Třicet Let Entomologického Monitorování Mokřadní Olšiny: Fenomén Nočních Motýlů

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Třicet Let Entomologického Monitorování Mokřadní Olšiny: Fenomén Nočních Motýlů v mokřadní olšině, na rozdíl od silně naru - Josef Jaroš, Karel Spitzer šených biotopů v okolí, nedošlo během po - sledních 30 let u žádného druhu denního motýla k vyhynutí a ani pozorovatelnému úbytku populační hustoty. Celkem bylo během výzkumu spolehli - Třicet let entomologického vě identifikováno a analyzováno více než 920 druhů nočních motýlů (včetně zce - la náhodně zatoulaných dokonce téměř monitorování mokřadní olšiny: 1 000), což představuje přibližně 30 % české mo týlí fauny (Spitzer a Jaroš 2008 fenomén nočních motýlů a nepublikovaná data). Průběžně jsme namátkově sledovali také larvální stadia a okruh živných rostlin asi u 500 druhů motýlů. Hodnocení poměru vysoce lokál - ních stenotopních (ekologicky vyhraně - ných, specializovaných) motýlů a počet - ných oportunních druhů (eurytopních – méně specializovaných na určité podmín ky Chráněné území mokřadní olšiny Černiš, které je součástí přírodní rezervace prostředí) umožnil systém dvou monito - Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, patří ke klasickým stanovištím dlouho - rovacích míst. Z výsledků je patrné, že kro - dobého přírodovědného výzkumu mokřadů. Specifičnost ekologického režimu mě striktně stenotopních druhů s úzkou vazbou na mokřadní olšinu je trvale pří - tohoto typu ekosystémů naznačil v geobotanickém pohledu v rámci fenoménu tomna i početná skupina eurytopních lužních lesů J. Douda (Živa 2009, 2: 56 –59). Rovněž Černiš náleží charakteris - druhů, která však značně populačně kolí - tickými znaky do svazu Alnion glutinosae s entomologicky zvlášť pozoruhod - sá a často ubývá v okolní krajině. Může nými společenstvy Carici elongatae-Alnetum a živnými rostlinami pro zajíma - ale přežívat v mokřadním refugiu včetně vou herbivorní entomofaunu. Při našem studiu sběrů v letech 1981 –2010 jsme jeho širokých ekotonů. sledovali s různou intenzitou některé skupiny brouků, síťokřídlých, chrostíků Řada velmi charakteristických nočních motýlů Černiše a přilehlých mokřadů je i blanokřídlých parazitoidů a tato data předávali kolegům z Entomologického hlášena pouze z několika středoevrop - ústavu bývalé ČSAV a současného Biologického centra AV ČR, v. v. i. Naši nej - ských lokalit a uvedena ve výčtech růz - větší a trvalou pozornost jsme ale soustavně věnovali řádu motýlů ( Lepidopte - ných červených seznamů a knih. Jde např. ra ). Sledovali jsme bionomii, okruh živných rostlin a především jsme provádě li o zranitelné nebo ohrožené mokřadní pravidelné monitorování populační dynamiky včetně změn v diverzitě nočních druhy, jako jsou můry rákosnice ostřico vá motýlů během 30 let (přehled výsledků viz K. Spitzer a J. Jaroš, Terrestrial (Phragmatiphila nexa , obr. 3) a rákosnice Arthropod Reviews 2008, 2: 155 –163). běloskvrnná ( Archanara dissoluta ), píďal - ky očkovec tmavý ( Cyclophora pendula - ria ) a zubočárník žluťuchový ( Gagitodes sagittatus , obr. 4), přástevník lišejníkovec Diverzita mokřadních motýlů Denní motýly jsme zaznamenávali jen popelavý ( Pelosia muscerda , obr. 5) a také a její proměnlivost ori entačně v transektech a tato okrajová méně známá makadlovka Chionodes igno - K monitorování noční motýlí fauny jsme data nebyla dále kvantitativně analyzová - rantella . Černiš je citován v zásadní evrop - použili dva světelné lapače typu Minne - na. Ve srovnání s nočními druhy je počet ské literatuře jako jedno z mála míst hoj - sota: jeden byl umístěn ve středu mokřad - druhů denních motýlů v mokřadu zcela ní olšiny a druhý mimo ten to biotop v běž - zanedbatelný: 23 ekologicky převážně 1 Komplex mikrohabitatů (mikrobio - né okolní zemědělské krajině s rybníky oportunních (nevyhraněných a přizpůso - topů) zralostní, tedy konečné fáze cyklu asi 2 km od Černiše. Sledování