ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (2010) ORP FRENŠTÁT POD RADHOŠT ĚM
I. ZJIŠT ĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ...... 2
1. HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY...... 2 2. VODNÍ REŽIM...... 6 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ...... 9 4. OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY ...... 16 5. ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY, UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA...... 19 6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA...... 24 7. VE ŘEJNÁ VODOHOSPODÁ ŘSKÁ INFRASTRUKTURA ...... 33 8. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA ...... 38 9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, OBYVATELSTVO, OSÍDLENÍ ...... 42 10. BYDLENÍ...... 48 11. OB ČANSKÁ VYBAVENOST ...... 52 12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH...... 55 13. HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY...... 59
II. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ, PRO HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ ...... 64
1. PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ...... 64 2. HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ ...... 66 3. SOUDRŽNOST OBYVATEL ÚZEMÍ ...... 68 4. CELKOVÉ HODNOCENÍ...... 70
III. UR ČENÍ PROBLÉM Ů K ŘEŠENÍ ...... 71
IV. ZÁV ĚR ...... 74
PŘÍLOHA - SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...... 75
I. ZJIŠT ĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
1. HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY a) Geomorfologie Řešené území se rozkládá na rozhraní západní části Moravskoslezských Beskyd ve skupin ě Radhošt ě a na severu p řilehlé Podbeskydské pahorkatiny. Členité horské území Radhoš ťských Beskyd od západu modelují h řebeny hor (nap ř. Velkého a Malého Javorníka, Ky čery, Tane čnice, Radhošt ě). P říkrovové severní svahy roz čle ňují hluboce za říznutá údolí potok ů s přítoky a dotvá řejí tak členitý reliéf s extrémními svahovými pom ěry. Od úpatí hor navazuje k severu mírn ě zvln ěná erozn ě-denuda ční sníženina Frenštátské brázdy. Severn ě od m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm se rozkládá zvln ěné území jižních okraj ů Štramberské vrchoviny.
Řešené území se nachází v následujících geomorfologických jednotkách: provincie: Západní Karpaty soustava: Vn ější Západní Karpaty podsoustava: Západobeskydské podh ůř í celek: Podbeskydská pahorkatina podcelek: Štramberská vrchovina okrsek: Ženklavská kotlina okrsek: Šostýnské vrchy okrsek: M ěrkovická pahorkatina okrsek: Kozlovická kotlina podcelek: Frenštátská brázda okrsek: Ve řovická brázda okrsek: Radhoš ťské podh ůř í podsoustava: Západní Beskydy celek: Moravskoslezské Beskydy podcelek: Radhoš ťská hornatina okrsek: Radhoš ťský h řbet okrsek: Hodslavický Javorník b) Geologie Z hlediska regionální geologie leží území Frenštátska ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Západní Karpaty jsou sou částí rozsáhlé řady mladých pásemných poho ří Alpsko-karpatské soustavy, která vznikla v druhohorách a t řetihorách v pr ůběhu n ěkolika fází alpínského vrásn ění.
Na geologické stavb ě Frenštátska se podílejí dva p říkrovy, spodní podslezský p říkrov a tektonicky vyšší slezský p říkrov. Podslezská jednotka leží po vrásn ění na spodu soustavy příkrov ů, je tvo řena jílovci, mén ě pískovci svrchní k řídy až paleogénu. Horniny podslezské jednotky tvo ří pom ěrn ě plochý reliéf Podbeskydské pahorkatiny. Slezská jednotka buduje odolné vyšší partie Podbeskydské pahorkatiny (nap ř. Kazni čov (601 m. n. m.), Tichavskou hůrku (544 m. n. m.), Červený kámen (690 m. n. m.)) a p ředevším dominantu území – Moravskoslezské Beskydy. Hlavní h řeben Moravskoslezských Beskyd tvo ří odolné pískovce svrchnok řídového godulského souvrství. V období svrchní k řídy p řevažovala sedimentace význa čná jednak rytmickým st řídáním pískovc ů, prachovc ů, jílovc ů, slínovc ů, slepenc ů a grada čním zvrstvením. Tento mohutný soubor hlubomo řských hornin ozna čujeme jako flyš (flyšové pásmo).
Správní obvod ORP Frenštát pod Radhošt ěm leží ve vymezeném chrán ěném ložiskovém území česko-slovenské části Hornoslezské pánve. Dále jsou zde evidována další CHLÚ Štramberk II (PZP - podzemní zásobník plynu), Tichá a Trojanovice se surovinami zemního 2 plynu a černého uhlí. Do t ěchto CHLÚ náleží 7 ložisek nerostných surovin černého uhlí a zemního plynu, 3 dobývací prostory, z toho je 1 DP t ěžený a 2 DP net ěžené.
V SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je také chrán ěné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Štramberk III. Jedná se o prozkoumaný a ov ěř ený podzemní prostor v přírodní horninové struktu ře využívaný jako podzemní zásobník zemního plynu.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, Geofond, OKD, a. s., Unigeo Ostrava, DP Paskov
c) Klimatické podmínky Podle E. Quitta (1971) řadíme řešené území do několika klimatických oblastí:
VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY DANÝCH OBLASTÍ: Klimatická oblast MT9 MT2 CH7 CH6 Po čet letních dn ů 40–50 20–30 10–30 10–30 Po čet mrazivých dn ů 110–160 110–130 140–160 140–160 Pr ůměrná teplota v lednu -3 až -4 °C -3 až –4 °C -3 až –4 °C -4 až –5 °C Průměrná teplota v červenci 17 až 18 °C 16 až 17 °C 15 až 16 °C 14 až 15 °C Srážkový úhrn ve vegeta čním období 400–450 mm 450–500 mm 500–600 mm 600–700 mm Srážkový úhrn v zimním období 250–300 mm 250–300 mm 350–400 mm 400–500 mm Po čet dn ů se sn ěhovou pokrývkou 60–80 80–100 100–120 120–140
Typickým klimatickým znakem jsou pom ěrn ě vysoké srážky, které jsou podmín ěny blízkostí náv ětrných svah ů Beskyd a celkovou oceánitou území. Srážky se zpravidla dostavují při přechodu front, v ětšinou p ři západním proud ění s vlhkým atlantským vzduchem. Ob čas prochází územím i cyklóna, která vyvolává zna čné srážky. d) Radon Orienta ční zat říd ění v ětších území do kategorie radonového rizika lze provést na základ ě údaj ů v odvozené map ě radonového rizika.
Z Odvozené mapy radonového rizika vyplývá, že v SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm se nacházejí oblasti, které jsou klasifikovány jako kategorie nízkého, p řechodového
3 a st ředního radonového indexu. P řevládá zde kategorie p řechodového indexu s nízkým stupn ěm rizika. Kategorie radonového rizika, vyzna čené v map ě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnit ř objektu, je nutno si uv ědomit, že zdrojem radonového rizika uvnit ř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci. Rozd ělení území do kategorií radonového rizika má pravd ěpodobnostní charakter. Je to zp ůsobeno p ředevším vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řad ě geologických i negeologických faktor ů. Při stanovení kategorie p římým m ěř ením objemové aktivity radonu v p ůdním vzduchu je respektováno za řazení plochy podle nejv ětších zjišt ěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v p řípadech geologické predispozice území k akumulaci radonu (nap ř. materiál říčních teras a s vysokým podílem valoun ů granitoid ů, propustný pokryv na přirozen ě radioaktivních horninách).
Výřez mapy radonového indexu geologického podloží
4 Legenda:
Převažující kategorie radonového geologického položí: Plochy m ěř ení radonového indexu geologického podloží Podle databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko:
nízká nízká kategorie přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty)
st řední st řední kategorie
vysoká vysoká kategorie
kontury geologických jednotek ( čísla uvnit ř jednotek odpovídají 15 litologickému typu)
tektonika (zvýšený radonový index)
HORNINOVÉ PROST ŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY – SWOT ANALÝZA
Silné stránky - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm S1 Existence významných zásob černého uhlí – energetické suroviny se zvyšujícím se strategickým hospodá řským významem. S2 Existence významných zásob zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí. S3 Převažující p řechodná kategorie radonového geologického podloží.
Slabé stránky - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm W1 Zvýšený výskyt svahových deformací v území tvo řeném flyšovými horninami.
Příležitosti O1 Rekultivace území po ukon čení t ěžby kamene - k. ú. Trojanovice, snížení st řet ů se zájmy životního prost ředí. (Trojanovice).
Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm T1 Aktivní sesuvy p ůdy.
5 2. VODNÍ REŽIM
Vodní toky a vodní zdroje Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Frenštát pod Radhošt ěm se nachází v oblasti povodí řeky Odry, v předh ůř í Beskyd, které náleží ke srážkov ě nejbohatším oblastem ČR, k oblastem s nejv ětší hustotou tok ů a zárove ň pro své p řírodní podmínky tvo ří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod. Část SO ORP pat ří mezi chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod.
Z hlediska zdroj ů podzemní vody je oblast povodí Odry ve srovnání s ostatními oblastmi ČR chudá, avšak ve správní oblasti ORP Frenštát pod Radhošt ěm se nachází n ěkolik vodních zdroj ů, které v minulosti sloužily nebo doposud slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Jedná se nap říklad o prameništ ě s několika zdroji vody v lokalit ě Bystré, ze kterého je zásobováno částe čně m ěsto Frenštát pod Radhošt ěm a celá obec Trojanovice, prameništ ě s prameny Horní a Dolní Udírna v Lichnov ě nebo místní zdroj vody v obci Ve řovice v místní části Na Kutách, ze kterého je dodnes zásobována obec Ženklava (mimo řešené území).
Správní oblast ORP Frenštát pod Radhošt ěm pat ří, jak již bylo zmín ěno, do základního hydrologického povodí řeky Odry, které je částí úmo ří Baltského mo ře. Protéká jím vodní tok Lubina s číslem hydrologického povodí 2-01-01-131. Lubina pramení na území obce Trojanovice a jen s menšími výchylkami protéká územím sm ěrem z jihu na sever. Protéká západním okrajem m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm, kde do ní ústí pravostranný p řítok Lomná. Dále vesm ěs tvo ří p řirozenou hranici obcí Lichnov a Tichá. Na území Lichnova p řibírá zleva Lichnovský potok ( ČHP 2-01-01-132) a na území obce Tichá p řibírá zprava Tichávku ( ČHP 2-01-01-134). Mimo řešené území se vlévá do Odry.
Hlavní vodní toky Lubinu (od soutoku s Lomnou) a Tichávku spravuje správce Povodí Odry, s. p. Vodní tok Lomná s p řítoky, Bystrá s p řítoky, Lubina (po soutok s Lomnou) s p řítoky, Škaredý, Muras ův potok, Ji čínka s p řítoky, p řítoky Tichávky spravují LESY ČR, s. p. Zem ědělská vodohospodá řská správa spravuje Lichnovský potok, Malý Bystrý, Dlouhý potok, p řítoky Tichávky (od Kozlovic).
Podle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se m ění vyhláška Ministerstva zem ědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok ů a zp ůsob provád ění činností souvisejících se správou vodních tok ů, ve zn ění vyhlášky č. 330/2003 Sb., se na území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm nachází pouze jeden vodohospodá řsky významný vodní tok Lubina.
Vodní nádrže Všeobecn ě je možno konstatovat, že ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm se nenachází mnoho významných vodních ploch. Ve Frenštát ě pod Radhošt ěm se jedná o bo ční akumula ční nádrž Siberie u řeky Lubiny, která sloužila v minulosti jako požární nádrž, pak k rekreaci a nakonec Sov ětské armád ě. V sou časné dob ě je v nájmu rybá řů . V návrhu nového Územního plánu Frenštát pod Radhošt ěm je tato vodní plocha a její okolí ur čena k rekreaci.
V Trojanovicích je na řece Lubin ě vybudována vodohospodá řská nádrž Lubina s objemem cca 51 000 m 3. Pod její hrází se nachází čerpací stanice, která dodává vodu do areálu Dolu Frenštát – západ a okrajové části Frenštátu pod Radhošt ěm (Papratná, Kopaná, Bartošky) a do malé části Trojanovic (Kopaná). Zde je voda upravována v úpravně vody a čerpána (voda pitná i provozní) do vodojemu Kozinec. Odtud je zásoben závod D ůl Frenštát – západ.
Drobné vodní plochy bez v ětšího významu se nacházejí po celém SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm.
6 Protipovod ňová ochrana Vodní toky v oblasti Beskyd se všeobecn ě vyzna čují rozkolísaností pr ůtok ů. Ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm mají vodní toky Lubina a Tichávka stanoveno záplavové území včetn ě aktivních zón odpovídajících rozsahu pr ůtok ů dvacetileté vody Q 20 : - Lubina, říční km 3,335–24,463, č. j. ŽP-2045/2000/Ko-231.2, ze dne 25. 1. 2001, v četn ě aktivní zóny, v říčním km 12,850–16,860 nahrazeno opat řením KÚ MSK, č. j. MSK 146264/2006, ze dne 16. 10. 2006, ú činnost od 20. 10. 2006 ; - Lubina (Tichávka), říční km 24,643–28,670, ŽPZ/10970/04. ze dne 11. 3. 2004, v četn ě aktivní zóny.
Vodní tok Tichávka ohrožuje povodn ěmi obec Tichou, řeka Lubina část Frenštátu pod Radhošt ěm a Lichnova, který má zpracován Povod ňový plán, který se zabývá organizováním protipovod ňových opat ření (opat ření preventivních, opat ření v pr ůběhu povodn ě i řešením následných škod) a popisuje úkoly a pravomoci jednotlivých orgán ů a organizací činných v povod ňové služb ě.
Užívání pozemk ů v záplavovém území je stanoveno zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon). V aktivní zón ě záplavových území se nesmí umís ťovat, povolovat ani provád ět stavby s výjimkou vodních d ěl, jimiž se upravuje vodní tok, p řevád ějící povod ňové pr ůtoky, provád ějí opat ření na ochranu p řed povodn ěmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové pom ěry, staveb pro jímání vod, odvád ění odpadních vod a odvád ění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zón ě je dále zakázáno t ěžit nerosty a zeminu zp ůsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provád ět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a p ředm ěty, z řizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné p řekážky, zřizovat tábory, kempy a jiná do časná ubytovací za řízení. Mimo aktivní zónu v záplavovém území m ůže vodoprávní ú řad stanovit omezující podmínky, Takto se postupuje i v případ ě, není-li aktivní zóna stanovena.
Podle Politiky územního rozvoje České republiky je nutno vytvá řet podmínky pro preventivní ochranu p řed potenciálními riziky a p řírodními katastrofami v území (mezi které pat ří i povodn ě), s cílem minimalizovat rozsah p řípadných škod. Zastavitelné plochy mohou být v záplavovém území vymezeny jen ve výjime čných a zvláš ť zd ůvodn ěných p řípadech.
Protipovod ňová ochrana území není založena na soustavné regulaci tok ů, nýbrž spo čívá spíše v budování hrází urbanizovaného území. Zásahy do vodote čí se tak omezují spíše na opravy stávajících stabiliza čních a ochranných prvk ů a na usnadn ění pr ůto čnosti odstran ěním překážek či nevhodného zatrubn ění.
VODNÍ ŘEŽIM - SWOT ANALÝZA
Silné stránky S1 Více než polovina SO ORP se nachází v chrán ěné oblasti p řirozené akumulace vod. (Trojanovice, Frenštát p.R., Lichnov, Ve řovice, Bordovice). S2 Výskyt pramenných oblastí vodních tok ů. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). S3 Přítomnost a využívání podzemních zdroj ů vod. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). S4 Zpracované povod ňové plány v celém SO ORP.
7 Slabé stránky W1 V případ ě stoleté vody ohrožuje tok Lubina území záplavami. (Tichá, Lichnov,Frenštát p. R.). W2 Ohrožení zástavby obce Tichá záplavami z vodního toku Tichávky. (Tichá). W3 Snížená p řirozená reten ční schopnost krajiny vlivem urbanizace. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm).
Příležitosti O1 Budování vodních nádrží jako ekologických prvk ů v krajin ě. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). O2 Zvýšení kapacity koryta toku Tichávky minimáln ě na pr ůtok dvacetileté vody. (Tichá). O3 Zlepšování reten ční schopnosti krajiny a stavu vodních ekosystém ů. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). O4 V záplavových územích omezovat veškeré aktivity zhoršující odtokové pom ěry. (Lichnov, Ve řovice, Tichá). O5 Realizovat protipovod ňová opat ření na ochranu stávající zástavby a proluk mezi stávající zástavbou, které by mohly být využity pro novou výstavbu. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). O6 Revitalizace vodního toku Lubina. (Lichnov, Frenštát p.R., Tichá).
Hrozby T1 Ohrožení stávajících staveb ve stanoveném záplavovém území v případ ě neprovedení protipovod ňových opat ření a stálé údržby vodních tok ů. (Lichnov, Frenštát p.R., Tichá). T2 Otev ření t ěžby černého uhlí může narušit zdroje podzemních vod. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.).
8
3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ
Kvalita životního prost ředí, výrazn ě ovliv ňující kvalitu obytného a rekrea čního prost ředí, je výrazným zdrojem atraktivity SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm. Problémem p řitom není pouze samotná faktická situace (mající odraz v měř itelných hodnotách zne čišt ění a jiných ukazatel ů), ale i percepce-negativní vnímání kvality životního prost ředí na celém širším regionu, blízkost Ostravska a potenciál ohrožení území t ěžbou.
Objektivní srovnání úrovn ě zne čišt ění ve m ěstech v různých regionech (Ostravsko, st řední Čechy) mnohdy ukazuje na pom ěrn ě malé rozdíly ve zne čišt ění, ale výrazné rozdíly ve vnímání region ů, obcí z tohoto pohledu (do zna čné míry p řetrvávající obraz širšího Ostravska z 90. let minulého století, který i p řes stávající problémy je reáln ě výrazn ě odlišný).
Zne čišt ění ovzduší Zne čišt ění ovzduší je v SO ORP je významným problémem z hlediska ochrany životního prost ředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní a velké zdroje v širším regionu (nap ř. v Kop řivnici a na vzdálen ějším Ostravsku). V p řípad ě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou p řekra čovány nejvyšší p řípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamn ějších zdroj ů zne čiš ťování v regionu. Nep říznivá imisní situace širšího regionu dopadá i na řešené území. Popis emisních zdroj ů v regionu Moravskoslezského kraje p řináší aktuální Pr ůzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje MSK v rozsahu územn ě analytických podklad ů. Podle Ročenky 2007, Krajské hygienické stanice v Ostrav ě, činil v roce 2006 podíl emisí tuhých zne čiš ťujících látek z velkých zdroj ů 47,7 %, podíl st ředních zdroj ů 6,7 %, podíl z malých zdroj ů 15,3 % a podíl emisí z mobilních zdroj ů 30,4 % (pr ůměr pro MSK). Stejn ě vysoký podíl emisí z velkých zdroj ů vykazuje pouze Ústecký kraj. Nejvyšší podíl emisí z malých zdroj ů vykazují kraj Jiho český a Liberecký. U ostatních kraj ů nejvyšší podíl emisí pochází mobilních zdroj ů, nap říklad v Praze činí tento podíl 82,6 %. Podíl emisí z mobilních zdroj ů v posledních letech má stoupající tendenci. Pokles emisí malých zdroj ů v roce 2006 byl zp ůsoben zm ěnou metodiky výpo čtu emisí.
Z hlediska dlouhodob ějšího vývoje je nutno p řipomenout, že v pr ůběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v p řízemních vrstvách atmosféry i emisí vypoušt ěných ze stacionárních zdroj ů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdroj ů zne čiš ťování se vedle hospodá řských zm ěn výrazn ě projevila řada opat ření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdroj ů a postupná zm ěna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdroj ů. Došlo k plynofikaci velkých podnik ů, a to SIEMENS ELEKTROMOTORY, s. r. o., CONTINENTAL AUTOMOTIVE SYSTEMS CZECH REPUBLIC, s. r. o., BERNKOP TRADE, s. r. o. Vývoj v jednotlivých letech je ovlivn ěn i klimatickými podmínkami. Nový zákon č. 597/2006 Sb., o sledování vyhodnocování kvality ovzduší zpracovává příslušné p ředpisy evropského spole čenství a upravuje zp ůsob sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, imisní limity, p řípustné četnosti jejich p řekro čení a meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro vybrané zne čiš ťující látky. P říznivý vývoj se v posledních letech zastavil, p řitom je však pot řeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech je ovlivn ěn i klimatickými podmínkami.
Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodob ější, několikaleté řady, interpretace t ěchto hodnot je vždy pom ěrn ě složitým problémem. Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá p ředevším o výsledky m ěř ení imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy provád ěno p ředevším v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se nem ěř í. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických
9 uhlovodík ů a t ěžkých kov ů. Ve Frenštát ě pod Radhošt ěm (p řístavba radnice) se provádí imisní m ěř ení stálou stanicí Laborato ře Morava, s. r. o., na kysli čníky dusíku (Nox). Stanice prokazuje trvale velmi nízké hodnoty.
V roce 2004 bylo vydáno Na řízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Dále byl zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje je formulován jako „nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Krajský ú řad p ředkládá vždy do 31. prosince kalendá řního roku rad ě kraje situa ční zprávu o kvalit ě ovzduší na území kraje za p ředešlý kalendá řní rok a o postupu realizace úkol ů stanovených tímto na řízením. Imisní situace p římo na území SO ORP v sou časnosti nesledují monitorovací stanice, v okrese Nový Ji čín jsou nov ější údaje dostupné pouze za stanici ve Studénce ( ČHMÚ, stanice č. 1074) . Podle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) – nepat řilo území SO ORP k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší , nedocházelo zde k překro čení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (pouze mén ě než 5 % území spádového obvodu stavebního ú řadu Frenštát pod Radhošt ěm bylo za řazeno do OZKO).
Následující sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP za řazuje 72,9 % spádového území stavebního ú řadu Frenštát pod Radhošt ěm mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je zejména p řekra čování imisního limitu suspendované částice frakce PM 10 a polycyklických aromatických uhlovodík ů – vyjád řených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.
Stále významn ějším negativním faktorem ovliv ňujícím kvalitu ovzduší je na území m ěst a obcí doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, zm ěnu v organizaci, trasování. Negativní dopady dopravy na životní prost ředí se projevují zejména podél komunikace I/58, a i p ři vysoce zatížených komunikacích v centru m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm. Menším avšak lokáln ě významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovn ěž lokální topeništ ě s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazn ě projevuje neujasn ěná dota ční a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elekt řiny. Při použití uhlí i d řeva k vytáp ění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodík ů a t ěžkých kov ů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpe čných dioxin ů. V řešeném území je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší. Nap ř. v rámci další aktualizace krajských program ů iniciovat zm ěny, které by do t ěchto program ů zahrnuly opat ření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující p řenos zne čiš ťujících látek z širšího regionu. Dále p řim ěř en ě zohlednit p řekro čení imisních limit ů p ři povolování umíst ění dalších zdroj ů zne čišt ění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plán ů) a území dot čených územních celk ů. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (v četn ě základní údržby komunikací a zpevn ěných ploch, výsadba ochranné zelen ě) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrn ějších zdroj ů).
10
11 Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Vymezení oblasti p řekro čení imisních limit ů jednotlivých látek v síti 1 x 1 km Zdroj použitých geodat: ČÚZK
Hluk Nep říznivé ú činky hluku v řešeném území jsou stále významn ějším negativním faktorem. Většina zdroj ů hluku je vázána na silni ční dopravu. Hlukové limity pro vn ější hluk stanovuje Na řízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochran ě zdraví p řed nep říznivými ú činky hluku a vibrací. Rozložení hlukové emise na jednotlivých komunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech PR ÚAP MSK (kartogram č. 8, P řekro čení limit ů pro hluk v okolí hlavních komunikací), ze kterého je patrná míra zát ěže u nejvýznamn ějších komunikací řešeného území (R48, I/67, centrum m ěsta). Tyto podklady však nepokrývají řešené území.
Negativní vývoj potvrzují i zprávy publikované Krajskou hygienickou stanicí v Ostrav ě. „P řibývá hlukem zasažených lokalit, ubývá tichých lokalit. Po čet stížností na dopravní hluk nar ůstá tak řka geometrickou řadou. P řitom jejich řešení je velmi zdlouhavé a nákladné. Odhlu čň ování silnic p ředstavuje kilometry drahých protihlukových st ěn. Leckde v zastav ěných m ěstských oblastech nelze protihlukové st ěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespo ň ochrana vnit řního chrán ěného prostoru pro pobyt lidí - vým ěna oken byt ů za zvukot ěsná. Pro dobu realizace nápravných opat ření žádá správce silnice nebo železnice o ud ělení časov ě omezeného povolení, tzv. výjimky, provozovat nadlimitn ě hlu čnou komunikaci. Alarmující je, že i nov ě budované a do provozu uvád ěné silnice jsou nadlimitn ě hlu čné, pro nové silnice jsou ovšem mnohem p řísn ější limity - o 10 dB nižší v denní i no ční dob ě. Tyto silnice jsou vedeny jako obchvaty obydlených oblastí, tedy územím, kde d říve byl klid, a lidé velmi negativn ě vnímají velkou zm ěnu, by ť p řekro čení p řísn ějšího limitu není velké.“
V r. 2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy silnic a železnic s vysokým dopravním zatížením v Moravskoslezském kraji a hluková mapa ostravské aglomerace. V roce 2008 je dána zákonná povinnost Krajskému ú řadu a Ministerstvu dopravy p řipravit ak ční plány nápravných opat ření. Ak ční plány budou aktualizovány minimáln ě jednou za p ět let. Tyto povinnosti vyplývají z p řevzetí evropské sm ěrnice pro boj s hlukem do naší legislativy.
