MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia
Anna Minjaríková
Heavymetalová hudba v České republice po roce 1989 Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc.
2017
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………… Podpis autorky práce
2
Ráda bych poděkovala svému vedoucímu, PhDr. Aleši Opekarovi, CSc., za věcné připomínky, rady a za trpělivost. Také bych ráda poděkovala své rodině, partnerovi a přátelům za jejich podporu a inspiraci.
3
Obsah
1. Úvod...... 5 2. Stručně o historii heavy metalu a jeho předchůdcích ve světě ...... 6 3. Historie heavy metalu na území České republiky ...... 8 3.1. Stručně o předchůdcích heavy metalu v Československu ...... 9 3.2. Náhled do situace na československé heavymetalové scéně před revolucí ...... 11 3.3. Česká a československá heavymetalová scéna v devadesátých letech ...... 13 3.3.1. Heavymetalová scéna v Československu v prvních letech po revoluci ...... 14 3.3.2. Česká heavymetalová scéna po roce 1993 ...... 16 3.4. Česká heavymetalová scéna v novém tisíciletí ...... 16 4. Heavymetalová hudba a česká veřejnost ...... 18 4.1. Heavymetalová hudba v českých médiích ...... 18 4.1.1. Česká média zaměřená na heavymetalovou hudbu ...... 21 4.2. Negativní ohlasy a kontroverze kolem heavymetalové hudby ...... 22 5. Heavymetalové koncerty a festivaly na území České republiky ...... 27 6. Srovnání heavymetalové scény v České republice a v jiných postkomunistických zemích ...... 30 6.1. Rozdíly na heavymetalových scénách v Polsku a v České republice ...... 31 6.2. Situace na heavymetalové scéně v Rusku a v České republice ...... 32 6.3. Srovnání situace na heavymetalové scéně na Ukrajině a v České republice ...... 36 6.4. Nastínění situace na rumunské heavymetalové scéně ...... 37 6.5. Rozdíly a podobnosti heavymetalových scén na Slovensku a v České republice ...... 38 7. Český heavy metal ve světě a úspěchy místních kapel ...... 40 7.1. Úspěchy českých heavymetalových kapel v zahraničí...... 41 7.2. Možnosti českých heavymetalových kapel prosadit se ...... 45 7.3. Úspěchy českých hudebníků v zahraničních heavymetalových kapelách ...... 46 7.4. Jazyková bariéra a česká heavymetalová hudba ...... 47 8. Závěr ...... 51 9. Resumé ...... 53 9.1. Summary ...... 53 10. Seznam pramenů a literatury ...... 54
4
1. Úvod Hlavním cílem bakalářské práce Heavymetalová hudba v České republice po roce 1989 je podání co nejucelenějšího obrazu české heavymetalové scény po Sametové revoluci, kdy došlo k radikální změně režimu, což zásadně ovlivnilo veškeré aspekty života obyvatel zemí pod vlivem SSSR. Cílem je tedy obzvláště zmapování toho, jak byla podoba heavymetalové scény z dlouhodobého hlediska ovlivněna totalitním režimem a revolucí a jestli se s případnými následky metaloví hudebníci (a jejich kapely) či příznivci tohoto žánru potýkají i dnes. Důležité je proto také uvedení do politického kontextu tehdejší doby a toho, jak ovlivňoval kulturu, takže částečně bude nahlédnuto i do doby před rokem 1989 a to jak v Československu, tak i ve světě. Zároveň je v práci popsána i současná situace na heavymetalových scénách v jiných postkomunistických zemích kvůli porovnání různých vlivů včetně mentalit. Protože je však postkomunistických zemí mnoho, bylo za tímto účelem vybráno jen pár států. Není zde však popsáno, jak vypadala situace na heavymetalových zemích v těchto státech před revolucí a před rozpadem SSSR v roce 1991, neboť na toto téma neexistuje dostatečné množství použitelných zdrojů, případně nejsou k dostání. Velice důležité je také popsání toho, zda či jak ovlivnil komunismus vnímání obyvatel České republiky a jejich přístup k heavymetalu (jak českému, tak zahraničnímu), čemuž je v práci vyhraněna celá samostatná kapitola, jež obsahuje mimo jiné i přístup českých médií k tomuto žánru a kontroverze. Mimo tato práce také obsahuje kapitoly věnované koncertům, festivalům a také na postavení českého heavy metalu ve světě, která je velmi důležitá protože pravděpodobně nejlépe ukazuje, jaký měl komunismus na heavy metal vliv. Nicméně tato práce není zaměřena pouze na vliv komunismu, proto je částečně pozornost věnována například i technologickému vývoji. Pokud jde o heavymetalovou hudbu, neexistuje bohužel mnoho publikací, kde by byl její vývoj v České republice uceleně nastíněn a pokud ano, jde většinou o publikace věnující se době před revolucí nebo pouze krátce po ní. Z tohoto důvodu nelze dost dobře popsat trendy v heavymetalové hudbě po roce 2000, což neplatí pouze v případě České republiky, ale obecně celého světa. Z důvodů již uvedených je většinou čerpáno z článků v časopisech (Spark a Rock&Pop), článků na internetu, případně recenzí a rozhovorů (které byly zvláště přínosné). Příležitostně bylo čerpáno i z videí na internetu či televizních pořadů.
5
2. Stručně o historii heavy metalu a jeho předchůdcích ve světě Ve Spojených státech amerických se v průběhu 50. let začal objevovat nový hudební žánr s názvem rock’n’roll, na jehož samotném počátku stály žánry jako country&western, rhythm&blues a swing pop1 a hudebníci, v jejichž čele stáli zpočátku afroameričtí muzikanti jako například Fats Domino, Little Richard a Chuck Berry.2 Nový žánr nebyl nejprve přijímán moc dobře, ale později se rock’n’roll rozšířil i mezi „bílé“ Američany a to zvláště přičiněním postav jako Jerry Lee Lewis, Buddy Holly a Elvis Presley, jenž byl ze všech tří jmenovaných hudebníků ten nejvýraznější a nejznámější.3 Později, v 60. letech, se rock’n’roll dostal i do Evropy a velikou oblibu získal zvláště ve Velké Británii, kde tento žánr vydobyl vlastní specifický zvuk.4 Tato britská podoba rock’n’rollu byla pojmenována podle řeky Mersey – „Mersey sound“ a jejím nejvýraznějším představitelem byla kapela The Beatles. Rock’n’roll (pozn.: v USA pojem „rock’n’roll“ označuje rockovou hudbu obecně, zatímco v Evropě se pod tímto pojmem rozumí spíš počáteční epocha a novější rocková hudba je označována zkráceně „rock“) se pochopitelně dál vyvíjel, vznikaly nové žánry jako například folk rock, objevovaly se nové kapely jako například The Ventures nebo hudebníci jako třeba Jimi Hendrix a tento hudební žánr se dál šířil po světě.5 Ve druhé polovině šedesátých let se také začala objevovat subkultura hippies, což byla svým způsobem forma revolty proti tehdejšímu stylu života, konzervativním hodnotám a válečným konfliktům,6 a současně s hippies se objevil i hard rock – v šedesátých letech nejexpresívnější podoba rocku.7
1 HRABALIK, Petr. Co je rock´n´roll a kde hledat jeho kořeny. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/50-leta/clanky/10- co-je-rock-n-roll-a-kde-hledat-jeho-koreny/ 2 HRABALIK, Petr. Nástup rock´n´rollu, jeho největší hvězdy a kulturně-sociologická role. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/50-leta/clanky/11-nastup-rock-n-rollu-jeho-nejvetsi-hvezdy- a-kulturne-sociologicka-role/ 3 Tamtéž 4 HRABALIK, Petr. The Beatles, Mersey beat a broučí výlety do dalších stylů. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60- leta/clanky/18-the-beatles-mersey-beat-a-brouci-vylety-do-dalsich-stylu/ 5 HRABALIK, Petr. Rockové styly v 60. letech - přehled. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60- leta/clanky/17-rockove-styly-v-60-letech-prehled/ 6 HRABALIK, Petr. Hippies - Elegantní zahájení. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60-leta/clanky/36- hippies-elegantni-zahajeni/ 7 HRABALIK, Petr. Rockové styly v 60. letech - přehled. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/60- leta/clanky/17-rockove-styly-v-60-letech-prehled/
6
Během 70. let byl v Evropě rock na vrcholu, objevil se punk v čele se Sex Pistols a další žánry a subžánry a z výše jmenovaného hard rocku se během této dekády z hard rocku vyvinul i jiný nový žánr, jímž byl heavy metal.8 Nelze s přesností říci, kdo konkrétně byl jeho zakladatelem, ale obecně mezi první heavymetalové skupiny patří například Black Sabbath, Motörhead, Judas Priest, Saxon, Accept, Van Halen a další, přičemž nejvíc původních heavymetalových kapel pocházelo ze Spojeného království.9 Velké množství britských heavymetalových kapel, které v 70. letech vznikly, také vedlo ke vzniku označení New Wave Of British Heavy Metal (zkráceně NWOBHM, v překladu „Nová vlna britského heavy metalu“).10 Na konci 70. let se také z pohasínajícího punku rodí subkultura gothic,11 jež v případě mnoha heavymetalových kapel posloužila jako inspirace, co se týče vzhledu, hudebních prvků či témat textů písní. Následující dekáda byla pro heavymetalovou hudbu přelomová – žánr se štěpí na různé nové podžánry, včetně například glam metalu, speed metalu, thrash metalu, death metalu atd., a ocitá se na vrcholu popularity, o což se zasloužily zvláště některé nově vzniklé heavymetalové podžánry – převážně ty s komerčnějším melodičtějším zvukem jako například glam metal či pop metal.12 Mnoho heavymetalových a popmetalových kapel se v té době objevilo i na americké televizní stanici MTV, ale velká pozornost, jíž se žánru v té době dostalo, vedla i k některým problémům a to zvláště právě v USA, kde proti heavy metalu brojila cenzorská organizace PMRC.13 Právě určitá výstřednost některých kapel a interpretů (ne pouze heavymetalových) vedla k zavedení tzv. „Parental Advisory: Explicit Content“, což je označení, které v podobě nálepky na hudebních nosičích upozorňuje na explicitní obsah písní na hudebních albech.14 V té době se díky
8 HRABALIK, Petr. Rockové styly 70. let - přehled. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
7 velké pozornosti objevovaly i další negativní ohlasy a to často ze strany věřících, heavy metal v této době nicméně vzkvétal. V devadesátých letech je popularita heavy metalu v porovnání s předchozí dekádou menší a místo toho si větší pozornost získává nový hudební žánr s názvem grunge rock (zkráceně grunge), což je fúze hard rocku a punku ovlivněná i žánry jako heavy metal nebo hardcore, která vznikla již v 80. letech.15 Nový syrový žánr byl opět formou rebelie; tentokrát šlo o protest proti generaci tzv. „baby boomers“ a vyumělkovaných hudebnících, které v hudebním showbusinessu tato generace v době 90. let prosazovala v médiích.16 Přes svoji značnou popularitu v první polovině 90. let a velký vliv na hudební průmysl po roce 1994 (kdy mimo jiné spáchala jedna z předních tváří tohoto žánru, Kurt Cobain) nastává úpadek grunge.17 Někteří hudební kritici se dodnes dokonce domnívají, že popularita grunge napomohla mimo jiné k ústupu a praktickému zničení glam metalu.18 Jinak byl ale heavy metal v té době sice poněkud přehlíženou, ale přesto tolerovanou součástí mainstreamu a kromě toho se objevilo také mnoho nových subžánrů heavymetalu, z nichž některé měly částečně kořeny již v předchozí dekádě – konkrétně šlo například o symphonic metal a nu metal. Byl to právě nu metal, který byl v době 90. let na vrcholu popularity, nicméně původní heavymetaloví fanoušci jej moc dobře nepřijímali. 19 Přelom milénia nebyl od konce 90. let, co se situace na heavymetalové scéně týče, ve světě příliš rozdílný – žánry populární v druhé polovině minulé dekády byly více či méně populární i po roce 2000 a situace se celkově příliš neměnila.
3. Historie heavy metalu na území České republiky Mezi lety 1948 – 1989 bylo tehdejší Československo díky komunistickému režimu odděleno od Západního světa existencí nepropustné železné opony a jakékoliv cesty na Západ byly komunisty buď velmi pečlivě sledovány, případně nebyly obyvatelům Československa (a Východního bloku obecně) ani umožněny (například v
15 HRABALIK, Petr. Grunge a post-grunge přelomu 80. - 90. let a dále v 90. letech? In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
8 případě podezření, že by dotyčná osoba mohla zemi natrvalo opustit). To pochopitelně značně omezovalo možnosti hudebníků a kapel, jejichž situace byla díky tehdejšímu totalitnímu režimu už tak dosti nesnadná. Díky tomu se i jednotlivé hudební žánry jako bigbít a heavy metal dostávaly stejně jako jiné aspekty kultury západního světa do Československa velmi nesnadno a také v mnoha případech se značným zpožděním, zatímco na Západě se kultura mohla vyvíjet více méně volně a bez omezení srovnatelných s těmi, se kterými se musela potýkat kultura „za oponou“.
3.1. Stručně o předchůdcích heavy metalu v Československu Do Československa se začíná rock’n’roll dostávat postupně poměrně překvapivě i navzdory železné oponě již druhé polovině 50. let. K tomu výrazně napomohla zahraniční rádia jako AFN Munich a Radia Luxembourg, která si našla své posluchače zvláště z řad mladých lidí, pro něž byl stejně jako pro jejich vrstevníky na Západě také forma revolty.20 Zatímco na Západě se ovšem mladí lidé bouřili spíše proti konzervativním hodnotám padesátých let a generaci jejich rodičů, v Československu šlo částečně i o vzdor proti podřizování se totalitnímu režimu a o rozbíjení stereotypu, jemuž podlehl do té doby tak populární swing.21 Populárními rock’n’rollovými interprety byli v té době zvláště Bill Halley, Elvis Presley, Little Richard a další, přičemž již tehdy začali někteří českoslovenští hudebníci s rock’n’rollem sami alespoň částečně experimentovat, jako tomu bylo například v případě Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra a Akord clubu.22 Současně ale právě tehdy začalo docházet k prvním konfliktům příznivců tohoto nového hudebního žánru se státní mocí – takto tomu bylo například roku 1957, kdy na večírek, na němž účinkovaly dixielandové soubory, z magnetonových záznamů hrála hudba amerických rock’n’rollových hvězd, a kde se tančilo a (patrně dost nahlas) také zpívalo, vtrhla policie, jež se uchýlila k hromadnému zatýkání účastníků zábavy.23 Pozdější soudní proces této záležitosti – vzešlé z pouhého večírku – přidělil dokonce „mimořádný politický význam“, přičemž jedním z argumentů pro potrestání organizátorů a účastníků byl i ten, že mělo jít údajně „o skrytou zálohu kontrarevoluce“ (pozn.: spojování
20 KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu: (1918-1968). Praha: Academia, 1998, s. 327. 21 Tamtéž 22 KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu: (1918-1968). Praha: Academia, 1998, s. 329. 23 KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu: (1918-1968). Praha: Academia, 1998, s. 327- 328.
