Transformace Regionu Po Roce 1989 Na Příkladu SO ORP Frýdlant Nad Ostravicí Se Zaměřením Na Obyvatelstvo a Osídlení

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení

Bakalářská práce

Petr Závodný

Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Brno 2016

Bibliografický záznam

Autor: Petr Závodný Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Název práce: Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Geografie Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Akademický rok: 2015/2016 Počet stran: 61+8 Klíčová slova: Transformace; Region; SO ORP Frýdlant nad Ostravicí; Obyvatelstvo; Osídlení; Migrace; Vyjížďka; Dojížďka; Suburbanizace

Bibliographic Entry

Author: Petr Závodný Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title of Thesis: The transforamtion of the region after 1989 using the example of microregion Frýdlant nad Ostravicí with a focus on Population nad Settlements Degree Programme: Geography and cartography Field of Study: Geography Supervisor: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Academic Year: 2015/2016 Number of Pages: 61+8 Keywords: Transformation; Region; SO ORP Frýdlant nad Ostravicí; Population; Settlement; Migration; Deparature; Commutation; Suburbanisation

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá transformací regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Zaměřuje se zejména na obyvatelstvo a osídlení. Po úvodní charakteristice hodnotí aktuální socioekonomickou situaci oblasti, která se následně projevuje ve vybraných demografických ukazatelích a procesech, například pohybem za prací a do škol, migrací, suburbanizací a bytovou politikou v oblasti. Hlavními zdroji dat byla sčítání lidu, domů a bytů, a také další publikace zejména ČSÚ. Tyto informace jsme se snažili vyjádřit pomocí tabulek, grafů, kartogramů, leteckých snímků a fotografií. Osobně jsem každou obec navštívil, u vybraných provedl řízené rozhovory s představiteli obcí. V závěru jsem se pokusil o predikci do budoucna.

Abstract This bachelor thesis deals with the transformation of the region after the year of 1989, using the example of SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. It is focused particularly at the population and settlement. After the initial characteristic it assess actual socio-economic situation in examined area. The socio-economic situation is demonstrated with representative demographic indicators and processes such as movement for work and school, migration, suburbanization and residential politic in the region. Primary sources of data were census and house census and other publications, especially CZSO. We tried to formulate gained information by tables, charts, cartograms, aerial photos and pictures. We visited each locality personally and made controlled interviews with their representatives in selected villages. In conclusion, I tried to make a prediction for the future.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Student: Petr Závodný Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Geografie

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:

Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení

The transformation of the region after 1989 using the example of microregion Frýdlant nad Ostravicí with a focus on Population and Settlements

Zásady pro vypracování:

1. Úvod 2. Cíle a metodika práce, zdroje a použité výzkumné metody (data ze sčítání obyvatel, osobní rozhovor s představiteli vybraných obcí, porovnání současných leteckých snímků s historickými) 3. Rešerše literatury, teoretické zarámování 4. Vymezení území a stručná charakteristika jednotlivých obcí 5. Historický vývoj (do 1989) 6. Aktuální socioekonomická situace (se zaměřením na útlum průmyslu a rozvoj služeb) 7. Vývoj obyvatelstva a osídlení (vybrané demografické ukazatele – počet, rozmístění, struktura; procesy – např. suburbanizace, pohyb za prací, migrace) 8. Závěr a predikce do budoucnosti Rozsah grafických prací: podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy: cca 30-40 stran

Seznam odborné literatury:

WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, L, DAMBORSKÝ, M., BLAŽEK, J, a kol. (2008): Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Linde, Praha 475 s. ISBN 80-7201-699-0. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Vyd. 145. Ostrava: Ostravská univezita, 179 s. ISBN 80-7042-830-9. HAVRLANT, J. (2000): Beskydy - Transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. 128. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 126 s. ISBN 80-7042- 793-0. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 147 s. ISBN 80-86746- 02-X HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. PETER, D. (2013): Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí. Olomouc, 92 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Miloslav Šerý. HNILIČKA, P. (2005): Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era vydavatelství. 212 s. ISBN 978-80-7294-592-4

Jazyk závěrečné práce: čeština

Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Podpis vedoucího práce: ......

Datum zadání bakalářské práce: listopad 2015 Datum odevzdání bakalářské práce: do 12. května 2016

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědom(a), že zadání práce je závazné.

Převzal(a): ...... dne ...... Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a rady při vypracování této práce. Také bych rád poděkoval představitelům vybraných obcí, kteří se mnou spolupracovali při rozhovorech.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Jeřábka, Ph.D. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

V Brně, 10. 5. 2016

Jméno Příjmení OBSAH

1 ÚVOD ...... 9

2 CÍLE A METODIKA PRÁCE ...... 10

3 REŠERŠE LITERATURY ...... 13

3.1 Teoretické zarámování ...... 14

4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ ...... 16

5 HISTORICKÝ VÝVOJ ...... 19

5.1 Charakteristika jednotlivých obcí ...... 21

6 AKTUÁLNÍ SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE ...... 24

7 VÝVOJ OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ ...... 30

7.1 Počet obyvatel ...... 30

7.2 Přirozený pohyb a migrace obyvatelstva ...... 32

7.3 Struktura obyvatelstva ...... 33

8 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ A DO ŠKOL ...... 35

8.1 Vyjížďka za prací a do škol...... 35

8.2 Denní vyjížďka ...... 36

8.3 Intenzita vyjížďky ...... 37

8.4 Směr vyjížďky ...... 41

8.5 Dojížďka...... 44

9 SUBURBANIZACE A BYTOVÁ POLITIKA ...... 46

9.1 Počet domů a bytů ...... 46

9.2 Neobydlené byty ...... 50

9.3 Období výstavby ...... 52

10 ROZHOVORY S PŘEDSTAVITELI VYBRANÝCH OBCÍ ...... 54

11 ZÁVĚR ...... 57

12 ZDROJE ...... 58

13 SEZNAM ZKRATEK ...... 61

14 PŘÍLOHY ...... 62

1 ÚVOD Tématem bakalářské práce je transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení. Samozřejmě jsme nemohli zcela opomenout období před rokem 1989, které se v některých aspektech projevuje i dnes. Naše zájmové území stejně jako zbytek Česka po roce 1989 prošlo četnými změnami, a to v oblasti politické, sociální a ekonomické. Právě sociálním změnám ve struktuře obyvatelstva a osídlení se budeme věnovat v této práci nejvíce prostoru. Neméně důležitá ekonomická transformace se na našem území projevila například útlumem průmyslu a rozvojem cestovního ruchu a služeb. Tato cesta však nebyla jednoduchá, jelikož docházelo k převodu majetku do soukromých rukou (subjektů). Toto směřování od dříve prosazovaného centrálně plánovaného hospodářství region významně ovlivnilo. Výběr území pro téma bakalářské práce byl jednoznačný, protože se jedná o oblast, která si prošla od roku 1989 velkým množstvím změn. Mezi jednotlivými obcemi se dají očekávat významné rozdíly, i díky členitosti území. Toto území můžeme označit v rámci Česka za periferní, jelikož se nachází na východním okraji našeho státu, při hranicích se Slovenskem. Vznik hranic po rozdělení Československa a posléze opětovné zrušení těchto hranic díky zapojení do Schengenského prostoru také naznačuje možný vývoj v zájmovém území. Stěžejními daty pro práci jsou vybrané demografické údaje a následně procesy, které se projevují v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, formují jeho současnou tvář a zřejmě se budou projevovat i do budoucna. Mezi vybrané demografické údaje patří například počet obyvatel, přirozený přírůstek, věkové složení, počty ekonomicky aktivních osob a studentů. V našem zájmovém území probíhá velké množství procesů ovlivňující obyvatelstvo a osídlení, jako stěžejní pro tuto práci se však jeví proces suburbanizace, vyjížďka a dojížďka za prací a do škol a v neposlední řadě migrace.

2 CÍLE A METODIKA PRÁCE Cíle práce Záměrem práce je shrnout dostupné informace o transformaci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí po roce 1989 se zaměřením na obyvatelstvo a sídla. Zabývá se zejména aktuální socioekonomickou situací oblasti a následně vývojem obyvatelstva a osídlení od roku 1989. Hlavními tématy jsou vybrané demografické ukazatele a procesy. Díky transformaci, která v našem zájmovém území proběhla, můžeme některé jevy charakterizovat a předpovídat jejich vývoj do budoucnosti. I přes poměrně malý počet obcí můžeme očekávat významné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Jednotlivé obce se totiž svým charakterem výrazně liší. To se pokusíme zachytit například počtem obyvatel a vývojem jejich počtu po roce 1989. Pochopení transformačních procesů pouze ze statistických dat není jednoduché ani přes dobrou znalost území a další terénní průzkum, proto bylo přistoupeno k rozhovorům s představiteli vybraných obcí. Cílem těchto řízených rozhovorů bylo přiblížení resp. získání informací z reálného života obce a osvětlení některých změn ve statistických údajích. Jako základní výzkumné otázky si můžeme stanovit například: ➢ Jak se vyvíjel počet obyvatel v jednotlivých obcích? Co tento vývoj ovlivnilo? ➢ Jak se vyvíjel počet vyjíždějících a hlavní směry vyjížďky v letech 2001 a 2011? ➢ Změnila se intenzita vyjížďky mezi roky 2001 a 2011? ➢ Jak se vyvíjel počet domů a bytů? ➢ Změnil se podíl neobydlených bytů? Důvod neobydlenosti? Výzkumné metody Při vypracování této práce jsme využili kombinaci obecného přístupu a empirického výzkumu. V metodice práce nahlížíme na níže zkoumaná témata čistě teoreticky, bez konkrétních dat o zájmovém území. Empirické metody se pak opírají o konkrétní data, které byla z velké části zjištěna ze sčítání lidu, domů a bytů, nebo publikací zabývajících se Moravskoslezským krajem. Zpracováním těchto informací jsme se snažili dopracovat ke konkrétním poznatkům. Informace o zájmovém území a jeho historii byly zjištěny z kombinace webových stránek a regionální literatury. Techniku sběru dat můžeme podle jejich získávání rozdělit do dvou skupin, na primární a sekundární data. Primárními daty jsou přímo získávané informace, hlavním zdrojem takových dat je pozorování zájmové oblasti. Z toho důvodu jsme každou obec navštívili, některé opakovaně. Z pozorování bylo pořízeno množství fotografií, vybrané se nacházejí v příloze této bakalářské práce (příloha 1 až 10). Toto území a jeho vývoj je nám dobře známé, i protože se v této oblasti autor práce narodil a prožil tam velkou část svého života. Dalším možností pro získání primárních dat jsou řízené rozhovory s představiteli tří vybraných obcí, viz kapitola 10. Získáváním sekundárních dat (údaje ze sčítání, databází, publikací a ortofoto map) se budeme zabývat v podkapitole v metodice práce.

Metodika práce Výzkumným regionem v této práci nám bude území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, jeho obyvatelstvo a procesy, jež se zde odehrávají s důrazem na vývoj po roce 1989. S obyvatelstvem souvisí bytový fond. Ve dvou úvodních kapitolách se tato práce bude zabývat vymezením území, jeho charakteristikou a historickým vývojem, ten bude zmíněn jak za celé území, tak za jednotlivé obce. Jako zdroj základních údajů poslouží ČSÚ, ty však budou doplněny o množství literatury a různých internetových zdrojů. Z literatury se jedná o diplomovou práci, která se zabývá územní identitou obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (PETER, 2013) a co se týče historického vývoje, zde byl nejvýznamnějším autorem knih Jan Al Saheb, který ze zájmového území pochází. Z internetových zdrojů byl využit dokument Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje vydán MSK (2015), jako územně plánovací dokumentace. Při charakteristice jednotlivých obcí, bylo u většiny z nich využito jejich internetových stránek. Charakteristika území byla doplněna o informace z různých mapových zdrojů, například obecně zeměpisná mapa, půdní mapa, a pod… Při hodnocení aktuální socioekonomické budeme vycházet z údajů ČSÚ, a to ze sčítání osob, domů a bytů 2011 (dále jen SLDB) a veřejné databáze, ta nám poskytne údaje o rozloze obcí a vybraných druhů pozemků (absolutní čísla budou přepočítání na relativní podíl z celkové rozlohy), dále podíl nezaměstnaných osob. Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, konstruovanou na základě počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na pracovištích Úřadu práce ČR. (MPSV, 2013) Důležitým dokumentem příloha č. 1 – Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP, tato příloha je součástí výše zmíněné Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje (2015). Počty zaměstnaných v jednotlivých odvětvích získáme výpočtem z dat ze SLDB 2011. Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsme sledovali nejen po roce 1989, ale i ve dřívějších „zlomových“ vybraných sčítání (1869, 1921, 1930, 1950). Počet obyvatel pro jednotlivé roky jsme začali sledovat až od roku 1991. Respektovali jsme administrativní změny, konkrétně v roce 1989 patřilo území obcí Janovice, Malenovice, Metylovice, Pržno a Pstruží pod město Frýdlant nad Ostravicí. Obec Janovice se osamostatnila v roce 1990 a zbylé obce až v roce 1991. Data pro roky 1869, 1921, 1930 a 1950 byla zjištěna z historického lexikonu obcí, další a detailnější informace pochází z databáze demografických údajů za obce ČR. Celkový počet obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (podkapitola 7.1) je výsledkem migračním a přirozeným přírůstkem (podkapitola 7.2). Ten je vypočten z celkového počtu přistěhovalých a vystěhovalých resp. narozených a zemřelých.

Index stáří je konstruován jako poměr počtu obyvatel ve věku 65 a více let k počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let (celkový počet obyvatel bez „nezjištěno“). Celková hodnota indexu stáří dosáhla v České republice podle posledního SLDB hodnoty 110, což znamená, že na 110 osob starších 65 let připadalo 100 osob ve věku 0 – 14 let. (ČSÚ, 2009). Index ekonomického zatížení vypovídá o poměru počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Speciálně v tomto případě vyjadřuje, kolik dětí ve věku 0 – 14 let a osob ve věku 65 a více let připadá na 100 osob ve věku 15 – 64 let.

