá ček byl roce 1537 purkmistrem m ěsta Pelh řimov. Srov. Dobiáš Josef – D ějiny královského m ěsta Pelh řimova a jeho okolí, III/2, Praha 1954, s. 786. Jeho informace vychází práv ě z tohoto pramene. 250 Tamtéž. 251 Tamtéž. 252 Tamtéž. 253 „Mlýn tento koupil jest od Velka.“ Z řejm ě se jedná o manžela Alžb ěty Velkové, která zem řela v roce 1531. Srov. AM Sob ěslav, Kniha gruntovní pro m ěsto …, kn. č. 301, f. 276r a testament č. 7. 254 20. kv ětna. Srov. Friedrich – Rukov ěť …, s. 151 a 216.

71 najprve p říštích a v Sob ěslavi v čely máme spolu s Vojtkem, kolik j[es]t jich koli a což na díl můj náleží, to bu ď a z těch pen ěz všech syn m ůj Ambrož s manželkou mou vydati mají syn ům mým Janovi a Aubastovi [?] po 5 kopách míš[e ňských] i když by pán B ůh syna mého Ambrože smrti neuchoval, to aby spadlo na matku jeho a manželku mou Elišku a když by též ona um řela a syn Ambrož z ůstal, to též všecko na n ě[h]o aby spadlo a jestliže by pak pán B ůh obých t ěch smrti neuchoval, tehdá aby to spadlo na dítky dcery mé Anny, nebo jí též vydati má mým 5 kop míš[e ňských]. A také což j[es]t nádobí od železa, to Ambrožovi všecko porou čím a manželce své domek i což jest šatl[a]va, to[h]o aby ona užívala. A protož to[h]o vše[h]o činí[m] poru čníky mocné tyto. Opatrné[h]o muže Václava Šilhav[éh]o a Jana pláteníka, jímžto jako p řátel ům svým milým a věrným v ěř ím, že ani syna mé[h]o Ambrože a manželky mé Elišky v to[m] spravedlivý[mi] ochránci budú tak, jakož bych já sám živ byl a pán ů svrchu položených prosím, že také v tom zachovati se rá čí, jakž jsem poru čení toto mé učinil, tak to p ři tom bude. Stalo se v Pelh řimov ě, v outerý po Svatém Ji ří, léta a[nn]o XXXVII o. A protož majíce od nás tuto zprávu té víry jsvé, k vašim [milos]te[m], že jí naší této p římluvy užíti dáti rá číte. Dán v m ěst ě Pelh řimov ě, v pátek, den památný Nanebevzetí Panny Marie, léta XXXVIIII o255 . Purkmistr a rada m ěsta Pelh řimova 256

[Indorzát:] Slovutn ě opatrným pán ům purkmistru a rad ě m ěsta Sob ěslavi, p řátel ům našim milý[m].

13.

Testament m ěšťanky Ofky z Větřní, manželky Jind řicha Volbrama ze Št ěkře, která odkazuje veškerý sv ůj majetek Anežce z Nemyšle, manželce Jarohn ěva Sádla z Vrážného a na Liderovicích. Na d ůkaz potvrzení jeho platnosti p řiv ěšuje k testamentu vlastní pe čeť a požádala Václava P řeho řovského z Kvasejovic , Prokopa Hejlovce z Polkovic a pana Pavla Vlaskýho z[e] Sionu a na Tábo ře, aby p řipojili i svou pe čeť.

1537 kv ěten 19., [Brandlín] 257

255 15. srpna 1539. Srov. Friedrich – Rukov ěť …, s. 160 a 216. 256 [Martin] M ěrtel, Ji řík kosa ř, Petr Halaš [?], Jirk soukeník. Srov. Dobiáš – D ějiny Pelh řimova …, s. 787.

72

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I A 6/12, kt. č. 10. a Originál písemnosti, čeština, pergamen. Plika, torza po dvou p řiv ěšených pe četích.

Ve jméno Svaté a merozdílné Trojice Boha otce i syna ha svatého Amen. Já, Ofka z Větřní, manželka n ěkdy pána Jind řicha Volbrama z[e] Št ěkře258 , známo činími lidmi, p řed nimiž čten a neb chtíc slyšán bude, že jsouce léty již postižená a v nebezpe čenství smrti každou hodinu sv ůj, kterýž na svrchšcích mám tak opat řiti, aby skrze n ěj po smrti mé žádných r ůznic a nesnází nebylo. obodným rozmyslem u činila jsem a mocí tohoto listu činím kšaft a poru čenství na tento zp ůsob. Statek m ůj kteréžkoli i jakkoli po smrti mé a po mn ě z ůstanou, dala jsem a tímto listem dávám a odkazuji urozené vlady[ č]ce paní yšle 259 , manželce urozeného vladyky pana Jarohn ěva Sádly z Vrážného a na Liderovicích 260 . A tomu kone čně chci, aby tento šaft své celosti vždy a vždy stál a trval neporušiteln ě. A bych já kdy z nepam ěti své, neb jakžkoli jinak kšaft o již psaném svém svrchním, po mn ě zůstalení, u činila jakýmkoli zp ůsobem. Aby ten a takový kšaft m ůj poslední, mimo tento, žádné moci nem ěl. Tomu všemu na potvrzení a budoucí pam ěť pe čeť svou vlastní v ědom ě k tomuto listu a kšaftu mému dala jsem p řiv ěsiti. A prošivší toho jistotu a na sv ědomí připrosila jsem urozených vladyk pana Václava P řeho řovského z Kvasejovic 261 , pana

257 Ves u Sob ěslavi, od 14. století vladycké sídlo. Na koci 15. století tuto ves ískali Olbramové Brandlínští ze Št ěkře a pozd ěji Hozlaurové z Hozlau. Srov. Sedlá ček – Historický slovník ..., s. 54. 258 Pocházel z váženého šlechtického rodu „Brandlínských ze Št ěkře“, který v 15. století nabyl statek Brandlín u Sob ěslavi. Jind řich Olbram (Volbram) byl ustanoven poru čníkem kšaftu Doroty z Hobzí. Jeho syn Jan Olbram ze Št ěkře byl od r. 1540 hejtmanem Choustnického panství. Srov. Cikhart – Šlechtické a erbovní rodiny …, s. 63; Hradilová Marta – Dorota z Hobzí. Pokus o portrét jiho české šlechti čny jagellonského období, TA 10, Tábor 2000 – 2001, s. 175 – 212; kol. autor ů – Encyklopedie českých tvrzí, 1. sv., Praha 1998, s. 40 – 41; kol. autor ů – Hrady, zámky a tvrze v Čechách …, s. 27; OSN, IV, s. 565; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 86 – 88, 93. 259 Srov. Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 355 – 356. 260 Rod sp řízn ěný s Víty a Lapá čky ze Rzavého a Aksamity z Liderovic. První člen toho rodu Mikeš z Vrážného byl bratrem Víta ze Rzavého, s nímž nadal v roce 1407 kostel v Chotovinách na Táborsku. Jarohn ěv z Vrážného byl jeho druhorozeným synem (Jind řich, Jarohn ěv, Pavel a Jind řich). Byl velkým zastáncem Táborit ů. V 17. století pat řila tvrz i s vesnicí Ko řenským z Terešova. Srov. Cikhart – Šlechtické …, s. 141; OSN, XV a XX, s. 1045, 481; kol. – Hrady, zámky a tvrze v Čechách …, s. 122; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 542. 261 P řeho řovští z Kvasejovic obdrželi erbovní list v roce 1511, konkrétn ě práv ě Václav. Srov. Kolá ř Martin –

73 Prokopa Hejlovce z Polkovic 262 a pana Pavla Vlaskýho z[e] Sionu a na Tábo ře263 , že jsou pe četi své podle m ě k tomuto listu a kšaftu mému p řiv ěsiti dali. Však sob ě a d ědicóm svým beze škody. Tenž jest psán léta od narození Syna Božího, patnáctistého t řicátého sedmého, v sobotu p řed hodem Slavným Ducha Svatého.

[Plika: dva úzké proužky pergamentu a torza po dvou pe četích.] ______Edi ční poznámka: a Po restaura ční zákroku ve specializované díln ě T řebo ň (v roce 1997) byla uložena do samostatné krabi čky. Srov. kap. Testamenty AM Sob ěslav.

14.

Testament m ěšťana Václava post řiha če obsahující vý čet dluh ů a pohledávek o nichž má přehled jeho žena Anna. Manželce ze všeho movitého i nemovitého majetku odkazuje, vzhledem k věnu, které do manželství p řinesla dva díly, ložní šaty, chodící šaty a truhly. Synové si mají rozd ělit po jednom dílu, z něhož má každý z nich své sest ře Mandalén ě vyplatit 10 kop pražských. Pokud by n ěkterý z nich zem řel d říve než si z řídí vlastní živnost, má tyto peníze vyplatit jeho manželka. Po 6 librách vosku odkazuje soukeník ům a knap ům do cechu.

1538 listopad 7., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/61, kt. č. 12.

Sedlá ček August – Českomoravská heraldika II, Praha 1925, s. 157; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 96 - 97. 262 Hýlovcové (Hejlovcové) z Polkovic byli váženou patricijskou rodinou v Tábo ře, která na jih Čech p řišla ze Slezska. Erbem byli nadáni již za vlády krále Jana Lucemburského. V roce 1545 dal Prokop Hejlovec do zemských desek zapsat vesnice Lib ějice, P ředbojov, Boratkúv, K řivosín, M ěšice, Čekanice, Lhotu Stoklasnou, Purkartovu Lhotu, Chlum, Chlíš ťovou, Linec a kmetcí dv ůr v Plané. Srov. Cikhart – Šlechtické …, s. 68; Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 199; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 152. 263 Pocházel také z patricijské rodiny z Tábora a byl ú ředníkem na Stráži. Srov. Kolá ř – Sedlá ček – Českomoravská …, s. 672.

74 Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta XV C XXXVIII, ve čtvrtek p řed S[vatý]m Martinem. Já, Václav post řiha č, znamenav nedostatek zdraví svého a tu z pilnosti p řemýšleje, aby o m ůj statek 264 po smrti mé žádných r ůznic a nesnází nebylo i protož činím kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý o vše[che]n, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Item najprv co sem komu dlužen. Item ková ři do P řeho řova za vlnu 16 kop [pr]a[žských]. Item Chudíkovi odtudž též za vlnu 20 kop [r]ok do Vánoc. Item co jsú mn ě dlužni, o tom o všem manželka má dob ře ví a jsa toho registra. Item Anna manželka má, jakož jest statek sv ůj ke mn ě p řinesla a p řiložila i z těch p říčin a pro vážnost její, kteráž jest ke mn ě z<…ch…>vala, po smrti mé jí odkazuji, aby ze vše[h]o statku mého movitého i nemovitého dva díly brala a šaty ložní i chodící a truhly, kteréž ke mn ě p řivezla to k tomu a synové moji p ři jednom rovném dílu aby brali. A synové moji každý z[e] své[h]o dílu povinen bude Mandalén ě, dce ři mé a sest ře jich, po 10 kopách [pr]a[žských] vydati, beze všeho odporu a jestliže by z[e] syn ů mých, který prve z[e] sv ěta šel , nežli by k řemeslu p řišel, spadni díl jeho na jiné bratry živé z ůstalé i na manželku mú, však prve z dílu jeho, aby Mandalén ě dce ři mé, aby t ěch 10 kop vyplaceno bylo. Item též z[e] statku svého odkazuji soukeník ům do cechu 6 liber vosku a knap ům též do cechu [je]jich 6 liber vosku.

[Indorzát:] Kšaft Va ňka post řiha če [15]38.

15.

Testament m ěšťana Zikmunda krej čího, kterým veškerý movitý i nemovitý statek odkazuje manželce Ann ě a d ětem. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dospělosti, má jeho díl p řejít na živé sourozence a jejich matku. Za poru čníky ustanovuje Řeho ře

264 Statek koupil v roce 1528 za 8 kop míše ňských. D ům č. p. 119 koupil Václav Post řiha č od Jana Moskuta za 14 kop. Srov. AM Sob ěslav, Kniha domovních trh ů, p řípov ědí smluv …, kn. č. 299, f. 126r; AM Sob ěslav, Kniha gruntovní pro m ěsto …, kniha č. 301, f. 238r; Lintner – M ěšťanstvo v Sob ěslavi …, s. 17.

75 soukeníka a Maška z Choustníka a žádá purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Štepl sladovník, konšel Václav Sou ček a rychtá ř Bartoš Kuželka.

1538 prosinec 5., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/62, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta XV C XXXVIII, ten čtvrtek p řed Svatým Mikulášem. Já, Zikmund krej čí, znamenav nedostatek zdraví svého a to obmýšleje, aby po mé smrti o statku mém žádných t ěžkostí a nesnází nebylo, i protož z dobrým rozmysle[m] a zdravou a celou pam ětí činím kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý. Item nejprv co jsem komu dlužen. Item pán ům za 3 t[ čber][y] ryb s Jí říkem syne[m] mým spolu. Item Maškovi do Chustnice 265 4 kopy. Item Pavlové peka řce 3 kopy. Item Janovi Maškovic, co jsem jemu dlužen, té víry do ň ho jsem, že manželce mé k řivdy neu činí. Item Jiříkovi synu svému 2 kopy, dávám mu za to halté ře své. Item toto jsú mn ě dlužni. Item žena Vondry Lysého 55 g[r]. Item statek sv ůj vešken movitý i nemovitý odkazuji Ann ě manželce své s dítkami mými, aby jse o to v ěrn ě a práv ě rozd ělili a jestliže by kterého z nich pán B ůh smrti neuchoval do let došlých spadni díl jeho na živé z ůstalé, též i na manželku mou. Poru čníky mocné činím Řeho ře soukeníka a Maška z Chustnice a jich prosím v plnu v ěř ím, že jse k manželce mé a k dítkám mým jako v ěrní poru čníci zachovají a míti budou. A prosím pana purkmistra a pán ů, aby tento kšaft m ůj pe četí m ěstskou zape četili a potvrdili. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Štepl sladovník 266 ty časy purkmistr, Václav Sou ček konšel a na míst ě rychtá ře Bartoš Kuželka, též ty časy konšel.

265 Chustnice je farní obec ležící pod hradem Choustník. Často tak byl nazýván i samotný hrad. Srov. kol. – Hrady, zámky a tvrze v Čechách …, s. 84 – 87; OSN, XII, s. 379; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 340, testamnet č .31.

76

[Indorzát:] Kšaft Zikmunda krej čího [15]38.

16.

Testament m ěšťana Ji říka Kv ěton ě obsahující vý čet dluh ů a pohledávek o nichž má přehled jeho manželka. Všechno co z movitého i nemovitého statku z ůstane, to odkazuje manželce a dětem. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti má jeho díl p řejít na živé sourozence a jejich matku. Žádá purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Za poru čníka ustanovuje svého bratra Václava. Sv ědky jsou purkmistr Štephl sladovník, rychtá ř Marek sladovník a konšel Bartoš Kuželka.

1539 leden 5., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/63, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta XV C XXXVIII O, v ned ěli p řed Svatými T řemi Králi. Ji řík Kv ěto ň u činil kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Nejprve co jsem komu dlužen. Item pán ům zádušních pen ěz to jse [v] registry vyjde. Item Václavovi bratru, což jsem dlužen, on mi k řivdy neu činí, ani dítkám mým a tu Václav bratr jeho, hned p řede[m] poví, teho dluhu 15 kop míš[e ňských], ulevil jest. Item Markovi sladovníku všeho dluhu 2 kopy 9 g[r]. Item Št ěphlovi též všeho dluhu 4 kopy 46 g[r].

266 Štepl, ale též Štephl sladovník byl v telech 1538 – 1541 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546 , sign. č. IV A 4/26 – 27, 4/29 a 4/31, kt. č. 487.

77 Item do cechu sladovnického 20 g[r] [pr]a[žských] a což jsem víc dlužen, o tom všem manželka moje dob ře ví. Item co jsou mn ě dlužni. O tom také manželka moje o všem dob ře ví. Item statek sv ůj movitý i nemovitý, což po dluzích z ůstane, ten odkazuji manželce mé a dítkám mým, aby se o to práv ě rozd ělili a jestliže by kterého pán B ůh z nich z sv ěta neuchoval, spadni díl jeho na živého z ůstalého, též i na manželku mú a prosím pana purkmistra a pán ů, aby tento kšaft m ůj pe četí m ěstskú zape četili a potvrdili. Poru čníka mocného činím Václava, bratra svého a jemu toho d ůvěrn ě v ěř ím, jako bratru svému milému, že dítkám t ěm i manželce mé radou i pomocen bude, jako v ěrný poru čník a strýc jejich. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Štephl sladovník na míst ě purkmistra, Marek sladovník 267 na míst ě rychtá ře, Bartoš Kuželka ty časy konšel.

[Indorzát:] Kšaft Ji říka Kv ěton ě [15]39.

17.

Testament m ěšťanky Johanky Železné obsahující pouze vý čet pohledávek, nebo ť prohlásila, že nikomu nic dlužná není. Knap ům do cechu odkazuje 1 kopu míše ňskou a ševc ům do cechu 1 kopu pražskou. Všechno co ze statku z ůstane, to odkazuje své vnu čce Ann ě. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstkou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Kašpar Holub, rychtá ř Jiří Blahota a konšelé Řeho ř soukeník a Mat ěj z Telecích Hor.

1541 únor 25., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/65, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

267 Marek sladovník byl rychtá řem v roce 1539. Vzhledem k neúplnému zachování purkmistrovských rejst řík ů, je tato informace čerpána z tohoto pramene.

78

Ve jméno Boží Am[en]. Léta XV C XLI, v pátek po Svatém Matěji, apoštolu Božím, Johanka Železná u činila kšaft a rozkázání o sv ůj stat[e] ček movitý i nemovitý, jsúci p ři rozumu a pam ěti dobré. Item nejprve oznámila, že žádné[m]u nic dlužná není, krom ě kupci 2 kopy, které muži jejímu po čítány byly, když byl pastý řem. Item co jsú jí dlužni. It[em] u Ji říka Racha ře na p ěšin ě na tom gruntu oznámila, že 11 kop míš[e ňských] má. Item gruntu, kterýž Adam Zadražil koupil na p ředm ěstí podle Va ňka písa ře, oznámila, že tu 11 kop [pr]a[žských] má. It[em] z toho odkazuje knap ům do cechu 1 kopu míš[e ňskú]. Item též do cechu ševcovské[h]o též odkazuje 1 kopu [pr]a[žskú]. Item což víc [pr]a[žských] [ze] stat čku její[h]o p řesto poz ůstane, to vše odkazuje Ann ě, vnu čce své. Také oznámila, že jí Šimon soukeník od dvú poluvozy [!] dlužen. A ona také, že j[es]t za půl léta tohoto od podruž[i]n ě dlužna. Poru čníky mocné činí pana purkmistra a pány. A prosila jich, aby tento kšaft její pe četí městskú zape četili a potvrdili. A p ři tom kšaftu byli, jsú Moud ří a Opatrní Kašpar Holub 268 ty časy purkmistr, Ji řík Blahota ty časy rychtá ř, Řeho ř soukeník, Mat ěj z Telecích Hor, ty časy konšelé.

[Indorzát:] Kšaft Johanky Železné [15]51 [!].

18.

Testament m ěšťana Jana Strádala, kterým všechno co z movitého i nemovitého statku zůstane, to odkazuje manželce Markýt ě, která má být na statku mocnou hospodyní. Za poru čníky ustanovuje Mikuláše sedlá ře a Mat ěje Rozoumka. Sv ědky jsou purkmistr

268 V letech 1545 – 1547 byl rychtá řem, v letech 1541 – 1544, 1549 – 1550 purkmistrem a konšelem, 1576 – 1578, 1581, 1583 obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejstříky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/31, 4/33 – 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sing. č. IV A 4/ 37 – 4/39, kt. č. 488, testament č. 86.

79 Kašpar Holub, rychtá ř Linhart Gregora a konšelé Bartoš Kuželka, Mat ěj T řebo ňský a Jan Prachatický.

1543 kv ěten 2., [Soběslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/66, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta XV C XLIII, v st ředu po S[vatém] Filipu [a] Jakubu. Jan Strádal u činil kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý, jsa p ři pam ěti dobré i rozumu dobré[h]o. Item žádný mi nic dlužen není. Item co sem komu dlužen, o tom všem manželka má dobře ví. Item statek sv ůj všecken movitý i nemovitý, což po dluzích ostane, toho vše[h]o Markýtu, manželku svú, z ůstavuji a plnú hospodyní činím. Poru čníky mocné činím Mikuláše sedlá ře, Mat ěje Rozoumka. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Kašpar Holub ty časy purkmistr, Linhart Gregora ty časy rychtá ř, Bartoš Kuželka, Mat ěj T řebo ňský, Jan Prachatický 269 , ty časy konšelé.

[Indorzát:] Kšaft Jana Strádala [15]43.

19.

Testament m ěšťana Jakuba Maška (Marka), kterým všechno co z movitého i nemovitého statku z ůstane, to odkazuje manželce Lidmile, dce ři Ann ě a svému nenarozenému vnou četi. Za poru čníky ustanovuje svého zet ě Marka, Mat ěje Třebo ňského a Martina Ra čmana a žádá pana purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky testamentu jsou purkmistr

269 Jan Prachatický byl purkmistrem v letech 1542 a 1544. Dle tohoto testamentu i v roce 1543. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/31, 4/33 – 4/35, kt. č. 487.

80 Kašpar peka ř, rychtá ř Linhart Gregora a konšelé Bartoš Kuželka, Kašpar Holub, Václav Hradecký a Pavel Hruška.

1543 kv ěten 23., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/67, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta [an]no XV C XXXIIII, v[e] st ředu p řed Novým T ělem, Múdrý a Opatrný muž Jakub Mark ůa u činil kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý, jsa p ři rozumu a dobré pam ěti. Item na[j]prve co jsem ko[m]u dlužen. Item jeho mi[los]ti pá[n]u na[šem]u za vlnu 30 kop [pr]a[žských] 19 g[r] 2[den]. Item Janovi Maško[vi]c 10 kop. Item Markovi zeti své[m]u 10 kop a jestliže sem komu co víc dlužen, manželka o tom dob ře ví. Item co jsú mn ě dlužni. Item Jan Mašk ů za postavy 36 kop a od barvy 2 kopy. Item Sosnová 13 kop [pr]a[žských]. Item Štephl kožišník za d ům 80 kop, zavdal na to 10 kop, platili má po 6 kopách p ři každých Vánocích. Item Adam sladovník za slad je čný po 30 t[žberec]h 10 kop. Item což víc statku mé[h]o poz ůstane movité[h]o i nemovitého, ten odkazuji Lidmile, manželce své a Ann ě, dce ři své i dít[ ět]i to[m]u, kterýmž obt ěž[ka]ná j[es]t. Item poru čníky mocné činím Marka zet ě své[h]o, Mat ěje T řebo ňské[h]o, Martina Ra čmana 270 . A prosím pana purkmistra a pán ů, aby tento kšaft pe četí svú m ěstskú zape četili a potvrdili. A p ři tom kšaftu byli jsú Múd ří a Opatrní Kašpar peka ř271 ty časy purkmistr, Linhart Gregora ty časy rychtá ř, Bartoš Kuželka, Kašpar Holub, Václav Hradecký 272 , Pavel Hruška 273 , ty časy konšelé.

270 V letech 1546 – 1551 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 39, kt. č. 488.

81

[Indorzát:] Kšaft Jakuba Maško[vi]c. [15]43. ______Edi ční poznámka: a Dle indorzátu se nejedná o Jakuba Marka, ale Maška. V rejst říku je za řazen pod heslem Mašek.

20.

Testament m ěšťanky Doroty Hanžkové odkazující nároky na nájem od Motourka řezníka a ostatní movitý i nemovitý statek své dce ři Ann ě. Pokud by se nedožila dosp ělosti, má její d ědictví p řejít rovným dílem na sestru Lidmilu a Jana Moravcovského. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány, nyn ější i budoucí. Sv ědky jsou purkmistr Václav Mezi řícký, rychtá ř Mikuláš soukeník a konšelé Vav řinec Vodi čka, Václav Sou ček, Jana Šimka a Ji říka Bradatého.

1545 listopad 13., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/69, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Léta XV C XLV, v pátek den S[vatéh]o Brikcí. Dorota Hanžková, u činila kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý, soucí p ři dobré pam ěti a rozumu.

271 V letech 1541 – 1543 a v r. 1558 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúpln ě dochovaným rejst řík ům, je vychází informace o jeho ú řadování v r. 1558 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign . č. IV A 4/31, 4/33 – 4/34, kt. č. 487. 272 Václav Hradecký byl v roce 1550 – 1552 rychtá řem, v letech 1538 – 1539 a 1541– 1543 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/18 – 4/36, kt. č. 487; Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. 273 Pavel Hruška byl v letech 1542, 1544 – 1547, 1549 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546 , sign. č. IV A 4/31, 4/33 – 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/39, kt. č. 488.

82 It[em] nejprve nájemicu [!] mám u Motourka řezníka 20 kop míš[e ňských]. Ty odkazuji Ann ě dce ři své i jiný všecek stat ček, což ho koli j[es]t to Ann ě všecko odkazuji. A to mocn ě porou čím panu purkmistrovi a pán ům nyn ějším i budoucím, aby toho sirotka mého opatrovali a té spravedlivosti jí dopomohli. A jestliže by jí pán B ůh smrti neuchoval do let došlých, to aby p řipadlo na Lidmilu, sestru mou a na Jana Moravcovic, rovným podílem. A p ři tom kšaftu byli sou Múd ří a Opatrní Václav Mezi řícký toho času purkmistr, Mikuláš soukeník na míst ě rychtá ře, Vav řinec Vodi čka, Václav Sou ček, Jan Šimkú 274 , Ji řík Bradatý 275 , toho času konšelé.

[Indorzát:] Kšaft Doroty Hanžkové.

21.

Testament m ěšťana Bartoše krej čího obsahující vý čet dluh ů a pohledávek o nichž má přehled jeho manželka Lidmila. Všechno co ze statku zůstane, to odkazuje své žen ě a dětem. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti, má jeho díl p řejít na živé sourozence a jejich matku. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány, nyn ější i budoucí a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Jan Rozoumek, rychtá ř Kašpar Holub a konšelé Bartoš Kuželka a Mat ěj T řebo ňský.

1546 zá ří 24., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/70, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta [an]no XLVI Oa , v pátek p řed S[vatý]m Václavem.

274 V r. 1545 purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst řík z roku 1545, sign. č. IV A 4/35 – 4/36, kt. č. 487. 275 Vzhledem k neúplnosti rejst řík ů pochází údaj o jeho ú řadování z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/35 – 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst řík z roku 1546, sign. č. 4/37, kt. č. 488.

83 Bartoš krej čí, syn Moravc ů[v], u činil jest kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý o všem, sa p ři pam ěti dobré. Item nejprve což jest komu dluže[n]. Item Janovi Maškovic 14 kop a 18 g[r] míše ň[ských]. Item Václavovi Meze říckému 20 kop. Item Vav řincovi Vodi čkovi 40 d[en]. Item co sou jemu dlužni, o tom že manželka o všem dobrou v ědomost má. Item což by koli statku mé[h]o po t ěchto dluzích poz ůstalo, ten odkazuji Lidmile manželce mé a dítkám mým, aby se o to v ěrn ě a [s]p[ravedli]v ě rozd ělili, pakliby kterého pán B ůh smrti neuchoval do let došlých, spadni díl jeho na živé poz ůstaté, též i na manželku mú, jestli že by stavu své[h]o neprom ěnila. Poru čníky mocné činí[m] pana purkmistra a pány konšele nyn ějších i budoucí a prosím jich, aby tento kšaft m ůj pe četí m ěstskou zape četili a potvrdili. A p ři tom kšaftu byli sou Moudří a Opatrní Jan Rozoumek 276 ty časy purkmistr, Kašpar Holub ty časy rychtá řem b, Bartoš Kuželka, Mat ěj T řebo ňský, ty časy konšelé.

[Indorzát:] Kšaft Bartoše krej čího, Moravcovic. ______Edi ční poznámka: a Datace odpovídá originálu. b Dv ěma čárkami odd ělená vsuvka je v originále dodate čně dopsaná na levou stranu textu.

22.

Testament Jakuba Ra čmana z Viš ňového cestujícího do Itálie. Celý statek v případ ě své smrti odkazuje sest ře Lidmile a jejímu manželu Kašparu Holubovi. Ten se zavazuje, že pokud se Jakub Ra čman vrátí zpátky, postoupí mu majetek zp ět. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány konšelé m ěsta Sob ěslavi. Testament zape četil svým

276 V letech 1545 – 1546 a 1549 – 1550 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/35 – 4/36, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/39, kt. č. 488.

84 vlastním sekretem a pro potvrzení jeho platnosti žádá purkmistra a pány, aby byl opat řen i městskou pe četí.

1548 listopad 30., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/72, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěné pe čet ě kšaftujícího i m ěstská sloupnuty.

Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Amen. Léta pán ě a[nno] XLVIII, ten pátek p řed ned ělí Adventní. Já, Jak[u]b Ra čman z Viš ňového 277 , poznal jsem to skrze Písmo Svaté, že jest jednomu každému vložena, jednou um říti, avšak neví člov ěk, kdy a neb v kterou hodinu. I maje já unýs ť ten v krátkým času odejíti z vlasti z[e] své do cizích zemí a nejsa tím ujišt ěn, navrátím- li se zase ve zdraví, čili skrze smrt z tohoto sv ěta povolán budu a cht ěje tomu, aby po mé smrti žádné nesnáze ani soudov zvlášt ě, mezi p řáteli mými nebyla. Činím to mé poru čení a kšaft o statek svoj, kteréhož mi pán B ůh pop řáti rá čil, kterýž j[es]t mi zůstal kšaftem po nebožtíkovi panu otci mým nejmilejším, svobodný a nezávadný na gruntech p ři m ěst ě Sob ěslavi, a to t ěchto. It[em] trávník veliký j[es]t. It[em] niva jedna za starou šibenicí. It[em] též druhá niva i s trávníkem, kteráž bude zatopena Novým rybníkem m ěstským, za to mají páni i všecka obec dáti spravedlivou odm ěnu. It[em] t řetí niva v Tobolkách 278 též tu i čtvrtá niva v Tobolkách j[es]t a zahrada i stodola, v té zahrad ě kterážto jest podle mísa ře s jedné a Dragule [!] knapa strany druhé o kterýchžto gruntech i trávnících Kašpar, švagr m ůj, v kterém položení jsou, dobrou v ědomost má. It[em] u <…> švagra svého mám 20 kop míš[e ňských] p ůjčených. It[em] žito mlácené tu v Sob ěslavi za obro[k] i mezi suté, s povolením jich [milos]tí, pán ů poru čník ů domu Rožmberský[h]o, pán ů mých milostivých.

277 Jakub Ra čman z Viš ňového byl p říslušníkem vladyckého rodu, který sídlil na tvrzi Viš ňové. Od st ředov ěku tato tvrz pat řila k Choustnickému panství. V roce 1557 koupil tvrz Jan Špulí ř z Jiter. Srov. Cikhart – Šlechtické a erbovní rodiny …, s. 146; OSN, XVI, s. 762; Sedláček – Místopisný slovník historický …, s. 961 – 962; Sedlá ček – Hrady, zámky a tvrze …, s. 91. 278 Tobolky je lidové ozna čení pro část Sob ěslavi, od nám ěstí sm ěrem na západ k řece.

85 It[em] tento všecken statek svrchu psaný, jestli že by mn ě pán B ůh smrti neuchoval, mocn ě porou čím o dávám Kašparovi Holubovi švagru své[m]u a Lidmile manželce jeho, sest řenici mé milé, za to dobré p řátelství, které jsú mi činili a činí až posavad též i za ty služby, které jsú mi p ři t ěch gruntech práci svú ukazovali a tuto moc jemu Kašparovi, š[v]agru svému a Lidmile manželce jeho dávám, jestli že by kterému p říteli mému i své[m]u z toho statku jim odkázaného co dáti, neb u činiti cht ěli, toho budou jmíti dobrou v ůli. A pakli by mi se pán Bůh pomohl ve zdraví zase vrátiti, toho mi Kašpar švagr m ůj bude povinen zase zaúplna postoupiti. A já, Jakub Ra čman, tohoto mého kšaftu činím mocné poru čníky pana purkmistra, pány města Sob ěslav ě, jakožto pány p řátele mé milé. A pro lepší toho všeho jistotu, zapečetil jsem tento kšaft sekretem svým vlastním, jeho[ž] užívá[m]. A p řiprosil jsem pana purkmistra [a] pán ů, aby vedle mé pe čeť svú m ěstskú p řistiskli k tomuto listu, pro dosti vyzn ění t ěch všech věcí naho ře psaných. Stalo se léta a dne svrchu psaného.

[P řipojená obálka]: Z řízení pana Ja[k]uba Ra č[mana] z Viš ňového, statku je[ho].

23.

Testament m ěšťana Martina Hradského obsahující pouze vý čet pohledávek, protože prohlásil, že nikomu není nic dlužen. Svým syn ům Tomášovi odkazuje 20 kop pražských, Janovi též 20 kop pražských, Dobiášovi 10 kop pražských, Říhovi 10 kop pražských, dce ři Markýt ě 20 kop pražských a výbavu a dv ěma vnou čat ům každému 10 kop pražských. Pokud by se n ěkteré z nich nedožilo dosp ělosti, má jeho díl p řejít na živého sourozence nebo na jejich matku. Své vnu čce Ann ě odkazuje dále výbavu, kterou jí má dát jeho žena Lidmila. Všechen sv ůj movitý a nemovitý statek, tj. d ům, živnost a hotové peníze odkazuje manželce Lidmile, která má d ětem a vnou čat ům vyplatit vše dle jeho odkazu i kdyby m ěla d ům prodat. Za poru čníka ustanovuje svého syna Jana. Sv ědky jsou purkmistr Petr Smr čka, rychtá ř Václav Mezi řícký, primas Řeho ř soukeník a konšel Bartoš Kuželka a žádá purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí.

86 1549 b řezen 16., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/73, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Léta XV C XLVIIII, v sobotu p řed Ned ělí jenž slove Remis[c]ere, u činil kšaft a rozkázání Martin Hradský, o sv ůj všecek statek movitý i nemovitý, jsa ješt ě p ři rozumu st řízlivým. Co jest komu dlužen. Item Englovi [!] do Hradce z ůstává 4 kopy míš[e ňské] 10 d[en] [pr]a[žských]. Item žádnému nic dluže[n] nejsem. Item [ze] statku svého odkazuji Tomášovi synu svému, do <…> odkazuji 20 kop [pr]a[žských]. Item Janovi, synu svému, též odkazuji 20 kop [pr]a[žských]. Item též Dobiášovi odkazuji 10 kop [pr]a[žských]. Item Říhovi odkazuji 10 kop [pr]a[žských]. Item Markýt ě dce ři své, odkazuji 20 kop [pr]a[žských], k tomu výpravu. Item dv ěma vnou čat ů[m], každému odkazuji po 10 kop [pr]a[žských]. A jestliže by pán B ůh, kterého z nich smrti neuchoval, aby padlo z mrtvého na živého. A ješt ě, že by ob ě um řelo, aby spadlo na mate ř jich. A k tomu Ann ě vnu čce své, k tě[m] 10 kopám porou čím Lidmile manželce své, aby ji k tomu výpravu dala. Item statek sv ůj všecek movitý i nemovitý, jakožto d ů[m], v[š]e[c]kav od řemesla a hotový peníze, to všecko odkazuji Lidmile, manželce své a z toho, aby vydala d ětem me[jm] což sem kterému odkázal, však podle možnosti aneb kdyby d ů[m] prodala. A poru čníka mocného činí[m] Jana syna svého. A p ři to[m] kšaftu byli jsou Múd ří a Opatrní Petr Smr čka ty časy purkmistr 279 , Václav Meze řícký ty časy rychtá ř, Řeho ř soukeník, ty časy primas, Bartoš Kuželka, ty časy konšel. Přito[m] žádám pana purkmistra a pán ů, aby tento m ůj kšaft pe četí m ěstskou potvrdili a zape četili, aby se tomu vše[m]u za dost u činilo podle po řízení mého.

[Obálka:] Kšaft Martina Hradského. [15]49.

279 V letech 1555 – 1571 byl primasem, purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Byl bratrem Řeho ře staršího Smr čky. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/43 – 4/49, kt. č. 488; Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/61, kt. č. 489 a testament č. 88.

87 24.

Testament m ěšťana Michala Šitry obsahující vý čet dluh ů a pohledávek s upozorn ěním na d ědictví po tchýni Mart ě z Horusic, v hodnot ě 9 kop pražských, které mu jeho švagr doposud nevyplatil. V případ ě úmrtí odkazuje sv ůj movitý i nemovitý statek , dv ůr, dědiny, nábytek i všechno hospodá řství své manželce Markýt ě a d ětem. Pokud by se některé z nich nedožilo dosp ělosti má jeho díl p řejít na živé sourozence a jejich matku. Za poru čníky ustanovuje rychtá ře Ješka Linharta a Petra fará řovic a pana purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Ji řík Roubík, rychtá ř Havel soukeník a konšelé Bartoš Kuželka, Martin Ra čman, Václav Sou ček, Brikcí soukeník .

1550 b řezen 1., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/74, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Léta etc. padesátého, v sobotu p řed Ned ělí jenž slove Reminis[c]ere, u činil kšaft a rozkázání Michal Šitrů o sv ůj všecek movitý i nemovitý, jsa ješt ě p ři rozumu st řízlivým a pam ěti dobré. Najprve co jest komu dluže[n] z ůstal. Item Jemšovi mísa ři do Černovic 280 z ůstává 3 kopy [pr]a[žské]. Item Janovi H ůlovic 3 kopy [pr]a[žské]. Item Václavovi Zátkovi za sukno 27 g[r]. Item Bernhardovi Maškovic, též za sukno, kteréž vzal sob ě na poctivice [?] i má na to jednu fůru hlíny. Item solníko[vi] za s ůl 66 g[r]. Item co sou jemu dlužni. Item Jan Čáp ů po obci dluže[n] 23 g[r] 4 d[en]. Item Martin na Radkov ě281 v Klenovicích 282 p ůjčených pen ěz 2 kopy.

280 M ěsto, p ůvodn ě farní ves, p říslušející k hradu Choustník. V 16. století byla Petrem Vokem z Rožmberka prodána Majdalén ě Malovcové z Chýnova, která jí p řipojila ke svému Kamenickému panství. Srov. OSN, VI, s. 632 – 633; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 115. 281 Ves u Tábora, v 15. a 16. století pat řící ke koleji krále Václava. Srov. OSN, XXI, s. 36; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 749; Smrž – Soběslavsko …, s. 77 – 78.

88 Item Chochol z Vlastibo ře283 23 g[r] českých, širo[ký]ch. Item Valchú syn ze Zv ěrotic Jan 1 [s]t[ryc]h je čmene. Item Martin z Žel če 16 g[r]. Item Vav řinec Vodi čka z ůstává za 16 [s]t[ryc]h[ ů] pšenice, každý čber po 43 g[r], dal na to 2 kopy [pr]a[žské]. Item šenký ř z Krtova 284 1 [s]t]ryc]h ovsa. Item jakož má[m] odkázanych 9 kop [pr]a[žských], [od] nebožky Marty z Horusic 285 , matky manželky mé, ty sou za švagre[m] mé[m], tu v Horusicích i nevydal mi na to nic. A jestliže by m ě pán B ůh smrti neuchoval, tehdy statek sv ůj movitý i nemovitý, jakožto dv ůr, d ědiny i nábytek a všeckno hospoda řství, to všecko odkazuji Markýt ě, manželce mé, i s dítkami mými. Tak jestliže by pán B ůh kterého z nich smrti neuchoval, spadni díl jeho na živé i na manželku mú. Item poru čníky mocné činí[m] Linharta Ješka a Petra fará řovic, jim toho d ůvě[řu]je, že to pro mne u činí. A prosím pana purkmistra a pán ů, aby tento m ůj kšaft dali zape četiti pe četí městskou. A p ři to[m] kšaftu byli jsou Moud ří a Opatrní Ji řík Roubík 286 ty časy purkmistr, Havel soukeník 287 ty časy rychtá ř, Bartoš Kuželka, Martin Ra čman, Václav Sou ček, Brikcí soukeník 288 , ty časy konšelé.

[P řipojená obálka]: Kšaft Michala Šitrovic [15]50.

282 Ves u Sob ěslavi, bývalá část Ned ědického Újezdce, pat řící k Lou ňovickému klášteru. Jméno je odvozeno od čeledi Klenovy. Klen byl prý jedním z vůdc ů Doudleb ů. V 15. století se dostala do majetku m ěsta Tábora a po konfiskaci v roce 1547 do majetku Rožmberk ům. Srov. OSN, XIV, s. 360; Sedlá ček – Místopisný slovník historický …, s. 416; Smrž – Sob ěslavsko … s. 104 – 109. 283 Zdejší kraj prý osadili Doudlebové a vladyka jménem Vlastibor, který se v této oblasti usadil, založil osadu. Srov. OSN, XXVI, s. 811; Smrž – Sob ěslavsko …, s. 202 – 208. 284 Srov. OSN, XV, s. 270. 285 Srov. OSN, XI, s. 643. 286 V letech 1541 – 1560 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky z let 1545 – 1546, sign. č. IV A 4/31, 4/33 – 4/36, kt. č. 487; Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. 287 Informace o jeho funkci vychází z tohoto pramene. V purkmistrovských rejst řících jeho jméno nefiguruje. 288 V r. 1549 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst řík z roku 1549, sign. č. IV A 4/38 – 4/39, kt. č. 488.

89 25.

Testament m ěšťana Jakuba me číře obsahující vý čet dluh ů a pohledávek. V případ ě úmrtí odkazuje zbytek majetku své (druhé) manželce Ann ě s odkazem vyplatit pastorkovi dlužné peníze, v hodnot ě 20 kop pražských. Za poru čníky ustanovuje konšela Jana Rozoumka a rychtá ře Václava Hradeckého a žádá pana purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Bartoš Kuželka, rychtá ř Václav Hradecký a konšelé Vav řinec Vodi čka a Jan Rozoumek.

1550 kv ěten 1., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/75, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Léta etc. padesátého, ve čtvrtek, den S[vatéh]o Filipa a Jakuba, u činil kšaft a rozkázání Jakub me číř, o sv ůj statek movitý i nemovitý, ješt ě jsa p ři pam ěti a rozumu st řízlivým tak, jakž mu vyrozum ěti se mohlo. Co jest komu dluže[n]. Item mladému mistru z Bud ějovic 289 za hlavn ě 2 kopy [pr]a[žské]. Item Janovi Maškovic za dvoje sukno na nohavice, on ví dob ře, co jest toho. Item Václavovi Meze říckému 12 g[r]. Item Janovi Roz[o]umkovi 20 g[r]. Item jakož se šacu ňk stal o gruntík na které[m] sem, pane[m] purkmistre[m] a pány s vólí sirotka tak, že jest polože[n] ten gru[n]t i svršky za 40 g[r] [pr]a[žských]. A žádati se m ělo 4 kopy a ve[j]ru ňkové po 3 kopách do té polovici sumy, kteráž pastorku náleží, jakožto 20 kop a m ě po první žen ě 20 kop. Item jestliže by mn ě pán B ůh neuchoval, což má[m] málo nebo mnoho, to odkazuji Ann ě manželce své. Avšak z toho, aby dala pastorku mé[m]u 20 kop [pr]a[žských] tak, jakž šacu ňk ší ře z toho v sob ě zavírá. Poru čníky mocné činí[m] pana Jana Rozoumka [a] Václava Hradeckého.

289 České Bud ějovice. Srov. Sedlá ček – Historický slovník ..., s. 75 – 78.

90 A p ři to[m] prosím vás pana purkmistra a pán ů, aby tento m ůj kšaft a rozkázání pe četí městkou zape četili. A p ři to[m] kšaftu byli Moud ří a Opatrní Bartoš Kuželka ty časy na míst ě purkmistra, Václav Hradecký na míst ě rychtá ře, Vav řinec Vodi čka, Jan Rozoumek, ty časy konšelé.

[Indorzát]: Kšaft Ja[ku]ba me číře [15]50.

26.

Testament m ěšťana Jana Heršovského obsahující vý čet dluh ů a pohledávek s upozorn ěním na d ědictví po svém otci v hodnot ě 32 kop pražských, které odkazuje dětem a své manželce, stejn ě jako všechen sv ůj ostatní statek. Pokud by se n ěkteré z dětí nedožilo dosp ělosti, má jeho díl p řejít na živé sourozence a jejich matku. V případ ě úmrtí všech odkazuje statek své sest ře Ann ě. Za poru čníky ustanovuje konšele Jana Rozoumka a Petra Smr čku a žádá pana purkmistra a pány, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Jan Smetánka, konšelé Jan Rozoumek a Petr Smr čka a rychtá ř Vav řinec Vodi čka.

1550 listopad 2., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/76, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Léta etc. padesátého, v Ned ěli po Všech Svatých, u činil kšaft a rozkázání Jan Herš ů290 , o sv ůj statek všecken movitý i nemovitý, jsa ješt ě p ři rozumu st řízlivé[m]. Co jest komu dlužen z ůstal, žádnému víc dluže[n] nejsem. Item t ěch 32 kop [pr]a[žských], kteréž má[m] odkázané od nebožtíka otce mého, na gru[n]tu Heršovském, t ěch odkazuji dítkám me[jm] a manželce mé. Toto sou jemu dlužni z ůstali. Jíra Strádal ů z ůstává mu 3 kopy 26 g[r].

290 Syn Duška Heršovského. Srov. testament č. 99 z r. 1547.

91 Anna Macocha mi z ů[stává] mi 2 kopy 5 g[r] a p ůl vozu 3 [s]t[ryc]h[ ů] žita. Item stat[e] ček sv ůj všecken odkazuji manželce své i s dítkami mým. A jestliže by kterého dít ěte mé[h]o pán B ůh smrti neuchoval, spadni z mrtvého na živé, pakliby všickni dítky mé zem řeli i manželka moje, stat ček ten m ůj všecken, kterýž by mi spravedliv ě náležel, ten odkazuji Ann ě sest ře mé. Poru čníky mocné činí[m] Jana Rozoumka a Petra Smr čkovic. A p řito[m] žádam pana purkmistra a pánů, aby tento m ůj kšaft pe četí m ěstskou zape četili a potvrdili. A p ři to[m] kšaftu byli jsou Moud ří a Opatrní Jan Smetánka 291 ty časy purkmistr, Jan Rozoumek, Petr Smr čka, ty časy konšelé, Vav řinec Vodi čka ty časy rychtá ř.

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Jana Heršovic, Duška syn. [15]50.

27.

Testament m ěšťana Vav řince Sedl čanského obsahující vý čet dluh ů. Sv ůj statek odkazuje manželce Markét ě, která na n ěm má do své smrti hospoda řit. Poté má připadnou obci, která s ní má naložit podle vlastního uvážení. Za poru čníky ustanovuje Kašpara Holuba a Tomáše konva ře a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Bartoš Kuželka , rychtá ř Petr Smr čka a konšelé Václav Mezi řícký a Ji ří Roubík .

1551 duben 24., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen.

291 V letech 1530, 1532, 1550, 1552 a 1559 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslav. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/18 – 4/36, kt. č. 487; Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. .

92 Léta XV C padesátého prvního, ten outerý po Svatým Ji ří, u činil kšaft a rozkázání Vav řinec Sedl čanský, jsa p ři rozumu st řízlivým tak, jak mu se vyrozum ěti mohlo. Item co sem komu dlužen. Item Ji říkovi Roubíkovi 2 kopy [pr]a[žských]. Item Bartošovi T řebo ňských 1 kopu. Item Jakubovi Ješkovic též 1 kopu. Item sedlák ům skalickým za les 32 g[r]. Item do cechu našeho 2 kopy 9 g[r]. Item co sou mn ě dlužni. Item Jan Čáp z předm ěstí 40 g[r]. Item Housková řezníková 30 g[r]. Item Valchová ze Zv ěrotic 13 g[r]. Item chlap[e] ček 40 g[r]. Item Matúš Ra čman p ůjčených 80 g[r]. Item podruhé 1 kopu. Item pot řetí 35 g[r]. Item po čtvrté 6 g[r]. Item popáté 5 g[r] 4 d[en]. Item víc 4 g[r]. Item Heršová z předm ěstí 1 kopu. It[e]m víc Houšková 36 g[r]. It[e]m víc z ůstává 3 [s]t[rychy] žita. It[e]m mlyná ř z Roudného 292 z ů[stává] 1 [s]t[rych] mouky. Ze ť týž rukojmí za 1 [s]t[rych]. It[e]m k Božímu domu zde v Sob ěslavi 293 odkazuji [ze] statku mého 10 kop [pr]a[žských]. It[e]m do špitála k svatýmu Vítu 294 též odkazuji 10 kop [pr]a[žských]. It[e]m statek m ůj všeckem movitý i nemovitý, ten všecken odkazuji Markýt ě, manželce mé, aby v n ě[m] vládla do smrti své a po smrti její aby to p řišlo v moc panu purkmistru a pán ů[m]. A takový statek poz ůstalý aby obrátili na skutky milosrdné tak, jakž by se jim nejlépe zdálo a líbilo.

292 Vesnice a tvrz u Sob ěslavi, ve 14. stol. v majetku Vítka, p říslušela k Bechyni. V 16. stol. jí získali Hozlaurové z Hozlau (až do r. 1600). Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 773. 293 Mín ěn je zde z řejm ě kostel sv. Petra a Pavla na nám ěstí. 294 Kostel sv. Víta se nachází mimo centrum m ěsta.

93 Poru čníky mocné činí[m] Kašpara Holuba a Tomáše konva ře, pro ochranu manželky mé. A p ři to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní pan Bartoš Kuželka na míst ě purkmistra, Václava Meze říckého, Petr Smr čků na míst ě rychtá ře, Ji řík Roubík ty časy konšel. A jestliže by mne Pán B ůh smrti neuchoval, p[ro]sím pana purkmistra a pán ů, aby tento m ůj kšaft pe četí m ěstskou potvrdili a zape četili.

Léta et [cetera] LI o v sobotu den S[vatéh]o Petra v okovách 295 tento kšaft jest čten Markét ě Zvoníkové z žádosti její, p ři p řítomnosti Kašpara Holuba a Tomáše konva ře poru čník ů jejích, kdež pod ěkování u činivše, ten kšaft že j[es]t táž Markýta, podle zn ění jeho, p řijala a p řijímá tak, jakž v sob ě obsahuje a podle toho kšaftu žádá zachována býti.

[Obálka:] Kšaft Vav řince Sedl čanského.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

28.

Testament m ěšťana Václava Mezi říckého obsahující vý čet dluh ů. Sv ůj statek rovným dílem odkazuje d ětem Janovi, Lidmile, Regin ě, Adamovi, Nikodémovi a Ji říkovi, s tím, že Jan a Lidmila mají do statku vrátit částky, které jim jejich otec zap ůjčil. Dále odkazuje 5 kop pražských na opravu cesty, která mí ří k Jind řichovu Hradci. Pokud by se n ěkteré z dětí nedožilo dosp ělosti, má jeho díl p řejít na zbylé živé. Pokud by d ům a hospodá řství prodávali, aby jeho dcera Regina s manželem Václavem, zaru čili, spolu s poru čníky a kupci, dobrou prodejní cenu. Za poru čníky ustanovuje Jana Rozoumka a Ond řeje ková ře, kterým za tuto službu na řizuje vydat h řebí čkového sukna po 6 kopách, a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Mat ěj soukeník , rychtá ř Petr Smr čka a konšelé Bartoš Kuželka, Jan Rozoumek a Vav řinec Mark ů.

295 1. srpna 1551. Srov. Fridrich – Rukov ěť …, s. 144 a 216.

94 1552 kv ěten 23., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta 1552, v pond ělí p řed Božím Vstoupení[m], Múdrý a Opatrný muž Václav Meze řícký učinil kšaft a rozkázání o sv ůj všecek statek movitý i nemovitý, jsouc p ři pam ěti dobré a rozumu celého. Item žádnému nic dlužen nejsem, krom ě 3 kop [pr]a[žských], které sem vzal k sob ě z gruntu Křiš ťan ů slo[v]e z Nedv ědic, ty náležejí k schování [k] pán ů[m] na rathaus. Item což sou mi koli kdo co dlužni, to se vše na registrách najde i na cedulích řezaných. Item statek m ůj všecken movitý i nemovitý, ten všecken odkazuji dítkám mým, jakožto Janovi, Lidmile, Regin ě, Adamovi, Nikodémovi, Ji říkovi na rovný díl, však na te[n] zp ůsob, aby Jan p řiložíc k tomuto statku 2 kopy míše ňských, což sem mu k živnosti dal a půjčil, aby m ěl rovný díl s nimi, a Lidmila též p řiložíc k tomu což sem jí koli dal, z toho ze všeho 50 kop míše ň[ských], též aby m ěla rovný díl s nimi. A což se podílu, kterýž na Ji říka p řijde, kteréhož Jan na Tábo ře chová, jestliže by Jan podílu jeho pot řebovati cht ěl, toho aby mu bylo prop ůjčeno pod zaru čením do let. A to p[ro]to, aby téhož Ji říka tím snáz Jan odchovati mohl. A což se též podílu Nikodémova dotý če, to se též Martinovi Hartmanické[m]u učiniti a prop ůjčiti má, pod zaru čení[m] též tak do let Nikodémova. A týž Regina, jestliže by podílu Adamova pot řebovali k živnosti cht ěla, týž také do let téhož Adama pod zaru čení[m] se jí to u činiti má. A jestliže by kterého dít ěte mého Pán B ůh smrti neuchoval, prve, nežli by k lét ům došli, díl jeho spadni na jiné všeckni živé poz ůstaté. Item což se Václava zet ě mého s Reginou dcerou mou dotý če, jestliže by se jim vid ělo a zdálo s vólí poru čník ů a nápadník ů, d ům a jiný grunty, nábytky, hospodá řství koupili, toho aby předkem v ůli m ěli a slušn ě aby se s nimi smluvili. Item z[e] statku svého odkazuji 5 kop [pr]a[žských] na opravu cesty, kteráž [j]de k Hradci 296 mimo zahradu mou a to pro ten zlýbek [!], kterýž s těch stok [j]de na zahradu mou. Item poru čníky mocné činí[m] pana Jana Rozoumka, Ond řeje ková ře s vůlí jejich tak, jakž sem jich dožádal a to sú mi p řipov ěděli, na žádost m[o]u u činili a za to aby každému dobrého sukna h řebí čkového po 6 loktech dáno bylo.

296 Jind řich ův Hradec. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 259 – 260.

95 A jestliže by mne Pán B ůh smrti neuchoval, prosí[m] pana purkmistra a pány, aby tento m ůj kšaft pe četí m ěstskou zape četili a potvrdili. A p řito[m] kšaftu byli sou Moudrý a Opatrný Mat ěj soukeník 297 ty časy purkmistr, Petr Smr čků ty časy rychtá ř, Bartoš Kuželka, Jan Rozoumek, Vav řinec Mark ů298 , ty časy konšelé.

[Obálka:] Kšaft Václava Meze říckého [15]52.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

29.

Testament m ěšťana písa ře Václava obsahující podrobný vý čet dluh ů. Kate řin ě na řizuje, aby z domu a pozemk ů vydala Dorot ě ková řce 3 kopy a duchnu, dce ři Barbo ře na řizuje vyplatit 4 kopy, stejnou částku vnou čat ům a k tomu 2 kopy pro vnu čku Barboru. Za poru čníky ustanovuje Jana Rozoumka, Vav řince Vodi čku a Václava ková ře a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí.

1552 srpen 11., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Ame[n]. Léta et [cetera] [15]52, , ve čtvrtek, den S[vatéh]o Tiburci[a].

297 V letech 1552 – 1553, 1556 – 1557, 1559, 1565, 1567 a 1577 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. 298 V letech 1551 – 1552 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488.

