Tvorba,reflexeapoučenízvytvářeníbakalářského filmunatémaAnděl

JanBobáň

Bakalářskápráce 2007

ABSTRAKT

Tato práce zahrnuje procesy tvorby mého bakalá řského projektu. M ůj p říb ěh je velmi jednoduchý a filmovaný jako videoklip. Technologií byla animace po okn ě a použity byly loutky. Ve své práci popisuji p řípravou část (výrobu loutek, kulis, pozadí, atd.), natá- čení (osv ětlení, práci s kamerou, atd.)a postprodukci (st řih, hudební stránku, atd.). Vizuální stránka byla vytvo řena tak, aby vyzdvihla náladu hudby od kapely .

Klí čová slova: kamera, prost ředí, atmosféra, postava, and ěl, videoklip, natá čení, st řih, ani- mace, nálada, kontrast

ABSTRACT

This paper covers the process of making my bachelor project.My the story is very simple and filmed as videoclip. Technique is stop motion animation and i use puppets. I describe my work on pre production (creation puppets, scene, background, sets.), filming (lighting, working with cameras …)and post production (editing, music side). The visual side created enhance the mood of the music, which is by Massive Attack.

Keywords: camera, background, atmosphere, figure, angel, videopclip, filming, animation, mood, contrast

Rád bych pod ěkoval mému pedagogickému vedení za velký p řínos k tomuto pro- jektu. Mé díky pat ří také všem t ěm, kte ří se mnou spolupracovali a pomáhali mi.

Prohlašuji, že jsem na této bakalá řské práci pracoval samostatn ě.

Ve Zlín ě dne 8. 5. 2007 ……………………………

Jan Bobá ň

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………...... 9 I TEORETICKÁ ČÁST ...... 10 1 PRO Č ANIMOVANÝ VIDEOKLIP ...... 11 2 FIGURY ...... 12 2.1 BOUDA …………………………………………………………………...... …12

2.2 ČERNÁ POSTAVA ……………………………………………………….…………13

2.3 AND ĚL………………………………………………………….…………………13 3 PROST ŘEDÍ A ATMOSFÉRA……...……………………………………………14 3.1 DEPRESE Z HUDBY = DEPRESE Z PROST ŘEDÍ ………………………………………14

3.2 BAREVNOST ………………………………………………………………………14

3.3 OSV ĚTLENÍ SCÉNY ………………………………………………………………...15 4 PŘÍB ĚH……………………………………………………………………….……16 4.1 DEMOLICE CHATY ………………………………………………….……………..16

4.2 ZÁV ĚRE ČNÉ GESTO …………………………………………………………….….16 5 VÝB ĚR ANIMA ČNÍ TECHNOLOGIE ...... 17 5.1 KRESLENÁ ANIMACE …………………………………………………………..….17

5.2 PLOŠKOVÁ ANIMACE ……………………………………………………………...17

5.3 POČÍTA ČOVÁ ANIMACE …………………………………………………….…...…17 6 FORMÁT…………………………………………………………………..…….…18

7 PRO Č MASSIVE ATTACK………………………………………………………19

8 O KAPELE MASSIVE ATTACK……………………………………………...…20 8.1 HISTORIE A VZNIK …………………………………………..………………….…20

8.2 MEZZANINE ……………………………………………………………………....21

8.3 JINÉ KLIPY ………………………………………………………………………...22

8.4 TEXT PÍSN Ě ANGEL ……………………………………………………………….22 9 VÝTVARNO…………………………………………………………………….…23

10 JINÉ VARIANTY………………………………………………………………….24 10.1 PROST ŘEDÍ ……….……………………………...……………….……………….24

10.2 MOTOROVÁ PILA A SEKERA………………………...…………………….……….24

10.3 MÍSTO PRO KLADIVO ……………………………...……………………….……...24

10.4 BOUDA ………………………………………...…………………...….………….25

10.5 LOUTKY ………………………………………...…………………………….…..25

10.6 SCÉNA ……...…………….……………………..……………….……….……….25 II PRAKTICKÁ ČÁST...... 26 11 SCÉNÁRISTICKÁ ČÁST…………………………………………………………27 11.1 NÁM ĚT………………………………………………………………….………...27

11.2 SYNOPSE …………………………………………………………………….……27

11.3 STORYBOARD ……………………………………………………………….…….27

11.4 FINÁLNÍ STORYBOARD ………………………………………………………..…... 28

12 VÝTVARNÁ PŘÍPRAVA……………………………………………………...29 12.1 VÝTVARNÉ NÁVRHY ………………………………………………….……....…..29

12.2 VÝROBA LOUTEK ………………………………………………….……...... 30

12.3 VÝROBA KULIS …………………………………………………………...... 31

12.4 VÝROBA POZADÍ ………………………………………………………….……....31

12.5 VÝROBA REKVIZIT ………………………………………………….…….……….32 12.5.1 Molo………………………………………………………………………..32 12.5.2 Bouda………………………………………………………………………32 12.5.3 Jezero………………………………………………………………………33 12.5.4 Další rekvizity………………………………………………...…….……...33 13 NATÁ ČENÍ……………………………………………………………………….34 13.1 VÝB ĚR ANIMA ČNÍHO STANOVIŠT Ě ( PLACU )…………………………….………...34

13.2 POSTAVENÍ SCÉNY ……………………………………………………….….…….34

13.3 KAMERA ………………………………………………………………….….……34 14 POSTPRODUKCE……………………………………………………………….35 14.1 HRUBÝ ST ŘIH ……………………………………………………….…………….35

14.2 ČISTÝ ST ŘIH …………………………………………………………….………...35

14.3 SPOLUPRÁCE S VŠMU V BRATISLAV Ě…………………………………..………..35 ZÁV ĚR……………………………………………………………………………….…...36 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 37 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK ...... 38 UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 9

ÚVOD

Úvodem bych se rád zmínil o n ěkterých p říčinách, které m ě vedly k vytvo ření ná- mětu a práci na mém bakalá řském projektu.

Zprvu jsem nem ěl ani tušení jaké téma a jakou metodu animace si zvolím. Když mě a celé t říd ě vedoucí oboru oznámil zadání bakalá řského projektu, respektive to, že si máme témata zvolit sami, byl jsem velice rád. Nemusel jsem se tudíž snažit vejít do ur čitých kri- térii, abych u činil za dost tématu. To je n ěkdy poněkud ošemetné a vždy dosti svazující. Byla v tom, ale jiná potíž, v ůbec nic m ě nenapadalo. P ři zadání tématu se má člov ěk ale- spo ň čeho chytit. N ěco na čem sv ůj p říb ěh postaví a od čeho se m ůže odrazit. V moment ě kdy nemá zadáno nic, musí si sám zvolit co je lepší. Je neustále vystaven své vlastní sebe- kritice, zda práv ě ten či onen nám ět je ten pravý a vhodný pro záv ěre čný projekt. Toto byl i můj problém, i když je pravdou, že tento stav netrval p říliš dlouho.

Během n ěkolika málo dn ů byl na sv ětě nám ět a hned poté jsem za čal pracovat na jednoduchém storyboardu.