probíhalo bivých) druhů, jejichž bioindikační hod - rozpadající se mokřadní olšiny Černiš každou celou noc od března do listopadu. nota je nízká. Nicméně bylo zjištěno, že (Vrbenské rybníky u Českých Budějovic) 1 živa 6/2010 271 ziva.avcr.cz 4 2 3 5 ného výskytu této pozoruhodné makad - na miky druhů i hodnocení vzácných a je - 2 Struktura středu mokřadní olšiny lovky. Zubočárník žluťuchový je vzácný dinečných biotopů, jako jsou mokřady Černiš na počátku vegetačního období nápadný motýl lučních ekotonů přecháze - a přirozené lesy. 3 Můra rákosnice ostřicová ( Phragma - jících v mokřadní olšinu. Početné a méně Při hodnocení variability sumárních tiphila nexa ) je hlášená v Čechách spo - specifické druhy patří k časté entomo - ročních hodnot jednotlivých druhů noč - lehlivě pouze z komplexu mokřadů fauně vlhčích opadavých lesů i otevřené ních motýlů odchycených pomocí světel - Vrbenské rybníky. Další trvalé populace parkové krajiny a dosahují v komplexu ných lapačů bylo zjištěno, že specifické této můry jsou známy výhradně z mokřa - Vrbenských rybníků vysoké druhové roz - mokřadní druhy mají populační dynami - dů na jižní Moravě a zdá se, že se výraz - manitosti. Avšak některé tyto spíše eury - ku v průběhu let zpravidla velice vyrov - ně odlišují na úrovni možné „geografické topní a dosud hojné taxony nočních motý - nanou s nízkými hodnotami variačních rasy“. Rákosnice ostřicová je mimo jiné lů procházejí v „průměrné“ současné koeficientů (výkyvů). Tato populační „sta - uvedena v českých a evropských sezna - krajině populačním útlumem, což je patr - bilita“ (konstance) těsně souvisí s úzkým mech ohrožených druhů. né právě vně soustavy Vrbenských ryb - výběrem živných rostlin oligofágních 4 Ozdobná píďalka zubočárník žluťu - níků a Černiše. Tento útlum ale není tak hou senek vázaných obvykle na rostliny chový ( Gagitodes sagittatus ) se ve stadiu výrazný, jako bývá občas uváděn ze zá - jedné čeledi a na určité relativně stabilní housenky živí pouze květenstvím pad ní Evropy. V celém mokřadním území rost linné společenstvo. Další významnou žluťuch a je charakteristická pro luční Vrbenských rybníků jsou stále velmi po - okolností je vazba housenek na specific - ekotony navazující na mokřadní olšiny. četné populace přástevníka medvědího ké mozaikovité části biotopu (stále pří - V České republice známe jen několik (Arctia caja ) a přástevníka chrastavcového tomné mikrohabitaty) v cyklické sukcesi vesměs ohrožených lokalit. (Diacrisia sannio ), silně ubývajících údaj - mokřadní olšiny (viz např. J. Jeník 1980; 5 Lišejníkovec popelavý ( Pelosia ně např. v Anglii. Dále je zde trvale rela - J. Douda, Živa 2009, 2: 56 –59). Na Černiši muscerda ) – specializovaný přástevník tivní hojnost dobře patrná u můr, jako jsou jde především o motýlí faunu společen - požírající převážně lišejníky a řasy, např. osenice luční ( Diarsia ru bi ), osenice stev vysokých ostřic ( Magnocaricion ela - je na Černiši velmi hojný a ve stabilních hnědá ( D. brunnea ), osenice žluto hnědá tae ) nebo další složité vazby entomofau ny populacích. U nás bylo doloženo (D. florida ) a šedavka lemovaná ( Apamea na mikrohabitaty rozpadající se a obno - jen několik míst výskytu a druh patří crenata ). Ve všech případech byl zjištěn vující se fáze olší a vrb. Modelovým pří - k vzácným a lokálním. snad dočasný pokles dřívější vysoké po - kladem může být jedinečná a již uvedená Všechny snímky J. Jaroše a K. Spitzera četnosti všude v širokém vzdá le ném okolí. západo palearktická rákosnice ostřicová, Soubor rozmanité motýlí fauny čítající snad nejvýznamnější bioindikátor a klíčo - souviset s lokálními změnami vodního více než 920 druhů, jak typicky zcela mo - vý objekt ochrany entomofauny v komple - režimu (vysychání částí biotopu) a přede - křadních, tak patřících k mozaice všech xu Vrbenských rybníků, s vazbou house nek vším s průnikem expanzivních rostlin. Jde navazujících biotopů a jejich sukcesních a kukel (ekologická nika pro kuklení) pře - např. o okrajový průnik ostružiníků ( Ru - fází, činí z Černiše a celé soustavy Vrben - devším na společenstva vysokých ostřic. bus spp.) a následný stále hojnější výskyt ských rybníků jedno z významných center Dalším příkladem je vzácná mokřadní můřice očkované ( Thyatira batis ) a můřice středoevropské diverzity (hot spots), jak píďalka očkovec tmavý s vazbou na vrby bělopásné ( Habrosyne pyritoides ), tedy s určitými znaky paleorefugia (části sta - (Salix spp.) v pokročilé fázi rozpadající se herbivorů vázaných na rod ostružiník. robylé mokřadní olšiny), tak neorefugia olšiny. Také na Černiši v Čechách jedi - Zvyšující se pokryvnost rákosu obecného vzniklého pod historicky tradičním vli vem nečný výskyt makadlovky C. ignorantella (Phragmites australis ) v celém komplexu činnosti člověka. a trávníčka Elachista pomerana souvisí Vrbenských rybníků následně podmiňuje pravděpodobně úzce s fází rozpadu staré každoročně zvolna se zvyšující početnost Populační fluktuace nočních motýlů olšiny a za čátkem nástupu pronikajících můr rákosnice velké ( Rhizedra lutosa ) Černiše: specifické stenotopní taxony vrbin. Fázi zralosti a začínajícího rozpa - a plavokřídlece šedožlutého ( Mythimna versus oportunní druhy du staré mokřadní olšiny dobře indikují straminea ) i makadlovky Brachmia inor - Změny početnosti (fluktuace) hmyzích po - i dva mykofágní a lichenofágní přástevní - natella , která je zde v současnosti velmi pulací jsou spojovány s řadou faktorů včet - ci – lišejníkovci P. muscerda a Eilema gri - hojná. Několik druhů, na lokalitě Černiš ně rozdílů v plodnosti, bionomii a probí - seola , jejichž stabilní populace na Černiši dosud neznámých „rákosových“ nočních hajících dynamických změnách místního dosahují každoročně vyrovnaných vyso - motýlů (čeledi Noctuidae a Cosmopteri - prostředí. Populační kolísání také úzce kých hodnot početnosti (abundance). Hou - gidae ), se objevilo zcela nově až v posled
Recommended publications
  • Biological and Landscape Diversity in Slovenia
    MINISTRY OF THE ENVIRONMENT AND SPATIAL PLANNING ENVIRONMENTAL AGENCY OF THE REPUBLIC OF SLOVENIA Biological and Landscape Diversity in Slovenia An overview CBD Ljubljana, 2001 MINISTRY OF THE ENVIRONMENTAL AND SPATIAL PLANNING ENVIRONMENTAL AGENCY OF THE REPUBLIC OF SLOVENIA Published by: Ministry of the Environment and Spatial Planning - Environmental Agency of the Republic of Slovenia Editors in chief and executive editors: Branka Hlad and Peter Skoberne Technical editor: Darja Jeglič Reviewers of the draft text: Kazimir Tarman Ph.D., Andrej Martinčič Ph.D., Fedor Černe Ph.D. English translation: Andreja Naraks Gordana Beltram Ph.D. (chapter on Invasive Species, ......., comments on the figures), Andrej Golob (chapter on Communication, Education and Public Awareness) Revision of the English text: Alan McConnell-Duff Ian Mitchell (chapter on Communication, Education and Public Awareness) Gordana Beltram Ph.D. Designed and printed by: Littera Picta d.o.o. Photographs were contributed by: Milan Orožen Adamič (2), Matjaž Bedjanič (12), Gordana Beltram (3), Andrej Bibič (2), Janez Božič (1), Robert Bolješič (1), Branka Hlad (15), Andrej Hudoklin (10), Hojka Kraigher (1), Valika Kuštor (1), Bojan Marčeta (1), Ciril Mlinar (3), Marko Simić (91), Peter Skoberne (57), Baldomir Svetličič (1), Martin Šolar (1), Dorotea Verša (1) and Jana Vidic (2). Edition: 700 copies CIP - Kataložni zapis o publikaciji Narodna in univerzitetna knjižnica, Ljubljana 502.3(497.4)(082) 574(497.4)(082) BIOLOGICAL and landscape diversity in Slovenia : an overview / (editors in chief Branka Hlad and Peter Skoberne ; English translation Andreja Naraks, Gordana Beltram, Andrej Golob; photographs were contributed by Milan Orožen Adamič... et. al.). - Ljubljana : Ministry of the Environment and Spatial Planning, Environmental Agency of the Republic of Slovenia, 2001 ISBN 961-6324-17-9 I.
