ST ŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2009/2010

14 – Pedagogika, psychologie, sociologie a

problematika volného času

„SQUATTING“

Thumsová Barbora

Ro čník: t řetí Gymnázium, Kada ň, 5. kv ětna 620, p řísp ěvková organizace 432 01 Kada ň Ústecký kraj

1

ST ŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2009/2010

14 – Pedagogika, psychologie, sociologie a

problematika volného času

„SQUATTING“

Autor: Thumsová Barbora

Škola: Gymnázium, Kada ň, 5. kv ětna 620, přísp ěvková organizace

Studijní obor: 79-41-K/408 Gymnázium

Konzultant: Mgr. Martin Kade řávek

Kada ň 2010

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatn ě pod vedením Mgr. Martina Kade řávka, a že jsem použila pouze podklady (literaturu, odkazy, internetové stránky, aj.) citované v práci a uvedené v p řiloženém seznamu. Postup p ři zpracování práce je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm ěně n ěkterých zákon ů (autorský zákon) v platném zn ění.

V ………. dne ………………… podpis: …………………………… Barbora Thumsová

3

POD ĚKOVÁNÍ.

Děkuji Mgr. Martinu Kade řávkovi za ob ětavou pomoc a podn ětné p řipomínky, které mi b ěhem práce poskytoval. Mé dík taktéž pat ří paní profesorce českého jazyka Mgr. Jaroslav ě Jan ě Stupkové, která mi práci opravila po gramatické a formální stránce. Dále bych cht ěla pod ěkovat všem lidem, kte ří mi ochotn ě poskytli rozhovor a vyplnili dotazník.

4

ANOTACE

Práce se zabývá squattingem, což je v ČR ilegální (nap ř. v Holandsku byl do minulého roku squatting legální) obsazování prázdných dom ů či byt ů. Cílem této práce je seznámit ve řejnost s dosud nedostate čně popsanou problematikou moderní spole čnosti. Sou částí práce je vysv ětlení pojmu, poté historie vzniku tohoto hnutí či různé d ůvody pro obsazování prázdných dom ů. Dále moje práce zmi ňuje celkem podstatný pojem tohoto hnutí, a to je angažované squatterství a vysv ětluje principy „Do It Yourself“. Také zde naleznete historii obsazování prázdných dom ů v ČR a posléze se práce v ěnuje charakteristice 3 squat ů na území Čech.

Kvalitu práce zvyšují četné rozhovory s přímými ú častníky squattingu, aby bylo možné okamžit ě zpozorovat rozdíly reality a zkreslených informací, které squatte ři a jejich p říznivci prezentují na internetu či v médiích. Sou částí je i dotazník, který byl ur čený pro r ůzné cílové skupiny.

Přiloženy jsou taktéž fotografie, které squatte ři a Ústav pro informace ve vzd ělávání (ÚIV) poskytli z osobních sbírek. V přílohách naleznete články z různých médií.

5

OBSAH

I.ÚVOD 8

II. METODIKA PRÁCE 9

III. SQUATTING 10

3.1 Vysv ětlení pojmu 10

3.2 Historie Squattingu 10

3.3 D ůvody pro obsazování 12

3.3.1 Rozhovor se squattery o squattingu 12

3.3.2 Angažované squatterství 14

3.3.2.1 Život ve squatu 15

3.3.2.1.1 Princip DIY 15

3.3.2.1.1.1 Výpov ěď squatter ů o život ě na squatu 16

IV. SQUATTING V ČESKÉ REPUBLICE 17

4.1 Postoj zákonodárc ů ke squattingu v ČR 17

4.2 Historie Squattingu v ČR 21

4.2.1 Výpov ědi squatter ů o squattingu v ČR 21

4.2.2 Některé obsazené domy na území ČR 22

4.2.2.1 Sochorka a Papírna 23

4.2.2.1.1 Výpov ěď squattera Jirky o život ě na Papírn ě 23

4.2.2.2 Ladronka 24

4.2.2.2.1 Výpov ěď squatter ů o život ě na Ladronce 25 4.2.2.3 Cibulka 27 4.2.2.3.1 Výpov ěď squatter ů o Cibulce 27

6

4.2.2.4 Milada 29 4.2.2.4.1 Materiály poskytnuté ÚIV 30

4.2.2.4.2 Výpov ěď squatter ů o život ě na Milad ě 31

4.2.2.4.3 Vyklizení vily Milada 35

4.2.2.4.3.1 Reportáž z Novinky.cz týkající se vyklizení squatu 35

4.2.2.4.3.2 Rozhovory se squattery 36

4.2.2.4.4 Prostory v Truhlá řské ulici 38

4.2.2.4.4.1 Reportáž ze zpravy.idnes.cz o prostorech v Truhlá řské ulici 39

4.2.2.4.4.2 Jak squatte ři hodnotí prostory v Truhlá řské ulici 40

4.2.2.4.5 Co je s prostory bývalého squatu dnes? 41

42 4.2.2.5 Pokus o obsazení domu v ulici Apoliná řská 1/ Na slupi 8, Praha 2 4.2.2.5.1 Výpov ěď p římých ú častnic pro idnes.cz 43 4.2.2.5.2 Postih squatter ů z Apoliná řské 44

4.2.2.5.2.1 Soud squatter ů z Apoliná řské 45

V. NÁZORY VE ŘEJNOSTI 46

5.1 Dotazník 46

5.1.2 Záv ěre čné slovní shrnutí 78

VI. ZÁV ĚR 82 VII. ZDROJE 85 7.1 Použitá literatura 85 7.2 Internetové zdroje 85 VIII. P řílohy 87

7

I. ŮVOD

Informovanost ve řejnosti o squattingu v ČR i v zahrani čí je velice nízká. V této dob ě jsou pro ve řejnost podstatn ější pouze jejich domn ěnky a to, co zve řej ňují média. Zájem o pochopení problematiky jako celku, je celkem nízký. Ve řejnost se spokojí pouze s povrchovými informacemi a neproniká do hloubky, k samotným p říčinám squattingu.

Celé toto hnutí je v podstat ě velice sporné, ale daly by se v něm najít momenty, se kterými se dá souhlasit, ovšem i naopak. Když se řekne slovo squatting, není tím ur čit ě myšlena pouze jedna záležitost, nebo ť existují r ůzné druhy squatů. Poté, co byl poslední squat, Milada, vyklizen, tak m ě velice udivovaly názory a p ředsudky lidí v ůč i squatter ům, skute čně jsem si kladla otázky typu, pro č lidé na squatting a squattery takovýmto zp ůsobem reagují, vždy ť nikdo z nich po řádn ě ani neví, co toto celkem zajímavé hnutí napl ňuje. Tato otázka u m ě p ředstavovala d ůvod pro č napsat ro čníkovou práci práv ě na toto téma, prost řednictvím zpracování práce mohu najít odpov ěď na tuto otázku a nejen to, p ředevším umožním získání informací i pro ostatní.

Myslím si, že je d ůležité, abych pro za čátek práce poukázala, jak takový squatting čist ě teoreticky vypadá, ale zárove ň, jak tyto celkem povedené teorie souvisí se skute čností. Média, internet, ani žádné publikace neposkytují natolik v ěrohodné informace, aby z nich bylo možné rozpoznat realitu.

8

II. METODIKA PRÁCE

Teoretická část:

Při zpracování teoretické části jsem využila nenadálého setkání s redaktorem časopisu A- kontra, 1 Ond řejem Sla čálkem, a poprosila ho, jestli by mi nemohl poradit a doporu čit literaturu, kterou bych mohla ke zpracování práce využít. Poradil mi, že o squattingu existuje v češtin ě pouze jedna kniha, čímž mi potvrdil mé domn ěnky. Tuto knihu mi však nedoporu čil, protože dle jeho názoru není na kvalitní úrovni, ale tvrdil, že na internetu se nachází mnoho text ů, či seminárních prací. Pár publikací jsem využila, ale mým hlavním zdrojem byl skute čně internet a další média. Bez pomocí internetu by napsání této práce nebylo možné. Tuto část jsem pr ůběžn ě dopl ňovala o rozhovory, které jsem ud ělala prost řednictvím části praktické.

Praktická část:

Pro svou praktickou část jsem zvolila formu rozhovoru nahrávaného na diktafon s několika squattery, kte ří byli velice ochotní v poskytování informací, a bylo vid ět, že mi otev řen ě vylí čili skute čnosti o squattingu. Je d ůležité upozornit, že nikde neuvádím skute čná jména squatter ů, z důvodu ochrany osobních údaj ů.

Abych nem ěla pro svou práci pouze názory squatter ů, zpracovala jsem dotazník, který jsem dala vyplnit respondent ům z různých cílových skupin. Dále jsem se pokusila zkontaktovat i další zú častn ěné strany jako je nap ř. ÚIV 2, kte ří jsou vlastníci vily Milada, pana Petra Svinku, který poskytl byty squatter ům v Truhlá řské ulici 11 na Praze 1. Dále pana Jana Hanuše, který mi prost řednictvím e-mailu poslal dokument o squattingu, který sám nato čil a není ho možné zatím nikde sehnat. Tento dokument je možné zhlédnout pouze prost řednictvím p řednášky po řádané autorem. Od ÚIV se mi odpov ědi dostalo, ale bohužel od pana Petra Svinky ne.

1A- kontra: Anarchistický časopis, vycházející od roku 1991, sou časn ě vychází jako čtvrtletník.

2ÚIV- Ústav pro informace ve vzd ělávání (ÚIV)

9

III. SQUATTING

3.1 Vysv ětlení pojmu

Pojmem squatting rozumíme ilegální, tj. bez souhlasu majitele, obsazování dom ů komunitou p ředevším mladých lidí.

Slovo „SQUATTING“ pochází z anglického slovesa „squat“, které má v českém překladu mnoho význam ů „sehnout se, d řepnout si, sed ět na bobku, neoprávn ěně

3 obývat, bydlet na černo". V překladu slovo „squatter“ znamená „obyvatel, stoli čka, židle“ 4. Dále lze významov ě p řekládat jako „samozvaný nájemník, usídlenec, usedlík, pěstitel ovcí (australský), nelegální usedlík, nezákonný farmá ř, nezákonný osadník“. 5 Tento termín se používá pro politicky či sociáln ě motivované hnutí v ětšinou mladých lidí, které obsazují prázdné byty či domy z d ůvodu řešení bytové otázky a kv ůli poukázání na problémy nebydlících. Squatte ři bývají p ředevším z řad levicových aktivist ů a z řad p říslušník ů kulturních proud ů s krajní levicí spjatých. V zabraných domech vznikají r ůzné komunity.

3.2 Historie squattingu

Není jednoduché ur čit, kdo byli první squatte ři, protože formování tohoto hnutí má po čátky již ve 14. století 6, kdy se ve Velké Británii objevili již první lidé, kte ří majetek obývali ilegáln ě. D ůležitou roli v tomto hnutí hrají tzv. Diggers.

„Digge ři pocházeli z řad zem ědělských d ělník ů, nájemc ů, bývalých voják ů nebo z řad lidí, kte ří ve svém povolání ztroskotali. Tvrdí, že zlo spo čívá v soukromém vlastnictví, které jeho majitelé získali a udržují utla čováním. P ředm ětem jejich kritiky byli vlastníci

3Anglicko - český výkladový slovník. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1998. ISBN 80-7106-304-5.

4Fronek, J.: Velký anglicko-český slovník, LEDA, Praha, 2006. ISBN 80-7335-022-X

513.12. 09, 21:25 http://slovnik.seznam.cz/?q=squatter&lang=en_cz .

613.12.09, 21:26 http://zine.winstonskids.net/index.php?clanek=squatting.

10

půdy, právníci a církev. Digge ři požadovali právo osídlit ladem ležící a obecní p ůdu, aby se mohli vymanit z podru čí soukromého vlastnictví.“ 7

Digge ři obsadili rozsáhlé pozemky a spole čně je obd ělávali, z čehož vyplývá, že prosazovali komunitní zp ůsob života. Nakonec byli z jimi obd ělávaného území vytla čeni a postupn ě jejich celé hnutí zaniklo.

Ve 20. letech minulého století 8 vznikla v Československu, konkrétn ě v Praze na Žižkov ě, organizace Černá ruka. Zakladateli byli Jaroslav Hašek a František Sauer. Tato organizace zabírala prázdné byty pro chudé rodiny.

Toto hnutí se rozší řilo na p řelomu 70. – 80. let v různých m ěstech západní Evropy. První d ům byl obsazen ve Frankfurtu nad Mohanem. V Evrop ě vznikalo nejvíce squat ů v Amsterdamu a odtud se hnutí sí řilo dál. Zpo čátku lidé squatting vnímali pouze jako životní styl, který nem ěl nic spole čného s politickými názory. Domy zpo čátku obsazovali p ředevším p říznivci hnutí Hippies 9, kte ří squatting brali jako další ze zp ůsob ů svého alternativního života. Koncem 70. let 10 se až celková myšlenka tohoto hnutí za čala utvá řet, lidé zastávali vlastní politické filosofie, kdy se cht ěli lišit od spole čnosti, protestovali tím proti válkám či proti policejnímu násilí.

7Tomek, V.: Anarchismus, Vyšehrad, Praha, 2006. ISBN 80-7021-781-2, str. 40-41.

813. 12. 09, 21:55 http://zine.winstonskids.net/index.php?clanek=squatting.

9Hippies - hnutí, jeho p říslušníci hlásají svobodu a lásku.

10 13. 12. 09, 22:04 http://www.medaci.cz/studie/diplomka.html#squatting1.

11

3.3 D ůvody pro obsazování

Druh ů obsazených dom ů je více. Lze je rozd ělit do 4 skupin, p řičemž v ětšina lidí obývající d ům, který jim právn ě nenáleží, nejsou squattery, kte ří si tento druh bydlení vybrali jako alternativní zp ůsob života.

První skupinou mohou být sociáln ě slabé rodiny, které se do domu nast ěhují, aby vy řešily svoji dosavadní finan ční situaci.

Další skupinou jsou narkomani, kte ří vyhledají opušt ěný d ům či pozemek, aby měli n ějaké místo, kde by se mohli scházet.

Bezdomovci tvo ří t řetí skupinu. Ti domy vyhledávají jako úto čišt ě v zim ě.

Poslední skupinou jsou tzv. angažovaní squatte ři, kte ří si squatting vybrali jako alternativní zp ůsob života.

3.3.1 Rozhovor se squattery o squattingu

Squatte ři odpovídali na jedny z mých prvních otázek, které zn ěly, co je ke squattingu p řivedlo a jaké reakce na to m ěla jejich rodina.

Squatter Honza stru čně a jasn ě odpov ěděl, že už necht ěl bydlet u rodi čů , nem ěl peníze na nájem, a proto šel do squatu. Zpo čátku tedy řešil pouze svoji bytovou situaci, na squatech za čal bydlet p řibližn ě p řed 4 lety, zhruba p řed 2 či 3 lety se dostal k myšlenkám tohoto hnutí a k různým aktivitám, za čal se tedy postupn ě angažovat. U matky se setkal s pochopením pro squatting, uvádí, že je velice tolerantní. Squatting vnímá jako nejlevn ější ubytovací sí ť pro všechny travellery 11 .

Petr , vypov ěděl, že nejprve vstoupil do ČSAF – československá anarchistická federace, a to ho za čalo utvá řet. „ Poté jsem se na ČSAF vykašlal a za čal jsem d ělat různé projekty, b ěhem toho jsem stále bydlel na byt ě, ke squattingu jsem se dostal postupným logickým vývojem myšlenek. Došel jsem ke kritice systému, kapitalismu, uv ědomil si, že všechno m ůže být jinak. Squatting je pro m ě řešení a alternativou na celý život. “

11 Travellers- ozna čení lidí, kte ří se rozhodli pro poloko čovný zp ůsob života a por ůznu se shromaž ďují nap ř. okolo letních festival ů. D říve se tento název používal pro p říznivce hnutí Hippies

12

Squatterka Adéla, tvrdí, že nemohla chodit zárove ň do školy a do práce, aby si mohla vyd ělávat na živobytí. Velice jí to degenerovalo, tak se snažila hledat pochopení u rodiny. Pomoci se jí dostalo, ale opravdu minimální. „ Myslím si, že u rodi čů by se mělo z ůstávat do ur čitého v ěku. M ěla jsem možnost bydlet u rodiny, ale ur čit ě necht ěla žít se svým bratrem v jednom pokoji, na to jsem už dost stará, proto jsem šla do squatu.“

Jirka vypovídá, že d říve d ělal v Ostrav ě barmana a uklíze če v rockovém baru Cihelna. „ Jednoho dne tam vystupoval David Vávra, který po vystoupení jel zp ět do Prahy, tak jsem se ho zeptal, jestli by nem ěl volné místo v aut ě. Volné místo bylo, tak jsem si vzal spacák, pár pen ěz a jel do Prahy s tím plánem, že tam budu 3 m ěsíce bydlet, pracovat, a poté jsem cht ěl jet na západ, ale bohužel se mi to zvrhlo. V Praze se mi zalíbilo a z ůstal jsem tam 3 roky, poté jsem odešel na rok do Berlína. Ke squattingu jsem se tedy dostal v roce 1998. Po p říjezdu do Prahy jsem bydlel 14 dní po parcích, využíval všechny možnosti tohoto m ěsta, bral jsem si všechno, co bylo volné, ale nekradl, když byl volný d ům, tak jsem šel bydlet do volného domu. Nemyslím si, že by cestující m ěli navšt ěvovat pouze hotely, squatting je tou nejlepší a nejlevn ější alternativou pro všechny cestující. Toto hnutí je pro m ě underground, nejde mi v ůbec o žádnou angažovanost. Squatte ři jsou taková bezdomovecká elita, ale nejsou natolik nemocní a degenerovaní, aby museli hnít u popelnic. Veškeré v ěci si musíme zajiš ťovat sami – elektriku, vodu a plyn, prost ě jsme takoví funk ční bezdomovci, kte ří nezahodili ideu kolektivní spolupráce. Squatte ři jsou lidé na okraji spole čnosti, a ť p ůjdeš ze st ředu jakýmkoli sm ěrem, tak vždy dojdeš na její okraj - logicky. Squatting doporu čuju všem mladým lidem, aby se odpoutali od maminek a za čali žít. Prahu jsem opustil v roce 2003 a vrátil se loni v prosinci, kdy v ČR tém ěř žádný squat nebyl, p řijde mi, že to je jen kv ůli té zim ě - po časí. Vid ěl jsem squaty r ůzného ražení, p řičemž si všude lidé jdou za svou ideou, vid ěl jsem squaty um ělecké – které byly velice p ěkné, squaty čisté, špinavé, squaty narkoman ů, zahradník ů, alkoholik ů. Čímž chci říct, že když se řekne slovo squatting, tak tím rozhodn ě není myšlena pouze jedna v ěc. Co se tý če výzkumu, tak přijde velice zajímavý Berlín, protože je tam spousta čtvrtí, kde si lidé po řádají život dle svých p ředstav nikoli podle p ředstav plán ů a ú ředník ů. Byly tam čtvrti s maringotkama. Třeba jsem tam poznal holku, 23 let se dv ěma d ětma, která p řežívala v karavanu zimu s bříškem a každý dít ě s jiným punká čem.“

13

Jirka dále uvádí: „ Nikdy jsem se ani do žádného baráku nenaboural, to je spíše taková ta lovecká část squattingu, kdy se ten barák vytipuje, a za 14 dní se nechají vyhodit, to není principem squattingu.“

Adéla: „No nevím, jestli to n ějakou skupinu baví každých 14 dní lézt na st řechy a b ěhat po nich, jako jo je to fajn, ale málokoho to baví. Bylo by fajn, kdyby se to dalo dělat čast ěji, ale za prvé na to nejsou lidi a za druhé je to fakt hodn ě vy čerpávající. Řekla bych, že je to spíše mnišská práce. Bylo by opravdu fajn, kdyby se obsazování dom ů provád ělo, ale nejsou na to lidi, ale je to fakt vy čerpávající.“

3.3.2 Angažované squatterství

„O čem je“ angažované squatterství? Squatte ři v obsazeném dom ě budují centrum alternativní kultury. Je d ůležité podotknout, že se squatte ři tohoto typu nesnaží obsazením domu řešit svoji sociální situaci.