Videoklip jsem si vybral zcela zám ěrn ě. Nechci svým snímkem d ělat n ějakou revo- luci na poli videoklip a ani umrav ňovat jiné tv ůrce, avšak u dnešních animovaných video- klip ů postrádám rozmanitost a r ůznorodost. Vezm ěme si kup říkladu takový klasický lout- kový videoklip. Marn ě pátrám v pam ěti, kdy jsem naposledy vid ěl n ějaký p ěkný snímek tohoto typu. Posledním, na který si jen matně pamatuji, b ěžel v televizi kolem roku 1999. Byl to klip kapely Sepultura a skladba Ratamatahatta. V dnešní dob ě se spíše uplat ňují vi- deoklipy ploškové, n ěkdy neum ěle vytvo řené v po číta či. Další jsou pak z kategorie kresle- né animace (nap ř. klip Pavly Dudové pro kapelu Gaia Mesia). Drtivá v ětšina je avšak ud ě- lána na po číta či v různých 3D anima čních programech.

Zárove ň jsem se cht ěl tímto snímkem vyjád řit své výtvarné vnímání. Cht ěl jsem divákovy jasn ě ukázat, jak to vidím já. To co m ě vedlo k práv ě takovým a ne jiným myš- lenkám p ři tvorb ě, bych rád popsal v dalších částech této práce. Naleznete zde pro č, jak a co m ě vedlo, k vytvo ření animovaného videoklipu And ěl. Také se zmíním o scénáristické stránce projektu a nezapomenu popsat samotné vznikání projektu od výtvarné p řípravy, přes natáčení až k postprodukci.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 10

I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 11

1. PRO Č ANIMOVANÝ VIDEOKLIP

Pro č animovaný videoklip? Proto, že to byla a stále je pro animátora ur čitá výzva. Myslím, že to je jedna z nejt ěžších anima čních disciplín. Pro č? Na tuto otázku mám hned několik odpov ědí. Za prvé. Animace na danou hudbu je v zásad ě oklešt ěná rytmem nebo ur čitým hudebním akcentem. V mém p řípad ě to bylo hned n ěkolik podstatných d ůraz ů za sebou. Už jen vymyslet jak na ten či onen akcent bude anima čně nebo d ějov ě reagovat mi připadá dost složité. Jako p říklad uvedu dva stejné momenty. Byli to refrény nebo snad hudební zvraty v celkové kompozici skladby.

Ten první, který za číná slovy „LOVE YOU, LOVE YOU, LOVE YOU“ ve mn ě evokoval snahu po zm ěně celkového rytmu p říb ěhu. Mluvím o p řechodu z poklidného“šourání“ po scén ě až demolici d řev ěné boudy. Domnívám se, oním p řecho- dem byla 2 minuta 25 vte řina. Tento zlom jsem vyjád řil úderem kladiva do prken. Druhý akcent, nemén ě d ůležitý jak pro hudbu tak i pro d ěj klipu, byl v 5 minut ě 8 vte řin ě. Prudký záblesk sv ětla, který pozd ěji doznívá, tak jako doznívají tóny hudebního motivu.

Za druhé. Samotná animace je složit ější. Na ur čitou scénu, smyk či záb ěr je již p ře- dem vymezený časový úsek. Toto je velmi svazující a musí se tomu p řizp ůsobit i scéná ř. Jako p říklad uvedu záb ěr číslo 8., dlouhý nájezd na chatu. P ři tvorb ě scény jsem po čítal s velkým celkem a v ětším panoramatickým dojmem. Na tento záb ěr bylo však vymezeno pouze sedm vte řin. Záb ěr m ěl kon čit detailem škvíry mezi prkny. To znamená, že kdybych vzal v potaz všechny tyto t ři aspekty, záb ěr, respektive nájezd, by byl p říliš rychlý. To by nekorespondovalo s celkovým rytmem hudby, potažmo videoklipu. Velikost záb ěru jsem proto tedy volil menší, abych se jednoduše „vešel“ do on ěch sedmy vte řin. Tento fakt jsem samoz řejm ě nemohl tušit p ředem a proto někdy ona odchylka od kresleného scéná ře, story- boardu.

A kone čně za t řetí. Najít rytmus v hudb ě a tomu potom pod řídit naprosto vše. Ohýbání trávy ve v ětru, rychlost pojezd ů, nájezdy a kone čně, u videoklipu velice d ůležitý, st řih. Myslím, že je to téma velmi zajímavé a lákavé.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 12

2. FIGURY

Pro celkové vyjád ření p říb ěhu jsem vybral p ět prvk ů, ze kterých čty ři tvo ří jednotu a pátý se zcela vymyká. Je to prost ředí, sv ětlo, chatr č (s molem), černá postava a and ěl. První čty ři jmenovaní spolu velmi úzce souvisí jak d ějov ě, kompozi čně, tak i barevně a kontrastn ě. Sv ětlo souvisí s krajinou, krajina s chatou a potažmo s molem, to pak s černou postavou. Černá postava pak dob ře kontrastuje s jasn ě osv ětleným pozadím. Oproti tomu and ěl hraje roli zcela jinou. Barevn ě do prost ředí v ůbec nezapadá a p ůsobí spíše étericky až nadpřirozen ě než realisticky.

V této části písemné bakalá řské práce bych se cht ěl v ěnovat pouze t řem prvk ům a to figu- rám. Ostatním jsou vyhrazeny jiné části mé práce.

2.1 Bouda

Účelem stavby je skrýt ve svých útrobách postavu and ěla. V celkové dramaturgii a nosné myšlence zaujímá bouda velice d ůležité místo. Skrývá v sob ě cosi neznámého, n ěco co sem nepat ří, ale zárove ň n ěco co nás zajímá. Je to jakási tmavá a d řevnatá slupka, která nás odděluje od čisté krásy. Je to také do jisté míry parafráze na všelijaká lidská tabu. Stru čně řečeno, pokud se chceme k něč emu dostat, k něč emu co je obest řeno jakýmsi tabu, musíme n ěco ud ělat nebo vykonat. Rozbít ono tabu. Inspiraci k vytvo ření boudy jsem hledal v různých skandinávských zemích. P ři tvorb ě ná- vrhu stavby mi neustále p řicházeli na mysl obrazy saun na b řezích finských jezer. Na ko- ne čném d ůsledku je to myslím dosti patrné.

Boudu jsem vytvo řil zám ěrn ě tmavou, tak aby dob ře kontrastovala se západem slunce. „Interiér“ je napln ěn velmi jasným a bílým sv ětlem. Toto sv ětlo by m ělo jakoby vycházet z and ěla sedícího uprost řed. Myslím, že „nadpozemskost“ vnit řního prostoru se dob ře bije s venkovní ponurostí a celkovou barevností. P ůvodn ě m ěla být postavena na jakési vyvýšenin ě v pozadí s jezerem, avšak tuto variantu vyst řídaly skici s molem.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 13

2.2 Černá postava

Charakterem černé postavy jsem si byl opravdu jistý od samého začátku. P ředstavu- je člov ěka, kteroukoliv lidskou bytost. Takovou, která jako kdyby spala. N ěkoho kdo se, ale nakonec probudí a pokusí n ěco poodhalit, poodkrýt skrytá tajemství.

Barvu postavy jsem zamýšlel co možná nej čern ější. Taková barva myslím nejvhod- něji ladí s okolním prost ředím a místem, které černá postava v celkovém konceptu zaujímá. Tím myslím i temnou a špinavou stránku lidské duše. Myslím, že černá barva jí jasn ě vy- stihuje.

