Tramvajová Trať Kobylisy - Zdiby Strana 2 ______

Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 2 ______

TRAMVAJOVÁ TRAŤ KOBYLISY - ZDIBY

Biologický průzkum

Zpracovatel EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 370 01 České Budějovice

Odpovědný zástupce zpracovatele RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. jednatel společnosti

Autorizovaní řešitelé Ing. Alexandra Čurnová (autorizace č.j. OEKL/1284/05 ze dne 3.5.2005), prodloužení autorizace č.j. 69862/ENV/14, 4434/610/14 ze dne 1.4.2015; botanická část Mgr. Radomír Mužík (autorizace č.j. OEKL/1595/05 ze dne 31.5.2005), prodloužení autorizace č.j. 67044/ENV/14, 4210/610/14 ze dne 2.4.2015; zoologická část

Spolupráce Doc. RNDr. Jaroslav Boháč PhD. DrSc. Bezobratlí živočichové Mgr. Alexandra Přibylová, EIA SERVIS Avifauna

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 3 ______

Obsah

strana A. Charakteristika lokality, stavu přírody a krajiny ...... 4 B. Charakteristika záměru ...... 5 C. Botanická část ...... 6 C.1. Rekonstrukční a fytogeografická charakteristika ...... 6 C.2. Stávající vegetační charakteristika ...... 6 C.3. Zvláště chráněné druhy rostlin ...... 9 D. Zoologická část ...... 10 D.1. Zoogeografická charakteristika ...... 10 D.2. Zoologický průzkum - bezobratlí ...... 11 D.3. Zoologický průzkum - obratlovci ...... 14 D.4. Zvláště chráněné druhy živočichů ...... 17 D.5. Průzkum migrací obratlovců ...... 22 E. Vlivy na flóru a faunu ...... 27 E.1. Vlivy na flóru ...... 27 E.2. Vlivy na faunu ...... 27 F. Doporučení ...... 31 G. Použité podklady ...... 32

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 4 ______

A. Charakteristika lokality, stavu přírody a krajiny

Řešená tramvajová trať se nachází na rozhraní Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, na území městských částí / obcí Praha 8, Praha – Dolní Chabry, Zdiby a Sedlec.

Krajina, do které je umístěn posuzovaný záměr je silně urbanizovaná okrajová část hlavního města Prahy, významně ovlivněná člověkem. Vlastní těleso tramvajové trati je umístěno na stávající komunikaci při jejímž okraji dominuje antropogenní vegetace. Podél komunikace se nachází plochy zemědělské půdy a zastavěná území (průmyslové areály, obytná zástavba městských částí Zdiby, Dolní Chabry a Kobylisy). V místě plánovaných parkovacích ploch P+R (Sedlec, Zdiby) se nachází zemědělské plochy.

Obr. 1. Umístění záměru (zdroj – Mapy.cz)

Posuzovaná stavba nezasahuje do žádné evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, do žádného zvláště chráněného území dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ani do žádného ochranného pásma zvláště chráněného území.

Nejbližším zvláště chráněným územím je přírodní památka Ládví, nacházející se cca 0,9 km východně od začátku posuzované trasy tramvajové trati, přičemž hranice

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 5 ______ochranného pásma se nachází cca 430 metrů od posuzovaného záměru. Přírodní památka Ládví o rozloze 0,62 ha se nachází na severním svahu Vrchu Ládví. Důvodem ochrany jsou geologické profily v opuštěném buližníkovém lomu se zachovalými usazeninami svrchnokřídového moře vzniklými v příbojové zóně. Přírodní památka Ládví byla vyhlášena 1. října 1982 jako jedna z nejlépe dochovaných ukázek činnosti příboje druhohorního moře na území ČR.

Ostatní zvláště chráněná území se nachází ve větší vzdálenosti od posuzovaného záměru.

Nejbližší lokalitou soustavy NATURA 2000 je EVL Havránka a Salabka (CZ0110049), která se nachází cca 2,5 km jihozápadně od začátku posuzované tramvajové trati.

Nejbližší ptačí oblastí je ptačí oblast Křivoklátsko (CZ0211001), ležící cca 30 km západně od posuzovaného záměru.

B. Charakteristika záměru

Posuzovaným záměrem je výstavba nové tramvajové tratě spojující po stávající silnici II/608 Kobylisy (přibližně od křižovatky ulic Ústecká x Horňátecká x Žernosecká) a Zdiby.

Součástí záměru je výstavba dvou parkovacích objektů charakteru P+R (park and ride):

1) Terminál P+R Zdiby se bude nacházet cca v km 3,3, přibližně v prostoru mezi připravovaným Pražským okruhem a stávající celnicí na okraji zastavěného území obce Zdiby. Kapacita parkovacího domu bude 420 míst. 2) Tramvajová smyčka a terminál P+R Sedlec bude umístěn na konci posuzovaného záměru v prostoru za dálniční křižovatkou D8 x I/9 x II/608. Samotný terminál a smyčka budou součástí parkovacího domu o kapacitě 840 parkovacích míst.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 6 ______

C. Botanická část

C.1. Rekonstrukční a fytogeografická charakteristika

Podle regionálně fytogeografického členění se linie silnice mezi Kobylisy a Zdiby nachází ve fytogeografické oblasti termofytikum, obvodu České termofytikum, na pomezí fytogeografických okresů Dolní Povltaví a Pražská plošina (podokres Jenštejnská tabule).

Pro Dolní Povltaví je charakteristický kolinní vegetační stupeň (pahorkatina) s květenou tvořenou termofyty a různorodými mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén spíše svažitý, substrát místy chudý, místy úživný, ponejvíce silikátový, méně bazický, skalnatý více než sprašový a zastoupení ploch kulturních (obdělávaných) kromě skal u Vltavy.

Pro Jenštejnskou tabuli, která je severní částí Pražské plošiny, je charakteristický kolinní vegetační stupeň (pahorkatina) s květenou tvořenou termofyty a různorodými mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén spíše plochý než svažitý, křídový substrát, méně sprašový a algonkický (starohorní), mozaika antropogenních ploch a ploch se zemědělským využitím, lesnaté plochy jsou vzácné.

Rekonstrukční vegetací zájmového území jsou dubohabřiny svazu Carpinion. Jako potenciální vegetace (tj. taková, která by se zde vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk) je v zájmovém území předpokládána černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi - Carpinetum).

C.2. Stávající vegetační charakteristika

Stávající vegetační charakteristika

Rozšíření se týká stávající silnice propojující Kobylisy na severním okraji Prahy s obcí Zdiby. Jedná se o velmi frekventovanou silnici se čtyřmi jízdními pásy. Terénní průzkum okolní vegetace byl proveden v květnu roku 2018, poté v srpnu 2019. V dalším textu je uvedena charakteristika doprovodné vegetace ve směru staničení (od jihu k severu).

Úsek začíná na křižovatce za benzínovým čerpadlem. Roste zde jeden strom, a to trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jinak se zde nacházejí kosené ruderální trávníky. Dominují trávy, přimíšeny jsou běžné byliny luční, ruderální, prvky sešlapových trávníků a plevele jako například jetel luční, jetel plazivý, ruderální pampelišky, jitrocel kopinatý, čekanka obecná, hadinec obecný, pumpava rozpuková (Trifolium pratensis, T. repens, Taraxacum sect. Ruderalia, Plantago lanceolata, Cichorium intybus, Echium vulgare, Erodium cicutarium).