„Squatte ři nepoukazují v praxi pouze na neudržitelnou bytovou situaci, ale zpochyb ňují tak z morálního hlediska i jedno z posvátných práv kapitalismu - právo vlastnit.“ 12 Zastávají názor, že lidé, kte ří opušt ěné domy vlastní a nikomu nedovolí v nich bydlet i p řesto, že je to životn ě d ůležité, tak si nezaslouží mít tyto budovy v majetku.

Prázdné domy obsazují kv ůli jejich nevyužití, protože majitelé nechávají svoji nemovitost chátrat a nedbají o ni. O budovy se také starají. Hlavní podstatou squattingu není odcizení n ěč ího majetku, vždy jde o dlouhodob ě nevyužívané objekty. Již od za čátku se v ětšinou squatte ři snaží sv ůj pobyt zlegalizovat.

V domech po řádají r ůzné p řednášky, které mají v ětšinou politický podtext. Dále po řádají r ůzné koncerty či amatérská divadelní p ředstavení. Zakládají na svých squatech čítárny, čajovny a galerie. Dále pro ostatní poskytují prostory pro vybudování ateliéru či zkušeben, a to nejen pro za čínající kapely. Sou částí dom ů bývají v ětšinou i různé info-shopy, které informují ve řejnost o svých aktivitách, či bytové situaci atp.

12 13. 12. 09, 22:21 http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2.

14

3.3.2.1 Život ve squatu

Ti, kte ří vyznávají alternativní zp ůsob života, pocházejí z řad r ůzných lidí. Pocházejí jak z řad student ů, tak z řad pracujících, či nezam ěstnaných. P ředevším ve squatu žijí anarchisté a obdivovatelé undergroundu. Vyznava či tohoto alternativního života mohou být také tzv. Freegans 13 . Squatte ři jsou stále otev ření novým lidem. Jak už bylo zmín ěno, tak žijí kolektivním zp ůsobem života a v ůdce nemají žádného. Na jakémkoli rozhodování kolektivu se podílí všichni, jakékoli rozhodnutí se provádí na základ ě všeobecného souhlasu. Squatte ři mezi sebou fungují na základ ě rovnosti a tolerance.

3.3.2.1.1 Principy DIY

Aktivity squatter ů fungují na principu „DIY – Do It Yourself“ v českém překladu „Ud ělej si sám“. 14 „Scéna DIY vznikla, když se lidé dali dohromady a uv ědomili si, že jediná cesta kup ředu je spoléhat se sami na sebe, a ne na n ěkoho jiného, a ť už se to týká p římých akcí proti stavb ě silnice v míst ě vašeho bydlišt ě, nebo kampaní za stejná práva pro fyzicky či mentáln ě postižené. Hlavní úlohu zde hraje zdravý rozum a tv ůrčí myšlení.“ 15 „Jedná se o zp ůsob udržování domácnosti a v ěcí kolem pouze za pomoci vlastních sil a prost ředk ů, bez pomoci placeného odborníka - řemeslníka, drahého za řízení a materiálu na tu či onu oblast, v níž se pot řebná práce koná.“ 16

13 Freegans- ozna čení pro lidi, kte ří žijí životem, založeném p ředevším na minimální spot řeb ě zdroj ů a na minimální ú časti na systému dohodnuté ekonomie

14 14.12. 09, 08:15 http://zine.winstonskids.net/index.php?clanek=squatting#II.

15 Saunders, N.: Extáze a techno scéna, Jota, Brno, 1996. ISBN 80-85617-93-5, 165.

16 14.12. 09, 08:16 http://www.freetekno.cz/Public23/freetekno-shm8.pdf.

15

3.3.2.1.1.1 Výpov ěď squatter ů o život ě na squatu

Jirka: „Na squatu jsou všichni, n ěkdo má problém s trestním právem, n ěkdo má problém s manželkou, n ěkdo nemá žádný problém. Často tam jsou drogy, což tam přináší zas ti lidé, to jako tvrdit, že na squatu nejsou drogy, je blbost. Tvrdé drogy jsem spíš vid ěl v Německu. Na Milad ě tam jako se v ůbec nevyskytovaly tvrdé drogy. Nejv ětší problémy jsou s alkoholikama a je jich nejvíc, je zapot řebí to řešit radikáln ě, jako t řeba nech čij mi na mou postel, poch čij si tu svou. Byl jsem na squatech, kde alkohol byl hlavním tématem. Máš squaty, které jsou zasažené ponorkou, vid ěl jsem squaty, kde ti lidé jsou aktivní, jinde zase vyhnívají a jsou zalezlí na té paland ě. Každý to má jinak, každý je v jiné situaci, každý má jiné p ředsudky. P řijde mi to velice tvo řivé ten život v kolektivu, v tom chaosu doslova. V pátek ve čer se všichni zkalí a rozbíjí to tam a pak za čínají op ět odznova. Neexistuje tam člov ěk, který se o to tam stará, pro č také, zbyte čná práce. Víš, na squat ě neexistuje uklízející otrokyn ě maminka, ty tam opravdu dlouho nep řežijou. Nemám nic proti práci, kdybych m ěl práci, tak tady nejsem a platim si n ěkde nájem, já na to nemám, neberu žádné sociální podpory, ú řad práce mi ani žádnou nedal. Nechci se p řetahovat s nějakou ú řednicí. Nebojujeme tu proti žádné spole čnosti, chceme tu jen p řežít. Když jdeš bydlet do squatu, tak tu toleranci musíš mít nastavenou trochu jinak, než když žiješ v byt ě. Primárním úkolem toho squatu je zajistit to místo na bydlení, že si tam m ůžeš lehnout do tepla a umýt. A ne řešit problémy s alkoholikama. Když p řijedeš do Prahy, tak jsi hotový bez ďák, když p řijedeš do Berlína, tak máš kam složit hlavu. Co na tom squatu neud ěláš, to nemáš, co ud ěláš a máš, tak ti ukradnou nebo znárodní. Ty lidi tam máš blíž, možná n ěkdy až p říliš blízko.“

Dále přišla na řadu otázka na to, jak se ve squatech p řečkávaly zimy, na co všechno p řicházely peníze z baru a z čeho se žije.

Adéla: „ Zimy se p řečkávaly u topení a zimním spánkem. Bar vyd ělává na barák a na další bar. Na jídlo si nevyd ěláváme, na cigára to si bu ď n ěkdo vyd ělává na brigádách, nebo nevyd ělává .“

Jirka: „Je to otázka kreativity lidí, jak si to na tom squatu za řídí. To si člov ěk musí vyzkoušet sám, a ť se každý postaví na kraj m ěsta a kšš jdi a vyzkoušej si to, prost ě nem ěli by zjiš ťovat, jaký je zákon a jak to d ělala babi čka. Zahrani ční zkušenosti se squattingem jsou nedocentilené. N ěkomu t řeba jídlo z popelnice vadí, já mám zkušenosti s tím, že se z něj dá uva řit solidní ob ěd. “

16

Petr: „Já mám zkušenost, že z popelnice se mohu nažrat luxusn ěji, než kdybych si na to žrádlo vyd ělával.“

Adéla: „Jednou jsem p řišla dom ů na návšt ěvu a máma mi povídá, tak jsem šla jednou kolem obcho ďáku a tam stál takovej dreadatej kluk a ten povídal, „lidi čky poj ďte tady je toho strašn ě moc, já to sám nepoberu“ „tak jsem dostala spoustu jídla, zmrzlin, je to tady v ledni čce, tak si dej, ale ne říkej to bráchovi, on by to nejedl.“

Jirka: „Squatting je dobrá škola do budoucnosti. My prost ě sbíráme skilly do budoucnosti.“

IV. SQUATTING V ČESKÉ REPUBLICE

4.1 Postoj zákonodárc ů ke squattingu v ČR

V Česku je squatting ilegální. Squatte ři mohou být žalováni dle § 126 ob čanského zákoníku: 17

(1) Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávn ěně zasahuje; zejména se m ůže domáhat vydání v ěci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

(2) Obdobné právo na ochranu má i ten, kdo je oprávn ěn mít v ěc u sebe.

Dále dle ob čanského zákoníku § 451 – 459 hlavy t řetí – BEZD ŮVODNÉ OBOHACENÍ: 18

§ 451

(1) Kdo se na úkor jiného bezd ůvodn ě obohatí, musí obohacení vydat.

17 1.3.2010, 20:40 http://zakony-online.cz/?s6&q6=all.

18 1.3.2010, 20:40 http://zakony-online.cz/?s6&q6=all.

17

(2) Bezd ůvodným obohacením je majetkový prosp ěch získaný pln ěním bez právního důvodu, pln ěním z neplatného právního úkonu nebo pln ěním z právního d ůvodu, který odpadl, jakož i majetkový prosp ěch získaný z nepoctivých zdroj ů.

§ 452 a 453 zrušeny

§ 454

Bezd ůvodn ě se obohatil i ten, za n ějž bylo pln ěno, co po právu m ěl plnit sám.

§ 455

(1) Za bezd ůvodné obohacení se nepovažuje, bylo-li p řijato pln ění proml čení dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy.

(2) Rovn ěž se za bezd ůvodné obohacení nepovažuje p řijetí pln ění ze hry nebo sázky uzav řené mezi fyzickými osobami a vrácení pen ěz do hry nebo sázky p ůjčených; u soudu se však t ěchto pln ění nelze domáhat.

§ 456

Předm ět bezd ůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze- li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

§ 457

Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z ú častník ů povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

§ 458

(1) Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezd ůvodným obohacením. Není-li to dob ře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta pen ěžitá náhrada.

18

(2) S p ředm ětem bezd ůvodného obohacení musí být vydány i užitky z n ěho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré ví ře.

(3) Ten, kdo p ředm ět bezd ůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných náklad ů, které na v ěc vynaložil.

§ 459

Je-li povinen p ředm ět bezd ůvodného obohacení vydat ten, kdo nebyl v dobré ví ře, m ůže soud rozhodnout, že lze právo uspokojit i z v ěcí, kterých z bezd ůvodného obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení ob čanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na vydání p ředm ětu bezd ůvodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s takovými v ěcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.

Squatte ři jsou také souzeni dle trestního zákona:

§ 238 Porušování domovní svobody

(1) Kdo neoprávn ěně vnikne do domu nebo do bytu jiného nebo tam neoprávn ěně setrvá, bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta nebo pen ěžitým trestem.

(2) Odn ětím svobody na šest m ěsíc ů až t ři léta bude pachatel potrestán, užije-li p ři činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohr ůžky bezprost ředního násilí nebo p řekoná-li překážku, jejímž ú čelem je zabránit vniknutí.

(3) Odn ětím svobody na jeden rok až p ět let bude pachatel potrestán, jestliže užije p ři činu uvedeném v odstavci 1 násilí nebo pohr ůžky bezprost ředního násilí a takový čin spáchá se zbraní nebo nejmén ě se dv ěma osobami.

§ 249a Neoprávn ěný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru

(1) Kdo protiprávn ě obsadí nebo užívá d ům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odn ětím svobody až na dv ě léta, nebo pen ěžitým trestem.

19

(2) Stejn ě bude potrestán, kdo oprávn ěné osob ě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávn ěně brání. 19

§ 257 Poškozování cizí v ěci

(1) Kdo zni čí, poškodí nebo u činí neupot řebitelnou cizí v ěc a zp ůsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odn ětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo pen ěžitým trestem nebo propadnutím v ěci.

(2) Odn ětím svobody na šest měsíc ů až t ři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na v ěci sv ědka, znalce nebo tlumo čníka pro výkon jejich povinnosti, b) spáchá-li takový čin na v ěci jiného pro jeho rasu, národnost, politické p řesv ědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, c) zp ůsobí-li takovým činem zna čnou škodu, nebo d) spáchá-li takový čin na v ěci, která požívá ochrany podle zvláštních p ředpis ů.

(3) Odn ětím svobody na dv ě léta až osm let bude pachatel potrestán, zp ůsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

Již z tohoto textu vyplývá, že každý, kdo neoprávn ěně obsadí d ům či byt, který mu nepat ří, bude potrestán. V české zákonodárné moci slovo „squatting“ v ůbec neexistuje, tudíž pohled na toto hnutí je pouze jednostranný. „Z právního hlediska je squatting zužován na pouhé obsazování cizího majetku, a proto byl vždy kriminalizován.“ 20

19 14.12. 09, 08:45 http://zakony-online.cz/?q10=249&s10=Hledat+%C2%A7+%281-302%29.

20 14.12. 09, 08:46 http://www.medaci.cz/studie/diplomka.html#squatting.

20

4.2 Historie Squattingu v ČR

Prázdné domy byly obsazovány již v Československu, p řičemž už tehdy byly tém ěř všechny squaty po krátké dob ě vyklizeny. Během let 1990 a 1998 21 bylo neoprávn ěně obsazeno zhruba 30 22 prázdných dom ů, které v ětšinou pat řily obci, nikoli soukromník ům. „K dvanácti p řípad ům došlo v Praze, k p ěti v Brn ě, k šesti ve Východních Čechách, po jednom pokusu v Teplicích, Karlových Varech, Bohumín ě a Plzni. Tyto squaty byly v krátké dob ě zlikvidovány.“ 23

„Obsazování se v letech 1990-98 aktivn ě zú častnilo cca 100-150 osob ve v ěku 17-26 let z anarcho-autonomního nebo alternativního prost ředí. Na 16 z nich bylo podáno trestní oznámení podle §249a (uveden v kapitole 3.1). Šlo o šest squatter ů zadržených p ři vyklízení Nové zahrady v Brn ě, o šest ze Zenklovy ulice, z nichž dva byli odsouzeni k podmín ěným trest ům, a o čty ři osoby z Milady. Po amnestii prezidenta republiky byla v ětšina trestních stíhání zastavena a v sou časné dob ě pokra čuje trestní stíhání proti čty řem obránc ům Autonomního centra Milada. “24

4.2.1 Výpov ědi squatter ů o squattingu v ČR

Jirkovi se vždy myšlenka squattingu líbila a nikdy by ho nenapadlo, že by se dal kriminalizovat. „Squatting má budoucnost, protože lidí, kte ří nemají peníze na bydlení, p řibývá. Ú ředníci a ve řejnost si neustále na n ěco st ěžují, že plánujeme nesmyslné akce a že oni musí platit za bydlení a my zase ne. A ť se zamyslíme nad čímkoli, tak ve všem jsou pouze peníze, vždy jde pouze o to, že n ěkdo na n ěč em vyd ělává. I ten prázdný d ům není chátrajícím domem, nýbrž investicí. P řístup Švýcarska k tomuto hnutí se mi velice líbil, když tam dojde k obsazení prázdného domu, tak p řijde

21 14.12.09, 18:00 http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2.

22 14.12.09, 18:02 http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2.

23 14.12.09, 18:05 http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2.

24 14.12. 09, 08:47 http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2.

21

úředník zjiš ťovat jaká je situace, kdo tam bydlí, jestli budou platit elektriku, když jim jí tam zavedou, či jestli mají pitnou vodu. Squattery tam nevyhazují, ale zajímají se o to, kdo vedle nich bydlí a s kým budou muset komunikovat, koho zavolám, až budu pot řebovat pomoc. V Berlín ě, v tom to bylo úpln ě úžasné, ale tam byla specifická situace, protože po pádu Berlínské zdi se zjistilo, že je tam pás volných barák ů, tak se tam hned lidé nast ěhovali ti, co nem ěli kde bydlet, tak doufám, že to tu t řeba za 10 let bude také. Jsou tu vlastn ě celé bloky barák ů, což pouze náš špatný pohled na v ěc, protože to v té dob ě není d ům, ale investice. Hlavn ě, že cht ějí v ČR squatting kriminalizovat, ale kde máme bydlet, to netuší?? Takže squatovat se bude, a ť chceme nebo ne, to ani moc na výb ěr není. A ť si soudruzi říkají, co cht ěj nebo necht ěj.“

Adéla : „Soudruzi by byli radši, jako kdybychom si všichni vyd ělávali svoje 4 litry a 2 platili za ubytovnu a bydleli v nějakých králíkárnách. A pak si to žrádlo shán ějte, kde chcete, t řeba kra ďte, my vám pak za to usekáme ruce. Ale to my jim nedop řejeme.“

4.2.2 N ěkteré obsazené domy na území ČR

Za první squat v ČR se dá považovat Dům U divého muže, který se nacházel na Praze 1. Tento d ům byl obýván Linhartovou nadací 25 , která zde budovala centrum alternativní kultury. Divý muž se stal squatem po ukon čení smlouvy s Federálním Ministerstvem vnitra, protože se nadace necht ěla budovy vzdát. Poté se m ěla konat okupa ční stávka, od které se nakonec odstoupilo, a „Linhartovci“ dům opustili.

Jako první klasický squat se ozna čuje kolonie n ěkolika památkov ě chrán ěných domk ů tzv. Bu ďánka nacházející se v Praze 5. Jeden z těchto opušt ěných dom ů byl obsazen skupinou „Svoboda 91 26 “. Pod nátlakem policie byl d ům zhruba po 10 měsících opušt ěn.

25 Linhartovo nadace- Kulturní nadace pro podporu soudobé tvorby

26 Svoboda 91- skupina aktivist ů anarchistické skupiny

22

Dalšími squaty, ve kterých byla budována kulturn ě-sociální a kulturn ě-politická centra, či se squatte ři pokoušeli o jejich vybudování, byly to domy nacházející se především v Praze. P říkladem m ůže být Zlatá lo ď, Sochorka, Papírna, Varšava a Tu řany nacházející se na Trutnovsku, Ladronka, Mlýn v Bohumín ě, Nová zahrada v Brn ě, Cibulka a nakonec nejdéle fungující squat Milada. Především v těchto squatech vznikaly komunity lidí, kte ří byli schopni se o obsazené objekty starat a smyslupln ě je využívat.

4.2.2.1 Sochorka a Papírna

Činžovní d ům se nachází v ulici ppl. Sochora, squatem se stal v březnu roku 1992 a fungoval do roku 1997. Nejprve došlo k obsazení pouze jednoho bytu v roce 1990 a pozd ěji (1992) byl obsazen celý d ům. Tento squat byl spojen s legendou českého anarchismu – Jakubem Polákem, díky n ěmuž se fungování tohoto squatu vyzna čovalo politickým podtextem. V ulici ppl. Sochora m ěl Polák garsonku a po úplném vyst ěhování p ůvodních obyvatel se do domu za čali stahovat Polákovi p řátelé. Bylo zde v provozu 1. info-shop, prob ěhlo zde n ěkolik p řednášek a výstav. I p řes veškeré útoky pravicových extrémist ů fungoval squat 5 let. Na podzim roku 1997 došlo k vyklizení, několik lidí se však zabarikádovalo uvnit ř, další lidé venku demonstrovali p řed domem, takže kv ůli nedostatku prostoru policisté a st ěhovací auta odjeli. Nakonec došlo k domluv ě s MÚ a squatter ům bylo dovoleno, aby obsadili 2 podlaží v pavla čovém dom ě v ulici Za Papírnou v Holešovicích. Čímž byl squatter ům poskytnut prostor pro jejich aktivity – po řádání koncert ů, výstav, či p řednášek. Díky tomu, že dostali od squatter ů z Berlína tiskárnu, tak za čali vydávat řadu tiskovin, p ředevším časopis A- kontra, který funguje dodnes. Nakonec Papírna zanikla, kv ůli neustálému tlaku ú řad ů a stížnosti na p řelomu let 2003 a 2004.

