Jen Jeden Knoflík, a to Volume
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Joe Dart JEN JEDEN KNOFLÍK, A TO VOLUME Music Mann v lednu na letošním hudebním veletrhu NAMM oznámil, že novým přírůstkem v jejich řadě modelů baskytar Artist Series bude „podepsaná“ baskytara Joea Darta z Vulfpeck. Joeovi se tak splnil sen, o kterém se zmínil v rozhovoru, jenž jsme po Skypu vedli na konci loňského roku, když byl ve Skotsku. Joe se kromě toho může radovat i z toho, že jsou na něj více než hodní i lidé z Markbassu. okud jste neslyšeli o kapele Vulfpeck, Joey Dosik je jeden ze členů Vulfpecku, že? když se na to zpětně dívám, bylo to jen dob- je třeba to napravit, jinak se totiž při- Ano, ale má také svoji sólovou kariéru. Právě ře, že jsem nehrál na basu pro začátečníky Ppravujete o spoustu zábavy. Nejde jen vydal své první plnohodnotné album, které s krátkou menzurou, že to nebyla basa, na o tu chytlavou „groovy“ muziku, na které se jmenuje Inside Voice. Požádal mne, abych kterou je jednoduché hrát. Myslím, že mi to má Joe Dart obrovský podíl, ale i o poznání, hrál s jeho kapelou. Měl jsem z toho radost. pomohlo dostat sílu do prstů a do rukou už s jakou lehkostí a s jak málo prostředky, tak- Bylo to dobře načasované. Jeho turné zača- od raného věku. řka na koleně, lze produkovat kvalitní alba lo právě poté, co skončilo turné Vulfpecku a připoutat fanoušky k YouTube lo-fi videi v USA. Ale dnes hraješ na basu s kratší menzurou, z nahrávání muziky v obývácích. jak je vidět na videích Vulfpecku… Hrál jsi někdy v České republice? Ano, trochu. Vezmu to popořadě. Moje dru- Co tě přivedlo do Skotska? Nikdy. Moc rád bych u vás hrál. Miluju há byl Fender Jazz Bass, na který dodnes Jeli jsme s Joeyem Dosikem třítýdenní Prahu, strávil jsem tam pár dní, když jsem hraji. Bílý mexický Jazz Bass z roku 1999, turné po Evropě. Bylo to úžasné. Začali cestoval po Evropě. A Češi mi přijdou hodně nic drahého. Dostal jsem jej ke svým třinác- jsme v Berlíně, byli jsme v Curychu, Paříži, v pohodě, včetně mého nového kamaráda tým narozeninám. A teprve až nyní hraji na Kodani, v Dublinu, Londýně… Projezdili Tomáše. Vulfpeck nikdy nehráli tak daleko na některé jiné baskytary. Když Jack Stratton jsme všechno. A mimochodem řidič, který východě, nejdále jsme byli v Berlíně. založil Vulfpeck, začali jsme nahrávat ve nás vozil po Evropě, je z Prahy, skvělý parťák studiu v naší škole a v našich obývácích. Jack Tomáš z agentury Nomads of Prague. Teď Praha o mnoho dál na východ není… má pět nebo šest baskytar, které jsou všech- jsem si dal pauzu a jsem se svou přítelkyní Já vím, je to kousek. ny opravdu legrační. Jedna je malý Fender v Glasgow ve Skotsku. P-Bass Junior, vyrobený pro děti. Není to Pokud vím, tak jsi začal hrát na basu, když jen krátká menzura, ale extra krátká. Na něj ti bylo osm roků. Jaká byla tvoje první hraju v několika písních Vulfpecku, myslím, MARTIN FILIP Vždy nadšený z harampádí ve zkušebnách. Baskytarista baskytara? že ve Wait for The Moment a My First Car. amatér. Fanda nášlapných zařízení používaných v čase Byl to levný Samick. Velmi levná, a ne moc míru. Táta. Pracuje jako editor MF DNES. Jo, viděl jsem ji v některých