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 7 ______V km cca 0,0 – 0,3 je silnice po obou stranách doprovázena chodníky, které slouží obyvatelům pražské části Dolní Chabry k bezpečnému pěšímu pohybu na okraj čtvrti Kobylisy. Z východní strany je chodník doprovázen mezerovitým stromořadím. Z dřevin zde roste: Dub letní, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, jasan ztepilý, jabloň domácí, ořešák královský, slivoň mahalebka, růže šípková, šeřík obecný, trojpuk (Quercus robur, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Tilia cordata, Fraxinus excelsior, Malus domestica, Juglans regia, Prunus cerasifera, Rosa canina, Syringa vulgaris, Deutzia sp.). V bylinném patře se uplatňují běžné trávy, např. lipnice, srha (Poa pratensis, P. trivialis, Dactylis glomerata), běžné luční byliny např. jitrocel kopinatý, svízel bílý, pastyňák setý, kakost luční (Plantago lanceolata, Galium album, Pastinaca sativa, Geranium pratensis), rostliny nahodile vyseté např. tolice vojtěška a řepka (Medicago sativa, Brassica napus), rostliny ruderální např. ruderální pampelišky, pelyněk černobýl, kopřiva dvoudomá, pcháč oset, svlačec rolní, hulevník Loeselův, čekanka obecná, kozí brada pochybná, mydlice lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia, Artemisia vulgaris, Urtica dioica, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Sysimbrium loeselii, Cichorium intybus, Tragopogon dubium, Saponaria officinalis).

V km cca 0,3 – 1,7 po křížení s ulicí Spořickou v zástavbě pražské části Dolní Chabry je silnice po obou stranách doprovázená chodníky. Mezi chodníky a vozovkou jsou pruhy zeleně, v jižní části udržované jako kosený trávník, od zastávky Počeradská s výsadbami dřevin. Ve výsadbách jsou použity následující dřeviny: javor klen, jasan ztepilý, sakura ozdobná, ozdobné slivoně (Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Prunus serrulata, Prunus sp.), z keřů pámelník bílý, dřišťál obecný, tavolník, skalník, ptačí zob, meruzalka, zimolez tatarský, bez černý, weigelie, trojpuk, svída bílá, jalovec poléhavý (Symphoricarpos albus, Berberis vulgaris, Spiraea sp., Cotoneaster sp., Ligustrum vulgaris, Ribes sp., Lonicera tatarica, Sambucus nigra, Weigelia sp., Deutzia sp., Cornus alba, Juniperus horizontalis). Z kvetoucích rostlin je vysazena mochna křovitá (Potentilla fruticosa), z popínavých lián loubinec pětilistý a plamének (Parthenocissus quinquefolia, Clematis sp.). Kolem výsadeb a v podrostu byly kromě běžných trav a plevelů zaznamenány např. celík kanadský, lnice květel, vesnovka obecná, kuklík městský, mrkev obecná (Solidago canadensis, Linaria vulgaris, Cardaria draba, Geum urbanum, Daucus carota). U prodejny Bauhaus je vysazená řada lip (Tilia cordata) a roste zde invazní křídlatka japonská (Reynoutria japonica).

V km cca 1,7 – 2,3 již při silnici nevedou chodníky, je zde jen široká krajnice a silnice je doprovázena po obou stranách pásem dřevin. Zástavba se nachází jen po levé straně ve směru staničení za pásem dřevin. Ze stromů jsou zastoupeny: Bříza bělokorá, borovice lesní, javor mléč, javor klen, jasan ztepilý, lípa srdčitá, dub letní, trnovník akát, modřín opadavý, jabloň domácí, třešeň ptačí, ořešák královský a plané slivoně (Betula pendula, Pinus sylvestris, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, Quercus robur, Robinia pseudoacacia, Larix decidua, Malus domestica, Prunus avium, Juglans regia, Prunus cerasifera). Z keřů zde rostou: Pustoryl věncový, šeřík obecný, kalina obecná, růže svraskalá, svída bílá, bez černý, netvařec křovitý, čimišník stromovitý, čimišník křovitý a hloh (Philadelphus coronarius, Syringa vulgaris, Viburnum opulus, Rosa rugosa, Cornus alba, Sambucus nigra, Amorpha fruticosa, Caragana arborescens, C. frutex, Crataegus sp.). Dřeviny jako oporu využívá chmel otáčivý (Humulus lupulus). V podrostu byly zaznamenány např. jitrocel kopinatý, jitrocel větší, mrkev obecná,

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 8 ______pryskyřník plazivý, silenka širolistá, lopuch vetší (Plantago lanceolata, P. major, Daucus carota, Ranunculus repens, Silene latifolia alba, Arctium lappa).

V km cca 2,3 – 3,6 prochází silnice nezastavěným územím mezi pražskou částí Dolní Chabry a obcí Zdiby. Po obou stranách se rozkládají rozlehlá pole. Čtyřproudá silnice má široké krajnice a po stranách pruh vegetace s mezerovitým zastoupením dřevin. V jižní části úseku se po pravé straně nachází nevysoký svah zářezu silnice orientovaný k západu. Vytvořil se tak poněkud zajímavější biotop výslunné stráňky. Vysazeny jsou tu dřeviny: lípa srdčitá, pustoryl věncový, tavola kalinolistá, růže šípková (Tilia cordata, Philadelphus coronarius, Physocarpus opulifolius, Rosa canina). V bylinném patru stráně zářezu byly zaznamenány i semixerotemní rostliny jako řepík lékařský, krvavec menší, starček přímětník, svízel syřišťový, bělotrn kulatohlavý (Agrimonia eupatoria, Sanguisorba minor, Senecio jacobaea, Galium verum, Echinops sphaerocephalus), z ostatních zajímavějších rostlin pak kopretina bílá, vikev ptačí, kakost pyrenejský (Leucanthemum ircutianum, Vicia cracca, Geranium pyrenaicum) aj. V mezerovitém stromořadí ve zbytku úseku rostou jasan ztepilý, pajasan žláznatý, lípa srdčitá a ořešák královský (Fraxinus excelsior, Ailanthus altissima, Tilia cordata, Juglans regia). Plocha pro plánované parkoviště v km cca 3,3 vpravo ve směru staničení je v současné době součástí velkého pole, v roce 2018 zde byla pěstována ozimá řepka, v roce 2019 obiloviny a řepa.

V km cca 3,6 – 4,2 prochází silnice obcí Zdiby. Po obou stranách silnici provázejí dřeviny. Ze stromů: Jasan ztepilý, javor mléč, javor klen, bříza bělokorá, trnovník akát, borovice lesní, lípa srdčitá (Fraxinus excelsior, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Betula pendula, Robinia pseudoacacia, Pinus sylvestris, Tilia cordata), z keřů: Líska obecná, bez černý, zimolez tatarský, šeřík obecný, tavolník (Corylus avellana, Sambucus nigra, Lonicera tatarica, Syringa vulgaris, Spirea sp.). V bylinném patru roste např. ovsík vyvýšený, locika kompasová, kopřiva dvoudomá nebo vlaštovičník větší (Arrhenatherum, elatius, Lactuca serriola, Urtioca dioica, Chelidonium majus).

V km cca 4,2 – 4,7 prochází silnice mezi okrajem obce a velkou mimoúrovňovou křižovatkou. Vlevo ve směru staničení jsou budovy výzkumného ústavu a knihovny, vpravo pole. Podél silnice z východní strany je pás dřevin podobného druhového složení jako výše popsané.