9
„západní“ hudby s kontrarevolucí nebylo během období komunismu ničím neobvyklým).24 Později v 60. letech i v Československu vzrostla popularita Mersey Soundu, který na reprezentovali zvláště The Beatles.25 Právě v této době, která byla o poznání uvolněnější než předchozí dekáda, se v Československu začala vyvíjet specifická rocková kultura, což je mimo jiné spojeno se vznikem pojmu „bigbít“ (z anglických slov „big beat“), který označoval československý rock a tedy kapely jako například Matadors, Olympic, Blue Effect a mnoha dalších.26 Tyto hudební skupiny napodobovaly zvuk zahraničních rockových skupin, v nichž měly své vzory, a často si volily anglické názvy, případně rovnou nahrávaly své písně v angličtině (několik anglických písní nahrála například kapela Blue Effect), což ještě v té době bylo možné.27 Krátké období relativní svobody (alespoň v porovnání s předchozími roky) bylo přerušeno 21. srpna 1968 vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa a příchodem normalizace, s níž přišel prudký obrat a mnoho radikálních změn a omezení včetně snahy vymýtit ze země západní (zvláště pak anglosaské) vlivy.28 Československá bigbítová scéna byla pro tehdejší komunistickou stranu poměrně velkým problémem a byla jí dokonce přisuzována role „nástroje kontrarevoluce“ (podobně, jako tomu bylo roku 1957 v případě rock’n’rollu), což vedlo ke snaze bigbít zničit, k čemuž ovšem nedošlo – komunistické straně se povedlo bigbítovou scénu přes veškeré své snahy pouze značně utlumit.29 Přežívající bigbítová scéna byla nicméně zatížena jak očerňováním, tak pronásledováním a represemi, přičemž ve skutečně obtížné situaci se ocitli například ti příznivci bigbítu, kteří se v březnu roku 1974 vydali do Rudolfova na koncert kapel Adept, Plastic People Of The Universe a DG 307.30 Následný sled událostí vedl k tomu, že během celé akce začalo nejprve docházet k potyčkám návštěvníků koncertu s příslušníky VB, přičemž se mnoho „mániček“ rozhodlo utéci do Českých Budějovic v naivní domněnce, že se jim povede skrýt a tak uniknout větším problémům.31 Právě
24 Tamtéž 25 KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu: (1918-1968). Praha: Academia, 1998, s. 328. 26 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 218. 27 Tamtéž 28 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 218- 219. 29 Tamtéž 30 HRABALIK, Petr. Rudolfov u Českých Budějovic aneb „Budějovický masakr“, březen 1974. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
10 v Českých Budějovicích však byla situace ještě daleko horší a k tomu největšímu masakru mělo údajně dojít na českobudějovickém nádraží, kde měli policisté vytvořit kordón, v němž fyzicky napadli kohokoliv, kdo se v tu chvíli ocitl v jejich blízkosti.32 Kromě toho byly do vlaků odjíždějících z Českých Budějovic do Prahy nasazeny dokonce hlídky se psy a i tam mělo docházet k fotografování a výslechům. Podle dobových výpovědí byli lidé, které policie odvedla výslechům na stanici, následně ponižováni a ostříháni.33 Někteří lidé však tehdy neuprchli do Českých Budějovic, nýbrž se pokusili ukrýt na taneční zábavě nedalekých Ločenicích, avšak ani oni střetu s policií neunikli.34 Přesto se lidé nechtěli režimu zcela odevzdat a i nadále se mnoho příznivců bigbítu snažilo, jak žít své životy alespoň trochu jako před rokem 1968.
3.2. Náhled do situace na československé heavymetalové scéně před revolucí V průběhu 80. let se do Československa začíná s určitým zpožděním vůči Západu dostávat nový žánr – heavy metal.35 Od začátku se však tento nový žánr musel potýkat se stejnými opatřeními a omezeními, s nimiž se museli v této zemi vyrovnávat již jeho předchůdcové, takže kromě toho, že se za Železnou oponu dostával již tak značně nesnadno, bylo i jeho šíření po Československu vzhledem k represím a riziku trestu dosti náročné.36 Přesto se zde postupně nadobro usadil a to i přes značnou nelibost tehdejšího komunistického režimu, který nejen, že se nedokázal zbavit bigbítu, jak bylo v záměru, ale navíc se musel vyrovnat i s příchodem zcela nového „západního“ žánru. Částečně k tomu vedlo zřejmě i to, že v daleko obtížnější pozici v porovnání s heavy metalem se ocitl punk, který patrně od heavy metalu nasměroval velkou část negativní pozornosti na sebe (byť byl původně tolerován a situace se změnila teprve s příchodem nové vlny na začátku 80. let).37 To, že se s jeho přítomností na území Československa po nějaké době vesměs smířili a byli ochotní za určitých okolností snášet, ovšem neznamenalo, že proti němu nebrojili. Typické pro tu dobu byly například tzv. přehrávky, které byly nezbytné pro koncertování a na něž dodnes mnoho rockových a heavymetalových hudebníků vzpomíná
32 Tamtéž 33 Tamtéž 34 Tamtéž 35 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 219. 36 Tamtéž 37 Tamtéž
11 jen velmi nerado.38 Při těchto přehrávkách nešlo ani tak o hudbu samotnou, jako spíš o texty – byla například pochopitelně zakázaná angličtina (to souviselo se snahou komunistů vymýtit ze země jakékoliv „západní“ vlivy, zvláště pak ty anglosaské) a do problémů mohlo dostat cokoliv, co mohlo působit protisocialisticky – byť by šlo o pouhou domněnku.39 Kapely zároveň musely mít zřizovatele, který ručil za nezávadnost textů a rozhodoval tedy o tom, zda kapela mohla či nemohla vystupovat.40 Tehdy také docházelo k dělení na kapely, jež byl režim ochotný snášet, a na ty, co zůstaly v undergroundu.41 Kromě toho muselo mnoho kapel z různých důvodů ukončit svoji existenci – docházelo k tomu často například pod záminkou pokračování ve studiu na vysoké škole, jako tomu bylo třeba v případě hudební skupiny Insania, jejíž frontman Petr „Poly“ Pálenský situaci popsal v rozhovoru pro časopis Spark: „V začátcích nás hodně brala tvrdá hudba, jakou hráli třeba Motörhead, potom jsme se naladili na hardcorovou vlnu rychlých kapel, jako byli S.O.D. a podobně. To jsme byli zrovna v prváku na vysoké a odehráli jsme pět koncertů, z toho tři v Brně. Po nějaké době nás navštívil pán od StB, který byl určený pro dohled nad školou, kde jsme studovali, a ten nám poručil, abychom přestali s činností kapely, jinak nás vyhodí ze školy. Stihli jsme ještě natočit demo „Possessed by Insania“, které se šířilo všelijak pokoutně, ale oni to vše na StB koneckonců měli, včetně našich fanzinů a dalších materiálů. Měli tam i různé fotky, to jsme se tenkrát fotili na hřbitově – dělali jsme si legraci. Všechno to tam musel donést člověk z úzkého okruhu kapely, jelikož jsme některé věci mezi fanoušky nešířili. Mám určité podezření, o koho se jednalo, ale dokázat se to už asi nedá a ani se o to nesnažím, už je to za námi. Nicméně to vše znamenalo, že jsme museli přestat hrát, abychom mohli dostudovat.“42 Heavymetalová hudba byla tedy komunisty za určitých podmínek relativně tolerována, k čemuž patrně částečně přispělo i to, že mu cestu již dříve vyšlapaly žánry jako bigbít a hard rock, které v Československu nakonec i zdomácněly a staly se sledovanou a značně omezovanou, ale vesměs trpěnou součástí československé převážně undergroundové kultury. Díky tomu si kapely, jež byly ochotné přistoupit na patřičné požadavky, mohly alespoň v rámci undergroundu vybudovat prostor potřebný pro tvoření
38 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 219- 220. 39 Tamtéž 40 Tamtéž 41 Tamtéž 42 MATERNA, Aleš. Insania: Proklejte nás s láskou. Spark: Rockový magazín, 1998, roč. 7, č. 5, s. 64.
12 a do určité míry i vydávání alb a vystupování, o čemž svědčí například právě existence skupiny Arakain, v níž A. Brichta jistou dobu působil. Navzdory kompromisům ze strany heavymetalových kapel bylo ale velmi náročné se v této době prosadit a i samotné hledání kompromisů bylo velmi složité, neboť jak již bylo zmíněno výše, komunističtí pohlaváři si jako provokaci mohli vysvětlit prakticky jakýkoliv námět, jenž se v textech písní objevil, a to zvláště v případě, že si na nějakou kapelu z určitého důvodu „zasedli“.
3.3. Česká a československá heavymetalová scéna v devadesátých letech Revoluce v roce 1989 a následující devadesátá léta přinesla značné uvolnění tehdejších politických mravů, což se pochopitelně dotklo i heavymetalové hudby, která již nebyla pouze za určitých okolností trpěným žánrem, ale dostala možnost se sama prosadit. S tím samozřejmě padla i opatření zavedená komunisty – bylo například možné volně bez hrozících postihů ze strany komunistických pohlavárů či zařazení do undergroundové hudební scény používat i anglický jazyk v písních i textech a jejich prostřednictvím různě provokovat, aniž by v tom hudebníkům kdokoliv bránil, což byly jen dvě z mnoha změn, které v souvislosti s revolucí proběhly. Navzdory příznivým změnám byl však podle politologa a pedagoga Josefa Smolíka (autora knihy Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky) konkrétně heavy metal právě díky společenským změnám v období na počátku 90. let v útlumu a změny se děly pouze průběžně.43 Celá heavy metalová scéna se však podle něj i nadále štěpila na kapely, jež se komercializovaly, a na ty, které zůstaly součástí undergroundu, přičemž štěpení zasáhlo i samotné odnože metalu.44
43 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 219- 222. 44 Tamtéž
13
3.3.1. Heavymetalová scéna v Československu v prvních letech po revoluci Těsně po sametové revoluci konečně začíná heavymetalová hudba vycházet ze stínu, kam byla nedobrovolně uvržena již v okamžiku, kdy se dostala do východního bloku, a v níž se za nepříznivých podmínek vyvíjela. Změny byly pochopitelně markantní. Revoluce v lidech vyvolala stav okamžité euforie a hudebníci se podle některých hudebních publicistů, jako například Vladimíra Vlasáka, jali oprostit se od někdejších restriktivních pravidel udržovaných někdejším režimem ještě dříve než jakákoliv jiná skupina lidí, aniž by skutečně počkali na uzákonění konce cenzury.45 Naopak podle hudebního publicisty Vojtěcha Lindaura začalo docházet ke změnám postupně už v průběhu 80. let a zcela vyčleněna byla v té době pouze undergroundová scéna.46 Tou dobrou tak nejen využívají nových možností kapely založené již před revolucí, ale pochopitelně také vznikají nové kapely, mezi nimiž byla například i dodnes poměrně populární kapela Dark Gamballe (původně působící pod jménem Dark). Současně s tím se na území Československa se dostávají i nové extrémnější sub-žánry a odnože metalu a hardcore, jakými byl například i grind core.47 Zároveň v Československu získával na popularitě i death metal, což ovšem platilo spíše pro Čechy a zvláště pro Moravu, kde vznikalo velké množství death metalových kapel, neboť na Slovensku byl alespoň z extrémnějších pod-žánrů oblíbenější thrash metal.48 Nové odnože heavymetalové hudby se do Československa a později do České republiky celkově dostávaly od změny režimu daleko rychleji a snáz než dříve, což bylo ovlivněno i vznikem nových festivalů a hudebních klubů, jejichž prostřednictvím se do země dostávalo i mnoho zahraničních kapel a interpretů včetně těch začínajících. Zahraniční kapely díky pádu komunismu postupně zemi navštěvovaly čím dál víc, přičemž právě to byla jedna z podstatných změn, jež umožnila příznivcům objevovat nejen ony zahraniční kapely, ale také nové subžánry. Pokud jde o návštěvy zahraničních interpretů, situace v té době nebyla vždy perfektní a i tady se příležitostně vyskytovaly určité problémy, jako například v případě koncertu Monsters Of Rock, který se měl konat
45 Retro. 196. díl, Hudební scéna před Listopadem 1989 [epizoda dokumentárního cyklu]. Česká republika, Česká televize, 2012. ČT24, 30. 4. 2017 18:27. 46 Tamtéž 47 Kolár, Petr – Špulák, Jaroslav: Ohlasy písní těžkých: Encyklopedie českých a slovenských hard rockových a heavy metalových skupin. Praha: ROCK & POP, 1993. s. 59–60 48 Tamtéž
14
21. srpna 1990. Tehdy měly v Bratislavě na stadionu Tehelné pole. Tam měly původně vystoupit kapely Black Crowes, Queenstrÿche, AC/DC a Metallica, jenže ke koncertu nakonec nedošlo, neboť si jeho pořadatel nevšimnul, že týž den se měl na stadionu konat fotbalový zápas, přičemž se ani nepodařilo najít náhradní místo, kde by se mohla akce konat.49 K podobným katastrofálním selháním však později již nedocházelo.
Rostl i prodej heavymetalových a rockových desek, neboť fanoušci měli možnost si alba svých oblíbených kapel koupit bez zásadnějších omezení. Zároveň díky tomu měly i jednotlivé kapely značně usnadněnou práci, pokud jde o nahrávání a vydávání, protože jejich hudba nebyla najednou podrobována tak přísné kontrole a obojí (jak nahrávání, tak vydávání) bylo najednou dostupnější.50 Právě v té době vznikala také periodika zaměřená na tvrdší žánry, mezi něž patřil právě i metal – nejznámějším a dosud nejpopulárnějším časopisem, jenž začal v první polovině 90. let vycházet, byl časopis Spark, který začal vycházet konkrétně roku 1992.51
Ne vše bylo ale v době nabyté svobody dokonalé a ne každý měl ale na metalovou hudbu pozitivní názor a roku 1992 vydána práce Sondy do popu a rocku, v níž se objevuje i kapitola zaměřená kompletně na heavy metal, od dvojice muzikologů Ivana Poledňáka a Ivana Cafourka, kteří tento hudební žánr zcela očividně silně odsuzovali. Z jejich strany byl metal tedy značně zkritizován, přičemž jej označili jako žánr primitivní, rigidní, vážný a intolerantní.52
Roku 1992 byl do tehdejšího Československa také poprvé zaveden internet. Ten byl ale v této době přístupný pouze menšině lidí a institucí, takže hudebníci a kapely museli i nadále spoléhat na rádia, televizi, časopisy, koncerty a festivaly a šíření informací prostřednictvím vlastních fanoušků.
49 DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem II. – Vzácné návštěvy. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 3, s. 64-65. 50 Tamtéž 51 Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-02-09]. Dostupné z:
15
3.3.2. Česká heavymetalová scéna po roce 1993 Roku 1993 se rozpadlo Československo na dva nové celky: Českou republiku a Slovensko. Tím se zároveň rozdělila i tehdejší heavymetalová scéna, díky čemuž Česká republika přišla o kvalitní slovenské heavymetalové kapely a Slovensko ztratilo naopak kvalitní české kapely, projevily se i rozdíly v mentalitách obou národů. Nelze ale říct, že by rozdělení jednoho státního útvaru na dva mělo na místní metalovou scénu nějaké větší následky, byť na české hudební scéně byli od rozdělení obecně upřednostňováni v drtivé většině případů čeští hudebníci nad těmi slovenskými – toto však platí spíše pro mainstream, jehož součástí heavy metal nebyl.53 Nadále však vznikaly nové heavymetalové kapely, z nichž mnoho je aktivních dodnes – roku 1995 vznikly například dodnes známé kapely Silent Stream Of Godless Elegy54, Harlej55 a F.O.B.56 Z těchto tří zmíněných kapel je na české scéně zřejmě nejpopulárnější a nejvýraznější skupina Harlej, nicméně nejúspěšnější, co se ocenění a popularity v zahraničí týče, je ethno doom metalová kapela Silent Stream Of Godless Elegy (často zkráceně označována jako SSOGE), jež mimo jiné dvakrát získala žánrovou cenu akademie Anděl. Roku 1997 vznikla i kapela Ador Dorath (původně pod názvem ANAON), jež patří k dodnes populárním českým kapelám.57 V této době se také povedlo výrazněji prosadit v zahraničí deathmetalové kapele Krabathor, která vznikla již v roce 1984 a patří do úzké skupiny v zahraničí známějších českých kapel.58
3.4. Česká heavymetalová scéna v novém tisíciletí Deset let po pádu tzv. železné opony se do České republiky dostávají nové kapely, žánry, sub-žánry a celkově nové hudební trendy daleko snáz a rychleji, k čemuž přispěla i televize, rádia, hudební časopisy, rozvoj festivalů a také internet, jenž se do země dostal
53 VLČEK, Josef. Pronikání angličtiny do české populární hudby a rocku po roce 1989. In: POLEDŇÁK, Ivan et al. Proměny hudby v měnícím se světě. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007, s. 276-277. 54 Silent Stream Of Godless Elegy. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017-02-09]. Dostupné z:
16 již roku 1992 a jehož počet uživatelů postupně narůstal. Právě postupný nárůst uživatelů internetu vedl k tomu, že jej v této době začalo také mnoho kapel využívat za účelem propagace, jako tomu bylo například v případě kapely Arakain.59 Právě po roce 2000 se podle J. Smolíka začíná heavy metal u nás stejně jako jinde ve světě dostávat zpět do popředí a některé kapely v té době také ohlašují návrat na scénu.60 Oproti devadesátým létům byla ale situace na české heavymetalové scéně celkově již daleko stabilnější a nedocházelo k žádným větším změnám či společenským výkyvům – vývoj spočíval spíše v rozvoji celé scény, vzniku nových kapel, zinů a festivalů, jakým je například i festival Masters Of Rock, který vznikl v roce 2003 a v současné době patří k těm nejvýznamnějším festivalům zaměřeným na rockovou a heavymetalovou hudbu u nás. V období na začátku nového milénia se podle zpěvačky Dáši z brněnské kapely Tisíc let od ráje v České republice více řešila pouze politizace hudby, vůči čemuž se vymezilo mnoho posluchačů heavy metalové hudby, neboť kauzy s tímto tématem spojené se dotkly i heavy metalu – zvláště pak black metalu, což je extrémní metalový podžánr, který svým tematickým zaměřením již sám o sobě vzbuzuje určité kontroverze.61 Pozornost na tuto záležitost upřela i média – což dokazuje mimo jiné například obsáhlý článek Britských listů z roku 2003, který se týká NSBM (národně socialistického black metalu)62 – ale postupem času zájem nakonec zcela opadl.63 Navzdory určitým negativním ohlasům spojenými právě s politizací a české NSBM scéně se ale nedá říct, že by se heavy metalu v České republice nedařilo. Svědčí o tom například i fakt, že se o heavymetalových skupinách začalo kolem roku 2004 poměrně hojně psát i v časopisech pro dospívající dívky a teenagery obecně. Takto tomu bylo například v případě poměrně známého časopisu Bravo, v němž se v té době psalo zvláště o symphonicmetalových a rockových kapelách s ženskými vokalistkami, byť byly tyto kapely často nesprávně spojovány se subkulturou gothic,64 což vedlo jak k nárůstu zájmu o dané skupiny a žánry, ale také ke zvýšení zájmu právě o gothic subkulturu a
59FRINTA, Petr. Arakain: Na lavičce s Forrestem Gumpem. Spark: Rockový magazín. 2001, roč. 10, č. 5, s. 22. 60 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 222. 61 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 223. 62 ZÁRAS, Petr. "Musíme chránit existenci bílých lidí" aneb bude se konat koncert neonacistických blackmetalových kapel? In: Britské listy [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
17 poměrně prudkému nárůstu pozérů s minimální znalostí této subkultury. I v tomto případě vlna popularity gothic subkultury postupně opadla.
