Masarykova univerzita
Pedagogická fakulta
KATEDRA GEOGRAFIE
Region Novojičínska a jeho zařazení do školního vzdělávacího programu na 1. stupni základní školy
Diplomová práce
Brno 2008
Vedoucí diplomové práce: Vypracoval
doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. Vlasta Foltová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. …………………………………….. podpis
2
Děkuji doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc. za odborné vedení mé práce, cenné rady a připomínky a vstřícný přístup po dobu konzultací.
3 OBSAH 1. ÚVOD ...... 8 2. CÍLE PRÁCE ...... 10 3. METODIKA PRÁCE ...... 11 4. DISKUSE LITERATURY ...... 12 5. ZEMĚPISNÁ POLOHA A VLASTIVĚDNÁ ...... 14 CHARAKTERISTIKA ...... 14 5.1. Poloha města Nový Jičín a okolí ...... 14 5.2. Přírodní poměry Nového Jičína a okolí ...... 17 5.2.1. Geologické poměry ...... 17 5.2.1.1. Geologická stavba Nového Jičína a okolí ...... 17 5.2.1.2. Geologický vývoj ...... 17 5.2.2. Geomorfologické poměry území ...... 20 5.2.3. Klimatické poměry ...... 27 5.2.4. Hydrologické poměry ...... 30 5.2.5. Pedogeografické poměry ...... 33 5.2.6. Biogeografické poměry ...... 34 5.2.7. Chráněná území ...... 36 5.2.7.1. Přírodní rezervace Svinec ...... 37 5.2.7.2. Pikritové mandlovce u Kojetína ...... 38 5.2.7.3. Polštářové lávy ve Straníku ...... 40 5.3. Socioekonomická charakteristika...... 41 5.3.1. Historie Nového Jičína ...... 41 5.3.2. Obyvatelstvo a sídlo ...... 44 5.3.3. Hospodářství – průmysl, nerostné suroviny, zemědělství, doprava, služby, školství ...... 46 5.3.3.1. Průmysl ...... 46 5.3.3.2. Nerostné suroviny ...... 46 5.3.3.3. Zemědělství ...... 47 5.3.3.4. Doprava ...... 47 5.3.3.5. Služby ...... 49 5.3.3.6. Školství ...... 50
4 6. ZASTOUPENÍ UČIVA O MÍSTNÍM REGIONU V RÁMCOVÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU ...... 51 6.1. Rámcový vzdělávací program ...... 51 6.2. Cíle základního vzdělávání ...... 52 6.2.1. Vzdělávací oblasti ...... 53 6.2.2. Klíčové kompetence které by měl žák v oblasti Člověk a jeho svět získat ...... 54 6.2.3. Využití diplomové práce k dosažení očekávaných výstupů a klíčových kompetencí v oblasti Člověk a jeho svět – Místo kde žijeme ...... 56 7. VÝUKOVÉ METODY A ORGANIZAČNÍ FORMY V HODINÁCH VLASTIVĚDY ...... 60 7.1. Výukové metody ...... 60 7.2. Vybrané výukové metody v hodinách vlastivědy ...... 62 7.2.1. Vysvětlování ...... 62 7.2.2. Práce s textem ...... 62 7.2.3. Rozhovor ...... 62 7.2.4. Práce s mapou ...... 63 7.2.5. Hra. Didaktická hra ...... 63 7.2.6. Frontální výuka ...... 63 7.2.7. Skupinová výuka ...... 63 7.2.8. Projektová výuka ...... 64 7.2.9. Výuka podporovaná počítačem ...... 64 7.3. Organizační formy ...... 65 7.3.1. Vyučovací hodina...... 65 7.3.2. Vycházka ...... 66 8. KONKRÉTNÍ ZPRACOVÁNÍ VÝUKOVÝCH FOREM V HODINÁCH VLASTIVĚDY ...... 68 8.1. Příprava na vyučovací hodinu ...... 68 8.2. Vlastivědná vycházka...... 72 8.3. Vlastivědná vycházka Nový Jičín – ...... historické město ...... 77
5 8.4. Cestou necestou dlouhodobá soutěž s regionálními prvky ...... 89 9. ZÁVĚR...... 91 10. RESUMÉ ...... 93 SUMMARY ...... 93 11. POUŽITÉ ZDROJE ...... 94 12. SEZNAM PŘÍLOH ...... 97
6 Jaroslav Merenda O zemi zpívám (Mému městu.) O zemi zpívám, o domovu. Skromně a tiše. Jsem už stár. A tak alespoň řádků pár. Ukládám do nich slovo k slovu. I kdyby přestal přát mi osud, a já ty řádky nedopsal – budu mít rád své město dál. A stejně vroucně jako dosud. To chtěl bych aby věděli přátelé moji z kopce Svince, až půjdou ráno v neděli beze mne vzhůru po pěšince.
7 1. ÚVOD Na předchozí stránce, na úvod celé své práce, jsem dala prostor novojickému básníkovi Jaroslavu Merendovi. Jeho verše vyjadřují každým slovem, každým veršem, lásku k Novému Jičínu a celému okolnímu kraji. Jak ráda bych dokázala vyjádřit svůj vztah k této části naší země. Nemám slova, kterými bych to dokázala. Pohledy na kopce Beskyd, které se otvírají snad z každého, jen trochu vyvýšeného, místa v našem městě, mě vždy dokážou uchvátit. Nádherné jsou při ranním svítání, stejně krásné jsou i během pěkného slunečného dne. Když je dobrá viditelnost, můžeme zahlédnout z jedné strany Lysou horu a ze strany druhé zase Radhošť. Dvě hory, které jsou pro Beskydy tak charakteristické.
Obr. 1 : Výhled z Nového Jičína na Velký Javorník, vpravo v pozadí Radhošť Jak uvádím dále, leží Nový Jičín mezi Oderskými vrchy a Moravskoslezskými Beskydami v Moravské bráně. Když chceme odjet z města, téměř všechny silnice, silničky i chodníčky vedou do kopce. Na jihu směrem do Beskyd, na severozápad zase k Oderským vrchům. Osobně mám bližší vztah k Beskydám. Moje matka se narodila v Bordovicích u Frenšátu pod Radhoštěm. V horách pod Velkým Javorníkem, v oblasti zvané Horečky. K tomuto místu mám velmi krásný a vřelý vztah. Nemohu sice říci, že tam znám každý strom, každý chodníček. Ale vždy, když
8 toto místo navštívím, padne na mě taková zvláštní nálada. Trocha smutku a nostalgie, ale také radost z pobytu v krásné přírodě. To všechno mě přivedlo k tomu, že jsem se ve své práci věnovala mému rodnému městu a podbeskydské oblasti. Mám ráda toto místo a chtěla bych, aby z mých pocitů mohli čerpat i mí žáci. V hodinách vlastivědy i přírodovědy je prostor pro předávání nejen znalostí, ale také k vytváření vztahu ke svému městu a blízkému regionu. Děti nemají vrozenou schopnost vnímat krásu kolem sebe. Tato schopnost v nich musí být vytvářena. Buď rodiči nebo školou či v zájmových sdruženích. Při vstupu do školy jsou děti vybaveny znalostmi, zkušenostmi a dovednostmi, které jsou utvářeny rodinou, případně mateřskou školou. Úkolem nás učitelů je na tyto jejich schopnosti navazovat a rozšiřovat je. Úloha školy je přitom nezastupitelná. Vždyť mnoho dětí tráví většinu času doma. Děvčata často jezdí místo na výlety do přírody na nákupy do různých obchodních center a chlapci tráví hodně času u počítačových her a televize. A zde nastupuje škola, která má dětem vysvětlit základní geografické i regionální pojmy. Škola zajistí vycházky, exkurze a různé vlastivědné výlety. Ve škole se děti seznámí s mnoha důležitými pojmy a učí se chápat závislosti různých jevů. V praxi jsem se však setkala s nedostatkem materiálů vhodných právě pro výuku o nejbližším regionu v oblasti geografie, geologie, historie, botaniky i zoologie na 1.stupni základní školy.
9 2. CÍLE PRÁCE Ve své diplomové práci se zaměřuji na krajinu a okolí Nového Jičína s důrazem na Podbeskydí. Cílem mé diplomové práce je : • vymezit oblast Nového Jičína a jeho okolí pro účely využití práce v rámcovém vzdělávacím programu a s možným využitím ve školních vzdělávacích programech v Novém Jičíně a okolních obcích • zpracovat charakteristiku místní krajiny a jejích poměrů přírodních i socioekonomických s možností jejich využití v učivu v rámcovém vzdělávacím programu a nastínit možnosti zařazení této problematiky do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět • navrhnout využití výukových metod v hodinách vlastivědy • vypracovat návody na realizaci některých výukových forem ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
10
3. METODIKA PRÁCE Před započetím zpracování práce jsem formulovala problém a vytyčila si cíle, kterých bych chtěla dosáhnout. Pro zajištění literatury jsem využila městskou i univerzitní knihovnu, dále jsem se obrátila s žádostí o pomoc na Okresní vlastivědné muzeum v Novém Jičíně, Městský úřad v Novém Jičíně odbor životního prostředí i na Katastrální úřad v Novém Jičíně. V teoretické části popisuji charakteristiku Nového Jičína a okolí. Při vymezování regionu jsem vycházela z území stávajícího okresu s tím, že podrobněji jsem se zabývala bližším okolím města Nový Jičín. V praktické části jsem se zaměřila na zastoupení učiva o místním regionu v rámcovém vzdělávacím programu a na volbu a využití různých výukových metod a forem. Součástí práce je konkrétní zpracování výukových forem v hodinách vlastivědy. V příloze pak přikládám prezentaci v PowerPointu, prostřednictvím které seznamuji žáky s místním vodním tokem Jičínka od pramene až k ústí.
11
4. DISKUSE LITERATURY Ve své diplomové práci jsem jako zdroj informací využívala literaturu, kterou uvádím v seznamu literatury v závěru této práce. V části Zeměpisná poloha a vlastivědná charakteristika jsem se opírala zejména o publikaci kolektivu autorů Okres Nový Jičín: Místopis obcí, která byla vydaná OÚ a Státním okresním archívem v roce 1997. Jedná se tedy o poměrně novou publikaci v porovnání s ostatními, které jsem také měla možnost využít. Publikace je rozdělena na dvě textové části. Příroda a historie. Právě z části, věnované přírodě jsem čerpala informace o přírodních poměrech, rostlinstvu, zvířeně, i o chráněných územích okresu Nový Jičín. Historická část je zde zpracována podrobně a zabývá se celým územím okresu, takže jsem z čerpala hlavně informace o historii Nového Jičína. Další informace, týkající se socioekonomické charakteristiky, jsem získala z materiálu Profil města Nový Jičín, který je dostupný na webových stránkách města. Významným zdrojem informací byla také publikace Vlastivěda moravská – Neživá příroda (1992) od kolektivu autorů, která mi pomohla v orientaci v geologickém i geomorfologickém vývoji našeho území, stejně jako Kunského Fyzický zeměpis Československa (1968). Také v knize Severní Morava a Slezsko (1996), od Vencálka, dále v turistickém průvodci Beskydy (1987) i ve starší publikaci od Berného Geografie okresu Nový Jičín (1963) OÚ a Státní okresní archív. 1997 byly zajímavé a důležité informace. Úplně nejdříve jsem však studovala přílohu mapy Okres Nový Jičín (1985), ze které jsem získala první informace a následně jsem si začala utvářet představu o své práci. V části Zastoupení učiva o místním regionu v RVP jsem se opírala o konečnou verzi RVP, zveřejněnou ne webových stránkách VÚP. Výukové metody a organizační formy jsou popsány v mnoha publikacích,. Já jsem čerpala z knih od Maňáka a kolektivu, a to Výukové metody (2003) a Alternativní metody a postupy (1997). Výukových metod bylo v těchto publikacích popsáno více, vybrala jsem takové, které podle mého názoru a zkušeností mohou učitelé využívat v hodinách vlastivědy na 1.stupni základní školy. Také jsem v této části studovala literaturu od Lokšové Tvořivé vyučování (2003).
12 V praktické části jsem potom pracovala s publikací Didaktika vlastivědy – I. díl (1996), Didaktika prvouky od Fabiánkové (1995), Vlastivěda na 1.stupni základní školy (1985) od Hradila, s publikací od Musilové Přírodověda a vlastivěda na základní škole (1980), Didaktikou vlastivědy I.díl od kolektivu autorů (1996). Tyto publikace jsem si pročetla při přípravě praktické části a některé z poznatků v nich uvedených jsem využila. Pracovala jsem také s publikací Ochrana člověka za mimořádných událostí od Černocha, jejíž obsah je nutné zařazovat do výuky. Ve 4.ročníku ZŠ je náplní tohoto programu mj. seznamování se situačním plánem i mapou okolí školy a bydliště. Důležitým zdrojem informací byly pro mě webové stránky města Nový Jičín, ale také různé portály veřejné správy, jako je
13
5. ZEMĚPISNÁ POLOHA A VLASTIVĚDNÁ CHARAKTERISTIKA
5.1. Poloha města Nový Jičín a okolí Mapa 1: Poloha Nového Jičína (zdroj: Dostupný na < http://www.infoposel.cz >) Okres Nový Jičín, jehož centrem Nový Jičín je, leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Jeho rozloha je 918 km 2. Patří tak spíše mezi menší okresy České republiky. Kromě Nového Jičína je na tomto malém území ještě 8 dalších měst. Bílovec, Frenštát p/R., Fulnek, Kopřivnice, Odry, Příbor, Studénka, Štramberk. Nový Jičín, Příbor a Štramberk jsou městskými památkovými rezervacemi. Obr. 2: Nový Jičín Nový Jičín leží na 49° 35′ 42″ zeměpisné šířky a 18° 0′ 46″ zeměpisné délky v nadmořské výšce 285 m n. m. Leží na jihozápadním okraji Moravskoslezského kraje, ve stejnojmenném okrese v Západobeskydském podhůří. (Kolektiv autorů, 1987)
14 Na jeho území zasahuje Příborská pahorkatina a Štramberská vrchovina, které jsou součástí Podbeskydské pahorkatiny. Leží na řece Jičínce a jejich přítocích (Zrzávka, Grosmanka, Straník, Rakovec, Ostruží potok, Palackého potok, Čerťák a další drobné bezejmenné toky). Na severu sousedí Nový Jičín s obcemi Bernartice nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Bartošovice a Sedlnice, na východě s obcemi Závišice a Rybí, na jihu pak s Životicemi u Nového Jičína, Hodslavice Hostašovicemi a městem Valašské Meziříčí resp. s jeho k.ú. Jasenice, na západě s obcí Starý Jičín. Ve své práci používám termín okres, i když od 1.ledna 2000 platí v České republice Klasifikace územních statistických jednotek CZ NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques). Byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné struktury územních jednotek. Byl tak nahrazen platný číselník krajů a okresů a zaveden systém územních statistických jednotek používaný v zemích Evropské unie. V České republice bylo zatím ponecháno členění na úrovni NUTS 4, je však prozatímně platné pouze pro území České republiky. Hlavním důvodem, proč se zavádí společná evropská klasifikace je snaha o získávání ekonomických informací o území různých evropských regionů na srovnatelné úrovni. Tab. 1 : Zařazení územních jednotek České republiky v systému NUTS: úroveň NUTS územní jednotka počet jednotek NUTS 0 stát 1 1 NUTS 1 území 1 1 NUTS 2 oblast 8 ² NUTS 3 kraj 14 3 NUTS 4 okres 91 4 1 územní jednotkou je Česká republika jako celek ² územní jednotkou je 8 oblastí tvořených kraji 3 územní jednotkou je 14 krajů (včetněPrahy) tvořených okresy 4 území je tvořeno 76 okresy a 15 celky, na něž je rozdělena Praha (zdroj: www.nuov.cz)
15 Z výše uvedeného vyplývá, že územní jednotky okresů zůstaly zatím v platnosti, avšak bývalá okresní města jsou nyní změněna na obce s rozšířenou pravomocí. Zánikem okresních úřadů k 1. lednu 2003 byla převedena jejich dosud vykonávaná činnost na obce s rozšířenou působností, tzv. obce 3, a krajské úřady. Obr. 3: Okres Nový Jičín (zdroj http://www.mesta.obce.cz)
16
5.2. Přírodní poměry Nového Jičína a okolí
5.2.1. Geologické poměry
5.2.1.1. Geologická stavba Nového Jičína a okolí Území okresu Nový Jičín leží v geologicky velmi složité oblasti, ve které se stýkají dvě základní horské soustavy střední Evropy, prvohorní varinská a druhohorní až třetihorní alpinská. Obě horstva se v pásmu širokém několik desítek kilometrů (místně od Moravské brány po údolí Váhu) vzájemně překrývají. (Kolektiv autorů, 2000, s. 7) Geologický podklad území celého okresu tvoří horniny Českého masívu. Ty však vystupují na povrch pouze na severu a severozápadě okresu. Směrem na východ a jihovýchod je již překrývají vrstvy Karpatské soustavy, mořské usazeniny, nánosy pevninského ledovce, jezer a řek. Město Nový Jičín leží v karpatské části.