    [Show full text]
  • A.2. L'environnement Et Le Patrimoine Naturel
    A.2. L’ENVIRONNEMENT ET LE PATRIMOINE NATUREL A.2.1. LE CLIMAT Le climat du Vermandois, situé à l’ouest de l’Aisne, est de type continental sous influence océanique. Ceci contribue à rendre le climat modéré, avec des températures moyennes des mois les plus chauds inférieures à 20°C et des précipitations régulièrement réparties tout au long de l'année ( cf. figure 3 ). En hiver, la région est très peu soumise au gel et à la neige. Les températures moyennes des mois les plus froids sont souvent supérieures à 0°C. La rose des vents établie d'après les données enregistrées à Fontaine-les-Clercs, à cinq kilomètres au sud de l'agglomération Saint-Quentinoise, met en évidence une dominance des vents en provenance du N-NE. Des flux d'ouest (N-NO et O-SO) apportent souvent une douceur et une humidité très océanique. L'ensoleillement total, nettement inférieur à 2 000 h/an, est un des plus faibles de France. Figure 3 : Diagramme ombrothermique de Saint-Quentin (moyenne 2005-2010) 100,0 50,0 90,0 45,0 80,0 40,0 Température(en °C) 70,0 35,0 60,0 30,0 50,0 25,0 40,0 20,0 30,0 15,0 Précipitationsmm) (en 20,0 10,0 10,0 5,0 0,0 0,0 21 Réserve Naturelle Nationale des Marais d’Isle (Saint-Quentin, 02) - 4ème plan de gestion 2013-2017 Conservatoire d’espaces naturels de Picardie / Communauté d’Agglomération de Saint-Quentin, août 2013 A.2.2. L’ EAU L'agencement des unités écologiques et l'organisation des activités humaines dans les marais sont très largement conditionnés par un élément : l'eau.
    [Show full text]
  • Nota Lepidopterologica, 25.04.2012, ISSN 0342-7536 ©Societas Europaea Lepidopterologica; Download Unter Und
    ©Societas Europaea Lepidopterologica; download unter http://www.biodiversitylibrary.org/ und www.zobodat.at Nota lepi. 35(1): 33-50 33 Additions to the checklist of Bombycoidea and Noctuoidea of the Volgo-Ural region. Part II. (Lepidoptera: Lasiocampidae, Erebidae, Nolidae, Noctuidae) Kari Nupponen ' & Michael Fibiger"^ Merenneidontie 19 D, FI-02320 Espoo, Finland; [email protected] ^ Deceased. 1 1 Received May 20 1 1 ; reviews returned September 20 1 ; accepted 3 December 2011. Subject Editor: Lauri Kaila. Abstract. Faunistic records additional to the recently published lists of Bombycoidea and Noctuoidea of the South Ural Mountains (Nupponen & Fibiger 2002, 2006) are presented, as well as some interesting records from the North Urals and the Lower Volga region. The material in the southern Urals was collected during 2006-2010 in six different expeditions, in North Ural in 2003 and 2007, and in the Lower Volga region in 2001, 2002, 2005, and 2006 in four expeditions. Four species are reported for the first time from Europe: Dichagyris latipennis (Piingeler, 1909), Pseudohermonassa melancholica (Lederer, 1853), Spae- lotis deplorata (Staudinger, 1897), and Xestia albonigra (Kononenko, 1981). Fourteen species are reported for the first time from the southern Urals. Altogether, records of 68 species are reported, including a few corrections to the previous articles. Further illustrations and notes on some poorly known taxa are given. Introduction The fauna of Bombycoidea and Noctuoidea of the southern Ural Mountains has been studied intensely since 1996, and the results of the research during 1996-2005 were published by Nupponen & Fibiger (2002, 2006). Since 2005, several further expedi- tions were made to the Urals by the first author.