4.2.2.1.1 Výpov ěď squattera Jirky o život ě na Papírn ě

„Na Papírn ě jsem žil tém ěř rok, protože jsem si tam našel sle čnu. Veškeré d ění jsem pozoroval st řízlivýma o čima, protože jsem abstinent. Všichni se tam znali, ale up římn ě bylo to peklo (smích), dá se říci, že tam vládl skute čný ALKOPUNK, hodn ě se tam pilo. Pamatuji si, že tam d ělali mikulášskou besídku, a tak se tam ti punká či mourem z pece na černili a dali si n ějaký roby a vypadali skute čně jako opravdoví čerti. Ve dv ě hodiny v noci se tam dva za čali rvát s vidlema a sekerou, ten s tou sekerou jí tomu druhýmu zarazil do ruky, tak se musela volat záchranka. Jak říkám, ti lidé se mezi

23

sebou znali, a tak si dovolili úplné extrémy. Nebo častým tématem bylo, že tam byly ud ělané palandy, že jeden spal dole a druhý na ho ře. No a ráno ti dole nadávali na ty naho ře, že je pochcali, protože to proteklo a ti zhora slezli dol ů a prosili, hle p ůjč mi tepláky, já si ty svoje pochcal. Takže pak je tam všude špína a ten prach, tak v tom squatu v podstat ě vydržíš týden a pak musíš jít se umýt, vyprat si, dát si jídlo z čistého talí ře a pak si toho mnohem víc vážíš takových t ěch drobných v ěcí, to je také sou část zkušenosti. I ti nejv ětší opilci a zabedn ěnci dojdou do stavu, kdy si řeknou, že se tam uklidí, tak se sejdou, uklidí si, ale vydrží to nejdéle 4 hodiny. Bar, ten tam m ěli opravdu vychytaný, byl tak jednoduchý, že p ři každé kalb ě ten bar úpln ě rozbili, že tam nebyla cihla na cihle. No a další koncert se konal, až se domluvili, tak ho zase na ten den dali dohromady. P řesn ě nevím, pro č Papírna skon čila, ale ti lidi spolu byli dlouho dle mého názoru, tak to má potom tu tendenci se trhnout. Jejich životní touhou mohlo být jet do Portugalska, tak jeli do Portugalska. Pak tam také byly n ějaké buchty, které mají zas zahníz ďovací tendence, jako mít d ěti a takové ty r ůzné blbé nápady. Tak si zase jdou za tím svým snem. Takže si myslím, že tam byl tlak od t ěch soused ů, kte ří se tam za čali st ěhovat, protože tam byly nové opravené byty, tak ten kolektiv se rozpadl a odešel na jiné squaty. Ale myslím si, že ti lidé tam došli do takového stavu, že spolu byli velice dlouho a každý si cht ěl jít za svým snem, ta cht ěla mít dít ě, ten cht ěl do ciziny atp. Kolektiv se prost ě rozpadl a ti lidé šli na jiné squaty, či za tím svým snem.“

4.2.2.2 Ladronka

Ladronka se nachází na B řevnov ě v Praze 6. Tato barokní usedlost byla obsazena lidmi z časopisu Autonomie s cílem vybudovat zde Autonomní kulturn ě sociální centrum. Statek byl naprosto p řístupný a anarchisté se snažili sv ůj pobyt zlegalizovat. Ladronka byla vzorem a inspirací pro další squaty. M ěla také dobrou polohu a dostatek místa. Pozd ěji se zde lidé za čali p ředevším soust ředit na kulturní akce a po řádání koncert ů. Tento squat byl i velice známý v zahrani čí a tém ěř po celé Evrop ě. Ve squatu bydlelo n ěkolik skupin lidí, kte ří m ěli r ůzné d ůvody pro to, pro č bydlet ilegáln ě. Návšt ěva domu se pro lidi zm ěnila ve velmi častou záležitost a v některých případech i v pózu. N ěkolikrát došlo k pokus ům o vyklizení, ale squatte ři byli podporováni jak anarchisty, tak lidmi ze sousedství, proto tedy k vyklizení nedošlo. Nakonec podal magistrát na Nadaci Ladronka žalobu o vyklizení objektu. Ladronka

24

byla jedním z nejznám ějších anarcho-autonomním centrem u nás. 9. 11. 2000 27 došlo k definitivnímu vyklizení Ladronky. Tato barokní usedlost byla opravena a dnes je využívána jako sportovn ě rekrea ční areál.

V příloze naleznete fotografie objektu.

4.2.2.2.1 Výpov ěď squatter ů o život ě na Ladronce (p řevzato se souhlasem autora z dokumentu Squat wars)

Arnost, (na Ladronce:1993-1995) : „ Ta idea obsadit n ějaký místo vznikala asi v pr ůběhu roku 92, kdy v prost ředí tehdejších pražskejch anarchist ů, vznikala p ředstava ,mít n ějaký místo, kde by se mohli scházet, d ělat koncerty, v ůbec mít prostor pro nějaký ty naše politický a tenkrát kulturní aktivity, jediný p říznivý místo, kde se daly d ělat nějaký v ěci byla Sedmi čka, ale to bylo limitovaný a nebylo to n ějaký scházení, diskuze promítání a takhle. Takže zhruba v druhý polovin ě 92 roku za čala vznikat ta idea, za čalo se hledat místo, vlastn ě první takovej pokus, obsadit n ěco, byl v březnu v roce 92, kdy jsme obsadili prázdnej barák tenkrát na Plze ňský, ale tam to trvalo chvíli, pár tejdn ů asi a vlastn ě to zaniklo, bydleli jsme tam 3 a v ůbec to n ějak vyšumělo a policajti nás vyhnali a nicmén ě ta pot řeba n ějakého toho autonomního prostoru, kde by bylo zázemí pro n ějaké ty aktivity po řád trvala dál. Tak se hleday další baráky, vytipovali se asi 2. Jeden z nich byla práv ě Ladronka a druhej byl objekt na Krejcárku. Tak se to rozvažovalo, zjiš ťovaly se vlastnický pom ěry a podobn ě a nakonec jsme se rozhodli pro Ladronku. Ten objekt se nám líbil, když jsme si ho byli poprvý prohlídnout a prolejzali, byl prázdnej, voln ě p řístupnej, úpln ě nádhernej objekt, nádherný prost ředí. Navíc pat řil magistrátu, kterej se o to nestaral, což byl pro nás takovej další argument. Takže v pr ůběhu léta vznikaly takový r ůzný p řípravy, kdo se tam nast ěhuje. Shán ěli se tam takové v ěci, zázemí a v zá ří 93 se vlastn ě barák obsadil. P ůvodn ě tam bylo 8-10 lidí no a v pr ůběhu zá ří se tam za čaly d ělat první p řípravy. Jednak které se týkaly bydlení. Vůbec aby se zprovoznil barák na bydlení a jednak se za čaly d ělat veliké p řípravy na sál, protože jsme tam cht ěli co nejd řív ten prostor zprovoznit, aby se tam d ělaly ty aktivity, kv ůli kterým se to obsadilo. Takže takový ten jeden motiv byl obsadit to, aby jsme m ěli ten prostor na ty aktivity a teprv až v druhé řad ě šlo o prostor na bydlení. “

27 17. 2. 2010, 12:36 http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2.

25

Petr, 1993-1998 : „ My jsme Ladronku prakticky úpln ě od prvopo čátku, kdy vznikaly n ějaký zám ěry, projekty, studie a to bylo ješt ě v dob ě, kdy jsme m ěli založenou nadaci Ladronka, než jsme jí pak museli zrušit, tak jsme Ladronku vnímali jako autonomní centrum a autonomní kulturní centrum. Takže to, co tam probíhalo, byla naprostá všehochu ť akcí od výstav, jo byly i koncerty a festivaly, vedle toho čajovna, promítání, infoshop. Já myslím, že ten zám ěr byl pom ěrn ě velkej. V jednu dobu tam byl i výtvarný ateliér. Myslím si že t ěch dovolím si tvrdit, že řádov ě n ěkolik set akcí, který jsme tam uspo řádali, tak na Pražský kulturní scén ě nechalo svoji stopu a o co víc, tak jak Ladronka prost ě byla populárn ější, znám ější, díky všem možným podp ůrným demonstracím a to i v zahrani čí p řed ambasádama, tak ten rozsah i týhletý kulturní scény byl v ětší než jenom Ladronka a Praha. “

Arnost : „ Tak koncerty, ty tvo řily nejv ětší tu nápl ň, pak byly tam r ůzný výstavy, ob čas p řednášky, promítání tam bejvaly. D ělala se tam i takový lidová kuchyn ě, že se tam va řilo. Sloužilo to i jako místo r ůznejch sraz ů, setkání r ůzných politických skupin většinou anasrchistickejch. Hodn ě dob ře ta Ladronka šlapala ze za čátku. Ten za čátek byl dobrej, že to sloužilo jako takové centrum, kde se lidé setkávali. I se poda řilo navenek vybudovat, nechci říkat dobrou pov ěst, ale n ějaké renomé, kdy se vybudoval ten squat. V roce 95, když nás cht ěli vyklidit se nám je poda řilo odvrátit. To vyklizení jsme n ějakou kampaní odvrátili a získali jsme n ějaké jméno, no ne jméno, ale kdy nás vnímali jako n ějakou sílu, se kterou se musí po čítat. “

Petr : „ Těch akcí na podporu Ladronky bylo doopravdy velké množství, p římo už si úpln ě nevzpomenu, od demonstrací, kdy jsme t řeba na Starom ěstském nám ěstí ze Starom ěstský v ěže pustili obrovský transparent. V okamžiku kdy p řicházela velká podpůrná demonstrace. Sou částí toho nebyly jenom koncerty i v několika dalších klubech. Vzpomínám si, že i Švihadlo a te ď si nejsem jistej jestli to bylo v tom 95 a nebo ne, tak Švihadlo t řeba napsalo nebo ud ělalo písni čku a klip o Ladronce. Takže i to byla jedna z podp ůrných v ěcí, série práv ě demonstrací p řed ambasádama ve Varšav ě. Myslím si, že také v New Yorku byla. “

Arnost : „ Ladonka na konci také žila z ty pov ěsti , kterou vlastn ě budovala v té polovin ě 90. let a možná i tím, že se jakoby distancovala od t ěch prostest ů v protim ěnovým fondu ve sv ětové bance, m ůžem se t řeba dohadovat, t řeba to vyklidili stejn ě, ale jenom t řeba ukázala, že není sou částí n ějakého toho hnutí a že se za ní nikdo

26

nepostaví, což se pak jako ukázalo, že není jenom sou částí n ějakého toho hnutí, ale že si jí m ůžou, že se za ní nikdo nepostaví, což se pak ukázalo, že byla jedna dv ě demonstrace, ale tam chyb ěla n ějaká ta nasranost t ěch lidí, kterou jsme mohli vid ět třeba v Kodani p ři vyklizení Ungdomshuset, což se nadalo s tím srovnat. “

Petr : „ Okolnosti vyklizení Ladronky z mýho pohledu sami o sob ě jsou sporný. Jsou sporný z toho d ůvodu, že vyklizení p řišlo v roce 2000 a bylo to v dob ě jako taková malá odplata za mezinárodní m ěnový fond a za demonstrace, které s ním byly spojený, tudíž politická reprezentace se rozhodla využít toho mediálního klimatu a svezla se na týdletý vln ě.“

4.2.2.3 Cibulka

Památkov ě chrán ěný statek se nachází v Praze 5. V 2. polovin ě 90. let fungoval na statku alternativní klub, kde prob ěhla řada hudebních p ředstavení. O n ěkolik let pozd ěji bydlelo v hlavní budov ě – v historické části kolem 40 lidí. V roce 2008 m ěli squatte ři od jednatelky spole čnosti Cibulka a.s. povolené, že na statku mohou pobývat vým ěnou za úklid prostoru. Chvíli p řed plánovanou akcí a n ěkolik dní po úklidu prob ěhl na Cibulce zásah policie a squattery vyklidila. Po této razii se jednatelky ústní slib vytratil a squatter ům bylo vyhrožováno žalobou za užívání cizího majetku.

V příloze naleznete fotografie objektu.

4.2.2.3.1. Výpov ěď squatter ů o Cibulce

Jirka : „ Do Cibulky jsem se zapíchl v roce 98. Byly tam opravdu nejlepší akce, které tady probíhaly, ale jako mimo oficiální kulturu, ale ani ten majitel nem ěl výhrady k tomu, abychom tam d ělali koncerty. Tam se d ělaly akce a p řišlo t řeba 3000 lidí, tam se d ělaly Zelené tulipány, to byl festival, d ělali jsme to s tím nakladatelstvím Ma ťa. Jezdila tam i V ěra Bílá často. Zpo čátku jsem tam byl jediný squatter a vždy, když se úřady vyptávali, co tam d ělám, tak jsem řekl, že to tam hlídám. Podle toho, co já vím, tak jako první v ětší skupina to tam pozd ěji osídlil sound system Direct Drive. Vlastníci pot řebují, aby ty historické baráky spadly, aby tam mohli postavit 5 hv ězdi čkový hotel. Prost ě ti lidé, co se tam nast ěhovali, jsou n ějací lidé s nějakými ideály a cht ěj si tam pitomci d ělat kulturu, no kdo to kdy vid ěl. Tak kdo je v právu, ti co mají peníze, nebo ti co je nemají.“

27

Honza : „ Na Cibulce jsme vydrželi zhruba p ůl roku. M ěl jsem obrovské št ěstí s tím, že když jsem p řišel na tu Cibulku, tak první, co se tu d ělalo, byla brigáda, protože během fungování staré party se tam nahromadil bordel, takže ti zahrádká ři, co bydleli nad námi, tak s námi m ěli dobrou zkušenost, nem ěli jsme tam žádný problém, ani jsme se tam neroztahovali, ale čistili park. Nebyl čas ani prostor, abychom tam vytvá řeli nějaké kulturní akce, spíše n ějaké to grilování se známýma. Jako bydlet jsem tam cht ěl, ale cht ěl jsem to rozvinout posléze do t ěch kulturních akcích. Prostor byl ale velice zne čišt ěný, protože tam jezdili pražští heráci na styky. Šlo to prost ě všechno moc pomalu, protože tenkrát jsem ješt ě chodil do školy. Za ten p ůl rok nás vyklidili.“

Zajímavé vypráv ění jsem našla na internetu a pro SO Č jsem ho využila se souhlasem autora. Konkrétn ě jde o report z free party 28 , která se na Cibulce konala 18. 10. 2003 29 .

„Bývalý statek Cibulka je pom ěrn ě velký areál uprost řed stejnojmenného lesoparku v Koší řích, který je neobývaný a stále rychleji chátrá. To místo je fascinující. Běhal jsem tam s fo ťákem celé odpoledne a myslím, že jsem zdaleka nevyfotil vše, co by se dalo. Celý statek je krásn ě zarostlý a pustý, to místo je velice romantické. Vnit řek budov je vybydlený a je tam pouze nepo řádek, krovy jsou shnilé a celé je to velice podmá čené (ve sklepech je tak 20 cm vody). Také okolní lesopark je velice zpustlý na to, že v 18. století to byl nejkrásn ější park v Čechách, kterému říkali „ České Versailles“, to tam vypadá jako po pár desetiletích destrukce, naštěstí p říroda to krásn ě p řekryje. Po krátké procházce po okolí se vrátíme k přípravám samotné párty, v tu sobotu tam pracovalo celkem dost lidí celé odpoledne. Myslím, že práv ě v téhle dob ě tam byl nejvíc cítit duch starých dobrých dob, kdy se tam konaly vůbec první freetekno party v Čechách, všichni lidé se znali a n ěco d ělali. N ěkdo uklízel, n ěkdo maloval na zdi, připravoval bar nebo sound system. Pak se za čalo stmívat a za čali p řicházet lidi čky na párty, nakonec se sešlo tak 100 kousk ů, což byl skute čně skv ělý po čet. Bar se p ěkn ě rozjel (m ěli tam výborné vegetariánské bagety za 20 K č, hlavn ě čočková a mrkvová byly

28 Free party – akce, na které se nevybírá žádný vstup. Její sou částí jsou sound systémy, což jsou volná seskupení lidí, kte ří spole čně vlastní hudební aparatutu.

29 24.2.10, 10:05 http://www.hypno.cz/cibulka.html.

28

epesní). Pak za čaly r ůzný fireshow, s ohn ěma se to čilo na n ěkolika místech venku i vevnit ř. Byly tam i další vychytávky, jako t řeba projekce na n ěkolika místech. Lidé za čali pomalu rozmrzat a tancovat, akce se p ěkn ě rozjela a jela až do časných ranních hodin. Takže celkov ě to m ůžeme zhodnotit jako opravdu výjime čnou akci, po 5 letech se zase ud ělala party na památné Cibulce a doufám, že to byla první z dlouhý řady, která bude následovat…“ 30

4.2.2.4 Milada

Vila stojí u vysokoškolských kolejí blízko nádraží Holešovice. Milada se stala squatem v roce 1998 31 na prvního máje. Byla obsazena lidmi z Československé Anarchistické federace a lidmi z okolí. Tato vila nebyla zapsána v katastru nemovitostí, protože m ěla být zbourána, ale k její demolici nakonec nedošlo. Vlastníkem je Ústav pro informace ve vzd ělávání (ÚIV), se kterým squatte ři uzav řeli dohodu, že v dom ě nebudou provozovat žádnou kriminální činnost. Pár dní poté došlo k prvnímu vyklizení, při kterém byli squatte ři odvedeni k výslechu. Poté byla vila op ět obsazena. Došlo k dalšímu pokusu o vyklizení, po kterém byla vila hlídána bezpe čnostní agenturou, ale ta byla zanedlouho odvolána. Když se situace kolem vily uklidnila, za čaly se zde po řádat r ůzné aktivity – koncerty, výstavy, p řednášky, squatterský festival a byl zde v provozu i bar. P ůvodní obyvatelé postupem času d ům opoušt ěli a obyvateli se stávali punke ři, kte ří neprojevovali žádný zájem o politiku. V roce 200732 byly squatterské aktivity op ět obnoveny, probíhaly další p řednášky a koncerty. Na ja ře 2009 33 byla

30 24.2.10, 10:07 http://www.hypno.cz/cibulka.html.

31 14.12.09 21:27 http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php.

32 14.12.09 21:28 http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php.

33 14.12.09 21:29 http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php.

29

Milada zapsána do katastru nemovitostí. 30. června 34 vpadla do vily bezpe čnostní agentura najatá UIV.

„Sedm squater ů a squaterek se stáhlo na st řechu, ochranka zatím demolovala nejenom osobní v ěci obyvatel ů a obyvatelek, ale i vlastní d ům. Miladu obklí čila zásahová jednotka. Policie ČR, která držela v šachu na dv ě stovky lidí, kte ří p řijeli Miladu podpo řit. Část lidí ze st řechy slezla b ěhem odpoledne vým ěnou za slib beztrestnosti; jeden byl ochrankou stáhnut. Poslední obránce slezl po jednání mezi ministrem pro lidská práva Kocábem, ředitelem pražské policie a zástupcem kolektivu Milada, b ěhem kterého padl p říslib jednání o novém náhradním prostoru. “35

Vila Milada byla tímto dnem definitivn ě vyklizena.

4.2.2.4.1 Materiály poskytnuté Ústavem pro informace ve vzd ělávání

Prost řednictvím e-mailu jsem zkontaktovala ředitelku ÚIV a dostalo se mi této odpov ědi:

„Vážená sle čno,

paní ředitelka mi postoupila Vaši žádost o materiál k ro čníkové práci o squatu. Protože prý materiál pot řebujete do dneška a já nemám, bohužel, moc času, posílám vybrané fotky p řed a po zásahu (patrno z data na fotkách) a k Vašim dotaz ům uvádím jen stru čně: 1. Squate ři objekty (Milada a Miluška) nikdy neobývali se souhlasem ÚIV. 2. Do objekt ů odmítali kohokoliv z ÚIV vpustit - s jedinou výjimkou, kdy v objektu za asistence policie (a naší, jako správce objektu) probíhala kontrola chovaných ps ů - na základ ě na upozorn ění okolních obyvatel na možné týrání. Fotky z 8.12.2008 jsou z této kontroly. 3. V r. 2006 squate ři nepozorností objekt zapálili, museli zasahovat hasi či. 4. Po řádek v objektu výmluvn ě dokumentují fotky.

34 14.12.09 21:30 http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php.

35 14.12.09 21:45 http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php.

30

5. V objektu byla nelegáln ě odebírána elekt řina i voda. P ři kontrole 8.12.2008 squate ři tvrdili, že si nosí vodu v kanystrech, a čkoliv bylo p ředtím objeveno napojení a odb ěr ze systému pro UK. Nelegální odb ěr byl znovu potvrzen p ři zásahu 30.6.2009 - venkovní rozvody hadicemi v budov ě, voda z nich bez problém ů tekla - viz foto. 6. Hluk p ři po řádaných p ředstaveních byl takový, že si neustále st ěžovali jak obyvatelé okolních domk ů, tak studenti bydlící na koleji. 7. Hygienické pom ěry v budov ě i okolí dokumentují fotky - výkaly psí i lidské v okolí budov. 8. Na balkon ě p ěstována marihuana - viz fotky. 9. ÚIV jako správce majetku státu byl za tuto situaci zodpov ědný a musel ji řešit definitivním vyklizením. 10. Objekt se ÚIV pokusil n ěkolikrát vyklidit, bohužel neúps ěšn ě, vždy došlo k novému vniknutí squater ů. Zábrány (zazd ění a závory byly p řekonány). Trvale nebylo možno objekt hlídat vzhledem k finan ční náro čnosti takového zajišt ění.