Figura je nahá a i toto má sv ůj d ůvod. Chlad, syrová krajina, v ětrno. Člov ěk je vy- dán na pospas všem ne čas ům a vrtoch ům prost ředí. Černou postavu považuji za zt ělesn ění lidské postaty a jako taková je nahá a nechrán ěná v ůč i okolí.

Další zmínku bych cht ěl v ěnovat její bezpohlavnosti. I když stále píši o ní, jako o černé postav ě, na první pohled je jasn ě patrné, že se jedná o postavu mužskou. Domní- vám se, že ztvárn ění nebo neztvárn ění pohlaví u figury, není v ůbec podstatné. V celkovém kontextu by m ělo naopak vyznít, že černá postava je jakýmsi archetypem lidské duše, a jako taková pohlaví mít nemusí.

2.3 And ěl

Postava and ěla je figura, která zastává protiváhu černé postav ě jednak tím, že p řed- stavuje ženský prvek a také tím jakou má dominantní barvu. Jeho bílou barvu jsem nevybí- ral náhodn ě. Všichni andělé se odjakživa ztvár ňují jako cherubíni nebo jako mladé dívky, ale vždy v bílém. Tohoto jsem se držel i já když jsem navrhoval a pozd ěji pak i tvo řil po- stavu and ěla. Cht ěl jsem, aby figura vypadala velmi žensky. Nevím, do jaké míry se mi to poda řilo, podle mého mín ění and ěl žensky vypadá.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 14

3. PROST ŘEDÍ A ATMOSFÉRA

Prost ředí a atmosféra. Mé pocity p ři poslechu skladby and ěl jsou vlezlá zima, pod- ve čer a bílé sv ětlo. Takové to po časí, která bývá na konci zimy nebo podzimu. Sychravo, zataženo, v ětrno, chladno. Toto počasí jsem si pracovn ě nazval „zimní tání“.

Vliv na kone čný výsledek má také doba kdy jsem výtvarné návrhy dělal. Bylo to koncem dubna roku 2006, kdy bylo po časí opravdu škaredé. V této dob ě jsem sbíral po- třebné podklady pro navrhování základní atmosféry a pro vytvo ření scény. Pomocí digitál- ního fotoaparátu jsem si zdokumentoval, vyfotil nebo nafilmoval, nálady sv ětla, mrak ů, větru. To čil jsem ohýbání stébel trávy ve v ětru, fotil zapadající slunce skrze rákosí, nevelké a hlavn ě neudržované rybní čky, rákosové b řehy apod.

3.1 Deprese z hudby = deprese atmosféry

Je také nutné se zmínit o t ěchto dvou faktorech, protože, jak se domnívám, spolu úzce souvisí. Hudba by m ěla v divákovi evokovat ur čité duševní rozpoložení, které by se mělo odrážet i na plátn ě. M ě se, zprvu jako poslucha či, pozd ěji i jako tv ůrci, zdála skladba Angel pon ěkud depresivní a pochmurná. Tento pocit jsem se pokusil p řenést do snímku s větším či menším úsp ěchem, to musí zhodnotit kritika. Nedovedu si p ředstavit k tomuto druh hudby nap říklad n ějaké roztomilé plyšové postavi čky nebo sv ěží a barevné kv ětiny.

3.2 Barevnost

Také barevnost jsem odvozoval od ro ční doby. Dominující barvy v této chladné do- bě jsou bílá, černá, a paradoxn ě také barvy teplého spektra, tj. okrová, žlutá, fialová, béžo- vá, a hlavn ě všechny tóny hn ědé.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 15

3.3 Osv ětlení scény

V této dob ě zapadá slunce nízko za horizontem. Vrhá p řitom dlouhé a jasn ě ohrani- čené stíny, které celkem dob ře a jasn ě umoc ňují kontrast p ředm ětů. Kontrast byl pro m ě jeden z nejd ůležit ějších prvk ů procesu, který jsem použil pro umocnění atmosféry. Snažil jsem se o to, aby byly n ěkteré scény úmysln ě p řesvíceny a jiné úpln ě pono řeny do tmy. Stále jsem hledal kompromis mezi jakoby malí řským vyjád řením a trojrozm ěrnou scénou. Sv ětla, která jsem zvolil, mají navozovat dojem zapadající slunce. Slune ční kotou č není vid ět, ale divák by m ěl tušit, že práv ě za horizontem slunce zapadá.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 16

4. PŘÍB ĚH

Příb ěh jsem zvolil pon ěkud jednoduchý až plytký. Když se však nad ním zamyslí- me, m ůžeme v něm najít n ěkteré symboly nebo metafory. Ale zpátky k ději. Prakticky jde pouze o to, že černá postava vstane, n ěkam dojde, n ěco rozbije a osvobodí and ěla. Ten poté roztáhne svá k řídla a po velkém záblesku oba dva zmizí ze scény. Zám ěrn ě jsem tento p ří- běh nepostavil jako více d ějové a komplikované drama. Myslím si, že skladb ě Angel, by byl složitý d ěj spíše na škodu než k užitku. Avšak i v tomto nep říliš složitém p říb ěhu si každý m ůže najít svou vlastní interpretaci d ěje i postav. Sta čí jen, aby si divák položil jen několik málo otázek. Na prvním míst ě černá postava. Kdo to je a pro č kle čí? Pro č je nahý? Pro č práv ě boudu, and ěl a tak dále. T ěchto otázek je mnoho a pokusím se n ěkteré zodpo- vědět.

4.1 Demolice chaty

V příb ěhu dominují dv ě d ějové události. Ta první je demolice chaty. Už samotný fakt, že se jedná o fyzickou destrukci, by m ěl v divákovi evokovat vnit řní zlom černé po- stavy. Její snahu se dostat, a ť už z touhy pomoci nebo jen kv ůli zv ědavosti, k jádru pro- blému dané v ěci.

4.2 Záv ěre čné gesto

Druhá zásadní otázka zní, pro č černá postava jde k and ělovi kle čícímu nehybn ě v troskách. Vede jí k tomu možná zv ědavost, instinkt, nev ědomost nebo snad touha? Otá- zek je mnoho a záv ěrů snad ješt ě více, ale je to práv ě černá postava, která ud ělá vždy ten první krok, podá ruku jako d ůkaz p řátelství, a v záv ěru pomáhá zvednout. V ten moment and ěl jakoby ztrácí ostych a ke konci se p řivine k černé postav ě, roztáhne svá k řídla a vez- me si svého zachránce do svého sv ěta, pry č z neút ěšné krajiny.

Vyvstává však další otázka. Chce být černá postava doopravdy „unesena“? T řeba se tam, kde je, cítí dob ře a doplatila pouze na svou zv ědavost. Každý by si m ěl utvo řit vlastní záv ěr a potrápit svou fantazii.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 17

5. VÝB ĚR ANIMA ČNÍ TECHNOLOGIE

S výb ěrem anima ční technologie jsem m ěl snad nejv ětší potíže. Nebyl to ani nám ět, scéná ř, charaktery nebo výb ěr hudby. Byl to práv ě rozpor mezi dv ěmi hlavní technologiemi, totiž trojrozm ěrnou (loutkovou) animací a klasickou kreslenou animací. Je pravdou, že jsem již od samého za čátku uvažoval spíše o loutkové animaci. Stále jsem m ěl v mysli trojrozm ěrné obrazy scén, které by byli spíše černobílé, velmi temné a ve kterých by se na horizontu mi- hotalo bílé trhané sv ětlo.