4. Heavymetalová hudba a česká veřejnost Po pádu komunistického režimu a zániku s ním spojených opatření se heavymetalová hudba začala dostávat z undergroundu i mezi širokou veřejnost a postupem času se měnil i přístup těch obyvatel České republiky, kteří tento žánr neposlouchali. Zároveň s těmito změnami také rostla fanouškovská základna, k čemuž přispěl i rozvoj médií a informačních technologií (konkrétně hlavně internetu). Právě toto je zmapováno v této kapitole.
4.1. Heavymetalová hudba v českých médiích Kdysi politickým režimem neustále kontrolovaná a mezi širokou veřejností zpočátku mnohdy zatracovaná metalová hudba si již na samém konci 80. a v průběhu 90. let získává pomalu pozornost i mimo underground. Už nedlouho po revoluci bylo proto možné vidět v televizi například blackmetalovou kapelu ROOT, ačkoliv i v té době kapela „hrála roli jakýchsi českých metalových „plastiků“.“65 V září roku 2008 začala televize nova také vysílat původní český sitkom s názvem Comeback, který byl vysílán do roku 2011 a mezi jehož hlavní postavy patřil i František „Ozzák“ Pacovský (ztvárněný Martinem Dejdarem) – velký fanoušek heavymetalové hudby pracující jako prodavač v prodejně s hudebními deskami patřící jeho bratrovi.66 Navzdory poněkud stereotypnímu vypodobnění byla postava „Ozzáka“ velmi populární podobně jako celý seriál, který získal v únoru 2009 třetí místo v divácké anketě TV Nova ANNO 2008.67 Kolem roku 2010 již lze na heavymetalovou hudbu narazit v médiích celkem snadno – ať už jde o heavymetalové skladby používané v reklamních spotech nebo televizních upoutávkách, metalovou hudbu v televizních soutěžích či dokonce během vyhlašování více či méně významných ocenění. Díky tomu bylo možné vidět například thrashmetalovou kapelu Arakain společně s Lucií Bílou hrát na předávání ocenění ankety
65 Root. In: Bigbít – Česká televize [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
18
Český slavík68 nebo jako kulturní vložku během soutěže Miss ČR69. Stejně tak bylo možné minimálně dvakrát vidět a slyšet českou operní pěvkyni Evu Urbanovou v televizi zpívat v přímém přenosu skladby od finské symphonicmetalové kapely Nightwish – z toho jednou během předávání cen Zlaté hokejky.70 To může svědčit o tom, že se metal pomalu stává součástí mainstreamové kultury, jak bylo uvedeno ve stati na webových stránkách časopisu Spark (pozn.: část této stati je uvedena o pár odstavců níže v souvislosti se seriálem televizní stanice Prima „Temný kraj“). Ještě výrazněji na sebe v České republice metalová hudba upozornila během předávání cen v anketě Český slavík roku 2016, kdy se na páté příčce v kategorii Zpěvák roku umístil česko-švédský metalový zpěvák Joakim Brodén ze švédské powermetalové kapely Sabaton (pozn.: zpěvák má i české občanství, díky čemuž mohl být nominován).71 Toho si pochopitelně povšimlo i německé hudební vydavatelství Nuclear Blast, pod nějž kapela Sabaton spadá, a nedlouho po úspěchu svého „stájového koně“ v Českém slavíkovi toto vydavatelství na svých webových stránkách události věnovalo samostatný článek, v němž mimo jiné poukazuje (podobně jako redakce časopisu Spark ve stati zmíněné v předchozím odstavci) na to, že úspěch kapely Sabaton „dosvědčuje o tom, že se metal stává mainstreamovou záležitostí“.72 I v současnosti se ale ne vždy heavymetalová hudba objevuje v médiích pozitivním nebo alespoň neutrálním světle: V roce 2017 například odvysílala televizní stanice Prima krimi seriál Temný kraj, jehož dvě epizody byly zaměřeny i na black metal a jeho příznivce. V těchto dvou epizodách byli příznivci black metalové hudby znázorněni jako xenofobní, homofobní, psychicky labilní příznivci národního socialismu
68 SPÁČILOVÁ, Mirka. Slavíky vyhráli Gott, Bílá a Kabát, dvakrát bodoval kontroverzní Ortel. iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, c1999-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
19 a násilníci uctívající Satana, přičemž kvůli této jednoznačné stereotypizaci, faktickým chybám a mystifikacím se vůči seriálu otevřeně ohradil i rockový magazín Spark prostřednictvím obsáhlého článku: „Spark, jakožto přední český rockový a metalový magazín odmítá toto zkreslené a nepravdivé zobrazení metalistů v naší společnosti. Strašení, že metal je hudba ďábla a všemožné historky, jak RAMMSTEIN, MARILYN MANSON ovlivnili mladé lidi, aby zabíjeli, jsou mnohokrát omleté a směšné. Démonizovat neznámé a odlišné jsou vlastnosti bigotních demagogů, kteří se snaží kontrolovat společnost i jednotlivce. Metalová hudba proniká čím dál tím více do mainstreamové kultury, jako příklad může sloužit páté místo Joakima Brodéna ve Slavíku, a dávno není okrajovou záležitostí pár zasvěcených. Ano, v black metalu se udály vraždy a zapalování kostelů, nicméně extremisty naleznete ve všech vrstvách a odvětvích kultury. Pár ojedinělých incidentů však vrhlo stín na celý styl a seriálem Temný Kraj vrhá i dál. Zatímco je katolická církev v seriálu zobrazována pozitivně a jako oběť (při divoké spekulaci by bylo zajímavé zjistit, zda není seriál dobře schované křesťanské promo), black metal je prostřednictvím dvou zcela neuvěřitelných a extremisticky laděných postav vykreslen jako to nejhorší zlo. Pro člověka, který má kulturní a životní rozhled, jistě úsměvné, avšak pro méně znalého diváka, může seriál podpořit zažitý stereotyp o metalistech převládající snad už z časů komunismu. Touto statí chceme dát najevo svůj nesouhlas ke stereotypizaci metalistů a metalové subkultury jako takové. Pokládáme ji za zbytečnou a zavádějící, zvláště když v našich končinách s podobnými incidenty jako v Norsku zkušenosti nemáme.“73 Tomuto znázornění v seriálu Temný kraj předcházelo zveřejnění článku „Hořící kostely a vraždy – odvrácená tvář black metalu“ na webových stránkách televize Prima ZOOM, na což bylo v článku Sparku také poukázáno.74
I navzdory (až na výjimky) dobrému přijetí heavy metalu v českém mediálním prostoru nemohou české neetablované heavymetalové kapely příliš očekávat, že jim současný přístup médií k tvrdé hudbě bude nápomocný při jejich cestě ke slávě. K tomu se vyjádřila například zpěvačka kapely Silent Stream Of Godless Elegy, Hana Hajdová, v rozhovoru pro slovenský webzine Metalirium: „Mám pocit, že médií je stále více, ale stále méně je těch, které by se věnovaly metalové hudbě – okrajovým žánrům vůbec. Dříve
73 Metalistův protest. Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
20 jsme mohli vystoupit v Noci s Andělem, mihnout se na předávání žánrových cen Anděl, vystoupit v dalších pořadech o kultuře na ČT, na Óčku a jinde. Dnes už se ruší i ceny Anděl, a pokud zůstanou, žánrové možná nebudou. Smutné. Kultura u nás je odkojena masovostí let před rokem 1989. Kulturní elita byla zlikvidována. Masa poslouchá komerční rádiové stanice a kouká na komerční televizní programy a nehledá. Stačí jim staré fláky od hudebníků předchozí éry. Mladé a okrajové umění nemá šanci oslovit potenciální posluchače.“75 Platí tedy, že ačkoliv média v současnosti věnují heavy metalu pozornost čím dál víc, jde spíše o heavy metalovou subkulturu obecně, o slavné zahraniční heavymetalové kapely, případně o české heavymetalové kapely, jež těží ještě ze svých úspěchů před rokem 1989 a na místní heavymetalové scéně jsou již dávno brány jako heavymetalový mainstream, jako je tomu například v případě kapely Arakain. Mladým českým heavymetalovým kapelám je pozornost věnována více mění sporadicky.
Na druhou stranu je také nutno podotknout, že česká média jsou od pádu komunismu v roce 1989 patrně i díky neblahé zkušenosti s komunistickou cenzurou velmi liberální na rozdíl například od britských či německých médií, z čehož těží nejen heavymetalové kapely, ale čeští hudebníci celkově.76
4.1.1. Česká média zaměřená na heavymetalovou hudbu Navzdory tvrzení zpěvačky Hany Hajdové, které bylo uvedeno v předchozím odstavci, přece jen v České republice existují média zaměřená na rockovou a heavymetalovou hudbu, byť nejsou součástí mainstreamových médií a nedostává se jim tedy tolik pozornosti.
Mezi významná tištěná média zaměřená na heavy metal patří například již zmíněný časopis Spark, jenž vychází od roku 1992 a je také v České republice ze všech rockových a heavymetalových časopisů také nejsnáze k dostání.77 Z českých tištěných médií pak Sparku ještě konkurují například časopis Pařát, jenž začal vycházet v lednu
75 NÁVRATOVÁ, Nikol. SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Hana Hajdová: Příběh jediného dne. Metalirium - Vaše metalové delírium! [online]. c2004-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
21 roku 2000,78 nebo Fakker, což je časopis, který „vznikl za významné podpory časopisu Spark Rock Magazine“, vychází od roku 2017 a na rozdíl od Sparku nebo Pařátu je zaměřen spíše na mladší příznivce tvrdé hudby.79 V poslední době však sbírají u posluchačů heavy metalu pro svoji přístupnost a bezplatnost zvláště webziny, z nichž velmi populární je například Obscuro.cz, který je zaměřen převážně na heavymetalový underground.80 Dalšími významnými webziny jsou například Abyss81 či Fobia zine82. Časopisy a webziny ovšem nejsou jediná média v České republice zaměřená na heavy metal, protože kromě nich v zemi fungují i rádiové a televizní stanice. Patrně nejvýraznější česká rádia zaměřená na rock a heavy metal jsou například rádia RockMax83, Rádio Beat84 a Radio Čas Rock85, přičemž rádio RockMax mimo jiné navíc pořádá pro školy přednášky o rockové a heavymetalové hudbě a pomáhá tím šířit povědomí o těchto žánrech.86 Z významných českých televizních stanic jde pak především o TV Rebel.87
4.2. Negativní ohlasy a kontroverze kolem heavymetalové hudby Navzdory příznivému politickému i společenskému vývoji se však i po revoluci objevují jisté kontroverze související s heavymetalovou hudbou, k nimž příležitostně napomáhají i sama média, přičemž nejde pouze o výše zmíněné kontroverzní vyobrazení blackmetalové subkultury v seriálu Temný kraj. Paradoxně jde občas i o kontroverze spojené s českou křesťanskou komunitou a to i přesto, že se v České republice ke křesťanství hlásí jen poměrně malé množství lidí. Příležitostně je však metal spojován
78 O Pařátu. PAŘÁT Magazine [online]. c1999-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
22 také s krajní pravicí či obecně násilím, přičemž tyto stereotypy, díky nimž tyto kontroverze mnohdy vznikají, jsou mnohdy přežitkem ještě z doby komunismu. Jak je uvedeno v knize Subkultury mládeže: „K prvním metalovým kapelám měl režim stejně negativní postoj jako k rokenrolu či bigbítu. Metalisté byli často médii prezentováni jako příživníci a protisocialističtí živlové.“88 Během 80. let postupně vznikaly další metalové kapely, přičemž patrně nejvýraznější z nich byla dosud fungující brněnská blackmetalová kapela ROOT, a byly zakládány i první oficiální rockové festivaly, na nichž se prezentovaly domácí kapely.89 Veřejná vystoupení kapel nicméně vedla k tomu, že jim a samotnému žánru bylo ze strany tehdejšího režimu věnováno ještě více pozornosti a to především té negativní. Třináctého srpna roku 1988 tak například vychází v Rudém právu článek uvedený nadpisem „Kult násilí a smrti: Proč?“, v němž jeho autor popsal údajný průběh bratislavského koncertu blackmetalové kapely Törr. V tomto článku byla kapela autorem mimo jiné obviněna z propagace fašismu a její příznivci byly vylíčeni jako fanatičtí násilničtí stoupenci nacismu, přičemž důraz byl pochopitelně také kladen na co nejdůkladnější popsání jejich satanistické a fašistické image.90
Je nicméně pravdou, že právě v black metalu se postupně začaly objevovat fašizující tendence, což dalo vzniknout sub-žánru s názvem NSBM („national socialistic black metal“ v překladu „národněsocialistický black metal“), jehož název již sám o sobě dokazuje na ideologii nacismu. Postupně začaly vznikat kapely hrající tento sub-žánr i na území České republiky, avšak první takové kapely se objevily až po roce 1989, konkrétně v devadesátých letech.91 Pozornost na sebe tento subžánr upoutal hlavně kolem přelomu tisíciletí, kdy, jak již bylo zmíněno v jedné z předchozích kapitol, byla velká pozornost věnována politizaci hudby a tedy i žánru NSBM. V souvislosti s koncertem kapel Ogmias, Silva Nigra a Old Legacy (jako jediná z uvedených kapel nepochází z ČR, ale ze Slovenska) roku 2003 ve Svitavách byl publikován na Britských litech i obsáhlý článek věnovaný právě NSBM
88 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 220- 221. 89 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 220. 90 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 220- 221. 91 ZÁRAS, Petr. "Musíme chránit existenci bílých lidí" aneb bude se konat koncert neonacistických blackmetalových kapel? In: Britské listy [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
