Širopasí Blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) Chráněné Krajinné Oblasti Křivoklátsko
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Bohemia centralis, Praha, 33: 143–173, 2015 Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Sawflies (Hymenoptera: Symphyta) of the Křivoklátsko Protected Landscape Area (Central Bohemia) Karel Beneš Kreuzmannova 14, CZ – 318 00 Plzeň; e-mail: [email protected] K článku patří obrázky č. 1–2 zařazené v barevné příloze na str. 481. ▒ Abstract. A faunistic survey of sawflies (Hymenoptera: Symphyta) collected in the Křivoklátsko Protected Landscape Area, Central Bohemia is given. Altogether 199 species, classified in ten families have so far been recorded, mostly from the vicinity of the district town of Rakovník and from the area covering mostly land-cadasters of the villages of Hřebečníky and Skryje, 15–20 km south of Rakovník. The Skryje cadaster extends mostly within the borders of the most valuable parts of the PLA, covering e.g. the Týřov National Nature Reserve. Four species are classified as endangered and eight species as vulnerable. Pristiphora amphibola and Dolerus (Dolerus) etruscus) are recorded from Bohemia for the first time. ▒ Key words: Central Bohemia, Křivoklátsko Protected Landscape Area, Xyeloidea, Megalodontesoidea, Tenthredinoidea, Siricoidea, Orussoidea, faunistics, food plants Úvod Širopasí blanokřídlí představují vývojově starou skupinu blanokřídlého hmyzu, jejíž vývoj je spjat s vývojem vyšších rostlin. Nejstarší zástupci (Xyeloidea) jsou známi již z triasu, tedy období asi před 200 miliny let. V současné době je z území České republiky známo téměř 700 druhů. S výjimkou čeledi Orussidae jsou všichni zástupci tohoto podřádu fytofágní a několik druhů patří mezi významné škůdce v zemědělství a lesním hospodářství. Většinu druhů tvoří exofágové, jejichž larvy žijí volně a buď jednotlivě nebo ve skupinách konzumují listovou plochu živných rostlin, některé skupiny se ale vyvíjejí v hálkách (Euurini a j.) nebo minují v listech 143 BOHEMIA CENTRALIS 33 (Heterarthrinae, Pseudodineura) či ve stoncích (Cephidae a j.) nebo plodech (Hoplocampa), zástupci čeledi Pamphiliidae žijí v předivových vacích nebo spředených listech, Siricoidea jsou xylobionti, Orussidae jsou parazitoidi larev tesaříků a krasců. Výskyt všech druhů je těsně spjat s výskytem živných rostlin a je tudíž obrazem rozmanitosti životního prostředí. Uvedený seznam zjištěných druhů je vzhledem k časově velmi omezené době (převážně červenec – srpen) a technice sběru (smýkání, ruční sběr) velmi útržkovitý a představuje odhadem přibližně polovinu předpokládaného počtu zde se vyskytujících druhů. Publikované údaje o výskytu širopasých blanokřídlých z této oblasti prakticky chybí. Gregor et Baťa (1940–42) v prvním souborném seznamu českých druhů neuvádějí z této oblasti žádný konkrétní druh. Z oblasti CHKO Křivoklátsko neexistují, kromě několika uveřejněných prvonálezů (Gregor et Baťa 1941; Beneš 1962, 1969, 1975; Pádr 1990; Macek 2008; Macek et Kula 2014), žádné publikované údaje. O nic lépe na tom nebyly ani jiné chráněné oblasti. Teprve v posledních letech byly publikovány seznamy druhů několika chráněných oblastí (Pádr 1993; Holý et al., 2006; Macek 