Odsun Sudetských Němců Z Politického Okresu Litoměřice 1945
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav Odsun sudetských Němců z politického okresu Litoměřice 1945-1946 (bakalářskádiplomová práce) Hynek Oberhel Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Brno 2008 Prohlašuji,že jsem bakalářskoudiplomovouprácivypracoval samostatněauvedl všechnupoužitouliteraturua prameny. 20.května2008….……………………. podpis -2 DěkujivedoucímupráceMgr.TomášiDvořákovi,PhD.zaochotnouspolupráciaza podnětnénápadya připomínky. -3 Obsah: 1.Úvod ..............................................................................................................5 2.SituacevLitoměřicíchnasklonkuválky…………………………...………..7 3.Perzekuceněmeckéhoobyvatelstvaaprvnítransporty .………………...…...8 3.1.Prvnítransporty………………………………………………………….…… 11 3.2.Srpen1945konec roku1945………….…………………………….………..17 3.3.OsidlováníněmeckýchobcíČechy………………………………….…….….19 4.Hlavní fázeodsununěmeckéhoobyvatelstva …………………………………20 4.1.Transporty…………………………………………………………..21 4.2.Vybavenídotransportu………………………………………………………22 5.Zařízenísloužícíkodsununěmeckéhoobyvatelstva ……………………...…23 5.1.InternačnístřediskoMalá pevnostTerezín………………………….……….23 5.2.SběrnéstřediskoLitoměřice …………………………………………….…25 5.3.InternačnístřediskoLovosice …………………………………….............….25 5.4.InternačnístřediskoPolepy……………………………………………..… 27 5.5.InternačnístřediskoRoudnice nadLabem ………………………………... 28 6.Konfiskace ……………………………………………………………………..29 7.Specialisté ……………………………………………………………………...30 8.Antifašisté ……………………………………………………………………..31 9.Poskončeníhlavnífázeodsunu ………………………………………………..32 10.Závěr ………………………………………………………………………….33 Seznam zkratek ………………………………………………………….............35 Literatura ………………………………………………………………………...36 Prameny ……………………………………………………………………….37 Přílohy …………………………………………………………………………….38 -4 Úvod: Odsun sudetských Němců zČeskoslovenska je jedno zezásadních témat českých národních dějin 20.století, které bylo navíc po dlouhou dobu tabuizováno. Odchodem téměř tří milionůlidí zanikla specifická sudetoněmecká kultura,která nejenvpohraničí byla hluboce zakořeněna téměř posedm století. Vzhledem kudálostem 2.světové války již nebylovosvobozenémČeskoslovenskuproNěmce místoa jejichdalší setrvání zde bylo nežádoucí. Odsun Němců zvýchodních území, pravděpodobně nejrozsáhlejší přesun obyvatelstva od dob velkého stěhování národů, byl poznamenán četnými osobními tragédiemi ze strany Němců, ale i velkým pocitem zadostiučinění ze strany českéhonároda. Tatopráce byměla sloužit khlubšímupochopení dané problematikyna regionální úrovni,zasazené doobecnéhokontextudějinnýchudálostí.Vtomtopřípadě na území politickéhookresuLitoměřice.Buduse snažit zachytit místní specifika, a tovčem byl odsun sudetských Němců z této oblasti odlišný od zbytku tehdejší ČSR. Svoji práci bych chtěl zaměřit především na dvě témata, jednak na období léta 1945 a prvních transportůněmeckéhoobyvatelstva dosovětské zónya zadruhé na hlavní fázi odsunu vroce 1946. Dále bychse chtěl věnovat dílčím tématům,jakojsouněmečtí antifašisté, průmysloví specialisté, konfiskace německého majetku a osidlování původně německýchobcínově příchozímčeskýmobyvatelstvem. Litoměřickýokres nepatří mezi příhraniční oblasti a