23 kapelám a to pochopitelně zvláště těm českým, mezi jejichž hlavní představitele patřily v té době především kapely Buldok (později Wolfheart) a Excalibur (dříve Diktátor, později Desolate).92 Několik různých autorů, včetně Petra Zárase – autora zmíněného článku na Britských listech, nezávisle na sobě poukazuje na fakt, že problém s NSBM je typickým hlavně pro státy jako Polsko, Ukrajina či Rusko, kde je žánr opírá o slovanství a slovanské pohanství. Zároveň však nelze blackmetalovou hudbu spojovat s nacistickou ideologií, neboť „ne každá metalová (a dokonce ani každá black metalová) kapela je nacistická“ (totéž pochopitelně platí i v případě pohanství).93 „U nás je však takových interpretů opravdu málo a často a mnohdy neprávem bývají do této škatulky zařazovány všechny kapely hrající pagan metal a obracející se k pohanským tradicím Slovanů, či k mytologii obecně,“ usuzuje Dasha – zpěvačka kapely Tisíc let od ráje.94 To, že nelze heavy metal spojovat s nacismem dokazují i výpovědi velkého množství heavymetalových hudebníků, z nichž mnoho více či méně otevřeně proti této ideologii vystupuje. Například Blackmoon z deathmetalové kapely Krabathor se v rozhovoru pro časopis Spark na otázku, zda měli členové kapely někdy problém se skinheady (pozn.: část této subkultury se ve své někdejší podobě opírala o rasismus, nacionalismus či přímo neonacismus a krajně pravicovou ideologii, což její členy s příznivci NSBM do určité míry spojovalo)95, odpověděl následovně: „Konkrétní problémy jsme s nimi neměli, ale já osobně nechápu, proč a za koho tak nadšeně „hajlují“. Myslím si, že kdyby se někdy zašli podívat do koncentračních táborů, jak to tam vypadalo, a seznámili se blíže s fašistickou historií, tak by to už asi nedělali“.96 Příležitostně docházelo v případě některých kapel dokonce k fyzickým střetům s neonacisty, což ovšem na rozdíl od NSBM kapel alespoň v té době obvykle nepřitahovalo moc velkou pozornost ze strany médií.97
92 Tamtéž 93 Tamtéž 94 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 223. 95 VEDRAL, Honza. Subkultura skinheadů prošla vývojem, rasisté z ní zmizeli. In: iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA [cit. 2017-04-29]. Dostupné z:
24
Ne všichni čeští heavymetaloví hudebníci s poněkud radikálními a kontroverzními názory pochopitelně působí v NSBM kapelách, o čemž dosvědčuje i pozornost, kterou na sebe svými názory zvláště v poslední době příležitostně upoutává například i hudebník Aleš Brichta, někdejší člen kapely Arakain, jenž často negativně mluví například o Romech či uprchlících. Pozornost na sebe v tomto směru začal nicméně upoutávat už kolem roku 2009, jak vyplývá z četných článků, které jsou i k dohledání na internetu.98
Příležitostně se české heavymetalové kapely setkávají s problémy ze strany věřících, ačkoliv k nim nedochází nijak často a četnější jsou spíše na území Slovenska, jehož obyvatelé inklinují k náboženství ve větším množství než Češi. Přesto k rozporům souvisejícím s náboženstvím občas dochází i v České republice, kde žije daleko méně praktikujících křesťanů než například právě na Slovensku. Problémy mezi příznivci heavy metalu a českými věřícími většinou vyvstávají hlavně v souvislosti v blackmetalovými, jako tomu bylo v listopadu roku 2016, kdy došlo ke zrušení koncertu dvou dříve zmíněných českých blackmetalových kapel Root a Törr, který se měl uskutečnit 19. listopadu v Kulturním domu Kloboučan ve Valašských Kloboukách. Kapela Törr v reakci na to na svém profilu na sociální síti Facebook uvedla, že koncert zrušilo vedení města kvůli údajnému šíření satanismu, proti čemuž se starostka města, Eliška Olšáková, ohradila prostřednictvím tiskové zprávy zveřejněné na webových stránkách města s tím, že vedení města za zrušením koncertu nestálo.99 Ukázalo se nakonec, že přímo město skutečně koncert nezrušilo, nicméně jeho vedení vyvíjelo tlak na pořadatele, který se jej posléze sám rozhodl zrušit, přičemž s požadavkem na zrušení přišla jako první tamní křesťanská komunita v čele s kaplanem Františkem Ponížilem.100 Protože se koncert nepovedlo přesunout na jiné vhodnější místo, nemohl se uskutečnit vůbec.101 Celá kauza vyvolala velkou vlnu nevole a kromě obou kapel, které událost přirovnaly k dění před rokem 1989, se k ní vyjádřilo mnoho lidí včetně Karla Balčiráka (šéfredaktor časopisu Spark), Jana Toužimského (současný zpěvák kapely Arakain),
98 BLÁHA, Petr. Aleš Brichta extrémistou. In:
25
Josefa Michálka (člen kapely Forrest Jump) či organizace Ateisté České republiky.102 Poměrně paradoxní také je, že předchozí koncert kapely Törr, jenž se ve Valašských Kloboukách uskutečnil v témže roce na jaře, proběhl bez potíží.103 Faktem nicméně je, že obyvatelům Valašských Klobouk měla údajně vadit zejména kapela Root.
Velká pozornost médií i veřejnosti byla na heavy metal upřena v souvislosti se zraněním a následným úmrtím fanouška americké metalcorové kapely Lamb Of God během jejího koncertu 24. května roku 2010 v pražském klubu Abaton. Zpěvák kapely, Randy Blythe, jenž měl být za úmrtí zodpovědný, byl v červnu roku 2012 zatčen českou policií krátce po příjezdu do Prahy, kde měla kapela Lamb Of God téhož dne hrát.104 Současně byl obviněn z ublížení na zdraví s následkem smrti a později uvržen do vazby na Pankrácké věznici v Praze, odkud byl po zaplacení kauce ve výši 8 milionů korun českých po měsíci propuštěn. Později se ale do České republiky vrátil, aby se osobně zúčastnil soudního procesu, přičemž jej pražský městský soud v březnu roku 2013 nakonec zprostil viny.105 Celá kauza vyvolala rozruch i v zahraničí a mnoho fanoušků kapely v souvislosti s ní často velmi nevybíravě kritizovalo Českou republiku, proti čemuž se postavil osobně Randy Blythe s prohlášením, že on sám na Čechy vztek nemá.106 Zpěvák mimo jiné poděkoval rodině zemřelého mladíka za to, že jej nenapadla v médiích. Zároveň ale žádal po České republice odškodné ve výši 15 milionů korun, čemuž ale soud nevyhověl. Celá kauza se nakonec odrazila nejen na působení skupiny, která se potýkala s významnými finančními problémy po tom, co se členové rozhodli zaplatit za zpěváka kauci, ale také vedla k tomu, že se jí a pobytem v Pankrácké věznici Randy Blythe inspiroval pro další album kapely s názvem „VII: Sturm und Drang“.107
102 Tamtéž 103 Tamtéž 104 Randy Blythe byl v Praze zatčen. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, c2010-2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
26
Přes veškeré kontroverze a negativní ohlasy, které se občas objevují, většina odborníků na subkultury či přímo heavy metal, zdůrazňuje, že je potřeba vyhnout se předsudkům, neboť ty jsou postaveny na stereotypech.
5. Heavymetalové koncerty a festivaly na území České republiky I přes nepříznivou situaci a některé významné problémy, s nimiž se potýkali už příznivci bigbítu, má pořádání rockových (potažmo bigbítových) a heavymetalových koncertů a festivalů v České republice (svého času v Československu) již poměrně dlouhou historii, neboť kořeny prvních rockových a heavymetalových festivalů sahají až do doby před revolucí. Když se po roce 1989 výrazně změnilo politické klima, mnoho festivalů ustoupilo do pozadí nebo rovnou zaniklo, ale později – od léta roku 1996, jak uvedl Radek Diestler v jednom čísle časopisu Rock&Pop – počet festivalů radikálně vzrostl, přičemž nejvíce byli v tomto směru aktivní právě příznivci rocku a heavy metalu.108 Nicméně zánik či úpadek postihnul i mnoho z těch nadějnějších festivalů a z 90. let se udržely jen ty nejsilnější včetně například festivalu Brutal Assault.
Brutal Assault se koná od roku 1996 a za dobu své existence si získal oblibu jak příznivců heavy metalu zde v České republice, tak i v zahraničí a to zvláště v Polsku, kde existují velmi přísné zákony a vyhlášky, pokud jde o pořádání a navštěvování festivalů, což je důvodem, proč jej právě Poláci navštěvují ve velkém množství pravidelně každý rok.109 Doménou tohoto festivalu je to, že zde účinkují převážně tvrdší kapely spadající pod žánry jako death metal, black metal, pagan metal atd. a patří nejen mezi nejvýznamnější festivaly svého formátu a zaměření u nás, ale také celkově ve střední a východní Evropě. Původně měl festival také podporovat hlavně českou heavymetalovou scénu, ale od roku 2005 je situace zcela odlišná od původního záměru a kapely, které zde
108 DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem VII. – Sny o českém Woodstocku. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 8, s. 64-65. 109 KADLECOVÁ, Kateřina. V metalové komunitě si nekonkurujeme, tvrdí pořadatelé festivalu Brutal Assault. In: Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, c2001-2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
27
účinkují, pocházejí ve většině případů ze zahraničí, což je dáno hlavně velkým množstvím zahraničních návštěvníků.110
Podobně jako Brutal Assault je na extrémní heavymetalové subžánry zaměřen i festival Obscene Extreme, který se koná v Trutnově a jehož první ročník se uskutečnil již roku 1999.111 Sice nemá tak velké jméno jako Brutal Assault, ale i tak patří k těm nejvýznamnějším heavymetalovým festivalům v České republice a věhlas si získal i v zahraničí, což dokazuje nejen fakt, že mnoho návštěvníků tvoří cizinci,112 ale také slova některých účinkujících kapel jako například brazilské thrashmetalové skupiny Nervosa, podle jejíž baskytaristky je festival právě v Brazílii mezi příznivci extrémních heavymetalových subžánrů velmi slavný.113
Dalším z významných festivalů na území České republiky je vizovický festival Masters Of Rock konající se od roku 2003 v areálu vizovické likérky Rudolf Jelínek114, jenž je na rozdíl od festivalu Brutal Assault zaměřen převážně na komerčnější melodičtější rockové a heavymetalové kapely. Už od samého počátku bylo cílem organizátorů festivalu jeho prostřednictvím dostat do České republiky co nejvíce významných zahraničních heavymetalových i rockových kapel, což se skutečně podařilo (jako pár příkladů lze uvést například vystoupení kapel Twisted Sister, Slayer, Dream Theater či projektu Avantasia) a v krátkém čase se stal jedním z nejvýznamnějších festivalů zaměřených na tvrdou hudbu v České republice. Není však populární pouze mezi fanoušky heavy metalu, ale také mezi samotnými kapelami, což dokazuje například to, že právě zde některé hudební skupiny natáčely materiál pro svá DVD, případně na Masters Of Rock pořídilo záběry pro své videoklipy – tak tomu bylo například v případě německé powermetalové kapely Powerwolf a jejich DVD „The Metal Mass Live“.115
110 Tamtéž 111 OBSCENE EXTREME History 1999-2016. OEF europe [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
28
Na území České republiky, konkrétně v Plzni v Amfiteátru Lochotín, se vždy v červnu koná od roku 2010 také mezinárodní festival Metalfest Open Air.116 Ten je stejně jako festival Masters Of Rock zaměřen spíše na melodičtější heavymetalové kapely, avšak na rozdíl od vizovického festivalu je Metalfest, jak již bylo uvedeno mezinárodní, čímž se odlišuje od drtivé většiny zdejších festivalů.117 Dalším jeho specifikem je i místo konání, které vzhledem k tomu, že se nachází v amfiteátru, poskytuje dobrý výhled na pódium všem účastníkům festivalu.
Roku 2014 se v Hodoníně konal i první ročník festivalu Made Of Metal, jenž už od samého počátku sliboval do České republiky přivézt mnoho významných zahraničních heavymetalových kapel po vzoru festivalů Masters Of Rock, Metalfest či Brutal Assault, čímž by se zařadil po jejich bok.118 Během dvou let se skutečně pořadatelům podařilo dostat do Hodonína mnoho významných kapel svého žánru, nicméně již druhý ročník byl ročníkem posledním a roku 2016 se festival vůbec nekonal. Příčinou byly politické spory a finanční problémy, které zapříčinily nejen samotný pád festivalu, ale mimo jiné například vedly i k odvolání tehdejší hodonínské starostky Milany Grauové,119 jejíž manžel a dcera festival spolupořádali. Fakt, že festival zapříčinil změnu vedení města Hodonín (případně byl – jak prohlásil dramaturg festivalu, Jiří Grau, v rozhovoru pro webzine Obscuro.cz – festival zneužit opoziční stranou k dosažení moci), přitáhl také pozornost mnoha médií. Přes snahu o vyřešení problémů, petici sepsanou příznivci festivalu či pokusy o přesunutí festivalu do jiného města,120 nebyl festival obnoven.
Kromě toho se v České republice pochopitelně koná také velké množství menších heavymetalových festivalů jako například Slezská noc121 či Agressive Music Fest122. Díky pádu železné opony (a do určité míry i díky možnosti volného pohybu po státech
116 Metalfest Open Air 2010 - 1. ročník mezinárodního metalového festivalu v ČR. Muzikus.cz [online]. Muzikus, 2013 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
29
EU) mají také čeští příznivci heavy metalu mimo jiné možnost navštěvovat festivaly i koncerty v zahraničí, čehož pochopitelně také hojně využívají.
Pokud jde o samostatné koncerty, důležité je také podotknout, že zatímco v 90. letech se ještě nekonaly heavymetalové akce příliš často, později se jich začalo v České republice konat čím dál víc, což mnohdy způsobuje problémy pořadatelům a samotným kapelám, protože koncerty se koná v krátké době mnoho a tím se stávají ztrátovou záležitostí, jak uvedla zpěvačka Dasha z kapely Tisíc let od ráje.123
6. Srovnání heavymetalové scény v České republice a v jiných postkomunistických zemích Změna režimu v roce 1989 se pochopitelně neprojevila na podobě heavymetalové hudební scény pouze v Československu a později České republice (a pochopitelně také Slovensku), ale také jiných postkomunistických zemích. I přesto nebyl dopad všude zcela stejný, což bylo dáno mnoha různými věcmi včetně například rozdílných mentalit jednotlivých národů. Pokud jde o heavymetalové scény východoevropských zemí, dá se mluvit i o určitých podobnostech – mezi nimi jde například o poměrně velkou oblibu žánrů jako pagan metal (ve slovanských zemích někdy také slavonic black metal) či jemu podobného folk metalu, jenž bývají ovšem právě ve východní Evropě často zneužívány extrémistickými nacionálněsocialistickými kapelami a jejich příznivci k šíření a propagaci svojí ideologie. Ve spojitosti s tím je také nutní připomenout problémy s oblibou NSBM, s nimiž se východoevropské heavymetalové scény také často potýkají.
Zde je potřeba zdůraznit, že v této kapitole nebudou srovnány heavymetalové scény všech postkomunistických zemí, nýbrž pouze pár vybraných kvůli potřebnému nastínění situace a také kvůli tomu, že postkomunistických zemí, které byly pod politickým vlivem SSSR, je skutečně mnoho.