U železni ční dopravy je dostupným podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železni ční dopravy, kterou pro MZd ČR zpracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto mapování se však nedotklo úsek ů v SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm.
12 Omezování ú čink ů nadm ěrného hluku, zejména s ohledem na kvalitu bydlení, je jedním z významných úkol ů v řešeném území. Tato skute čnost by m ěla být zohledn ěna zejména při lokalizaci ochranné zelen ě, trasování a organizaci dopravy a návrhu ploch pro bydlení v územních plánech.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroj použitých geodat: ČÚZK
Likvidace komunálního odpadu Jedním ze základních dokument ů a nástroj ů v oblasti odpadového hospodá řství je Plán odpadového hospodá řství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodá řství Moravskoslezského kraje. POH MSK (byl p řijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1). Jeho závazná část byla p řijata jako obecn ě závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004.
Zpracování plánu odpadového hospodá řství mají jako zákonnou povinnost p ůvodci odpad ů, kte ří produkují ro čně více než 10 t nebezpe čného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu, tj. m ěsto Frenštát pod Radhošt ěm.
V řešeném území je u všech obcí zabezpe čen separovaný sb ěr odpad ů. Nebezpe čný odpad je od ob čan ů m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm včetn ě sousedních obcí odebírán a následn ě odvážen pojízdnou sb ěrnou v pravidelných, p ředem ohlášených termínech - zajiš ťováno prost řednictvím firmy Marius Pedersen, a. s. Komplexní službu sb ěru a likvidace domovního odpadu zajiš ťuje firma AVE CZ odpadové hospodá řství, s. r. o. Likvidaci biologicky rozložitelného odpadu provádí firma Asompo, a. s.
Na území obce v sou časnosti neexistují zám ěry z hlediska odpadového hospodá řství, které by se promítly do územn ě plánovací dokumentace, nárok ů na nové plochy.
Na území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm se nenacházejí provozované skládky odpad ů. Kapacitní skládka odpad ů se nachází mimo SO ORP. Ur čité problémy zp ůsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpad ů a i jiných odpad ů, jejichž produkce roste se zm ěnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále čast ěji zvažovány formy likvidace t ěchto odpad ů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy.
13 Zne čišt ění vod Na úrove ň zne čišt ění vod v řešeném území má vliv n ěkolik zásadních faktor ů. P ředevším je to intenzita využití území – pr ůmyslovou a ostatní (zejména zem ědělskou) výrobou. Významný vliv má i zna čná hustota osídlení, blízkost sídel a intenzivní forma zástavby. Z hydrologických faktor ů je to p ředevším malá vodnatost n ěkterých tok ů a vysoká rozkolísanost pr ůtok ů b ěhem roku. Zne čišt ění povrchových vod se promítá p ředevším do jejich využitelnosti z rekrea čního, rybolovného a rybochovného hlediska.
Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – „Klasifikace jakosti povrchových vod“ (novelizované v říjnu 1998). Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatel ů jakosti vody se soustavou normativ ů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Za řazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do t řídy jakosti vody se uskute čň uje srovnáním vypo čtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. Míra zne čišt ění povrchové vody se ur čuje podle p ěti t říd jakosti vody: I. třída – nezne čišt ěná voda II. třída – mírn ě zne čišt ěná voda III. třída – zne čišt ěná voda IV. třída – velmi zne čišt ěná voda V. třída – velmi siln ě zne čišt ěná voda
Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravideln ě hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava a ČHMÚ. Hodnocení jakosti vody v profilu dotýkajícího se řešeného území je uvedeno v následujícím textu. U řeky Lubiny je hodnocení provád ěno až ve vzdáleném profilu (od řešeného území) p ři ústí do Odry. vodní tok Tichávka hydrologické po řadí 2-01-01-134 odb ěrný profil Tichávka - ústí říční km 0.5 období 2006–2008 závod Skotnice
ukazatel jednotka pr ůměr medián imisní limity třída jakosti teplota vody °C 11.0 10.1 25 reakce vody 8.3 8.3 6–8 elektrolytická konduktivita mS/m 36.0 36.1 II. biochemická spot řeba kyslíku mg/l 1.9 1.9 6 II. BSK-5 chemická spot řeba kyslíku mg/l 11.3 10.5 35 II. dichromanem amoniakální dusík mg/l 0.06 0.05 0.5 I. dusi čnanový dusík mg/l 1.6 1.6 7 I.
celkový fosfor mg/l 0.11 0.10 0.15 III. imisní limity dle na řízení vlády č.61/2003 Sb. , t řída jakosti vody dle ČSN 75 7221 ( říjen 1998)
14 Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroj použitých geodat: ČÚZK
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ - SWOT ANALÝZA
Silné stránky S1 Významný podíl zvlášt ě velkých a velkých zdroj ů (REZZO 1) v regionu, které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji na celkových emisích. (Frenštát p.R.). S2 Uspokojivé a komplexní řešení problematiky odpad ů. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). S3 Obce jsou do zna čné míry plynofikovány - zlepšení čistoty ovzduší p ředevším v topné sezón ě. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). S4 Pom ěrn ě rozsáhlá separace komunálního odpadu. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm).
Slabé stránky W1 Plošné p řekra čování imisních limit ů pro pM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v celém řešeném území. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). W2 Překra čování limit ů pro hluk v okolí nejvýznamn ějších komunikací. (Frenštát p.R., Tichá, Lichnov, Trojanovice). W3 Překra čování limit ů pro hluk bez korekcí na starou zát ěž z dopravy podél v ětšiny pr ůtahových komunikací. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). W4 Negativní dopady dopravy ve vybraných částech řešeného území, zejména ve Frenštát ě pod Radhošt ěm a podél železnic. (Frenštát p.R., Bordovice, Ve řovice, Lichnov).
Příležitosti - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm. O1 Využití potenciálu snížení emisí ze zdroj ů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástroj ů (nap ř. integrované povolování). O2 Lze o čekávat postupné zlepšování imisní situace zejména u t ěžkých kov ů, benzenu, NO2 a částe čně i u PM10 a benzo(a)pyrenu. O3 Lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vyt ěsn ěním spalování tuhých paliv v malých zdrojích. O4 Opat řeními v doprav ě lze výrazn ě snížit v sídlech zne čišt ění ovzduší i hlukovou zát ěž. O5 Zlepšení kvality povrchových vod, zvýšení využitelnosti k rekrea čním ú čel ům. O6 Omezování negativních dopad ů výroby, podnikání na obytné území. O7 Další rozši řování systému separace komunálního odpadu.
15 Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm. T1 Nepoda ří se snížit znečišt ění ovzduší pod úrove ň limit ů. T2 Nepoda ří se realizovat opat ření dostate čná pro snížení hlukové zát ěže pod úrove ň limit ů. T3 I p řes realizovaná opat ření bude docházet k překra čování hlukových limit ů vlivem nár ůstu dopravní zát ěže. T4 Nepoda ří se realizovat navrhované dopravní stavby v řešeném území mající významný pozitivní vliv na hlukovou a další zát ěž obyvatel z hlediska hygieny životního prost ředí. T5 Při vytáp ění objekt ů bude čast ější p řechod z ušlechtilých paliv na tuhá paliva z důvodu nep říznivého vývoje cen plynu a elekt řiny s následkem zhoršení čistoty ovzduší. T6 Zhoršení zne čišt ění vodních tok ů p ři rozvoji zástavby bez vybudování za řízení a staveb pro kvalitní likvidaci odpadních vod.
4. OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY
V řešeném území se nachází lokality obecné ochrany p řírody i zvláštní ochrany p řírody, dle zákona č. 114/92 Sb. V rámci obecné ochrany p řírody je to územní systém ekologické stability, ochrana krajinného rázu, významné krajinné prvky a památné stromy.
Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany p řírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvá řejí její typický vzhled nebo p řispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecn ě lesy, rašeliništ ě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které p říslušný orgán ochrany p řírody zaregistrují podle § 6 zákona. V řešeném jsou také registrované významné krajinné prvky (viz jev 22).
Významné krajinné prvky musí být chrán ěny p řed poškozením a ni čením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabiliza ční funkce. K zásah ům, které by mohly vést k poškození nebo zni čení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabiliza ční funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opat řit závazné stanovisko orgánu ochrany p řírody. Mezi takové zásahy pat ří zejména umis ťování staveb, pozemkové úpravy, zm ěny kultur pozemk ů, odvod ňování pozemk ů, úpravy vodních tok ů a nádrží a t ěžba nerost ů.
Památné stromy Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny je možno mimo řádn ě významné stromy, jejich skupiny a stromo řadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany p řírody za "památné stromy". V řešeném území se vyskytují tyto památné stromy: k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm: - Klen na Kopané, Buk u pr ůmyslovky, Frenštátská lípa, Dub u Dlouhého potoka, Lípa za Tobolá řem, Lípa u Cochlar ů, Frenštátský topol, Lípa na Záhuní, Lípa u polikliniky, Lípa u Lipky, Frenštátský zmarli čník, k. ú. Ve řovice: - Ve řovická lípa, k. ú. Trojanovice: - Lípa v Karlovicích.
Přírodní park Severní část řešeného území je sou částí přírodního parku Podbeskydí z řízeného vyhláškou OÚ v Novém Ji čín ě č. 5/94 ze dne 3. 6. 1994.
16 V rámci zvláštní ochrany p řírody se v řešeném území vyskytuje, ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, velkoplošná i maloplošná chrán ěná území:
Velkoplošná chrán ěná území Název: CHKO Beskydy Vyhlášeno: Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 5. b řezna 1973 o z řízení chrán ěné krajinné oblasti Beskydy okres Vsetín, Nový Ji čín, Frýdek-Místek, kraj Severomoravský.
Maloplošná chrán ěná území 1. Národní p řírodní rezervace Název: Radhoš ť Vyhlášeno: Vyhlášeno 1. 1. 1955, p řehlášeno: Výnosem ministerstva kultury ČSR č. j. 3.500/89-SOP ze dne 19. ledna 1989 o z řízení státních p řírodních rezervací "Hradec", "Kuchy ňka", "Vymyšlenská p ěšina"ˇ, " Červený k říž", "Ranská bahna", "Doubek", "Kn ěhyn ě- Čert ův mlýn", "Radhoš ť", "Vrapa č", "Rašeliništ ě Sk řítek" a státních p řírodních rezervací "Pul čín-Hradisko", "Šerák-Keprník" a jejich ochranných pásem. 2. P řírodní rezervace Název: No říčí Vyhlášeno: Vyhlášeno 22. 7. 1955, p řehlášeno Vyhláškou č. 2/99 ze dne 3. srpna 1999 Správy chrán ěné krajinné oblasti Beskydy o z řízení p řírodní rezervace No říčí. 3. P řírodní památka Název:Velký kámen Vyhlášeno: Vyhláška č. 3/99 ze dne 3. srpna 1999 Správy chrán ěné krajinné oblasti Beskydy o z řízení p řírodní památky Velký kámen.
Název: Travertinové kaskády Vyhlášeno: Vyhláška ze dne 15. 6. 1988, kterou se ur čuje chrán ěný p řírodní výtvor "Travertinová kaskáda".
Natura 2000 je soustava chrán ěných území, které vytvá řejí na svém území podle jednotných princip ů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpe čit ochranu t ěch druh ů živo čich ů, rostlin a typ ů p řírodních stanoviš ť, které jsou z evropského pohledu nejcenn ější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na ur čitou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 zasahují do řešeného území EVL Beskydy (evropsky významná lokalita) a PO Beskydy (pta čí oblast).
Územní systém ekologické stability Z hlediska vymezení a realizace ÚSES na pozemcích ur čených k pln ění funkcí lesa je v ětšina vymezených prvk ů funk ční. Prvky ÚSES vymezené mimo sou časné lesní pozemky jsou často na alespo ň z části d řevinami zarostlých plochách a jejich další vývoj směrem k ucelenému funk čnímu systému bude nejvíce záviset na podpo ře budování ÚSES z hlediska podpor pro realizaci a p ředevším udržování ÚSES na nestátních pozemcích nebo zm ěnách hospoda ření na pozemcích ve vlastnictví státu (pozemky správc ů tok ů, obcí, apod.)
17
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, RC EIA Ostrava, s. r. o.
OCHRANA P ŘÍRODY A KRAJINY - SWOT ANALÝZA
Silné stránky - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm. S1 Existence lokalit soustavy Natura 2000 a nadpr ůměrná rozloha chrán ěných území. S2 Do zna čné míry zachovalý krajinný ráz. S3 Dosud vymezený ÚSES spl ňuje minimální parametry v řešeném území. S4 Většina prvk ů ÚSES je vymezena ve stávajících lesních porostech. S5 V rámci zpracování územních plán ů obcí byly prvky ÚSES vymezeny v celém obvodu ORP. S6 Většina existujících porost ů má dobrou druhovou skladbu, zejména u prvk ů trasovaných liniovými porosty (biokoridory).
Slabé stránky - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm. W1 Vysoká míra urbanizace v n ěkterých částech SO ORP. W2 V hust ě osídlené krajin ě jsou koridory ÚSES výrazn ě p řerušovány zejména k řížením s frekventovanými silnicemi a vymezenou ší řkou ochranných pásem elektrovod ů hlavn ě u VVN. W3 Velké lesní porosty na nichž jsou vymezeny prvky ÚSES, zejména biocentra mají převahu smr čin. W4 V případ ě realizace chyb ějících prvk ů ÚSES nebo nefunk čních chybí mechanismus pro další pé či.
Příležitosti - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm. O1 Využití p řírod ě blízké druhové skladby les ů v rámci p ěst ění a výchovy lesních porost ů a využití zásad p ěstování výb ěrného lesa, a to p ředevším v biocentrech, regionálních a nadregionálních biokoridorech. O2 Snížení rozsahu ochranných pásem elektrovod ů, p ři zajišt ění bezpe čnosti vedení a stožár ů v případ ě polom ů apod. O3 Zapracovávání nefunk čních prvk ů ÚSES do navrhovaných a provád ěných pozemkových úprav. O4 Nutnost ov ěř it vzájemné aktuální napojení prvk ů ÚSES na hranici řešeného území a dodržení parametr ů podle aktuálních platných ÚPD. O5 Snižování emisí u lokálních zdroj ů tepla.
18 O6 Pro realizaci a následnou kvalitní odborn ě správnou údržbu prvk ů ÚSES je žádoucí ur čit zodpov ědný systém správy a také vy členit finan ční prost ředky. Nelze p ředpokládat, že obce, které budou mít na svém území velký rozsah prvk ů ÚSES, je budou spravovat nebo udržovat ze svých prost ředk ů a rovn ěž zabezpe čení odbornosti by zde bylo problematické.
Hrozby T1 Rostoucí tlak na výstavbu v p řírodn ě cenných územích či v jejich t ěsné blízkosti. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). T2 V lesních porostech nerespektování výchovy lesa ke druhovému složení odpovídajícímu lesnímu typu, holose čné hospoda ření v plochách s vymezenými prvky ÚSES. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). T3 Špatný technický stav komunikací. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). T4 Aktivní sesuvy mohou narušit zvlášt ě chrán ěná území. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm). T5 Zvyšující se dopravní zatížení hlavní pr ůtahové komunikace (silnice I/58) ve Frenštát ě p. R. (hluk, prašnost, emise apod.). (Frenštát p.R., Trojanovice). T6 Nerealizace kapacitn ě dosta čujících parkovacích míst a odstavných ploch pro automobily. (Frenštát p.R., Trojanovice). T7 Otev ření t ěžby černého uhlí m ůže narušit ráz krajiny a m ůže ohrozit životní prost ředí. (Platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm).
5. ZEM ĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY, UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA
Zem ědělský p ůdní fond k 31. 12. 2009:
Celkem SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm vým ěra katastrálního území 9862 ha orná p ůda 2298 ha zahrady, ovocné sady 571 ha trvalé trávní porosty 1638 ha vodní plochy 110 ha zastav ěné plochy 196 ha ostatní plochy 774 ha koefocient ekologické stability 2,02
Obec Bordovice vým ěra katastrálního území 630 ha orná p ůda 134 ha zahrady, ovocné sady 30 ha trvalé trávní porosty 117 ha vodní plochy 2 ha zastav ěné plochy 9 ha ostatní plochy 39 ha koefocient ekologické stability 2,47
Město Frenštát pod Radhošt ěm výměra katastrálního území 1143 ha orná p ůda 714 ha zahrady, ovocné sady 148 ha
19 trvalé trávní porosty 218 ha vodní plochy 28 ha zastav ěné plochy 84 ha ostatní plochy 248 ha koefocient ekologické stability 0,69
Obec Lichnov vým ěra katastrálního území 1207 ha orná p ůda 401 ha zahrady, ovocné sady 85 ha trvalé trávní porosty 266 ha vodní plochy 10 ha zastav ěné plochy 20 ha ostatní plochy 78 ha koefocient ekologické stability 1,41
Obec Tichá vým ěra katastrálního území 1644 ha orná p ůda 713 ha zahrady, ovocné sady 109 ha trvalé trávní porosty 328 ha vodní plochy 35 ha zastav ěné plochy 28 ha ostatní plochy 132 ha koefocient ekologické stability 0,88
Obec Trojanovice vým ěra katastrálního území 3580 ha orná p ůda 327 ha zahrady, ovocné sady 125 ha trvalé trávní porosty 426 ha vodní plochy 27 ha zastav ěné plochy 33 ha ostatní plochy 202 ha koefocient ekologické stability 5,37
Obec Ve řovice vým ěra katastrálního území 1657 ha orná p ůda 376 ha zahrady, ovocné sady 73 ha trvalé trávní porosty 283 ha vodní plochy 8 ha zastav ěné plochy 22 ha ostatní plochy 76 ha koefocient ekologické stability 2,50
Území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je za řazeno do oblasti hn ědozemní. Nejvíce jsou zastoupeny kambizem ě modální, kambizem ě litické a oglejené, regozem ě a pararendziny. V menší mí ře jsou zastoupeny fluvizem ě glejové. P řevažují p ůdy st ředn ě t ěžké, st ředn ě skeletovité, pís čitohlinité a hlinité.
20 V řešeném území p řevažují p ůdy v pr ůměrné až nejhorší kvalit ě, ve t říd ě ochrany III až V.
Třída ochrany III - půdy v jednotlivých klimatických regionech s pr ůměrnou produk ční schopností a st ředním stupn ěm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu.
Třída ochrany IV – p ůdy s převážn ě podpr ůměrnou produk ční schopností v rámci p říslušných klimatických region ů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
Třída ochrany V – p ůdy s velmi nízkou produk ční schopností v četn ě p ůd m ělkých, velmi svažitých, hydromorfních, št ěrkovitých až kamenitých a erozn ě nejvíce ohrožených. V ětšinou jde o zem ědělské p ůdy pro zem ědělské ú čely postradatelné. U t ěchto p ůd lze p ředpokládat efektivn ější zem ědělské využití. Jde v ětšinou o p ůdy s nižším stupn ěm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chrán ěných území a dalších zájm ů ochrany životního prost ředí.
Půdy ve t říd ě ochrany I a II se v území řešeném ORP vyskytují jen v menší mí ře.
Řešené území je za řazeno do zem ědělské p řírodní oblasti vrchovinné. Tato oblast má vzhledem k extrémním vláhovým, terénním a p ůdním podmínkám nejnižší intenzitu zem ědělské výroby. Oblast je mén ě až st ředn ě vhodná pro b ěžnou zem ědělskou výrobu, s podstatným omezením až vylou čením náro čnějších druh ů plodin. Terénní pom ěry v převážné části řešeného území se vyzna čují výraznou svažitostí s nízkou mechaniza ční přístupností.
Z hlediska zem ědělské výroby náleží k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm do zem ědělské výrobní oblasti bramborá řské - B2 - st řední, p řevažuje výrobní podtyp bramborá řsko-žitný, k. ú. Tichá na Morav ě do zem ědělské výrobní oblasti bramborá řsko-ovesné – B3, p řevažuje výrobní podtyp bramborá řsko-ovesný, k. ú. Trojanovice do zem ědělské výrobní oblasti H1 – horské – dobré, p řevažuje výrobní podtyp s pr ůměrnou svažitostí, k. ú. Bordovice, Lichnov u Nového Ji čína a Ve řovice do zem ědělské výrobní oblasti H2 – horské – horší, p řevažuje horský výrobní typ s větší svažitostí.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, VÚMOP Praha
21 Lesní hospodá řství Lesnatost Lesy jsou v řešeném území zastoupeny rozsáhlými lesními komplexy v jižní části obce Bordovice, Ve řovice a Trojanovice, v ětším lesním celkem v severní části obce Lichnov. V celém řešeném území se vyskytují navíc i menší lesní celky a lesní b řehové porosty podél vodních tok ů. Nejnižší zastoupení lesních porost ů je v katastrálním území Frenštát pod Radhošt ěm.
Vým ěra ha Podíl na vým ěř e v kat. území %
Celkem SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm vým ěra kat. území 9862 100 lesní pozemky 4275 43,3
Obec Bordovice vým ěra kat. území 630 100 lesní pozemky 300 47,6
Město Frenštát pod Radhošt ěm vým ěra kat. území 1143 100 lesní pozemky 70 6,1
Obec Lichnov vým ěra kat. území 1207 100 lesní pozemky 346 28,7
Obec Tichá vým ěra kat. území 1644 100 lesní pozemky 300 18,2
Obec Trojanovice vým ěra kat. území 3580 100 lesní pozemky 2439 68,1
Obec Ve řovice vým ěra kat. území 1657 100 lesní pozemky 820 49,5
Kategorizace les ů Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění některých zákon ů (lesní zákon). V jižní části katastrálního území Trojanovice je vymezena jedna plocha les ů ochranných – 21a – lesy na mimo řádn ě nep říznivých stanovištích. V ostatních katastrálních územích ORP nejsou lesy ochranné vymezeny. Část lesních pozemk ů je ve vlastnictví m ěst, obcí a soukromých vlastník ů, pro které platí Osnovy hospoda ření na lesních pozemcích. Kategorizaci les ů t ěchto vlastník ů nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plán ů.
Lesy zvláštního ur čení - jedná se o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon). 22 Lesy podle § 8 odst.1c) jsou lesy na území národních park ů a národních p řírodních rezervací – v ětší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice. Lesy podle § 8 odst 2 a) až odst. 2 h) jsou lesy, v nichž jiný d ůležitý ve řejný zájem vyžaduje odlišný zp ůsob hospoda ření. 32a – lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a p řírodních památkách - větší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice, jedna menší plocha v k. ú. Ve řovice. 32c – lesy p řím ěstské a další lesy se zvýšenou rekrea ční funkcí - v ětší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice a dv ě menší plochy v k. ú. Lichnov u Nového Ji čína. 32d – lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce - v ětší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice. 32f – lesy pot řebné pro zachování biologické r ůznorodosti - v ětší lesní celky v jižní části katastrálního území Trojanovice.
Lesy zvláštního ur čení, na nichž mají právo hospoda řit Lesy ČR Hradec Králové, s. p., jsou zakresleny v celém rozsahu ORP. Část lesních pozemk ů je ve vlastnictví m ěst, obcí a soukromých vlastník ů, pro které platí Osnovy hospoda ření na lesních pozemcích. Kategorizaci les ů t ěchto vlastník ů nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plán ů.
Lesy hospodá řské - jedná se o lesy podle § 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů (lesní zákon) – lesy které nejsou za řazeny v kategorii les ů ochranných nebo les ů zvláštního ur čení Je to p řevážná část les ů v řešeném území. Lesy hospodá řské na nichž mají právo hospoda řit Lesy ČR Hradec Králové, s. p., jsou zakresleny v celém rozsahu ORP. Část lesních pozemk ů je ve vlastnictví m ěst, obcí a soukromých vlastník ů, pro které platí Osnovy hospoda ření na lesních pozemcích. Kategorizaci les ů t ěchto vlastník ů nutno doplnit při zpracování jednotlivých územních plán ů.
Věková a druhová skladba Věková a druhová skladba se zna čně liší v různých částech řešeného území. Podle podklad ů z územn ě plánovací dokumentace se jedná o lesy smíšené s převažujícím zastoupením smrku. Přím ěsí jsou dub, olše, lípa, habr, buk, jasan, mod řín, javor klen, borovice.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroj použitých geodat: ČÚZK
23 ZEM ĚDĚLSKÝ P ŮDNÍ FOND A POZEMKY UR ČENÉ K PLN ĚNÍ FUNKCÍ LESA - SWOT ANALÝZA
Silné stránky - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm S1 Velké zastoupení les ů v řešeném území.
Slabé stránky - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm W1 Část zem ědělských pozemk ů není dostate čně využívaná z důvodu nezájmu zem ědělských podnik ů a soukromých zem ědělc ů.
Příležitosti - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm O1 Z hlediska obhospoda řování zem ědělských pozemk ů je celá oblast vhodná pro pastevní chov skotu a ovcí.
Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát pod Radhošt ěm T1 Emise.