videích… Věří, že rock ‘n’ roll neumře. dobře nastavená baskytara. Struny byly hroz- ně vysoko nad hmatníkem a basa mi jako Ano, poznáš ji tak, že je to malá basa osmiletému klukovi připadala obrovská. Ale s velikánskou hlavou. A pak hraju na další 30 Muzikus Srpen 2019 TEXT MARTIN FILIP FOTO PROMO A ARCHIV Jackovy basy. Jedna z nich je P-Bass založená na baskytaře Pina Palladina. Je to vlast- ně Squier, ale jmenuje se to Clasic Vibes a je to levná varianta modelu signovaného Pinem Palladinem. Někdy hraju na Music Many Sting Raye a Sterlingy. A můj poslední přírůstek je moje vlastní „custom“ baskyta- ra od Music Mana, která je postavená na základech basy Sterling Sting Ray. Snažím se firmu přesvědčit, aby jich vyrobili o tro- chu víc, aby z toho vznikl model Joe Dart Signature. Miluju tu basu, je opravdu zábava na ni hrát. Potřebuje baskytarista dražší nástroj, nebo je možné dělat muziku i s běžnou basou třeba od Squieru? Nepotřebuješ luxusní basu, abys zněl dobře. Ale potřebuješ, aby pasovala k tvé osobnos- ti. Mně někdy sedí i Squier, protože je velmi osekaný, odstrojený. Takové nástroje mám rád. A právě můj Music Man je úplně od- strojená basa. Nemá nic. Doslovně jen jeden knoflík, a to Volume. Je to pasivní čtyřstrun- ná baskytara, vyrobená ze dřeva, bez ná- těru, s přišroubovaným krkem, s hlazenými strunami. A to miluju. Nepotřebuji všelijaké možnosti nastavení, nehraju na pěti- nebo šestistrunky, málokdy hraji na aktivní basy. Nehraji si moc s nastavením clony. Mám rád hraní na jednoduchou basu přes jednoduchý lampový zesilovač s pár knoflíky. A podob- né to je i ve studiu. Tam jde všechno přímo, zapojím kabel do předzesilovače, a to je všechno. Jack Stratton je skvělý zvukař, je tam měli Markbass, a to byly chvíle, kdy ale nepřidávají příliš charakteru, nedělají skvělý v míchání, vždycky namíchá basu tak, jsem opravdu miloval tón a ten tlak. Začal zvuk příliš „fuzzy“ nebo špinavý. Nebo příliš že zní skvěle. jsem se zajímat, co je to ten Markbass. moderní. Je to pěkný teplý transparentní A myslím, že mě lidé z Markbassu viděli ně- zvuk. Používám jejich lampové aparáty, ale To jsme s dostali k aparátům, na jaký zesi- kde hrát s jejich zesilovačem, dostali se ke míchám mezi nastavením tube a solid state. lovač hraješ? mně a řekli: Hele líbí se nám, co děláš, chtěl Markbassy mají knoflík, kterým můžeš mí- Hraju na aparáty Markbass. Když jsme začali bys patřit mezi umělce Markbassu? A já jen: chat mezi těmito dvěma charaktery, a já svůj jezdit na turné s Vulfpeckem, pronajímali Jé, to je sen, vždyť je to můj oblíbený zvuk! zvuk nastavuji přesně doprostřed. Výhodou jsme si na různých místech různé vybavení. Oni na to: Pošleme ti cokoliv, co budeš jejich aparátů také je, že jsou velmi lehké. Já jsem vlastnil jen malý aparát na cvičení. chtít, abys to mohl otestovat. A já jsem se Hodně koncertů bylo vybavených Ampegy definitivně zamiloval do aparátů Markbass. A který Markbass konkrétně používáš? nebo Aquillary, které byly skvělé, ale párkrát Jsou velmi transparentní, teplé, „punchy“, Lampovou hlavu Little Mark 800 a bednu 104HR se čtyřmi desetipalcovými reproduk- tory. Ale myslím, že začnu používat osm