123 SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 223-224.
30
6.1. Rozdíly na heavymetalových scénách v Polsku a v České republice Zvláštní je například situace v sousedním Polsku, jehož obyvatelé jsou v drtivé většině silně nábožensky založení, což může vzbuzovat dojem, že se heavymetalové hudbě na území této země dařit příliš nebude. Právě tato skutečnost a potřeba liberálnější polské menšiny bouřit se nějakým způsobem proti konzervativním katolíkům ale paradoxně částečně přispěla k tomu, že navzdory očekáváním v Polsku existuje poměrně vysoké množství heavymetalových kapel, z nichž některé dosáhly komerčního úspěchu a to i za hranicemi. Patrně nejznámější polskou kapelou je deathmetalová (dříve spíše blackmetalová) kapela Behemoth, jejíž frontman Adam „Nergal“ Darski, známý svým přístupem proti náboženství a provokativním chováním, dokonce roku 2011 působil jako porotce v soutěži Hlas Polska (The Voice Of Poland), což vyvolalo vlnu negativních ohlasů a to zvláště ze strany polských katolických biskupů.124 Jeho kontroverzní jednání, jenž bylo částečně důvodem, proč byl do soutěže jako porotce pozván, ale nakonec vedlo k tomu, že v této televizní pěvecké soutěži působil pouze do konce prosince, kdy byla odvysílána poslední část soutěže.125 Jeho působením v Polské televizi se dokonce zabývala polská rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která na něm ale nenašla nic, co by bylo v rozporu se zákonem.126 Problémům ale nečelili Behemoth pouze v domovském Polsku – roku 2014 museli členové kapely strávit noc v cele v ruském městě Jekatěrinburg kvůli tomu, že hudebníci údajně neměli „kulturní víza“.127 Důvodem, proč se kapela Behemoth mnohdy setkává s negativními reakcemi veřejnosti, jsou jak texty písní, tak poněkud výstřední chování a provokace, jak bylo zmíněno výše. Adam „Nergal“ Darski například během jednoho koncertu 2007 roztrhal bibli, kvůli čemuž stanul v březnu roku 2010 před soudem obviněn z rouhání. Celý případ v říjnu roku 2012 řešil nejvyšší soud, jenž případ předal soudu nižší instance, který nakonec shledal „Nergala“ vinným ze „záměrné urážky
124 BEZR, Ondřej. První satanista Polska porotcuje pěvecké soutěži. Církev protestuje. In: iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
31
Svaté Bible“, ale protože byla překročena promlčecí lhůta, byl rozsudek později odvolán. Vedle toho se kapela v domovském Polsku potýkala s mnoha pokusy o zrušení koncertů, jako tomu bylo například roku 2016 po tom, co byla kapela aktivistou Markem Dudzińskim ze zneužití polského státního znaku na plakátech k turné, které se mělo uskutečnit téhož roku.128 Úspěchy v zahraničí z polských kapel nicméně nesklízí pouze kapela Behemoth. Mezi další úspěšné kapely patří například kapela Hate, dnes již zaniklá symphonicmetalová kapela UnSun, Darzamat, Vader a další. Pokud jde o úspěchy v zahraničí, jsou na tom polské heavymetalové kapely o něco málo lépe než ty české. K tomu se vyjádřila například Hana Hajdová, zpěvačka kapely Silent Stream Of Godless Elegy, když byla v rozhovoru pro Ostravan.cz dotázána, proč podle ní české kapely nezískávají ve větším množství dlouhodobé smlouvy u významných metalových vydavatelství: „Objedeš tři města a už není kde hrát… V Polsku můžeš udělat deset až patnáct koncertů a lidi budou chodit. I méně známá kapela má v Polsku dvojnásobnou či trojnásobnou návštěvnost na Youtube než mnohem známější kapela u nás. […] Prodej desek zajímá dnes firmu především. A mám-li zůstat u srovnání naší země právě s Polskem, stačí se podívat na rozlehlost obou zemí. Od toho se vše odvíjí… České kapely mají těžší startovní pozici. Musí více makat, musí investovat.“129
6.2. Situace na heavymetalové scéně v Rusku a v České republice Patrně nejtěžší situace byla na území Sovětského svazu, což po jeho pádu ovlivnilo podobu heavymetalové scény v nástupnických zemích, mezi něž patří například Rusko, Ukrajina a Bělorusko. V Rusku se heavymetalové kapely potýkají zřejmě s největšími problémy, byť odtud i navzdory tomu, že tamní heavymetalová scéna není velká, pár známých heavymetalových kapel pochází. Za tyto problémy je ve většině případů zodpovědná ruská ortodoxní církev, která často bojkotuje koncerty zahraničních heavymetalových kapel na území země.
128 Polští aktivisté chtějí (už zase) rušit koncerty BEHEMOTH a hnát je k soudu. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
32
Kromě kapely Behemoth se v Rusku potýkal s problémy i slavný americký hudebník Marilyn Manson a jeho kapela, která měla roku 2014 odehrát v Rusku dva koncerty, k nimž nedošlo – první koncert byl zrušen kvůli výhrůžkám bombovým atentátem a druhá akce byla odvolána pořadateli po tom, co na ně byl vyvíjen tlak ze strany ruských ortodoxních křesťanů, podle nichž zpěvák mimo jiné propaguje ve svých písních sadomasochismus.130 Opakované problémy měla v Rusku slavná deathmetalová kapela Cannibal Corpse, která bývá často středobodem zájmu ruských ortodoxních věřících, podle nichž texty písní této kapely propagují nesnášenlivost k náboženstvím, což je v Rusku údajně protiprávní.131 Roku 2014 se tak například nemohl uskutečnit koncert kapely Cannibal Corpse ve městě Ufa, kde byl pořadatelům koncertu odepřen přístup k osvětlení toho důvodu, že údajně nezaplatili za pronájem klubu, což se ovšem kapela i její fanoušci dozvěděli teprve dvě hodiny před začátkem plánovaného koncertu.132 I kvůli tomu se objevily spekulace, že za zrušení koncertu byly zodpovědní právě ruští ortodoxní věřící.133 Kvůli údajným technickým koncertům se neuskutečnil ani pozdější koncert kapely v Moskvě.134 Roku 2016 se s problémy s ruskými ortodoxními křesťany potýkala také rakouská blackmetalová kapela Belphegor, která byla nejprve napadena hlavou petrohradských ortodoxních věřících, Anatolijem Artiukem, přímo na letišti, a její vystoupení na akci, kde měla hrát společně s kapelami Nile a Melechesh, bylo nakonec zrušeno.135 Koncert v Moskvě již sice kapela odehrála, ale musela se obejít bez části pódiového vybavení a zpěvákovi zvukař maximálně ztlumil zpěv kvůli údajné závadnosti textů. Další koncerty se neuskutečnily vůbec, ačkoliv dříve, jak prohlásil zpěvák kapely, nejenže s
130 Ortodoxní věřící zatrhli Mansonovi koncertovat v Rusku. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
33 koncertováním v Rusku kapela problém neměla, ale všechny koncerty byly údajně skvělé.136 S problémy se v Rusku setkala i kapela Sabaton, když měla roku 2013 vystoupit u příležitosti výročí bitvy u Stalingradu. V jejich případě ale za problémy nestáli ruští ortodoxní věřící, nýbrž někteří političtí představitelé, kteří se snažili zamezit kapele vstupu do země kvůli tomu, že jde údajně o nacistickou kapelu. To se kapela, v jejichž písních se zpívá výhradně o historii, snažila pochopitelně vyvrátit.137 I přes mnoho kontroverzí a problémů, kterým musí heavymetalové kapely v Rusku čelit, ale z této země také mnoho více či méně významných heavymetalových kapel pochází. Jde o zemi, odkud pochází mnoho folkmetalových a paganmetalových kapel, jakou je například kapela Arkona (pozn.: neplést si s polskou kapelou stejného jména), případně z těch novějších třeba kapely Grai a Gjeldrune. Právě zmíněná paganmetalová kapela Arkona pojmenovaná po chrámu Arkona zasvěcenému slovanskému bohu Svantovítovi, je ze všech ruských kapel patrně tou naprosto nejznámější – hrála na mnoha místech světa, o její desky je obrovský zájem a spadá pod významné rakouské vydavatelství Napalm Records. Tato kapela je ovšem i přes svoji popularitu ve své domovské zemi stále spíše součástí undergroundu, což je podle zpěvačky a hlavy kapely, Marie „Mashi“ Archipové (anglicky většinou Masha „Scream“ Arkhipova), paradoxně dáno hlavně menší popularitou „hudebního stylu“, který kapela hraje, a také větší oblíbeností zahraničních kapel.138 Další poměrně populárním ruskou heavymetalovou skupinou je kapela Slot. Bohužel ani této kapele se nevyhýbají problémy – 18. dubna roku 2014 byla v během autogramiády neznámým útočníkem pobodána zpěvačka kapely, Darja „Nookie“ Stavrovič. Útočník byl zadržen přímo při činu, ale zpěvačka utrpěla bodné rány na krku a ocitla se ve vážném stavu (podle lékařů nebyla ohrožena na životě).139 V souvislosti s tím kapela také vyzvala své fanoušky pohybující se či žijící v blízkosti nemocnice k tomu,
136 Ruské turné BELPHEGOR dopadlo kvůli církvi tragicky. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
34 aby se dostavili darovat krev a pomohli tak zpěvačce s rychlejším zotavením.140 Zpěvačka Darja „Nookie“ Stavrovič se poměrně rychle zotavila, po deseti dnech byla propuštěna z nemocnice a již o dva roky později kapela vydala nové album s názvem „Septima“.141 O zřejmě nejzajímavější situaci lze hovořit v případě původem ruské paganmetalové kapely Welicoruss, jejíž zakládající člen, Alexej Boganov, po nějaké době působení na ruské heavymetalové scéně svoji kapelu po kompletní změně sestavy přesunul do Prahy. Své rozhodnutí odůvodnil nedostatkem možností heavymetalových kapel v Rusku, rozdílem mentalit národů a také větší výhodnosti z hlediska logistiky: „Hlavními důvody jsou nedostatek normálního showbyznysu v tvrdé hudbě a různost mentalit. První věc je podle mě očividná – je těžké se rozvíjet v prostředí, kde se všechno staví proti tobě. Druhá věc je v tom, že prodej CD nedává žádný smysl tam, kde tolik lidí stahuje hudbu z internetu. Lidé musí pochopit, že kapela nemůže dlouhodobě stavět pouze na svých vlastních prostředcích a na entuziasmu, i když jsme takovým způsobem přežili devět let. Navíc všechno vedlo k tomu, že přestěhování do Evropy pro mne byla poslední šance. Minulá sestava se úplně rozpadla kvůli různým zájmům členů kapely a ztrátě motivace. Vybral jsem si Česko, protože mi byla blízká mentalita obyvatel, jazyk a architektura. Navíc jsem tady už měl několik známých. Česká republika se rovněž nachází na velmi výhodné pozici z hlediska logistiky – je snazší vyjet na turné po celé Evropě“.142 Celkovou situaci v Rusku a přístup obyvatel země pak Alexej Boganov popsal v rozhovoru pro Orbis Metallum následovně: „Co se tyká samotné ruské metalové scény – ta vždy byla a stejně jako bylo vždy hodně kapel, ale vzhledem k nedostatku hudební infrastruktury a mentalitě (velmi málo lidí poslouchá metal) se mladé kapely setkávají s mnoha těžkostmi (třeba velmi obtížná domluva koncertů v některých klubech) a většina se po pěti letech prostě rozpadá. Byl jsem svědkem několika generací kapel a hudebníků, které se pokoušely projevit, ale konec byl vždy stejný. Dnes, v době rychle rostoucího internetu a sociálních sítí se ruská scéna začala velmi rychle rozvíjet, vzniklo i hodně dobrých kapel, ale výjimečných je jistě málo. A nejhorší je to, že většina z nich nedělá nic pro svůj postup a rozvoj, a proto, bohužel,
140 Tamtéž 141 Группа СЛОТ - КЭШ, nookie, NiXon, Дуду, ID. Официальный сайт группы СЛОТ [/|\] Russian band SLOT: official site альбoм Septima [online]. c2016 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
35 nemají žádnou budoucnost. Je to smutné. A mimo jiné, lidi tady v Evropě stále ještě kupují CD a DVD a aspoň nějak tu funguje autorské právo – v Rusku tohle neexistuje vůbec, naopak – 100% lidí stahuje všechno z torrentů.“ 143 V současné době jde o jednu z nejvýraznějších kapel s působištěm v České republice, ačkoliv odtud pochází pouze jeden z dlouhodobých členů kapely.
6.3. Srovnání situace na heavymetalové scéně na Ukrajině a v České republice Další důležitou postkomunistickou zemí je Ukrajina, která byla stejně jako Rusko součást Sovětského svazu a stejně jako Rusko byla i v daleko složitější situaci než Československo (zvláště vezmeme-li v potaz poměrně uvolněná 60. léta).
V současné době nejpopulárnější a patrně jedinou opravdu známou ukrajinskou heavymetalovou formací je groovemetalová kapela Jinjer, která byla zformována roku 2009 a již brzy po svém založení se jí povedlo upoutat i za hranicemi země. O její úspěšnosti svědčí nejen pozornost zahraničních médií (včetně například českých časopisů Spark a Fakker), časté koncertování všude po světě a hudební ocenění, ale už jen třeba fakt, že působí u známého rakouského vydavatelství Napalm Records, s nímž kapela uzavřela smlouvu roku 2015.144 O rok dřív však situaci této kapele původem z Donbasu značně zkomplikovala politická situace na východě země, kvůli čemuž se přesunula do západoukrajinského Lvova.145 V souvislosti s koncertem Jinjer v Praze, který se odehrál 10. března 2017, také baskytarista kapely, Eugene Abdiuchanov, poskytnul rozhovor, v němž se mimo jiné vyjádřil i k situaci panující na ukrajinské heavymetalové scéně a poukázal na to, že je tato kapela patrně úspěšnější v zahraničí než na domácí scéně: „Problém je, že naše scéna není tak rozvinutá jako například scéna tady v České republice. Nemáme mnoho fanoušků. Na Ukrajině je jen pět, šest míst, kde můžeš hrát. Chci říci, jsou rozeseta po celé zemi a my Ukrajina je obrovská! Je tu jen pět, šest měst, kam můžeš na koncert dostat opravdu hodně lidí. Tím „hodně“ myslím tak dvě sta, tři sta
143 ŠEVČÍK, Tomáš. WelicoRuss: Sibiřské příběhy v českých zemích. In: Orbis Metallum [online]. 2007 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
36 lidí a pouze v Kyjevě jich může být až jeden tisíc, když jde o samostatný koncert a ne o festival. Naše scéna je navíc tvořená z velké části teenagery; na naše koncerty chodí jen teenageři, což vede k určitým zvláštnostem. Je to hodně rozdílné od Evropy a myslím, že jsme mnohem populárnější mimo Ukrajinu než v ní.“146 Patrně právě kvůli situaci, o níž hovořil Eugene Adbiuchanov, není o ukrajinské heavymetalové hudbě případně událostech na tamní scéně tolik slyšet. Přesto existují i další více či méně úspěšné ukrajinské heavymetalové kapely – jde například o blackmetalovou kapelu Nokturnal Mortum147 nebo začínající symphonicmetalovou kapelu Ignea, která byla založena teprve roku 2015148. Poměrně známá je i folkmetalová skupina F.R.A.M., jež je známá patrně hlavně díky svým coververzím (jako příklad lze uvést mimo jiné jejich předělávku bretaňské lidové písně „Son Ar Chistr“)149
6.4. Nastínění situace na rumunské heavymetalové scéně Další postkomunistickou zemí, o jejíž heavymetalové scéně je třeba se alespoň trochu zmínit, je Rumunsko, které se dodnes potýká s nepříliš příznivou politickou a ekonomickou situací, což má dopad i na tamní heavymetalové kapely.