Tolik tedy k situaci z pohledu ÚIV jako organizace, která tento majetek státu spravuje. S pozdravem Ing. P. Machová ředitelka divize ekonomiky a vnit řní správy“

V příloze je možné naleznout fotografie poskytnuté ÚIV.

4.2.2.4.2 Výpov ěď squatter ů o život ě na Milad ě

Ernesto, 1998-2004 (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Tak vlastn ě my jsme se sem nast ěhovali, nebo já jsem se sem nast ěhoval potom, co jsem bydlel na Zenklovce, kterou vyklidili, vyklidili jí v lednu a my jsme se p řest ěhovali na Ladronku a na Ladronce jsme zjistili, že vlastn ě není úpln ě nejv ětší a že se tam nevejdeme, a že vlastn ě chceme squatovat dál, tak jsme hledali po Praze nějaký další barák a našli jsme vlastn ě Miladu a obsadili jsme ji 1.5.1998.“

31

Radek, 1998- 2002 (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ My jsme tenhle barák v podstat ě ze Zenklovky nás vyst ěhovali na konci ledna a od konce toho ledna jsme shán ěli barák po celé Praze, s tím, že jsme uvád ěli jednotlivý pro a proti s tím, že tenhle d ům nám p řišel jakoby zajímavej, ale byl jakoby pro nás ve špatném stavu v tý chvíli, když jsme tady byli poprvý. Myslím, že jsme si řekli, že prost ě do toho nep ůjdem s tím, že zvrat v tomhletom p řineslo zjišt ění, že vlastn ě není zapsaný v katastru nemovitostí , protože jsme samoz řejm ě hledali d ům, kde budeme moc bydlet s nějakým časovým výhledem , takže prost ě d ům který bu ď je zatížen stavební uzáv ěrou, nebo se týká jakýkoliv majetkový problémy.“

Ernesto (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Který bude už jako státní nebo m ěsta, necht ělo se nám jít do baráku, který bude soukromej. (Jdou k domu blíže) Támhleto je asi d řevník, ne? No za nás to teda bylo fakt lepší, no.“

Radek (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Jako je docela vtipný, když tady člov ěk vidí ty plakáty, nápisy, tak že prost ě n ějaká historie, že se tady něco d ělo. Sice támhleto (ukazuje na „d řevník“) mi p řipomíná m ůj pokus o infoshop, kdy to dopadlo tak, že jsem si tam nakonec sám mezi t ěma časopisama uva řil kafe, dv ě hodiny jsem tam sed ěl a nikdo nep řišel. T ěžko tady n ěco popisovat, když je to v takovémto stavu. “

Ernesto (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Ale pamatuji si na ty mraky d ělání toho d řeva, p řesn ě tady na t ěch schodech. “

Radek (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ No ty už jsou zni čený. “

Ernesto (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Z čeho to jsou zni čený, to už byly dávno p ředtím.“

Honza : „ Na Milad ě jsem žil p ůl roku a šel jsem tam s tím, že tam nebudu chtít dlouho z ůstávat a že bych cht ěl ud ělat jiný barák. Milada se squatovala ve stavu, kdy byla ruina. Nebyla tam zavedená žádná voda ani záchody, zdi byly orvané od kabel ů, šílený prach a moc ps ů. Okolí bylo opravdu ošklivé. Zajímavý projekt byl t řeba Prase, vedle Milady, kde jsem ten poslední p ůlrok za čal d ělat zahradu s těma lidi čkama, se kterýma jsme tam bydleli, tak to bylo nesmírn ě zajímavý, protože jsme si tam p ěstovali

32

raj čátka, starali jsme se o n ějaké to okolí baráku, což se na Milad ě ned ělalo, tam se na to sralo, takže to nep řinášelo zas tak dobrý obrázek. “

Adéla : „Když jsem tam vlezla, tak jsem neznala nikoho a nebylo to moc přív ětivé prost ředí minimáln ě pro m ě, když jsem tam vlezla. Což se vlastn ě dá o čekávat, že každýho, kdo tam vleze, hned nepoplácají po rameni a nevezmou ho mezi sebe, ale jako bylo to moc nep říjemné. P řišla jsem tam s tím, že jsem d říve žila v komunit ě jakýsi a hledala jsem tento život. A p řišla jsem tam s tím, že d ělám tohle a tohle a že to mohu dělat v rámci tohoto baráku, tím n ějakým zp ůsobem v mých o čích pomoci. Je to spíše o tom, že jsem si s většinou lidí nerozum ěla, byla jsem starší než v ětšina tam. Krom ě teda punkcrustový sekci, se kterou jsem si nerozum ěla už z principu, protože m ě nebaví crust a ženský a moc nechlastám. Jako mohla jsem říci sv ůj názor, ale v žádném p řípad ě nebyl žádným zp ůsobem reflektován. Došlo i k tomu, že když jsme si s někým nerozum ěli, tak jsme m ěli i obrovský problém ho vyhodit, tak jsme se hádali a hádali. Všechno to nedorozum ění v ětšinou pramenilo z pochybných záležitostí. Myslím si, že ty lidi tady za čínám poznávat až te ď po n ějakém roce a p ůl. Je to opravdu hodn ě dlouhodobý proces. Pravidla se celkov ě tvo řily v rámci všech lidí, co tam byli. N ějaký ty pravidla by m ěly existovat, dost špatn ě to dopadá, když je to takové hááá hurá. Neexistuje žádný člov ěk, který p řijde člov ěk a řekne, jak to je. Funguje to tak, že když se vyskytne člov ěk, který sere všechny, tak mu řeknou čau. Vícemén ě, když byl hlad, tak si tam ti lidé na Milad ě va řili pro sebe, ale to zas jak kdy, ne vždy to tak bylo. Bylo to podle toho, kdo v té kuchyni zrovna va řil. Elektriku jsme získávali pomocí agregátu, který v ěč ně nefungoval. Milad ě byl p ředevším problém s alkoholem. Do budoucna hodlám alkoholiky řešit, nebu ď prost ě tady, jestli chlastáš. Nesnáším ty ožralý kecy.“

Honza : „Jsem toho názoru, že lidi, kte ří cht ějí d ělat n ějakou osv ětu, tak by m ěli mít vy řešený práv ě tyhle osobní problémy s alkoholem.“

Petr : „Myslím si, že chlast je hrozn ě kontrarevolu ční, protože když se válíš v té kocovin ě, tak p řijde revoluce, tak to nejde..“

Dále m ě velice zajímalo, jak na Milad ě fungoval komunitní zp ůsob života.

Pupush , 2008 (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Otev řená Milada byla, nevim do jaký míry byla až tak otev řená jako tý nejširší spole čnosti, že za tu dobu, co jsem tam byla já se ty akce sm ěř ovaly hodn ě do t ěch subkulturních záležitostí, a ť to

33

byl punk, a ť to byl grind, a ť to bylo tekno nebo n ěco, že jakoby hodn ě ve řejný akce, kam by mohli p řijít lidi jakoby t řeba na n ějaký autorský čtení, nebo na n ějakou výstavu, to tam zas až tolik to tam nebylo a že by tam fungoval n ějakej jako kolektiv, nebo n ějaká fungující komunita se za mý doby jakoby taky nestalo, nebo aspo ň já jsem to cejtila, tak že je to tam hodn ě rozpolcený.“

Adéla : „Ve sm ěru spolupráce lidí na Milad ě se rad ěji nebudu vyjad řovat. Na Milad ě fungovalo pár drobou čkých komunit, n ějak vedle sebe, nebo spolu spíš. Nemyslím si, že Milada byla n ějaká funk ční komunita, ale to je pouze m ůj osobní názor.“

Jirka : „Jo, Milada byla jeden z nejlépe organizovaných v ěcí v Praze, s tím, že tam byli lidé, kte ří m ěli zahrani ční zkušenosti a ti se to tam snažili n ějak zarámcovat na internetu, kam p řišel výsledek n ějakého diskurzu. Takže Adéla z toho mohla mít pocit, že to tam nefungovalo.“

Jak to bylo s životem na Milad ě?

Ernesto (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars): „ Jako zimy, zimy bejvaly fakt jako krušný, ale byly fakt dobrý v tom, že p řes léto jsme byli vždycky rozlítaný n ěkde po Evrop ě, mimo m ěsto, ale v zimě se vždycky člov ěk stáhl do baráku a jak si topil v těch kamnech, tak to m ělo úpln ě parádní atmosféru a lidi se jako spíš scházeli na t ěch pokojích a práv ě jako kecali a popíjeli a tam byla zima fakt jako parádní no, akorát každý ráno byla v tom pokoji jako zase fakt zima no. “

Radek (Tato výpov ěď p řevzata z dokumentu Squat wars):: „ V podstat ě tady prob ěhlo, co se tý če kulturních akcí, tak za tu dobu, co jsem tady byl já, tak desítky koncert ů, pár výstav, p řednášky, workshopy, zárove ň tady probíhaly t řeba setkání t řeba před první v ětší neonacistickou demonstrací v roce 99, která byla po letech jako docela návratem neonacist ů do ulic, tak tady prob ěhla debata asi 50 lidí o tom jakým zp ůsobem vlastn ě té demonstraci čelit.“

Petr : „Vodu jsme zavedli, sice teda až po 10 letech, co byl osquatovaný barák, ale zavedli – ukradli. Jak m ůže n ěkdo ukrást pitnou vodu, to je p řece základní lidská pot řeba, do prdele práce. T řeba v Řecku v ůbec neexistuje krást pitnou vodu. Tam v ědí, že když jim nedají pitnou vodu, tak že tam ti lidé pochcípají. Tady je to jinak, jsou tu přírodní zdroje vody a m ůžeš jít do lesa a nabrat si vodu ze studénky. Zprovoznily jsme

34

20 let nepoužívaný odpady, zavedli jsme hajzl, ud ělali jsme po řádnou kuchy ň. Ješt ě další m ěsíc a m ěli bychom koupelnu s teplou vodou, na bojler, který byl na d řevo. Když cht ěl n ěkdo p řespat, tak tam od toho byla p řespávací místnost, pokud tedy nebyl zrovna koncert, to tam p řespávala ta kapela. Barák jsme m ěli po řád zam čený, kv ůli policajt ům a nezvaných plešatých host ů. Bylo to fakt super, m ěli jsme na té brán ě falešný zámek s řet ězem a otvíralo se prost ě tou bránou. Ten řet ěz kolikrát p řešmikli a nešlo jim to furt otev řít. Žádné té skupince ani nedošlo, jak to opravdu je. Náck ům jsme se pokaždé ubránili v pohod ě, na ty vemeš kameny a ty če a oni ute čnou, s policajtama je to už horší.“

4.2.2.4.3 Vyklizení vily Milada:

4.2.2.4.3.1 Reportáž z Novinky.cz týkající se vyklizení squatu 36

Reportáž byla nato čena krátce po vyklizení squatu Milada.

Reportérka: „Pane starosto, sháním byt, nem ěl byste n ěco?“

Josef Nosek, starosta Prahy 8: „Máme tady n ěco, poj ďte se podívat, tady máme kuchy ňku. Jestli máte chu ť na kávu, tak se m ůžete obsloužit, já jsem tu chu ť ztratil, teda přiznám se. M ůžeme p řejít do p říjemného obývá čku, zde vidíte, to slouží k odpo činku a k relaxaci, pohodlná pohovka, jídelní st ůl. Dokonce v případ ě nouze tu máme i toaletu uprost řed místnosti“

Reportérka: „Koukám, jsme asi v ložnici“

Josef Nosek, starosta Prahy 8: „Ano, tady je jedna hezká ložnice, tady, když bych Vám to odkryl. Zde vidíte separovaný odpad, byla zde asi nádoba na plasty a upozorn ění uklízej po sob ě. Tady vidíte, ložnice je pon ěkud hromadná, ale čistá, zde terárium pro domácího mazlí čka, když byste cht ěli chovat n ěco hezkého.“

Reportérka: „Koukám, stropy nový.“

Josef Nosek, starosta Prahy 8: „Stropy jsou zachovalý a p ůvodní. Zde se m ůžete podívat do druhé ložnice, je malá, útulná, ale p říjemná. Když projdeme ložni čkou, tak

36 11.3.2010, 8:49, http://video.novinky.cz/video/domaci/?videoId=6478&page=2.

35

je tam koutek pro kutila, taková temná komora, kde si m ůžete prohlédnout byte ček. Tady když se podíváte ( pravd ěpodobn ě na chodb ě), tak máme nové zabezpe čovací za řízení, padací dve ře. Kdyby se Vám nelíbil byte ček tady dole, tak se m ůžete podívat, zde tady v prvním pat ře je v podstat ě za řízený byt k užívání. M ůžete se podívat. Zde rovnou vstupujete do obývacího pokoje, kombinovaného s ložnicí, zde je modern ě řešen přístup do obývacího pokoje, velkým vchodem. A tady velmi moderní řešení bydlení naho ře v pat ře a dole obývací pokoj. A tady když se podíváte, máme tu p řipraveno pro domácí mazlí čky, útulný koutek. Zde vidíte pohodlné sezení u okna s krásným výhledem na Vltavskou kotlinu a odpo činkové sezení nad odpoledním čajem. Paní reportérko, berete ho?“

Reportérka: „Myslím si, že není co řešit, je to krásný.“

4.2.2.4.3.2 Rozhovory se squattery

Velice m ě zajímalo, zdali d ům Milada byl opravdu tak špinavý d ům, jak to ukazovala reportáž.

Honza: „Milada pravda nebyl nej čistší barák, nicmén ě d ělali jsme, co jsme mohli. Hlavní problém byl, že, protože se squatovala ve stavu, kdy byla ruina, nebyly tam záchody ani voda, což jsme tam postupem času vybudovali, zdi byly orvané od kabel ů, všude tam byl prach a to okolí bylo složité udržovat v čistot ě, protože pro některé lidi nebylo prioritou mít čisté okolí, jo byl tam bordel.“

Adéla: „Jako ta reportáž po tom vyklizení ta byla úžasná teda. Poté, co tam nab ěhla hromada plešek, ukradli veškerou elektroniku, ukradli veškeré movité v ěci, jako když jsem potom p řišla do mého pokoje, kterej byl hodn ě obyvatelnej a hodn ě v klidu, tak ani jediná v ěc nestála na svém míst ě a to v tom to čili tu reportáž. Záchod uprost řed obýváku a takové ty další srandy, ale ten tam opravdu byl a byl to naprosto vypucovaný záchod a sloužil jako k řeslo. Po tom vyklizení jsem stála na zastávce a tam se n ěkdo s někým bavil, už si teda nepamatuji p řesn ě, jak to bylo. Ale říkali „Dy ť, co to kecaj, že to tam udržujou, dy ť ten barák m ěl všechny okna vymlácený.“ Tak jsem řekla,“tak prosím Vás, myslíte si, že ty lidé tam v zim ě žijí s vymlácenými okny? Nebo si myslíte, že nejd říve ty okna n ěkdo vymlátil a poté se nato čila ta reportáž?“ Takže média odvedla skute čně dobrou práci. Všichni víme jaký pántam s tou reportérkou z primy chodil –

36

starosta. Všichni v ěděli, že ten d ům je squatem více jak 10 let, nebyli jsme rovnoceným partnerem k diskuzi s UIV, ve chvíli vyklizení jsme m ěli napsaný dopis, který byl skrze ob čanského sdružení, který nebyl odeslaný, protože jsme to nestihli, snažili jsme to řešit tedy n ějakou rovnocenou cestou pro n ě, ale bohužel pozd ě no. Ta parti čka, co tam byla při vyklizení tam byla poslední dva roky. D říve to fungovalo prost ě jinak, byl tam pán, který m ěl ob čanské sdružení a komunikoval se sousedama a s UIV. “

Jirka: „To co řeknou v reportáži je pro n ě jako bordel, to co spole čnost chápe jako bordel, tak ta spole čnost na tom squatu nechápe jako bordel, jo, takže bordel je strašn ě relativní, co je a co není bordel. Je to tam jen pár dní a pak se to tam t řeba uklidí, je to o tom nastavení t ěch lidí.“

Honza: „Sami policajti řekli, že není legální vyst ěhovat ten barák, šlo především o to, že když n ěkde žijí 10 let n ějací lidé, tak je protizákonné je jen tak ze dne na den vyst ěhovat, bez upozorn ění t ěch obyvatel, aniž by se to řešilo soudní cestou.“

Petr: „Muselo by se to hnát p řes soud a policie by z toho mohla mít pr ůser, kdyby se to p ředem soudní cestou ne řešilo. Proto si najali bezpe čnostní agenturu a policie akorát slíbila, že jim rozd ělí squattery od agentury.“

Honza: „No jednoho krásného rána jsem se probudil s kocovinou a řekl jsem si, že to bude hodn ě blbej den. Prost ě vzali lidi, které by to bavilo a je to bavilo, nakradli si docela dost slušn ě, fo ťáky, kamery atp. Hlavn ě tam byly xichty, který už párkrát na barák úto čily v minulosti, ale náck ům se nám vždy poda řilo ubránit, ale p ři vyklizení šlo pouze o pasivní odpor.“

Adéla: „Já den p řed tím odjížd ěla ve 4 ráno z Milady k rodi čů m na kole na byt, protože jeli na týden pry č, tak jsem tam ten týden žila a starala jsem se jim tam o kyti čky. A pak mi zavolali lidé z Milady, že je vyklízejí, tak jsem zas sedla na kolo a jela na Miladu, kam jsem p řijela pozd ě. Nemohli jsme si vzít svoje v ěci, nic, to až v 9 ve čer, kdy jich p ůlka byla vyházená oknem ven. Málo mi toho zbylo, ale n ěco jo.“

Petr: „To, že jsme se tam mohli vrátit, jsme si vyjednali s tím Kocábem práv ě, řekli jsme, že slezem z té st řechy, ale že chceme jednání o náhrad ě bydlení a že chceme zp ět naše v ěci. Takže to on zajistil a tak ty lidi z té st řechy slezli.“

37

Adéla: „No bylo nás tam cca 20 lidí, brali nás tam po dvou, odvedli nás do pokoje, vzali jsme si pár v ěci a zas hned ven. Na Miladu se dá te ď dostat, tak že p ůjdeš ve čer v černém hábitu. Jednou jsme tam cht ěli jít s kamarádkou, vyv ěsit si tam maturitní vysv ědčení a dát cigárko, potkali jsme sousedovic ženu, tak jsme jí řekli, že tam jdeme jen na cigáro, pokecat si atp. Ona hned „nee neexistuje“ a už volala policii. Soused, ten zatím získal po vyklizení záhadným zp ůsobem ty prostory Milady, ud ělal si ob čanské sdružení, které se jmenuje SOS – sousedé okupované squatem a je pravd ěpodobn ě rovnocenným partnerem k diskuzi s UIV. Zná se s policajtama, na psy nám vytahoval pistoli, no prost ě je fakt zmrd. Má jednu ruku kratší a asi z toho má velký komplex a je opravdu nechutnej tenhle člov ěk.“

Filip: „Pracoval jsem s jedním hákošem, kterému to ráno před vyklizením zavolali n ějaký ty lidi z agentury. P řijel pro n ěj, vyhodil ho p řed Miladou, dal mu ty č do ruky, seznámil ho s ostatníma a šli to tam vymlátit. Posléze na to nato čili tu reportáž.“

Petr: „Zpo čátku jsme m ěli domluvené n ějaké scéná ře, když k tomu vyklizení dojde. Lidé za čali hodn ě zmatkovat. M ěli jsme domluvený, jak bude probíhat evakuace, zapomn ěli zjistit, kdo na n ě úto čí, pro č na n ě úto čí a jak se proti nim efektivn ě bránit. První lidé se psi a ti, co cht ěli jít hned ven, se m ěli shromáždit ve spole čenské místnosti. Další krok m ěl být na schodech, kde se zjiš ťovalo, kdo úto čí.“

Honza: „Hlavní problém byl, že valná v ětšina lidí se probudila, až když byly pod barikádou a řezali barikádu.“

Petr: „Ten, co se vzbudil jako první, tak místo toho, aby šel a vzbudil ostatní, tak šel a vypadnul z baráku, bez jakéhokoli poplachu, či toho, aby zamknul m říž p řed tím. Což kdyby se ud ělalo, tak by to ty nácky zdrželo, byl by čas na zabarikádování oken, zjistit, kdo proti tob ě stojí, atp. To kdyby tam prob ěhlo, tak by se tomu dalo ubránit. Ty lidi, se stáhli na st řechu, kam se šlo bohužel jako první, bez vody, bez jídla. Chyb ěl ten strategický bod a to jsme se n ěkolikrát sešli, abychom domluvili, co d ělat v takové situaci.“

4.2.2.4.4 Prostory v Truhlá řské ulici

Náhle po vyklizení vily Milady se díky ministrovi pro lidská práva Petru Kocábovi ozval majitel prostor ů v Truhlá řské ulici 11 – Petr Svinka a squatter ům pronajal celkem 3 byty a sklepní prostory.