V souvislosti se způsobem výpočtu tohoto ukazatele můžeme konstatovat, že čím menší je výsledná hodnota indexu, tím příznivější je poměr mezi ekonomicky neaktivní a aktivní složkou obyvatel z pohledu věkové struktury obyvatel. (ČSÚ, 2016) Pro kapitolu pohyb obyvatelstva byly stěžejní data ze sčítání osob, domů a bytů. SLDB 2001 proběhlo k 1. 3. 2001. Data o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a škol pocházejí z publikace vydané v roce 2003. Problémem těchto dat je, že v té době neexistovaly SO ORP, takže musíme data za správní obvody dopočítat, sečtením hodnot jednotlivých obcí. SLBD 2011 poskytuje údaje k 26. 3. 2011, výhodu tohoto sčítání je existence správních jednotek tak jak je známe dnes. Jelikož předpokládáme převahu vyjížďky nad dojížďkou, budeme se tedy věnovat převážně vyjížďce. Prvním ukazatelem, který si pro podpoření tohoto tvrzení vypočteme, bude saldo pohybu, ten vyjadřuje rozdíl mezi počtem vyjíždějících a dojíždějících osob. Hlavním druhem vyjížďky je denní vyjížďka, takže se zaměříme na její podíl na celkově vyjíždějících. Intenzitu vyjížďky vypočteme zvlášť pro skupinu ekonomicky aktivních a studentů, mezi studenty řadíme osoby navštěvující druhy škol od základní až po vysokou včetně. Intenzita vyjížďky ekonomicky aktivních osob se vypočítává jako podíl vyjíždějících na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob, obdobné je to u studentů. Pro lepší přehlednost si tyto údaje stejně jako další vybrané zobrazíme pomocí kartogramů. Dalším ukazatelem jsou hlavní směry vyjížďky, pro přehlednost byly vždy zvoleny dva hlavní směry. V poslední podkapitole se budeme zabývat dojížďkou do obcí, opět vypočteme podíl denní dojížďky. U všech výše zmíněných ukazatelů provedeme srovnání mezi roky 2001 a 2011. V kapitole zabývající se bytovou politikou budeme opět využívat stejných zdrojů dat, obohacených o data z veřejné databáze ČSÚ, z té budeme čerpat data o počtu vystavěných bytů v posledních letech. Z dat SLDB 2011 zjistíme počty neobydlených bytů a důvod jejich neobydlenosti, problémem této statistiky je, že velká část vlastníků důvod neobydlenosti neuvedla. Můžeme předpokládat, že velká část neobydlených bytů v této oblasti slouží k rekreaci, na tento předpoklad a další otázky se pokusíme zjistit odpověď od představitelů vybraných obcí.

3 REŠERŠE LITERATURY Regionálním rozvojem se velice široce zabývá kniha Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování) zpracovaná širokým kolektivem vedeným René Wokounem (2008). Kniha vysvětluje velké množství procesů, které se na našem zájmovém území odehrávají. Autorem knihy Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje je Petr Rumpel (2002). Věnuje se kritickému hodnocení tohoto přístupu, jeho typologii a aplikaci na vybrané území. Jako modelové si vybral Moravskoslezský kraj, který rozdělil na 13 územních jednotek. Z těch si vybral tři, jejichž rozvojový koncept vykazoval nejvíce shodných rysů s 10 charakteristickými komponenty územního rozvoje. Jednou z nich byl – ve shodě se zvoleným územím – Mikroregion Frýdlantsko (od SO ORP se liší pouze dvěma obcemi navíc – Baška a Lhotka). Další ostravský autor Jan Havrlant (2000) se ve své knize Beskydy - Transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu zabýval transformací nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku. Jednotlivé rekreační prostory byly hodnoceny pomocí SWOT analýzy, anketního šetření a terénním průzkumem. Na našem zájmovém území se nacházejí čtyři rekreační prostory – Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice, Bílá, Staré Hamry a Ostravice. Zdůrazňuje význam cestovního ruchu, tato publikace pro tuto práci měla jen informační význam. Kniha Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext od Martina Hampla (2005) se zabývá systematickým postižením změn geografické organizace společnosti v transformačním období (mezi roky 1991 – 2001). Kromě hodnocení současných změn se snaží o zařazení do dlouhodobého vývojového procesu, včetně mezinárodního srovnání.

Hampl Martin, Gardavský Václav a Kühnl Karel, tito tři autoři spolupracovali na knize Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (1987). Velká část knihy se zabývá shrnutím výsledků dřívějších studií od různých autorů. Ty však byly systematicky uspořádány, doplněny a zhodnoceny. V této bakalářské práci bude využit ukazatel s názvem komplexní regionální velikost. Diplomová práce Davida Petera (2013), Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí se nezabývá příliš podobným tématem jako tato bakalářská práce, ale zájmové území je shodné. Autor se zabýval nejen identitou obyvatelstva, ale i náchylností k migraci, tradicemi regionu a percepci prostorového vymezení. Důvodem pro výběr této práce bylo lepší pochopení místního obyvatelstva. Kniha Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů (2005) je rozdělena do třech kapitol. V té první autor Pavel Hnilička popisuje, proč jsou lidé motivování stěhovat se do vlastních rodinných domů na předměstí měst. SO ORP Frýdlant nad Ostravicí není sice typickým předměstím velkého města, ale zmíněné jevy tam můžeme pozorovat také. Ve druhé kapitole, která se zabývá hustotou osídlení, popisuje

13 autor problémy řídce osídlených periférií. Pavel Hnilička vystudoval architekturu a ve třetí kapitole se to projevilo hodnocením periferní výstavby. Místem pro bydlení není jen dům, nebo byt, ale i veřejný, venkovní prostor. Pro naše zájmové území byl významným autorem Jan Al Saheb, který se věnoval ve dvou publikacích historii a současnosti Frýdlantu nad Ostravicí, zcela však neopomenul ani okolní obce. Posléze byl požádán obcí Malenovice o vydání samostatné knihy o jejich obci (2014). Tuto literaturu využijeme zejména v kapitole Historický vývoj. Kniha Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky (BARTOŠ a kol., 2011) se věnuje i migraci celkově, ale zejména amenitní. Tento druh migrace se podílí na migraci do našeho zájmového území. Nezahrnuje však suburbanizaci. 3.1 Teoretické zarámování SO ORP Frýdlant nad Ostravicí můžeme označit za normativní region, který vznikl politický rozhodnutím na základě požadavků legislativy, nebo exekutivy. Můžeme se setkat s pěti dimenzemi růstu významu regionů – politická, ekonomická, sociálně-kulturní, ekologická a strategická (plánovací) dimenze. (WOKOUN, 2008, s. 283 – 287)

Česko, celá společnost, ekonomické subjekty, regiony a města se nacházejí od konce roku 1989 v procesu modernizace. Cíle modernizace nejsou zcela jednoznačné, ale strategickým cílem je dosáhnout průměru Evropské unie, nebo zemí OECD. Tento proces bývá v ČR nazýván a chápán jako specifický proces transformace. Transformační proces má dva hlavní cíle – transformaci ekonomického a politického systému. Při transformaci ekonomického systému dochází k přechodu od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství a k adaptaci podnikatelských subjektů na podmínky globálně fungující ekonomiky. U transformace politického systému dochází k přechodu od totalitního systému na demokratický. (RUMPEL, 2002, s. 6)

Dle Hampl (1989) můžeme střediska hodnotit podle ukazatele Komplexní regionální velikost (dále jen KRV). Ten definujeme jako podíl komplexně vázaného obyvatelstva k určitému středisku na obyvatelstvu celé ČR. Jeho základními složkami jsou: populační velikost střediska (plně započítána), obyvatelstvo nejintenzivněji vázaného zázemí (započítáno ze 2/3) a obyvatelstvo širšího zázemí započítáno (započítáno z 1/3). Z daných publikací (HAMPL, 1989, 2005, 2015) jsme zjistili hodnoty pro jednotlivé roky: 1991 - 8,9; 2001 - 9,0; hodnota pro rok 2011 již uvedena není, jelikož „Středisko Frýdlant nad Ostravicí vykázalo ztrátu mikroregionální autonomie v roce 2001 a nesplnění kritérií subregionálních v roce 2011“. (HAMPL, 2015) Můžeme si klást otázku, zda se projeví změna tohoto ukazatele i v empirických hodnotách?

„Počet obyvatel se mění zejména díky migračním procesům, jelikož ty vykazují dlouhodobou pravidelnost. Změny v regionální diferenciaci relativních přirozených přírůstků jsou v rámci menších území poměrně málo významné a vývojově proměnlivé,

14 takže jejich vliv na dlouhodobý vývoj geografické diferenciace obyvatelstva je jen sekundární“. (Hampl, 1987, s. 41) Dle Pavlík a kol. (1986) je migrace v demografickém pojetí vymezena jako trvalý přesun (stěhování) z výchozí do cílové územní jednotky. Při migraci se obvykle mění bydliště konkrétní osoby. Migrace lze dělit z různých hledisek, jednotlivé pohledy se navzájem překrývají a doplňují.

➢ Územní hledisko – vnitřní x mezinárodní.

➢ Hledisko migračních směrů – imigrace, emigrace, reemigrace.

➢ Hledisko vnitřního souhlasu – migraci dělíme na dobrovolnou a nucenou.

➢ Hledisko legálnosti – legální x nelegální.

➢ Hledisko sídelních systémů – součástí procesů urbanizace, suburbanizace, reurbanizace, deurbanizace.

➢ Hledisko příčin migrace – ekonomická, bezpečnostní (politická), životní prostředí, kvalita života.

V naší zájmové oblasti však nedochází pouze k suburbanizaci v rámci Ostravské aglomerace, ale také k amenitní migraci. Tato migrace je motivována snahou žít v hodnotnějším socio-kulturním prostředí. Směřuje především z městského prostředí do venkovské krajiny. V našem případě je hlavním důvodem lepší životní prostředí.

„Při procesu suburbanizace dochází k územnímu rozšiřování urbanizovaného prostoru, k vytváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jádrových zónách takových oblastí dochází ke stagnaci počtu obyvatel, následně k poklesu, naopak je tomu ve vnějších zónách, tam dochází k růstu počtu obyvatel. Z počátku je možné tento proces zjednodušeně chápat jako decentralizaci obytné funkce, s oddělením místa bydliště od místa pracoviště. V další fázi dochází k decentralizaci i jiných funkcí“. (HAMPL, 1996, s. 180)

S oddělením místa bydliště od místa pracoviště úzce souvisí doprava, zejména ta silniční. Vlastnit osobní automobil, a tak získat svobodu pohybu je jedním ze základních požadavků moderního způsobu života. Stupeň motorizace obyvatel neustále roste. Vlastnictví automobilu se přizpůsobuje i prostorová struktura osídlení (suburbanizace), můžeme předpokládat další rozvoj motorizace. (WOKOUN, 2008, s. 161) Důsledkem toho zvýšení zátěže stávajících komunikací, hlavně v ranních hodinách a odpoledních hodinách. Parkovací plochy se musí svou kapacitou také přizpůsobit, hlavně v blízkosti úřadů, bytových domů apod.

„Výstavba kolonií rodinných domů neustále pokračuje, ty se skládají z jednotlivých rodinných domů. Rodinný dům je považován za nejlepší a nejdokonalejší způsob bydlení., kterého může jednotlivec dosáhnout“. (HNILIČKA, 2005, s. 21)

4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ Základní charakteristika Zájmové území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází v jihovýchodní části regionu soudržnosti Moravskoslezsko (NUTS 2), toto území je totožné s územím Moravskoslezského kraje (NUTS 3). Spolu s SO ORP Frýdek-Místek, Jablunkov a Třinec je součástí okresu Frýdek-Místek (LAU 1). Na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází pouze jediná obec s pověřeným obecním úřadem, a to právě Frýdlant nad Ostravicí. Poměrně zajímavá je poloha území podle historických zemí, v našem případě Moravy a Slezska. Hranici mezi těmito dvěma historickými zeměmi částečně tvoří řeka Ostravice, která územím protéká. Část slezská se rozkládá na pravém břehu řeky a část moravská na levém břehu řeky Ostravice. Na moravské straně území se nachází přibližně dvě třetiny území a na straně slezské, zbylá třetina z celkové rozlohy území. (PETER, 2013, s. 18) Na území se nachází 11 obcí, z toho pouze jedna se statutem města, jedná se o město Frýdlant nad Ostravicí, které se skládá z více části, jedná se o samotný Frýdlant, Lubno a Novou Ves. Více katastrálních území mají obce Ostravice a Staré Hamry, obě obce mají dvě katastrální území. Obec Kunčice pod Ondřejníkem se připojila k SO ORP Frýdlant nad Ostravicí až dva roky po vzniku (1. 1. 2015), byla převedena od SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Celková rozloha území SO ORP je 317,45 km2 (5,4 % rozlohy Moravskoslezského kraje). Žije zde celkem 24 355 obyvatel (1,6 % z celkového počtu obyvatel MSK kraje), z toho 9 874 obyvatel žije ve Frýdlantu nad Ostravicí (k 1. 1. 2015). Hustota zalidnění je 77 obyvatel/km2, 5. nejnižší ze všech SO ORP Moravskoslezského kraje. (Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, 2011) Fyzicko-geografická charakteristika Z hlediska geomorfologického členění se naše území nachází v Moravskoslezských Beskydech a Podbeskydské pahorkatině. Oba tyto celky se nacházejí v subprovincii Vnější Západní Karpaty, v provincii Západní Karpaty. Jedná se o poměrně hodně členité území, nejnižším bodem je údolní niva řeky Ostravice (přibližně 360 m n. m.), směrem k jihu se terén postupně zvedá. Nejvyšším bodem je vrchol Lysé hory (1 323 m n. m.), nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Řekou s největším průtokem je Ostravice, do které se vlévají další menší vodní toky: Čeladenka, Satina a Frýdlantská Ondřejnice. Řeka Ostravice je jedním z pravostranných přítoků řeky Odry, které se vlévá na pomezí Německa a Polska do Baltského moře. V oblasti SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází velké množství pramenů, ale jsou málo vydatné a rozptýlené, stejně jako v jiných částech flyšových Karpat.

Obr. 1 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, jednotlivé obce a jeho poloha v rámci Česka Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2

Největší vodní plochou je údolní nádrž Šance na řece Ostravici (příloha 1). Žádný z vodních toků, kromě vodáckých akcí (upouštění přehrady Šance) není splavný a ani žádná vodní plocha není pro cestovní ruch v této oblasti nijak významná. Na horských vodních tocích byly budovány drobné vodní nádrže, tzv. klauzy, které sloužily k udržování průtoku, pro nesplavené dříví (příloha 2). V oblastech s vyšší nadmořskou výškou (Lysá hora, Smrk, Kněhyně – Čertův mlýn) se nacházejí kryptopodzoly, ty tvoří přechod mezi kambizeměmi a podzoly. Jedná se o kyprou půdy, která ale není příliš vhodná pro zemědělské využití. Půdním typem s co do plochy největším zastoupením jsou kambizemi, které jsou vázány na členité reliéfy. V místech s nižší nadmořskou výškou se okolo vodních toků nacházejí fluvizemě. V místech s vyšší hladinou podzemní vody se vyskytují gleje. (Půdní mapa 1 : 50 000, 2012) Dle klimatického členění Československa (Quitt, 1971) se na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí vyskytuje pět klimatických regionů. Dva z nich jsou mírně teplé regiony, nejteplejším je MT9 následován MT3. Tyty dva mírně teplé klimatické regiony se nacházejí v severní části našeho zájmového území. Zbytek území je rozdělen mezi tři chladné regiony: CH4, CH6 a CH7. Nejchladnější klimatický region CH4 se nachází pouze na vrcholcích hor a jejich okolí.