5.1 Kreslená animace

Kreslená animace by byla také velmi zajímavá, ale proto, že nejsem tak zru čný kreslí ř, jak bych si p řál, rad ěji jsem od jejího použití upustil. Myslím, že je to pro dobro věci.

5.2 Plošková animace

V úvahu také p řišla plošková animace, ale tu jsem nepovažoval za příliš vhodnou. Scény, které jsem cht ěl natá čet, by byli velice náro čné. Ale co je nejd ůležitější, nebyly by tak výrazov ě jasné, jak jsem m ěl v úmyslu.

5.3 Po číta čová animace

Ješt ě jsem se zapomn ěl zmínit o po číta čové animaci. O této variant ě jsem však ani na okamžik nezauvažoval. Animování pomocí po číta če nemám p říliš v oblib ě a také si myslím, že by se pro tento druh hudby ani moc nehodila.

Zvolil jsem tedy klasickou loutkovou animaci s její ru čním vedením (když musím přiznat, že dosti po svém). Ta má ur čitý a nezam ěnitelný charakter, se kterým se animátor jak se říká, sžije. Další fakt a nesporná výhoda je to, že jsou již p ředem stanovené n ěkteré perspektivní zkratky, vržené stíny, horizont a tak dále.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 18

6. FORMÁT

K mému bakalá řskému filmu jsem použil formát 16:9. Formát 16:9 a jemu podobné jsou užší a lépe v nich vyniknou panoramatické záb ěry. Panorámata scén pro m ě byla veli- ce podstatná. Vzhledem k tomu, že jsem pracoval s perspektivními zkratkami, bylo velice důležité, umocnit celkový pocit z prostoru. Dle mého názoru se práv ě k tomuto úkolu veli- ce hodí širokoúhlý film, nebo jemu podobné formáty. Formát 4:3, klasický PAL, mi p řišel velmi protáhlý a myslím si, že by dost dob ře nekorespondoval s horizontálním pojetím mého snímku.

Nemén ě d ůležitou okolností bylo i samotné p řepsání na filmový materiál BETACAM.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 19

7. PRO Č MASSIVE ATTACK?

Hudba britské kapely Massive Attack mě zasáhla již na p řelomu d ětství a puberty v osmé t říd ě. Od okamžiku kdy jsem poprvé uslyšel její album (modrá linka) se mi, jak se říká, vryla pod k ůži. Okamžit ě jsem jej p řijal za vlastní a umístil na první místo v žeb říčku mojí oblíbené hudby.

Hned po té co jsem objevil album Protection (ochrana), jsem se stal tak říkajíc skalním fandou Masive Attack. Když v roce 1999 vyšlo u nás album Mezanine (mezipa- tro), byl jsem snad jeden z prvních, kdo si jej koupil.

Píse ň Angel (and ěl), první z alba Mezzanine, se mi zalíbila hned napoprvé. Nejprve za číná pozvolnými, rytmickými údery a poté se rozehraje ve své vší parád ě a pak jako když utne, se zase zklidní. Po té opakování ješt ě jednou a pozvolný útlum, op ět údery, až do ticha. Podle mého soudu je to jedna z nejlepších skladeb od Massive Attack. V roce 2003 vyšlo album 100th Windows (sté okno). To bylo také dobré, avšak podle mého vkusu zabíhalo až p říliš do elektronického žánru.

Oproti jiným kapelám má Massive Attack v sob ě cosi temného a zárove ň jasného a čistého, n ěco co podn ěcuje mou fantasii. Odjakživa jsem si p ředstavoval obrazy a vše- možné i nemožné scény na tu či onu skladbu. Vždy jsem si tuto kapelu spojoval s temnotou, ze které vychází skoro až hmatatelné světlo. N ěkdy to byl spíše pocit nebo dojem, než skute čná a jasná p ředstava. Do doby než jsem za čal vymýšlet, a v podstat ě i b ěhem psaní konceptu mé práce, jsem nem ěl srovnání s jinými videoklipy, které byly vy- tvo řeny pro Massive Attack. Zám ěrn ě jsem se nenechával ovlivnit dosavadními videokli- py, které pro Massive Attack vytvo řili jiní auto ři. Po odevzdání nám ětu a synopse jsem se na n ě samoz řejm ě podíval, abych si vytvo řil pohled na požadavky Massive Attack. Ne, že bych snad videoklip vytvá řel záměrn ě pro skupinu Massive Attack, ale pot řeboval jsem jisté srovnání.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 20

8. O KAPELE MASIVE ATTACK

Skupina z anglického Bristolu dnes p ůsobí ve složení 3D (vlastním jménem ) a (vlastním jménem Grant Marshall). Spole čně se podílejí na vzniku hudby i text ů, oba zpívají. Skupinou prošla celá řada zajímavých osobností sou časné hudeb- ní scény, kte ří v Massive Attack p ůsobili a ť již jako kmenoví členové (, Mushroom (vlastním jménem , člen Massive Attack až do roku 1998)) nebo jako hosté (zp ěva čky Tracy Horn, Nicollete, , jamajský hudebník ).

8.1 Historie a vznik

Historie vzniku skupiny sahá do roku 1987. Tehdy se však jmenovala The Wild Bunch a její členové se v ěnovali p ředevším dýdžejování. Na za čátku 90. let se p ře- jmenovali na Massive Attack a v roce 1991 vydali debutové album Blue Lines. Hudba, která zn ěla z tohoto alba, za čala být ozna čována jako a zanedlouho dala vzniknout celému stylu tane ční hudby, v němž tvorba Massive Attack p ředstavuje tu temnější a melancholickou stránku. Členové skupiny vlastní label Melancholic na n ěmž vydávají hudbu stylov ě sp řízn ěnou s jejich vlastní, nap ř Horace Andyho. Aby styl, který si toho hodn ě odnesl z hip-hopu, slou čeného s dubovou temnotou, t ěžkými basovými linkami a tajemnou atmosférou, v ůbec mohl vzniknout, vyhradili si Massive Attack na svá studia čty ři dlouhé roky. Maturitu pak složili v srpnu 1991, kdy se na pultech obchod ů objevila deska s ho řícím ohn ěm na obalu a názvem Blue Lines.

Nedo čkavci si však už dobrý rok p ředtím mohli užívat jejich pilotní singl Daydre- aming. Pouhých p ětačty řicet minut devíti skladeb sta čilo p řekvapiv ě k tomu, aby se tohle album nesmrteln ě zapsalo zlatým písmem do kroniky tane ční hudby. To i p řesto, že tane ční zas až tolik nebylo. V čem tedy byl jeho úsp ěch? Nový, neoposlouchaný styl, t ři hudební mozky, p řekypující novými nápady, jedine čné aranže, ale hlavn ě nosná hlasová podpora. Každý z vokalist ů vnesl do alba Blue Lines úpln ě jinou náladu a každý m ěl jinak široký hlasový rejst řík. Tricky, s nímž se kluci z Wild Bunch znali už z d řív ějška, rozehrál své rapované monology s tradi čně zlým výrazem, Shara Nelson zast řeným hlasem rozn ěžnila srdce snad úpln ě každého a oproti tomu Horace Andy, s typicky jamajskou výslovností a nádherným falzetem, který tu Massive Attack ješt ě více podpo řili zajímavým echem, mu-