5.2.1.2. Geologický vývoj V západní části území dnešního okresu Nový Jičín vzniklo v prvohorách variské horstvo. Ve východní části území pak tvoří hlubší podklad. Nejhlubší známý podklad území tvoří předprvohorní krystalické břidlice, které jsou starší než 600 miliónů let. Ty byly zvrásněny na rozhraní prahor a prvohor. Tehdy vznikla rozsáhlá pevnina. Tuto souš zaplavilo postupně moře. Bylo to asi před 390 milióny let. V tomto moři se postupně usazovaly křemenné pískovce a po nich vápence. Když moře postupně ustoupilo z této oblasti, vytvořila se zde rozsáhlá delta, v níž postupně vznikaly uhelné sloje. které daly vznik bohatým ložiskům hornoslezské kamenouhelné pánve. Variské vrásnění koncem prvohor vytvořilo rozsáhlé mladoprvohorní horstvo, jehož součástí je i nynější Český masív. (Kolektiv autorů, 2000, s. 7 – 8) Karpatská část okresu je složena z měkkých písčitých a slinitých usazenin druhohorního moře, které byly promíšeny štěrkovými náplavami. Ty byly koncem druhohor a v třetihorách zvrásněny mohutným horotvorným tlakem z jihu. S trvajícím horotvorným tlakem byly vrásy navršeny přes sebe a jako mohutný příkrov nasunuty na okraj Nízkého Jeseníku. Tato jeho část byla i s kamenouhelnými vrstvami zatlačena do hlubin. Při vyvrásňování Karpat se před nimi propadl pruh
17 území. Tak vznikla několik kilometrů široká předkarpatská čelní hlubina, vyplněná mladotřetihorním usazeninami. (Bechný, 1963, s. 10 – 11) Nejblíže okraji dnešního Českého masívu ležela sedimentační pánev ždánicko podslezské jednotky. Ta však po vrásnění leží naspodu soustavy příkrovů, Tvoří ji jílovce, méně zastoupené jsou pískovce a vápence. Na okraji směrem do Karpat byla tato pánev omezena bašskou kordiliérou – valem, který ji odděloval od sedimentační pánve slezské jednotky. Při sedimentaci slezské jednotky se v ní usadil mohutný soubor hornin. Jílovce, slínovce, pískovce a slepence. Slepence obsahují bloky štramberských vápenců. Usazování hornin slezské jednotky provázela podmořská sopečná činnost, při níž vznikly vyvřeliny těšínitové asociace. Při vrásnění Vnějších Západních Karpat došlo k mohutnému bočnímu stlačení usazenin v původních sedimentačních pánvích. Vznikly mohutné horninové příkrovy sunoucí se na své předpolí – dnešní Český masív. Asi před 15milony lety byl zakončen hlavní vývoj Vnějších Západních Karpat nasunutím příkrovu ždánicko – podslezské jednotky a příkrovů jednotky slezské. (Kolektiv autorů, 2000, s. 8 – 10) Na okraji Nového Jičína se vyskytují vyvřeliny z podmořské sopečné činnosti. V jeho místní části Kojetín, v nadmořské výšce asi 490 m.n.m. nachází bývalý lom, kde je odkrytý pikritový mandlovec. Ten se zde až do přelomu 19. a 20.století těžil. Asi o kilometr dál ke Straníku, v nadmořské výšce 416 m.n.m. jsou z téhož období odkryty polštářové lávy, které vznikly při podmořských výlevech na strmých svazích, kdy se láva tekoucí po svahu roztrhla na části, které se pak hromadily při úpatí svahu. Jak uvádí Vencálek (1995) v Moravskoslezských Beskydách bylo také objeveno několik desítek pseudokrasových jeskyní. Vytvořily se tam, kde byly ve skalním podloží hluboké trhliny, podél kterých se pohybovaly skalní bloky. Ve starších čtvrtohorách, v chladném podnebí, tyto pukliny rozšiřovala mrznoucí voda, v mladších čtvrtohorách se ve vlhčím podnebí dostávalo do podzemí zase více vody. Ta splavovala kamenitou drť podél puklin a mohlo tak docházet k pohybu pískovcových bloků. Na tvar krajiny měl vliv severský pevninský ledovec, který svým jižním okrajem zasahoval před 350 – 250tisíci lety až na území okresu. po jeho ústupu vznikala dnešní říční soustava a rozvodí černomořskobaltské se posunulo o něco na západ a Odra získala mnoho přítoků, které původně odtékaly do Bečvy a Moravy. (Bechný, 1963, s.15
18
Mapa 2: Geologická mapa okolí Nového Jičína ( zdroj : www.geoportal.cenia.cz )
19
5.2.2. Geomorfologické poměry území
Obr.4: Nový Jičín, v pozadí Štramberská vrchovina a Moravskoslezské Beskydy Z geomorfologického hlediska patří území okresu Nový Jičín ke dvěma odlišným horopisným soustavám: k České vysočině, která zabíhá na území okresu výběžky Nízkého Jeseníku s Vítkovskou vrchovinou a ke Karpatům s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Většina území okresu má pahorkatinný ráz. Podcelek Vítkovská vrchovina náleží celku Nízký Jeseník, a je východní částí jesenické geomorfologické oblasti krkonošsko jesenické subprovincie České vysočiny. Na území okresu zasahuje Vítkovská vrchovina svou východní částí. Ta je charakteristická rozsáhlými plošinami a široce zaoblenými hřbety. Je to poslední podcelek České vysočiny, který na území okresu zasahuje. Směrem dál k východu zvolna přechází do Oderské brány, která se vyznačuje rovinným povrchem .
20
Mapa 3 Vítkovská vrchovina Oderská brána je jediný podcelek Moravské brány, která je geomorfologickou součástí oblasti Západní Vněkarpatské sníženiny.
mapa 4 Oderská brána
21
obr. 5 Oderská brána, v pozadí Vítkovská pahorkatina Moravskoslezské Beskydy jsou součástí oblasti Západní Beskydy, které patří do subprovincie Vnější Západní Karpaty. Rozkládají se na ploše 620 km 2 a jejich nejvyšším bodem je Lysá hora vysoká 1323 m. Moravskoslezské Beskydy zasahují na západě do okresu Nový Jičín svým podcelkem Radhošťská vrchovina. Nejvyšším bodem okresu je Radhošť, jehož nadmořská výška je 1129 m.n.m. Z vrcholu i hlavního hřbetu Radhoště lze za dobré viditelnosti vidět nejen celá Radhošťská hornatina, ale také Podbeskydská pahorkatina, někdy lze také dohlédnout až k Nízkému Jeseníku a Ostravě. Radhošťská hornatina je tvořena silně rozpukanými, střídajícími se vrstvami pískovců, slepenců a břidlic. Ty jsou většinou nakloněny k jihu, takže severní svahy nad Frenštátskou brázdou jsou výrazně strmější než jižní svahy směrem k Valašsku. Hlavním hřbetem Radhošťské hornatiny prochází hlavní evropské rozvodí, které odděluje od sebe úmoří Baltského moře s přítoky Odry a Černého moře s přítoky Bečvy. Na svazích Radhošťské hornatiny rostou převážně smrkové, bukové a částečně jedlové porosty.
22 mapa 5 Moravskoslezské Beskydy Katastrální území města Nový Jičín se nachází na území Podbeskydské pahorkatiny. Zasahují zde dva podcelky a dva okrsky této pahorkatiny. soustava Vnější Západní Karpaty podsoustava Západobeskydská pahorkatina celek Podbeskydská pahorkatina podcelek Příborská pahorkatina Štramberská vrchovina okrsek Novojičínská pahorkatina Petřkovické vrchy Tab. 2: Geomorfologické členění katastrálního území Nový Jičín (vlastní úprava) Na severozápaní straně lemuje Moravskoslezské Beskydy celek Podbeskydská pahorkatina. Táhne se od Hornomoravského úvalu na západě až po údolí Ostravice na východě.
23 Mapa 6 Podbeskydská pahorkatina
Obr.6: Celek Podbeskydská pahorkatina, vzadu Moravskoslezské Beskydy Podbeskydská pahorkatina. má pestrý a členitý reliéf, ze kterého vystupují jednotlivé vrchy v oblasti Nového Jičína, Příbora, Štramberka a Frenštátska. Jednotlivé kopce jsou pokryty lesem a cenné lokality jsou chráněny. Zdaleka viditelným kopcem v blízkosti Nového Jičína je Starojický kopec s pozůstatky hradu Starý Jičín. Je výraznou dominantou Podbeskydské pahorkatiny. Tvoří jej křídové horniny slezské jednotky – slepence s hojnými bloky
24 štramberského vápence, pískovce a částečně jílovce. Tyto horniny byly jako slezský příkrov v mladších třetihorách nasunuty na horniny ždánicko – podslezské jednotky, které jsou vůči erozi málo odolné a skládají zvlněnou pahorkatinu rozprostírající se u úpatí Starojického kopce. (Kolektiv autorů, 2000, s. 21 – 22)
Obr. 7 : Starojický kopec se zříceninou hradu Starý Jičín Mapa 7 Podcelek Příborská pahorkatina
25 Město Nový Jičín leží z hlediska geomorfologického členění v okrsku Novojičínská pahorkatina, podcelku Příborská pahorkatina a ta je součástí Podbeskydské pahorkatiny. Podbeskydská pahorkatina je rozsáhlou součástí oblasti Západobeskydské podhůří subprovincie Vnější Západní Karpaty. Její část mezi údolími Bečvy a Ostravice je rozmanitější. Na území okresu Nový Jičín při úpatí Radhošťské hornatiny leží její podcelek Frenštátská brázda. Jedná se o protáhlou vnitrohorskou sníženinu, která vznikla odnosem méně odolných hornin v druhohorách a třetihorách. Severně od brázdy se nachází další podcelek Podbeskydské pahorkatiny Štramberská vrchovina. Mapa 8 Podcelek Štramberská vrchovina V její východní části se rozkládá vyvýšenina Ondřejníku s nejvyšším bodem Skalka (964 m.n.m.). V části, která se nazývá Šostýnské vrchy je výrazný ojedinělý Kotouč (529 m.n.m.), který se skládá z jurských vápenců. Leží na okraji Štramberku. Posledním podcelkem Podbeskydské pahorkatiny na území okresu Nový Jičín je Příborská pahorkatina. Její plochý zvlněný povrch vznikl převážně na druhohorních a třetihorních usazeninách s výskytem vyvřelých těšínitů. Ve starších čtvrtohorách do pahorkatiny zasáhl pevninský ledovec, který zde zanechal své usazeniny. Nejvyšším bodem je Starojický kopec (496 m.n.m.) na okraji obce Starý Jičín. (Demek, 1992, s.37)
26
5.2.3. Klimatická poměry Oblast kolem Nového Jičína se převážně rozprostírá v klimatické oblasti mírně teplé, oblast mírně chladná je v části jihovýchodní. Nejvýhodnější oblast po stránce klimatické je střed okresu, směrem k západu a k východu se klimatické poměry zdrsňují.. Je to vlivem přibývající nadmořské výšky, takže k významnějšímu zdrsnění dochází právě v části jihovýchodní, kde se nachází orografická oblast Moravskoslezských Beskyd. Povrchové utváření Moravské brány velmi silně ovlivňuje především směr a sílu větrů, má to silný vliv na klima celé oblasti. Větrům jižním se staví do cesty pásmo hor, které jim tak zamezují přístup do krajiny, severní větry mají volnou cestu a způsobují drsnější ráz podnebí Novojičínska. Největrnější jsou zde zimní měsíce. Směr a intenzita větrů ovlivňují do značné míry i srážkové poměry a oblačnost. Průměrná oblačnost je zde poněkud vyšší než je celostátní průměr. Většina srážek padá v létě v nejteplejším měsíci, kterým je červenec. Podzim bývá suchý. Oblast Beskyd i Vítkovská vrchovina jsou poměrně bohaté na srážky. (Kolektiv autorů, 1997, s.16 – 17) Vzhledem k tomu, že okres spadá do povodí Odry, jsou teplotní poměry ovlivněny Baltským mořem. To bývá na jaře dlouho zamrzlé, proto i jaro v okrese bývá chladnější a podzim zase dlouho teplý. V hlubokých údolích řeky Odry se drží přechlazený vzduch klesající z hor a místy je zde nižší teplota než ve vyšších polohách. Právě v okolí Nového Jičína a Frenštátu p/R. mají výraznou inverzní polohu. Nejbližší meteorologická stanice, na které se provádí měření teploty, srážek a slunečního svitu, je v Mošnově. Z veřejně přístupných informací této stanice jsem vytvořila tabulky pro srovnání s průměrnými hodnotami v České republice i srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 – 1999 v České republice. Těchto srovnání vyplývá, že Mošnov, který je od Nového Jičína vzdálen asi 13 km, má poněkud odlišné klimatické podmínky než město Nový Jičín a celý okres Nový Jičín. Přesto se jedná o zajímavé údaje.