6. VE ŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Pozemní komunikace a významn ější obslužná za řízení - sou časný stav Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm jsou vedeny silnice I/58 (Rožnov pod Radhošt ěm - Frenštát pod Radhošt ěm - P říbor - Ostrava - Bohumín - Polsko), II/480 (Ve řovice - Kop řivnice), II/483 (Hodslavice - Mo řkov - Frenštát pod Radhošt ěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí), III/48310 (Kun čice pod Ond řejníkem - Tichá), III/4835 (Frenštát pod Radhošt ěm - Trojanovice), III/4836 (Tichá, pr ůjezdná), III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhošt ěm), III/4864 (Tichá, pr ůjezdná), III/4865 (Lichnov - Bordovice) a silnice III/4866 (Trojanovice - Kun čice pod Ond řejníkem). Silnice I/58 (Rožnov pod Radhošt ěm - Frenštát pod Radhošt ěm - P říbor - Ostrava - Bohumín - Polsko) Silnice I/58 je správním územím ORP Frenštát pod Radhošt ěm je vedena z jihozápadního sm ěru od Rožnova pod Radhošt ěm p řes k. ú. Trojanovice, Frenštát pod Radhošt ěm, Lichnov u Nového Ji čína a Tichá na Morav ě. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu. Komunikace je vedena správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm ve dvoupruhovém sm ěrov ě nerozd ěleném uspo řádání. Dopravní zatížení dle Výsledk ů celostátního s čítání dopravy na silni ční a dálni ční síti ČR v roce 2005 ( ŘSD) se pohybuje v rozmezí 5,5–6,5 tis. motorových vozidel za 24 hod (mV/24 hod). Silnice II/480 (Ve řovice - Kop řivnice) Silnice II/480 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena krátkým úsekem západní částí k. ú. Ve řovice. Z hlediska širších vazeb se jedná pouze o komunikaci lokálního (místního) významu v ší řkovém uspo řádání odpovídajícím dvoupruhové sm ěrov ě nerozd ělené kategorii. Její dopravní zatížení dosahuje nízkých hodnot – cca 1,7 tis. mV/24 hod. Silnice II/483 (Hodslavice - Mo řkov - Frenštát pod Radhošt ěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) Silnice II/483 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena v západovýchodním sm ěru p řes k. ú. Ve řovice, Bordovice, Lichnov u Nového Ji čína, Frenštát pod Radhošt ěm, kde je částe čně vedena v peáži se silnicí I/58 a dále je vedena k. ú. Tichá. Z hlediska širších dopravních vazeb se jedná o silnici krajského významu, ur čenou p ředevším pro rekrea ční dopravu vedenou podél severního úpatí hlavního hřebenu Beskyd. Jedná se o dvoupruhovou sm ěrov ě nerozd ělenou komunikaci s dopravním zatížením od 2,5 do 4 tis. mV/24 hod. 24 Silnice III/48310 (Kun čice pod Ond řejníkem - Tichá) Silnice III/48310 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena pouze k. ú. Tichá na Morav ě. Komunikace je p ředevším dopravní spojnicí mezi Tichou a Kun čicemi pod Ond řejníkem, kde mimo jiné sou časn ě zajiš ťuje i obsluhu p řilehlé zástavby. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu. Jedná se o dvoupruhovou sm ěrov ě nerozd ělenou komunikaci. Silnice III/4835 (Frenštát pod Radhošt ěm - Trojanovice) Silnice III/4835 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm a Trojanovice. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží p ředevším rekrea ční doprav ě vedené na Pustevny. Jedná se o dvoupruhovou sm ěrov ě nerozd ělenou komunikaci s dopravním zatížením cca 1,9 tis. mV/24 hod. Silnice III/4836 (Tichá, pr ůjezdná) Silnice III/4836 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena pouze jižní částí k. ú. Tichá na Morav ě. Jedná se o silni ční komunikaci lokálního (místního) významu s obslužným charakterem. Jedná se o dvoupruhovou směrov ě nerozd ělenou komunikaci. Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhošt ěm) Silnice III/4848 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena p řes k. ú. Tichá na Morav ě a Frenštát pod Radhošt ěm. Z hlediska širších vazeb se jedná o komunikaci krajského významu s významným podílem rekrea ční dopravy realizovanou ve dvoupruhové sm ěrov ě nerozd ělené kategorii. Dopravní zatížení se pohybuje v rozmezí 2,2 – 3,1 tis. mV/24 hod. Silnice III/4864 (Tichá, pr ůjezdná) Silnice III/4864 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena pouze k. ú. Tichá na Morav ě. Jedná se o silni ční komunikaci lokálního (místního) významu, která slouží Tiché jako spojnice se silnicí I/58. Silnice III/4865 (Lichnov - Bordovice) Silnice III/4865 je páte řní komunikací zastav ěného území obce Lichnov a sou časn ě plní funkci spojovací komunikace s ostatními sídelními útvary. Z hlediska širších vazeb se však jedná o komunikaci lokálního významu.
Silnice III/4866 (Trojanovice - Kun čice pod Ond řejníkem) Silnice III/4866 je správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedena p řes k. ú. Trojanovice a Frenštát pod Radhošt ěm. Jedná se o silni ční komunikaci v ší řkovém uspo řádání odpovídajícím dvoupruhové sm ěrov ě nerozd ělené kategorii lokálního (místního) významu, která je využívána jako spojnice silnice I/58 a II/483 vedená mimo zastav ěné území Frenštátu pod Radhošt ěm. Místní komunikace I. t řídy Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm místní komunikace I. t řídy neprocházejí. Místní komunikace II. t řídy Mezi místní komunikace II. t řídy lze obecn ě ve správním území ORP Frenštát pod Radhošt ěm za řadit pr ůtahy silnic I. a II. t řídy, výjime čně III. t řídy zastav ěným územím obcí a n ěkteré významné místní komunikace. Z hlediska urbanisticko dopravního jsou tyto komunikace za řazeny mezi místní komunikace funk ční skupiny B (dle ČSN 73 6110). Ve správní územím m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm se jedná o ul. Hore čky, ul. Dolní, ul. Podkop čí, ul. Pod říčí, ul. St řelni ční, ul. Planiska, ul. Bystré, úsek ul. Markovy, ul. Dráhy, ul. U Tírny, ul. Sídl. Beskydské, ul. Kopaná, úsek ul. Papratná a ul. Bartošky, ve správním území obce Bordovice je to pr ůtah silnice II/483 zastav ěným územím, ve správním území obce Lichnov lze mezi místní komunikace II. t řídy za řadit komunika ční spojku mezi
25 Lichnovem a Štramberkem, ve správním území obce Tichá pak pr ůtah silnice II/4848 a ve správním území obce Ve řovice pr ůtah silnice II/483 zastav ěným územím. Místní komunikace III. t řídy Sí ť místních komunikací III. t řídy v zastav ěném území zajiš ťuje obsluhu veškeré zástavby, která není p římo obsloužena ze silni čních pr ůtah ů nebo místních komunikací II. t řídy. Z hlediska urbanisticko dopravního jsou tyto komunikace za řazeny mezi místní komunikace funk ční skupiny C (dle ČSN 73 6110). Místní komunikace IV. t řídy Místní komunikace IV. t řídy v řešeném území p ředstavují p ředevším komunikace pro chodce a cyklisty. Účelové komunikace Významné ú čelové komunikace spojující více obcí nebo jejich části a ú čelové komunikace zřízené v rámci komplexních pozemkových úprav se v řešeném území nenacházejí. Ostatní účelové komunikace ve form ě polních a lesních cest slouží p ředevším ke zp řístupn ění polních, lesních event. soukromých pozemk ů a navazují na místní komunikace event. p římo na silni ční komunikace. V řešeném území je v k. ú. Trojanovice a Frenštát pod Radhošt ěm vedeno n ěkolik úsek ů ú čelových komunikací, které jsou ve vlastnictví OKD Doprava, a. s., které slouží p ředevším nákladní doprav ě.
Rozvojové tendence Silnice I/58 (Rožnov pod Radhošt ěm - Frenštát pod Radhošt ěm - P říbor - Ostrava - Bohumín - Polsko) Silnice I/58 je nejvýznamn ější komunikací ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm, avšak její stávající trasa zejména na území obce Lichnov a m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm vykazuje dopravní závady. Z tohoto d ůvodu jsou v rámci platných ÚP Lichnov, ÚPN SÚ Tichá a ÚPN m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm navrženy p řeložky silnice I/58 do nové polohy v souladu s ÚPN VÚC Beskydy (VPS č. 48 – úsek Frenštát pod Radhošt ěm, tzv. příčnice a VPS č. 49 – úsek Frenštát pod Radhošt ěm – Kop řivnice). Dále jsou v rámci výše uvedených územních plán ů řešeny úpravy n ěkterých k řižovatek (p řestavby na okružní, úpravy v souvislosti s vedením ostatních komunikací apod.). Trasy p řeložky silnice I/58 řešené v rámci ÚP Lichnov a ÚPN SÚ Tichá vzájemn ě nenavazují, ovšem nacházejí se stále v koridoru daném ÚPN VÚC. Územní plán m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm dále navrhuje výhledovou p řeložku silnice I/58 na výjezdu na Rožnov pod Radhošt ěm.
26 Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, ČÚZK, ŘSD ČR
Silnice II/480 (Ve řovice - Kop řivnice) Trasa silnice II/480 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je územn ě stabilizovaná. Silnice II/483 (Hodslavice - Mo řkov - Frenštát pod Radhošt ěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) Silnice II/483 vykazuje ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm řadu dopravních závad. V rámci platného ÚP obce Ve řovice, ÚP obce Lichnov, ÚP m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm a ÚP obce Tichá jsou navrženy její p řeložky do obchvatových poloh, event. poloh odstraňující dopravn ě závadné úseky. V rámci ÚPN VÚC Beskydy jsou sm ěrové úpravy silnice II/483 zahrnuty mezi VPS č. 62 – úsek Ve řovice, VPS č. 63 – úsek Ve řovice – Frenštát pod Radhošt ěm, VPS č. 64 – úsek Frenštát pod Radhošt ěm, severní obchvat a VPS č. 65 – úsek Frenštát pod Radhošt ěm – Kun čice pod Ond řejníkem. Problematickým prvkem je však nesoulad územn ě plánovací dokumentace n ěkterých obcí s ÚPN VÚC Beskydy (ÚP obce Ve řovice řeší p řeložku jako výhled s pokra čování na území Mo řkova, ÚP Lichnov sleduje jinou polohu p řeložky ovšem stále v koridoru daném ÚPN VÚC). Silnice III/48310 (Kun čice pod Ond řejníkem - Tichá) Trasa silnice III/48310 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je územn ě stabilizovaná. Silnice III/4835 (Frenštát pod Radhošt ěm - Trojanovice) Trasa silnice III/4835 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je územn ě stabilizovaná. Silnice III/4836 (Tichá, pr ůjezdná) Trasa silnice III/4836 ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm je dle ÚPN SÚ Tichá využita pro vedení p řeložky silnice II/483. V provozu tak z ůstane pouze krátký úsek mezi navrženou p řeložkou a stávající stopou silnice II/483. Silnice III/4848 (Frýdek - Místek - Frenštát pod Radhošt ěm) Silnice III/4848 je ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm stabilizovaná. V rámci ÚPN SÚ Tichá je v souvislosti s vedením p řeložky silnice II/483 navržena pouze její díl čí úprava, a to v prostoru budoucí k řižovatky. Silnice III/4864 (Tichá, pr ůjezdná) Trasa silnice III/4864 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je územn ě stabilizovaná. Silnice III/4865 (Lichnov - Bordovice)
27 V rámci ÚP Lichnov je řešena úprava zapojení silnice III/4865 do trasy navrhované p řeložky silnice I/58. Díl čím návrhem dle platného ÚP je sm ěrová korekce v prostoru tzv. Zemanova mostu s narovnáním trasy a výstavbou nového mostního objektu. Silnice III/4866 (Trojanovice - Kun čice pod Ond řejníkem) Trasa silnice III/4864 vedená správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je územn ě stabilizovaná. Místní komunikace I. t řídy Nové místní komunikace I. t řídy nejsou ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm navrhovány. Místní komunikace II. t řídy Nové místní komunikace II. t řídy nejsou ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm navrhovány. Místní komunikace III. t řídy Rozší ření sít ě místních komunikací III. t řídy ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm je navrhováno prost řednictvím platné územn ě plánovací dokumentace především formou obslužných komunikací uvnit ř nových funk čních ploch. Tyto nejsou v grafické části zakresleny. Místní komunikace IV. t řídy Rozší ření sít ě místních komunikací IV. t řídy ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm je navrhováno prost řednictvím platné územn ě plánovací dokumentace především jako dopln ění chodník ů podél komunikací, event. samostatných stezek pro chodce nebo cyklisty. Tyto nejsou v grafické části zakresleny. Účelové komunikace Rozší ření sít ě ú čelových komunikací ve správním území ORP Frenštát pod Radhošt ěm je navrhováno p ředevším v souvislosti s vedení nových tras ostatní komunika ční sít ě. Nové významné ú čelové komunikace nejsou navrhovány. Ú čelové komunikace nejsou v grafické části zakresleny.
Železni ční doprava a významn ější železni ční za řízení - sou časný stav Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je vedena celostátní jednokolejná železni ční tra ť č. 323 (Ostrava – Valašské Mezi říčí) a regionální jednokolejná železni ční tra ť s motorovou trakcí č. 325 (Ve řovice – Studénka). V případ ě celostátní trati se jedná o tra ť s vyšším dopravním významem, který je dán vazbou Ostravy na rekrea ční zázemí v Beskydech. Trasa je rovn ěž používána jako odklonová v p řípad ě poruch na železničním koridoru Ostrava – Hranice na Morav ě. Regionální tra ť č. 325 je v rámci širších dopravních vazeb spojkou celostátních tratí č. 270 a 323. Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm je v k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm dále vedeno n ěkolik vle ček, které jsou zapojeny do celostátní železni ční trati č. 323. Jedná se o vle čky vedené do areál ů firem Bernkopf Trade, s. r. o., a Siemens Elektromotory, s. r. o. Mezi drážní za řízení v řešeném území lze za řadit i lanovou dráhu vedenou na Pustevny a lanovou dráhu na Hore čkách.
Rozvojové tendence Trasu celostátní železni ční trati č. 323 je, v souladu s ÚPN VÚC Beskydy a Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, navrženo tzv. optimalizovat na vyšší tra ťovou rychlost až 100 km/hod. a elektrifikovat v celém úseku. P řípadné drobné sm ěrové korekce budou probíhat na pozemcích SŽDC bez nových územních nárok ů. Výhledov ě je stále dle platného ÚPN m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm a v souladu se Změnou č. 1 ÚPN VÚC Beskydy sledována územní rezerva pro p řeložku trat ě v úseku Frenštát pod Radhošt ěm
28 – Kun čice pod Ond řejníkem. Zám ěr byl však v rámci Zm ěny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy vypušt ěn ze seznamu ve řejn ě prosp ěšných staveb a bude sledován jako rezerva. V Územním plánu Frenštát pod Radhošt ěm se objevil zám ěr realizovat železni ční zastávku v centru m ěsta na ulici Rožnovská za p řejezdem.
Regionální železni ční tra ť č. 325 je v řešeném území stabilizovaná. V rámci platného ÚPN obce Ve řovice nejsou na její trase navrhovány žádné úpravy. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje však navrhuje její optimalizaci se zvýšením tra ťové rychlosti na 60-80 km/hod., jejíž územní dopad se však v územn ě plánovací dokumentaci neprojeví. Rovn ěž je v rámci výše uvedeného koncep čního dokumentu navrženo p římé propojení trati č. 325 s tratí č. 323 ve sm ěru na Frenštát pod Radhošt ěm a realizace železni ční zastávky v Bordovicích. Tyto zám ěry nejsou zakotveny v územn ě plánovací dokumentaci.
S rozší řením sít ě vle čkových tratí se neuvažuje. Nové lanové dráhy se v řešeném území nenavrhují.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, ČÚZK, Atelier T -plan, s. r. o.
Nemotoristická doprava - sou časný stav Cyklostezky Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm nejsou vedeny žádné cyklostezky. Cyklotrasy Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm jsou vedeny lokální cyklotrasy č. 6008 (Frýdlant nad Ostravicí – Tichá – Kozlovice – Frýdlant nad Ostravicí), mod ře zna čená č. 6016 (Rožnov pod Radhošt ěm – Pustevny, rozcestí), č. 6194 (velký cyklookruh Frenštát pod Radhošt ěm) a č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát pod Radhošt ěm a k. ú. Trojanovice). Dále jsou správním územím ORP Frenštát pod Radhošt ěm vedeny dva cyklookruhy – cyklookruh Červený Kámen a Holý vrch. Hipostezky Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm nejsou vedeny zna čené hipotrasy. Turistické trasy Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm jsou vedeny červen ě zna čená trasa č. 0615 (Štramberk – Žilina – Nový Ji čín – Hodslavice – Hostašovice – Troja čka – Krátká – Malý Javorník – Velký Javorník), č. 0616 (Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhošt ěm – Trojanovice – Ráztoka, hotel), č. 0617 (Pustevny, chata – Tane čnice, vrchol – Čert ův mlýn – Kn ěhyn ě, sedlo – Malá Stolová – Horní Čeladná, kaple – Polana – Smrk, vrchol – Ostravice – Buto řanka – Lukšinec – Lysá Hora – Vyšní Mohelnice – Ježánky) a č. 0621 (Radhoš ť, u kaple – Černá hora – Rožnov pod Radhošt ěm – Valašská Byst řice – Čarták – Solá ň – Pod Kotlovou – Benešky – Polana – T řeštík), mod ře zna čené trasy č. 2260 (Frenštát 29 pod Radhošt ěm – Malý Javorník – Zadní Javorník – Pindula – Černá hora – Radhoš ť, u kaple – Radhoš ť, h řeben – Radegast, socha – Pustevny, chaty – Ráztoka, lanovka – Ráztoka, tur. chata) a č. 2261 (Padolí, rozc. – Velký Javorník, tur. chata), zelen ě zna čené trasy č. 4833 (Rožnov pod Radhošt ěm – Dolní Be čva – Radhoš ť, h řeben – Ráztoka, tur. chata), č. 4839 (Rožnov pod Radhošt ěm – Dolní Paseky – Zadní Javorník – Malý Javorník), č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Hore čky – Koliba, rozc. – Frenštát pod Radhošt ěm, nám. – Žuchov – Kun čice pod Ond řejníkem, Jednota – Kozlovice, myslivna – Kun čice pod Ond řejníkem, rozc.) a č. 4843 (Ond řejník, Solárka – Opálená – Kun čice pod Ond řejníkem – Na Pekliskách – Vyrubanina – Tane čnice, sedlo – Pustevny, chaty – Prost řední Be čva – Pod Kotlovou) a žlut ě zna čené turistické trasy č. 7851 (Ve řovice, ŽST – Padolí – Pod Kameni čkou), č. 7852 (Kop řivnice – Šostýn – Lichnov – Frenštát pod Radhošt ěm – Tichá – M ěrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy), č. 7860 (Radegast, socha – Skalíkova louka, chata) a č. 7861 (Ráztoka, turistická chata – Malá Ráztoka, m ůstek – Na Pekliskách). Řešeným území jsou dále vedeny dv ě místní turistické trasy – červená místní č. 9604 (AC Frenštát pod Radhošt ěm, koupališt ě – Valašská hospoda – Vl čina – Koliba, rozc. – lyža řský areál – Frenštát pod Radhošt ěm, host. – AC Frenštát pod Radhošt ěm) a modrá místní č. 9634 (Lyža řský areál – Rekovice, host. – Hore čky – Rekovice, host. – Lyža řský areál). Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou dále vedeny nau čné turistické stezky Ve řovické vrchy, Radegast, Čert ův Mlýn a Lašská nau čná stezka. Rovn ěž jsou v terénu vyzna čeny i n ěkteré lyža řské b ěžecké trasy pro zimní turistiku. Jedná se o „B ěžecké trasy v okolí Pusteven“ vymezené v k. ú. Trojanovice, které jsou ve správ ě SKI ALPIN Pustevny, s. r. o., a „Lyža řskou trasu pod Javorníkem, která je ve správ ě Lyža řského klubu Ve řovice a která je vedena p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm, Trojanovice, Bordovice a Ve řovice.
Rozvojové tendence Rozvoj sít ě cyklistických stezek a cyklotras ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je navržen především dle Návrhu územního generelu cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska z roku 1995 (Údimo Ostrava). N ěkteré tyto trasy však již byly v terénu vyzna čeny. Trasy jsou vedeny p řevážn ě po stávajících komunikacích a n ěkteré je v rámci zpracované územn ě plánovací dokumentace navrženo vybavit alespo ň samostatnými pásy event. pruhy pro cyklisty. V rámci ÚP obce Tichá je uvažováno s realizací samostatné cyklistické stezky a jako výhled, který v souvislosti s vedením p řeložky silnice I/58 navrhuje propojování místních cest. Jedná se však o zám ěr, který není p řesn ě vymezen v grafické části a nekoresponduje se zám ěry okolních obcí. Návrh sít ě hipostezek v řešeném území není uvažován. Turistické trasy jsou upravovány pouze v souvislosti s vedením nových komunikací. V rámci ÚP Lichnov je navrženo p řeložit žlut ě zna čenou trasu vedenou po frekventované silnici I/58 do polohy podél řeky Lubiny a na stávající žlutou trasu pak navázat v prostoru k řižovatky silnic I/58 a III/4865.
Statická doprava, odstavování a parkování automobilů - sou časný stav Nároky na parkování osobních automobil ů návšt ěvník ů ob čanské vybavenosti jsou dány především typem vybavenosti a dostupností území hromadnou dopravou osob. Koncepce řešení územních plán ů jednotlivých obcí i m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm vesm ěs zachovává stávající parkovišt ě. Odstavování a garážování osobních automobil ů obyvatel rodinných dom ů se p ředpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových dom ů se ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm nachází cca 800–1000 odstavných stání v terénu, vestav ěných garážích v bytových domech a hromadných garážích, event. garážových objektech. Vzhledem 30 ke stávajícímu stupni automobilizace (stávající automobilizace dle ČSÚ odpovídá stupni 1:3,0–1:3,5) a po čtu byt ů v bytových domech (3275 byt ů v ORP) lze tento po čet považovat za nedostate čný. Kvalifikovaným odhadem na základ ě demografických údaj ů lze konstatovat, že deficit odstavných stání činí cca 1500–1700 stání.
Rozvojové tendence Nároky na parkování osobních automobil ů u objekt ů ob čanské vybavenosti by m ěly vyhovovat pro stupe ň automobilizace 1:2,5. Bilance, opírající se o p řesn ější ukazatele, je však možná až v podrobn ějších stupních dokumentace. Lze tak konstatovat, že výstavba nových objekt ů ob čanské vybavenosti je podmín ěna mimo jiné i zajišt ěním dostate čného po čtu parkovacích stání. V rámci územních plán ů jsou tak řešeny p ředevším plošn ě a kapacitn ě náro čnější parkovací plochy – v rámci ÚP obce Trojanovice je navrženo odstavné parkovišt ě pro pot řeby lyža řského areálu na Pustevnách o kapacit ě cca 270 stání. Nároky na odstavování osobních automobil ů obyvatel bytových dom ů by rovn ěž m ěly vyhovovat pro stupe ň automobilizace 1:2,5. V menších obcích ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm je však uvažováno i se stupn ěm automobilizace 1:3,0 a 1:3,5. Celkem lze konstatovat, že vzhledem k po čtu byt ů v bytových domech ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm (cca 3275 byt ů), stupni automobilizace 1:2,5 a tomu odpovídající zásad ě 1 bytová jednotka = pot řeba 1 odstavného stání, je po zapo čítání všech navrhovaných kapacit deficit odstavných stání v rozsahu cca 2200 míst. Vzhledem k faktu, že hlavní t ěžišt ě zástavby bytovými domy v řešeném území se nachází ve Frenštát ě pod Radhošt ěm, je nutno tyto kapacity budovat p ředevším zde. V rámci platného ÚP m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm byla provedena bilance odstavných stání pro stupeň automobilizace 1:3,0, který m ůže být považován za odpovídající danému regionu, se záv ěrem, že je nutná realizace minimáln ě 880 stání. Jejich realizace je podle územního plánu možná ve všech plochách bydlení. V územním plánu Frenštát pod Radhošt ěm je nov ě navrženo parkovišt ě u fotbalového h řišt ě a dále pak plocha pro realizaci hromadných řadových garáží podél železnice ve Školské čtvrti. V Bordovicích je plánovaná realizace parkovišt ě u fotbalového h řišt ě a h řbitova. V Tiché je v územním plánu po čítáno s rozší řením parkovišt ě u frenštátského h řbitova.
Hromadná doprava osob - sou časný stav Vzhledem k poloze SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, který je situován p řevážn ě podél významné celostátní železni ční trati č. 323, lze považovat dopravu kolejovou za páte ř systému ve řejné dopravy osob. Ta je dopln ěna dopravou autobusovou, která zajiš ťuje spojení především se sídly, které se nacházejí mimo dosah železni ční dopravy.
Ve řejná autobusová doprava Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou dálkovou a p řím ěstskou autobusovou dopravou, kterou zajiš ťují VEOLIA Transport Morava, a. s., ČSAD Vsetín, a. s., a ČSAD Haví řov, a. s., ČSAD Frýdek-Místek, a. s. Ve správním území obce Bordovice se nachází celkem 2 autobusové zastávky, správní území města Frenštát pod Radhošt ěm je obsluhováno prost řednictvím 28 autobusových zastávek, správní území obce Lichnov je obsluhováno prost řednictvím 6 autobusových zastávek, správní území obce Tichá je obsluhováno prost řednictvím 9 autobusových zastávek, ve správním území obce Trojanovice se nachází 22 autobusových zastávek a obec Ve řovice využívá 6 autobusových zastávek ve svém správním území. Nejvýznamn ějším p řepravními vazbami zajiš ťovanými ve řejnou autobusovou dopravou s po čtem cestujících v obou sm ěrech v b ěžném pracovním dni dle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje jsou: 31 Frýdek-Místek – Palkovice – Kozlovice – Frenštát pod Radhošt ěm cca 1800–2100 cest. denn ě
Nový Ji čín – Frenštát pod Radhošt ěm cca 1400–1700 cest. denn ě
Kop řivnice – Frenštát pod Radhošt ěm cca 1700–2000 cest. denn ě Pozn: po čet cestujících se týká veškeré frekvence v rámci celé p řepravní vazby, nejen mezi jmenovanými obcemi a m ěsty. Osobní železni ční doprava Železni ční osobní doprava zastává ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm pom ěrn ě významnou funkci, a to díky poloze celostátní trati č. 323, která je vedena podh ůř ím Beskyd. Údaje o po čtu cestujících na železni čních tratích v řešeném území nejsou k dispozici, lze však vzhledem k pokrytí území p ředpokládat, že celkov ě po čet p řepravených osob na železnici nedosahuje srovnatelného po čtu p řepravených osob jako doprava autobusová.