    [Show full text]
  • Sówkowate (Lepidoptera: Noctuidae) Środkowego Podlasia
    WIADOMOŚCI ENTOMOLOGICZNE T. 23, Suplement 1 Sówkowate (Lepidoptera: Noctuidae) środkowego Podlasia The noctuids (Lepidoptera: Noctuidae) of the Central Podlasie JANUSZ NOWACKI 1, DARIUSZ WASILUK 2 1 Katedra Entomologii AR, ul. Dąbrowskiego 159, 60-594 Poznań 2 Leśnictwo Huszlew, 08-206 Huszlew Poznań 2004 TREŚĆ Wstęp . 5 Teren badań . 6 Metody badań . 13 Systematyczny przegląd gatunków Noctuidae wykazanych z terenu badań . 14 Omówienie wyników . 49 Summary . 51 Piśmiennictwo . 52 ABSTRACT: As a result of the studies on noctuid moths (Lepidoptera: Noctuidae), carried out during the years 1995 – 2003 in the Central Podlasie (Eastern Poland), 315 species were found (63% of Polish noctuid moths). Some of them are rare in Poland. The following infor- mation is provided for each species: distribution in the studied area, period of appearance of imagines, as well as abundance according to a five-grade scale are given. KEY WORDS: Lepidoptera, Noctuidae, Poland, Central Podlasie, fauna. Druk pracy sfinansowany przez Katedrę Entomologii Akadeemii Rolniczej im. Augusta Cieszkowskiego w Poznaniu. Wstęp W ostatnich dwóch dekadach XX wieku dało się zauważyć wyraźne nasi- lenie badań nad rozsiedleniem motyli w Polsce. Zaowocowało to opracowa- niem wykazu rozmieszczeniowego motyli Polski (BUSZKO, NOWACKI 2000), będącego podsumowaniem stanu fauny Lepidoptera naszego kraju na koniec XX wieku. We wspomnianej pracy przedstawiono występowanie gatunków w poszczególnych województwach według podziału administracyjnego z 1999 roku. Sówkowate które, są najliczniejszą rodziną motyli w Polsce, chętnie odła- wianą i obserwowaną przez licznych lepidopterologów, nie doczekały się jak dotąd całościowego, monograficznego opracowania, omawiającego szczegó- łowo ich rozsiedlenie w skali naszego kraju. Wpływ na to w dużej mierze ma nierównomierne zbadanie obszaru Polski pod względem rozsiedlenia Noctu- idae (NOWACKI 1994).
    [Show full text]
  • ROTTER M., 1997: Motýli Orlických Hor a Podorlicka – VI
    VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 153-162 ISBN: 80-86046-75-3 MOTÝLI ORLICKÝCH HOR A PODORLICKA – X. Butterflies and mooths of the Orlické hory Mts. and their foothills – X. Miroslav ROTTER 517 02 Kvasiny čp. 119, tel. 732 369 765 Příspěvek zahrnuje nálezy 50 dalších druhů motýlí fauny Orlických hor a Podorlicka, z toho více než polovina je lokálích, vzácných, boreomontán- ních nebo jinak zajímavých. Práce je pokračováním faunistického výzkumu motylů v uvedené oblasti a navazuje na příspěvky, zveřejněné v minulých sbor- nících Práce a studie. 1. Úvod V příspěvku uvádím další nálezy motýlů sledovaného území z entomologického prů- zkumu do roku 2004 na 21 uvedených biotopech. Motýlí fauna Orlických hor a Podorlicka s těmito nálezy představuje 1650 zjištěných a určených druhů. 2. Materiál a metodika Dokladové exempláře jsou uloženy ve sbírkách entomologů, jejichž jména uvádím ve zkratce za jednotlivými nálezy. Determinaci sporných druhů zajišťovali specialisté, jejich jména jsou ve zkratce rovněž uvedena za druhem. Sběr imag nebo larev se zajišťoval všemi běžnými dostupnými prostředky včetně dopěstování. Seznam sběratelů a determinátorů, jejich zkratky: El – Gustav Elsner, Praha Ja – Josef Jaroš, České Budějovice Ka – Antonín Kačírek, Solnice Kr – František Krampl, Praha La – Aleš Laštůvka, Prostějov Li – Jan Liška, Praha Ma – Ladislav Maršík, Nové Město nad Metují Mr – Jiří Marek, Praha Ro – Miroslav Rotter, Kvasiny Si – Jan Sitek, Frýdek – Místek Přehled biotopů s nálezy nových druhů motýlů: A – Suché písčité louky a okraje řídkých
    [Show full text]
  • Schmetterlinge (Lepidoptera) Des Natura 2000-Schutzgebietes Wörschacher Moos (Steiermark) – Eine Gefährdete Vielfalt
    Joannea Zool. 12: 49–98 (2012) Schmetterlinge (Lepidoptera) des Natura 2000-Schutzgebietes Wörschacher Moos (Steiermark) – eine gefährdete Vielfalt PETER HUEMER Zusammenfassung: Während der Vegetationsperioden 2009 (Ende Mai bis Ende Sep- tember) und 2010 (Mitte April bis Mitte Juni) wurden im Natura 2000-Gebiet Wörscha- cher Moos (Gemeinde Wörschach, Steiermark) 558 Schmetterlingsarten registriert, Daten weiterer 21 Arten stammen aus früheren Erhebungen. Acht Arten sind Neufunde für die Steiermark: Micropterix osthelderi HEATH, 1975, Eriocrania sangii (WOOD, 1891), Eriocrania sp., Coleophora glitzella HOFMANN, 1869, Coleophora hieronella ZELLER, 1849, Teleiodes avimaculella (HERRICH-SCHÄFFER, 1854), Syncopacma wormiella (WOLFF, 1958), Epermenia falciformis (HÜBNER, 1813). Insgesamt wurden im Gebiet 25 durch die Stei- rische Naturschutzverordnung geschützte Arten beobachtet, darunter der in Anhang II und IV der FFH-Richtlinie aufgelistete Skabiosen-Scheckenfalter (Euphydryas aurinia). 