38

„Skupina alternativc ů bude mít v dom ě, který je nyní z v ětší části prázdný, k dispozici celkem t ři byty a také sklepní prostory.“

„Mají smlouvu na dobu neur čitou za symbolické nájemné jednu korunu měsí čně, samoz řejm ě budou po dohod ě platit za energie, vodu, elekt řinu a plyn,“ potvrdil majitel objektu Petr Svinka.“ 37

Squatter ům byly byty se sklepními prostory pronajaté na p ůl roku, ale možná i na dva roky. Délka doby jejich pobytu se bude odvíjet od toho, kdy za čne rekonstrukce objektu v Truhlá řské ulici 11, kterou majitel plánuje. Sklepní prostory byly squatter ům pronajaty p ředevším kv ůli tomu, aby m ěli, kde po řádat kulturní akce.

V příloze naleznete program akcí, které se konaly v Únoru 2010.

V příloze naleznete rozhovor s jedním ze sou časných soused ů squatter ů.

4.2.2.4.4.1 Reportáž ze zpravy.idnes.cz o prostorech v Truhlá řské ulici 38

Petr Svinka, majitel domu: „Jedná se o klasický bytový d ům na Praze 1, který je uživatelsky funk ční, jsou to byty 2. – 3. kategorie, z čehož my tam máme zhruba 12 byt ů prázdných. P říprava projektu nám potrvá minimáln ě ješt ě, já nevím p ůl, t řičtvrt ě roku, takže do té doby než bude vydáno stavební povolení a zapo čnou n ějaké stavební práce na rekonstrukci toho objektu, jeho výstavb ě, jsem poskytl tento objekt tady přítomným, po dohod ě s panem ministrem, p řičemž chci podotknout, že stran squatter ů je tady záruka, že se budou chovat slušně, objekt budou užívat k účelu, ke kterým slouží. Krom ě toho požadavek squatter ů také byl na jejich vlastn ě performance, a ť už hudební, nebo výstavy alternativní, atd. K tomu vlastn ě jsme také mohli vyjít vst říc, protože v objektu se nachází velmi zajímavé sklepní prostory.“

37 11.3.2010, 20:49 http://czechtek.bloguje.cz/796902-behem-vyklizeni-milady-byla-napadena-anglicka- squaterka-pravo.php.

38 12. 3. 2010, 11:47 http://zpravy.idnes.cz/podivejte-se-jak-videl-squat-milada-fotograf-mf-dnes-fhu- /domaci.asp?c=A090704_134643_domaci_cen.

39

Jan N ěmec, mluv čí squatter ů: „Po prvé v historii s námi bylo jednáno jako rovný s rovným. My si toho vážíme, d ěkujeme panu ministru za pochopení a d ěkujeme za to, že nám zprost ředkoval kontakt tady s majitelem tady této nemovitosti. My jsme se domluvili tady s panem majitelem, že to budeme užívat tak k čemu je ten d ům ur čen a jelikož on nám vyšel vst říc, tak nevidím d ůvod, pro č bychom mu my vst říc nevyšli.“

Michael Kocáb, ministr pro lidská práva: „Já doufám, že to bude inspirací, jak soukromí majitelé pomáhají lidem, kte ří jsou v nouzi, t řeba ve v ěci bydlení a jinak. Já doufám, že to bude inspirací pro naši spole čnost, jak si pomáhat na všech možných úrovních, protože my jsme z té totality zvyklí na jediný koncept – vláda všechno za řídí. Vláda nás vodí za ru čičky. Tak takhle to není, tady jste vid ěli, jak jako si ob čanský sektor v podstat ě vy řešil tu v ěc mezi sebou. Já jsem rád, že jsem tomu mohl jenom lehce dopomoci a p ředstavuji si, že se tento zp ůsob řešení ujme.“

Další rozhovor panem Petrem Svinkou naleznete v příloze.

4.2.2.4.4.2 Jak squatte ři hodnotí prostory v Truhlá řské ulici

Jak squatte ři prostory v Truhlá řské ulici 11 hodnotí? Pro č tyto prostory p řijali?

Petr: „No tak tady není žádné místo.“

Adéla: „Nazvala bych to spíše jako takovou p řestupní stanici, pot řebovali jsme n ěkam odvézt ty v ěci z Milady, pot řebovali jsme n ěkde existovat zimu.“

Petr: „Pot řebovali jsme také d ělat tu kulturu a hlavn ě jsme vnukli život tomuhle opušt ěnýmu baráku. Jsme tu jak v zoologický, každý se na nás chodí dívat. Bydleli tu 3 rodiny, minulý týden u nás byli i na ve čeři.“

Adéla: „P řišli jsme sem, domluvili jsme se s nimi, nep řinesli jsme jim žádnou sousedskou tíhu od minulých obyvatel. Jedeme na vlastní triko a myslím si, že to funguje. Se sousedy jsme domluvený, tak aby veškeré aktivity pro n ě nebyly p řít ěží, když po řádáme koncert, tak v 10 kon číme a je to ok. Celé prostory jsou neku řácké, takže se kou ří jen v byt ě. Byli jsme sem nast ěhovaný za ú čelem, abychom ty lidi vyhnali a oni z toho byli hotoví samoz řejm ě, protože p ředpokládali, že ten ú čel naplníme, který jsme ovšem nenaplnili. A ani se nenaplní. Ano, stali jsme se nástrojem pana majitele na

40

nějaký vyhození soused ů, tak jsme se rozkoukali a uv ědomili jsme si, v jaké jsme situaci a nesmíme dopustit, abychom se tím nástrojem opravdu stali. Beru to tu jen jako takovou p řestupní stanici, dle m ě minimáln ě dokava ď neskon čí soud z Albertova, tak nemá cenu, n ěkam nabíhat a zase squatovat a skákat po st řechách a nechat se zav řít. Má cenu nejd říve po čkat, či se domlouvat s majiteli.“

4.2.2.4.5 Co je s prostory bývalého squatu dnes?

Reportáž Ivana Lukáše o tom, jak bude s prázdným domem Milada, naloženo. 39

Reportér: „Dát vilu Milada klubu turist ů, nebo Univerzit ě Karlov ě, to byly dv ě varianty, mezi nimiž se rozhodovala ministryn ě školství, nakonec zvolila tu druhou.“

Miroslava Kopicová, ministryn ě školství: „V 70. – 80. letech se po čítalo, že tam bude stát kampus, jak víte, stojí tam koleje a menza a já myslím, že je to místo, které se Karlov ě univerzit ě dob ře hodí.“

Reportér: „Zchátralou vilu, která byla už jednou vymazána z katastru nemovitostí a ur čena ke zbourání, obývali squatte ři p řes 10 let. Loni v lét ě je policie donutila Miladu po tahanicích opustit. Od té doby je prázdná, rekonstrukce by stála miliony i p řesto o ni univerzita Karlova stojí.“

Václav Hájek, mluv čí UK: „Fakulty mají nedostatky výukových prostor, souvisí to samoz řejm ě i t řeba s po číta čovými u čebnami, se zázemím knihovnami atd. Takže by to měly být prostory, které souvisí p římo s výukou. Vila a pozemky by m ěly p řipadnout dv ěma fakultám – Humanitních studií a Matematicko - fyzikální. Její d ěkan by ale vid ěl využití vily nap říklad jako ubytovnu pro zahrani ční doktorandy. “

Zden ěk N ěme ček, d ěkan fyzikální fakulty UK: „Takováhle vila po rekonstrukci by byla úpln ě ideální objekt.“

Reportér: „Univerzita ale zatím neví, jestli nebude výhodn ější Miladu zbourat a na pozemku postavit úpln ě novou budovu, po čká, až ji dostane a posoudí její stav. Kdy a

39 12. 3. 2010, 11:46 http://www.ct24.cz/regionalni/80576-karlova-univerzita-zrejme-ziska-byvale- squatty-milada-a-miluska/video/1/.

41

vůbec jestli za čne rekonstrukce vily Milada, tak zatím není jasné. Univerzita Karlova předpokládá, že jí p řevezme zhruba za p ůl roku. Ivan Lukáš Česká televize.“

4.2.2.5 Pokus o obsazení domu v ulici Apoliná řská 1/ Na slupi 8, Praha 2 Následn ě po vyklizení vily Milada se za čaly konat r ůzné demonstrace. Jednou takovou squatterskou akcí byl i Týden nep řizp ůsobivosti, který se konal 12.9. - 19. 9. 2009 a byl odstartován obsazením domu bývalých lázní na rohu Apoliná řské ulice a ulice Na slupi. Squatte ři se sešli na Palackém nám ěstí, kde zhlédli performance o tom, jak se squatuje nový d ům. Poté se dav vydal sm ěrem k vyšehradskému nádraží, o kterém se říkalo, že by práv ě tento d ům m ěl být novým squatem, ale část squatter ů se od davu odpoutala a obsadila d ům v Apoliná řské ulici, který se nachází pouze o pouhý blok od nádraží Vyšehrad. Akce byla zpo čátku nahlášena jako nenásilná a po řadatelé stále do megafonu opakovali, že p ři napadení, je d ůležitý pouze pasivní odpor. Poté squatte ři p řizvali další lidi, aby se k nim p řidali do objektu, což n ěkte ří u činili a poté se za čala zapojovat i policie a všechny za čali vytla čovat z ulice. Squatte ři tvrdí, že celá tato akce byla ze strany policie násilná, a že zákrok policie byl bezd ůvodný a brutální.

„"Na policii jsme neúto čili a po nikom nic neházeli. Celou záminkou k násilí bylo to, že jsme prost ě jen necht ěli odejít," cituje jednu z rozehnaných demonstrantek Iniciativa Freedom Not Fear.

"Kolem létaly d ělbuchy. M ě spolu s dalšími natla čila policie do prostoru, odkud se už nedalo ustupovat. Zblízka mi nast říkali do o čí pep řák a ven jsem si musel projít kolem řady policajt ů, od každého jsem dostal ránu," doplnil další z demonstrant ů.

S tím ale nesouhlasí mluv čí pražské policie Tomáš Hulan. "Nemyslím, že byl zákrok brutální. Ú častníci byli mnohokrát vyzváni, aby upustili od protiprávního jednání, vždy s upozorn ěním, že pokud neuposlechnou, m ůže proti nim policie zakro čit," řekl Hulan iDNES.cz.“

Podle n ěj za čala policie lidi vytla čovat ze silnice až poté, co na žádnou výzvu nereagovali. "V tu chvíli ale za čali demonstranti policisty atakovat. Sám jsem byl na míst ě a vid ěl jsem vzduchem létat láhve," doplnil Hulan.

Policie sice použila výbušky, údajn ě ale nemohly nikoho zranit. Iniciativa naopak uvádí příklad dívky, které práv ě výbuška poranila oko.

42

"Policie opakovan ě v rozporu s instrukcemi výrobce vhazuje zásahové výbušky do bezprost řední blízkosti osob a riskuje jejich zran ění," tvrdí aktivisté.

"Celkem jsme zadrželi sto lidí, evidujeme 72 p řestupk ů a t ři osoby jsou obvin ěné pro útok na ve řejného činitele," shrnul na ve černí tiskové konferenci mluv čí policie Tomáš Hulan.“ 40

4.2.2.5.1 Výpov ěď p římých ú častnic pro idnes.cz 41

Squatterka 1.: „My jsme byli zat čeni v několika skupinách, ta skupina, ve které jsem byla já, tak nám bylo řeknuto, a ť se položíme na zem, nechali nás tam ležet, řekla bych asi 20 minut nebo p ůl hodiny, pak n ěkteré lidi za čali p ředvád ět, posléze jim tam dovolili stát a nastupovali jsme do policejních vozů, pak jsme byli p řevezeni na Bartolom ějskou.“

Squatterka 2.: „M ě když zadrželi, tak jsme byli p ůvodn ě jako zeza čátku nuceni stát, jako zase klasika, čelem ke zdi, ruce nahoru, čekaly jsme asi hodinu, než p řijde sle čna, která je schopná nám jakoby ud ělat osobní prohlídku, což jakoby páni nem ůžou. Potom jsme byli dáni do antonu, p řivezeni sem, kde jsme taky jako docela dlouhou dobu čekali, pak jsme byli odvedeni dol ů, kde jsem zase klasika, čelem ke zdi, kde jsme také čekali n ěkolik hodin. V ůbec nám ne řekli, pro č tam jsme, co se s náma bude dít, žádný obvin ění, nic. Pak nás zav řeli do cel, kde ješt ě než nás tam zav řeli, tak nás nechali podepsat papíry, co jakoby m ůžeme v rámci toho zat čení obdržet, jako t řeba p řikrývky na spaní, jídlo, hygienický pot řeby. Nic z toho se nám za celou dobu nedostalo.“

Reportérka: „Te ď je půl druhé, vy jste tady venku p řed služebnou Na Perštýn ě, z čeho jste byly obvin ěny?“

Squatterka 2.: „ Z přestupku neuposlechnutí výzvy, v ětšina z nás.“

40 15.3.2010, 6:25, http://zpravy.idnes.cz/squateri-si-stezuji-na-brutalnost-zasahu-policie-to-odmita-p4l- /praha.asp?c=A090913_151402_praha_js.

41 15.3.2010, 6:44, http://video.idnes.cz/?idvideo=V090913_144905_tv-zpravy_dre.

43

4.2.2.5.2 Postih squatter ů z Apoliná řské

Squattery, které byli na st řeše domu, tak zhruba v po čtu 24 lidí, nekladoucích odpor, byli vyvedeni z budovy. Policie taktéž zadržela reportéra idnes.cz, Pavla Eichlera, který po výzv ě policie dobrovoln ě vyšel z domu.

„"Pavel Eichler je opravdu naším spolupracovníkem. Redakce ho vyslala na tuto akci jako zpravodaje a využívala jeho informací," reagoval na událost ředitel iDNES.cz. Jaroslav Kábele.

"To, že byl obvin ěn, neznamená, že je vinen. Máme prozatím málo informací o tom, co mu policie dává za vinu, ješt ě jsme s ním nemluvili," dodal Kábele. Právníci vydavatelství MAFRA se již p řípadem zabývají a budou se snažit, aby m ěl Eichler u soudního lí čení svého advokáta.

Reportér iDNES.cz je v cele p ředb ěžného zadržení. M ěl nárok na jeden telefonát, do redakce nevolal. Má nedostupný mobil a není možné se s ním spojit. "S noviná řem bude nakládáno stejn ě jako s ostatními zadrženými," řekl iDNES.cz mluv čí pražské policie Tomáš Hulan.

"Celkem jsme zadrželi sto lidí, evidujeme 72 p řestupk ů a 3 osoby jsou obvin ěné pro útok na ve řejného činitele," shrnul akci mluv čí pražské policie Hulan.“ 42

Jak proti squatter ům, tak proti zadrženému noviná ři, bude zahájeno trestní z řízení, přičemž jsou podez řeni z porušení práva k bytu a nebytovým prostor ům. Všem zadrženým hrozí až 2 roky v ězení.

42 15.3.2010, 6:52, http://zpravy.idnes.cz/policie-zadrzela-24-squatteru-z-albertova-a-reportera-idnes-cz- put-/krimi.asp?c=A090913_080921_praha_js

44

4.2.2.5.2.1 Soud squatter ů z Apoliná řské

U obvodního soudu pro Prahu 2 se o rozsudku squatter ů rozhodlo ve zkráceném přípravném z řízení. 43 Odsouzeno bylo 22 squatter ů. Jeden byl zprošt ěn viny, 9 squatter ů dostalo podmínku a 13 z nich bylo odsouzených k ve řejn ě prosp ěšným pracím. Mezi zadrženými byli i 3 cizinci, kte ří byli vyhošt ěni z ČR. Ovšem 15 squatter ů odmítlo rozsudek a odvolali se. Každý ze squatter ů u soudu pronesl jejich záv ěre čnou řeč, která byla obhajobou squattingu. Obhájce squatter ů uvedl, že squatte ři se pouze snažili zabránit majiteli domu v Apoliná řské ulici, aby páchal trestní činnost, protože nechal chátrat památkov ě chrán ěnou budovu. Celá akce tady m ěla být pouze demonstrací. Přelí čení bylo tohoto ze dne 3. 12. 2009 odloženo na 7. 1. 2010.

7. 1. 2010 - „Šest z nich dostalo dvoum ěsí ční podmínku s ro čním odkladem. Čty ři sto hodin a další dva osmdesát hodin prosp ěšných prací. T ři cizinci dostali také podmínku a navíc vyhošt ění.“ 44 Takže tresty jsou stejné jako ty p ředešlé, kv ůli kterým se squatte ři odvolali.

43 Zkrácené p řípravní z řízení- dovoluje aby soud rozhodl o osudech trestanců do dvou dn ů po zadržení.

44 15.3.2007, 7:59, http://zpravy.idnes.cz/prazsky-soud-rozhoduje-o-osudu-squateru-z-albertova-p0c- /krimi.asp?c=A100107_104716_krimi_cen

45

V. Názory ve řejnosti

5.1 Dotazník

DOTAZNÍK: SQUATTING

METODICKÉ POKYNY, ZÁKLADNÍ INFORMACE

1. Cíl: Cílem výzkumu je zjistit, jaké informace o squattingu lidé získávají, jaký postoj k tomuto hnutí mají, a jak squatte ři na ve řejnost p ůsobí. 2. Respondenti pro tento výzkum jsou vybráni z různých cílových skupin. 3. Definice základních pojm ů: V dotazníku jsou použita cizí slova, proto je zde uvedeno jejich stru čné vysv ětlení. Squatting : Pojmem squatting rozumíme neoprávn ěné obsazování prázdných byt ů. Squatting provozují p ředevším levicoví aktivisté a p říslušníci kulturních proud ů s krajní levicí spjatých. Cílem squattingu je zpravidla upozornit na bytovou situaci a bytovou politiku. Squatte ři: Lidé, kte ří squatting provozují. Squat : Dům, ve kterém squatte ři bydlí. 4. Uspo řádání dotazníku: Dotazník se skládá ze dvou částí: část první slouží k získání n ěkterých osobních údaj ů respondenta. Je možná pouze jedna odpov ěď . Odpov ědi je nutno ozna čit křížkem, či zakroužkovat. Část druhá slouží k zjišt ění o vaší informovanosti, co se squattingu tý če, jak na vás squatte ři působí a ke zjišt ění vašeho postoje k tomuto hnutí. V otázkách 2,3,4,5,6, 9,10,11 v druhé části je možné odpov ěď vepsat. Ve v ětšin ě otázek je možná vždy jen jedna odpov ěď , krom ě otázek 1,7,8 a 9 v druhé části.