5 HISTORICKÝ VÝVOJ Až do přelomu 12. a 13. století byla tato oblast hustě zalesněna, jelikož se jednalo o pohraniční oblast mezi Moravou a Slezskem (součást polského státu), tzv. pohraniční hvozd. Hranici zde tvořila řeka Ostravice, která často měnila své koryto, takže takto vytyčená hranice byla nestálá a často se měnila, to vedlo k četným sporům. Až roku 1327 došlo zásluhou krále Jana Lucemburského k přičlenění velké části Slezska. Nejvýznamnější osobou, které se podílela na kolonizaci této oblasti, byl olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, kterého pověřil kolonizací král Přemysl Otakar II. Řeka Ostravice a potok Černá rozdělily území našeho sledovaného území na dvě části, území na pravém břehu náleželo frýdeckému panství, které patří k těšínskému knížectví. Na levém břehu se rozprostíralo hukvaldské panství, to vlastnilo arcibiskupství olomoucké. Toto rozdělení, které proběhlo v 90. letech 14. století, celou oblast významně ovlivnilo. Pro těšínská knížata mělo Frýdecko pouze malý význam, takže došlo k hospodářskému úpadku. Roku 1581 se díky ekonomickým problémům těšínských knížat celé území spojilo v jeden celek, sjednocený pod biskupským hukvaldským panstvím, což celé oblasti prospělo a došlo k rozvoji oblasti. Území se samozřejmě nevyhnula třicetiletá válka. V roce 1621 na naše zájmové území vpadly jednotky Valachů a v roce 1623 zase polští Kozáci. Téměř rok naše zájmové území okupovala dánská vojska, která se snažila dobýt hrad Hukvaldy. V roce 1643 ji vystřídali téměř celý rok Švédové. Takže celá oblast byla několikrát vydrancována cizími vojsky a v dobách, kdy zde žádná armáda nepobývala, museli místní platit vysoké tributy. Oslabené obyvatelstvo bylo také decimováno zavlečenými nemocemi. Ke konci třicetileté války docházelo na našem zájmovém území k postupnému uklidňování situace. Bylo zde vystavěno několik hamrů, které měly zpracovávat železnou rudu. Později došlo také k výstavbě vysoké pece a několika hutí. Masivní výroba samozřejmě potřebovala velké množství dřeva a dřevěného uhlí, které se v této oblasti produkovalo. Původně se mělo jednat o produkty určené pro válku, ale válka skončila, takže se místní železárny rychle přeorientovaly na jiné produkty. To přitáhlo do oblasti velké množství odborníků, takže místní produkce byla jednou z nejkvalitnějších na Moravě a ve Slezsku. Díky zvýšené těžbě dřeva se rozvíjelo také zemědělství, protože na vytěžených místech zůstávaly velké plochy vhodné pro pastevectví. S rostoucí produkcí oblasti rostly také nároky vrchnostenské roboty, což vyvolalo stávku. Nakonec bylo poddaným částečně vyhověno. V září roku 1848 však došlo ke zrušení poddanství, místní obyvatelé se stali občany a vyvázali se z roboty. (Frýdlant nad Ostravicí, Historie a současnost, 2016) Pro další rozvoj oblasti bylo důležité dopravní napojení, hlavně tedy výstavba železniční tratě. V roce 1871 byla do provozu uvedena Ostravsko-frýdlantská dráha, spojující Frýdlant nad Ostravicí s Frýdkem (Frýdek-Místek až od roku 1943) a Ostravou. Byla využívaná pro dopravu uhlí, zboží a železné rudy do zájmového území. Odváželo se naopak hlavně palivové a stavební dřevo, výrobky místních železáren a samozřejmě sloužila k přepravě osob. Další úsek trati byl dobudován v roce 1888, spojuje Frýdlant nad 19

Ostravicí s Valašským Meziříčím. Poslední regionální tratí je trať č. 324 spojující Frýdlant nad Ostravicí a obec Ostravice. V současnosti měří pouze 7 km, ale v minulosti byla zkrácena kvůli výstavbě přehrady (viz níže). Poslední vlak zde projel 11. 1. 1965 a ustoupit muselo celkem 13,3 km tratě. Tato trať byla významná hlavně při svážení dřeva ze špatně dostupných horských oblastí.

„V letech 1886 a 1890 změnily tvář města rozsáhlé požáry. Při prvním nich vyhořelo téměř 100 domů a za oběť mu padlo také 8 lidských životů. Důsledkem toho byly o rok později založeny český obecní hasičský sbor a také německý hasičský sbor při frýdlantských železárnách. Pouhé čtyři roky po prvním požáru totiž zachvátil střed městečka další zničující oheň. Plameny tehdy strávily vedle kostela také 54 obydlí a 42 hospodářských budov. “ (SAHEB, 2008, s. 12-13) Za zmínku také určitě stojí první autobusová linka v českých zemích, která vznikla roku 1907 a vedla z Frýdlantu nad Ostravicí do horní části obce Čeladná. První světová válka se samozřejmě nevyhnula ani našemu zájmovému území. Na frontách padlo více než 70 frýdlantských občanů. Mezi škody by se dala započíst rekvírace kostelních zvonů, nebo krach Bratrské pokladny důsledkem úpisu tří válečných půjček. V roce 1920 začala postupná elektrifikace města, následně pak dalších obcí. Počátkem třicátých let zasáhla do dění v městečku, podobně jako na celém světě, vleklá hospodářská krize, která zapříčinila rapidní nárůst nezaměstnanosti. (SAHEB, 2008, s. 13 - 14) Během října 1938 pocítili občané důsledky mnichovské dohody, protože na naše zájmové území přicházeli uprchlíci z Němci okupovaných Sudet, nebo Poláky okupovaného Těšínska. Dne 14. března 1939 je však následovaly první jednotky hitlerovského Německa, které obsadily Frýdlant n. O. a okolní obce. Osvobození Rudou armádou se Frýdlant n. O. dočkal dne 5. května 1945. (SAHEB, 2008, s. 15)

„V podmínkách socialistického státu dochází k četným změnám, například ke znárodňování podniků, živností, obchodů a kolektivizaci zemědělství.1 Tou pro naše zájmové území nejvýznamnější je vznik slučování původně samostatných obcí. S platností od 1. ledna 1975 vznikl tzv. Velký Frýdlant. K městu totiž bylo přičleněno 6 okolních obcí, a to Pstruží, Nová Ves, Malenovice, Lubno, Pržno a Metylovice. “ (SAHEB a kol., 2009, s. 415) Docházelo k masivnímu kácení lesních porostů, které byly nahrazovány nepřirozenou smrkovou monokulturou, která do této oblasti nepatří. Důvod byl větší přírůstek dřevní hmoty než u jiných typů dřevin.

1 V roce 1973 bylo v zemědělské oblasti přikročeno k inovačním a zaručeně perspektivním metodám hospodaření. Dne 2. března 1973 vzniklo regionální JZD Ondřejník, jež se skládalo z JZD Frýdlant n. O. - Pstruží, JZD Čeladná a JZD Ostravice. (SAHEB a kol., 2009, s. 418) 20

Díky vícepatrové výstavbě se výrazně pozměnil charakter města Frýdlant nad Ostravicí. Zásadní přestavba, při níž došlo k sanaci většiny původní staré zástavby, však souvisela s vybudováním velkého množství moderních, mnohopodlažních panelových bytových domů. Ačkoliv nelze zpochybňovat jejich účelovost, dodnes výrazně ruší jinak malebný ráz města. (SAHEB a kol., 2009, s. 421) Výstavba probíhala i v některých dalších obcích, ale již ne, v takové míře. V roce 1980 byl dokončen obchvat města, což zlepšilo dopravní dostupnost celé oblasti díky silničnímu napojení na Frýdek-Místek. Důležitým historickým mezníkem byla také výstavba vodního díla Šance (příloha 1) na řece Ostravici. Se stavbou přehradní nádrže bylo započato v roce 1969 a dokončena byla v roce 1974. Stavba přehrady výrazně ovlivnila původní obyvatelstvo obce Staré Hamry, protože zatopila velkou část obce a původní hamr. Polovina z původního počtu obyvatel se musela odstěhovat. Silnice byla přeložena na estakádu, která vede po pravé straně vodní nádrže. Železniční trať spojující obec Bílá a Ostravicí musela být zrušena kompletně. Nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, to znamená, že jsou zde jakékoliv druhy rekreace zakázány. Dalším účelem je ochrana před případnými povodněmi a regulace průtoku na řece Ostravici. V současné době probíhá rekonstrukce hráze a povodňového přepadu, ta bude probíhat až do roku 2018. 5.1 Charakteristika jednotlivých obcí Frýdlant nad Ostravicí K založení města došlo někdy v druhé polovině 14. století, rodem Ronovců, kterým byla potvrzena lenní držba oblasti Místecka. Název města byl dán podle jeho staršího příbuzného, tedy Frýdlantu v Čechách, odkud rod Ronovců pocházel. S městem od samého začátku bylo nakládáno jako centrem průmyslové výroby, jeho půdorysné dispozice byly zcela odlišné od typických středověkých lánových vsí. Frýdlant nad Ostravicí byl součástí těšínského knížectví, později se však připojil k hukvaldskému panství, což mu velice prospělo. Po období válek zde probíhalo zpracování železa. Což dokazuje i kovář, který je ve znaku města. Dalším významným produktem byl papír, který se zde ručně vyráběl až do 19. století. Díky rozvoji průmyslu se Frýdlant nad Ostravicí stal opět městem. V roce 1871 zde byla postavena železniční trať vedoucí do Ostravy. Frýdlant nad Ostravicí za svou dobu několikrát získal a zase ztratil status města, ve své historii byl i městysem. Bílá K osídlování území obce docházelo zřejmě v druhé polovině 16. století. Území obce Bílá patřilo k hukvaldskému panství. Postupem času se osídlení přesouvalo do vyšších poloh, vznikly zde hospodářské objekty. Ty byly převážně určeny k pastevectví, docházelo zde ke klučení a vypalování lesa. V 17. století se zde těžila železná ruda. Navazující zpracování mělo velkou spotřebu dřevěného uhlí, které se zde také vyrábělo. Do roku 1965 zde vedla železnice z Ostravice, také zde byla vybudována úzkorozchodná trať pro manipulaci se dřevem, ta byla roku 1947 zrušena. Samostatná obec Bílá vznikla až v roce 1951.

Čeladná První zmínky o obci pocházejí z konce 16. století, vznikla však přibližně o sto let dříve. Název pochází od čeládky, které docházela na hukvaldské panství, pod jehož správu obec patřila. Z původně zemědělské obce, začala vznikat díky dostupnosti dřeva a rudy obec průmyslová. Byla zde vystavěna vysoká pec a slévárna. V roce 1899 zde byly zřízeny lázně pro ostravské horníky. Během druhé světové války na území Čeladné probíhal partyzánský odboj a útočiště zde našly ženy a děti z vypálených Lidic. Později došlo k rozvoji lázní, výstavbě golfového hřiště a spousty dalších objektů. Janovice Obec Janovice byla součástí frýdeckého panství, které patřilo pod těšínské knížectví. Janovice mají vhodné podmínky pro pěstování různých druhů obilovin, proto se zde pěstovaly a stále pěstují. Obec má nejvyšší relativní podíl zemědělské půdy ze všech obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Kunčice pod Ondřejníkem Vznik Kunčic je datován až do roku 1281, kdy byl úkolem založit novou obec pověřen jistý Kunz, odtud také pochází název obce. Tento úkol zadalo hukvaldské panství. Od konce 14. století se zde nacházela sklárna, které byla v provozu více než 300 let. Po skončení sklárny se zde rozvíjelo soukenictví a těžba železné rudy, která byla zpracovávána v hutích v Čeladné, nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Stavba železnice umožnila rozvoj obce, a to nejen hospodářský, ale docházelo také k rozvoji rekreace a druhého bydlení. K SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byly připojeny až 1. 1. 2005. Malenovice Obec Malenovice vznikla přibližně v roce 1610 na území frýdeckého panství. Obyvatelé byli většinou zemědělci, ale zemědělská činnost zde byla velmi obtížná. Stejně jako v okolních obcích i zde probíhala těžba železné rudy, ta však byla ještě méně výnosná, než v okolí, a proto byla v roce 1895 zcela zastavena. Ve stejné době zde existovaly i sklárny. V období socialismu zde byl rozvíjen cestovní ruch, nejen množstvím hromadných ubytovacích zařízení, ale i chat, které patřily jednotlivým podnikům. Byla plánovaná výstavba lanové dráhy na lysou Horu, díky, finanční náročnosti však tento projekt zůstal pouze na papíře. (SAHEB a kol., 2014)

Metylovice Počátky obce spadají do 13. století, přesnější záznamy se bohužel nedochovaly. Patřila však k hukvaldskému panství. Původně se věnovala hlavně pastevectví, ale v 17. století došlo ke změně a rozvoji koželužství. Místní výrobky byly známé po celém světě a umožnily rozvoj celé obce.

Ostravice Obec byla založena ve druhé polovině 16. století na území hukvaldského panství. Místní obyvatelé se živili chovem dobytka a prací v lese. Docházelo k postupnému rozrůstání obce, i díky železniční trati spojující obec s Frýdlantem nad Ostravicí. Do roku 1951 patřila obec Ostravice k plošně největším obcím v Česku (výměra 104,4 km2), ale oddělily se dvě obce – Bílá a Staré Hamry (oddělení obci proběhlo k 1. 7. 1951). Pržno Je nemožné přesně určit, kdy tato obec vznikla, první zmínka pochází až z roku 1573, ale Pržno existovalo určitě již dříve. Jednalo se o lánovou ves kolonizačního typu, které byla součástí frýdeckého panství. Kromě obvyklých činností zde byl provozován lis na olej, který byl v té době významnou obchodní komoditou a měl spoustu způsobů využití. V roce 1870 zde byla vybudována železniční zastávka. Obec Pržno byla 25 let součástí Frýdlantu nad Ostravicí, až do roku 1991. Pstruží Pstruží patřilo mezi sídla hukvaldského panství. Hlavním cílem bylo udržovat v provozu huť, která se nacházela ve Frýdlantu nad Ostravicí, byla zde zakládána uhliště a vzniklé dřevěné uhlí bylo využíváno právě v těchto hutích. Vzniklé paseky byly využívány pro pastvu, později vznikala menší políčka. Kolem roku 1830 se zde dobývala železná ruda, ale pouze krátce. Po zániku těžby vznikla smaltovna, které vyráběla smaltované nádobí až do roku 1888. V současné době si obec stále zachovává podhorský charakter, dochází však k masivní výstavbě nových rodinných domů. Staré Hamry Vznik obce se datuje někde mezi roky 1636 a 1639, kdy zde byl vystavěn první hamr, který byl poháněn vodou. Jednalo se o první železárny ve frýdeckém panství. Hamr měl velkou spotřebu dřeva, proto se musely okolní lesy kácet ve velké míře, na nově, po těžbě dřeva vzniklých pasekách mohlo rozvíjet pastevectví. Později byl vystavěn v Bašce hamr nový, odtud tedy pochází název Staré Hamry. Po zániku hamru se lidí věnovali hlavně zemědělství a těžbě dřeva, kterou usnadnilo vybudování železniční tratě v roce 1908. Poslední vlak zde projel již v roce 1965, kdy byla budována přehrada Šance, tato přehrada obec významně ovlivnila. Velká část původních obyvatel obec opustila.