po Mnichovské konferenci byl rozdělen na německou a českou část, přirozenou hranicí se stala řeka Labe a na Lovosickuúpatí kopcůČeskéhostředohoří.Codoetnickéhorozdělení byl okres velice různorodý. Ve větších městech jako Litoměřice, Lovosice a Úštěk žilo více Němců,horské oblasti Třebušínska,Sebuzínska a vůbec celý úštěcký soudní okres byly ryze německé,ale zemědělské oblasti vnížinácha podél Labe již byly smíšené a obce na jihuokresuuž bylyryze české.Poválce bylyLitoměřice také významné vtom, že zde měl sídlooblastní zmocněnec,kterýdohlížel na odsunNěmcůz celé Ústecké oblasti (okresy Chomutov, Most, Teplice, Bílina, Duchcov, Ústí nad Labem a Děčín). Vedoucímúřadovnybyl tajemníkSlavík. 1 Vroce 1938 žilo dle odhadu vLitoměřicích 22500 osob. Z toho 9520 Čechů (42,3%) a 12300Němců(54,8%),těsně poosvobození města tobyloasi 2500Čechůa 1 SOkA Lovosice, ONV Litoměřice 1945-1960. Korespondence-odsun 1946. inv.č.197, karton 259. -5 asi 16000 Němců. Vcelém okresu pak vprosinci 1945, to už se část obyvatelstva obměnila,žiloasi 77387osob ztoho54067Čechůa 23010Němcůs potravinovými lístkyproNěmce. 2 Literatura kodsunu Němců zČeskoslovenska je poměrně bohatá, jedná se především opráce Tomáše Staňka.Dále tojsou práce Jaroslava Kučery a Jana Křena. Významné studie napsal též švýcarský historik Adrian von Arburg. Zhlediska historické přítomnosti Němců vČechách a jejich následného odsunu jsou zde práce Milana Sládka. Na regionální úrovni se danou problematikou zabývá Zdeněk Radvanovský pro oblast Ústí nad Labem a pro jižní Moravu je to Martin Markel. V případě Litoměřicka tojsouMiroslava Benešová,VojtěchBlodiga MarekPoloncarz, tisevšakzabývají předevšímsituací vinternačnímstřediskuTerezín. Prameny sekterými jsem pracoval, jsou uloženy ve Státním okresním archivu Litoměřice se sídlem vLovosicích(dále jenSOkA Lovosice).Většinu údajůjsem čerpal z fonduOkresní národní výbor Litoměřice 19451960,dále tobylyfondyjednotlivých internačních a sběrných středisek, která se nacházela na území litoměřického okresu. Dílčí informace jsem pak nalezl ve fondu Městského národního výboru Litoměřice 19451960, další informace především kdobě bezprostředně po osvobození města je možné nalézt vkronikách měst Litoměřice a Lovosice a vdochovaných regionálních periodikách. *** Předseda vládyZdeněkFierlinger na schůzi sociálně demokratické stranyvPraze na Vinohradech dne 10.července 1945 prohlásil: „ Dnes již odjíždějí pravidelné vlaky do sovětského okupačního pásma v Německu. Města jako Litoměřice, Ústí nad Labem, nemluvěoBrnu, Jihlavě aZnojmu, jsouopětčeská.“ 3 OdsunsudetskýchNěmcůzČSR byl výsledkem zahraniční a vnitrostátní politikypo druhé světové válce. Od různých návrhů na částečný odsun súzemními ústupky se přešlokplánuna úplný odchodvšechpříslušníkůněmecké národnosti. Zdůvodněnbyl nutností odstranit dobudoucna možné ložiskonovéhoválečnéhokonfliktuvEvropě a 2SOkA Lovosice, Inventář ONV Litoměřice 1945-1960. str.2. 3 SOkA Lovosice, MNV Litoměřice 1945-1960. Kniha zápisů rady MNV 30.5.-20.12.1945. inv.č.175, karton 2. -6 ve své době sním téměř bez výjimky souhlasila česká část obyvatelstva. 4 Než se seznámíme s podobouodsunuNěmcůzLitoměřicka,nastíníme si situaci,která vládla vregionunasklonkuválky. 