V nedávné době se rumunské heavymetalové scény i tragédie v klubu Colectiv v Bukurešti, ke které došlo 30. října 2015 – tehdy během koncertu rumunské metalcorové kapely Goodbye To Gravity zemřelo celkem 64 lidí (včetně čtyř z pěti členů této hudební skupiny) a dalších 150 lidí bylo vážně zraněno.150 Tato událost odhalila problémy s korupcí, kvůli níž jsou porušovány bezpečnostní standardy, což v důsledku vedlo k velkým protestům, jejichž účastníci požadovali demisi rumunského premiéra Victora Ponta, který následně skutečně odstoupil.151 Rumunské úřady také v reakci na tuto tragédii a s ní spojené protesty provedli hloubkovou kontrolu všech klubů, z nichž se
146 JINJER - Interview Prague 2017. In: YouTube [online]. Zveřejněno 16. 3. 2017 [vid. 2017-05-09]. Dostupné z:
37 mnoho nachází v seizmicky rizikových budovách. Mimo jiné bylo v souvislostí s touto událostí zatčeno i několik lidí včetně například bývalého starosty bukurešťského obvodu, v němž se tragédie udála.152 Mnoho kapel se také rozhodlo uctít památku čtyř mrtvých hudebníků ze skupiny Goodbye To Gravity pořádáním benefičních koncertů, z nichž jeden se konal i 24. února 2017 se v pražském klubu Vagón, na němž vystoupily kapely Cruadalach, 1st Choice, Attack The Hero a Your Last Breath153. V souvislosti s tím vyšlo také kompilační CD „Back to Life – A Tribute to Goodbye to Gravity“, které obsahovalo předělávky písní této kapely, z nichž jednu nahrála právě i zmíněná česká folkmetalová hudební skupina Cruadalach,154 Výtěžky z těchto koncertů a z prodeje tohoto kompilačního CD byly věnovány přeživším tragédie.155
6.5. Rozdíly a podobnosti heavymetalových scén na Slovensku a v České republice Rozdíly existují i mezi Českou republikou a Slovenskem, jehož obyvatelstvo je více nábožensky založené, což vede k tomu, že se zde heavymetalová komunita občas setkává s problémy a nepochopením o něco častěji než ta česká. Pochopitelně není ani tady neobvyklé rušení heavymetalových koncertů či festivalů z náboženských důvodů případně alespoň vyvíjení nátlaku na pořadatele, jako tomu bylo například v případě festivalu Rock pod Kameňom, kde měly vystoupit mimo jiné kapely Amorphis a Arch Enemy. Právě účinkování těchto kapel se kvůli jejich údajnému satanismu nelíbilo poslancovi Jánovi Čopovi, což použil jako argument proti festivalu Rock pod Kameňom v debatě, jejímž tématem byl rozpočet a dotace. V tomto případě se nakonec vše zdárně vyřešilo a k rušení festivalu či vyškrtnutí kapel Amorphis a Arch Enemy z programu nakonec nedošlo.156 Podobné problémy se objevily už roku 1995, kdy měla v Bratislavě vystoupit slavná heavymetalová kapela Black Sabbath, což se nelíbilo Jánovi Sokolovi,
152 Tamtéž 153 CRUADALACH a spol. pomáhají obětem rumunského požáru. Spark Rock Magazine [online]. SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://www.spark- rockmagazine.cz/cruadalach-a-spol-pomahaji-obetem-rumunskeho-pozaru 154 Tamtéž 155 Tamtéž 156 Metal nie je to isté ako satanizmus alebo ako sa koncerty nakoniec nezrušili. ROCKER.SK [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
38 arcibiskupovi bratislavsko-trnavské arcidiecéze, který v souvislosti s tím dokonce uvedl, že komunismus na občanech Slovenska zanechal stopy po morální devastaci a umožněním tohoto koncertu se situace ještě zhorší. Svá tvrzení dále podkládal tím, že kapela má v programu svých koncertů vzývání Satana a to, že k jejím symbolům patří obrácený kříž a číslo 666, přičemž ani jedno z těchto nařčení není pravdivé. Navzdory problémům, které vedly k tomu, že se koncert této kapely skutečně téměř nekonal, Black Sabbath toho roku v Bratislavě nakonec skutečně vystoupili.157 Slovenskou heavymetalovou scénou nicméně roku 2014 silně pohnuly snahy o zrušení festivalu Gothoom Open Air festivalu ve městě Nová Baňa. Petici za zrušení festivalu tehdy podepsalo přes 600 obyvatel města – ti jej označili za příliš hlučný, rasistický, nevhodný a údajně na něm mělo také docházet k propagaci násilí, nenávisti a zabíjení věřících (primárně křesťanů. Celá záležitost získala velkou pozornost slovenských médií, festivalem se zabývala i okresní prokuratura a lidé, kteří zrušení festivalu požadovali, si dokonce nechali vypracovat právní analýzu. Byť byla celá situace kolem festivalu velmi napjatá, ani v tomto případě ke zrušení nedošlo, ačkoliv festival snížil hluk, jak obyvatelé města požadovali.158 Na Slovensku měl díky křesťanům menší problémy i Marilyn Manson, který měl v této zemi vystoupit roku 2009. Nutno dodat, že šlo pouze o protest jedné osoby, která usilovala o zrušení tohoto koncertu, nicméně zcela bez výsledku.159 Problémy měla dokonce slavná britská heavymetalová kapela Iron Maiden a to hned dvakrát – poprvé v roce 2013, kdy měla účinkovat na festivalu Topfest v Piešťanech, a podruhé roku 2016, kdy měla v rámci svého turné ke svému poslednímu albu odehrát koncert v Žilině. V obou případech za problémy stáli slovenští věřící, a v obou případech se akce konaly – v případě první jmenované dokonce údajně ani nemělo jít věřícím o zrušení, ale pouze o to, aby se lidé postavili proti kapele propagující satanismus.160 Podobné problémy se nevyhýbají ani českým kapelám, jako tomu bylo například v případě české blackmetalové hudební skupiny Root, která měla 17. června roku 2017 vystoupit na „Dobrém festivalu“ v Prešově. Pořadatelé akce však účast kapely dohodě
157 Tamtéž 158 Tamtéž 159 Tamtéž 160 Tamtéž
39 s vedením města zrušili, přičemž se ukázalo, že i tentokrát k tomu vedl nátlak vyvíjený ze strany tamních církevních organizací.161
Známých slovenských heavymetalových kapel není mnoho a ještě méně je těch, jimž se povedlo upoutat pozornost v zahraničí. Českým příznivcům heavymetalové hudby může být povědomá blackmetalová kapela Lunatic Gods založená roku 1993162 a powermetalová kapela Signum Regis, která byla založena roku 2007163. Právě druhá zmíněná hudební skupina spolupracovala a spolupracuje s mnoha zahraničními hudebníky a sklízí úspěchy i v České republice – například roku 2015 vyhrála první místo v soutěži Spark Fresh Blood.164 Velké úspěchy zaznamenala i kapela Gladiator, která byla přezdívána „slovenská Sepultura“. Ta v době své největší slávy hrála koncerty v mnoha zahraničních zemích a podařilo se jí prosadit dokonce v MTV. Později nicméně původně thrashmetalová kapela přešla na pop rock a angličtinu vyměnila za slovenštinu, díky čemuž polevila i sláva kapely.165
7. Český heavy metal ve světě a úspěchy místních kapel Pád železné opony se zasloužil nejen o to, že země někdejšího Východního bloku mohly volně navštěvovat kapely, které by se „za oponu“ jinak neměly šanci dostat, ale také o to, že české kapely mohly bez omezení vycestovat na Západ. Nelze ale tvrdit, že by byly zdejší kapely během komunismu zcela izolovány a nemohly cestovat, nicméně jakékoliv cesty se mohly odehrávat pouze v rámci železné opony. Například bigbítová kapela Blue Effect byla zvláště v sousedních komunistických zemích velmi populární a to hlavně Polsku či NDR, kde měla kapela na začátku 70. let, než naplno udeřila normalizace, téměř status hvězd ze Západu. „Měli jsme dlouhé vlasy, zatímco tam museli
161 Zakázaná účast Root v Prešově. Obscuro.cz [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://obscuro.cz/zakazana-ucast-root-v-presove/ 162 Lunatic Gods - O kapele. Bandzone.cz [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
40 všichni chodit povinně ostříhaní, byli jsme kapela ze zahraničí a měli jsme víc volnosti. Brzy se to ale začalo všechno otáčet. Zatímco u nás se šroub utahoval, zde se možnosti otevíraly,“ řekl o situaci a rozdílech mezi Československem a zeměmi jako Polsko a NDR Radim Hladík.166 Normalizace pro Blue Effect ale znamenala mnoho změn – vedle nuceného počeštění názvu na Modrý Efekt (a později M. Efekt) se kapela přeorientovala na jazzrock, což Radim Hladík považuje za úkrok, neboť „jazz se mohl, bigbít ne“ a jazzrock byl kompromisem.167 Situace se nakonec změnila až po revoluci, kdy se i M. Efekt mohl vrátit k původnímu anglickému názvu Blue Effect.
7.1. Úspěchy českých heavymetalových kapel v zahraničí Ačkoliv lze po roce 1989 prorazit i na Západ, není pro české heavymetalové kapely doteď snadné ve světě uspět. To je například podle Hany Hajdové, zpěvačky kapely Silent Stream Of Godless Elegy, dáno nízkou sledovaností videoklipů českých kapel na Youtube, malou rozlohou České republiky a faktem, že není možné uspořádat na území země dostatečně velké turné (viz předchozí kapitola o rozdílech na heavymetalových scénách). Zároveň ale existuje i pár českých heavymetalových kapel, jimž se v zahraničí po revoluci prorazit podařilo, ačkoliv heavymetalový mainstream neměl během 90. let v možnost proniknout na Západ velkou důvěru.168 V drtivé většině případů jde však paradoxně o kapely z undergroundovějších heavymetalových podžánrů, jako například death metal či black metal. Jednou z nejvýraznějších a v zahraničí nejúspěšnějších je například brněnská blackmetalová ikona Root, jíž se za dobu svého působení (pozn.: kapela je stále aktivní) podařilo vycestovat do mnoha zemí světa, a která byla vzorem například pro portugalskou gothic-black-metalovou kapelu Moonspell, jejíž členové podle desek kapely Root učili hrát. Během jednoho ze svých koncertů v Brně se dokonce měli členové Moonspell údajně pokusit frontmana skupiny Root, Jiřího „BigBosse“ Valtera, sami najít.169 Vokalista kapely Moonspell, Fernando Ribeiro, dokonce hostoval na albu Black Seal (konkrétně ve skladbě „Salamandra“), což bylo šesté album skupiny Root, které vyšlo
166 KUČERA, Ilja. Blue Effect: Zápisky ze světa hledačů. Spark: Rockový magazín, 2001, roč. 10, č. 2, s. 84-85. 167 Tamtéž 168 DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem VII. – Česká touha cestovatelská. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 9, s. 64-65. 169 Tamtéž
41 roku 2001. Sám frontman „BigBoss“, který je zároveň zakladatelem české pobočky Církve Satanovy a jedním z nejstarších blackmetalových hudebníků, hostoval na albech mnoha kapel včetně například zmíněných Moonspell, Behemoth a Helheim.170 Tato česká blackmetalová kapela se ale pochopitelně nesetkávala pouze s kladnými ohlasy a někdy bývala zdrojem kontroverzí, o čemž dosvědčuje mimo jiné řada zrušených koncertů, na nichž měla vystupovat. Mezi hlavní příčiny těchto problémů je často sám hudební žánr, který kapela hraje, texty jejich písní a fakt, že Jiří „BigBoss“ Valter je, jak bylo uvedeno výše, zakladatelem české pobočky Církve Satanovy.171 Ještě lépe než Root se zvláště během 90. let dařilo i uherskohradišťské deathmetalové kapele Krabathor, jež dokonce absolvovala turné po Spojených státech a jižní Americe, od třetího alba Lies měla uzavřenou smlouvu s významnou německou firmou Morbid Records a celosvětové prodeje jejich desek dosahovaly až k číslu 20 000 výlisků.172 Roku 1999 baskytaristu Bronislava „Bruna“ Kovaříka nahradil Američan Paul Speckmann z kapely Master, který se kvůli Krabathor přesunul z USA na Moravu a s kapelou nahrál dvě studiová alba. Bohužel roku 2003 kapela přerušila svoji činnost a navzdory svým úspěchům z předchozích let se jí svoji původní slávu obnovit nepovedlo, ačkoliv si mezi českými heavymetalovými skupinami se uchovala status legendy.173 Někdejší baskytarista kapely Krabathor, Bronislav „Bruno“ Kovařík, se po svém odchodu začal věnovat své vlastní kapele Hypnos, o kterou se i díky velkým úspěchům jeho původní kapely Krabathor již od jejího založení v roce 1999 okamžitě začali zajímat i lidé pracující pro vydavatelství Morbid Records.174 V současné době Hypnos působí u německého vydavatelství Einheit Produktionen (vydavatelství Morbid Records ukončilo činnost), nicméně jak na domácí, tak na zahraniční scéně je o tuto kapelu i nadále poměrně velký zájem, což dokazuje i pozornost ze strany mnoha časopisů i webzinů zaměřených na heavymetalovou hudbu, v nichž stále často objevují.175 Mezi další úspěšná česká hudební tělesa patří i pražská blackmetalová skupina Master’s Hammer. I této kapele se podařilo stejně jako Root proniknout na Západ, kde
170 Biografie kapely Root. Novinky [online]. 2012 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
42 nejen hráli, ale také prodali mnoho svých desek.176 Členové kapely také často hostovali na albech jiných, v mnoha případech i zahraničních, kapel. Přesto o Master’s Hammer není slyšet tolik jako třeba o jejich kolezích z kapely Root, což je možná dáno i tím, že se v souvislosti s jejich působením na hudební scéně neobjevuje tolik kontroverzí, jako je tomu v případě Root. Svůj otisk na české heavymetalové scéně zanechala i již zmíněná původně americká kapela Master, kterou nedlouho po svém přestěhování do Uherského Hradiště přesunul do České republiky Paul Speckmann, jeden z jejích zakladatelů, který zároveň působil v české kapele Krabathor.177
I v současné době se objevují nové heavymetalové hudební skupiny, jimž se daří prorazit jak doma tak v zahraničí, případně mají potenciál potřebný k tomu, aby se jim to povedlo. Z těchto kapel lze zmínit například teplickou progressivemetalovou kapelu Modern Day Babylon, která byla založena v roce 2010 a již roku 2016 absolvovala turné po Evropě a Kanadě.178 Dále jde například o brněnskou melodicmetalovou kapelu Tezaura, jíž se nejen od svého založení roku 2010 podařilo zahrát si v zahraničí, ale také slaví úspěchy se svým videoklipem k písni „Heavenhell“, jenž přibližně po roce dosáhl jednoho milionu zhlédnutí na Youtube, čehož se českým heavymetalovým kapelám obvykle tak rychle dosáhnout nedaří (snad jen v případě těch, které jsou na české scéně již etablované jako např. Arakain či Dymytry).179 Třetí kapelou, kterou lze uvést jako příklad poměrně úspěšných mladých českých heavymetalových kapel, je také pražská folkmetalová kapela Cruadalach, jež se jako jedna z malého množství folkmetalových kapel, které v České republice jsou, dokázala prosadit i za hranicemi země.180 Pochopitelně existují i další takto úspěšné mladé heavymetalové kapely, nicméně je jich příliš mnoho na to, aby se jejich úspěchy daly v krátké době dobře zmapovat.
176 DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem VII. – Česká touha cestovatelská. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 9, s. 64-65. 177 Master. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
43
V zahraničí nejslavnějšími českými heavymetalovými kapelami však i nadále zůstávají ty hudební skupiny, které jež jsou zaměřeny na spíše undergroundovější heavymetalové podžánry, jako jsou například death metal či black metal. To hudební publicista Radek Diestler, jenž pro časopis Rock&Pop zmapoval českou hudební scénu 90. let, přikládá specifikům heavymetalového undergroundu a pravidel v něm panujícím: „Síť malých firmiček s nadnárodním dosahem, specializovaných fanzinů ap. (málokteré ghetto mimochodem tak užívá výhod internetu), vytváří vhodné prostředí pro efektivní výměnu kapel, takže i skupinu ze sebevětší díry může touto cestou poznat celý svět – rozumí se samo sebou, že svět zájemců o danou muziku.“181
Pokud jde o schopnost českých kapel prosadit se za hranicemi České republiky, stěžejní je také uzavírání smluv se zahraničními hudebními vydavatelstvími, která mají větší dosah než ta česká. Nicméně zvláště během 90. let měly české heavymetalové kapely problém právě s tím, že o ně většinou zahraniční vydavatelství nejevila příliš velký zájem, což vysvětlil například Aleš Materna, člen dnes již neexistující hudební skupiny Erebus, v rozhovoru pro časopis Spark: „Připadá mi, že firmy na Západě objeví nějakou scénu a potom z ní vydávají všechny kapely – třeba švédskou scénu. Dneska se holandské a německé firmy můžou přetrhnout po švédských a severských kapelách vůbec. Je to trošku přehnané, ale je to tak. Zvukově a hudebně je muzika dobrá, ale už není originální. Do východních kapel mají strach investovat. Nevědí, jaká je tady situace.“182 V dnešní době je nicméně o něco lepší a některým českým heavymetalovým kapelám s daří uzavírat smlouvy i se zahraničními hudebními vydavatelstvími, byť pouze s těmi menšími. Toto se týká například kapel Silent Stream Of Godless Elegy a Eagleheart.