6 AKTUÁLNÍ SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE Zemědělství a lesnictví Rozsah a kvalita zemědělské půdy je do velké míry determinována reliéfem, klimatickými podmínkami a typem půd, které se na našem zájmovém území nacházejí. (viz kapitola 4.2 fyzicko-geografická charakteristika). Celková rozloha obcí a jednotlivých vybraných druhů pozemků je znázorněna v příloze 11. Zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybářství je v našem zájmovém území pouze 3,7 %.2 Celková rozloha SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je 317,45 km2, z toho zemědělská půda zabírá celkem 74,22 km2, přibližně jednu čtvrtinu z celkové rozlohy území. Tato hodnota se však mezi jednotlivými obcemi docela výrazně liší. Nejnižší podíl na celkové rozloze má zemědělská půda v obce Bílá (4,57 %) a Staré Hamry (7,53 %). Naopak nejvyšší je množství zemědělské půdy v obcích s nižší průměrnou nadmořskou výškou, v obci Janovice zabírá zemědělská půda téměř tři čtvrtiny z celkové rozlohy obce a v obci Pržno téměř dvě třetiny. Mezi zemědělskou půdu je započítávána orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Největší množství orné půdy se nachází v obcích Frýdlant nad Ostravicí 4,68 km2 a v obci Janovice 3,56 km2. Nejvyšší zastoupení v zemědělské půdě mají trvalé travní porosty, které jsou pro tuto oblast typické, pastevectví zde bylo významné již dříve. Trvalé travní porosty zabírají 46,56 km2 což je 62,73 % z celkové rozlohy zemědělské půdy v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Ovocné sady se vyskytují pouze v několika obcích a ve velmi omezené, zanedbatelné míře. V našem zájmovém území se žádné chmelnice ani vinice nevyskytují. Největším zemědělským podnikem v našem zájmovém regionu je společnost Frýdlantská zemědělská a.s. zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou v podhůří Beskyd. Hlavní činností je chov holštýnského skotu a produkce syrového kravského mléka. Společnost hospodaří na 1 458 ha zemědělské půdy s cílem zajistit krmivovou základnu pro živočišnou výrobu. Na 650 ha orné půdy pěstují pšenici, ječmen, kukuřici, řepku a pícniny. Zbytek výměry tvoří trvalé travní porosty. Základní stádo dojnic tvoří 520 ks. (Frýdlantská zemědělská a.s., 2016) Dalším významnějším podnikem je JZD Staré Hamry, které se zabývá produkcí mléka, masného skotu, chovem ovcí a pěstováním bylin. V SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází velké množství dalších malých farem. Většinou se věnují chovu skotu, nebo ovcí, ale velkou část jejich příjmu tvoří dotace od Evropské unie. Většinou chovají dobytek v režimu BIO, což umožňuje maso prodávat za výrazně vyšší ceny. Najdete zde také několik tzv. mlékomatů, drobní, místní farmaří se tak snaží prodat své mléko a někdy i jiné mléčné výrobky přímo v místě produkce. Někteří nabízejí ubytování přímo na jejich farmě, takže si můžete vyzkoušet v současné době populární agroturistiku. Jedním z takovým míst

2 Vypočteno z celkového počtu zaměstnaných v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, ale vynechali jsme kategorii nezjištěno. (SLDB 2011) 24 je například Farma Menšík v Kunčicích pod Ondřejníkem, která hospodaří celkem na 120 ha v režimu BIO. Lesnatost (podíl lesních pozemků na celkové rozloze) v našem zájmovém území je v porovnání s celorepublikovým průměrem velmi vysoká. Průměr Česka na je 33,9 %, zato v našem SO ORP je to 68,67 %. Takže je jasné, že významným odvětvím zde bude také lesnictví. Největší firmou zabývající se těžbou a odvozem dřeva je Moravskoslezská lesní a.s., která má své aktivity i mimo naše zájmové území. Průmysl Průmyslová odvětví měla na vývoj SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zásadní vliv. V několika obcích se nacházely hutě, nebo hamry, v jiných zase probíhala těžba, ať železné rudy, nebo dřeva. Dnes již je tomu jinak, železná ruda se v této oblasti již dávno netěží a dřevo je z velké části ihned exportováno pryč. O historii a průmyslu jsme se již zmínili v předchozích kapitolách. Při výběru deseti největších zaměstnavatelů u pěti z nich převažuje průmyslová činnost a všechny tyto podniky mají své sídlo ve Frýdlantu nad Ostravicí. V průmyslu pracuje celkem 3 031 zaměstnanců, což je 33,7 % (vypočteno z celkového počtu zaměstnaných v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí). Průmyslovým podnikem, který zaměstnává nejvíce zaměstnanců je FERRIT s. r. o. Tato společnost byla založena v roce 1993 a zabývá se výrobou dopravních zařízení, a zařízeními pro přepravu materiálu a osob ve všech typech důlních děl a v podzemním stavitelství. Své výrobky exportují do velkého množství zemí, na všechny kontinenty. (Ferrit, 2015) Společnosti Beskyd spol. s. r. o. a GIFF a. s. mají velice podobnou výrobní činnost, a to výrobu odlitků pro různá odvětví, například strojírenství, elektrotechniku a stavebnictví. Obě tyto společnosti navazují na bohatou historii, kterou toto odvětví těžkého průmyslu v této oblasti má. Na území se již nevyskytuje žádný větší závod na zpracování dřeva, což může být vzhledem k vysoké lesnatosti překvapující. Největší pila v oblasti byla zavřena v roce 2011 kvůli vysokým výkupním cenám dřeva. V současné době zde funguje několik menších pil, které jsou rovnoměrně rozloženy a nacházejí se téměř v každé obci našeho SO ORP. Větší firmou je společnost Sruby Pacák vyrábějící sruby a roubenky na klíč.

Tab. 1: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k 1. 1. 2011 Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Beskydské rehabilitační Čeladná Ústavní zdravotní péče 250 - 499 centrum, spol. s. r. o. Frýdlant nad Výroba strojů pro těžbu, FERRIT s. r. o. 200 - 249 Ostravicí dobývání a stavebnictví Frýdlant nad Beskyd spol. s. r. o. Výroba odlitků z litiny 100 - 199 Ostravicí Beskydské hotely a. s. Ubytování, stravování a Malenovice 100 - 199 (v likvidaci) pohostinství Frýdlant nad Výroba strojů pro těžbu, FERRCOMP, a. s. 100 - 199 Ostravicí dobývání a stavebnictví Frýdlant nad GIFF a. s. Výroba odlitků z litiny 100 - 199 Ostravicí Frýdlant nad Povrchová úprava a LAKUM - KTL, a. s. 100 - 199 Ostravicí zušlechťování kovů Frýdlant nad Maloobchod v Magnety, s. r. o. 100 - 199 Ostravicí nespecializovaných prodejnách Město Frýdlant nad Frýdlant nad Všeobecné činnosti veřejné 100 - 199 Ostravicí Ostravicí správy Náš svět, příspěvková Ústavní sociální péče o mentálně Pržno 100 - 199 organizace postižené osoby Zdroj: Studie sídelní struktury moravskoslezského kraje, 2011

Doprava Nejdůležitější komunikací je silnice I/56 vedoucí z Frýdku-Místku, kde navazuje na D56, která spojuje Frýdek-Místek s Ostravou. Tato komunikace je po celé délce čtyřpruhová, což umožňuje rychlé silniční napojení na bývalé okresní město, a také na město krajské. Zužuje se až za Frýdlantem nad Ostravicí, kde se kříží se silnicí II. třídy číslo 483, které vede přes obce Pstruží, Čeladnou a Kunčice pod Ondřejníkem směřuje do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Silnice I. třídy číslo 56 pokračuje od zúžení již jako dvoupruhová směrem na jih. Prochází územím obce Ostravice, Staré Hamry a Bílá. Za obcí Ostravice vede po estakádě okolo přehrady, nacházejí se zde četná stoupání a množství zatáček, které tuto komunikaci zejména v zimních měsících často dělají nesjízdnou, hlavně pro kamionovou dopravu, které je díky tranzitnímu charakteru území významná. Končí křížením se silnicí I/35, které vede na Slovensko, vzdálenost státní hranice od křížení je přibližně 4 km.

Železniční trať, která prochází velkou části našeho území je označena číslem 323. Vede z Ostravy do Valašského Meziříčí a téměř po celé své délce je pouze jednokolejná (dvojkolejná v úseku z Ostravy hlavního nádraží do Vratimova). Elektrifikovaná je pouze v úseku mezi Ostravou hlavním nádražím a Ostravou Kunčicemi. V našem zájmovém území má zastávku v obcích Pržno, Frýdlant nad Ostravicí, Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem. V roce 2015 prošla trať rozsáhlou rekonstrukcí železničního zabezpečení a

26 výměnou železničního svršku mezi obcemi Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. Z této trati vybočuje jediná železniční vlečka, které vede do areálu firmy Kovintrade s.r.o. Druhá trať (číslo 324) v našem zájmovém území vede z Frýdlantu nad Ostravicí do obce Ostravice. Je pouze jednokolejná, není elektrifikovaná a měří přibližně 7 km. Končí slepou kolejí, na které je vybudován prostor pro nakládání dřeva na vagóny, takové místo pro nakládku se nachází ještě v blízkosti železniční stanice ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází sportovní letiště, které provozuje občanské sdružení Paraklub Lysá Hora. Toto letiště však má pouze travnatou přistávací plochu a nemá celoroční provoz. Nejbližším mezinárodním letištěm je letiště Leoše Janáčka v Ostravě – Mošnově, které nabízí přímé lety do Prahy, Düsseldorfu, Paříže, nebo Londýna, plánuje se zavedení linky do Dubaje. Uskutečňuje se zde také poměrně velké množství sezónních, charterových letů. Cestovní ruch a služby Tyto odvětví mají na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí velice důležitou roli, celkově v nich pracuje více než polovina z celkového počtu zaměstnaných (vypočteno z celkového počtu zaměstnaných v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, ale vynechali jsme kategorii nezjištěno, SLDB 2011). Odvětvím kde pracuje největší množství osob, je velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel. Pracuje v něm bezmála 1 000 osob, ale do deseti největších firem našeho zájmového území se dostala pouze jedna. Druhým co do počtu pracovníků největším odvětvím ekonomické činnosti v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je zdravotní a sociální péče. Mezi deset největších podniků (tab. 1) se zařadily dvě organizace. Tou první a největším zaměstnavatelem je Beskydské rehabilitační centrum s. r. o., které sídlí v Čeladné, ale na úplném okraji a odděleně od centra obce, takže to působí, spíše jako kdyby bylo součástí obce Kunčice pod Ondřejníkem. Dnešní Beskydské rehabilitační centrum vzniklo transformací bývalé nemocnice v Čeladné a v roce 2000 tak navázalo na léčebnou tradici původních Lázní Skalka3. Současné lázně se zaměřují na léčbu pohybového, oběhového a nervového ústrojí. Jako první v Česku začali provozovat polárium (léčba mrazem při -110 ̊C až -160 ̊C) a také léčbu tmou. V současné době spadají pod BRC kromě budov bývalé nemocnice i dva objekty, které dříve poskytovaly ubytovací možnosti pro turisty. Kromě dvou společností, které se umístily mezi deseti nejvýznamnějšími zaměstnavateli SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se na jeho území nachází také sanatorium v Metylovicích, množství ordinací praktických lékařů, dětský domov, domov důchodců a

3 Tu započal lékař Jan May. Ten v lázeňském parku postupně budoval další léčebné pavilony současně s tím, jak stoupala obliba a počet léčených hostů. V lázních se aplikovaly na tehdejší dobu moderní postupy a využívaly se nejnovější poznatky vědy. (BRC, 2016) 27 domovy s pečovatelskou službou, všechny tyto instituce se podílejí na celkovém počtu 748 osob zaměstnaných v tomto odvětví. Dalším odvětvím je školství, které zaměstnává v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 641 osob. Téměř v každé obci se nachází mateřská škola, kromě obcí Malenovice a Staré Hamry. Ve Frýdlantu nad Ostravicí se nacházejí dokonce dvě mateřské školy, stejný stav panuje i u počtu základních škol, základní škola však chybí v obci Bílá a Malenovice. Speciální škola i základní umělecká škola je pouze jedna, a to ve Frýdlantu nad Ostravicí. Naopak gymnázia mají dvě, jedno státní a druhé je soukromé (BMA – Beskyd Mountain Academy – se zaměřením na jazyky a křesťanství). Další střední školou je pobočka Střední školy strojírenské a dopravní, které má sídlo ve Frýdku-Místku. Co do počtu zaměstnaných osob méně významné, ale pro celou oblast hodně významné je odvětví ekonomické činnosti ubytování, pohostinství a stravování. Český statistický úřad evidoval k 26. 3. 2011 celkem 402 osob v tomto odvětví. Cestovní ruch má své neodmyslitelné místo v této podhorské oblasti. Asi nejvýznamnějším střediskem je obec Čeladná, kromě rehabilitačního střediska je zde velké golfové hřiště, jízdárna, dva lyžařské areály a celkem devět hromadných ubytovacích zařízení různých kategorií, nejmodernějším hotel oblasti Miura a podstatně starší, ale větší hotel Srdce Beskyd. Největší a pro oblast nejvýznamnější je Ski areál v obci Bílá, který je v okolí největší a nejmodernější, samozřejmostí je velké množství běžkařských tratí, které vedou okolními horami. Další turistickou obcí je Ostravice, nachází se zde největší množství hromadných ubytovací zařízení z celého SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a také golfové hřiště (není však tak rozsáhlé a známé jako to v Čeladné). V letních měsících je mnoho možností pro pěší turistiku, nebo cykloturistiku. Nezaměstnanost V tabulce 2 a na obrázku 2 se již věnujeme ukazateli podíl nezaměstnaných osob (%). Mezi třemi sledovanými roky vidíme stálý pokles, což má pozitivní vliv na celou oblast. Průměrný pokles za celé SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byl mezi roky 2005 - 2015 - 2,3 p. b., to je o něco méně než za celý okres Frýdek-Místek (- 3 p. b.), ale je to lepší než výsledek celého Moravskoslezského kraje (- 1,62 p. b.), nebo celého Česka. Samozřejmě musíme dodat, že Moravskoslezský kraj dosahoval v roce 2005 daleko vyšších hodnot podílu nezaměstnaných osob, takže měl vyšší potenciál pro pokles. Přispěl k tomu hlavně příchod velkých investorů, jako například automobilky Hyundai, její velká investice přilákala do Moravskoslezského kraje mnoho subdodavatelů. Při srovnání jednotlivých obcí vidíme výrazné snížení rozdílu mezi obcí s nejvyšším a nejnižším podílem nezaměstnaných osob, to je pozitivní nejen pro příhraniční obce, které se vysokým podílem nezaměstnaných osob potýkaly, ale i pro celé SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Nejvyššího poklesu dosáhly Staré Hamry (- 5,68 p. b.) a Pstruží (- 4,50 p. b.). U žádné z obcí nedošlo mezi roky 2005 a 2015 ke zvýšení podílu nezaměstnaných osob.