27 Geografické informace o meteorologické stanici Mošnov: Zeměpisná šířka: 49°41'54'' Zeměpisná délka: 018°07'18'' Nadmořská výška: 250 m.n.m. Tab. 3 : Průměrná teplota vzduchu měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok rok 2007 1 3,7 2,9 5,7 10,4 15,6 19,2 20,0 19,2 12,5 8,0 2,1 0,4 9,9 ČR 2 3,2 2,8 5,1 10,3 14,4 18,1 18,3 17,7 11,3 7,2 1,4 0,9 9,1 2006 1 6,5 3,1 0,5 9,7 13,9 18,3 22,4 17,1 16,1 11,2 6,7 3,3 9,1 ČR 2 6,0 3,0 0,1 8,1 12,7 16,9 21,4 15,1 15,5 10,1 5,6 2,3 8,2 2005 1 0,1 3,1 1,2 9,7 14,2 17,0 19,6 16,9 14,5 9,3 2,7 1,1 8,4 ČR 2 1,4 3,7 1,0 8,9 13,0 16,1 18,0 15,8 14,1 9,0 2,0 1,3 7,7 1961 2,4 0,7 3,2 8,2 13,2 16,4 17,8 17,2 13,6 8,9 3,7 0,4 8,2 1999 3 Tab. 4 : Úhrn srážek v mm měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok rok 2007 1 38,6 20,2 66,4 6,7 48,0 88,5 85,7 45,4 189,0 53,0 31,7 30,0 703,3 ČR 2 75 44 53 5 79 78 86 71 117 36 76 35 755 2006 1 38,1 32,9 43,2 76,7 83,8 65,7 11,6 94,3 29,1 8,4 34,2 20,9 538,9 ČR 2 35 44 70 74 92 83 38 141 18 33 46 28 708 2005 1 23,2 40,6 11,7 43,9 78,8 51,3 94,8 103,3 68,1 5,8 46,2 61,2 628,9 ČR 2 69 64 28 40 80 57 132 96 51 11 33 70 732 1961 26,7 30,2 34,0 52,4 91,2 104,4 91,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,6 701,8 1999 3 1 V řádku s uvedeným letopočtem jsou hodnoty z meteorologické stanice Mošnov v daném roce. 2 V řádku pod uvedeným letopočtem je průměrná hodnota v daném roce v ČR. 3 V posledním řádku jsou průměrné hodnoty za období 1961 1999 z meteorologické stanice Mošnov. (Zdroj údajů: Český hydrometeorologický ústav – informace o klimatu, úprava tabulky vlastní)
28 Nový Jičín Obr. 8 : Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost Průměrný roční úhrn globálního záření [MJ/m²] Nový Jičín Obr. 9 : Teplota vzduchu. Průměrná měsíční teplota vzduchu v červenci [°C] Nový Jičín Obr. 10 : Srážky. Průměrný roční počet srážkových dní s úhrnem nad 10 mm
29 5.2.4. Hydrologické poměry Velmi zajímavé jsou v okolí Nového Jičína podmínky hydrologické. Hřebenem radhošťského pásma směřujícího směrem východ západ probíhá hlavní evropské rozvodí, dělící vodní toky severovýchodní Moravy na úmoří Baltského a Černého moře. Dělicí čára probíhá na vrcholcích hřebenu, vedoucího od vrchu Radhoště k západu přes Javorník, Kamenárku a Trojačku. Hranice probíhá přibližně 10 km od Nového Jičína. Úmoří Baltského moře Úmoří Černého moře Mapa 9 : Hlavní evropské rozvodí (www.mapy.cz , úprava vlastní) Hlavním vodním tokem okresu je Odra. Pramení mimo oblast okresu v Oderských vrších na svahu Fidlova kopce v nadmořské výšce 633 m.n.m. Její horní tok má převážně bystřinný ráz. Při opouštění území okresu je její průtok 13,8m 3 za sekundu. Odra přijímá na území okresu 11 významných přítoků zleva a 13 zprava. Koryto Odry má v blízkosti Nového Jičína z velké části zachovaný charakter přirozeného silně nížinného toku střední velikosti s mnoha meandry. Beskydské přítoky mají jsou hodně vodnaté. Přitékají ze severního úbočí Moravskoslezských Beskyd. Nejdelším a nejvodnatějším přítokem je Lubina. Ta se vlévá do Odry po 40 km s průměrným ročním průtokem v ústí 2,37m 3. Druhým nejvýznamnějším
30 přítokem Odry na území okresu je Jičínka. Pramení na úbočí Velkého Javorníku pod Kamenárkou, je dlouhá 26 km a její průměrný úsťový průtok je 1,21m 3 za sekundu. (Kolektiv autorů, 1997, s.18 19). Jičínka protéká Novým Jičínem, kde se do ní vlévají Zrzávka a Jičina. Její povodí tvoří území o rozloze 116 km 2. Obr. 11 Pramen Jičínky
Mapa 10 Povodí Odry (zdroj: http://www.pod.cz/fr_vh_soustava.html)
31 Na území města je celkem asi 100 km vodní sítě, kterou tvoří výše zmiňované toky Jičínka, Zrzávka, Jičina a několik dalších menších vodních toků. Tento údaj se vztahuje i na integrované části města. Koryto Jičínky je na průtahu městem upraveno na absolutní ochranu proti povodním, což se projevilo při povodních v roce 1997, kdy se z Jičínky na území města voda nevylila. Koryto Grasmanky je pak upraveno na ochranu proti 50leté vodě. V okrese Nový Jičín se dochovala část dříve rozsáhlé soustavy rybníků v okolí Jistebníku, Studénky a Oder. Směrem na Nový Jičín Kojetín, v rekreační příměstské oblasti Na Čerťáku, je vystavěna umělá vodní nádrž Čerťák. Je zařazena do seznamu vodních nádrží určených ke koupání na území Moravskoslezského kraje. V zimě potom slouží k odběru vody pro sněžná děla pro nedaleké lyžařské středisko na Svinci. Dále jsou na území města další tři menší vodní nádrže. (Plandor,Jiří.; Šrámková, Lucie, 2007 ) Tab. 5 : Přehled vodních nádrží na území města název nádrže plocha /ha/ objem /m 3/ výška hráze /m/ Čerťák 2,29 72 000 6 Lamberk 1,5 1 500 3 Zadní Lamberk 0,3 300 1,5 Bocheta 1,5 5 000 2,5 zdroj: Plandor,Jiří.; Šrámková, Lucie. Profil města Nový Jičín [online ]. Nový Jičín. 2007. [cit.30.ledna 2008]. Dostupný z WWW:http://www.novy jicin.cz V těsné blízkosti Nového Jičína v Bernarticích se nachází vydatné prameniště podzemní pitné vody. Na území bývalého okresu vyvěrají také minerální prameny dvou genetických typů prosté minerální vody a kyselky. K prvnímu typu patří prameny hořkých sirovodíkových vod u Nového Jičína (Sirkové lázně), které však byly zdevastovány pravděpodobně právě stavbou těchto lázní. Stejné, resp. Podobné složení mají také prameny v Hostašovicích. K druhému typu patří alkalické kyselky u Jeseníku n/O., která se v nedávné minulosti stáčela a prodávala. (Kolektiv autorů, 1997, s.18 – 19)
32
5.2.5. Pedogeografické poměry V oblasti povodí Odry, do kterého spadá území okresu Nový Jičín, převládají kambizemě. Tyto půdy mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž. Ve struktuře zemědělského využívání krajiny zaujímá největší podíl orná půda, která je soustředěná v rovinatém až mírně zvlněném území Moravské brány a Příborské pahorkatiny. V členitém území Štramberské vrchoviny převažují louky a pastviny. Zemědělská půda je převážně typu hnědozem. Dělí se na půdu ornou, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. V bezprostředním okolí Nového Jičína je zalesněno 169,13 ha půdy. Hnědou půdu, vyskytující v naší oblasti, tvoří převážně horniny karpatského flyše se střídáním pískovců a břidlic, většinou slabě vápnitých. Jsou hluboké s mělkou a středně hlubokou ornicí, se středním sklonem k hrudkovatění. Jsou mírně až středně kyselé, mírně až středně humózní, středně propustné až propustné. Tab. 6 : Druhy pozemků na území města Druh pozemku výměra /ha/ Orná půda 1 814,46 Zahrada 275,02 Ovocné sady 5,04 Travnaté plochy 787,18 Celkem 2 881,70 zdroj ( Plandor, Šrámková. 2007.
33
5.2.6. Biogeografické poměry Krajina okresu Nový Jičín je ve srovnání s ostravskou průmyslovou aglomerací vyrovnaná. Vzhledem k členitosti reliéfu převažuje krajina zemědělská, ale louky, pole i pastviny se střídají s lesním porostem a nechybí ani remízky. V prostoru Moravské brány a Příborské pahorkatiny převažuje orná půda, na území Štramberské vrchoviny zase více převažují louky a pastviny. Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda asi 2/3, lesy pokrývají téměř ¼ a 18 km2 zaujímají vodní plochy vodotečí, rybníků a menších přehradních nádrží. Na území okresu je zastoupeno celkem sedm fytogeografických jednotek. Největší rozlohu zaujímá Moravská brána vlastní, do níž náleží i Nový Jičín. Zahrnuje vegetační stupeň Oderské brány, Příborské pahorkatiny a také jižní části Štramberské vrchoviny. Jedná o území, kde jsou vrstvy křídových pískovců a jílovců prostoupeny horninami, jako je těšinit a pikrit i jurské vápence a klimatické znaky mírné teplé oblasti. To bylo příčinou osídlovaní oblasti již v neolitu a mělo to vliv na utváření krajiny a vegetace. V údolích, v okolí vodních toků, se vyskytují střemchové olšiny, v rovinatém a zvlněném terénu pak roste lípa, habr a dub, ve vyšších polohách buk a javor babyka. Na lesních okrajích je velmi pestré zastoupení bylin. Jedná se o jetel horský, jetel prostřední, dobromysl obecnou, řepík lékařský. Vegetace Štramberských vápenců je zastoupena např. dvojštítkem hladkým, roste tam lomikámen vždyživý, kostřava sivá, žebřice pyrenejská, a další. Na nelesních stanovištích můžeme najít rozrazil ožankovitý, žluťuchu menší, řebříček sličný, chrpu čekánek, voskovku menší, tolici srpovitou, mochnu přímou a mnoho dalších . V lesích lze najít hvězdnatec čemeřicovitý, ostřici chlupatou, šalvěj lepkavou, okrotici bílou, pryšec mandloňovitý, vstavač bledý, hlístík hnízdák, a další. Nový Jičín spadá do oblasti karpatské květeny, ve které je patrný vliv sibiřských, alpských a balkánských prvků. Okolí Nového Jičína má květenu zcela ovlivněnou karpatskými prvky. Lesy jsou převážně listnaté s bohatě vyvinutým rostlinným patrem. Je zde zachována řada porostů přirozeného charakteru.
34 V lokalitě přírodní rezervace Svinec u Nového Jičína se nachází botanicky a krajinářsky hodnotné území travobylinných společenstev, druhově pestrých luk a pastvin o rozloze 33,65 ha. Je zde zaznamenáno mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin, především vstavačovitých. Jedná se např. o vstavač bledý, vstavač mužský, dále se zde vyskytuje také lilie zlatohlávek, hořec prostřelenec křížatý, prvosenka vyšší, prvosenka jarní, a další. V okolí Nového Jičína jsou ještě další lokality chráněných rostlin, například sněženka v údolí u Sedlnice. V Chráněné krajinné oblasti Poodří, která těsně sousedí s Novým Jičínem, dochází ke styku biologicky rozdílných celků Karpatské soustavy a Českého masívu. Vzhledem k tomu, že se zde nacházejí místa jen zřídka narušená činností člověka, mohou zde růst velmi vzácné rostliny a žít ohrožení živočichové. Současné složení zvířeny je důsledkem přirozeného vývoje i dopadů činnosti člověka. CHKO Poodří leží na jedné z hlavních tahových ptačích cest. Proto zde byl zaznamenán výskyt asi 310 druhů ptáků, z nichž zde hnízdí asi polovina. V posledních letech zde přibyl další vzácný druh husa velká. V Poodří se vyskytuje asi 130 druhů měkkýšů, ze vzácných vodních obratlovců zde žijí mihule potoční, hořavka duhová, ostroretka stěhovavá, mník jednovousý. Před několika lety byla spatřena také vydra říční. Zajímavostí této oblasti je Stanice pro záchranu volně žijících živočichů v Bartošovicích, která byla otevřena v říjnu 1983. Původně zde byli zaměřeni pouze na zraněné dravce, nyní mají program rozšířen téměř na všechny druhy volně žijících živočichů. Vzhledem k tomu, že se v Moravské bráně prolínají prvky východoevropské, sibiřské i alpské fauny, je tato velmi pestrá. Např. liška, kuna, křivonoska, havran, plch, stepní kobylka, sysel, linduška vodní, pěnice podhorní, kachna divoká. Polní a lesní zvěř je zastoupena našimi běžnými druhy. Rys, medvěd a vlk se zde občas vyskytnou, nezakládají však stálé populace. (Kolektiv autorů, 1997, s. 24 – 38)
35
5.2.7. Chráněná území Na území okresu se nachází dvě chráněné krajinné oblasti. CHKO Beskydy a CHKO Poodří. Jak je z následující mapy patrné, tak Nový Jičín leží právě mezi těmito oblastmi Posláním obou CHKO je ochrana hodnot krajiny, jejího vzhledu, typických znaků i přírodních zdrojů a také vytváření vyváženého životního prostředí. V roce 1994 byly na území okresu zřízeny dva přírodní parky. Podbeskydí a Oderské vrchy. A právě přírodní park Podbeskydí zasahuje do okrajové části Nového Jičína. Má rozlohu 125 km 2 a rozkládá se na území Veřovské brázdy, Příborské pahorkatiny i Štramberské vrchoviny. Posláním tohoto přírodního parku je zachování krajinného rázu s významnými biotopy. Městská rekreační zóna zasahuje právě do přírodního parku Podbeskydí. Jedná se o lokality na Skalkách, Svinci a Čerťáku. Na území okresu je vyhlášeno několik maloplošných chráněných území, z toho do lokality Nového Jičína patří Přírodní rezervace Svinec, přírodní památka Pikritové Obr. 12 Lípa stará asi 500 let Kojetín u NJ mandlovce u Kojetína a Polštářové lávy u Straníka.
36
5.2.7.1. Přírodní rezervace Svinec Tato poměrně mladá přírodní rezervace má rozlohu 38,25 ha, byla vyhlášena v roce 1994. Má charakter květnaté louky, lesíků a remízků. Roste tam vstavač bledý, vstavač mužský, okrotice bílá, bradáček vejčitý a mnoho dalších vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Byl zde zjištěn výskyt 42 druhů měkkýšů
Obr. 13 : Louka na Svinci
37
5.2.7.2. Pikritové mandlovce u Kojetína
V tomto místě jsou patrné pozůstatky podmořské sopečné činnosti v období spodní křídy. Vznikly usazením ještě žhavých útržků lávy a zrnek sopečného písku a prachu, který se uvolňoval při podmořském sopečném výbuchu. Na stěnách odkryvu bývalého lomu se začala rozrůstat skalní společenstva, např. čičorky pestré nebo kostřavy žlábkaté. Tato společenstva však byla zničena nevhodným chemickým zásahem. Tato lokalita je vyhlášena přírodní památkou pro svou mimořádnou geologickou hodnotu.
