Výzkum Biodiverzity Tovačovských Jezer
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Vý zkum biodiverzitý Tovač ovský čh jezer Hlavní řešitel: Jan Ševčík Řešitelský tým: Vladislav Holec Ondřej Machač Jan Ševčík Bohumil Trávníček Filip Trnka Březen – Září 2014 Abstrakt V prostoru Tovačovských jezer jsme provedli biologické průzkumy zaměřené na vybrané skupiny organismů. Nalezli jsme velké množství druhů: u cévnatých rostlin 554, pavouků 107, vážek 27, motýlů 111, rovnokřídlých 17, brouků 282 a 7 druhů obojživelníků. Na vzácné druhy organismů byly nejbohatší vlhké a suché obnažené substráty a litorály jezer. Takovéto biotopy se nejčastěji vyskytovaly na úložištích výpěrků (pouze za předpokladu, že neztratilo kontakt s vodou a na jeho mírném sklonu se mohla utvořit mozaika biotopů v různé fázi sukcese) a dále na plochách připravených pro těžbu odtěžením zeminy až na štěrkové podloží s vytvořením zvodnělých terénních depresí a suchých písčitých míst. Dále byla provedena terénní studie zaměřená na biotopové preference rostlin a živočichů na různých typech stanovišť vzniklých při těžbě za pomoci fytocenologického snímkování a zemních pastí. U dat byla provedena ordinační analýza (DCA, CCA), jejíž výsledky byly interpretovány následovně: Technicky rekultivované plochy se rychle stávají druhově homogenními. Plochy ponechané spontánní sukcesi projdou ve svém vývoji větší směnou druhů. Při spontánní sukcesi může být konečné stádium (les) dosaženo za téměř stejný čas jako v případě technické rekultivace. Na základě výsledků terénní studie a biologických průzkumů byly vytipovány ochranářsky cenné biotopy, pro které jsme navrhli vhodný management zajišťující nesnížení jejich biologické hodnoty. Dále byly pro zvýšení biodiverzity těžbou navrženy zásady a postupy. Také byly navrženy zásady a postupy, které mají za cíl vytvářet pro živočichy a rostliny atraktivní prostředí. Úvod Velkoobjemová těžba štěrkopísků plovoucími bagry znamená obvykle výrazný zásah do krajiny. Na tuto činnost lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Jedním z nejdůležitějších je pohled biologický, protože biota a její diverzita jsou významným krajinotvorným prvkem a charakter krajiny spolurozhoduje také o kvalitě života lidí. Důležitou otázkou tedy je, jak výrazně dokáže těžba v takovéto lokalitě biodiverzitu krajiny podpořit a které zásahy a technologické postupy spojené s těžbou se na tom nejvíce podílejí. Neméně důležitou otázkou je, nakolik lze zvýšenou biodiverzitu udržet i v místech, kde již těžba skončila a jak nejlépe provést rekultivaci, která by tento cíl podpořila. K tomu je potřeba znát biologické hodnoty konkrétních těžebních prostor. Cíle Zkoumané území se v důsledku těžby prozatím neustále vyvíjí. V místech, kde probíhá aktivní těžba a manipulace s materiálem, je tak možnost vytvářet biologicky zajímavé biotopy. Případně lze postupně na vytěžených plochách zvyšovat atraktivnost jak pro vzácné druhy organismů, tak pro rekreaci. Tento vysoký potenciál prozatím nebyl naplno využit. Naším cílem je poskytnou informace k napravení současného stavu. V této práci se zaměřujeme na průzkum a podporu biodiverzity v těžbou ovlivněném území. Toho docílíme pomocí: (1) inventarizačních průzkumů vybraných taxonomických skupin organismů a (2) terénní studie zaměřující se na stanovištní preference jednotlivých druhů. Na základě těchto dat zhodnotíme: (3) vzácné taxony vyskytující se v území a (4) vytipujeme cenné biotopy, pro které navrhneme vhodný management zajišťující nesnížení jejich biologické hodnoty. (5) Z terénních zjištění navrhneme úpravy některých technologických postupů. Základní informace Území mezi obcemi Tovačov a Troubky leží v nivě řeky Moravy v oblasti zvané Haná na střední Moravě. V rámci České republiky je to oblast poměrně teplá, s optimálním úhrnem srážek a kvalitními půdami. Díky tomu zde v minulosti vznikaly přirozené a polopřirozené biotopy se značně velkou druhovou diverzitou rostlin i živočichů. Současně se zde na úrodných půdách postupně rozvinulo intenzivní zemědělské hospodaření, které dnes drtivě převažuje nad ostatní vegetací. Zachovány byly sice zbytky lužních lesů, ale na ně navazující louky a mokřady však byly v posledních desetiletích velmi silně redukovány. Tyto zásahy vedly k ústupu a zmenšení populací mnoha druhů organismů. V území Tovačovských jezer se ve větší míře od 50. let 20. století těží štěrkopísek. Za tuto dobu vznikla soustava 4 různě hlubokých a starých vodních nádrží. Většina jezer má již ustálené břehy, které byly v minulosti technicky rekultivovány (zarovnáním terénu a jeho následným zatravněním či zalesněním), ale některé plochy 1 jsou ponechány spontánní sukcesi. Spontánní sukcesi je také ponechána většina plochy ostrova (mezi jezery I, III a IV). Jedná se o poměrně rozsáhlé mokřadní území (obr. 1). Tovačovská část o rozloze 357 ha a troubecká