V SO ORP Frýdlant nad Ostravicí došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 4,29 %, z původních 6 133 v roce 2005 na 6 396 v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Janovice, Metylovice a Čeladná. Ke snížení počtu pracovních míst došlo pouze v obcích Malenovice a Pstruží. (Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, 2011). Detailnější přehled počtu obsazených míst v letech je 2005 a 2010 za jednotlivé obce se nachází v příloze 3.

Tab. 2: Podíl nezaměstnaných osob (%) ve vybraných územních jednotkách a letech, k 31. 12. Jednotlivé roky Rozdíl mezi roky 2005 - 2015 Územní jednotka 2005 2010 2015 Absolutní Relativní Česko 6,59 7,40 6,24 -0,35 94,69 Moravskoslezský kraj 10,18 9,04 8,56 -1,62 84,09 Okres Frýdek-Místek 8,60 6,77 5,60 -3,00 65,12 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 8,20 6,95 5,90 -2,30 71,95 Bílá 13,94 12,77 6,57 -7,37 47,13 Čeladná 7,31 6,71 7,22 -0,09 98,77 Frýdlant nad Ostravicí 7,40 6,78 5,22 -2,18 70,54 Janovice 9,22 6,76 6,06 -3,16 65,73 Kunčice pod Ondřejníkem 6,90 6,00 5,23 -1,67 75,80 Malenovice 9,41 5,62 7,34 -2,07 78,00 Metylovice 9,14 7,82 5,99 -3,15 65,54 Ostravice 10,40 7,82 8,42 -1,98 80,96 Pržno 7,88 7,64 4,77 -3,11 60,53 Pstruží 9,24 6,04 4,74 -4,50 51,30 Staré Hamry 10,97 7,57 5,29 -5,68 48,22 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2016

Obr. 2 Srovnání vývoje podílu nezaměstnaných osob 2005 – 2015, ve vybraných jednotkách Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2016 * V letech 2012 a 2013 nebyly statistiky obcí a SO ORP sledovány z důvodu přechodu na nový informační systém

7 VÝVOJ OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ V této kapitole se zabýváme vývojem počtu obyvatel, a to jak v jednotlivých obcích tak celém SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Pro komplexnější přehled uvedeme i počty obyvatel i z let před rokem 1989 a spočítáme indexy vývoje mezi vybranými roky. Data pro každý rok zvlášť byla zjišťována až po roce 1991. Počet obyvatel je ovlivňován přirozeným pohybem a migrací obyvatelstva, takže tyto ukazatele zařadíme hned do další podkapitoly. Ve struktuře obyvatelstva je možno zjistit velké množství údajů, ale pro naši práci bude stěžejní věková struktura a počty ekonomicky aktivních osob. 7.1 Počet obyvatel Celkový počet obyvatel v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se neustále zvyšuje, jediným mírným výkyvem v dlouhodobém vývoji je období mezi roky 1930 - 1950, kdy došlo k mírnému poklesu (viz tabulka 3). V roce 1869 v našem zájmovém území žilo celkem 16 920 obyvatel, k 31. 12. 2014 to bylo 24 355 obyvatel, takže celkový nárůst je o více než 40 %. Výraznější nárůst počtu obyvatel je patrný například mezi roky 2001 - 2011, celkem 1 631 osob, za stejné období mezi roky 1991 - 2001 to bylo pouze 328 osob. Velký vliv na tuto statistiku má migrační přírůstek. Pro lepší přehlednost vývoje počtu obyvatel byly vypočteny indexy vývoje počtu obyvatel mezi vybranými roky (viz tab. 4).

Tab. 3: Počet obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v jednotlivých obcích a vybraných letech Počet obyvatel Územní jednotka 1869 1921 1930 1950 1991 2001 2011 2014 Bílá 626 855 984 729 371 344 303 301 Čeladná 2 129 2 506 2 655 2 311 2 019 2 070 2 415 2 575 Frýdlant n. O. 3 758 4 668 5 558 5 677 9 793 9 796 9 753 9 874 Janovice 1 831 1 713 1 730 1 618 1 602 1 682 1 837 1 896 Kunčice p. O. 1 549 1 894 2 142 2 111 1 827 1 969 2 193 2 301 Malenovice 624 619 586 487 281 376 624 696 Metylovice 1 279 1 515 1 644 1 647 1 458 1 495 1 707 1 732 Ostravice 1 805 2 145 2 154 2 236 2 409 2 286 2 392 2 432 Pržno 357 536 649 643 659 762 1 019 1 055 Pstruží 647 734 789 688 638 725 901 941 Staré Hamry 2 315 2 362 2 582 2 490 682 562 554 552 Průměrná velikost 1 538 1 777 1 952 1 876 1 976 2 006 2 154 2 214 obce Celkový počet 16 920 19 547 21 473 20 637 21 739 22 067 23 698 24 355 obyvatel Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005

Tab. 4: Indexy vývoje počtu obyvatel mezi vybranými roky Územní jednotka 1930/1869 1950/1930 1991/1950 2001/1991 2011/2001 Bílá 1,57 0,74 0,51 0,93 0,88 Čeladná 1,25 0,87 0,87 1,03 1,17 Frýdlant nad Ostravicí 1,48 1,02 1,73 1,00 1,00 Janovice 0,94 0,94 0,99 1,05 1,09 Kunčice pod Ondřejníkem 1,38 0,99 0,87 1,08 1,11 Malenovice 0,94 0,83 0,58 1,34 1,66 Metylovice 1,29 1,00 0,89 1,03 1,14 Ostravice 1,19 1,04 1,08 0,95 1,05 Pržno 1,82 0,99 1,02 1,16 1,34 Pstruží 1,22 0,87 0,93 1,14 1,24 Staré Hamry 1,12 0,96 0,27 0,82 0,99 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 1,27 0,96 1,05 1,02 1,07 Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, vlastní výpočty

U jednotlivých obcí není nárůst počtu obyvatel tak jednoznačný jako je tomu u celého SO ORP. U osmi obcí je mezi ve sledovaných rocích patrný mírný nárůst, poté pokles a opět nárůst, který přetrvává do dnes. Jedinou obcí, u které se počet obyvatel neustále zvyšuje je centrum našeho SO ORP, Frýdlant nad Ostravicí. Počet obyvatel se snížil ve dvou obcích, Bílá a Staré Hamry. V roce 2014 je počet obyvatel obce Bílá méně než poloviční ve srovnání s rokem 1869, u obce Staré Hamry je propad ještě výraznější, nežije zde ani čtvrtina obyvatel oproti roku 1869. Tato obec byla poznamenána výstavbou vodního díla Šance (viz kapitola 5). Jedním z hlavních důvodů je špatná dopravní dostupnost obcí (zhoršení díky zrušení železniční trati). Počet obyvatel v jednotlivých obcích kolísal, ale průměrná velikost obce se zvětšovala, jedinou výjimkou je rok 1950, kdy došlo k mírnému snížení počtu obyvatel průměrné obce. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 ilustruje obrázek 3. V absolutních číslech zaznamenala největší nárůst obec Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem. V relativních číslech zaznamenaly největší nárůst Malenovice. Ty však měly v roce 1991 nejnižší počet obyvatel z celého SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Pokles byl zaznamenán u dvou již výše zmíněných obcí, Bílá a Staré Hamry. Úbytkem obyvatel si prošla i obec Ostravice, ta se s tím však vyrovnala a v roce 2014 došlo k mírnému nárůstu, ve srovnání s rokem 1991. Obcí s nejvyrovnanějším počtem obyvatel je Frýdlant nad Ostravicí, a to i díky své populační velikosti.

Obr. 3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí od roku 1991 Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005

7.2 Přirozený pohyb a migrace obyvatelstva Mezi roky 1991 - 2013 můžeme na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí pozorovat záporný přirozený přírůstek obyvatelstva, tedy přirozený úbytek obyvatelstva. Nejvyšší (záporné) hodnoty dosáhl v roce 1998, v tomto roce byl přirozený úbytek obyvatelstva vyšší než migrační přírůstek. Tohoto stavu bylo dosaženo pouze ve dvou letech, výše zmíněném roce 1998 a v roce 1996. Následně se pomalu snižoval a v roce 2014 se tento statistický údaj poprvé dostal za sledované období do kladných čísel. Zcela odlišných hodnot nabývá migrační přírůstek, ten je po celé sledované v kladných číslech. Od nejnižší hodnoty v roce 1998 můžeme pozorovat nárůst až do roku 2003, kdy došlo k prudkému poklesu migračního přírůstku. Od roku 2004 však opět docházelo k pozvolnému nárůstu, až do roku 2008, kdy bylo dosaženo absolutního maxima ze sledovaného období. Takto vysoká míra migračního přírůstku se udržovala i nadále, kromě roku 2013, kdy došlo k poklesu. Nejvyšší celkový migrační přírůstek za sledované období vykázaly obce Frýdlant nad Ostravicí, Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem. Až na jednu výjimku, byl přirozený přírůstek obyvatelstva ve všech obcích záporný. V Malenovicích dosáhl za celé sledované období hodnoty 0. Přirozený úbytek obyvatelstva byl nejvyšší v obci Frýdlant nad Ostravicí, Ostravice a Čeladná.

Obr. 4 Přirozený a migrační přírůstek v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, mezi roku 1991 – 2014 Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR

7.3 Struktura obyvatelstva Kromě výše sledovaného celkového počtu obyvatel, který je ovlivněn přirozeným a migračním přírůstkem sledujeme také změny v proporcích základních věkových skupin a absolutních i relativních počtech ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dle údajů Českého statistického úřadu docházelo od roku 1995 k postupnému snižování předproduktivní složky obyvatelstva, rok 2014 již však znázorňuje mírné zvětšení této skupiny. Pokles zaznamenala produktivní složka obyvatelstva (15 – 64 let). Dochází ke zvětšování poproduktivní složky obyvatelstva, tento fakt však není nijak výjimečný a v námi sledované oblasti není v porovnání s jinými oblastmi Česka tak výrazný. Hodnoty ve vybraných letech jsou znázorněny na obr. 5.

Obr. 5 Obyvatelstvo SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ve věkových skupinách 0-14, 15 – 64, 65 a více Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Ostravě, vybrané ukazatelé za SO ORP

Pro dané roky byl vypočten také index stáří, ten vystihuje navyšující se poměr mezi počtem obyvatel ve věku 65 + k počtu obyvatel ve věku 0 – 14. Z hodnoty 88,5 v roce 1995 dochází k postupnému zvyšování až na hodnotu 120 v roce 2014. Celková hodnota indexu stáří dosáhla v Česku, v roce 2011 hodnoty 110 (SLDB). Index ekonomické závislosti v zájmovém území vy vybraných letech ve srovnání s rokem 1995 klesal, ale mírný nárůst můžeme pozorovat již v roce 2010. Nejvýznamněji se nárůst předproduktivní a poproduktivní složky obyvatelstva projevil až v roce 2014.

Tab. 5 Základní věkové složky obyvatelstva, index stáří a ekonomického zatížení ve vybraných letech v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Základní věkové složky obyvatelstva (%) Index Rok Předproduktivní Produktivní Poproduktivní Index stáří ekonomického 0 - 14 15 -64 65+ zatížení 1995 17,4 67,2 15,4 88,5 48,81 2000 15,6 69,1 15,3 98,5 44,72 2005 14,5 70,5 15,0 103,9 41,84 2010 14,4 69,5 16,1 112,2 43,88 2014 15,1 66,7 18,2 120,0 49,93 Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Ostravě, vybrané ukazatelé za SO ORP, vlastní výpočty

Při srovnání absolutních hodnot počtu ekonomicky aktivních osob v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001 a 2011 vidíme nárůst o více než 500 osob, ale při relativních hodnotách to znamená pokles 0,5 % p. b. Absolutní hodnoty se mění poměrně významně, ale u relativních hodnot nejsou změny tak výrazné, díky změnám v celkovém počtu obyvatel. Největší nárůst počtu ekonomicky aktivních osob zaznamenala obec Čeladná a Malenovice.

Tab. 6 Absolutní a relativní počet ekonomicky aktivních osob v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 2001 2011 Obec Absolutní Relativní (%) Absolutní Relativní (%) Bílá 162 47,1 134 46,2 Čeladná 936 46,0 1 173 46,7 Frýdlant nad Ostravicí 4 781 48,8 4 576 47,3 Janovice 758 45,0 866 45,7 Kunčice pod Ondřejníkem 935 47,7 1 016 47,8 Malenovice 185 49,1 324 50,9 Metylovice 723 48,5 764 47,6 Ostravice 1 054 45,7 1 066 46,2 Pržno 374 49,9 425 42,9 Pstruží 317 45,0 429 49,5 Staré Hamry 283 49,6 250 46,4 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 10 508 47,5 11 023 47,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

8 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ A DO ŠKOL V kapitole se zabýváme vyjížďkou a dojížďkou ekonomicky aktivního obyvatelstva za prací a připravujících se na povolání do škol. Při těchto procesech dochází k přemisťování velkého počtu obyvatel. Charakter našeho zájmového území podmiňuje převahu vyjížďky nad dojížďkou (viz tab. 6). Proto jsme se v dalších podkapitolách zabývali hlavně vyjížďkou. Většina osob dojíždějí do školy, nebo zaměstnání denně, takže výrazně převažuje (tab. 8). SO ORP je ovlivňováno velkými městy ve svém okolí, některé obce spadají do širší Ostravské aglomerace, dalším takovým městem je Frýdek-Místek, proto se hlavním vyjížďkovým proudům věnuje podkapitola 8.4. Dojížďka do našeho zájmového území není tak významná (podkapitola 8.5), je to důsledkem omezené nabídky pracovních příležitostí, dříve se SO ORP potýkalo vysokou nezaměstnaností (tab. 2). Pro tuto práci byla využita data se sčítání lidu, domů a bytů, která proběhla 1. 3. 2001 a 26. 3. 2011. 8.1 Vyjížďka za prací a do škol Počet vyjíždějících z našeho zájmového území za prací a do škol z jednotlivých obcí výrazně ovlivňuje celkový počet obyvatel v jednotlivých obcích, počet ekonomicky aktivních osob a počet studentů. Počet obyvatel se mezi sledovanými roky 2001 a 2011 ve většině obcí zvýšil, jedinou výjimkou jsou obce Bílá, Staré Hamry a Frýdlant nad Ostravicí. Stejný vývoj jako počet obyvatelů zaznamenal i počet ekonomicky aktivních osob, pokles je pozorován u totožných obcí. Naopak počty studentů klesají ve většině obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. V tabulce 7 můžeme vidět celkové počty vyjíždějících a dojíždějících v jednotlivých obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ve sledovaných letech. Počet vyjíždějících pokles ve všech obcí, jedinou výjimku tvoří obec Malenovice, kde byl mezi roky 2001 a 2011 pozorován mírný nárůst počtu vyjíždějících osob. Podobný vývoj následoval i u celkového počtu dojíždějících osob do jednotlivých obcí, téměř u všech byl pozorován pokles, jedinou obcí s mírným nárůstem počtu dojíždějících je Pržno (viz podkapitola 8.5 Dojížďka). Saldo pohybu za prací a studiem vyjadřuje rozdíl mezi počtem vyjíždějících a dojíždějících osob do jednotlivých obcí. V roce 2001 měla záporné saldo pohybu jediná obec, a to Bílá, tzn., že počet dojíždějících byl vyšší než vyjíždějících osob. Zbylé obce dosáhly hodnot v kladných číslech, tzn., že z našeho zájmového území vyjíždí více ekonomicky aktivních osob a studentů, než do něj dojíždí. Hlavním důvodem, že tolik obyvatel vyjíždí za prací, nebo do škol je nedostatečná nabídka pracovních míst a pouze omezený výběr středních škol. Rozdílu mezi dojížďkou a vyjížďkou přispívá také relativní blízkost a dobrá dopravní dostupnost velkých měst (Frýdek-Místek, Ostrava), viz podkapitola 8.4 směry vyjížďky.