desítek, protože budeme hrát větší koncerty a potřebuji trochu více prostoru, aby to tro- chu více tlačilo vzduch. Co ještě patří do tvého vybavení? Také hraji přes malý lampový předzesilo- vač a DI box od společnosti Noble ze San Francisca. Tvůj zvuk je opravdu vintage, proč máš rád zrovna takový? Protože skoro všichni mí oblíbení baskyta- risté, od kterých jsem se učil, hráli v še- desátých a sedmdesátých letech. Miluju hráče, jako jsou James Jamerosn, Verdine White z Earth, Wind and Fire, Rocco Prestia z Tower of Power, Larry Graham a později Pino Palladino, Flea… Všichni tihle děla- li hudbu v době rozkvětu Fenderu, Music Mana, Ampegu, kteří v šedesátých a sedm- desátých letech definovali zvuk, kterému Srpen 2019 Muzikus 31 Pokud vím, všichni jste studovali stejnou školu. Vyrostli jsme každý na jiném místě, od New Yorku přes Chicago po L. A., ale všichni jsme se potkali na University of Michigan – School of Music, Theatre & Dance. To je skvělá škola a tradiční univerzitní město, které má zároveň úžasnou hudební scénu. Uvažoval jsem, že bych šel studovat na Berklee College of Music nebo na nějakou ji- nou slavnější hudební školu, ale koneckonců, můj domovský stát Michigan má také skvě- lou hudební školu. Svou roli sehrálo i ob- rovské štěstí, protože jsem přišel na školu přesně v té době, kdy tam byla kupa dobrých muzikantů. Jack Stratton je o pár let starší než já, Theo je o pár let starší než Jack, ale stalo se, že všichni byli na stejné škole ve stejném čase. Kdybych šel studovat o pět let dříve nebo později, stále by se mi dostalo skvělého vzdělání, ale neskončil bych v ka- pele, jako je tato. Věřím, že to jsou unikátní lidé, které bych jinde nepotkal. Co z tebe udělalo tak skvělého „groovující- ho“ baskytaristu? Byla to škola, nebo tvoje tvrdá práce doma? Jé, díky moc. Myslím, že to bylo trochu od obojího. Měl jsem štěstí, že jsem měl doma velmi skvělou hudební výchovu. Můj děda z máminy strany byl profesionální muzikant. Byl to velmi známý a úžasný houslista Will Baker, který v 60., 70. a 80. letech praco- val jako studiový muzikant v L. A. A můj nyní říkáme vintage baskytara. Anebo ten basa i klávesy. Zpěvák je ve stejné místnosti, táta hrál v kapele po celou dobu svých stu- zvuk napodobili vlastním způsobem, jako nikdo nepoužívá sluchátka… Je to oprav- dií, neskončil sice jako profesionál, ale byl třeba Pino Palladino. Myslím, že Pino hodně du jen jako jamování v místnosti, čtyři nebo to vždy zpěvák, kytarista a milovník hudby. zní, jako kdyby ses vrátil nazpět v čase. Já pět lidí jamuje a někdo to snímá kamerou Rodiče mne a moje sourozence vedli k tomu, jsem nikdy moc nepropadl modernímu zvuku, v iPhonu. A máme to štěstí, že Jack Stratton abychom se hudbě věnovali. A profesionál- i když obdivuji hráče, jako je Markus Miller je čaroděj v mixování, který z tohohle zá- ní dráhu muzikanta považovali za dobrou nebo Flea. Zvuk, který opravdu miluji, je kladního nastavení udělá na nahrávce něco volbu kariéry, neodrazovali nás od toho. vintage, old schoolová baskytara, old scho- úžasného. Doma jsme poslouchali spoustu dobré mu- olový lampový aparát a teplý zvuk nahráva- ziky, rodiče milovali soul a funk.