část o 149 ha jsou ze 70 % tvořeny plochou jezer. Reliéf je tak poměrně plochý a nachází se v rozmezí výšek 191 – 210 m n. m. Území je biologicky cenné. To dokládá zařazení jezera I, III a východní části jezera IV do evropsky významné lokality (EVL Morava – Chropyňský luh -EVL CZ 0714085), a to i přesto, že je z předmětů ochrany EVL na lokalitě znám pouze bobr evropský. Je to také velmi významná ornitologická lokalita, ale ostatní skupiny organismů zde nejsou příliš probádány. Nemůže se opomíjet ani společenský význam. Jezero III je vyhledávaným rybářským revírem a potápěčskou lokalitou, ale také slouží k rekreaci místním obyvatelům. Jezera I a II jsou zásobárnou pitné vody. Metodika Inventarizační průzkumy Terénní práce probíhaly od 26. března 2014 – 23. září 2014 při časové náročnosti 25 návštěv na botanickou část a 33 návštěvách na část zoologickou. Byly provedeny podrobné inventarizační průzkumy zaměřené na hlavní taxonomické skupiny organismů, které mají vyšší bioindikační hodnotu a jejich znalosti z území byly nedostatečné (cévnaté rostliny, pavouci, vážky, denní motýli, brouci a obojživelníci). Další skupiny organismů nebyly v území systematicky mapovány (např. z důvodu dostatečné znalosti ze zkoumaného území a v současnosti probíhajících výzkumů – např. ptáci) – i přesto byly nalezené druhy z takovýchto skupin zapisovány. Ve snaze postihnout variabilitu prostředí a pro upřesnění floristických a faunistických nálezů, bylo území rozčleněno na dílčí plochy zkombinováním stáří a typu sukcese, způsobu vzniku ploch a s přihlédnutím k vegetačnímu krytu. Dílčí plochy byly pro jednotlivé taxonomické skupiny dále upraveny (obr. 2, obr. 3). Data získaná v terénu pomocí GPS přístroje Garmin eTrex 30 byly spolu s mapovými podklady z geoportálu Cenia [64] zpracovány v programech Janitor (2.6.4.) [65] a QGis 2.4. [70]. GPS souřadnice jsou uváděny v projekci WGS 84. Bylo provedeno celoplošné mapování biotopů podle Katalogu biotopů České republiky [1] a Příručky hodnocení biotopů [2]. Hranice mezi jednotlivými biotopy byly na aktuálním ortofotosnímku určeny přímo v terénu. Pro zjištění biologicky cenných míst byla u všech typů biotopů zjištěna směrodatná odchylka jejich přibližné hodnoty [3] (u jednotlivých biotopů nebyla hodnota upřesněna koeficienty aktuálního stavu). Floristický inventarizační průzkum byl zpracován za použití standardních floristických metod se zřetelem na doporučení obsažená v Metodice inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR [4]. Dokladový materiál rostlin byl sbírán, preparován a konzervován standardními metodami [5] a je uložen v herbáři OL [6]. Dále byla provedena rešerše dostupných floristických nálezů [7, 8, 9, 10, 11]. Mechorosty byly zkoumány orientačně, pouze na obnažených plochách, za účelem srovnání s přirozenou bryoflórou na erodovaných březích nedaleké řeky Moravy. Živočichové byli studováni individuálním sběrem, sklepáváním vegetace, smýkáním, prosevem, lovem na světlo, lákáním za pomoci vnadidel a zemními pastmi (až po hrdlo zakopaný plastový kelímek s konzervačním roztokem – nasycený roztok soli s octem). Materiál z průzkumu bezobratlých je uložen v soukromých sbírkách F. Trnky (Coleoptera), O. Machače (Arachnida) a V. Holce (Lepidoptera a Odonata). U vážek byl zaznamenáván výskyt exuvií, dospělců (samec-M, samice-F), immaturních jedinců (čerstvě vylíhlí jedinci-Imm) a rovněž epigamní chování (tandem – T, ovipozice – O). Pokud byla nalezena exuvie (prokázání dokončení vývojového cyklu), byla populace druhu na lokalitě považována za autochtonní. Výskyt immaturních jedinců a epigamní chování vedl k zařazení druhu do kategorie pravděpodobná autochtonní populace [12]. Průzkum motýlů byl zaměřen především na výskyt „denních motýlů” (skupiny Papilionoidea, Hesperioidea a čeleď Zygaenidae). Zaznamenány byly rovněž druhy „velkých nočních motýlů“ (skupiny Cossoidea, Lasiocampoidea, Bombicoidea, Drepanoidea, Geometroidae a Noctuoidae) na lokalitě „Ostrov“. Obojživelníci byli studováni při nočních i denních návštěvách za pomocí záznamu hlasových projevů, odchytů do síťky a vrší s návnadou. Cíleně byly vyhledávány plochy sloužící k rozmnožování obojživelníků. Kategorie ohrožení (dále jako RL) byly převzaty z aktuálních červených seznamů (dále jako ČS). Pro cévnaté rostliny byly převzaty ze Seznamu cévnatých rostlin květeny ČR [13], pro mechorosty z poslední verze Seznamu a červeného seznamu mechorostů ČR [14], pro živočichy z Červeného seznamu bezobratlých [15] a Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky – obratlovci [16]. U cévnatých rostlin bylo provedeno zařazení do kategorií původnosti a invazivního statusu [17]. Dále byly zjištěny chráněné druhy (§) českou legislativou [36]. 2 Zdroj použité nomenklatury Názvy rostlinných taxonů jsou uvedeny dle Seznamu cévnatých rostlin květeny ČR [13], Charophytes (Characeae, Charophyta) in the