Tab. 7 Saldo pohybu v jednotlivých obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, v letech 2001 a 2011 2001 2011 Územní jednotka Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Dojíždějící Vyjíždějící Saldo celkem celkem pohybu celkem celkem pohybu Bílá 297 98 -199 35 51 16 Čeladná 407 686 279 242 551 309 Frýdlant n. O. 2 088 2 661 573 1 417 1 763 346 Janovice 128 697 569 45 531 486 Kunčice p. O. 99 754 655 61 554 493 Malenovice 89 180 91 28 196 168 Metylovice 69 687 618 46 413 367 Ostravice 441 570 129 194 384 190 Pržno 106 341 235 134 251 117 Pstruží 58 325 267 15 298 283 Staré Hamry 107 222 115 22 109 87 SO ORP Frýdlant nad 3 889 7 221 3 332 2 239 5 101 2 862 Ostravicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011), vlastní výpočty

8.2 Denní vyjížďka Počet denně vyjíždějících z jednotlivých obcí (Tab. 8) se absolutních hodnotách mezi roky 2001 a 2011 výrazně změnil, ale je to způsobeno snížením celkového počtu vyjíždějících, takže pro srovnání budou vhodnější hodnoty relativní. Ve vypočtených relativních hodnotách se tak výrazné změny neodehrály. Větší nárůst relativní denní vyjížďky můžeme pozorovat u obce Bílá. Naopak výraznější pokles hodnoty denní vyjížďky můžeme pozorovat u obce Čeladná, tento pokles je zapříčiněn větší nabídkou pracovních příležitostí v obci.

Tab. 8 Celková a denní vyjížďka z jednotlivých obcí v letech 2001 a 2011 2001 2011 Obec Vyjíždějící Z toho Denní Vyjíždějící Z toho Denní celkem denně vyjížďka (%) celkem denně vyjížďka (%) Bílá 98 73 74,49 51 41 80,39 Čeladná 686 598 87,17 551 453 82,21 Frýdlant n. O. 2 661 2 186 82,15 1 763 1 448 82,13 Janovice 697 609 87,37 531 469 88,32 Kunčice p. O. 754 625 82,89 554 467 84,30 Malenovice 180 155 86,11 196 173 88,27 Metylovice 687 625 90,98 413 373 90,31 Ostravice 570 466 81,75 384 323 84,11 Pržno 341 303 88,86 251 229 91,24 Pstruží 325 310 95,38 298 262 87,92 Staré Hamry 222 178 80,18 109 88 80,73 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011), vlastní výpočty

8.3 Intenzita vyjížďky Intenzitu vyjížďky z jednotlivých obcí v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsme vypočetli zvlášť pro skupinu ekonomicky aktivních osob a pro studenty (příloha 15). Vypočtené hodnoty jsme zaznamenali graficky pomocí dvou oddělených kartogramů (Obr. 6 a Obr. 7). Pro možnost srovnání byly opět využity ze sčítání lidu domů a bytů 2001 a 2011. Intenzita vyjížďky ekonomicky aktivních osob odráží vztahy mezi zdroji pracovních sil v daném území je jejich možnosti využití v daném území. Analogicky je to u intenzity vyjížďky studentů. Obcí s nejvyšší intenzitou vyjížďky ekonomicky aktivních osob byla obec Pstruží, následovaná obcí Janovice, obě dosáhly hodnoty přes 70 %. Naopak nejnižší hodnoty dosáhla Čeladná a Ostravice, v obou případech se to méně než 40 %. Průměrná hodnota tohoto ukazatele, který vyjadřuje podíl vyjíždějícího ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, je v našem zájmovém území přibližně 56 % (viz příloha 15). Intenzita vyjížďky ekonomicky aktivních osob byla v roce 2011 výrazně nižší ve srovnání s rokem 2001, v průměru 36 %, což je oproti 56 % v roce 2001 významný pokles. Zatímco počet ekonomicky aktivních osob se mezi roky 2001 a 2011 zvýšil téměř o 500 osob, počet vyjíždějících ekonomicky aktivních osob se snížil o 30 %. Nejvyšších hodnot stejně jako v předchozím pozorovaném období dosáhly obce Pstruží (jediná s hodnotou přes 50 %) a Janovice. Nejvyšších hodnot dosahují obce s dobrou dopravní dostupností a nízkým počtem obsazených pracovních míst na svém území, právě této charakteristice tyto dvě obce odpovídají. Nejnižší hodnoty v roce 2011 dosáhla obec Bílá a Ostravice. Pro špatně dopravně dostupné obce, jako je Bílá, nebo Staré Hamry je typické, že mají tuto hodnotu velmi nízkou, jelikož se snaží, poskytnou práci v místě bydliště. Obě tyto obce mají také nejnižší hodnoty celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel.

Obr. 6 Intenzita vyjížďky ekonomicky aktivních osob v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

Intenzita vyjížďky studentů byla v roce 2001 v průměru celého SO ORP vyšší než vyjížďka ekonomicky aktivních osob, ale je to způsobeno hlavně některými obcemi s velmi vysokým podílem vyjíždějících studentů na celkovém počtu studentů. U obce Malenovice to v roce 2001 bylo 100 %, dalšími obcemi s vysokým podílem vyjíždějících studentů je Bílá, nebo Pstruží. Naopak nejnižších hodnoty dosáhl Frýdlant nad Ostravicí, což není překvapivé, nebo jelikož jako jediná obec z našeho zájmového území nabízí více základních i středních škol.

V roce 2011 následovala intenzita vyjížďky do škol stejný trend jako vyjížďka ekonomicky aktivních obyvatel, takže pokles, ten nebyl však tak výrazný. Obdobně jako v předchozím případě, poklesl zde nejen celkový počet studentů, ale i celkový počet vyjíždějících studentů. Obec Malenovice má stále nejvyšší intenzitu vyjížďky do škol z celého SO ORP, ale v roce 2011 to bylo ve srovnání s rokem 2011 pouze 58 %. Nejnižší hodnoty opět dosáhlo město Frýdlant nad Ostravicí, důvody jsou stejné jako v předchozím pozorovaném období.

Obr. 7 Intenzita vyjížďky do škol v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

8.4 Směr vyjížďky Hlavní směry vyjížďky v roce 2001 z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsou znázorněny na obr. 8 (přesná čísla, viz příloha 6). Mezi dva hlavní směry vyjížďky z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001 se dostalo celkem šest obcí, z toho tři obce leží mimo naše zájmové území. Jedná se o města Frýdek-Místek, Ostrava a Frenštát pod Radhoštěm. Frýdek-Místek je okresní město, pod které spadá i naše zájmové území. Město Ostrava je krajským městem. Obě tyto města nabízejí velké množství pracovních míst v různých odvětví a také širokou škálu různých škol. Dojížďku do těchto měst podporuje také dobrá dopravní dostupnost z většiny území naší zájmové oblasti. Třetím městem kam vyjíždí obyvatelé SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je Frenštát pod Radhoštěm, který sousedí s obcí Kunčice pod Ondřejníkem. V tomto městě se kromě škol nacházejí dva významné strojírenské podniky, Siemens elektromotory a Continental. Z celkového počtu jedenácti obcí má jako hlavní, nebo druhý směr vyjížďky Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek, celkem sedm obcí, což vystihuje významnost těchto regionů dojížďky. Hlavní proud vyjíždějících směřuje do obce Frýdek-Místek. Jedná se o obce v okolí Frýdlantu nad Ostravicí. V případě Kunčic pod Ondřejníkem je hlavním směrem vyjížďky výše zmíněný Frenštát pod Radhoštěm. Zcela odlišných hodnot dosáhly obce Bílá a Staré Hamry, u kterých jako hlavní směr vyjížďky převládá obec Ostravice.

Obr. 8 Hlavní směry vyjížďky z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001 Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001)

V roce 2011 (Obr. 9, příloha 7) se množství obcí, do kterých směřují dva hlavní směry vyjížďky, snížil na čtyři. Hlavní proud vyjíždějících směřuje stále do Frýdku- Místku, ale popředí se dostává město Ostrava. Ta v roce 2001 byla pouze u dvou obcí jako druhý směr vyjížďky, v roce 2011 byly u dvou obcí již jako hlavní směr vyjížďky a u pěti obcí jako druhý největší směr vyjížďky. Naopak význam Frýdlantu nad Ostravicí jako centra dojížďky z okolních obcí se snižuje.

Obr. 9 Hlavní směry vyjížďky z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2011 * Pro obec Bílá není uveden druhý největší směr vyjížďky Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

8.5 Dojížďka V roce 2001 dojíždělo do všech obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí celkem 3 889 osob. Největší část z celkového počtu dojíždějících zaujímá město Frýdlant nad Ostravicí, jeho podíl je více než 50 %. V tomto městě se nachází většina významných zaměstnavatelů, kteří v našem zájmovém území sídlí, také se zde nachází větší množství škol a úřadů. Mezi další významná centra dojížďky v roce 2001 patřily obce Ostravice, Čeladná a Bílá. U obce Ostravice patřila mezi významné zaměstnavatele pila, která však svou činnost musela z velké části ukončit (viz pokles počtu dojíždějících v roce 2011). V Čeladné je nejvýznamnějším zaměstnavatel již zmíněné Beskydské rehabilitační centrum. U všech třech obcí se na celkovém počtu dojíždějících významnou měrou podílí i cestovní ruch, v porovnání s ostatními obcemi se na jejich území nachází větší počet hromadných ubytovacích zařízení (příloha 13). V roce 2011 se situace v porovnání s předešlým sčítáním lidu, domů a bytů výrazně změnila. Celkový počet dojíždějících na naše zájmové území se snížil na 2 239 osob, takže ve srovnání s rokem 2001 byl zaznamenán pokles o více než 40 %. Hlavní centrum dojížďky se nezměnilo, ale mezi tři obce s největší dojížďkou se zařadila obec Pržno (jediná u které byl pozorován nárůst celkového počtu dojíždějících), která nahradila obec Bílá, u které byl pozorován největší pokles mezi roky 2001 a 2011. Jedním z důvodů tohoto poklesu je vstup Česka do Schengenského prostoru, protože na území obce se nacházejí dva hraniční přechody se Slovenskem, které byly zrušeny. Dojížďka v rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se také mění, zatímco v roce 2001 směřoval do města Frýdlant nad Ostravicí alespoň jeden ze dvou hlavních proudů vyjížďky celkem ze sedmi obcí, v roce 2011 to už bylo pouze z pěti obcí. Dojížďka v rámci SO ORP poklesla i u obce Ostravice, v toce 2001 to byl hlavní směr vyjížďky dvou obcí, ale v roce 2011 již žádné. S omezením těžby dřeva a zrušenými hraničními přechody poklesla i dojížďka do obce Bílá. Rozdíly ve vypočtených relativních hodnotách počtu denně dojíždějících osob do jednotlivých obcí mezi roky 2001 a 2011 nejsou tak výrazné jako rozdíly v celkovém počtu. Mezi obce s nejnižší absolutní hodnotou denní dojížďky patří Staré Hamry, Bílá, Malenovice a Čeladná (viz Tab. 9). V případě prvních dvou obcí je důvodem jejich odlehlost a špatná dopravní dostupnost. Dalším důvodem je vyšší počet hromadných ubytovacích zařízení v těchto obcích, tyto zařízení poskytují ubytovaní často i svému personálu.

Tab. 9 Celková a denní dojížďka do jednotlivých obcí v letech 2001 a 2011 2001 2011 Obec Dojíždějící Z toho Denní Dojíždějící Z toho Denní celkem denně dojížďka (%) celkem denně dojížďka (%) Bílá 297 127 42,76 35 21 60,00 Čeladná 407 311 76,41 242 190 78,51 Frýdlant n. O. 2 088 1 978 94,73 1 417 1 330 93,86 Janovice 128 123 96,09 45 44 97,78 Kunčice p. O. 99 85 85,86 61 52 85,25 Malenovice 89 51 57,30 28 19 67,86 Metylovice 69 66 95,65 46 42 91,30 Ostravice 441 359 81,41 194 162 83,51 Pržno 106 96 90,57 134 117 87,31 Pstruží 58 56 96,55 15 14 93,33 Staré Hamry 107 39 36,45 22 12 54,55 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

9 SUBURBANIZACE A BYTOVÁ POLITIKA V kapitole 7 jsme se zabývali přibývajícím počtem obyvatel v našem zájmovém území. Populační přírůstek sebou přináší do našeho zájmového území také nutnost nové bytové výstavby, která probíhá v různých intenzitách téměř po celém území našeho SO ORP. Rozloha zastavěné plochy mezi roky 1994 a 2014 rostla u všech obcí v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, tento nárůst však byl nebyl u všech obcí stejně intenzivní. Nová výstavba a vznik zastavěné plochy je v některých obcích limitován velkoplošným chráněným území CHKO Beskydy, například v obci Malenovice jsou to dvě třetiny území a v obci Bílá je to ještě více. V obci Staré Hamry je dalším limitujícím faktorem ochranné pásmo, které se nachází okolo přehrady Šance, jelikož se jedná o přehradu, jejíchž hlavním účelem je zásobení obyvatel pitnou vodou, je toto pásmo velmi široké a výstavba v něm je nemožná. Obce jsou dobře dopravně dostupné do velkých center, jako jsou Frýdek-Místek, nebo Ostrava a zároveň se nacházejí v krásném podhůří Beskyd, což z těchto obcí dělá „ideální místo k životu“. Část obcí se nachází při širším vymezení Ostravské aglomerace na jejím okraji. Důkazem vzrůstající provázanosti našeho zájmového území a Ostravy je výše zmíněná vyjížďka ekonomicky aktivních osob. 9.1 Počet domů a bytů Počet domů jsme sledovali stejně jako počet obyvatel již od roku 1869, údaje pochází z jednotlivých sčítání osob. Od prvního sledovaného roku docházelo k nárůstu počtu domů až do roku 1950. V období mezi roky 1950 a 1991 však již poklesu počtu domů v několika obcích došlo, jednalo se o obce Bílá, Malenovice a Staré Hamry. V prvních dvou případech byl pokles mírný, o obce Bílá 17 domů, u Malenovic 26 domů. Výrazný pokles počtu domů zaznamenala obec Staré Hamry, mezi roky 1950 a 1991 se počet domů snížil o 300. Příčinou byla již výše zmíněná výstavba přehrady. Mezi roky 1991 a 2011 byl, zaznamenám pokles počtu domů u jediné obce, tou byla Bílá. Počet domů v celém SO ORP Frýdlant se v tomto období zvýšil téměř o 20 %. Nejprudší nárůst počtu domů zaznamenala obec Malenovice, více než 90 %. Nárůst kolem 30 % zaznamenaly obce – Čeladná, Metylovice, Pržno a Pstruží. Pro těchto pět obcí je typická nová zástavba rodinných domů, které se soustředí do kolonií, ve většině případů oddělených od centra obce. Ve zbytku obcí docházelo také k nárůstu, ale nebyl tak výrazný a nevznikly kolonie rodinných domů.