Obr. 14 : Náhled na tabuli naučné stezky
38
Obr. 15 : Odkryté pikritové madlovce Na Kojetíně u Nového Jičína
39
5.2.7.3. Polštářové lávy ve Straníku Straník je místní část Nového Jičína. Polštářové lávy jsou významnou geologickou lokalitou. Jedná se o odkryv s polštářovými lávami tešínitové vulkanické asociace Vznikaly při podmořských výlevech na strmých svazích, kdy se žhavá hmota, která tekla po svahu, roztrhala na kusy a začala se hromadit na úpatí kopce. (Machovský, 2006) obr. 16 Polštářové lávy a kaplička Panny Marie v Straníku
obr. 17 Polštářové lávy ve Staníku Svinec, pikritové mandlovce i polštářové lávy jsou na trase Naučné vlastivědné stezky Františka Palackého, která vede z Nového Jičína do Hodslavic k rodnému domu Františka Palackého a je dlouhá 11,5 km.
40 5.3. Socioekonomická charakteristika
5.3.1. Historie Nového Jičína
Už jeden moravský poutník, ještě na počátku 19. století, prohlásil, že jakmile však překročíš práh města, dýchne tu na tebe atmosféra: vše je zde upravené, v harmonickém řádu. Těmito slovy popisuje město Nový Jičín a zdá se, že tato Obr. 18 Nový Jičín (zdroj:http://www.novyjicin.cz) slova bychom mohli použít i dnes. Město opravdu dýchá starou atmosférou, útulností a zjevným klidem. Jakoby se chtělo věřit, že tyto vlastnosti dostalo do vínku již při svém založení. Město na řece Jičínce povstalo najednou, na "zeleném drnu" a je to dodnes znát. Pravidelné čtvercové náměstí nemá u nás obdoby a nalézt ve městě zjevnou nepravidelnost je záležitost téměř nepředstavitelná. Podle staré pověsti se říká, že město založila žena dcera majitele nedalekého hradu Starý Jičín. Různé krkolomné jazykové nápady chtěly naznačit, že se nedaleké šlechtické sídlo nazývalo kdysi Jitčin hrad a bylo sídlem manželky prvního moravského knížete Břetislava.
41 Skutečnost je však značně odlišná: Jičín, to je spojení s divočinou, se starým slovanským slovem „dik“, znamenajícím divočáky, husté a nepropustné hvozdy. Ne náhodou se stále jeden z kopců u města nazývá Svinec. Položení v krajině, to je další z nápadných rysů tohoto města. Malebná kotlina na jižním okraji Moravské brány přechází kousek od města do výběžků Podbeskydské pahorkatiny. Několik minut chůze člověku stačí, aby se ocitl v lesích a v úplně jiném světě. Cestou však prochází parkovými plochami, které obyvatelé města vybudovali a neustále udržují a upravují. Lesy tak v mnohém prorůstají parkovými ostrůvky přímo do města. Město a krajina tyto dvě věci patří nerozlučně k sobě a turista to jistě ocení. Do Nového Jičína se jezdí ale především za památkami. Od svého založení někdy na konci 13. století prodělalo město řadu změn, nikdy však neztratilo svůj malebný a historický ráz. Kravařové, Cimburkové první majitelé města se zapsali do jeho dějin svým zakladatelským úsilím. Město však mělo vždy trochu smůly na zničující požáry, a tak dnes těžko budeme hledat něco, co nám tuto dobu připomene. Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z r. 1313, kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala. Do dějin města se zapsali výrazně Žerotínové, od roku 1500 noví majitelé města. Město postupně bohatlo vyhlášenou soukenickou výrobou, až se bylo schopno v roce 1558 vykoupit z poddanství a stalo se městem komorním. Na konci 16. století došlo k přílivu německého obyvatelstva a změnil se poměr obou dosavadních národností. S tímto je spojeno přijetí nové luteránské víry. Král Fridrich Falcký dokonce město povýšil v roce 1620 na město královské, po bitvě na Bílé hoře přichází ale prudký pád. Novojičínští museli od roku 1624 po dlouhých 150 let snášet nad sebou neoblíbenou jezuitskou vrchnost ... Velké barokní požáry z let 1768 a 1773 srovnaly město málem se zemí, zakrátko však povstal Nový Jičín do své další podoby. Opět se rozběhly obchody, císařská cesta přinesla vítané spojení se světem. Textilní průmysl přinesl městu prosperitu, obohatil je o vysoké tovární komíny, ale také o řadu cenných obytných domů, sídel
42 nové elity města. Abychom nezapomněli, na konci 19. století povstala sláva novojičínského kloboučnictví. A tak dodnes se město nazývá městem klobouků. Chátrající město se odělo do nového hávu, rychlost změn je obdivuhodná také na domácí poměry. Nejočividnější změny ocení možná turista právě v celém historickém centru města.
Obr. 19 Město dýchá starou atmosférou Nový Jičín se také otvírá světu: starobylé moravské město chce být nejen průmyslovým a správním střediskem okresu, ale také lákadlem pro turisty. V roce 2001 obdrželo město cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Tuto cenu, které se také krátce říká "Historické město roku" udělují ministerstva kultury a pro místní rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. (Zezulčík)
43 5.3.2. Obyvatelstvo a sídlo V oblasti Nového Jičína nacházíme nálezy z pravěkých a ranně historických kultur. Ve středním paleolitu se usadili lidé v jeskyních Šipka a Čertova díra u Štramberka. Více lokalit je již známých z období mladšího paleolitu. Nový Jičín vznikl původně jako obchodní osada. Půdorys historického jádra patří k nejpravidelnějším městským kompozicím v České republice. Je proto právem vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Součástí města byl gotický hrad, později přestavěn na renesanční zámek. Město Nový Jičín patří počtem obyvatel k městům střední velikosti. V roce 2006 žilo na území města 23 348 obyvatel, z toho 13 732 žen a 12 616 mužů. Převládají zde lidé v produktivním věku. Na území města dochází k pozvolnému stárnutí populace a je zde zaznamenán i úbytek lidí z důvodu časté migrace za lepšími životními podmínkami do jiných měst. Moravskoslezský kraj patří ve srovnání s ostatními kraji k těm „mladším“. Podíl věkové skupiny 0 – 14 let zde činí 17,1 %. Celorepublikově vychází tento podíl 16,2 %. Nový Jičín jako okres patří k těm okresům v rámci Moravskoslezského kraje, které mají poměrně příznivou věkovou strukturu, tzn., že má větší podíl dětí než občanů v poproduktivním věku. Pro analýzu věkové struktury jsou směrodatné 3 základní skupiny: děti ve věku 0 – 14 let, občané v produktivním věku 15 – 59 let a poproduktivní skupina 60 a více let. Tab. 7 Podíl obyvatel ve věkových skupinách v NJ 2006 v rozdělení na muže a ženy Věková Muži Ženy skupina Počet Procent Počet Procent 0 – 14 let 1995 15,9 2092 15,4 15 64 9171 72,7 8398 61,7 60 a více 1450 11,4 3120 22,9 Celkem 12616 100 13610 100 Ve vývoji počtu obyvatel dochází k velkým výkyvům, které jsou způsobeny připojováním a oddělováním místních částí: k 1.1.1975 integrovala k Novému Jičínu Loučka, Životice a Kunín, k 1.1.1976 Libhošť a Rybí, k 1.1.1979 Hostašovice a
44 Straník a konečně k 1.1.1980 Bernartice. Po roce 1989 přišla vlna oddělování těchto obcí od NJ: nejprve Bernartice, dále Hostašovice společně s Kunínem, Rybím a Šenovem a nakonec Životice u Nového Jičína. ( Plandor,Jiří.; Šrámková, Lucie. Profil města Nový Jičín [online ]. Nový Jičín. 2007. [cit.30.ledna 2008]. Dostupný z WWW: http://www.novy jicin.cz) Ve vzdělání obyvatel dochází ke zlepšení situace. Pro názornost uvádím graf s údaji z roku 1991 a z roku 2001. Pozitivním jevem je znásobení počtu obyvatel z vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním, k čemuž určitě přispělo i to, že v Novém Jičíně má pronajaté prostory Vysoká škola podnikání a.s., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě. Vzdělání obyvatel NJ v roce 1991 34% 0% 5% 36% VOŠ VŠ bez vzdělání maturita výuční list 25%
Vzdělání obyvatel NJ v roce 2001
VOŠ 4% 9% 28% VŠ bez vzdělání 23% maturita 26% výuční list Tabulka 8, 9 Vzdělání obyvatel zdroj: Plandor, Šrámková, Lucie. 2007, úprava vlastní)
45 5.3.3. Hospodářství – průmysl, nerostné suroviny, zemědělství, doprava, služby, školství
5.3.3.1. Průmysl Hlavní součástí hospodářství města Nový Jičín byl v minulém století průmysl. V současné době vypadá situace zcela jinak. Svou činnost ukončil Tabák a.s., Tatra Nový Jičín a Karnola. Tonak nadále vyrábí klobouky, Obr. 20 Letecký snímek firmy Autopal s r.o. Vision ale až po velkém propouštění Zdroj: http://visteon.erecruit.cz zaměstnanců a snížení objemu výroby. Nejvýznamnějším podnikem a zároveň zaměstnavatelem je Autopal s.r.o. Visteon, z dalších podniků bych jmenovala Dotex a v Šenově u NJ pak Vojenský opravářský závod. Na území města působí také 6 větších stavebních firem: Nosta, Monta, Severomoravská stavební společnost, Novojická s.r.o., Gedos.
5.3.3.2. Nerostné suroviny V současnosti se v blízkosti Nového Jičína těží pouze zemní plyn. Těžba černého uhlí, jehož ložiska se nacházejí mezi Příborem a Frenštátem p./R. nebyla zahájena. O znovuobnovení těžby vápence ve Štramberku se stále jedná. V dřívější době byl v Novém Jičíně u Sirkových lázní nalezen ozokerit a nafta, avšak jednalo se nejspíš o malá ložiska, která nebyla využita.
46 5.3.3.3. Zemědělství Zemědělská výroba je v Novém Jičíně soustředěna do místních částí Žilina a Loučka. V Loučce působí zemědělské družstvo Starojicko, v přilehlém Šenově u NJ pak působí VŠVF Brno – Školní zemědělský podnik, zabývající se rostlinnou i živočiškou výrobou, ovocnářstvím, opravárenstvím a dopravou. Žilina byla známá chovem ovcí a zpracováváním této vlny. I dnes se zde chovají ovce, ale v podstatně menším množství. Působí zde také chovatelé parkurových koní. V okolí Nového Jičína se pěstují obiloviny (pšenice, ječmen, oves), pícniny, řepka olejná, mák, len, brambory, krmná řepa, cukrová řepa.
5.3.3.4. Doprava Nový Jičín je s ostatními oblastmi spojen železnicí i poměrně hustou sítí silnic. Na území města se kříží dvě hlavní silnice I.třídy. I/48 z Hranic (resp. z Brna a Olomouce) přes Frýdek Místek do Českého Těšína a I/57 ze Vsetína do Opavy. Při průzkumech v letech 2000 a 2005 se zjistilo, že objem dopravy na hlavních tazích na území města vzrostl téměř o 20 %, přitom právě na silnici I/48 až o 66 %. Tak vysoký nárůst dopravy s sebou nese i zvýšené hodnoty škodlivin a hluku v ovzduší. Z Nového Jičína vedou dvě lokální železniční tratě. Nový Jičín město Suchdol n/O., Nový Jičín Horní nádraží Hostašovice. V Suchdole n/O. mají cestující možnost přestoupit na další lokální tratě, nebo na hlavní trať Bohumín Praha, resp. Brno nebo Břeclav. Tratě Bohumín Praha a Bohumín Břeclav byly zmodernizovány a upraveny ve vysokorychlostní tratě. V Hostašovicích zase mohou cestující pokračovat na trati Ostrava Kojetín. Veřejná doprava je na území města zajišťována regionální autobusovou dopravou, městskou hromadnou dopravou a doplňkovou železniční dopravou. Autobusová a železniční doprava na území města není doposud zahrnuta do krajského systému integrované veřejné dopravy ODIS. Autobusová doprava zajišťuje z Nového Jičína spojení snad do všech míst bývalého okresu. Mimo to je také důležité dálkové spojení autobusy s Bratislavou, Brnem, Olomoucí, Bystřicí pod Pernštejnem, Zlínem, Jihlavou, Pecí pod Sněžkou, Jeseníkem. Nejbližší letecké spojení je z Mošnova, který je od Nového Jičína vzdálen asi 13 km. Jedná se o ostravské letiště s osobní i nákladní dopravou. Letiště má velmi kvalitní
47 dráhu a to umožňuje přijímat i nejtěžší letadla. Pravidelné linky do Prahy a do Vídně zajišťují společnosti ČSA a AIR Ostrava.
K cyklistické dopravě v Novém Jičíně jsou používané méně frekventované místní komunikace. Poměrně nepříjemné a nebezpečné je spojení centrální části města s místními částmi města, které většinou leží u komunikací III/třídy (Žilina ), nebo u místních komunikací s vyšší intenzitou dopravy (Loučka, Libhošť) . Městem jsou vedeny dvě cyklotrasy po stávajících komunikacích, využívané pro účely rekreační turistiky: • č. 502 Starý Jičín – Nový Jičín – Štramberk – Kopřivnice – Hukvaldy Trasa č. 502 sice spojuje významné turistické cíle, ale v mnoha úsecích je vedena po silnicích, kde je vysoká intenzita dopravy. • č. 6175 Kunín – Šenov u Nového Jičína – Nový Jičín – Straník – Hostašovice – Valašské Meziříčí Tyto cyklotrasy navazují na cyklotrasy dálkového i regionálního významu: č. 5 Moravská brána – Palačov – Starý Jičín – Kunín – Polanka nad Odrou č. 501 Palačov – Vsetín č. 503 Starý Jičín – Vodní dílo Kružberk – Krnov č. 6016 Hostašovice – Pustevny č. 6040 Starý Jičín – Potštát č. 6078 Kunín – Suchdol nad Odrou – Opava Všechny tyto trasy však vedou částečně po hlavních komunikacích a tím se stávají nebezpečné. Turistické stezky na území města • červená Valašské Meziříčí – Hodslavice – Nový Jičín – Štramberk – Frenštát p. R. – Trojanovice – Ráztoka • žlutá Suchdol nad Odrou – Starý Jičín – Jasenice • zelená Nový Jičín Skalky – Čertův mlýn – Bludovice – Žilina – Mořkov Trojačka (Valašské Meziříčí) • modrá Kojetín – Čertův mlýn V rámci těchto tras pro pěší byl vytvořen okruh IVV R WW Lašskem, Valašskem a Kravařskem. Tato pěší trasa měří 40 km.
