Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Bakalářská diplomová práce 2009 Petr Suchopárek Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav Hudební vědy Hudební věda Petr Suchopárek Název práce Dudy v kontextu dnešní doby Vedoucí práce: Mgr. Petr Kalina 2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ................................................... Podpis autora práce Poděkování: Děkuji Mgr. Petru Kalinovi za odborné vedení práce, poskytování cenných rad a konzultací. Dále děkuji Mgr. Miloslavovi Šedému za poskytnutí technické podpory. 1. Úvod ............................................................................................................... 6 2. Popis nástroje a stručný historický přehled .................................................... 8 2.1. Vymezení nástroje a pozice dud v systematice hudebních nástrojů ..... 8 2.2. Zařazení nástroje do systematiky hudebních nástrojů .......................... 9 2.3. Základní znaky dud ............................................................................. 10 2.4. Popis jednotlivých částí dud ............................................................... 10 2.5. Stručný historický vývoj ..................................................................... 12 2.6. Vývoj dud v Čechách .......................................................................... 18 2.7. Skotské dudy ....................................................................................... 18 2.8. Pojmenování dud ve světě ................................................................. 21 3. Sociologická sonda a stav zkoumaných skupin ........................................... 22 3.1. Problematika zkoumané skupiny ........................................................ 22 3.2. Základní problémy a informace o stavu zkoumané skupiny .............. 22 3.3. Demografické rozložení skupin středověké hudby po republice ........ 22 3.4. Specifika hudební produkce ................................................................ 23 3.5. Jednotlivé proudy a styly .................................................................... 23 3.6. Vzdělání hudebníků a jejich původní nástroje .................................... 24 3.7. Cesty k dobovým nástrojům ............................................................... 24 3.8. Repertoár ............................................................................................. 24 3.9. Charakteristika a ladění nástroje používaného většinou skupin ......... 27 3.10. Soupis, charakteristika a statistika skupin (počet členů, množství a využití dud v kapele….) ...................................................................... 28 3.11. Vznik, vývoj a statistika dudáckých skupin ........................................ 30 3.12. Hudební produkce pseudostředověkých kapel .................................... 31 3.13. Styly a obsazení skupin ....................................................................... 33 3.14. Charakteristika sledovaných souborů ................................................. 35 3.15. Výsledky zpracované studie ............................................................... 38 4. Použitá literatura ........................................................................................... 48 5. Resumé ......................................................................................................... 49 6. Summary ...................................................................................................... 50 Příloha 1 ................................................................................................................. 51 Příloha 2 ................................................................................................................. 52 Příloha 3 ................................................................................................................. 53 Příloha 4 ................................................................................................................. 54 Příloha 5 ................................................................................................................. 55 1. Úvod Jako téma bakalářské práce jsem zvolil prastarý hudební nástroj dudy a to především dudy historické, nafukované ústy, které se vyskytovaly ve střední a západní Evropě. Po nutném a stručném seznámení s nástrojem se budu více věnovat současnosti, znovuuvedení tohoto nástroje do hudební praxe, v jakých nástrojových uskupeních hraje. Budu se zabývat lidmi a skupinami, které dudy používají, jakým způsobem a kde získávají materiály. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se zabývám dudami jako hudebním nástrojem. Tento oddíl práce vychází především z dostupné literatury a citací jiných autorů. Ve druhé části se zabývám soudobou problematikou hry na dudy, repertoárem a sociálními faktory – kdo, proč a jak hraje. Tato část vychází z praktického výzkumu formou dotazníků, grafů a z části i z vlastní zkušenosti autora. Cílem práce je stručně se dotknout historie a vývoje dud. Zjistit soudobé postavení dud mezi ostatními nástroji a jejich souhry, ať už s historickými nebo moderními nástroji. Téma jsem si vybral, protože se hře na dudy věnuji již 14 let. Nástroj mě fascinuje svou jednoduchostí a možná i svou tónovou omezeností. Zatímco u většiny moderních nástrojů má hudebník k dispozici několik oktáv, možnosti dynamiky a frázovaní a v neposlední řadě velkou možnost harmonického a melodického vyjádření, je tomu u dud přesně naopak. U mnou zkoumaných dud má hráč k dispozici devět tónů a žádnou možnost dynamiky a frázováni. Tón se tvoří celkem namáhavě a harmonie se omezuje na bordunový doprovod zadních píšťal, což při souhře značně omezuje ostatní hráče na doprovodné nástroje v harmonii. Přes všechna tato omezení se hře na dudy věnuje stále více muzikantů i profesionálních hudebníků (většinou dechařů) u nás i v zahraničí. Kladu si otázku, jak je to přes všechna omezení tohoto nástroje možné? Jsme přesyceni dokonalou hudbou vyšperkovanou z nahrávacích studií? Je to jen módní trend, dělat něco, co jen tak každý nedělá? Nebo hledáme sílu a krásu v jednoduchosti a syrovosti tohoto starobylého nástroje. Udělal si ze hry někdo dobrý byznys, protože v tomto hudebním odvětví byla poptávka na trhu a byla šikovně zaplněna schopnými hudebníky? Z čeho čerpají dnešní hráči na dudy materiály ke hře, jak k nim přistupují? Trápí se nějakou dobovostí, nebo 6 hru pojímají, tak jako dnes vše, moderně. Jaké mají hráči vzdělání a pokud se dá hrou na dudy uživit, je někdo takový v naší republice nebo v zahraničí? V jakém hrají tyto historické skupiny nejčastěji obsazení a kolikačlenné jsou? Tyto a některé další otázky by měla zodpovědět tato bakalářská práce. Určitě nebude vyčerpávající ve všech svých aspektech, neboť to by vyžadovalo hlubší, zejména sociologický průzkum, který proběhl jen formou jednoduchých dotazníků. Spíše jde o zjištění, proč se hovoří o renesanci hraní na dudy a potažmo i jiné dobové nástroje. 7 „Consonantia, que omnem musicae „Souzvuku, ovládajícího veškeré modulationem regit, praeter sonum fieri hudební modulace, nemůže být non potest. Etenim consonantia est dosaženo bez zvuku. Souzvuk je soulad dissimilium inter se vocum in unun odlišných hlasů zredukovaných na redacta concordia Consonantia est acuti jednotu. Harmonie je směsice vysokých soni gravisque mixtura suaviter a hlubokých tónů, které příjemně a uniformiterque auribus accidens“ společně docházejí sluchu. BOETHIUS, De musica 2. Popis nástroje a stručný historický přehled 2.1. Vymezení nástroje a pozice dud v systematice hudebních nástrojů Dudy jsou hudební nástroj, který jako málokterý jiný v historii vytvořil tak hluboké a významné tradice v hudebním instrumentáři různých národů. Nejsou nástrojem patřící pouze nějakému národu, ale jsou svým způsobem internacionálním prvkem v hudebních kulturách mnoha národů předoasijských, severoafrických a evropských. Dudy jsou bezpochyby jedním z nejstarších lidových hudebních nástrojů, jsou součástí mnoha odlišných kultur, a to v čase i v prostoru. Jako takové zaujímají v lidovém instrumentáři mnoha národů velmi zajímavé a zároveň důležité místo. Byly se svým hráčem v různých dobách vyzdvihovány a v jiných zase naprosto zatracovány a dokonce i zakazovány, coby „ďábelský“ nástroj. Byly nezřídka opřádány vybájenou čarovnou mocí, avšak jejich skutečné kouzlo snad vždy a všude tkvělo ve schopnosti podněcovat radost, veselí a chuť k tanci. Na druhé straně, lidé kteří se zabývali hrou na tento nástroj, pocházeli z různých sociálních vrstev. Dudy se ozývaly při slavnostních příležitostech a obřadech panstva, povzbuzovaly vojska při vojenských taženích, ozývaly se v chrámech i v nehrubších putykách při zábavě prostého lidu. Je však pravdou, že až na Francii a některé výjimky, kde se dudy i přes mnoho staletí udržely i v umělé hudbě, se tento nástroj do vysokého šlechtického a uměleckého prostředí nikdy nedostal a zůstal především jedním z nejoblíbenějších nástrojů lidové kultury.1 Prastará existence dud, rozšířených téměř po celém světě a uplatňovaných mnohde i v umělé hudbě, řadí tento nástroj do obligátního mezinárodního lidového 1 Režný, Josef: 5000 let s dudami, Praha, Aula 2004. 8 hudebního instrumentáře. A je možno bez nadsázky konstatovat, že právě v české lidové hudbě dosáhl patrně největšího uplatnění a dokonalého využití.2 2.2. Zařazení nástroje do systematiky hudebních nástrojů Ze zjištěných definic dud se asi nejlépe s charakteristikou jednoduchou, ale zcela výstižnou vyrovnal