Jde-li o etablované a v České republice nejlépe známé české heavymetalové skupiny, dá se hovořit o paradoxu, neboť, tyto kapely jako například Arakain či Dymytry nepronikají do zahraničí tak, jako je tomu u undergroundovějších heavymetalových kapel, jimž se za hranice pronikat daří. Jak již bylo ovšem řečeno dříve, příčinou je zvláště
181 DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem VII. – Česká touha cestovatelská. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 9, s. 64-65. 182 ONDRUŠKOVÁ, Monika. Erebus: Elektrický test pro vaše hlavy. Spark: Rockový magazín, 1998, roč. 7, č. 1, s. 94.
44 volba jazyka, v němž kapely píší texty svých písní, a specifická situace na scénách jednotlivých heavymetalových subžánrů.
7.2. Možnosti českých heavymetalových kapel prosadit se Přesto, že šance na výrazný v zahraničí a mnohdy i na domácí scéně není pro české heavymetalové kapely stále příliš velká, hodnotí mnoho českých hudebníků současnou situaci spíše pozitivně, ačkoliv často poukazují na větší konkurenci, s níž se kapely musejí vyrovnávat. Již dříve zmíněná zpěvačka Silent Stream Of Godless Elegy, Hana Hajdová, se k tomu vyjádřila následovně: „Dnešní kapely mají lepší zázemí. Lepší nástroje, lepší učitele, je se od koho učit, vše je přístupné. My jsme si vše museli vyšlapat sami. Já až ve 14 letech začala chodit na sólový zpěv a stejně mě na LŠU naučili „jen“ klasické zpívání. Nebyl tu nikdo, kdo by učil, jak pořádně otevřít pusu a vydat tón, který ustojí metalový hluk kapely. Všech učitelek, jejichž hodiny jsem kdy navštěvovala, si velmi vážím a děkuji jim za jejich přístup a rady, ale vlastně to, na co jsem si já přicházela desítky let, dnes umí holky ve třetí třídě díky modernímu pedagogickému vedení a internetu. Na druhou stranu konkurence je veliká. Ale měla-li bych si vybrat, raději bych začínala dnes. Ovšem nelituji.“ 183 Podobně jako Hana Hajdová odpověděl i Aleš Brichta, který dříve působil jako zpěvák thrashmetalové kapely Arakain, v rozhovoru pro časopis Spark na otázku, zda to mají dnešní začínající kapely jednodušší, než to měly kapely dříve: „Mají to lehčí v tom, že můžou hrát, což my jsme občas nemohli. Když kapela neměla papír zřizovatele, tak si prostě nemohla zahrát. V tom mají dnešní kapely obrovskou výhodu. Obrovskou nevýhodu mají na druhé straně v tom, že je dnes v muzice obrovská konkurence a lidi mají o nová jména menší zájem.“184 Zároveň také platí, že možnost prosazení se poněkud brzdí přístup českých médií k začínajícím místním heavymetalovým kapelám, jak bylo uvedeno v kapitole na média zaměřené, dalším faktorem, tentokrát spíše pozitivním, je existence internetu. Zatímco v současné době je pro kapely naprostou samozřejmostí mít vlastní webovou stránku a internet hojně využívat ke své propagaci, ještě na začátku milénia šlo spíše o ojedinělé experimenty některých kapel a ani úroveň takovýchto stránek nebyla mnohdy příliš
183 NÁVRATOVÁ, Nikol. SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Hana Hajdová: Příběh jediného dne. Metalirium - Vaše metalové delírium! [online]. c2004-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
45 vysoká. Navíc šlo v té době skutečně o novinku, s níž se ne každému hudebníkovi (zvláště těm starším) chtělo učit pracovat, což se dá říct o informačních technologiích obecně. Nicméně již na přelomu milénia Jiří Urban, další ze členů kapely Arakain, uznal, že v případě kapel, u nichž neexistuje šance na to, že by se dostaly například do televizního vysílání, není využití internetu „samozřejmostí, nýbrž jedinou možností“, což platí vesměs dodnes – jen s tím rozdílem, že na internet spoléhají i významné kapely a ne pouze ty začínající.185 V průběhu let ale i členové této české heavymetalové kapely zjistili, že internet má i své stinné stránky, mezi něž patří například internetové pirátství.186
7.3. Úspěchy českých hudebníků v zahraničních heavymetalových kapelách Výrazněji na sebe česká heavymetalová scéna upoutává pozornost v zahraničí zvláště prostřednictvím jednotlivých muzikantů, jimž se podařilo prosadit v kapelách působících mimo republiku. Asi největší úspěch v tomto směru zaznamenali dva brněnští hudebníci Martin „Marthus“ Škaroupka a Marek „Ashok“ Šmerda, kteří působí ve slavné britské symphonic-black-metalové kapele Cradle Of Filth.187 Jako první se z těchto dvou Čechů objevil Martin „Marthus“ Škaroupka, jenž v době, kdy z kapely odešli kytaristé Paul Allender a James McIlroy, doporučil jako náhradu jednoho z nich přijmout Marka „Ashoka“ Šmerdu, který se později stal trvalým členem Cradle Of Filth, kvůli čemuž také opustil kapelu Root, v níž hrál předtím.188 I to byl jeden z faktorů, jenž přispěl k tomu, že na chystaném novém albu se rozhodla kapela pracovat právě v Brně, odkud Martin Škaroupka i Marek Šmerda pocházejí. Nelze opomenout také to, že právě Martin Škaroupka působí od roku 2012 také v mezinárodní powermetalové kapele Masterplan.189 Českou stopu lze najít i ve slavné rakouské blackmetalové skupině Belphegor, která byla zmíněna již v souvislosti se situací na heavymetalové scéně v Rusku. V ní
185FRINTA, Petr. Arakain: Na lavičce s Forrestem Gumpem. Spark: Rockový magazín. 2001, roč. 10, č. 5, s. 22. 186 KROB, Daniel. Arakain: 30 let v tvrdém metalu. Spark: Rockový magazín. 2012, roč. 21, č. 3, s. 22. 187 VÍTEK, Tomáš, Václav TESAŘ a Sabina JESENOVSKÁ. Cradle Of Filth: Oslava pohanství, démonologie, tajemna a čarodějnictví. Spark: Rockový magazín. 2015, roč. 24, č. 7, s. 57-60. 188 Tamtéž 189 Masterplan. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
46 působí od roku 2006 pražský baskytarista Vojtěch R. vystupující pod přezdívkou Serpenth.190 Čeští hudebníci působili také kratší či delší dobu například v kapelách Black Majesty (Pavel Konvalinka), Psycroptic (Zdeněk Šimeček) nebo v projektu Kiske/Sommerville (Veronika Lukešová).191 Za zmínku také stojí i spolupráce zpěvačky Marty Jandové, vokalistky německé rockové kapely Die Happy, se slavnou finskou symphonicmetalovou kapelou Apocalyptica či působení Gabriely Gunčíkové v rock/metalové kapele Trans Siberian Orchestra.192 Hraní v mezinárodních kapelách má však i určité stinné stránky, mezi něž patří například málo času na společné zkoušení či větší složitost komunikace. V současné době ale díky moderním technologiím existuje mnoho způsobů, jak se s větší vzdáleností mezi jednotlivými členy vypořádat – kapely v takovém případě většinou využívají programů ke sdílení souborů a ke komunikaci využívají buď telefonů či programu Skype, jenž nepřenáší pouze zvuk, ale dokáže přenést i videozáznam.193
7.4. Jazyková bariéra a česká heavymetalová hudba Mezi následky čtyřicetileté existence železné opony nebylo pouze fyzické odtržení od Západu, ale také snaha o eliminaci západních vlivů (zvláště pak těch anglosaských) ze země, což vedlo mimo jiné i k zákazu používání anglického jazyka. Jak bylo zmíněno ve druhé kapitole, nebylo tomu tak zcela vždy, protože například již během 60. let mnoho československých bigbítových kapel s angličtinou koketovalo, nicméně toto období pominulo s příchodem normalizace, kdy bylo možné setkávat se s angličtinou v populární hudbě pouze výjimečně a to buď na záznamech nahraných pro vydavatelství Artia či prostřednictvím neoficiálně šířených nahrávek amatérských kapel.194 Po roce 1989 se však situace radikálně změnila a padla mnohá omezení, což mimo jiné vedlo k okamžitému zvýšení zájmu o studium anglického jazyka a nakonec i k zavedení povinné výuky angličtiny na základních školách.195 To bylo zlomovým bodem
190 5 českých metalových stop v zahraničí, které mají zvuk. Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
47 pro pronikání anglického jazyka do české populární hudby, neboť v současné době se začínají čím dál více prosazovat i hudebníci, kteří již povinnou výuku angličtiny na základní škole absolvovali. 196 Heavymetalové kapely, které mnohdy s angličtinou experimentovaly alespoň v názvech písní již před revolucí, se možnosti volně využívat anglický jazyk chopily prakticky okamžitě.197 Po revoluci to byly proto zejména kapely hrající thrash metal, black metal či death metal, jež začaly anglický jazyk používat ve větším množství nakonec i v textech písní, což bylo také jedním z důvodů, proč se právě těmto podařilo prosadit již během 90. let i v zahraničí. V první řadě šlo o soubory Master’s Hammer, Root či Krabathor, jimž se takto podařilo uspět, nicméně v menší míře zaznamenaly úspěchy i kapely z jiných heavymetalových subžánrů včetně například kapely Silent Stream Of Godless Elegy či Insania, byť ne do takové míry, jako tomu bylo u předchozích zmíněných uskupení. Angličtina začala být po revoluci v heavymetalové hudbě hojně používána z několika důvodů, mezi něž patřila i větší šance prosadit se v zahraničí (jak potvrdily i úspěchy výše uvedených kapel Root, Master’s Hammer a Krabathor) a také estetičnost a větší zpěvnost anglického jazyka. Mnoho metalových hudebníků nezávisle na sobě potvrzuje, že čeština do metalové hudby dost dobře nezapadá, což nepřímo naznali například i hudebníci ze speedmetalové kapely Salamandra: „Uvažovali jsme o češtině a shodili jsme to ze stolu, protože jednak není lehké napsat kvalitní český text a za druhé ho rytmicky dát dohromady se speedem, aby nehrozilo, že z toho vznikne tancovačka nebo zkomolený jazyk“.198 Pokud jde o používání anglického jazyka, objevují se na české i slovenské heavymetalové scéně ale i kapely, jenž se z různých důvodů přiklánějí buď ke svým rodným jazykům, případně se nebrání i méně používaným cizím jazykům, jakými je například polština (Silent Stream Of Godless Elegy)199 či chorvatština (Cruadalach). Existují však i kapely, které buď hrají výhradně instrumentální písně s absencí zpěvu v jakémkoliv jazyce (například Modern Day Babylon) nebo kapely, jenž vytvořily svůj vlastní jazyk (to bylo nějakou dobu typické například pro kapelu Dark Gamballe). Kromě
196 Tamtéž 197 Tamtéž 198 Salamandra: Vlajková loď českého speedmetalu aneb konec bigbítu v Čechách a na Moravě. Spark: Rockový magazín. 2001, roč. 10, č. 1, s. 24. 199 SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Osamělí. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05- 08]. Dostupné z:
48 toho ovšem existují i hudební skupiny, jež trvají na používání češtiny ve svých písních buď ve všech případech, nebo se k jiným jazykům uchylují pouze výjimečně. Primárním důvodem je to, že chtějí, aby jejich písně byly srozumitelné hlavně pro obyvatele České republiky – mnohdy kvůli absenci víry v to, že by se jim podařilo v zahraničí i s využitím angličtiny ve svých písních podařilo v zahraničí prosadit. Dokonce i již zmíněná kapela Silent Stream Of Godless Elegy s albem Návaz přešla z angličtiny na češtinu a to i navzdory tomu, co roku 2005 kytarista skupiny, Radek Hajda, v rozhovoru pro Fobia zine řekl k používání češtiny v písních následující: „Nehrajeme přece folklór, ale fúzi tvrdého rocku s folklórem. A jazykem rocku je angličtina. Venku není (v rámci rocku/metalu) na češtinu nikdo zvědavý, co si budeme povídat. Navíc jsme většinu textů dělali přímo v angličtině a jejich české překlady bereme s rezervou. Mimochodem, zkusil sis to v češtině zazpívat? My jo, a docela jsme pobavili. Bohužel nikdo z nás není Erben.“200 Nicméně v případě Silent Stream Of Godless Elegy nedošlo ke změně kvůli nedůvěře ve vlastní schopnost prosadit se za hranicemi, neboť takto kapela, jak již bylo zmíněno, patří k těm, kterým v zahraničí uspět podařilo a dokonce působí u francouzského hudebního vydavatelství Season of Mist201. Už v rozhovoru, k němuž došlo zhruba o rok později, Hana Hajdová však prozradila, že se na dalším plánovaném albu objeví i skladby s českým textem: „Pořád si myslím, že rockovým jazykem je angličtina, ale díky českým textům se nám podařilo na EP Osamělí přinést něco nového. Fanoušci, kteří po češtině volali, mohou mít mnohem větší emocionální prožitek, když slyší text v češtině. Mně osobně se pak písnička zpívá mnohem lépe a mám větší husí kůži než při práci s angličtinou. Je přirozené zpívat svým jazykem, i když si připadám více obnažená. Za českým textem nic neskryju, najednou stojím na pódiu úplně nahá. Současná vize budoucnosti je zatím taková: nahrát album v češtině i angličtině. Momentálně máme rozdělány tři věci, pro první dvě jsem napsala český text a moc se mi v nich čeština líbí. Radek by nejraději zůstal už jen u češtiny, ale já si myslím, že pokud budeme hrát „venku“ nebo posílat promo CD zahraničním vydavatelským firmám, chce to angličtinu. Dnes si nikdo čas na překlady textů hledat nebude. Lidé chtějí
200 SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY A JEJICH STARODÁVNÉ TANCE. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
49 přímočarost, chtějí hudbě i příběhu rozumět.“202 Čeština však nakonec zcela zvítězila, byť ještě rok před vydáním alba Návaz kapela zvažovala vydání české i anglické verze alba.203 Pokud jde o použití češtiny v písních Silent Stream Of Godless Elegy, je také důležité zmínit, že právě Hana Hajdová je mimo jiné i učitelkou českého jazyka, což mělo na rozhodnutí psát skladby v češtině jistě také určitý vliv.204
202 SSOGE – HANKA HAJDOVÁ - Muziku nepřestaneme dělat, protože bychom ztratili smysl života. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
8. Závěr Z této práce vyplývá, že 40 let komunismu se skutečně nejen podepsalo na podobě české heavymetalové scény, ale také to, že následky zdejší scénu a scénu v jiných postkomunistických zemích ovlivňují doteď. V tomto případě paradoxně nejde navzdory okolnostem ani tak o pověst heavy metalové hudby u české veřejnosti, ale spíše o možnosti českých heavymetalových kapel prosadit se za hranicemi země, v čemž je dlouho brzdila především malá znalost anglického jazyka. Přesto ale nelze tvrdit, že by situace na zdejší heavymetalové scéně byla nepříznivá a to tím spíš, pokud je také bráno v potaz i situace na scénách v jiných postkomunistických zemích včetně sousedního Slovenska. Pokud jde o rozdíly na jednotlivých heavymetalových scénách, rozdíly lze najít i mezi Českou republikou a Slovenskem, přičemž odlišnosti lze spatřit i v tom, co v obou zemích vyvstává v souvislosti s heavy metalem za kontroverze – zatímco v České republice jsou důvody různorodé, na Slovensku patří mezi příčiny v mnoha případech náboženství. Velký rozdíl lze najít i v případě festivalů a koncertů – zatímco během období komunismu bylo koncertů a festivalů zaměřených na heavy metal málo, po revoluci a krátké stagnaci v úvodu 90. let jejich množství radikálně vzrostlo. Zároveň také vzniklo od roku 1989 mnoho médií zaměřená na rock a heavy metal, přičemž příznivci těchto žánrů a v mnoha ohledech i samotné kapely těží aktuálně hlavně ze zavedení internetového připojení. Mnoho let komunismu také patrně stojí za tím, že zatímco některé kapely sklízejí úspěchy na domácí půdě, ale v zahraničí (snad kromě zemí bývalého východního bloku) o nich slyšet není, je zde také mnoho kapel, jež se ocitly a ocitají v naprosto opačné situaci. Platí tedy, že zatímco etablované heavymetalové hudební skupiny lze příležitostně spatřit i v televizi na některé z mainstreamových stanic, ale zároveň se jim nedaří dost dobře prosadit v zahraničí (např. Arakain), undergroundové kapely se spíše mohou prosadit za hranicemi země (v rámci undergroundové scény), ale není jim věnováno tolik pozornosti na domácí půdě (např. Root či Master’s Hammer), což je pochopitelně dáno tím, že zůstávají součástí undergroundu. To je zjevně dáno i rozdílným přístupem k anglickému jazyku, který po pádu komunismu začalo používat ve svých písních čím dál víc kapel, což je většinou členy těchto hudebních skupin vysvětlováno jednak větší melodičností angličtiny a pak také tím, že jen tehdy mají skutečně šanci se prosadit i v zemích, jejichž obyvatelstvo češtině nerozumí. Z této práce je také patrné, že
51 v tomto směru zaznamenávaly největší úspěchy v první řadě výše zmíněné extrémnější heavymetalové kapely, neboť to byly většinou právě ony, které začaly s angličtinou experimentovat nejdříve. Existují však nadále i kapely (jak nové, tak staré), jež preferují český jazyk a to hlavně z toho důvodu, že jim jde v první řadě o to, aby jejich textům porozuměli obyvatelé České republiky. Preference rodného jazyka není ovšem ničím výjimečným ani na heavymetalových scénách v zemích, jichž se komunistický režim nijak nedotkl, takže v tomto se Česká republika nijak zvláště neodlišuje. Obecně se dá říci, že ačkoliv se komunistický režim české heavymetalové scény výrazně dotknul a poznamenal, s následky se po revoluci vypořádala poměrně dobře, byť některé jsou patrné dodnes. Česká republika tak patří k těm postkomunistickým zemím (společně například s východním Německem, které těžilo z toho, že se po pádu komunismu opět sloučilo se západním Německem), jejichž heavymetalové scény se se změnou režimu vyrovnaly patrně nejlépe a to v tomto konkrétním případě zřejmě i díky chladnějšímu vztahu ke křesťanství, jak ukazují problémy z jiných postkomunistických zemí.
