Zlomila, Nevěděla Jsem, Co Se Sebou
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
——— Obsah Úvod —————— 7 RECENZOVANÁ ČÁST Lukáš Radostný Několik úvah nad teoretickým ukotvením bádání o romské hudbě —————— 11 Zuzana Jurková Přemítání o romské hudbě —————— 21 Petra Gelbart Jsou zbyteční, ale mají svoje kouzlo: „Cikán“ jako objekt od Liszta k dnešku —————— 29 Carol Silverman Music and Transnational Identity: The Life of Romani Saxophonist Yuri Yunakov —————— 59 Adriana Helbig „All Connected Through the Gypsy Part of Town“: The Gypsyfication of East European Immigrant Identity in U.S. Gypsy Punk Music —————— 85 NERECENZOVANÁ ČÁST Petra Gelbart „Vždyť ten kluk se neumí ani podepsat“: Srovnání českého a romského systému hudební výchovy —————— 105 Maria Bartz Formy a funkce hudby při pouti v Saintes-Maries-de-la-Mer —————— 113 Barbara Tiefenbacher Portrét Harriho Stojky —————— 129 Nemůžeme čekat, až budeme v kurzu Rozhovor s Delaine a Damianem Le Basovými —————— 132 Zlatica Rusová —————— 143 RECENZE/ ANOTACE/ INFORMACE —————— 165 | František Demeter ——— Úvod Vážení čtenáři, těší nás, že otvíráte druhé číslo časopisu Romano džaniben v pořadí už šestnáctého ročníku, které je tentokrát zaměřeno na hudbu a hudebnost Romů. Hudba ať už jako profesionální performance pro zábavu neromského publika, nebo jako činnost pro čistě interní potřebu ko- munity, patří k základním identifikačním prvkům mnoha romských subetnických skupin. Jako takové jí často věnují svou pozornost badatelé různých vědních disciplín a dostává se jí prostoru i v majoritních médiích. Ani časopis Romano džaniben téma hudby Romů neopomí- jí, zaměřil se na ně v celém jednom dvojčísle Romano džaniben 3-4/1997 a redakce se snaží publikovat muzikologické texty nebo otiskovat písňovou tvorbu minimálně v jednom čísle ročně. Z archivu připomeňme např. článek Christiane Fennesz-Juhasz Hudba Sintů v čísle Je- vend 2005, výběr z diplomové práce Tomáše Dočkala Hip-hop mezi Romy v čísle Jevend 2008 nebo práci pravidelné přispěvatelky na toto téma, Zuzany Jurkové, Co víme a nevíme o hudbě „našich“ Romů v čísle Ňilaj 2003. Doufáme, že články otištěné v tomto čísle pomohou dále rozkrýt některé aspekty hudby Romů a přiblíží vám několik zajímavých romských osobností. V sekci recenzovaných článků otiskujeme studii Lukáše Radostného Několik úvah nad teoretickým ukotvením bádání o romské hudbě zaměřenou na základní stavební kámen každého zkoumání – vědeckou metodologii a její vývoj s ohledem na fenomén romské hudby. Etnomuzikoložka Zuzana Jurková ve svém článku Přemítání o romské hudbě na základě osobních zkušeností z výzkumu a literatury hledá odpovědi na podstatu, význam a kontexty romské hudební kultury. Článek Petry Gelbart Jsou zbyteční, ale mají svoje kouzlo: „Cikán“ jako objekt od Liszta k dnešku nabízí sondu do muzikolo- gických textů vybraných autorů, kteří polemizují o „původnosti“ romské hudby. Článek se za- mýšlí nad tím, jakým způsobem autoři v odborných textech Romy (v opozici k dané majoritě nebo jiným menšinám) prezentují a jak tímto přispívají k vytváření obrazu Roma v předsta- vách neromské společnosti. Úvod | 7 ——————-- Posledními dvěma články v recenzované části jsou práce předních zahraničních autorek – kulturní antropoložky a folkloristky Carol Silverman a etnomuzikoložky Adriany Helbig. Vzhledem k zatím neustálenému statusu časopisu Romano džaniben a přesvědčení redakce o přínosnosti obou prací jsme se rozhodli vyhovět autorkám a otisknout jejich práce v anglic- kém originále s obsáhlými resumé v češtině. Můžete si tak přečíst případovou studii Carol Sil- verman o bulharsko-turecko-romském hudebníkovi Juri Junakovovi s názvem Music and Transnational Identity: The Life of Romani Saxophonist Yuri Yunakov a práci Adriany Helbig “All Connected Through the Gypsy Part of Town”: The Gypsyfication of East European Immigrant Identity in U.S. Gypsy Punk Music, věnovaný konceptualizaci tohoto žánru na příkladu skupi- ny Gogol Bordello. V druhé části časopisu doufáme, že vás zaujme studie Petry Gelbrat s vyčerpávajícím názvem „Vždyť ten kluk se ani neumí podepsat.“: Srovnání českého a romského systému hudební výchovy. Neméně přínosným je i článek Formy a funkce hudby při pouti v Saintes-Maries-de-la-Mer, kte- rý je překladem části diplomové práce Marie Bartz a nabízí velice vnímavou reportáž o hu- debních prezentacích v rámci pouti v jihofrancouzském Saintes-Maries-de-la-Mer. Blok pří- spěvků věnovaný hudbě a hudebnosti Romů uzavírá portrét známého rakouského hudebníka Harriho Stojky, který na základě rozhovoru s ním a s jeho paní pro Romano džaniben napsala Barbara Tiefenbacher. Ustálená rubrika výtvarného umění spolu s barevnou přílohou patří tentokrát manžel- skému páru žíjícímu v Británii – Damianu a Delain Le Basovým. V korespondenčním rozho- voru nechávají nahlédnout nejen do své tvorby, ale také