96 Já, Václav písa ř, znamenav nedostatek zdraví svého a že na tomto světě o nic jist ějšího není, než hodina smrti a nejnejist ějšího, jako den smrti, i p[ro]tož cht ěje tomu, aby po smrti mé o můj stat[e] ček žádných r ůznic nebylo a na pam ěti i protož takto řídím a odkazuji o svý[m]state čku et [cetera]. It[e]m nejprve komu sem co dluže[n]. It[e]m za grunt[í]k 10 kop. Platiti se má p ři každý[m] S[vatý]m Ji ří po 2 kop[ách] a to se tím prodlilo, že sem dal 3 ve[j]ru ňky po 6 kopách [pr]a[žských] a tak p řišlo 18 kop i na to prosím pana purk[mistra] a pán ů, že se [o] to spravedliv ě okázati rá čí, služba, kteráž mi užitá a od nich spravedlivá byla víc než za 5 let, aby ten dluh poraže[n] byl. Item více pán ů[m] sem dluže[n] 6 kop a n ěkdy j[es]t též prosím, že po[t]o[m] ty sirotky volně s [d]cerami naloží. It[e]m panu Janovi za 4 lokty sukna, on ví po čem, má na to 1 kopu hotových pen ěz více pa[n] pan Jan p ůj[ čených], že bych mu dluže[n] byl na n ějaký loket sukna, a 4 lokty, vle čku <…> j[es]t okolo 12 nebo 2 <…> let a <…> dvou kan<…>ych sukna po 4 čtvrtích, b <…no>mu N ěmci, který u m ě byl na putšochy [!], však mi k řivdy neu činí. Item pan Bartošovi neví[m], co má na to 25 g[r], však mi k řivdy neu činí. It[e]m za šaty ložné Blahotovské 4 kopy míš[e ňské] 20 g[r]. It[e]m Šteflové p ět tolar ů, ty se platí po kop ě každý rok a víc za s ůl a za nebožku ženu 2 kopy. It[e]m panu Janovi písa ři 1 tolar. It[e]m Koubovi peka ři mé[m]u kmotru též 1 tolar. Černému peka ř[i] 11 g[r] míš[e ňských] 2 d[en]. It[e]m Janovi peka ři též za chléb 2 g[r]. It[e]m Maruši 14 g[r] a 3 d[en]. It[em] Kašparovi Žemli čkovi za kolá č 8 neb 9 d[en]. It[em] Krávové za pálené víno 1 g[r]. It[em] Houskové za maso neví[m] 3 li groše. It[e]m z[e] state čku mého porou čím a odkazuji Kate řin ěb s těmi sirotky d ům tento, lusy všeckny a z toho aby vydala Dorot ě ková řce 3 kopy a duchnu. It[e]m Barbo ře [d]ce ři mé 4 kopy. It[e]m Mandaléniné[m] d ěte[m] 4 kopy a Barbo ře [d]ce ři její zvláš ť 2 kopy a to aby jim vydávala na volné roky.

97 It[e]m u pana Bartoše má[m] v zástav ě 3 lžíce, všeckni st říbrné, kteréž má nebožka žena zastavila Kuželkové starý ve t řech kopách a 10 g[r]. A to sem provedl p řed pane[m] Bartošem, nebožtíkem Brychem Hubatý[m], že na t ěch účtech jest svobodná výplata a pa[na] Bartoše k to[m]u povol, když bych koli mohli nebo d ěti moji, aby sob ě ty lžíce vyplatili. Prosím pana purk[mistra] a pán ů, když by mne Pán B ůh smrti neuchoval, aby tento kšaft svou pe četí zape četili a potvrdili. Poru čníky mocné činí[m] pana Jana Rozoumka a pana Vav řince Vodi čku, jako p řítele mé milé a Václava ková ře. Panu Petro[v]i za dluh obecní 2 kopy 10 g[r]. c

[Obálka:] Kšaft Václava písa ře [15]52.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Vsuvka je psaná pod textem odlišným rukopisem a pastelkou červené barvy. c Dodatek psaný pod textem odlišným rukopisem. V textu není u čin ěna žádná zna čka, kam by tento dluh pat řil a je proto umíst ěn místo, které odpovídá originálu.

30.

Testament m ěšťana peka ře Jana Čížka z města Boleslavi obsahující soupis odkaz ů. Část dluhu u Bartoše soukeníka v Beroun ě odkazuje d ětem své sestry Anny, svému bratru Jírovi kabát a vá ček, část pen ěz na kostel v Beroun ě, část do cech ů knap ů a peka řů . Část ke špitálu v Sob ěslavi a osobní v ěci sob ěslavským m ěšťan ům. Žádá, aby jeho zachovací list, který uschoval u Bartoše soukeníka, byl p ředán jeho otci do Boleslavi. Dále žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou konšelé Václav Sou ček a Mat ěj soukeník a městský písa ř Lorenc.

1553 b řezen 10., [Sob ěslav] a

98 SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Léta et [cetera] LIII o, v pátek p řed S[vatý]m Řeho ře[m], u činil kšaft a rozkázání poctivý mládenec Jan Čížek řemesla peka řského, rodi č m ěsta Boleslavi 299 , syn Václava peka ře odtudž, o sv ůj statek movitý i nemovitý, jsouc p ři rozumu st řízlivým. Item jakož má[m] v měst ě Beroun ě300 u pana Bartoše soukeníka 25 kop [pr]a[žských] i z těch pen ěz odkazuji d ětem Anny, sestry mé 5 kop [pr]a[žských]. It[e]m k božímu domu do m ěsta Berouna odkazuji 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m mistr ů[m] řemesla peka řského do cechu odkazuji 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m knap ů[m] do cechu též 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m do špitála v měst ě Sob ěslavi odkazuji 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m Ann ě Houskovic dcerce, odkazuji 8 kop [pr]a[žských]. It[e]m Valentinovi Vopavskému a Mat ějí čkovi synu jeho, odkazuji 4 kopy [pr]a[žské]. It[e]m též obzvláš ť Mat ěj[í] čkovi, synu Vale[n]tina Vopavského, odkazuji nohavice kožené a klobouk s pérem. It[e]m Jírovi bratru mému odkazuji kabát a vá ček. It[e]m strý čkovi knapu, kterýž p řítele[m] j[es]t, pa[n]u děkanovi sob ěslavskému odkazuji sukni mou flander[k]ovou. It[e]m listy, kteréž sem témuž pa[n]u Bartošovi schovati dal, totiž to zachovací, aby je otec můj zase v moc svú vzal. A p řito[m] kšaftu byli sou Václav Sou ček a Mat ěj soukeník, ty časy konšelé a Lorenc písa ř městský. A p řito[m] prosím, aby tento m ůj kšaft pe četí m ěstskou potvrdili a za a [!] pe četili.

[Obálka:] Kšaft Jana Čížka, řemesla peka řského z města Boleslavi, [15]53.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Jméno „Anna“ je psáno pod řádkem.

299 Boleslav Staré, ale m ůže být též Mladá. Sro. Sedlá ček – Historický slovník ..., s. 38 – 39. 300 Srov. Sedlá ček – Historický slovník ..., s. 18 – 19.

99 31.

Testament m ěšťana Maška, lov čího z Chustnice, obsahující vý čet dluh ů, které odkazuje manželce Mart ě, svým dcerám Kate řin ě, Alžb ětě, Markét ě, Barbo ře a vnuku Janovi. Dv ůr v Sob ěslavi v hodnot ě 80 kop pražských postupuje Ond řeji konva ři se zálohou 10 kop a splátkami 5 kop, které odkazuje manželce Mart ě. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány nyn ější i budoucí a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou primas Martin Ra čman starší, konšelé Kašpar Holub a Ond řej konva ř, a choustnický kn ěz Tomáš. .

1553 říjen 23., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. II B 1/4, kn. č. 300, f. 1v, 1r, 2v. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Kšaft Maška Lov čího z Chusnice. Léta et [cetera] LIII o, ten pond ělí po S[vat]é Voršile, opatrný muž Mašek lov čí z Chusnice, učinil kšaft a rozkázání o sv ůj všecken statek movitý i nemovitý, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Item padesáte kop g[r] českých, kt mám u pana Vold řicha Smr čky na listu, z té sumy odkazuji d ětem Petrovým padesáte kop míse ň[ských] a druhých padesáte kop Janovi, vnuku mému, synu Mikuláše z Krtova. A tu sumu svrchu jmenovanú u pana Vold řicha Smr čky, ty porou čím panu purkmistru a pán ů[m] m ěsta Sob ěslav ě k vyzdviženní a k dochování ž dětem naho ře jmenovaný[m]. It[e]m u pana Mikuláše z Tu čap a na Budislav ě301 mám 30 kop míše ň[ských]. It[e]m u pana Jana Volbrama, purkrabí chusnického má[m] 10 kop [pr]a[žských], kteréž mám na listech u t ěch pán ů, ty odkazuji Mart ě, manželce mé. Chalupu, zahradu, sad, jitra kteráž jsou za P ředbo ří, t ěch aby užívala do smrti, potom zase aby p řišla d ětem jeho Petrovým a t ěch pen ěz aby užívala s Janem, vnukem svým, až bude-li jí poslúchati. It[e]m p ůjčených pen ěz, kteréž mám u Vav řince Škarytky, víc 35 kop [pr]a[žských] a za jednu kopu strychu je čmene, polovici každý strych po 14 g[r] [pr]a[žských] a druhou

301 Farní ves u Sob ěslavi. Ve 14. století pat řila vladyckému rodu z Vyhnanic, a v 1. pol. 16. století byl statek prodán Tu čap ům z Tu čap. Srov. Sedlá ček – Historický slovník ..., s. 79.

100 polovici po 13 g[r] [pr]a[žských]. Též ty odkazuji Mart ě manželce mé, s Janem vnukem jejím, až bude-li jí poslouchati. A ty aby platila po 10 kop [pr]a[žských], po čnouc od t ěchto Vánoc nejprve p říštích, až do vypln ění té sumy, pakli by se jí vid ělo to protimysln ě, za to žádám pana purkmistra a pán ů, aby je po jednu položila a na ten všecken dluh vzal jsem sud starého piva za 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m u paní Markýty Řeho řové 18 kop [pr]a[žských] p ůjčených pen ěz, ty odkazuji Kate řin ě, dce ři své ze <…>a Alžb ětě, dce ři své, z Krtova, ty aby platila po 4 kopách [pr]a[žských], po čnouc od t ěchto Vánoc, nejprve p říštích, až do vypln ění sumy. It[e]m u Anny Žid<…>dové 7 kop [pr]a[žských] p ůjčených pen ěž, ty odkat ě, manželce mé s vnukem její[m] Janem, ty tila po jedné kop ě pr]a[žsk]é, po čnouc od t ěchto Vá v též<…> až do vypln ění té sumy. It[e]m u Kolše v Chusnici 2 kopy [pr]a[žské], ty odkazuji Mart ě manželce mé s Janem vnukem jejím. It[e]m u B řinského 1 kopu [pr]a[žskou], tu sem dal v nev ěst ě. It[e]m u Vítka Smejkala 1 kopu [pr]a[žskou]. It[e]m u Chrta 2 kopy 10 g[r] [pr]a[žských]. It[e]m u Markýty Duškové 1 kopu [st]r[ychnou] [!?] rychtá ř. It[e]m u Jana zeta [!] Jandového 2 kopy p ůjčených. It[e]m u sládka v Radenín ě302 3 kopy. It[e]m u ková ře v Radenín ě 2 kopy. Ty všecky dloužky odkazuji Mart ě, manželce mé. It[e]m u Jana Nerada v Černovicích 8 kop [pr]a[žských] [st]r[ychnou] [!?]. Za to Mikuláš, otec jeho, ty aby platitl podle možností. It[e]m synu mému, Petrovi, v ůz jeden. It[e]m Mart ě manželce mé též v ůz jeden a druhý malý. It[e]m Markýt ě, Barbo ře dcerám mým, které jsou v Malšicích 303 , peníze, kteréž jsem prop ůjčil panu purkmistru a pán ů[m] do Sob ěslav ě, ty aby jim vydali do tohoto S[vatéh]o Ond řeje, nejprve p říštího, úroce tak, jakž list hlavní ukazuje, sto kop míš[e ňských]. Item díl, kterýž mám p ři m ěst ě Sob ěslavi, ten odkazuji Mart ě manželce mé, ten aby pan

302 Ves a tvrz u Tábora, kterou v 15. stol. vlastnil Ond řej z Nemyšle a od konce století Hrobští ze Sedlce. V 16. stol. pak pat řila Ji římu Homutovi z Harrasova a poté p řešla na Černíny. Od konce 17. stol. byl v majetku hrabat ze Šporku. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 746. 303 V období st ředov ěku vesnice u Tábora, v sou časnoti m ěstys. Od 13. stol. pat řily Rožmberk ům a pozd ěji vyšebrodskému klášteru. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 585.

101 purkmistra a páni aby prodali. It[e]m dv ůr, kterýž mám p ři m ěst ě Sob ěslavi, ten pouštím v této sum ě v 80 kopách [pr]a[žských] Vond řejovi konva ři, závdavku 10 kop [pr]a[žských] a ve[j]ru ňky po 5 kopách [pr]a[žských], ty odkazuji Mart ě, manželce mé. It[e]m 10 kop [pr]a[žských], kteréž mám u nebožtíka Matouše Ra čmana, ty odkazuji Jakubovi, synu Vond řeje konva ře, jestli že by ho Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil, aby spadlo z jednoho na druhého z těch d ětí. It[e]m poru čníky mocné činí[m] a otcovské, pana purkmistra a pány nyn ější i budoucí m ěsta Sob ěslavi a prosím, aby tento m ůj kšaft pe četí svou m ěstskou zape četili a potvrdi. A p ři tom kšaftu byli jsou Moud ří a Opatrní pan Jan Rozoumek ty časy primas, Martin Ra čman starý, Kašpar Holub, Vond řej konva ř a též p řítome[n] byl ctihodný kn ěz Tomáš, ty časy fará ř v Chusnici.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

32.

Testament m ěšťana Osvalda obsahující vý čet odkaz ů. Všechen sv ůj majetek odkazuje Markét ě. Zem řela-li by d říve, než by se dožila dosp ělosti, má celý statek p řipadnou obci a v takovém p řípad ě mají m ěští ú ředníci kostelníkovi vydat na vosk 10 kop. Pokud by se dosp ělosti dožila, má za povinnost do obce vydat 20 kop a kostelníkovi stejnou částku. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány konšele. Sv ědky jsou purkmistr Martin Ra čman , rychtá ř Ji ří Roubík a konšelé Václav Hradecký, Ji ří Buzek a Jan Hradský.

1553 listopad 17., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135.

102 Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Léta et [cetera] LIII, ten pátek po S[vaté]m Martině, u činil kšaft Vosvadl. Markýt ě odkazuji d ům a vše[lijaký]ch nábytky, což toho koli j[est]. A jestliže že by jí Pán B ůh neuchoval, nežli by k místu p řišla, ten stat[e] ček, aby p[urkmistru] [a] p[án ům] p řipadl všecken k obci a jestliže by ten stat ček p řipadl pán ů[m] v moc, aby z toho vydali kostelníko[vi] na vosk b do kostela 10 kop. A jestli by p řišla k místu, tehdy bude povinovata ten jistý c d ům koupiti a vydati z toho domu 20 kop pán ů[m] <10 kop> a panu d kostelníko[vi] z těch 20 kop e na vosk vydati mají f 10 kop. A což více bylo by, to a ť u činí, vše z ůstane. Múdrý a Opatrný pány, pana purk[mistra] a konšele čin[ím] poru čníky. A p ři to[m] byli sou z ou řadu pan[a] purk[mistra], ty časy Martin Ra čma[n], Ji řík Roubík ty časy rycht[á ř], Václav Hradecký, Ji řík Buzek, Jan Hradských.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Vsuvka psaná po levé stran ě textu. c Vsuvka psaná nad řádkem. d Vsuvka psaná nad řádkem. e Vsuvka psaná nad řádkem. f Vsuvka psaná nad řádkem.

33.

Testament m ěšťana Mikuláš švec o jehož dluzích má p řehled jeho sestra Barbora. Sv ůj statek odkazuje práv ě jí, 20 kop pražských Kate řin ě, dce ři nebožtíka Jana Knoflí čka. Pokud by se nedožila dosp ělosti, má tato částka p řejít zp ět na sestru Barboru. Testátor žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Jan Hradský , rychtá ř Valentin Vopavský a konšelé Václav Hradecký, Ji řík Buzek a Ji řík krej čí.

103

1554 červen 15., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta XV C LIIII, v pátek den památný S[vatéh]o Víta, u činil kšaft a rozkázání Mikuláš švec o sv ůj všecek statek movitý i nemovitý, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Co sem komu dlužen o to[m] Barbora, sestra moje dobrou v ědomost má. Item statek sv ůj všecken ten odkazuji Barbo ře, sest ře své. b Item Kate řin ě, dce ři nebožtíka Jana Knoflí čka, odkazuji z[e] state čku své[h]o 20 kop [pr]a[žských], jestliže by jí Pán B ůh smrti neuchoval, nežli by let došla, spadni t ěch 20 kop zase na Barboru, sestru mú. c A p ři to[m] kšaftu byli jsou Múd ří a Opatrní Jan Hradských na míst ě purkmistra, Valentin Vopavský na míst ě rychtá ře, 304 Václav Hradecký, Ji řík Buzek, Ji řík krej čí, ty časy konšelé. A prosím, aby tento m ůj kšaft pe četí svou m ěstskou potvrdili a zape četili.

[Indorzát:] Kšaft Mikuláše ševce [15]54.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b P řed tímto odstavcem je po levé stran ě textu p ředepsáno „B“. c P řed tímto odstavcem je po levé stran ě textu p ředepsáno „A“.

304 V r. 1554 a 1560 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúpln ě dochovaným rejst řík ům, vychází údaj o jeho ú řadování v r. 1554 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488.

104 34.

Testament m ěšťana Ji říka Kulhánka, který nikomu nic nedluží a jemu také nikdo není nic dlužen. Sv ůj statek odkazuje manželce Lidmile. Pokud by na statku cht ěl z ůstat některý z jeho syn ů, má možnost, ale své matce musí vydat 10 kop pražských, po pravidelných částkách každoro čně 1 kopu. Pokud by byl d ům prodán, má jí být vyplacena stejná suma jako jejím syn ům. Pokud by se n ěkterý z nich nedožil dosp ělosti, má jeho díl p řejít na živé a v případ ě smrti všech, na manželku Lidmilu. Své dce ři, kterou již vyplatil, neodkazuje nic. Za poru čníky ustanovuje Václava Sou čka a Jana Mirk ů a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen městskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Martin Houška, rychtá ř Linhart Gregora a konšelé Brikcí soukeník a Jan Burian .

1554 srpen 17., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta et [cetera] LIIII o, ten pátek po Svatým Vav řinci. Já, Ji řík Kulhánek, znamenav nedostatek zdraví svého i p[ro]tož činí[m] kšaft a rozkázání o sv ůj stat[e] ček, movitý i nemovitý o všem, jsa p ři rozumu st řízlivém. It[e]m nejprve nejsem nic dlužen žádnému. It[e]m a mn ě taky žádný nic dlužen není. It[e]m do cechu krej čovského odkazuji 2 lib[ry] vosku. It[e]m [d]ce ři svý sem já prve odbyl a jim neodkazuji nic. It[e]m Lidmile, manželce své i syn ů[m] mý[m] odkazuji d ům, aby se v ěrn ě a práv ě o to b rozd ělili a jestliže by se který syn na tomto domu cht ěl osaditi, ten bude míti v ůli. A z toho domu bude povinovat nap řed vydati mate ři své 10 kop [pr]a[žských] a to rozdíln ě, každýho roku po 1 kop ě [pr]a[žské], až do vypln ění tý sumy a v tom týž rovný díl aby m ěla mezi syny, za č by se koli d ům prodal. A jestliže by kterého syna Pán B ůh neuchoval, nežli by k místu p řišel, spadni na živého i na manželku mou díl jeho a co svrchního statku j[es]t, to vše odkazuji Lidmile, manželce své. Poru čníky mocné činí[m] Václava Sou čka a Jana Mirk ů.

105 A jestliže by mne Pán B ůh smrti neuchoval, prosím pán ů, aby svú m ěstskú pe čeť dali přitisknúti k tomuto kšaftu. A p ři to[m] kšaftu byli jsou Moud ří a Opatrní páni, Martin Houška toho času na míst ě purkmistrov ě, Linhart Gregora c ty časy rychtá ř, Brikcí soukeník, Ji řík Burian ů305 , ty časy konšelé.

[Indorzát:] Kšaft Ji říka Kulhánka. Léta LIIII o. ______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Zájmeno psané nad řádkem. c V originále je p říjmení „Grekora“.

35.

Testament m ěšťana Říhy kramá ře obsahující vý čet dluh ů. Statek, spolu s hospodá řským dobytkem a svršky, odkazuje manželce Ann ě a zbytek statku, v četn ě osetého obilí, synovi. Spole čně mají splatit všechny jeho dluhy a ze zbytku má jeho manželka vyplatit synovi Janovi 5 kop pražských. Své vnu čce odkazuje 15 kop pražských, pokud by zem řela, má tato částka p řejít zp ět na jeho manželku. Za poru čníky ustanovuje Vav řince Makovského a Linharta Gregoru. Sv ědky jsou purkmistr Ji řík soukeník , rychtá ř Brikcí soukeník a konšelé Mat ěj soukeník a Melichar klobou čník.

1556 prosinec 22., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen.

305 V r. 1581 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/74, kt. č. 490.

106 Léta et [cetera] LVI o, ten outerý po S[vaté]m Tomáši Apoštolu Božím. Já, Říha kramá ř, znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o stat[e] ček můj jmovitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti dobré. It[e]m co sem komu dlužen. It[e]m Janovi Hradských, zeti svému sem dlužen 40 b kop [pr]a[žských]. It[e]m žádný mi nic dlužen není. It[e]m Ann ě, vnu čce své odkazuji 15 kop [pr]a[žských]. A jestliže by jí Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil prve, než by s létem p řišla, t ěch 15 kop a ť zase spadne na manželku mou. It[e]m Ann ě manželce své svršky všecky jí odkazuji i dobytek nap řed , ostatek statku mého jmovitého i nemovitého i co na poli oseto s Janem, synem mý[m], to odkazuji. A z toho statku aby spolu dluhy zaplatili a pakli by se Jan s mate ří nemohl zbýti, tehdy aby mu Anna manželka má dávala co by na jeho stranu p řišlo, úroky po 5 kopách [pr]a[žských]. P< ři> tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Ji řík soukeník 306 ty časy purkmistr, Brikcí eník ty časy rychtá ř, Mat ěj soukeník, Melichar klobou čník, 307 ty časy konšelé. Poru čníky mocné činí[m] pana Vav řince Makovský[h]o 308 , Linharta Gregoru c.

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Říhy kramá ře 1556.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Číslovka nebyla transkribována, její podoba je totožná s originálem. c Nuance v gramatice (viz p ředchozí testament, ed. pozn. B), v originále je psáno „Kregora“.

306 Srov. testament č. 83. 307 V letech 1555 – 1557, 1559, 1564 – 1565, 1567, 1569 – 1570, 1575 – 1576, 1578 – 1579, 1581, 1583 purkmistr, obecní starší a konšel m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neuplným rejst řík ům, pochází údaje o jeho úřadování v r. 1559, 1564, 1570 a 1579 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. 308 V letech 1558 – 1559 purkmistr a konšel m ěsta Soběslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488.

107

36.

Testament m ěšťana Osvalda podbrannýho obsahující vý čet dluh ů. Sv ůj statek odkazuje Pavlovi a Markét ě, kte ří z něho mají Janu Nemravovi vydat 3 kopy míše ňské. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Ji řík Roubík , rychtá ř Brikcí soukeník a konšelé Ji řík Strádal a Jan Mirka.

1557 červen 25., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já, Osvadl podbranný, znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek, movitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti dobré. Co sem komu dlužen. It[e]m Janovi Nemravovi sem dlužen 3 kopy. A mn ě žádný nic dlužen není. It[e]m statek m ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji Pavlovi a Markét ě a z toho statku, a ť Janovi Nemravovi ty 3 kopy míše ň[ský] dají. Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Ji řík Roubík ty časy purkmistr, Brikcí soukeník ty časy rychtá ř, Ji řík soukeník, Ji ří Strádal ů309 , Jan Mirka 310 , ty časy konšelé. Stalo se ten pátek po S[vaté]m Janu K řiteli. Léta Pán ě 1557 o.

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Osvalda podbrannýho 1557.

______

309 V letech 1551 – 1552, 1555 – 1557 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. 310 V letech 1555 – 1557, 1564 – 1565, 1567 a 1570 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

108 Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. 37.

Testament m ěšťana Kalisty řezníka obsahující vý čet dluh ů a pohledávek, jejichž p řesný soupis se najde v jeho ú čtech. Sv ůj statek rovným dílem odkazuje manželce Líd ě a synu Ond řejovi, pacholeti Kryštofovi mají vydat 3 kopy míše ňské. Pokud by Ond řej zem řel dříve, než by se dožil dosp ělosti, má jeho díl p řejít zp ět na manželku. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Václav Sou ček , rychtá ř Mat ěj soukeník a konšel Jan Hradský .

1557 srpen 9., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Léta et [cetera] 1557 o, ten pond ělí p řed S[vatý]m Vav řincem. Já, Kalist řezník, znamenav nedostatek zdraví svého i protož činí[m] kšaft a rozkázání o sv ůj stat[te] ček, movitý i nemovitý o všem, jsa p ři rozumu a pam ěti dobré. It[e]m co sem komu dlužen. It[e]m do Kle čat Janovi Št ěpánovu 1 kopu míš[e ňskou]. It[e]m co sem dlužen Ji říkovi Strádalovi, to se najde podle zápisu knih na rathauze. It[e]m co sou mn ě dlužni. It[e]m na Čapkov ě krej čím dom ě má[m] 40 kop míš[e ňských]. A což sou mi více dlužni, to se najde v reg[i]strách mých. Líd ě, manželce mé a Vond řejovi, synu mé[m]u, statek m ůj movitý i nemovitý, ten jim odkazuji, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí a a ť z toho statku pacholeti jménem Kryštofovi, dají 3 kopy míš[e ňské] a jestliže by Pán B ůh Vond řeje do let jeho neuchoval, spadni díl jeho na manželku mou. A p ři tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Václav Sou ček ty časy purkmistr, Mat ěj soukeník na míst ě rychtá řova, Jan Hradský, ty časy konšel.

[Indorzát:] Kšaft Kalista řezníka 1557 o.

109 ______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci

38.

Výpis záv ěti Magdalény od St říbrných Kos, vdovy po Jakubu Fikarovi z Vrátu, zaslaný do Sob ěslavi staropražskou m ěstskou radou. Formou dopisu sob ěslavské ú ředníky informují o obsahu jejího testamentu. Sv ůj movitý i nemovitý majetek, který z ůstane po dluzích, odkazuje své dce ři Lidmile Haškové z Vrátu pod podmínkou, že z ůstane-li na jejím statku, má z něho vyplatit vše, co bude jejím kšaftem ur čeno. Pro potvrzení platnosti je k němu p řitišt ěna pe čeť.

1558 únor 16., [Praha] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Pod textem p řitišt ěná pe čeť.

My, purkmistr a rada Starého M ěsta pražského, známo činíme tímto naším listem obecn ě, přede všemi, kdož náleží, že kšaft o statku, dobré pam ěti Mandalény u St říbrných Kos, n ěkdy sousedy naší, podle práva jest stvrzený a v knihách našich zapsaný, kteréhož za čátek a grunt slovo od slova takto zapsáno stojí. Ve jméno Boží Amen. Já, Magdaléna od St říbrných Kos, poz ůstalá vdova po n ěkdy panu Jakubovi Fikarovi z Vrát[n]a 311 , a m ěšťka Starého M ěsta pražského, známo činím tímto mým kšaftem p řede všemi, že a čkoli na svém zdraví na tento čas sem obtíž[e]na, však pam ěti dobré a rozumu zdravého požívající, necht ěla sem a nechci po sob ě n ějakých budoucích soud ů a nesnází poz ůstaviti mezi dcerami a jinými p řáteli mými. Protož, dokud mi Pán B ůh všemohú[cí] rozumu a pam ěti p řijíti rá čí, takto o mém state čku jsem po řídila. A tato jest kone čná a poslední v ůle má. P ředkem co se kšaftu pana Jakuba z Vrátu, mého milého manžela dotý če,

311 Vesnice náležející ke Mšenu. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 979.

110 toho všeho, což v sob ě týž kšaft obsahuje, p řitom zu <…> zanechávám. M ůj pak statek všecek movitý i nemovitý, kde a na čem by ten koli záležel i na dluzích a jakýmkoli jménem mohl by byti jmenován, takto řídím a jej všecek mocn ě odkazuji a dávám Lidmile Haškové z Vrátu dce ři mé, na ten však zp ůsob a s touto znamenitú výminkú, aby ona Lidmila po mé smrti uvážící se v statek m ůj všecek povinna byla jednomu každému, pokudž jí tímto kšaftem ode m ě vym ěř eno bude, to vydati a kone čně vyplniti. Toho všeho, což se svrchu píše na jistotu a stvrzení pe čeť naší menší dali jsme a rozkázali k tomuto listu kšaftu mýmu p řiv ěsiti v St ředu den Stavé Juliány panny, léta božího A[nn]o v C o LVIII b. Tomu na sv ědomí a pro lepší toho jistotu, pe čeť naší menší dal jsme a rozkázali p řimknúti k tomuto listu v pátek p řed Svatú Lucií, léta pán ě šedesátého sedmého 312 .

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b P ři editaci byla brána v potaz tato datace.

39.

Testament m ěšťana Šimka Vandrky obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek odkazuje manželce, která v případ ě, že ho bude prodávat, má do řeznického cechu vydat 2 kopy pražské a Ann ě 4 kopy pražské. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Ond řej Meryka , rychtá ř Martin Hartmanický a konšel Ji řík soukeník .

1558 b řezen 2., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

312 12. prosinec 1567. Srov. Fridrich – Rukov ěť …, Litomyšl 1997, s. 146 a 216.

111 Léta Pán ě 1538, tu st ředu první v post ěb. Ve jméno Boží Amen. Já, Šimek Vandrka, znamenavše nedostatek zdraví svého a sa p ři pam ěti a rozumu st řízlivého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek jmovitý i nemovitý. It[e]m co sem dlužen. Panu Janovi Maškovic za 3 kopy a za v ěrtel piva. Panu Petrovi Smr čkovi za v ěrtel patok. Kašparovi Pavlovic 22 g[r]. Panu Janovi písa ři d ůchodnímu ouroku 5 kop [pr]a[žských]. Smolíkovi sem dlužen 4 kopy. It[e]m co sou mn ě dlužni. Fousek 1 kopu [pr]a[žských]. Kundrát [ze] Záluží 5 kop 1 s[s]t[rych] žita. Jan Vašk ů z Mokrýho 313 5 s[trych ů] žita a 15 k[op] c hotových. Šedivý z Čeraze 1 [s]t[rych] hrachu a 13 g[r]. V Svákov ě314 mlyná ř 1 s[trych] hrachu. Kámen sem p[ro]dal Ji říkovi řezníku za 21 kop, dal mi na to 1 kopu [pr]a[žskou]. It[e]m odkazuji do cechu řeznického, kdyby grunt se prodal, 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m D ůř e z Křivanovic, a ť manželka má dá 10 kop [pr]a[žských], však rozdíln ě, při S[vaté]m Havle nimi p řispívá, a ť jí dá 3 kopy a tak vždy v roce, až do vypln ění t ěch 10 kop. It[e]m malý Ann ě odkazuji 4 kopy, a ť jí též manželka má dá nejprve 2 kopy a poto[m] p řes rok též 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m statek m ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji manželce své, což ho koli poz ůstane, mimo dluh a odkaz m ůj. A p ři to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Vond řej Meryka 315 ty časy purkmistr,

313 Vesnice u Českých Bud ějovic. Srov. Sedlá ček Místopisný slovník historický ..., s. 617. 314 Vesnice u Sob ěslavi, která pat řila k Lou ňovickému panství, v 15. a 16. století pat řila k Táboru a od pol 16. století k Žel či.. V letech 1594 – 1850 k Sob ěslavi. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 851. 315 V letech 1558, 1560, 1567, 1575 – 1576, 1578 – 1579, 1581 – 1584, 1586, 1588 – 1590, 1592 – 1598 purkmistr a konšel, obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúpln ě dochovaným rejst řík ům, vychází údaje o jeho ú řadování v r. 1560 a 1567 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491.

112 Martin Hartmanický ty časy rycht[á ř], Ji řík soukeník ty časy konšel. Stalo se léta a dne svrchu psaného.

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Šimka Vandrky 1558.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Datace je jako vsuvka dopsána nad řádkem. c Zde není užitá obvyklá zna čka pro kopu, nýbrž zkratka.

40 a.

Testament m ěšťana Brikcího soukeníka, který uvádí, že o výši vzniklých dluh ů má pov ědomí jeho manželka a že pohledávky jsou vedeny v účtech. Ze svého statku odkazuje obci 30 kop pražských na úpravu Poto čního rybníka, 15 kop na opravy cest a 20 kop aby rozd ělili mezi chudé řemeslníky po 3 nebo 4, nejvíce po 5 kopách. Dále odkazuje po 10 kopách do obecní pokladny ve Veselí 316 , Bukov ě a Lomnici 317 a žádá pány radní, aby t ěchto odkaz ů dbali i do budoucna. Svému bratru Ji říkovi Čadíkovi odkazuje 15 kop a sest ře Regin ě 20 kop, manželce Mandelín ě 20 kop, 8 ložních šat ů, domovní hospodá řství, všechno cínové nádobí a jednu mísu. Všechno ostatní, co ze statku z ůstane, odkazuje obci a m ěstským ú ředník ům umož ňuje, aby s ním nakládali podle své libosti. Žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Cyprián Lasl , rychtá ř Martin Hartmanický a konšel Jan Hradský.

1558 kv ěten 14., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

316 Veselí nad Lužnicí. 317 Lomnice nad Lužnicí.

113 Léta pán ě 1558, v sobotu p řed ned ělí, jenž slove K řížová. Ve jméno Boží Amen. Já, Brikcí soukeník, znamenavší nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o sv ůj stat[e] ček movitý i nemovitý, o všem, súc p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. It[e]m co sem komu dlužen, o to[m] manželka má dob ře ví a jí sem peníze dal, aby zaplatila. It[e]m co sou mn ě dlužni, registry nyní se spraviti bude moci. It[e]m do obce Sob ěslavské na rybník Poto ční p řed ělání, odkazuji 30 kop. It[e]m též do obce Sob ěslavské odkazuji na cesty spravení 15 kop [pr]a[žských]. b It[e]m též do obce Sob ěslavské odkazuji 20 kop [pr]a[žských] a na tento způsob, aby [j]menovaných pen ěz mezi sousedy a řemeslníky chudý, kterýž by se živiti cht ěli a svého dobrého hled ěli p[ro]p ůjčili po 3 kopách po 4 a ne[j]víc po 5 kopách, a to na tento zp ůsob. Do roka do dvú let a jakžby pot řebu uznávali, nic víc z toho neberúc než vezma od těch jiným tolikéž a to aby trvalo budoucn ě a nad tím vším pa[n]a purkmistra a pány nyn ější i budoucí, poru čník[y] činím, a za to p[ro]sím V[aší] M[il]o[st] pana purkmistra a pány, že to k sob ě p řijíti rá čí. It[e]m do obce Veselské odkazuji 10 kop [pr]a[žských], týž na takový zp ůsob. It[e]m do obce Bukovské odkazuji 10 kop [pr]a[žských], týž na takový zp ůsob. It[e]m do obce Lomnické odkazuji 10 kop [pr]a[žských], týž na takový zp ůsob. A V[aší] M[il]o[st], pane purkmist ře, a pány p[ro]sím, že do [j]menovaných obcí výtah naho ře dot čený, v ůle žádosti mý dáti rá číte, aby se to tak řídilo, jakž žádám. It[e]m Ji říkovi Čadíkovi bratru mému odkazuji 15 kop [pr]a[žských]. It[e]m Regin ě, sest ře svý s tím jejím d ěvčete[m], porou čím a odkazuji 20 kop [pr]a[žských]. It[e]m Mandelín ě manželce mý, porou čím a odkazuji p ředkem 20 kop [pr]a[žských], šat ů 8 lož[n]í[ch], hospodá řství domovní, co se tkne od železa a d řevo všeckno nádobí cínový, týž všecko chýba [!], 1 mísu a neb konev švagrovi mý manželce [!], Čadíka, bratra mýho. It[e]m ostatek pak statku mého, což by již po tomto poru čení poz ůstalo, na p ůdách veliký slady na domu, což mám zápisu a se v knihách vyhledá, na dluzích což by se vyhledati mohlo panu purkmistru a pán ů[m], nyn ějším i budoucím, k opatrování porou čím, což by jejich vlastní bylo, co by jim milý Pán B ůh p[ro]p ůjčil a porozum ěti mohli, což by mí milý duši p[ro]sp ěti mohlo, tím statkem mocn ě řídili a spravovali. Při to[m] p[ro]sím pana purkmistra a pán ů, aby tento kšaft m ůj a v ůli a poru čení pe četí městskú potvrditi a zape četiti rá čili.

114 A p ři tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Cyprián Lasl ty časy purkmistr, 318 , Martin Hartmanický ty časy rychtá ř, Jan Hradský ty časy konšel. Stalo se léta naho ře psaného.

[Obálka:] Kšaft Brikcího soukeníka 1558.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Celý dluh je dopsán mezi dv ě řádky z řejm ě s časovou prodlevou, protože je psán jiným inkoustem.

40 b.

1558 kv ěten 14., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. II B 1/6, kn. č. 300, f. 24r, 24v. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Kšaft nebožtíka Brikcího soukeníka, 1558. Léta pán ě 1558. V sobotu p řed ned ělí jenž slove K řížová. Ve jméno Boží Amen. Já, Brikcí soukeník, znamenavší nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o sv ůj statek jmovitý i nemovitý, o všem, jsuc p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Item co sem komu dlužen, o tom manželka má dob ře ví a jí sem peníze dal, aby zaplatila. Item co sou mn ě dlžni, registry mými se spraviti bude moci. Item do obce Sob ěslavské, rybník Poto ční p řed ělání, odkazuji 30 kop míš[e ňských]. Též do obce Sob[ ěs]lavské odkazuji na cesty opravení 15 kop míš[e ňských]. Item též do obce Sob ěslavské odkazuji 20 kop [pr]a[žských] a na tento způsob aby [j]menovaných pen ěz mezi sousedy a řemeslníky chudý, kterýž by se živiti cht ěli a svého dobrého hled ěli p[ro]p ůjčili po 3 kopách po 4 kopách a ne[j]víc po 5 kopách, a to na tento zp ůsob. Do roka do dvú let a jakž by pot řebu uznávali, nic víc z toho neberúc, než vezma

318 Srov. testament č .67.

115 od těch jiným tolikéž a to aby trvalo budoucn ě a nad tím vším pana purkmistra a pány nyn ější i budoucí poru čníky činím, a za to p[ro]sím V[aší] M[ilost] pana purkmistra a pány, že to k sob ě p řijíti rá čí. Item do obce Veselské odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Item do obce Bukovské odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Item do obce Lom[n]incké odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Item do obce Deštenské odkazuji 10 kop míš[e ňských], a to na takový zp ůsob, jakž naho ře psáno j[es]t. 319 A Vaší Milost, pane purkmist ře, a pány prosím, že do [j]menovaných obcí výtah naho ře dot čený, v ůle a žádosti mý, dáti rá číte, aby se to tak řídilo, jakž žádám. Item Ji říkovi Čadíkovi bratru mému odkazuji 15 kop míš[e ňských]. Item Regin ě, sest ře svý s tím jejím d ěvčetem, porou čím a odkazuji 20 kop míš[e ňských]. Item Mandalén ě manželce mý, porou čím a okazuji p ředkem 20 kop míš[e ňských], šat ů 8 lož[n]ích, hospodá řství domovní, co se tkne od železe a d řeva všecko nádobí cínový, týž všecko chýba [!], 1 místu aneb konev švagrovi mý manželce, Čadíka bratra mýho. Item ostatek pak statku mého, což by již po tomto mým poru čení poz ůstalo na p ůdách obilí, slady na domu, což mám zápisem se v knihách vyhledá, na dluzích což by se vyhledati mohlo panu purkmistru a pán ům, nyn ějším i budoucím, k opatrování porou čím, což by jejich vlastní bylo, co by jim milý pán B ůh p[ro]p ůjčil a porozum ěti mohli, což by mí milý duši p[ro]sp ěti mohlo, statkem mocn ě řídili a spravovali. Při tom prosím pana purkmistra a pán ů, aby tento kšaft m ůj a v ůli a poru čení pe četí m ěstskú potditi a zape četiti rá čili. A p ři tom kšatu byli sou Moud ří a Opatrní páni Cyprián Lasl ty časy purmistr, Martin Ha[rt]manický ty časy rychtá ř, Jan Hradský ty časy konšel. Stalo se léta naho ře psaného.

[Bez indorzátu.]

319 Tento odkaz je na rozdíl od jeho listinného zn ění navíc.

116 41.

Testament m ěšťana Ondry sládka obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Kliment z Ratmírova mu p ři jeho s ňatku p řislíbil vyplatit 20 kop pražských a p ředat louku, jejíž polovinu odkazuje své dce ři, a podle kšaftu jeho matky mu 12 let dluží 3 lokty sukna. Zbytek statku odkazuje své manželce Ann ě a dce ři, které si ho mají rozd ělit rovným dílem. Za poru čníky ustanovuje Jana Rozoumka a Vav řince Makovského, kte ří mají být ochránci jeho dce ři, v případ ě, že by se nesnesla se svou matkou. Sv ědky jsou purkmistr Petr Prachatický a rychtá ř Melichar klobou čník .

1559 leden 2., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Vondra sládek, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek, jsa ješt ě p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. Co sem komu dlužen. It[e]m mlyná ři do Bu[di]slavi 2 kopy [pr]a[žské]. It[e]m Rozoumkovi za krávu 80 g[r]. It[e]m Janovi Maškovic za 3 lotky sukna, lo[t] po 18 g[r]. It[e]m Roubíkovi 2 kopy a 15 g[r]. It[e]m Nemravovi 22 g[r]. It[e]m do cechu 1 kopu 50 g[r]. It[e]m Šteflovi bratru 13 kop. It[e]m jako sem byl dlužen za 1 v ěrtel piva, ty peníze má Vondra Krumlovský sládek. It[em] co sou mn ě dlužni. It[em] za d ů[m], na kterýmž j[es]t Provazník 43 kop. It[em] Kliment z Ratmírova, 320 když sem se ženil, slíbil mi p ři smlúvách 20 kop g[r] dáti a louku, kterú drží týž Kliment, náleží mn ě a bratru a zased ěl 9 let a ouroku má ná[m] dáti s bratrem 9 kop a tý p ůl louky náleží mn ě, p ůl to dcerce své odkazuji. Též Kliment podle

320 Malý a velký, dv ě vesnice u Jind řichova Hradce. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 758.

117 odkazu matky mý, dokad živ budu, aby mi dal 3 lokty, každý rok plátna i mn ě dal j[es]t mi od [d]vanácti let nic, po čítám jeden loket po 4 g[r] . It[em] což koli statku z ůstane, odkazuji Ann ě, manželce a [d]ce ři své, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí. Poru čníky mocné činím Jana Rozoumka, Vav řince Makovské[h]o. A jestliže by [d]cera má s manželkou mou snášeti se nemohli, za to prosím pro Pána Boha, že jí ochrání, jakožto poru čníci. Přitom kšaftu byli jsou Moud ří, Opatrní páni Petr Prachatický 321 na míst ě purkmistra, Melichar klobou čník na míst ě rychtá ře. Stalo se tu st ředu po Novém lét ě, léta 1559.

[Indorzát:] Kšaft Vondry sládka Hrubého [15]59. b

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Text testamentu je psán na dvou stranách. Jeho popis je psán pod textem a ne na další stran ě, jako u v ětšiny ostatních testament ů, proto je ozna čen jako indorzát.

42.

Testament m ěšťana Matouše Špa čka obsahující podrobný soupis pohledávek a odkaz ů. Svému synu Kašparovi, Václavovi uzda ři a dcerám Líd ě a Ann ě odkazuje dluh Jana Čápa a Říhy Macha, dále částku, která je uložena u uzda řky. Ann ě také odkazuje 8 kop míše ňských, 1 krávu, dce ři D ůř e a své vnu čce 1 kopu, 21 kop vnu čce Líd ě, truhlu a 2 krávy. Synu Janovi 3 haluze, protože mu ukradl peníze a neposlouchal ho. Synu Kašparovi dv ůr, který mu v ěnoval již v minulosti. Zahradu a část pozemku Kašparovi, Václavovi uzda ři a dcerám Ann ě a Líd ě, kterým odkazuje také cínové nádobí. Stodola má p řipadnout také Kašparovi, pod podmínkou, že všem dcerám vyplatí 1 kopu

321 V letech 1558 – 1559 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúpln ě dochovaným rejst řík ům, vychází údaj o jeho ú řadování z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488.

118 míše ňských. Další d ům i úrodu ur čuje všem výše zmín ěným d ětem. Dcery Anna a Lída mohou na statku z ůstat do té doby, dokud se neprovdají. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Jan Hradský , rychtá ř Ond řej Meryka a konšel Mat ěj soukeník.

1560 duben 27., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta pán ě 1560, v sobotu po S[vaté]m Marku Evangelistu Božím u činil kšaft a rozkázání Matouš Špa ček z předm ěstí, o sv ůj všecek statek movitý i nemovitý o všem, jsa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Žádnýmu nic dlužen nejsem. It[e]m co sou mn ě dlužni. Janovi Čápovi p ůjčil sem na grunt 20 kop míš[e ňských], tu a ť má v ůli vyplatiti jestliže chce, když se te ď obilí z něho sklidí, t ěch 20 kop odkazuji. Kašparovi synu, Václavovi uzda ři, Ann ě a Líd ě, [d]cerám mý[m]. Říhovi Machovic sem nad lez [!] p[ro]p ůjčil 10 kop míš[e ňských], též odkazuji Kašparovi synu, Václavovi uzda ři, Ann ě a Líd ě. Důř e [d]ce řib do Roudnýho odkazuji hotových pen ěz 15 kop míš[e ňských] a [d]ce ři její, kteráž j[es]t [v] Svinkách u Proška 1 kopu hotovú. Líd ě vnu čce odkazuji hotových 7 kop míš[e ňských] a volka, aby sob ě tu p ři to[m]to gruntu dochovala. Líd ě jako u Kroupy odkazuji hotových 4 kopy míš[e ňské] a truhlu u okna, krávu jednu. Janovi synu odkazuji 3 haluze z příčiny té, že j[es]t se sám od[d] ělil a 50 kop j[es]t mi vzal a k tomu mn ě neposlouchal. Ann ě [d]ce ři odkazuji p ředkem hotových 8 kop míš[e ňských] a krávu. Líd ě [d]ce ři odkazuji p ředkem hotových 8 kop míš[e ňských] a krávu a též hotových 2 kopy na truhlu. Kašparovi synu odkazuji v Tobolkách louky a dv ůr sem je[m]u prve dal , zahradu a dílec podle Sedlá řovy odkazuji Kašparovi synu, Václavovi uzda ři, Ann ě a Líd ě, [d]cerám mý[m]. Lus ů, což koli j[es]t polovici jich odkazuji Kašparovi synu a druhá polovice a ť p ři dom ě zůstane.

119 Cínový nádobí odkazuji Ann ě a Líd ě [d]cerám mý[m]. Dům odkazuji Kašparovi synu , Václavovi uzda ři, Ann ě a Líd ě [d]cerám mým i což svrchu j[es]t v to[m] dom ě aby se o to na rovný díl rozd ělili a Kašpar, syn m ůj, aby jej ten d ům od nich koupil a pakli by necht ěl, tehdy Václav uzda ř a ť jej koupí a kterýž z nich koli na tom domu bude, aby [d]cery mé jmeno[vané] Anna a Lída, tu v tom domu bytnost m ěli, dokudž se nevdaly. U uzda řky má[m] truhlu a v ní sou peníze 130 kop a 4 uherská zlato, kšaftu co domu na hotový sum ě odkazuji, a ť se dá a ostatek sumy co zb[yd]e, o to a ť si rozd ělí Kašpar, syn m ůj a Václav uzda ř, Anna a Lída, [d]cery mé. Líd ě, [d]ce ři své, odkazuji jeden stav a druhý jako na n ěm zho[to]vujíc díla, odkazuji Kašparovi synu. Obilí, což koli na poli j[es]t, aby se o to rozd ělili Kašpar, Václav uzda ř, Anna a Lída, než sláma aby p ři domu z ůstala i seno, aby sob ě ty krávy chovati p řes zimu mohli. Stodolu odkazuji Kašparovi synu, však na ten zp ůsob, aby [d]cerám mým po 1 kop ě míš[e ňských] dal jméne[m] t ěmto, Kazi, Ann ě, Líd ě a D ůř e. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Jan Hradský na míst ě pana purkmistra, Vond řej Meryka ty časy rychtá ř, Mat ěj soukeník toho času konšel.

[Obálka:] Kšaft Matouše Špa čka z předm ěstí [15]60. Přijali.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechna podtržení v textu odpovídají originálu, viz níže.

43 a.

Testament m ěšťanky Mandelíny Smetánkové, která sv ůj statek odkazuje synu Ondrovi a dce ři Marušce, které zárove ň v ěnuje velký pás. 30 kop pražských mají odevzdat svým sestrám Kristýn ě a Kate řin ě s úroky 10 kop míše ňských. Za poru čníky ustanovuje své

120 bratry Jana Maška a d ůchodního písa ře Krumlovského panství Václava. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Jan Tr čka a rychtá ř Řeho ř Smr čka.

1561 zá ří 9., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Ten outerý po Narození Panny Marie, léta 1561. Mandelína Smetánková, u činila kšaft, o sv ůj statek jmovitý i nemovitý a, sa p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. . U pana Jana Maška bratra svého má[m] 60 kop míš[e ňských]. Co sou mn ě více b dlužni, to se najde v registrech mých. Odkaz. Marušce, [d]ce ři své p ředkem pás velký c odkazuji a dva menší. Strany state čku mého jmovitého i nemovitého, ten všecken odkazuji Vondrovi, synu mému , Marušce [d]ce řím mé [!]. O to aby se v ěrn ě a práv ě všecko rozd ělili a z toho aby hotových pen ěz Kristýn ě [d]ce ři mé 30 kop [pr]a[žských] a Lidmile též 30 kop [pr]a[žských] vydali, a to úroky aby jim vydávali p[ ři] každú<…> po 10 kopách míš[e ňských]. 322 Poru čníky mocné činím pana Jana Maška a pana Václava d ůchodní[h]o písa ře panství Krumlovský[h]o, bratry své milé. Při to[m] kšaftu byli sou Mou[d ří] a Opa[trní] páni Jan Tr čka to[h]o času purkmistr, 323 Řeho ř Smr čka to[h]o času rychtá ř.

[Indorzát:] Kšaft Mandelíny Smetánkový.

322 Úroky uvedené v této verzi se rozcházejí s úroky uvedenými ve verzi druhé. Rozdíl činí 5 kop míše ňských. Srov. testament č. 43 b. 323 V letech 1561 – 1563, 1567, 1569, 1571 – 1574 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúplnosti rejst řík ů jsou údaje o jeho ú řadování v r. 1561 – 1563 a 1574 z tohoto pramene. Srov. AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

121 ______Edi ční poznámka: a Vsuvka psaná pod řádkem. b Číslovka psané nad řádkem. c P řídavné jméno psané nad řádkem.

43 b. a

1561 zá ří 9., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Léta pán ě 1561, v outerý po Narození panny Marie. Mandelína Smetánková u činila kšaft o sv ůj statek jmovitý i nemovitý, jsa p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. It[e]m u pana Jana Maška, bratra svého, mám 60 kop m[íše ňských]. Co jsou mi více dlužni, to se najde v registrech mých. Odkaz. Maruši, dce ři své p ředkem pás velký odkazuji a dva menší st říbrný. State čku mého movitého i nemovitého, ten všecken odkazuji Vondrovi synu mému, Marušce dce ři mé. O to aby se věrn ě a práv ě o všecko rozd ělili a z toho aby hotových pen ěz pen ěz [!], Kristýn ě dce ři mé 30 kop m[íše ňských] a Lidmile 30 kop m[íše ňských] vydali, a to úroky aby jim vydávali po 5 kopách m[íše ňských]. Poru čníky mocné činím pana Jana Maška a pana Václava d ůchodního písa ře panství Krumlovského, bratry své milé. Při to[m] kšaftu byli jsu Mou[d ří] a Opa[trní] páni Jan Tr čka toho času purkmistr, Řeho ř Smr čka toho času rychtá ř.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka:

122 a Další verze testamentu, která byla nalezena na vy říznutém listu, pravd ěpodobn ě z knihy testamet ů.

44 a.

Testament m ěšťana Linharta Gregory obsahující vý čet dluh ů, jehož pohledávky je možné nalézt v registrech. Své manželce odkazuje 50 kop, které mu p řinesla v ěnem. Statek odkazuje Adamovi, Pavlovi a Dorot ě, do krej čovského cechu 12 kop míše ňských, Bohušovi na Tábor liš čí kožich a červený kabát, bratránkovi do Vožice koumarovou sukni, synu Pavlovi koumarovou flanderku a aksamitový birit a Janovi Pikovi haltý ř. Na řizuje, aby Jírovi Zuchtovi bylo ze statku vydáno 5 loket sukna, d ěve čce Mart ě také, dále sukni a pláštík, a Zuzce podruhyni 1 kopa pražská. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Mikuláš Čapek , rychtá ř Řeho ř Smr čka a konšel Ji řík soukeník.

1562 leden 19., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Léta 1562. Ve jméno Boží Amen. Ten pond ělí po S[vaté]m Š ťastném. Linhart Gregora, znamenavše nedostatek zdraví svého, u činil j[es]t kšaft a rozkázání o sv ůj statek jmovitý i nemovitý, sa p ři pam ěti a rozumu st řízlivého. Co sem komu dlužen. It[e]m do cechu krej čovský[h]o 7 kop 324 a druhých 5 kop míš[e ňských] jim odkazuji. A co sou mn ě dlužni, v reg[i]strách mých se najde. Dluhy. a It[e]m co sem panu Janovi Maškovic dlužen a on mn ě, [v] registry není, se spraví. It[e]m za obecní rejby [!] za 2 t[žbery] sem dlužen, ti sou p[ro]dány na Tábor. Odkaz.

324 Rozdíl v udané částce, 7 kop není v druhé verzi testamentu uvedeno.

123 Manželce své odkazuji 50 kop, kterýž sem jí v ěnoval p ři s ňatku, a ť j[es]t jí vydáno i co k tomu p řinesla. Statek m ůj movitý i nemovitý, což mimo kšaft z ůstane, to okazuji Adamovi, Pavlovi, Dorot ě, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí. Odkaz. b It[e]m Bohušo[v]i na Tábor odkazuji kožich liš čí a kabát červený. It[e]m Jakubovi c bratránkovi do Vožic[e] 325 suknici koumarovou sukna zdejšího. It[e]m Pavlovi synu flanderku koumarovou a birit aksamitový. It[e]m Jano[vi] Pikovi v měst ě haltý ř. It[e]m Jírovi Zuchtovi, a ť mu j[es]t koupeno zdejšího sukna 5 loket z mého statku. It[e]m Mart ě d ěvčeti, ať též sukna [ze] statku mého koupí, sukni a pláštík a též a ť jí dají ud ělati. It[e]m podruhyni Zuzce odkazuji 1 kopu [pr]a[žskou]. It[e]m též d ěvce[ti] 1 kopu [pr]a[žskou]. Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Mikuláš Čapek toho času purkmistr, 326 Řeho ř Smr čka toho času rychtá ř, Ji řík soukeník toho času konšel. Stalo se léta a dne svrchu psané[h]o.

[Indorzát:] Kšaft [15]62.

______Edi ční poznámka: a Níže vypsané dva dluhy jsou v originále psány až ke konci testamentu. Testátor je dopisoval dodate čně. Jsou za řazeny podle ozna čení v originálu. b Níže vypsané odkazy jsou, stejn ě jako výše dluhy, dopisovány na konec testamentu dodate čně. Podle ozna čení v textu jsou, stejn ě jako dluhy, za řazeny do textu. c Podstatné jméno psané nad řádkem.

325 Mladá Vožice. Staro česky Ožice, pat řící ke královskému zboží. Na po č. 14. stol. byl zastaven pán ům z Landštejna a pán ům z Pacova. Po husitských válkách pat řila Tr čkům z Lípy a v 16. stol. Vora čickým z Pab ěnic a Španovským z Lisova. V 17. století se dostala do držení Baltazaru de Marradar a na jeho konci přešla hrab ěcí rodin ě Khüenberka, která jí m ěla v držení až do r. 1945. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 977. 326 V letech 1564, 1571 – 1579 a 1581 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

124 44 b. a

1562 leden 19., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Ve jméno Boží Amen. Léta pán ě 1562, ten pond ělí po Svatém Š ťastném, Linhart Gregora, znamenavše nedostatek zdraví svého, u činil j[es]t kšaft a rozkázání o sv ůj statek movitý i nemovitý , p ři pam ěti [a] rozumu zdravého. Co jsem komu dlužen. It[e]m do cechu krej čovského 5 kop a druhých p ět kop jim odkazuji. It[e]m co jsem panu Janovi Maškovic dlužen a on mn ě, registry mými se spraví. It[e]m za obecní ryby za 2 t[žbery] sem dlužen, ty jsou prodaný na Tábor. Odkaz. Manželce své odkazuji 50 kop m[íše ňských], které jsem jí v ěnoval p ři s ňatku, a ť jest jí vydáno i co k tomu p řinesla. It[e]m . It[e]m Bo[h]uslavovi na Tábor odkazuji kožich liš čí, biryt a kabát červený. It[e]m Jakubovi bratránkovi do Vožic[e] sukni koumarovou sukna zdejšího. It[e]m Pavlovi synu flanderku koumarovou a biryt aksamitový. It[e]m Janovi Pikovi v měst ě haltý ř. It[e]m Jírovi Zuchotovi a ť mu j[e]st koupeno zdejšího sukna 5 loket z mýho statku. It[e]m Mart ě děvčeti a ť sukna koupí s[e] sukní a pláštík a jí dají ud ělati. It[e]m podruhyni Zuzce odkazuji 1 kopu m[íše ňskou], d ěvče[ti] též 1 kopu m[íše ňskou]. Statek m ůj movitý i nemovitý, což mimo kšaft z ůstane, to odka Adamovi, Pavlovi, Dorot ě, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí. Při tom kšaftu by

jsou moud ří a opatrní páni, Mikuláš Čapek toho času purkmistr, Řeho ř Smr čka toho času rychtá ř, Ji řík soukeník, toho času konšel. Stalo se Léta a dne svrchu psaného, 1562.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka:

125 a Další verze testamentu, která byla nalezena na vy říznutém listu, z řejm ě z knihy kšaft ů. Uspo řádání textu je zmate čné, stejn ě jako ve verzi první. Tam však chybí poznámky o jejich dodate čném správném za řazení.