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 21 seli nutn ě bodovat po celém sv ětě. Blue Lines, Safe From Harm a také Unfinished Sympa- thy, jíž v ětšina z nás zná díky remixu Paula Oakenfolda, jejich kariéru slibn ě rozjely. Ti, co se rozhodli tuhle bristolskou partu z n ějakého d ůvodu ignorovat, za t ři roky cht ě necht ě kouzlu Protection propadnout museli. Téhle desce se odolat totiž nedalo, obzvlášt, když se do produk čního k řesla usadil zkušený Nelee Hooper. Deska byla hodn ě zajímavá a temné skladby (Karma Coma, Eurochild či Heat Miser) odporovaly skladby dýchající op- timismem a radostí ze života, navíc utkaných ve snivých kabátcích (Protection, Three nebo Sly). Pokud jste si mysleli, že Shara Nelson je pro tuhle kapelu prost ě nenahraditelnou, opak byl pravdou. Sladká , kterou si svět už pomalu zamilovával skrze Every- thing But The Girl, hned v titulní Protection ukázala, že la ťku od Shary p řesko čí s neuv ěř i- telnou lehkostí a jiný hlas si k deštivému doprovodu tohoto geniálního tracku snad ani ne- umím p ředstavit. Také Nicolette (s ledabylostí jí vlastní) tohle album vkusn ě oko řenila. Horace Andy rovn ěž nezklamal a docela by m ě zajímala reakce Jima Morrisona, kdyby tak mohl slyšet p řed ělávku slavné Light My Fire. Vokalisté si hráli, auto ři si hráli, vzniklo hra- vé album, a protože hrát si cht ěl i dubový experimentátor , v roce 1995 se zrodila myšlenka pro p řemíchání této lah ůdky. Sv ětlo sv ěta spat řila stylov ě nazvaná deska No Protection a "bláznivý profesor" ukázal, co všechno se dá ješt ě z p ůvodního materiálu Massive Attack ve studiu vyrobit. Jeho receptura je skute čně unikátní! To, co by poslucha č ve skladb ě považoval za klíčový prvek, bez n ěhož by se ve svém vlastním remixu neobe- šel, on jednoduše ignoroval. Vzal si naopak nepatrný fragment, který tu track pouze dopl- ňoval, naechoval ho, jak jen to šlo, a z výsledku ozv ěny sestavil základy své vlastní úpravy. Naprosto ojedin ělý p řístup, který do dnešního dne nenašel následovníky.

8.2 Mezzanine

Přišla delší pauza a nové album Mezzanine se kone čně objevilo koncem dubna roku 1998. Výborný obal, znovu zásah do černého a osloveni byli tentokrát ti, kterým Massive Attack p řipadali málo kytaroví. P řiznám se, že mi tak dlouhé dva, t ři roky trvalo, než jsem se s novým materiálem vyrovnal a než jsem ho alespoň trochu pochopil. S temnotou jsem u nich dop ředu po čítal, ale tahle byla tak obrovská, že ješt ě po zapnutí baterky jste nevid ěli na krok dop ředu! Cht ěl jsem se dál radovat z t ěch n ěžných skladeb, na n ěž jsem byl dote ď alespo ň v malé mí ře zvyklý, ale já jsem je tu prost ě nemohl nalézt. T ěžká a hutná atmosfé- ra, ostré zvuky, nabroušené kytary, vyjímkou snad byly jen Teardrop (s výte čným videokli-

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 22 pem), Angel a díky Horaceovi rozpustilá Man Next Door. Nové album s sebou p řineslo i nové vokalistky a tak se tu tentokrát mikrofonu chopily stejn ě dobrá Elizabeth Fraser a také Sara Jay, jíž m ůžete zase znát ze spolupráce s deephouseovým mágem Charlesem Websterem. Následovala velká koncertní turné po Evrop ě a Americe a každý s nap ětím čekal, kam ješt ě Massive Attack z malé skupiny t ří aktivních kluk ů mohou vystoupat.

8.3 Jiné videoklipy

Pokra čujeme v žánru, ve kterém gravita ční zákony neplatí, tedy v žánru animace. Verzí klip ů k singlu Tear Drop od Massive Attack z roku 1998 je mnoho, ale nejde nevybrat práv ě tuto. Netuším, jestli je to práv ě verze oficiální, ale když už nic jiného, hudba Masive Attack pohladí po srdci a osv ěží na duši, p řestože se o ní často říká, že je spíše trýznivá. Tuto i dalších t řináct skladeb naleznete nap říklad na jejich lo ňském best of Collected.

8.4 Text písn ě Angel

You are my angel Come from way above To bring me love

Her eyes She's on the dark side Neutralize Every man in sight To love you, love you, love you ...

You are my angel Come from way above To love you, love you, love you ...

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 23

9. VÝTVARNO

Atmosféru a celkový dojem z prost ředí jsem se pokusil navodit pomocí, podle mne nejd ů- ležit ějšího výrazového prost ředku, výtvarna. Myslím, že výtvarná podoba dost napoví o autorovi a o jeho subjektivním pohledu na danou věc.

V podstat ě jsem musel celé výtvarno, tím myslím návrhovou část a dílenskou p ří- pravu, vymyslet, navrhnout a zhotovit zcela sám.

Jako první co m ě napadalo, byla myšlenka kontrastu, které jsem se držel po celou dobu projektu.

Původn ě, jak se budu ješt ě zmi ňovat, byla myšlenka černobílého pojetí obrazu, ve kterém by byl onen zmi ňovaný kontrast lépe a jasn ěji čiteln ější. Až te ď s odstupem času si uv ědomuji, že černobílá varianta by mohla být vhodn ější. V tomto p řípad ě bychom byli ochuzeni o hn ědé valéry p ůdy, potažmo krajiny a o fialov ě šedou oblohu.

Dalším kontrastem, když se nejedná o výtvarný kontrast, byl i rozdíl mezi reálnou krajinou a nereálnými aktéry. Krajinu jsem stylizoval, ale jen do ur čité míry. Pokusil jsem se zachovat alespo ň ur čité reálie, zejména pohyby stvol ů trávy, trávu samotnou a podstatu povrchu p ůdy apod. Zato postava and ěla a černé postavy byly velice stylizovány. Podrob- nější rozbor obou postav je podrobn ěji rozepsán v části o figurách.

Co m ě vedlo k tomu, abych potla čoval reálné prvky u figur a zárove ň tytéž prvky vyzdvihoval a rozvíjel na scén ě? Na prvním míst ě jsem cht ěl, aby měl divák úpln ě jasnou představu o d ějišti p říb ěhu. Aby doslova nasál atmosféru a uv ědomil si, kde se p říb ěh sku- te čně nachází. Je to oby čejný sv ět, severská krajina s jezerem a je takové a takové po časí. Tuto informaci jsem se snažil divákovi dopodrobna osv ětlit a nenechat ho p řemýšlet nad nereálnými v ěcmi v krajin ě. Naopak, a to se již dostávám k druhému bodu, jsem ho cht ěl upozornit na výrazn ě nereálné a velmi stylizované figury. U t ěchto dvou postav je naopak nutné, aby si jich divák všiml. O rozdílu t ěchto dvou veli čin, lze také hovo řit jako o kon- trastu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 24

10. JINÉ VARIANTY

Samoz řejmostí je, že b ěhem vzniku mého bakalá řského projektu, nebyly n ěkteré návrhy v ůbec realizovány. Ne vždy se finální myšlenka vytvo ří hned na počátku. Je nutná ur čitá korekce a samoreflexe. Bylo tomu tak i u mého přemýšlení a vytvá ření výtvarna, scény a figur.