Jak je uvedeno v předchozím textu, popisovaná komunikace má od začátku úseku až po kruhovou křižovatku na konci čtyři jízdní pásy, v každém směru dva. Mezi nimi se nachází střední dělící pruh. Většinou je travnatý, jen malá část je zpevněná. Rostou zde trávy jako ovsík vyvýšený, srha říznačka, sveřep jalový, pýr plazivý (Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Bromus sterilis, Elytrigia repens), běžné luční rostliny jako vikev ptačí, chrpa luční, šťovík kyselý (Vicia cracca, Centaurea jacea, Rumex acetosa), rostliny často kosených nebo sešlapových ploch jako jitrocel větší, jetel plazivý, mochna plazivá (Plantago major, Trifolium repens, Potentilla repens), mírně ruderální rostliny okrajů cest jako čekanka obecná, kozí brada pochybná (Cychorium intybus, Tragopogon dubium), typické ruderální a nitrofilní rostliny jako řeřicha rumní, pelyněk černobýl, lopuch větší, kopřiva dvoudomá (Lepidium ruderale, Artemisia vulgaris, Arctium lappa, Urtica dioica) ale i jednoleté

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 9 ______plevele jako mák vlčí, úhorník mnohodílný či heřmánkovité plevele (Papaver rhoeas, Descurainia sophia, Tripleurospermum maritimum, Matricaria chamomilla) aj.

Kolem km cca 5,0 se rozkládá velká mimoúrovňová křižovatka. Plošně převládají travnaté plochy, ojediněle se vyskytují dřeviny, např. topol osika nebo trnovník akát (Populus tremula, Robinia pseudoacacia). Travní dominantu tvoří převážně ovsík vyvýšený, srha říznačka a lipnice luční (Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Poa pratensis), přimíšeny jsou běžné luční druhy jako svízel bílý, jitrocel kopinatý, řebříček obecný (Galium album, Plantago lanceolata, Achillea millefolium), a ruderální druhy jako pcháč oset, lopuch větší nebo bodlák nící (Cirsium arvense, Arctium lappa, Carduus nutans) aj. V roce 2018 na části plochy probíhaly zemní práce a nacházely se zde čerstvé navážky zeminy. I v roce 2019 se zde pracovalo a objevily se nové disturbance.

Poslední úsek sleduje silnici od mimoúrovňové křižovatky na Mělník, která je už jen dvoupruhá. Lemuje ji mezerovité stromořadí jasanu a klenu (Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus). Příkopy jsou travnaté a kosené, travní dominantou je ovsík vyvýšený a pýr plazivý (Arrhenatherum elatius, Elytrigia repens), ruderální charakter trávníku udávají druhy jako kopřiva dvoudomá, bolehlav plamatý, locika kompasová nebo hulevník Loeselův (Urtica dioica, Conium maculatum, Lactuca serriola, Sysimbrium loeselii). Plocha pro plánovanou stavbu parkovacího domu v km cca 5,5 vlevo ve směru staničení je v současné době součástí pole, na němž byly v roce 2018 pěstovány obiloviny, v roce 2019 řepka a obiloviny. Silnici na Sedlec u Líbezníce, která bude dotčena plánovanou stavbou parkovacího domu, doprovází oboustranné mezerovité stromořadí tvořené převážně výsadbou starších hrušní (Pyrus communis). Ojediněle je zastoupena třešeň (Prunus avium), z keřů bez černý (Sambucus nigra). Poslední stromy ve stromořadí podél cesty před lesíkem jsou dva zdravé vzrostlé duby (Quercus robur).

C.3. Zvláště chráněné druhy rostlin

Během terénního průzkumu provedeného v květnu roku 2018 a v srpnu 2019. nebyl ve zkoumaném území zaznamenán žádný zvláště chráněný druh dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 10 ______

D. Zoologická část

D.1. Zoogeografická charakteristika

Zájmové území posuzované tramvajové trati se nachází na území Řipského bioregionu 1.2 dle Culka 1996.

Fauna bioregionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, charakterizovanou např. koloniemi havrana polního nebo výskytem dytíka úhorního. Do ní místy pronikly (např. vřetenuška pozdní) nebo přežívají (stepník rudý) charakterističtí zástupci středočeské suchomilné fauny, včetně forem atlansko- mediteránního původu (travařka Nickerlova). Zejména pod Prahou jsou zachovalá unikátní torza vyhraněně teplomilných hmyzích společenstev, se středočeskými endemity a subendemity (krasec trójský, nesytka česká, makadlovka Mesophleps trinotellus, z měkkýšů např. páskovka žíhaná). Hlavní řeky - Labe, Vltava a Ohře patří v zásadě do cejnového pásma, na Vltavě ještě doznívá vliv Vltavské kaskády a tak má řeka částečně charakter sekundárního pstruhového pásma. Ostatní potoky a říčky náleží do parmového až cejnového pásma. V nivách toků jsou významná odříznutá ramena s typickou faunou nížinných stojatých vod. V bioregionu je jedno z mála nalezišť vodního plže Ferrissia wauteri. Mezi významné druhy bioregionu patří: ježek západní (Erinaceus europaeus), myšice malooká (Apodemus microps), dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), měkkýši: suchomilka obecná (Helicella obvia), s. rýhovaná (H. striata), trojtunka stepní (Chondrula tridens), bezočka šídlovitá (Cecilioides acicula), zrnovka (Pupilla triplicata), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), plž Ferrissia wauteri. Pavouci: Haplodrassus bohemicus, stepník rudý (Eresus niger). Hmyz: kobylka Laptophyes punctatissima, vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), travařka Nickerlova (Luperina nickerli), makadlovka Nickerlova (Stagmatophora nickerli), makadlovka Mesophleps trinotellus, nesytka česká (Pennisetia bohemica), krasec trójský (Cylindromorphus bohemicus).

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 11 ______

D.2. Zoologický průzkum - bezobratlí

Terénní průzkum bezobratlých živočichů provedl Doc. RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Materiál a metodika

Terénní průzkum zájmového území byl proveden během vegetační sezóny 2018 a aktualizován v roce 2019. Jako základ byla použita metodika pro sběr bezobratlých (Absolon, 1993) a brouků (Krásenský, 2004) vypracovaná pro AOPK ČR. Pro sběr brouků byly použity metody odběru půdních vzorků a prosev opadu (detritu) v zachovalejších zbytcích biotopů. Dále byl materiál získán ruční metodou pod kameny. Získaný materiál byl determinován (Lohse, 1964, Hůrka, 1996) a vyhodnocován na základě frekvence výskytu druhů podle reliktnosti výskytu (Boháč, 1999, Hůrka, Veselý, Farkač, 1996, Strejček, 2001, Veselý, 2002, Boháč, Matějíček, 2007, Benedikt, Borovec, Fremuth, Krátký, Schön, Skuhrovec, Trýzna, 2010). V této kategorizaci byly druhy rozděleny na relikty I. řádu (RI – druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka), relikty II řádu (RII – druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků) a expanzivní druhy (E – druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). Nízký podíl expanzivních druhů v biotopech nám signalizuje vysoké přírodní hodnoty zkoumaných stanovišť a naopak. Také podíl reliktů I. řádu ve stanovištích ukazuje na jejich původnost. Další skupiny byly sbírány, kromě uvedených metod, oklepem vegetace, i přímým pozorováním (denní motýli, měkkýši, atd.).

Charakteristika společenstev bezobratlých v okolí navrhované tramvajové trati

Území navrhované tramvajové trati v délce pěti a půl kilometru leží v území velmi silně ovlivněném člověkem. Je plánováno z vozovny Kobylisy přes obec Dolní Chabry a dále mezi poli do obce Zdiby.