45.

Testament m ěšťana Martina Motourka obsahující podrobný vý čet dluh ů. Statek, který po zaplacených dluzích z ůstane odkazuje manželce a d ětem. Za poru čníky a ochránce manželky a d ětí ustanovuje purkmistra Martina Houšku a Václava Hradeckého. Sv ědky jsou purkmistr Martin Houška , rychtá ř Řeho ř Smr čka a konšel Mikuláš Čapek. Testament byl po jeho smrti p řijat, v r. 1572 z ůstalo na statku po vyplacených dluzích 25 kop 2 groše a 3 denáry, které byly rozd ěleny mezi poz ůstalé.

1562 kv ěten 6., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta pán ě 1562, tu st ředu p ři Božím [V]stoupení, Martin, jinak Motourek, znamenavše nedostatek zdraví svého, u činil j[es]t kšaft a rozkázání o sv ůj statek jmovitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti zdravé. It[e]m co sem komu dlužen. It[e]m panu Martinovi Houškovi sem dlužen, on ví dob ře co, k němu se p řipouštím, že v tom křivdy mi neu činí. It[e]m Jakubovi sousedu mému 1 kopu. It[e]m Bartošovi do Kvas[ej]ovic 20 g[r]. It[e]m panu Petrovi Smr čkovi 1 kopu. It[e]m Markovi do Chlebova 1 kopu. It[e]m Melicharovi klobou čníkovi 40 g[r], má na to masa za 12 g[r]. It[e]m Mand ě podruhyni 43 g[r] a 4 d[en]. It[e]m Říhovi Kalistovi 6 kop. Co sou mn ě dlužni.

126 It[e]m nebožtík Hubatý, Václava Hubatýho otec, spravedliv ě mi zůstal 3 kopy míš[e ňské], vědí o to[m] Bradatý a Ji řík Bo ček. It[e]m Říha co j[es]t mi odkázal, najde se to v rychtá řských knihách. A co se dotý če t ěch 24 kop, který sem vyzdvihl [z] Veselí, ty p ředkem manželce mé s dvouma dítkama jejími a ť jí vydáno j[es]t, když se grunt p[ro]dá. Statek m ůj movitý i nemovitý, což ho koli mimo toto mé po řízení z ůstane, o to a ť se v ěrn ě a práv ě manželka má s dítkami mými i jejími rozd ělí. A poru čníky mocné činím pana Martina Houšku a pana Václava Hradeckého, aby manželku mou a dítky mé [za] ochránce byli. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Martin Houška 327 na míst ě pana purkmistra, Řeho ř Smr čka toho času rychtá ř, Mikuláš Čapek toho času konšel. Přijali. Léta 1572 p[ ř]i Brikcí[m] 328 vyhledalo se sirotk ů[m] Motourkovský[m] čistého statku na pen ězích 25 kop 2 g[r] a 3 d[en], takové peníze jisté mají na sedm díl ů dostane se každé[m]u z nich po 4 kopách 4 g[r] a 4 d[en].

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Martina, jinak Motourka, řezníka 1562.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

46.

Testament m ěšťanky Doroty Vandrkové, která sv ůj statek odkazuje manželu Martínkovi, s výjimkou částky 10 kop míše ňských. Ty má vydat schovance za předpokladu jejího po čestného s ňatku a dalších 5 kop míše ňských, pokud by z ůstala

327 V letech 1555 – 1557, 1560 – 1562 purkmistra konšel m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúpln ě dochovaným rejstřík ům pochází informace o jeho jeho ú řadování v r. 1562 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. 328 13. listopadu 1572. Srov. Fridrich – Rukov ěť …, s. 161 a 216.

127 na panství pana Viléma z Rožmberka. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Martin Houška , rychtá ř Jan Tr čka a Kašpar Holub.

1562 červenec 11., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta Pán ě 1562, tu sobotu p řed S[va]tú Markétú, Dorota Vandrková znamenavše nedostatek zdraví svého, u činila j[es]t kšaft a rozkázání o sv ůj statek jmovitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. Smlouvy, kterýž sou se svatební vykonali s Martínkem mužem mým, p ři t ěch smlúvách tak zanechávám, krom ě padesáte kop, kterýž sem sob ě poz ůstavila, z těch 50 kop a ť Martínek muž m ůj schovance mé, kteráž nyní u mn ě j[es]t 10 kop míš[e ňských], vydá a složí šatu, však na ten zp ůsob, pokudž by se poctiv ě vdala, ve vsi Kludcích též mé schovance, a ť z těch 50 kop 5 kop míš[e ňských] ji vydá, též pokudž by na panství Jeho [Mi]lo[sti] pána našeho byla. A ostatek všecko Martínkovi muži svému odkazuji. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Martin Houška toho času purkmistr, Jan Tr čka toho času rychtá ř, Kašpar Holub. Stalo se léta a dne svrchu psaného.

[Indorzát:] Kšaft Doroty Vandrkové 1562.

47.

Testament m ěšťanky Anny Roušové obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek po všech vyplacených dluzích odkazuje své nete ři Ann ě, dce ři bratra Jakuba, která se o ní starala. Pokud by Anna zem řela d říve, nežli by se provdala, má statek p řipadnout škole. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány nyn ější i budoucí a žádá, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Ji řík soukeník , rychtá ř Jan Tr čka a konšel Jan Mirka.

128

1562 červenec 26., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta 1562, v ned ělí den S[va]té Anny. Já, Anna Roušová, znamenaje nedostatek zdraví svého, ješt ě sa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého, prve, než by mne Pán B ůh smrtí zachvátil, u činila sem po řízení o state čku svém jmovitém i nejmovitém, kteréhož mi všemohúcí Pán B ůh rá čil pop řáti, jej sem sob ě sepsati dala a to p[ro]to, aby po mé smrti žádného soudu a nesnází nebylo, jestliže by mn ě Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil. Komu sem co dlužna. It[e]m nejprve jakož sem poz ůstala dluhu jeho M[ilosti] pánu za nebožtíka Bartoše bratra svého 4 100 kop míš[e ňských] b, na ta čty ři sta kop, kdež se vlna p[ro]dala, kteráž j[es]t poz ůstala po nebožtíkovi bratru mém, vzal j[es]t pan Jan písa ř d ůchodní 2 100 kop [pr]a[žských] c na ten dluh k ruce jeho M[ilosti] pánu, mám na to od n ěho kvitanci. Též více pan Jan písa ř p řejal na sebe na ten dluh na domu, na kterémž j[es]t Va<…>v stodola 100 kop a 20 kop [pr]a[žských] d, takové peníze na ve[j]ru ňcích k sob ě p řijímá. Též na to j[es]t od něho cedule jeho rukou psaná. A což j[es]t více dluhu jeho M[ilosti] Pánu p řes ta t ři sta a 20 kop, kterýchž sem já vyupomínati nemohla za pány ou ředníky, poz ůstalo t ěchto dluh ů dole psaných. It[e]m Pan Jan Volbram z Brandlína poz ůstal dluhu jakž se p řiznal podle cedule 22 kop a některé g[r] ta cedule j[es]t za panem Janem písa řem. It[e]m pan Jan Albín ou ředník žele čský má za sebou 12 kop, kteréž byl dlužen Jíra tesař za ryby, za 4 t[žbery] jeho M[ilosti] Pánu, ti j[es]t mu na díle vyrazil pan ou ředník, když krov stav ěl na Žel či. Též pan Jan Albín vzal na Tábo ře za ryby 1 kopu [pr]a[žskou]. It[e]m pan Kašpar Holub z ůstal za ryby 11 kop [pr]a[žských], k tomu j[es]t zval p řed pány ou ředníky. It[e]m pan Jan písa ř d ůchodní vzel j[es]t koni [se] sedlem i s rystu ňkem [!] nebožtíka Bartoše za 11 kop míš[e ňských]. It[e]m pan Augustin Špulí ř j[es]t rukojmí za pana Valentýna, švagra svého, za ryby za 13 kop a za 4 g[r], ten pravíce mu je jeho M[ilost] Pán ráčil odpustiti.

129 It[e]m pan Viktorín z Prahy Rozoumk ů p řítel, za ryby jeho M[ilosti] pánu 16 kop. Ten praví, že sob ě zjednal p ři jeho M[ilosti] pánu, že mu rá čil takový dluh odpustiti. Suma t ěch dluh ů 76 kop a n ěkterý g a tak bych já ješt ě dodati m ěla, na ten dluh jeho M[ilosti] pánu 4 kopy mínus n ěkterýho g[r]. It[e]m dluhu panu panu Janovi Maškovic co se dotý če, to se vyhledá v reg[i]strách jeho nebožtíka Bartoše, pan Jan k řivdy mi neud ělá. Má na to pan Jan Mašk ů 9 postav ů dobrých a 4 zlatý uherský. It[e]m nebožtík Bartoš poru čil, jestliže by za ten dluh panu Janovi dosti nebylo, aby mu koflík a pás dán byl. It[e]m Kristýn ě, [d]ce ři nebožtíka Jakuba bratra svého, odkazuji 10 kop, aby z toho statku vydáno bylo. It[e]m též Mandelín ě [d]ce ři Ma kantora odkazuji 4 kopy [pr]a[žské], aby z toho statku dáno bylo, pakli by um< ře>la, to jiným d ětem Martinovým, aby dáno bylo. It[e]m kdež j[es]t Martin kantor nebožtíkovi Bartošovi zastavil v 7 kopách misku st říbrnú a dv ě jablí čka st říbrná, jedno j[es]t s řetízkem a p ět pár ů spínadel a 1 kus spínadla to j[es]t nebožtík Bartoš poru čil, aby to sob ě Martin vyplatil, pakli by sto krýti nemohl, aby to Ann ě nebožtíka Jakuba, [d]ce ři bratra jeho ostalo. It[e]m Túpalovi formanu z ůstala sem 1 kopu, kdyby se sem zachoval, aby mu dána z toho statku byla. It[e]m ostatek statku mého jmovitého i nejmovitého i to všecko mocn ě odkazuji Ann ě, [d]ce ři nebožtíka Jakuba, bratra svého, pon ěvadž mn ě j[es]t ochra ňovala. A jestliže by Pán Bůh Anny neuchoval a z tohoto sv ěta ji pojíti rá čil, prve, nežli by se vdala, takový statek co jí koli odkazuji, aby p řipadl na Kristýnu e, na d ěti všecky ze spolka Martina kantora. It[e]m Kryštofovi Roušovi, aby z toho ze všeho statku ješt ě vydáno bylo 6 kop [pr]a[žských], na ten zp ůsob, jestliže by Pán B ůh Anny neuchoval, jakž naho ře dot čeno j[es]t. A více unes za zdraví mého i po smrti mé, aby se nepotahoval na statek m ůj a jeho práz[d]en byl. Poru čníky mocné činím pana purkmistra a pány nyn ější i budoucí. Přitom sem dožádala Moudrých a Opatrných pán ů, pana purkmistra a pán ů, aby toto na řízení mé zape četili a p[ro] lepší toho jistotu p řítomnosti pán ů dole psaných sem toto mé po řízení dala p řečístí Ji řík soukeník toho času purkmistr, Jan Tr čka toho času rychtá ř, Jan Mirka konšel. f

Anna místo dala i kantor.

130 [Obálka:] Kšaft Anny Roušový 1562.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b V originále je číslovka psaná římsky, pro lepší pochopení byla p řepsána tímto zp ůsobem. c V originále je číslovka psaná římsky, viz výše. d V originále je číslovka psaná římsky, viz výše. e Dodatek dopisovaný dodate čně oby čejnou tužkou. f Jména m ěstský ú ředník ů jsou dopsána dodate čně, jiným rukopisem a oby čejnou tužkou.

48.

Testament m ěšťana Mikuláše Vorá čka obsahující podrobný vý čet dluh ů. Sv ůj statek odkazuje manželce Markét ě a syn ům Mat ějovi a Václavovi. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Jan Truksa , rychtá ř Cyprián Lasl a konšel Mikoláš Čapek.

1563 červen 1., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Léta Pán ě. Ve jméno Boží Amen. Já, Mikuláš Vorá ček, znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek jmovitý i nemovitý, sa p ři rozumu dobrého. Co sem dlužen. Panu Janovi Maškovic co sem dlužen, o to se k němu a p řipouštím, že v to[m] mi k řivdy neu činí. Markovi 70 g[r]. Pokrývalce [!] 20 g[r]. Jakubovi, synu svému, sem dlužen 10 kop p ůjčených pen ěz. Odkaz.

131 Jakubovi Doubkovi odkazu[ji] 10 kop, Ance 10 kop, Johance 10 kop, aby všechny po ve[j]ru ňcích 3 kopy braly. a Mat ějovi synu, Václavovi a Markét ě žen ě, což koli více [ze] statku mého z ůstane, to vše jim odkazuji, aby se o to rozd ělili. b Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni Jan Truksa na míst ě purkmistra, 329 Cyprián Lasl na míst ě rychtá ře, Mikoláš Čapek to[h]o času konšel. Stalo se ten outerý po S[vaté]m Duše. Léta 1563.

Jakub tomuto kšaftu místo dal.

[Indorzát:] Kšaft Mikuláše Vorá čka [15]63.

______Edi ční poznámka: a V originále jsou všechna t ři jména psaná pod sebou. Výše splátek je tak psaná pouze u jednoho jména, ale podle svorky, která je v textu nazna čená se vztahuje ke všem t řem jmén ům. b ad výše.

49.

Testament m ěšťana Honse bendá ře s vý čtem jeho dluh ů, o nichž ví jeho manželka. Jí a také jejich d ětem rovným dílem odkazuje celý sv ůj movitý i nemovitý statek. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány. Sv ědky testamentu jsou purkmistr, ložní rychtá ř Stanislav Špi čka a konšelé Martin Houška a Melichar.

1563 červenec 20., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

329 V letech 1560, 1563 – 1565, 1575 a 1576 byl purkmistrem, obecním starším a konšelem m ěsta Sob ěslavi Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

132

Léta pán ě 1563, ten outerý před S[vat]ú Aniškou, Hons bedná řb u činil kšaft. Co sem komu dlužen. Za d ům sem 30 kop míš[e ňských] c, aneb jakž se vyhledá v knihách. Panu Janovi , písa ři d ůchodnímu, sem dlužen <4>2 d kop 25 g[r] 3 d[en] e, dal na to p[ro]stici soli a 1 [s]t[rych] žita. Co sou mn ě dlužni. Cechovnímu synu za šaty ložní dlužen sem 7 kop. Knížetce [!] 1 kopu 6 g[r]. Kalistovi a vdov ě sem za k ůži telecí dlužen. Co sou mn ě dlužni. It[e]m Gregor z ůstal mi 1 kopu 6 g[r]. Kn ěz Šebestián Beránek 3 kopy odkazuji po 1 d[en] a zavanún [!] 18 d[en]. Jan sládek Bernát ů 29 g[r] 3 d[en]. A co sou mn ě dlužni podli v rubu, to se najde a ma[n]želka má o všem ví, kdo mi co dlužen. Statek m ůj jmovitý i nemovitý odkazuji manželce mé a dítkám me[j]m, aby se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělili. Poru čníky mocné činím pana purk[mistra] a pány et[cetera]. Při to[m] byli M[oud ří] a O[opatrní] Stanislav Špi čka toho času purkmistr, 330 Jan Mirka na míst ě ložního rychtá ře, Martin Houška, Melichar.

[Indorzát:] Kšaft Honse bedná ře 1563.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podtržení je totožné s originálem. c V tomto testamentu jediná číslovka, která byla transkribovaná. Všechny ostatní byly psány arabsky. d Číslovka je psaná nad řádkem, nad číslicí 4. e Tyto další číslice jsou naopak psány pod řádkem.

330 V letech 1563, 1569 a 1575 – 1576 byl purkmistrem, obecním starším a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neúplným rejst řík ům pochází údaj o jeho ú řadování v r. 1563 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

133 50.

Testament m ěšťanky Anny, staré rychtá řky, obsahující podrobný vý čet pohledávek. Sv ůj statek rovným dílem odkazuje dcerám Mandelín ě a Apolen ě, které mají vydat částku na topení v lázni a mají koupit postav sukna pro chudé. D ům, ve kterém žije odkazuje také dce ři Mandelín ě, svému zeti Ji říku soukeníku odkazuje dv ůr. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Šebestián Roubík , rychtá ř Václav Hubatý a konšel Petr Mokrý.

1563 říjen 19., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír a. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta Pán ě 1563 b, ten outerý po S[vaté]m Lukáši Evangelistu Božím. Já, Anna stará rychtá řka, znamenavše nedostatek zdraví svého a sa p ři rozumu a pam ěti st řízlivé, činím kšaft a rozkázání o m ůj stat[e] ček jmovitý i nemovitý. Nejsem žádnýmu nic dlužna. Co sou mn ě dlužni. Hrušová ze Lhoty dlužna mi 3 kopy 13 g[r]. Anna mladá Merková 1 kopu 55 g[r]. Anna Řeho řovic 1 kopu. Co na domu mám, na kterýmž Pert Mokrý j[es]t, to se vyhledá v knihách rych[tá řských]. Odkaz. Václavovi a Johance pana Jana, písa ře d ůchodního, odkazuji díl k Svákovu, dvanáct talí řů cínových, konev v ětší. St říbrnici nejv ětší odkazuji Václavovi a menší st říbrnici Johance. A což více nádobí i cíhovýho a jiných poz ůstane, to a ť se rozd ělí Mandelína s Apolenou, [d]cery moje. D ům, na kterýmž sem, ten odkazuji Mandolín ě, [d]ce ři mé, kterýžto d ům leží. Dv ůr a neboližto zahradu vedle Mat ěje Marka, vedle Va ňka písa řec, odkazuji Ji říkovi soukeníku, zeti mému. Václavovi, synu pana Jana písa ře d ůchodního, odkazuji dukát. Též Johance pana Jana písa ře [d]ce ři, odkazuji 2 zlata uherská. A ješt ě z ůstává 28 zlatých, o ty a ť se rozd ělí Mandelína a Apolena, [d]cery moje. Kožich odívací, druhý otáhle[j], ty odkazuji

134 Markét ě <…>. Blány a harasku nebožtíka Adama kožišníka, [d]ce ři, kteráž j[es]t v Chebu 331 4 odkazuji. Chybovi ne[j]lepší kožich, harasem pošitý a čepi čku popeli čí odkazuji. Ann ě [d]ce ři Chybovi odkazuji truhlu velkú. Podlášce odkazuji barchanku . Kipšovi odkazuji kožich podšitý barchane[m], který[m] se odívám. Což na domu má[m], na kterýmž j[es]t Petr Mokrý, to odkazuji Mandelén ě a Apolen ě, [d]cerám mým. Štandli velikú sem Janovi písa ři p[ro]dala. Statek m ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji Mandelín ě a Apolen ě, [d]cerám mým, o to aby se, což po odkazích mých z ůstane, v ěrn ě a práv ě rozd ělili. A z toho statku pán ům litorát ům, aby 2 kopy míš[e ňské] na vosk dali, na láz ňu aby Mandelína a Apolena dali topiti a postav sukna chudým lidem aby koupili. Při kterýmž to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Šebestián Roubík na míst ě pana purkmistra, 332 Václava Hubatý toho času rychtá ř,333 Petr Mokrý toho času konšel.

Kšaftu ob ě strany místo daly.

[Obálka:] Kšaft Anny, starý rychtá řky 1563.

______Edi ční poznámka: a Inkoust, který byl p ři psaní použit, se za číná „propadat“ do textu na druhé stran ě. b Podtržení je totožné s originálem. c Vsuvka psaná nad řádkem.

331 Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 306 – 310.

332 V letech 1560, 1563 – 1565, 1569 – 1571, 1576 – 1579, 1581 – 1584, 1586, 1588 – 1590, 1592 – 1598 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491. 333 Srov. testament č. 80.

135 51.

Testament m ěšťana Říhy Mach ů (Machovic) obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek odkazuje manželce a d ětem Adamovi, Šebestovi, Ann ě, Markét ě a D ůř e. Dce ři Kate řin ě, která žije v Třebí či, má být vyplacena částka 19 kop míše ňských, jako odpušt ěný dluh jejího manžela. Sv ědky testamentu jsou purkmistr, ložní rychtá ř Valentin Vopavský a konšelé Mat ěj Marek a Vít Stra ňanský.

1563 prosinec 18., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Říha Mach ů, znamenavše nedostatek zdraví svého a sa p ři pam ěti a rozumu st řízlivého, činím kšaft o m ůj statek movitý i nemovitý. Co sem komu dlužen. It[e]m co sem Mat ějovi Markovi dlužen, k němu se p řipouštím, že v to[m] k řivdy mi neu činí. It[e]m Kašparovi Pavlovic 2 kopy 40 g[r] a za v ěrtel piva. It[e]m Jakubovi Ješkovi 16 kop míš[e ňských] a žita 9 [s]t[rych ů] a 1 [s]t[rych] mouky, 1 [s]t[rych] je čmene. It[e]m Milce jako na bašt ě 2 kopy. It[e]m Janovi Maškovic za 1 v ěrtel piva též 1 kopu a za pivo řítký 16 g[r]. A pakli by se co více vyhledalo, a ť se mu dá, 2 [s]t[rychy] žita sem mu také dluže[n]. Co sou mn ě dlužni. It[e]m na gruntu ve vsi Mokrým, kdež podíl j[es]t má[m] 34 kop. It[e]m na mlýn ě velkým ješt ě n ěco j[es]t bráti, to se najde v knihách rychtá řských b. Odkaz. Statek m ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji manželce mé s dítkami mými, jménem Adamovi a Šebestovi, Ann ě, Markét ě, D ůř e. Než což se dotý če Kate řiny, [d]cery mé, kteráž j[es]t v Třebí či, j[es]t mi její muž dlužen za grunt 19 kop míš[e ňských], ty jí odkazuji. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Jan Tr čka toho času purkmistr, Valentin

136 Vopavský toho času na míst ě rychtá ře ložního, Mat ěj Marek, 334 Vít Stra ňanský, 335 toho času konšelé. Stalo se tu sobotu p řed S[vatý]m Tomášem Apoštolu Božím. Léta Pán ě 1563. Přijala kšaft sama.

[Indorzát:] Kšaft Říhy Machovic [15]63.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Část slova je p řekryta papírovým krytem pe četi.

52 a.

Testament m ěšťana Václava Řepy obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek manželce a d ětem a sv ědky testamentu jsou purkmistr Melichar klobou čník a konšel Jan Mirka.

1564 duben 28., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Poznamenání, což komu dlužen sem, Já, Václav Řepa, jsous p ři dobré pam ěti. Za to p[ro]sím pana Jana Maška, že to milosrdenství u činí a takových 60 kop míš[e ňských] úroky bráti bude z gruntu, na kterýmž j[es]t Ji řík Hereš. A to po čnúce p ři tomto S[vaté]m Ji ří, nyní p říštím, aby ve[j]ru ňku vzal 6 kop míš[e ňských]. Nebo na tom gruntu má[m] ješt ě 92 kop a pana purkmistra a pán ů za p římluvu p[ro]sím, aby

334 V r. 1564 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/52, kt. č. 489. 335 V letech 1564, 1567 a 1569 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

137 se rá čili p řimlúviti. b Ite[m] panu Janovi Hradskýmu 36 kop m[íše ňských] c p ůjčených. Ite[m] panu Janovi Maškovic 60 kop m[íše ňských]. Též 2 ½ kopy. d Ite[m] Houškovi 2 kopy 30 g[r]. Ite[m] Fejtlovi 40 g[r] a on mn ě zase polovici. Což proti tomu mn ě dlužni jsou. Ite[m] Jan Michálk ů z Řečiv 3 kopy m[íše ňských]. Ite[m] Racha ř z Mažic 1 kopu 20 g[r] m[íše ňských]. Ite[m] Jan Valch ů z[e] Svin ů 1 kopu m[íše ňských]. Ite[m] Houska z Nedv ědic 44 g[r]. Ite[m] Bašta z Mokrýho 30 g[r], za to rukojmí jest rychtá ř jejich. Ite[m] Doubek z[e] Žel či 1 [s]t[rych] žita. Ite[m] Václav Rybá řů 20 g[r]. Ite[m] Vondruška z[e] Žel če 27 g[r], dal na to sáh dvú. Ite[m] strý ček fará řů tesák, ze kterého sem dal 26 g[r]. Ite[m] Vávra Šárk ů 1 kopu 20 g[r], mám na to strych hrachu. Statek m ůj jmovitý i nemovitý, ten odkazuji manželce mé i s dítkami mými. Při to[m] kšaftu byli sou Mou[d ří] a Opat[rní], Melichar klo[bou čník], na míst ě purk[mistra], Va [?] Ha [?] to[h]o ča[s]u rych[tá ř], Jan Mirka konšel. Stalo se ten pátek po S[vaté]m Mat[ouši] Evangelistu, 1564. Dlužen sem s Mat ějem panu Petrovi na Skopy[t]ce 336 60 kop. It[e]m na d ům nemá[m] zápisu, zavdal sem Oubastovi e 28 kop a jeden ve[j]ru ňk dal sem Houškovi 7 kop. f

[Obálka:] Kšaft Václava Řepy [15]65.

______Edi ční poznámka:

336 Vesnice u Sob ěslavi, která pat řila v 16. století k Pacovu. Na jeho konci se dostaly do majetku vladyckého rodu Sádl ů z Vrážného a v 17. století Černín ům z Chudenic. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 804.

138 a Datace byla provedena p ři transkripci. Rok sepsání uvnit ř testamentu je v rozporu s datem uvedeným na obálce testamentu. Jedná z řejm ě o chybu písa ře, protože již 6. 4. 1565 byl na statku téhož Václava Řepy sepsán poz ůstalostní rejst řík, který je v kartonu p řipojen k testamentu. b Oba dva odstavce testamentu jsou v originále psány o 4 řádky níže, ale do textu je dopsaná zna čka, která jejich správné umíst ění ur čuje. Je proto za člen ěna na správné místo. c Všechny číslovky v testamentu jsou psány arabsky. d Vsuvka psaná pod řádkem. e K řestní jméno psané nad řádkem. f Za datací vypsané dluhy odpovídají umíst ění v originálu, protože nikde není zkratka, do které části textu pat ří.

52 b.

Testament, m ěšťana Václava Řepy sepisovaný za přítonnosti konšel ů Jana Truksy, Mat ěje z hradu a Václava Žabky, Václava Hradeckého, Vavřince Sýkory a Urbana zedníka, obsahující p ředevším podrobný vý čet nezaplacených dluh ů a nevymožených pohledávek.

1565 duben 6., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Statek jmenován nebožtíka Václava Řepy soukeníka. Léta 1565, ten pátek p řed ned ělí smrtelnou, [za] p řítomnosti pán ů konšel ů Jana Truksy, Mat ěje z hradu a Václava Žabky, Václava Hradecký[h]o, Vav řince Sýkory, [s] Urbanem zedníkem. Dlužen z ůstal Řepa. Item Milce 1 kopu a 6 g[r]. Item Slávové 30 g[r]. Item Vovsíkovi 30 g[r]. Item Janovi Říhovi 30 g[r]. Item Sk řivanovi 18 g[r]. Item Janovi Liškovi 40 g[r].

139 Panu Janovi Hradský[m]u 36 kop. Panu Janovi Maškovi 63 ½ kop. Houskovi 2 kopy 30 g[r]. Fejzlovi 40 g[r] a on mn ě zase polovici. Dorota Jana Hradských za trávu 1 kopu. Fach 107 kop 24 g[r]. Co sou mn ě dlužni. Jan Michálk ů z Řečice 3 kopy. Jan Valš ů z[e] Svin ů 1 kopu. Houska z Nedv ědic 44 g[r]. Václav Rybá řů 20 g[r]. Strý ček fará řů tesák, za kterého sem dal 26 g[r]. Va ňka Šárk ů 1 kopu 10 g[r], má[m] na to strych hrachu. Na domu má[m] <39> kop 35 kop. A za m ěstem na druhém domu 92 kop. Též jakž j[es]t mi odkázal Kotrba 10 kop. Té za lus d ědiny u vinice 3 kopy. Též 7 kop, který zbyly u Václava Žabky na voln ě [u] statku Řepovský[h]o 45 kop 36 g[r]. Fach 153 kop, vyrazíce jedno proti druhému z ůstane ješt ě. Též Řepovský dvoje n ůže [!] za 3 kopy. Tří sirotk ů Anna, Mariana, Mat ěj. Nábytku domovního dosti málo z ůstalo, to j[es]t zanecháno Kate řin ě, matce t ěchž d ětí , aby se tím lépe opat řovala.

53.

Testament m ěšťana Martina Mužiny, který ze svého statku odkazuje manželce Mart ě 10 kop míše ňských, krávu a jalovi čku, synu Janovi z Borovan také 10 kop, totožnou částku synu Vítkovi a dce ři Ann ě 15 kop. Manželka má na statku zajišt ěno doživotní bydlení, p řičemž má t ěmto d ětem pravideln ě vydávat 2 kopy míše ňské, o n ěž se mají

140 spravedlivě d ělit. Zbylé peníze si mají mezi sebou rozd ělit manželka Marta, Franta, Dorota a Kristýna. Za poru čníky ustanovuje syna Jan Šitru, Jíru fará ře a Víta Bonuše a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Mikuláš Čapek , rychtá ř Václav Hubatý a konšel Šebestián Roubík.

1564 červen 1., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír b. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Martin, jinak Mužina, znamenavše nedostatek zdraví svého a sa ješt ě p ři pam ěti a rozumu st řízlivého, činím kšaft a rozkázání o m ůj stat[e] ček movitý i nemovitý. Co sem komu dlužen. Milce na bašt ě 4 kopy 18 g[r]. Kate řin ě Jana Lekše za víno 32 g[r]. Co sou mn ě dlužni. Ji řík Kala 337 4 kopy 24 g[r]. c Odkaz. Janovi synu mému, který v Borovanech j[es]t, odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Též Vítkovi synu mému, 10 kop míš[e ňských]. Ann ě [d]ce ři mé, 15 kop míš[e ňských]. Mart ě žen ě, předkem odkazuji 10 kop a krávu a jalovi čku. Po odkazech co poz ůstane, o to aby se rozd ělili Marta žena má, Franta, Dorota a Kristýna. A žena má a ť j[es]t na gruntu tomto do smrti a co te ď syn ům a [d]cerám odkazuji, jakožto Janovi, Vítkovi a Ann ě, a ť žena má, jestliže to býti bude moci, každý rok do vypln ění sumy jejího nech ť jim z toho gruntu klade po 2 kopách míš[e ňských] a ony nech ť se o to d ělí. A ť 5 kop míš[e ňských], kterýchž sem byl položil za nebožtíka Václava Meze říckého, když rychtá řem byl, ví o to[m] Jan Rozoumek. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Mikuláš Čapek toho času na míst ěd purkmistra, Václav Hubavý toho času rychtá ř, Šebestián Roubík toho času konšel. Stalo se ten čtvrtek, den památný Božího t ěla. Léta Pán ě 1564.

337 V r. 1564 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/52, kt. č. 489.

141 Místo tomu dali.

[Indorzát:] Kšaft Martina Mu<žiny> 1564.

______Edi ční poznámka: a Datace byla provedena p ři transkripci. b Text testamentu je velmi ne čitelný, nekvalitní inkoust se postupn ě ztrácí. c Všechny číslovky nad odkazem jsou psány arabsky. d Vsuvka psaná nad řádkem.

54.

Testament m ěšťana Mikuláše zedníka, jinak Samuela, který sv ůj statek odkazuje rovným dílem manželce a d ětem. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Petr Mokrý , rychtá ř Václav Hubatý a konšel Mat ěj Marek.

1564 červenec 16., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Mikuláš zedník, jinak Samuel, zamenavše nedostatek zdraví svého a sa p ři pam ěti dobré a rozumu st řízlivého, činí[m] kšaft a rozkázání o m ůj statek jmovitý i nemovitý. Co sem komu dlužen. Řeho řovi Smr čkovi sem dlužen 1 kopu i mám kámen k řídelný, nech ť jej sob ě vezme v lomu a ať žen ě mé ješt ě k tomu dáme 20 g[r]. Jakubovi Ješkovi sem dlužen za 2 [s]t[rychy] je čmene 44 g[r]. Co sou mn ě dlužni. V Oujezdci u Holuba mám ješt ě míti 3 kopy 13 g[r], má[m] to dílo ješt ě <…>. U Herše má[m] míti 5 kop a to dílo, který sem s ní[m] p[ro]jednal mám je dod ělati. V Nedv ědicí[ch] sou mi dlužni 3 kopy, ale mám to dílo dod ělati.

142 Odkaz. Statek m ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji manželce mé s dítkami mými se všemi, aby se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělili. A p ři tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Petr Mokrý toho času purkmistr, Václav Hubatý toho času rychtá ř, Mat ěj Marek toho času konšel. Stalo se tu ned ěli po S[va]t[é] Markét ě, léta pán ě 1564.

Přijat j[es]t.

[Indorzát:] Kšaft Mikuláše zedníka, jinak Samuela, 1564.

______Edi ční poznámka: a Datace byla provedena p ři transkripci.

55.

Testament m ěšťana Vojt ěcha Bole čka obsahující vý čet dluh ů. Svůj statek, který po vyplacených dluzích z ůstane, odkazuje rovným dílem manželce a d ětem. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Melichar klobou čník , rychtá ř Václav Hubatý a konšel Petr Mokrý.

1564 srpen 28., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Vojt ěch, jiná če Bole ček krej čí, znamenavší nedostatek zdraví svého a sa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek jmovitý i nemovitý. Co sem komu dlužen. It[e]m panu Janovi Maškovi 3 kopy.

143 It[e]m Janovi Hradskýmu 36 g[r]. It[e]m do cechu 2 kopy 8 g[r]. It[e]m do Radonic 338 Kluptovi 2 kopy, ud ělal sem mu na to pun čochy a nohavice. It[e]m do Hlavatec Ann ě podruhyni 4 kopy. It[e]m na Tábor ta ťkovi 1 kopu. It[e]m Pavlí čkovi kožišníkovi 12 g[r]. It[e]m Řeho řovi Smr čkovi 80 g[r]. a Statek m ůj jmovitý i nemovitý, co ho po dluzích z ůstane, ten odkazuji manželce mé s dětmi mými se všemi, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí. Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Melichbou čník toho času purkmistr, Václav Hubatý ty časy rychtá ř, Petr Mokrý toho času konšel. Stalo se ten pond ělí po S[vatý]m Bartolom ěji, 1564.

Přijímá.

[Indorzát:] Kšaft Vojt ěcha, jiná če Bole čka, 1564. Kšaftové.

______Edi ční poznámka: a Všechny číslice jsou psány arabsky.

56.

Testament m ěšťana Kašpara Pavl ů, který sv ůj statek odkazuje dce ři Markét ě. V případ ě jejího úmrtí má celý statek p řipadnout vnukovi Janovi. Svému zeti Martinovi odkazuje 20 kop míše ňských a jeho d ětem z prvního manželství 5 kop. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Vít Stra ňanský , rychtá ř Valentýn Vopavský a Jan Mirka.

1564 zá ří 21., [Sob ěslav] a

338 Z řejm ě vesnice u Lomnice nad Lužnicí. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 750.

144 SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Torzo p řitišt ěné kryté pe četi.

Ve jméno Boží Amen. Já, Kašpar Pavl ů, znamenavše nedostatek zdr svého a sa p ři pam ěti a rozumu st řízlivého, činím kšaft a rozzání o m ůj stat[e] ček jmovitý i nemovitý. Co sem komu dlužen, to te ď poznamená[n]o j[es]t. A kdo mi co dlužen j[es]t, to též poznamenáno. Odkaz. Martinovi, zeti svému, [ze] statku mého aby dáno <[d]ce ři> synu b jeho bylo 20 kop míš[e ňských], kter[ý]chžto <[d]ceru> syna c má s mou [d]cerou jméne[m] Janem. Též Martinovým d ětem t řem jeho, který má s prvn ější manželkou, odkazuji po 5 kopách míš[e ňských]. Václavovi Řepovi odkazuji 10 kop míš[e ňských] . Janovi Ští[s]tkovi 6 kop, D ětkovi [!] do Zv ěrotic 1 kopu, Ká či řezní[kové] 6 kop, Vondra Ma čů aby jim dal a co se nedostane, z jiného dluhu aby vzali. d D ědinu, kteráž j[es]t pod Novým rybníkem, tu odkazuji budoucn ě k špitálu. Vondrovi Št ěstíno[vi] odkazuji lus, kde se kámen láme, ve Lhot ě. Vopavským lus orný, s palou čkem ve Lhot ě, podle Macovýho. Va [!] Merykovi podle kolisky [!] a mého odkazuji lus. Řepovi co by mohlo býti za lus u vinice, ten mu odkazuji e, od meze pana Petra Ruta, až do Kamen[n]é a od f, meze Roub[í]ka do Ka g, od meze pana Petra Ruta, též do Kamen[n]é a též až k mezi Roubíka. Statek můj jmovitý i nemovitý, ten odkazuji Markét ě, [d]ce ři své, a jestliže by Pán B ůh všemohúcí z tohoto sv ěta Markétu pojíti rá čil, tehdy ten statek spadni na Jana, vnuka mého < a pakli by týž Jan, vnuk m ůj um řel, ten statek aby p řipadl k obci sob ěslavské k záduší. A Martinovi, zeti mému, a ť z toho statku vydají>. h Při to[m] Vít Stran ěnský na míst ě p[ana] purk[mistra], Valentýn Vopavský na míst ě rycht[á ře], Jan Mirka. Stalo se ten čtvrtek den památný S[vatéh]o Matouše <…>1564.

Kšaft p řijali.

[Indorzát:] Kšaft Kašpara Pavlovic 1564. 16 g má dáti vzejtra.

145 ______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podstatné jméno dopsáno nad řádkem. c Podstatné jméno dopsáno nad řádkem, viz výše. d Vsuvka, která se vztahuje ke všem t řem jmén ům. V originále je u nich nazna čená svorka, která je spojuje dohromady. e Odstavec, který je psán o 8 řádek níže. Podle zna ček v originále má být za řazen na toto místo. f Vsuvka psaná nad řádkem. g Podtržení je podle originálu. Vzhledem k tomu, že se místy přibližuje k přeškrtnutí, je t ěžké posoudit, zda se jednalo o nerovné podtržení či p řeškrtnutí. h Text je sou časn ě podtržen i p řeškrtán.

57 a.

Testament m ěšťana peka ře Ji říka Černého obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek odkazuje rovným dílem manželce a synovi. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Kryštof sedlá ř, ložní rychtá ř Ji řík soukeník a konšel Melichar klobou čník.

1565 duben 9., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír b. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Ji řík Černý peka ř,339 znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek jmovitý i nemovi[tý], sa p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. Co sem komu dlužen. It[e]m katovi do Meznýho podle cedule z ůstávám 22 kop 50 g[r]. It[e]m Janovi Bartošovýmu za službu 2 kopy.

339 V r. 1559 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst řík 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/47, kt. č. 488.

146 It[e]m Ba[r] če tet ě do Prachatic 340 2 kopy. It[e]m panu Janovi písa ři d ůchodnímu 10 kop, p řipov ěděl, že to chlebem chce odebrati. It[e]m neb j[es]t m[n] ě urazil v mnoho a má za to chleba za <20> g[r] míš[e ňských], caltu za 10 g[r] ková ř vza[l] [ze] Žel čec. It[e]m Jírovi, mlyná ři nad Dráchovem 341 20 kop. Též sem mlyná řce 4 kopy. Janovi bratránkovi do Prahy 30 kop, má na to jednu ceduli řezanú. Chocholovi do [V]lastibo ře 8 kop, mén ě 20 g[r]. Šteflovi do Vidova 342 1 kopu, kterou sem vzal od provazníka. Jírovi do Rychnova za olej 2 kopy 40 g[r]. Boškovi do Zá řičí 2 kopy a on mi dlužen 1 [s]t[rych] žita. 343 Dvo řákovi do Závsí 5 kop a dva čbery je čného sladu a bratru jeho Janovi 1 kopu. Kn ězi Janovi do Řečice 25 kop a mám u n ěho na to ješt ě 20 strych ů žita. Vondrovi bratru do Pacova 344 20 kop i dal sem z rozkazu jeho z těch 20 kop. Št ětkové 2 kopy. Panu Petrovi Smr čkovi sem dlužen 21 kop, též za pšenice 12 kop i dal sem mu na to 7 kop 345 a za 34 d voz ů hnoje j[es]t mi dluže[n] 346 , to p řipouštím k němu, že mi v to[m] mi k řivdy neu činí. Za rejby [!] e z rybníku nad m ěstem sem dlužen za 2 t[žbery] 6 kop. Jeho M[i]lo][sti] panu [ze] Stárkovského rybníku za 2 t[žbery] 6 kop 50 f. Sýkorovi hrn číři 2 kopy . Vondrovi sládkovi z předm ěstí 6 kop. Za d ědiny co sem dlužen, to se v najde v cedulích. Mrá čkovi do Veselí 14 kop 20 g[r], bratru jeho jako na Svákovským mlýn ě 20 kop, má na to ješt ě 20 strych ů žita g.

340 Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 723. 341 Farní vesnice u Veselí nad Lužnicí s tvrzí. Ve 14. století se p řipomíná Old řich z Dráchova. Následovali Vchyna z Pacova, Ond řej z Pohnání, Slávek Bažant z Vyhnanic a Jind řich z Dáchova. v 16. stol. byl prodán Kate řin ě kn ěžn ě Minstrberské a po její smrti p řipadl dce ři Ann ě a k Hradeckému panství. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 164. 342 Vesnice u Českých Bud ějovic. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 955. 343 Rozdíl v udaném množství dlužného obilí. Další verze uvádí 3 strychy. 344 Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 680. 345 Rozdíl v udaných částkách kop. V následné verzi je uvád ěno 8 kop. 346 Zde chybí dodatek 21 kop. Srov. č. 57 b.

147 Salavovi do Do ňova 347 48 kop, jestliže by mn ě pán B ůh z tohoto světa povolati rá čil, a ť vezme kon[ ě] v 18 kopách, též kterýž od n ěho mám a za t ěch 30 kop piva nech ť odbé ře. A za to jeho p[ro]sím, a ť na svou duši povinni, aby čistým obilím nesypal posvrchu a ne čistí zespod, nechoval, než a ť j[es]t jedno jako druhý. Výše Salava má na to 4 kapry po 3 g[r]. It[e]m co sou mi dlužni. Mlyná ř z Velkého mlýna 14 kop 40 g[r]. Petr Mrzena nad Veselí[m] 11 kop. Mlyná ř nad Rytí řem 14 g[r]. Mat ěj Suchý mlyná ř 1 strycha pšenice. Brych ze Lhotky 1 kopu. Z Kunratic a z[e] Svin ů Hanelí ček 6 g[r]. Želísko 10 g[r]. Ujec 35 g[r]. Dub z [S]vin ů 2 kopy 14 g[r]. Kucha řka kn ězova z Dráchova 1 kopu 35 g[r]. Mareš z Přeho řova 5 kop. Jan Heran ů z Dráchova 40 g[r]. Mat ěj z Ho řetína za chléb 10 g[r]. Kumprecht z Čerazi 40 g[r]. Vocelk ů syn z Chot ěmic 348 23 g[r]. Šilhavý z Chrbonína 24 g[r]. Šedivý z Čeraze 3 kopy. Václav z Krtova za chléb 6 g[r]. Prokop z Košic 349 22 g[r]. Slouha, jak velký stádo pase,1 kopu. Jan Šimk ů z Chlebova 350 2 kopy 6 g[r].

347 Vesnice u Veselí nad Lužnicí, ve 14. stol. z řejm ě p říslušející k Budislavi. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 156. 348 Vesnice u Sob ěslavi, s vlady čím statkem a tvrzí. Od r. 1405 tu sídlili Šorcové z Valu a v polovin ě 15. století Litvín z Nemyšle. Poté byl prodán Ann ě Hradecké, roz. Münstrberské. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 325. 349 Vesnice u Tábora, v 15 a 16. století pat řila k Táborskému panství. Byl zde vystav ěn zemanský dv ůr a sídlil v něm Jan Rohlík. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 415.

148 Hruša ze Lhoty 1 kopu. Dráchovský krej čí 1 kopu rukojmí Hruša. Kazda ze Lžína 351 12 g[r] a žen ě 6 g[r]. Jan Havelk ů 14 g[r]. Vondra Ma čů 5 kop 40 g[r]. Van ěk rychtá ř z Mokrýho strych pšenice. Vlasák z Borkovic 1 kopu. Vrko č z Mezného 80 g[r] za snop. Jan Velk ů 14 g[r]. Lan č rybníká ř strych žita má zaplacený. Jakub z[e] Suchého mlýna 3 kopy 6 g[r]. Šimon z Chlebova 1 kopu p ůjčenú a za prut oceli 21 g[r]. Rychtá ř z Chlebova 1 strych hrachu. Truba č ze Lhotky 1 kopu. Tomšek z Přeho řova 2 kopy 10 g[r]. Jeruška z Katova 22 g[r]. Jabl ůnka z Přeho řova strych ovsa. Šíma z[e] [S]kalice 7 sáh ů d řev 352 , má zaplacený. Týž rychtá ř z[e] [S]kalice 6 sáh ů, zaplacené. Též Dvo řák z[e] [S]kalice 3 sáhy, zaplacený. Jíra z Debrníka 20 sáh ů, má zaplacený, má je sám odvésti, sou drobná d řeva. Vojta z Nové Vsi 353 za kapry 1 kopu. Jíra z Borkovic 12 g[r]. Šíma z Dráchova 10 g[r]. Kotr ček [ze] Závsí 84 h g[r] a z [h] řeb čí[na] sena. Bibová 42 g[r], dala na to z žejdlíku pálen[néh]o vína. Francová 20 g[r].

350 Ves u Sob ěslavi, poprvé zmi ňována již v r. 1267. Ve 14. století byla ve vesnici vybudována tvrz. Tu i se dvorem Old řich z Rožmberka odkázal špitálu do Sob ěslavi. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 310. 351 Vesnice u Sob ěslavi, která pat řila k Chýnovu. V 15. a 16. stol. byl odtržen a dostal se do držení Přeho řovských z Kvasejovic. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 579. 352 Rozdíl v udaném množství, druhá verze uvádí 8 sáh ů d řeva. 353 Mohlo by se jednat o Novou ves u Chýnova nebo Novou Ves u Mladé Vožice.

149 Kříž za 1 v[árku] piva a strych a strych žita. It[e]m na Houškov ě dom ě má[m] odkázaných od . j U Jíry nad Dráchovem 40 strych ů žita. U Petra Mrzeny [z] Veselí 20 strych ů pšenice k, které sem koupil od Mrá čka l. Doma má[m] mouky 40 strych ů žitný a bílé mouky 10 strych ů, se dv ě várce sladu j[es]t. It[e]m Truksa mi dlužen ½ várky. Co se tý če nebožtíka Bartoše pláteníka, tu já na ten dluh zhola nic dlužen nejsem, než matka ví [o]všem i t ěch 32 kop hotových neb j[es]t je k sob ě p řijala. Statek m ůj jmovitý i nemovitý, což koli po dluzích z ůstane, to vše odkazuji manželce mé a synu mému, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opa[trní] páni, Kryštof sedlá ř toho času purkmistr, 354 Ji řík soukeník na míst ě pana rychtá ře ložního, Melichar klobou[ čník] toho času konšel. Stalo se ten pond ělí po Smrtelný ned ěli. Léta pán ě 1565.

[Obálka:] Kšaft Ji říka Černýho [15]65.

______Edi ční poznámka: a Datace byla provedena p ři transkripci. b Fyzický stav testamentu je špatný, je n ěkolikrát p řetržený v místech, kde figurují jednotlivé dluhy. c Vsuvka psaná pod řádkem. d Číslovka je psaná arabsky, stejn ě jako ostatní číslovky, které nevyjad řují pen ěžní hodnotu. e Gramatická nuance, jedná se o ryby. f Číslovka je velmi špatn ě čitelná a chybí u ní m ěrná jednotka. V další verzi naopak chybí úpln ě. g Vsuvka psaná pod řádkem. h Číslovka je kombinací arabských a římských číslic, 80 římsky a 4 arabsky. i Vsuvka psaná nad řádkem. j Následující dluhy jsou v originále psány na další stran ě, ale zcela z řejm ě pat ří p řed uzavíraný testament. k Vsuvka psaná nad řádkem. l Vsuvka psaná pod řádkem.

354 V letech 1577 – 1579 obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

150 57 b. a

1560 nedatováno, [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Ve jméno Boží Amen. Já, Ji řík Černý, peka ř, znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek movitý i nemovitý, jsa p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. Co jsem komu dlužen. It[e]m katovi do Mezného podle cedule z ůstávám 22 kop 50 g[r]. It[e]m Janovi Bartošovýmu za službu 2 kopy. It[e]m Bar če tet ě do Prachatic 2 kopy. It[e]m panu Janovi d ůchodnímu písa ři 10 kop, p řipov ěděl, že to chlebem chce odebrati neb j[es]t mn ě urazil mnoho a má na to chleba za 20 g m[íše ňských], též má caltu za 10 g[r], ková ř vzal z[e] Žel če. It[e]m Jírovi mlyná ři nad Dráchovem 20 kop. Též samý mlynářce 4 kopy. Janovi bratránkovi do Prahy 30 kop, má na to ceduli řezanou. Chocholovi do [V]lastibo ře 8 kop mín ě 20 g[r]. Šteflovi do Vidova 1 kopu, kterú sem vzal od provka. Jírovi do Rychnova za olej 2 kopy 40 g[r]. Boškovi do Zá řičí 2 kopy a on mi dlužen 3 žita. Dvo řákovi do Závsí 5 kop a dva džbery černýho sladu a bratru jeho Janovi 1 kopu. Kn ězi Janovi do Řečice 25 kop a mám u n ěho na to ješt ě 20 strych ů žita. Vondrovi bratru do Pacova 20 kop i dal sem z rozkazu jeho z těch 20 kop. Št ětkové 2 kopy. Panu Petrovi Smr čkovi sem dlužen 21 kop, též za pšenice 12 kop i dal sem mu na to 8 kop a za 34 voz ů hnoje j[es]t mi dlužen 21 kop, to p řipouštím k němu, že mi v tom k řivdy neu činí. Za ryby z rybníku nad m ěstem sem dlužen za 2 t[žbery] 6 kop. Jeho milosti pánu [ze] Stárkovského rybníku za 2 t[žbery] 6 kop. Sýkorovi hrn číři 2 kopy mén ě 9 g[r].

151 Vondrovi sládkovi z předm ěstí 6 kop. Za d ědiny co sem dlužen, to se najde v cedulích. Mrá čkovi do Veselí 14 kop 20 g[r], bratru jeho jako na Svákovským mlýně 20 kop, má na to ješt ě 20 [s]t[rych ů] žita. Salavovi do Do ňova 48 kop, jestliže by mn ě pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil, za to jeho prosím,a ť vezme za kon[ ě] v 18 kopách, ten kterýž od n ěho mám a za t ěch 30 kop pivem nech ť odbé ře. A za to jeho prosím, a ť na svou duši povinni, aby čistým obilím nesypal po svrchu a ne čistí zespod, nechoval, než a ť j[es]t jedno jako druhý. Výše Salava má na to 4 kapry po t řech g[r]. It[e]m co sou mi dlužni. Mlyná ř z Velkého mlýna 14 kop 40 g[r]. Petr Mrzena nad Veselí[m] 11 kop. Mlyná ř nad Rytí řem 14 g[r]. Mat ěj Suchý mlyná ř 1 strycha pšenice. Brych ze Lhoty 1 kopu. Z Kunratic a z[e] Svin ů Havlí ček 6 g[r]. Želízko 10 g[r]. Ujec 35 g[r]. Dub z[e] Svin ů 2 kopy 14 g[r]. Kucha řka kn ězova z Dráchova 1 kopu 35 g[r]. Mareš z Přeho řova 5 kop. Jan Heran ů z Dráchova 40 g[r]. Mat ěj z Ho řetína za chléb 10 g[r]. Krumprecht 40 g[r]. Vocelk ů syn z Chot ěmic 24 g[r]. Šilhavý z Chrbonína 24 g[r]. Šedivý 3 kopy. Václav z Krtova za 6 g[r]. Prokop z Košic 22 g[r]. Sluha jako velký stádo pase 1 kopu. Jan Šimk ů z Chlebova 2 kopy 6 g[r]. Hruša ze Lhoty 1 kopu. Dráchovský krej čí 1 kopu, ruk[ojmí] Hruša. Kazda ze Lžína 12 g[r] a žen ě 6 g[r].

152 Jan Havelk ů 14 g[r]. Vondra Ma čů 5 kop 40 g[r]. Van ěk rychtá ř z Mokrýho strych pšenice. Vlasák z Borkovic 1 kopu. Vrko č z Mezného za s ůl 80 g[r]. Jan Velk ů 14 g[r]. Lan č rybníká ř strych žita má zaplacený. Jakub z Suchého mlýna 3 kopy 6 g[r]. Šimon z Chlebova 1 kopu p ůjčenú a za prut oceli 21 g[r]. Rychtá ř z Chlebova 1 st[rych] hrachu. Truba č ze Lhoty 1 kopu. Tomšek z Přeho řova 2 kopy 10 g[r]. Jeruška z Katova 22 g[r]. Jabl ůnka z Přeho řova st[rych] ovsa. Šíma z[e] Skalice 355 8 sáh ů, má zaplacené. Týž rychtá ř z[e] Skalice 6 sáh ů, zaplacené. Též Dvo řák z[e] Skalice 3 sáhy zaplacené. Jíra z Debrníka 20 sáh ů má zaplacených, má je sám odvésti, sou drobná d ř[e]va. Vojta z Nové Vsi za kapry 1 kopu. Jíra z Borkovic 12 g[r]. Šíma z Dráchova 10 g[r]. Kotr ček [ze] Závsí 84 g[r] a z [h] řeb čí[na] sena. Bibová 42 g[r], dala na to žejdlík páleného vína. Francová 20 g[r]. Kříž za 1 v[árku] piva a strych chmele a strych žita. It[e]m na Houškov ě dom ě mám odkázaných od Vojtla 10 kop. U Jíry nad Dráchove[m] 40 st[rych ů] žita. U Petra Mrzeny [z] Veselí 20 st[rych ů] pšenice, který sem koupil od Mrá čka. Doma mám mouky 40 st[rych ů] žitný a bílé mouky 10 st[rych ů], se dv ě várce sladu j[es]t. It[e]m Truxa mi dlužen p ůl várky. Co se dotý če nebožtíka Bartoše pláteníka, tu já na ten dluh zhola nic dluže[n] nejsem, než

355 Vesnice a tvrz u Sob ěslavi. Ve 14. století byla v majetku Vítkovc ů, poté Vl čka a Valkouna ze Sedlce, v r. 1540 p řipadla Prokopu Hýlovcovi z Polkovic. Do r. 1547 patřila k Táboru, pozd ěji pán ům z Rožmberka. Od r. 1594 v majetku Sob ěslavi. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 800.

153 matka ví o všem i o t ěch 32 kopách hotových neb jest je k sob ě p řijela. Statek m ůj jmovitý i nemovitý, což koli po dluzích z ůstane, to vše odkazuji manželce mé, z těch sta 10 kop, kterýž mám u Valše, odkazuji dcerám mým, Kristýn ě dce ři 10 kop, Lidmile dce ři 6 kop, Kate řin ě 6 kop, z toho domu podle ve[j]ru ňků, aby sob ě brali. Poru čníka činí[m] Jana Rozoumka. Při tom kšaftu byli jsou Moud ří a Opatrní páni, Jan Hradských purk[mistr], Vond řej Meryka rycht[á ř], Ji řík soukeník, Mat ěj z hradu, 356 Cyprián Lasl konšelé, 1560 b .357

[Bez indorzátu.] ______Edi ční poznámka: a Další verze testamentu, která byla nalezena na vy říznutém listu, z řejm ě z knihy kšaft ů. b Rok sepsání neodpovídá roku sepsání p ředešlého. Jedná se o jeden testament, jen z rozdílných pramen ů.