2009, 2012; Beneš 2013, 2015a). Charakteristika lokalit Lokality, na nichž bylo sbíráno, jsou uvedeny abecedně. Nachází se v severozápadní části CHKO Křivoklátsko. Oblast jihozápadně od Rakovníka, známá též pod názvem "Balkán", je tvořena zemědělsky obhospodařovanou, téměř bezlesou a poměrně suchou parovinou s hluboce zaříznutými údolími levobřežních přítoků Berounky. K jihu, resp. jihovýchodu či jihozápadu orientované stráně levého břehu Berounky se skalními výchozy a porosty především borovice, habru a dubu jsou sice významné jako hnízdiště výra velkého (Bubo bubo) a stanoviště ještěrky zelené (Lacerta viridis), ale z hlediska výskytu fytofágního hmyzu poměrně chudé. Niva Berounky, její pravobřežní stráně a přítoky jsou floristicky mnohem bohatší a hostí tudíž i velký počet fytofágních druhů hmyzu. Bližší charakteristiku tohoto území uvádí HŮLA (2009). Orientačně je uveden pouze čtyřmístný kód základního pole faunistického mapování (PRUNER et MÍKA 1996) bez podrobnějšího dělení, neboť prakticky všechny nálezy pocházejí z doby před vyhlášením CHKO a většinu z nich nelze již přesně lokalizovat. Hřebečníky (6048): ovocná zahrada, mezofilní louky s porosty krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), kuklíku (Geum spp.), tavolníku (Spiraea spp.), pryskyřníků (Ranunculus spp.), vrbové porosty podél Karáskova potoka (zejména Salix viminalis, S. purpurea a S. triandra) a na břehu rybníků (Salix fragilis, S. alba), lesní okraje (Salix caprea, S. aurita, S. cinerea) a paseky (Rubus spp., Betula pendula). Rakovník (5848): zahrádka, bažinatá až mezofilní louka (Carex, Juncus, Spiraea) kolem vodní nádrže Bartoňský rybník, smíšený les jižně a východně od nádrže s porosty olší (Alnus glutinosa, A. incana), vrb (Salix spp.) a osiky (Populus tremula), na sušších 144 Karel Beneš: Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko místech výše bez červený (Sambucus rubra) a na jižním svahu nad nádrží křovinatá vegetace s převládající trnkou (Prunus spinosa) a hlohem (Crataegus spp.). Skryje (6048): louky a pobřežní vegetace podél Berounky, ústí a údolí Úpořského potoka (NPR Týřov) a Skryjského potoka, smíšený les, habr (Carpinus betulus), jasan (Fraxinus excelsior), klen (Acer pseudoplatanus), v podrostu líska (Coryllus avellana) a zimolez (Lonicera xylosteum), na sušších místech ve vyšších polohách dub (Quercus robur), smrkové monokultury (Picea abies) nebo buk (Fagus sylvatica), ojediněle i jedle (Abies alba), na suťových svazích (Vosník) význačné porosty tisu (Taxus baccata). Branov, Týřovice a Zvíkovec (6048) – niva Berounky; Hracholusky (5948) – údolí Hracholuského potoka; Lašovice (5948) – údolí Rakovnického potoka; Slabce (6048) – okraj silniční komunikace. Mapa 1. Oblast CHKO Křivoklátsko, v níž se nacházejí výše uvedené lokality. Map 1. The Křivoklátsko Protected Landscape Area, harbouring study plots. U jiných ojedinělých lokalit je číslo mapového čtverce uvedeno přímo u názvu lokality. Materiál a metodika U každého druhu je uvedena lokalita a datum nálezu, počet zjištěných jedinců podle pohlaví, případně larva, hálka nebo mina. Pokud je známa, je uvedena i živná rostlina (rostliny). Celkové rozšíření je uvedeno pouze rámcově. Údaje ze společné 145 BOHEMIA CENTRALIS 33 