Rozvojové tendence Ve řejná autobusová doprava Rozvoj ve řejné autobusové dopravy je v řešeném území řešen p ředevším formou dopln ění nových autobusových zastávek, a to zejména v rámci zajišt ění dostupné vzdálenosti na autobusové zastávky pro navrženou zástavbu, event. úpravou stávajících zastávek navržených pro zvýšení jejich kapacity. Jiné zám ěry nebyly v rámci platné územn ě plánovací dokumentace řešeny. Osobní železni ční doprava Rozvoj osobní železni ční dopravy ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm není v rámci platných územních plán ů řešen. Je zde zahrnuta pouze optimalizace a elektrifikace železni ční trat ě č. 323. Nad rámec jejich řešení je v rámci Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského navržena realizace železni ční zastávky v Bordovicích a ve Frenštát ě pod Radhošt ěm v centru m ěsta. S úpravou lanovek a jejich rozší ření se nepo čítá.
Ostatní druhy doprav - sou časný stav Ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm se za řízení ostatních druh ů doprav nenacházejí. Rozvojové tendence Za řízení jiných druh ů doprav se ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm nenavrhují.
VE ŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SWOT ANALÝZA Silné stránky S1 Kapacitní železni ční spojení s okolními sídelními útvary prost řednictvím celostátní železni ční trati ČD č. 323 a regionální železni ční trati ČD č. 325. (Frenštát p.R., Ve řovice). S2 Silni ční spojení s okolními sídly prost řednictvím silnice I/58 (Tichá, Lichnov, Trojanovice, Frenštát p.R.) a silnici II/483 (Lichnov, Frenštát p.R., Bordovice, Ve řovice).
Slabé stránky W1 Vedení silnice I/58 zastav ěným územím m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm. W2 Složité terénní a technické podmínky pro realizaci nových tras dopravní infrastruktury. (Frenštát p.R., Ve řovice, Bordovice, Tichá). W3 Špatný technický stav silni čních komunikací, zejména silnic III. t řídy. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). W4 Špatný technický stav n ěkterých místních komunikací zejména v jednotlivých obcích. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). W5 Relativn ě vysoké dopravní zatížení silnice I/58 v pr ůjezdním úseku ve Frenštát ě pod Radhošt ěm a s tím spojené nadm ěrné imisní zatížení okolí. 32 W6 Špatný technický stav chodník ů ve Frenštát ě pod Radhošt ěm.
Příležitosti O1 Realizace obchvatové trasy silnice I/58 v ůč i Frenštátu pod Radhošt ěm. O2 Realizace úprav a p řeložek silnice II/483. (Frenštát p.R., Tichá, Lichnov, Bordovice). O3 Posílení hromadné dopravy osob za člen ěním do integrovaného dopravního systému s preferencí osobní železni ční dopravy. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). O4 Realizací dalších cyklistických tras, cyklostezek, nau čných stezek a lyža řských běžeckých tratí v okolí hlavního h řebenu Beskyd se zvýší atraktivita oblasti z hlediska cestovního ruchu. O5 Realizace dostate čných parkovacích kapacit pro návšt ěvníky Beskyd. (Trojanovice, Frenštát p.R.). O6 Realizace chodník ů. (Tichá, Ve řovice, Frenštát p.R., Lichnov). O7 Vybudování obslužné komunikace do podnikatelské zóny v Martinské čtvrti, podnik ů Siemens Elektromotory, s. r. o. a CONTINENTAL, s. r. o. s napojením na silnici I/58. (Frenštát p. R.).
Hrozby T1 St řety navrhovaných komunikací se zájmy ochrany p řírody mohou komplikovat jejich realizaci. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). T2 Technický stav silni čních a místních komunikací nebude zlepšován a obnovován. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). T4 V souvislosti s rozši řováním pr ůmyslových areál ů ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm a v blízké Kop řivnici hrozí nár ůst tranzitní nákladní dopravy na silnici I/58 jako jediné spojovací komunikaci se silnicí I/35 v Rožnov ě pod Radhošt ěm (vazba na Slovensko). (Trojanovice, Frenštát p.R., Lichnov, Tichá). T5 Nebudou realizovány dostate čně kapacitní parkovací a odstavné plochy pro automobily ve Frenštát ě pod Radhošt ěm. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.).
7. VE ŘEJNÁ VODOHOSPODÁ ŘSKÁ INFRASTRUKTURA
Zásobování pitnou vodou – stávající stav V sou časné dob ě se pro Frenštát pod Radhošt ěm uvádí 91,4 % trvale bydlících obyvatel napojených na ve řejný vodovod, což je v rámci ČR pr ůměrná hodnota. V roce 1999 bylo celkov ě v ČR 87 % obyvatel zásobovaných vodou z ve řejného vodovodu, v Severomoravském kraji 88 %. V roce 2000 se pro Moravskoslezský kraj uvádí procento napojení 93,6 % trvale bydlících obyvatel. Zbývající část obyvatel z důvod ů p řílišné odlehlosti nemovitostí od soust řed ěné zástavby je zásobována vodou ze soukromých studní.
Vodovodní sí ť Frenštátu pod Radhošt ěm je napojena na nadregionální vodárenskou soustavu – Ostravský oblastní vodovod (OOV), který vznikl slou čením Kružberského a Beskydského skupinového vodovodu. Hlavními zdroji vody pro OOV jsou vodárenské nádrže Kružberk a Slezská Harta s úpravnou vody v Podhradí u Vítkova s kapacitou 2 200 l/s, Šance s úpravnou vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí s kapacitou 2 200 l/s a Morávka s úpravnou vody ve Vyšních Lhotách s kapacitou 450 l/s. Kvalita produkované pitné vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje požadavk ům na pitnou vodu v četn ě nárok ů na vodu pro přípravu kojenecké stravy.
33 Pro pot řeby Frenštátu pod Radhošt ěm je využíván zdroj – vodárenská nádrž Šance s přivad ěč em vody Nová Ves – Čeladná – Červený Kámen, (p ůvodní ozna čení přivad ěč Nová Ves – Frenštát – Kop řivnice).
OOV p ředstavuje hlavní zdroj vody pro Frenštát pod Radhošt ěm. Z místních zdroj ů je pro město využíván zdroj Bystré s úpravnou vody o kapacitě 25 l/s. Místní zdroj vody je využíván pro Bordovice, vodovodní sí ť lze v případ ě pot řeby napojit na centrální zdroj, tj. na OOV. V odlehlých lokalitách jsou využívány místní zdroje vody, zejména pro rekrea ční objekty v oblasti. Akumulace je v řešeném území zajišt ěna ve vodojemech Bordovice 100 m 3 a 11 m 3, Trojanovice 2 m 3, Planiska 2x 500 m 3, Janík 2x 1 000 m 3, Hore čky 2x 140 m 3, Lichnov 250 m3, v p řerušovací komo ře (PK) 5 m 3, VDJ Pra čkový 20 m 3, VDJ Tichá 250m 3, VDJ Na Dílech 250 m 3, PK Ve řovice 2x 400 m 3, VDJ Ve řovice 2x 100 m 3, VDJ Ve řovice 50 + 250 m 3.
Krom ě t ěchto vodojem ů jsou v území vybudovány vodojemy, které jsou zásobovány z místních zdroj ů a slouží pro jednotlivá rekrea ční za řízení; je to VDJ u hotelu Ráztoka 30 m 3, VDJ Statek u Kostelního lesa 150 m 3, VDJ Rekovice 60 m 3, VDJ Paseky 150 m 3 a VDJ Hotel Troyer (bývalé RS Optimit) 2x 25 m 3. Akumulaci vody pro areály dol ů Frenštát zajiš ťují vodojemy Marek 2x 3 500 m 3 a Helštýn 2x 1 000 m3. Pro Frenštát pod Radhošt ěm je od roku 2004 závazný Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Moravskoslezského kraje, který byl schválen zastupitelstvem MS kraje. Ve Frenštát ě pod Radhošt ěm se i do budoucna po čítá s využíváním centrálních zdroj ů pitné vody – OOV, p řitom z ůstávají zachovány i místní, v sou časnosti provozované, zdroje vody. Nad řazená vodovodní sí ť kapacitn ě vyhoví požadavk ům na ni kladených minimáln ě do roku 2020. V případ ě pot řeby bude tato nad řazená soustava využita i v obcích s místními zdroji (Bordovice). Pouze v Trojanovicích z ůstanou využívány pouze zdroje místní. Hlavní zásobovací a rozvád ěcí sí ť je v budoucím období plánováno rozši řovat až na výjimky pouze do nov ě zastavovaných ploch.
Akumulace pro Frenštát pod Radhošt ěm o obsahu 6 408 m 3 (pro Bordovice 111 m 3, Frenštát pod Radhošt ěm 3 282 m 3, Lichnov 275 m 3, Tichou 250 m 3, Trojanovice v četn ě akumulace rekrea čních za řízení 1 190 m 3 a Ve řovice 1 300 m 3) dostate čně zabezpe čí plynulou dodávku vody.
Kolem vodovodních řad ů je k jejich bezprostřední ochran ě p řed poškozením nutno respektovat ochranná pásma, a to u p řivad ěč e vody OOV DN 600 Nová Ves – Frenštát pod Radhošt ěm – Kop řivnice stanovené rozhodnutím v ší řce 6 m na ob ě strany ( č.j. VLHZ- 790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989) a ochranná pásma ostatních řad ů vymezená v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích do vzdálenosti 2,5 m na každou stranu od vn ějšího líce potrubí v ětších než DN 500 a 1,5 m u řad ů menších profil ů.
V těchto pásmech lze provád ět stavby, zemní práce, terénní úpravy, skládky, výsadbu porost ů či jiné činnosti omezující p řístup k řad ům, nebo ohrožující stav či provoz řad ů jen se souhlasem vlastníka, p řípadn ě provozovatele řadu, nebo na základ ě povolení vodoprávního ú řadu.
34 Tabulka č. 1 – Ochranná pásma p řivad ěčů OOV a ostatních řad ů Přivad ěč e a zásobovací řady Ochranné Č. rozhodnutí pásmo o ochranných pásmech DN 600 Nová Ves – Frenštát 6 m V č. j. VLHZ-790/89-235/Hr ze dne pod Radhošt ěm – Kop řivnice 24. 4. 1989 řady do pr ůměru potrubí DN 500 v četn ě 1,5 m dle zákona o vodovodech a kanalizacích řady nad pr ůměr DN 500 2,5 m dle zákona o vodovodech a kanalizacích
Tabulka č. 2 – Vybrané ukazatele zásobování pitnou vodou (za rok 2007) Ukazatel Jed- Bordovice Frenštát Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice notka pod Radhošt ěm Po čet obyvatel celkem obyv. 535 ) 1 11 240 ) 1 1 308 ) 1 1 553 2 020 ) 1 1 942 ) 1 )1 Po čet obyvatel zásobených obyv. 535 ) 1 12 242 1 308 1 580 645 985 z ve řejného vodovodu Délka vodovodní sít ě km - 60,86 13,261 12,618 9,415 10,258 Voda ur čená k realizaci tis. m3 - 707,056 48,269 108,04 39,051 32,577 Voda fakturovaná celkem tis. m3 - 553,121 40,524 51,502 29,888 25,873 Voda fakturovaná – domácnosti tis. m3 - 375,325 27,137 32,708 18,371 23,343 Voda fakturovaná – pr ůmysl tis. m3 - 48,522 0 0,154 0 0 Voda fakturovaná – zem ědělství tis. m3 - 0 8,818 14,192 0 0 Voda fakturovaná – ostatní tis. m3 - 129,274 4,569 4,448 11,517 2,530 Voda nefakturovaná tis. m3 - 153,935 7,745 56,538 9,163 6,704 Specifická pot řeba celkem z vody l/os/d - 124 85 89 127 72 fakturované Specifická pot řeba pro obyvatelstvo l/os/d - 84 57 60 78 65 z vody fakturované Po čet obyvatel v obci celkem, a po čet obyvatel napojených na vodovod je dle údaj ů provozovatele vodovod ů za rok 2007. )1 Údaje dle Územn ě analytických podklad ů ke dni s čítání lidu, dom ů a byt ů (SLDB), tedy k 1. 3. 2001.
Zásobování užitkovou vodou - stávající stav Jediným zdrojem užitkové vody pro zásobení areálu dolu Frenštát - západ je vodohospodá řská nádrž na řece Lubin ě v Trojanovicích. Objem nádrže 51 000 m 3 je pro pot řeby areálu dolu posta čující. Další odb ěr užitkové vody pro pot řeby ostatních pr ůmyslových závod ů je z řeky Lomná. Akumulace je zajišt ěna v samostatném vodojemu užitkové vody. Zabezpe čení pot řeb užitkové vody pro pr ůmyslové podniky je vyhovující.
Přivad ěč e užitkové vody mají ochranné pásmo stanovené se zákona v závislosti na profilu. Pro profil do DN 500 v četn ě je ochranné pásmo - 1,5 m, pro profily nad DN 500 je ochranné pásmo – 2,5 m od vn ějšího líce potrubí na ob ě strany.
35 Odkanalizování a likvidace odpadních vod - stávající stav Správní obvod ORP Frenštát pod Radhošt ěm pat ří mezi oblasti, v nichž je likvidace komunálních odpadních vod zajišt ěna na pr ůměrné úrovni. Centrální část zástavby Frenštátu pod Radhošt ěm má odkanalizování na dobré úrovni, vyhovující je odkanalizování centra Trojanovic a malé části Tiché.
Ve Ve řovicích, Bordovicích a Lichnov ě je sice vybudována rozsáhlá jednotná sí ť kanalizace, tato je však bez zajišt ění řádného čišt ění odpadních vod na n ěkolika místech zaúst ěná do místního potoka Ji čínka. Obce Bordovice a Lichnov mají v sou časné dob ě vydáno stavební povolení pro stavbu splaškové kanalizace se spole čnou čistírnou v Lichnov ě.
Obec Tichá má na dolním konci obce vybudovanou splaškovou kanalizaci s ČOV. Jelikož není v sou časné dob ě možno provést napojení horního konce Tiché na tuto splaškovou kanalizaci, je jeho odkanalizování řešeno jednotnou kanalizaci se zaúst ěním do Tichávky. Velká část kanaliza čních p řípojek této kanalizace je však vedena p řes samostatné ČOV.
Splašková kanalizace obce Ve řovice je sice zahrnuta v územním plánu, ale v sou časné dob ě obec o její realizaci z finan čních d ůvod ů neuvažuje. Totéž se týká i okrajových částí Trojanovic a Frenštátu pod Radhošt ěm.
Akciovou spole čností SmVaK je provozováno zhruba 51 km kanaliza čních sb ěra čů , které odvád ějí odpadní vody od 71 % trvale bydlících obyvatel. Nedostatkem kanaliza čních soustav je část stavebn ě nevyhovující kanalizace, která spolu se splaškovými vodami odvádí velké množství balastních vod, což zp ůsobuje horší ú činnost biologického procesu čišt ění v městské čistírn ě odpadních vod ( ČOV). Větší část kanaliza čního potrubí byla již opravena .
Splaškové odpadní vody z areálu Důl Frenštát jsou odvád ěny vlastním sb ěra čem na městskou ČOV Frenštát pod Radhošt ěm. Samostatným potrubím jsou mimo ve řejnou kanalizaci odvád ěny slané d ůlní vody z Dolu Frenštát – západ. Tyto jsou na severním okraji m ěsta řízen ě vypoušt ěny do řeky Lubiny.
Rozvojové tendence Návrh koncepce odkanalizování a čišt ění komunálních odpadních vod v jednotlivých částech správního obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm, zohledn ěný v platných územních plánech a pr ůzkumech a rozborech pro obec Bordovice, vychází p ředevším ze snahy o snížení pom ěru mezi po čtem obyvatel zásobovaných vodou z ve řejného vodovodu a po čtem obyvatel žijících v domech napojených na kanalizaci s účinnými čistírnami odpadních vod. Pro dosažení t ěchto cíl ů v souladu s PRVK (plán rozvoje vodovod ů a kanalizací) je navrhována chyb ějící kanalizace p ředevším v obcích Lichnov, Bordovice a Ve řovice. Čistírna odpadních vod je povolena pro obec Lichnov spole čně s Bordovicemi.
Vybrané ukazatele odkanalizování, parametry stávajících a navržených čistíren, viz tab. 3 a 4:
Tabulka č. 3 – Vybrané ukazatele odkanalizování za rok 2007 Po čet obyvatel Obec Trvale Napojených na kanalizaci Napojených na ČOV bydlících 2007 % 2007 % Bordovice 544 )1 18 ) 1 3,2 ) 1 0 - Frenštát pod Radh. 11 242 ) 1 11 075 98,5 11 075 85 Lichnov 1 359 ) 1 60 ) 1 4,4 ) 1 0 - Tichá 1 630 ) 1 716 44 716 43,9 Trojanovice 2 218 ) 1 1 390 62,7 1 390 62,7 Ve řovice 1946 ) 1 164 ) 1 8,4 ) 1 0 - Údaj o po čtech obyvatel napojených na kanalizaci je dle podklad ů provozovatele kanalizace za rok 2007. )1 Údaje dle Územn ě analytických podklad ů) ke dni s čítání lidu, dom ů a byt ů (SLDB), tedy k 1. 3. 2001 36
Tabulka č. 4 – Parametry stávajících ČOV Stav ČOV Návrh ČOV Obec Q24 EO Q24 EO Poznámka část obce m3/d ks m3/d ks Bordovice 0 0 )1 )1 návrh ČOV spole čné s Lichnovem Frenštát pod Radhošt ěm 6 252 15 000 - - pro rozší ření ČOV je územní rezerva Lichnov 0 0 196) 1 1 738) 1 návrh ČOV spole čné s Bordovicemi Tichá 228 1 250 - - - Trojanovice )2 )2 - - využita ČOV m ěsta Frenštát p. R. Ve řovice 0 0 )3 )3 návrh vlastní ČOV )1 Návrh spole čné ČOV pro Lichnov a Bordovice )2 Likvidace odpadních vod probíhá na m ěstské ČOV Frenštát pod Radhošt ěm )3 Návrh centrální mechanicko biologické ČOV dle Plánu rozvoje vodovod ů a kanalizací MSK
V sou časné dob ě není znám žádný požadavek na zm ěnu stávajícího zp ůsobu odvád ění a likvidace splaškových a d ůlních slaných vod z areálu Dolu Frenštát – západ. Likvidace odpadních vod z dolu z ůstane zachována. Také není znám další požadavek na územní hájení trasy nového řadu pro odpadní vody nebo plochy pro novou ČOV, krom ě zám ěrů dle platných územních plán ů.
VE ŘEJNÁ VODOHOSPODÁ ŘSKÁ INFRASTRUKTURA - SWOT ANALÝZA
Silné stránky S1 Zdroje vody jsou dosta čující (po do řešení tlakových pom ěrů - ve Frenštát ě pod Radhošt ěm je navržena akumulace s funkcí p řerušení tlaku, v Lichnov ě je navržena redukce tlaku). S2 Možnost napojení vodovodu Bordovice na centrální zdroje OOV. S3 Zásobování Dolu Frenštát pitnou vodou je vyhovující. S4 Dostate čná kapacita m ěstské ČOV s možností jejího rozší ření. (Frenštát p.R.).
Slabé stránky W1 Nevyhovující tlakové pom ěry v části vodovodu v Lichnov ě. W2 Bordovice, Lichnov, Ve řovice – doposud neexistuje kanalizace s řádným čišt ěním odpadních vod. W3 Tichá, Trojanovice a Frenštát pod Radhošt ěm – kanalizace není v rozsahu celé obce. W4 Přítok balastních vod do kanalizace negativn ě ovliv ňuje proces v ČOV ve Frenštát ě pod Radhošt ěm.
Příležitosti O1 Odkanalizovat a likvidovat odpadních vody z části Frenštátu p. R. a Trojanovic. O2 Odkanalizovat a likvidovat odpadních vody z Ve řovic. O3 Realizovat veškerou navrženou kanalizaci včetn ě ČOV. (Bordovice, Lichnov, Ve řovice). O4 Do řešení zásobování jednotlivých části obcí pitnou vodou. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.).
37 Hrozby T1 Pokud nebude do řešeno odvád ění a likvidace odpadních vod z dosud neodkanalizované zástavby v souladu s platnou legislativou bude i nadále docházet k zne čiš ťování povrchových a podzemních vod. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.).
8. ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA
Zásobování elektrickou energií - stávající stav Zdroje elektrické energie – Spot řeba elektrické energie v správním obvodu (SO) obce s rozší řenou p ůsobností (ORP) Frenštát pod Radhošt ěm je zajiš ťována z distribu čních sítí VVN a VN. Jsou provozována nadzemní vedení nad řazené p řenosové soustavy VVN 220 a 400 kV a. s. ČEPS, nadzemní vedení distribu ční soustavy VVN 110 kV a. s. ČEZ Distribuce, nadzemní a podzemní vedení distribu ční soustavy VN – 22 kV a. s. ČEZ Distibuce. Ve Frenštát ě pod Radhošt ěm, v Trojanovicích a v Tiché jsou nové fotovoltaické elektrárny a fotovoltaické systémy. Návrh je v Územním plánu Bordovice.
Nad řazená p řenosová soustava - nad řazená p řenosová soustava zajiš ťuje p řenos el. výkonu do míst s jeho deficitem. V SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je nad řazená p řenosová soustava zastoupena dv ěmi jednoduchými vedeními 400 kV a jednoduchým vedením 220 kV: 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice 400 kV VVN 459 Nošovice – Horní Životice 220 kV - VVN 270 Lískovec – Povážská Bystrica Vedení 220 kV je propojenost Slovenskou republikou v rámci evropské soustavy UCTE.
Distribu ční soustava VVN - 110 kV - distribu ční soustava VVN -110 kV zajiš ťuje p řenos elektrického výkonu z uzlových bod ů nad řazené p řenosové soustavy a elektráren pro napájecí body - transforma ční stanice VVN/VN. Distribu ční soustava 110 kV je na území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm zastoupena dvojitým vedením: VVN 650–5619 Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhošt ěm, resp. VVN 5619–5620 Frenštát pod Radhošt ěm – Rožnov pod Radhošt ěm. Vedením VVN 650 a 5620 je napojena transforma ční stanice 110/22 kV Frenštát – západ s výkonem 2x 25 MVA.
Distribu ční soustava VN – 22 kV - p řenos elektrického výkonu z napájecích bod ů 110 kV k distribu čním trafostanicím VN/NN a trafostanicím jednotlivých odb ěratel ů zajiš ťuje v území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm distribu ční soustava VN – 22 kV.
Hlavním napájecím bodem m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm je transforma ční stanice TS 110/22 kV Frenštát – západ. Z této stanice jsou vyvedena dv ě napájecí vedení 22 kV - VN 58 – 247, 248 (2x 3x 110 AlFe) do rozvodny 22 kV Frenštát, která je hlavním distribu čním uzlem elektrické energie pro m ěsto a jeho okolí, dále vedení VN 202 pro Trojanovice – Pustevny, s propojením do rozvodny 22 kV Frenštát a dv ě kabelová vedení VN 254, která dodávají výkon do m ěstské kabelové sít ě.
Rozvodna 22 kV Frenštát je po linkách 22 kV dále propojena s TS 110/22 kV P říbor (VN 248 a VN 250), Nový Ji čín (VN 51- zásobuje obce Lichnov, Bordovice a Ve řovice), Frýdlant nad Ostravicí (VN 55) a Lískovec (VN 224 - zásobuje obec Tichá) a VN 59 pro zásobování severní části vlastního m ěsta s propojením na m ěstskou kabelovou sí ť. Krom ě linky VN 248 slouží všechna vedení zárove ň k distribuci.
Pro dodávku elektrické energie do sít ě NN, a samostatným odb ěratel ům je ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm provozováno 148 distribu čních stanic VN/0,4 kV.
38 Ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je distribu ční sí ť VN - 22 kV dostate čně zahušt ěna, nár ůst p říkonu bude zajiš ťován výstavbou nových distribu čních trafostanic. Podmínkou pro uspokojení rostoucího p říkonu je zajišt ění pot řebného výkonu v nad řazené soustav ě a distribu ční síti 110 kV. Sou časný deficit výkonu nad řazené soustavy na území Moravskoslezského kraje vy řeší výstavba nového napájecího bodu 400/110 kV do r. 2011.
Rozvojové tendence Zdroje elektrické energie – zám ěry na výstavbu nových energetických zdroj ů s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla a výstavbu nových horkovodních napaje čů jsou orientovány mimo správní území ORP Frenštát pod Radhošt ěm.
Nad řazená a distribu ční soustava VVN – v souvislosti se strategickým zám ěrem rozvoje přenosové soustavy ČEPS, a. s., a v souladu s návrhem Zm ěny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy bude provád ěno posílení p řenosového profilu elektrické energie mezi Polskem a ČR rekonstrukcí jednoduchého vedení VVN 403 Prosenice – Nošovice ve stávající trase s dvojitým potahem, bez nároku na zábor území a ve stávajícím koridoru ochranného pásma.