2.Situace v Litoměřicích na sklonku války: Pod vlivem událostí konce dubna a počátku května 1945, kdy bylo osvobození litoměřického okresu na spadnutí se vnedaleké obci Žitenice dne 27.dubna utvořil Okresní národní výbor a byl vypracován plán na převzetí města a následně celého okresu. 5 Dne 4.května obsazují jednotkySS-Nachrichtenschule hranice mezi Protektorátem a Sudety.Dne 5.května odpoledne vdůsledkupražskýchudálostí odjíždí předseda ONV na hranice navázat styky sMNV okolníchměst a obcí.Dne 6.května ve městě vzniká RG,která obchází město.Německá posádka se z počátku chová klidně, teprve později do města přijíždí pancéřová brigáda, která obsazuje pevnostní zákopy a kulometná hnízda.Zdá se,že Litoměřice se mají stát opěrným bodem,ale pancéřová brigáda náhle dostává rozkaz kpřesunu do Prahy. Dne 8.května je ONV přemístěn do Litoměřic, Mostecká uliceč.8a pod vedením V.Rochovského,ing.J.Homolkya majora J.Škobise je vbudově Landratu vedeno vyjednávání o kapitulaci. Odtud pak s bílým praporem vyjednavači odcházejí kvelitelství městské posádky SS. Jednání probíhalo vnoci a9.května v00:3O hod.bylodosaženodohody vtom smyslu,že německá posádka do 24 hodin opustí město a to bez boje. Ve O3:30 hod. německá posádka pod vedením majora Schneidera opouští město, dle dohody. Zbytek dne se RG snaží sřadou dobrovolníků zajistit ve městě pořádek, ten se nakonec podaří zajistit s příchodem sovětských jednotek pod velením majora F.N.Ševludčenka 10.května. 6 Téhož dne je vLitoměřicích opět oficiálně zahájena činnost posádkového velitelství. Dobrovolné vojsko složené především zobčanů města Roudnice nad Labem pod velením majora Slípky a oddíly Rudé armády se rozjíždějí po kraji, aby odzbrojili poslední skupiny prchajících německých skupin. Vtéto době bylo naLitoměřicku zabito 483 osob, většinouněmeckénárodnosti. 4 Václav Kural, Místo společenství-konflikt! Češi a Němci ve Velkoněmecké říši a cesta k odsunu (1938-1945). Praha 1994. str.5. 5 Svobodný Máchův kraj z 3.května 1946. 6 Kolektiv autorů: Dějiny města Litoměřice. Litoměřice 1997. str.330. -7 Zvláštní roli vdobě osvobozování představujíokolní koncentrační tábory. Vězni z podzemní továrnyRichard,ponecháni ve zbědovaném stavuna pospas svémuosudu, se rozprchli po městě, drancovali a snažili se svým způsobem o svoji záchranu. Ve stejné době je otevřeni koncentrační tábor Terezín,vězni se poddojmyze znovunabyté svobody snaží rozprchnout, ale je jim vtom zabráněno, aby se nešířila tyfová nákaza jejímž ohniskem byla Malá pevnost vTerezíně a která zde propukla vposledníchdnech války. 7 Následující dny již probíhají bez větších potíží. ONV a MNV pracují na rychlém zajištěnímíruveměstě.Civilníobyvatelstvovelkouměrouspolupracuje s dobrovolníky, československými vojáky, jakož i s příslušníky Rudé armády na zvládnutí všech připravenýchdispozic.Němci musí nosit bílé páskyna rukách,na jejichdomechmusí být vyvěšeny bílé prapory. Na mnohých domech, do kterých se začíná vracet české obyvatelstvo, které odtud zrůzných důvodů odešlo vroce 1938, vlají státní vlajky. Regionální novinytehdynapsaly:…vlají vlajky československé jakosymbol vrácení se našehopohraničí dosvazkuČeskoslovenské republiky, i jakosymbol naší svobody,která vbratrském svazkuse SSSR