46

Část I. : Informace o dotazované osob ě

1. Pohlaví: a) Žena b) Muž

2. Věk:

a) 16 – 20

b) 21 – 25

c) 26 – 30

d) 31 – 40

e) 41 – 50

f) 51 a více let

3. Nejvyšší dosažené vzd ělání:

a) Základní

b) St ředoškolské

-s maturitou

- bez maturity

c) Vyšší odborná škola

d) Vysokoškolské

47

Část II. : Informace, které o squattingu získáváte, jak na vás squatte ři p ůsobí a jaký máte postoj k tomuto hnutí

1. Co všechno dle vašeho názoru squatting zahrnuje?

a) Obsazení prázdného domu za ú čelem pózy a za ú čelem zviditeln ění

b) Obsazení prázdného domu za ú čelem n ějaké angažovanosti a budování centra alternativní kultury (po řádání koncert ů, p řednášek, poskytnutí prostor ů pro amatérská divadelní p ředstavení či pro um ělce)

c) Obsazení prázdného domu za ú čelem sch ůzek pro narkomany

d) Obsazení prázdného domu za ú čelem p řezimování bezdomovc ů

e) Obsazení prázdného domu z důvodu řešení sociální situace

f) Obsazení prázdného domu z d ůvodu vyjád ření protestu proti bytové politice

2. Jak jste se o squattingu dov ěděl(- a)?

a) V médiích

b) Měl (-a) jsem squattery za sousedy

c) Od p řátel

d) Po prvé jsem se s tímto pojmem setkala prost řednictvím tohoto dotazníku

e) Jinak ( prosím uve ďte ) ………………………………

3. Při jaké p říležitosti jste se s tímto hnutím setkal ( - a) poprvé?

a) Vyklizení n ějakého squatu

b) Obsazení prázdného domu squattery

c) Při konání n ějaké demonstrace

d) Jinak ( prosím uve ďte ) ………………………………

48

4. Jak jste zhodnotil ( -a) squatting p ři získání prvních informací?

a) Hnutí m ě zaujalo

b) Nezajímalo m ě to

c) Naprosto negativn ě, žádná pozitiva jsem na tom nevid ěl ( - a)

d) Jinak ( prosím uve ďte ) ………………………………

5. Probudilo toto hnutí u vás zájem k získávání dalších informací?

a) Ano, ( důvod prosím uve ďte ) ………………………………

b) Ne, ( důvod prosím uve ďte ) ………………………………

6. Co si myslíte o podstat ě squattingu?

a) Souhlasím s tím, ( důvod prosím uve ďte ) ………………………………

b) Nesouhlasím s tím, ( důvod prosím uve ďte ) ………………………………

c) Nemám vyhran ěný názor

7. Jaký je váš názor na život squatter ů?

a) Tito lidé se o domy, které jim právn ě nenáleží, starají a udržují je v čistot ě

b) Jsou to pouhý bezdomovci a narkomani, kte ří žijí ve špín ě a lidé na okraji spole čnosti

c) Jsou to lidé, kte ří na sebe cht ějí strhnout pozornost

d) Tito lidé se snaží prost řednictvím ilegálního obsazení domu poukázat na bytovou politiku

e) Pouze nemají kde složit hlavu, a proto ukradnou d ům, za který neprávem bojují

f) Je to ostuda naší spole čnosti

g) Snaží se poukázat na to, že žít se dá i jinak

49

8. Jak si myslíte, že se squatte ři živí?

a) Mají stálou práci

b) Mají brigády, náhodně si p řivyd ělávají dle pot řeby

c) Nevyd ělávají si, kradou

d) Nevyd ělávají si, žebrají

e) Nevyd ělávají si, vybírají kontejnery

9. Z jakých řad dle vašeho názoru squatte ři pocházejí?

a) Z řad pracujících a lidí žijících spo řádaným životem

b) Z řad narkoman ů

c) Z řad bezdomovc ů

d) Z řad d ětí, které mají bohaté rodi če

e) Z řad student ů

f) Z řad cizinc ů a p řist ěhovalc ů

g) Z řad jiných lidí ( prosím uve ďte ) ………………………………

10. Navštívil (-a) jste n ěkdy n ějaký squat?

a) Ano ( prosím uve ďte p řípadn ě jaký a pro č) ………………………………

b) Ne (prosím uve ďte pro č) ………………………………

11. Mohl ( - a) byste být squatterem?

a) Ano ( důvod prosím uve ďte ) ………………………………

b) Ne ( důvod prosím uve ďte ) ………………………………

50

5.1.1 Výsledky výzkumu Squattingu

Zvolila jsem celkem 50 respondent ů, kte ří byli z řad v ězňů , student ů, pracujících, ale i nepracujících lidí. Otázky jsou do grafu zpracovány z hlediska celkového po čtu respondent ů a jejich pohlaví.

U n ěkterých otázek bylo možné zvolit více odpov ědí.

Část I. : Informace o dotazované osob ě

1. Pohlaví respondent ů:

a)Ženy 23

46% Ženy

54% Muži b)Muži 27

2. Věk respondent ů

Ženy Muži a)16 – 20 4 4

b)21 – 25 3 8

c)26 – 30 4 4

51

d)31 – 40 7 8 Ženy:

e)41 – 50 3 3 a) b) c) d) e) f)

9% 17% f)51 a 2 0 13% více let 13% 31%

17%

Muži:

a) b) c) d) e) f)

0%

11% 15%

30% 29%

15%

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) f) 4% 12% 16%

30% 22%

16%

52

3. Nejvyšší dosažené vzd ělání respondent ů:

Ženy Muži Ženy: a)Základní 5 9 a) b) c) d) e) b)St ředoškolské 11 11 22% 22% -s maturitou 0% 8% c)St ředoškolské 2 3 48%

- bez maturity d)Vyšší odborná 0 0 Muži: škola e)Vysokoškolské 5 4 a) b) c) d) e)

15% 0% 11% 33%

41%

Muži i ženy:

a) b) c) d) e)

18% 0% 28% 10% 44%

53

Část II. : Informace, které o squattingu získáváte, jak na vás squatte ři p ůsobí a jaký máte postoj k tomuto hnutí

1. Co všechno dle vašeho názoru squatting zahrnuje?

Ženy Muži a)Obsazení 11 10 prázdného domu za Ženy: účelem pózy a za účelem zviditeln ění b)Obsazení 2 7 a) b) c) d) e) f) prázdného domu za účelem n ějaké 15% 24% angažovanosti a 24% 4% budování centra 22% alternativní kultury 11% (po řádání koncert ů, přednášek, Muži: poskytnutí prostor ů pro amatérská divadelní a) b) c) d) e) f) představení či pro 10% um ělce) 21% 21% c)Obsazení 10 9 14% 15% prázdného domu za 19%

účelem sch ůzek pro narkomany d)Obsazení 5 7 prázdného domu za

54

účelem Ženy a muži: přezimování bezdomovc ů e)Obsazení 11 10 a) b) c) d) e) f) prázdného domu 13% z důvodu řešení 22% 22% sociální situace 10% 13% 20% f)Obsazení 7 5 prázdného domu z důvodu vyjád ření protestu proti bytové politice

2. Jak jste se o squattingu dov ěděl(- a)?

Ženy Muži a)V médiích 19 13 Ženy: b)M ěl (-a) jsem 0 1 squattery za sousedy 4% a) b) c) d) e) c)Od p řátel 2 4 4% 9% 0% d)Po prvé jsem se 1 3 s tímto pojmem 83% setkala prost řednictvím tohoto dotazníku e)Jinak ( prosím 1 6 uve ďte )

55

Muži:

a) b) c) d) e)

22% 48% 11%

15% 4%

Ženy i muži:

a) b) c) d) e)

14% 8%

12% 64% 2%

Jak:

Ženy Muži a)V Praze p ři 1 0 Ženy: stávce, poté ve zprávách a na internetu a) b) c) d) b)P řátelé 0 3 0%0% 0% c)Squat jsem 0 2 100% navštívil d)Jsem squatter 0 1

56

Muži:

a) b) c) d)

17% 0%

50% 33%

Ženy i muži:

a) b) c) d)

14% 14%

29% 43%

3. Při jaké p říležitosti jste se s tímto hnutím setkal ( - a) poprvé?

Ženy Muži a)Vyklizení 8 4 Ženy: nějakého squatu b)Obsazení 6 8 prázdného domu a) b) c) d) squattery

30% 35% c)P ři konání n ějaké 2 3 26% demonstrace 9%

57

d)Jinak ( prosím 7 12 Muži: uve ďte )

a) b) c) d)

15%

44% 30%

11%

Ženy i muži:

a) b) c) d)

38% 24% 28%

10%

Jak:

Ženy Muži a)V mediích 3 1 Ženy: b)V dokumentárním 1 0 0% po řadu objas ňující a) b) c) d) e) f) g) h) vznik a podstatu 0% 0% 0% squattingu 29% 43% c)Při návšt ěvě 1 2 14% squatu 14% d)Osobn ě jsem se 2 0

58

nesetkal Muži: e)Prost řednictvím 0 3 dotazníku 8% a) b) c) d) e) f) g) h) f)Od p řátel 0 4 8% 0% 15% 15% g)Nevzpomínám si 0 2 0% 31% 23% h)Při práci 0 1

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) f) g) h) 5% 10% 20%

5% 20% 15% 15% 10%

4. Jak jste zhodnotil ( -a) squatting p ři získání prvních informací?

Ženy Muži a)Hnutí m ě zaujalo 2 8 Ženy:

a) b) c) d) 6% b)Nezajímalo m ě to 4 2 12%

38% c)Naprosto 14 14 44% negativn ě, žádná pozitiva jsem na tom nevid ěl ( - a)

59

d)Jinak ( prosím 3 3 Muži: uve ďte )

a) b) c) d) 11%

30% 52% 7%

Ženy i muži:

a) b) c) d)

18%

21% 11% 50%

Jak:

Ženy Muži a)Chápu ob ě 1 0 Ženy: strany, ale jsem spíše proti 0% b)Nenašel jsem 1 0 a) b) c) d) e) f) smysl tohoto hnutí, 0% 0% ani jsem 33% 34% nepochopil názory 33% squatter ů c)Necht ěl bych tak 1 0

60

žít Muži: d)Nová móda lidí 0 1 0% e)Vybou řit se v 0 1 a) b) c) d) e) f) mládí 0% 0% f)Jiný zp ůsob 0 1 33% 34%

života 33%

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) f)

17% 16%

17% 16%

17% 17%

5. Probudilo toto hnutí u vás zájem k získávání dalších informací?

Ženy Muži a)Ano, ( důvod 2 8 Ženy: prosím uve ďte ) b) Ne, ( důvod 21 19 prosím uve ďte ) a) b) 9%

91%

61

Muži:

a) b)

30% 70%

Ženy i muži:

a) b)

20%

80%

Důvod:

Ženy Muži a)Ano – Žijí jinak 1 1 než já b)Ano – Před 1 1 vytvo řením negativního postoje jsem cht ěl získat co nejvíce informací o těchto lidech a jejich protistranách c)Ano- Neplatí 0 1 nájem, tak jsem se

62

cht ěl p řiu čit Ženy: d)Ano- Z d ůvodu 0 1 a) b) c) d) e) sociální politiky f) g) h) ch) i) j) k) l) m) n) 0% e)Ano- Mám 0 1 0% 4% 0% spoustu informací 0% 5% 0% 0% f)Ano- Zajímaví 0 2 31% lidé 31% g)Ano- Důvod 0 1 4% neuveden 4% 13% 4% h)Ne- nemám 7 14 4% zájem k získávání dalších informací ch)Ne- Téma se mě 3 0 netýká Muži: i)Ne- Nevidím 1 0 a) b) c) d) e) v tom význam f) g) h) ch) i) j)Ne- Mám svých 1 0 j) k) l) m) n) starostí dost 3% 4% 0% 4% 3% 4% k)Ne- Nikdy 1 0 0% 0% 15% 4% squattery 0% 0% nepochopím, že jim 7% jde o to, aby domy 4% nechátraly, a sami 52% tam žijí ve špín ě l)Ne- necht ěla bych 1 0 tak žít m)Ne- Důvod 7 4

63

neuveden n)Ne- Paraziti 0 1 Ženy a muži: spole čnosti a) b) c) d) e) f) g) h) ch) i) j) k) l) m) n)

0% 2% 4% 2% 4% 2% 23% 4% 2%

2% 2% 2% 2% 6%

43%

6. Co si myslíte o podstat ě squattingu?

Ženy Muži a)Souhlasím s tím, 0 5 Ženy: (důvod prosím uve ďte ) a) b) c) 0% b)Nesouhlasím 14 11 s tím, ( důvod prosím 39% 61% uve ďte ) c)Nemám vyhran ěný 9 11 názor

64

Muži:

a) b) c)

18% 41% 41%

Ženy i muži:

a) b) c)

10%

40% 50%

Důvod:

Ženy Muži a)Ano- Je to 0 4 Ženy: správné a) b) c) d) e) f) ů b)Ano – D vod 0 1 g) h) ch) i) j) k) neuveden 0% 0%0% 0%

7% c)Ne- Uniká mi 1 0 22% 7% hlubší význam 14% 7% d)Ne- Jsou to 1 2 7% vyžírky spole čnosti 7% 29% e)Ne- Spíše s tím 2 0 nesouhlasím, ale

65

nevidím to úpln ě Muži: černobíle a) b) c) d) e) f) f)Ne- Obsazují 4 4 g) h) ch) i) j) k) domy, které jim nepat ří 13% g)Ne- nep řijde mi 1 0 25% moc ú čelné, že 13% tímto zp ůsobem 6% 6% ě 0% cht jí upozornit na 0% 0% bytovou politiku 0% 12% 25% h)Ne- je to pouze 1 0 0% snaha o zviditeln ění ch)Ne- 1 0 ě zam stnávají tím Ženy a muži: moc lidí ze státní správy a) b) c) d) e) f) g) h) ch) i) j) k) i)Ne- důvod 3 1 neuveden

7% 14% j)Ne- Omezování 0 2 7% 3% soukromého 3% vlastnictví 13% 10% k)Ne- existuje 0 2 3% mnoho zp ůsob ů 3% 7% trávení volného 3% 27% času

66

7. Jaký je váš názor na život squatter ů?

Ženy Muži a)Tito lidé se o domy, 1 5 Ženy: které jim právn ě nenáleží, starají a a) b) c) d) e) f) g) udržují je v čistot ě 2% 5% b) Jsou to pouhý 8 7 12% 19% bezdomovci a narkomani, kte ří žijí 26% ě ve špín a lidé na 31% okraji spole čnosti 5% c) Jsou to lidé, kte ří 13 6 na sebe cht ějí strhnout pozornost Muži: d) Tito lidé se snaží 2 3 ř prost ednictvím a) b) c) d) e) f) g) ilegálního obsazení domu poukázat na 20% 12% bytovou politiku 8% 17% e) Pouze nemají kde 11 8 20% 15% složit hlavu, a proto 8% ukradnou d ům, za který neprávem bojují f) Je to ostuda naší 5 3 spole čnosti g)Snaží se poukázat na 2 8 to, že žít se dá i jinak

67

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) f) g)

12% 8%

10% 18%

23% 23% 6%

8. Jak si myslíte, že se squatte ři živí?

Ženy Muži a)Mají stálou práci 0 2 Ženy: b) Mají brigády, 10 24 a) b) c) d) e) ě náhodn si 2% přivyd ělávají dle 17% pot řeby 40% 19% c)Nevyd ělávají si, 13 6 22% kradou d)Nevyd ělávají si, 13 3 Muži: žebrají a) b) c) d) e) ě e)Nevyd lávají si, 11 3 8% 5% 8% vybírají kontejnery

16% 63%

68

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) 2%

17% 40% 19% 22%

9. Z jakých řad dle vašeho názoru squatte ři pocházejí?

Ženy Muži a)Z řad pracujících a 2 2 Ženy: lidí žijících spo řádaným životem a) b) c) d) e) f) g) 3% b) Z řad narkoman ů 14 8 18% 0% c) Z řad bezdomovc ů 12 8 25%

16% d) Z řad d ětí, které 10 5 mají bohaté rodi če 21% 17% e) Z řad student ů 9 12 f) Z řad cizinc ů a 0 4 přist ěhovalc ů g)Z řad jiných lidí 6 7 (prosím uve ďte )

69

Muži:

a) b) c) d) e) f) g)

4%

15% 18% 9%

17% 26% 11%

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) f) g)

4% 4% 7%

24% 23%

22% 16%

Z jakých jiných řad lidí squatte ři pochází:

Ženy Muži a)Různá sorta lidí, 2 0 kte ří parazitují na ostatních a nepracují b)Z řad všech lidí 3 4 c)Z řad lidí, kte ří si 1 1 cht ějí vyzkoušet žití

70

bez standardních Ženy: věcí jako je elekt řina, teplá voda, a) b) c) d) e) atp. 22%

33% ř ř d)Z ad lidí, kte í 0 1 34% 0% ě jsou nezam stnaní 11% e)Z řad lidí, kte ří 0 1 Muži: pochází ze sociáln ě zvrácených rodin a) b) c) d) e)

14% 0%

14% 57% 15%

Ženy i muži:

a) b) c) d) e) 8% 15% 8%

15% 54%

10. Navštívil (-a) jste n ěkdy n ějaký squat?

Ženy Muži a)Ano ( prosím 2 8 uve ďte p řípadn ě jaký a pro č) b)Ne (prosím 21 19 uve ďte pro č)

71

Ženy:

a) b) 9%

91%

Muži:

a) b)

30% 70%

Ženy i muži:

a) b)

20%

80%

Důvod:

Ženy Muži a)Ano- 1 0 Zv ědavost b)Ano – Miladu, 1 2 návšt ěva koncertu

72

c)Ano- Ladronku 0 2 Ženy: d)Ano- Nem ěl 0 1 a) b) c) d) e) f) g) h) ch) jsem kam jít i) j) k) l) m) n) o) p)

0% 0% 0% ě 4% 0% e)Ano- Pracovn 0 1 0% 0% 9% 4% 0% f)Ano- Důvod 0 2 13% neuveden 26% 4% g)Ne- Nevidím 6 2 4% ů d vod 4% 13% 17% h)Ne- Nebyla 4 5 příležitost ch)Ne- Nemám 3 5 Muži: zájem a) b) c) d) e) f) g) h) ch) i)Ne- Pouze 1 0 i) j) k) l) m) n) o) p) v nep řítomnosti 0% squatter ů, 4% 4% 8% 4% 12% opušt ěné domy 4% mě zajímají, ale 8% 0% 8% bylo by mi 0% 4% 0% hloupé jít mezi 0% 8% 19% ě n 19% j)Ne- jsem p říliš 1 0 mladý k)Ne- Mohlo by 1 0 mě to nadchnout l)Ne- štítím se 3 0

m)Ne- Důvod 2 1 neuveden

73

n)Ne- nikdo m ě 0 2 Ženy i muži: nepozval a) b) c) d) e) f) g) h) ch) o)Ne- nevím, kde 0 3 i) j) k) l) m) n) o) p) se nachází 2% 2% 4% 4% p)Ne- dov ěděl 0 1 6% 6% 2% 2% jsem se o tom až 6% 4% te ď 6% 2% 2% 16% 2% 16% 18%

11. Mohl ( - a) byste být squatterem?

Ženy Muži a)Ano ( důvod 0 8 Ženy: prosím uve ďte ) a) b) ů b)Ne ( d vod prosím 23 19 0% uve ďte )

100%

Muži:

a) b)

30% 70%

74

Ženy i muži:

a) b)

16%

84%

Důvod:

Ženy Muži a)Ano- Nevidím 0 3 Ženy: v tom problém a) b) c) d) e) f) g) b)Ano- Pro své 0 1 h) ch) i) j) k) l) m) sociální cít ění n) o) p) q) r) s) t) 0%0%0%0%0%0%0%0%0%0%0%0%0% 5% c)Ano- Lepší než 0 1 5% žít na ulici 14% d)Ano- Každý by 0 2 5% 55% mohl 9% e)Ano- Zkusit se 0 1 5% 5% má vše f)Ne- Mám jiný 12 6 životní styl

g)Ne- Necítil bych 1 0 se tam dob ře h)Ne- Pracuji, 1 0 vyd ělávám, mám vlastní bydlení, za které platím, jsem

75

zodpov ědná Muži: k vlastní rodin ě, spo řím a) b) c) d) e) f) g) h) ch) i) j) k) l) m) ch)Ne- Chci žít a 2 0 n) o) p) q) r) s) t) ne strávit život shán ěním fetu a 4% 4% 7% 11% 4% dalšího squatu 4% 4% i)Ne- Jsem slušný 1 1 4% 7% člov ěk 4% 4% 4% j)Ne- Nevidím 3 1 11% v tom d ůvod 22% 0% 4% 0% 4% k)Ne- Bojím se 1 0 0% 0% 0% l)Ne- Necht ěla 1 0 bych obývat vybydlené domy a Ženy i muži: pouze na venek se tvá řit, že tím a) b) c) d) e) f) g) h) ch) i) j) k) l) m) sleduji n ějakou n) o) p) q) r) s) t) bytovou politiku. 2% 2% Bydlení 2% 2% 2% 2% 4% 6% 4% v takovýchto 2% 2% 2% podmínkách není nic, o co by 6% 2% č ě normální lov k 2% stál 8% 37% m)Ne- Nelíbí se 0 3 4% 4% mi to 2% 2% n)Ne- Mám jiné 0 1 cíle

76

o)Ne- Nehledám 0 1 vzrušení mimo zákon p)Ne- Nedovedu si 0 1 takový život představit q)Ne- Zdravý 0 1 člov ěk má pracovat a být prosp ěšný, nikoli bezprizorní požíra č čerstvého vzduchu r)Ne- Jsem p říliš 0 1 mladý s)Ne- Úcta 0 2 k cizímu vlastnictví t)Ne- Důvod 0 1 neuveden

77

5.1.2 Záv ěre čné slovní shrnutí

Záv ěre čné slovní shrnutí jsem vypracovala, aby byly výsledky p řehledn ější. Jak jsem již zmínila, tak pro sv ůj výzkum jsem si zvolila celkem 50 respondent ů, kte ří byli vybráni z různých cílových skupin, což mi umožnilo získat názory r ůzných lidí. V ětšina respondent ů pochází z Chomutova, Jirkova, Kadan ě, ale i z Prahy.