Distribu ční soustava VN - v území ORP Frenštát pod Radhošt ěm je distribu ční sí ť VN – 22 kV dostate čně zahušt ěna, aktuální pot řeba p říkonu pro novou výstavbu bude zajiš ťována rozši řování distribu ční sít ě VN - 22 kV , spolu s výstavbou nových distribu čních trafostanic VN/NN, pro které je v síti 22 kV dostate čná výkonová rezerva.
Podmínkou pro uspokojení rostoucího p říkonu je zajišt ění pot řebného výkonu v nad řazené soustav ě a distribu ční síti 110 kV. Sou časný deficit výkonu nad řazené soustavy na území Moravskoslezského kraje vy řeší výstavba nového napájecího bodu 400/110 kV v lokalit ě Kletné do r. 2011.
Zásobování plynem - stávající stav VTL plynovody a RS – správním územím ORP Frenštát pod Radhošt ěm prochází páte řní vysokotlaký plynovod DN 300, PN 40 Štramberk – Frenštát (632 145) resp. Frenštát – Rožnov (632 045), ze kterého jsou napojeny veškeré odbo čky k regula čním stanicím plynu (krom ě ZD Tichá).
Přehled regula čních stanic plynu z vysokotlaké plynovodní sít ě Název odbo čky Ozna čení Výkon RS Ozna čení Parametry RS (m 3h -1) p řípojky přípojky RS – Frenštát I - P říčnice 63 005 6 000 632 063 DN 150, PN 40 (VTL/STL/NTL) RS – Frenštát II - Dolní 63 006 5 800 632 066 DN 150, PN 40 (VTL/STL/NTL) RS – Lichnov (VTL/STL) 63 174 1 200 632 158 DN 100 PN 40 RS – Trojanovice (VTL/STL) 63 189 1 200 632 172 DN 100, PN40 RS – Frenštát - Vl čina (VTL/NTL) 63 084 200 632 067 DN 100, PN 40 RS – Frenštát -Siemens (VTL/STL) 63 143 3 000 632 119 DN 150, PN 40 RS – Frenštát - D ůl západ (VTL/STL) 63 081 2 000 632 059 DN 150, PN 40 RS – Frenštát - D ůl sever (VTL/STL) 63 160 1 200 632 120 DN 200, PN 40 RS – Frenštát - Ubytovací areál VD 63 136 5 400 632 068 DN 150, PN 40 (VTL/STL/NTL) RS – Frenštát – ZD Tichá (VTL/NTL) 63 060 800 633 041 DN 100, PN25 (napojena z plynovodu DPB)
Ve m ěst ě Frenštát pod Radhošt ěm je provozována 1 regula ční stanice plynu napojená ze st ředotlaké plynovodní – RS Frenštát Pekárny (63 097, s výkonem 1 200 m 3 h-1). Dále je ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm situováno 10 plynových sond z toho: 5 v Trojanovicích (ozna čené jako Te2, NP 543, NP 556, NP 782 a NP 840); 39 3 ve Frenštát ě pod Radhošt ěm (ozna čené jako NP 802, NP 857, a NP 858); 2 v Tiché (ozna čené jako TI 1 a NP 838).
Místní plynovodní sít ě RWE - Severomoravská plynárenská, a. s., – všechny obce, spadající pod SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, jsou plošn ě plynofikovány. Ve m ěst ě Frenštát pod Radhošt ěm je provozována místní, kombinovaná plynovodní sí ť v tlakových úrovních st ředotlak (do 4 bar ů) – nízkotlak do (0,05 baru), ostatní obce jsou plošn ě plynofikovány rozvinutou st ředotlakou plynovodní sítí.
Vzájemn ě propojeny jsou st ředotlaké plynovodní sít ě Frenštát – Trojanovice, Lichnov – Bordovice – Ve řovice. Místní plynovodní sí ť v Tiché je napojena z regula ční stanice Pstruží (621 56, 5 000 m 3h-1) a je spole čná pro obce Pstruží, Čeladná, Kun čice pod Ond řejníkem, Frýdlant nad Ostravicí, Malenovice a Ostravice.
St ředotlaké plynovodní sít ě mají zna čné kapacitní rezervy a pro napojení odb ěratel ů v kategorii obyvatelstvo a maloodb ěr je možné jejich bezproblémové rozšíření. Údaje o roční spot řeb ě plynu a po čtu napojených odb ěratel ů nebyly poskytnuty.
VTL plynovody Green gas DPB Paskov, a. s. – tento vysokotlaký systém plynovod ů degaza čního plynu na území ORP Frenštát pod Radhošt ěm tvo ří sb ěrné plynovody DN 100 od plynových sond v Tiché napojené na plynovod DN 150, PN 10 P říbor – Frenštát (8255 86). Z tohoto plynovodu je na území Frenštátu pod Radhošt ěm napojen odb ěr ZD Tichá.
Rozvojové tendence VTL plynovody a RS – stávající páte řní VTL plynou DN 300, PN 40 Štramberk – Frenštát, resp. Frenštát – Rožnov kapacitn ě zajistí dodávku plynu pro stávající odb ěratele, v četn ě uvažovaného rozší ření odb ěru pro novou bytov ě komunální výstavbu na území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm a pr ůmyslovou výstavbu min. do r. 2020.
Dříve navrhované propojení Pstruží – Čeladná – Kun čice pod Ond řejníkem - Frenštát pod Radhošt ěm vysokotlakým plynovodem DN 150 (v ÚPN VÚC Beskydy stavba ozna čovaná jako P 501) se na základ ě vyjád ření spole čnosti SMP NET, s. r. o., (07/2008) k ZÚR Moravskoslezského kraje pro neaktuálnost zám ěru vypouští.
Místní plynovodní sít ě RWE - Severomoravská plynárenská, a. s. Převážná část území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je plošn ě plynofikována trubním rozvodem plynu. Aktuální pot řeby plynu pro novou bytov ě komunální – výstavbu v jednotlivých obcích SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm budou zajiš ťovány rozši řováním místních sítí v souladu se zpracovanou ÚPD.
Zásobování teplem - stávající stav Město Frenštát pod Radhošt ěm se rozkládá na severní stran ě podh ůř í Beskyd, podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot leží Frenštát pod Radhošt ěm v míst ě o s oblastní výpo čtovou teplotou t ex = -18 C a intenzivními v ětry. Pr ůměrná m ěsí ční teplota o o v nejchladn ějším m ěsíci lednu je -2.9 C. Pro t em = 13 C (t em – st řední denní venkovní teplota pro za čátek a konec otopného období) je st řední venkovní teplota za otopné období t es = 3,5 oC, po čet dn ů otopného období je 252. P řevážná část obytného území se rozkládá v nadmo řské výšce kolem 400 m.
Ve správním území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je podle registru REZZO1 provozován 1 velký spalovací zdroj s výkonem 5–50 MW t. Jedná se o plynovou kotelnu Siemens Elektromotory, s. r. o., s výkonem 23,58 MW, která dodává teplo pro vytáp ění a technologii vlastního závodu. 40
Dále je v území provozována řada malých zdroj ů zne čišt ění (do 200 kW). M ěÚ Frenštát pod Radhošt ěm vykonává státní správu pro m ěsto Frenštát pod Radhošt ěm a obce Ve řovice, Lichnov a Tichou. Eviduje cca 300 firem s živnostenským oprávn ěním jako firmy s malým zdrojem zne čišt ění. Obce Bordovice a Trojanovice si vykonávají státní správu samy. V celém SO ORP je evidováno a zpoplatn ěno 84 st ředních zdroj ů zne čišt ění (od 200 kW - 5 MW). V celém SO ORP jsou dva velké zdroje zne čišt ění (5 MW - 500 MW), a to Siemens elektromotory, s. r. o. a Continental automotive systems Czech republic, s. r. o., které spadají do kompetence kraje.
Rozvojové tendence Zám ěry na výstavbu nových energetických zdroj ů s kombinovanou výrobou elektrické energie a tepla a výstavbu nových horkovodních napaje čů jsou orientovány mimo správní území ORP Frenštát pod Radhošt ěm.
Podle ÚP jednotlivých obcí je preferováno decentralizované zásobování teplem s domovními příp. blokovými kotelnami pro hromadnou bytovou výstavbu, objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit s příp. kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie, pro rodinnou zástavbu pak individuální vytáp ění ze samostatných tepelných zdroj ů. V palivoenergetické bilanci nových zdroj ů se preferuje využití zemního plynu s dopl ňkovým využitím biomasy a elektrické energie. Zásadn ě se doporu čuje využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytáp ění (p římotopné v kombinaci s akumulací), tepelných čerpadel. Z obnovitelných a alternativních zdroj ů tepla lze pro rodinnou zástavbu v širším měř ítku uvažovat s rozší řením využití slune ční energie, jejíž p řem ěna na tepelnou energii ve slune čních kolektorech a fotovoltaických systémech je stále nejjednodušší a nejhospodárn ější metodou využití slune ční energie.
Spoje - stávající stav Telekomunika ční provoz na pevné sítí ve správním území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je člen ěn do atrak čních obvod ů jednotlivých digitálních úst ředen RSU Frenštát pod Radhošt ěm, Bordovice, Ve řovice a Tichá. Tyto digitálních úst ředny jsou sdruženy do uzlového bodu, kterým je hostitelská digitální úst ředna (HOST) Kop řivnice. Tato hostitelská úst ředna je základní prvkem mezim ěstské telefonní sít ě a zajiš ťuje vnit řní telefonní styk uvnit ř uzlu, mezim ěstský a mezinárodní styk. Hostitelská úst ředna Kop řivnice je sou částí telefonního obvodu 55 - Moravskoslezský kraj.
Prost řednictvím telekomunika čních služeb a. s. Telefónica O 2 Czech Republic, p říp. jiných operátor ů na pevné sítí je v řešeném území zajiš ťován místní, mezim ěstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je p řenos dat, ší ření internetu a televizních program ů. Dostupné jsou rovn ěž všechny služby nabízené operátory mobilních sítí v systému GSM – O 2, T – Mobile a Vodafone.
Správním území Frenštát pod Radhošt ěm prochází komunika ční vedení - dálkové optické kabely p řenosové sít ě Telefónica O 2 Czech Republic, a. s., které napojují jednotlivé digitální úst ředny (RSU - Remote Subscriber Unit = vzdálený ú častnický blok) na hostitelské úst ředny Frenštát pod Radhošt ěm a zajiš ťují propojení na tranzitní úst řednu v Ostrav ě. Dále územím ORP Frenštát pod Radhošt ěm prochází komunika ční vedení UPC Česká republika a ČD Telematika.
Za komunika ční vedení lze považovat také trasy radioreléových spoj ů, které procházejí nad územím SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm, jejichž provozovatelé jsou Radiokomunikace, a. s. a Telefónica O 2 Czech Republic, a. s.
41 Rozvojové tendence Významn ější zám ěry na rozvoj elektronických komunika čních služeb v území nebyly zjišt ěny. Další rozvoj t ěchto služeb na pevné a mobilní komunika ční síti bude zam ěř en především na proces zkvalit ňování, kde výraznou slabinou je dosud p řístup k internetu jako zdroji informací, podobn ě jako budování ve řejných datových sítí s otev řeným p řístupem. Jako přenosových prost ředk ů se p ředpokládá p ředevším využití technologií a za řízení pro bezdrátovou komunikaci.
ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA - SWOT ANALÝZA
Silné stránky - platí pro celé ORP Frenštát p.R. S1 Snadná dostupnost distribu ční elektriza ční sít ě 22 a 110 kV. S2 Dostate čná hustota distribu ční sít ě VTL plynovod ů. S3 Vysoký stupe ň plynofikace obcí.
Příležitosti - platí pro celé ORP Frenštát p.R. O1 Investice do energetických úspor a efektivn ějších technologií s cílem snížit spotřebu energií. O2 Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s d ůrazem na úspory a ochranu prost ředí. O3 Orientace na využití energetického potenciálu slune ční energie pro otop a p řípravu teplé užitkové vody v komunální sfé ře a domácnostech.
Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát p.R. T1 V p řípad ě výrazného nár ůstu ceny plynu a elekt řiny návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdroj ů.
9. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, OBYVATELSTVO, OSÍDLENÍ
Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel a v ěkové struktury obyvatel jednotlivých obcí, sídel SO ORP byl ve srovnání s jinými regiony pom ěrn ě rovnom ěrný a p říznivý. Po čet obyvatel regionu mírn ě klesal pouze p řed první sv ětovou válkou, v dob ě rychlého r ůstu po čtu obyvatel ve v ětšin ě region ů Čech a Moravy. Vývoj byl pod nep říznivým tlakem ekonomických podmínek území, nep říznivé podmínky zam ěstnanosti vedly k rozsáhlé migraci obyvatel za prací z celého regionu. Jeho poznání umož ňuje jak analýzu sociodemografické situace, tak i širší pochopení rozvoje jednotlivých obcí. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel v obcích SO ORP p řibližuje následující tabulka.
42 Tab. č. 9.1 Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel (zdroj : ČSÚ) Rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 výhled část obce 2015 celkem SO ORP 13372 12644 13283 13574 15582 16183 17368 18276 18778 19106 19650 Bordovice 397 501 590 511 601 610 581 544 539 563 580 Frenštát p. R. 6563 5757 5691 6348 7754 8582 9853 11128 11361 11124 11800 Lichnov 1175 1261 1505 1454 1567 1437 1393 1287 1317 1433 1400 Tichá 1562 1463 1669 1571 1695 1565 1511 1491 1557 1695 1670 Trojanovice 2326 2088 2178 2047 2117 2040 2158 1953 2062 2312 2200 Ve řovice 1349 1574 1650 1643 1848 1949 1872 1873 1942 1979 2000 r. 2015 – podle ÚPN VÚC Ostrava
Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatel (zdroj: ČSÚ)
25000
20000
15000
10000 et obyvatel et č
po 5000
0
69 30 70 91 01 015 2 18 1900 19 1950 1961 19 1980 19 20 2008 d hle vý rok
celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice
Na vývoj po čtu obyvatel v obcích má v posledních letech vliv p ředevším migrace – p řitom migrují zejména mladé rodiny. Celá ČR v období po r. 2001 za čala vykazovat migra ční přír ůstek (díky st ěhování obyvatel z ciziny). Vývoj je siln ě diferencovaný a obyvatele získávají p ředevším p řím ěstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekrea čním zázemím, kvalitním životním a obytným prost ředím. Postupn ě tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Frenštátu pod Radhošt ěm probíhá stále výrazn ěji. Pro město (ale i celé Ostravsko) je suburbaniza čním regionem širší region Podbeskydí – vymezený jižním okrajem T řince – Haví řova – Ostravy, s pólem atraktivity v okolí Frýdlantu nad Ostravicí (Malenovice, Čeladná), sahající až k Rožnovu pod Radhošt ěm. Tento širší region realizuje zna čné rozvojové impulsy (dopravní, výrobní pr ůmyslové zóny, rekrea ční).
Pokles po čtu obyvatel ve m ěstech celé ČR (mnohdy i p řes pom ěrn ě zna čný p řír ůstek po čtu byt ů) se stal v posledních více než 10 letech b ěžným jevem. Podobn ě, s menší intenzitou, je tomu i ve Frenštát ě pod Radhošt ěm. Hlavní p říčinou byl útlum státem dotované bytové výstavby ve m ěst ě. V sou časnosti jsou možnosti dotované bytové výstavby omezené. Především kvalitativní zm ěny životního zp ůsobu po r. 1990 se tak stávají základním faktorem dalšího vývoje po čtu obyvatel ve m ěstech (domácnosti preferují alokaci prost ředk ů do bydlení v rodinných domech v přím ěstských sídlech s kvalitním rekrea čním zázemím – viz nap ř. Trojanovice).
43 Podrobné údaje o vývoji po čtu obyvatel v posledních letech v obcích SO ORP jsou patrné z následující tabulky. Tab. 9.2 Vývoj po čtu obyvatel v posledních letech (k 1. 1. p říslušného roku, zdroj: ČSÚ) % 2002- rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2008 ČR 10206436 10203269 10211455 10220577 10251079 10287189 10381130 101,7 % Moravskoslezský kraj 1261503 1258251 1255910 1253257 1250769 1249290 1249897 99,1 % celkem SO ORP 18765 18790 18863 18770 18793 18828 18957 101,0 % Bordovice 538 562 559 555 549 558 568 105,6 % Frenštát p. R. 11350 11381 11334 11209 11201 11173 11187 98,6 % Lichnov 1320 1322 1335 1350 1348 1358 1383 104,8 % Tichá 1565 1555 1585 1591 1612 1630 1640 104,8 % Trojanovice 2055 2053 2114 2128 2152 2170 2211 107,6 % Ve řovice 1937 1917 1936 1937 1931 1939 1968 101,6 %
Vývoj po čtu obyvatel v posledních letech (k 1.1. příslušného roku, zdroj: ČSÚ)
20000 18000 16000 14000 12000 10000
et obyvatel et 8000 č 6000 po 4000 2000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok
celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice
V období 2002–2009 vykazuje nejmén ě p říznivý vývoj po čtu obyvatel m ěsto Frenštát pod Radhošt ěm; všechny ostatní obce vykazují r ůst s výjimkou Ve řovic rychlejší než pr ůměr ČR. Zejména z pohledu Moravskoslezského kraje je možno tento vývoj hodnotit jako příznivý až velmi p říznivý.
V dopl ňující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky obyvatel obcí ze s čítání v r. 2001, včetn ě srovnání s okresem Nový Ji čín a ČR. Podíl narozených v obci bydlišt ě ve m ěst ě Frenštát pod Radhošt ěm dosahuje 51 % z po čtu obyvatel, tj. je podobný pr ůměru okresu Nový Ji čín a částe čně i ČR. V ostatních obcích s výjimkou Trojanovic je populace z tohoto pohledu ješt ě výrazn ěji stabilizována.
44 Tab. č. 9.3 Základní charakteristiky trvale bydlících obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) Územní jednotka Obyvatel Narození v obci Osoby Osoby Osoby bydlišt ě v bytech v za říze- mimo celkem s trvalým s dlouho- abs. v % ních byty a pobytem dobým za řízení pobytem ČR 10230060 10160406 69654 5368892 52 % 10101302 71181 57577 okr. Nový Ji čín 159925 159699 226 84767 53 % 158801 764 360 celkem SO ORP 18778 18756 22 10200 54 % 18598 102 78 Bordovice 539 539 0 306 57 % 535 0 4 Frenštát p. R. 11361 11343 18 5739 51 % 11240 102 19 Lichnov 1317 1317 0 848 64 % 1308 0 9 Tichá 1557 1557 0 929 60 % 1553 0 4 Trojanovice 2062 2061 1 1090 53 % 2020 0 42 Ve řovice 1942 1939 3 1288 66 % 1942 0 0
Při porovnávání jednotlivých údaj ů o po čtu obyvatel je nutno vzít v úvahu základní skute čnost, že mezi evidencí obyvatel m ěst a obcí a úst řední evidencí obyvatel ( ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly , které byly p ředm ětem zejména metodických vysv ětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení, slad ění evidencí je otázkou dalšího vývoje. Má své d ůsledky především v příjmové oblasti m ěst a obcí (redistribuce daní). P ři používání jednotlivých vstupních dat je nutno vnímat jejich zdroj a vypovídací schopnost (nap ř. deklarativnost dat ze sčítání).
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: ÚRS Praha, a. s., Český statistický ú řad
45 Věková struktura obyvatel a specifické problémy Věková struktura obyvatel obcí spoluvytvá ří základní p ředpoklady pro další vývoj po čtu obyvatel. Vysoký podíl žen ve fertilním v ěku 15–45 let má pozitivní vliv na porodnost (vysoký po čet narozených d ětí). Z následující tabulky je patrné, že odlišnosti ve v ěkové struktu ře obyvatel SO ORP, okresu Nový Ji čín a ČR jsou pom ěrn ě malé.
Tab. č. 9.4 Územní diferenciace v ěkové struktury obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) urbanistic. obvod, celkem skupina skupina skupina skupina nezjišt ěno pr ůměrný obec, část m ěsta obyvatel 0–14 0–14 /% 60+ 60+/% věk ČR 10 230 060 1 654 862 16,2 % 1 883 783 18,4 % 3 483 39 okres Nový Ji čín 159925 28663 17,9 % 26044 16,3 % 11 37 celkem SO ORP 18778 3303 17,6 % 3401 18,1 % 1 x Bordovice 539 86 16,0 % 95 17,6 % 0 39 Frenštát p. R. 11361 2067 18,2 % 1956 17,2 % 1 38 Lichnov 1317 213 16,2 % 244 18,5 % 0 39 Tichá 1557 252 16,2 % 307 19,7 % 0 39 Trojanovice 2062 314 15,2 % 427 20,7 % 0 40 Ve řovice 1942 371 19,1 % 372 19,2 % 0 38
Otázkou je další vývoj, p ředevším do roku 2015–2020. V roce 2015 bude podíl věkové skupiny 0–14 let v ČR pod 13 %, ve SO ORP je možno o čekávat, že podíl této skupiny obyvatel poklesne i pod 14 %. Zhoršování v ěkové struktury se promítne p ředevším do poklesu poptávky po kapacitách základních škol . Na druhé stran ě vzrostou nároky na sociáln ě zdravotní služby, komunitní činnost pro ob čany v poproduktivním v ěku. Územní diferenciace obyvatel podle v ěkové struktury je pr ůměrná . Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním v ěku vykazují zejména obce Trojanovice a Tichá. Nadprůměrný podíl d ětí vykazují zejména Ve řovice a pom ěrn ě neobvykle i město Frenštát pod Radhošt ěm.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: ÚRS Praha, a. s., Č ř eský statistický ú ad
46 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, OBYVATELSTVO, OSÍDLENÍ - SWOT ANALÝZA
Silné stránky - platí pro celé ORP Frenštát p.R. S1 Příznivý vývoj po čtu obyvatel v SO ORP jako celku, ve všech obcích. S2 Relativn ě dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště do zam ěstnání v jižní části ostravské aglomerace (platí i pro hospodá řský pilí ř). S3 Zna čná soudržnost obyvatel, historická a kulturní tradice, rozsáhlá spolková, zájmová sportovní činnost. S4 Vazby na siln ě urbanizované jádrové území kraje a jeho suburbaniza čním zázemí s velkým r ůstovým potenciálem. S5 Historické a kulturní tradice osídlení regionu.
Slabé stránky W1 Nep říznivý popula ční vývoj v měst ě Frenštát pod Radhošt ěm, promítající se do poklesu po čtu obyvatel a nep říznivých zm ěn v ěkové struktury. (Frenštát p.R.). W2 Nep říznivá v ěková struktura obyvatel v Trojanovicích a vybraných lokalitách m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm (starší sídlišt ě). (Frenštát p.R., Trojanovice).
Příležitosti - platí pro celé ORP Frenštát p.R. O1 Zlepšování ukazatel ů migra čního pohybu obyvatel – využití migra čního potenciálu širšího regionu. O2 Využití výhod siln ě urbanizovaného jádrového území kraje. O3 Dotvo ření, dopln ění centrálních prostor sídel. O4 Rozvoj podnikání - další zlepšování podmínek zam ěstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva.
Hrozby T1 Celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). T2 Pokra čující dlouhodobý pokles po čtu obyvatel ve m ěst ě Frenštát pod Radhošt ěm.
47 10. BYDLENÍ
Podle definitivních výsledk ů s čítání lidu, dom ů a byt ů z r. 2001 bylo v SO ORP 6718 trvale obydlených byt ů a 822 neobydlených byt ů. Podíl neobydlených byt ů je mírn ě podpr ůměrný, což je dáno nízkým podílem t ěchto byt ů ve Frenštát ě pod Radhošt ěm. Pouze malá část (cca 10 % neobydlených byt ů je neobyvatelných), zbytek je sou částí široce pojatého druhého bydlení (spolu s objekty individuální rekreace a jinými objekty užívanými k druhému bydlení).
Tab. č. 10.1 Bytový fond (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) Okres, Byty město – obec, celkem trvale obydlené neobydlené část m ěsta, obce celkem v v celkem % podíl užívané rodinných bytových neobydl. k rekreaci domech domech byty ČR 4366293 3827678 1632131 2160730 538615 12,3 % 175225 okr. Nový Ji čín 62755 56965 28888 27610 5790 9,0 % 953 celkem SO ORP 7540 6718 3402 3275 822 10,9 % 251 Bordovice 211 182 182 0 29 13,7 % 11 Frenštát p. R. 4647 4244 1152 3071 403 8,7 % 68 Lichnov 576 468 457 6 108 18,8 % 39 Tichá 606 528 446 79 78 13,0 % 21 Trojanovice 811 691 589 98 120 14,8 % 87 Ve řovice 689 605 576 21 84 12,2 % 25
Hodnocení úrovn ě bydlení v obcích je možné p ředevším pomocí charakteristik vybavenosti byt ů, plošné charakteristiky bydlení nevykazují v ČR a regionu výrazn ější rozdíly. P ředevším pokud jsou zohledn ěny rozdíly v zastoupeních bytů v bytových a rodinných domech. Byty v SO ORP, jak je patrné z následujících tabulek, mají dobrou vybavenost, z velké části se nacházejí v panelových bytových domech (vlivem města Frenštát pod Radhošt ěm, kde jsou koncentrovány na sídlištích).