48 5.3.3.5. Služby Město provozuje Technické služby. Jejich náplní je zámečnictví, opravy silničních vozidel, opravy pracovních strojů, montáž, opravy a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, silniční motorová doprava osobní, silniční motorová doprava nákladní, provozování MHD, provozování pohřebišť, poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví, nakládání s odpady(včetně nebezpečných), přípravné práce pro stavby, specializovaný maloobchod, technické činnosti v dopravě, poskytování technických služeb, poskytování služeb pro osobní hygienu a služeb souvisejících s péčí o vzhled osob. V oblasti peněžnictví jsou zastoupeny ve městě tyto peněžní ústavy: GE Money bank a.s., Česká spořitelna a.s., ČSOB a.s., Komerční banka a.s., dále také nejvýznamnější stavební spořitelny. Na území města se nachází několik různých servisních organizací, zajišťující chod domácností. Jedná se o opravny elektrospotřebičů, televizorů a elektroniky, úklidová firma, instalatérské firmy, malíři pokojů, a podobně. Všechny tyto služby jsou v soukromém sektoru. Dále zde působí dopravní společnosti jako je ČSAD a jiní soukromí dopravci, Connex – autobusová osobní doprava a další soukromí dopravci, různé taxislužby. V roce 2006 byl realizován projekt bezbariérové MHD ve spolupráci s partnery (Obec Šenov u Nového Jičína, Obec Kunín a Centrum pro zdravotně postižené MSK). Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií. Od roku 2004 je na území města budována metropolitní síť. Jedná se o optické kabelové rozvody, které zajišťují datové přenosy do domácností a budov občanské vybavenosti. Provozovatelem je firma Nový Jičín Net s r.o. Na území města jsou čtyři typy azylového ubytování. Noclehárna pro muže s osmi lůžky, ubytovna pro 12 mužů, ubytovna pro matky s dětmi, která má 6 garsonek a dům pro matky s dětmi ve Straníku, kde je 6 bytů. Ve městě jsou také 3 domy s pečovatelskou službou s celkovou kapacitou 270 bytů (345 míst) a dva domovy důchodců, kde je kapacita 231 míst. Zdravotní péči zajišťují soukromé ordinace praktických i odborných lékařů, stomatologů, nemocnice s poliklinikou, rychlá zdravotní služba, lékárníci.
49 5.3.3.6. Školství V Novém Jičíně je zajištěno předškolní, základní, speciální, střední a vysokoškolské vzdělávání. Město je zřizovatelem převážné části předškolních zařízení a všech základních škol. Zřizovatelem středních škol je Krajský úřad Moravskoslezského kraje s výjimkou soukromé střední školy. Působí zde 6 předškolních zařízení. Město zřizuje 4 mateřské školy, které vznikly sloučením 11 zařízení, MŠ Beruška je soukromá a také Autopal má MŠ pro děti svých zaměstnanců. Jedna MŠ pracuje podle alternativního vzdělávacího programu schváleného MŠMT „Mateřská a Základní škola Montessori“. Na území města je 5 základních škol, z toho jedna je v místní části Libhošť. Na všech se vyučuje podle vzdělávacího programu „Základní škola“ a od školního roku 2007/2008 i podle svých vzdělávacích programů. Kromě toho se každá základní škola odlišuje částečně od ostatních svou profilací. Všechny nabízejí rozšířenou výuku jazyků a rozšířenou výuku se zaměřením na sporty – každá škola však na jiný sport. Např. plavecké sporty, volejbal, basketbal, hokej. Na některých školách se vyučuje podle programu Začít spolu a školy jsou zapojeny do různých projektů, jako jsou „Tereza – Posviťme si na úspory“, „Dokážu to?“, „Začít spolu“, „Ekologická výchova“, „Respektovat a být respektován“, „Projekt tage – německý jazyk“, „Co je to droga?“ Po základní škole mohou děti navštěvovat některou ze středních škol. Kromě gymnázia se jedná o střední školu přírodovědeckou a zemědělskou, Mendelovu střední školu, která vznikla sloučením obchodní akademie, střední zdravotnické školy a středního odborného učiliště a dále o soukromou střední školu podnikatelskou a textilní EDUCA. Ve městě je také odborné učiliště s praktickou školou a výchovný ústav pro mládež se středním odborným učilištěm a odborným učilištěm. Další školy na území města jsou speciální školy, speciální mateřská škola a škola pro děti s kombinovanými vadami a základní umělecká škola. V Novém Jičíně má své pracoviště také Vysoká škola podnikání a.s., se sídlem v Ostravě, která je soukromá.
50
6. ZASTOUPENÍ UČIVA O MÍSTNÍM REGIONU V RÁMCOVÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU
6.1. Rámcový vzdělávací program
V Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a v Zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úroveň představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Rámcový vzdělávací program byl schválen v roce 2004. Od školního roku 2007/2008 mají všechny základní školy zpracovaný školní vzdělávací program a v 1. a 6.ročnících podle těchto programů učí.
Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních vzdělávání.
Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů.
51
6.2. Cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: • umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení
• podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení
problémů
• vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
• rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy
vlastní i druhých
• připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a
zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti
• vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v
prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem,
prostředí i k přírodě
• učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za
ně odpovědný
• vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a
duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
• pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými
možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při
rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci (RVP, 2004)
52 6.2.1. Vzdělávací oblasti RVP je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, každá z těchto vzdělávacích oblastí je tvořena alespoň jedním vzdělávacím oborem. Jsou to Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí, která je utvořena pouze pro 1.stupeň základní školy. Je tvořena jedním vzdělávacím oborem Člověk a jeho svět. Vzdělávací obsah tohoto vzdělávacího oboru je rozdělen do pěti tématických okruhů. Nejvíce je učivo o regionu zastoupeno v okruhu Místo, kde žijeme. Žáci nejdříve poznávají své nejbližší okolí. Postupně potom přechází k seznámení s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a také se složitějšími ději. Samozřejmou součástí tohoto učiva je regionální geografie. V Encyklopedickém slovníku (kol. 1993) se uvádí, že regionální geografie je část geografie, zabývající se tradičně popisem základních složek krajinné sféry v regionech různého řádu. V moderním pojetí syntetická věda studující regiony, regionální systémy a zákonitost jejich rozvoje. Regionální prvky jsou velmi silně zastoupeny také v okruhu Lidé a čas. Žáci se orientují nejen v čase obecně, ale seznamují se také s historií svého nejbližšího okolí. Vychází se z nejbližšího okolí od nejznámějších událostí a postupuje se až k nejvýznamnějším mezníkům v historii naší země. Také v okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují s přírodou ve svém regionu. Jedním z úkolů těchto okruhů je vyvolat u žáků kladný vztah ke svému okolí a domovu, a postupně také rozvíjet jejich národní cítění a vůbec vztah ke své vlasti. Je vhodné k dosažení těchto cílů užívat různé zajímavé formy, které dětem tuto oblast poznání přiblíží.
53
6.2.2. Klíčové kompetence které by měl žák v oblasti Člověk a jeho svět získat Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. (VÚP, 2004) Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se jedná zejména o následující kompetence. Kompetence k učení řídí vlastní učení, soustředí potřebnou dobu na učení (příprava na vyučování, aktivní přístup, vypracovávání projektů,…) vyhledává a třídí informace v učebnici, encyklopediích i mapách a využívá je při tvůrčích činnostech (vypracovávání projektů,…) žák operuje s obecně užívanými vlastivědnými pojmy a termíny žák uvádí do souvislosti poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexní pohled na přírodní a společenské jevy poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení (prostřednictvím zajímavých činností připravených učitelem) žák posoudí vlastní pokrok i problémy v učení, kriticky zhodnotí své výsledky (sebehodnocení) Kompetence k řešení úkolů vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky žák pochopí problém, přemýšlí o příčinách, hledá možná hledá řešení žák řeší problém samostatně nebo ve skupině za případné asistence vyučujícího žák ověřuje prakticky správnost řešení žák obhajuje svá rozhodnutí, argumentuje Kompetence komunikativní: žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
54 žák naslouchá promluvám druhých, porozumí jim a vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse žák dodržuje pravidla komunikace žák rozumí různým typům textů a obrazových materiálů, přemýšlí o nich a využívá je ke svému rozvoji žák se orientuje v základních typech map žák využívá informační a komunikační prostředky Kompetence sociální a personální: žák účinně spolupracuje ve skupině žák se podílí na utváření příjemné atmosféry v kolektivu žák si uvědomuje význam přátelství a dobrých vztahů mezi lidmi žák v případě potřeby poskytne pomoc nebo o pomoc požádá žák chápe potřebu spolupracovat s druhými při řešení některých problémů nebo úkolů žák oceňuje zkušenosti druhých, respektuje různá hlediska a názory druhých žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém a podporuje tak svůj další rozvoj Kompetence občanské: žák dodržuje zásady slušného chování žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich hodnot, je schopen se vcítit do situace druhých žák odmítá násilí, uvědomuje si povinnost postavit se proti němu žák chápe základní principy, na kterých je postavena společnost, je si vědom svých práv a povinností žák poskytne podle svých schopností a možností pomoc žák respektuje a oceňuje naše tradice a historické dědictví žák projevuje smysl pro tvořivost Kompetence pracovní: žák plní své školní povinnosti žák odvádí v rámci svých schopností kvalitní práci, cítí zodpovědnost za kvalitu své práce žák využívá znalosti a zkušenosti získané v předmětu pro svůj další rozvoj žák rozvíjí své myšlení
55
6.2.3. Využití diplomové práce k dosažení očekávaných výstupů a klíčových kompetencí v oblasti Člověk a jeho svět
6.2.3.1. Místo, kde žijeme 1. období Očekávaný výstup Učivo Využití diplomové práce
žák vyznačí v jednoduchém domov – prostředí Část 8.3. plánu místo svého domova, Vlastivědná vycházka bydliště a školy, orientace v místě bydliště městem – přesah do škola – prostředí školy, cestu na určené místo tématického okruhu Lidé činnosti ve škole, okolí a rozliší možná a čas školy, bezpečná cesta do nebezpečí v nejbližším školy okolí obec – její části začlení svou obec naše vlast – domov Část 8.2. (město) do příslušného Vlastivědná vycházka kraje a obslužného obec (město), místní centra ČR, pozoruje a krajina – její části, poloha popíše změny v krajině, Část 8.2. v nejbližším okolí, obci Vlastivědná vycházka okolní krajina (místní (městě) Část 5.2.6. oblast, region) – působení Biogeografické poměry lidí na krajinu a životní 5.2.7. Chráněná území prostředí rozliší přírodní a umělé okolní krajina – vliv Část 5.2.6. prvky v okolní krajině krajiny na život lidí, Biogeografické poměry a vyjádří různými působení lidí na krajinu 5.2.7. Chráněná území způsoby její estetické a životní prostředí 5.2.3. Klimatické poměry hodnoty a rozmanitost
56 2. období Očekávaný výstup Učivo Využití diplomové práce určí a vysvětlí polohu obec poloha v krajině Část 8.4. svého bydliště nebo Cestou necestou pobytu vzhledem ke okolní krajina (místní Část 8.2. krajině a státu oblast, region) zemský Vlastivědná vycházka povrch a jeho tvary, Část 5.2.2 . vodstvo na pevnině, Geomorfologické poměry území naše vlast domov, Část 8.4. krajina, národ Cestou necestou dlouhodobá soutěž s regionálními prvky určí světové strany okolní krajina orientační Část 8.2. v přírodě i podle mapy, body a linie, světové Vlastivědná vycházka orientuje se podle nich strany Část 8.1. a řídí se podle zásad Příprava na vyučovací bezpečného pohybu a mapy obecně zeměpisné a hodinu pobytu v přírodě tematické obsah, grafika, vysvětlivky rozlišuje mezi náčrty, mapy obecně zeměpisné a Část 8.1. plány a základními tematické obsah, grafika, Příprava na vyučovací typy map; vyhledává vysvětlivky hodinu jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
57 Očekávaný výstup Učivo Využití diplomové práce vyhledá typické okolní krajina (místní Část 8.2. regionální zvláštnosti oblast, region) zemský Vlastivědná vycházka přírody, osídlení, povrch a jeho tvary, Část 5.5.4. vodstvo na pevnině, hospodářství a kultury, Hydrologické poměry rozšíření půd, rostlinstva jednoduchým Část 7.2.9. a živočichů, vliv krajiny způsobem posoudí Výuka podporovaná na život lidí, působení jejich význam počítačem lidí na krajinu a životní z hlediska přírodního, Příloha č. 1 prostředí, historického, Jičínka – řeka … politického, správního a vlastnického zprostředkuje ostatním regiony ČR Praha a zkušenosti, zážitky vybrané oblasti ČR, a zajímavosti surovinové zdroje, z vlastních cest a výroba, služby a obchod porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány naše vlast základy státní moci a některé státního zřízení a jejich zástupce, politického systému symboly našeho státu ČR, státní správa a a jejich význam samospráva, státní symboly
58 6.2.3.2. Lidé a čas 1. období Očekávaný výstup Učivo Využití diplomové práce
pojmenuje některé současnost a minulost Část 8.3., 5.3.1. rodáky, kulturní či v našem životě Vlastivědná vycházka historické památky, proměny způsobu významné události života, bydlení, městem – přesah do regionu, předměty denní tématického okruhu potřeby, průběh Místo kde žijeme lidského života, regionální památky Příloha č. 8, 9, 11, 12 péče o památky, interpretuje některé báje, mýty, pověsti Příloha č. 10 minulost kraje a pověsti nebo báje předků, domov, vlast, spjaté s místem, rodný kraj v němž žije 2. období
Očekávaný výstup Učivo Využití diplomové práce
Část 8.3., 5.3.1. žák regionální památky rozeznává současné a Vlastivědná vycházka péče o památky, lidé a minulé a orientuje se obory zkoumající městem – přesah do v hlavních reáliích minulost minulosti a současnosti tématického okruhu báje, mýty, pověsti naší vlasti s využitím Místo kde žijeme regionálních specifik minulost kraje a předků, domov, vlast, Příloha č. 8, 9, 11, 12, 13 rodný kraj Tabulka 10 Využití diplomové práce
59 7. VÝUKOVÉ METODY A ORGANIZAČNÍ FORMY V HODINÁCH VLASTIVĚDY
7.1. Výukové metody Metody výuky jsou důležitou pedagogickou kategorií. Je to významný nástroj učitele k realizaci vzdělávacích cílů a záměrů. Výukové metody se vyvíjí a jejich výčet se neustále rozšiřuje spolu s hledáním a vytvářením nových přístupů k výchově a vzdělání. Klasifikace výukových metod není zcela jednotná. Různí autoři použili pro klasifikaci výukových metod různá kritéria. Například podle logického postupu (Lindner, Pavlík), podle stupně aktivity a heurečnosti (Lerner), podle zdroje žákova poznání (Pešek, Václavík, Stračár). Z tohoto důvodu je vytvořeno několik komplexních přehledů metod. I v současnosti vznikají nové klasifikace výukových metod, které se snaží postihnout aktuální situaci ve výchovně – vzdělávacím procesu. ( J.Maňák, 2003, str.49) Zde uvádím kombinovaný pohled na výukové metody. Klasické výukové metody 1.1 Metody slovní Vyprávění Vysvětlování Přednáška Práce s textem Rozhovor 1.2. Metody názorně demonstrační 1.2.1. Předvádění a pozorování 1.2.2. Práce s obrazem 1.2.3. Instruktáž
60 1.3. Metody dovednostně praktické 1.3.1. Napodobování 1.3.2. Manipulování, laborování, a experimentování 1.3.3. Vytváření dovedností 1.3.4. Produkční metody 2. Aktivizující metody 2.1. Metody diskusní 2.2. Metody heuristické, řešení problémů 2.3. Metody situační 2.4. Metody inscenační 2.5. Didaktické hry 3. Komplexní výukové metody 3.1. Frontální výuka 3.2. Skupinová a kooperativní výuka 3.3. Partnerská výuka 3.4. Individuální a individualizovaná výuka, samostatná práce žáků 3.5. Kritické myšlení 3.6. Brainstorming 3.7. Projektová výuka 3.8. Výuka dramatem 3.9. Otevřené učení 3.10. Učení v životních situacích 3.11. Televizní výuka 3.12. Výuka podporovaná počítačem 3.13. Sugestopedie a superlearning 3.14. Hypnopedie Výběr vhodných metod z pestré nabídky musí vycházet z logiky věci a z objektivních kritérií. Proto si každý pedagog musí dokázat z této nabídky vybrat takové, které budou vhodně utvářet jeho edukační působení.