Pohlaví respondent ů

Výzkumu se zú častnilo celkem 23 žen a 27 muž ů, což je 54% muž ů a 46% žen, z čehož tedy plyne, že zastoupení obou pohlaví bylo celkem vyrovnané.

Věk respondent ů

Nejvíce dotazovaným ženám bylo mezi 31 – 40 lety. Celkem jich bylo 7, což tvo ří 31% všech žen. 30% zú častn ěných muž ům, tedy 8 muž ům, bylo taktéž ve v ěku mezi 31 a 40 lety. P řevládajícím v ěkem u obou pohlaví byl jednozna čně v ěk mezi 31 – 40 lety, p řičemž tak bylo 15 respondent ům, což dohromady tvo řilo 30% všech dotazovaných.

Nejvyšší dosažené vzd ělání

Nejvíce žen odpov ědělo, že jejich nejvyšší dosažené vzd ělání je st ředoškolské s maturitou (48%). V ětšina muž ů m ělo stejn ě jako u žen také nejvyšší dosažené vzd ělání st ředoškolské s maturitou (41%), 44% všech respondent ů tedy uvedlo, že jejich nejvýše dosažené vzd ělání je st ředoškolské s maturitou.

1. Co všechno dle vašeho názoru squatting zahrnuje?

V této otázce bylo možné uvést více odpov ědí. Nejvíce dotazovaných žen (24%) si myslí, že squatting zahrnuje – „a) Obsazení prázdného domu za účelem pózy a za ú čelem zviditeln ění“ a „e) Obsazení prázdného domu z důvodu řešení sociální situace“ S těmito variantami také souhlasila i většina dotazovaných muž ů (21% ).V ětšina muž ů i žen tedy op ět byla pro variantu a) i e) ( 22%).

78

2. Jak jste se o squattingu dov ěděl(- a)?

Jak v předešlé otázce, tak i v této byla odpov ěď na otázku u obou pohlaví jednozna čná. 83% žen, 48% muž ů a 64% žen i muž ů odpov ěděli, že se o squattingu dov ěděli z médií.

3. Při jaké p říležitosti jste se s tímto hnutím setkal ( - a) poprvé?

Nejvíce žen (35%) odpov ědělo, že se poprvé se squattingem setkaly p ři vyklizení n ějakého squatu, ovšem nejvíce muž ů (44%) udalo, že se s tímto hnutím setkali jinak než je uvedeno v možných variantách, tedy 31% muž ů se s obsazováním prázdných dom ů poprvé dov ěděli od p řátel. 38% všech respondent ů uvedlo, že se tedy se squattingem setkali za d) jinak, p řičemž zde nejvíce respondent ů uvedlo, že se s tímto hnutím setkali bu ď od p řátel, anebo v médiích (20%).

4. Jak jste zhodnotil ( -a) squatting p ři získání prvních informací? 44% žen zhodnotilo squatting naprosto negativn ě, žádná pozitiva na tom nevid ěly. Ovšem nejen ženy mají na toto hnutí takovýto názor, nejvíc muž ů (52%) zhodnotili squatting úpln ě stejn ě, a proto se tento názor stal většinovým, 50% všech respondent ů tedy odpov ědělo, že na tomto hnutí žádná pozitiva nevid ěli a proto ho zhodnotili naprosto negativn ě.

5. Probudilo toto hnutí u vás zájem k získávání dalších informací? Ženy vícemén ě (91%) jednozna čně uvedly, že neprojevily žádný zájem pro získávání dalších informací, protože nemají zájem získávat další informace o tomto hnutí, anebo se také stalo, že d ůvod neuvedly (celkem tak učinilo 31% žen). V ětšina muž ů (70%) měla stejný p řístup k tomuto hnutí jako ženy, protože prý v ůbec nemají žádný zájem mít více informací o tomto hnutí (uvedlo tak 52% muž ů). Záporný p řístup k tomuto hnutí má tedy i většina všech dotazovaných (80%), a to p ředevším z důvodu, že je toto hnutí vůbec nezajímá (43%).

6. Co si myslíte o podstat ě squattingu?

61% žen s podstatou squattingu v ůbec nesouhlasí, protože squatte ři obsazují domy, které jim právn ě nenáleží (uvedlo tak 29% žen). 41% muž ů

79

uvedlo, že bu ď na toto hnutí nemají vyhran ěný názor, anebo s tímto hnutím nesouhlasí, ze stejného d ůvodu jako ženy. V ětšinovým názorem obou pohlaví se tedy stal názor, že s tímto hnutím respondenti nesouhlasí (50%), protože jde o obsazování objekt ů, které squatter ům nepat ří (27%).

7. Jaký je váš názor na život squatter ů?

Nejvíce žen (31%) si myslí, že squatte ři jsou lidé, kte ří na sebe cht ějí pouze strhnout pozornost. 20% muž ů jsou toho názoru, že squatte ři nemají pouze kde složit hlavu a proto neprávem bojují za dům, který jim nepat ří. Dále jsou toho názoru, že se squatte ři snaží poukázat na to, že žít se dá i jinak. Nejvíce všech respondent ů (23%) uvedlo, že squatte ři nemají pouze kde složit hlavu, a proto ukradnou d ům, za který neprávem bojují.

8. Jak si myslíte, že se squatte ři živí?

Většina žen (40%) jsou toho názoru, že squatte ři mají brigády a náhodn ě si p řivyd ělávají dle pot řeby. Tohoto názoru je taktéž nejvíce muž ů (63%). Odpov ěď , že si squatte ři p řivyd ělávají dle pot řeby, se stala nej čast ější u všech respondent ů (40%).

9. Z jakých řad dle vašeho názoru squatte ři pocházejí?

25% žen zastávají názor, že squatte ři pocházejí z řad narkoman ů, což si tedy myslí i v ětšina (24%). Ovšem muži (26%) naopak tvrdí, že lidé, kte ří obsazují prázdné domy, pocházejí p ředevším z řad student ů.

10. Navštívil (-a) jste n ěkdy n ějaký squat?

Nejvíce žen (91%) uvedlo, že squat nikdy nenavštívily, protože nevidí důvodk tomu, pro č by ho m ěly navšt ěvovat (uvedlo tak 26% žen). 70% muž ů žádný squat nenavštívili, protože nem ěli žádnou p říležitost a ani neprojevovali žádný zájem o návšt ěvu t ěchto dom ů (názor 19% muž ů). Nej čast ější odpov ědí v ětšiny muž ů i žen byla odpov ěď , že squat nenavštívili (80%), protože se nevyskytla žádná p říležitost (18%).

80

11. Mohl ( - a) byste být squatterem?

Ženy (100%) naprosto jednozna čně uvedly, že squatterkami by být nemohly, protože žijí jiným životním stylem (uvedlo tak 55% žen). Muži taktéž z větší části (70%) uvád ěli, že squatterem by být nemohli, protože žijí jako ženy, jiným zp ůsobem života (odpov ědělo tak 22% muž ů). A nakonec 84% všech respondent ů by squattery být nemohli, protože žijí taktéž jako v předešlých p řípadech, jiným zp ůsobem života.

81

VI. ZÁV ĚR

K napsání práce jsem vynaložila zna čné úsilí, protože jsem v ětšinu informací musela vyhledat na internetu. Neexistují tém ěř žádné kvalitní české publikace v ěnující se tomuto hnutí. Myslím si, že toto téma má velké rezervy, co se zdroj ů a informovanosti ve řejnosti tý če, protože jsou pouhé 2 typy informací. Na jedné stran ě stojí texty psané samotnými squattery a na stran ě druhé stojí informace zprost ředkované médii či majiteli squat ů. Média i vlastníci opušt ěných dom ů dokáží velice zkreslovat, ale squatte ři naopak poukazují pouze na ideály jejich hnutí. Tudíž veškeré texty mohou naprosto postrádat objektivitu.

Tuto práci jsem psala zcela nezaujat ě. Mým cílem bylo se prost řednictvím své práce na hnutí vytvo řit sv ůj osobní názor, což se vícemén ě uskute čnilo. Než jsem práci za čala psát, tak jsem na toto hnutí m ěla celkem omezený pohled, protože jsem squatting v očích m ěla jako n ěco, k čemu jsem vzhlížela, velice m ě tento alternativní zp ůsob života oslovil a já m ěla zájem získávat co nejvíce informací. Poprvé jsem se s tímto hnutím setkala asi ve 12 letech, když jsem slovo „squatting“ jen zaslechla. Už tehdy jsem byla sympatizantkou hudebního žánru „punk“. Postupem času jsem tedy za čínala získávat více informací, které se squattingu týkaly, bohužel pouze z internetových stránek, které byly psány samotnými squattery, či sympatizanty tohoto hnutí. Když došlo k vyklizení squatu Milada, tak jsem na celou situaci pohlížela pouze jednostrann ě, nep řipoušt ěla jsem v úvahu, že by squatting byl n ěč ím, co by se m ělo kriminalizovat. Nechápala jsem názory lidí, kte ří toto hnutí ihned odsoudili, aniž by v ěděli, co v ůbec odsuzují. Chyby jsem vid ěla pouze ve všech protistranách (ve řejnosti, médiích, vlastnících chátrajících objekt ů,…) nikoli v samotných squatterech. Než byla vila Milada vyklizena, tak jsem ji jednou navštívila, z důvodu návšt ěvy jednoho z koncert ů. Z toho domu jsem tehdy byla absolutn ě nadšená, protože jsem si vždy p řála vid ět, jak vypadá ten d ům, kde lidé žijí v komunitách a kde spolu skv ěle spolupracují. Vzhledem k tomu, že jsem byla pouze návšt ěvníkem koncertu, tak pro mne byla p řístupná pouze dolní část domu, kde se nacházel bar. Bylo tam celkem hodně lidí, tak na m ě prostor působil, že je pom ěrn ě malý.

Pouze jednostranný názor m ě opustil v dob ě, kdy jsem za čínala psát tuto práci, už v úplných za čátcích jsem za čala poci ťovat, že vše není zas tak, jak se všude na squatterských stránkách píše. Postupem času u m ě za čal vznikat pouze objektivní

82

pohled na celou situaci. Po celou dobu, co jsem práci psala, m ě opoušt ělo sympatizující přesv ědčení se squattery. P řičemž se tedy musím p řiznat, že po zprost ředkování si rozhovor ů se squattery, mi byly sebrány veškeré iluze o komunitním zp ůsobu života, který fungoval na Milad ě, protože už m ě jen p řekvapila výpov ěď squatterky Adély, která sice říkala, že je to pouze její subjektivní názor, ale i tak jsem celkem nev ěř ila vlastním uším, že na squatu Milada p říliš komunitní způsob života rozvinutý nebyl, což vlastn ě pro m ě bylo na celém squattingu jednou z nejzajímav ějších v ěcí, a myslela jsem si, že práv ě na Milad ě bych se s tímto životem setkala. Celkov ě se mi líbila ta idea spolupráce budování n ějakého alternativního centra. Což tedy další, co m ě celkem překvapilo, bylo, když squatte ři mluvili o vyst ěhování Milady, že ti co se probudili jako první, tak místo toho aby vzbudili zbytek, tak rad ěji utekli z domu, což také mohlo být zap říčin ěno tím prvním šokem.

Nicmén ě ÚIV mi poskytlo informace, které mi také pomohly si vytvo řit obrázek. Sice nesouhlasím s tím, že ÚIV za čalo situaci týkající se kolem vily Milada řešit definitivním krokem až po 11 letech, pokud ovšem nepo čítám r ůzné pokusy o vyst ěhování, které vedly pouze k dalšímu obsazení, ale naopak souhlasím s tím, že objekt je jejich a oni s ním mohou nakládat, jak cht ějí. Taktéž m ě n ěkteré fotografie, které mi ústav poslal, velice p řekvapily, p řičemž se dá p ředpokládat, že ty fotografie, které byly nafoceny ihned po vyklizení, nevystihnou, jaký byl, či nebyl ve vile nepo řádek, nicmén ě n ěkteré fotografie p ůsobí opravdu odpudiv ě.

Ovšem na toto hnutí jako celek asi nikdy nebudu mít názor, který by se squattery sympatizoval, či nesympatizoval, protože mi výzkum umožnil sledovat celkovou problematiku ze všech stran a myslím si, že ur čit ě úplná pravda není pouze na stran ě squatter ů, ani na stran ě protistran. Pravda bude n ěkde uprost řed mezi všemi zú častn ěnými. Popravd ě nemohu sama říci, jak to opravdu je, či bylo se squattingem, protože jsem na žádném squatu nežila, proto sama nemohu odsuzovat n ěco, co jsem nikdy nezkusila jen na základ ě poskytnutých informací..

Mé pocity z návšt ěvy bytu squatter ů v Truhlá řské ulici

Tyto prostory jsem navštívila ve všední den, p řičemž den p řed tím jsem napsala SMS zprávu jednomu z bývalých squatter ů, že p řijedu kolem poledne. Ovšem m ě bohužel nenapadlo, že když mi nep řišla odpov ěď , tak že to znamená, že mám p řijet pozd ěji. I p řesto, že jsem p řišla, když v ětšina ješt ě spala, tak byli všichni velice vstřícní.

83

Uva řili mi čaj a pak se zajímali, pro č jsem p řišla. Strávila jsem tam zhruba 3 hodiny. Rozhovor byl celkem chaotický, protože do n ěj bu ď n ěkdo náhle vstoupil, anebo náhle odešel. Bývalí squatte ři vystupovali velice otev řen ě a nep ůsobili na m ě dojmem, že by to byli n ějací „hlupáci“, b ěhem rozhovoru mi ukázali i fotografie, n ěkteré z nich mi i dali. Celé prost ředí bytu na m ě p ůsobilo celkem p řív ětiv ě, nepost řehla jsem, že by byl kolem výrazn ě velký nepo řádek. Jediné, co m ě asi trochu zarazilo, že dve ře vedoucí do bytu se nedovíraly.

Všechny zmín ěné, které jsem oslovila, a ť to bylo ÚIV, či další, kte ří mi poskytovali infotmace, byli velice vst řícní a ochotní. Nikdo z nich nem ěl žádný problém s tím, aby mi poskytli jakékoli informace, čehož si nesmírn ě vážím.

84

V. Zdroje

5.1 Použitá literatura

Anglicko-český výkladový slovník. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1998. ISBN 80-7106-304-5, str. 960.

Dvo řák J., Alternativní divadlo. Slovník českého alternativního divadla. Pražská scéna, Praha, 2000. ISBN 80-86102-13-0, str. 191-192.

Fronek, J.: Velký anglicko-český slovník. LEDA, Praha, 2006. ISBN 80-7335-022-X, str.1437.

Chmelík J., Symbolika extremistických hnutí. Armex, Praha, 2000.ISBN 80-86244-14- 8, str. 18.

Saunders, N.: Extáze a techno scéna. Jota, Brno, 1996. ISBN 80-85617-93-5, str. 165.

Tomek, V.: Anarchismus. Vyšehrad, Praha, 2006. ISBN 80-7021-781-2, str. 40-41.

Velký sociologický slovník p-ž. 2.díl., Karolinum, Praha, 1996. ISBN 80-7184-310-5, str. 1213.

5.2 Internetové zdroje http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php . http://2h.bloguje.cz/798857-historie-squatting-v-cesku-update-2009.php. http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2. http://april2008.squat.net:8080/wiki/Brozura2. http://ct24.cz/regionalni/80576-karlova-univerzita-zrejme-ziska-byvale-squatty- milada-a-miluska/video/1/. http://czechtek.bloguje.cz/796902-behem-vyklizeni-milady-byla-napadena-anglicka- squaterka-pravo.php. http://czechtek.bloguje.sk/505100-ceske-squaty-aktivni-a-tvurci-lidi-se-v-cesku- presunuli-spise-k-freeteknu-mf-plus.php.

85

http://freetekno.cz/Public23/freetekno-shm8.pdf. http://hypno.cz/cibulka.html. http://medaci.cz/studie/diplomka.html#squatting1. http://novinky.cz/domaci/172522-policiste-se-stretli-se-squattery-tri-byli-zraneni.html. http://obzor.euweb.cz/Obsad-a-zij.pdf. http://slovnik.seznam.cz/?q=squatter&lang=en_cz. http://video.idnes.cz/?idvideo=V090913_144905_tv-zpravy_dre. http://video.novinky.cz/video/domaci/?videoId=6478&page=2. http://wiki.csaf.cz/encyklopedie:squatting?s[]=squatting. http://zakony-online.cz/?q10=249&s10=Hledat+%C2%A7+%281-302%29. http://zakony-online.cz/?s6&q6=all. http://zakony-online.cz/?s6&q6=all. http://zine.winstonskids.net/index.php?clanek=squatting. http://zpravy.idnes.cz/podivejte-se-jak-videl-squat-milada-fotograf-mf-dnes-fhu- /domaci.asp?c=A090704_134643_domaci_cen. http://zpravy.idnes.cz/policie-zadrzela-24-squatteru-z-albertova-a-reportera-idnes-cz- put-/krimi.asp?c=A090913_080921_praha_js. http://zpravy.idnes.cz/prazsky-soud-rozhoduje-o-osudu-squateru-z-albertova-p0c- /krimi.asp?c=A100107_104716_krimi_cen. http://zpravy.idnes.cz/squateri-si-stezuji-na-brutalnost-zasahu-policie-to-odmita-p4l- /praha.asp?c=A090913_151402_praha_js. https://squat.net/praha/?p=221.

86

VI. PŘÍLOHY

Seznam p říloh

Příloha č. 1- Mezinárodní symbol squatter ů

Příloha č. 2 – Squat Ladronka

Příloha č. 3 – Cibulka Příloha č. 4 - Squat Milada

Příloha č. 5 – Truhlá řská ulice

Příloha č. 6 – Dům na rohu Apoliná řské ulice a ulice Na Slupi

87

Příloha č. 1- Mezinárodní symbol squatter ů

45

Příloha č. 2 – Squat Ladronka

46

45 15.12.09, 21:00 http://en.wikipedia.org/wiki/File:Graffitti_con_simbolo_okupa_malaga.jpg.

46 15. 12. 09, 21:15 http://shm8.rajce.idnes.cz/ladronka/#ladronka3.jpg.

88

47

48

47 15. 12. 09 21:20 http://shm8.rajce.idnes.cz/ladronka/#PB090859.jpg.

48 17. 3, 2010, 22:01 http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/1/1396/1396696_7b1845dd0d6728ec9073a030d8b391ba/images/PB090 866.jpg

89

49

50

49 17. 3. 2010, 22:00 http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/1/1396/1396696_7b1845dd0d6728ec9073a030d8b391ba/images/PB090 867.jpg

50 17. 3. 2010, 21:57 http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/1/1396/1396696_7b1845dd0d6728ec9073a030d8b391ba/images/PB090 870.jpg

90

51

52

51 17. 3. 2010, 21:59 http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/1/1396/1396696_7b1845dd0d6728ec9073a030d8b391ba/images/PB090 872.jpg

52 17. 3. 2010, 21:53 http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/1/1396/1396696_7b1845dd0d6728ec9073a030d8b391ba/images/PB090 873.jpg

91

53

Ladronka dnes:

54

53 17. 3. 2010, 21:54 http://img5.rajce.idnes.cz/d0503/1/1396/1396696_7b1845dd0d6728ec9073a030d8b391ba/images/ladron ku_nedame.jpg.