Tab. č. 10.2 Vybavenost trvale obydlených byt ů (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) Územní jednotka Trvale obydlené Trvale obydlené byty Byty s úst ředním Trvale obydlené byty byty s vodovodem v byt ě nebo etážovým v domech z panel ů vybavené plynem vytáp ěním abs. v % abs. míra v % abs. v % abs. v % ČR 2 453 702 64 % 3 770 500 99 % 3 127 314 82 % 1 215 243 32 % celkem SO ORP 4738 71 % 6626 99 % 5941 88 % 2272 34 % Bordovice 135 74 % 182 100 % 159 87 % 0 0 % Frenštát p. R. 3369 79 % 4215 99 % 3856 91 % 2084 49 % Lichnov 357 76 % 462 99 % 412 88 % 27 6 % Tichá 12 2 % 503 95 % 418 79 % 63 12 % Trojanovice 360 52 % 672 97 % 546 79 % 79 11 % Ve řovice 505 83 % 592 98 % 550 91 % 19 3 %
Následující tabulka dokumentuje p ředevším skute čnost, že v posledním období 1991 –2001 bylo v SO ORP získáno 8 % nových byt ů (vzhledem k celkovému po čtu trvale obydlených byt ů v r. 1991), pr ůměr ČR je a pr ůměr okresu Nový Ji čín je prakticky stejný). Z další tabulky pro rodinné domy je patrné, že bytová výstavba v rodinných domech vykazovala op ět podobnou intenzitu jako pr ůměr ČR.
48 Tab. č. 10.3 Vybrané ukazatele stá ří bytového fondu celkem (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) Územní jednotka Byty Trvale obydlené byty postavené v období celkem 1946 –1980 1981 –1990 1991 –2001 nezjišt ěno ČR 3 827 678 1 868 940 49 % 627 486 16 % 313 769 8 % 37 545 okr. Nový Ji čín 56965 31583 55 % 10124 18 % 4466 8 % 514 celkem SO ORP 6718 3965 59 % 1191 18 % 548 8 % 103 Bordovice 182 100 55 % 29 16 % 12 7 % 0 Frenštát p. R. 4244 2592 61 % 828 20 % 282 7 % 83 Lichnov 468 274 59 % 47 10 % 48 10 % 1 Tichá 528 282 53 % 67 13 % 63 12 % 2 Trojanovice 691 390 56 % 105 15 % 74 11 % 13 Ve řovice 605 327 54 % 115 19 % 69 11 % 4 Tab. č. 10.4 Vybrané ukazatele stá ří bytového fondu (byty v rodinných domech) (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) Územní jednotka Byty Trvale obydlené byty v RD postavené v období v RD 1946 –1980 1981 –1990 1991 –2001 nezjišt ěno ČR 1 632 131 629 643 39 % 217 019 13 % 172 703 11 % 19 625 okr. Nový Ji čín 28888 13230 46 % 4252 15 % 3113 11 % 280 celkem SO ORP 3402 1828 54 % 470 14 % 385 11 % 34 Bordovice 182 100 55 % 29 16 % 12 7 % 0 Frenštát p. R. 1152 626 54 % 133 12 % 123 11 % 17 Lichnov 457 266 58 % 47 10 % 48 11 % 1 Tichá 446 224 50 % 55 12 % 63 14 % 2 Trojanovice 589 296 50 % 103 17 % 72 12 % 10 Ve řovice 576 316 55 % 103 18 % 67 12 % 4
Nižší intenzita bytové výstavby ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm jako celku je patrná z evidence ČSÚ v posledních letech. Nízkou intenzitu bytové výstavby zp ůsobuje její malý rozsah ve m ěst ě Frenštát pod Radhošt ěm a Ve řovicích. Na druhé stran ě obec Lichnov a Trojanovice vykazují intenzitu bytové výstavby nad pr ůměrem ČR a existují zde i zna čné zám ěry nové bytové výstavby. Většina SO ORP pat ří k široce vymezenému suburbaniza čním pásu Moravskoslezského kraje v regionu T řinec-Ostrava-Frenštát pod Radhošt ěm s centrem v okolí Čeladné.
Tab. č. 10.5 Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ) Byt ů/1000 Obec/rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem obyv./rok ČR 24758 27291 27127 32268 32863 30190 41649 216146 3,02 Celkem SO ORP 35 35 23 31 66 43 43 276 2,10 Bordovice 2 3 2 1 0 0 8 2,12 Frenštát p. R. 16 12 13 10 28 28 26 133 1,67 Lichnov 6 5 1 4 5 4 8 33 3,58 Tichá 6 2 1 6 11 0 4 30 2,75 Trojanovice 3 6 6 7 18 7 1 48 3,33 Ve řovice 2 7 2 2 3 4 4 24 1,77
49 Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ)
70
60
50 ů 40 et byt et
č 30 po 20
10
0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok
celkem SO ORP Bordovice Frenštát p.R. Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: ÚRS Praha, a. s., Český statistický ú řad
Analýzu systému bydlení v obcích SO ORP je možno dokreslit údaji o vybavení domácnosti automobily a rekrea čními objekty. Vybavenost automobily i rekrea čními objekty je v regionu (celém okrese Nový Ji čín) nižší než pr ůměr ČR. Sv ědčí do zna čné míry o hodnotové orientaci a preferencích obyvatel .
Tab. č. 10.6 Vybavenost a rekrea ční možnosti bytových domácností (ČSÚ, SLDB r. 2001) Územní jednotka Domácnosti Počet Auto- Rekrea ční objekt Jiné možnosti – vybavené automobil ů mobil ů vlastní rekrea ční objekt automobily na 100 domácnosti jedním dva a obyvatel abs. podíl v abs. podíl v % více % ČR 44 % 7 % 2 372 370 23 432 901 11 % 293 589 8 % okr. Nový Ji čín 38 % 4 % 51 172 19 6 782 6 % 6 394 6 % celkem SO ORP x x 3831 20 540 8 % 295 4 % Bordovice 53 % 9 % 140 26 7 4 % 3 2 % Frenštát p. R. 38 % 5 % 2148 19 424 10 % 234 6 % Lichnov 50 % 8 % 325 25 12 3 % 3 7 % Tichá 47 % 8 % 350 23 28 5 % 14 3 % Trojanovice 47 % 9 % 483 24 40 6 % 23 3 % Ve řovice 47 % 7 % 386 20 29 5 % 18 3 %
50 V sou časnosti je obvykle rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech r ůst po čtu cenzových domácností, nikoliv nap ř. odpad byt ů. Je zp ůsoben p ředevším r ůstem po čtu domácností s 1 –2 osobami (d ůchodci, rozvedené a samostatn ě žijící osoby), tj. poklesem zalidn ěnosti byt ů Práv ě r ůst podílu domácností jednotlivc ů bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Nelze však zjednodušen ě tvrdit, že vyvolá poptávku p ředevším po malých bytech. Tento vývojový faktor zp ůsobuje situaci, že i v p řípad ě stagnace, či mírného poklesu po čtu obyvatel, se po čet domácností v sídlech zvyšuje. Dalšími faktory jsou obvykle zm ěna po čtu obyvatel a tlak na pokles soužití cenzových domácností.
Posuzování „p řirozené cht ěné“ míry soužití domácností se stává stále problemati čtější se zm ěnami forem rodinného života i bydlení. Zejména soužití cenzových domácností ve vesnickém území nelze považovat za jednozna čně negativní jev, ur čení jeho p řirozené míry je problematické. V řešeném území, v jeho vesnické zástavb ě, existuje zna čná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou pot řebu sociáln ě zdravotních služeb.
Pom ěrn ě diskutovaným problémem bilancí vývoje po čtu obyvatel a byt ů z ůstává i odpad trvale obydlených byt ů. Oficiáln ě vykazovaný odpad byt ů ČSÚ (tzv. zrušené byty) zahrnuje pouze část celkového odpadu byt ů. Na druhé stran ě v minulosti uvažovaná intenzita odpadu cca 1 % z výchozího po čtu byt ů ro čně se ukazuje v sou časnosti jako velmi vysoká, skute čný odpad se pohybuje v posledních letech v rozsahu cca 0,2–0,5 % z výchozího po čtu trvale obydlených byt ů ro čně (vliv na jeho intenzitu má jak v ěková struktura bytového fondu, tak i poptávka po druhém bydlení v obci).
Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu v územních plánech obcí by m ěl odpovídat jak „demografické pot řeb ě“, tak brát i ohled na o čekávanou koup ěschopnou poptávku v území obce, spádového území a možnosti optimálního využití území (ohled k nárok ům na podmi ňující a vyvolané investice ve ve řejné infrastruktu ře).
Při bilan ční prognóze vývoje po čtu obyvatel a bydlení v rámci zpracování ÚP obcí je pot řeba vycházet z přim ěř ených bilancí založených na hodnocení: - možností vývoje po čtu obyvatel, odhadu poklesu zalidn ěnosti byt ů; - odhadu odpadu byt ů a vývoje druhého bydlení;
Dále je pot řeba upozornit, že ani pom ěrn ě velké čisté p řír ůstky byt ů (blížící se pr ůměrné intenzit ě bytové výstavby v ČR cca 3 byty/1000 obyvatel ro čně – tj. nap ř. 35–40 byt ů ro čně ve Frenštát ě pod Radhošt ěm nezaru čují „okamžité“ zastavení poklesu po čtu obyvatel ve měst ě.
Pro část mladých rodin je bydlení reáln ě nedostupné, sociální systém ani v případ ě narození dít ěte není schopen „okamžit ě“ zajistit p řim ěř ené bydlení mladých rodin. Na druhé stran ě zna čná část domácností v poproduktivním v ěku obývá „nadrozm ěrné“ byty a p říjmov ě nadpr ůměrné domácnosti obývají mnohdy byty s regulovaným nájemným. Systém bydlení ve městech je nepružný, mnohdy neefektivní a není dostate čně sociáln ě orientován.
Potenciálním problémem m ěst v četn ě Frenštátu pod Radhošt ěm jsou p ředevším velká panelová sídlišt ě, nejen však panelová. Hlavním a obtížn ě řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale také fungování systému bydlení a ve řejných ploch ur čených do bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde p řinášejí programy regenerace panelových sídliš ť. Pozitivem je privatizace zna čné části bytového fondu m ěsta.
51 BYDLENÍ - SWOT ANALÝZA
Silné stránky - platí pro celé ORP Frenštát p.R. S1 Relativn ě mladý bytový fond s nadpr ůměrnou vybaveností. S2 Převažující stabilizované bydlení v rodinných domech v obcích mimo Frenštát pod Radhošt ěm. S83 Velký zájem o bytovou výstavbu zejména v Lichnov ě, v Trojanovicích a ve Frenštát ě pod Radhošt ěm.
Slabé stránky W1 Deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). W2 Zna čný podíl byt ů v bytových panelových domech ve Frenštát ě pod Radhošt ěm. W3 Zna čný podíl rozptýlené zástavby a tlaky na pokra čování v rozptýlené zástavb ě. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.). W4 Omezení využití území v d ůsledku husté sít ě koridor ů energetické soustavy. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.).
Příležitosti - platí pro celé ORP Frenštát p.R. O1 Využití výhod siln ě urbanizovaného jádrového území kraje. O2 Dotvo ření, dopln ění centrálních prostor sídel. O3 Využití obytné atraktivity území a suburbaniza čního potenciálu území. O4 Využití možností rozvoje sídel logicky vyplývající z rozptýlené zástavby území. O5 Zásadní posílení atraktivity bydlení celého regionu v návaznosti na jeho ekonomický rozvoj, dopln ění vybavenosti (rozvoj turistického ruchu a rekreace). O6 Posílení nabídky ploch pro bydlení, využití a urbanistické zefektivn ění rozptýlené zástavby a její rozvoj v návaznosti na stávající souvislou zástavbu odd ělených sídel.
Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát p.R. T1 Nep říznivý vývoj sídelní struktury vyvolaný d ůsledky sociáln ě ekonomického vývoje v širším regionu. T2 Negativní dopady zhoršených podmínek hygieny životního prost ředí na jeho sídelní strukturu, atraktivitu bydlení (t ěžba, doprava). T4 Zanedbání údržby bytového fondu, zejména obytných panelových dom ů. T5 Degradace obytného prostoru sídliš ť a sociální segregace v bydlení. T6 Omezení v chrán ěných územích - limity staveb využití ploch..
11. OB ČANSKÁ VYBAVENOST
Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným zp ůsobem ovliv ňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Pro SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je zásadní skute čností nadpr ůměrná velikost obcí a zna čná míra urbanizace území, vysoká hustota zalidn ění a obecn ě dobrá dopravní dostupnost ob čanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravn ě obtížn ě dostupné území . Vybavenost obcí a dostupnost za řízení základní ob čanské vybavenosti je možno obecn ě hodnotit jako dobrou.
Sí ť základních škol (p ředevším ve vesnickém území) je stále velmi významným typem vybavenosti nejen z hlediska této ve řejné služby, ale mnohdy i kulturního a spole čenského života sídel, obcí (soudržnosti obyvatel). Mírné změny v této oblasti p řináší zvýšená mobilita obyvatel (r ůst vybaveností domácností automobily a preference kvalitního specializovaného vzd ělání zejména u d ětí na druhém stupni základních škol). V řešeném území je oblast školství postižena poklesem po čtu žák ů s dopadem do sít ě základních škol. U mate řských 52 škol se naopak projevují i opa čné trendy (tlak na mírný r ůst kapacit, po výrazném poklesu do r. 2000. Z územn ě plánovacího hlediska se d ůsledky optimalizace sít ě škol výrazn ěji neprojeví, v ětšinou dojde pouze ke zm ěně využití stávajících areál ů a budov bez výrazn ějších negativních dopad ů na okolí.
Přehled o vybavenosti podávají následující tabulky (zdroj: M ěstská a obecní statistika ČSÚ), po čet škol není shodný s po čtem areál ů – viz plochy ob čanského vybavení.
Tab. č. 11.1 Ob čanská vybavenost – školství (školní rok 2009–2010) Obec Frenštát pod Bordovice Radhošt ěm Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice Mate řská škola 1 2 1 1 1 1 Základní škola - (1.–5. ro čník) . . . 1 1 . Základní škola - (6.–9. ro čník) . 3 1 . . 1 Střední odborné u čilišt ě . 2 . . . . Gymnázium . 1 . . . . Střední odborná škola (v č.zdravotnické) . 2 . . . . Škola speciální . 1 . . . . Základní um ělecká škola . 1 . . . . Vysoká škola-po čet ...... Jazyková škola ...... Vyšší odborná škola ......
Situace v komunitní oblasti – je p ředm ětem komunitního plánování jak na úrovni obcí, region ů tak i kraje. Pot řeby kapacit v sociální, sociáln ě zdravotní oblasti s překryvem i do oblasti bydlení nejsou v sou časnosti nijak normovány, neexistují jasné cíle v této oblasti. Ve zdravotní oblasti se dlouhodob ě hovo ří o p řebytku kapacit a jejich p řesunu do oblasti sociální. V SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm není umíst ěna nemocnice, pouze řada menších za řízení. Zcela chybí jesle spadající do oblasti zdravotních za řízení. Kapacity sociálních za řízení formáln ě vykazují podobn ě jako oblast regulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán p ředevším nastavením celého systému. Dlouhodob ě se prosazují i v oblasti komunitního plánování zám ěry p řesunu finan čních prost ředk ů z dotací sociální za řízení na sociáln ě pot řebné ob čany s možností výb ěru kapacit a druh ů pé če, up řednostn ění domácí pé če. Tyto zm ěny mohou výrazn ě zasáhnout i trvale „deficitní“ oblast nabídky kapacit. Zám ěry vzniku nových kapacit budou mnohem pravd ěpodobn ěji realizovány využitím stávajících budov a areál ů. V rámci zpracování územních plán ů je nutno monitorovat všechny zám ěry, zejména s dopadem na pot řebu nových ploch.
Tab. č. 11.2 Ob čanská vybavenost – sociální oblast (31. 12. 2010) Obec Frenštát pod Bordovice Radhošt ěm Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice Vyšší odborná škola ...... Ústavy sociální pé če pro dosp ělé ...... Ústavy sociální pé če pro mládež . . . 1 . . Domy s pe čovatelskou službou . 2 . . . . Domovy d ůchodc ů . 1 . . . . Domov-penzion pro d ůchodce ...... Škola speciální . 1 . . . .
53
V oblasti kulturních za řízení prob ěhla redukce a koncentrace za řízení provozovaných na komer čním základ ě, v celém SO ORP není kino. V regionu se da ří se provozovat stále pom ěrn ě rozsáhlou sí ť knihoven, spolupracujících se školstvím a podporující širší kulturní život obcí. Zna čná je i sí ť galerií a muzeí.
Tab. č. 11.3 Ob čanská vybavenost – kultura a ostatní (31. 12. 2010) Obec Frenštát pod Bordovice Radhošt ěm Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice Veřejná knihovna v č. pobo ček 1 6 1 1 1 1 Stálá kina . 1 . . . . Multikino ...... Divadlo ...... Muzeum (v četn ě poboček a samostatných památník ů) . 1 1 . 1 . Galerie (v č. pobo ček a výstavních síní) . 3 1 . 1 . Kulturní za řízení ostatní . 1 1 1 . 1 Středisko pro volný čas d ětí a mládeže . 1 . . . . Zoologická zahrada ...... Sakrální stavba 1 4 1 1 3 1 Hřbitov 1 . 2 3 . 1 Krematorium ...... Smute ční sí ň . 1 . . . 1
Za řízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována ve Frenštát ě pod Radhošt ěm, kde existuje rozsáhlá podpora t ěchto za řízení ze strany m ěsta (specifické vybavení p ředstavují skokanské můstky). Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostate čně využitý, p ředstavují sportovní za řízení škol.
Tab. č. 11.4 Ob čanská vybavenost – sport (31. 12. 2010) Obec Frenštát pod Bordovice Radhošt ěm Lichnov Tichá Trojanovice Ve řovice Koupališt ě a bazény* . 2 . . . . - z toho kryté bazény* . 1 . . . . Hřišt ě (s provozovatelem nebo správcem) 2 11 2 4 4 1 Tělocvi čny (v č. školních) . 8 1 1 1 1 Stadiony otev řené . 1 . . . . Stadiony kryté ...... Zimní stadiony kryté i otev řené . 1 . . . . Ostatní za řízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) 1 10 1 1 2 2 * 31. 12. 2001
54
OB ČANSKÁ VYBAVENOST - SWOT ANALÝZA
Silné stránky S1 V pr ůměru dobrá vybavenost školou, sociálním a zdravotnickým za řízením i poštou zp ůsobená hlavn ě urbanizací SO ORP a širšího regionu. (Frenštát p.R., Lichnov, Ve řovice). S2 Dobrá dopravní dostupnost k za řízením ob čanské vybavenosti. (Platí pro celé ORP Frenštát p.R.).
Slabé stránky W1 Pot řeba zkvalitn ění za řízení rekreačních a volno časových aktivit. W2 Slabá ob čanská vybavenost. (Bordovice, Trojanovice). W3 V p řípad ě výstavby rodinných dom ů v jednotlivých obcí nedostate čná ob čanská vybavenost (zdravotní st řediska, obchody, kulturní vyžití, Z Ś, MŠ apod.). (Bordovice, Trojanovice, Lichnov, Ve řovice, Tichá).
Příležitosti O1 Dobrá základní ob čanská vybavenost umož ňuje st ěhování z m ěst do venkovského prostoru. (Trojanovice, Bordovice). O2 Vybudování víceú čelového domu s obecním ú řadem ve Ve řovicích. O3 Vybudování chyb ějícího kulturního za řízení v Bordovicích. O4 Řešit budoucí využití bývalých bytových dom ů OKD.
Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát p.R. T1 Rušení základních a mate řských škol v d ůsledku klesajícího po čtu d ětské populace je hrozbou p ředevším v částech SO ORP sníženou úrovní dopravní dostupnosti. T2 Omezování provozu za ú čelem jejich optimalizace je hrozbou zdravotnických za řízení zejména v částech SO ORP se sníženou úrovní dopravní dostupnosti. T3 Nebezpe čí lokalizace nadm ěrných obchodních, podnikatelských kapacit v centrálních a dopravn ě zatížených lokalitách městské zástavby.
12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH
Ve vztahu k rekreaci a cestovnímu ruchu je část správního obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm za řazeno v rámci ÚPN VÚC Beskydy do rekrea čního krajinného celku (RKC) 11 Frenštát pod Radhošt ěm.
Město Frenštát pod Radhošt ěm je vedeno jako st ředisko cestovního ruchu st ředního významu - nástupní území, obec Trojanovice je vedeno jako st ředisko cestovního ruchu vyššího významu.
V RKC Frenštát pod Radhošt ěm je celkem (dle platného ÚPN VÚC Beskydy) evidováno 4 171 l ůžek, z toho je 2 820 l ůžek v objektech individuální rekreace, 1 351 l ůžek v za řízeních hromadné rekreace. Celoro čně lze využívat 1 173 l ůžek.
Do vymezeného RKC 10 Štramberk náleží obce Bordovice, Lichnov, Tichá, Ve řovice. Do RKC 11 Frenštát pod Radhošt ěm náleží obce Frenštát pod Radhošt ěm a Trojanovice.
Na území vymezených RKC je stanoven zákaz nových staveb pro individuální rekreaci (rekrea ční chaty, rekrea ční domky, zahrádká řské chaty). P řípustné jsou zm ěny p ůvodních
55 objekt ů venkovského charakteru na rekrea ční chalupy. Preferovat se má výstavba ubytovacích za řízení v malých hotelích, turistických chatách, penzionech a ubytování v soukromí.
Vzhledem ke stoupajícímu po čtu obyvatel, kte ří mají zájem o aktivní dovolenou, je nutno po čítat i s návšt ěvníky, kte ří budou správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm jen procházet nebo projížd ět.
Kopcovitý terén a p ěkná krajina v podh ůř í Beskyd jsou vhodné pro celoro ční sportovní a rekrea ční využívání, p ředevším pro p ěší turistiku a cykloturistiku. Správním obvodem ORP Frenštát pod Radhošt ěm jsou vedeny zna čené cyklistické trasy: - lokální cyklotrasa č. 6008 (Rožnov pod Radhošt ěm – Pustevny, rozcestí) vedená p řes k. ú. Tichá; - lokální mod ře zna čená cyklotrasa č. 6016 (Rožnov pod Radhošt ěm – Pustevny, rozcestí) vedená k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhoštěm, k. ú. Trojanovice a k. ú. Ve řovice; - lokální cyklotrasa č. 6194 (velký cyklookruh Frenštát pod Radhošt ěm) vedená p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm a k. ú. Lichnov u Nového Ji čína; - lokální cyklotrasa č. 6195 (malý cyklookruh Frenštát pod Radhošt ěm) vedená p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm a k. ú. Trojanovice; - cyklookruh Červený kámen vedený k. ú. Lichnov u Nového Ji čína; - cyklookruh Holý vrch vedený k. ú. Lichnov u Nového Ji čína.
SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm jsou vedeny zna čené turistické trasy (zna čení podle K ČT): - červená č. 0615 (Štramberk – Žilina – Nový Ji čín – Hodslavice – Hostašovice – Troja čka – Krátká – Malý Javorník – Velký Javorník) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - červená č. 0616 (Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhošt ěm – Trojanovice – Ráztoka, hotel) vedená p řes k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm, k. ú. Lichnov u Nového Ji čína a k. ú. Trojanovice; - červená č. 0617 (Pustevny, chata – Tane čnice, vrchol – Čert ův mlýn – Kn ěhyn ě, sedlo – Malá Stolová – Horní Čeladná, kaple – Polana – Smrk, vrchol – Ostravice – Buto řanka – Lukšinec – Lysá Hora – Vyšní Mohelnice – Ježánky) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - červená č. 0621 (Radhoš ť, u kaple – Černá hora – Rožnov pod Radhošt ěm – Valašská Byst řice – Čarták – Solá ň – Pod Kotlovou – Benešky – Polana – T řeštík) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - modrá č. 2260 (Frenštát pod Radhošt ěm – Malý Javorník – Zadní Javorník – Pindula – Černá hora – Radhoš ť, u kaple – Radhoš ť, h řeben – Radegast, socha – Pustevny, chaty – Ráztoka, lanovka – Ráztoka, tur. chata) vedená p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm a k. ú. Trojanovice; - modrá č. 2261 (Padolí, rozc. – Velký Javorník, tur. chata) vedená p řes k. ú. Ve řovice; - zelená č. 4833 (Rožnov pod Radhošt ěm – Dolní Be čva – Radhoš ť, h řeben – Ráztoka, tur. chata) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - zelená č. 4839 (Rožnov pod Radhošt ěm – Dolní Paseky – Zadní Javorník – Malý Javorník) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - zelená č. 4840 (Velký Javorník, tur. chata – Hore čky – Koliba, rozc. – Frenštát pod Radhošt ěm, nám. - Žuchov – Kun čice pod Ond řejníkem, Jednota – Kozlovice, myslivna – Kun čice pod Ond řejníkem, rozc.) vedená p řes k. ú. Bordovice, k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm, k. ú. Trojanovice a k. ú. Tichá na Morav ě; - zelená č. 4843 (Ond řejník, Solárka – Opálená – Kun čice pod Ond řejníkem – Na Pekliskách – Vyrubanina – Tane čnice, sedlo – Pustevny, chaty – Prost řední Be čva – Pod Kotlovou) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - žlutá č. 7851 (Ve řovice, ŽST – Padolí – Pod Kameni čkou) vedená p řes k. ú. Ve řovice; - žlutá č. 7852 (Kop řivnice – Hostýn – Lichnov – Frenštát pod Radhošt ěm – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy, obora – Hukvaldy ) vedená p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm, k. ú. Lichnov u Nového Ji čína a k. ú. Tichá na Morav ě; - žlutá č. 7860 (Radegast, socha – Skalíkova louka, chata) vedená p řes k. ú. Trojanovice; 56 - žlutá č. 7861 (Ráztoka, tur. chata – Malá Roztoka, m ůstek – Na Pekliskách) vedená p řes k. ú. Trojanovice; - červená místní č. 9604 (AC Frenštát pod Radhošt ěm, koup. – Valašská hospoda – Vl čina – Koliba, rozc. – lyža řský areál – Frenštát pod Radhošt ěm, host. – AC Frenštát pod Radhošt ěm) vedená p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm; - modrá místní č. 9634 (Lyža řský areál – Rekovice, host. – Hore čky – Rekovice, host. – Lyža řský areál) vedená p řes k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm. SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm jsou vedeny následující nau čné turistické stezky: - Nau čná stezka Ve řovické vrchy – je vedena po žluté turistické zna čce z Valašského Mezi říčí p řes Krhovou na h řeben Ve řovických vrch ů, kde pokra čuje po červené zna čce k chat ě na Velkém Javorníku. Ve SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je vedena p řes k. ú. Ve řovice; - Nau čná stezka Radegast – je vedena po Beskydském h řebeni mezi Pustevnami až na vrchol Radhošt ě ke kapli sv. Cyrila a Metod ěje. Stezka je v krátkém úseku vedená p řes k. ú. Trojanovice; - Lašská nau čná stezka – je vedena z Kop řivnice do Michnova a zp ět v trase Husova lípa – Jasníkova studánka – H řeben Brd – Pískovna – Rozcestí čarod ějnic – Hrad Šostýn – Rašk ův kámen – Janíkovo sedlo – Červený kámen – Okružní cesta – Kamenárka – Bílá hora – Vá ňů v kámen – Muzeum Fojtství – Masarykovo nám ěstí – Sad dr. E. Beneše. SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je vedena p řes k. ú. Lichnov u Nového Ji čína.