exkurze v Rakovníku (16.v.1970) a Skryjích (17.v.1970) laskavě poskytl †Leighton H. Woolatt. Údaj LHW za nálezem znamená lgt., det. et coll. L. H. Woolatt, jehož sbírka je nyní deponována v Hope Museum, Oxford. Pokud neni uvedeno jinak, lgt., det. et coll. autor (KB). Nomenklatura a rozšíření jsou uvedeny dle TAEGER et BLANK (2011), u podčeledi Nematinae dle PROUS et al. (2014), živné rostliny dle TAEGER et al. (1998). Druhy, uvedené v Červeném seznamu (MACEK 2005) jako ohrožené, jsou označeny RL EN, znakem RL VU jsou označeny zranitelné druhy. Přehled zjištěných druhů Xyelidae Xyela julii (Brebisson, 1818) Hřebečníky, 6♀♀5♂♂, 24.iv.1959, smyk četných rojících se dospělců při úživném žíru na jehnědách břízy (Betula pendula) na okraji lesa; Rakovník, 1♀, 8.v.1958, smyk na Betula. Pinus spp. Larvy vyžírají prašníkové šištice různých druhů borovic. Palearktická oblast. Široce rozšířený a hojný druh. Pleroneura coniferarum (Hartig, 1837) RL EN Hřebečníky, zahrada, 1♀, 10.v.1958, KB, smyk na Juniperus communis; Skryje, NPR Týřov, údolí Úpořského potoka, 1♀, 17.v.1970, LHW. Abies alba, A. cephalonica. Vajíčka jsou kladena do uzavřených vrcholových pupenů, larvy vyžírají výhonky. Poznámka. Nejbližší stanoviště ojedinělých jedlí je od Hřebečník vzdáleno více než 1 km (Hracholuský potok). V NPR Týřov byly dříve jedle poměrně početné, nyní se vysazují do oplocenek. Střední a jižní Evropa. Vzhledem k odumírání jedlí ve střední Evropě vzácný druh. Pamphiliidae Cephalciinae Acantholyda hieroglyphica (Christ, 1791) Rakovník, vii.1970, larva v předivovém vaku na malém stromku borovice lesní (Pinus sylvestris) na lesní pasece (viz obr. 1 v barevné příloze na str. 481). Larvy v předivových rourkách na Pinus spp. Škůdce mladých sazenic ve školkách a nové výsadbě. Západopalearktická oblast. Cephalcia abietis (Linné, 1758) Hřebečníky, 3♂♂, 2♀♀, vii.1960, smyk na smrku Picea spp. Všude ve smrkových porostech, stejně jako následující druh hojná. Larvy pospolitě v předivových vacích; patří ke kalamitním škůdcům, někdy dochází k přemnožení a holožírům. Palearktická oblast (Evropa až Čína). 146 Karel Beneš: Širopasí blanokřídlí (Hymenoptera: Symphyta) chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Cephalcia arvensis Panzer, 1803 Hřebečníky, 1♂, 15.vii.1959, KB; Skryje, 1♀, 17.v.1970, LHW. Larvy v předivových rourkách na Picea spp., všude ve smrkových porostech. Palearktická oblast, hojnější ve vyšších polohách. Pamphiliinae Neurotoma fausta (Klug, 1808) RL VU Skryje, 1♂, 17.v.1970. Larvy v předivových vacích na Prunus armeniaca, P. spinosa.. Střední a jižní Evropa, Malá Asie. Ve střední Evropě lokálně a vzácně se vyskytující druh. Neurotoma saltuum (Linné, 1758) Hřebečníky, zahrada, vii.1968, larvy v předivovém vaku na hrušni (Pyrus comunis); Rakovník, vii.1970, larvy na hlohu (Crataegus sp.). Larvy pospolitě v předivových vacích na Crataegus spp., Prunus avium a Pyrus spp. Občas uváděn jako škůdce na hrušních (viz obr. 2 v barevné příloze na str. 481). Západopalearktická oblast. Pamphilius gyllenhali (Dahlbom, 1835) Publikovaný údaj: BENEŠ (1975): Hřebečníky, vii.1968, larvy v kornoutovitě stočených listech Salix caprea; Rakovník, vii.1971, larvy na S. caprea. Larvy ve stočených listech Salix caprea, S.