58.

Testament m ěšťana rybá ře Jakuba Zoubka, jenž sv ůj statek odkazuje manželce a svým dv ěma d ětem odkazuje 10 kop. Manželka se má na statku stát mocnou hospodyní. V případ ě, že by n ěkteré z d ětí zem řelo, má jeho díl p řejít na živého. Pokud by však statek prodala, má d ětem vyplácet 2 kopy úroky. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Dušek Kratochvíle a rychtá ř Šebestián Roubík.

1565 listopad 12., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť.

356 V letech 1560, 1575 – 1579, 1581 -1584, 1588 – 1590 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. 357 Konec testamentu je odlišný od konce z r. 1565. Rozdíl je p ředevším v ur čení poru čníka a ve vyjmenovaných sv ědcích. Srov. kap. Testamentární praxe sob ěslavských m ěšťan ů.

154 Ve jméno Boží Amen. Já, Jakub Zoubek rybá ř, znamenavše nedostatek zdraví svého, činí[m] kšaft a rozkázání o můj statek jmovitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti st řízlivý. Co sem komu dlužen. Markové vdov ě 36 g[r] b. Václa[vo]vi Hubatých 20 g[r]. Melicharovi 5 g[r]. Panu primasovi okolo 20 g[r]. Víc žádný[mu] nic dluže[n] nejsem. Statek m ůj movitý i nemovitý, ten všecken odkazuji manželce své. A jestliže by manželka má, kdy[ž] d ům prodala, tehdy každý aby spláštík [!] sukna, aby po 15 g[r] loket, aby koupila, též i sukni jednu aby jí ud ělati dala. A d ětem jejím dv ěma též odkazuji 10 kop, a jestliže by který dít ě um řelo, a ť spadne z jednoho na druhého c, též když d ů[m] a[ ť] p[ro]dá, aby po 2 kopách jim z ve[j]ru ňku platila. Manželka má a ť j[es]t plnou hospodyní v mý[m] domu, a ť jí v to[m] žádný p řekážky ne činí.

Při to[m] kšaftu byli sou Mou[d ří] a Op[atrní] páni, Dušek Kratochvíle toho času purk[mistr], 358 Šebestián Roubík, to[h]o času rycht[á ř]. Stalo se ten pond ělí po S[vaté] m Martinu. Léta pán ě 1565.

Kšaft j[es]t Zoubková p řijala.

[Indorzát:] Kšaft Jakuba Zoubka [15]65. Není dáno.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechny číslovky jsou psány arabsky. c Vsuvka je psána vedle níže p řeškrtnutého textu. Podle zna čky pat ří do textu testamentu na toto místo.

358 V r. 1565 a 1567 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k neuplným rejst řík ům pochází údaj o jeho ú řadování v r. 1565 z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/56, kt. č. 489.

155 59.

Testament m ěšťana Václava uzda ře, který oznamuje, že podíl na dom ě odkazuje manželce a dětem, s nimiž se má spravedliv ě a rovným dílem rozd ělit. Vyznává, že částku, která byla p ři s ňatku jeho sestry Kate řiny zapsána do knih svatebních smluv, mu jeho bratr kn ěz Vít vyplatil. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí, žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Václav Hubatý a rychtá ř Šebestián Roubík.

1566 leden 31., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta 1566, ten čtvrtek p řed Hromnicemi. Já, Václav uzda ř, znamenaje nedostatek zdraví své[h]o, sa rozumu střízlivé[h]o a pam ěti dobré, dal sem sob ě poznávati o state čku svém movitém i nemovitém, kteréhož mi pán B ůh všemohúcí pop řáti rá čil. A jestliže by mne pán B ůh neuchoval, aby po mé smrti o to žádných nesnází nebylo et [cetera]. Komu sem do dlužen. It[e]m dluhu obecný[h]o sem dlužen 4 b kopy p[en ěz] p ůjčených. It[e]m Bártovi mlyná ři 2 kopy, má na to ode m ě tesák a ru čnici za 8 g[r]. It[e]m purgracímu [!] c 42 g[r]. It[e]m hotových pen ěz svých mám 20 kop [pr]a[žských]. It[e]m spravedlnost, kterúž mám na dom ě, když by koli k šacu ňku aneb k podílu p řišlo, co by koli na podíl p řišlo na mú stranu, ten podíl aby spadl na manželku mou i s dítkami mými. It[e]m když se j[es]t sestra má, Ká če vdávala, kn ěz Vít bratr m ůj spravedlnost svou, kteráž by koli jemu m ěla p řijíti z domu našeho, tu mi mocn ě odevzdal a dal p řede všemi pány, kterýž sou p ři t ěch smlúvách svatebních byli. A zahrada proti mostu, ta j[es]t zaplacena. O to o všecko, což koli mno[h]o nebo málo po mn ě ostane, Kate řina manželka má, aby se v ěrn ě a práv ě s dítkami rozd ělila a jim v ěrnú rukú otev řela. Prosím pana purkmistra, že toto mé poru čení pe četí m ěstskou zape četí.

156 Poru čníky mocné činí[m] pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí. Stalo se léta a dne naho ře psané[h]o. Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Václav Hubatý na míst ě purkmistra ložního, Šebestián Roubík toho času rychtá ř.

[Obálka:] Kšaft Václava uzda ře 1566. Kšaft p řijali, 8 g[r] od pe četi má dáti, <…> j[es]t to smlouva.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Číslovky jsou psány arabsky. c Gramatická nuance, z řejm ě se jedná o „purkrabího“.

60.

Výpis záv ěti m ěšťana Va ňka Pli čky, který byl vydán 25. ledna 1577 na žádost jednoho z poz ůstalých, Jana Chenste čky. Podle tohoto výpisu odkazuje svému švagru Matouši Hadovi 15 kop, 6 kop svému zeti Adamovi, do krej čovského cechu 2 kopy, do Veselí 3 kopy, Ondrovi Hlouškovi 7 kop, sirotk ům jistého Pecky 14 kop. Sirotk ům nebožtíka Václava Mrá čka 40 kop, které zanechal na rycht ě v Sob ěslavi.

1566 únor 6., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Pod textem p řitišt ěná pe čeť.

Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Amen. Léta 1566, v úterý, den památky Svaté panny Doroty b , Van ěk Pli čka leží v nemoci a v kázni Boží, sa p ři rozumu a pam ěti dobré užívaje, u činil rozkázání o state čku svém. Nejprve oznámil co jest komu dlužen. Ji říkovi do <…> 40 c kop, ty se platiti mají, ve[j]ru ňky

157 po 5 kopách, jich v knihách m ěstských zápis ukazuje. It[em] švagru mému Matoušovi Hadovi 15 kop, Peckovským sirotk ům 14 kop, k obci Veselské za 1 t[žber] ryb 3 kopy, Vondrovi Hlouškovi 7 kop, do cechu krej čím 2 kopy, Adamovi, zeti mému 6 kop, Št ěpánkovi 1 kopu 20 g[r], sirotk ům nebožtíka Václava Mrá čka do Sob ěslavi 40 kop, ty sem jí k<…>stí na <…> v Sob ěslavi p řed purkmistrem a pány téhož m ěsta a ty jest po[u]kázal u Šímy na domu 32 kop a u Jana Chenste čky 8 kop, Chvejnu za vína 20 kop d.

A tohoto kšaftu výpis vydán jest Janovi Chenste čkovi na žádost jeho s povolením purkmistra a konšel ů ku pot řeb ě jeho. Stalo se v první pátek [v] post ě. Léta 1577 e.

[Bez indorzátu.] ______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b.P ři editování tohoto testamentu byla brána v potaz tato datace. c Číslovky jsou psány arabsky. d Podtržení odpovídá originálu. e 25. ledna 1577.

61.

Testament m ěšťanky Anny Balkové obsahující podrobný soupis odkaz ů. Své dce ři Důř e, která se o ní starala, odkazuje částku 36 kop pražských, ložní šaty, o něž se má rozd ělit se svou sestrou Zv ěř inovou. Jí a jejím d ětem pak odkazuje celkovou částku 25 kop. Své další dce ři Markét ě Čudíkové 18 kop, synu Tomášovi 36 kop, dalšímu synu a Ji říkovi do Malšic 4 kopy a Dorn ě 1 kopu. Ke kostelu pak na vosk a víno 4 kopy, Janu Nemravovi, který je jí dlužen částku 148 kop, odpouští splátku 8 kop a do Dráchova ševcové 1 kopu. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány, nyn ější i budoucí.

1566 únor 13., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135.

158 Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Léta pán ě 1566, v pátek den S[va]té Lucie, u činila j[es]t rozkázání poctivá vdova Anna Balková, o statku svém, sa rozumu st řízlivé[h]o a pam ěti dobré. It[e]m žádnému nic nejsem dlužná. It[e]m jakož mám na gruntu u Jana Nemravy 148 b kop. It[e]m D ůř e, [d]ce ři své, nejprve, kteráž mne opatrovala, odkazuji 36 kop [pr]a[žských], vzal od D ůry 24 kop, zítra 12 kop odm ěny c. It[e]m Zv ěř inovým d ětem dvejm odkazuji po 15 kopách [pr]a[žských] a samé Zv ěř inový, [d]ce ři své, 10 kop. It[e]m synu své[m]u Tomášovi, odkazuji 36 kop [pr]a[žských]. It[e]m bratru své[m]u Ji říkovi do Malšic 4 kopy. It[e]m Markýt ě Čudíkové, [d]ce ři své, <…> 18 kop. It[e]m dív četi Dorn ě, Říhy záme čníka 1 kopu [pr]a[žskou]. It[e]m k Božímu domu na vosk a víno 4 kopy. It[e]m Janovi Nemravovi odpouštím jeden ve[j]ru ňk neposledních pen ězích 8 kop. It[e]m do Dráchova pod Doubí ševcové 1 kopu [pr]a[žskou]. A tak tu sumu po řád, jakž osoby poznamenaný sou, bráti mají, jedni po druhých. Stalo se dne a léta naho ře psaného. A co se šat ů ložních dotý če, o ty aby se D ůra [se] sestrú svú Zv ěř inovú rozd ělila v ěrn ě a práv ě.d Poru čníky mocné činí[m] pana purkmistra [a] pány nyn ější i budoucích.

Barbora na míst ě Ji říka, manžela svýho, kšaft j[est] to p řijala. e

Léta f 1572, v pátek de[n] Svaté[h]o Jakuba apoštola 359 , za purkmistra Jana Rozou[m]ka, Adam z Tu čap, na míst ě Doroty, dcery Balkový, a ma[n]želky své vzal na tuto kšaft <…> g, na kterýž položil Václav Hubatých 30 kop, za dv ůr syrotkú Ne[m]ravovských h, z týchž pen ěz p řijal svrchu dot čený Ada[m] na sp[ra]vedlivost Doroty i, manželky své podle tohoto kšaftu 8 kop [pr]a[žských]. It[e]m pa[n] purkmistr [a] páni vzali z téhož závdavku náležejícího dluhu za ryby 15 kop. It[e]m K<…>st<…> sedlá ř, Jan Fejtl kostelnici s[umu] na odkaz k záduší

359 25. července 1572. Srov. Fridrich – Rukov ěť …, s. 160 a 217.

159 podle <…> j, k[e] kostelu S[vatéh]o Petra p řijali z týhož závdavku 1 kopu 40 g[r] [pr]a[žských]

<…> má z[e] závdavku 2 kopy 20 g[r]. It[e]m Jan Rozoumek přijal z téhož závdavku za dluh p ůjčený Janovi Ne[mr]amovi 5 kop 24 g[r] [pr]a[žských]. A tak ten závdavek zaúplna vyvzat j[es]t, Václav Hubatých se kvituje z týchž 30 kop k za purkmistra Jana Rozoumka. Léta naho ře psaného.

[Obálka:] Kšaft Anny Bálkové. Kšaft p řijali.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Číslovky jsou psány arabsky. c Vsuvka je psaná dodate čně velmi drobným písmem. d Dluh byl dopisován dodate čně. Jeho umíst ění odpovídá originálu, protože chybí zkratka o jeho za řazení do textu. e Od tohoto místa až na samý konec je text dopisován pozd ěji, jiným rukopisem. f Níže psaný text do konce testamentu je dopisován dodate čně. g Nad p řeškrtnutým textem je psaná vsuvka, která je velmi ne čitelná. h Vsuvka psaná po levé stran ě textu, podle zna čky uprost řed pat ří na toto místo. i K řestní jméno psané nad řádkem. j Nad p řeškrtnutým textem je psaná vsuvka, která je velmi ne čitelná. k Vsuvka psaná pod řádkem.

62.

Testament m ěšťanky Doroty Velkové obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek odkazuje d ětem Václavovi, Janovi, Pavlovi, Ann ě a Alžb ětě. Pokud by některé z nich zem řelo, má jeho díl p řejít na ostatní živé sourozence. Za poručníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Dušek Kratochvíle a rychtá ř Ond řej Meryka.

1567 leden 17., [Sob ěslav] a

160

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já, Dorota Velková poz ůstalá vdova po nebožtíkovi Janovi Velkovi, činím kšaft a rozkázání o state čku mém jmovitém i nemovitém, sa ješt ě p ři pam ěti a rozumu st řízlivého. Co sem komu dlužen. It[e]m sládkovi do V řesné 360 5 kop, má na to 6 g[r]. Mlyná ři do m ěsta 2 kopy. Dorot ě pangra čího [!] 1 kopu, j[es]t zase mi od f ůry dlužna 16 g[r]. Sýkorovi hrn číři za kamna, o ty kamna není smlouvy. Pýchovi fará ři 29 g[r]. Jírovi peka ři za 1 [s]t[rych] ovsa 10 g[r]. Poh ůnkovi Jarošovi 1 kopu a 2 košile, jednu ln ěnou a druhou konopnou. Též 2 f ěrtochy, jeden ln ěný a druhý konopný. Za 1 t[žber] ryb obecních 3 kopy. Sedlák ům p řeho řovským za 2 kopy ryb 4 kopy. Václavovi Litochlebovi t ři sáhy d řev. Jakubovi Ješkovic 7 kop šindele. Trojanovi za klobouk 10 g[r] a jednu f ůru Trojano[vi] sem dlužna b. Panu Janovi Maškovi za 1 v[árku] piva. Vav řincovi Holubovi za 1 v[árku] piva. Co sou mn ě dlužni. It[e]m bratranec nebožtíka manžela mýho ze Mníšku 361 za 11 kop 30 g[r]. Van ěk Čoudek v Libozejích na spravedlivost nebožtíka manžela mýho dal 4 kopy též hrachu měř ici moravskou a též podruhý dal 3 čtvrti hrachu i to pak více spravedlivosti nebožtíkovi Jano[vi], manželu mému, poz ůstal, to vše za ni ješt ě z ůstává. Havlovi, bratru na Vand ě [!] dali jsme 2 kopy.

360 Samota a tvrz u Veselí nad Lužnicí. V r. 1385 pat řil Vilému Hrochu ze Lhoty, v 16. století v držení Vrchotických z Loutkova. V letech 1693 – 1736 pat řila k Třeboni a od r. 1580 ke Kardašov ě Řečici. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s 982. 361 Z řejm ě vesnice u Jind řichova Hradce. Od 15. století p říslušela k Hradu Stráže. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 615.

161 Též když stonal v Rychnov ě poslali jsme mu 5 kop míš[e ňských]. Lepeška ze Zv ěrotic dlužen 3 kopy, vzel ty peníze od v ězení volný, od Žabky na to p ůjčil nebožtíkovi Janovi 1 kopu. Též Lepeška dlužen na víno 12 g[r]. Co se statku dotý če a mého podílu, což ho koli málo neb mnoho, ten všecek odkazuji dítkám svým. A jestliže by který prv um řelo, jeho podíl spadni z jednoho na druhého, jakožto na živé poz ůstalé. Tito sirotci poz ůstalí jménem Václav, Jan, Pavel, Anna Alžb ěta. Poru čníky mocné činí[m] pana Petra Smr čku a pana purkmistra nyn ějšího i budoucího, p ři kterýmžto kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Dušek Kratochvíle na míst ě pana purkmistra, Vond řej Meryka na míst ě pana rychtá ře. Stalo se ten pátek po [o]ctavu T ří Králové[m]. Léta 1567.

[Obálka:] Kšaft Doroty Velkový 1567.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Psáno pod řádkem.

63.

Testament m ěšťana Viktorín Sumsar, kterým sv ůj statek odkazuje manželce a d ětem a svému vnuku Old řichu Volbramu ze Skalice 3 kopy. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Vít Stra ňanský a rychtá ř Václav Hruška.

1569 říjen 1., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť.

Léta Pán ě 1569, tu sobotu po S[vaté]m Václav ě P řenesení, Viktorín Sumsar u činil kšaft.

162 Co sem komu dlužen. Jírovi synu svému sem dlužen 7 kop. Rozoumkovi 1 kopu. Panu Petrovi Smr čkovi okolo 50 g[r]. Jakubovi Ješko[v]i 18 g[r]. Kubí čkovi ková ři o[ko]lo 28 g[r]. Co sou mi dlužni. Pan Vond řich Volbram z[e] Skalice z gruntu vnú čkovi <…> jako krej čí j[es]t 3 kopy. Statek m ůj movitý i nemovitý, ten všecek odkazuji manželce mé i s dítkami mými. Při to[m] sou byli M[oud ří] a O[patrní] Vít Stran ěnský na míst ě p[ana] purk[mistra], Václav Hruška 362 na míst ě rychtá ře. b

[Indorzát:] Kšaft Viktorína tesa ře. Přijali sou jej. [15]69. c

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Sv ědci, kte ří se sepsání testamentu ú častnili jsou psáni grafitovou tužkou, na rozdíl od ostatního textu, který je psán inkoustem. c Indorzát je psán odlišným rukopisem.

64.

Testament m ěšťana Ondry Ma čů obsahující vý čet dluh ů a pohledávek. Sv ůj statek odkazuje d ětem Tomášovi, Apolen ě a Lidmile. Pokud by n ěkteré z nich zem řelo d říve, než by se dožilo dosp ělosti, má jeho díl spadnout na zbylé živé sourozence. Zárove ň žádá, aby v případ ě prodeje statku, byla jeho sest ře Mandelín ě vyplacena částka 10 kop míše ňských s pravidelnými splátkami 2 kop. Sou časn ě udává, že podíl po jejich otci jí

362 V letech 1569 – 1570, 1572 – 1575 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

163 již vyplacen byl. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Melichar klobou čník , rychtá ř Mikuláš Čapek a konšel Jan Makovský.

1570 duben 19., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Vondra Ma čů , znamenavší nedostatek zdraví svého, činí[m] kšaft a rozkázání o m ůj statek jmovitý i nemovitý. Co sem komu dlužen. Janovi Rozoumkovi 5 b kop 21 g[r]. Janovi Št ětkovi 40 g[r]. Mat ějovi Kváskovi 4 ½ kopy, má na to 1[s]t[rych] je čmene. Mat ějovi Salvovi 8 kop p ůjčených pen ěz. M[at ějovi] [?] Červenkovi 36 g[r]. Co sou mn ě dlužni. Ku čera sedlák v Deštný[m] za kon[ ě] den mi 10 kop míš[e ňských]. Odkaz. Tomášovi, Apolón ě, Lidmile, d ětem mým, statek m ůj jmovitý i nemovitý, což po dluzích zůstane, to vše jim odkazuji a jestliže by který um řelo prv let došlý, spadni z jednoho na druhé. A z toho statku d ěti moji, a ť Mandelín ě sest ře mé, 10 kop míš[e ňských] dáti, když by se grunt prodal, aby jí po ve[j]ru ňcích po 2 kopách míš[e ňských] každý rok do tý sumy dávali. Stránka, kterúž j[es]t jí po otci náležela, tu sem já jí všecku vypravil. Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opat[rní] páni, Melichar klobou čník na míst ě purkmistra, Mikuláš Čapek na míst ě rychtá ře, Jan Makovský 363 toho času konšel. Stalo se tu st ředu p řed S[vatý]m Ji řím, léta pán ě 1570.

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Vondry Ma[š]kovic, 1570. J[es]t od kšaftu dáno.

363 V letech 1569 – 1570 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

164 Čten kšaft tento <…>. Léta [15]70. c

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Číslovky jsou psány arabsky. c Indorzát je psán trojím rukopisem.

65.

Testament m ěšťanky Markéty, vdovy, obsahující podrobný vý čet pohledávek a soupis odkaz ů pro jednotlivé své potomky Jachyma, Vespeciána a Daniela, dále pro svou schovanku Kate řinu a osazenstvo statku, jimž odkazuje hmotné v ěci, vybavení domácnosti i hospodá řství. Žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí.

1570 kv ěten 8., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Léta Pán ě 1570, v pond ělí, den S[vatéh]o Stanislava. Já, Markýta vdova, uznávajíce nedostatek zdraví své[h]o, souce ješt ě p ři dobré pam ěti, rozumu st řízlivého, u činila sem poznamenání a po řízení state čku své[h]o, jakž ho koli dosti, málo j[es]t, pen ěz žádných jsem nem ěla. Také žádné[m]u nic dlužna nejsem. Toto sou mi dlužni. It[e]m na chalup ě v Bošilci j[es]t jest ě 5 kop [pr]a[žských] a jedni v čili [!], ten má který plati[t]. It[e]m v Čerazi v nájmu u Kubový jedna krá[v]a. It[e]m b ve Zvozn ě sou mi dlužni p ůl kopy, Vondra Barš ů z Čeraze o tom dob ře ví. It[e]m co

165 j[es]t poz ůstalo nádobí cínového i jiných v ěcí, šat ů ložních i chodících, o to všecko synové moji aby se porovnali a rozd ělili, co více toho ostane, jestliže by mn ě pán B ůh smrti neuchoval, syn m ůj Daniel, aby to všecko k sob ě p řijal, a to dob ře opat řil a schoval. Jemu to mocn ě porou čím, aby se tet ě namluviti nedal, aby potom o to nep řišel. It[e]m v alma ře v síni sou čty ři kotlíci k rybá[m] a jeden rendlík železný a jedna nádobka malá mosazná, jako polože[j]líci. It[e]m jedno pouzdro d řev ěného talí ře a 12 lžic. It[e]m v komo ře j[es]t m ěděný hrnec. It[e]m též v komo ře sou lžíci rózný železný. It[e]m t ři konve velký a 2 polopinty a jedno polože[j]t[lík]. It[e]m mis cínových j[es]t 11 a dvanáctá velká místa j[es]t v Bukovšt ě, dali mi na ní 10 g[r] a že[j]tlík másla. Byla koupena za 1 kopu, mohou jí sob ě vyplatiti u Pavlovic Kryštofa. It[e]m talí řů cínových j[es]t 12 a mederú čka [!] jedna. It[e]m sou čty ři lžíce železný. It[e]m šat ů ložních j[es]t 6 pe řin velkých a podušek 6 j[es]t a t ři polštá ři a čtvrtá žabka. It[e]m st ůl jeden v[e] sv ětnici a dv ě postele velký, v komo ře a kole čko jedno, jako na n ě[m] vozí. It[e]m což j[es]t koli v truhle šat ů bílých, o to o všecko aby se synové moji rozd ělili a srovnali, Jáchym, Daniel, Vespecián [?!], v ěrn ě a práv ě. It[e]m jestli by mn ě pán B ůh smrti neuchoval, za to prosím, aby Kate řin ě, sest ře Martina starého Ra čmana, dali jednu cíchu konopnou, zánovní, a jednu rouchu a to proto, že j[es] mn ě v nemoci mé opatrovala a ochra ňovala v ěrn ě a práv ě jí sem to všecko poru čila a jí věř ila. It[e]m též za to prosím, aby Kate řin ě schovanici, m ě kteráž j[es]t u Kal ů, dali jednu truhlu krajní, ke dvoru, k oknu a pe řinúci [!] jednu a podušku jednu, jestliže se bude pěkn ě poctiv ě chovati. It[e]m druhé d ěve čce Ká či, kteráž j[es]t u Škarydkový odkazuji, aby jí dali jednu cíchu ln ěnou a druhou konopnou, aby toho jejím p řátel ům nedávali, to p ři sob ě chovali, jestli by v tom um řela, aby to p ři nich z ůstalo. It[e]m almaru velkú, která j[es]t v s<í>ni ve dvo ře panským, jestliže jí budou chtíti tet ě dáti neb j[es]t mn ě za ní prosila. It[e]m rouch v truhlici j[es]t 8 všech. It[e]m též v komo ře j[es]t jedna houn ě.

166 It[e]m u kolá ře za hradem v ulici, j[es]t sud dubový, št ůs v ěderný, aby syn m ůj Daniel jej vzal, m ůž[e] do n ěho šaty schovati, jestlipak, že by syn m ůj, Daniel, v tom nep řišel a Pán Bůh mn ě smrti neuchoval. Za to prosím Moudrých Opatrných, pana purkmistra [a] pán ů, což tu koli mnoho nebo málo j[es]t, aby to opat řili a zape četili , neb j[es]t v tý komo ře p ůda d ěravá, aby se tam někdo nespustil a to[h]o nepobral. A tomu mému poru čení aby se zadosti stalo.

Daniel žádal, aby mu to vše vydáno bylo.

[Obálka:] Kšaft Markýty, vdovy v panským dvo ře [15]70.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Na tomto míst ě text pokra čuje jiným rukopisem. Stejn ě tak psací ná činí je znateln ě ost řejší.

66.

Testament m ěšťana Jakuba, mlyná ře na Suchém mlýn ě obsahující podrobný vý čet pohledávek. Sv ůj statek odkazuje rovným dílem manželce Kate řin ě a dv ěma d ětem Ji říkovi a Marjánce. Svému otci Janovi Chmelíkoví, mlyná ři na mlýn ě Rytí ř, odkazuje 13 džber ů žita a uvádí, že mu vyplatit částku 3 kop za koupeného vep ře. Žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Jan Makovský z Makové, který testament psal, a spoluradní a konšelé Melichar klobou čník a Václav Mrá ček.

1570 prosinec 12., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Boha Otce, i Syna i Ducha Svatého, vše jednoho

167 Hospodina. Jakub na Suchým mlýn ě364 , m ěšt ěnín sob ěslavský, sa pam ěti dobré a rozumu dobrého a zdravého, znamenavší, že v trestání Božím, jsouce v nebezpe čenství zdraví svého jest. A protož podle řádu a práva m ěsta, řídil j[es]t o state čku svém takto. Nejprve poznamenati rozkázal, že on žádnému nic dlužen není. Co pak jiní lidé jsou mu dlužen, to se po řád zapsáno najde. Item Václav Vod ňanský, peka ř, jest mi dlužen deset kop hotových pen ěz p ůjčených. Item Ludmila Tr čková stará, j[es]t mi dlužna deset kop, též hotových pen ěz p ůjčených. Item Ji řík Št ěch z Debrníka, z ůstává mi dlužen za jednu prostici soli, dv ě kop ě míš[e ňských]. Item Mat ěj Kulhánk ů j[es]t mi dlužen jeden strych žita. Item Vašta, jako [z] Vlastibo ři, byl nyní j[es]t u Kate řin ě j[es]t mi dlužen p ůl druhého strychu žita. Kate řin ě, manželce své se dvouma dítkami jejími Ji říkem a Marjánkou, odkazuji všecek statek sv ůj motivý i nemotivý v rovný díl, aby se o n ěj v ěrn ě a práv ě (neuchová-li mne Pán Bůh) b rozd ělili. Však s touto výminkou, aby z téhož statku mého otci mému milému, Janovi Chmelíkovi, ze mlýna Rytí ře, pon ěvadž j[es]t mi otcovsky k živnosti pomáhal, aby vydáno bylo po smrti mé hned t řináct džber ů žita. A za vep ře, kterého sem od n ěho koupil, aby jemu, otci mému, zaplaceno a dáno bylo t ři kopy. Naposledy prosil, aby pokudž by ho Pán B ůh neuchoval, aby po smrti jeho tato poslední v ůle jeho nebožtíka, kšaft od pana purkmistra a konšel ů m ěsta Sob ěslavi, pe četí m ěstskú stvrzen byl. Při řízení a p řijímání tohoto kšaftu sou Mistr Jan Makovský z Makové toho času purkmistr jenž j[es]t i tento kšaft spisoval, v nebytí doma radního písa ře, Melichar klobou čník, Václav Mrá ček, 365 spoluradní a p řísežní konšelé.

364 Suchý mlýn v Sob ěslavi byl vystav ěn v r. 1552 mlyná řem Mat ějem Suchým na obecním pozemku nad Solinským rybníkem. Jeho název symbolizuje možnosti jeho užití. Od samotného po čátku jeho existence byly totiž omezeny. Obec si vymínila, že „ … mlyná ř smí užívat jen vody p řebyte čné … “. V r. 1560 byl prodán mlyná ři Petru s podobnou podmínkou, že „ .... vody, která jde ke mlýnu, smí mlyná ř užívati, pokud by jí nebylo třeba na rybníky, jinak nic … “. Do majetku tohoto Jakuba mlyná ře p řešel v r. 1563, když jej, jako Jakub z Rytí ře, koupil za 240 kop. Po smrti p řešel na jeho otce Chmelíka z Rytí ře, který jej v r. 1573 prodal Jakubovi z Příkop ů. Srov. Klempera Josef (dále Klempera) – Vodní mlýny v Čechách, 5. díl, Praha 2002, s. 131 – 133; Lintner – Suchý a And ělský mlýn v Sob ěslavi, JSH 6, České Bud ějovice 1933, s. 22 -26 a dále srov. testament č. 79. 365 V letech 1570 – 1579 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A

168 Stalo se v outerý p řed Svatou Lucií a Otýlií. Léta pán ě 1570.

Jan p řijal j[es]t tento kšaft z mlýna Rytí ře. c

[Obálka:] Kšaft nebožtíka Jakuba, na Suchým mlýn ě. Čten kšaft [15]78.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Závorka je psaná také v originále. c Dodatek je psán jiným rukopisem. Vzhledem k tomu, že testamentu je psán samotným purkmistrem, jedná se o městského písa ře.

67.

Testament m ěšťana Cypriána Lasla obsahující podrobný vý čet odkaz ů. Nejv ětší částky odkazuje svému pánu Petru Voku z Rožmberka a manželce Zuzan ě, konkrétn ě 100 kop míše ňských. Manželka má ze statku p ředevším vyplatit sumu, kterou odkázal Rožmberkovi. Z částky 28 kop, kterou mu bratr Mikuláš dluží po jejich matce, v ěnuje své nete ři Ann ě 18 kop, p řičemž zbylá suma je odkázána práv ě Mikulášovi. Svému bratru Jarolýmovi, sestrám Markét ě a Ann ě Šelakové odkazuje částku 10 kop. Sest ře Dorot ě 5 kop a jejím d ětem spole čně 6 kop. Ty mají být vydány pouze jim a žádá poru čníky, aby Dorot ě zabránili v jejich vyzdvižení. D ětem své sestry Anežky, odkazuje spole čnou částku 20 kop, d ětem Jana Tr čky 18 kop a Vav řince Holuba 10 kop. Pokud by se n ěkterý z poz ůstalých s odkázanou částkou nespokojil, nemají mu poru čníci vydávat nic a takto nevyplacené sumy mají být vydány jeho žen ě Zuzan ě. Za poru čníky ustanovuje svého pána, Petra Voka z Rožmberka a purkmistra a pány. Sou časn ě žádá Petra Voka z Rožmberka, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen pe četí.

4/67 – 4/85, kt. č. 490.

169 1573 říjen 24., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Pod textem p řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Amen. Já, Cyprián Lasl, 366 m ěšt ěnín z města Sob ěslav ě, le č koliv ěk zdaru pána Boha všemohúcího pam ěti i rozumu dobrého užívajíc, pokudž mi je[h]o Svatú milostí pop řát rá čil dobré, užívajíce a rozjímajíce sob ě, tohoto bídného světa čas nestálý a v ěk života našeho krátký i také kterak jest jistá smrt, ale nejistá hodina smrti vždy den ode dne k zachvácení našemu, jsa p řibližujíce a mocn ě o všem o tom napsáno a výstrahu jistú, abychom bd ěli, že nevíme dne ani hodiny i necht ějíce, aby po mé smrti mezi p řáteli mými o m ůj statek, kteréhož mi všemohúcí pán B ůh z[e] své št ědrosti pop řáti rá čil, i žádné r ůznice a nesnáze byly. Takto své zřízení a kšaft činím. Ite[m] dlužen žádnému nice nejsem. Ite[m] Jeho M[ilosti], Vysoce Urozenému pánu, panu Petrovi Vokovi z Rožmberka, Jeho [Milos]t[i] pánu mému milostivému, odkazuji 100 kop míš[e ňských]. Ite[m] Zuzan ě, manželce mé, statek sv ůj jmovitý i nejmovitý, což koliv po t ěch 100 b kopách míš[e ňských], kteréž je[h]o [Mil]o[s]t[i] p ředkem po mé smrti vyplatiti má, mocn ě jí odkazuji a z toho statku osobám níže poznamenaným, aby vyplatila. Ite[m] Mikulášovi Laslovi, bratru mému, odkazuji 10 kop míš[e ňských], kteréž mám na domu jeho po nebožce matce mé, 28 kop míš[e ňských], kteréž jest mn ě po ve[j]ru ňcích zased ěl, t ěch 10 kop, aby sob ě vyrazil a víc 18 kop míš[e ňských] Ann ě dce ři jeho odkazuji, aby on Mikuláš, bratr m ůj, panu purkmistru a pán ům takové peníze na rathaus položil a když by jí Pán B ůh k místu pomohl, tu aby jí takové peníze vydané byli. Ite[m] Dorot ě sest ře mé odkazuji 5 kop míš[e ňských]. Ite[m] d ětem Doroty sestry mé odkazuji 6 kop míš[e ňských], a ty aby jim vydáni nebyli, až k místu p řijdou a jestliže by pán B ůh kterého z těch d ětí smrti neuchoval, a ť spadá z jednoho na druhého. A jestliže by pak Dorota sestra má, takové peníze do let t ěch d ětí pod jakým obmyslem a neb rukojemstvím cht ěla takové peníze vyz[d]vihnúti, aby jí vydány nebyly. Ite[m] Václavovi synu nebožky Anežky sestry mé, odkazuji 8 kop míš[e ňských].

366 V letech 1558, 1560 a 1570 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

170 Ite[m] Alen ě dce ři nebožky Anežky sestry mé, odkazuji 8 kop míš[e ňských]. Ite[m] Dorot ě dce ři nebožky Anežky sestry mé odkazuji 2 kopy míš[e ňské]. Ite[m] Janovi synu nebožky Anežky sestry mé, kterýž jest v Kaplici 367 , odkazuji 2 kopy míš[e ňské]. Ite[m] Jarolýmovi bratru svému, kterýž jest v Kaplici odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Ite[m] Ann ě Šelakový, sest ře mé, kteráž jest v Kaplici odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Ite[m] Markýt ě sest ře mé, kteráž j[es]t v Kaplici odkazuji 10 kop míš[eňských]. Ite[m] Josefovi synu Jana Tr čky odkazuji 6 kop míš[e ňských]. Ite[m] Václavovi synu Jana Tr čky odkazuji 6 kop míš[e ňských]. Ite[m] Lidušce dce ři Jana Tr čky odkazuji 6 kop míš[e ňských]. Ite[m] d ětem Vav řince Holuba odkazuji 10 kop míš[e ňských]. Ite[m] Janovi B ůžkovi pro dobré p řátelství, kteréž jsme mezi sebú jm ěli odkazuji 8 kop míš[e ňských]. Ite[m] co č jsa dotý če Anny Řeho řovic, ta má u m ě truhlu v 10 kop míš[e ňských], kteréžto peníze nebožka manželka má, jest jí p ůjčila. já sum[u] jsem jí p řip ůjčil 2 ½ kopy míš[e ňské] na mísu cínovú a na m ěděnci, jestliže 10 kop míš[e ňských] Zuzan ě manželce mé položí, a ť jest jí to všecko navráceno nebo 2 ½ kopy míš[e ňské] jí odpouštím. A poru čníky mocné činím p ředkem je[h]o [Mi]l[ost] pana, pána mého Milostivého a tolikéž pana purkmistra a pány, pokudž by Zuzan ě, manželce mé, kdyjaká pot řeba nastala a k jich té[to] jse utekla, v tom ve všem aby jí za ochránce býti mohli. A kdož by koli na tomto na řízení a kšaftu p řestáti necht ěl, tomu a ť jse nic nedává a to všecko a ť za manželku mú zůstane. Avšak p řesto všecko chce-li Zuzana, manželka má, komu co výše u činiti nebo dáti, to p ři v ůli její poz ůstavuji. Toho na sv ědomí a na potvrzení všeho dožádal sem jse je[h]o [Milos]t Vysoce Urozeného pána, pana Petra Voka z Rožmberka, jeho [Milos]t pana, pána mého milostivého, aby k tomuto kšaftu a na řízení pe čeť svú p řitisknúti dáti rá čil, jenž jest psán v sobotu p řed Svatými Šimonišem a Judou Apo<štoly>. Léta et [cetera] LXXIII.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

367 Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 399 – 400.

171 b Číslovky jsou psány arabsky a mezi textem a číslovkou je zobrazená dlouhá poml čka.

68.

Testament m ěšťanky Johanky Koumarky, která sv ůj statek v Mokrém rovným dílem odkazuje syn ům Markovi, Vítovi, Mat ějovi a Adamovi a žádá své dcery Kate řinu a Evu, aby svým bratr ům ne činili potíže. Na Fifrdovském statku nemají její synové mít žádný podíl, celý statek rovným dílem odkazuje Kateřin ě a Ev ě a k tomu všechny své šaty. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány a žádá pány radní, aby byla zaplacena částka ze sepsání testamentu. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Jan Tr čka a rychtá ř Šebestián Roubík.

1574 leden 22., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já, Johanka Koumarka, znamenajíc nedostatek zdraví svého i nechtíc, aby po mé smrti jaké soudy a nevole vzniknúti m ěli, činím kšaft a rozkázání o state čku mé[m] jmovitém i nemovitém, jsuc dobrého a st řízlivého rozumu zp ůsobu tímto. It[e]m komu jsem co dlužna. It[e]m Jeho milosti panu, pánu mému milostivému dlužna jsem za sedm v ěrtel ů piva 8 kop 10 g m[íše ňských], na Bechyn[i] bylo tehdáž pivo po 1 kop ě 10 g[r] m[íše ňských]. Ten dluh ať j[es]t zaplacen z gruntu Koumarkovského ve vsi Mokrým. It[e]m Václavovi Hruškovi dlužna sem 2 kopy 40 g[r] m[íše ňských]. It[e]m Řeho řovi Smr čkovi 1 kopu 20 g[r] m[íše ňských]. It[e]m Markovi kolá ři 2 kopy m[íše ňské]. It[e]m Vondrovi Baršovi do Čeraze, který v Svinech j[es]t, dlužna sem 2 kopy m[íše ňské], ti dluhové, a ť se z gruntu Koumarkovského ze vsi Morkého splatí. It[e]m což se dotý če ostatku statku mého, tu v Mokrým b, což by ho po dluzích koliv se spravedliv ě vyhledalo a poz ůstalo, ten odkazuji čty řem syn ů[m] svým, jménem Markovi,

172 Vítovi, Mat ějovi, Adamovi. O to aby se bez hadru ňků rovným dílem pod ělili a vyzdvihovali. A Kate řina [a] Eva, tu by jim, bratr ům vzácným c, p řekážky ne činily. It[e]m na dom ě Fifrdovském, tu a ťd synové moji nic nemají, ale však já odkazuji Kate řin ě i [E]v ě, dcerám mým, to e co sem na to[m] domu vyplatila, koliv aby se o to rovným dílem tož bez p řekážky syn ů mých pod ělili. It[e]m jednu krávu, kterúž mám na témž dom ě Fifrdovském, Kate řin ě a Ev ě odkazuji a k tomu šaty ložní i chodící v rovné pod ělení dávám po smrti mé. Poru čníky mocné činí[m] pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí, aby v ůli mú tuto poslední k platu p řivést rá čili. Při tom kšaftu byli jsou Moud ří [a] Opatrní, na míst ě pana purkmistra Jan Tr čka, Šebestián Roubík rycht[á ř]. Stalo se v pátek po Svatých Fabiánu a Šebestiánu. Léta 1574.

[Indorzát:] Kšaft Johanky Koumarky na Fifrdov ě. Ten kšaft otev ře[n] v pátek p řed Št ědrý[m] dne[m] 368 na dožádání Mat ěje Mokrýho kožišníka.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Vsuvka psaná nad řádkem. c Vsuvka psaná nad řádkem. d Částice psaná nad řádkem. e Zájmeno psané nad řádkem.

69.

Testament m ěšťanky Kate řiny Chybové, jenž sv ůj statek, který z ůstane po jejích rozsáhlých odkazech, v ěnuje rovným dílem dce ři Voršile a synu Janovi, kte ří se o n ěj mají spravedliv ě rozd ělit. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější

368 23. prosince.

173 i budoucí a žádá pány radní, aby byl obsah testamentu beze zbytku napln ěn. Sv ědky jsou rychtá ř Šebestián Roubík a konšelé Václav Hubatý a Jan Tr čka.

1574 únor 23., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já <…> a Chybová, znamenavší nedostatek zdraví svého, obávajíce jse, aby po mé smrti žádných hadru ňků ani soud ů [mezi] mými p říbuznými o statek m ůj, kteréhož mi pán B ůh z milosti své prop ůjčiti rá čil a nebylo o n ěm, takto s jistú v ůlí mou porou čím. It[em] žádnému nic dlužna nejsem. It[em] co jsou mi dlužni, to nevím, po če[t] j[es]t bylo [!] b. It[em] Řezná za dva sudy piva It[em] Zrzavý sládek za 1 sud. It[em] Kalová za dva v ěrtele piva. It[em] Pond ělí ček okolo 4 kop. It[em] Červenková 2 kopy. It[em] Fejtlová 5 kop, tý opouštím polovici. Odkaz. It[em] co jse zlatech dotý če, ty všecky odkazuji d ětem Mikuláše Čapk ů všem spole čně i s pravnukem vnu čky mé Anny Nemravky, aby se o ty zlatý v ěrn ě a práv ě rozd ělili a což by jsi na t ěch zlatých, aby každý z nich za dvacet kop jich vzal, nedostalo, dý z domu mého, aby jim p ředn ě dodáno bylo. It[em] syrotk ům poz ůstalým po nebožce Apolón ě, kterým jsem též babka, t ěm odkazu 10 kopách míš<[e ňských]>, aby jse jim z domu mého po 5 kopách úroky vyplatilo, kdyby se d ům prodal. It[em] slad jeden odkazuji Ann ě Řepový vnu čce mé a 10 kop míš[e ňských] k tomu hotových. It[em] Voršile, dce ři mé, tý odkazuji 4 slady. It[em] pivo, které j[es]t na kádech [!], to odkazuji Voršile dce ři své a Ann ě Řepový vnu čce mé. It[em] <…> odkazuji 5 kop míš[e ňských], ty aby jí Voršila vyplatila nejn čko 2 kopy a potom leckdys po 1 kop ě. It[em] Rosový odkazuji 1 kopu, tu hned aby jí dala Voršila, co j[es]t mi pak dlužna, to jí odpouštím. It[em] Ann ě, vnu čce mé kulhavý, dce ři Voršilin ě, odkazuji jedno lože šat ů p ěkné. It[em] více šat ů ložních i co v truhlách j[es]t, bílých i jiných všech, ty odkazuji d ětem Čapkovým samým, aby se o to v ěrným dílem

174 rozd ělily. It[em] pravnú čátku mé[m]u Nemravovýmu, tomu odkazuji páte říček se čty řma groši pozlacenými, víc co jich bude, ty Voršile, dce ři mé a Janovi, synu mé[m]u odkazuji. It[em] d ům sv ůj se všemi nábytky, co jich koli j[es]t i syrovými, se všemi p řípad ů smrti c, kteréžby se najíti kdekoli mohly, krom t ěchto odkaz ů, ty odkazuji Voršile dce ři mé a Janovi synu mému, aby se o to rovným dílem, též i o klenoty, bez všech r ůznic a soud ů rozd ělili. Poru čníky mocné činím pana purkmistra, pány nyn ější budoucí, to proše, aby nad tím pozor a bedlivost j li, aby se tomuto mé[m]u vlastní[m]u a jistému po< ří>zení a jisté v ůli, beze všelijakých odpor ů mi z<…>v ěnujíc žádosti stalo. Při tom kšaftu byli Václav Hubatý a Jan Tr čka toho času konšelé a Šebestián Roubík toho času rychtá ř. Stalo jse léta 1574 v outerý p řed S[vatý]m Mat ěje[m] d. [Obálka:] Kšaft Kate řiny Chybový, vdovy et [cetera].

______Edi ční poznámka: a K řestní jméno psané nad řádkem. b Poznámka, která se podle originálu vztahuje k dalším t řem dluh ům. c Nad řádkem. d Datace psaná jiným rukopisem.

70.

Testament m ěšťanky Kate řiny, ková řky na Kotr čkov ě, který sv ůj statek rovným dílem odkazuje dcerám Mandelén ě, manželce Mat ěje Mokrého, a Apolen ě. Pokud na statku její ze ť bude chtít z ůstat, má druhé dce ři vyplatit její podíl. D ětem syna Jana odkazuje 1 kopu míše ňskou, a stejnou částku Lidmile, dále podušku a prost ěradlo. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí. Sv ědky testamentu jsou rychtá ř Václav Hruška a konšelé Mikuláš Čapek a Mikuláš Lasl.

1574 říjen 4., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

175

Ve jméno Boží Amen. Já, Kate řina ková řka na Kotr čkov ě, vdova, činím kšaft a rozkázání o state čku mém jmovitém i nemovitém, jse pam ěti dobré a rozumu st řízlivého. It[e]m žádnému nejsem dlužna nic. It[e]m Josefovi a Jakubovi, d ětem Jana syna mého, odkazuji po jedné kop ě mí[še ňské]. A Lidmile též kopu a podušku jednu a prost ěradlo odkazuji. It[e]m gruntík, na kterýmž sem, ten odkazuji Mandelén ě, manželce Mat ěje Mokrýho zet ě mého spolu s Apolenou, dcerou mou v rovné pod ělení. A bude-li chtíti Mokrý, ze ť m ůj, ten gruntík vzíti, a ť splatí pravou polovici tého p říbytku Apolen ě dce ři mý. O nábytky domovní, ať jí k řivdy neu činí. Poru čníky mocné činím pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí, p ři kterémžto kšaftu byli jsou Moud ří a Opatrní páni, Václav Hruška na míst ě rycht[á ř]e, Mikuláš Čapek, Mikuláš Lasl 369 , toho času konšelé. Stalo se ten pond ělí, den památný Svatého Františka. Léta et [cetera] LXXXV o b .

[Indorzát:] Bu ď v ůle Boží Urozenému Panu Janovi, ve všem Pán B ůh. Kšaft Kate řiny z Kopce na Kotr čkov ě 1574. 1574 [!] c.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Rok sepsání neodpovídá roku, který je uvedený na obálce. P ři editaci bylo zjišt ěno, že správn ější rok sepsání bude ten, který je uvedený na obálce, protože v r. 1575 bylo Svatého Františka v úterý a nikoliv v pond ělí. Jako pravd ěpodobn ější byl proto brán v úvahu rok 1574. c Letopo čty jsou psány pod sebou, stejným rukopisem.

71.

Testament m ěšťanky Magdalény Laslové obsahující vý čet dluh ů po jejím manželu Mikulášovi Laslovi a obsáhlý vý čet odkaz ů, hmotných v ěcí, šat ů a pozemk ů. Zbytek

369 V letech 1567, 1569, 1571 – 1575 byl purkmistrem, obecním starším a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

176 statku pak odkazuje kostelu na víno a vosk a na nový h řbitov. Žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Mat ěj Brikcí, rychtá ř Ji řík soukeník a m ěstští konšelé.

1577 leden 23., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Am[en]. Léta pán ě 1577, v[e] st ředu po S[va]té[m] Fabiánu [a] Šebestiánu. Já, Magdaléna, poz ůstalá vdova po nebožtíkovi Mikulášovi Laslovi, znamenaje nedostatek zdraví svého, souce ješt ě p ři dobré pam ěti a rozumu zdravého, jestliže by mn ě pán B ůh povolati rá čil, aby po mé smrti žádných nesnází nebylo, u činila sem po řízení o statku svém, jmovitém i nemovité[m], což ho koli mnoho nebo málo mám et [cetera]. Dluhové po nebožtíkovi b Mikulášovi. It[e]m panu Řeho řovi Smr čkovi 15 c kop. It[e]m panu Janovi Maškovi 5 kop. It[e]m panu Václavovi Hubatých za v[árku] piva. It[e]m též panu Řeho řovi za v[árku] piva. It[e]m panu Janovi Špulí ři do Tu čap za ryby 4 kopy. It[e]m Matoušovi Zubovi za sukno na zu<…> 70 g[r]. It[e]m Tam číkovi krej čímu nebožka Anežka spraved[l]nosti své z domu dítkám je[h]o odkázala j[es]t 4 kopy 30 g[r]. It[e]m pan[u] kra[j] čí[m]u za chmel byli sme dlužni 12 kop. Takový chmel j[es]t p řed rukama Chyba Anna, vzala ho dv ě mušky na dv ě várky. It[e]m sedlá řce prop ůjčených 1 kopu [pr]a[žskou], však Anna, [d]cera moje, platiti má polovici t ěch dluh ů po nebožtíkovi otci svém a já druhou. It[em] co se domu dotý če, ten j[es]t koupil Pavel Záchodský, za p ůl t řetího sta kop [pr]a[žských] a za ve[j]ru ňky má platiti po 8 kopách [pr]a[žských], mn ě po 2 kopách a [d]lužník ům po 6 kopách, a bytnost a zde smrti dáti má 30 kopd sem sob ě tu vymluvila neb sem mu z něho slevila. A tak že Anna, [d]cera moje, má na tom dom ě 18 kop [pr]a[žských],

177 kteréž j[es]t jí nebožtík Cyprián odkázal nebo d ům není t ěmž 18 kopami doplacen. 370 A já též byla sem sob ě poz ůstavila [ze] statku svého, p ři smlúvách 30 kop [pr]a[žských], který jsem k ně[m]u přivezla. Byli jsou p ři tom pan Augustin Špulí ř, pan Václav Hubatý, Jan Lekš ů, Kašpar Čert, Martin Ra čma[n]. A co pak více dluhh ů dotý če, které sem sama vyplatila, více než 30 kop, jakž se v lejstrech nachází. Odkaz. It[e]m Ann ě, [d]ce ři své, nejprve odkazuji jalovici ve vsi Černoškách u sedláka. A též k to[m]u almaru velkou, kteráž j[es]t v sv ětnici, a dv ě postele e, šamlatku černou svou a kožíšek spratkový[m] harasem pošitý, vzal ode m ě Pavel Pacholk ů košili za 26 g[r] a též dala sem mu do Prahy 26 g[r], m ěl mi koupiti šmejdu [!], to a ť sob ě zanechá. A tak tím Annu odd ěluji neb j[es]t [s] nímž nic nem ěla a poslouchati necht ěla. It[e]m Janovi, bratru své[m]u vlastní[m]u, s dítkami jeho, do Bu činy 371 odkazuji 30 kop. It[e]m Petrovi, bratru kulhavý[m]u na Tábor, jeden ve[j]ru ňk 8 kop. It[e]m Kašparovi Holubovi, jakožto poru čníku své[m]u, odkazuji jeden ve[j]ru ňk 8 kop. It[e]m Janovi Čermákovi krej čímu, s dítkami, odkazuji krávu, kteráž j[es]t doma a kotel šat ům <…> a k tomu z ve[j]ru ňka 4 kopy [pr]a[žské], z domu aby dáno bylo. It[e]m Oubastovi Pond ělí čkovi též 4 kopy [pr]a[žské] a mísu cínovou a kolár nebožtíka Mikuláše . It[e]m Janovi Pikovi s dítkami odkazuji, aby mu dáno bylo z ve[j]ru ňku 4 kopy [pr]a[žské]. It[e]m na Tábor Ann ě Vond řejové Zvoníkové, kožich odívací, harasem pošitý, dv ě pe řinky a truhlici okovanou a pláš ť nebožtíka Mikuláše, její[m]u synu. It[e]m Vond řejovi Mertlovi též odkazuji 4 kopy. It[e]m Václavovi Zikmundovi též odkazuji 4 kopy. It[e]m pana Augustina Špulí ře d ětem 7 kop. It[e]m Dorot ě Bakalá řovic odkazuji kožich králíkový, nepošitý, a jednu mísu cínovou a i žejt[lík] a sukni všední. It[e]m Albrechtovi dokazuji mandlí ček všední a <…> dobrý, 1 žejtlík, misku, <…> polštář starý kožený a druhý bílý. It[e]m co by pak víc po mém odkazu na domu sumy poz ůstalo, naposledy to odkazuji do božího domu na vosk a na víno a na nový krchov, to panu purkmistru a pán ům porou čím. It[e]m co se pak svršk ů a nábytk ů, šat ů, loží, truhel dotý če, v obou komorách, to všecko mocn ě odkazuji Kate řin ě Nikodýmce a pláš ť harasový a šamlatku h řebí čkovou, Martin Voširalk ů z ůstal 1 kopu od podru čí a cihlá ř 2 kopy bez 12 g[r], a též k to[m]u p ůl zahrady Nykodýmce f. Tesa řce na Tábor za hrnky 2 kopy 12 g[r] a panu Michalovi též na Tábor za kožej [!] 2 kopy 12 g[r], aby Kate řina dala a chudé krmila a lázním topila.

370 Srov. testament č. 67. 371 Mohlo by se jednat o Bu činu blízko m ěsta Mýto a nebo u Velvar. Srov. Sedlá ček – Historický slovník ..., s. 75.

178 Dožádala sem se Moudrých, Opatrných pana purkmistra a pán ů, aby toto mé poslední poru čení a v ůli mou zpe četiti rozkázali. Při to[m] byli Mat ěj soukeník to[h]o času purkmistra, Mat ěj Brikcí, ko[n]šelo[vé], Ji řík soukeník, rycht[á ř]. <…> Anno 1577. g

[Obálka:] Kšaft Mandelíny Laslové 1577.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podtržení je totožné s originálem. c Číslice jsou psány arabsky. d Částka i s měrnou jednotkou je psaná po levé stran ě textu. Chybí zna čka, která by jí do n ěj za řazovala. Je proto napsaná na místo, kde kon čí 1. strana testamentu. e Vsuvka psaná po pravé stran ě textu, za číná u podstatného jména „almara“. f Vsuvka psaná po levé stran ě textu. Chybí zna čka, která by jí do n ěj za řazovala. Je proto za řazena na konec věty. g Sv ědci jsou dopisováni dodate čně jiným rukopisem.

72.

