Squat Ladronka: Vznik Kulturního Centra Na Principech Do It Yourself
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filosofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia SQUAT LADRONKA: VZNIK KULTURNÍHO CENTRA NA PRINCIPECH DO IT YOURSELF Jolana Danková Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jan Zálešák, Ph. D. Brno 2013 1 Prohlášení Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a pouze s použitím uvedené literatury Jolana Danková V Brně, 15. května 2013 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Janu Zálešákovi, Ph. D. za vstřícnost a cenné připomínky při vedení mé práce. Také bych ráda poděkovala Diedovi za ochotu podělit se se mnou o část svého života, a v neposlední řadě také všem dalším osobám, bez kterých by tato práce vůbec nevznikla. 3 Obsah Úvod.....................................................................................................................5 1. Squatting.........................................................................................................8 1.1. Pojem........................................................................................................8 1.2. Společenská role squattingu ...................................................................10 1.3. Právní stránka.........................................................................................11 1.4. Squatting v Praze před rokem 1993.........................................................11 1.4.1. Dům u Divého muže.........................................................................12 1.4.2. Buďánka ..........................................................................................12 1.4.3. Zlatá loď...........................................................................................13 1.4.4. Sochorka...........................................................................................13 2. Definice pojmů vztahujících se k tématu........................................................14 2.1. Komunita a komunitní umění .................................................................14 2.2 Do It Yourself (DIY) a Do It Yourself kultura.............................................15 3. Kulturně-sociální centrum a squat Ladronka.................................................18 4. Squatting a autonomní centra nezávislé kultury po roce 2000.......................38 4.1. Squat Milada ..........................................................................................38 4.2. Kulturně- sociální centrum Šafránka.......................................................38 4.3. Squat Zlýčin............................................................................................39 4.4. Squat Cibulka ........................................................................................40 Závěr..................................................................................................................43 Summary ..........................................................................................................44 Seznam použité literatury...................................................................................45 Příloha...............................................................................................................50 4 Úvod „Chybí nám víra, pevná víra, že duch, který tvoří, je nadřazený tomu, který ničí.“ (Hector Berlioz) Ve své bakalářské práci ukazuji, jaký přínos může mít pro umělecké prostředí squatterská komunita, jejímž primárním zájmem bývá řešení nepříznivé bytové situace ve městech. Proč jsem se rozhodla věnovat tomuto tématu a jako potvrzení níže uvedených důvodů jsem zvolila dnes již neaktivní pražský squat Ladronka? Určitě každého z nás někdy napadlo, proč ve svém městě nachází tolik budov, které nejsou žádným způsobem využívané. Zároveň si, jakožto člověk pohybující se v uměleckém prostředí, všímám skutečnosti, že umělci (studenti a lidé tvořící nekomerční umění) nemají dostatek příležitostí, kde svou tvorbu prezentovat, a chybí jim také prostory pro ateliéry či zkušebny. Squatting nabízí možnost, jak vyřešit oba dva problémy. Squatterská subkultura se snaží na jedné straně poukázat na nepoměr vhodného bydlení a nevyužívaných objektů, na druhé straně ale častokrát touží také nabídnout prostor pro kulturní aktivity (nejen) v rámci své komunity. Jako příklad, jak tyto dva problémy reálně řešit, se nabízí pražský squat Ladronka. Památkově chráněný objekt, jenž vlastnil Magistrát hlavního města Prahy, byl již několik let v žalostném stavu, když se ho v roce 1993 rozhodli obsadit aktivisté Anarchistické federace. Jejich hlavním cílem bylo vybudování kulturně-sociálního centra: „Jeden ten motiv byl obsadit to, abychom měli prostor pro ty aktivity a teprve až v druhý řadě byl asi ten prostor na bydlení.