61
7.2. Vybrané výukové metody v hodinách vlastivědy
7.2.1. Vysvětlování Tato metoda bývá spojena s frontální výukou. Je to metoda, která se uplatňuje ve většině výukových situací. Žákům je třeba podat výklad logicky a systematicky. Postupovat od konkrétního k abstraktnímu, od jednoduchého k složitějšímu, využívat ve velké míře princip názornosti. Ve výuce vlastivědy se tento princip názornosti uplatňuje velmi často. Jedná se o ukázky na mapě, obrázky, popř. grafy nebo tabulky.
7.2.2. Práce s textem Tato metoda patří k nejstarším metodám a má nezastupitelné místo v také hodinách vlastivědy. Je to metoda, při které děti pracují s textovými informacemi a tyto informace také zpracovávají. Při používání této metody je dominantní žákovo učení, které je však podporováno dalším učitelovým působením. Žáci se učí využívat informace nejen pamětně, ale také tyto získané informace uplatňují při řešení problémových úloh. Nejčastěji pracují s textem učebnicovým. Využívají však také texty z různých encyklopedií, knih a časopisů.
7.2.3. Rozhovor Rozhovor představuje komunikaci dvou nebo více osob. Výukový rozhovor slouží k aktivizaci žáků, povzbuzuje je k pozornosti, vyzývá je ke spolupráci. Tato metoda může žákům pomáhat při řešení úkolů probíraného učiva. Významným prvkem této metody je otázka. Příklady otázek: Otázka zjišťovací : Proč se blízkému kopci říká SVINEC? Otázka otevřená: Jak se nazývá pohoří, jehož nejvyšší horou je Lysá hora? Otázka zavřená: Na kterou světovou stranu od nás leží náměstí? Otázka problémová: Vysvětli, proč byly v minulosti zakládány osady v blízkosti vodních toků. Otázka rozhodovací: Pohoří, které vidíme po levé straně jsou Oderské vrchy nebo Moravskoslezské Beskydy?
62 7.2.4. Práce s mapou Pro žáky na 1.stupni je zpočátku mapa velmi abstraktní. Postupnými kroky od zjištění podstaty půdorysu přes jednoduché plány třídy a známého okolí se žáci dostávají až k pochopení pojmu mapa. Stává se pro děti jakousi zeměpisnou čítankou, ve které mohou zjistit mnoho informací, které se tak nemusí učit zpaměti. 7.2.5. Hra. Didaktická hra Hra je jednou ze základních činností člověka. Je pro ni charakteristické, že je to svobodně volená aktivita, která však nesleduje žádný zvláštní účel. Svůj cíl i hodnotu má sama v sobě. V každém stupni lidského vývoje má různé projevy, které odrážejí jak podmínky a zvláštnosti každého jedince, tak i úroveň jeho psychických procesů. Didaktická hra již není tak spontánní a přizpůsobuje se pedagogickým cílům. Zůstává ji většina hrových činností a žáci tak ani příliš nepociťují její usměrňování směrem k pedagogickým cílům. Ve vlastivědě uplatňujeme převážně interakční hry, jako jsou různé společenské hry, myšlenkové a učební hry. 7.2.6. Frontální výuka Vyznačuje společnou prací žáků ve třídě. Hlavní úlohu plní učitel, který činnost řídí a dále usměrňuje a kontroluje aktivity žáků. Ve vlastivědě je obzvlášť nutné využívat při této metodě názornost. Ukázky na nástěnné mapě, obrázky s využitím vizualizéru, prezentace s využitím dataprojektotu a další. Tím se zmírní dopad frontální výuky jako takové, která vede pouze k pasivitě žáků a nepodporuje jejich samostatné myšlení. 7.2.7. Skupinová výuka Je to metoda, která prostřednictvím spolupráce žáků mezi sebou působí na ně komplexně. Žáci spolupracují při řešení různých problémových úloh. Při použití skupinové metody jsou žáci rozděleni do skupin, které mohou řešit úkoly rozdílné náročností i obsahem a umožňují užší spolupráci. Žáci si vzájemně pomáhají, diskutují, hodnotí svoji práci. Skupiny umožňují uspořádání pracovních míst žáků
63 podle velikosti skupiny i podle charakteru zadaných úloh. Při vlastivědném učivu můžeme třídu rozdělit například do čtyř skupin, kdy jedna skupina pracuje samostatně u počítače a vyhledává informace nebo prohlíží prezentaci v PowerPointu, kterou připravil učitel, druhá skupina vypracovává pracovní list na zadané téma, třetí skupina pracuje s encyklopediemi a jinými naučnými knihami např. o svém městě, okrese nebo kraji, čtvrtá skupina vypracovává zápis do sešitu. Vždy asi po 8 minutách se vystřídají. Na závěr takové hodiny by nemělo chybět zhodnocení vlastní práce každého žáka buď ústní formou nebo třeba formou smajlíka či jiné obvyklé značky. 7.2.8. Projektová výuka V rámci projektové výuky řeší žáci problémové úlohy komplexněji ve spojení s životní realitou. Využívají teoretické i praktické činnosti. Mohou být realizovány formou skupinové práce nebo s individuálním zadáním. Lze také kombinovat oba způsoby. Z hlediska časového rozsahu mohou být projekty krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé i mimořádně dlouhodobé. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, v okruhu Místo kde žijeme, lze projekty využívat poměrně často. Nejčastěji jsou pravděpodobně realizovány projekty o vlastním bydlišti. Připraveny mohou být projekty také na místní vodstvo, geomorfologii nejbližšího okolí, chráněné oblasti a další. 7.2.9. Výuka podporovaná počítačem Vzhledem k rychlému rozvoji informačních komunikačních technologií dochází k stále rozšířenějšímu využívání počítačů a dalších komunikačních prostředků ve vyučování. V současné době jsou školy více či méně vybavené počítači, které mohou učitelé i žáci využívat ve výuce. K počítačům lze připojit různá periferní zařízení, jako je tiskárna, skener, fotoaparát, kamera, dataprojektor, a další. Z toho vyplývá, že využití počítačů je ve škole mnohostranné. Mohu uvést například tyto možnosti: různé multimediální programy, testovací programy, výukové programy, internet jako zdroj informací, zpracovávání různých referátů, apod.
64 V příloze č. 1 uvádím prezentaci Jičínka – řeka našeho města. Toto prezentaci jsem vytvořila jako doplněk k učivu Vlastivědy – učivo o místním regionu v části Místo v němž žijeme /podle Vzdělávacího programu Základní škola/ a jako doplněk vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v tématickém okruhu Místo, kde žijeme /podle Školního vzdělávacího programu/ .
7.3. Organizační formy Organizační formou se rozumí uspořádání vnější stránky vyučovacího procesu, konkrétní podoba vyučování. Charalteristickým znakem je délka trvání a počet vyučovaných dětí. ( Fabiánková, 1995, str. 38)
7.3.1. Vyučovací hodina Vyučovací hodina je hlavní vyučovací formou. Můžeme ji rozdělit podle typu na • hodinu základního typu, kombinovanou, smíšenou • hodinu upevňování, opakování a systematizace učiva • hodinu kontroly žákovských prací. Hodiny vlastivědy základního typu, kombinované a smíšené, které probíhají touto formou obsahují zpravidla tyto fáze: Úvodní část, základní část, závěrečnou část. V úvodní části seznámíme žáky s cílem vyučování, vysvětlíme organizaci hodiny, případně zkontrolujeme domácí úkol. Základní část je nejobsáhlejší. Po zopakování již probraného učiva přistoupíme k motivaci nového učiva, k vyvození nového učiva a nových pojmů. Následuje upevnění a procvičení probraného učiva, případně zadání domácího úkolu nebo domácí přípravy. V závěrečné části pak ještě shrneme základní poznatky, vyhodnotíme práci žáků. Hodina upevňování, opakování a systematizace učiva se zařazuje až na závěr určitého tématického celku, případně na konci čtvrtletí, pololetí nebo na konci školního roku. V hodině kontroly žákovských vědomostí zjišťujeme rozsah a kvalitu vědomostí, dovedností a návyků. K tomuto zjišťování využíváme samostatné souvislé vyprávění žáků, ústní odpovědi na otázky, nebo hodnotíme samostatnou práci, apod.
65 7.3.2. Vycházka Vycházka je jednou z často využívaných forem výuky ve vlastivědě. Má poznávací i výchovný charakter. V 1. období (1. – 3. ročník) probíhá v rámci jedné vyučovací hodiny, popřípadě dvou. Záleží to z velké míry na prostředí, ve kterém se škola nachází. Ve vesnické škole stačí 1 hodina, ve městech však chvíli trvá, než se třída dostane na určené místo. Ve 2. období pak vycházky mohou být i celodenní. Pokud vycházku zařadíme na úvod tématického celku, pak plní úlohu motivační. Na závěr tématu to je úloha opakovací a prohlubovací. Učitel by měl před vlastní vycházkou • určit trasu vycházky, případně si sám ji projít, což slouží k poznání míst určených pro pozorování plánovaných jevů • stanovit vzdělávací a výchovné cíle • stanovit, které nové pojmy budou na vycházce ujasněny • zvolit metody a organizaci práce • určit oblečení a další vybavení žáků, připravit je na vycházku, případně jim oznámit úkoly, které budou v jejím průběhu plnit, uvést pomůcky, upozornit na jevy, které budou pozorovat • v případě, že se vycházka nebude konat v době vyučování nebo bude přesahovat jeho rozsah, oznámit organizační záležitosti – odchod a příchod ke škole Během vycházky je nutné: • provádět průběžnou instruktáž a kontrolu plnění úkolů • určit, které výsledky pozorování a které materiály budou použity v dalším vyučování Na závěr vycházky je nutné zhodnotit činnost žáků, shrnout výsledky. Využití vycházky jako jedné z forem výuky se předpokládá u učiva Místo, kde žijeme i Lidé a čas. 1.období: • domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště • škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy • obec – její části
66 • naše vlast – domov • obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, • okolní krajina (místní oblast, region) – působení lidí na krajinu a životní prostředí • okolní krajina – vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí 2.období • obec poloha v krajině • okolní krajina (místní oblast, region) zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, • okolní krajina orientační body a linie, světové strany • okolní krajina (místní oblast, region) zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí.
67
8. KONKRÉTNÍ ZPRACOVÁNÍ VÝUKOVÝCH FOREM V HODINÁCH VLASTIVĚDY
8.1. Příprava na vyučovací hodinu Téma: Náš region – orientace na mapě Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět
Průřezová témata:
• Osobnostní a sociální výchova (zvládání vlastního chování, utváření a rozvoj základních dovedností pro spolupráci, rozvoj schopností poznávání, …)
• Environmentální výchova (vztah k prostředí )
Integrace mezi vzdělávacími obory: přírodověda , matematika (vzdálenosti)
Kompetence: • k učení určí světové strany na mapě rozpozná podle barev, kde je nejbližší pohoří • k řešení problémů vyhledává v mapě okolí Nového Jičína nejbližší města vyhledá nejbližší část Moravskoslezských Beskyd a vrchol Radhošť, dokáže přečíst jeho nadmořskou výšku vyhledá Javorník a pramen řeky Jičínky orientuje se na mapě podle zadaných světových stran dokáže na mapě sledovat tok řeky Jičínky a vyhledat obce, kterými protéká • komunikativní formuluje své poznatky, zaznamenává do pracovního listu nebo je alespoň nápomocen při formulování odpovědí, v pracovním listě i v mapě se dokáže orientovat
68 • sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině • občanské respektuje názory ostatních dětí ve skupině Výchovně vzdělávací cíl: Žák • dokáže určit v mapě místo svého bydliště a okolní obce • rozliší na mapě podle barvy místa, kde je pohoří a kde je vysočina • dokáže sledovat na mapě tok řeky od pramene k ústí • podle zadání světové strany vzhledem k Novému Jičínu dokáže najít na mapě vrchol Radhošť a Javorník Metody práce: vysvětlování, rozhovor, práce s mapou Místo realizace: učebna Časová dotace: 45 min. Pojmy opěrné: světové strany, náčrt, plán Pojmy nové: mapa, atlas, glóbus, barvy na mapě ČR a okresu
Dovednosti: práce s mapou – orientace v ní, vyhledávání pojmů na mapě, samostatná práce a práce v týmu, řešení problémů Pomůcky: nástěnná vlastivědná mapa ČR, nástěnná vlastivědná mapa okresu ( 1: 320 000 ), příruční vlastivědné mapy okresu ( 1 : 100 000 ), příruční vlastivědná mapa ČR z učebnice (1 : 1 000 000 ), dataprojektor, notebook, prezentace PowerPoint Jičínka (Příloha č.1) , pracovní list (Příloha č. 2) Scénář hodiny: Úvod Motivace: získání nových informací a dovedností při práci s mapou. Seznámení s cílem hodiny: • Žáci dokážou rozlišit rozdíl mezi plánem a mapou, seznámit se různými druhy map, atlasem a glóbem. • Žáci určují význam barev na mapách. Kontrola žákovské přípravy na hodinu • každý žák mapa ČR • ve skupinách – mapa okresu Nový Jičín
69 Hlavní část Procvičování a opakování známého zopakovat pojmy : • Náčrt: panoramatický – zobrazení „krajinky“, které pokud možno ve správném poměru zachycuje to, co je vidět na obzoru a další výrazná místa v krajině situační – schématické znázornění určité oblasti pomocí grafických symbolů, čar, ploch a bodů. • Plán: znázorňuje menší území než mapa, slouží k podrobnější orientaci. (připomenout vycházku do města podle plánu) • světové strany Expozice – nové učivo • mapa – definování pojmu Mapa: zmenšený obraz zemského povrchu vybraného území. Je nakreslena, jako bychom se na určité území dívali z výšky. • druhy map ukázky : vlastivědná mapa ČR nástěnná vlastivědná a turistická mapa ČR, okresu, Moravskoslezských Beskyd mapa cyklistických stezek v okolí NJ • atlas definování pojmu ukázka atlasu ČR a světa • glóbus – definování pojmu, ukázka • práce s mapou ČR nástěnnou a příruční : barvy na mapě ČR • práce s mapou okresu nástěnnou a příruční barvy na mapě okresu vyhledávání shodných barev a rozdílů Fixace – upevňování a kontrola pochopení probírané látky • prohlížení různých map okolí, pozorování barev Aplikace – další aktivity k probíranému učivu • vyhledávání různých objektů v mapě okresu dle zadaných pokynů.