Fauna bezobratlých je silně ovlivněna činností člověka. Společenstva jsou reprezentována eurytopními druhy brouků (střevlíci Carabus granulatus granulatus, Amara aenea, A. familiaris, A. similata Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, P. versicolor, Pseudoophonus rufipes, Calathus fuscipes, Harpalus affinis, drabčíci Omalium rivulare, O. caesum, Oxytelus rugosus, Anotylus sculpturatus, Tachinus laticollis, T. signaticornis, Atheta fungi, Dinaraea angustula, Philonthus varius, P. cognatus, P. politus, Lathrobium fulvipennne, Dinaraea linearis, Atheta fungi, Drusilla canaliculata, Zyras limbatus, Amischa analis, Aleochara curtula, A. bipustulata, hrobaříci Nicrophorus vespillo, N. vespilloides, páteříčci Cantharis fusca, Rhagonycha fulva, slunéčka Coccinela septempunctata, Adalia bipunctata, nosatci Sitona hispidula, Otiorhynchus raucus, Hypera meles, Cionus scrophulariae, mandelinky Altica oleracea, Chaetocnema hortensis, Ch. concinna.

Byly zjištěny běžné druhy dvoukřídlých z čeledí Muscidae, Calliphoridae, Syrphidae, Chloropidae a Tabanidae. Z ploštic byly zjištěny některé suchomilné druhy (např. hladěnka hajní – Anthocoris nemorum, kněžice Pentatoma rufipes, Aelia acuminata, ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 12 ______Palomena prasina, Holcostethus strictus, Dolycoris baccarum, Eurydena oleracea, štítovka Eurygaster maurum, ruměnice pospolná – Pyrhocoris apterus. Dále se zde vyskytovaly ubikvistní druhy ploštic, např. Lygus pratensis, Lygocoris pabulinus, Plagiognathus arbustorum, Graphosoma lineatum, Aelia acuminata. Vyskytovaly škvoři (Forficula auricularia).

Z denních motýlů se vyskytují běžné a hojné druhy zemědělské krajiny - Pieris brassicae, Anthocharis cardamines, Nymphalis urticae. Z nočních druhů byly zjištěny můry (Noctuinae), šípověnky (Acronictinae) a zástupci čeledi Geometridae.

Z blanokřídlých se zde vyskytují mravenci Myrmica rubra, Lasius niger a L. flavus, běžné druhy vos (např. Paravespula vulgaris). Z ostatních bezobratlých dominují běžné druhy pavouků čeledí Lycosidae, Thomisidae a Salticidae. Z měkkýšů byl zjištěn invazivní druh plzák španělský (Arion lusitanicus).

Byly zjištěny běžné druhy půdních bezobratlých – žížala obecná (Lumbricus terrestris), stínka zední (Oniscus asellus) a zástupci stonožek (Lithobius forficatus).

Společenstva bezobratlých hlavních biotopů

Převážnou část biotopů tvoří agroekosystémy. Jsou pro ně charakteristická silně antropogenně ovlivněná společenstva bezobratlých. I nepatrné fragmenty mezi poli (viz dále) jsou silně ovlivněny okolní ubikvistní faunou.

Druhy bezobratlých agroekosystémů Agroekosystémy tvoří převládající většinu biotopů na plánované trase. Převládají zde ubikvistní druhy bezobratlých. Společenstva jsou reprezentována eurytopními druhy brouků (střevlíci Carabus granulatus granulatus, Amara aenea, A. familiaris, A. similata Pterostichus melanarius, Poecilus cupreus, P. versicolor, Agonum muelleri, Pseudoophonus rufipes, P. griseus, Harpalus affinis, drabčíci Omalium rivulare, O. caesum, Oxytelus rugosus, Anotylus sculpturatus, Tachinus laticollis, T. signaticornis, Atheta fungi, Dinaraea angustula, Philonthus varius, P. cognatus, P. politus, Ocypus niger semialatus, Lathrobium fulvipennne, L. longulum, Drusilla canaliculata, Zyras limbatus, Amischa analis, Aleochara curtula, A. bipustulata, hrobaříci Nicrophorus vespillo, N. vespilloides, páteříčci Cantharis fusca, Rhagonycha fulva, lesknáček Meligethes aeneus, slunéčka Coccinela septempunctata, Adalia bipunctata, Hippodamia variegata, nosatci Sitona hispidula, Otiorhynchus raucus, Hypera meles, Cionus scrophulariae, mandelinka Altica oleracea).

Byly zjištěny běžné druhy dvoukřídlých z čeledí Culicidae, Chironomidae, Muscidae, Calliphoridae a Syrphidae. Z ploštic byly zjištěny některé suchomilné druhy, jejichž imaga se vyskytují i na jaře a na podzim (např. hladěnka hajní – Anthocoris nemorum, kněžice Pentatoma rufipes, Aelia acuminata, Palomena prasina, Holcostethus strictus, Dolycoris baccarum, štítovka Eurygaster maurum, ruměnice pospolná – Pyrhocoris apterus a zástupci čeledi Rhyparochromidae. Dále se zde vyskytovaly ubikvistní druhy ploštic, např. Lygus pratensis, Lygocoris pabulinus, Plagiognathus arbustorum, Graphosoma lineatum, Aelia acuminata.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 13 ______Z denních motýlů se vyskytují běžné a hojné druhy zemědělské krajiny - Pieris brassicae, Anthocharis cardamines, Nymphalis urticae.

Vyskytují se zde běžné druhy půdních bezobratlých – žížala obecná (Lumbricus terrestris), stínka zední (Oniscus asellus) a zástupci stonožek (Lithobius forficatus).

Charakteristika bezobratlých mikrobiotopů a lokalit, které nejsou agroekosystémy

Kromě agroekosystémů jsou zastoupeny v malé míře zahrádky, liniová vegetace, jednotlivé stromy a keře kolem cest a podobně. Nejzajímavější z hlediska bezobratlých je na celé trase bývalá skládka komunálního odpadu v Dolních Chabrech. Jedná se dnes vlastně o mozaiku keřovitých, travních a spoře zatravněných stanovišť se zbytky cest a ruderálů s poměrně bohatými společenstvy bezobratlých. Vyskytují se zde suchomilné a teplomilné druhy brouků písčitých půd (např. druhy rodu Harpalus, Amara, Clivina, Pseudoophonus, Bembidion, drabčíků rodu Scopaeus a Paederus, atd.). Poměrně bohatý je výskyt nočních motýlů čeledí Notodontidae, Drepanidae, Noctuidae, Nolidae, Cucullidae, Geometridae, podčeledí Xyleninae, Plusiinae, atd. Na tomto stanovišti se také setkáváme s bohatšími společenstvy pavouků (Lycosidae, Linyphiidae, Gnaphosidae, Therediidae, Thomisidae, atd.) a půdní fauny.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 14 ______

D.3. Zoologický průzkum - obratlovci

Terénní průzkum byl proveden v roce 2018 (červen - říjen) a aktualizován v roce 2019 (květen - listopad). Průzkum byl zaměřen zejména na zjištění přítomnosti živočichů uvedených v seznamu zvláště chráněných druhů dle přílohy č.III vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb. a existenci jejich potenciálních rozmnožišť. Dominantní roli při vyhledávání zvířat hrály obchůzky, při nichž byly jednotlivé druhy determinovány na základě přímého pozorování nebo na základě rozpoznávání zvukových projevů. Kromě přímého pozorování byly také využívány čerstvé pobytové známky jako jsou stopy, okus nebo trus. Především u plazů a obojživelníků byly využity také kadávery na silnicích. Pro doplnění znalostí o zájmovém území byly využity také nálezové databáze Agentury ochrany přírody a České společnosti ornitologické (NDOP, AVIF). Zájmové území posuzované silnice spadá do oblasti jednoho kvadrátu síťové mapy faunistického mapování ČR a to kvadrátu 5852, respektive tří kvadrátů podrobnějšího členění 5852ba, 5852bc, 5852da).

Pro zjištění přítomnosti křečka polního (Cricetus cricetus) bylo využito metodiky vyhledávání nor. Průzkum se zaměřil také na vyhledávání dalších pobytových stop, nebo kadáverů na blízkých silnicích.