Testament m ěšťana Martina starého Ra čmana, který Řeho ři mladšímu Smr čkovi odkazuje částku 2 kop míše ňských, protože o n ěj pe čoval, schovance Kristýn ě 10 kop. Pokud by zem řela d říve, než by byla plnoletá, má tato částka p řejít na jeho strýce, Václava Hovorku. Tomu a sest ře Kate řin ě odkazuje všechno ostatní, s výjimkou statku, který má p řipadnou Kristýn ě. Hospodyni v ěnuje podušku. Za poru čníky ustanovuje syna Řeho ře Smr čku, jehož sou časn ě žádá, aby mezi chudé rozdal postav sukna za 7 kop, a Kryštofa kožešníka. Žádá pány radní, aby byli poru čník ům nápomocni v případ ě pot řeby. Tomu poz ůstalému, který by se s odkazem nespokojil, nemá být vyplaceno v ůbec nic. Sv ědky jsou purkmistr Václav Mrá ček , rychtá ř Ji řík soukeník a konšel Vít Řepa. 1577 kv ěten 22., [Sob ěslav] a

179 SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť vy říznuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta Pán ě 1577, tu st ředu

p řed Památkou seslání Ducha Sv[atéh]o. Já, Martin starý Ra čman, znamenal sem nejistotu času a že den ode dne k smrti se p řibližuji a nechtíce, aby o stat[e] ček m ůj po mé smrti, kteréhož mi pán B ůh všemohúcí rá čil pop řáti, jací handruci a r ůznice byly, takto o témž state čku svém řídím a ustanovuji, jsa ješt ě p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého. Co sem komu dlužen. Item pa[n]u Janovi Rozoumkovi 1 kopu m[íše ňskou], kterou j[es]t mi p ůjčil po Kristýn ě schovanici [!] <…> 1 kopu <…> sob ě rá čil p ři Božím T ěle nejprve p říštím z ve[j]ru ňku na dom ě Filipa bedná ře. Item pa[n]u Janovi Práškovi 1 kopu 5 g m[íše ňských], kterou j[es]t mi p ůjčil po Kristýn ě, týž z tohoto ve[j]ru ňku aby sob ě vzal. Item Vítovi Řepovi kožišníku sem rukojmí za Kristýnu nadepsanou za 1 kopu, týž z tohoto ve[j]ru ňku a ť sob ě vezme. Co sou mn ě dlužni. Item uzda řka, kteráž j[es]t na dom ě podle Stanislav Špi čky 1 kopu 30 g[r]. Item na dom ě Filipa bedná ře mám za to, že mám okolo 46 kop m[íše ňských], avšak se knihami rychtá řskými to vše vyhledá. Na dom ě, který sem Mat ějovi sládkovi prodal, to se vše cedulemi, kteréž mezi sebou máme, vyhledati moci bude. Komu co odkazuji. Item ve[j]ru ňk první na domu Filipa bedná ře, který se položiti má p ři božím t ěle nejprv příštím, léta tohoto 12 kop <[pr]a[žských]> m[íše ňských], z tohoto vejru ňku a ť sob ě vezmou věř itelové nadepsaní p ředkem a ostatek co z ůstane, toho ve[j]ru ňku zmoc ňuji toho Řeho ře Smr čku, kmotra mýho milého, v tom se mu d ůvěř uji, že mou žádost a mé poru čení vykoná. Týž víc odkazuji na postav sukna 7 kop m[íše ňských], to Řeho řovi Smr čkovi porou čím, aby k sob ě p řijal a chudým rozdal. Item Dorot ě Lorencový pastorkyni mé odkazuji 4 kopy m[íše ňských] a č jí nejsem ni čím povinovat, ale to činím pro lásku, kterouž sem m ěl k nebožce Mandelín ě, manželce mé a matce její. Item Řeho řovi mladýmu Smr čkovi, že j[es]t mi rád posluhoval, odkazuji mu 2 kopy m[íše ňské]. Item Kristýn ě, schovanici mé, odkazuji 10 kop m[íše ňských], ty aby sob ě vzala, jakž vemúcí da ň po dvakrát a pakli by jí pán B ůh

180 z[e] sv ěta povolati rá čil, prve nežli by jí t ěch 10 kop m[íše ňských] k vypln ění p řišlo na dítky její, a ť spadne a pakli by i dítci zem řely na Václava Hovorku ujce mi a ť spadne. I[tem] ostatek t ěch pen ěz z těch ve[j]ru ňků na dom ě Filipa bedná ře, což koli jich poz ůstane po dluzích výš dot čených i t ěch odkaz ů, to všecko odkazuji Václavovi Hovorkovi, ujci svému. Item spravedlivost, kterouž mám na dom ě, kteréž sem prodal Mat ějovi sládkovi, podle cedulí, kteréž mezi sebou máme, ty ve[j]ru ňky aby sob ě brala Kate řina sestra má, bez všeliký p řekážky každého roku do života svého a po smrti její, což by tu koli ješt ě poz ůstalo odkazuji, p ředkem na postav sukna, za č by se moh koupiti, o tom porou čím Řeho řovi Smr čkovi a Kryštofovi kožišníkovi, aby jej chudým rozdali. A ostatek aby sob ě brali po ve[j]ru ňcích Václav Hovorka a Ji řík Mrkvi čka, bratr téhož Václava, ujcové moji, s dítkami svými. A Mat ějovi sládkovi držiteli téhož gruntu, odkazuji na posledných pen ězích 6 kop m[íše ňských], ty aby mu sešli. Strany b pak statku, co po mn ě z ůstane, kožich, v kterémž sem chodil, ten odkazuji ko čímu, jako má Kristý[n]u. Marján ě hospodyni své odkazuji jednu podušku, a ť sob ě vezme a ostatek, což tu poz ůstane, t ěch statk ů, to Kate řina sestra má, a ť sob ě pobé ře. Poru čníky mocné a Otcovské činím Řeho ře Smr čku a Kryštofa kožišníka, jim se v tom ve všem d ůvěř uji, že tuto mou poslední v ůli a po řízení mé, v tomto kšaftu zaúplna vy řídí a spraví, aby se tomu všemu zadost stalo. Při tom tolikéž za to pana purkmistra [a] pán ů za to žádám, jestliže by jich v čem nadepsaní poru čníci pot řebovali, že jim v tom ve všem radú a pomocí býti ráčí a pakli by kdo tomuto kšaftu a této mé poslední v ůli na odpor nastoupil a tomu místa dáti necht ěl, a ť mu nic z mé[h]o state čku dáno není a všeho a ť j[es]t prázden. Při tom kšaftu byli sou Václav Mrá ček toho času purkmistr, Ji řík soukeník toho času rychtá ř, Vít Řepa konšel 372 .

[Obálka:] Kšaft Martina Starého Ra čmana. Václav Houska ujec, p řijímá kšaft i spolu [se] sestrou nebožtíka Martina.

______Edi ční poznámka:

372 V letech 1575 – 1579, 1581 – 1584, 1588 – 1593, 1595 – 1596 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491.

181 a Testament byl datován p ři transkripci. b Pod tím prosvítá p ůvodní slovo .

73.

Testament m ěšťana Ji říka peka ře, který sv ůj statek odkazuje rovným dílem manželce a pěti syn ům Janovi, Václavovi, Melicharovi, Jakubovi a Cypriánovi, jimž odkazuje i své šatstvo a nádobí. V případ ě smrti n ěkterého z nich, má jeho díl p řejít na zbylé živé sourozence. Manželce dále odkazuje částku 50 kop pražských, z níž má vyplatit všechny dluhy, jejím d ětem 12 kop se splátkami 6 kop. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí, a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky testamentu jsou Nikodém a Pavel Šlechta.

1577 prosinec 12., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Léta pán ě 1577 o, ve čtvrtek p řed S[va]tú Lucií. Já, Ji řík peka ř,373 znamenaje nedostatek zdraví svého, sa p ři dobré pam ěti a rozumu st řízlivého, u činil sem po řízení o statku svém jmovitém i nemovitém, kteréhož mi pán B ůh pop řát rá čil et [cetera]. It[e]m komu sem co dlužen. It[e]m panu Václavovi Hubatý[m]u okol p ůl devátý kopy, ten mi k řivdy neu činí. It[e]m Ji říkovi mlyná ři pod Dráchovem z Kamenný[h]o mlýna 6 kop bez 10 g[r]. It[e]m Tomášovi do Řípce 4 kopy. It[e]m Jírovi Koubovi do Řípce 4 kopy.

373 V letech 1561, 1575 a 1576 purkmistr, obecní starší a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489.

182 It[e]m Janovi, synu Zemanovu, do Mažic 2 kopy bez 10 g[r]. It[e]m Kešovi do Borkovic 1 kopu. It[e]m mlyná ři z Jind řichova mlýna 1 kopu 23 g[r]. Co sou mn ě dlužni, to manželka moje ví, vyupomíná. Dům sem koupil za p ůl t řetí[h]o sta kop. Ten j[es]t zaplacený, chýba 5 kop [pr]a[žských] a těch 5 kop manželka moje a ť na Pintlovi vyupomíná a doloží, neb ten d ům dob ře sem zlepšil, stojí za 4 sta i s hospodá řstvím i s nádobím. Z[e] statku svého ze všeho odkazuji manželce své, aby jí úroky po 5 kopách [pr]a[žských] vyplaceno bylo 50 kop [pr]a[žských], jestliže by ten d ům k prodeji p řišel, a čkoli j[es]t se ona sama dob ře opat řila a peníze j[es]t mi n ěkolikrát pobrala, za chléb mi nikdá sumy nevybrala, dala mi co sama cht ěla. Však ješt ě p řesto, jestli by manželka moje cht ěla ten dům vzíti a koupiti, aby se mohla s dítkami živiti, bu ď stav sv ůj zm ěnila, aby závdavku položila 12 kop [pr]a[žských] a ve[j]ru ňky po 6 kopách [pr]a[žských], aby platila a dí[t]ky aby ochra ňovala a jim k řivdy neu činila. A co j[es]t koli víc statku mého poz ůstalo na dom ě jmovité[h]o i nemovité[h]o, ten odkazuji dětem svým p ěti syn ů[m] z domu na rovný díl, aby z jednoho na druhého spadlo, jestliže by který um řel<…> manželky mé, však co se dluh ů dotý če, manželka moje aby z těch 50 kop dluhy vyplatila, kteréž sou jí odkázaný. It[e]m co se pak dotý če šat ů mých chodících a cínové[h]o nádobí. It[e]m p ředkem odkazuji Janovi, synu své[m]u nejstarší[m]u, truhlu v hlavách, kteráž j[es]t a sukni flanderku, nebožky mate ře jeho, mé <…> velkou a též kožich, sv ůj odívací a že p ři ti kyt[l]ovou a jednu mísu velkou a druhou malou a týž lžíce cínový. It[e]m Melicharovi, synu své[m]u odkazuji pláš ť, sv ůj vá ček, m ěděnici, malou mísu, jednu velkou a druhou malou čepici aksamitovou, t ři lžíce. It[e]m Jakubovi, synu své[m]u odkazuji kožich sv ůj černý, nohavice kozlový, jednu mísu velkou a druhou malou a dv ě polopinty, t ři lžíce. It[e]m Václavovi, synu své[m]u odkazuji kabát rudý nový, jabko st říbrné, řetízek st říbrný, jednu mísu velkou a druhou malou a t ři lžíce. It[e]m Cypriánovi, synu své[m]u odkazuji svini, bílou sukni starou, nohavice staré, páte ř s křížkem, jednu mísu velkou a druhou menší, t ři lžíce. Však pro lepší toho d ůvěrnost a jistotu dožádal sem se Moudrých a Opatrných pana purkmistra [a] pán ů, aby toto mé poslední poru čení zpe četiti rozkázali, tato ť j[es]t poslední vůle má. Poru čníky urozené činí[m] pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí.

183 Dožádal sem se Nikodéma 374 , Pavla Šlechty 375 pro opat ření.

[Obálka:] Kšaft Ji říka peka ře 1577.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

74.

Testament m ěšťanky Mandelíny, matky Josefa Kurze, kterým na svém statku ustanovuje manžela Ambrože za mocného hospodá ře. Synovi Josefu Kurzovi odkazuje 40 kop míše ňských, z nichž mu bylo již 21 kop 33 groš ů a 5 denár ů vyplaceno. Svému dalšímu synu Janovi odkazuje stejnou částku, jejíž vyplácení má manžel Ambrož provád ět podle rozhodnutí radních pán ů. Vnu čce Kristýn ě se má, krom ě částky 40 kop, vydat všechno šatstvo b ěžn ě nošené. Pokud by n ěkterý z nich zem řel, jejich odkazy mají přejít na Josefa Kurze a jeho d ěti. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Melichar klobou čník , rychtá ř Prokop Hruška a písa ř Tomáš Netolický.

1579 únor 14., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Mandelína, Josefa Kurze matka, ležící v trestání Pana Boha a souce p ři rozumu zdravý[m] a pam ěti dobré, u činila jest po řízení řádné o state čku svým.

374 V letech 1575 – 1578, 1581 – 1583 purkmistr, obecní starší a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. 375 V letech 1575 – 1577 obecní starší m ěsta Sob ěslavi.. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

184 Předn ě Ambrože manžela svýho, ve všem tomu state čku mocného hospodá ře činím, avšak na zp ůsob takový, aby p ředkem Josefovi, synu mému, z tohoto statku vyplatil 40 kop míš[e ňských], na to jest on Josef Kurz, 376 syn m ůj, p řijal 21 b kop 33 g[r] 5 d[en]. A tak aby Ambrož manžel m ůj doplatil jemu 18 kop 34 g[r] 2 d[en] a tak podíl sv ůj zaúplna míti bude. Též odkazuji Janovi synu mému 40 kop míš[e ňských], tytéž Ambrož manžel m ůj, má jemu na jisté termíny podle spravedlivého uznání pana purkmistra [a] pán ů vyplatiti. Též Kristýn ě vnu čce svý odkazuji 40 kop míš[e ňských], ty tolikéž Ambrož manžel m ůj, aby jí vyplatil, jak Janovi na ten zp ůsob. Vejšeji Janovi synu a Kristýn ě, vnu čce složí šatu spole čně odkazuji a co se chodících šát ů dotý če, ty odkazuji Kristýn ě, vnu čce. Jestliže by pán B ůh pak prvý bu ď Jana neb Kristýnu, z tohoto sv ěta povolati rá čil, prve, nežli by k let ů[m] neb k místu svý [m] p řišli, tehdy aby z jednoho na druhého spadlo, pakli by oba dva bez kšaftu zem řeli, tehdy takové podíly oba dva na Josefa Kurze a d ěti jeho, aby spadly. Při tom kšaftu byli sou osoby Melichar klobou čník toho času purkmistr, p[an] [Pro]kop Hruška rychtá ř, Tomáš Netolický toho času písa ř p řísežný. Stalo se v sobotu den Svatého Valentina, léta 1579.

[Indorzát:] 1579 Kšaft Mandelíny, matky Josefa Kurz[e].

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechny číslice jsou psány arabsky.

75.

Testament m ěšťanky Anny Šaškové, kterým odkazuje na kostel u špitálu částku 5 kop míše ňských. Dce ři Zelenkové odkazuje 1 krávu, 10 kop a vlastní šaty. Zbytek majetku

376 V letech 1575 – 1579, 1581 – 1584, 1588 – 1590, 1592 – 1594 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491.

185 rovným dílem svým vnou čat ům Janovi a Kašparovi. Sv ědky testamentu jsou rychtá ř Ji řík soukeník a konšelé Mat ěj z hradu a Jáchym konva ř.

1581 duben 10., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír b. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já, Anna Šašková, znamenavší nedostatek zdraví svého, avšak z prop ůjčení milosti Boží užívaje rozumu zdravého, nechtíce, aby po mé smrti, kdyby mn ě Pán B ůh neuchoval, mezi mými vlastními n ěkdy ňákých soud ů a nesnází nebylo, činím kšaft, neboliž to po řízení o state čku svém movitém i nemovitém, kteréhož mi Pán B ůh z prop ůjčení milosti, nad ěliti a dáti rá čil. Item nejprve, nic dlužna žádnýmu nejsem, o tom dobré vím. Item Mat ěj Kazdej [!], poz ůstává mi za d ědinu 29 kop c. Item Moravec dlužen jest mi 14 g[r]. Odkaz. Item p ředkem a nejprve odkazuji z těch pen ěz od Mat ěje Kazdyho, pro budoucí mn ě památku, na kostelík u špitálu takové peníze, pan purkmistr [a] páni, k tomu aby obrátili 5 kop míš[e ňských]. Item dce ři svý Zelenkový, odkazuji krávu 1, tu aby sob ě vzala, když koli bude chtíti, pan purkmistr [a] páni, aby jí vydali. Více odkazuji dce ři svý 10 kop, kteréžto peníze aby jí z toho state čku vydány byly. Též také pláštík, sukni i jiné chodící ostatky jí odkazuji. Vejšeji pak, což by koli, bu ď mnoho nebo málo po tomto odkazu [ze] state čku mého kde a na čem koli našlo a vyhledalo, to všecko i šatky ložní, odkazuji vnuk ům svým, d ětem Zelenkovým, Janovi a Kašparovi. V tom se d ůvěř ujíc, že je pan purkmistr [a] páni o to rovným dílem spravedliv ě pod ělí. Jestli že by pak Pán B ůh, kterého z tohoto sv ěta povolati rá čil, díl toho a ť spadne na druhého. Při tomto mém po řízení a kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní, Ji řík soukeník toho času rychtá ř, Mat ěj z hradu, Jáchym konva ř377 ty časy konšelé. Stalo se v pond ělí po Svátosti. Léta 1581.

377 V letech 1581 – 1584, 1586, 1588 – 1599 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491.

186

1581, v pátek po Svatý Žofii 378 , Ji řík Zelenka s manželkou svou tuto kšaft sou p řijali.

[Indorzát:] 1581 Kšaft Anny Šaškové.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Použitý inkoust se propadá na druhou stranu papíru. c Všechny číslice jsou psány arabsky.

76.

Testament m ěšťana Ond řeje Št ěstí obsahující podrobný vý čet dluh ů a pohledávek. Ze zbylého majetku, který po jejich splacení z ůstane, odkazuje p ředevším dce ři Marján ě 10 kop a dále rovným dílem zbytek manželce a d ětem. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí a žádá pány radní, aby zaru čili napln ění všech odkaz ů a splacení dluh ů. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Bartoš Libra, rychtá ř Ji řík soukeník a konšel Vít Řepa.

1581 duben 29., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já, Ond řej Št ěstí, soukeník v měst ě Sob ěslavi, znamenavší na sob ě nedostatek zdraví svého, avšak rozumu sa zdravého a pam ěti st řízlivé. Prve, nežli by mne Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil, činím o state čku svém. Item co sem komu dlužna. b Item p ředn ě dlužna sem panu Bartošovi Librovi 24 kop.

378 19. kv ětna 1581. Srov. Fridrich – Rukov ěť …, s. 138 a 216.

187 A jest mu ode m ě na tu smlouvu dáno 10 kop, na kteréž žádného zápisu mezi sebou nemáme. V tom se jemu d ůvěř uji, že žádného zkrácení v tom manželce mé neublíží. Item Matoušovi Zubovi za 6 loket sukna po 22 g[r]. Item Nikodémovi Meze říckýmu za obecní ryby 1 kopu 30 g[r]. Item do cechu soukenickýho 4 kopy. Item co se pak Adama Lancrdorfa dotý če, což se mu byl za vlnu povinovat, jest mu ode m ě dáno na týž dluh nejprve 2 postavy za 16 kop. Podruhé sem mu dal jeden postav za 7 kop. Vejšeji, což se mu koli povinovat, o čemž dobrou v ědomost má, v tom já se jemu d ůvěruji, že mi k řivdy neu činí, ani <…> také p říko ří manželce mý. Item co sou mn ě dlužni. Item Tet řev [!] mi poz ůstává za tu chalupu, kterouž sem jemu odprodal od bašty 32 kop. Prodal se mu byl to za 40 kop, dal mi na to 8 kop. Ale však na to žádného zápisu mezi sebou nemáme. Item co se Lídy Fejtlový dotý če, pon ěvadž o tom dobrou v ědomost má, že jest mi byla poz ůstala za slad 12 kop. Což jest mn ě i žádala n ěkolikrát, abych jí v tom žádnýho p říko ří neu činil, jí se v tom také důvěř uji, že manželce mý v tom k řivdy neu činí. Item strany pak ve[j]ru ňků, kteréž sem položil, na kteréž žádného zápisu nemám na smlúv ě 60 kop, což se vyhledá. Panu Václavovi Hubatýmu dal sem 20 kop, panu Janovi Rozoumkovou 20 kop a panu Janovi Maškovi 20 kop, v tom se d ůvěř uji jich milostem panu purkmistru [a] pán ům, kdyby koli manželka moje takové ve[j]ru ňky v knihy dáti vložiti sob ě cht ěla, že v tom jí radní a pomocní býti náleží. Item což by pak koli bu ď mnoho neb málo po dluzích [ze] state čku mýho poz ůstalo, p ředn ě Marján ě, dce ři svý odkazuji 10 kop. A potom mé manželce i s dítkami tolikéž i s Marjánou na rovný díl, o to aby se spravedliv ě rovným dílem pod ělili. Plnomocné poru čníky mocné činím [Mil]o[s]t pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí a v tom se jich milostem d ůvěř uji, že nad manželkou mou a dítkami mými ochra[n]nou ruku držeti rá čí. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní, Ji řík soukeník toho času rychtá ř, Bartoš Libra toho času purkmistr, 379 z konšel ů Vít Řepa.

379 V letech 1575 – 1579, 1581, 1583 – 1584 byl purkmistrem, obecním starším a konšelem m ěsta Sob ěslavi.

188 Stalo se v sobotu p řed ned ělí Prosebnou. Lét[a] 1581.

1581, v pátek po Svatém Vav řinci 380 p řijala kšaftu Anna, manželka poz ůstalá po nebožtíkovi Ond řejovi Št ěstího.

[Indorzát:] 1581 Kšaft Ondřeje Št ěstí. c

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podtržení je shodné s originálem, viz níže. c Text testamentu zahrnuje dv ě strany a identifikace je umíst ěna pod textem.

77.

Testament m ěšťana Václava Chlana obsahující podrobný vý čet dluh ů. Po vyplacených dluzích zbylý statek odkazuje manželce a svým d ětem, jíž v ěř í, že je spravedliv ě pod ělí. Za poru čníky ustanovuje syna pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí a žádá pány radní, aby zaru čili napln ění všech odkaz ů a splacení dluh ů. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Bartolom ěj Libra , rychtá ř Jind řich Mirka a konšel Ond řej Meryka.

1581 kv ěten 3., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno nerozdílné Trojice Amen. Já, Václav Chlan, soukeník na p ředm ěstí v měst ě Sob ěslavi, znamenavší nedostatek zdraví svého, avšak ješt ě zdravého rozu užívaje, vedli prop ůjčení milosti u Pána Boha, nechtíce, aby po smrti mé jaké r ůznice mezi mými vlastními, povstati aby nem ěli, prve, nežli

Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. 380 11. srpna 1581. Srov. Fridrich – Rukov ěť …, s. 138 a 216.

189 by mn ě Pán B ůh prost ředkem smrti z tohoto sv ěta povolati rá čil, činím po řízení o state čku svém, kteréhož mi milý Pán B ůh prop ůjčiti rá čil. Item co sem komu dlužen. Item dlužen sem Martinovi Kotrbovi do Čeraze za vlnu 1 kopu 8 g[r]. Item za víno lokajovi 6 g[r]. Item Václavovi Ajnickýmu za víno 6 g[r]. Item sedlá řce za víno 8 g[r]. Více jako sem nápadník ům po nebožtíkovi Janovi Maškovi do Lince 95 kop povinovat, pokudž by to býti hlo, tak vedli mý žádosti, kterouž sem u činil ku pánu Václavovi Hubatýmu, skrze Jakuba <…>ška a K řížka hrn číře, pon ěvadž jest p řed rukama <…>av ůb, dobrých 5, kteréž dob ře po 16 kopách státi budou <…>e, kteréž u činí 80 kop, k týmž nápadník ům, aby se p řimluvili, aby již takové postavy v tom dluhu vzali a ostatek 14 kop, pon ěvadž nepojednou nebožtík Jan Mašk ů, k řivnosti [!] mý jest mi prop ůjčil, ty aby sleví. Co se pak Mandelíny Jana Maška dotý če, kteréž tolikéž vedli nápadu, vyplatiti mám 95 kop c, pon ěvadž též takový dluh není se odkud jinud zaplatiti, než z dluhu, na čež sem se byl od nebožtíka vyp ůjčoval s pomocí Pána Boha, když tito toliko spokojení budou, manželka moje bude moci nemeškajíc tolikéž i již spokojiti a tu v ěc aby k sob ě Matouš Zub p řijal, jeho sem dožádal a v tom se jemu d ůvě<řuji> <…> již bude v tom nápomoceni manželce mý <…> tý jistý nápadníci, jakž m ůže být nejvejše <…> byl. Odkaz. <…> ůj všecken, kterýž se vyhledati m ůže, po t ěchto dh nálezem koli ten všeckem odkazuji manželce s dítkami, jí se v tom d ůvěř ujíc, že jako v ěrná máti spravedliv ě k nim se chovati bude. Poru čníky mocné činím pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí, jich milostem se v tom v ěř ujíc prosím, že nad manželkou mou a dítka mými ochran[n]ou ruku držeti buu. A p ři tom kšaftu byli sou Bartolom ěj Libra toho času purkmistr, Jind řich Mirka toho času poru čený rychtá ř,381 z konšel ů Vond řej Meryka. Stalo se ve st ředu po ned ělí Prosebné. Léta 1581.

381 V letech 1575 – 1577, 1579, 1581 – 1583, 1592, 1596 – 1598 byl purkmistrem, obecním starším a konšelem města Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491.

190 [Indorzát:] 1581 Kšaft Václava Chlan ě, soukeníka. d

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Po pravé stran ě je novodobým rukopisem dopsáno „postav ův“. Ne čitelnost textu je zp ůsobena vy říznutím části papíru. c Podtržení je shodné s originálem. d Text testamentu zahrnuje dv ě strany, indorzát je umíst ěn p římo pod textem.

78.

Testament m ěšťana Víta, pivovarníka na Batelkov ě, kterým odkazuje sv ůj statek odkazuje manželce a d ětem. Sv ědky jsou konšelé Mat ěj z hradu a Nikodém Meze řícký a městský písa ř Tomáš Netolický.

1582 leden 24., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Léta Pán ě e[t ][cetera] 1582, ve st ředu po Svatém Antonínu. Já, Vít, pivovarník na Batelkov ě, ležíce na smrtelné posteli, však z prop ůjčení milosti od Pána Boha užívaje jest ě rozumu zdravého a sa p ři dobré pam ěti, činím poru čení o state čku svém, jakž poznamenáno. Item p ředn ě, co sem komu dlužen. Víc koli jest namále, však nic nyní porou čím manželce svý, pon ě[va]dž ona o ne[j]menším dluhu ví, co koli sem povat, ty aby splatila, nemohla[-]li by odjinud, tý jednu krávu prodati m ěla, v ěř itele aby spokojila. Item mžádný nic dlužen není, než co se dotý če t ří ve[j]ru ňků, kteréž sem Ji říkovi Batelkovi na tu chalupu naposledy položil b, na kteréž žádného zápisu nemáme mezi sebou, a ty t ři ve[j]ru ňky se vyhledají, za ou řadu Ji[n]d řicha, položil sem 3 tolary c <…>, potom nejprvn ější dal sem za n ěho Batálku Jakšovi, o čemž dobrou v ědomost má, a poslední

191 za ou řadu rychtá řství pana Ji říka soukeníka, mén ě 12 g[r] položil sem, po letech se knihami vyhledá, v tom se Ji říkovi Batelkovi d ůvěř uji, že manželce mý ublížení v tom žádného neu činí. Odkaz. Co se pak více state čku mého dotý če, nic jinýho se nenajde, krom ě co na týto chalup ě mám. To všecko <…>iní d bu ď málo nebo mnoho, odkazuji manželce <…> s dítkami, již jak bude moci, jako mát ě <…>na, aby dítky opatrovala a ochra ňovala. Při tom kšaftu byli sou z konšel ů Mat ěj z hradu, Nikodým Meze řícký, Tomáš Netolický, toho času písa ř m ěstecký,<…> ut supra.

[Indorzát:] Kšaft Víta, pivovarníka na Batelkov ě 1582.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podtržení je shodné s originálem. c Číslovky jsou psány arabsky. d Ne čitelnost testamentu je zp ůsobena vydrolením papíru.

79.

Testament m ěšťanky Anny Jakubky, mlyná řky obsahující podrobný vý čet dluh ů. Sv ůj zbylý statek odkazuje na čty ři díly manželovi a svým d ětem Václavovi, Kate řin ě a Mandelín ě. Dcerám dále odkazuje 2 krávy. Dorot ě sloužící u primase odkazuje 5 kop, které jí již ze statku byly vyplaceny, a na nový h řbitov v ěnuje částku 10 kop. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány. Sv ědky testamentu jsou z konšel ů Mat ěj z Hradu, Jind řich Mirka místo rychtá ře, Jáchym konva ř a písa ř Tomáš Netolický.

1582 listopad 1., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

192

Ve jméno nerozdílné Trojice Amen. Já, Anna Jakubka mlyná řka 382 , znamenavší nedostatek zdraví svého, činím o statečku svém po řízení, majíce sob ě z milosti Boží pam ěť čistou a rozum prop ůjčený. Iem nejprve oznamuji, že žádnýmu s ni čímž žádným dluhem povinna nejsem. Item poznamenání co sou mi dlužni. Item Dvo řák z[e] Záluží žita 2 b [s]t[rychy], pšenice 1 [s]t[rychy]. Item Václav Marek z města jest mi dlužen 2 ½ [s]t[rychy] žita. Item Ambrož sladovník 2 [s]t[rychy] žita. Item Jan Míka z Debrníka 3 čtvrti žita. Item Turek z Řípce 1 ½ [s]t[rychu] žita. Item Jan Mašk ů z Debrníka 1 [s]t[rych] žita. It[em] z těch c – Kubš ů z Debrníka ½ [s]t[rychu] žita. Item Havl ů z Nedv ědice 1[s]t[rych] žita. Item Leksa z Nedv ědice ½ [s]t[rychu] žita. Item Hronek výminká ř 3 čtvrti žita. Item nebožka Lidmila Kalová s[e] synu svým[i] poz ůstala jest nebožíkovi Jakubovi, manželu mýmu 6 kop d, kterýž sou na stole spole čně s[e] synem stáhli k sob ě, p řijali. Odkaz. Item statek m ůj všecken, kterýž koli po mn ě poz ůstává, jehož sem z požehnání božího i také práci rukou svých s nebožtíkem prvním manželem svým Jakubem nabyla a pon ěvadž sem nyn ějšího manžela sob ě na spravedlivost svou smlúvami svatebními vzala, ten stat[e] ček nal[e]žejíc se koli vyledati moci bude, odkazuji svým d ětem, Václavovi, Kate řin ě a Mandelín ě, též také manželu mýmu, na čty ři díly. To pak všecko p ředn ě v nejspravedliv ějšímu ochranu Pánu bohu a panu purkmistru [a] pán ům pomáhej. Aby o to o všecko v ěrn ě a práv ě pod ěleni byli, avšak nejvíc a proboha prosím pán ů a porou čím dítky své v otcovskou ochranu, aby jich milosti páni vrchní poru čníci a ochranu co u dítek mých byli a nad nimi ochranu, by outo čišt ě k ni[m] činili milostivou ruku drželi. Což se dvou krávic [!], kteréž v nájmu mezi lidmi sou, dotý če, ty porou čím p ředn ě aby sob ě p řede všemi činím, vzali p ředn ě Mandelína a Kate řina. Item Dorot ě, kteráž v služb ě u pana primase 383 ,

382 Anna Jakubka je manželka Jakuba z Příkop ů, který v r. 1573 koupil Suchý mlýn nad Solinským rybníkem. Srov. testament č. 66 a dále Klempera – Vodní mlýny …, s. 132. 383 Primaský ú řad v té dob ě zastával Václav Hubatý (srov. testament č. 80). K novému obnovení rady došlo v únoru 1583, kdy primasem byl ustanoven Ji řík soukeník. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 –

193 kterýž sem léta pro její ke mn ě vždycky dobré chování, odkazuji 5 kop, kteréž aby jí byly vyplaceny z toho statku. Item též odkazuji na kostelík k novýmu krchovu, pro čest a zvelebení jména a chvály boží z toho statku 10 kop. Při tom kšaftu byli sou z konšel ů Mat ěj z hradu, Jind řich Mirka místo rychtá ře, Jáchym konva ř, Tomáš Netolický písa ř radní. Stalo se ve čtvrtek všech S[vatý]ch. Léta 1582.

[Obálka:] Kšaft Anny Jakubový, mlyná řky 1582.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Číslovky jsou psány arabsky. c Vsuvka psaná po levé stran ě textu. Následující poml čka odpovídá originálu. d Podtržení je shodné s originálem.

80.

Testament m ěšťana Václava Hubatého obsahující vý čet dluh ů. Veškerý majetek, dědiny, louky, úrodu, dobytek a hotové peníze odkazuje d ětem Tomášovi, Severýnovi a Kate řin ě a d ěve čce Dorot ě na rovný díl s dcerou Kate řinou Baršovský dv ůr. Zavazuje je, aby své matce vypláceli z částky 100 kop každoro ční úrok 12 kop. Balíkovský d ům, v němž má mít jeho žena doživotní právo žití, má p řipadnout všem t řem d ětem, p řičemž na n ěm má hospoda řit syn Tomáš, který se má vzdát podílu na dom ě Neveklovském. Tomášovi k hospodá řství p řidává kon ě a veškeré hospodá řské ná činí. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí a žádá pány radní, aby zaru čili napln ění všech odkaz ů a splacení dluh ů a aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí.

1583 leden 26., [Sob ěslav] a

1575, sign. č. IV A 4/75, kt. č. 490.

194 SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Ve jméno nerozdílné Trojice Amen. Já, Václav Hubatých, 384 znamenavší nedostatek zdraví svého, majíce sob ě rozumu od Pána Boha prop ůjčeném, činím o state čku svém po řízení. Odkaz. Item Tomášovi odkazuji dv ůr Balkovský samý. Item Severínovi synu mému odkazuji dv ůr od [S]kal[i]ce. Item Kate řin ě dcerce svý odkazuji s Dorotou d ěve čkou, kteráž u m ě za děve čku byla, pro její dobré chování a poslušenství, odkazuji dv ůr Baršovský i s[e] zahradou tak, aby Kate řina, dcera moje podle uznání za č by spravedlivě stal jí, Dorot ě polovi čky splatila. b Item d ědiny, louky, kteréž by se koli po mn ě najíti mohli a vyhledali, ty všecky odkazuji Tomášovi, Severýnovi a Kate řin ě, o n ě aby byli pod ěleni, avšak aby manželce mý, matce svý, byli povinni z toho jedno sto kop vyplatili po 12 c kopách každého roku. Item co se je čmene na sladovn ě u Václava Ajnickýho [!] dotý če, ten odkazuji manželce mý s Kate řinou, dcerou svou. Item slady dva, kteréž mám na též sladovn ě, z těch odkazuji jeden Kate řin ě a druhý Tomášovi s[e] Severínem. Item co se pak obilí, žita setého a v slám ě dotý če, z toho Kate řin ě odkazuji 10 [s]t[rych ů] a ostatek Tomášovi a Severínovi , o to aby se rozd ělili, avšak aby z toho chudý[m] 10 [s]t[rych ů] vydali d. Item co se dobytka dotý če, ten všecken odkazuji na tři díly, Tomášovi, Severínovi a Kate řin ě. Item d ům odkazuji Tomášovi a Severínovi, též také Kate řin ě, na rovný díl, porou čejíc, aby Tomáš v něm hospodá řem byl, však tak, aby Tomeš o dv ůr Neveklovský, což koli na n ěm má Severínovi, pustil a jej jemu doplatil, proti dvoru Balkovskýmu e. Vejšeji, aby on Tomáš povinen byl, vedli spravedlivého uznání za č by d ům, šaty mohl Severínovi a Kate řin ě doplatiti. Item co se koní, voz ů i jiných k tomu pot řeb dotý če, ty odkazuji Tomášovi k domu, však pak aby Tomáš povinen byl Kate řin ě, sest ře svý, poctivý kožich odívací koupiti. V témž pak domu aby manželka má bytnost do smrti míti mohla. Item Líd ě Fejtlový sest ře svý hotových pen ěz 30 kop odkazuji. Item Vítovi kolacnímu strýci svýmu 12 kop. Item Kosovi švagru svýmu odkazuji 4 kopy. Item k záduší na kostelík odkazuji i s těmi poz ůstalými desíti kopami 60 kop, ty aby se vzali po čtu mém od Joba nebo nad ěji mám, že obec mnohem

384 V letech 1558 – 1559, 1561, 1565, 1569, 1571 – 1576, 1578 – 1579, 1581 a 1582 primas, rychtá ř, purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

195 vejšeji, co sem svých vlastních vydal, povinna mn ě bude. Item Dvo řákový dce ři svý, odkazuji 4 kopy. Item o tom porou čím, aby Kate řin ě dce ři mý poctivou výpravu z toho statku vydali. Item co se pen ěz hotových dotý če, a č jich mnoho není f, ty odkazuji Tomášovi, Severínovi, Kate řin ě, však tak a na ten zp ůsob, pan purkmistr [a] páni v svou moc aby je vzali a když by koliv ěk kterému pot řeba ukazovala a k místu, který z nich, že by p řijíti měl, tehdy uznajíce pan purkmistr [a] páni takovou pot řebu, rozvrhu[jí]ce to na rovný díl, tomu, kterémuž by pot řeba ukazovala, díl jeho aby vydali. Jestliže by pak který z nich, co toho jiného p řed sebe bráti cht ěl, proti tomuto mému poru čení, tehdy páni, aby to v své moci měli kv ůli svý. Item co se pak po čtu mýho primaského dotý če, kteréhož sem obci povinen, aby ode m ě v tom žádného zkrácení obcí nebylo, čehož sem nikdy žádostem nebyl, dožádal sem se Ji říka soukeníka, Šebestiána Roubíka, Bartolom ěje Libry, Tomáše Netolického, aby na míst ě mém takový po čet po řádn ě vy řídili a od sebe odvedli, a což by koli obec mú po vykonání po čtu poz ůstala, osoby dot čený p řijímajíce to od obce <…> se obci d ůvěř uji, že mi place[ní] nebo budoucím mým budou takové peníze d ětem mým k schování panu purkmistru [a] pán ům dodauce [!], podle prve oznámeného, artikule aby opat řili. Item panu Janovi Ajnickýmu sem povinen 10 kop, na to ode m ě má dva v ěrtele piva, jeden za 1 kopu 10 g[r] a druhý v ěrtel za 2 kopy 10 g[r], též dva v ěrtele patok po 1 kop ě, kázal, že vytáhnouti klenovickým sedlák ům a ostatek aby jemu z toho state čku doplaceno bylo. Co sou mi dlužni. Item Bartolom ěj Libra 10 kop. Item Sejna Makovská p ůjčených 6 kop. Vítovi synu Mokrýmu p ůjčil sem 4 kopy. Šlechta též mi povinen 4 kopy. Jan Buzek též mi povinen 4 kopy. Item lokajka jest mi povinna 7 kop. Item co se Ambrože sladovníka dotý če, ten jest mi dlužen za várku piva starého, z toho nemá[m] od n ěho než jeden sud piva, vejšeji co sem <…> od sladu povinen, když se jedno proti druhému srovná, budú[-]li nuceni povinen jemu, a ť se zaplatí. Vejšeji on Ambrož sladovník, jest mi povinen od pánve za p ět purkmistr ů, co se v registrech vyhledá. Vejšeji, co se koli jakých dluh ů vyhledá v registrech, to odkazuji na t ři díly, Tomášovi, Severínovi a Kate řin ě. Též také vejšeji, co se statku mého na čem koli vyhledá, ten odkazuji na t ři díly, Tomášovi, Severínovi, Kate řin ě.

196 Item co se dluhu mn ě povinného dotý če, od Šebestiána Roubíka, t ěch polovici pro dobré tovaryšství, kteréž sme mezi sebou m ěli, odpouštím. Poru čníky mocné činím pana purkmistra [a] pány nyn ější i budoucí, avšak jestliže by kdy dítek mých jaká pot řeba ukazovala, aby tak často pan purkmistr [a] páni nebyli zaneprázdn ění, dožádal se se Šebestiána Roubíka, Ji říka soukeníka, Bartolom ěje Libry, Tomáše Netolickýho, jakožto svých milých p řátel, aby na dítkami mými pozor m ěli, je ve všech pot řebách, když by se k nim za jakou ochranu utíkali opat řili. A to pro odplatu Pánu Bohu všemohúcího. Jestliže by pak na tomto mém po řízení a jisté v ůli mé, který z dítek mých p řestáti necht ěl a proti tomu co na odpor byl, o tom porou čím, aby jim nic z toho statku vydáno nebylo. Toho sem se dožádal pana purkmistra [a] pány, pán ů aby toto mé poslední poru čení pe četí městskou podle <…> mé zpe četili. Nebo tak moje jest v ůle kone čná. Stalo se v sobotu po svatém Pavlu na víru obrácení. Léta Pán ě 1583.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podtržení je shodné originálem, viz níže. c Všechny číslovky jsou psány arabsky. d Vydaných „10 strych ů“ je vsuvka dopsaná pod řádek. e Vsuvka psaná na levé stran ě testamentu se značkou jejího za řazení do textu. f Vsuvka psaná na levé stran ě testamentu se zna čkou jejího za řazení do textu.

81.

Testament m ěšťana Mat ěje France obsahující vý čet dluh ů. Sv ůj statek rovným dílem odkazuje manželce Salomón ě a dv ě d ětem. Žádá pana purkmistra, aby k testamentu ur čí poru čníky sán. Sv ědky jsou konšelé Jan Buzek, Václav lokaj a písa ř Tomáš Netolický.

1584 červenec 8., [Sob ěslav] a

197

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno nerozdílné Trojice Amen. Já, Mat ěj Franc, znamenavší nedostatek zdraví svého, však z prop ůjčení milosti Boží užívajíce rozumu zdravého, činím po řízení o state čku svém takto. Item nejprve žádnýmu nic dlužen nejsem. Ite[m] co sou mi dlužni. Item v Bož[ej]icích malý rychtá ř 1 ½b [s]t[rychu] žita. Item Barto ň ze Smol če 1 [s]t[rych] žita. Item Jeroným z Nedv ědice 2 [s]t[rychy] žita. Item Puška z Bežerovic ½ [s]t[rychu] žita. Item Jan Koudelka z[e] Svinkú 8 [s]t[rych ů] žita. Item Macholoušek z Nedv ědice 1 [s]t[rych] žita. Item Václav Havl ů z Nedv ědice ½ [s]t[rychu] žita. Item Václav též Havl ů z Nedv ědice 2 kopy míš[e ňské]. Item Jeroným z Mokrýho 2 [s]t[rychy] žita a 1[s]t[rych] pšenice. Item Jan Koub ů z Nedv ědice 2 [s]t[rychy] žita. Též je čmene 1 [s]t[rych]. Item Říha z Roudnýho 1 ½ [s]t[rychu] žita. Item Michal barví ř 1 [s]t[rych] žita. Hotový peníze. Item Petr v Klenovicích 1 kopu 50 gr c. Item též mám s ním 30 ovec na polovici, o kteréž mám se letos d ěliti. Item Macholoušek 4 kopy. Item Habeš z [V]lastibo ře 1 kopu. Item Zíka v Svinech 1 kopu 28 gr. Item Šedivý nádeník 50 gr. Item za Janem uzda řem mám 5 kop, za kteréžto peníze jest mi v zástav ě n ěho, starých g[r] dáno, když peníze dá, tehdy aby jemu od manželky zase na vracení byly. Ite[m] stat[e] ček všecken, kterýž se koli po mn ě najíti bude moci, ten Salomén ě, manželce mé se dvouma d ětmi na rovný díl porou čím. Při tom pana purkmistra [a] pán ů prosím, že rá čí poru čníky jim z říditi, pro ochranu.

198 Při tom kšaftu byli sou z konšel ů, Jan Buzek, Václav lokaj, 385 Tomáš Netolický toho času písa ř m ěstský. Stalo se v Ned ěli po Mistru Janovi Husovi. Léta Pán ě C XXXIIII.

[Indorzát:] Kšaft nebožtíka Mat ěje France, Léta Pán ě C XXXIIII.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechny číslovky jsou psány arabsky. c Zkratka pro groše je shodná s originálem, viz níže.

82.

Testament m ěšťanky Anny Slávové, kterým odkazuje hotové peníze bratranci šenký ři, bratranci Ji říkovi a manželce Ond řeje Meryky. Šaty Ká če Žabkové, Mariánovi Vítovi, dce ři Jana Bobe čka, a Alen ě, a své dce ři Kate řin ě nábytek. Cokoliv, co po vydání všech odkaz ů z ůstane, má být v ěnováno kostelu sv. Petra a Pavla. Sv ědky testamentu jsou Ond řej Meryka, Jáchym konva ř a písa ř Tomáš Netolický.

1586 kv ěten 16., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Já, Anna Slávová, znamenavší zdraví nedostatek, však s prop ůjčení milosti Boží uznávajíce, rozumu zdravého, činím o state čku svém poru čení. Ve jméno Boží Amen. Item nejprve já žádnýmu nejsem nic dlužna. Toliko mn ě žádný nic dlužen není.

385 V letech 1576, 1578 – 1579, 1581, 1583 – 1584, 1586 purkmistr, obecní starší a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

199 Odkaz. Item šenký ři, bratranci svému 2 kopy. Ite[m] druhému Ji říkovi 2 kopy. Ká či Žabkový z <…> sem vždycky dob ře byla, odkazuji spodní pe řinu, prost ěradlo po čestný. Ite[m] Mariáno[vi] Vítovi otáhlý kožich. Ite[m] Ká či, dce ři Jana Bobe čka, 386 odkazuji kožich, beranici. Kate řin ě, dce ři Alenin ě, odkazuji truhlici červenou i s tím, co na ní jest. Tichýmu ševci 8 kop. Item Alen ě odkazuji ostatních šat ů ložních a mantlík. Item Esterce odkazuji číritýš[t]orc. Item manželce Merykové odkazuji 1 kopu. Vejšeji, což se koli po mn ě vyhledá a po těchto dluzích zůstane, bu ďto na domu, to já odkazuji na sv ětlo k svatému Petru a Pavlu. Při tom kšaftu byli sou Ond řej Meryka, Jáchym konva ř, Tomáš Netolický písa ř m ěstský. Stalo se v pátek po ned ěli Prosebné, léta [15]86.

[Indorzát:] 1586 Kšaft Anny Slávové.

83.

Testament m ěšťana Ji říka soukeníka, vlastnoru čně podepsaný, kterým odkazuje všechny dluhy ve výši zhruba 40 kop, částku 300 kop, kterou získal prodejem obchodu, manželce a d ětem Janu, Václavovi, Mat ějovi, Adamovi, Ani čce a Dorot ě. Sou časn ě s tím i všechen ostatní majetek, domy, zahrady a úrodu. Pokud by n ěkteré ze jmenovaných dětí zem řelo, má jeho díl p řipadnout zbylým žijícím a manželce. Té za p ředpokladu, že nezm ění sv ůj stav. Za poru čníky ustanovuje Jáchyma konva ře a Řeho ře mladšího Smr čku, které žádá, aby nad manželkou a d ětmi drželi ochranou ruku. Dále žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou Jáchym konva ř, purkmistr Václav lokaj a písa ř Tomáš Netolický.

1587 červen 2., Sob ěslav a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

386 Jan Bobe ček byl v r. 1579 a 1583 obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/72, 4/76, kt. č. 490.

200

Ve jméno nerozdílné Trojice Amen. Já, Ji řík soukeník, 387 m ěšt ěnín m ěsta Sob ěslavi, znamenavše p ři sob ě nedostatek svého zdraví, avšak z prop ůjčení milostí boží, rozumu st řízlivého, užívajíce činím po řízení o state čku svém takto. Dluhové. Item do Hradce Martinovi Kroupovi za zelený postav, od n ěho sem jej vzal, poz ůstávám 4 kopy. Item Janovi Lanzdorfovi sem dlužen okolo 3 kop 30 g[r]. Item co se dluh ů u m ě náležitých dotý če, n ěco p řes 40 kop, kteréž sou mi lidé povinni, ty odkazuji manželce s dítkami. Item výše odkazuji manželce svý s šesterými dítkami, Janovi, Václavovi, Mat ějovi, Adamovi, Ani čce a Dorot ě 300 kop, kterýmiž sem sv ůj obchod v kupování rukou vedl, o takové peníze aby se v ěrn ě a právn ě rozd ělily. Co se pak statku všeho mého movitého i nemovitého, na čemž by se koli vyhledati mohl, domu, zahradách, koli, i obilí, který jest na brán ě dotý če, ten všecken manželce mý milý s dot čenými šesterý[mi] dítkami na rovný díl odkazuji, o to aby se s nimi v ěrn ě a up římn ě rozd ělila tak, aby jeden p řed druhým nic výše nem ěl, v tom se jí d ůvěř uji, že s nimi jako věrná mát ě jich nakládati bude. Tak aby pan purkmistr [a] páni p říčinou toho mého potomn ě zbyte čně nebyli zaneprázdn ěný. Item Václavovi a Janovi odkazuji kožich šamlatový, rý by pak k místu prve p řišel a kožich míti cht ěl, toho aby byl povinen druhému <3 kopy dáti>. Item kožíšek mochyný odkazuji Mat ějovi. Item Adamovi odkazuji sukni čku šamlatovou. Item Ani čce, dce ři mý, odkazuji kožich černý, <…> <…>. Item Dorot ě odkazuji kožich otáhlý šamlatový. Item manželce svý odkazuji mantlík duplty [!] kyt[l]ový a též odkazuji jí druhý mantlík šamlatový. Jestliže by pak Pán B ůh všemohúcí z dítek nap řed psaných, kterého z tohoto sv ěta povolati rá čil, tehdy aby spadl díl z jednoho na druhého i na manželku mou, avšak potud, pokudž by stavu svého neprom ěnila. Pro ubití dalšího zaneprázd ňování pana purkmistra [a] pán ů, kdyby na potomní čas manželka má a dítci moji nerozum ějíc má čeninu [!] cht ěli outok vzíti a n ěho se pod[d]ati, tehdy aby outok mohli vzíti k panu Jáchymovi konva ři a panu Řeho řovi mladšímu Smr čkovi, kteréž

387 Jedna z nejvýznamn ějších osobností ran ě novov ěké Sob ěslavi. V letech 1554, 1556 – 1557, 1560, 1565, 1567, 1569 – 1578, 1581 – 1586 primas, obecní starší, purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488; AM Sob ěslav, Rejst říky 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66, kt. č. 489; AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

201 tuto za poru čníky manželce a dítkám mý[m] sem zvoli[l] a jich se v tom, jako svých milých přátel dožádal, aby s pomocí pana purkmistra [a] pán ů v pot řebách náležitých, rukú ochranou nad manželkou <…> b dítkami mými drželi a v ničemž nedopustili. Co se pak po čtu mého primaskýho dotý če, co sem <…> jakých v ěcí a d ůchod ů z roku předešlého i nyn< ěj>šího p řijal a zase kde co a komu ode nav [!] z toho vydáno jest, všecko se vyhledá v regist říku poznamenání, kteréž s purkmistry mám. V tom se pán ům a této obci důvěř uji, že to všecko spravedliv ě vyhledají, co býti má tak, aby manželka má a dítci moji snad, že bych mého výše k sob ě p řijímal a potomn ě nevydával z naších spravedlivostech rady ne činili. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní, Jáchy[m] konva ř, Václav Lokaj toho času purkmistr, Tomáš Netolický toho času písa ř m ěstský. Jich sem se dožádal, aby tuto mou poslední v ůli pe četí m ěstskou stvrdili, v kterémž sem se také i svou vlastní rukou podepsal. 388 Stalo se v měst ě Sob ěslavi, v outerý po Božím t ěle. Léta [15]87.

[Obálka:] Kšaft Ji říka soukeník, primasa m ěsta Sob ěslavi, 1587.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Ne čitelnost textu je zp ůsobena vy říznutím pe četi.

84.

Testament m ěšťana Ond řeje Havla, kterým všechen majetek odkazuje manželce Dorot ě, jíž sou časn ě činí mocnou hospodyní. Své dcery se rozhodl vyd ědit a proto v případ ě její smrti jí dává volnost p ři jeho dalším nakládání. Sv ědky jsou purkmistr Ond řej Meryka , Vít Řepa a písa ř Tomáš Netolický.

1587 červen 3., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136.

388 A čkoliv testátor uvádí, že testament podepíše, jeho podpis ve skute čnosti chybí.

202 Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Já, Ond řej Havel, obyvatel na p ředm ěstí sob ěslavském a soused spolu, z téhož m ěsta, znamenavší nedostatek svého zdraví, avšak z prop ůjčení milosti [Boží], zdravého rozumu užívaje, činím toto poslední po řízení o svém vlastním state čku, kteréhož mi Pán B ůh k užívání prop ůjčiti rá čil. Item nejsem nic žádnýmu dlužen, a také mn ě žádný není nic dlužen. Odkaz. Otem odkazuji manželce svý Dorot ě, kteráž jest mi vždycky up římn ě a v ěrn ě pomáhala [v] živnosti vyhledávati hned od za čátku našeho spolusjíti tak, jakž sme i léta svá mladá p ř[e]sto stvr[d]ili, všecken statek movitý i nemovitý i s[e] všemi svršky, nájem by se koli vyhledati mohl v tom, aby plnou hospodyní byla tak, jako v svým vlastní[m]. A když by jí pak Pán Bůh neuchoval a s tímto sv ětem rozd ělil, to m ůže odkázati s tím u činiti, jak se jí dob ře líbiti bude. Na p říčiny sme se ptali, protž by také dcer svých, čímž by se mu dob ře vid ělo neodbyl. Necht ěl žádných položiti, než p ři tom žádal poz ůstaven býti. Item na kostelík nový odkazuji 10 kop. Při tom kšaftu byli Moud ří a Opatrní, na míst ě purkmistra Ond řej Meryka, Vít Řepa, Tomáš Netolický písa ř radní. Stalo se ve st ředu po Božím T ěle. Léta [15]87.

[Indorzát:] Kšaft Ondry Havlovýho 1587.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

85.

Výpis testamentu m ěšťana Ji říka Zadražila, vydaný 2. prosinec 1612 na žádost Mat ěje Štuloka. Podle jeho zn ění na vyplacení dluh ů vydává 40 kop, p řičemž po jejich zaplacení smí zbylou částku jeho manželka použít. Své dce ři Dorot ě odkazuje částku, která jí podle jeho vyznání již byla vyplacena, dále ložní šaty a 1 krávu, a všechno

203 ostatní své manželce Maruši. Sv ědky testamentu jsou Josef Kurz, Michal Holtzepl a písa ř Tomáš Netolický.

1587 červen 3., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

Ve jméno Otce, Syna i Ducha S[vatéh]o Amen. b Já, Ji řík Zadražil, m ěšt ěnín v Sob ěslavi, znamenavší nedostatek zdraví svého, avšak z prop ůjčení milosti Boží, rozumu zdravého požívaje, činím po řízení o state čku svém, jakž níže . Co sem komu dlužen. Václavovi lokajovi za pivo 30 c g[r]. Co sem mu za víno povinen, v ěř ím, že mi k řivdy neu činí. Michalovi Holtzepl povinen sem ze 2 várky chmele. Matyáše sem povinovat okolo 4 kopy za víno a pakli jest co víc, v ěř ím, že mi k řvdy neu činí. Janovi Sferinovi 389 do cechu litorackého vosku 1 lib[ru] a 30 g[r]. Matoušovi Zubovi za sukno 1 kopu 54 g[r]. Pavijkovi za pivo 30 g[r]. Janovi Zemanovýmu do Mažic za pšenici 2 kopy 30 g[r]. Tomášovi, bratru mému, sem dlužen 30 kop. Syrotk ům Jerolýma Zadražila 30 kop. Janovi Fejtlovi za slad 12 kop. Na kostelík podle odkazu Anny Zadražil[k]y 10 kop. Co sou mi dlužni. Jerolým Zadražil 26 g[r]. Oršila Ješková za v ěrtel piva 2 kopy 16 g[r]. Doktor kožišník -1 kopu. Vyplatil sem podle kšaftu ne[božky] Anny Zadražilky, jakž kvitancí ukazuje 73 kop. Vejšeji sem vyplatil dluhu za ne[božtíka] Martina Zadražila 390 , co pam ěť má snáší 36 kop

389 V letech 1581 a 1583 purkmistr a konšel a obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/74, 4/76, kt. č. 490. 390 V r. 1579 obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign.

204 48 g[r]. Co se mé spravedlivosti dotý če, kteréž mi ješt ě má vypadnouti podle registr[u] okolo 40 kop, z té bude moci manželka má pomalu dluhy vyplatiti. Odkaz. Item Dorot ě, dceři mé, odkazuji to, což sem sám vedli poznamenání vyplatil, to aby jí manželka má, Maruše, byla povinna z domu vyplatiti, loží, šat ů a 1 krávu. Vejšeji což se koli jakého state čku na čem kdekoli vyhledati moci bude, to já odkazuji Maruši, manželce mé, takž jest poslední v ůle má a v ěř ím panu purkmistru [a] pán ům, že se to všecko vykoná. Při kterémžto kšaftu byli osoby Josef Kurz, Michal Holtzepl 391 a Tomáš Netolický písa ř radní. Stalo se ve st ředu po Božím T ěle. Léta 1587 d.

Takto výpis kšaftu [božtíka] Jiříka Zadražila, k žádosti Mat ěj Štuloka s povolením p[ana] [purkmistra] [a] p[án ů], vidou[c] jest An[no] ve st ředu po Ned ěli Adventní. Léta 1612 392 . Tomáš Katolický. Písa ř radní m[anu] p[ropria].

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Podtržení textu odpovídá originálu, viz níže. c Všechny číslice jsou psané arabsky. d P ři editaci byla brána v potaz tato datace.

č. IV A 4/72, kt. č. 490. 391 V letech 1586 , 1587 a 1590 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Vzhledem k úplné ztrát ě purkmistrovského rejst říku, doba jeho ú řadování v r. 1587 vychází z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. 392 5. prosince 1574; Srov. Fridrich – Rukov ěť ..., s. 193, 218.

205 86.

Testament m ěšťana Kašpara Holuba, kterým odkazuje domy, d ědiny, trávníky, nábytek i svršky své manželce Ann ě, které zaru čuje doživotní žití na statku. Pokud by zem řela, má statek, na n ěmž ji ustanovil mocnou hospodyní, p řejít na jeho syna Vav řince Holuba a jeho d ěti. Za poru čníky ustanovuje Kosefa Kobr če a Matyáše Konfišta a žádá je, aby zaru čili ochranu jeho žen ě. Za mocné poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí. Sv ědky testamentu jsou primas Řeho ř mladší Smr čka , Ond řej Meryka purkmistr Jáchym konva ř a písa ř Tomáš Netolický.