48 Schmetterlingsarten nden sich auf der Roten Liste der Steiermark. Eine Analyse ökologischer Gilden ergibt eine Dominanz von mesophilen Wald- und Übergangsbe- reichsarten. 54 Schmetterlingsarten sind ausschließlich den Feuchtwiesen zuzuordnen, weitere sieben dem Hochmoor. Naturschutzrelevante Problembereiche betreffen vor al- lem Verbrachung und Verbuschung, Entwässerung und Eutrophierung. Zur Minderung der negativen Ein üsse wird ein Maßnahmenkatalog vorgeschlagen, der insbesondere die Fortsetzung bzw. Wiederaufnahme extensiver Mahd emp ehlt. Abstract:
    [Show full text]
  • Mielenkiintoiset Perhoshavainnot Ja Vaelluskatsaus 2008
    Vol. 34 2009, nro 2 Suomen Perhostutkijain Seura ry Lepidopterologiska Sällskapet i Finland rf Mielenkiintoiset perhoshavainnot ja vaelluskatsaus 2008 33 Baptria 2/2009 ISSN 0355-4791 Suomen Perhostutkijain Seura ry Lepidopterologiska Sällskapet i Finland rf TOIMISTO ja TARVIKEVÄLITYS Toimisto ja tarvikevälitys avoinna tiistaisin klo 15.30–20.00 • Osoite/Address: Suomen Perhostutkijain Seura ry, Lämmittäjänkatu 2 A, FI-00810 Helsinki • e-mail: [email protected], internet: http://www.perhostutkijainseura.fi Pankkiyhteys — Bankförbindelse: Sampo 800019-268583 IBAN: FI0680001900268583, BIC-koodi PSPBFIHH HALLITUS — STYRELSE Puheenjohtaja — Ordförande Antti Aalto, c/o Anna Aalto, Anttilantie 10, 05840 Hyvinkää puh. (019) 338 231 kesäas., e-mail: [email protected] Varapuheenjohtaja Varhain keväällä lentävästä huhtimit- Reima Leinonen, Rauhalantie 14 D 12, 87830 Nakertaja tarista (Agriopis marginaria) on saatu puh. 040 529 6896, e-mail: [email protected] yhä enemmän havaintoja mm. Uudel- Taloudenhoitaja tamaalta. Lisää kesän 2008 havain- Lassi Jalonen, Isonmastontie 2 as 1, 00980 Helsinki noista sekä mikrojen että makrojen puh. 040 557 3000, e-mail: [email protected] Sihteeri — Sekreterare osalta sivuilla 37–68. Kuva Timo Lehto. Markus Lindberg, Meritullinkatu 15 D 45, 00170 Helsinki puh. 040 701 9891, e-mail: [email protected] Baptria 2/2009 Muut hallituksen jäsenet: Vol. 34 Jaakko Kullberg, Luonnontieteellinen Keskusmuseo, Hyönteisosasto 00014 Helsinki puh. 050 328 8886, e-mail: [email protected] Julkaisija — Utgivare Risto Martikainen, Hallituskatu 23 A 12, 33200 Tampere Suomen Perhostutkijain Seura ry puh. 050 550 0643, e-mail: [email protected] Lepidopterologiska Sällskapet i Finland rf Marko Mutanen, Vehmaansuontie 202, 90900 Kiiminki Jäsenlehdestä ilmestyy neljä numeroa puh. 040 824 6749, e-mail: [email protected] vuodessa.
    [Show full text]
  • Information Sheet on Ramsar Wetlands Categories Approved by Recommendation 4.7 the Conference of the Contracting Parties
    Information Sheet on Ramsar Wetlands Categories approved by Recommendation 4.7 the Conference of the Contracting Parties NOTE: It is important that you read the accompanying Explanatory Note and Guidelines document before completing this form. 1. Date this sheet was completed/updated: FOR OFFICE USE ONLY. Completed: 26.11.1999. DD MM YY Designation date Site Reference Number 2. Country: Hungary Region: Borsod - Abaúj - Zemplén County, Districts: Aggtelek, Jósvafő 3. Name of wetland: Baradla Cave System and Related Wetlands 4. Geographical coordinates: latitude: min. 48°26’26” max. 48°29’24” longitude: min. 20°27’56” max: 20°33’28” 5. Altitude: (average and/or. max. & min.) 318,3-484,6 m. 6. Area: (in hectares). 2075,196 ha 7. Overview: (general summery, in two or three sentences, of the wetland's principal characteristics) The Baradla Cave System is the Hungarian part of the 25 km long Baradla-Domica Cave System that is a typical and the largest subterranean hydrological system of the karst plateau in the territory of Hungary and Slovakia. The site is listed as a representative part of a bilateral UNESCO Biosphere Reserve and the World Cultural and Natural Heritage site. The site is characterised by a permanent subterranean stream, ponds, rich dripstone formations and diverse representatives of subsurface fauna as well as rich archeological findings. The cave has more levels. 8. Wetland Type (please circle the applicable codes for wetland types as listed in Annex I of the Explanatory Note and Guidelines document.) marine-coastal: A . B . C . D . E . F . G . H . I . J . K inland: L .