Řešený záměr je situován na stávající komunikaci, v okrajové části města Prahy. Výjimkou jsou parkovací plochy P+R (Sedlec, Zdiby), které jsou umístěny na zemědělské půdě (obrázky 4, 6). Podél stávající komunikace je zastavěné území průmyslových areálů, zastavěné území městských částí Zdiby, Dolní Chabry a Kobylisy (obrázek 2). Část trasy je vedena mezi plochami polí, silnice je místy lemována doprovodnou vegetací (obrázky 3, 5).

Obr. 2. začátek úseku, vozovna Kobylisy Obr. 3. – vedení trasy v km cca 1,9 – 1,8

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 15 ______

Obr. 4. –km cca 3,2 – 3,4, prostor navržené parkovací plochy P+R Zdiby, v pozadí objekt celní správy

Obr. 5. – vedení trasy v km cca 3,5 – 3,8, Obr. 6. – prostor navrženého terminálu P+R v pozadí linie dřevin podél Přemyšlenského potoka Sedlec

Během biologického průzkumu provedeném v roce 2018 a doplňujícího průzkumu z roku 2019 byly v zájmovém území zjištěny následující druhy obratlovců:

vyhláška druh česky druh latinsky NATURA 2000 395/1992 ptáci Bažant obecný Phasianus colchicus Brhlík lesní Sitta europaea Budníček menší Phylloscopus collybita Budníček větší Phylloscopus trochilus Cvrčilka zelená Locustella naevia Drozd kvíčala Turdus pilaris Drozd zpěvný Turdus philomelos Holub hřivnáč Columba palumbus Holub domácí Columba livia f. domestica Hrdlička zahradní Streptopelia decaocto Jiřička obecná Delichon urbica Káně lesní Buteo buteo Konipas bílý Motacilla alba Kos černý Turdus merula Luňák červený Milvus milvus KO Směrnice o ptácích ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 16 ______

vyhláška druh česky druh latinsky NATURA 2000 395/1992 Příloha I Pěnice černohlavá Sylvia atricapilla Pěnice hnědokřídlá Sylvia communis Pěnice pokřovní Sylvia curruca Pěnkava obecná Fringilla coelebs Poštolka obecná Falco tinnunculus Rákosník zpěvný Acrocephalus palustris Rehek domácí Phoenicurus ochruros Rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus Rorýs obecný Apus apus O Slavík obecný Luscinia megarhynchos O Skřivan polní Alauda arvensis Sojka obecná Garrulus glandarius Stehlík obecný Carduelis carduelis Straka obecná Pica pica Strakapoud velký Dendrocopos major Strnad obecný Emberiza citrinella Sýkora koňadra Parus major Sýkora modřinka Cyanistes caeruleus Špaček obecný Sturnus vulgaris Směrnice o ptácích Ťuhýk obecný Lanius collurio O Příloha I Vlaštovka obecná Hirundo rustica O Vrabec domácí Passer domesticus Vrabec polní Passer montanus Zvonek zelený Chloris chloris Zvonohlík zahradní Serinus serinus savci Hraboš polní Microtus arvalis Směrnice o Křeček polní Cricetus cricetus SO stanovištích Příloha IV Srnec obecný Capreolus capreolus Liška obecná Vulpes vulpes Zajíc polní Lepus europaeus celkem – 45 druhů 6 3 Tab. 1: Zjištěné druhy obratlovců KO – kriticky ohrožený druh, SO – silně ohrožený druh, O – ohrožený druh

V zájmovém území byly zaznamenány především běžné synantropní druhy, vázané na blízkost lidských obydlí a druhy kulturní zemědělské krajiny. Výskyt většiny zaznamenaných druhů je vázán na biotopy v blízkosti řešeného záměru (porosty dřevin podél komunikace, zahrádky, zemědělská půda).

Celkem bylo zaznamenáno 45 druhů obratlovců, nichž 6 druhů patří mezi zvláště chráněné dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (KO - luňák červený, SO – křeček polní, O – slavík obecný, ťuhýk obecný, vlaštovka obecná, rorýs obecný).

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 17 ______Tři ze zaznamenaných druhů jsou uvedeny v příloze I směrnice o ochraně volně žijících ptáků 2009/147/ES nebo v přílohách II a IV směrnice o stanovištích 92/43/EHS (luňák červený, křeček polní, ťuhýk obecný).

D.4. Zvláště chráněné druhy živočichů

Bezobratlí

Během realizovaných terénních průzkumů nebyl ve zkoumaném území zaznamenán žádný zvláště chráněný druh dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Obratlovci

Během terénních průzkumů realizovaných v letech 2018 a 2019 bylo ve zkoumaném území zaznamenáno celkem 6 zvláště chráněných druhů obratlovců dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Kriticky ohrožené druhy

Luňák červený (Milvus milvus) Luňák červený obsazuje fragmentovanou krajinu nížin až pahorkatin, ve které se střídají staré listnaté lesy s volnými plochami polí, luk a pastvin. Na území ČR hnízdí od roku 1976, v posledních desetiletích počet hnízdění mírně přibývá. Hlavními ohrožujícími faktory pro luňáka červeného jsou ztráta hnízdních biotopů při lesních těžbách, vyrušování lesními pracemi (popř. dalšími formami antropického rušení) a úhyny na vedeních VN 22 kV. V zájmovém území byl pozorován pouze během přeletu u obce Zdiby.

Silně ohrožené druhy

Křeček polní (Cricetus cricetus) Hlavní oblast výskytu křečka polního v ČR se nachází v prostoru od Podkrušnohoří přes střední a východní Čechy po Moravu. V Čechách se v současné době křeček vyskytuje již jen v Ústeckém, Hradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji a na území Prahy. Ve vývoji početnosti populací křečka polního došlo v průběhu posledních 50 let ke zřetelným výkyvům – v polovině 20. století byl řazen mezi polní škůdce, zhruba v 70.- 80. letech se stal u nás poměrně vzácný. V 90. letech došlo místy k obnově vyšší populační hustoty křečků, lokálně až k náznakům přemnožení, zvětšení areálu výskytu to však nepřineslo. V současnosti naopak nastalo poměrně dramatické zmenšení areálu, kdy křeček polní vymizel z většiny stanovišť v polohách nad 400 m n. m. Rozšíření křečka polního na území ČR ukazuje obrázek 7.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 18 ______

Obr. 7 –mapa rozšíření křečka polního na území ČR (převzato z NDOP)

Všechny v současnosti známé lokality výskytu křečka polního v Čechách leží v otevřené zemědělské krajině s nízkým zastoupením lesa. Preferovaným habitatem křečka polního v kulturní krajině Čech jsou podle současných nálezů pole s mnoha různými plodinami, pravděpodobně s menší afinitou ke kulturám řepky a kukuřice, významný je také podíl habitatů ruderálního typu (okraje polí, meze, půda ponechaná ladem. Dále jsou zastoupeny kultury vojtěšky, zahrady, často kosené louky – trávníky a pole se zeleninou. Významný je také výskyt křečka na okraji obcí a měst včetně periferních částí Prahy.

Mezi hlavní příčiny ústupu křečka patří kromě přímé ztráty biotopu nejrůznější výstavbou, především ve vyšší míře pěstování nevhodných plodin (kukuřice, řepka), rychlá sklizeň a minimum posklizňových zbytků potravy na polích, hluboká velkoplošná orba apod. Významná je také mortalita dispergujících křečků na silnicích.