70 1. Ukažte, kde je na mapě SEVER. 2. Najděte Nový Jičín – Nový Jičín leží v Moravské bráně. 3. Hledejte města, která leží od našeho města na: východě – (Štramberk, Kopřivnice), co o těchto městech víte? severozápadě – (Fulnek – působiště J.A.Komenského) jihovýchodě – ( Frenštát p/R. – J.Raška, J. Janda, skokanské můstky) 4. Na jihu od Nového Jičína leží obec Hodslavice, kdo se zde narodil? ( František Palacký) 5. Hledejte další města, o kterých jsme se učili. 6. Na severovýchodě najděte město Ostrava (krajské město, největší, těžba uhlí, výroba železa) 7. V jihovýchodní části mapy je tmavě hnědou barvou vyznačeno pohoří ______ Je to naše nejbližší pohoří. (Připomínka pobytu v přírodě v Trojanovicích v minulém roce.) 8. Promítnutí prezentace Jičínka – řeka mého města (Příloha č. 1) 9. Do připraveného pracovního listu doplňte obce, kterými Jičínka protéká a mapku můžete doplnit i o další zajímavosti, případně vybarvit. (Příloha č.2) 10. Budeme říkat společně obce, kterými Jičínka postupně protéká a žáci, kteří v té obci bydlí se vždy postaví. Shrnutí Zopakování probrané látky • zopakování pojmů mapa, atlas, glóbus • zopakovat barvy na mapě Zhodnocení hodiny • zhodnocení práce v hodině Zadání úkolů pro příště • přinést různé mapy, které rodiče půjčí
71
8.2. Vlastivědná vycházka Téma: Místo kde žijeme práce s mapou, poznávání okolí Ročník: čtvrtý Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět
Průřezová témata:
• Osobnostní a sociální výchova (zvládání vlastního chování, utváření a rozvoj základních dovedností pro spolupráci, rozvoj schopností poznávání, …)
• Environmentální výchova (vztah k prostředí ) Kompetence: • k učení určí světové strany na mapě a v terénu seznámí se s geomorfologickým členěním okolí Nového Jičína • k řešení problémů vyhledává v turistické mapě Beskyd nejbližší pohoří vyhledá nejbližší část Moravskoslezských Beskyd a vrchol Radhošť, dokáže přečíst jeho nadmořskou výšku vyhledá na mapě Velký Javorník a pramen řeky Jičínky orientuje mapu na sever charakterizuje vizuálně rozdíl mezi nejbližšími geomorfologickými celky • komunikativní formuluje své poznatky, zaznamenává do pracovního listu nebo je alespoň nápomocen při formulování odpovědí, v pracovním listě i v mapě se dokáže orientovat • sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině • občanské respektuje názory ostatních dětí ve skupině Výchovně vzdělávací cíl: Žák: • dokáže určit polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu
• rozlišuje mezi náčrtem, plánem a turistickou mapou
72 • dokáže vysvětlit a použít v praxi pojem „nadmořská výška“
• dokáže rozlišit geomorfologické členění okolí a najít jejich konkrétní zastoupení v mapě okolí Metody : Monologická – vysvětlovací, diskuse, rozhovor, pozorovací, kontrolní, demonstrační, práce s mapou Formy : Hromadná., skupinová, práce s pracovními listy, Místo realizace: okolí Nového Jičína – příměstská rekreační oblast Skalky a Svinec , trasa části Naučné stezky Františka Palackého (Příloha č.3) Časová dotace: 5 vyučovacích hodin (8,00 – 12,35 hod.) Pojmy opěrné: situační náčrt, plán, mapa, světové strany, rovina, vysočina, nadmořská výška Pojmy nové: orientace mapy na sever, orientace v mapě – vyhledávání konkrétních cílů, Podbeskydská pahorkatina, Příborská vrchovina, Štramberská vrchovina, Radhošťská hornatina, Moravská brána, Vítkovská vrchovina – názorná ukázka v přírodě Dovednosti: práce s mapou – orientace v ní, vyhledávání pojmů na mapě, samostatná práce a práce v týmu, řešení problémů, ohleduplné jednání, zásady správného chování v přírodě Pomůcky: pro pět skupin: tvrdou podložku, vytištěné pracovní listy, busolu, turistickou mapu Moravskoslezské Beskydy 1: 50 000 Scénář vycházky: Úvod Motivace : v předchozí hodině děti motivovat k pobytu v přírodě, poznávání okolí Nového Jičína podle mapy, využití některých vlastivědných poznatků v praxi Seznámení s cílem hodiny: • zopakování a prověření znalostí některých pojmů, jako je situační náčrt, plán, mapa, vysočina Organizace vycházky • rozdělení do 4 – 5 skupin podle počtu přítomných žáků • rozdání pracovních listů a vysvětlení práce s nimi
73 • zopakování dodržování pravidel bezpečnosti na vycházce, pravidel chování při cestě a při chování v přírodě Kontrola žákovské přípravy na hodinu • každá skupina má psací potřeby • všichni mají vhodné oblečení a obuv do přírody, svačinu a pití Hlavní část Přesun přes město ve dvojicích do Janáčkových sadů. 1.zastavení – Janáčkovy sady (Příloha č. 4, obr. 1) • zakreslení dosavadní trasy do plánků města (ve skupinách) (Příloha č. 5) • otázky ke zjištění na místě: Jak daleko je z tohoto místa na Skalky? (odpověď na rozcestníku) Jak se nazývá kostel, u kterého stojíme? (odpověď na tabuli naučné stezky) Přesun ke Svojsíkově aleji ve dvojicích, pokračování cesty po aleji až na Skalky již volně ve skupinách 2. zastavení – Skalky • dokončení 1.úkolu (Příloha č. 5) • zpracování úkolů č. 2 – 5 (Příloha č. 6) Přesun na Svinec (Příloha č. 4, obr. 2) 3. zastavení – Lyžařská chata Svinec • zpracování úkolu č. 6 (Příloha č. 6) • možnost zakoupení občerstvení v chatě Volný přesun k vrcholu Svince Expozice – nové učivo 4. zastavení – rozcestník na vrcholu Svinec (Příloha č. 4, obr. 3) • určování světových stran podle kompasu úkol : určovat světové strany jednotlivých objektů na místě • vysvětlení orientace mapy na sever • zpracování úkolu č. 7 (Příloha č. 6) • ukázka geomorfologických celků v přírodě Podbeskydská pahorkatina
74 Příborská pahorkatina (Příloha č. 4, obr. 4) Štramberská vrchovina (Příloha č. 4, obr. 5) Radhošťská hornatina (Příloha č. 4, obr. 6) Moravská brána (Příloha č. 4, obr. 7) Vítkovská vrchovina Fixace – upevňování a kontrola pochopení probírané látky • vyhledávání těchto celků v mapě • ve kterém z uvedených celků leží Starojický kopec (Příloha č. 4, obr. 8) • vysvětlení orientace mapy na sever, ukázka jednotlivých objektů v okolí a na mapě • ukázka Podbeskydské pahorkatiny, Příborské pahorkatiny, Štramberské vrchoviny, Radhošťské vrchoviny, Moravské brány, Vítkovské vrchoviny Aplikace – další aktivity k probíranému učivu • ve skupinách se pokusit charakterizovat rozdíly mezi jednotlivými geomorfologickými celky • určit světové strany, kde tyto celky leží od stávajícího místa Shrnutí Zopakování probrané látky • vyhodnocení pracovních listů, jaké měly být správné odpovědi Zhodnocení hodiny • zhodnocení práce jednotlivých skupin Zadání úkolů pro příště • zadání domácího úkolu z pracovního listu termín 3 dny Přesun zpět do školy stejnou trasou Fotografie – Příloha č. 7
75 Teoretická příprava na hodinu: Na úpatí protáhlého hřbetu Skalek, které leží na severozápadním okraji Podbeskydské pahorkatiny bylo založeno město Nový Jičín. Skalky jsou již dlouho využívány novojičínskými občany v létě i v zimě k vycházkám a sportům. Svědčí o tom pamětní kámen z roku 1894 nad silnicí ke Kojetínu, na kterém je uvedeno, že Skalky byly k rekreaci upraveny z darů obyvatel města Nového Jičína. Hlouběji v lese jsou ještě zbytky odpočinkových zákoutí a kamenné lavičky. Nad pamětním kamenem se nachází kříž, který nechala postavit v roce 1791 Apolonia Liewerová, roku 1813, po stržení vichřicí, byl renovován, nové generální úpravy se dočkal v roce 1996. V zaniklém lomu pod březovou alejí jsou zřetelné obrysy přírodního divadla, vybudovaného v letech 1928 1929, které je v současné době již nevyužívané. Pouze jedenkrát do roka je tam pořádána Divadelní dílna. Jedná se o přehlídku amatérských divadelních souborů pod širým nebem, kdy herci hrají bez elektřiny tzn. bez osvětlení (pouze louče) i bez ozvučení. K pořádání letních slavností a jiných akcí lépe vyhovuje přírodní amfiteátr. (Bechný, 1963) Svinec: Území se rozkládá na části masivu Svinec, který se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od obce Nový Jičín. Vrchol Svince (546 m n.m.) je významnou dominantou Petřkovických vrchů. Vrchol je bezlesý, severní strana je porostlá smíšenými lesy. Svahové louky jsou druhově velmi bohaté. Je to maloplošná přírodní rezervace o rozloze 33,65 ha. Nachází se zde mnoho vzácných a chráněných živočichů a rostlin, především rostliny vstavačovité, dále zde roste lilie zlatohlávek, hořec – prostřelenec křížatý, prvosenka vyšší i jarní. Vyskytuje se zde 42 druhů měkkýšů. Kousek pod vrcholem se nachází lyžařská chata a sjezdovka s možností umělého zasněžování. Orientace mapy na sever: Nejdříve určit podle kompasu nebo busoly sever. Potom přiložíme busolu podél jednoho (pravého okraje) do pravého horního rohu a mapu spolu s busolou otáčíme tak, aby byl horní (severní) okraj mapy nasměrován na sever. Pro kontrolu najdeme výrazný bod v okolí, který je zakreslen i v mapě.
76 8.3. Vlastivědná vycházka Nový Jičín – historické město Téma: Historie města, kde žijeme Ročník : čtvrtý Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, Místo kde žijeme Průřezová témata:
• Osobnostní a sociální výchova (zvládání vlastního chování, utváření a rozvoj základních dovedností pro spolupráci, rozvoj schopností poznávání, rozvoj schopnosti komunikace).
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (utváří pozitivní postoje k historii svého bydliště, rozvíjí základní vědomosti potřebné pro porozumění kultury svého národa). Kompetence: • k učení vyhledává a třídí informace o historii města vytváří si pozitivní vztah k získávání informací o městě • komunikativní naslouchá informacím, podaných učitelem, při nejasnostech klade vhodné otázky, vhodně reaguje na nové informace • sociální a personální spolupracuje ve skupině přispívá k diskusi v malé skupině • občanské seznamuje se s kulturním i historickým dědictvím svého města, aktivně se zajímá o umělecká díla a zajímavé stavby ve městě Výchovně vzdělávací cíl: Žák: • si zopakuje základní historická data o vzniku a historii města
• seznámení se s historickými budovami ve městě uvnitř hradeb
• seznámí se pověstí o vzniku Nového Jičína a porovná se skutečností
77 Metody : vyprávění předvádění a pozorování vytváření dovedností skupinová a kooperativní výuka situační Formy : vycházka Místo realizace: město Nový Jičín – městská památková rezervace Časová dotace: 3 vyučovací hodiny Pojmy opěrné: Bašta městského opevnění, Farní kostel, náměstí, Stará pošta, radnice Pojmy nové: požár kostela v r. 1680, náhrobní kámen na Kostelním náměstí, sousoší Tančící sedláci na kašně, Burešův dům, Dům Eduarda Orla Pomůcky: psací potřeby, soutěžní karty, kreslicí čtvrtky, uhel, podložky Scénář vycházky: Úvod Motivace: seznámení s městem jinak, než jej známe z běžného života plnění úkolů a odpovědi na otázky z historie města, jejichž splnění bude hodnoceno v rámci dlouhodobé třídní soutěže O českou korunu prohlídka historického jádra města z radniční věže Seznámení s cílem hodiny: Organizace hodiny • rozdělení do skupin, v každé skupině bude 4 – 5 žáků • informace o tom, že v průběhu vycházky budou zadávány úkoly, které budou ve skupinách plnit • zopakování dodržování pravidel bezpečnosti a pravidel chování ve městě
78 Hlavní část Ochod ze školy – seznámení s původním využitím budovy školy (vojenská kasárna a následně nemocnice), přesun po Komenského ulici, Hoblíkově ulici směrem k Baště městského opevnění, je možné využít pracovní list místo zadávání úkolů (Příloha č. 9) Zastavení l . Bašta městského opevnění • informace na místě: postavena jako součást městského opevnění, měla chránit majetek i svobodu města. Zastavení 2 . Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Farní věž • informace na místě : upozornění na to, že původní gotický kostel shořel při velkém požáru v r. 1680 a tento kostel byl postaven v 1.polovině 18.století. Jako zajímavost uvedeme, že Farní věž byla postavena v 17.století jako symbol vyhnání katolických kněží a nastolení luteránství. Věž je vysoká 66 metrů. Zastavení 3 . Kostelní náměstí • informace na místě : zde stávala škola a byt kostelníka, ale náhrobní kámen s latinským veršem naříká nad osudem zabitých dcer městského písaře Kerbra připomíná, že zde byl původně hřbitov. ÚKOL č.1 – Najděte náhrobní kámen. Vyhrává skupina, která jej najde první a v tichosti se k němu postaví. Zastavení 4. Náměstí • informace na místě : prohlídka náměstí, posouzení domů, které se dětem nejvíce líbí. Upozornění na podloubí po všech čtyřech stranách,. Domy se začaly stavět po požáru v roce 1503, který zničil původní dřevěné domy. Stará pošta je jednou z nejkrásnějších a nejstarších budov na náměstí. Byla zde dědiční pošta, ve které tehdy byl i zájezdní hostinec. V hostinci přenocoval ruský generál Suvorov a o 13 let později ruský car Alexandr. ÚKOL č. 2 – nakreslete budovu Staré pošty • informace na místě : Morový sloup a kašna. Bronzový odlitek Tančící sedláci vytvořil rodák ze Šenova u NJ.