    [Show full text]
  • One New and 88 Rare for the Lithuanian Fauna Lepidoptera Species, Recorded in 2018–2019
    LIETUVOS ENTOMOLOGŲ DRAUGIJOS DARBAI. 3 (31) tomas 57 ONE NEW AND 88 RARE FOR THE LITHUANIAN FAUNA LEPIDOPTERA SPECIES, RECORDED IN 2018–2019 MANTAS KAUPYS Kretingos 19-37, LT-92216 Klaipėda, Lithuania. E-mail: [email protected] Introduction This paper provides data on one new and 88 rare Lepidoptera species found in 5 administrative districts and municipalities of Lithuania in 2018–2019. Two species (Lycaena dispar and Phibalabteryx virgata) are included into the Red Data Book of Lithuania. Some species have been repeatedly found after a break of several decades in Lithuania. The Drymonia obliterata was recorded in Lithuania for the first time. Material and Methods The main data was collected during field trips in 2019. This study was focused on the observation of nocturnal moths - in total 75 nights were spent for that. Studies were carried out in various areas of North-western Lithuania. Over 7000 specimens of Lepidoptera have been identified during this study. Observations were carried out in 37 locations in the districts of Klaipėda, Kretinga, Skuodas, Mažeikiai and municipalities of Palanga and Neringa. Various entomological methods were used for collecting the specimens: some types of sugar baits, netting and light-trapping with the 500 W blended mercury lamp bulb. Part of data in the research area of Ylakiai was collected using automatic light trap with 250 W mercury vapour lamp bulb. The material was identified using various identification guides (Sterling & Parsons, 2012; Skou, 1986; Hacker et al.,2002). Collected specimens and photos are stored in the private collection of the author. A species new for the Lithuanian fauna is marked with an asterisk *.
    [Show full text]
  • Ein Beitrag Zur Schmetterlingsfauna Des Naturschutzgebietes
    Märkische Ent. Nachr. ISSN 1438-9665 30. Dezember 2016 Band 18, Heft 1/2 S. 1-36 Ein Beitrag zur Schmetterlingsfauna des Naturschutzgebietes und Flora-Fauna- Habitat Gebietes „Trautzke Seen und Moore“ im Landkreis Oder-Spree / Brandenburg (Lepidoptera) Michael Weidlich Summary A contribution to the Macrolepidoptera fauna of the nature reserve and flora-fauna-habitat area “Trautzke-Seen und Moore” in the district Oder-Spree/Brandenburg (Lepidoptera) The subprotection process and the natural space equipment of the „Trautzke Seen und Moore“ are outlined. Since 1989, the author has investigated the Lepidoptera fauna using various methods of observation. A total of 437 species were registered, including 65 red list species. Particularly note- worthy are the evidence of Acronicta menyanthidis (ESPER, 1789) and Actebia praecox (LINNAEUS, 1758) (category 1) and Acanthopsyche atra (LINNAEUS, 1767), Boloria dia (LINNAEUS, 1767), Coe- nonympha arcania (LINNAEUS, 1761), Aporophila nigra (HAWORTH, 1809), Luperina nickerlii (FREYER, 1845), Archanara dissoluta (TREITSCHKE, 1825), Lycophotia molothina (ESPER, 1789), Xestia castanea (ESPER, 1789), Xestia agathina (DUPONCHEL, 1827), Protolampra sobrina (DU- PONCHEL, 1843), Dicallomera fascelina (LINNAEUS, 1758) and Eilema sororcula (HUFNAGEL, 1766) (category 2). Furthermore, the occurrence of another tyrphobiont and endangered Buckleria paludum (ZELLER, 1839), characteristic of the oligotrophic peat bog formation is reported. The re- cords of 95 species of the area, including all types of red list, are discussed and brought into the spatial connection to the Nature Park Schlaubetal and the country Brandenburg. In detail, the area extensions of Pennithera firmata (HÜBNER, 1822) in Brandenburg to the south and Noctua inter- jecta HÜBNER, 1803 in Slovakia to the east are discussed, which is the first record for Slovakia.