10.1 Prost ředí

Za čnu tedy prost ředím. P ůvodn ě se celý p říb ěh m ěl odehrávat na jakémsi kopci či vyvýšenin ě a domek m ěl být snímán z hlubokých podhled ů. Terénu m ěla dominovat žluto- hn ědé tráva ohýbaná v ětrem. Charakter prost ředí m ěl být spíše v ětrn ější a každopádn ě mé- ně zimní.

10.2 Motorová pila a sekera

Mým p ůvodní zám ěrem bylo pomalé roz řezávání boudy motorovou pilou. Od této myšlenky m ě však vyvedl ten fakt, že animovat loutku, která by se ohán ěla motorovou pi- lou by bylo p ři nejmenším dosti složité a celkový výraz by možná vyzn ěl trochu komicky. Samotná miniatura motorové pily by nevypadala p řesv ědčiv ě. To ani nemluvím o animo- vání vzniklých pilin. Po pile p řišla na řadu sekera. Velká a masivní sekera by byla logi čtější a divák by jí na takovém míst ě čekal. Rozhodn ě více než velké demoli ční kladivo. Já však jsem cht ěl pomocí kladiva, vyjád řit ur čitou symboliku tohoto nástroje, v ěci ur čenou k destrukci. Takové, kterou má černá postava v nitru. Tím se dostávám k další v ěci, nad kterou jsem také p řemýšlel.

10.3 Místo pro kladivo

Poté co jsem se rozhodl pro demoli ční kladivo, se naskytl další problém. Jak se dostane tento p ředm ět do rukou černé postavy. V původním návrhu a storyboardu bylo op řené o část mola. Tak by po n ěm mohla černá postava celkem pohodln ě šáhnout a použít ho k destrukci. Jak jsem se ale již p řed tím zmi ňoval o kladivu a o jeho symbolice, problém měl náhle jasné řešení. Kladivo se prost ě v rukou černé postavy náhle objeví. Prosté a jed- noduché. Za zmínku také stojí, že po konzultacích s mým vedoucím oboru jsem uvažoval o zni čení chaty pouze pomocí holých rukou černé postavy. Ani tento návrh však neusp ěl v konfrontaci s pro mě jasnou symbolikou kladiva.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 25

10.4 Bouda

Zm ěnou prošla i samotná budova, ve které je schován anděl. Zprvu m ěla vypadat jako malá lovecká chata s náznaky zápraží a sedlovou st řechou. Op ět jsem cht ěl, spíše však podv ědom ě, zachovat obsah a ustoupit form ě. Poukázat na chatu jako na schránku a ne hned divákovi vnucovat reálný obraz skute čnosti.

10.5 Loutky

Výtvarné návrhy loutek také prošly zna čnou korekcí. P ůvodn ě jsem nem ěl jasnou představu o tom, z jakého materiálu budou postavy vyrobené. V pr ůběhu práce na výtvar- ných návrzích jsem dop ěl ke dv ěma variantám. Jako první m ě napadla anima ční plastelína. To je velice oblíbený a často používaný materiál pro výrobu nebo obalení loutek. Jako dru- há varianta p řicházela v úvahu myšlenka, omotat kostru loutky drátem s černou bužírkou. Postava by tak dostala nezam ěnitelný charakter. Když jsem se však poté dozv ěděl, že budu mít k dispozici pouze drát ěnou a ne kloubovou loutku, opustil jsem tento návrh a dál se zaměř il na výrobu modelu loutky. Tem m ěl být pozd ěji použit k vytvo ření formy a jejímu vylití lukoprenem.

10.6 Scéna

Jednou z nejradikáln ějších prom ěn, kterou jsem provedl, byla redukce celé scény. Prvotním zám ěrem bylo vyrobit velký model jezera a jeho okolí, ve které by bylo použito perspektivní zkratky. To by se týkalo p ředevším horizontu. Taková scéna by byla pom ěrn ě veliká. Výšku figur jsem odhadoval na 10 centimetrů a to by znamenalo, že model jezera by m ěl n ěco kolem dvou metr ů na ší řku a t ří metr ů na délku. Po zjišt ění, že loutky budou větší, bylo jasné, že se zv ětší i sama scéna. Velikost by se pohybovala kolem čty ř a šesti metr ů. Taková velikost by byla už neúnosná, jak kv ůli postavení kamery tak i kv ůli anima- ci a pohodlnému pohybu po scén ě. To ani nemluvím o finan ční náro čnosti p ři realizaci. Zvolil jsem tedy metodu p ředstavování kulis a maket horizont ů, perspektivních zkratek atd.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 26

II. PRAKTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 27

11 SCÉNÁRISTICKÁ ČÁST

11.1 Nám ět

Původní nám ět jsem vytvo řil b ěhem pár dní od oznámení zadání záv ěre čné bakalá ř- ské práce. Nám ět se skládal z n ěkolika málo v ět, která v sob ě nesly základní myšlenku a zn ěly n ějak takto: Na b řehu jezera stojí d řevěná bouda. Opodál kle čí postava č. 1. Ta se poté zvedne a dojde k boud ě a zbo ří ji. Uvnit ř je and ěl. Postava č. 1 dojde k and ělovi, obe- jmou se a pak oba zmizí v prudkém sv ětle. Krajina je suchá, v ětrná a je zima. Bude se jed- nat o videoklip.

11.2 Synopse

Jakmile jsem odevzdal nám ět, který byl schválen, za čal jsem pracovat na synopsi, která je vlastn ě takový rozvinut ější námět. V ní jsem se více rozepsal o obou typech postav, více o krajin ě a stru čně popsal n ěkteré záb ěry.

11.3 Storyboard

Se synopsí jsem m ěl odevzdat i stru čný bodový scéná ř. To proto, abychom si mohli spolu s vedoucím mé práce lépe uv ědomit n ěkteré nedostatky v postoupnosti záb ěrů a v jejich st řihové skladbě.

Zprvu jsem m ěl v úmyslu mít záb ěrů více, ale po konzultacích jich zbylo daleko mén ě. Asi něco kolem 36. Je nutné zapo číst do celkového po čtu také p ředem neur čité množství záb ěrů z demolice boudy. M ělo se jednat o st řihovou montáž a samotná délka jednoho záb ěru m ěla trvat okolo čty ř až šesti vte řin. Na další konzultace jsem m ěl mít zno- va rozpracovan ější storyboard. Po odevzdání a ješt ě jedné konzultaci, jsme se s vedoucím práce rozhodli, že n ěkteré záb ěry bude nutné prohodit a jiné ze scéná ře zcela odstranit.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 28

11.3 Finální storyboard

Z torza, které mi zbylo po poslední konzultaci, jsem vytvo řil finální stroryboard. Ten již m ěl všechny atributy k tomu, aby mohl být schválen. Měl být vyroben podle ur či- tých norem, na p ředem stanovené osnov ě a podle daného formátu. K odevzdání jsem také přiložil CD s kompletní skladbou and ěl v mp3 podob ě. Po splnění všech t ěchto požadavk ů vybíralo vedení, kdo z bakalá řů bude dotovaný. Bylo vybráno p ět student ů a já považuji za sv ůj osobní úsp ěch, že jsem mohl být mezi nimi.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 29

12. VÝTVARNÁ P ŘÍPRAVA

Prakticky soub ěžn ě se psaním synopse a pomocného i technického scéná ře jsem vytvá řel výtvarné návrhy. Zam ěř il jsem se p řitom na studii venkovního prost ředí. Jak jsem psal již d říve, v dob ě, kdy jsem výtvarné návrhy tvo řil, bylo chladné, sychravé a zamra čené po časí. P říležitostí k dokumentaci bylo více než dost. Dokumentaci pro výtvarnou p řípravu jsem jednak fotil, a také natá čel na fotoaparát. Šlo v ětšinou o krátké záb ěry, cca. 15 sekund. Tyto snímky jsem pozd ěji použil jako vzor p ři animaci stébel.