Zájmové území řešeného záměru je dle dostupných údajů (nálezová databáze AOPK) součástí relativně rozsáhlé oblasti výskytu křečka polního (obrázek 7). Rešeršní údaje o výskytu křečka polního v zájmovém území byly potvrzeny výsledky průzkumů realizovanými v roce 2019, kdy byly nalezeny dvě nory s parametry odpovídajícími norám křečka polního, a to v poli mezi dálnicí D8 a silnicí I/9, kde byly v roce 2019 pěstovány obiloviny a řepka. Nory byly nalezeny v blízkosti posuzovaného záměru, ale mimo vlastní plochu záboru. Dále byl v širším zájmovém území nalezen jeden kadáver křečka na silnici u obce Sedlec (cca 600 m navrženého parkovacího domu. Lokalizaci nálezů křečka polního dle nálezové databáze ND OP a vlastních nálezů v širším zájmovém území ukazuje obrázek 8.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 19 ______

Obr. 8 –nálezy křečka polního v blízkosti trasy řešené tramvajové trati od roku 2008 do současnosti (převzato z NDOP a upraveno)

Ohrožené druhy

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Obývá řidší listnaté porosty s křovinami. Mohou to být lesy nebo i parkové porosty, ale obývá i lužní porosty podél vod. Vyskytuje se i v zanedbaném prostředí průmyslových areálů, pokud jsou tam nějaké křoviny. V zájmovém území byli zaznamenáni 3 zpívající samci v porostech keřů podél stávající silnice (jeden u Přemyšlenského potoka a dva v porostech keřů mezi stávající silnicí a bývalou skládkou odpadů u Dolních Chaber). Celkově lze předpokládat hnízdění nejméně 3 párů v bezprostřední blízkosti trasy řešeného záměru.

Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Pravidelně hnízdí na celém území ČR, především v nižších a středních polohách Hnízdí v otevřené krajině s roztroušenými křovinami či keřovými pásy, v sadech, vinohradech i na lesních pasekách s řidším mlázím. V zájmovém území byl zaznamenán 1 pár v porostech trnitých keřů ve vzdálenosti cca 100 m od stávající komunikace.

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) a rorýs obecný (Apus apus) jsou svým způsobem života vázáni na blízkost lidských obydlí. V zájmovém území byly tyto druhy zastiženy pouze během lovu potravy, hnízdiště na lidských stavbách v blízkosti řešeného tramvajové trati nebudou ovlivněna.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 20 ______

Zvláště chráněné druhy dle nálezových databází a dalších podkladů

Dle údajů z nálezových databázích (NDOP, AVIF) a dalších průzkumů realizovaných v blízkosti řešeného záměru (Farkač J., 2010: SOKP 519 Suchdol – Březiněves, přestavba MÚK Zdiby a navazujících úseků Prosecké radiály, Farkač J., 2019: D8 MÚK Zdiby a navazující úseky Prosecké radiály) byly v letech 2009-2019 zaznamenány další zvláště chráněné druhy živočichů. V následujícím textu jsou uvedeny druhy, které by v případě jejich výskytu v dosahu možného vlivu posuzované stavby mohly být při realizaci nebo provozu záměru negativně ovlivněny.

Silně ohrožené druhy Křepelka polní (Coturnix coturnix)

Ohrožené druhy Čmelák zemní (Bombus terrestris) Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) Ropucha obecná (Bufo bufo) Koroptev polní (Perdix perdix)

Čmelák (Bombus sp.) – připadá v úvahu několik široce rozšířených a velmi hojných druhů čmeláků (zjištěn B. terrestris). V území jsou vázány především na meze a poloruderální plochy s bylinnou vegetací. Jedná se o létavé druhy s relativně velkou radiací, a je tedy předpoklad, že v případě potřeby změní svá stanoviště a po vynucených úpravách terénu a dokončení stavby se opět na příhodná místa vrátí. V Červeném seznamu bezobratlých České republiky (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005) jsou uvedeny Bombus magnus, B. maxillosus, B. muscorum, B. veteranus (kriticky ohrožené druhy), B. norvegicus, B. ruderatus (druhy ohrožené), B. confusus, B. distinguendus, B. humilis, B. pomorum, B. quadricolor, B. subterraneus, B. wufleni (druhy zranitelné). Výskyt těchto jmenovaných druhů nebyl na hodnoceném území prokázán. Vliv realizace stavby na populace druhu v kontextu s nejbližším okolím bude z hlediska ochrany přírody zanedbatelný a případný náhodný úhyn několika jedinců při stavebních pracích nemůže populace v žádném případě ovlivnit. Plánovaná činnost neovlivní udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a nedojde k porušení zákazů stanovených zákonem.

Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) V území se vyskytuje na nepůvodním biotopu. Nestálá přítomnost několika jedinců v hodnoceném území. Je to druh křovinatých teplých biotopů; imága létají ve dvou generacích, od dubna do června a od srpna do září; samičky kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny, vylíhlé housenky následně žijí jednotlivě na listech živných rostlin (různé druhy hlohů (Crataegus sp.), jeřábu Sorbus aucuparia, slivoní, střemch, mandloní, mahalebek, třešní (Prunus sp.), včetně jejich kultivarů), kde se také na větvičkách kuklí přichyceny koncem zadečku a přepásány opaskem. Vzhledem k různým možnostem

živných rostlin v zeleni kolem stávající MÚK Třebonice Zdiby není jejich vazba na toto území výhradní. V případě likvidace křovin či při zemních pracích postačí při ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 21 ______znalosti biologie otakárka tak učinit mimo aktivitu kla dení vajíček samicemi a mimo období vývoje vylíhlých a vyživujících se housenek a klidu kukel (tedy srpen až březen). V případě dodržení uvedeného doporučení plánovaná činnost spojená s realizací předmětné stavby nebude mít na druh přímý ani nepřímý vliv. Plánovaná činnost neovlivní udržení příznivého stavu těchto druhů z hlediska ochrany a nedojde k porušení zákazů stanovených zákonem.

Křepelka polní (Coturnix coturnix) Křepelka polní je typickým druhem otevřené zemědělské krajiny. Je to náš jediný migrující hrabavý pták, původem stepní druh, který u nás hnízdí v obilných polích, trvalých polních porostech, jetelištích a vojtěškovištích. Křepelka polní se vyskytuje řídce po celém území s výjimkou souvisle zalesněných oblastí. Početní stavy v jednotlivých letech značně kolísají. V minulosti bylo centrum výskytu v nižších polohách a teplejších pahorkatinách, dnes se posunulo spíše do vyšších poloh. V širším zájmovém území byl dle nálezových databází (AVIF, NDOP) výskyt křepelky polní v minulosti zaznamenán v blízkosti obcí Březiněves, Čimice a Kobylisy.

Koroptev polní (Perdix perdix) Koroptev polní je druhem zemědělské krajiny nižších poloh. Je to stálý, původem stepní pták, který u nás vyhledává především okraje polí s mezemi, křovinami a remízy u vesnic a měst porosty ruderální vegetace. Řídce se vyskytuje téměř po celém území ČR s výjimkou souvisle zalesněných oblastí, nejpočetnější je v nížinách a teplých pahorkatinách. Výskyt koroptve polní byl zaznamenán během průzkumů realizovaných v rámci přípravy záměru „SOKP 519 Suchdol – Březiněves, přestavba MÚK Zdiby a navazujících úseků Prosecké radiály“ (Farkač 2010), a to poblíž objektu Peugeot, nedaleko od dálnice. Dle nálezových databází (NDOP, AVIF) byl výskyt koroptve polní dokumentován také v poli u silnice v Dolních Chabrech.