1587 říjen 17., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čet sloupnuta.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já, Kašpar Holub, m ěšt ěnín v měst ě Sob ěslavi, znamenavší nedostatek zdraví svého, však z prop ůjčení milosti Boží užívaje rozumu zdravého a rozmýšlejíce o to[m] všelijak, kdyby mn ě milý Pán B ůh s tímto sv ětem rozd ěliti rá čil, aby po mý smrti žádných soud ů a nevolí nebylo, činím poru čení o state čku svém, kteréhož mi prop ůjčiti rá čil, takto. Item co sem komu dlužen. Item Janovi Stran ěnskýmu sem dlužen 8 kop. Ale sem ty nad ěje k němu, pon ěvadž sem v pot řebách jeho do Prahy pracoval, že od manželky mý 4 kopy p řijme. Odkaz. Item statek sv ůj všecken, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil, na domu, d ědinách, trávníku i jiných všech nábytcích i svršcích, ten všecken odkazuji Ann ě, manželce svý a, v to ve všem statku aby plnou a mocnou hospodyní byla až do její smrti. Krom ě o tom porou čím, jestliže by mn ě Pán B ůh uchovati nerá čil, aby Vav řinec Holub syn m ůj trávníku až pod stoku proti svý zahrad ě užívati mohl bez p řekážky manželky mý i každýho člov ěka a taky, jestliže by Vav řinec kdejaké obilí čko jm ěl, aby mohl sob ě voln ě u stodoly složiti. Ale Anna manželka moje toho všeho i s dvorem s[e] zahradou, aby do smrti své užívala, jestliže by Pán B ůh manželku mou uchovati nerá čil, tehdy žádnýmu jinýmu, než toliko Vav řincovi a dítkám jeho býti nemá, tento statek zaúplna dochován. Však tak a na ten zp ůsob, aby Vav řinec, syn m ůj,

206 o to[m] budoucí jeho povinni byli p řátel ům a krevním, bu ď vnuk ům anebo jiným, manželky mý z toho statku dv ě st ě kop u stoky , po padesáti kopách vyplatili, dv ě krávy p ři domu zůstávají a druhý dv ě Vav řincovi, aby vydány k užívání. A protož aby toto mé poslední poru čení a má dobrovolná v ůle, své místo míti mohla pro další odkázání, toho všeho a opat ření manželky mý, bu ď p ři Jeho Mi[l]o[sti] pánu, panu milostivý[mu] aneb pana purkmistra [a] pán ů, činím poru čníky Josefa Kobr če a Matyáše Konfišta, jichž sem se dožádal, pokudž by kdy manželce mý jaká pot řeba nastala, aby jí v tom všem náležit ě ochránili. Mocné poru čníky činím pana purkmistra, pány nyn ější i budoucí. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní, Řeho ř mladší Smr čka primas, Ond řej Meryka, ou řad purmistr[ov]ský drží Jáchym konva ř, Tomáš Netolic[ký] toho času písa ř m ěstský. Stalo se v sobotu po Svatém Havlu. Léta 1587.

[Obálka:] Kšaft Kašpara Holuba 1587.

______Edi ční poznámka: a Podtržení textu odpovídá originálu, viz níže.

87.

Testament m ěšťanky Kate řiny Vránové, z něhož 10 kop odkazuje panské hospodyni Maruši a jejímu muži Janovi 2 kopy. Sv ědky jsou Mat ěj z Hradu, Vít Mokrý a písa ř Tomáš Netolický.

1588 b řezen 22., [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Přitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Já, Kate řina Vránová, souseda na p ředm ěstí Sob ěslavi, znamenavší nedostatek svého zdraví, avšak z prop ůjčení milosti Boží, souce rozumu zdravého a pam ěti dobré. Takto porou čím

207 jestliže by mn ě Pán B ůh s tímto sv ětem rozd ěliti rá čil, což se v nad ěji, aby proti tomu manžel můj býti m ěl. Item nejprve nejsem žádnýmu nic dlužna, krom ě, co z domu jest vyplatiti, to bude v ěděti manžel m ůj, jak opat řiti. Item Jerolým Žid jest mi povinen prop ůjčených 7 kop. Odkaz. Z[e] state čku svého odkazuji Maruši, hospodyni panský, z lásky a p řátelství 10 kop, aby jí manžel m ůj vydal. Tolikéž odkazuji Janovi hospodá ři, manželu jejímu 2 kopy a to proto, aby on manželu mýmu byl nápomocen dluhu toho na Jeronýmovi Židu zvyupomítati. Při tom kšaftu byli, Mat ěj z hradu, Vít Mokrý 393 a Tomáš Netolický toho času písa ř. Stalo se ten outerý p řed Památkou Zv ěstování Panny Marie. Léta Pán ě 1588.

[Indorzát:] Kšaft Kate řiny Vránový 1588.

88.

Testament m ěšťana Řeho ře staršího Smr čky, kterým sv ůj majetek, dvory, statky, dědiny, pole, louky, zahrady, dobytek, hospodá řské ná činí, šaty a nádobí odkazuje manželce Ann ě, do prom ěnění jejího vdovského stavu a jíž ustanovuje za mocnou hospodyni, a d ětem Petrovi, Cypriánovi a Voršilce. Manželka je zavázána, aby vnu čce Leni čce vyplatila 2 krávy a 6 ovcí, a stejn ě tak dce ři Marján ě. Pokud by n ěkteré z d ětí zem řelo, mají jejich díly p řipadnout synu Řeho řovi a dce ři Marján ě, pokud by zem řela manželka Anna, mají její díly p řipadnou Filipovi bedná ři a jeho žen ě Veronice. Za poručníky ustanovuje syna Řeho ře, Jáchyma konva ře a Filipa bedná ře, které žádá, aby zaru čili napln ění obsahu testamentu. Sou časn ě žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí.

1588 listopad 11., [Sob ěslav]

393 V letech 1586, 1588 – 1589 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

208 SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Léta Pán ě 1588, na den S[vatého] Martina. Ve jméno Blahoslavené Trojice Amen. Já, Řeho ř Smr čka starší, znamenavší p ři sob ě nejistotu času svého a že den ode dne k smrti blížeji se p řibližuje i nejsouce sebou dne ani hodiny jist a nechtíce tomu kdyby mn ě pán B ůh prost ředkem smrti z tohoto sv ěta povolati rá čil, aby po mé smrti o state ček m ůj, kteréhož mi pán B ůh z milosti své pop řáti rá čil jací hadru ňkové a r ůznice byly a pan purkmistr [a] páni skrze to zanepráz[d] ňování býti m ěli. I jsouce p ři ro[zu]mu zdravém a pam ěti dobré, takto o témž state čku svém, majíce ješt ě v moci své, řídím a ustanovuji. Item nejprve žádnému nic dlužen nejsem. Krom ě Marian ě dce ři mý a Filipovi bedná ři, ale to na svém míst ě postaveno jest. Item co sou mi dlužni, to všecko po řádn ě v registrech mých bedliv ě poznamenáno se najde. Co se pak Bartolom ěje Libry dotý če, spravedlivost, kterouž jest m ěl po nebožtíkovi Bartošovi Librovi, otci jeho, na domu mém, jakožto p ůl druhého sta kop i taková spravedlivost jest mu ode m ě na dom ě, na kterémž jest podle zápisu knih kšaftových odvedena a vykonána a takž já jemu ni čím povinen dán jeho budoucím nejsem. Jakož jest Mariana dcera moje, spravedlivost po nebožtíkovi Petrovi Smr čkovi, bratru mému a strýci svém, za mnou m ěla. Podle kšaftu zn ění a zápisu knih kšaftovních, taková spravedlivost ode mn ě jí Marian ě s Janem, manželem jejím, jest odvedena tak, jakž kvitancí od něho Jana vlastní rukou sepsanou za sebou mám. Vejšeji, jakož jest m ěla na domu Bartolom ěj Libry spravedlivosti svý p ůl druhého sta kop, kteréžto sem na sebe p řijal, aby Marian ě s Janem manželem jejím povinen sem. Co se pak Jany dcery mé, manželky Matouše Zuba, dotý če, spravedlivost, kteráž se jí po nebožtíkovi Janovi Maškovi dostala, co a jak mnoho, to se v registrech mých poznamenáno po řádn ě najde, co sem k sob ě p řijal a nebo co sem proti tomu zase odvedl. Odkaz. Item Ann ě manželce své, odkazuji p ředn ě d ům sv ůj s dítkami jejími, Petrem, Cypriánem a Voršilou, s tím se vším, což koli v témž dom ě jest. Bu ďto od st říbra a nebo od cínového nádobí nebo jakéhož koli i od šatstva, pláten, což jest v sklepích a nebo v komorách, jakého obilí na p ůdách, týž i na sladovn ě, a, neboli v truhlách. Též kon ě, krávy a jakéhokoliv dobytka, v tom ve všemi jistými jmenovanými mými dítkami za plnou mocnou hospodyni, do prom ěnění jejího stavu vdovského, zanechávám. Na ten zp ůsob, aby pan purkmistr [a] páni hned po smrti mé týž dobu s těmi se všemi jmenovanými svršky, což by se

209 jich vyhledati mohli bedliv ě <…> a zpoznamenáti dáti rá čili tak, aby se týmž dítkám mým žádnému zkrácení nestalo, téhož pak domu a z těch ze všech svršk ů aby byla povinna Anna manželka moje i s dítkami Marianú dce ři mú s Janem, manželem jejím, t ěch p ůl druhého sta kop její, jichž vem za sebou m ěl, vyplatiti podle patnácti b kopách ro čně až do vypln ění tý sumy. Item k tomu vejšeji Ann ě, manželce mý s těmi dítkami jmenovanými, Petrem, Cypriánem a Voršilkou odkazuji díl, kterýž mám od Prokopa Houšky u hranic Chlebovských. Též druhý díl, kterýž mám od Prokopa Houšky za Suchým mlýnem. Na ten zp ůsob, aby byla povinna Anna manželka dluh Filipovi bedná ři, otci jejímu spokojiti, o kterýmž ona dobrou v ědomost má. Co se dluh ů, kterýmiž sou mi lidé, vedle regist[e]r povinni, dotý če, Ann ě manželce mý s dítkami mými, zanechávám. Item též Ann ě manželce mý, odkazuji dv ůr Smr čkovský s[e] zahradou, k tomu dvoru p řináležející, s dítkami jejími, Petrem, Cypriánem a Voršilou i s dobytkem, kterýž v témž dvo ře jest, to všecko aby k pošacování p řišlo, tak aby se dítkám mým v tom žádného ublížení nestalo. Nicmén ě aby Anna, manželka má s dítkami vydati povinni byli Leni čce, dce ři Řeho ři syna mého, vnu čce mý, dv ě krávy dobrý a šest ovec, též Marján ě dv ě krávy dobrý a šest ovec. Víceji Ann ě manželce mý odkazuji p ůl dílu pod Ra čí horou, kterýž leží podle dílu Píchovic, též také Ann ě manželce mý odkazuji díl za zahradou Matyáše Štandle, kterýž sem koupil od Špulí ře. Víceji díl, kterýž sem koupil od Sferyna pod Ra čí horou, od hlavin Šitrových až do Hubatého d ědin hlavin. Item Ann ě manželce mý odkazuji lávku vod ňanskou pod Novým rybníkem, k tomu chmelnici Truksovskou na Špitálkách a vejšeji šest lus ů na Pet řín ě, kterýchž sem prop ůjčil Filipovi bedná ři, otci jejímu. Item Marian ě dce ři mý odkazuji p ůl dílu Michalkovskýho k[e] Kamenný[m]u mostku, tu stranu, kteráž leží podle dílu bedná ře Jana. Item víceji Marian ě dce ři mé odkazuji p ůl dílu Števarskýho [!], tu stranu, kteráž leží k vinicím Klenovským. Item též Marian ě dce ři mé odkazuji lusy slove Truksovský, které leží podle lus ů Maršových i s tou kopaninou, na kterouž se t ři strychy vseje. Item Ann ě dce ři mý manželky Matouše Zuba odkazuji druhou polovici dílu Michalkovskýho, to nech ť ode m ě z lásky p řijme. Item Řeho řovi synu svému, co sem k živnosti prop ůjčil, toho všeho povinen zanechávám a k tomu 40 kop, kteréž sem propachtil podle jiných soused ů jeho milosti pánu pánu mému milostivému. A tomu více podruhý 16 kop prop ůjčených z poru čení p[ana] Jana Lažického, které ode mne p řijal Prokop Houška. Item víceji Řeho řovi, synu svému 394 odkazuji zahradu

394 Mín ěn je tím Řeho ř mladší Smr čka, významný sob ěslavský m ěšťan, který získal p řídomek ze Sabinova a stal se tak prvním sob ěslavským erbovníkem. Od r. 1587 primas, purkmistr a konšel. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/76 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/94, kt. č. 491; B ůžek Václav – Rytí ři renesan čních Čech, Praha 1995, s. 26 – 34;

210 i [se] stodolou, kteráž leží podle dvora Filipa bedná ře, slove u stínadel, víceji louku pod hrází Poto čního rybníka severní strany potoka i s tím rasem orným, víceji trávník mlyná řovský podle cesty, která ke Hradci jde i s tím dílem Machovským, též i podle Drejlinkovským až do hranic Chlebovských. Víceji p ůl dílu Maškovskýho, kterýž jde od cesty Klenovský až do Propadlic. Víceji lus nad lúkami Sprakovskými na Pet řín ě. Též druhý lus nad tím sedm záhon ů. Item více ji Zátokách chmelnici Šimonovskou, též i od Anny Škarydkové podle toho kusu. Item víceji trávník, kterýž mám v zástavu od Voršily Ješkovy, jenž leží za zahradou Maškovskou toho, aby užíval pokudž by táž Voršila Ješková aneb d ěti její podle cedul řezaných, kteréž mezi sebou máme, jemu nevyplatili. Item Petrovi, synu mému odkazuji p ůl zahrady Maškovský, tu stranu, kteráž leží podle zahrady Jana Zoubka i s[e] stodolou, víceji půl dílu a s tímž <…>Klenovskýmu. Item více dílec Kostrbovský, 4 záhony od rybníka nad městem až do Propadlic. Více p ůl louky po stokou, kteráž jde na Suchý mlýn i s tím p ůl dílem nad touž stokou, víceji dílec nad Novým rybníkem nad m ěstem, podle dílu Martina Voštíralka. Víceji lou čku pod Novým rybníkem nad m ěstem, kterouž mám v zástav ě od Tomáše Ješka, víceji dva lusy Bobe čkovský na Pet řín ě. Víceji p ůl druhého lusu, slove Zuchkovský za <…>, též za cihelnou t ři jitra, kteráž sou pohromad ě. Item Cypriánovi, synu mému odkazuji dv ůr Kotrbovský s[e] stodolou a zahradou, kteráž k tomu náleží. Víceji díl Melichovský, jenž [j]de od zahrady Litochlebovic až blížeji. Víceji díl Kocanákovský od Nového rybníka až do Propadlic s díly. Více p ůl dílu velkého pod Ra čí horou podle Št ěpána Knoblocha, víceji ve Lhot ě z žádný lus Binovský proti líp ě, víceji sedm lus ů pod vinicí Jana Rozoumka. Item Voršile Je<škový> svý odkazuji p ůl z[e] zahrady Maškovský p ři stran ě dvora mýho. Víceji p ůl dílu Maškovského k[e] Klenovicím, z díly od cesty až k Propadlic ům. Víceji dílec u splavu Nového rybníka, podle zahrady Adama Ješka, víceji p ůl louky pod strouhou i s tím p ůl dílem nad stokou. Víceji lus v Zadní Lhot ě, v Hlav ňách podle haví ře, týž víceji lus, kterýž jde podle cesty na horu k líp ě. Víceji lus na Pet řín ě od Maška proti vrat ům na vinici. Víceji lus, slove za starou cihelnou. Item co se dotý če plat ů všelijakých, p ředn ě ourok ů jeho M[ilosti] pána i berní jeho M[ilosti] císa řský dotý če, bu ďto z domu, dvoru, zahrad i z dědin, to všecko po řádn ě poznamenáno v registrech mých se najde tak, že jeden každý bude v ěděti se čím spraviti a co a z čeho bude míti platiti, povinen bude to vykonávati. Item za pravé nápadníky state čku svého ustanovuji Annu, manželku svou s dítkami jejími, Petrem, Cypriáne[m] a Voršilkou a jestliže by pak z těchto nápadník ů

týž – Renesan ční domácnost Řeho ře Smr čky ze Sabinova, TA , Tábor , s. ; Hradilová Marta – Narativní prameny

211 jmenovaných prve, než by let došel který um řel z mrtvého a ť spadne na živé. Tolikéž i na Řeho ře, syna mého i Marianu, dceru mou a pakli by bylo nápadníky všecky, Petra, Cypriána a Voršilu, pán B ůh z tohoto sv ěta pojíti rá čil, prve, nežli by k let ům došli, po nich poz ůstavuji nápadníky, Řeho ře syna mého a Marianu dceru mou s dítkami jich, potomky i budoucníny [!] jich. A jestliže by pak Anny, manželky mý od smrti uchovati nerá čil, tehdy dítky své Filipovi bedná ři a Veronice, manželce jeho. Porou čím, jim se v tom d ůvěř ujíce jich, že neopustí, jestliže by pak i jich pán B ůh uchovati nerá čil, tehdy Řeho řovi synu mému a Marian ě dce ři mé, je porou čím. A kdož by je koli v své opat řování p řijal, ten aby mohl dědin t ěch, což na stranu kterého p řijde užívati, až do let jejich a z toho aby byl povinen šatky, obuvi i potravu i nakládáním na školu je opatrovati tak, aby se jim v ni čemž žádného zkrácení nestalo, v tom se jednomu každému z nich důvěř uji. Tato pak jest jistá kone čná a poslední v ůle má, Řeho ře staršího Smr čky, p řičemž žádám, že tento kšaft m ůj vy řízen a vypln ěn bude. A necht ěl-li by kdo na tom mém kšaftu p řestáti a jemu u sebe místa dáti, ale na n ěco vejšeji cht ěl se potahovati, tomu a takovému nevd ěč nému a ť nic dáno není a díl jeho ať na jiné vd ěč nější spadni. Poru čníky mocné činím Řeho ře, syna mého a Jáchyma konva ře a Filipa Bedná ře, jichž sem se dožádal, jimž se také d ůvěř uji, že to k sob ě p řijímajíce, podle tohoto poru čení a kšaftu ustanoveného a ť vy řídí. Tolikéž za to žádám pana purkmistra [a] pán ů, nyn ějších i budoucích, pokudž by dot čení poru čníci <…>se ku pán ům utekli, že jim v tom ve všem radou a pomocní býti i tento kšaft a poslední v ůli mou pe četí m ěstskou stvrditi rá čí.

[Obálka:] Kšaft Řeho ř staršího Smr čky [15]88.

______Edi ční poznámka: a P řeškrtnutá vsuvka psaná po levé stran ě textu. b Číslovka je dopsaná na levou stranu textu.

212 89.

Testament m ěšťana Augustina Pond ělí čka obsahující podrobný vý čet dluh ů. Svršky a nábytek odkazuje nevlastní dce ři Marian ě, celý majetek a všechny ostatní v ěci vlastní dce ři Dorot ě a synu Janovi, kterému sou časn ě odkazuje hospodá řské ná činí. Za poru čníky ustanovuje syna Jan Šitru, Jíru fará ře a Víta Bonuše a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou Ond řej Me<…> , Jáchym konva ř a písa ř Tomáš Netolický.

1589 červen 10., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Item Ve jméno Boží Amen. Já, Augustin Pond ělí ček, 395 znamenavší nedostatek zdraví svého, činím poru čení o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil. Nejprve dluhové, co sem komu povinovat. Item co se po čtu kostelního dotý če, jestliže bych co na témž po čtu kostelním poz ůstal, z registr[u] se b vyhledá, to aby se z[e] state čku mého zaplatilo. Též má býti cedulka, rukou mou psaná, v majetcích, co Šebestián krej čí pen ěz za sebou má. Item panu Josefovi Kurzovi sem povinovat za glejt 5c kop. Ambrožovi kožišníkovi ve[j]ru ňku lo ňského 6 kop. Honzová bedná řka má za sebou 1 kopu, kteráž není v zápis[u] vedena, kteráž jí má jti do ve[j]ru ňku, po vyjíti Ambrožovi kožišníkovi jeho pen ěz. Item Šebestiánovi Roubíkovi poz ůstávám za slad 6 kop 54 g[r]. A to po čítajíce i s posudným. Item Alžb ětě Karáskový prop ůjčených 2 kopy. Item Matoušovi Zubovi 1 kopu 20 g[r]. Kate řin ě Strej čkový 1 kopu. Vítovi Řepovi 1 kopu.

395 V r. 1583 obecní starší m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/76, kt. č. 490.

213 Za obecní ryby do Šlechtovýho po čtu 3 kopy. Jankovi Bílkovi za 2 [s]t[rychy] chmele 1 kopu. P[anu] Jáchymovi konva ři posudný 42 g[r]. Do bern ě poslední Nikodémovi 38 g[r] 4 d[en]. Šaškovi do Černovic 5 kop. Dorot ě Širámkový na Tábor 1 kopu 40 g[r]. Jakubovi jirchá ři na Tábor 1 kopu 10 g[r]. Pavlovi Varvánovi za kožich 1 kopu 10 g[r]. d Item Nikodémce, sest ře svý 2 kopy. Takové dluhové, když se dv ůr prodá, aby se z[e] závdavku zaplatiti a nedostalo-li by se tehdy z domu Síkova hr číře, a ť se doplatí 2 kopy. Item Síkovi hrn číři odpouštím lichých p řebývajících p řes 80 kop, na posledních pen ězích 4 kopy 30 g[r], léta za ten p ři <…>, aby ty ve[j]ru ňkové po řádn ě šli. Odkaz. Item p ředkem a nejprve odkazuji Marian ě sirotku, kteréhož jest manželka má s prvním manželem Vincencem m ěla, sukni harasovou, pláštík soukený a jedno lože šat ů, aby se jí vybralo, truhlu červenou, ubrus, ru čníky, 3 mísy, jednu prost řední. Dorot ě dce ři mé p ředkem odkazuji lože šat ů 1, šatky chodící všecky, kteréž sou p řed rukama. Co by koli výše nábytku domovního vyhledalo, o to aby se Dorota s Janem rozd ělili. Co se truhly dotý če, tolikéž díl má Jan v tom míti, aby povinna byla, Dorota, jemu jeho díl z toho splatiti. Vejšeji, což by se koli state čku mého po dluzích doplatí a vyhledati mohlo, ten na rovný díl odkazuji Dorot ě a Janovi. V tom se panu purkmistru [a] pán ů[m] d ůvěř uji, že nad dítkami mými ochranou ruku držeti rá čí. Co se pak nádobí a řemesla mého dotý če, to odkazuji jak synu mému vlastnímu Janovi tak i druhému sirotku, aby se o n ě pod ělili. Při tom kšaftu byli Opatrní Vond řej Me<…> e, Jáchym konva ř, Tomáš Netolický písa ř m< ěstský>. Stalo se v outerý po Svatém Medardu. Léta [15]<…>.

[Indorzát:] 1589 Kšaft Augustina Pond ělí čka.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci.

214 b Podtržení textu odpovídá originálu. c Všechny číslice jsou psané arabsky. d Po levé stran ě textu je zna čka, že za tuto v ětu pat ří dodatek v originále psaný o dv ě řádky níže. P ři transkripci byly oba texty spojeny. e Ne čitelnost textu je zp ůsobena vy říznutím pe četi.

90.

Testament m ěšťana Jan Fejtla, kterým sv ůj statek odkazuje manželce Mandelín ě, kterou na n ěm ustanovuje plnou a mocnou hospodyní. Pokud by zemřela, statek má být rovným dílem rozd ělen mezi jeho dcery s podmínkou, že řemeslnické ná činí mají vydat jeho zeti Václavovi. Své manželce a d ětem odkazuje zbytek dluhu od Martina Kaly, kterému prodal d ům za 140 kop. Udává, že jeho tvrzení o placení 2 splátek není pravdivé a žádá pány radní, aby jeho manželce a d ětem nebylo uk řivd ěno. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány a žádá je, aby jeho manželku ochra ňovali. Sv ědky jsou purkmistr Ond řej Meryka, Jan Buzek a písa ř Tomáš Netolický.

1592 srpen 27., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Jan Fejtl, 396 m ěšt ěnín v Sob ěslavi, ležíce v trestání Božím, v ědouce, že mám p řed sebou smrt jistou, ale o hodin ě smrti nev ědouce, však z prop ůjčení milosti Boží, rozumu zdravého užívaje, činím kšaft o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil. Item co sem komu dlužen. Item nejprve, povinen, vedle cedulek, o čemž dob ře manželka moje v ědomost má 9 b kop 25 g[r].

396 V letech 1576 – 1577, 1579, 1581, 1583, 1592 purkmistr, obecní starší a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490.

215 Soukeník ům do cechu podle registru 1 kopa. Jarošovi do Kajetína za t ři vozy d řev 36 g[r] takové peníze náležejí Železnýmu bedná ři za rukojemství. Co se dotý če obro čnice Jeho Mi[l]o[sti] Pána, s které[m]ž sem s druhým tovaryšem Václavem Markem povinen do t ří let Jeho Mi[l]o[sti] Pánu po čet u činiti. Mám nad ěji ku Pánu Bohu, souce toho bedlivý, že na tom po čtu nemnoho jeho Mi[l]o[sti] z ůstávám nebo i kvitancový se budou moci spraviti. Co sou mi dlužni, to se v registrech mých vyhledá. Odkaz. Předkem a nejprve, kdež sem se zakázal pán ům litorát ům, kdyby mn ě Pán B ůh s tímto sv ětem rozd ěliti rá čil, že chci všecka partes [!] k chrámu Pán ě odkazuji, protož aby manželka má bez odpornosti pán ům litorát ům je odvedla. Co se state čku mého dotý če, na čem by se koli vyhledati mohlo, v tom ve všem state čku poz ůstavuji za plnou a mocnou hospodyni Mandelínu, manželku mou, do smrti její, v ni čemž aby se jí žádná p řekážka nedála. Což by pak koli po smrti její state čku z ůstalo, to aby dcerám mým na rovný díl bylo, však nejprv Václavovi zeti nádobí od řemesla nap řed odkazuji. Strany pak domu Martina Kaly, kterýž sem mu prodal za 140 kop, na kterémž sem ukázal nápadník ům Jana Maška 57 kop, když se ten dluh zaplatí, ostatek manželce mé s dítkami odkazuji. A kdež se na mn ě vytahuje v zápisu, že bych 2 ve[j]ru ňky k sob ě p řijal, tomu odpírám, nep řijal sem nic. Prosím, aby v to páni nahlídli tak, aby se manželce mé i dítkám žádného obrácení nestalo. A prosím p řitom jich Milostí, pana purkmistra [a] pán ů, že nad manželkou mou, jestliže by se jí v něm jako ochrany díti cht ělo, laskavou a ochranou ruku držeti rá čí. Při tom kšaftu byli Moud ří a Opatrní pan Ond řej Meryka, Jan Buzek, Tomáš Netolický písa ř městský. Stalo se ve čtvrtek po S[va]té[m] Bartolom ěji. Léta [15]92.

[Indorzát:] Léta 1592 Kšaft Jana Fejtla, soukeníka.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechny číslice jsou psané arabsky.

216 91.

Testament m ěšťana Jan Nováka, kterým svým nejbližším odkazuje hospodá řský dobytek a hotové peníze. Manželce Ann ě a dce ři Alžb ětě dv ě krávy, Alžb ětě dále 10 kop. Své dce ři Magdalén ě 1 jalovici a pár vol ů, dce ři Kate řin ě 1 jalovici a 2 kopy. Dce ři Líd ě neodkazuje nic, 1 jalovici v ěnuje vnuk ům a jejím d ětem. Vnukovi Janu Kluzákovému odkazuje 1 jalovici a v čely, Šebestiánovi 30 kop, nad nimiž má do jeho dospělosti bdít Michal Hol čapský a po čínaje r. 1593 mu má platit částku 70 groš ů úrok ů. Pokud by on nebo jeho žena Mandelína zem řeli, má mu být zbytek částky vyplacen z jejich statku. Mat ějovi a Adamovi odkazuje zbytek statku, na n ěmž zaru čuje své manželce doživotní právo žití. Za poru čníky ustanovuje písa ře Tomáše, Michala Hol čapského a Martina ková ře a žádá Jáchyma konva ře a Jana Bu čka, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí.

1592, říjen 16.[Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Dv ě sekretní pe četi.

Ve jméno Svaté a nerozdílné Trojice Amen. Já, Jan Novák, ve vsi Vlastibo ři, znamenavší b ěh a cíl života pro sešlost v ěku mého na krátkosti býti, neb žádný pod nebem člov ěk není, kterýž by životem svým <…> <…> a nebo krátko jest býti mohl, pokudž mi ješt ě pán B ůh z milosti své svaté života zdraví prop ůjčovati rá čí, tak sem na své bohdá zdravé mysli sob ě usmyslil, abych o state čku svém jmovitém i nejmovitém po řízení a pravým rozumem kšaft, kteréhož jest mi koli pán B ůh prop ůjčiti rá čil, u činil, a což tuto komu z příbuzných a p řátel mých porou čím, na tom aby přestál. Předkem a nejprve Ann ě, manželce své, [s] [d]cerou Alžb ětou, nap řed odkazuji dv ě kráv ě, ty aby sob ě k libosti vybraly mezi vším dobytkem. Item výše dce ři své Alžb ětě z toho statku odkazuji 10 kop. Item Magdalén ě dce ři své, která jest v Hlavatcích 397 , odkazuji jednu jalovici

397 Farní ves u Sob ěslavi, která ve 13. století p řipadla k Chýnovu. Sídlili v nich vladykové z Vyhnanic. V r. 1530 byla obec rozd ělena na 3 části, část obce bylo p řipojeno k Bechyni a část k Žel či, které byly na konci 16. století spojeny v rámci Žele čského panství Petrem Vokem z Rožmberka, a poslední část pat řila Hozlaur ům z Hozlau v r. 1595 p řipojeno k Roudnému. Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 218.

217 dobrou . Výše Magdalén ě dce ři své odkazuji a porou čím, aby se jí jeden pár vol ů k tahu z téhož statku mého dobrých koupilo. Item Kate řin ě dce ři mé tý odkazuji jednu jalovici a k tomu 2 kopy. Item Líd ě jako neposlušné dce ři odkazuji pro její neposlušenství tak, jak b se jest ke mn ě chovala <…> peníz než vnukóm a dítkám jejím, t ěm ze spolka zuji jednu jalovici, ta aby se jim vydala. Item Janovi Kluzá čkovýmu vnukovi, tomu odkazuji jednu jalovici a jedny v čely. Item Šebestiánovi, vnukovi svému odkazuji 30 kop, takových 30 kop bude míti za panem Michalem Hol čapském neb jest mi spravedliv ě za pšenci povinovat na ten zp ůsob, p ředn ě aby jemu do zrostu a let jeho, když toho pot řebovati bude, dochoval, a jemu každého t ěla po čnouc od [15]93, z nich 70 g[r] ouruku aby dával a jestliže by pán b ůh pana Michala a nebo paní Mandelény, manželky jeho prost ředkem smrti z tohoto sv ěta povolati rá čil, teda na state čku jejich nejlepším, a nebo na trávníku, který leží vedli Jana Šejtlíka c, aby takových 30 kop jemu Šebestiánovi vnukovi vydáno bylo, v to se jest uvolil. Item Mat ějovi a Adamovi ostatek všeho statku mého, co bylo vejšeji poz ůstávalo, zaúplna odkazuji, však po tomto znamenitou vejminkou, p ředn ě aby matku svou do její smrti p ři sob ě chránili a jí pokrmem a jinými náležitostmi opatrovali a potom který by koli mezi nimi lepším hospodá řem byl a ten statek lépe spravoval a hospoda řil, ten a ť jest v tom hospodá řství poz ůstaven a druhými vedle uznání dobrých lidí, aby polovici splacoval [!] d. Item též Ann ě, která jest v[e] Skalici, tý odkazuji jednu jalovici a k tomu 2 kopy. Strany pak dluh ů od sebe, že žádnýmu nic dlužen nejsem, strany dluhů k sob ě. Item paní Apolóna Lokajová, ta jest mi povinna byla za 16 strych ů pšenice, jeden každý z těch po čítajíc po 80 g[r] míš[e ňských] a na takový dluh vydala jest mi 11 kop 10 g[r] a od Pavla též sem p řijal 2 lokty plátna po 6 g[r] vejšeji, co sem jí kolu spravedlivého dluhu za víno povinnovat, v to se k ní spravedliv ě p řipouštím neb o tom, co bych dlužen býti m ěl za dot< čený> víno o tom v ědomosti dokonalé žádné nemám a jestliže <…> e vejšeji z toho dluhu poz ůstávalo od Apolóny Lokajový, tehdy to syn ům svým Mat ějovi a Adamovi s matkou poz ůstavuji. Item též pan Martin St říbrný jest mi za dobytek povinovat 20 kop neb sem k pot řeb ě a k žádosti jeho jemu prodal a na takový dluh nedal mi nic víc, než jednu jalovi čku za p ůl druhý kopy, té se jemu z toho dluhu poraziti má, a ostatek a ť se syn ům mým z mate ří vydá. Této ješt ě v ůle mé a po řízení o state čku mým mocné poru čníky činím pana Tomáše písa ře, pana Michala Hol čapské[ho] a pana Martina ková ře. A pan purkmistr [a] páni nad tímto po řízením mým, jakožto páni moji milostivý, že ochranou ruku držeti budú, za to prosím. Nemaje pak já pro stvrzení tohoto kšaftu mého své pe četi žádné, dožádal sem se slovutného

218 pana Jáchyma konva ře, slovutného pana Jana Bucka, že sou mi s jistým mým v ědomím v ůlí k tomuto kšaftu své pe četi p řitiskli. Stalo se ve čtvrtek, den S[vatéh]o Havla. Léta pán ě 1592 f.

Léta 1602, ve st ředu po <…>, za purkmistra Víta Mokrýho, paní Mandelína Mydli čka, položila jest 30 kop náležejících Šebestiánovi, vnuku Jana Nováka, a tý paní já hned sem sob ě pod ourok Ludvíkovi Kop řivovi prosajcení má to dostate čné částek.

[Obálka:] Kšaft Jana Nováka [V]lastibo řského.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Vsuvka psaná nad řádkem. c Po levé stran ě textu je psaná vsuvka, její umíst ění na toto místo signalizuje zna čka. d Na tomto míst ě je stejná zna čka, která však signalizuje za řazení jiného odkazu, který je v originále umíst ěn na konci stránky. P ři transkripci byl proto p řesunut na správné místo. e Ne čitelnost textu zp ůsobilo rozpití inkoustu p ři pe čet ění. f Při dataci se písa ř z řejm ě zmýlil o den. V r. 1592 bylo sv. Havla v pátek.

92.

Testament m ěšťanky Marjány, plátna barví řky, kterým celý sv ůj statek odkazuje sest ře Sá ře, s výjimkou 5 kop, které má v ěnovat sob ěslavskému kostelu. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky testamentu jsou konšel Št ěpán Knobloch a písa ř Tomáš Netolický.

1592 listopad 17., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

219

Já, Marjána pláten barví řka, souseda v měst ě Sob ěslavi, znamenavší nedostatek svého zdraví, avšak ješt ě js[a] v půjčené milosti boží, zdravého rozumu užívaje, činím kšaft o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil. Co sem dlužna. Item co se švagr ů mých dotý če Old řicha pláten barví ře, kterémuž sem nikterou kopu povinnou p ůj< če>ných, ty od mandlování. Co se spravedliv ě ukáže, od<…> b vydáno bylo, též také i druhému do Sedl čan 398 . <…> nejsem nic žádnýmu dlužna. Odkaz. Item stat ček semu všecken, kterýž mám nájmem, koli ten všecken odkazuji Sá ře, sest ře mý vlastní a za to žádám pana purkmistra, pán ů, aby jí p ři tom poz ůstavili a nad ní ochranou ruku drželi. A tento kšaft pe četí svou m ěstskou stvrdili. Item na kostelík odkazuji, aby sestra má z toho povinna byla vyplatiti 5 kop. c Při tom kšaftu byli sou Št ěpán Knobloch 399 z konšel ů, Tomáš Netolický písa ř m ěstský. Stalo se v outerý po Svatém Mikoláši. Léta [15]92.

1593, ve st ředu S[vat]ý[ch] T ří Král ů400 , čten kšaft purkmistr[em] <…>. S[t]ará barví řka, poz ůstavena <…> <…>.

[Indorzát:] 1592 Kšaft Marjány starý barví řky.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Ne čitelnost textu je zp ůsobena vydrolením papíru. c Za tímto odkazem je v testamentu zna čka, která by signalizovala za řazení na jiné místo textu. Protože však chybí druhá zna čka, ze které by bylo patrné kam by měl být za řazen, není možné jeho místo ur čit. Proto jeho za řazení odpovídá originálu.

398 Srov. Sedlá ček – Místopisný slovník historický ..., s. 768. 399 V letech 1591 – 1592, 1594 – 1599 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491. 400 6. ledna 1593. Srov. Fridrich – Rukov ěť ..., s. 184 a 217.

220 93.

Testament m ěšťana Tomáše Hubatého, kterým žádá svou sestru, aby vyupomínala jeho pohledávky, zaplatila z nich dluhy. Pokud by zem řel, žádá ji, aby mu ze zbylých peněz zaplatila poh řeb, p řičemž zbylou částku si smí ponechat. Jedinou výjimkou je dluh jeho syna Petra a spole čníka Bárty, který činí 6 kop a který odkazuje na novou kruchtu do špitálu. Dluh Mat ěje sládka odkazuje tet ě Barbo ře a žádá, aby byla vydaná částka na opravu lavi ček, kudy se vozí nebožtíci k poh řbu. Statek odkazuje sest ře Dvo řákové a tet ě Barbo ře, masný krám Pavlovi, synu Václava Dvo řáka, d ům Danielovi i všechno ostatní, co by bylo nalezeno zapsané v městských knihách. Sv ědky jsou Ond řej Meryka, Jáchym konva ř a písa ř Tomáš Netolický.

1593 říjen 9., Sob ěslav a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já Tomáš Hubatých, znamenavší nedostatek svého zdraví, avšak z prop ůjčení milosti, rozumu zdravého užívaje, činím po řízení o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil. Předn ě co sem komu dlužen. Item Josefovi Kurzovi 4 kopy 6 b g[r]. Panu primasovi za 4 lokty sukna 2 kopy. Matoušovi Zubovi za voli 6 kop. Víceji Zubovi za sukna 3 kopy 30 g[r]. Co sou mn ě dlužni. Item Mat ěj sládek od brány Táborský z ůstal mi za d ědinu 37 kop 30 g[r]. Manželka jeho za 1 v ěrtel piva 2 kopy 18 g[r]. Měl sem od n ěho v pen ězích v ůl za 12 kop 30 g[r], na to mi dáno od spole čníka mého Bartoše Plotaka [!] 3 kopy. Ostatek za ním z ůstává a Petr mi dal na mou stranu 4 kopy, ostatek za ním. Item Zachariáš uzda ř poz ůstal mi za d ědinu 5 kop, avšak pro dobré tovaryšství a tu lásku, kterou ke mn ě m ěl p ři mém t ěch 5 kop zanechávám.

221 Marjána Rozoumková za 20 [s]t[rych ů] žita z ůstává po 40 g[r], u činí za n ě 13 kop 20 g[r]. Novotný peka ř z ůstává za žito 2 kopy. Kašpar Houska z ůstal mi za sud piva 2 kopy 18 g[r]. Za kozlovici 1 kopu. Item Jan kucha ř401 za voli od Matouška Zuba 2 kopy 26 g[r]. Petr Vlk z ůstal mi za 4 [s]t[rychy] ovsa po 28 g[r]. Odkaz. Předn ě a nejprve o tom porou čím, aby sestra má Dvo řáková, zvyupomínají dluhy od lidí, nejprve dluhy mé zaplatila a kdyby mn ě Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil, poh řeb náležitý aby mi z těchž dluh ů mn ě povin[n]ých, aby mi u činila a ostatek p ři ní t ěch dluh ů zanechávám, krom ě od Petra, syna mého a Bárty spole čníka, z toho dluhu za v ůl do Mat ěje sládka na památku a mn ě v dobrém p řipomínání odkazuji na novou kruchtu do špitála 6 kop. Co se pak dotý če dotý če [!] t ěch 37 kop za d ědinu, které mi z ůstává Mat ěj sládek, ty odkazuji Barbo ře, tet ě svý, avšak z těch aby vydáno bylo na spravení lavi ček, kudy se mrtvá t ěla k poh řbu nesou 4 kopy c. Též odkazuji Barbo ře, tet ě svý a Ann ě Dvo řákový, sest ře svý, dv ůr sv ůj všecken i s[e] zahradou, však na ten zp ůsob, pon ěvadž Barbora, teta má dala se v tom přede mnou slyšeti, že by cht ěla ten dv ůr stav ěti, jestliže by k tomu p řišlo, tehdy páni aby ten dv ůr spravedliv ě za č by stál pošacovali a teta má aby byla povinna sestře svý, Ann ě Dvo řákový spravedlivou polovici vyplatiti. Též odkazuji sest ře svý Ann ě Dvo řákový i se všemi dítkami její[mi] s[e] zahradou všecku, kteráž leží nad Solinami podle trávníku Bartoše Libry, avšak páni, aby jí sest ře nedopustili prodati, nýbrž dítkám jejím aby dochovaná byla. Item odkazuji Ann ě Dvo řákový slad bílý, aby jej k svému užitku obrátila. Item Líd ě Fejtlový, tet ě svý, odkazuji s Janem sirotkem n[ebožky] sestry mý Kate řiny, díl u lípy ve Lhot ě i s tím dílem, kterýž mám podle Petra Červenky, toho všeho, aby teta má do smrti svý užívala a po smrti její aby to p ři sirotku zanecháno bylo. Item Mat ějovi Dvo řákovýmu odkazuji kozy všecky, kteréž moci <…> mám a obilí čko všecko, kteréž v stodole jest. Item Líd ě Fejtlový odkazuji krávu, kterou mám v Mokrým u Starýho, Janovi sirotku sestry mý, odkazuji bý čka, který mám u Nekoly v Řípci. Pavlovi synu Václava Dvo řáka, odkazuji krám masný, d ům sv ůj zanechávám Danielovi, p ři tom odevzdání jakž v knihách zapsáno jest. A ta jest má poslední v ůle. Při tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní, pan Ond řej Meryka, Jáchym konva ř, Tomáš

401 V r. 1589 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/85, kt. č. 490.

222 Netolický toho času písa ř m ěstský. Stalo se v měst ě Sob ěslavi, v sobotu po Svatém Františku. Léta [15]93.

[Obálka d:] Kšaft Tomáše Hubatých. Léta [15]93.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechny číslovky jsou psány arabsky. c [0] Vsuvka psaná po levé stran ě textu. d U originálu z ůstala zachovaná další obálka se stejnou identifikací testátora, pouze psanou jiným rukopisem.

94.

Testament m ěšťanky Anny Chlubny, kterým uvádí, že první část majetku, resp. pozemku, který koupila za vlastní peníze nem ůže být zahrnuta do majetku jejího manžela. Tento díl a všechno ostatní odkazuje jemu a d ětem, spolu s druhou částí majetku, který má být rozd ělen na p ět dílu. Všechny své svršky odkazuje čty řem d ětem Kate řin ě, Ann ě, Ondrovi a Mikulášovi, a manželovi má být vydány ložní šaty. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra pány a žádá je aby její nedosp ělé d ěti ochra ňovali, aby nebyli v podílech ošizeni a sou časn ě žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky testamentu jsou Jind řich Mirka, Jan Čapek a Tomáš Netolický.

1595 červen 12., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já, Anna Chlubna, souseda v měst ě Sob ěslavi, znamenavší nedostatek svého zdraví a představivší sob ě mnohé, kup říkladu kterak n ěkdy mimo nadálost smrt mnohé z tohoto sv ěta pojímá. D říve, nežli by i mn ě tomu podobn ě se stalo, majíce ješt ě zdaru božího od jeho

223 božské milosti rozum a pam ěť prop ůjčenou, p ředcházejíce to část ě, kteráž by po smrti mé mezi Urbanem, manželem mým a dítkami mými dobré srozumívání býti mohlo, činím kšaft o svém vlastním state čku, kteréhož sem sob ě byla v moci své poz ůstavila takto. Předn ě, aby se tomu srozum ěti mohlo, co se té louky, kteráž smí [!] od Martina Tr čkovýho z Do ňova koupili za 40 kop dotý če, tu sem já svými vlastními pen ězi zaplatila a ta nemá k šacu ňku domu manžela mého p řipojena býti. Nýbrž pon ěvadž sem já manžela svýho nap ůl dílu o spravedlivosti svý k sob ě p řijala. Jak v tý louce, taky v jiným ve všem state čku, což se ho koli vyhledá, na d ědinách, lúkách, dvo ře, na dobytku, podle jiných mých dítek, aby manželu mému odtud vydán byl, což nad ěji má, kdyby mn ě Pán B ůh neuchoval, že páni v to dob ře trefiti, avšak sirotky, tak i jeho náležit ě opat řiti rá čí. Co se druhého mého dílu, kterýž sem sob ě v moci svý poz ůstavila dotý čeb i v tom také aby manžel m ůj pátý díl m ěl, svou v ůli dávám. Strany pak šat ů ložních i chodících bílých vinutých, což se toho koli vyhledá, na rovný díl čtverým dítkám mým Kate řin ě, Ann ě, Ondrovi a Mikulášovi odkazuji. Avšak z toho manželu mému složí šat ů, aby vydáno bylo. A což by tak dále více a výše všeho mého state čku se dotýkalo, o kterémž tuto porou čím, v tom ve všem Pánu Bohu a panu purkmistru [a] pán ům se porou čím, že to všecko spravedliv ě uváží a komu by co náleželo, zvlášt ě pak sirotk ům, je v tom ve všem náležit ě pro odplatu Pána Boha opat ří a nad majími malými dítkami, ne jako páni, ale již jako milý otcové tak, aby se jim v ni čemž zkrácení nedalo, ochranou a laskavou ruku držeti rá čí, v čemž se jich nále[ži]t ě d ůvěř ujíc, pro Boha prosím, že má tato poslední žádost bude své místo míti. A pro dokonalejší to zjišt ění a pevnost dožádala sem se jich, milostí, že sou tento m ůj kšaft pe četí m ěstskou stvrditi rá čili. Při kterýmžto kšaftu byli sou, Jind řich Mirka, Jan Čapek, Tomáš Netolický. Stalo se v pond ělí po Svatém Medardu. Léta [15]95.

[Obálka:] Kšaft Anny Chlubny. Léta [15]95.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Vsuvka je psaná po levé stran ě textu. Zna čka uprost řed textu ur čuje její místo.

224 95.

Testament m ěšťana Jana B řeziny, kterým svou manželku Kate řinu zavazuje, aby dětem Mikulášovi, Říhovi a Zuzan ě vyplatila 30 kop. Všechno ostatní odkazuje jí a dětem a Mat ějovi. Pokud by n ěkterý z nich nebyl s odkázaným podílem spokojen, nemá mu ze statku vydávat nic. Sou časn ě žádá pány radní, aby jeho poslední v ůli ochra ňovali. Sv ědky testamentu jsou Ond řej Meryka, Jan Bucek a písa ř Tomáš Netolický.

1596 kv ěten 19., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já, Jan B řezina, soused na p ředm ěstí m ěsta Sob ěslav ě, ležíce na smrtelné posteli, nev ědouce, jak se mnou dále Pán B ůh naložiti rá čí, však toho času majíce pam ěť dobrou, rozum st řízlivý, činím o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil, po řízení takto. Co sem komu dlužen. Item p ředn ě v obci za ryby sem dlužen 1 b kopu 30 g[r]. Item, že za piva jest dluhu mám manželka toho dobrou v ědomost má, ano také bude povinni, aby ten dluh k obci uspokojila. Co sou mi dlužni. Jan Bílek švec jest mi dlužen 1 kopu. Ond řej Kukla 1 kopu. Zelenka koželuh 6 kop. Marjána, sestra manželky mý 5 kop. Mat ěj Hus 2 kopy. Osvadl 1 kopu. Kartínek, bratr manželky mý 1 kopu 50 g[r]. Anna z[e] Záho ří 1 kopa. Blažek podruh m ůj 2 kopy 30 g[r]. Jakub krej čí 2 kopy. Odkaz.

225 Item z[e] statku mého porou čím, jestliže by mne Pán B ůh neuchoval, aby manželka má prvn ějším mý[m] d ětem 30 kop vyplatila. Mikolášovi, synu mému 10 kop. Říhovi, synu mému 10 kop. Zuzan ě, dce ři mé 10 kop. A ten jeden každý vezmouce svý, aby se nad tím spokojili a jestliže by na tomto mém po řízení p řestáti necht ěli, kterýkoli z nich díl toho na druhý vd ěč nější a ť spadne. Výše což se koli po tomto mém odkazu <…>koli state čku, jakého po mn ě vyhledá, ten odkazuji Kate řin ě, manželce mý se dvouma dítkami mými a <…> a Mat ějem. A prosím pa[n]a purkmistra, pá[n] ů, že nad touto mou poslední v ůli a kšaftem ochranou ruku držeti rá čí. Při tom kšaftu byli z konšel ů Ond řej Meryka, Jan Bucek, Tomáš Netolický písa ř radní. Létem tohoto kšaftu v Ned ěli Prosebnou. Léta 1596.

[Indorzát:] 1596 Kšaft Jana B řeziny.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Všechny číslovky jsou psány arabsky.

96.

Testament sob ěslavského kn ěze Joba Nepomuckého, kterým odkazuje sv ůj majetek sest ře Uršule, dobytek Augustovi s manželkou, který se o n ěj řádn ě staral, stejn ě tak všechen ostatní majetek, chodící i ložní šaty a ostatní svršky. Za poru čníky ustanovuje syna Jan Šitru, Jíru fará ře a Víta Bonuše a žádá pány radní a žádá pány radní, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky jsou primas Řeho ř Smr čka, konšel Jan Hradský a písa ř Tomáš Netolický.

1598 srpen 8., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. Bez pe četi.

226

Ve jméno Nerozdílné Trojice Amen. Já, kn ěz Job Nepomucký, toho času správce duchovní v měst ě Sob ěslavi, znamenaje nedostatek svého zdraví, v kterémž tak z vůle a z navštívení Pána Boha postaven sem prohlídajíc k tomu, že člov ěka každého však nestálý na tomto sv ětě jest a že každý blíže k hodin ě uložení se blíží i já sa v tom od Pána Boha nedostatku postavení, však z milosti boží rozumu zdravého a pam ěti čerstvé souce, činím poru čenství o state čku svém, kterýž mi milý Pán B ůh prop ůjčiti rá čil, zejména takto. Item jakož jest z dopušt ění božího, skrze ten neš ťastný pád i ta neš ťastná p říhoda mn ě starosti potkala tak, že sem skrze ohe ň, jak i jiný sousedé podle nich o sv ůj chudý state ček, kterýž sem z pozáchrany božího za svých mladých let nabyl a jeho dotáhl. P řišel tak, že tém ěř všecko jest mi pominulo, nicmén ě, což zase jest ě milý Pán B ůh z toho zanechati však dosti nikomu rá čil, z toho sem nijakž pominouti nemohl, pon ě[va]d[ž] z vůle boží a z vůle vrchnosti této poctivé obci za správce duchovního sem vystaven byl a souce vždycky z vůle boží v dobrém rozum ění, jak s ou řadama tak i se vší obcí a od nich poznavší k sob ě všelijakou lásku, protož pro tu lásku zase již sem k pán ům radní[m] m ěl a pro poctivost chrámu pán ě i pro budoucí, na připamatování v dobrém odkazuji k chrámu 12 kop a z těch pen ěz aby uživeni byli Fíkovi ku poctivosti chrámu, jakž by se pán ů[m] vid ělo. Odkaz. Item Uršile školky, jinak Vrchový, sestré svý, zlatky odkazuji na hotových pen ězích 40 kop, aby jí vydáno bylo a kdyby mn ě taková škoda <…> mám, chudém state čku byla se nestala a což se v té z vůle sob ě prop ůjčeno m ěl, to se p ři mn ě též do nyn ějšího času cházely, nikoli bych toho byl nepominul, ale mnohem výše z lásky bratrské Voršilu, sestru svou, cht ěl bych opat řiti, ale pon ě[va]d[ž] ta p říčia v to se neš ťastné p říhoda luk<…> čila a odkud výše sem u činiti n ěměl, k tomu se d ůvěř uji sest ře své, že se nad tím v pokoji a to ode mě z lásky p řijme. Item což se obilí čka vsetého jakéhokoli, což se vyhledá, a č nenamnoze dotý če, pon ě[va]d[ž] vlastní náklad i také anžkoli šop<…> uzeného p řitom byla, takový obilí čko bude sob ě moci skliditi a jako svýho vlastního užívati. Strany pak hov ězího dobytka velkého i malého, kteréž se koli nacházejí, pon ě[va]d[ž] jest ten dobytek m ůj, nikdá nebyl, ale vlastní dobytek jeho Augusty i manželky jeho jest, kterýž sob ě z[e] své vlastní práce a zas mi vlastní peníze zp ůsobil, kterýž sob ě tu p ři mnú opatroval a choval nebo svú jemu toho toho[!] pro jeho v ěrnost ke mn ě a všelijakou šetrnost osoby mé p řijal, ten dobytek bude moci sob ě voln ě Augusta vzíti opatrovati a jako s[e] svým vlastním u činiti. Na to žádný, žádný moci, aby nem ěl jemu Augustovi posahovati d ůvěř ujíce se jich milostem panu

227 purkmistru i [s] manželkou jeho dítkami ochranou ruku držíce byla rá čí. Co se pak jiného state čku mého, na šatech chodících, ložních i všelijakých svršk ům jakýchkoli a na čem by sest ře vyhledati a najíti mohli, dotý če, a čkoli namále a po té nešťastné p říhod ě toho se najde, to všecko jemu, Augustovi s manželkou jeho b odkazuji a porou čím. Činíce to proto a za tou příčinou, že souce ke mn ě v služb ě do 16 let vždycky se dob ře a náležit ě i v ěrn ě zachoval a mn ě náležit ě ušet řoval, tak že sem sob ě nikdá nem ěl, co do osoby jeho zt ěžovati. A což také koli tuto a čem mou poslední dobrou v ůli majíce, to ješt ě v své moci porou čím a , jednomu každému člov ěku c se v tom d ůvěř uji, že má tato poslední vůle celá a neporušená, p řitom z ůstávána bude, žádajíce jich milostí pana purkmistra [a] pán ů za to, aby p ředn ě nad tímto mým poru čenství[m] a mou poslední v ůlí ruku ochranou držeti i také pe četí m ěstskou stvrditi rá čili. Při kterýmžto kšaftu byli sou Řeho ř Smr čka primas, z konšel ů Jan Hradský, Tomáš Netolický písa ř m ěstský. Stalo se v sobotu po památce Prom ěnění Kryštofa. Léta [15]98.

[Bez indorzátu.]

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Zájmeno psané nad řádkem. c Podstatné jméno psané nad řádkem.

97.

Testament m ěšťanky Marjány Rozoumkové, kterým odkazuje svému bratru Petru Smr čkovi platné pohledávky, pole i se zasetým obilím a hospodá řské ná činí. Další v ěci a hotové peníze odkazuje bratru Cypriánovi, sest ře Ann ě Zubové, d ětem Bartoše Libry, dobytek Voršile Ješkové, šaty Ann ě, své nete ři a dce ři Řeho ře Smr čky, a Ann ě Vejšové. Na kostel odkazuje 10 kop, chudým postav sukna a zbytek statku se všemi domy, dvory, loukami a svršky bratru Řeho ři Smr čkovi. Za poru čníky pana purkmistr a pány, které žádá, aby nad jejím testamentem drželi ochranou ruku a zárove ň je a žádá, aby byl

228 testament na potvrzení jeho platnosti opat řen m ěstskou pe četí. Sv ědky testamentu jsou Václav Zikmund, Martin St říbrný a písa ř Tomáš Netolický.