12.1 Výtvarné návrhy

Šlo o n ěkolik málo kreseb, které jsem namaloval nebo nakreslil, abych p řenesl svou vizi na papír a mohl s ní tak seznámit kantory. N ěkolik skic je lepších, než jedna strana textu a lépe popíše m ůj subjektivní pohled na dané téma. P ři kresb ě jsem se zaměř il hlavn ě na prost ředí, jeho charakter a na celkovou kompozici v ůč i záb ěrům (kresby byly ve formátu 16 : 9). Proto jsem už dop ředu v ěděl, jaký filmový formát si zvolím. V jednom p řípadě jsem také použil akvarelu, abych up řesnil barevnost scény.

V další části jsem rozkresloval černou postavu a and ěla. Zakomponoval jsem je do krajiny i mimo ni a p řemýšlel nad jejich stylizací. Povšimn ěme si, že ob ě postavy mají v návrzích náznaky o čí a ve filmu je již postrádají.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 30

12.2 Výroba loutek

Výrobu loutek si mohu p řisvojovat tak z padesáti procent. Na postav ě and ěla jsem pracoval prakticky sám. Celá postava vyjma k řídel, které jsou ze čtvrtky a drát ů, je z bílé modelovací hmoty. Postava byla vymodelována tak řka bez problém ů, ale výroba k řídel byla malým o říškem. M ěla být sv ěšena a na konci se m ěla roztáhnout do své plné ší ře. K výrob ě k řídel jsem tedy zvolil jakoby ploškový postup. K řídla jsou rozd ělena do částí a ty jsou pak spojeny drátem. Spoj je pak zamaskovaný jemnou vrstvou plastelíny.

Druhá postava byla odlita z lukoprenu u výrobce loutek pro animovaný film, Jaro- slava Bezd ěka. Samotný model loutky jsem navrhl samoz řejm ě zcela sám. Model jsem vyrobil ze samotuhnoucí hmoty v takovém postoji, tzn. rozpažení, aby šla dob ře odlít. To však skýtalo jistý problém. Když taková loutka ruce upažila, v podpaží se jí nakrabatil p ře- bývající lukopren. To poté tvo řilo nep řirozené záhyby. Dokonce se mi zdálo, jako by byla loutka po odlití poněkud propadlá a zdeformovan ější, než jaký jsem vyrobil model. Jelikož jsem byl mezi dotovanými a m ěl tak schválený rozpo čet, mohl jsem si dovolit loutky dv ě, přičemž cena jedné byla K č 5 000,-. Loutky byly opat řeny drát ěnou kostrou.

P ůvodn ě jsem požadoval, abych mohl pracovat s klasickou kloubovou kostrou, která je mnohem lepší, ale také dražší. Avšak z finan čních d ůvod ů jsem byl odkázán na loutku drát ěnou. Hmota, ze které byla loutka odlita, šla pom ěrn ě snadno obarvit na poža- dovaný odstín tmav ěšedé, i když mým p ůvodním zám ěrem byla maximální čer ň.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 31

12.3 Výroba kulis

První, z čeho m ě napadlo vyráb ět kulisy, byla sádra a pletivo. Kulisami myslím poho ří, kopce v pozadí a horizont za jezerem. Za čal jsem tedy na sololitových deskách tvo- řit pletivové makety kopc ů, horizont ů apod. Na takto zvln ěný terén jsem pokládal vrstvy toaletního papíru, které jsem v záv ěru zvlh čil, tak aby lépe kopírovaly povrch. Na n ě poté přišla vrstva sádry v optimální tlouš ťce. Vzniklou maketu jsem obarvoval vodovými barvami nebo balakrylem. Nevýhodou bylo to, že makety byly p říliš t ěžké a jejich výroba časov ě náro čná.

Proto jsem p řešel k jiné variant ě, stiroduru. P ůvodní ur čení stiroduru je jako tepel- ná izolace, ale pravdou také je, že se výborn ě hodil na stavbu kulis. Na opracování mi sta čil pouze řezák na papír, rašple a jemná pilka. Další p ředností tohoto materiálu byla lehkost a ten fakt, že se do n ěho dají velice snadno vpichovat r ůzné rekvizity, tím myslím stébla trávy atd. Hotovou maketu jsem barvil balakrylem.

12.4 Výroba pozadí

Pozadí jsem tvo řil na velký karton o rozm ěrech cca. 3 x 4 metry. Použitá barva m ě- la evokovat zataženou a šedou oblohu. Vzhledem k velkému formátu jsem na malbu použil velký kus molitanu, v podstat ě školní houbu na tabuli. Velikost pozadí jsem odhadoval a volil rad ěji v ětší, než bylo skute čně zapot řebí. Po čítal jsem s možnými p řesahy. Po za- schnutí barvy jsem ho jednoduše p řibil ke d řev ěné zdi anima ční kóje. Pro každý záb ěr jsem pak volil jiný úhel postavení kamery tak, abych docílil dojmu r ůznorodosti scény. N ěkde je však vid ět, že n ěkteré detaily na pozadí se v záb ěrech opakují. Takováto vada šla n ěkdy skrýt šikovným nasvícením, avšak ne vždy.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 32

12.5 Výroba rekvizit

Pro animovaný film jsou velice d ůležité kvalitní, vhodn ě vypadající a hlavn ě dob ře vytvo řené rekvizity. Na dílenskou p řípravu jsem m ěl skoro m ěsíc a p ůl, z čehož výroba rekvizit mi zabrala nejvíce času.

12.5.1 Molo

Pro dojem opravdovosti jsem musel vyrobit celkem tři mola. Jedno reálné, pom ěro- vě shodné s loutkami, druhé s perspektivní zkratkou, to pro záb ěr č. 4., a t řetí pro záb ěr z dálky. Reálné molo bylo nejbyteln ější. Ve spodní části jsem musel zachovat prostor pro manipulaci s anima čními šrouby a také zvolit vhodný materiál (d řevo). Na prkna mola jsem použil obkladové lišty a pro piloty slabší dubovou v ětev, která byla na řezána do pot řebné velikosti. Pro dlouhý dojem mola v záb ěru č. 4. jsem použil op ět perspektivní zkratky. Ten- tokrát jsem si nelámal hlavu se spodní částí, ale zam ěř il se na část horní. Prkna jsem jed- noduše na řezal a p řibil tak, aby u kamery byla ta delší a další se sm ěrem od ní postupně zkracovala. V kone čném d ůsledku to opravdu vypadá, jakoby se prkna ztrácela v dálce. Třetím molem byla pouze papírová kulisa, kterou jsem použil v záb ěru č. 32.