    [Show full text]
  • 82/2002, Uredbeni
    Uradni list Republike Slovenije Internet: http://www.uradni-list.si e-pošta: [email protected] Št. Ljubljana, torek Cena 1540 SIT ISSN 1318-0576 Leto XII 82 24. 9. 2002 MINISTRSTVA Slovenije ni verjeten, če bodo dejavniki ogrožanja delovali še naprej. Številčnost teh vrst se je zmanjšala na kritično stopnjo oziroma njihova številčnost zelo hitro upada v ve- 4055. Pravilnik o uvrstitvi ogroženih rastlinskih in živalskih vrst v rdeči seznam čjem delu areala. Skrajšana oznaka te kategorije je E, – ranljiva vrsta je kategorija ogroženosti, v katero se uvrstijo vrste, za katere je verjetno, da bodo v bližnji priho- Na podlagi tretjega in četrtega odstavka 80. člena za- kona o ohranjanju narave (Uradni list RS, št. 56/99 in 31/00 dnosti prešle v kategorijo prizadete vrste, če bodo dejavni- – popr.) izdaja minister za okolje, prostor in energijo ki ogrožanja delovali še naprej. Številčnost vrste se je v velikem delu areala zmanjšala oziroma se zmanjšuje. Vrste so zelo občutljive na kakršnekoli spremembe oziroma po- P R A V I L N I K seljujejo habitate, ki so na človekove vplive zelo občutljivi. o uvrstitvi ogroženih rastlinskih in živalskih vrst Skrajšana oznaka te kategorije je V, v rdeči seznam – redka vrsta je kategorija ogroženosti, v katero se uvrstijo vrste, ki so potencialno ogrožene zaradi svoje red- 1. člen kosti na območju Republike Slovenije in lahko v primeru (1) Ta pravilnik določa rastlinske in živalske vrste, ki ogrožanja hitro preidejo v kategorijo prizadete vrste. Skraj- so ogrožene, in jih glede na stopnjo ogroženosti uvrsti v šana oznaka te kategorije je R, rdeči seznam.
    [Show full text]
  • Acta Rerum 17.Indb
    Acta rerum naturalium 17: 69–84, 2014 ISSN 1803-1587 Význačné nálezy motýlů Znojemska (Lepidoptera) Signifi cant records of butterfl ies and moths of the Znojmo Region (Lepidoptera) JAN ŠUMPICH1, PAVEL VÍTEK2 1 Entomologické oddělení, Národní muzeum, Cirkusová 1470, CZ-193 00 Praha 9 - Horní Počernice; e-mail: [email protected]; 2 Za Plovárnou 1, CZ-671 81 Znojmo; e-mail: [email protected] Abstract: In the paper, the faunistic data for 94 species of butterfl ies and moths recorded in the territory of the Znojmo Region, excluding the territory of Podyjí National Park, are presented. Out of these, 16 species are completely new to the Znojmo region – Elachista griseella (Duponchel, 1843), Coleophora thymi Hering, 1942, Agonopterix putridella (Denis et Schiffermüller, 1775), Ethmia dodecea (Haworth, 1828), Epermenia petrusellus (Heylaerts, 1883), Phalonidia manniana (Fischer von Röslerstamm, 1839), Pelochrista subtiliana (Jäckh, 1960), Eucosma wimmerana (Treitschke, 1835), Epiblema junctana (Herrich-Schäffer, 1856), Cydia intexta (Kuznetsov, 1962), Phragmataecia castaneae (Hübner, 1790), Parahypopta caestrum (Hübner, 1808), Cupido alcetas (Hoffmannsegg, 1804), Pyralis perversalis (Herrich-Schäffer, 1849), Gastropacha populifolia (Denis et Schiffermüller, 1775) and Scopula subpunctaria (Herrich-Schäffer, 1847). An additional 30 species included here were previously known only from the territory of Podyjí National Park and at the same time the occurrence of some previously recorded species which are rare in the Znojmo Region was confi rmed – Perizoma lugdunaria (Herrich-Schäffer, 1855), Laelia coenosa (Hübner, 1808), Pelosia obtusa (Herrich-Schäffer, 1852), Sedina buettneri (Hering, 1858), Phragmatiphila nexa (Hübner, 1808), Xylena exsoleta (Linnaeus, 1758) and Dichagyris signifera (Denis et Schiffermüller, 1775). Overall, these locations in the territory of the Znojmo Region could be considered the most signifi cant refuges for many rare or endangered species in the Czech Republic.
    [Show full text]