79 ÚKOL č. 3 – Zjistěte na kašně jméno umělce, který sousoší Tančící sedláci vytvořil. ÚKOL č. 4 – Najděte budovu, která má na zdi jelena a zjistěte, co se v této budově nachází a jaké je její číslo popisné. ÚKOL č.5 – Najděte dům U Bílého anděla a zjistěte, co se zde nachází. V jednom z domů na náměstí zemřel generál Laudon, o kterém se zpívá ve známé písni. ÚKOL č. 6 – Najděte Laudonův dům a zjistit z pamětní desky, ve kterém roce zemřel. Zastavení 5. Věž radnice výstup na radniční věž a prohlídka historického města shora. (domluveno předem na Městském úřadě.) Zastavení 6. Křižíkova ulice . Na této ulici jsou dva zajímavé domy. Burešův dům patří k nejkouzelnějším klasicistním stavbám. Kolem roku 1820 jej dal postavit střihačský mistr. Iniciály stavebníka najdeme na horní části budovy. ÚKOL č. 7 Vyhledejte tento dům a zapsat, co je v tomto domě nyní.. Dům Eduarda Orla V tomto domě se narodil Eduard Orel – cestovatel a mořeplavec, který byl účastníkem rakouské expedice do severních oblastí Země. Za své zásluhy byl povýšen do rytířského stavu. Dům má číslo popisné 3. Návrat do školy po ulici Jungmanova, Žižkova, Komenského. ÚKOL č. 8 – Zakreslete do plánu města trasu, kudy jsme šli na vycházku městem. (Příloha č. 8) Úkol bude plněn po návratu do třídy, v případě, že vycházka proběhla v závěru dne, bude plněn ihned následující den v první vyučovací hodině.
80 Podklady pro vlastivědnou vycházku Historické památky V Novém Jičíně se všechny historické památky nalézají v centru města. Uvnitř bývalých hradeb a na okružní třídě, která se nachází na vnější straně hradeb. Uvnitř hradeb Žerotínský zámek původně opevněný dům z konce 14.stol. byl mnohokrát přestavován. Největší přestavby byly prováděny v 16.stol. za Bedřicha ze Žerotína a jeho manželky Libuše z Lomnice. Po odchodu Žerotínů zámek ztratil svou šlechtickou funkci a sloužil k různým správním a hospodářským účelům. Dnes je zde Muzeum Novojičínska se stálou expozicí klobouků Nechte na hlavě. V historických sálech se konají různé výstavy a koncerty. Obr. 21 Žerotínský zámek
81 Náměstí je jedno z nejhezčích v republice. Má čtvercový půdorys, je lemováno po všech čtyřech stranách podloubím. S jeho výstavbou se začalo hned po požáru v roce 1503, který zničil původní dřevěné domy. Renesanční a barokní domy, které byly postaveny v 2.pol. 16.století však zničily další velké požáry a jejich přestavba byla ovlivněna klasicismem a historismem. Obr. 22 Náměstí v Novém Jičíně Bašta z roku 1614 se nachází v sousedství kostela. Byla součástí městských hradeb. Měla ochránit majetky obce a svobodu vyznání Obr. 23 Bašta městského opevnění
82 Morový sloup uprostřed náměstí byl postaven v r. 1710 na paměť velkého moru z r. 1680
Obr. 24 Morový sloup
83 Kašnu uprostřed náměstí vedle morového sloupu zdobí sousoší Tančící sedláci v kravařských krojích. Je to odlitek z bronzu, který vytvořil novojičínský sochař František Barwig. Obr. 25 Sousoší Kunwalďané (nebo Tančící sedláci) Radnice byla v letech 1929 – 1930 přestavěna do nynější novorenesanční podoby. Zdobí ji věž s hodinami, na kterou je při zvláštních příležitostech zpřístupněn vstup. Obr. 26 Radnice
84 Stará pošta je jednou z nejkrásnějších budov. Je to novorenesanční stavba z r. 1563. Je charakteristická dvěma arkádami. V roce 1787 zde byla zřízena dědičná pošta. Jejími hosty byli generál Suvorov (1800) a ruský car Alexandr I. (1813). Obr. 27 Stará pošta
85 U Bílého anděla má půvabnou rokokovou fasádu až z roku 1913. Je v ní lékárna nepřetržitě od roku 1716. Obr. 28 Dům U Bílého anděla
86 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je stavba z let 1729 –1732. Byl vybudován jezuity na místě původního gotického kostela, který byl zničen požárem. Uvnitř jsou vyřezávané lavice a zpovědnice z počátku 18.stol., hlavní oltář a kazetelna jsou z dílny Jana Kemmereita. Mohutné klasicistní varhany z roku 1794 z díly frýdeckého varhanáře Františka Hořčičky. Farní věž byla postavena na paměť vyhnání katolických kněží z města a měla hlásat vítězství luteránů nad olomouckým biskupem. Stavba byla zahájena v r. 1587 a dokončena až v roce 1618. Věž je vysoká 66m a kupole byla přidána až v roce 1854. Obr. 29 Farní věž
87 Kostelní náměstí . Zde stávala stará škola a obydlí kostelníka. Ale jeden dochovaný náhrobní kámen s latinským veršem nám připomíná, že úplně nejdříve zde byl hřbitov. Obr. 30, 31 Kostelní náměstí a náhrobní kámen
88
8.4. Cestou necestou dlouhodobá soutěž s regionálními prvky Jedná se o dlouhodobou třídní motivační soutěž, která by měla vést k aktivizaci dětí, k jejich většímu zájmu o školní práci a o své výsledky. Námět: děti cestují regionem Novojičínska Cíl: děti získávají základní informace o městech v okolí Nového Jičína Prostředky: body za splnění vyjímečných úkolů nebo za splnění běžných úkolů a prací Popis soutěže: Každý žák třídy si na začátku školního roku vybere jednu ikonu, která bude představovat jeho body. Získané body potom bude nalepovat průběžně do herního plánu vyvěšeného ve třídě tak, aby získal co nejvíce bodů vedle sebe a zároveň tak získal co největší území. Vyhrává žák, kterému se podaří navštívit co největší území okresu. Možnosti získávání bodů: Sebehodnocení • Každé pondělí v ranním kruhu zhodnotí žáci, co se jim v minulém týdnu podařilo. Ve skupinách, ve kterých pracovali minulý týden, vyberou sami 2 – 3 žáky, kteří by za svou práci měli získat bod. Testy, písemné práce, pracovní listy • Bod získají ti žáci, kteří měli v testech minulého týdne nejlepší výsledky. Tyto výsledky jsou pravidelně zveřejňovány na nástěnce, body jsou předávány následující pondělí. Skupinová práce • Body mohou také získat skupiny za skupinovou práci. Například za plnění úkolů na vycházce. Projekty • Za vypracování jakéhokoliv projektu, ať už zadaného nebo volného.
89 Ostatní • Za cokoliv, co by stálo za ocenění v hodnoceném období. Obr. Ukázka grafického znázornění soutěže Cestou necestou
Obr. 32 Soutěž Cestou necestou
90
9. ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo zpracovat charakteristiku místní krajiny z hlediska geografického a také zpracování přehledu této problematiky v Rámcovém vzdělávacím programu. Také jsem nastínila možnosti zařazení této problematiky do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzhledem k tomu, že Nový Jičín je město s dochovaným historickým jádrem, věnovala jsem část také této problematice. V teoretické části popisuji zeměpisnou polohu a vlastivědnou charakteristiku Nového Jičína a okolí. Zabývám se jak přírodovědnou charakteristikou, tak i socioekonomickou. Při vymezování regionu jsem vycházela z území stávajícího okresu s tím, že podrobněji jsem se zabývala bližším okolím města Nový Jičín. V praktické části jsem se zaměřila na zastoupení učiva o místním regionu v rámcovém vzdělávacím programu a na volbu a využití různých výukových metod a forem. Zařadila jsem zde také návrh na vlastivědnou vycházku z okruhu Lidé a čas s historickým zaměřením. Součástí práce je konkrétní zpracování výukových forem v hodinách vlastivědy. Zaměřila jsem se jak na přípravu vyučovací hodiny, tak na přírodovědnou i historickou vycházku. Další formou, kterou jsem zde prezentovala je dlouhodobá třídní soutěž. Nemohla jsem však opomenout ani využití didaktických technologií. Zpracovala jsem prezentaci na téma Jičínka – řeka mého města. Uvedení prezentace ve vyučování se dětem velmi zamlouvalo. V příloze jsem se také zaměřila na využití Naučné stezky Františka Palackého ve výuce. Učivo o místním regionu dává pedagogům možnost využívat velké množství různých forem činnosti a samozřejmě také různých metod. Ve své diplomové práci jsem se snažila nastínit využívání jen některých z nich. Při vyhledávání informací jsem se potýkala s poměrně malým počtem publikací a materiálů, týkajících se regionální problematiky. Prameny jsem také získávala při rozhovorech ve vlastivědném muzeu, na katastrálním úřadě i na odboru životního prostředí městského úřadu. Obzvlášť jsem pociťovala nedostatek jednodušších a přehledných publikací, které by byly vhodné pro běžnou každodenní přípravu učitele
91 na vyučování regionální problematiky. Při sbírání informací se mi do rukou dostala také část staré publikace Vlastivědný přehled Novojicka pro potřeby učitelstva a osvětových pracovníků, kterou v roce 1957 uspořádal dr. Karel Otto. Myslím si, že by podobná příručka pro učitele mohla (a měla) vzniknout i v současné době. Možná bych mohla iniciovat její vznik. Dala by se realizovat s pomocí fondů Evropské unie v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který má v současné době v našem kraji vyhlášenou 1. výzvu a budou následovat další. Já sama jsem díky zpracovávání této práce získala nové poznatky a základní přehled o geologickém vývoji a také o geomorfologickém členění okolí našeho města, které je pro laika poněkud složitější a nepřehledné. Při realizaci uvedených forem práce jsem zjistila, že jejich náplň jsem volila vhodně a přiměřeně k věku a schopnostem dětí. Zvolila jsem si téma, které je mi blízké a které velmi ráda zařazuji do výuky. Cítím potřebu seznamovat děti s regionem, ve kterém žijeme. Při rozhovorech s dětmi pozoruji, že právě základní škola má v této oblasti hlavní a nezastupitelné místo.
92
10. RESUMÉ Ve své diplomové práci se zabývám regionem a jeho zařazením do vyučování na l.stupni základní školy. Zvolila jsem si region Nového Jičína a okolí. V teoretické části jsem charakterizovala město Nový Jičín a jeho okolí z hlediska přírodních a socioekonomických podmínek a věnovala jsem se zařazení této problematiky do Školního vzdělávacího programu. Tyto teoretické poznatky jsem poté využila při zpracovávání praktické části, ve které jsem se zaměřila na různé formy školní výuky, které se využívají při naplňování vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.
SUMMARY In my diploma thesis I deal with a region and its incorporation in education at primary schools. I have chosen the region of Nový Jičín and its surroundings. In the theoretical part, I characterize the town of Nový Jičín and its environs from the point of view of natural and socio economical conditions and I deal with the incorporation of this problematic task in the School Education Programme. Then I work out these theoretical pieces of knowledge in the practical part of my diploma thesis, where I concentrate on diverse forms of teaching methods which are being applied in the field of education called Humans and their world.
93 11. POUŽITÉ ZDROJE Literatura: 1. Baláš, M., a kol.. Beskydy: Turistický průvodce ČSSR . 2. vydání. Praha: Olympia. 1987. 366 s. ISBN 27 031 87 2. Bechný, J. Geografie okresu Nový Jičín ; Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963. 160s. 3. Černoch, F. Ochrana člověka za mimořádných událostí. Úvaly: Albra spol. s r.o., 2004. 55 s. ISBN 8 4059 4. Demek, J., a kol. Vlastivěda moravská: Země a lid . Neživá příroda . Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80 85048–30 2. 5. Eliáš, M., a kol. Geologické poměry okresu Nový Jičín, ochrana přírody, krajiny a nerostného bohatství. Nový Jičín: Okresní úřad, 2000. 35 s. 6. Fabiánková, B. Didaktika prvouky . Brno: Paido, 1995. 55 s. ISBN 80 85931 03 6 7. Hradil, F. Vlastivěda na 1.stupni základní školy . Brno: Rektorát UJEP, 1985. 161s. 8. Chobot, K., a kol. Okres Nový Jičín. Nový Jičín: Okresní úřad a Státní okresní archiv, 1996, 9. Kramoliš, P., a kol. Okres Nový Jičín: Místopis obcí . I.svazek. Nový Jičín: OÚ a Státní okresní archív, 1997. 185 s. 10. Kunský.J. Fyzický zeměpis Československa . 1.vydání. Praha: SPN, 1968. 537s. 11. Lokšová, I., Lokša, J. Tvořivé vyučování . Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 208s. ISBN 80 247 0374 2 12. Machalová, M., a kol. Didaktika vlastivědy – I.díl. Příroda, lidé, hospodářství . Brno: Paido, 1996. 95 s. ISN 80 85931 14 1 13. Maňák, V., a kol. Alternativní metody a postupy . Brno: MU 1997. 90s. ISBN 80 210 1549 7 14. Maňák, V., Švec, V.: Výukové metody . Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80 7315 039 5
94 15. Musilová, H., a kol. Přírodověda a vlastivěda na základní škole . Brno: Rektorát UJEP, 1980. 137 s. 16. Najbrt, P. Beskydy a Valašsko . Praha: Olympia, 1974. 272 s. 27 064 74 17. Machovský, J. Průvodce Naučnou vlastivědnou stezkou Františka Palackého. Nový Jičín: 2006 18. Štiková, V., Tabáčková, J. Vlastivěda 4. Poznáváme naši vlast . Brno: Nová škola, 2003. 50 s. ISBN 80 7289 054 9. 19. Tomanová, D. Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín . Nový Jičín: OÚ, 2000. 20. Vencálek, J., a kol. Severní Morava a české Slezsko . Český Těšín: Olza, 1995. 21. KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedický slovník. Praha: Odeon, 1993. 1253 s. ISBN 8020704388. 22. KOLEKTIV AUTORŮ. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín . Nový Jičín, OVM. 1992. 23. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost . 2. vyd. Praha: ACADEMIA, 2000. 647 s. ISBN 80 200 0493 9 24. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání . Praha: VÚP, 2004. 113 s. ISBN 80 86666 24 7 Mapy: 25. Okres Nový Jičín (1:100 000). Praha: Geodetický a kartografický podnik 1984. 26. Moravskoslezské Beskydy (1:50 000). Trasa Praha 2001. Internetové zdroje: 27. Oficiální internetové stránky Města Nového Jičína [online] . © 2006 ADVICE.CZ, poslední revize 20.09.2007, [cit. 10.12.2007] . Dostupný z WWW:
95 30. Portál veřejné správy [online]. © 2003 2007 [cit. 10.12.2007] Dostupný z WWW: 96 12. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Jičínka – řeka našeho města. Prezentace PowerPoint Příloha č. 2 Jičínka – pracovní list Příloha č. 3: Využití Naučné vlastivědné stezky Františka Palackého ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Příloha č. 4: Obrazová příloha k vlastivědné vycházce (8.2.) Příloha č. 5: Plán města k vlastivědné vycházce (8.2.) Příloha č. 6: Návrh pracovního listu k vlastivědné vycházce (8.2.) Příloha č. 7: Fotografie z realizace vlastivědné vycházky (8.2.) Příloha č. 8: Plán města Nový Jičín k vlastivědné vycházce (8.3.) Příloha č. 9: Návrh pracovního listu k vlastivědné vycházce (8.3.) Příloha č. 10: Pověst o založení města Nový Jičín 97