12.5.2 Bouda

Původním plánem bylo zkonstruovat reálnou boudu v ur čitém m ěř ítku. Pro moje pot řeby však sta čilo vyrobit pouze dv ě strany, bo ční a čelní. Ve storyboardu jsem nem ěl žádný rohový pohled, proto tato úspora. Čelní strana také posloužila jako vhodný materiál k demolici. D ůležitou vlastností m ělo být, aby skrze boudu neprosvítalo žádné sv ětlo, kro- mě jedné malé škvírky. Zbylé škvíry jsem tedy překryl ze zadní strany papírovou čtvrtkou.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 33

12.5.3 Jezero

Prvotní p ředstava byla taková, že jezero by m ělo být z velké sololitové desky nat ře- né na bílo. Na ní m ěla stát maketa mola spolu s boudou. Jak jsem se již d říve zmiňoval, bylo by to sice reálné, ale náro čné na pohyb s loutkou apod. Na místo toho jsem si vysta čil s deskou o rozm ěrech zhruba 2 x 1 metr šikovn ě postavenou na dvou dřev ěných kozách. Jako povrch se díky náhod ě výborně osv ědčil balící papír sv ětlé béžové barvy.

12.5.4 Další rekvizity

Mezi další rekvizity lze za řadit nap říklad p řírodniny (rašelina) k dokreslení dojmu z povrchu. Stejn ě tak i drobné klacíky. D ůležitá byla i stébla trávy, kterou jsem použil k vyvolání dojmu v ětrného po časí. Jednou z rekvizit bylo také i kladivo, které bylo vyrobe- no z kusu plastelíny a proužku tvrdého kartonu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 34

13. NATÁ ČENÍ

13.1 Výb ěr anima čního stanovišt ě (placu)

Celkem jsem m ěl k dispozici 20 natá čecích dní. Zprvu jsem m ěl být v ateliéru Karla Zemana, ale z prostorových d ůvod ů jsem byl přemíst ěn do ateliéru Hermíny Týrlové. Ten však oproti tomu prvnímu m ěl výhodu vlastní kóje a plochy pro upevn ění pozadí.

13.2 Postavení scény

Jak jsem již p ředeslal, mým prvním zám ěrem bylo postavení obrovské scény. Od tohoto zám ěru jsem však upustil z důvod ů menších rozm ěrů rekvizit. K dispozici jsem m ěl osm druh ů kulis kopc ů, které jsem stav ěl na scénu tak, aby budily dojem vždy nového pro- st ředí. Je až s podivem, kolik variant se dá vytvo řit. Kusy z prvního plánu jsem obm ěňoval za horizonty z pozadí a naopak. Vždy jsem dostal jiný výraz. Pom ěrn ě snadno jsem docílil iluze prostoru, i když mimo pohled kamery, samotné rozestav ění scény p ůsobilo spíše jako chaotický nepo řádek.

13.3 Kamera

Kamera, kterou jsem používal, byla t říčipová a zap ůjčená školním technikem. Zpo- čátku jsem m ěl menší problémy s nastavením barevnosti kamery, což se nakonec vy řešilo. V pr ůběhu natá čení nevznikly žádné výrazné komplikace, snad pouze se zaost řením detai- lů. P ři n ěkterých záb ěrech bylo použito takzvané jízdy, tj. posuvné a p řesné za řízení k pohybu kamery p ři pojezdu po scéně. Ta byla také zap ůjčena VOŠF Zlín.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 35

14 POSTPRODUKCE

14.1 Hrubý st řih

Vždy po nato čení n ěkolika záb ěrů jsem si je pustil v nějakém uceleném sledu, tak abych v ěděl, který záb ěr bude možno p řidat, opravit, natáhnout či smazat. Takovéto drobné korekce jsem d ělal v anima čním programu Aura. Ten však neskýtal možnost sou časného poslechu hudební stopy. Proto jsem poté hrubý st řih exportoval do programu Premiéra, kde jsem v podstat ě dosp ěl do fáze čistého st řihu. Jelikož šlo o animaci na hudbu, byly p ředem jasn ě dané mantinely, kterých jsem se musel držet.

14.2 Čistý st řih

Ten se prakticky nelišil od st řihu hrubého, snad jen n ěkde v délkách záb ěrů. Avšak požadavky školy byly vyšší než by mohla Premiéra zvládnout. A tak jsem p řenesl prakticky už hotový film do školní st řižny, kde byl více profesionální program Avid. Bylo nutné film exportovat v pot řebném formátu a kvalit ě tak, aby ho bylo možné p řepsat na jiné médium a tím byla Beta.

14.3 Spolupráce s VŠMU v Bratislav ě

Jako dotovanému mi byl p řid ělen zvuka ř Martin Kišš, student z VŠMU v Bratislav ě. Po návšt ěvě této školy a po n ěkolika vzájemných telefonátech jsme se domlu- vili, že jeho práce na mém projektu postrádá smysl. Myslím tím, že práce hudebního skla- datele má smysl, když pro film hudbu skládá. V mém p řípad ě byla již hudba p ředem slože- ná a nebylo nutné do ní nikterak zasahovat. M ůj videoklip reagoval na hudbu a ne hudba na videoklip. Pravdou je také to, že chyb ěla komunikace na obou dvou stranách.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 36

ZÁV ĚR

Záv ěrem bych cht ěl zhodnotit n ěkteré klady a zápory na tomto projektu. Nejprve pozitiva.

Práce na tomto videoklipu mi p řinesla neocenitelné zkušenosti a také nau čila n ěkte- rá praktické dovednosti. Tím myslím, že se nyní dokážu lépe orientovat v prost ředí filmo- vého natá čení, postprodukce apod. Velkou zkušeností také bylo mít p řiřazenou svou vlastní produk ční i navazování nových pracovních vztah ů s jinými školami. Te ď jako kdy jindy si uv ědomuji, jak d ůležitou sou část výroby filmu tvo ří p ředem jasn ě dané a pevn ě stanovené termíny.

Díky této práci jsem si také osvojil používání r ůzných, jak anima čních tak i st řiho- vých program ů (Aura, Premiera, Avid) a mnoho dalších činností spjatých nap říklad s výro- bou titulk ů, potažmo s titulkovou listinou, st řihu, nasazování obrazu na hudební stopu, prací s kamerou a jiné.

Prakticky jsem si sám prošel celou cestu od tv ůrce nám ětu, p řes výtvarníka, kame- ramana, animátora, režiséra a k postprodukci. Zkušenosti, které jsem nasbíral, jsou pro mne neocenitelné.

Jako negativum bych mohl zmínit, že ne vždy se na plátn ě odráží p řesn ě to, co jsem měl v úmyslu. N ěkdy to bylo zapříčin ěno nezkušeností a n ěkdy vlastní zbrklostí. Pokud jde o animaci samu, vím, že jsou v ní zna čné nedostatky, avšak nešlo mi zase tak o pohyb jako o atmosféru, kompozici, a celkový dojem z filmu. Pokud se mi toto poda řilo a pokud jsem svým filmem zaujal by ť jen jediného diváka, mohu up římn ě říci, že jsem spokojený.

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 37

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY www.diskografie.cz/massive-attack/ www.cojeco.cz www.techno.cz/recenze/hudba/5207/recenze-massive-attack-butterfly-caught www.massiveattack.com

UTB ve Zlín ě, Fakulta multimediálních komunikací 38

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK

Apod. A podobn ě

Atd. A tak dále

Tzn. To znamená

Tj. To je