do svého rodinného zázemí a do hle- dání a nacházení vlastní identity ve vztahu ke svým výtvarným dílům. Zatímco manželé Le Basovi jsou díky mezinárodním výstavám již poměrně známí nejen v uměleckých kruzích, zcela neobjevena je dosud spisovatelka Zlatica Rusová ze slovenských Kameňan. Je nám ctí, že nám do redakce zaslala své pohádky, povídky, bajky a jiná vyprávění. Výbor z jejích próz spolu s rozhovorem s autorkou otiskujeme v rámci pravidelné sekce prezentující romskou li- teraturu. Nezbývá, než popřát příjemné a inspirující čtení. redakce ——————-- 8 | Úvod Recenzovaná část | Lukáš Radostný1 ——— Několik úvah nad teoretickým ukotvením ——— bádání o romské hudbě Abstract The theoretical framework is not as much a necessary evil than rather a conditio sine qua non of any research in ethnomusicology, which Ruth M. Stone has made evident. The implicit theory of most work on Romani music in Bohemia consisted of the description and musicological analysis of some idealized “pure old song of the people”. Later on, the accent shifted to the study of individuals and communities performing or receiving music. A very widespread theoretical background, serving up to now, is the evolutionary perspective, setting up a con- trast between underdeveloped and modern (Western) music, which became opposed by diffusionism, the study of migration of music elements between cultures. Functionalism started to focus upon the role of music in social life. Twenty years after 1989 still many recent theoretical backgrounds have not found their way to Czech research on Romani music, such as theories of cognition and communication, linguistics, performation theory or gender related aspects. Special attention might be paid to links with ethnicity and identity in general. V uplynulém desetiletí se významným způsobem zvýšil počet příležitostí, při kterých se v kaž- dodenním životě setkáváme s pojmem „romská hudba“. I ti, kteří se o romskou hudební kul- turu zásadním způsobem nezajímají, se zpravidla alespoň jednou do roka v rámci televizního zpravodajství dozví, že Praha opět hostila mezinárodní festival romské hudby, popřípadě pak, že domácího houslového virtuoza a „rebela“ okouzlila romská hudba natolik, že jí neodolal 1 Mgr. Lukáš Radostný je externím doktorandem Etnologického ústavu Akademie věd ČR. E-mail: [email protected] Lukáš Radostný | Několik úvah nad teoretickým ukotvením bádání o romské hudbě | 11 ——————-- a za doprovodu neméně zdatných romských hudebníků nahrál unikátní album.2 Žánrové označení „romská hudba“ se pak stále častěji vyskytuje na programech hudebních klubů či lid- skoprávních (a jiných) hudebních festivalů, vybraných webových stránkách, popřípadě v ob- chodech s hudebními nosiči. Dokud nám je romská hudba pouze prostředkem relaxace a kulturního vyžití, zpravi- dla nás nic nenutí zamýšlet se nad obsahem tohoto pojmu, který nám připadá jasný a srozu- mitelný. To proto, že na rovině přirozeného jazyka si každý jedinec utváří vlastní „pracovní“ definice používaných pojmů právě tak, aby jevům, které jej obklopují, porozuměl. Jejich for- mování probíhá v závislosti na tom, jaké informace o tom, co je romská hudba, se k jedinci do- stanou, na jeho osobní zkušenosti a deduktivní schopnosti odvodit si obsah daného pojmu z použitých komponent, tj. pojmů Rom a hudba.3 Problém tedy nastává teprve ve chvíli, kdy se má fenomén romské hudby stát předmětem odborného pojednání. V takovém případě si již s lidovou definicí (že se jedná o „hudbu Romů“) nevystačíme, neboť mnohoznačnost takto utvořeného pojmu nám prakticky znemožňuje pro odbornou diskusi ustavit společné téma. Nejenže je třeba důkladněji vymezit předmět svého zájmu, ale současně je třeba stanovit, jaký teoretický přístup budeme považovat pro studium vybraného jevu za heuristicky nej- přínosnější. Úloha teorie v bádání o romské hudbě V následujícím textu se zaměříme právě na otázku možností teoretického ukotvení bádání o „romské hudbě“,4 a to z několika důvodů. Bez adekvátního teoretického rámce je jakékoliv vědecké poznání sociální reality vyloučeno. Způsob, jakým je studovaný jev teoreticky ucho- pen, má následně zásadní vliv na podobu získávaných poznatků. V případě, že se snažíme po- psat a vysvětlit určitý jev bez vědomého teoretického ukotvení, vystavujeme se nebezpečí, že získaná data budeme třídit a vyhodnocovat prostřednictvím nereflektované proto-teorie, což činí výsledky naší práce jen obtížně obhajitelnými. 2 K čemuž mu nelze než poblahopřát. 3 Není třeba příliš zdůrazňovat, že i tyto pojmy jsou ve vědomí jedince utvářeny obdobným způsobem. 4 Pro účely tohoto textu budu s pojmem „romská hudba“ pracovat nikoliv jako s označením konkrétního hu- debního žánru, ale budu jej chápat jako soubor rozličných, často nesourodých obsahů, kterými je tento po- jem utvářen. Je pochopitelné, že v rámci mnohých teoretických