54 15. 12. 09, 21:18 http://shm8.rajce.idnes.cz/ladronka/#PB090871.jpg.

92

Příloha č. 3 – Cibulka Jak vypadala usedlost d říve:

55

Jak vypadá usedlost dnes:

56

55 17. 3. 2010, 20:58 http://www.hrady.cz/data/2930/15250.jpg.

56 17. 3. 2010, 21:00 http://www.hrady.cz/data/2930/28374.jpg.

93

57

57 17. 3. 2010, 21:01 http://www.hrady.cz/data/2930/28378.jpg.

94

58

59

58 17. 3. 2010, 21:02 http://www.hrady.cz/data/2930/28379.jpg.

59 17. 3. 2010, 20:52 http://realitka.squat.net/wp-content/uploads/2009/02/b02.jpg.

95

60

61

60 17. 3. 2010, 20:53 http://realitka.squat.net/wp-content/uploads/2009/02/d06.jpg.

61 17. 3. 2010, 20:54 http://realitka.squat.net/wp-content/uploads/2009/02/d11.jpg.

96

62

63

62 17. 3. 2010, 20:55 http://www.hypno.cz/cibulka1810/pa189568.jpg.

63 17. 3. 2010, 20:55 http://www.hypno.cz/cibulka1810/pa189589.jpg.

97

64

Příloha č. 4 - Squat Milada

Squat "Vila Milada" 65

Obyvatelé Troji: Ú ředníci na nás kašlou! Blesk, 8.10.2008, autor Vlastimil Sta ňa Smetišt ě kolem vily Milady!

PRAHA - Po více než týdnu od napadení n ěkolika ps ů squatter ů z vily Milady na Pelc Tyrolce se Blesk zajímal, co se tady zm ěnilo. Zasáhli ú ředníci? Jak odpov ěděli na stížnosti místních lidí? Vše je p ři starém! Na radnici Prahy 8 lidé poslali stížnost. „Nikdo se neozval. Jako by jsme pro n ě byli jen vzduch! Ani z Prahy 8, ani z magistrátu se tu nikdo neobjevil. Jen minulé pond ělí se tady stavila na chvíli policie a strážníci. Možná se ú ředníci bojí, že by šlápli do t ěch kopek hovínek po toulajících se psech z vily Milady. Byl zde jen n ěkdo ze soukromé

64 17. 3. 2010, 20:56 http://www.hypno.cz/cibulka1810/pa189640.jpg.

65 11.3. 2010, 8:13, http://www.praha8.cz/%28ielw0sf4xlmbhqutxcyijany%29/default.aspx?id=16333&ido=490&sh=188136 0664

98

firmy a cosi vym ěř oval . Prý na zakázku magistrátu. Že by se tady chystali stav ět luxusní baráky? Nevíme. Ale toho nepo řádku už máme dost. Došla nám trp ělivost,“ řekl Zden ěk Sou ček, jeden z místních obyvatel. Jeho potrhaný beran se dál lé čí po útoku sme čky hafan ů. „Když ti psi zaúto čili na ovce, mohli by ublížit i d ětem. Manželka u sebe nosí pep řový sprej. Pro jistotu,“ dodal Petr Doležal. Blesk prošel cesty kolem »hradu« squatter ů a nesta čil se divit...

Stanovisko M Č Praha 8:

K napadení stáda došlo v sobotu 27.9.2008, p řičemž první informace získala radnice v pond ělí 29.9.2008. Bezprost ředn ě na to byla vyvolána jednání, jejichž cílem bylo zjistit, jakým zp ůsobem m ůže radnice Prahy 8 zasáhnout a pomoci místním ob čan ům, a to v rámci jejích kompetencí, tzn. pouze (!) v souladu s vyhláškami a zákony.

Přestože radnice Prahy 8 v podstat ě nemá prost ředky, aby situaci napravila (řešení by m ělo být v kompetenci majitele nemovitosti), ú ředníci i zastupitelé hledali a hledají jakoukoli skulinku a možnost pro řešení. Navíc o p ředchozích problémech nem ěla radnice informace, takže jednání nemohla zahájit d říve.

Vzhledem k tomu, že objekt obývaný squatery dle Katastru nemovitostí neexistuje a nemá vlastníka, nemá radnice možnost oficiáln ě vyzvat vlastníka domu k řešení situace . Přesto došlo k jednání s Ústavem pro informace ve vzdělávání, který je původním vlastníkem objektu . Situace je velmi složitá, eventuelní řešení je zárove ň i otázkou výrazných finan čních náklad ů, a není možné ji popsat na n ěkolika řádcích, nicmén ě záv ěr je, že ÚIV tento problém řeší a má zájem jej řešit. Radnice s ÚIV zůstane v kontaktu i nadále a situaci samoz řejm ě bude sledovat.

Pokud jde o obt ěžování místních obyvatel, radnice o tomto, jak je uvedeno výše, dosud nem ěla informace. Žádné podn ěty nebyly postoupeny ani na ob čansko – správní odbor, který řeší p řestupky v ob čanském soužití. Nicmén ě praxe v postihování těchto p řestupk ů je zcela odlišná od p ředstav obyvatel, bohužel potvrzuje to, že následné postihy v ětšinou ne řeší těžkou situaci obyvatel – i proto je hledání možného (ú činného) řešení velmi problematické.

99

Přestupky dosud ne řešil ani odbor životního prost ředí (p řestupky m ůže řešit zejména na základ ě n ějakého podn ětu – není fyzicky v možnostech pracovník ů ú řadu, aby obcházeli celou Prahou 8 a sledovali jednotlivé lokality. Jejich po čet by tak musel být n ěkolikanásobn ě navýšen. I z tohoto d ůvodu radnice Prahy 8 neustále vyzývá ob čany, aby informovali radnici o „nepo řádcích“, či v případ ě problém ů proti ob čanskému soužití volali p římo n ěkterou z policií). Odbor životního prost ředí ve spolupráci s Městskou policií provede kontrolu ve v ěci podez ření z týrání zví řat a vyzve majitele pozemku k odstran ění nepo řádku, což jsou jediné možnosti, které je možné z hlediska zákon ů u činit.

Radnice již ve v ěci jednala i s Městskou policií. Zárove ň je t řeba dodat, že radnice Prahy 8 není kompetentní k tomu, aby pov ěř ila M ěstskou policii k nějakým opat řením a zásah ům. Event. možným řešením by mohl být i zásah odchytovou službou v případ ě voln ě pobíhajících a agresivních ps ů, toto je však možné u činit pouze na podn ět.

Pln ě chápeme rozho řč ení místních obyvatel. Bohužel však musíme konstatovat, že kde není žalobce, není soudce. Pokud na radnici v polovin ě minulého týdne p řišel rozho řč ený dopis, aniž by byl ú řad informován o p ředchozích problémech, není možné p ředpokládat, že ze dne na den bude n ěkdo schopen dát odpov ěď , která by měla pro řešení situace (a tudíž pro místní obyvatele) n ějaký skute čný smysl.

Radnice Prahy 8 se ihned po seznámení se situací pokusila o řešení a i nadále bude hledat všechny prost ředky, jak místním obyvatel ům pomoci . Vzhledem k tomu, že Blesk vydává jednostranné články, aniž by cht ěl slyšet argumenty radnice či p ůvodního vlastníka objektu, rádi bychom ob čan ům Prahy 8 vysv ětlili situaci alespo ň touto cestou.

Věř íme, že v ětšina obyvatel pochopí, že si radnice nem ůže objednat bezpe čnostní agenturu na provedení zásahu proti lidem, kte ří navíc žijí v objektu, s nímž m ěstská část, krom ě toho, že leží na jejím území, nemá nic spole čného. Protože krom ě tohoto řešení člov ěka, který nevidí do problematiky, v podstat ě nic jiného nenapadne…

8.10.2008 - Helena Šmídová

100

Fotografie poskytnuté Ústavem pro informace ve vzd ělávání:

101

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

Fotografie poskytnuté squattery:

112

113

114

115

116

117

118

119

120

Příloha č. 5 – Truhlá řská ulice

Rozhovor s panem Petrem Svinkou:

Chci se s nájemníky dohodnout 66

8. července 2009

Se zbývajícími nájemníky se zákonnou formou vyrovnám. S tím nemám problém, říká Petr Svinka, majitel domu v Truhlá řské ulici.

* LN Nájemníci domu v Truhlá řské ulici tvrdí, že jste d ům poskytl k užívání squater ům jen kv ůli tomu, aby se ze svých byt ů vyst ěhovali...

Kdybych to plánoval, tak bych musel naplánovat vystěhování vily Milada po jedenácti letech. Celé bych to musel p řipravit, tak abych v pátek m ěl nájemní smlouvu se squatery. To je naprosto absurdní. Druhá v ěc je, že v dom ě je dohromady patnáct byt ů a bylo tam patnáct nájemník ů. Na základ ě dohody se dvanáct nájemník ů odst ěhovalo. Někte ří dostali nové byty, jedna rodina v Krom ěř íži, n ěkte ří dostali náhradní bydlení, někte ří finan ční vyrovnání. Já nemám pon ětí, jestli p ůvodní majitel jednal i se zbylými nájemníky. Já jsem se s nimi ješt ě nevid ěl a ani s nimi nejednal. Kdybych je cht ěl vyštípat, tak to budu d ělat jinou formou.

* LN Pro č jste tedy vlastn ě squater ům pomohl ?

Oni se dostali na ulici. Pan Kocáb jako ministr pro lidská práva situaci u vily Milada, která zaván ěla pr ůšvihem, vy řešil elegantn ě a nikomu se nic nestalo. Šel si za svým a to, že jsem mu pomohl, je jen shoda náhod. Já jsem spontánn ě panu ministru Kocábovi řekl, že bych m ěl řešení pouze na dobu do časnou s tím, že budu chtít se squatery mluvit a že pochopím, o koho jde. Byl bych rád, kdybyste tam napsal, že pan ministr Kocáb je jediný ministr za dlouhou éru, který když n ěco slíbí, tak to splní. A za druhé, že on dokázal dobrou v ěc. Squate ři vlastn ě podepsali nájemní smlouvu a stali se z nich tak regulérní nájemníci.

66 11. 3. 2010, 21:10, http://www.lidovky.cz/chci-se-s-najemniky-dohodnout-djs- /ln_noviny.asp?c=A090708_000011_ln_noviny_sko&klic=232401&mes=090708_0

121

* LN Za korunu...

To je ale nepodstatné. Tam se stejn ě bydlet nedá. Rodina s d ětmi tam bydlet nem ůže.

* LN Jakou jste čekal po tomto svém kroku reakci ze strany nájemník ů?

Nepo čítal jsem s tím, že nájemníci p řiznají, že se necht ějí dohodnout. Já nemám problém se s nimi v zákonných podmínkách vyrovnat.

* LN Nabídnete jim finan ční vyrovnání nebo náhradu bytu?

Samoz řejmě. Já s tím nemám problém. Ale p ředpokládám, že z libovolných slušných nájemník ů se stávají vyd ěra či a cht ějí, aby nový majitel si sv ůj majetek koupil ješt ě jednou. Je možné, že se to bude dít a že podobný zám ěr mají. Já s nimi ale nemluvil.

* LN Odkud se s Kocábem znáte?

Z hudební branže. Já jsem byl promotér a po řádal osm let velké koncerty v Praze. Nejsme p řátelé a vid ěli jsme se asi dvakrát. On byl jako oficiální host na koncert ě Pink Floyd. Rozhodn ě to není tak, že bychom spolu chodili na kafe.

Můj soused squatter 67

Squatting je odpov ědí na špatnou bytovou situaci, ale také jiný životní styl. Hlas takto „nep řizp ůsobivých“ mladých lidí je lépe si nejprve poslechnout, než se bude soudit. Milan Smrž t ěží z náhody, která ze squatter ů ud ělala jeho sousedy.

Mám na mladé ženy a muže, kte ří byli v čera odsouzeni, zcela osobní pohled, protože se spolu každý den potkáváme na schodech ve známém pražském squattu v Truhlá řské ulici 11, kam se p řist ěhovali pro letním vyst ěhování z vily Milada. V tomto dom ě přibližn ě stot řicetkrát déle také s rodinou bydlím.

V německé ústav ě ve článku 14.2. stojí, že majetek zavazuje a že jeho využívání má

67 17. 3. 2010, 18:03 http://realitka.squat.net/wp-content/uploads/2009/02/albertov2.jpg.

122

rovn ěž sloužit všeobecnému prosp ěchu. Škoda, že takový bod není v české ústav ě. Alespo ň by se mohli čeští squatte ři dnes lépe hájit p řed soudem.

Bu ďme ale realisté, kdyby návrh obdobné ústavní zm ěny v ČR jen zazn ěl, okamžit ě by získal rudý punc a jist ě by hlasováním neprošel. Možná že nejvíce kritických poznámek by m ěli práv ě ti, kte ří se ve „starozákonních“ dobách úsp ěšn ě maskovali rudou knížkou, zatímco již p řed léty se vydali po spektru n ěkam k jeho modrému konci.

Jako kdyby soukromé vlastnictví bylo vždy lepší. Jako kdyby soukromá držba představovala záruku jistoty, n ějakou jednozna čnou výhodu, která nepot řebuje žádnou regulaci ani ve řejnou kontrolu. Stále více sou časná neoliberální spole čnost privatizuje, a to se týká i statk ů výlu čně ve řejného zájmu jako m ěstských sítí i místních zdroj ů vody.

Těch se p řed léty zbavilo m ěsto Praha. Je z řejmé, že taková vým ěna vlastník ů má za následek zdražení poskytovaných služeb, protože se jedná o služby výlu čné a cena bude navýšena o zisk provozujících firem.

O po čtech volných byt ů a chátrajících dom ů, a ť v Petrské čtvrti, nebo na Žižkov ě, se v okolí vždy mluví. N ěkdy se ale stane opravdové nešt ěstí. Byl to práv ě soukromý d ům na konci Soukenické ulice, v jehož ruinách byli obrovským šlendriánem poh řbeni čty ři neznámí d ělníci. Podle toho, co se v okolí říká, se dodnes neví ani jména ob ětí a zda na ně n ěkdo na Ukrajin ě nebo v Bělorusku ne čeká.

Na tomto smutném míst ě, v těchto zamražených dobách však za povzbudivé přítomnosti n ěkolika desítek místních ob čan ů uspo řádali squatte ři z Truhlá řské po čátkem listopadu vzpomínkovou slavnost. Tryzna byla spojena s instalací pam ětní desky a minutou ticha za mrtvé.

Mediální obraz squatter ů je v české spole čnosti více než hr ůzný. Lenošící p říživníci, fetky a ožralové, co protiprávn ě obsazují cizí majetek. Tak, jak v Truhlá řské žiji s partou mladých lidí, vidím mnohé v ěci, které jsou úpln ě jiné.

Sleduji program p řednášek a diskuzních ve čer ů – některých se aktivn ě ú častním, vidím koncerty, jejichž v ětšina je punkových, s ob časnou výjimkou, t řeba na podzim zde byl

123

také koncert houslový; ob čas se hraje divadlo, nedávno jsem byl jedním z panelist ů česko-německé diskuze o gentrifikaci m ěst, jednou týdn ě v programu Food Not Bombs va ří squatte ři z našeho domu pro bezdomovce již řadu m ěsíc ů a jídlo pravideln ě rozdávají pot řebným v Holešovicích. Jsou mezi p říznivci neoliberálního pohledu a privatizace bez konce dono ři nákupu potravin? Rád bych je poznal.

Na podzim fungovala na našem dvo ře cykloopravna a venkovní prostor, a č se tam nahromadilo jisté množství nepot řebných v ěcí, byl zase docela dob ře uklizen.

Již v lét ě jsme spolu dohodli pravidla spole čného soužití – především, že chceme, aby se d ům pravideln ě zamykal a aby se po dom ě, v němž podstatnou část nájemních obyvatel činí d ěti, nepotloukaly cizí osoby a aby se na chodbách nekou řilo. Myslím, že se snaží, zdravíme se a vzájemn ě respektujeme. Vlastn ě se všichni p ůvodní nájemníci se squattery skamarádili.

Mládí nikdy nevolilo uhlazená slova, když se snažilo vyjad řovat kriticky. Je dob ře známo, že v ětšinu nových v ěcí za čali mladí, je dob ře známo, že podstatné objevy u činili lidé práv ě za svého mládí – i když ocen ění p řišlo až mnohem pozd ěji. Je dob ře známo, a to nejenom z díla vojenského teoretika Carl von Clausewitze, že kritika je konstruktivn ější než stávající praxe.

Možná bychom se m ěli na squattery dívat jinak, možná že ukazují na díry v naší lodi. To, co se d ěje v rámci české bytové politiky, je p řece zcela neúnosné. Byty se všemi letitými vazbami na sousedy, léka ře, školu, kroužky, p řece nejsou jen oby čejným zbožím. Nejsou to housky, pro které lze klidn ě zajít do vedlejší ulice.

Vyst ěhování je navíc mnohdy fatální práv ě pro nejzraniteln ější skupiny obyvatel. Kolik stojí zvyk n ěkde celý život bydlet a náhle se muset p řest ěhovat jinam? Nebude za to celá spole čnost op ět platit, jenom kv ůli dodržení neoliberálního formalismu? St ěhování, především nedobrovolné, je na škále rizikových faktorů pro vznik vážných onemocn ění na jednom z předních míst.

A kdo bude postižen? P ředevším senio ři a d ěti. Mnozí singlisté si toho možná ani nevšimnou, že bydlí jinde, pouze na svém computeru naprogramují novou trasu do

124

cílové destinace.

A deregulace nájmu? Jak je spravedlivá, když se v některých čtvrtích zvyšuje nájem meziro čně od desítky procent v lo ňském roce až po 80 % na Malé Stran ě? To znamená o tisíce korun m ěsí čně. A následující roky ješt ě dvakrát.

Je tato úprava spravedlivá ke všem, nebo jenom k někomu? M ůže si spole čnost dovolit takový p řehmat nadržovat jenom n ěkterým? Soud ě podle komiks ů ve sklep ě, kde jsme kdysi mívali uhlí, mají squatte ři také v tomto ohledu sociáln ě vst řícný pohled.

Majoritní spole čnost nadává a ml čí. Možná nechce či neumí pochopit poselství nesená mladými. Uvidíme.

125

Fotografie domu v Truhlá řské 11:

68 69

Výstava probíhající ve sklepních prostorech:

70 71

68 17. 3. 2010, 18:40 http://img.blesk.cz/img/1/gallery/370038_squat-truhlarska-milada-vystava.jpg.

69 17. 3. 2010, 18:41 http://img.blesk.cz/img/1/gallery/370055_milada-truhlarska-squat-vystava.jpg.

70 17. 3. 2010, 18:42 http://img.blesk.cz/img/1/gallery/370043_squat-truhlarska-milada-vystava.jpg.

71 17. 3. 2010 18:43 http://img.blesk.cz/img/1/gallery/370050_milada-squat-truhlarska-vystava.jpg.

126

Aktivity squatter ů:

127

Příloha č. 6 – Dům na rohu Apoliná řské ulice a ulice Na Slupi

72

73

72 17. 3. 2010, 18:50 http://realitka.squat.net/wp-content/uploads/2009/02/albertov2.jpg.

73 17. 3. 2010, 18:57 http://zpravy.idnes.cz/obrazem-podivejte-do-domu-na-albertove-obsazeneho- squattery-p51-/foto.asp?foto1=JS2dc235_104220_4188594.jpg.

128

74

75

74 17. 3. 2010, 18:58 http://zpravy.idnes.cz/obrazem-podivejte-do-domu-na-albertove- obsazenehosquattery-p51-/foto.asp?foto1=JS2dc235_104225_5323258.jpg

75 17. 3. 2010, 18:59 http://zpravy.idnes.cz/obrazem-podivejte-do-domu-na-albertove-obsazeneho- squattery-p51-/foto.asp?foto1=LF2dc1e0_11.JPG.

129

76

77

76 17. 3. 2010, 19:00 http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=praha&foto1=LF2dc1e1_12.JPG.

77 17. 3. 2010, 19:09 http://zpravy.idnes.cz/obrazem-podivejte-do-domu-na-albertove-obsazeneho- squattery-p51-/foto.asp?foto1=LF2dc1e1_13.JPG.

130