“1 Toto squattery vybudované centrum za sedm let své existence nabídlo několik set akcí – koncerty, výstavy, 1 HANUŠ, Jan. Squat wars. [online] 2011 [cit. 22. dubna 2013] dostupné z: <http://www.youtube.com/watch?v=9wDRHpRwbYQ>. 5 promítání filmů a dokumentů, autorská čtení, přednášky atd. Tím se stalo vedle strahovského klubu 007 (kde byl ale prostor věnován víceméně pouze hudebním projektům) nejdůležitějším místem pražské alternativní kultury devadesátých let. Alternativní kultura je pojem skloňovaný převážně v souvislosti s minulým režimem, kdy jím byla označována kultura stojící v opozici ke kultuře oficiální, prorežimní. Po roce 1989 tak označení alternativní kultura ztrácí mnoho ze svého původního významu, protože je již používáno v jiném kontextu. Oficiální definice pojmu „alternativní kultura“ neexistuje, pod tento pojem se dá schovat několik možných výkladů. Pro účely této práce jsem se rozhodla vycházet z definice, která na alternativní kulturu pohlíží takto: alternativní kultura je ta část kultury, která se vymezuje vůči tzv. mainstreamové, masové kultuře (častokrát až velmi odlišnými projevy na hranici zákona). Do alternativní kultury zařazuji ty umělecké projevy, jejichž cílem není generovat zisk, a ty projevy, které se nesnaží oslovit co nejširší publikum, protože jsou lokalizovány na tzv. okraji společnosti. Hlavním cílem mé práce je představit squat Ladronka, se zaměřením na jeho kulturní aktivity probíhající v rámci činnosti kulturně-sociálního centra. V práci si pokládám otázky vedoucí ke zjištění, zda je možné na principech Do It Yourself vybudovat fungující autonomní centrum nezávislé kultury, které by nabídlo alternativu k oficiálním kulturním institucím. Na konkrétním příkladu squatu Ladronka se pokusím ukázat jednu z možností, jak lze k takovému budování nekomerčního centra přistoupit. Práce by tak měla posloužit nejen jako exkurz do historie českého squattingu, ale také by mohla posloužit jako návod na vytvoření vlastního autonomního prostoru. Domnívám se totiž, že principy Do It Yourself jsou stále stejně platné jako v letech minulých. Protože jsem si jako metodu k naplnění cíle zvolila empirický výzkum, těžiště mé práce spočívalo v rozhovorech s pamětníky squatu Ladronka. Primárním zdrojem pro mě byl, vzhledem k tématu práce, nestrukturovaný rozhovor se squatterem, který měl v letech 1995 až 2000 na starost produkci kulturních akcí ve vznikajícím kulturně-sociálním centru. Interview jsem nahrávala na diktafon a jeho doslovné znění přikládám v příloze. Dále jsem vedla 6 strukturované rozhovory s lidmi, kteří ve squatu Ladronka pořádali své akce nebo na nějaké z nich vystupovali. Tyto rozhovory byly vedeny pouze e-mailovou korespondencí. Velmi cenným materiálem pro mě byly i osobní diáře výše zmiňovaného squattera, díky nimž lze alespoň částečně rekonstruovat kulturní život na Ladronce v posledních třech letech jejího fungování, protože většina materiálů (např. videokazety se záznamy koncertů či letáky) byla poničena při vyklízení squatu. Co se týče dalších zdrojů, čerpala jsem kromě uměnovědné literatury rovněž z publikací z jiných oborů, jako je sociologie, politologie nebo právo, protože squattingu se v českém prostředí do této doby příliš pozornosti z hlediska uměnovědného bádání nevěnovalo. Jako úvod do problematiky squattingu ze sociologického a politologického pohledu mi posloužila kniha Vlastimila Růžičky Squaty a jejich revoluční tendence a také publikace Squatting in Europe: Radical Spaces, Urban Struggles, vydaná v letošním roce kolektivem Squatting Europe Kollective. Podnětná pro mě byla i kniha Václava Tomka a Ondřeje Slačálka Anarchismus: svoboda proti moci. Kvůli nedostatku další odborné literatury k tématu jsem musela často volit diplomové práce věnované alternativnímu umění a subkulturám. Nejvíce přínosná pro mě byla diplomová práce Ivana Prouzy Squatting jako střet práva na pokojné užívání vlastnictví a práva na bydlení, ve které rozebírá squatting z právnického pohledu, a diplomová práce Ivy Chorvátovičové Alternativní kultura v České republice po roce 1989 (obě práce byly obhájeny v roce 2011). Dále jsem čerpala z časopiseckých a novinových článků a také internetových stránek jednotlivých subkultur. Velmi užitečné byly například stránky praha.squat.net, jež slouží jako informační zdroj české squatterské komunity. 7 1. Squatting Pojmem, se kterým se v této práci nejčastěji setkáváme, je anglické slovo squatt. Ačkoliv tento termín již v českém jazyce zdomácněl, považuji za rozumné ho v této kapitole definovat, aby bylo zcela zřejmé, co znamená, a snáze tak došlo k jeho pochopení. Dále zde také předkládám výčet budov, které byly v Praze nelegálně osídleny v letech 1990–1993. 1.1. Pojem Tento pojem, dnes již mezinárodně srozumitelný, lze podle Oxfordského slovníku2 přeložit buďto jako sedět na bobku či dřepět, nebo jako nastěhovat se do prázdného domu. Jako squat je označena