Tab. 10 Počet domů v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ve vybraných letech Jednotlivé roky Územní jednotka 1869 1900 1930 1950 1991 2011 Bílá 64 101 148 162 145 139 Čeladná 263 355 435 575 614 774 Frýdlant nad Ostravicí 474 551 751 1 130 1 715 2 057 Janovice 267 300 335 391 548 605 Kunčice p. O 264 281 389 514 682 771 Malenovice 83 89 102 152 126 243 Metylovice 195 227 275 372 465 575 Ostravice 185 249 355 490 622 723 Pržno 53 58 97 123 195 260 Pstruží 79 110 133 154 221 287 Staré Hamry 253 326 426 587 287 305 Celkový počet domů 2 180 2 647 3 446 4 650 5 620 6 739 Zdroj: ČSÚ, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

Nejvyšší počet bytů se nachází v obci Frýdlant nad Ostravicí, jediném městě našeho zájmového území, takže jej nemůžeme srovnávat s dalšími obcemi. Výstavba nových bytů mezi roky 2006 byla v tomto druhá nejvyšší z celého SO ORP, vyznačuje se také rovnoměrným růstem v jednotlivých letech. Nejvyšší nárůst počtu bytů mezi roky 2006 - 2014 byl zaznamenán u obce Čeladná. Nárůst počtu domů nebyl v této obci tak výrazný, jako je tomu u počtu bytů. Důvodem tohoto nárůstů je, že v Čeladné probíhá i výstavba bytových komplexů, na rozdíl, od ostatních obcí. Jedním z takových komplexů je projekt Farské Lúky, nebo náměstí (přílohy 5, 6 a 7). U ostatních obcí byla výstavba bytů pozorována také, již nikde však v takové míře. Nejaktivnějšími roky výstavby byly roky 2007 a 2009. Pro Čeladnou byl rok 2007 významný rekonstrukcí náměstí, velká část bytů byla totiž dokončena právě v tomto roce. Výstavba však byla ukončena až v roce 2008, kdy byla dokončena nová radnice. Dalším významným rokem byl rok 2009, v tomto roce byl dokončen bytový resort Farské Lúky. V dalších letech pokračovala výstavba menších bytových komplexů, nebo jednotlivých rodinných domů. V současné době lákají developeři do bytů nové obyvatelé, jelikož některé z nich jsou stále neobsazené. Dokumentují to například billboardy, nacházejí se kolem silnice vedoucí z Ostravy směrem na Čeladnou. Část bytů je také nabízena k pronájmu.

Tab. 11 Počty vystavěných bytů v jednotlivých letech, celkový počet bytů Celkový Územní jednotka 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 počet bytů (SLDB 2011) Bílá 1 - - - 1 2 - - - 166 Čeladná 9 115 40 142 15 13 12 5 22 1 279 Frýdlant n. O. 17 11 32 26 25 30 23 24 18 4 305 Janovice 4 7 6 5 12 9 3 5 1 800 Kunčice p. O. 8 3 19 9 11 5 11 15 9 937 Malenovice 6 5 3 8 6 9 7 5 9 273 Metylovice - 7 4 7 8 7 3 1 6 711 Ostravice 5 2 5 7 9 15 18 10 9 1 009 Pržno 4 4 9 8 4 7 11 2 3 336 Pstruží 4 5 3 9 10 4 9 7 9 336 Staré Hamry 3 3 9 1 7 - 1 3 - 368 Celkový počet 61 162 130 222 108 101 98 77 86 10 520 vystavěných bytů Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2016, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

Výstavbu rodinných domů a bytových domů mezi roky 2003 a 2014 ve vybraných obcích zaznamenávají obr. 10, 11 a 12. U obce Čeladná jsme kvůli její rozloze zaznamenali hlavně centrum obce s náměstím a přilehlými bytovými domy (Obr. 10). V obci Malenovice (Obr. 11) je zástavba rodinných domů rozložena po velké části území obce. V současné době se na území obce nachází další domy ve výstavbě. Nová výstavba v obcí Pržno (Obr. 12) je kromě výstavby rodinných domů ovlivněna výstavbou centra sociální péče „Náš svět Pržno“.

Obr. 10 Nová zástavba rodinných a bytových domů v obci Čeladná mezi roky 2003 a 2014 Zdroj: Seznam.cz, vlastní zpracování

Obr. 11 Nová zástavba rodinných domů v obci Malenovice mezi roky 2003 a 2014 Zdroj: Seznam.cz, vlastní zpracování

Obr. 12 Nová zástavba rodinných domů a centra sociální péče v obci Pržno mezi roky 2003 a 2014 Zdroj: Seznam.cz, vlastní zpracování

9.2 Neobydlené byty Z celkového počtu bytů v jednotlivých obcích je velká část bytů neobydlených, vývoj jejich počtu je znázorněn v relativních hodnotách na obr. 13. Přesná čísla pro roky 2001 a 2011, se nacházejí v příloze 18. V roce 2001 dosáhly nejvyšších relativních hodnot počtu neobydlených bytů obce Staré Hamry a Malenovice (1/3). V absolutních hodnotách to byl Frýdlant nad Ostravicí, následován Čeladnou, tyto obce však v roce 2001 měly vysoký celkový počet bytů. Naopak nejnižšího relativního počtu neobydlených bytů dosáhla obec Pržno (10,3 %), následována obcí Frýdlant nad Ostravicí. V průměru celého SO ORP Frýdlant byl neobydlen přibližně každý pátý byt (21,5 %). V roce 2011 se počet neobydlených bytů zvýšil. Nejvyšších relativních hodnot dosáhly nejodlehlejší obce, tzn. Staré Hamry a Bílá. V obci Staré Hamry byla neobydlena téměř polovina bytů (46,5 %). V absolutních číslech to byly opět obce Frýdlant nad Ostravicí a Čeladná, tyto obce však mají nejvyšší počet bytů. Celkový počet bytů se v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zvýšil mezi roky 2001 a 2011 o 1 405, počet neobydlených bytů se zvýšil celkem o 380.

Obr. 13 Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

Důvod neobydlenosti bytů v jednotlivých obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí uvedla ve sčítání lidu, domů a bytů 2011 jen část majitelů, necelých 40 %. Nejmenší část bytů je neobydlená kvůli změně majitele, dalšími důvody jsou přestavba a nezpůsobilost bydlení, oba tyto důvody jsem přibližně stejně významné, asi 10 % z celkového počtu neobydlených bytů. Jako důvod neobydlenosti uvedla téměř tři čtvrtiny majitelů bytů, že slouží k rekreaci. Předpokládáme, že většina majitelů bytů, kteří tento údaj nevyplnili, využívají byty k rekreaci, vyplývá to i z rozhovorů s představiteli obcí, viz kapitola 10.

Tab. 12 Neobydlené byty v jednotlivých obcích v roce 2011 a důvod jejich neobydlenosti Důvod neobydlenosti Celkový počet Územní jednotka Změna Slouží k Nezpůsobilé neobydlených bytů Přestavba uživatele rekreaci k bydlení Bílá 66 2 23 4 2 Čeladná 378 4 85 15 22 Frýdlant n. O. 500 21 61 31 17 Janovice 104 1 12 7 9 Kunčice p. O. 204 5 98 5 11 Malenovice 71 - 34 1 1 Metylovice 146 2 26 3 2 Ostravice 182 3 100 10 8 Pržno 39 1 2 - 1 Pstruží 33 - 13 1 1 Staré Hamry 171 1 82 3 4 SO ORP Frýdlant 1 894 40 536 80 78 nad Ostravicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011) 9.3 Období výstavby Tabulka 13 znázorňuje počty obydlených bytů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí podle období výstavby, nebo rekonstrukce. Jednotlivá vymezená období však nejsou stejně dlouhá, což znemožňuje jejich vzájemné srovnávání. Při sečtení počtu obydlených bytů v jednotlivých období výsledek neodpovídá celkovému počtu obydlených bytů, většinou se však jedná od několika bytů (maximální rozdíl je u Frýdlantu nad Ostravicí, celkem 31 bytů). Nejvyšších hodnot dosáhlo město Frýdlant nad Ostravicí, to je dáno jeho velikostí v porovnání s ostatními obcemi SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Ke zvýšenému množství nové výstavby na konci období 1920 – 1970 vedla také výstavba přehrady Šance. Vystěhovaní obyvatelé byli často přestěhování do bytů v obci Ostravice, nebo Frýdlant nad Ostravicí. Pouze malému množství původních obyvatel byla umožněna výstavba rodinného domu v jiné části obce Staré Hamry. V období 1971 – 1980 docházelo k výstavbě menších bytových domů i v jiných obcích, například v Kunčicích pod Ondřejníkem, nebo v Ostravici.

Tab. 13 Obydlené byty podle období výstavby, nebo rekonstrukce v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí

Obec 1919 a dříve 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 2000 2001 - 2011

Bílá 20 46 18 7 6 Čeladná 54 333 95 178 221 Frýdlant n. O. 98 1 432 754 1 150 340 Janovice 50 294 79 189 66 Kunčice p. O. 49 275 136 165 100 Malenovice 19 42 20 41 68 Metylovice 60 222 74 132 61 Ostravice 66 353 131 182 81 Pržno 15 123 33 63 54 Pstruží 24 103 40 69 61 Staré Hamry 20 66 39 56 12 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

10 ROZHOVORY S PŘEDSTAVITELI VYBRANÝCH OBCÍ Pro řízené rozhovory na téma naší bakalářské práce byly jako reprezentativní vzorek vybrány tři obce, a to obce Bílá, Kunčice pod Ondřejníkem a Malenovice. V obci Kunčice pod Ondřejníkem jsme komunikovali přímo se starostou obce, kterému byly otázky zaslány předem (příloha 19). V obci Bílá jsme se setkali paní referentkou, které má na starost i evidenci obyvatel. V Malenovicích byl veden rozhovor s bývalým panem starostou panem Emanuelem Novákem, který dělal starostu od osamostatnění obce od Frýdlantu nad Ostravicí v roce 1990 do roku 1997. Nadále byl však součástí obecního zastupitelstva. Další plánovanou obcí byly Staré Hamry, paní starostka však nereagovala na email a při osobní návštěvě rozhovor odmítla. Tyto tři obce byly vybrány z toho důvodu, že v nich po roce 1989 docházelo k významné transformaci. Bílá je obcí na hranicích se Slovenskem, z celého SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je nejhůře dopravně dostupná, také se na rozdíl od ostatních potýká s úbytkem obyvatel. Obec Kunčice představuje typickou podhorskou obec s velkým počtem obyvatel vyjíždějících za prací a postupným nárůstem počtu obyvatel. Poslední navštívenou obcí byly Malenovice, pro něž je typická výstavba rodinných domů, v relativních číslech zde od roku 1989 došlo k největšímu nárůstu počtu obyvatel. Transformace obce po roce 1989 Všechny obce si prošly po roce 1989 změnou ve financování jejich obecního rozpočtu. Hodnocení jsou rozporuplná, ale pan starosta obce Kunčice pod Ondřejníkem by například přivítal, kdyby se více projevovalo kolik podniků a podnikatelů je v obci. Jak tomu bylo dříve, byl to motivační, pobídkový systém lákat podnikatele, aby měli své sídlo v obci. Vstup Česka do Schengenského prostoru se výrazně projevil v obci Bílá, došlo ke zrušení dvou hraničních přechodů a následně i policejní stanice. Církevní restituce a navrácení lesů nejsou pouze změnou, ale současně i problémem. Při jakékoliv výstavbě se komplikuje komunikace, protože již nestačí, uzavřít dohodu pouze s jedním vlastníkem (dříve Lesy České republiky). Obec Malenovice se stále potýká s problémem čištění odpadních vod, ale v současné době již existuje projekt, který by měl tento problém vyřešit. Dalším problémem je letiště, které neleží na území obce, ale ovlivňuje ji hlukem. Obyvatelstvo a zaměstnanost Zachytit v rozhovoru změny ve struktuře obyvatelstva je poměrně složité, ale pan starosta Kunčic pod Ondřejníkem to vystihl takto: „Přibývá dětí, v loňském roce byly po desítkách let otevřeny v základní třídy dvě první třídy, takže to znamená, že se do obce stěhují často mladí lidé, protože takový základ by tady nebyl. Tito lidé se často také zapojují do života obce, např. divadla, sportovní akce‘‘.