1599 kv ěten 6., [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Já, Marjána Rozoumková, souseda v měst ě Sob ěslavi, ležíce v trestání Pána Boha všemohoucího, rozvazujíce p ři sob ě nestálost zdraví a že vždy blížeji u smrti se p řibližujíce drží víc, nežli by mne Pán B ůh z tohoto sv ěta povolati rá čil, majíce sob ě ješt ě rozum a pam ěť dobrou od Pána Boha prop ůjčenou činí[m] po řízení o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh z milosti svý prop ůjčiti rá čil. Co sem komu dlužna. Item jestliže by se jaké dluhové ode m ě povinni, jako do Veselí 8 kop a Šimkovi ješt ě 3 kopy, k dodání vyhledali, ty a ť se skrze pana bratra mého panu primasu z várky, když za piva peníze k sob ě p řijm ě, zaplatí. Co se pak dluhu mn ě od lidí povinných dotý če, jakž toho registra ukáží, také dluhy Petrovi Smr čkovi bratru mému, aby je sob ě zvyupomínal, odkazuji. Témuž bratru mému, Petrovi, odkazuji díl u hranicím Chlebovským i s osením ovsa. Více témuž bratru mému odkazuji 1. . dv ě 2. hůrky 3. ., krom ě t řetí, poslední 2 b, s vozem, pluh, brány. Item Cypriánovi, bratru mému, odkazuji jedno sto kop a co by se víceji mimo t ěch dv ě st ě kop, který sem dítkám Bartoše Libry odkázala vyhledati za jeho mi[l]o[sti] Páne[m] mohlo k tomu, aby pan primas , bratr m ůj, jeho p ři jeho milosti nápomocen byl. Též odkazuji témuž bratru mému, díl Machovský k[e] Kamené[m]u mostku. Témuž Cypriánovi, bratru mému, odkazuji díl široký ve Lhotách, podle Bartoše Libry i s osetým ovse[m]. Item Ann ě Zubový, sest ře svý, odkazuji díl Michalkovský, k[e] Kamené[m]u mostku, kterýžto díl náležel jest panu Řeho řovi, bratru mému, od kteréhož jest na mou žádost upustil tak, aby ona Anna ten díl všecken Michlovský pospolu jmíti mohla. Též odkazuji jí, Ann ě, sest ře, kožich šamlatovém, který jest v kostele. Item dítkám všechn ě[m] Bartoše Libry odkazuji dv ě st ě kop, který má[m] za jeho mi[l]o[sti] panu, o ty bude moci Bartoš dítkám svým p ři jeho [mil]o[sti] žádati.

229 Item Voršile Ješkový odkazuji jednu krávu, Václavovi, synu jejímu, odkazuji též jednu krávu. Item Ann ě, dce ři pana Řeho ře, bratra mého, všecky šaty ložní i chodící. Item Ann ě Vejšový odkazuji ko řich harasový odívací. Též t řem dítkám jejím, syn ům Václavovi, Mat ějovi a Adamovi odkazuji po 10 kopách míš[e ňských], aby jim vydáno bylo z ve[j]ru ňkových pen ěz, z domu Václava Hrona 402 . Item odkazuji na kostelík na novým krchov ě, pro budoucí památku a krytí chvále Pánu Bohu všemohoucímu 10 kop. Item chudým odkazuji postav sukna v tom se panu bratru d ůvěř uji, že podle uznání jim takový postav sukna koupí [a] mezi n ě [a ť] rozd ělí. Item co se pak pot ěcho mých odkazích na čemkoli nic žádnému nevym ěň ujíc, ani poz ůstavujíc, všeho statku najíti a vyhledati mohlo, ten všecken na domu, dvoru, d ědinách, lúkách, svršcích, odkazuji, porou čím a odevzdávám a dávám mocn ě a docela, panu bratru mému, panu Řeho řovi, s ním aby šafoval, vládl, činil, jakožto s[e] svým vlastním. Toto pak mé poru čenství a má dobrá poslední v ůle, aby ve všem zm ěny, místo své míti mohla, dožádala sem se jich opat[rnost]í pana purkmistra [a] pán ů, aby držíce nad tím svú ochranou ruku pe četí m ěstskou stvrditi rá čili. Při témž kšaftu byli z konšel ů, Václav Zikmund, 403 Martin St říbrný, 404 Tomáš Netolický písa ř radní. Stalo se sepsání kšaftu ve čtvrtek po Památce nalezení S[vatéh]o K říže. Léta [15]99.

[Obálka:] Kšaft Marjány Rozoumkové 1599 o.

______Edi ční poznámka: a Testament byl datován p ři transkripci. b Číslice jsou psané nad řádkem.

402 V letech 1594 – 1598 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491. 403 V letech 1598 – 1599 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/93 – 4/94, kt. č. 491. 404 V letech 1590 – 1591, 1594, 1597 – 1598 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslavi, Rejst říky 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490; AM Sob ěslav, Rejst říky 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491.

230 98.

Testament m ěšťanky Markéty Šemberské obsahující vý čet dluh ů, které lze nalézt v rychtá řských knihách. Janovi Petrovi odkazuje 2 kopy, které mu má vyplatit syn Kalista a Janovi Strádalovi také 2 kopy. Své vnu čce, dce ři po synu Pavlovi, odkazuje 10 kop, které má Kalista vyplatit. Pokud by se ale nedožila dosp ělosti, mají mu z ůstat. Ostatní movitý i nemovitý statek též odkazuje Kalistovi. Sv ědky jsou purkmistr Ji ří Roubík, rychtá ř Brikcí soukeník a konšelé Ji ří soukeník, Jan Hradský, Mat ěj soukeník a Melichar Klobanc.

1540 nedatováno, [Sob ěslav] SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/64, kt. č. 12. Originál, papír, čeština. P řitišt ěná krytá pe čeť.

Ve jméno Boží Amen. Já, Markéta Šemberská, znamenavší nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o m ůj stat[e] ček jmovitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti dobrý. Item Ji říkovi Roubíkovi sem dlužna 4 kopy [pr]a[žské]. Item co sem Ji říkovi Strádalovi povinovata, to se v rychtá řských knihách a na rathauze najde, více žádné[h]o nic dlužna nejsem a mn ě taky žádný dlužen není. Item Janovi Petrovi odkazuji 2 kopy, ty peníze ať jim dá Kalist syn m ůj. Item Janovi Strádalovic 405 též odkazuji 2 kopy. Item vnu čce nebožtíka Pavla syna mého, její odkazuji 10 kop, t ěch 10 kop, aby jí Kalis[ta] nároky platil, pakli by k místu nep řišla a pán B ůh jí z toho sv ěta pojíti rá čil, t ěch 10 kop ať zůstanou p ři Kalistovi. Statek jmovitý i nemovitý, ten všecken odkazuji Kalistovi, synu mému. A p ři tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní Ji řík Roubík ty časy purkmistr, Brikcí soukeník ty časy rycht[á ř], Ji řík soukeník, Jan Hradský, Mat ěj soukeník, Melichar Klobanc a, ty časy konšelé. 406

[Indorzát:] Kšaft Markéty Šemberské [15]40.

405 Jan Strádal. Srov. testament č. 18. 406 M ěstská rada se v tomto složení objevuje pouze v tomto testamentu. Purkmistrovské rejst říky o nich v ůbec neinformují.

231 ______Edi ční poznámka: a Jméno člena m ěstské rady bylo v originále dopsáno pod text testamentu. Protože v textu chybí zna čka o jeho za řazení, bylo p ři editace za řazeno na poslední místo.

99.

Testament m ěšťana Duška Heršovského, o jehož dluzích má p řehled jeho manželka. Sv ůj statek odkazuje rovným dílem žen ě a d ětem a nejstaršímu synu Janovi odkazuje podíl, který vyplývá ze svatebních smluv. Za poru čníky ustanovuje purkmistra a pány, nyn ější i budoucí a žádá je, aby byl testament na potvrzení jeho platnosti opat řen městskou pe četí. Sv ědky jsou purkmistr Martin Ra čman, rychtá ř Kašpar Holub a konšelé m ěsta Bartoš Kuželka a Ji ří Burian. 1547 nedatováno, [Sob ěslav]

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/71, kt. č. 12. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta XV C XLVII, u činil kšaft a rozkázání o statku své[m] movité[m] i nemovité[m] Dušek Herš ů 407 , jsa na t ěle a zdraví svém nemocen a nedostate če[n]. Item což se dluhu dotý če, co j[es]t komu dluže[n], pov ěděl, že o tom manželka je[h]o o všem dob ře ví. Item statek sv ůj takto odkazuji, nejprv, manželka jeho s dítkami malými, aby p ři gruntu zůstala a tu, aby s nimi rovný díl m ěla, a což se Jana, syna jeho nejstaršího dotý če, ten o to[m] dob ře ví, co gr[oš ů] jemu z toho statku smlúvami svatebními smluveno, to za jeho díl zůstavuji. Poru čníky mocné činí[m] pana purkmistra a pány nyn ější i budoucí a p[ro]sím jich, aby tento kšaft m ůj pe četí m ěstskou zape četili a potvrdili. A p ři to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní Martin Ra čma[n] 408 ty časy purkmistr, Kašp[ar] Holub ty časy rychtá ř, Bartoš Kuželka, Ji řík Burian ů409 , ty časy konšelé.

407 Otec Jana Heršovského. Srov. testament č. 26.

232

[Indorzát:] Kšaft Duška Heršovic. [15]47.

100.

Testament m ěšťana Ji říka Hasila, který je bez dluh ů i pohledávek. Sv ůj statek odkazuje zeti Valentýnovi a vnuku Matoušovi má vydat 20 kop. Sv ědky jsou purkmistr Ji řík soukeník , rychtá ř Mat ěj soukeník a konšel Jan Mirka.

1556 nedatováno, [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Bo<ží Amen>. Léta et [cetera] LVI o, ten <…> p řed narození[m] Pana Krista. Já, Ji řík Hasil, znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o sta[te] ček m ůj movitý i nemovitý, sa p ři rozumu a pam ěti dobré. It[e]m žádnému nic dlužen nejsem. It[e]m a mn ě též žádný dlužen není. Statek m ůj movitý i nemovitý, ten odkazuji Valentýnovi zeti svému a synu jeho Matoušovi, vnú čku mému, abyb 20 kop dal. A p ři tom kšaftu byli sou Moud ří a Opatrní páni, Ji řík soukeník ty časy purkmistr, Mat ěj soukeník na míst ě rychtá řovým, Jan Mirka, ty časy konšelé [!] c.

[Indorzát:] Kšaft Ji říka Ha 1556.

408 Informace o jeho funkci vychází z tohoto pramene. V purkmistrovských rejst řících z roku 1526, 1530 a 1539 figuruje jméno Matúše Ra čmana. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Po čty 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/15 a 4/20, kt. č. 486; AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/27 a 4/29, kt. č. 487. 409 V letech 1538 – 1542 a 1550 byl purkmistrem a konšelem m ěsta Sob ěslavi. Informace o funkci v tomto roce vychází z tohoto pramene. Srov. SOkA Tábor, AM Sob ěslav, Rejst říky 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/26 – 4/27, 4/29, 4/31, 4/33, kt. č. 487; AM Sob ěslav, Rejst řík z roku 1550, sign. č. IV A 4/38 – 4/39, kt. č. 488.

233 ______Edi ční poznámka: a Testament se blíže datovat nepoda řilo. Horní a spodní část papíru jsou o říznuty a část horního textu je znehodnocena skvrnou od inkoustu. b Spojka je dopisována nad řádkem. c Z řejm ě chyba písa ře, konšel je jmenován pouze jeden.

101.

Testament měšťana Havla formana obsahující podrobný vý čet pohledávek a výši všech vzniklých dluh ů zná jeho syn. Janovi Čápovi odkazuje částku, kterou m ěl na dom ě v Dráchov ě a kterou si má na ú řednících v Jind řichov ě Hradci vyupomínat a p ůl statku odkazuje svému synu Ondrovi. Pokud by zem řel a jeho d ěti by se nedožili dosp ělosti, má tato polovina p řipadnout formanovým vnuk ům. Jeho dcery Anna, Ká ča a Voršila si mají rovným dílem rozd ělit částku, která z ůstane po zaplacení všech dluh ů a své další dce ři Líd ě mají vyplatit 10 kop míše ňských. Za poru čníky ustanovuje Ji říka Černého a Melichara klobou čníka a Víta Bonuše a žádá pány radní, aby ochránili částku, kterou odkazuje své dce ři a manželce, aby Jan Čáp nem ěl k odkázaným pen ězům bez jejich vědomí p řístup. Sv ědky testametnu jsou purkmistr Martin Houška a konšel Vav řinec Makovský.

1559 nedatované, [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír, který je ve spodní části po napadení plísní vydrolený. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já, Havel forman, znamenavše nedostatek zdraví svého a sa ješt ě p ři pam ěti a rozumu zdravého, činím kšaft a rozkázání o m ůj statek movitý i nemovitý. It[e]m co sem komu dlužen, o tom syn m ůj dob ře ví. Co sou mn ě dlužni. Páni [!] Špulí ři 54 kop míš[e ňských].

234 Ji říkovi Černýmu dal sem schovati k věrný ruce 52 kop míš[e ňských]. Ji řík Černý, o[n] j[es]t dlužen p ůjčených pen ěz, obzvlášt ě 10 kop míš[e ňských]. Tomášek peka ř dlužen 20 kop míš[e ňských], též sem mu jich p[ro]p ůjčil. V Hradci sou za ou ředníky peníze Mat ěj ková ř, který byl rychtá ře[m] v Dráchov ě, o to[m] dob ře ví, co z tý chalupy v Dráchov ě mn ě náleží, to odkazuji Jano[vi] Čápovi, a ť sob ě vyupomíná. A jakož sem sob ě poz ůstavil p ůl statku i tu polovici odkazuji Vondrovi, synu mému. A jestliže by syn m ůj um řel a d ěti, že by let jeho nedošly a um řely, a ť toho polovice statku vnuk ům mým p řipadne. Ann ě, Ká če a Voršile, [d]cerám svým b, odkazuji což na dluzích i hotových pen ěz j[es]t, a ť se o to v ěrn ě a práv ě rozd ělí a z toho a ť Líd ě sest ře své dají 10 kop míš[e ňských]. Poru čníky mocné činím Ji říka Černýho, Melichara klobou čníka a co se dotý če Jana Čápa, a ť žádný moci nem ěl k těm pen ězům, který odkazuji [d]ce ři svý a manželce jeho bez poru čník ů, než jakž poru čníci budou chtíti. Při tom kšaftu byli sou Md< ří> a <…> páni Martin Houška ty časy pui <…> k <…> časy rychtá ř, Vav řinec Makovský <…>. Stalo se ten pond ělí <…> S[vaté]m <…>.

[Indorzát:] Kšaft Havla formana [15]59.

______Edi ční poznámka: a Testament se blíže nepoda řilo datovat. Spodní t řetina textu, kde se datace nachází, byla napadena plísní a papír se následn ě vydrolil. b Vsuvka psaná nad řádkem.

102.

Testament m ěšťana Bartolom ěje z p ředm ěstí obsahující podrobný vý čet dluh ů. Sv ůj statek odkazuje manželce Lidmile, která má dodate čně vyupomínat neuvedené dluhy a která se má na statku stát mocnou hospodyní. Martinovi, synu Doroty Loušové

235 odkazuje 10 kop pražských, které mu mají být vyplaceny v okamžiku, kdy je bude pot řebovat. Za poru čníky ustanovuje syna Jana Rozoumka a Ond řeje ková ře.

1560 nedatováno, [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Léta LXI o. Já, Bartolom ěj z předm ěstí, jsa ješt ě p ři rozumu a pam ěti zdravý, takové po řízení činím o state ček sv ůj mohovitý i nemohovitý. It[em] dlužen žádném nejsem, krom ě za ten grunt Ond řejovi fišmejstrovi starýmu, což se vyhledá p ři zápisu v knihách rychtá řských. Co sou mn ě dlužni. It[em] dlužen j[es]t mi nejprve Vondra, ze ť m ůj, z Čeraze, kterýž j[es]t na gruntu podle prodeje téhož gruntu tak, že mi za n ěj z ůstává p ůl druhého sta kop míše ňských, placení ve[j]ru ňků p ři S[vatém] Havle pod 10 kop [pr]a[žských], až do vypln ění té sumy, jemu dlužen nic nejsem neb sem jemu ode všeho platil. It[em] graz[l]ík [?] Zlatuška nebožtík z ůstal j[es]t mi 6 kop [pr]a[žských], ty j[es]t Vav řinec Makovský na sebe p řijal a mn ě k nim p řipov ěděl dopomoci. It[em] p ůjčil sem Vejdovi z Kvas[ej]ovic 5 kop [pr]a[žských]. It[em] p ůjčil sem Kubí čkovi soukeníkovi 6 kop [pr]a[žských]. It[em] p ůjčil sem Václavovi Stodolovi 5 kop [pr]a[žských]. It[em] p ůjčil sem Plevnýmu z Veselé 6 kop [pr]a[žských]. It[em] p ůjčil sem Míkovu synu za lusy 2 kopy [pr]a[žské]. It[em] p ůjčil sem hrn číři, který má Hadrpeklovou 2 kopy [pr]a[žské]. b It[em] p ůjčil sem Mat ějovi kožišníkovi z Mokrýho 3 kopy [pr]a[žské]. It[em] p ůjčil sem Zelenkovi 1 kopu [pr]a[žskou]. It[em] p ůjčil sem Ku čerovi sousedovi svému 1 kopu [pr]a[žskou]. It[em] p ůjčil sem Říhovi Čechov ů 1 kopu [pr]a[žskou]. It[em] Kundrát za lusy dlužen mi 80 g[r] [pr]a[žských]. It[em] dlužen mi Marek z Žíšova 40 g[r] [pr]a[žských]. It[em] d[o] Svin ů Hovorka j[es]t mi rukojmí za souseda svýho za 40 g[r] [pr]a[žských].

236 A tak ten statek sv ůj, co j[es]t jeho koli málo nebo mnoho, mocn ě porou čím Lidmile manželce svý, s dluhy k vyupomínání dostate čné[m]u, 7 obilí, kteréž j[es]t v stodole, což j[es]t ho koli, jestliže by mne Pán B ůh z tohoto sv ěta pojíti rá čil, nad tím nade vším mocnou hospodyní činím a týž z toho statku odkazuji Martinovi, synu Doroty Loušový 10 kop [pr]a[žských], aby jemu dáno bylo, když jemu toho pott řeba bude. Poru čníky činí[m] pana Jana Roz[o]umka a Vond řeje konva ře. d >. e Ten pátek den S[vat]é Panny Batky Boží f Martin Houš[ka], Řeho ř Smr čka rychtá ř, Meryka, Cyprián. g

[Obálka: ] .> h ______Edi ční poznámka: a Testament není p řesn ěji datován, viz pozn. „ g“. b Vedle toho je dopsáno: „p ůjčeno hrn čířce.“ c P řepis číslovky odpovídá originálu. d Dodatek psaný zcela ur čit ě pozd ěji, je psán jinou rukou a oby čejnou tužkou. e Dodatek psaný zcela ur čit ě pozd ěji, viz výše. f Vsuvka psaná nad řádkem. g Datace se nevztahuje k datu sepsání testamentu.. Není psaná inkoustem, nýbrž oby čejnou tužkou a odlišným rukopisem. h Identifikace testamentu je velmi ne čitelná, p ři prvním pohledu obálka p ůsobí, jako by byla bez ozna čení, je psaná z řejm ě také oby čejnou tužkou.

103.

Testament m ěšťanky Doroty Havlové, kterým odkazuje sv ůj statek dce ři Kate řin ě, jenž o ní v nemoci pe čovala. Zárove ň jí ustanovuje mocnou a plnou hospodyní na statku, ovšem pod podmínkou, že své sest ře Ann ě ze statku vyplatí 100 kop míše ňských a díl u brodu, který je zastaven za částku 10 kop. K tomu má Kate řina Ann ě vydal krávu, třem d ěve čkám Voršile, Markét ě a Iv ě má vydat jalovici a krávu. Martinovi, Janovi, Davidovi a Ond řejovi 2 kopy. Sv ědky testamentu jsou Ond řej Meryka, Št ěpán <…> a písa ř [Tomáš] Netolický.

237 1593 nedatováno, [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 136. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já, Dorota Havlová, znamenavší nedostatek svého zdraví, nev ědouce, jak dáleji Pán B ůh se mnou naložiti rá čí, však d říve nežli by v to hodina smrti nakro čila, aby po mé smrti žádných soud ů mezi mými dcerami nebylo, činím po řízení o state čku svém, kteréhož mi Pán B ůh prop ůjčiti rá čil. Item není mi žádných dluh ů povinných. A já také žádnýmu nejsem nic povinna. Odkaz. Item Kate řin ě, dce ři mý, odkazuji stat ček sv ůj všecken, kterýž koli mám a nájem koli, kdo by se vyhledati mohlo, v tom ve všem state čku, pon ěvadž mi ve všem vždy poslušná byla, mn ě v starostí mí ochra ňovala, dobrého mého vyhledávala, aby ona bez p řekážky každého člov ěka za plnou a mocnou hospodyní z ůstala, však s touto vejminkou, aby Ann ě, dce ři mé a sest ře svý, z toho statku vyplatila jedno sto kop míš[e ňských]. A to úroky nejprve 10 kop aby jí dala a potomn ě po 8 kopách aby jí platila, až do zaplacení 90 kop. K tomu též odkazuji jí, Ann ě, dílec k brodu, který jest zastavený v deseti kopách od n[ebožtíka] Pýchy, z tý příčiny Ann ě, dce ři své, více sem odkazuji a jí s Kate řinou srovnati nemohla. Protože ke mn ě nikdá tak, jakž náleželo k dít ěti mate ři se chovati, se v tom nechovala, mn ě sob ě málo považovala jest p říčinu dala, nech ť toho užívá. Vejšeji <…> b o to[m] porou čím, aby Kate řina vydala Ann ě krávu. A jalovici, d ěve čkám t řem Voršile, Markýt ě a Iv ě, d ětem Anin[n]ý[m] odkazuji po 1 kráv ě, kdyby m ěla k místu p řijíti, aby jim, Kate řina povinna byla vydati. Též také lo<…>zení Martinovi, Janovi, Davidovi a On <…> svým, po 2 kopách odkazuji, ty též aby jim Ka<…> vydati, když by m ěli k místu p řijíti. A <…> kšaftu místa dáti necht ěl, nech ť mu se nic <…>. P<…> Moud ří a Opatrní Ond řej Meryka, Št ěpán <…> Netolický, toho času písa ř m ěstský. Stalo se <…>cení S[vatéh] o Pavla na víru k řes ťa[n]skou. Léta [15]93.

[Indorzát:] Kšaft Doroty Ha. c

______

238 Edi ční poznámka: a Testament se nepoda řilo p řesn ěji datovat. V míst ě umíst ění datace je papír po napadení plísn ě vydrolen. b Ne čitelnost textu je zp ůsobena špatným fyzickým stavem. Spodní část testamentu je zni čena po napadení plísní. c Identifikace testátora je ne čitelná, protože místo, kde je umíst ěna, je p řelepeno páskou bílého papíru.

104.

Testament m ěšťana Václava Mrá čka, jehož dluhy je možné po jeho smrti vyhledat rychtá řských knihách. Sv ůj statek odkazuje manželce Dorot ě, která z něho má vydat syn ům Adamovi a Kašparovi částku 300 kop míše ňských s úroky 10 kop. Svým syn ům odkazuje ustájené ovce v Borkovicích a v Doubí, dále 60 kop, které mu mají být vyplaceny z Pli čkového statku a polovinu cínového nádobí. V případě, že by se synové nedožili dosp ělosti, mají jejich díly p řejít na d ěti jeho bratra Petra, Annu a Apolenu. Pokud by manželka necht ěla po jeho smrti z ůstat na statku a starat se o d ěti, žádá pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí, aby se o statek postarali oni. Za poru čníky ustanovuje pana purkmistra a pány, nyn ější i budoucí. Sv ědky testamentu jsou purkmistr Ji řík soukeník a Jan Hradský.

[1563], [Sob ěslav] a

SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Originál, čeština, papír. P řitišt ěná krytá pe čeť sloupnuta.

Ve jméno Boží Amen. Já, Václav, jinak Mrá ček, znamenavše nedostatek zdraví svého, činím kšaft a rozkázání o můj statek movitý i nemovitý, sa ješt ě p ři rozumu a pam ěti st řízlivé. Co sem komu dlužen. It[e]m co sem dlužen za d ům, to se najde v rychtá řských knihách. Též i za d ědinu Martinovi Ra čmano[vi]. Co sou mn ě dlužni, to se najde v mých registrech. It[e]m manželce své odkazuji statek sv ůj movitý i nemovitý. A z toho statku aby syn ům mým

239 jméne[m] tímto, Adamovi a Kašparovi, vydali t ři sta kop míš[e ňských], úroky aby jim platila po 10 kopách míš[e ňských], cínovýho nádobí Dorot ě, manželce mé, polovici a syn ům mým polovici odkazuji. It[e]m ovce, kterýž má[m], v Doubí u Petra Doubkovic b, ty odkazuji syn ům svým. It[e]m jakož mám na domu Pli čkovým v[e] Veselí 60 kop míš[e ňských] c, ty též syn ům svým odkazuji. It[e]m co tuto odkazuji syn ům svým, jestliže by kterýho syna Pán B ůh z tohoto sv ěta pojíti rá čil, tehdy a ť jeho díl spadne na živého bratra jeho a pakli by oba um řeli a k místu nep řišli, ten odkaz, což by ho koli po nich poz ůstalo, odkazuji d ětem bratra mého jméne[m] tímto Petrovi, Ann ě, a t řetí Apolen ě, též až se jim na ty ve[j]ru ňky platí. It[e]m Dorota, manželka má, jestliže by v tom statku sed ěti necht ěla, za to p[ro]sím pana purkmistra a pán ů nyn ějších i budoucích, aby ten statek dítkám mým opat řili. A co se dotý če syn ů mých Dorota, manželka má, aby je stravou opatrovala, do let došlých a pakli by necht ěla, tehdy ve[j]ru ňky aby jim po 20 kopách míš[e ňských] kladla. Poru čníky mocné činí[m] pana purkmistra a pány d nyn ější[h]o i budoucích. Při to[m] kšaftu byli sou Moud ří a Opat[rní] páni Ji řík soukeník to[h]o toho času purk[mistr], Jan Hradský.

[Indorzát:] Václav Mrá ček.

______Edi ční poznámka: a V textu se datace nikde neobjevuje. V rámci fondu je testament za řazen u materiál ů ze 16. století. Na indorzátu je novodobým rukopisem dopsán rok 1563, který je z řejm ě podán autorem inventá ře, Janem Lintnerem. Přesn ější dataci se nepoda řilo zjistit. b Vsuvka je psaná nad řádkem, jiným rukopisem, pastelkou červené barvy. c Číslovka nebyla transkribována. d Podstatné jméno je psáno nad řádkem.

240 Osobní rejst řík dcera Matouše Macha 54, 55, 114, 115, 116 A dcera Říhy Mach ů 131, 132 Adam krej čova 71, 72 kožešník (kožišník), 1554 purkmistr a konšel me čířova 86 města Sob ěslavi 130 nete ř Marjány Rozoumkové 224, 225 kožišník viz kožešník nete ř Martina kantora 126 sladovník 61, 77 post řiha čova 70, 71 syn Ji říka soukeníka 196, 197 sestra Jana Herš ů 87, 88 syn Jana Nováka 212, 213, 214 stará rychtá řka 44 syn Johanky Koumarky 167, 168 vnu čka Johanky Železné 74, 75 syn Linharta Gregora 119, 120, 121 vnu čka Martina Hradského 82, 83 dcera Říhy Mach ů 131, 132 vnu čka Říhy kramá ře 102, 103 syn Voršily Ješkové 225 z Čeraze 232 z Tu čap 155 ze Záho ří 221 ze ť Va ňka Pli čky 153 Anežka Ajnický z Nemyšle 68, 69 Václav 185, 190 Ani čka viz Anna Albín Apolena (Apolóna) Jan 125 dcera Anny staré rychtá řky 130, 131 Alžb ěta dcera Kate řiny ková řky 171, 172 dcera Doroty Velkové 156, 157 dcera Vondry Ma čů 159, 160 Ambrož Apolóna viz Apolena kožešník (kožišník) Aubast viz Oubast kožišník viz kožešník 209 August (Aukust) 223 sladovník 43, 61, 62, 63, 188 Aukust viz August syn Bartoše mlyná ře 66, 67, 68 B Anka viz Anna Anna (Ani čka, Anka) 59, 127 Bakalá řová dcera Anny Chlubny 218, 219 Dorota 174 dcera Bartošem mlyná ře 67, 68 Balková 56, 58 dcera Doroty Hanžkové 78, 79, 233, 234 Anna 44, 154, 155 dcera Doroty Velkové 156, 157 Barbora dcera Havla formana 230 dcera Matouše Macha 54, 55 dcera Jakuba Maška 76, 77 dcera Václava písa ře 92, 93 dcera Ji říka soukeníka 196, 197 sestra Miluše ševce 100 dcera Mandalény Laslové 174 Barša (Barš ů)

241 Vondra 161, 168 Vojt ěch 44, 139, 140 Barš ů viz Barša Bonuš (Bonušovic, Bonušúv) Bárta Vít 43, 47, 48, 60, 61, 230 mlyná ř 152 Bošek Bartolom ěj ze Zá řičí 142, 147 z předm ěstí 46, 231, 231 Bradatý 120 Barto ň Ji řík, 1546 purkmistr a konšel m ěsta ze Smol če 195 Sob ěslavi 78, 79 Bartoš 93, 94 Brikcí 40 Jan 142, 146 soukeník, 1540 a 1549 purkmistr, rychtá ř krej čí 43, 79, 80 a konšel m ěsta Sob ěslavi 29, 44, 44, 84, 85, mlyná ř 43, 57, 66, 67 101, 102, 104, 109, 110, 111, 226, 227 pláteník 145, 149 Brych soukeník 94, 95 ze Lhotky 142, 147 syn Mikuláše Svákovce 49, 50 Březina z Mokrýho 134 Jan 46, 220, 221 Batelka Březinová Ji řík 187 Kate řina 220, 221 Bechy ňský Burian (Burianovic, Burian ů) Ji řík, 1539 - 1540 rychtá ř, 1526 - 1530, Jan, 1526 - 1528, 1530, 1532, 1546 1532, 1538 - 1539 purkmistr a konšel m ěsta purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 54, 56, Sob ěslavi 61, 62, 63, 65, 66 60, 61, 65, 66, 101, 102 Beránek Ji řík, 1538 - 1542, 1550 a 1581 purkmistr Šebestián 129 a konšel m ěsta Sob ěslavi 227, 228 Bernhard 40 Bucek viz Buzek Bernát 129 Jan 98, 99, 192, 193, 194, 210, 211, 212, Bibová 145, 149 214, 220, 221 Bílek Ji řík 100 Jan 221 Bůžek Blahota 48 Jan 167 Ji ří, 1540 - 1541 rychtá ř, 1532, 1534, 1537 - C 1540 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 63, 64, 65, 66, 74, 75 Cikhart Blažek 221 Roman 7 Bo ček Cyprián 232 Ji řík 122 bratr Marjány Rozoumkové 224, 225 Bole ček syn Ji říka peka ře 177, 179

242 Č syn Markéty, vdovy na panském dvo ře 161, 162 Čadík David 233, 234 Ji řík 109, 110, 112 Dobeš 63 Čapek Dobiáš Mikuláš, 1564, 1571 - 1579 a 1581 syn Martina Hradského 82 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 119, Dorna 120, 121, 122, 123, 128, 159, 160, 170, 171, dcera Matouše Macha 54, 55 172 Dorota 157, 190, 191 Jan 219, 220 dcera Anny Balkové 155 Čáp ů viz Čáp dcera Ji říka soukeníka 196, 197 Čáp dcera Linharta Gregory 119, 120, 121 Jan 84, 89, 229, 230 dcera Mikuláše Svákovce 49, 50 Černý ková řka 92, 93 Ji řík, 1559 purkmistr a konšel m ěsta sestra Alžb ěty Velkové 56, 58 Sob ěslavi 23, 29, 44, 142, 146, 230 vnu čka Kate řiny K řiš ťanové 64, 65 Čert Doubek Kašpar 173 Jakub 127 Červenka ze Žel če 134 Mat ěj 160 Dušková Petr 218 Markýta 97, 98 Červenková 170 Důra Čížek dcera Anny Balkové 154, 155 Jan 43, 94, 95 dcera Matouše Špa čka 114, 115, 116 Čoudek dcera Mikuláše Svákovce 49, 50 Van ěk 157 dcera Říhy Mach ů 132 Čudíková z Křivanovic 108 Markéta (Markýta) 154, 155 Duvašová 50 Martýta viz Markéta Dvo řák 52 Čunar Mat ěj 218 Kouba 56, 58 Václav 216, 218 Čunarová ze Skalice 145, 149 Mandaléna 56, 57, 58 ze Závsí 143, 147 D Dvo řáková

Daniel 218 Anna 217, 218 sestra Tomáše Hubatého 216, 217

243 E Dorota 43, 78, 79 Hartmanický Eliška Martin, 1554, 1559 - 1560 purkmistr mlyná řova 66, 67, 68 a konšel m ěsta Sob ěslavi 90, 91, 107, 108, Esterka 195 109, 110, 112 Eva Hasil dcera Johanky Koumarky 167, 168 Ji ří, 1530 rychtá ř, 1526 - 1528 purkmistr F a konšel m ěsta Sob ěslavi 46, 49, 50, 54, 56,

Fejtl 133 60, 61, 65, 66, 2229 Jan, 1576 - 1577, 1579, 1581, 1583 a 1592 Hašková purkmistr, konšel a obecní starší m ěsta Lidmila 105, 106 Sob ěslavi 45, 155, 200, 210, 211, 212 Havel Fejtlová 170 fornan 46, 229, 230, 231 ř Lída 184, 218 Ond ej 45, 198, 199 ř ě ě Mandelína 210 soukeník, 1550 rychtá m sta Sob slav 84, Filip 40 85 ů bedná ř 176, 204 Havelk Fík 222 Jan 144, 148 Franc Havlová Mat ěj 45, 193, 194 Dorota 46, 198, 233, 234 ů Francová 145, 149 Havl ě Salomena 193, 194 z Nedv dic 188 Friedrich Václav 193 Gustav 38 Hejlovec Prokop z Polkovic, člen patricijské rodiny G z Tábora 20, 68, 70 ů Gregora Heran Linhart, 1536 - 1537, 1542 - 1545 rychtá ř Jan 144, 148 ů ů města Sob ěslavi 29, 44, 64, 66, 76, 79, 101, Herša (Heršovic, Herš , Herš v) 138 102, 119, 120, 121 Dušek 48, 227, 228 Jan 43, 87, 88 H Heršová 89

Habeš Heršovic viz Herša z Vlasitbo ře 194 Herš ů viz Herša Hanzal Herš ův viz Herša ze Zv ěrotic 64, 65 Hlouška Hanžková Ondra 153

244 Hobza Hovorka z Přeho řova 52 Václav 175, 176 Holub ze Svin ů 232 Bartoš 30, 93 Hradecký Kašpar, 1545 - 1547 rychtá ř, 1540 - 1544, Václav, 1538 - 1539, 1541 - 1543, 1550 - 1549 - 1550, 1576 - 1578, 1581 a 1583 1552 rychtář, purkmistr a konšel m ěsta purkmistr, konšel a obecní starší m ěsta Sob ěslavi 77, 86, 87, 98, 99, 100, 123 Sob ěslavi 30, 31, 45, 74, 75, 76, 77, 79, 80, Hradilová 81, 82, 88, 90, 96, 98, 123, 125, 201, 202, Marta 8 227, 228 Hradská Vav řinec 157, 165, 167, 201, 202 Lidmila 82, 83 z Oujezdce 138 Hradský Holubová Dobeš 73 Anna 202 Jan, 1554 - 1560 purkmistr a konšel m ěsta Ludmila 80, 81 Sob ěslavi 98, 99, 100, 105, 109, 110, 112, Holtzepl 114, 116, 133, 139, 149, 223, 226, 227 Michal, 1586 a 1590 purkmistr a konšel Martin, 1532 - 1533, 1535 - 1536 rychtá ř, města Sob ěslavi 199, 200 1526 - 1527, 1529 - 1530, 1532, 1547 Hol čapský purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 43, 54, Michal 212, 213, 214 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 82, 83 Hons Hron bedná ř 44, 128, 129 Václav, 1594 - 1598 purkmistr a konšel Honsk města Sob ěslavi 225 řezník 64 Hronek 188 Honsová 209 Hrubý Houska Ondra (Vondra) 44 Kašpar, 1571 purkmistr a konšel m ěsta Vondra viz Ondra Sob ěslavi 217 Hruša Václav 51 ze Lhoty 144, 148 z Nedv ědic 65, 134 Hruška Housková 89, 93, Pavel, 1542, 1544 - 1547, 1549 purkmistr Anna 95 a konšel m ěsta Sob ěslavi 77 Houška 134 Prokop 180, 181 Martin, 1555 - 1567, 1560 - 1561 purkmistr Václav, 1569 - 1570, 1572 - 1575 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 101, 102, 122, 123, a konšel m ěsta Sob ěslavi 159, 168, 171, 172 124, 128, 129, 230, 231, 232 Hubatý Houšková 89 Brychek 94

245 Tomáš 45, 216, 218 197, 201, 202, 208, 209, 210, 212, 214, 216, Václav, 1558 - 1559, 1561, 1565, 1569, 218 1571 - 1576 primas, purkmistr, konšel syn Markéty, vdovy na panském dvo ře 160, a rychtá ř m ěsta Sob ěslavi 45, 122, 130, 131, 161, 181, 182 138, 139, 140, 150, 151, 152, 155, 169, 170, Jakub 173, 178, 190 ze Suchého mlýna 45, 145, 148, 163, 164 Hus Jakubka Mat ěj 221 Anna 45 188, 189 Hůla Jakš 187 Jan 84 Jan 93 Hýlovec viz Hejlovec bratránek Ji říka Černého 142, 147 kucha ř, 1589 purkmistr a konšel m ěsta CH Sob ěslavi 217 Chenste čka písa ř 93, 108, 129, 141, 146 Jan 153 pláteník 67, 68 Chlan syn Bartoše mlyná ře 66, 68 Václav 45, 186, 187 syn Doroty Velkové 156, 157 Chlubna syn Ji říka peka ře 177, 179 Anna 47, 218, 219, 220 syn Ji říka soukeníka 196, 197 Chlubný syn Kate řiny Chybové 169, 170 Urban 219 syn Martina Hradského 82 Chmelík syn Matouše Špa čka 114, 115, 116 Jan 163, 164 syn Václava Mezi říckého 90, 91 Chochol vnuk Kašpara Pavl ů 141 z Vlastibo ře 85, 142, 146 z lesa 52 Chrt 97 z Řečice 142, 146 Chudík 71 Janda Chyba 131 z Plešti 62 Chybová 131 Janek Kate řina 45, 169, 171 syn Mat ěje Litochleba 56, 58 Jarolým J bratr Cypriána Lasla 165, 166 Jablounka Jaroš z Přeho řova 145, 148 poh ůnek 157 Jáchym z Kajetína 211 konva ř, 1581 - 1584, 1588 - 1599 purkmistr Jemša a konšel m ěsta Sob ěslavi 188, 189, 195, 196, misa ř 84

246 Jeruška K z Katova 144, 148 Ká ča viz Kate řina Ješek Kala Jakub 89, 132, 138, 157, 158 Martin 210, 211 z předm ěstí 50, 84, 85 Kalová Ješková Lidmila 188 Oršila viz Voršila Kalista Voršila (Oršila) 200, 224, 225 řezník 44, 105 Jíra 53 syn Markéty Šemberské 226, 227 bratr Kousky 56, 58 Karásková fará ř 43, 47, 48, 56, 57, 59, 60 Alžb ěta 209 pastý ř 50 Kartínek z Borkovic 145, 149 písa ř m ěsta Pelh řimova 66, 67 z Debrníka 145, 149 švagr Jana B řeziny 221 z Rychnova 143, 147 Kašpar 108 Ji ří viz Ji řík peka ř, 1541 - 1543 a 1558 purkmistr Ji ří (Ji řík) a konšel m ěsta Sob ěslavi 77 krej čí 100 syn Matouše Špa čka 114, 115, 116 peka ř, 1561, 1575 a 1577 purkmistr, konšel Kate řina (Ká ča) 92, 93 a obecní starší m ěsta Sob ěslavi 45, 157, 177, dcera Anny Chlubny 218, 219 178, 179 dcera Anny Jakubky 187, 188 soukeník, 1554, 1556 - 1557, 1560, 1565, dcera Doroty Havlové 233, 234 1567, 1569 - 1578, 1581 - 1586 primas, dcera Doroty Kušalové 53 purkmistr, konšel a obecní starší m ěsta dcera Havla formana 230 Sob ěslavi 45, 102, 103, 104, 107, 108, 119, dcera Jana Bobe čka 195 120, 121, 124, 126, 145, 149, 172, 174, 175, dcera Jana Knoflí čka 100 177, 181, 182, 183, 184, 187, 196, 197, 226, dcera Jana Nováka 212, 213 227, 229 dcera Johanka Koumarky 167, 168 syn Markéty Suché 163, 164 dcera Markéry, vdovy na pansském dvo ře, syn Václava Mezi říckého 90, 91 161, 162 syn Zikmunda krej čího 72 dcera Matouše Macha 54, 55 z Malšic 155 ková řka 45, 171, 172 Ji řík viz Ji ří sestra Tomáše Hubatého 190, 191, 192, 218 Johanka 127, 130 sladovníkova 61, 62 Josef Kazda syn Jana Tr čky 166 ze Lžína 144, 148

247 Keša Krávová 93 z Borkovic 178 Kristýna 126 Kliment dcera Ji říka Černého 149 z Ratmírova 112, 113 dcera Mandelíny Smetánkové 116, 117, 118 Klobanc Křížek Melichar, konšel m ěsta Sob ěslavi 226, 227 hrn číř 185 Klupta 139 Krumlovský Kluzákovský Ondra (Vondra) 113 Jan 221, 214 Kryštof Knobloch kožešník 175, 176, 177 Št ěpán, 1591 - 1592, 1594 - 1599 purkmistr sedlá ř, 1577 - 1579 obecní starší m ěsta a konšel m ěsta Sob ěslavi 215 Sob ěslavi 149 Knoflí ček Kříla 59 Jan 100 Křiš ťanová Kobr č Kate řina 43, 64, 65, 66 Josef 201, 202 Kubí čková viz Mašková Koldín Kubš ů Pavel Kristián z Koldínova 10, 26, 30 z Debrníka 188 Konfišta Kubí ček viz Jakub Matyáš 201, 202 Ku čera 232 Kop řiva z Deštnýho 160 Ludvík 214 Kukla Kouba 52 Ond řej 221 peka ř 93 Kulhánek Kotrba Ji řík 44, 101, 101 Martin 185 Mat ěj 164 Kotr ček Kulhánková ze Závsí 145, 149 Lidmila 101 Koub ů Kulich 61 Jan 194 Kušalová Koudelka Dorota 43, 53 Jan 193 Kurz Koumarka Ambrož 181 Johanka 45, 167, 168, 169 Josef, 1575 - 1579, 1581 - 1584, 1586, 1588 Kratochvíle - 1590, 1592 - 1594 purkmistr a konšel Dušek, 1567 purkmistr a konšel m ěsta města Sob ěslavi 180, 181, 199, 200, 209, Sob ěslavi 150, 151, 156, 158 217

248 Kurzová z Nedv ědic 188 Mandelína 45 Lekša (Lekš ů) Kuželka Jan 173 Bartoš, 1534 - 1535, 1538 starší, 1525, 1527 Lekš ů viz Lekša - 1532, 1538 - 1540, 1543 - 1544, 1546, Lepeška 1549 - 1550 a 1552 purkmistr a konšel m ěsta ze Zv ěrotic 157 Sob ěslavi 49, 50, 53, 54, 56, 57, 58, 59, 60, Libra 61, 63, 64, 66, 72, 73, 74, 76, 77, 79, 80, 82, Bartoš, 1575 - 1579 a 1581 purkmistr, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 90, 92, 227, 228 konšel a obecní starší m ěsta Sob ěslavi 183, Kuželková 94 184, 185, 186, 191, 192, 204, 224, 225 Kůrka z Licka Jan 64, 65 Brikcí 9 Kvásek Lidmila Mat ěj 160 dcera Havla formana 230 Kv ěto ň dcera Ji říka Černého 149 Ji řík 43, 73, 74 dcera Václava Mezi říckého 90, 91 dcera Vondry Ma čů 159, 160 L krej čova 79, 80 Lan č manželka Bartolom ěje z předm ěstí 231, 232 rybníká ř 145, 148 sestra Doroty Hanžkové 78, 79 Lasl Lída viz Ludmila Cyprián, 1558, 1560 a 1570 purkmistr Liduška viz Ludmila a konšel m ěsta Sob ěslavi 45, 109, 110, 112, Lintner 128, 149, 166 Jan 15, 37, 38 fornan 52 Litochleb Mikuláš, 1567, 1569, 1571 - 1575 purkmistr, Mat ěj, 1528 - 1529 purkmistr a konšel konšel a obecní starší m ěsta Sob ěslavi 166, města Sob ěslavi 47, 48, 56, 58 167, 171, 172, 173 Václav 157 Wolfgang, 1530, 1532, 1537, 1541 Lancrdorf purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslav 64, 66 Adam 183 Laslová Lokajová Magdaléna (Mandaléna, Mandelína) 45, 172, Apolena 213, 214 173, 174 Lorenc Mandalína viz Magdaléna písa ř 94, 95 Mandelína viz Magdaléna Loušová Zuzana 166, 167 Dorota 231, 232 Leksa Ludmila (Lída, Liduška)

249 dcera Jana Tr čky 167 dcera Anny Jakubky 187, 188 dcera Matouše Špa čka 114, 115, 116 dcera Jana Nováka 212, 213 Lysý dcera Václava post řiha če 70, 71 Vondra 72 matka Josefa Kurze 180 sestra Vondry Mačů 159, 160 M soukeníkova 110, 111, 113 Macocha Mandeléna viz Mandaléna Anna 88 Mandelína viz Mandaléna Ma čů Mandolýna viz Mandaléna Ondra (Vondra) 45, 141, 144, 148, 159, 160 Marek Vondra viz Ondra Mat ěj, 1564 purkmistr a konšel m ěsta Mach (Mach ů, Mach ů) Sob ěslavi 130, 132, 138 Matouš (Matúš, Matúšek), 1526 - 1526, sladovník, 1539 rychtá ř, 1539, 1541 - 1542 1528 - 1530 purkmistr a konšel m ěsta purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 50, 73, Sob ěslavi 43, 47, 48, 53, 54, 56, 57, 58, 61 74 Matúš viz Matouš syn Johanky Koumarky 167, 168 Matúšek viz Matouš Václav 188 Říha 44 z Žíšova 232 Machata 61 ze ť Jakuba Maška 76, 77 syn Pavla Šitra 47, 48 Marjána (Marjánka, Maruše, Maruška) 93, Machová 184 Dorotka 54, 55 dcera Kate řiny Suché 164 Macholoušek pláten barví řka 45, 217, 216 z Nedv ědic 193 švagrová Jana B řeziny 221 Mach ů viz Mach Marjánka viz Marjána Mach ův viz Mach Marková 150 Makovský Mareš Jan, 1569 - 1570 purkmistr a konšel m ěsta z Přeho řova 144, 148 Sob ěslavi 160, 161, 164, 165 Markovic viz Mašek Vav řinec, 1558 - 1559 purkmistr a konšel Mark ů města Sob ěslavi 102, 103, 112, 113, 230, Vav řinec, 1551 - 1552 purkmistr a konšel 231 města Sob ěslavi 90, 92 Makovská Markéta (Markýta) 233, 234 Sejna 192 dcera Martina Hradského 82, 83 Mandaléna (Mandeléna, Mandelína, dcera Říhy Mach ů 132 Mandolýna) 44, 106 dcera Tomáše Rýmara 51 Anny staré rychtá řky 129, 130

250 manželka Jakuba Suchého, mlyná ře 163, kožíšník viz kožešník 164 sládek 175, 176, 216, 217 vdova 45, 161, 162 soukeník, 1552 - 1553, 1556 - 1557, 1559, Markýta viz Markéta 1565, 1566 a 1577 purkmistr a konšel m ěsta Marta Sob ěslavi 90, 92, 94, 95, 102, 103, 105, 114, manželka Maška lov čího 96, 97 116, 226, 227, 229 z Horusice 84, 85 Suchý mlyná ř 142, 147 Martin 233, 234 syn Jana B řeziny 220, 221 kantor 126 syn Jana Nováka 212, 213, 21 ková ř 212, 214 syn Ji říka soukeníka 196, 197 na Radkov ě 84 syn Johanky Koumarky 167, 168 syn Doroty Loušové 231 syn Voršily Ješkové 227 ze Žel če 85 z Ho řetína 144, 148 ze ť Kašpara Pavl ů 140, 141 z hradu, 1575 - 1579, 1581 - 1584, 1588 - Maruše viz Marjána 1590 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi Maruška viz Marjána 149, 181, 182, 186, 187, 188, 189, 203 Mašek (Maškovic, Mašk ů, Mašk ův) z Telecích Hor 47, 48, 49, 50, 54, 56, 57, 58, Bernhard 84 59, 60, 61, 74, 75 Jakub, 1542 - 1543 purkmistr a konšel m ěsta Mat ějí ček Sob ěslavi 43, 76, 77, 78 syn Valentina Vopavského 95 Jan, 1532, 1527 - 1528, 1532, 1538 - 1539, Van ěk 57 1543, 1545 - 1547, 1549 - 1551 a 1555 - Mat ějí čků 1556 primas, purkmistr, konšel a rychtá ř Van ěk 57 města Sob ěslavi 47, 48, 54, 56, 62, 65, 66, Matouš 72, 77, 80, 86, 108, 113, 116, 117, 118, 119, vnuk Ji říka Hasila 228 121, 125, 127, 132, 133, 139, 157, 173, 184, Matyáš 185, 188, 204, 211 Melichar 128, 129, 150 lov čí 29, 43, 96, 98 klobou čník,1555 - 1557, 1564, 1567, 1569, z Chousníka 72 1575 - 1576, 1578 - 1579, 1581 a 1583 z Moravce 57 purkmistr, konšel a obecní starší m ěsta Mašková (Kubí čková) 185 Sob ěslavi 102, 103, 113, 114, 122, 133, 134, Lidmila 76, 77 139, 145, 159, 160, 180, 181, 230 Maškovic viz Mašek syn Ji říka peka ře 177, 179 Mašk ů viz Mašek Merková Mašk ův viz Mašek Anna 130 Mat ěj 134 Meryka 232 kožešník (kožišník) 232

251 Ond řej, 1558, 1575 - 1576, 1578 - 1579, Mirka (Mirk ů) 1581 - 1584, 1586, 1588 - 1590, 1592 - 1598 Jan, 1555 - 1557, 1564 - 1565, 1567, 1570 purkmistr, konšel a obecní starší m ěsta purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 101, Sob ěslavi 107, 108, 114, 116, 149, 156, 158, 104, 124, 126, 133, 134, 140, 141, 229 163, 164, 185, 186, 194, 198, 201, 202, 208, Jind řich, 1575 - 1577, 1579, 1581 - 1583, 210, 211, 216, 218, 220, 221, 233, 234 1592, 1596 - 1598 purkmistr, konšel Vond řej viz Ond řej a obecní starší m ěsta Sob ěslavi 185, 186, Meryková 195 188, 189, 219, 220 Mertl Ji ří 182 Ond řej 174 Mirk ů viz Mirka Meze řícká Mokrý Markéta 88, 89, 90 Mat ěj 171 Meze řícký viz Mezi řícký Petr, 1564 purkmistr a konšel m ěsta Mezi řícký (Meze řícký) Sob ěslavi 130, 131, 138, 139, 140 Nikodém, 1575 - 1578, 1581 - 1583 Vít, 1586, 1588, 1597 - 1598 purkmistr purkmistr, konšel a obecní starší m ěsta a konšel m ěsta Sob ěslavi 192, 202, 214 Sob ěslavi 183, 186, 187 Moravec 182 Václav, 1548 - 1549 rychtá ř, 1545, 1547 Moravcovic 80 a 1550 - 1551 purkmistr a m ěsta Sob ěslavi Jan 78, 79 43, 64, 65, 78, 79, 85, 83, 85, 87, 88, 90, 91, Motourek 92 Martin 44, 122, 123 Michal 77 řezník 78, 79 barví ř 194 Mrá ček Michálek (Michálk ů) Jan, 1537 purkmistr m ěsta Pelh řimova 66, Jan 134 67 Michálk ů viz Michálek Václav, 1570 - 1579 purkmistr a konšel Mikoláš viz Mikuláš města Sob ěslavi 46, 153, 163, 164, 175, 176, Mikuláš (Mikoláš) 177, 234, 235, 236 sedlá ř 75, 76 z Veselí 142, 147 soukeník, 1526, 1527, 1529, 1542 - 1546 Mrá čková purkmistr, rychtá ř a konšel m ěsta Sob ěslavi Dorota 234, 235 65, 78, 79 Mrzena syn Anny Chlubny 218, 219 Petr 142, 145, 147, 149 syn Jana B řeziny 220, 221 Mužina švec 44, 100 Martin 44 Míka 232 Mydli čka Milka 132 Mandelína 214

252 N podbranný 44 Oubast (Aubast) Nekola syn Bartoše mlyná ře 66, 68 z Řípce 218 Nemrava 113 P Jan 104, 154, 155 Pavel Nemravová pacholek 173 Anna 170 syn Doroty Velkové 156, 157 Nepomucký syn Linharta Gregory 119, 120, 121 Job 46, 222 Pavlí ček Netolický kožešník (kožišník) 139 Tomáš 180, 181, 186, 187, 188, 189, 191, kožišník viz kožešník 192, 193, 194, 195, 196, 197, 198, 199, 200, Pavlovic viz Pavl ů 201, 202, 203, 208, 210, 213, 215, 216, 218, Pavl ů 219, 220, 221, 223, 224, 225, 233, 234 Kašpar 44, 132, 140, 141 Nikodém 178, 179, 209 peka řka 72 syn Václava Mezi říckého 90, 91 Petr 94 Nikodémka 174 bratr Marjány Rozoumkové 225 Novák fará ř 84, 85 Jan 45, 212, 214 Jan 226, 227 Nováková z Nedv ědic 52 Anna 212, 213 ze Skopyc 134 O ze ť Tomáše Rýmara 51 Pik Old řich Jan 119, 120, 121, 174 pláten barví ř 215 Pila ř Ondra viz Ond řej Jan 48 Ond řej (Ondra, Vondra) 40, 112, 113, 114, Pintl 178 233, 234 Pli čka fišmejstr 232 Van ěk 44, 153 konva ř 232 Plevný ková ř, 1551 purkmistr a konšel m ěsta z Veselé 232 Sob ěslavi 90, 91 Pond ělí ček 170 syn Anny Chlubny 218, 219 Augustin, 1583 obecní starší m ěsta syn Kalista řezníka 105 Sob ěslavi 45, 174, 208, 210 ze ť Bartolom ěje z předm ěstí 231, 232 Prachatický Osvadl (Vosvald) 29, 43, 98, 99, 104, 221

253 Jan, 1542, 1544 purkmistr a konšel m ěsta Rachman Sob ěslavi 76 ze Zá řečí 62 Petr, 1558 purkmistr a konšel m ěsta Rathúský Sob ěslavi 113, 114 Jan, 1537 konšel m ěsta Pelh řimova 66, 67 Prášek Regina Jan 176 dcera Václava Mezi říckého 90, 91 ze ť Doroty Kušalové 53 sestra Brikcího soukeníka 109, 110, 112 Pražma Rosová Jíra 58 Roubík 113, 140, 141 Václav 56, 58 Ji řík, 1540, 1545 - 1547, 1550 - 1553, 1555 - Prokop 1557 a 1559 - 1560 purkmistr a konšel m ěsta z Košic 144, 148 Sob ěslavi 89, 98, 99, 104, 226, 227 Přeho řovský Šebestián, 1560, 1563 - 1565, 1569 - 1571 Václav z Kvasejovic 20, 68, 69 a 1576 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi Pryzlík 130, 131, 150, 151, 152, 168, 169, 170, 191, Václav , 1537 konšel m ěsta Pelh řimova 66, 192, 209 67 švec 53 Puška Rouša z Božejovic 193 Kryštof 126 Pýcha Roušová fará ř 157 Anna 44, 124, 125, 126 Rozoumek (Rozumek) 125, 158 R Jan, 1551 - 1552, 1554 - 1560, 1564, 1567, Ra čman 1569 - 1578, 1583 - 1584 primas, purkmistr Jakub z Viš ňového, člen rodu usedlého a konšel m ěsta Sob ěslavi 79, 80, 86, 87, 88, v 16. století na tvrzi Viš ňové v blízkosti 90, 91, 92, 94, 98, 112, 113, 149, 155, 160, města Sob ěslavi 20, 47, 80, 81, 82 176, 184, 231, 232 Martin, 1546 - 1547, 1549 a 1551 purkmistr Mat ěj 75, 76 a konšel m ěsta Sob ěslavi 45, 76, 77, 84, 85, Rozoumková 96, 98, 99, 162, 173, 175, 177, 227, 228 Marjána 46, 217, 224, 226 Matouš (Mathaus, Matúš), 1530, 1539 Rozumek viz Rozoumek rychtá ř a 1526 purkmistr m ěsta Sob ěslavi 89 z Rožmberka 12 Matúš viz Matouš Jind řich 12 Racha ř 134 Petr Vok 12, 13, 19, 165, 166, 167 Jan 30 Vilém 12, 123, 124 Ji řík 75 Rut Petr 30 Petr 141