Ke každodenní rekreaci obyvatel slouží sportovní zařízení realizovaná p řevážn ě mezi obytnou zástavbou.
Bordovice V obci je fotbalové h řišt ě, p ředpokládá se jeho rozší ření. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 27 objekt ů individuální rekreace. K tzv. druhému bydlení slouží cca 60 byt ů. K rekraci je obcí pronajímána jedna d řev ěnice.
Frenštát pod Radhošt ěm Ve Frenštát ě pod Radhošt ěm je celá řada za řízení ke každodenní rekreaci obyvatel. Jedná se o kemp, sportovní st řelnici, fotbalové hřišt ě, krytý bazén, zimní stadion, m ěstskou sportovní halu, sokolovnu, orlovnu, jízdárnu, letní aquapark, tenisové kurty, kynolgické cvi čišt ě, dále sportovní za řízení a h řišt ě v rámci areálů škol, která jsou p řístupná i ve řejnosti, p ředevším zájmových organizacím. V lyža řském areálu Hore čky je v územním plánu navržena plocha pro rozší ření areál ů o sjezdovku. Sportovn ě rekrea ční za řízení jsou vybudována u ubytovacích za řízení (hotel ů, penzion ů apod.). Platným ÚP m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm jsou vymezeny plochy k rozší ření ploch pro sportovn ě rekrea ční využívání území. V roce 1991 bylo ve m ěst ě vykazováno 163 objekt ů individuální rekreace (dle platného ÚP m ěsta), nov ější data nejsou k dispozici. V za řízeních hromadné rekreace je uvád ěno cca 220 l ůžek. Menší sportovní plochy a z řízení jsou situovány také u za řízení pro školství, mezi obytnou zástavbou jsou situovány drobné plochy ve řejné zelen ě s víceú čelovými a d ětskými h řišti apod.
Lichnov V obci je fotbalové h řišt ě, t ělocvi čna je v areálu školy. Dále je zde Orlovna, kuželna a v centru obce je vymezena plocha pro víceú čelové h řišt ě. Areál fotbalového h řišt ě je navržen k rozší ření. Dále jsou v platném ÚP obce vymezeny plochy sjezdovek - západn ě od zástavby je malá sjezdovka, na Červeném kameni v severní části obce je sjezdovka, která sm ěř uje na k. ú. Kop řivnice. K individuální rekreaci slouží dle odhadu v ÚP obce cca až 130 byt ů a dalších za řízení (byty v rodinných domech, chalupy, usedlosti, chaty, zahrádká řské chaty upravené k letnímu pobytu apod.). V Lichnov ě není žádné za řízení pro hromadnou rekreaci.
57 Tichá V obci je areál fotbalového h řišt ě, maloplošné h řišt ě je v centru obce, z k. ú. Frenštát pod Radhošt ěm zasahuje na území Tiché areál jízdárny. ÚP obce navrhuje rozší ření areálu fotbalového h řišt ě a sportovních ploch ve vazb ě na plochy jízdárny. V severozápadní části k. ú. je vymezena plocha pro sjezdové lyžování. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 40 objekt ů individuální rekreace, celkov ě je odhadováno, že k rekreaci je využívána také část tzv. neobydlených byt ů. Rozsah druhého bydlení je odhadován na cca 90 jednotek. V centru obce je ubytovna se 60 l ůžky. Za řízení hromadné rekreace v obci není.
Trojanovice V Trojanovicích jsou dv ě fotbalová h řišt ě, soukromý jezdecký areál Strnadel a tenisové kurty Na dolin ě. V jihovýchodní části obce je na Pustevnách rozsáhlý lyža řský areál. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 483 objekt ů individuální rekreace. V ubytovacích za řízeních (v četn ě za řízení hromadné rekreace) je vykazováno cca 950–1000 l ůžek. Tém ěř u všech rekrea čních za řízení jsou vybudována h řišt ě a plochy pro rekreaci a sport. V sou časné dob ě mají n ěkterá rekrea ční st řediska a ubytovací za řízení problémy s napln ěním kapacit a poskytováním kvalitních služeb dle stoupajících nárok ů host ů. V sou časné dob ě se uvažuje o rozší ření lyža řského areálu na Pustevnách, avšak bez podpory CHKOB (není zahrnuto v ZÚR).
Ve řovice V obci je h řišt ě u Orlovny, Orlovna, fotbalové h řišt ě, kynologické cvi čišt ě a malý lyža řský areál. V roce 1991 bylo v obci vykazováno 63 individuálních rekrea čních objekt ů a 59 neobydlených byt ů. Lze p ředpokládat, že část neobydlených byt ů je využívána k rekreaci. Za řízení hromadné rekreace v obce není.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: Urbanistické st ředisko Ostrava, s. r. o., Č ÚZK
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH - SWOT ANALÝZA
Silné stránky S1 Kopcovitá krajina je vhodná tém ěř celoro čně pro p ěší turistiku i cykloturistiku, v zimním období pro b ěh na lyžích a sjezdové lyžování. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). S2 Lyža řský areál na Pustevnách. (Trojanovice). S3 Dostate čné kapacity ubytovacích za řízení. (Trojanovice). S4 Krásné vyhlídky na krajinu, zajímavé nemovité kulturní památky. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.).
58 S5 Sportovní za řízení pro každodenní rekreaci a sportovní vyžití obyvatel. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). S6 Přírodní hodnoty pro podporu cestovního ruchu. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). S7 Sportovní st ředisko na Hore čkách. (Trojanovice, Frenštát p.R.).
Slabé stránky W1 Vysoký po čet objekt ů individuální rekreace r ůzné stavební a architektonické úrovn ě - především ve špatném technickém stavu. (Trojanovice, Frenštát p.R.). W2 Z ekonomických d ůvod ů nelze pro všechny stavby pro rekreaci zabezpe čit kvalitní dopravní obsluhu a sít ě technické infrastruktury. (Frenštát p.R., Trojanovice). W3 Areál Hore čky bez využití. (Frenštát p.R., Trojanovice).
Příležitosti O1 Zlepšení poskytování služeb p ředevším ve stávajících za řízeních hromadné rekreace a dalších ubytovacích za řízeních. (Trojanovice, Frenštát p.R.). O2 Posilování širších, i mezinárodních vazeb, ve vazb ě na turistiku v regionu. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). O3 Budování a údržba tras pro p ěší turistiku, cykloturistiku a běžecké lyžování. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). O4 Rozší ření lyža řských areál ů Hore čky (sjezdovka) a Pustevny (b ěžecká trasa, Velká sjezdovka). (Trojanovice, Frenštát p.R.).
Hrozby T1 Snižování zájmu obyvatel o rekreaci ve stávajících rekrea čních za řízeních z důvodu nedostate čných služeb a nedostate čné nabídky náhradního programu p ři nep říznivých klimatických podmínkách. (Trojanovice, Frenštát p.R.). T2 Nedostate čná propagace oblasti v rámci možností rekrea čního využívání území. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). T3 Další snižování kvality služeb a úrovn ě za řízení pro hromadnou rekreaci, ubytování a stravování z důvodu neujasn ěných vlastnických vztah ů, poklesu návšt ěvnosti a s tím souvisejících ekonomických d ůvod ů. T4 Zhoršující se stav kulturní památky hotelu Vl čina. (Frenštát p.R.).
13. HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY
Hospodá řské podmínky území (zejména širšího regionu) mají u SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm zna čný význam pro další vývoj, zejména vlastního m ěsta. Základní údaje o ekonomické aktivit ě obyvatel obcí SO ORP p řináší následující tabulka. Nejaktuáln ější údaje v této struktu ře s výjimkou nezam ěstnanosti jsou k dispozici z roku 2001.
Tab. č. 13.1. Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) Územní jednotka Ekonomicky Nezam ěstnaní Ekonomicky aktivní Vyjížd ějící za prací aktivní v zem ědělství * celkem v % abs. míra v % abs. v % abs. v % ČR 5 253 400 51 % 486 937 9,3 % 230 475 4,4 % 1 726 877 33 % okres Nový Ji čín 80186 50 % 10876 13,6 % 3808 4,7 % 34752 43 % celkem SO ORP 9201 49 % 833 9,1 % 268 2,9 % 4184 45 % Bordovice 294 55 % 25 8,5 % 19 6,5 % 238 81 %
59 Frenštát p. R. 5640 50 % 534 9,5 % 84 1,5 % 1607 28 % Lichnov 651 49 % 45 6,9 % 31 4,8 % 509 78 % Tichá 729 47 % 59 8,1 % 53 7,3 % 529 73 % Trojanovice 986 48 % 82 8,3 % 39 4,0 % 710 72 % Ve řovice 901 46 % 88 9,8 % 42 4,7 % 591 66 % *v četn ě v rámci obce
Možnosti zam ěstnanosti obvykle vytvá řejí hlavní rámec prosperity v ětšiny sídel, p řesn ěji řečeno region ů. Tyto hospodá řské regiony jsou formovány, vymezovány zejména podmínkami pohybu za prací. V případ ě SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je tímto regionem většina okresu Nový Ji čín, západní část okresu Frýdek Místek, sever okresu Vsetín a omezen ě i město Ostrava.
Do Frenštátu pod Radhošt ěm dojíždí za prací výrazn ě více obyvatel, než z n ěho vyjíždí, saldo pohybu je cca 1700 osob. Pro širší srovnání jsou v další tabulce uvedeny údaje i za srovnatelná m ěsta, která potvrzují „pozice“ m ěsta z hlediska pohybu za prací.
Tab. č. 13.2. Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými m ěsty (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) Dojížd ějící do Vyjížd ějící Saldo dojíž ďky Obsazená pracovní místa obce z obce z toho z toho z toho na 1000 za- celkem celkem celkem celkem denn ě denn ě denn ě městnaných 1) kraj celkem 183275 166393 200280 170198 -17005 -3805 513096 968 Frenštát p. R. 3143 2946 1421 1090 1722 1856 6805 1339 Frýdlant nad O. 1585 1484 1967 1662 -382 -178 3793 909 Hlu čín 1536 1411 3633 3308 -2097 -1897 3828 646 Haví řov 3894 3550 16699 14741 -12805 -11191 20257 613 Jablunkov 1479 1394 1413 1245 66 149 2484 1027 Karviná 9538 8940 7324 6211 2214 2729 27379 1088 Kop řivnice 3514 3306 3806 3109 -292 197 10426 973 Orlová 3829 3661 7841 7055 -4012 -3394 9926 712 Opava 13415 11781 4334 3238 9081 8543 37090 1324 Třinec 9150 8642 2597 1888 6553 6754 22809 1403
Tab. č. 13.3. Vývoj míry nezam ěstnanosti (v %) v jednotlivých mikroregionech (MPSV) Mikroregion /rok Bílovec Frenštát p. R. Kop řivnice Nový Ji čín Odry 12/2005 13,6 % 8,1 % 11,5 % 11,1 % 13,6 % 8/2006 11,4 % 7,2 % 9,8 % 9,7 % 11,7 % 8/2007 8,3 % 5,3 % 5,8 % 6,6 % 9,2 % 8/2008 6,0 % 4,6 % 4,3 % 6,0 % 6,9 %
60 Vývoj míry nezam ěstnanosti v jednotlivých mikroregionech
16,00%
14,00%
12,00%
10,00%
8,00%
procenta 6,00%
4,00%
2,00%
0,00% Bílovec Frenštát Kop řivnice Nový Ji čín Odry p.R. mikroregiony
XII.05 VIII.06 VIII.07 VIII.08
Limitujícím faktorem rozvoje SO ORP je situace v zam ěstnanosti obyvatel. Okres Nový Ji čín, ale i blízký Frýdek Místek a Ostrava vykazují dlouhodob ě vysokou úrove ň nezam ěstnanosti v rámci ČR. Samotný SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm však vykazuje úrove ň nezam ěstnanosti výrazn ě nižší. V posledních letech došlo k výraznému snížení nezam ěstnanosti, které je patrné z předcházející tabulky. Hodnocení nezam ěstnanosti je pot řebné spojovat i s dlouhodobým vývojem úrovn ě mezd. Okres Nový Ji čín (údaje za podrobn ější území nejsou k dispozici) vykazuje podpr ůměrnou úrove ň hrubých mezd z hlediska celé ČR. Pro základní orientaci v postavení regionu (okresu) jsou uvedeny v následující tabulce míry nezam ěstnanosti a úrovn ě mezd ve vybraných okresech a pr ůměry ČR.
Tab. č. 13.4. Nezam ěstnanost a pr ůměrné mzdy (velikost a nejlepší po řadí podle okres ů) Nezam ěstnanost Průměrná Pořadí ze 77 Průměrná Pořadí ze 77 2007– po řadí ze hrubá mzda okres ů v ČR hrubá mzda okres ů v ČR 77 okres ů v ČR r. 2005 r. 2005 r. 2002 r. 2002 okres po řadí Kč/m ěsíc po řadí Kč/m ěsíc po řadí Praha 1.* 23933 1. 19897 1. Bruntál 69. 15227 69. 12677 69. Frýdek-Místek 60. 16717 29. 14301 24. Karviná 76. 15934 43. 13365 46. Nový Ji čín 51. 17199 22. 14279 25. Opava 64. 15733 51. 12237 51. Ostrava-město 72. 19526 6. 16627 3. Vsetín 54. 16261 35. 14266 26. Most 77. 18299 11. x x *nejnižší nezam ěstnanost, zdroj: ČSÚ
61 Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: ÚRS Praha, a. s., Český statistický ú řad
Následující podrobná tabulka (z r. 2001) dopl ňuje územní aspekty nezam ěstnanosti v podob ě vazby na vzd ělanostní strukturu obyvatel.
Tab. č. 13.5. Vzd ělanost obyvatel (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) Urbanistický VŠ Vzd ělání % zákl.
obvod, část města vzd ělání % VŠ vzd ělání základní vzd ělání ČR 762459 9 % 1975109 19 % celkem SO ORP 1168 6 % 3342 18 % Bordovice 21 4 % 87 16 % Frenštát p. R. 819 7 % 1850 16 % Lichnov 73 6 % 233 18 % Tichá 58 4 % 336 22 % Trojanovice 108 5 % 446 22 % Ve řovice 89 5 % 390 20 %
Z předcházející tabulky je také patrné zaostávání vzd ělanosti obyvatel p ředevším v menších obcích.
Další vývoj úrovn ě nezam ěstnanosti je obtížn ě odhadnutelný. Otázkou pro budoucnost z hlediska prognózy vývoje po čtu obyvatel není ani tak absolutní výše nezam ěstnanosti, ale srovnání s ostatními konkuren čními m ěsty, obcemi či širší pozice regionu. Tj., zda ve Frenštát ě pod Radhošt ěm bude ve srovnání s výhledovými migra čními centry nezam ěstnanost dlouhodob ě vyšší či nižší. Oblasti s nižší nezam ěstnaností, vyššími výd ělky jsou migra čně atraktivn ější.
Pro vývoj po r. 1990 – p ři stále rostoucí nezam ěstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (st ěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vysp ělými zem ěmi, ale i situací před rokem 1991. Nezam ěstnanost se stále ješt ě neprosadila jako jednozna čný migra ční faktor (v sou časnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace - st ěhováním za prací a nezam ěstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezam ěstnaností). Jednou z hlavních p říčin malého pohybu za prací je regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reáln ě dostupném systému bydlení - volném trhu bydlení. Práv ě zm ěna situace v sociální podpo ře bydlení by v budoucnu mohla otev řít stavidla migrace z regionu.
Řešení problému nezam ěstnanosti p ředstavuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto sm ěru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdan ění práce zejména u nízkop říjmových skupin, regulace trhu práce, nep řesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (místní podpora podnikání, p říprava pr ůmyslových zón). V územním
62 plánu Frenštátu pod Radhošt ěm, Ve řovice a Tichá je vymezena řada menších ploch pro funkci výroby a s možností podnikání. V obci Bordovice neprojevili ob čané zájem o plochy k podnikatelským aktivitám.
Posouzení plošné p řim ěř enosti nabídky nových podnikatelských ploch, areál ů v územních plánech je v sou časnosti velmi omezené, jakákoliv m ěř ítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k záv ěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chyb ějícím zdan ění stavebních pozemk ů odvozené z poskytovaných užitk ů obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadm ěrným požadavk ům výstavby nových podnikatelských areál ů, zejména na „zelených“ plochách. Nadm ěrná plošná expanze podnikatelských ploch (areál ů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména pot řeby ochrany podmínek životního prost ředí. Na druhé stran ě zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že v ětšina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opoušt ějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí – nap ř. v obytné zástavb ě, v dopravn ě obtížn ě dostupných lokalitách center m ěst) a jsou nezbytným p ředpokladem optimalizace využití území m ěst (nap ř. vymíst ění výroby, podnikání z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavb ě). O p řetrvávající poptávce po t ěchto plochách sv ědčí jejich faktické plné využití v rámci celého širšího regionu Ostravska.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009)
Zdroje použitých geodat: ÚRS Praha, a. s., Č ř eský statistický ú ad
HOSPODÁ ŘSKÉ PODMÍNKY - SWOT ANALÝZA
Silné stránky S1 Podpr ůměrná úrove ň nezam ěstnanosti, p říznivá zejména s ohledem na podmínky Moravskoslezského kraje. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). S2 Úsp ěšné fungování a rozvoj pr ůmyslových zón v širším regionu. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). S3 Tradice elektrotechnického pr ůmyslu, drobného podnikání v regionu a p říznivá úrove ň vzd ělanosti obyvatel. (Frenštát p. R.). S4 Atraktivní prost ředí a pestrá struktura kulturní krajiny stimulující cestovní ruch. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.).
Slabé stránky - platí pro celé ORP Frenštát p. R. W1 Malý zájem ob čan ů o vymezení nových ploch v ÚP k podnikatelským aktivitám. W2 „P řenos“ nezam ěstnanosti ze širšího regionu Ostravska. 63
Příležitosti O1 Využití p řírodních p ředpoklad ů území pro rozvoj podnikáni v oblasti cestovního ruchu a rekreace. (Trojanovice, Frenštát p.R.). O2 Další p řim ěř ený rozvoj ploch pro podnikání, zejména „brownfieldů“, vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání, s minimálními negativními dopady na životní prost ředí. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). O3 Další posilování širších hospodá řských vazeb regionu s přirozenými komparativními výhodami pro podnikání, zlepšování dopravní infrastruktury v regionu. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.). O4 Nár ůst pracovních p říležitostí v p řípad ě otev ření t ěžby černého uhlí. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.).
Hrozby - platí pro celé ORP Frenštát p. R. T1 Odliv kvalifikovaných pracovních sil ovlivn ěný „konkurencí“ jiných oblastí ČR. T2 Dopady útlumu a restrukturalizace velkého pr ůmyslu v širším regionu, versus omezené možnosti rozvoje jiných odv ětví. T3 Nep řim ěř ená ekologická a jiná omezení hospodá řského rozvoje území, zejména jeho rekrea čního využití. T4 Omezení v chrán ěných územích - limity staveb, využití ploch. (Platí pro celé ORP Frenštát p. R.).
II. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ, PRO HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLE ČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ
1. PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ
Obecné vyhodnocení podmínek životního prost ředí v SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm vyznívá spíše p řízniv ě. Narušení podmínek hygieny životního prost ředí není tak zna čné jako v ORP Moravskoslezského kraje s rozsáhlou pr ůmyslovou výrobou, nebo d ůsledky hlubinné těžby černého uhlí.
SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm je obecn ě v širším regionu vnímán jako území s krásnou krajinou v oblasti Beskyd, s příznivým životním prost ředím vhodným k celoro ční rekreaci. Tento pohled na území má přímou vazbu na hospodá řský rozvoj p ředevším v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Kvalita životního prost ředí je jedním z významných faktor ů ovliv ňujících rozhodování obyvatel o trvalém bydlení v obci.
Imisní situace p římo na území SO ORP v sou časnosti nesledují monitorovací stanice. V okrese Nový Ji čín jsou nov ější údaje dostupné pouze za stanici ve Studénce ( ČHMÚ, stanice č. 1074). Podle Sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základ ě dat z roku 2004 – nepat řilo území SO ORP k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedocházelo zde k překro čení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí (pouze mén ě než 1 % území spádového obvodu stavebního ú řadu Frenštát pod Radhošt ěm bylo za řazeno do OZKO).
Následující sd ělení odboru ochrany ovzduší MŽP – za řazuje 96,7 % spádového území stavebního ú řadu Frenštát pod Radhošt ěm mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je zejména p řekra čování imisního limitu suspendované částice frakce PM 10
64 a polycyklických aromatických uhlovodík ů – vyjád řených jako benzo(a)pyren (BaP). Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochran ě ovzduší.
Stále významn ějším negativním faktorem ovliv ňujícím kvalitu ovzduší je doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, zm ěnu v organizaci, trasování. Negativní dopady dopravy na životní prost ředí se projevují zejména podél komunikace I/58, a i p ři vysoce zatížených komunikacích v centru m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm.
Menším, avšak lokáln ě významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek, jsou rovn ěž lokální topeništ ě s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazn ě projevuje neujasn ěná dota ční a cenová politika státu, rostoucí ceny plynu a elekt řiny. Při použití uhlí i d řeva k vytáp ění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodík ů a t ěžkých kov ů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpe čných dioxin ů.
V řešeném území je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší. Nap ř. v rámci další aktualizace krajských program ů iniciovat zm ěny, které by do t ěchto program ů zahrnuly opat ření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující p řenos zne čiš ťujících látek z širšího regionu. Dále p řim ěř en ě zohlednit p řekro čení imisních limit ů p ři povolování umíst ění dalších zdroj ů zne čišt ění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plán ů) a území dot čených územních celk ů. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (v četn ě základní údržby komunikací a zpevn ěných ploch, výsadba ochranné zelen ě) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrn ějších zdroj ů).
Čistota vod je sledována v rámci SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm pouze u vodního toku Tichávka. Dá se konstatovat, že jeho čistota je na dobré úrovni. U ostatních vodních tok ů lze předpokládat podobnou úrove ň zne čišt ění. Po výstavb ě kanalizace v jednotlivých obcích by m ělo dojít k výraznému zlepšení čistoty vod.
Z Odvozené mapy radonového rizika vyplývá, že v SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm se nachází oblasti, které jsou klasifikovány jako kategorie nízkého, p řechodového a st ředního radonového indexu. P řevládá zde kategorie p řechodového indexu s nízkým stupn ěm rizika.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009) Územní podmínky pro p říznivé životní prost ředí
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, ČÚZK
65
SWOT ANALÝZA - platí pro celé ORP Frenštát p. R. 1. Provád ět osv ětu obyvatelstva o pot řeb ě využívání kvalitních a k životnímu prost ředí šetrných paliv. 2. Nepovolovat výstavbu staveb a za řízení u kterých lze p ředpokládat, že se stanou novým zdrojem zne čišt ění ovzduší. 3. Podporovat výstavbu za řízení a staveb pro likvidaci odpadních vod v souladu s platnou legislativou za ú čelem zlepšení čistoty vod v území, se snahou omezit individuální čišt ění odpadních vod u staveb pro individuální bydlení a rekreaci, které lze (p řípadn ě bude možné) napojit na ve řejnou kanalizaci. 4. Optimalizovat trasy dopravy z hlediska eliminace negativních dopad ů na životní prost ředí (hluk, prašnost, bezpe čí pohybu chodc ů a cyklist ů). 5. Podporovat komplexní řešení sb ěru a likvidace odpad ů v koordinaci se zám ěry Moravskolezského kraje. 6. Pravideln ě vyhodnocovat registrované významné krajinné prvky. 7. V maximální možné mí ře omezovat zásahy do vymezeného územního systému ekologické stability. 8. Stanovit prostorové regulativy pro novou výstavbu s ohledem na ochranu krajiny, významné vyhlídkové body a stávající stavební dominanty v území. 9. Při vymezování nových ploch pro výstavbu, v četn ě staveb dopravních, řešit prostupnost krajiny.