Nabídka pracovních míst v těchto obcích není příliš široká, obyvatelé za prací spíše vyjíždějí do okolních obcí. V obci Bílá jsou problémem výše zmíněné církevní restituce, protože díky poklesu těžby dřeva se zaměstnanost ještě snižuje. Významným zaměstnavatelem zůstávají rekreační střediska. Obec Bílá se i přes poměrně nízký počet obyvatel nesnaží přilákat nové, jelikož není možnost nabídnout jim byty, nebo pozemky k výstavbě. V obci převládá na trhu nemovitostí poptávka nad nabídkou. Obce Kunčice pod Ondřejníkem a Malenovice se také nesnaží nové obyvatele lákat nějakými pobídkami, obě se nacházejí v krásném prostředí Beskyd, mají dobrou dopravní dostupnost, nabídku služby a v případě Kunčic pod Ondřejníkem i zrekonstruovanou budovu školu a školky, takže noví obyvatelé si cestu do obce najdou sami. Po roce 1989 se vztahy mezi obyvateli změnily, dnes dělá každý sám pro sebe, obce se to snaží změnit právě pořádáním společenských akcí. V žádné z obcí nepanuje nevraživost mezi původním a novým obyvatelstvem, samozřejmě se však najdou výjimky. Horší vztahy panují spíše mezi chataři, ty se výrazně zhoršily v porovnání s obdobím před rokem 1989. Bytový fond Obce vlastní velmi omezený počet bytů, nebo žádné. Obec Kunčice pod Ondřejníkem má devět bytových jednotek v domě pro seniory a na obecním úřadě dva byty. Obec Malenovice vlastní pět bytů a Bílá nemá žádné vlastní byty. V žádné z obcí není naplánovaná výstavba bytových komplexů. V obci Bílá je to s výstavbou komplikované, v současnosti se zde nacházejí tři stavební parcely, ale na dvou se již staví. Další stavební parcely jsou nedostupné, takže se výstavba neplánuje. Ve dvou zbylých obcích dochází k výstavbě rodinných domů. Obec Malenovice má schválený územní plán: „Bylo schváleno, že obec bude počítat s kapacitou obce do 1 000 obyvatel a podmíněným rozšířením výstavby. Další nezvyšování kapacity nad tuto hranici bylo odůvodněno zejména narušením krajinného rázu CHKO Beskydy ‘‘. V porovnání s obdobím před rokem 1989 se snížil počet rekreačních areálů, ale výrazně se změnila jejich kvalita. V některých došlo k přestavbám a rekonstrukcím, některé si však stále zachovávají svůj socialistický ráz. Investice stále proudí do turistické infrastruktury, například v obci Bílá do dostavby cyklostezky. Oblast zaznamenala přechod od masového cestovního ruchu ve velkých ubytovacích zařízení k individuálnímu cestovnímu ruchu. Druhé bydlení V obci Bílá se chaty a chalupy většinou nenacházejí přímo v centru obce, ale jsou rozprostřeny po širokém okolí, často na samotách. Jedná se o starší objekty, výstavba nových není možná, stejně jako v obci Malenovice.

Pro obce jako takové druhé bydlení přináší spíše negativa. Na celém území je hlavním problémem velké části chat jejich neestetičnost, často nezapadají do krajiny. Větším problémem je však poškozování životního prostředí. Špatné nakládaní se všemi druhy odpadů, často ani netřídí, nebo zakládají drobné černé skládky, v mnoha případech také problémy s kanalizací objektů. Jeden ze starostů to vystihl takto: „Obce z chat nemají téměř nic, pouze daň z nemovitosti, přitom mají nároky stejné jako obyvatelé. Přijedou, cestou si nakoupí a neutratí, to by se mělo zohlednit. Někteří žijí celoročně, málo si přehlašují trvalé bydliště‘‘. V obci Bílá se nachází celkem 104 chat, které mají evidenční číslo. 19 chalup bylo přečíslováno a majitelé si zde zřídili trvalý pobyt, to je jediný způsob jak může obec získat nové obyvatele, podobný počet změn typu objektu z chaty na rodinný dům zaznamenala i obec Malenovice. Vztahy a komunikace Všechny obce našeho SO ORP spolupracují s ostatními v rámci mikroregionu Frýdlant – Beskydy, do tohoto mikroregionu však patří i obce Baška a Lhotka. Jednou měsíčně vydávají noviny, které shrnují dění v jednotlivých obcích. Mikroregion Frýdlant – Beskydy spolupracuje v oblasti školství, odpadového hospodářství, cestovního ruchu, výměně zkušeností a vzájemné metodické pomoci. Letos se bude poprvé konat společná akce, jejím cílem je prohloubení spolupráce. Obec Bílá spolupracuje se Starými Hamry na zajištění autobusové dopravy a jednou za rok spolu pořádají akci s názvem „Lidé lidem v Beskydech‘‘ (ukázky místních lidových řemesel, akce pro děti, večerní zábava). Díky své poloze při hranicích se Slovenskem se dostává do kontaktu se slovenskými obcemi Korňa a Klokočov. Kunčice pod Ondřejníkem jsou také součástí mikroregionu Frenštátsko, zde je hlavním cílem ochrana přírody a ochrana před těžbou černého uhlí v dole Frenštát. Tato obec byla dříve součástí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (viz podkapitola 5.1), ale přešla pod Frýdlant nad Ostravicí, jelikož nebylo dodrženo slíbené dobudování úřadů a také sílil tlak na změnu okresu (výrazné byrokratické nároky na obecní úřad a obyvatelstvo). Krajský úřad Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě dobře spolupracuje s obcemi, reaguje na dotazy a snaží se obcím pomoci, například při vyřizování žádostí o dotace, v tomto se shodli všichni představitelé obcí. Ti, kteří okresní úřady ve své funkci pamatují, dodávají: „Okresní úřad ve Frýdku-Místku však měl své výhody, bylo to blíže, a tak tito úředníci lépe znali své zájmové území a jeho problémy‘‘. Nejvýznamnějšími aktéry společenského života v obci Bílá se staly organizace kolem cestovního ruchu – například hotel Bauer, nebo SKI Vítkovice a lyžařská škola, která svou činnost nekončí s koncem zimní sezóny, ale například pořádá školy v přírodě. Ale například v Kunčicích pod Ondřejníkem jsou to často osoby sdružující se kolem školy, jelikož aktivity dětí ve školním věku ovlivní nejen rodiče, ale často i prarodiče. Počty návštěvníků těchto akcí se rok od roku zvyšují. Samozřejmě se o rozvoj společenského života v obci snaží i samotné obce.

11 ZÁVĚR V teoretickém zarámování práce jsme se zmiňovali o ukazateli hodnocení komplexní regionální velikosti, velikost tohoto ukazatele pro středisko regionu Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 1991 a 2001 klesala, v roce 2001 došlo ke ztrátě mikroregionální autonomie a nesplnění subregionálních kritérií v roce 2011. Pokles hodnoty tohoto ukazatele jsme se snažili zdokumentovat. Populační velikost samotného střediska se nijak výrazně neměnila, ale poklesla populační velikost jeho intenzivně ovlivňovaného území a širšího zázemí. Počet obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se mezi roky 1989 a 2014 zvyšoval, jedním z důvodů bylo snižování přirozeného úbytku, v posledních letech dochází dokonce k populačními přírůstku. Počet obyvatel výrazně ovlivňuje i migrační přírůstek. Pokračování tohoto trendu můžeme očekávat, protože při terénním průzkumu bylo pozorováno množství rozestavěných budov, vývoj nebude stejný u všech obcí. Ty obce, které ztrácejí, budou díky své poloze a omezením ve výstavbě zřejmě ztrácet dál. I díky útlumu průmyslu, kterým si oblast prošla, převažuje vyjížďka nad dojížďkou. Poměrně překvapivý, byl pokles intenzity vyjížďky, otázkou však zůstává, do jaké míry se na tom podepsala úprava metodiky při SLDB. Změna hlavních směrů vyjížďky je patrná, lidé dojíždí na větší vzdálenosti, přispívá tomu dobrá dopravní dostupnost. V oblasti dochází nejen k výstavbě nových rodinných a bytových domů, ale i přeměně druhého bydlení na rodinné domy. Problémem však zůstává vysoký podíl neobydlených bytů, v odlehlejších obcích se tento podíl ještě zvyšuje, což může způsobit další problémy. Druhé bydlení je taktéž problematické, jelikož pro obce znamená další zátěž a nepřináší úměrné množství peněz do obecních pokladen. Oblast SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je lákavým místem pro bydlení. Tento trend však nemůže přetrvávat do nekonečna, jelikož potenciál obcí pro novou výstavbu a příchod dalších obyvatel je omezený a tyto obce, které jsou v současné době pro nové obyvatele lákavou „adresou“, mohou právě díky množství nově příchozích na své atraktivitě a exkluzivitě ztratit.

12 ZDROJE Tištěné zdroje BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J., NOVOTNÁ, M., KOPP, J., MACHÁČEK, J., MOSS, L.A.G., GLORIOSO, R.S. (2011): Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Lesnické práce s.r.o., 196 s. ISBN 978-87154-49-6. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Praha, 147 s. ISBN 80-86746-02-X. HAMPL, M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova, Praha, 395 s. ISBN 80-902154-2-4. HAMPL, M., KÜHNL, K., GARDAVSKÝ, V. (1989): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, 255 s. HAVRLANT, J. (200): Beskydy: Transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. Ostravská univerzita, Ostrava, 126 s. ISBN 80-7042-793-0. HNILIČKA, P. (2005): Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě kolonii rodinných domů. Era vydavatelství, Brno, 212 s. ISBN 80-7366-028-8. PETER, D., (2013): Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Olomouc, 92 s. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostrava: Ostravská univerzita, 179 s. ISBN 80-7042-830-9. SAHEB, J. (2008): Frýdlant nad Ostravicí. Montanex 2008, Ostrava, 16 s. ISBN 978-80- 7225-274-9. SAHEB, J. a kol. (2009): Dějiny Frýdlantu n. O., Lubna a Nové Vsi. Montanex 2009, Ostrava, 546 s. ISBN 978-80-7225-300-5. SAHEB, J. a kol. (2014): Malenovice: minulost a současnost obce pod Lysou horou. Malenovice: Obec Malenovice 2014, 599 s. ISBN 978-80-260-6568-5. Články HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, č. 3, s. 397 – 421.

Elektronické zdroje AGRO – Měřín (2016): Frýdlantská zemědělská a.s., http://www.agro- merin.cz/zemedelska-vyroba/frydlantska-zemedelska-as (25. 2. 2016) Beskydské rehabilitační centrum (2016): Historie, https://verejna-sprava.kr- http://www.brc.cz/historie-brc/ (1. 3. 2016) Česká geologická služba (2014): Půdní mapa. 1:50 000, http://mapy.geology.cz/pudy/ (23. 4. 2016) Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě (2013): SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, https://www.czso.cz/csu/xt/so_orp_frydlant_nad_ostravici (13. 12. 2015) Český statistický úřad: Úvod (2016): Index ekonomického zatížení, https://www.czso.cz/csu/xl/030703105 (3. 4. 2016) Český statistický úřad: Úvod (2016): Statistiky, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_ P~_S~_null_null_ (3. 4. 2016) Český statistický úřad: Veřejná databáze (2016): Senioři v Česku, https://www.czso.cz/csu/czso/6b004993a4 (28. 2. 2016) Český statistický úřad: Veřejná databáze (2016): Vše o území, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi#w= (28. 2. 2016) Ferrit (2015): O společnosti, http://www.ferrit.cz/o-spolecnosti/ (28. 2. 2016) Frýdlant nad Ostravicí (2013): Historie a současnost, http://www.frydlantno.cz/portal/o- meste/historie-a-soucasnost/ (13. 12. 2015) JZD Staré Hamry (2012): O nás, http://jzd-starehamry.webnode.cz/ (18. 3. 2016) Kunčice pod Ondřejníkem (2011): Historie obce, http://www.kuncicepo.cz/historie-obce (13. 12. 2015) Malenovice (2015): Historie, http://www.malenovice.eu/pro-turisty/o-obci/historie/ (13. 12. 2015) Metylovice (2013): Historie obce, http://www.metylovice.cz/geograficke- informace/historie-obce/ (13. 12. 2015) Ministerstvo práce a sociálních věcí: Statistika (2016): Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti, https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky (27. 2. 2016) Moravskoslezský kraj: Územní plánování (2011): Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, https://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/upl_0110.html (20. 3. 2016) Obec Bílá (2011): Historie obce, http://www.obecbila.cz/historie-obce/ (13. 12. 2015)

Obec Čeladná (2014): Historie, http://www.celadna.cz/historie (13. 12. 2015) Obec Janovice (2015): Historie: Vznik a vývoj obce, http://www.obecjanovice.cz/cz/menu/16/o-obci/historie/ (13. 12. 2015) Obec Pržno (2010): Historie obce, http://www.przno.cz/cz/menu/15/o-obci/historie-obce/ (13. 12. 2015) Ostravice (2015): Historie obce Ostravice, http://www.ostravice.cz/content/view/15/27/ (13. 12. 2015) Povodí Odry (2015): Šance, http://www.pod.cz/stranka/sance.html (13. 12. 2015) Pstruží (2012): Historie: Historie obce, http://www.pstruzi.cz/o-obci/historie/historie-obce- 2cz (13. 12. 2015) Regionální informační systém: Vybrané geografické údaje (2015): Správní obvody obcí s rozšířenou působností, http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/obce-s- rozsir-pusobnosti/ (13. 12. 2015) Seznam.cz (2016): Letecká mapa (ortofotomapa). Aktuálních letecké snímky z let 2014- 2015, archivní snímky z let 2001-2003. https://mapy.cz/ (1. 5. 2016)

Staré Hamry (2013): Historie obce, http://stare-hamry.cz/detail-textu.php?id=367 (13. 12. 2015)

13 SEZNAM ZKRATEK BMA – Beskyd Mountain Academy ČR – Česká republika ČSAV – Československá akademie věd ČSR – Československá socialistická republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie Frýdlant n. O. – Frýdlant nad Ostravicí CHKO – Chráněná krajinná oblast JZD – Jednotné zemědělské družstvo KRV – Komplexní regionální velikost Kunčice p. O. – Kunčice pod Ondřejníkem LAU – místní správní jednotka MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MSK – Moravskoslezský kraj NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj p. b. – procentní bod SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP – správní obvod obec s rozšířenou působností SWOT analýza – silné (Strengths), slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats)

14 PŘÍLOHY

Seznam obrázků Příloha 1 Přehrada Šance Příloha 2 Bedřichův Klauz na Bílé Ostravici v obci Bílá Příloha 3 Vstup na golfové hřiště Čeladná Příloha 4 Rehabilitační centrum Čeladná, budova Lara spa Příloha 5 Apartmánový resort Farské Lúky v Čeladné Příloha 6 Náměstí s obchody a byty, Čeladná Příloha 7 Bytový komplex sousedící se hřbitovem Příloha 8 Paneláková výstavba ve Frýdlantu nad Ostravicí Příloha 9 Kolonie rodinných domů v obci Pržno Příloha 10 Kolonie rodinných domů v obci Malenovice

Seznam tabulek Příloha 11 Celková rozloha obcí a vybrané druhy pozemků v km2, k 31. 12. 2014 Příloha 12 Počet hromadných ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2012, 2014 Příloha 13 Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 2005, 2010 Příloha 14 Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 2005, 2010 Příloha 15 Intenzita vyjížďky do škol a zaměstnání v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2001 a 2011 Příloha 16 Hlavní směry vyjížďky z jednotlivých obcí v roce 2001 Příloha 17 Hlavní směry vyjížďky z jednotlivých obcí v roce 2011 Příloha 18 Počet bytů, neobydlených bytů, relativně (%) v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2001 a 2001

Dotazník Příloha 19 Dotazník pro zástupce jednotlivých obcí

Příloha 1 Přehrada Šance Příloha 2 Bedřichův klauz na Bílé Ostravici v obci Bílá