254 Rybá řů Sedl čanský Václav 134 Vav řinec 43, 88, 90 Rýmar Severín Tomáš 43, 51, 52 syn Václava Hubatého 190, 191, 192 Sferin Ř Jan, 1581 a 1583 obecní starší m ěsta Řeho ř Sob ěslavi 200 kramá ř 63, 64 Slávová soukeník, 1525 - 1528, 1532, 1537 - , 1540 - Anna 45, 195 1541, 1543 - 1544, 1549 - 1550 primas, Smetánka purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 47, 48, Jan, 1530, 1532, 1550, 1552 a 1559 54, 56, 64, 66, 71, 72, 74, 75, 82, 83 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 87 Řeho řová Smetánková Anna 130, 167 Mandelína 43, 116, 117, 118 Řepa Smr čka (Smr čkovic, Smr čků) Václav 44, 133, 134, 141 Petr, 1546, 1549 - 1550, 1555 - 1561, 1563 - Vít, 1575 - 1579, 1581 - 1584, 1589 - 1593, 1567, 1569 - 1571 primas, purkmistr 1595 - 1596 purkmistr a konšel m ěsta a konšel m ěsta Sob ěslavi 82, 83, 87, 88, 90, Sob ěslavi 175, 176, 177, 183, 184, 198, 209 92, 108, 122, 142, 147, 158, 204 Řepová Řeho ř starší, 1571 a 1589 purkmistr a konšel Anna 170 města Sob ěslavi 45, 116, 117, 118, 119, 120, Řezná 170 121, 122, 123, 138, 139, 168, 173, 196, 197, Říha 82, 83, 131, 132, 133 204, 208, 232 kramá ř 44, 102, 103 Řeho ř mladší, 1583, 1586, 1588 - 1590, syn Jana B řeziny 220, 221 1592 - 1598 primas, purkmistr a konšel z Roudnýho 194 města Sob ěslavi 175, 176, 177, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 223, 224, 225 S Old řich (Vold řich) 96 Sádlo Vold řich viz Old řich Jarohn ěv z Vrážného a na Liderovicích, člen Smr čkovic viz Smr čka erbovní rodiny z Tábora 68, 69 Smr čků viz Smr čka Salava Smrž z Do ňova 142, 147 Jan 52, 62 Salva Sosnová 77 Mat ěj 160 Sou ček Samuel Mikuláš 44, 138

255 Václav, 1538, 1544, 1546, 1550, 1555 - Šárka 1557 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 65, ze Zv ěrotic 57 66, 72, 78, 79, 84, 85, 94, 95, 101, 105 Šárk ů Stodala Vávra 134 Václav 232 Šašek Strádal z Černovic 209 Jan 43, 75, 77, 226, 227 Šašková Ji ří (Ji řík), 1551 - 1552, 1555 - 1557 Anna 45, 181, 182 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 87, 104, Šebesta 105, 227 syn Říhy Mach ů 131, 132 Ji řík viz Ji ří Šebestián Strádalová krej čí 208 Markýta 75, 76 vnuk Jana Nováka 212, 213 Stra ňanský (Stran ěnský) Šedivej viz Šedivý Jan 202 Šedivý (Šedivej) Vít, 1564, 1567 a 1569 purkmistr a konšel z Čeraze 144, 148 města Sob ěslavi 132, 140, 141, 159 nádeník 194 Stran ěnský viz Stra ňanský Šejtlík St říbrný Jan 213 Martin, 1590 - 1591, 1594, 1597 - 1598 Šelaková purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 214, Anna 165, 166 224, 225 Šemberská Sumsar Markéta (Markýta) 46, 57, 226, 227 Viktorín 45, 158, 159 Markýta viz Markéta Svákovec Šilhavý Mikuláš 43, 49, 50 Václav 67, 68 Svatoš (Svojšovic) z Chrbonína 144, 148 z Německého Brodu 57 Šíma Svojša z Dráchova 145, 149 Jíra 43, 63, 64 ze Skalice 145, 149 Svojšovic viz Svojša Šimek 55 Sýkora Šimk ů hrn číř 142, 147, 157 Jan, 1545 purkmistr a konšel m ěsta Sob ěslavi 78, 79, 144, 148 Š Šimon Šafá ř soukeník 75 Jíra 56 z Chlebova 145, 148

256 Širámková Šteflová 93 Dorota 209 Št ěch Šir ůč ek 40 Ji řík 164 Šiška 57 Št ětka Šitra (Šitrovic) 57 Jan 160 Jan, 1538 purkmistr a konšel m ěsta Št ěrba Sob ěslavi 47, 48, 59 syn Pavla Šitry 47, 48 Michal 43, 84, 85 Štěstí Pavel 43, 47, 49 Ond řej (Vondra) 44, 141, 183, 184 Šitrová 56, 57 Vondra viz Ond řej Kate řina 47, 48 Štístek Markýta 84, 85 Jan 141 Regina 56, 58 Štulok Šitrovic viz Šitra Mat ěj 199, 200 Šlechta 192 T Pavel, 1575 - 1577 obecní starší m ěsta Sob ěslavi 179, 180 Tam čík Špa ček krej čí 173 Mat ěj 58 Tecl Matouš 44, 114, 115, 116 Rudofl 7 Špi čka Tlacha Stanislav, 1569, 1575 - 1576 purkmistr, Mašek 56, 58 konšel a obecní starší m ěsta Sob ěslavi 128, Tomáš (Tomášek) 129, 176 bratr Ji říka Zadražila 200 Špulec viz Špulí ř konva ř 88, 90 Špulé ř viz Špulí ř peka ř 230 Špulí ř (Špulec, Špulé ř) 230 písa ř 212, 214 Augustin 125, 173, 174 syn Anny Balkové 154, 155 Václav starší z Jiter, 1523, 1526 purkrabí syn Martina Hradského 82, 83 Choustnického panství 54, 55, 56, 173, 204 syn Václava Hubatého 190, 191 Št ěpán 105 syn Vondry Ma čů 159, 160 Štefl z Řípce 177 bratr Vondry Hrubého 113 Tomášek viz Tomáš kožešník (kožišník) 77 Tomeš kožišník viz kožešník z Přeho řova 145, 148 sladovník, 1538 - 1541 purkmistr a konšel Tr čka města Sob ěslavi 72, 73, 74

257 Jan, 1567, 1569, 1571 - 1573 purkmistr z Krtova 144, 148 a konšel m ěsta Sob ěslavi 116, 117, 118, 123, ze ť Václava Mezi říckého 90, 91 124, 126, 165, 167, 168, 169, 170 Valentin (Valentýn) Martin 219, 220 ze ť Ji říka Hasila 229 Tr čková Valentýn viz Valentin Ludmila 164 Valcha (Valch ů) Trojan 157 Jan 134 Tříska ze Zv ěrotic 85 Jan, 1530 konšel m ěsta Sob ěslavi 49, 50 Valchová Třebo ňský 61 ze Zv ěrotic 89 Bartoš 89 Vandrka Mat ěj, 1530, 1534 rychtá ř, 1525 - 1530, Martínek 124 1532, 1542 - 1545, 1546 - 1547 purkmistr Šimek 44, 107, 108, 109 a konšel m ěsta Sob ěslavi 53, 54, 56, 60, 61, Vandrková 76, 77, 79, 80 Dorota 44, 123, 124 Turek Van ěk z Řípce 188 písa ř 75, 130 post řiha č 50 U rychtá ř 144, 148 Uršila viz Voršila syn Pavla Šitry 47, 48 Vašk ů V Jan 108 Václav Vašta bratr Ji říka Kv ěton ě 73, 74 z Vlastiboře 164 ková ř 93, 94 Vav řinec lokaj, 1576, 1578, 1579, 1581, 1583 - 1584, z Kvasejovic 232 1586 purkmistr konšel a obecní starší m ěsta Vejšová Sob ěslavi 193, 194, 196, 197 Anna 225 peka ř 95 Velka (Velk ů) písa ř 43, 92, 93, 94 Jan 144, 148, 156, 157 post řihač 43, 70, 71 Velková syn Anny Jakubky 187, 188 Alžb ěta 43, 56, 57, 58, 59, 60 syn Doroty Velkové 156, 157 Dorota 45, 156, 158 syn Ji říka soukeníka 196, 197 Velk ů viz Velka syn Jana Tr čky 166 Vespecián syn Voršily Ješkové 225 syn Markéty, vdovy na panském dvo ře 161, uzda 44, 151, 152 162

258 z V ětřní Vorá čková Ofka, manželka Jind řicha Olbrama ze Št ěkře Markéta 127 19, 20, 43, 68, 69 Voršila (Uršila) Vít dcera Doroty Kušalové 53 kn ěz 151, 152 dcera Havla formana 230 kolací 191 dcera Kate řiny Chybové 169, 170 pivovarník 45, 186, 187 sestra Joba Nepomuckého 222, 223 syn Johanky Koumarky 167, 168 Vosvald viz Osvald Vlasák Voširalk ů z Borkovic 144, 148 z Mezného 144, 148 Vlaský Vrabec Pavel ze Sionu a na Tábo ře 20, 68, 70 z Viš ňového 52 Vlk Vránová Petr 217 Kate řina 45, 203 Vocelka W z Chot ěmic 144, 148 Vodi čka Winter Vav řinec, 1537 - 1538, 1550 rychtá ř, 1532, Zikmund 4 1542, 1544 - 1546, 1549 purkmistr a konšel Wolf města Sob ěslavi 62, 63, 78, 79, 86, 87, 88, bratranec Tomáše Rýmara 51 80, 85, 87, 92, 93 Z Vod ňanský Václav 164 Zadražil z Nové Vsi 145, 149 Adam 57, 62, 75 Vojtek 68 Jerolým 200 Volbram Ji řík 45, 199, 200 Jan 51, 125 Martin, 1579 obecní starší m ěsta Sob ěslavi Jind řich ze Št ěkře 68, 69 200 Vold řich 158 Zadražilová Vondra viz Ond řej Anna 199, 200 Vondruška Maruše 199, 200 ze Žel če 134 Záchariáš Vopavský uzda ř 217 Valentin, 1560 purkmistr a konšel m ěsta Záchodský Sob ěslavi 95, 100, 132, 140, 141 Pavel 173 Vorá ček Zá řecký Mikuláš 44, 127, 128 Jan 51

259 Zátka Žemli čka Václav 84 Kašpar 93 Zelenka 232 Žid Jan 181, 182 Jerolým 203 Ji ří 182 Kašpar 181, 182 koželuh (koželoh) 221 koželoh viz koželuh Zeman Jan 178, 200 Zíka v Svinech 194 Zikmund krej čí, 1534 rychtá ř m ěsta Sob ěslavi 43, 63, 64, 71, 72, 73 Václav, 1598 - 1599 purkmistr a konšel města Sob ěslavi 174, 224, 225 Zrzavý 170 Zoubek Jakub 40, 150, 151 Zoubková 151 Zub Matouš 173, 183, 200, 209, 219 Zubová Anna 224, 225 Zuchta Jíra 119, 120, 121 Zuzana (Zuzka) dcera Jana B řeziny 220, 221 Zuzka viz Zuzana

Ž

Žabková Kate řina 195 Železná Johanka 43, 74, 75 Želísko 144, 148

260 Místní rejst řík

B J

Bechyn ě, Jiho český kraj 12, 168 Jind řich ův Hradec (Hradec), Jiho český kraj Beroun , St ředošeský kraj 94, 95 83, 90, 230 Boleslav , St ředo český kraj 94, 95 K Borkovice , Jiho český kraj 235 Bošilec, Jiho český kraj 56, 58, 161 Kardašova Řečice ( Řečice), Jiho český kraj 54 Brandlín, Jiho český kraj 68, 125 Kle čata , Jiho český kraj 100 Bud ějovice viz České Bud ějovice Klenovice, Jiho český kraj 84 Krtov , Jiho český kraj 84, 97 Č L Čechy 9, 32 Čeraz , Jiho český kraj 108, 161, 168 Lhota za Čekanicemi viz Zárybni čná Lhota Černovice, Kraj Vyso čina 86, 97 Lužice 9, 32 České Bud ějovice (Bud ějovice), Jiho český M kraj 6, 12, 86 Magdeburk , Spolková republika N ěmecko 9 D Malšice , Jiho český kraj 97 Dráchov , Jiho český kraj 155, 230 Mezné , Jiho český kraj 62, 141, 146 Mníšek , Jiho český kraj 157 H Mokrý , Jiho český kraj 132 Horusice , Jiho český kraj 84 Morava 9, 32 Hradec viz Jind řich ův Hradec

CH N

Cheb , Karlovarský kraj 131 Nedv ědice , Jiho český kraj 91, 138 Chlebov, Jiho český kraj 47, 144, 145, 148 Nětovice viz Nítovice Choustník (Chustnice, Chusnice), Nítovice (N ětovice), Jiho český kraj 54 Jiho českých kraj 13 P Chusnice viz Choustník Chustnice viz Choustník Pacov , Kraj Vyso čima 142, 147 Pelh řimov, Kraj Vyso čina 19, 67, 68 I Pleše (Plešt ě), Jiho český kraj 54 Itálie (Vlachy), stát v Jižní Evrop ě 81 Plešt ě viz Pleše Praha, St ředo český kraj 6, 173

261 Předbo ř, Jiho český kraj 96 121, 122, 123, 124, 125, 128, 129, 131, 133, Přeho řov , Jiho český kraj 51, 71 134, 136, 137, 139, 140, 141, 143, 147, 151, 153, 154, 155, 157, 159, 160, 162, 164, 166, R 169, 170, 172, 173,, 176, 178, 181, 182, Radenín , Jiho český kraj 97 184, 186, 188, 189, 191, 194, 196, 197, 199, Roudná (Roudný), Jiho český kraj 89 200, 202, 204, 205, 209, 210, 213, 216, 217, Roudný viz Roudná 220, 221, 223, 225, 227, 229, 230, 231, 232, 234, 236 Ř Třebo ň Jiho český kraj 7, 21 Řečice viz Karadašova Řečice Tu čapy , Ji český kraj 52, 96, 97

S U

Sedl čany , St ředo český kra j 215 Ústí nad Labem , Ústecký kraj 6 Slezsko 9, 32 Sob ěslav , Jiho český kraj 11, 12, 13, 14, 18, V 19, 20, 28, 30, 38, 41, 48, 50, 52, 54, 55, 58, Veselí viz Veselí nad Lužnicí 60, 61, 63, 64, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 73, 74, Vlachy viz Itálie 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 87, 88, Z 89, 90, 92, 93, 95, 96, 97, 98, 99, 101, 102, 103, 105, 106, 107, 108, 109, 112, 114, 115, Zárybni čná Lhota (Lhota za Čekanicemi), 117, 119, 120, 121, 122, 124, 125, 128, 129, Jiho český kraj 65 131, 133, 134, 136, 137, 139, 140, 141, 143, Zv ěrotice 52. 57 147, 151, 152, 153, 154, 155, 157, 159, 160, Ž 162, 164, 166, 169, 170, 172, 173, 176, 179, 181, 182, 184, 186, 188, 189, 191, 194, 196, Žele č, Jiho český kraj 125 197, 198, 199, 200, 202, 204, 205, 209, 211, 212, 213, 216, 217, 220, 221, 223, 225, 227, 229, 230, 231, 232, 234, 236 Staré M ěsto pražské , Hlavní m ěsto Praha 19 Sviny , Jiho český kraj, 168

T

Tábor , Jiho český kraj 8, 37, 47, 50, 52, 53, 54, 55, 58, 60, 61, 63, 64, 66 ,68, 70, 71, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 82, 84, 85, 87, 88, 89, 92, 93, 95, 97, 99, 101, 102, 103, 105, 106, 107, 108, 110, 112, 114, 115, 117, 119, 120,

262 Slovní ček vybraných pojm ů

almara – velká sk říň almárka – malá sk říň na šaty, knihy, potraviny i nádobí almužna – jakýkoliv milosrdný dar nebo skutek, pen ěžitý dar chudému artikule – článek nebo odstavec úmluvy, žaloby nebo zákona bakalá ř – člov ěk s nejnižším univerzitním vzd ěláním bern ě – dávka, poplatek odvád ěný vrchnosti birit – druh klobouku blány – tenká k ůži čka, mázdra brána – pr ůchod vstup do statku, stejn ě tak vrata uzavírající pr ůchod brána s rozporkou – vrata s ty čí p řes sloužící k zavírání brodek – zdrobn ělina k brodu; m ělké místo, které lze p ěšky, ko ňmo nebo vozem řeku p řejíti brus to čící – nástroj k broušení cedule řežaná – list, krátké nepe čet ěné psaní nebo úmluva dvou stran, které je roz říznuto a každá ze stran obdrží část. cech – spole čenstvo nebo sdružení p říslušník ů jednoho řemesla cendal – druh látky čber, džber – d řev ěná velká, dvojuchá nádoba číritý – pouhý dědi c – ten kdo d ědí, kdo má nárok na d ědictví dědina – ves, vesnice, obec, pole, pozemek nebo d ědi čný majetek jednoho rodu domovní hospodá řství – ná řadí na statku došlá léta – dosp ělost drábec, drábce – sou část p ředku k pluhu duchna – velká svrchní pe řina fasun ěk – žeb řiny nebo bedn ění na v ůz, mající otvírací boky fěrtoch – zást ěra flanderka – kamizola z flanderského sukna forman – povozník nebo vozka, ko čí fůra – v ůz nebo povoz na t ěžší náklady groš – starý st říbrný peníz grunt – p ůda, pozemek, zem ědělská usedlost nebo statek

263 halté ř – nádržka na ryby, sádka haras – druh hrubé vln ěné tkaniny hever – zdvihadlo, zvedák pohybovaný ru ční silou hlave ň – poleno, klacek, zvl. doutnající, ho řící; smolnice, pochode ň chmel – popínavá rostlina p ěstovaná p ředevším k účel ům pivovarnickým jirchá ř – výrobce m ěkkých vyd ělaných k ůží jitro – české jitro, stará délková míra rovnající se 3084,829 m² k věrný ruce – jako k d ůvěrníku kat – mistr poprav čí klást peníze – platit knap – soukenický tovaryš, d ělník knihy sirot čí – druh m ěstské knihy, který m ěl zaru čovat právní ochranu nezletilým d ědic ům kolár – kn ěžský límec s náprsenkou koltra – látkový záv ěs, záclona, drapérie komora – vedlejší nevytáp ěná místnost ve stavení, sloužící k uchovávání rozličných v ěcí nebo ke spaní konev – v ětší oby čejná plechová nebo d řev ěná nádoba s uchem, dole širší než naho ře konšel – p řísežný člen obecné rady volený z rodin starousedlíků, radní kosa – nástroj k se čení obilí, pícnin kosa ř – řemeslník vyráb ějící kosy kosina – zahnutý zahradnický n ůž kotel – v ětší nádoba, vespod zaobleného tvaru, k va ření nebo oh řívání, upevn ěná p římo nad otev řeným ohn ěm kotlík – zdrobn ělina ke kotli ková ř – řemeslník vyráb ějící nebo opravující p ředm ěty z tvárných kov ů, zvlášt ě ze železa, za tepla, ranami kladivem kožej – zdrobn ělina ke k ůži koželuh – živnostník nebo d ělník vyd ělávající k ůže kožich otáhlý – obtažený, t ěsn ě p řiléhající svrchní pláš ť z kožešiny nebo kožešinou pošitý kožich spratkovým harasem pošitý – pláš ť z hrubé látky pošitý kožešinou z nenarozeného zví řete kožich šamlatový –svrchní pláš ť z velbloudí kožešiny nebo velbloudí kožešinou pošitý kožišník, kožešník – živnostník, který šije části od ěvu z kožešin nebo je prodává

264 kramá ř – drobný kupec, obchodník, prodávající nap ř. pep ř, barchet, hedvábné látky, šafrán, vosk krchov - h řbitov krej čí – řemeslník zhotovující od ěvy krojec, krojí ř – kráje č a prodejce sukna křídelný kámen kšaft – testament, poslední v ůle, poslední po řízení, záv ěť kupec – živnostenský obchodník kuše – st ředov ěká st řelná zbra ň samost říl, luk p řid ělaný na p řední části d řev ěné sochy, jehož tětiva se napínala rukou nebo heverem kytlový – prostý, hrubý (u od ěvu) libra – váhová jednotka podle zemí a období, nestejn ě velká, česká libra se rovnala váze ½ kg lidé d ědi ční – svobodní usedlíci lidé zástavní – lidé daní do zástavy, zastavenci, rukojmí loch – jáma, sklep, díra, jeskyn ě, d ůl loket – pražský loket, stará délková míra rovnající se 0,5914 m lot – jednotka váhy, p řibližn ě 17 g ložní rychtá ř – řádn ě ustanovený rychtá ř p ři obnovení rady lus, l ůs – díl obecního majetku, který p řipadá na jednu usedlost mandlí ček – k mandlíku, malá rukoje ť k pluhu máry – poh řební nosítka na rakev me číř – řemeslník vyráb ějící nahé lesklé zbran ě nebo jejich sou částky měděnice – m ěděná nádoba na vodu, mísa, umyvadlo měř ice moravská – stará dutá míra na sypké hmoty, zhruba 0,61 hl misa ř – výrobce mis mlýn – za řízení k drcení nebo rozm ělňování a p říprav ě mouky z obilí mlyná ř – živnostník zabývající se zpracováním (mletím nebo šrotováním) obilních plodin mochynný moždí ř – kovová nádoba, v níž se roztlouká ko ření nebo cukr na volné roky (v p řípad ě pen ěz) – dle libosti, bez ur čení nejnižších splátek nábytky – obecn ě všechen majetek, bohatství; p říjem pen ěz, statek, ale též dobytek nádobí – ná řadí, ná činí, nástroje, zvlášt ě k řemeslu nádobí domovní – kuchy ňské nádobí nádobí k řemeslu – řemeslnické ná řadí

265 nájemník – pachtý ř, ten, kdo si najal, zpachtoval pozemek nebo živnost; člov ěk, který koná svou práci a povinnost dokud je k tomu nucen, člov ěk námezdný, žoldné ř náprava – část vozidla, na kterém jsou navle čená kola od vozu, osa vozidla nebožtík –nebožtík, zesnulý; nebožák, ubožák neuchovat do let došlých – nedožít se dosp ělosti niva – role, rozsáhlá rovná plocha polní nebo lu ční nohavice – kalhoty, spodky obec – místn ě ohrani čená jednotka spojující osadníky v jednom bydlišti, nejnižší samosprávná instance; sbor, shromážd ění, lid, obecný lid; spole čenství, spole čnost obilí suté – sypké obilí obrok – krmivo pro kon ě, zvlášt ě jadrné, oves pachole – dít ě, chlapec, mládenc, páže parkán – hradební plot, hradební p říkop; prostor mezi m ěstskou zdí a domy pastorek – nevlastní dít ě, syn; malé kolo v převodu ozubeným soukolím (nap ř. u žentouru); příční st ěna mezi okny pastorkyn ě – nevlastní dcera páte ř – ot čenáš, r ůženec pe čeť – ná činí k pe čet ění, pe četidlo, pe četítko; otisk pe četidla v pe četním vosku peníze české, široké – pražské groše peníze polské – polská kopa peníze uherské – zlaté dukáty peníze zádušní – církevní peníze pe řinka spodní – slamník pe řinka svrchní – duchna pivni čka – zdrobn ělina k pivnici; sklep, spižírna písa ř od registru – m ěstský písa ř plachta – velký kus hrubého plátna sloužící k zakrývání vozu a nebo nošení n ěč eho (nap ř. trávy); část ložního prádla, poslamka, prost ěradlo na postel, p řikrývka k pokrytí ustlané postele pláš ť, pláštík – dlouhý, lehký svrchní kabát proti chladu, dešti a zašpin ění pláteník – obchodník s plátnem, výrobce plátna plátno – tkanina ze ln ěné, řidší konopné p říze, tkaná bez vzoru plátno bílené – plátno vyb ělené plátno černé – plátno obarvené černou barvou

266 plátno h řebí čkové – plátno obarvené hn ědou barvou plátno olivové – plátno obarvené zelenou barvou pluh – orací ná řadí jímž se p ůda obrací a drobí poduška – polštá ř pod hlavu, m ěkký polštá ř menších rozm ěrů, často rázu dekorativního, který se pod n ěco podkládá polopinta – míra 2 žejdlík ů položit peníze – vyplatit, odevzdat částku polštá ř – polštá ř pod hlavu p ři spaní napln ěná pe řím polta – podlouhlý a široký kus vep řového tuku, slaniny poru čenstv í – poru čnictví, funkce poru čníka; odkaz, záv ěť poru čený – na řízený, z rozkazu poru čník – zástupce, zmocn ěnec po řádky – ústní, či písemná ujednání, rozhodnutí o uspo řádání v ěci postav – svinutý kus látky, tkaniny rozmanité délky, st ůč ek sukna post řiha č – n ěkdejší živnostník zabývající se post řihováním tkanin, oby čejného sukna posudné, posudný – n ěkdejší da ň z nápoj ů placená za každý sud pošacovat – odhadnout cenu n ěč eho, oceniti poz ůstavit práv ě – spravedliv ě, náležit ě, opravdu, pravdiv ě, řádn ě, dob ře, správn ě, po právu prázden byl – vyšel naprázdno prima s – první z konšel ů, hospodá ř m ěsta prodlít – strávit n ěkde čas, pobýt n ěkde propustiti statek – postoupit majetek n ěkomu, p řestat ho mít v držení prost ěradlo – plátno upravené k přikrývání slamníku, matrace prostice – míra na s ůl, be čka nebo putna přibývati statku – zv ětšovat majetek, co do velikosti přijít s létem – dožít se dosp ělosti přijít v moc – zmocnit se, p řijmout moc nad n ěč ím přiložit ke statku (peníze) přípis – list obsahující n ějaké ú řední sd ělení, adresované ur čité osob ě, ú řadu příze – um ělý výrobek získaný skrucováním n ěkolika vláken rostlinných, živo čišných nebo nerostných v jemn ější než hrubší nitky pun čochy, putšochy – pletený nebo tkaný výrobek na pokrývání nohou až kekolen ům nebo přes kolena

267 purkmistr – první správní ú ředník m ěsta, starosta obce ras – pohodný, člov ěk nižšího spole čenského postavení rathaus – radnice registr, rejstr – rejst řík, seznam, soupis roucho – od ěv, šat; slavnostní nebo jinak významný od ěv rovné pod ělení – spravedlivé rozd ělení majetku rozporka – sou část vozových vah, k níž se zap řahá tažné zví ře rubáš – dlouhý ln ěný šat voln ě splývající jako druh n ěkdejšího od ěvu; spodní košile, šat; krátká košile bez rukáv ů jako část kroje; dlouhé roucho, do n ěhož se oblékali mrtví rukojmí – osoba, která svou p řítomností zaru čuje, že ten, za n ěhož ru čí, dostojí svému slibu nebo závazku; záruka rychtá ř – n ěkdejší p ředstavitel, vykonavatel královské nebo vrchnostenské moci v obci sádka, sádky – posada, klec nebo um ělá vodní nádrž na ryby s dostate čným pr ůtokem čerstvé vody; množství obilí rozest řené na mlat ě k mlácení; souprava ná řadí, nádobí nebo p řístroj ů sedlá ř – řemeslník zabývající se výrobou ur čitého koženého zboží, p ředevším postroj ů, sedel, řemen ů apod. sekret – pe čeť, pe četní prsten sklep – podzemní místnost, prostor, zpravidla jako sou část domu, sloužící k ukládání nebo uchování r ůzných v ěcí; hostinská místnost s vý čepem piva nebo vína; obchodní místnost, kupecký krám, skladišt ě; klenutá místnost slad – vyklí čené zrno je čmen, surovina k výrob ě piva sladovník – výrobce sladu, sládek služebnost – povinnost sloužit n ěkomu; prokazování služby soukeník – výrobce nebo prodejce sukna spratek – k ůže z nedonošeného zvířete, zvlášt ě telete nebo jehn ěte stodola – hospodá řská budova sloužící k ukládání nevymláceného obilí, slámy apod. stolice – sedadlo o čty řech nebo t řech nohách, pro jednu nebo více osob strych – stará plošná míra rovnající se 800 sáh ů, korec; stará dutá míra rovnající se 0,936 l, korec st ředopostí – období uprost řed postu, prost řední den nebo týden postní doby st řevíc e – nízká, lehká obuv sukn ě – dolní část ženského od ěvu od bok ů splývající; starodávný řasnatý ženský i mužský šat, sahající od krku až pod kolena sukno – tkanina s plát ěnou vazbou, s valchovaným a zplst ěným povrchem

268 sv ědomí – vnit řní hlas; sv ědectví, potvrzení, dosv ědčení n ěč eho sv ětni čka – zdrobn ělina ke sv ětnici; obytná místnost hlavn ě ve venkovských chalupách svobodná výplata svrchky, svršk y – majetkové, movité v ěci, mobilie šacunk, šacu ňk – odhad, plat nebo poplatek šafá ř – d říve z řízenec p ři zem ědělském hospodá řství, který dozíral na provád ění jednotlivých prací na řízených správcem nebo vlastníkem statku šamlata, šamlatka (viz šamlatový kožich) šatlava – obecní v ězení šaty ložní – spací od ěv, povle čení šaty chodící – šat na b ěžné nošení šenký ř – hostinský, hospodský, nálevník škarta – list papíru šmejda – šmejdil štandl – štoudev, ká ď štorc, štorz – obruba, lem na šatu nebo čepici štos, štůs – hranice, sloupec, halda tkadlec – muž tkající látku tolar – n ěkdejší st říbrná mince, ražená p ůvodn ě v Jáchymov ě topení – za řízení k získávání tepla; palivo, topivo trávník – místo porostlé trávou, louka truhla – n ěkdejší nábytek v podob ě bedny s víkem, zpravidla ozdobn ě provedené, sloužící k úschov ě šatstva, cenných p ředm ětů a pen ěz, nebo obilí, mouky apod. truhlice – menší truhla ujec – strýc ze stany mat činy úrok – pravidelný poplatek placený z vyp ůjčených pen ěz; zisk, výnos z půjčených nebo uložených pen ěz; plat odvád ěný poddanými v ur čitý den majiteli p ůdy, povinnost tento plat odvád ět várka – najednou uva řené množství ne čeho, její množství bylo jednotné vaza č, vejza č – fel čar, ošet řovatel, obvazova č ran, též čeledín, který pomáhal p ři sedlání koní věderný – k vědru se vztahující vědomost – znalost, pov ědomí, oznámení, zpráva vejrunk, vejru ňk – splátka věncek – v ěnec, v ěne ček

269 věrtel – stará dutá míra rovnající se 92, 992 l vidle – hospodá řské ná řadí, nejmén ě se dv ěma železnými dlouhými zuby, sloužící k nabírání píce, obilí nebo hnoje vinští ř – vinný kámen vladyka, vlady čka – p říslušníci nižší staro české šlechty vl čina – k ůže z vlka, vl čí kožešina vlna – srst n ěkterých zví řat, zpravidla ovcí, vlákna vzniklá sp řadením této srsti, látka z těchto vláken utkaná, vln ěná látka vopat řit – vzít v ochranu, zajistit, zaopat řit vosení – vzrostlé obilí p řed uzráním vůz – dopravní prost ředek pohybující se pomocí tahouh ů, povoz k převážení nákladu vůz s rozporkami – povoz vzadu s ty čí p řes, která má zabránit ztrát ěnákladu výhostný list – propoušt ěcí list z poddanství výpov ěď , vejpov ěď – zrušení právního nebo jiného pom ěru, písemnost o tom sv ědčící; výrok, tvrzení o n ěč em výprava, vejprava – nutné v ěci p ři odchodu, vybavení, vypravení na cestu; soubor p ředm ětů darovaných dívkám p ři vstupu do manželství (prádlo, nábytek nebo za řízení) vyzdvihnout – zvelebit, vybudovat, povznést; vybrat, vzít si n ěco (oby čejn ě peníze) zádušní služba – církevní úkon, konaný podle náboženské p ředstavy za spasení duše zachovací list – listina dosv ědčující zplození člov ěka z řádného svazku zákup – zakoupení, koup ě zástava – v ěc nebo částka daná jako záruka za p ůjčku apod. zased ět – zaujmout místo, nap ř. statek zavdat peníze – vyplatit zálohu závdavek – částka, zpravidla pen ěžitá, odevzdaná předem k zajišt ění spln ění smlouvy nebo ujednání, záloha zb ěhnout – utéci, uprchnout, odejít odn ěkud, zvlášt ě od vojska, ze zam ěstnání apod. zbýti s rodi či zedrat – roztrhat, rozdrásat, rozedrat; na povrchu odrat, otrhat zřízení – právní základ n ějakého uspo řádání, jinak po řádek, řád, stav zůstavit – odkázat žejdlík – stará dutá míra na tekutiny nebo sypké hmoty rovnající se 0,484 l; nádoba mající obsah jednoho žejdlíku

270 železo – slitina kovu v rozli čném tvaru, ur čená zpravidla k dalšímu zpracování, výrobek ze železa, železný p ředm ět, nástroj nebo ná řadí ze železa; železná pouta, okovy; past na zví ře; zbran ě, vojenská moc žo ček – malý žok žok – veliký, široký pytel na r ůzné zboží, nádoba na chmel

271 Soupis pramen ů a literatury

Soupis pramen ů

Státní okresní archiv (SOkA) Tábor, Archiv m ěsta (AM) Sob ěslav

Kniha zákup ů d ědin 1540 – 1658, sign. č. II A 2/1, kn. č. 30. Kniha na trhy m ěstských dom ů a selských grunt ů 1480 – 1637, sign. č. II B 1/2, kn. č. 298. Kniha domovních trh ů, p řípov ědí smluv a po čtů o dluhy 1521 – 1577, sign. č. II B 1/3, kn. č. 299. Kniha zápis ů dom ů ve m ěst ě, na p ředm ěstí, selských grunt ů, v poddaných vesnicích, kšaft ů, šacu ňků a trh ů o d ědiny 1553 – 1679, sign. č. II B 1/4, kn. č. 300. Kniha gruntovní pro m ěsto 1500 – 1755, sign. č. II B 1/5, kn. č. 301. Koldín z Koldínova Kristián Pavel – Práva m ěstská, 1579. Privilegium z roku 1390, sign. č. I A 1/1, kt. č. 1. Různé pergamenové listiny 1429 – 1537, sign. č. I A 6/12, kt. č. 10. Kšafty m ěšťan ů p ředm ěstských, sousedů a m ěstského obyvatelstva v ůbec 1513 – 1612, sign. č. I B 3/50 – 3/76, kt. č. 12. Rybníká řství, sign. č. III H 3, kt. 77. Záležitosti civilní sporné 1452 – 1564, sign. č. III I 2, kt. č. 102. Poz ůstalosti, kšafty, inventá ře poz ůstalého jm ění, projednávání poz ůstalostí, žádosti o vydání d ědických podíl ů, záležitosti sirot čí a poru čenské 1516 – 1572, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Poz ůstalosti, kšafty, inventá ře poz ůstalého jm ění, projednávání poz ůstalostí, žádosti o vydání d ědických podíl ů, záležitosti sirotčí a poru čenské 1573 – 1610, sign. č. III I 3, kt. č. 135. Koup ě, prodeje, sm ěny a postupování m ěstských nemovitostí 1526 – 1610, sign. č. III I 5, kt. č. 179. Po čty purkmistr ů na p říjem a vydání pen ěz obecních 1484 – 1528, sign. č. IV A 4/1 – 4/17, kt. č. 486. Rejst říky p říjm ů a vydání purkmistr ů 1528 – 1546, sign. č. IV A 4/18 – 4/36, kt. č. 487. Rejst říky p říjm ů a vydání purkmistr ů 1546 – 1561, sign. č. IV A 4/37 – 4/50, kt. č. 488. Rejst říky p říjm ů a vydání primas ů a purkmistr ů 1562 – 1575, sign. č. IV A 4/51 – 4/66,

272 kt. č. 489. Rejst říky p říjm ů a vydání primas ů a purkmistr ů 1575 – 1593, sign. č. IV A 4/67 – 4/85, kt. č. 490. Rejst říky p říjm ů a vydání primas ů a purkmistr ů 1594 – 1600, sign. č. IV A 4/86 – 4/96, kt. č. 491. Rybní rejst řík z roku 1521, sign. č. IV A 8/3, kt. č. 554.

AEP:

Linter Jan – AM Sob ěslav, AEP, České Bud ějovice 1965.

Edice pramen ů

Archiv český čili Staré písemné památky české a moravské, XXII, Praha 1905, s. 86 – 87, č. 49. Bakala Jaroslav – K vztah ům mezi lokací a právním z řízením m ěsta v 16. – 18. století, in: Malý Karel (ed.) – M ěstské právo v 16. – 18. století v Evrop ě, Praha 1982, s. 27 – 38. Brikcí z Licka, in: Jire ček Hermenegild (ed.) – Práva m ěstská, Praha 1880. Ctiborová Miroslava – Korespondence mezi purkmistrem a radou m ěsta Českých Bud ějovic a purkmistrem a radou m ěsta Sob ěslavi, TA 11, Tábor 2002, s. 147 – 153. Haas Antonín (ed.) – Codex iuris municipalis. Privilegia nekrálovských m ěst českých, 4/1 (1232 – 1453), Praha 1954. Hlavá ček Ivan – Zákonodárné dílo Pavla Kristiána Koldína z Koldínova a m ěstská diplomatika, in: Malý Karel (ed.) – M ěstské právo v 16. – 18., století v Evrop ě, Praha 1982, s. 279 – 288. Hofmannová Pavla – Rodina v 16. století z pohledu testament ů královského m ěsta Louny, in: Hrubá Michaela (ed.) – M ěsta severozápadních Čech v raném novov ěku, AUP Philosophica et Historica IV, Studia Historica IV, Ústí nad Labem 2000, s. 107 – 122. Hradilová Marta – Dorota z Hobzí, Pokus o portrét jiho české šlechti čny jagellonského období, TA 10, Tábor 2000 – 2001, s. 175 – 212. Hradilová Marta – Narativní prameny k dějinám m ěsta Sob ěslavi, TA 11, Tábor 2002, s. 191 – 205. Hradilová Marta – Sob ěslavské testamenty z let 1455 – 1523, TA 4, Tábor 1992, s. 47 -

273 107. Král Pavel – Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1550 – 1650, Monographia historica II, České Bud ějovice 2002. Štajnerová Miloslava – Testamenty litom ěř ických m ěšťan ů z let 1527 – 1576 jako pramen k dějinám rodinných struktur, in: Hrubá Michaela (ed.): M ěsta severozápadních Čech v raném novověku, AUP Philosophica et Historica IV, Studia historica IV, Ústí nad Labem 2000, s. 87 - 106. Tecl Rudolf – Vondrá ček Milan – Skryté edice a regesty listin a list ů k dějinám husitské revoluce (1419 – 1437), TA 6, Tábor 1994, s. 145 -149. Tecl Rudolf – Styky Sob ěslavi a Tábora ve sv ětle tzv. Purkmistrovských ú čtů let 1484 – 1526 a dalších soudobých písemností sob ěslavského m ěstského archivu, TA 11, Tábor 2002, s. 109 – 137.

Soupis literatury

Adamová Karolína – Soukup Ladislav – Prameny k dějinám práva v českých zemích, Plze ň 2004. Bůžek Václav – Rytí ři renesan čních Čech, Praha 1995. Bůžek Václav – B ůžková Hana – Stejskalová Jana – M ěšťanské domácnosti v předb ělohorských jižních Čechách, JSH 59, České Bud ějovice 1990, s. 65 – 80. Bůžek Václav – Hrdli čka Josef a kol.– Dvory velmož ů s erbem r ůže, Praha 1997. Bůžek Václav – Hrdli čka Josef – Král Pavel – Vybíral Zden ěk – V ěk urozených, Praha 2002. Bůžek Václav – Král Pavel a kol. – Člov ěk českého raného novov ěku, Praha 2007. Cikhart Roman – Sob ěslav, Sob ěslav 1907. Cikhart Roman – Táborsko, Tábor 1922. Cikhart Roman – Šlechtické a erbovní rodiny z Táborska. Soupis a bibliografie, JSH 5, České Bud ějovice, 1932, s. 61 – 68, 104 – 110, 133 – 149. Cironisová Eva – Vývoj správy rožmberských panství ve 13. – 17. století, SAP 31/1, Praha 1981, s. 105 – 178. Cu řín František – Vývoj spisovné češtiny, Praha 1985. Čáda František – Pe četidla českých m ěst a obcí v ANM, ČSPS XXXIV, Praha 1926. Čarek Ji ří – M ěstské znaky v českých zemí, Praha 1985.

274 Čornej Petr – K otázce životního stylu nižší šlechty p řed Bílou horou, SSH 15, Praha 1980, s. 125 – 142. Da ňhelka Ji ří – Sm ěrnice pro vydávání starších českých text ů, HT 8, Tábor 1985, s. 285 – 301. Dobeš Jan – Hledíková Zde ňka – Janák Jan – D ějiny správy v českých zemích od po čátk ů státu po sou časnost, Praha 2005. Dobiáš Josef – Znak a pe četi m ěsta Pelh řimova, ČSPS XXVI, Praha 1918. Dobiáš Josef – D ějiny královského m ěsta Pelh řimova a jeho okolí, 3. díl, 2. část., Praha 1954. Doležalová Eva – Jíšová Kate řina – Pozdn ě st ředov ěké testamenty v českých zemích. Prameny, metodologie a formy využití, Sborník p řísp ěvk ů z konference uspo řádané 30. listopadu 2005, Praha 2006. Dot řel Jan – Lintner Josef – Teplý František – Táborsko a Sob ěslavsko, Praha 1911. Dušková Sára – Šebánek Jind řich – Česká listina doby p řemyslovské, SAP 6, Praha 1956, s. 136 – 211. Flašková Zdena – M ěšťané 17. a 18. století ve sv ětle jejich testament ů, nepublikovaná diplomová práce HÚ J ČU, České Bud ějovice 1996. Fridrich Gustav – Rukov ěť k řes ťanské chronologie, Praha – Litomyšl 1997. Gebauer Jan – Slovník staro český, I. – II., Praha 1903. Haas Antonín – O tak řečeném právu královském rožmberských m ěst a m ěste ček, JSH 26, České Bud ějovice 1957, s. 69 – 74. Haas Antonín – Právní oblasti českých m ěst, ČsČH 60, Praha 1952, s. 15 – 24. Hlavá ček Ivan – Kašpar Jaroslav – Nový Rostislav – Vademecum pomocných v ěd historických, Jino čany 1997. Hrejsa Ferdinand – Česká konfese, její vznik, podstata a d ějiny, Praha 1912. Hrbek Vladimír – Zmizelé Sob ěslavsko, Myslkovice 2003. Hrubá Michaela – „Nedávej statku žádnému, dokud duše v těle“. Poz ůstalostní praxe a agenda královských m ěst severozápadních Čech v předb ělohorské dob ě, AUP Philosophica et Historica V, Studia Historica V, Studia Monografia V, Ústí nad Labem 2002. Hrubá Michaela – Erbovní m ěšťané – urozená vrstva p ředb ělohorských českých m ěst, Životní styl erbovních rodin na p říkladu Mráz ů z Milešovky v Litom ěř icích, in: V komnatách palác ů v ulicích m ěst, Sborník p řísp ěvk ů v ěnovaných Václavu Ledvinkovi k šedesátým narozeninám, Praha 2007. Janá ček Josef – České d ějiny. Doba p ředb ělohorská 1526 – 1547, I./1–2, Praha 1971 –

275 1984. Janá ček Josef – D ějiny obchodu v předb ělohorské Praze, Praha 1955. Janá ček Josef – Ženy české renesance, Praha 1996. Kafka František – Majetková, sociální a t řídní struktura českých m ěst v 1. polovin ě 16. století ve sv ětle jejich knih a rejst řík ů m ěstské dávky, SH VI., Praha 1959, s. 253 – 290. Kej ř Ji ří – Vznik m ěstského z řízení v českých zemích, Praha 1998. Klempera Josef – Vodní mlýny v Čechách, 5. díl, Praha 2002. Kol. autor ů – Encyklopedie českých tvrzí, 1. díl, Praha 1998. Kol. autor ů – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku. Jižní Čechy, Praha 1986. Kol. autor ů – Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku. Jižní Morava, Praha 1981. Kol. autor ů – Slovník staro český, III. – V., Praha 1970 – 1996. Kolá ř Martin – Sedlá ček August – Českomoravská heraldika II, Praha 1925. Kolek Roman – Kolínské testamenty a poz ůstalostní inventá ře z let 1542 – 1687. Přísp ěvek ke studiu d ědické praxe v českých ran ě novov ěkých m ěstech, nepublikovaná diplomová práce FF UK, Praha 1998. Král Pavel – Smrt a poh řby české šlechty na po čátku novov ěku, Monographia historica IV, České Bud ějovice 2004. Kubák Jaroslav – Záv ěti bud ějovických m ěšťan ů v 2. polovin ě 16. století, JSH 34, České Bud ějovice 1965, s. 96 – 103. Kubíková Anna – Old řich II. z Rožmberka, České Bud ějovice 2004. Ku ča Karel – M ěsta a m ěste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku, 1 – 6, Praha 1996 – 2004. Lintner Jan – H řbitovní kostel sv. Marka v Sob ěslavi, Sob ěslav 1926. Lintner Jan – M ěšťanstvo v Sob ěslavi z doby Jagellonské, Muzejní sborník, Sob ěslav 1900 – 1901, s. 9 – 20, 71 – 83. Lintner Jan – Sob ěslav 1390 – 1940. 550 let m ěsta Sob ěslav ě, Sob ěslav 1941. Lintner Jan – Suchý a And ělský mlýn v Sob ěslavi, JSH 4, České Bud ějovice 1933, s. 22 – 26 . Lintner Jan – Ohlas vpádu Pasovského vojska do Čech u Sob ěslavi, JSH 16, České Bud ějovice 1947, s. 47 – 56. Lintner Jan – Kdo byl zakladatelem rodu P řeho řovských z Kvasejovic?, JSH 16, České Bud ějovice 1947, s. 76.

276 Lintner Jan – Zuzana Vojí řová z Vacovic, JSH 17, České Bud ějovice 1948, s. 73 – 77. Lintner Jan – Myslkovice a Roudná v zástav ě Sob ěslavských v letech 1621 – 1622, JHS 18, České Bud ějovice 1949, 75 – 76. Lintner Jan – List na odúmr ť n ěkterých vsí na Táborsku z r. 1424, JHS 18, České Bud ějovice 1949, s. 58 – 59. Lintner Jan – Veselí nad Lužnicí, Tábor 1973. Lintner Jan – Salák František – Okresní archiv v Sob ěslavi, Pr ůvodce po fondech a sbírkách, Sob ěslav 1958. Macek Josef – Jagellonský v ěk v českých zemích, 1. – 4. díl, Praha 2001 – 2002. Malý Karel a kolektiv – D ějiny českého a československého práva do roku 1945, Praha 1997, též vydání z r. 2003. Malý Tomáš – Kterak „Starochrudimští“ na smrtelném loži kšaftovali. Testamentární praxe v ran ěnovov ěké Chrudimi, SPVA 10, Zámrsk 2005, s. 13 – 36. Ma ťa Petr – Sv ět české aristokracie (1500 – 1700), Praha 2004. Míka Alois – Feudální velkostatek v jižních Čechách (14. – 17. století), SH 1, Praha 1953, s. 122 – 213. Míka Alois – Majetkové rozvrstvení české šlechty v předb ělohorském období, SH 15, Praha 1967, s. 45 – 75. Míka Alois – Osud slavného domu, České Bud ějovice 1970. Míka Alois – Poddaný lid v Čechách v 1. polovin ě 16. století, Praha 1960. Měř ínská Eva – Vývoj znak ů m ěst a historických m ěste ček okresu Tábor, nepublikovaná bakalá řská práce FF UP, Tábor 2001. Navrátilová Alexandra – Narození a smrt v české lidové kultu ře, Praha 2004. Němec Bohumír – Rožmberkové. Životopisná encyklopedie panského rodu, České Bud ějovice 2001. Neudertová Michaela – Inventá ř poz ůstalosti jako pramen poznání všedního dne ženy v předb ělohorské dob ě, DP 13, Praha 1996, s. 153 – 162. Ohler Norbert – Umírání a smrt ve st ředov ěku, Praha 2001. Ott ův slovník nau čný, 3 – 4, 6 – 7, 11 – 13, 15, 17 – 21, 23, 25 – 27, Praha 1890 – 1891, 1893, 1897 – 1908. Pánek Jaroslav – Poslední Rožmberk, Životní p říb ěh Petra Voka, Praha 1997. Pánek Jaroslav – Poslední Rožmberkové, Velmoži české renesance, Praha 1989. Pánek Jaroslav – Vilém z Rožmberka, Politik smíru, Praha 1998. Pánek Jaroslav – Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551 – 1552, České Bud ějovice

277 2003. Pašková Lenka – Plze ňské knihy kšaft ů konce 15. a za čátku 16. století a možnosti jejich pramenného využití, nepublikovaná diplomová práce FF UK, Praha 1988. Petrá ň Josef a kol. – D ějiny hmotné kultury. Kultura každodenního života od 16. do 18. století II/1 – 2, Praha 1995. Pešek Ji ří – Poz ůstalostní inventá ře jako pramen poznání kultury každodenního života, OH 1, České Bud ějovice 1991, s. 30 – 42. Pešek Ji ří – Pražské knihy kšaft ů a inventá řů. P řísp ěvek k jejich struktu ře a vývoji v dob ě předb ělohorské, PSH 15, Praha 1992, s. 63 – 92. Polanská Martina – Každodenní život obyvatel královského m ěsta Tábora ve sv ětle jejich testament ů, nepublikovaná diplomová práce HÚ J ČU, České Bud ějovice 1996. Prášek Ji ří – K některým otázkám m ěstské správy v Tábo ře v 1. polovin ě 16. století, nepublikovaná diplomová práce FF MU, Brno 1983. Prátová-Nohejlová Emanuela – Základy numismatiky, Praha 1975. Profous Antonín – Místní jména v Čechách, I – III, Praha 1947 – 1951. Profous Antonín – Svoboda Jan – Místní jména v Čechách, IV, Praha 1957. Procházka Vladimír – Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963. Příru ční slovník jazyka českého, I – III, IV/1-2 – VIII, Praha 1935 – 1957. Rak Petr – Kada ňské knihy trh ů a testament ů z let 1465 – 1603 a testamentární praxe v Kadani od poloviny 15. století do po čátku 17. století, SAP 48, Praha 1998, s. 3 – 106. Ratajová Jana – Pražské testamenty (1600 – 1620) jako pramen k dějinám rodinných struktur, PSH 30, Praha 1998, s. 90 – 125. Sedlá ček August – Hrady, zámky a tvrze království českého IV, Praha 1895. Sedlá ček August – Pam ěti a doklady o staro českých mírách a váhách, Praha 1923. Sedlá ček August – Pam ěti a doklady o staro českých mírách a váhách. Rejst řík jmenný a věcný, Praha 1933. Sedlá ček August – Místopisný slovník historický království českého, Praha, r. v. chybí. Staré i nové zv ěsti ze Sob ěslav ě a okolí, Sob ěslav 1906 – 1934. Smrž Emil – Sob ěslavsko, Monografie okresu sob ěslavského, Sob ěslav 1930. Stejskalová Jana: Kšaft jako pramen pro studium kulturní úrovn ě m ěšťanské domácnosti, OH 1, České Bud ějovice 1991, s. 74 – 80. Šimák Vít ězslav Josef – Inventá ř Jiho českého vladyctví v r. 1599, JSH 6, České Bud ějovice 1933, s. 116 – 119.

278 Šimek Tomáš – Kancelá ř Petra z Rožmberka, SPVA 1, Zámrsk 1970, s. 9 – 41. Šim ůnek Robert – Správní systém šlechtického dominia v pozdn ě st ředov ěkých Čechách, Rožmberská doména 1418 – 1472, HÚ AV ČR, Praha 2005. Št ěpková Alena – Sv ět sob ěslavských m ěšťan ů ve sv ětle jejich testament ů 1549 – 1651, nepublikovaná diplomová práce HÚ J ČU, České Bud ějovice 2005. Šťoví ček Ivan a kol. – Zásady vydávání novov ěkých historických pramen ů z období od po č. 16. století do sou časnosti, Praha 2002. Šulcová Nad ěžda – Vobo řilová Marta – Možnosti využití vklad ů v obnovených deskách zemských pro studium kultury každodenního života šlechty, in: Z archivních depozitá řů , Sborník p řísp ěvk ů k výro čí Pavly Burdové k 70. narozeninám, Praha 1998. Tecl Rudolf – Nejstarší inventá ř sob ěslavského m ěstského archivu z roku 1626, TA 8, Tábor 1997 – 1998, s. 71 – 103. Tecl Rudolf – Neznámý táborský kšaft z druhé poloviny 15. století, K šedesátinám Františka Šmahela, JSH 63, České Bud ějovice 1994, s. 153 – 157. Tecl Rudolf – O jednom nepochopeném výro čí aneb Kdy se stala Sob ěslav m ěstem?, KK 1990, č. 3, s. 9 – 12. Truc Miroslav – Zlomky purkrabských ú čtů choustnických z r. 1375 – 1387, JSH 26, České Bud ějovice 1957, s. 5 – 9, 33 – 40. Veselá Lenka – Knihy na dvo ře Rožmberk ů, Praha 2005. van Dülmen Richard – Kultura a každodenní život v raném novov ěku (16. – 18. století), 1 – 3, Praha 1999 – 2006. Vojtíšek Václav – O táborských pe četích a erbech, HA IV, Praha 1931. Vojtíšek Václav – O studiu m ěstských knih českých, in: Výbor rozprav a studií Václava Vojtíška, Praha 1953. Winter Zikmund – Kulturní obraz českých m ěst. Život ve řejný v XV. a XVI. v ěku, I – II, Praha 1890 – 1892. Winter Zikmund – V měšťanské sv ětnici starodávné. Kulturní studie o patnáctém a šestnáctém století, Praha 1895. Winter Zikmund – Český pr ůmysl a obchod v XVI. v ěku, Praha 1913. Winter Zikmund – Zlatá doba českých m ěst, Praha 1913. Winter Zikmund – Řemeslnictvo a živnosti XVI. v ěku, Praha 1909. Winter Zikmund – Z městských živností, Praha 1925.

279 Použité zkratky

AČ – Archivní časopis AEP – archivní eviden ční pom ůcka AM – Archiv m ěsta ANM – Archiv Národního Muzea art. – artikul AUP – Acta Universitas Purkynea ČsČH – Československý časopis historický ČSPS – Časopis spole čnosti p řátel starožitností d[en] - denár DP – Documenta Pragensia n. d. p. – nepublikovaná diplomová práce g[r] – groš etc. – et cetera FF MU – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity FF UK – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy FF UP – Filozofická fakulta Univerzity Palackého HA – Husitských archiv HT – Husitský Tábor HÚ J ČU – Historický ústav Jiho české univerzity JSH – Jiho český sborník historický kap . – kapitola KK – Kraj Kalicha kn. – kniha kol. – kolektiv kt. – karton OH – Opera Historica OSN – Ott ův slovník nau čný p. d. p. – publikovaná diplomová práce p. r. p. – publikovaná rigorózní práce pozn. – poznámka PSH – Pražský sborník historický PVH – pomocné v ědy historické

280 r. v. – rok vydání rozum. – rozum ěj RR – Rodopisná revue SAP – Sborník archivních prací s. d. – sine dato SH – Sborník historický sign. – signatura SOA – Státní oblastní archiv SOkA – Státní okresní archiv SPVA – Sborník prací východo českých archiv ů srov. – srovnej SSH – St ředo český sborník historický TA – Táborský archiv

281

Seznam vyobrazení

1. Testament č. 20 Doroty Hanžkové, z roku 1545. (SOka Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/69, kt. č. 12.) 2. Testament č. 26 Jana Herš ů, z roku 1550. (SOkA Tábor, AM Sob ěslav, sign. č. I B 3/76, kt. č. 12.) 3. Zasedání m ěstské rady z konce 16. století. Kresba z knihy Václava B ůžka, Pavla Krále a kol. – Člov ěk českého raného novov ěku, Praha 2007, s. 155. 4. Ilustra ční obrázek dve ří m ěšťanského domu ze 16. století. Kresba z knihy Zikmunda Wintera – V měšťanské domácnosti starodávné. Kulturní studie o patnáctém a šestnáctém století, Praha 1895, s. 3. 5. Zámožná m ěšťanská rodina u stolu. Kresba z knihy Václava B ůžka, Pavla Krále a kol. – Člov ěk českého raného novov ěku, Praha 2007, s. 143.Ilustra ční obrázek truhly obložené poduškami. 6. Ilustra ční obrázek truhly obložené poduškami. Kresba z knihy Zikmunda Wintera – V měšťanské domácnosti …, s. 58. 7. Ilustra ční obrázek dobové truhlice. Kresba z knihy Zikmunda Wintera – V měšťanské domácnosti …, s. 71. 8. Ilustra ční obrázek dobové truhlice. Kresba z knihy Zikmunda Wintera – V měšťanské domácnosti …, s. 70. 9. Ilustra ční obrázek chorého m ěšťana. Kresba z knihy Zikmunda Wintera – V měšťanské domácnosti …, s. 58.

282

Obrázek č. 1

283

Obrázek č. 2

284

Obrázek č. 3

285

Obrázek č. 4

Obrázek č. 5

286

Obrázek č. 6

Obrázek č. 7

287

Obrázek č. 8

Obrázek č. 9

288