Ropucha obecná (Bufo bufo) V České republice se ropucha obecná vyskytuje od nížin až do nejvyšších horských oblastí, ve vyšších polohách je výskyt limitován spíše nedostatkem vodních nádrží vhodných k rozmnožování než vlivem klimatických faktorů. Ropucha obecná je ekologicky přizpůsobivý druh a obývá širokou škálu biotopů např. všechny typy lesů, louky, zahrady, ale i pole a intravilány obcí. Výskyt ropuchy obecné byl zaznamenán během průzkumů realizovaných v rámci přípravy záměru “D8 MÚK Zdiby a navazující úseky Prosecké radiály“ (Farkač 2019), a to poblíž vodoteče ve Zdibech.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 22 ______

D.5. Průzkum migrací obratlovců

Záměr bude realizován v urbanizované krajině na severním rozhraní hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Celé toto území je z hlediska migrací velkých savců nevýznamné, lze očekávat pohyb menších a středních druhů živočichů, občasný výskyt srnce a prasete.

Obecná problematika migrací

Volná migrace živočichů (tedy pohyb na delší vzdálenosti mimo původní okrsky) se v současné krajině stává velmi problematickou. Krajina a tedy i vhodné biotopy živočichů jsou činností člověka (především stavbou dopravních komunikací, obytných souborů, průmyslových areálů atd.) fragmentovány do stále menších a izolovanějších celků. Jednotlivé fragmenty původního stanoviště jsou zpravidla oddělené většími plochami nepříznivého prostředí, které mohou představovat pro některé druhy organismů bariéry v pohybu. Právě pro takto izolované a malé populace je možnost migrací často zcela zásadní a nezbytná. Volně žijící živočichové se v krajině pohybují z mnoha důvodů (při vyhledávání potravy, rozmnožování, přemnožení, zničení životního prostředí, rušení, výskyt predátorů, atd.). Jakékoli přerušení těchto migračních toků výskytem nějaké bariéry může mít tedy pro takto izolované populace závažné následky.

Rozšiřování sítě pozemních komunikací proto představuje v současnosti významný problém z hlediska ochrany fauny. Tělesa komunikací vytvářejí v krajině pro volně žijící živočichy bariéry, které způsobují fragmentaci prostředí i populací. Nezanedbatelné je i riziko přímého střetu živočichů s projíždějícími automobily. K dalším nepříznivým vlivům patří například také zábor biotopů, zvýšení hlučnosti a prašnosti v bezprostředním okolí komunikace, ale také nepřímé vlivy dopravních staveb (zvýšení civilizačního tlaku v dosud dopravně nepřístupných oblastech, výstavba doprovodných komunikací a podobně).

Bariéry tvořené komunikacemi (především vícepruhovými) mají charakter dlouhých neprostupných linií, které zvěř nemůže žádným způsobem obejít. Stále houstnoucí síť dálnic pak postupně vytváří z původně souvisle průchodné krajiny systém vzájemně izolovaných "ostrovů", jejichž populace jsou následkem fragmentace prostředí ohrožovány souborem vlivů, označovaných jako tzv. "ostrovní efekt". Malé izolované populace se obecně obtížně vyrovnávají s přirozenými výkyvy početnosti (vyvolanými například klimatickými výkyvy, živelnými pohromami, epidemiemi apod.), v dlouhodobé perspektivě se může projevit i nedostatečná genetická rozmanitost izolovaných populací. Tento problém se při určité hustotě silnic a dálnic stává otázkou přežití některých druhů, zejména těch, které obývají rozsáhlá území při relativně malém počtu jedinců.

Mezi potenciálně nejvíce ohrožené tedy zákonitě patří zejména některé druhy velkých savců. Savci menší velikosti nejsou existencí silnic a dálnic obvykle tak významně ovlivněni. Je to dáno zejména tím, že jejich populace, obývající výseče krajiny vymezené dálniční sítí, jsou dostatečně početné a ostrovní efekt se u nich neprojevuje tak výrazně. Navíc drobní savci nalézají obvykle dostatek možností k ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 23 ______překonání silnice v podobě početných trubních nebo rámových propustků, které větší zvířata nemohou využít.

Charakteristika zájmového území z hlediska migrace velkých savců:

Území České republiky je rozděleno do pěti kategorií v závislosti na výskytu a migračních trasách velkých druhů savců (Hlaváč V., Anděl P., 2001).

I. Oblasti mimořádného významu (centrální výskyt více druhů ze skupiny jelen, los, rys medvěd, vlk nebo oblasti hlavních migrací těchto druhů). II. Oblasti zvýšeného významu (současný nebo budoucí předpokládaný stálý výskyt rysa, stálý výskyt jelena, oblasti hlavních migrací losa). III. Oblasti významné (zbylé oblasti s periodickým, nepravidelným či budoucím výskytem druhů ze skupiny jelen, los, rys, medvěd, vlk nebo oblasti vedlejších migrací těchto druhů). IV. Oblasti méně významné (bez výskytu jelena, losa, rysa, vlka a medvěda, s pravidelným výskytem srnce a prasete divokého). V. Oblasti nevýznamné (bez výskytu velkých druhů savců – především velké městské aglomerace)

V rámci tohoto členění spadá téměř celé zájmové území do dvou kategorií z hlediska migrací nejméně významných, a to do kategorie IV oblasti méně významné (bez výskytu jelena, losa, rysa, vlka a medvěda, s pravidelným výskytem srnce a prasete divokého) a do kategorie V. Oblasti nevýznamné (bez výskytu velkých druhů savců – především velké městské aglomerace), obrázek č. 9.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 24 ______

kategorie III - území významné

kategorie IV - území méně významné Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby

kategorie V - území nevýznamné

kategorie II - území zvýšeného významu

Obr. 9 – Mapa kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrací velkých savců (převzato z http://geoportal.gov.cz/arcgis/services/CENIA/cenia_fragmentace_krajiny/MapServer)

Dálkové migrační koridory pro velké savce

Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Dle mapového portálu Agentury ochrany přírody (http://mapy.nature.cz/) nekříží řešený záměr žádný takový koridor, nejbližší dálkový migrační koridor se nachází ve vzdálenosti cca 24 km východním směrem, nebo cca 32 km západním směrem (obrázek č.10).

Vedle dálkových migračních koridorů pro velké savce je důležité věnovat pozornost i známým kolizním místům pro střední a malé živočichy. Dle mapového portálu Agentury ochrany přírody (http://mapy.nature.cz/) nejsou v zájmovém území řešeného záměru žádná kolizní místa evidována. Nejbližší takový úsek se nachází v Čimicích ve vzdálenosti přibližně 1,6 km od řešené tramvajové trati. Jedná se o kolizní úsek pro obojživelníky, který je hodnocen jako podružný, s nízkou mortalitou (obrázek č. 10).

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 25 ______

tramvajová trať Kobylisy - Zdiby

rizikové kolizní místo na komunikaci pro obojživelníky – podružné

dálkový migrační koridor (DMK) migračně významné území

Obr. 10 – Migrační koridory, migračně významné území a kolizní místa pro střední a malé druhy živočichů (převzato z https://aopkcr.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html

Mezi standardy sledovaných jevů pro územně analytické podklady byla na konci roku 2019 zařazena vrstva 36b - Biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců. Jedná se o vymezení biotopu zvláště chráněných druhů velkých savců (rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk obecný a los evropský). Podle tohoto podkladu se území z hlediska migrací dělí na 3 kategorie: a) jádrová území - oblasti, které svojí rozlohou a biotopovými charakteristikami umožňují rozmnožování vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců. Minimální rozloha jádrových území proto vychází z údajů o velikosti domovských okrsků předmětných druhů, měla by činit minimálně 300 km2 (pokud jedno jádrové území tvoří funkční celek se sousedním územím, může se jejich plocha sčítat). Součástí jádrových území nejsou zastavěná území (zastavěné území je z plochy jádrových území vyjmuto i v případech, kdy měřítko zpracování neumožňuje zastavěné území graficky vyčlenit). S ohledem na svoji rozlohu zahrnují jádrová území jak plochy přírodního charakteru, tak i zemědělsky využívanou krajinu b) migrační koridory - propojují oblasti vhodné pro rozmnožování (jádrová území) tak, aby umožnily migrační spojení, a to v minimální míře, která ještě zajistí dlouhodobé přežití populací vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců; migrační koridory nelze považovat za biotop ve smyslu § 3 odst. 1 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny c) kritická místa - místa, která jsou součástí migračních koridorů nebo jádrových území, kde je zároveň průchodnost významně omezena nebo kde hrozí, že k omezení průchodnosti může v blízké budoucnosti dojít. V případě jádrových území jsou kritická místa vymezena tam, kde hrozí ztráta konektivity uvnitř jádrového území. Negativní zásah do kritického místa může znamenat

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 26 ______přerušení celého dílčího úseku migračního koridoru nebo významné omezení funkčnosti jádrového území.