52
9. Resumé Na začátku práce je stručně nastíněn vznik a vývoj heavy metalu – první kapitola je zaměřena na celý svět, druhá kapitola je soustředěna na situaci v Československu a později i v samostatné České republice. Dalších několik kapitol je věnováno výhradně specifickým jevům na české (případně československé) heavymetalové scéně – v těchto kapitolách je rozebírán stav jejích jednotlivých aspektů včetně například toho, jak heavy metal vnímá česká společnost či jeho obraz v médiích. Následně je věnována pozornost i tomu, v jakém stavu se momentálně nacházejí heavymetalové scény ve vybraných postkomunistických zemích kvůli potřebnému srovnání v závěru práce. Poslední část je věnována možnostem českých heavymetalových kapel prosadit se a to jak v České republice, tak i za hranicemi země.
9.1. Summary Beginning of the thesis is focused on brief outlining of the origin and development of heavy metal music – the first chapter is focused on the whole world, the second chapter is about the situation on Czechoslovakia and later in the independent Czech Republic. The next few chapters are dedicated exclusively to specific phenomena of the Czech (or Czechoslovak) heavy metal scene – in these chapters there are analysed different aspects of the scene, including for example how the Czech society perceives the heavy metal music, or heavy metal’s image in the Czech media. Attention is then focused on the state of the few chosen post-communist countries’ heavy metal scenes for comparison purposes at the end of the thesis. The last part is dedicated to the options of Czech heavy metal bands that would lead to success in the Czech Republic and abroad.
53
10. Seznam pramenů a literatury
Literatura: KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu: (1918-1968). Praha: Academia, 1998.
SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, 2010.
Kolár, Petr – Špulák, Jaroslav: Ohlasy písní těžkých: Encyklopedie českých a slovenských hard rockových a heavy metalových skupin. Praha: ROCK & POP, 1993.
VLČEK, Josef. Pronikání angličtiny do české populární hudby a rocku po roce 1989. In: POLEDŇÁK, Ivan et al. Proměny hudby v měnícím se světě. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007.
Televizní dokumenty: Retro. 196. díl, Hudební scéna před Listopadem 1989 [epizoda dokumentárního cyklu]. Česká republika, Česká televize, 2012. ČT24, 30. 4. 2017 18:27.
Časopisecké články: MATERNA, Aleš. Insania: Proklejte nás s láskou. Spark: Rockový magazín, 1998, roč. 7, č. 5.
FRINTA, Petr. Arakain: Na lavičce s Forrestem Gumpem. Spark: Rockový magazín. 2001, roč. 10, č. 5.
TŘÍSKALA, Vláďa. Krabathor: Nefalšovaná česká smrt!!!. Spark: Rockový magazín. 1998, roč. 7, č. 6.
54
KUČERA, Ilja. Blue Effect: Zápisky ze světa hledačů. Spark: Rockový magazín, 2001, roč. 10, č. 2. ONDRUŠKOVÁ, Monika. Erebus: Elektrický test pro vaše hlavy. Spark: Rockový magazín, 1998, roč. 7, č. 1.
BOROVAN, Aleš. Arakain: Stíny minulosti. Spark: Rockový magazín, 1999, roč. 8, č. 11.
KROB, Daniel. Arakain: 30 let v tvrdém metalu. Spark: Rockový magazín. 2012, roč. 21, č. 3.
VÍTEK, Tomáš, Václav TESAŘ a Sabina JESENOVSKÁ. Cradle Of Filth: Oslava pohanství, démonologie, tajemna a čarodějnictví. Spark: Rockový magazín. 2015, roč. 24, č. 7.
Salamandra: Vlajková loď českého speedmetalu aneb konec bigbítu v Čechách a na Moravě. Spark: Rockový magazín. 2001, roč. 10, č. 1, s. 24.
DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem II. – Vzácné návštěvy. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 3.
DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem VII. – Sny o českém Woodstocku. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 8.
DIESTLER, Radek. Pouští a pralesem VII. – Česká touha cestovatelská. Rock&Pop, 2000, roč. 11, č. 9.
Gotický rock se vrací!: Nový trend: morbidní sound s andělskými hlasy. Bravo. 2004.
Odkazy: HRABALIK, Petr. Co je rock´n´roll a kde hledat jeho kořeny. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
55
HRABALIK, Petr. Nástup rock´n´rollu, jeho největší hvězdy a kulturně-sociologická role. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. The Beatles, Mersey beat a broučí výlety do dalších stylů. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Rockové styly v 60. letech - přehled. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Hippies - Elegantní zahájení. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Rockové styly 70. let - přehled. In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Jak to vlastně s tím heavy metalem je? In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
56
F.A.Q. aneb gotická scéna v kostce. Sanctuary.cz [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Rockové a jiné hudební styly 80. let (s přesahem do 90. let). In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
COLE, Tom. You Ask, We Answer: 'Parental Advisory' Labels — The Criteria And The History. In: NPR Music: New Music, Music Reviews and Music News: NPR [online]. 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Grunge a post-grunge přelomu 80. - 90. let a dále v 90. letech? In: Bigbít – Česká televize [online]. Česká televize, c1996-2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Zástup některých (komerční odnože heavy metalu). In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
HRABALIK, Petr. Rudolfov u Českých Budějovic aneb „Budějovický masakr“, březen 1974. In: Bigbít – Česká televize [online]. c1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-02-09]. Dostupné z:
57
Silent Stream Of Godless Elegy. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017-02-09]. Dostupné z:
Harlej. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017- 02-09]. Dostupné z:
F.O.B. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017- 02-09]. Dostupné z:
Ador Dorath - O kapele. Bandzone.cz [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
ZÁRAS, Petr. "Musíme chránit existenci bílých lidí" aneb bude se konat koncert neonacistických blackmetalových kapel? In: Britské listy [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Root. In: Bigbít – Česká televize [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Comeback - TV Nova [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
O pořadu. Comeback - TV Nova [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
SPÁČILOVÁ, Mirka. Slavíky vyhráli Gott, Bílá a Kabát, dvakrát bodoval kontroverzní Ortel. iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, c1999-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
58
Česko má novou Miss. Stala se jí Nikol Švantnerová. Lidovky.cz [online]. Praha: MAFRA, 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Česká televize [online]. 1996-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
HNÁTEK, Václav. KOMENTÁŘ: Gott a Kabát zvítězili nad švédským metalem i nenávistí. In: iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, 1999-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
SABATON - Joakim Brodén - voted 5th in the Czech national singing contest "Český slavík"!. Nuclear Blast [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Metalistův protest. Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
NÁVRATOVÁ, Nikol. SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Hana Hajdová: Příběh jediného dne. Metalirium - Vaše metalové delírium! [online]. c2004-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
ZELINKA, Pavel. Hudební cenzura v ČR? Velká neznámá. In: Český rozhlas [online]. c1997-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
O Pařátu. PAŘÁT Magazine [online]. c1999-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
59
FAKKER! předplatné. Předplatné časopisů - Magaziny.cz [online]. c2009-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Undergroundové metalové kapely, festivaly, články, novinky a videoklipy [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
ABYSS - hudebně-kulturní magazín [online]. 2002-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Fobia zine » FOBIA webZINE - metalová hudba, aktuality, recenze, reporty, rozhovory, koncerty. [online]. 1997-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Informace. ROCK MAX [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Rádio BEAT: První bigbít u nás [online]. 2010-2014 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Radio Čas Rock | Pravé rockové rádio [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Rock do škol. ROCK MAX [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Tisíc let od ráje. ABYSS - hudebně-kulturní magazín [online]. c2002-2017 [cit. 2017-05- 09]. Dostupné z:
60
BLÁHA, Petr. Aleš Brichta extrémistou. In:
ROOT si ve Valašských Kloboukách nezahrají, vadí místní církvi. In: Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
KANIOVÁ, Marcela. Za zrušením koncertu stojí také faráři. Valašské Klobouky plní internet. In: Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, c2005-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Randy Blythe byl v Praze zatčen. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, c2010-2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Randy Blythe zproštěn obžaloby. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, c2010-2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Americký zpěvák Randy Blythe bránil ČR před kritikou fanoušků. In: Lidovky.cz [online]. MAFRA [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
LAMB OF GOD v červenci vydají nové album, poslechněte si první song z pankrácké věznice. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, c2010-2016 [cit. 2017-05- 01]. Dostupné z:
KADLECOVÁ, Kateřina. V metalové komunitě si nekonkurujeme, tvrdí pořadatelé festivalu Brutal Assault. In: Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, c2001-2017
61
[cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
OBSCENE EXTREME History 1999-2016. OEF europe [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
PLECHÁČ, Tomáš. VIDEO: Z pódia čiší zlo, ale na nejtvrdším festivalu vládne pohoda. In: iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, 1999-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Festivaly? Festivaly!. Muzikus.cz [online]. Muzikus, 2013 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
POWERWOLF lákají na DVD z Masters of Rock. Spark Rock Magazine [online]. SMILE Music, 2010-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Metalfest Open Air 2010 - 1. ročník mezinárodního metalového festivalu v ČR. Muzikus.cz [online]. Muzikus, 2013 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Made Of Metal [online]. 2014 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z:
ZDENĚK, Hynek. Metalový festival přispěl k pádu starostky, teď mu hrozí konec. In: iDnes.cz [online]. MAFRA, 2017 [cit. 2017-04-30]. Dostupné z:
Made of Metal v Hodoníně nebude! Rozhovor s dramaturgem MoM. Obscuro.cz [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné z:
62
SLEZSKÁ NOC | 1.7.2017 Třinec - Vendryně [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Agressive Music Fest [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
BEZR, Ondřej. První satanista Polska porotcuje pěvecké soutěži. Církev protestuje. In: iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Satanista v polské televizi vybíral pěvecké talenty. Teď končí. In: Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Deathmetalisté Behemoth si vyzkoušeli, jak se spí v ruském kriminále. In: iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, 2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Polští aktivisté chtějí (už zase) rušit koncerty BEHEMOTH a hnát je k soudu. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
BIDZINSKI, Petr. Se zpěvačkou Silent Stream of Godless Elegy o oprašování sošek Andělů a práci na novém albu. In: Ostravan.cz: Internetový deník pro kulturu a umění [online]. 2017 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
63
Ortodoxní věřící zatrhli Mansonovi koncertovat v Rusku. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Ruští ortodoxní věřící tentokrát brojí proti CANNIBAL CORPSE. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
CANNIBAL CORPSE nemohli vystoupit v Rusku, prý kvůli technickým problémům. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
CANNIBAL CORPSE nezahráli ani v Moskvě, opět kvůli „technickým problémům“. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
BELPHEGOR v Rusku přivítaly plivance, nakonec si nezahráli. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Ruské turné BELPHEGOR dopadlo kvůli církvi tragicky. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE MUSIC, 2016 [cit. 2017-05-01]. Dostupné z:
Did the Nazis win the battle of Stalingrad? In: Sabaton – Official website and headquarters [online]. 2017 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
64
SKAČAN, Juraj. ARKONA - Masha: „Rod nás všetkých zjednocuje...“. In: Metalirium - Vaše metalové delírium! [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
HARTMANN, Graham. The Slot Vocalist Dariya ‘Nookie’ Stavrovich Stabbed Multiple Times by Attacker. In: Loudwire [online]. [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
Группа СЛОТ - КЭШ, nookie, NiXon, Дуду, ID. Официальный сайт группы СЛОТ [/|\] Russian band SLOT: official site альбoм Septima [online]. c2016 [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:
ROZHOVOR: WELICORUSS - Východní vítr. In: Spark Rock Magazine [online]. SMILE Music, 2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
ŠEVČÍK, Tomáš. WelicoRuss: Sibiřské příběhy v českých zemích. In: Orbis Metallum [online]. 2007 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
JINJER - Official Band Website [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Nokturnal Mortum. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
FRAM - Bagpipe rock [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
65
Tragédie v klubu Colectiv. Undergroundové metalové kapely, festivaly, články, novinky a videoklipy [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Smrtící požár uvolnil frustraci z korupce, líčí Češka rumunské protesty. iDnes.cz [online]. Praha: MAFRA, 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
CRUADALACH a spol. pomáhají obětem rumunského požáru. Spark Rock Magazine [online]. SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://www.spark- rockmagazine.cz/cruadalach-a-spol-pomahaji-obetem-rumunskeho-pozaru
Metal nie je to isté ako satanizmus alebo ako sa koncerty nakoniec nezrušili. ROCKER.SK [online]. 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Zakázaná účast Root v Prešově. Obscuro.cz [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z: http://obscuro.cz/zakazana-ucast-root-v-presove/
Lunatic Gods - O kapele. Bandzone.cz [online]. [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
Signum Regis: band [online]. c2014-2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
TESAŘ, Václav. LIVE: SIGNUM REGIS potvrdili, že vítězi Spark Fresh Blood 2015 se stali právem – 12. 3. 2016, Brno, Mersey. Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, 2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
66
KOVÁŘÍKOVÁ, Gabriela. Gladiator: Naše rozhodnutí „udomácnit se" bylo správné. In: Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2017 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
Biografie kapely Root. Novinky [online]. 2012 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Hypnos. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017- 05-09]. Dostupné z:
Master. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017- 05-09]. Dostupné z:
Biography. Modern Day Babylon [online]. c2013 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Tezaura - Biografie. Tezaura - Metalová skupina z Brna [online]. c2016 [cit. 2017-05- 09]. Dostupné z:
Cruadalach - the official website [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
Masterplan. Encyclopaedia Metallum: The Metal Archives [online]. c2002-2017 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
5 českých metalových stop v zahraničí, které mají zvuk. Spark Rock Magazine [online]. Praha: SMILE Music, c2010-2016 [cit. 2017-05-09]. Dostupné z:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Osamělí. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
67
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY A JEJICH STARODÁVNÉ TANCE. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
SSOGE – HANKA HAJDOVÁ - Muziku nepřestaneme dělat, protože bychom ztratili smysl života. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY – Asi bychom nemohli mluvit o odkrývání našich kořenů a propojení metalu a folkloru, když bychom zpívali anglicky. Fobia zine [online]. c1997-2016 [cit. 2017-05-08]. Dostupné z:
Videa z YouTube: JINJER - Interview Prague 2017. In: YouTube [online]. Zveřejněno 16. 3. 2017 [vid. 2017-05-09]. Dostupné z:
68