2. HOSPODÁ ŘSKÝ ROZVOJ
U charakteristiky jednotlivých obcí je nutno vnímat zásadní moment hodnocení hospodá řského pilí ře širšího regionu – okresu Nový Ji čín. I p řes místní zlepšení situace je hodnocení z hlediska pom ěrů ČR stále negativní. Možnosti řešení z hlediska aktivit obcí a územního plánování jsou aktivn ě využívány, což nelze říci o regionální hospodá řské politice, zejména z úrovn ě ČR a nastavení makroekonomických nástroj ů.
Vývoj úrovn ě nezam ěstnanosti za celý správní obvod ORP Frenštát pod Radhošt ěm je obtížn ě odhadnutelný. Otázkou z hlediska prognózy vývoje absolutní výše nezam ěstnanosti je srovnání s ostatními konkuren čními m ěsty, obcemi či širší pozice regionu. Tj., zda ve Frenštát ě pod Radhošt ěm bude, ve srovnání s výhledovými migra čními centry, nezam ěstnanost dlouhodob ě vyšší či nižší. Ovliv ňujícím kritériem je struktura pracovních míst, časové nároky na docházku či dojíž ďku a v nemalé mí ře také výše výd ělku. Oblasti s nižší nezam ěstnaností a vyššími výd ělky jsou migra čně atraktivn ější.
Do Frenštátu pod Radhošt ěm dojíždí za prací výrazn ě více obyvatel, než z n ěho vyjíždí. Pracovní místa jsou tedy p ředevším ve m ěst ě Frenštát pod Radhošt ěm, v ostatních obcích náležících do SO ORP je situace obrácená, p řevládá vyjíž ďka za prací.
Územn ě plánovacími dokumentaci jsou řešeny plochy pro výrobu a podnikání, ale jedná se o strukturovaný problém související se vzd ěláním obyvatelstva, možností využití této nabídky především domácími firmami, podporou podnikání v postižených oblastech jak z pozice místních podmínek, tak z pozice krajské až republikové.
Problematika hospodá řského rozvoje správního obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm je podchycena i v Politice územního rozvoje České republiky, kde je ORP Frenštát pod Radhošt ěm za řazen do Specifické oblasti Beskydy SOB 2. D ůvodem za řazení do SOB 2 je stagnace pro oblast d ůležitých ekonomických odv ětví a nerovnom ěrné využívání 66 rekrea čního potenciálu. P řitom se jedná o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny, přírodn ě cennou a spole čensky vysoce atraktivní oblast. Rekrea ční potenciál krajiny je doporu čeno dále rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území. V tomto přírodn ě vysoce hodnotném území jsou evidovány významné zdroje energetických nerostných surovin (ložiska černého uhlí) s nadnárodním významem.
Rozvoji rekrea čního potenciálu brání ochrana životního prost ředí - CHKOB.
Sladit zájmy ochrany p řírody a krajiny s rozvojem turistického ruchu, tradi čními výrobními aktivitami a s p řípadnými zájmy t ěžby zemního plynu a černého uhlí bude náro čným úkolem. Ekonomické zájmy se tak dostávají do st řetu se zájmy na ochranu krajiny a s názory obyvatel území.
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009) Územní podmínky pro hospodá řské podmínky
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, ČÚZK
SWOT ANALÝZA - platí pro celé ORP Frenštát p. R. 1. Podporovat rozvoj turistického ruchu, zkvalit ňovat a rozvíjet nabízené služby ve stávajících stravovacích a ubytovacích za řízeních. 2. Podporovat rozvoj služeb mimo rekrea ční centra. 3. V případ ě prosazení ekonomických zájm ů v oblasti těžby surovin (zemního plynu a černého uhlí) stanovit podmínky na ochranu území (v četn ě krajiny), které by mohlo být postiženo d ůsledky těžby. 4. Podporovat využívání stávajících výrobních areálů, staveb a za řízení pro výrobní a podnikatelské aktivity slu čitelné s rekrea ční a obytnou funkcí správního obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm. 67
3. SOUDRŽNOST OBYVATEL ÚZEMÍ
Z hlediska soudržnosti obyvatel má velký význam vnímání (percepce) obcí a regionu ob čany, zda považují své bydlišt ě, region za „sv ůj a perspektivní“. Vliv na toto vnímání má historický vznik obce ve vazb ě na migraci obyvatelstva, vývoj po čtu obyvatel, zp ůsob soužití obyvatel v rámci širší rodiny i obce, dostupnost alespo ň základní ob čanské vybavenosti v četn ě léka řské pé če, pracovní p říležitosti v obci a jejím okolí a v nemalé mí ře se stále výrazn ěji prosazuje požadavek na kvalitní životní prost ředí a estetické prost ředí v okolí bydlišt ě. Rozhodování o bydlení v obci dále ovliv ňuje její dopravní dostupnost jak automobilovou dopravou, tak dopravou hromadnou (autobusovou nebo železni ční).
Výrazn ější nár ůst po čtu obyvatel ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhošt ěm probíhal pr ůběžn ě od roku 1900 do roku 1991, kdy po čet obyvatel stoupl o tém ěř 6000 obyvatel. Od roku 1991 do roku 2009 dochází k výraznému zpomalení r ůstu po čtu obyvatel, za poslední desetiletí je zvýšení po čtu obyvatel historicky nejnižší od roku 1900, tém ěř srovnatelné s obdobím p řed a po 2. sv. válce, kdy ve všech obcích spadajících do SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm došlo k poklesu po čtu obyvatel, krom ě m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm, kde počet obyvatel mírn ě stoupl. V letech 2001–2009 je trend opa čný, ve všech obcích spadajících do SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm došlo k nár ůstu po čtu obyvatel krom ě m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm, kde po čet obyvatel mírn ě klesl. (Podrobn ěji viz oddíl I., kapitola 9 RURÚ.)
Schéma z Pr ůzkum ů a rozbor ů pro ZÚR MSK (zhotovitel Atelier T-plan, s. r. o., 2009) Soudržnost spole čenství obyvatel území
Zdroje použitých geodat: Moravskoslezský kraj, ČÚZK
68 Charakteristika jednotlivých obcí
Frenštát pod Radhošt ěm Písemné doklady s přesným datem vzniku m ěsta se nedochovaly, pravd ěpodobn ě se bude jednat o období okolo roku 1293. Po čet obyvatel ve m ěst ě pom ěrn ě plynule stoupal od roku 1900 až do roku 1991, v letech 1991 –2001 se nár ůst po čtu obyvatel zpomalil a od roku 2001 do roku 2009 dochází k mírnému poklesu po čtu obyvatel. Ob čanská vybavenost z oblasti školství je dostate čná i na úrovni st ředních škol, dále je zde řada za řízení pro kulturní vyžití obyvatel (d ům kultury, kino, knihovna, muzeum, galerie, kostely aj.). Ve správním území města je celá řada za řízení pro sport a rekreaci. Dále jsou budovány nové cyklotrasy s možností výb ěru malého nebo velkého okruhu kolem Frenštátu pod Radhošt ěm a Trojanovic. Frenštát pod Radhošt ěm je nástupním centrem do turistické oblasti Beskyd.
Bordovice Založení obce nelze jednozna čně doložit, její vznik se p ředpokládá ve 13. století, první písemná zmínka pochází z roku 1396. V roce 1871 odešlo za prací mnoho rodin do Ameriky. Od roku 1886 našlo mnoho obyvatel práci ve vápencových lomech ve Štramberku, p řípadn ě v Kop řivnici a dochází k nár ůstu po čtu obyvatel v obci. S mírnými výkyvy je po čet obyvatel v obci od roku 1900 stabilizovaný. V obci je základní ob čanská vybavenost - prodej smíšeného zboží, mate řská škola, h řišt ě, kaple. Spole čenský život v obci zajiš ťuje p řevážn ě Sbor dobrovolných hasi čů , t ělovýchovná jednota Sokol aj.
Lichnov Lichnov vznikl koncem 13. století jako koloniza ční ves lánového typu. Zakládací listina, údajn ě z roku 1293, se nedochovala. Obdobn ě jako v Bordovicích probíhalo ve 2. polovin ě 19. století vyst ěhování mnoha rodin do Ameriky, konkrétn ě do Texasu, za prací. Ke konci 19. století našlo mnoho obyvatel práci ve vápencových lomech ve Štramberku, p řípadn ě v Kop řivnici a dochází k nár ůstu po čtu obyvatel v obci. S mírnými výkyvy je po čet obyvatel v obci od roku 1900 stabilizovaný. V obci je základní ob čanská vybavenost - prodej smíšeného zboží, mate řská škola, základní škola (dojížd ějí zde i d ěti z Bordovic), h řišt ě, kostel. Lichnov je znám cyklistickým maratónem dvojic s mezinárodní účastí. Na území Lichnova je situován vrchol sjezdovek lyža řského areálu m ěsta Kop řivnice. Přes obec vedou trasy spojující m ěsto Frenštát pod Radhošt ěm s městy Štramberkem a Kop řivnicí.
Tichá První zmínka o obci Tichá pochází z roku 1359. Po čet obyvatel v obci od roku 1900 mírn ě kolísá. V obci je základní ob čanská vybavenost (mate řská škola, základní škola, prodejny smíšeného zboží, kulturní d ům aj.). Nadobecní význam má Ústav sociálních služeb (provozuje v obci objekt s týdenním pobytem mládeže). V obci je n ěkolik sdružení, nap ř. Dobrovolný hasi čský sbor, Český zahrádká řský svaz Tichá, TJ Sokol, Český svaz v čela řů aj.
Trojanovice Zakládací listina obce Trojanovice pochází z roku 1754. Jedná se o paseká řskou obec. Paseky za čaly vznikat okolo roku 1300. Paseká řský charakter zástavby byl narušen až kolektivizací zem ědělství a výstavbou chat. Od roku 1850 do roku 1890 se z Trojanovic vyst ěhovalo přes 500 obyvatel do Texasu za prací. Od roku 1900 počet obyvatel v obci mírn ě kolísá. Je zde ale celá řada staveb pro rekreaci individuální, řada hotel ů, ubytoven a penzionů. V obci je základní ob čanská vybavenost (mate řská škola, základní škola, ordinace léka řů , prodejny smíšeného zboží aj.). Populární je lyža řský areál na Pustevnách a lanová drána od hotelu Ráztoka na Pustevny. V obci je valašský soubor písní a tanc ů Radhoš ť, hasi čský sbor, jezdecký klub, dv ě t ělovýchovné jednoty. Převážná část obce je zahrnuta do Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy.
69 Ve řovice Ve řovice vznikly jako koloniza ční lánová ves pravd ěpodobn ě koncem 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1411. Podobn ě jako z jiných obcí odešla ve 2. polovin ě 19. století za prací do Ameriky, hlavn ě do Texasu, více než jedna p ětina obyvatel. Přesto po čet obyvatel od roku 1900 stále stoupá s výjimkou poklesu po čtu obyvatel v letech 1970 až 1980. V obci je základní ob čanské vybavení (mate řská škola, základní škola, prodejny smíšeného zboží, ordinace léka řů , kulturní d ům, kostel aj.).
4. CELKOVÉ HODNOCENÍ
Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území mírné ohrožení hospodá řského rozvoje (zejména z hlediska zam ěstnanosti obyvatel). Toto ohrožení negativn ě ovliv ňuje pom ěrn ě dobré podmínky sociální soudržnosti obyvatel řešeného území. Jako mírn ě p říznivé (z pohledu širšího regionu), až pr ůměrné z hlediska širších pom ěrů ČR, je možno hodnotit podmínky pro p říznivé životní prost ředí. Specifickou hodnotou řešeného území je jeho rekrea ční potenciál ve vazb ě na CHKO Beskydy.
S ohledem na funkci SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm ve struktu ře osídlení (širší antropogenní podmínky) a p řírodní podmínky jejího rozvoje je p ředpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodá řských podmínek, p ředevším však v rámci širšího regionu (realizace pr ůmyslových zón v Kop řivnici, Mošnov ě, částe čně i zóny Nošovice), ve vlastním řešeném území pak posílení obytné a rekrea ční funkce obce, p ři minimalizaci dopad ů v oblasti životního prost ředí (zejména negativních vliv ů dopravy). Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region je p ředpokladem p řim ěř eného rozvoje, který by však nem ěl p řekro čit m ěř ítka a limity obcí v SO ORP (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i rekrea čního potenciálu území a p řim ěř ených podmínek vybavenosti obce).
Předpoklady nové bytové výstavby, rozvoj infrastruktury, udržování a vytvá ření tradic spole čenských akcí na území SO ORP Frenštát pod Radhošt ěm p řispívají k posílení soudržnosti obyvatelstva. D ůležitým prvkem bude také vyrovnání p říjm ů v rámci ČR.
70 III. UR ČENÍ PROBLÉM Ů K ŘEŠENÍ
1) URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ PROBLÉMY
Urbanistické problémy 1. Omezit další návrhy ploch pro výstavbu ve vzdálenosti do 50 m od lesa. 2. Při vymezování ploch pro výstavbu respektovat, p řípadn ě řešit dopravní p řístup na zem ědělsky obhospoda řované pozemky. 3. Při návrhu ploch pro výstavbu na odvodn ěných pozemcích řešit zachování funk čnosti meliorací. 4. Nenavrhovat rozši řování zastavitelných ploch do velkých celk ů obhospoda řované p ůdy pokud nejsou využity zastavitelné plochy vymezené platnou ÚPD. 5. V případ ě vymezování nových ploch pro výstavbu řešit ochranu zástavby před přívalovými dešti a splachy z polí. 6. Prov ěř it vymezené plochy k zástavb ě ve stanoveném záplavovém území vodních tok ů Lubina a Tichávka. 7. V maximální možné mí ře omezovat zásahy do vymezeného územního systému ekologické stability. 8. Stanovit prostorové regulativy pro novou výstavbu s ohledem na ochranu krajiny,významné vyhlídkové body a stávající stavební dominanty v území. 9. Při vymezování nových ploch pro výstavbu, v četn ě staveb dopravních, řešit prostupnost krajiny. 10. Rozvoj individuální obytné zástavby řešit v četn ě ploch pro ob čanskou vybavenost každodenní pot řeby, ve řejnou zele ň a h řišt ě. 11. Sledovat ekonomii výstavby - náklady na budování a údržbu komunikací a technické infrastruktury p ři vymezování zastavitelných ploch. 12. Zastavitelné plochy vymezovat s ohledem na uspořádání okolní zástavby, vazby na stávající dopravní obsluhu území a technickou infrastrukturu. Ponechávat dostate čné rezervy pro dopravní obsluhu ploch. 13. Řešit propojení, p řípadn ě zkvalitnit propojení jednotlivých ploch pro rekreaci, vazby na zajímavosti, památky a vyhlídky p řevážn ě pomocí cykloturistických tras v rámci širšího okolí. 14. Podporovat zkvalitn ění služeb ve stávajících za řízeních pro rekreaci regulací podmínek pro výstavbu v těchto plochách. 15. Využít informa ční systémy o p řírodních a historických hodnotách správního obvodu Frenštát pod Radhošt ěm k rozvoji cestovního ruchu. 16. Posilovat atraktivitu bydlení v návaznosti na zlepšování životního prost ředí, ekonomický rozvoj, dopln ění ve řejné infrastruktury z oblasti ob čanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. 17. Respektovat nutnost dostavby vodovodních řad ů pro navržený rozvoj zastavitelných ploch. 18. Respektovat nutnost realizace staveb a za řízení pro likvidaci odpadních vod v území, kde dosud kanalizace nebyla vybudována. 19. Nutnost realizace staveb a za řízení pro zajišt ění dodávek energií a tepla pro zastavitelné plochy. 20. V územním systému ekologické stability je pot řeba up řesn ění napojení na sousední území (mimo správní obvod ORP Frenštát pod Radhošt ěm). 21. V území Trojanovic a Ve řovic není v územním plánu up řesn ěno vymezení minimálního rozsahu ÚSES – rozsah nadregionálního ÚSES je mnohonásobn ě v ětší než je nutné (má důsledky na da ňový p říjem obce – da ň z nemovitostí). 22. V Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje není ÚSES vymezen na území CHKO Beskydy. 23. Řešit likvidaci deš ťových vod.
71 24. Fotovoltaické elektrárny a systémy umís ťovat pouze na územním plánem vyhrazených plochách, pop ř. v plochách pro bydlení na st řechách staveb. 25. V Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje je navíc vložen regionální tah podél toku Lubiny - není v ÚPN VÚC Beskydy ani v jiné ÚPD. 26. Na hranicích správních území obcí jsou rozdíly ve vymezení prvk ů ÚSES, což je dáno různým datem zpracovávání územních plán ů. 27. Při zpracování nových ÚP obcí, p řípadn ě zm ěn platných ÚP prov ěř it rozsah vymezených prvk ů ÚSES: dle ÚPN VÚC Beskydy: - RK 1556 na území Ve řovic je nutné vymezit na koridoru plochu vloženého LBC (zm ěna grafického zna čení); dle Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje: - generelem je nov ě navržen regionální biokoridor podél toku Lubiny v území obcí Tichá, Lichnov, Frenštát pod Radhošt ěm, Trojanovice; v sou časné dob je v ÚP obcí v této trase zakreslen lokální biokoridor s LBC, problematický bude jeho pr ůběh zástavbou obcí; nadregionální ÚSES: - hranice Trojanovice - Ve řovice - nutnost up řesnit hranice regionálního biocentra 134 Kamenárka na hranicích Bordovic, Trojanovic a Ve řovic, resp. nov ě vloženého regionálního biocentra pro horskou osu tohoto biokoridoru (Velký Javorník); dle ÚPN VÚC Beskydy: - NRBC 103 – prov ěř it úpravy hranic v ÚP Trojanovic s ÚP VÚC; - K 145 (K144 - Radhoš ť, Kn ěhyn ě) má v území Ve řovic a Trojanovic osu horskou a mezofilní bu činnou – ob ě je nutné v územních plánech podrobn ě zapracovat – vymezit vlastní ší ři jednoduchých biokoridor ů a vložená LBC a vložená RBC; dle Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje: - území CHKO Beskydy s nadregionálními prvky ÚSES není zahrnuto do Generelu dle Nadregionální a regionální ÚSES ČR, ÚTP; - RBC 134 Kamenárka vložené do - NRBK K 145, horské osy je v ÚP VÚC vyzna čeno v jiném ploše; dle ÚP obcí: - hranice Tichá na Morav ě - Lichnov u Nového Ji čína – v Lichnov ě je nadregionální koridor K 144 p řekra čující Lubinu kreslen jako lokální.
Dopravní problémy 1. Pro vedení p řeložek silnice I/58 (příčnice ve Frenštát ě pod Radhošt ěm a p řeložky v Lichnov ě a Tiché) je nutno územn ě stabilizovat do vymezených zp řesn ěných koridor ů, kde dojde pouze k minimálním st řet ům s prvky ochrany p řírody. 2. Pro vedení p řeložek silnice II/483 (přeložka ve Ve řovicích a p řeložky v Lichnov ě a Tiché) je nutno územn ě stabilizovat do vymezených zp řesn ěných koridor ů, kde dojde pouze k minimálním st řet ům s prvky ochrany p řírody. 3. Řešení výhledových úprav celostátní železni ční trati č. 323 ve Frenštát ě pod Radhošt ěm. 4. Cykloturistické trasy vedené po frekventovaných komunikacích s motorovou dopravou. 5. Cykloturistické trasy navržené v rámci jednotlivých územních plánech vzájemn ě nenavazují. 6. Nedostate čné ší řky stávajících komunikací ve vazb ě na rozvoj navržené zástavby, jejíž obsluha je možná z těchto stávajících komunikací. 7. Zatížení centra m ěsta Frenštát pod Radhošt ěm negativními vlivy z tranzitní dopravy, nutnost vybudování přeložek silnic I/58 a II/483. 8. Nedostatek parkovacích a odstavných ploch zejména ve Frenštát ě pod Radhošt ěm. Nutno prov ěř it možnosti řešení. 72 Hygienické problémy 1. Nepovolovat výstavbu staveb a za řízení u kterých lze p ředpokládat, že se stanou novým zdrojem zne čišt ění ovzduší. 2. Navrhnout stavby a za řízení pro likvidaci odpadních vod za ú čelem zlepšení čistoty vod v území. 3. Optimalizovat trasy dopravy z hlediska eliminace negativních dopad ů na životní prost ředí (hluk, prašnost, bezpe čí pohybu chodc ů a cyklist ů). 4. Podporovat komplexní řešení sb ěru a likvidace odpad ů v koordinaci se zám ěry Moravskolezského kraje (výstavba krajského integrovaného centra využívání komunálních odpad ů v Moravskoslezském kraji v areálu jámy Barbora (OKD, a. s., D ůl Darkov, v. o. j., Barbora).
2) ST ŘETY ZÁM ĚRŮ NA PROVEDENÍ ZM ĚN V ÚZEMÍ A ST ŘETY T ĚCHTO ZÁM ĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
1. Vymezení zastavitelných ploch na odvodn ěných pozemcích. 2. St řet vymezených prvk ů regionálního územního systému ekologické stability s vymezenou trasou pro p řeložku silnice. 3. St řet vymezených prvk ů regionálního územního systému ekologické stability s vedením VVN a VN. 4. St řet prvk ů lokálního územního systému ekologické stability s trasami dopravy. 5. St řet prvk ů lokálního územního systému ekologické stability s trasami VVN a VN. 6. Vymezení zastavitelné plochy v záplavovém území. 7. Vymezení zastavitelných ploch v ochranném pásmu les ů. 8. Hustá sí ť koridor ů energetické infrastruktury a jejich ochranná pásma významn ě omezují možnosti využívání území. 9. Bezpe čnostní pásma plynových sond.
3) OHROŽENÍ ÚZEMÍ RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY V ČETN Ě POVODNÍ
1. Nutno respektovat vymezená sesuvná území. V případ ě požadavku na výstavbu v tomto vymezeném území nutno provést geologický pr ůzkum, up řesnit hranici sesuvného území a v případ ě povolení výstavby stanovit podmínky pro zabezpe čení stavby. 2. Dne 21. 11. 1996 a 27. 3. 1998 vydalo MŽP ČR Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek Místek, Nový Ji čín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava–město (zm ěna rozhodnutí č. j. 580/485/22/A-10/04 ze dne 30. 7. 2004). Hranice jednotlivých ploch stanovených v těchto podmínkách, ke kterým se vztahuje omezení pro zástavbu, jsou znázorn ěny v grafické části. Plochy ozna čené A, B 1, C 1, C 1, p ředstavují území ve vlivech d ůlní činnosti 0 0 (respektive v předpokládaném vlivu), plochy B 0, B 1, C 1 p ředstavují území ovlivn ěné ukon čenou d ůlní činnosti a plochy ozna čené C 2 p ředstavují území mimo vlivy d ůlní činnosti.
V řešeném území se vyskytují tyto plochy: C2 – veškeré stavby a zařízení, nesouvisející s dobýváním, jsou v takto označených plochách umís ťovány a povolovány, aniž by vyžadovaly provedení zvláštních opat ření proti ú čink ům poddolování. B1, C 1, C 1,1 – v takto ozna čených plochách je nutno stavbu zajistit s ohledem na tyto deforma ční parametry podle ČSN 730039 (Navrhování objekt ů na poddolovaném území). Veškeré stavby a za řízení, nesouvisející s dobýváním, jsou v těchto plochách umís ťovány a povolovány na základ ě závazného stanoviska. 73
IV. ZÁV ĚR
Územn ě analytické podklady (ÚAP) a rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností (SO ORP) Frenštát pod Radhošt ěm jsou zpracovány podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a podle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územn ě analytických podkladech, územn ě plánovací dokumentaci a zp ůsobu evidence územn ě plánovací činnosti v roce 2008.
Tyto podklady jsou v souladu s výše citovaným zákonem aktualizovány podle aktuálního stavu využití území i z hlediska aktuálnosti zám ěrů na zm ěny ve funk čním využití území, v řešení dopravy a technické infrastruktury i s ohledem na zám ěry Politiky územního rozvoje České republiky a Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
74 PŘÍLOHA - SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a. s. - akciová spole čnost ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ČOV - čistírna odpadních vod ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický ú řad DP - dobývací prostor EO - ekvivalentní obyvatel HOST - hostitelská digitální úst ředna CHKO - chrán ěná krajinná oblast CHLÚ - chrán ěné ložiskové území k. ú. - katastrální území KÚ MSK - Krajský ú řad Moravskolezského kraje LBC - lokální biokoridor MPSV - Ministerstvo práce a sociálních v ěcí MSK - Moravskoslezský kraj MZd - Ministerstvo zdravotnictví MŽP - Ministerstvo životního prost ředí NN - nízké nap ětí NRBC - nadregionální biocentrum NRBK - nadregionální biokoridor NTL - nízkotlaký OKD - ostravsko-karvinské doly OOV - Ostravský oblastní vodovod ORP - obec s rozší řenou p ůsobností OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodá řství PR - p řírodní rezervace RBC - regionální biocentrum RBK - regionální biokoridor RD - rodinný d ům REZZO - zvlášt ě velké a velké zdroje zne čišt ění RSU - vzdálený ú častnický blok (remote subscriber unit) RURÚ - rozbor udržitelného rozvoje území SLDB - sčítání lidu, dom ů a byt ů SO - správní (spádový) obvod SOB - specifická oblast s. p. - státní podnik s. r. o. - spole čnost ru čením omezeným STL - st ředotlaký SÚ - sídelní útvar TS - transforma ční stanice ÚAP - územn ě analytické podklady ÚPD - územn ě plánovací dokumentace ÚP(N) - územní plán (návrh) ÚSES - územní systém ekologické stability VDJ - vodojem VN - vysoké nap ětí VPS - ve řejn ě prosp ěšné stavby VTL - vysokotlaký VÚC - velký územní celek VVN - velmi vysoké nap ětí ZÚR - zásady územního rozvoje 75