Z hlediska uvedené kategorizace nespadá území posuzovaného záměru do žádné z uvedených kategorií. Nejbližší jádrová území, migrační koridory a kritická místa se nachází ve značné vzdálenosti (viz následující obrázek).

migrační koridor

kritické místo jádrové území

tramvajová trať Kobylisy - Zdiby

Obr. 11. – Vymezení jádrových zón, migračních koridorů a kritických míst pro velké savce dle vrstvy ÚAP 36b

Propustnost řešeného území pro obratlovce

Širší zájmové území je již v současnosti rozčleněno řadou migračních bariér, z nichž jednu představuje samotná čtyřpruhová silnice II/608, na které je téměř celý řešený záměr situován.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 27 ______V navrhovaném stavu se na trati nacházejí celkem 4 mostní objekty. Jedná se o dva nově navržené mostní objekty přes MÚK Ústecká a přes MÚK Zdiby a stávající mosty přes ulice Spořická a Spojovací.

Všechny tyto mostní objekty (kromě mostu přes ulici Spojovací) překonávají více či méně frekventované komunikace, jejich migrační potenciál bude proto minimální až nulový. Most přes ulici Spojovací překlenuje relativně klidnou pěší ulici s navazujícími biotopy přírodního charakteru, vzhledem k rozměrovým parametrům a technickému řešení však bude pravděpodobně k migracím využívám pouze menšími druhy živočichů a sporadicky.

Vzhledem k tomu, že záměr je situován na stávající silnici a realizací záměru nevznikne nová migrační bariéra, lze konstatovat, že po realizaci záměru nedojde ke zhoršení průchodnosti prostřední pro obratlovce. Rovněž umístění parkovacích objektů (P+R Zdiby I a P+R Sedlec) nezmění migrační propustnost území.

E. Vlivy na flóru a faunu

E.1. Vlivy na flóru

Při realizaci záměru nedojde k rozsáhlému kácení stromů či odstraňování dřevin, pouze v místě výstavby terminálu a parkovacího domu Sedlec pravděpodobně dojde ve kácení několika starých ovocných stromů podél cesty na Sedlec. V dalších fázích přípravy záměru bude případný rozsah kácení zpřesněn a bude zažádáno o povolení ke kácení dřevin v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Případné kácení lze kompenzovat realizací náhradní výsadby, rozsah, umístění a spektrum náhradních výsadeb bude stanoven v rámci povolení ke kácení dřevin.

Během terénního průzkumu nebyl zaznamenán výskyt žádného zvláště chráněného druhu rostlin dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho výskyt lze vzhledem k charakteru lokality prakticky vyloučit.

Během výstavby bude zajištěna odpovídající ochrana dřevin na plochách navazujících na plochy trvalého a dočasného záboru, případně dřevin v blízkosti přepravních tras. Ochrana dřevin bude zajištěna podle standardu AOPK SPPK A01 002:2017 a podle normy ČSN 83 9061 (Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích).

E.2. Vlivy na faunu

Co se týká bezobratlých živočichů výstavba tramvajové trati nebude mít významný vliv na bezobratlé živočichy. Jedná se o více či méně ruderalizovaná společenstva charakteristická pro intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu. V trase výstavby nebyl zaznamenán žádný zvláště chráněný druh bezobratlých ve smyslu

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 28 ______zákona č. 114/1992 Sb. I v nepatrných fragmentech nepolních biotopů se vyskytují výhradně ubikvistní a eurytopní druhy schopné osidlovat silně ovlivněnou antropogenní krajinu.

Bezobratlí z plochy staveniště vymizí. V okolí se však jejich společenstva a populace uchovají. Zejména z důvodu naprosté dominance velmi antropotolerantních druhů kulturní krajiny je tato skutečnost zřejmá. Z uvedených důvodů lze konstatovat, že posuzovaná stavba ovlivní společenstva bezobratlých jen minimálně a pouze ve své bezprostřední blízkosti.

Z hlediska obratlovců byly v zájmovém území zaznamenány především běžné synantropní druhy, vázané na blízkost lidských obydlí a druhy kulturní zemědělské krajiny. Vzhledem k tomu, že prakticky celý záměr s výjimkou (parkovacích ploch P+R (Sedlec, Zdiby) probíhá na stávající čtyřpruhové komunikaci a výskyt většiny zaznamenaných druhů je vázán na sousedící biotopy (porosty dřevin podél komunikace, zahrádky, zemědělská půda), lze očekávat, že negativní vlivy na živočichy budou v důsledku realizace záměru za relativně malé.

Z celkového počtu zjištěných 45 druhů obratlovců bylo zjištěno šest zvláště chráněných druhů obratlovců podle zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jeden druh je uveden v kategorii kriticky ohrožené, jeden druh v kategorii silně ohrožené a čtyři druhy v kategorii ohrožené druhy.

Luňák červený (Milvus milvus) druh kriticky ohrožený Křeček polní (Cricetus cricetus druh silně ohrožený Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) druh ohrožený Rorýs obecný (Apus apus) druh ohrožený Ťuhýk obecný (Lanius collurio) druh ohrožený Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) druh ohrožený

Dle údajů z nálezových databázích (NDOP, AVIF) a dalších průzkumů realizovaných v blízkosti řešené tramvajové trati (Farkač 2010, 2019) byly v letech 2009 - 2019 zaznamenány další zvláště chráněné druhy živočichů, jejichž výskyt v dosahu možného vlivu posuzované stavby nelze vyloučit:

Křepelka polní (Coturnix coturnix) druh silně ohrožený Čmelák zemní (Bombus terrestris) druh ohrožený Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) druh ohrožený Ropucha obecná (Bufo bufo) druh ohrožený Koroptev polní (Perdix perdix) druh ohrožený

Z hlediska obratlovců lze za nejzávažnější negativní vliv považovat zábor potencionálně vhodného biotopu silně ohroženého druhu křečka polního v prostoru navrženého terminálu P+R Sedlec. Vzhledem rozsahu záměru lze uvažovat ovlivnění druhu a ztrátu možného biotopu v ploše cca 3,5 ha.

V případě křečka nelze opominout negativní vlivy silniční dopravy, která způsobuje významnou část mortality křečka především v srpnu a září, kdy se rozsidlují mladí jedinci. Nicméně tento jev existuje v zájmovém území i v současnosti a po realizaci ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 29 ______záměru se jeho intenzita nezmění. V nálezové databázi NDOP je evidována řada nálezů kadáverů na silnicích, především v okolí MÚK Zdiby a na silnici I/9 na Pakoměřice (obrázek 8).

Výskyt a početnost křečka polního na řešených plochách v zájmovém území je ovlivněna také pěstovanými plodinami a způsobem zemědělského obhospodařování. Z plodin jsou pro křečka nevhodné kultury řepky, kde křeček nenachází téměř žádnou potravu. Problematická je i kukuřice.

Před zahájením stavebních prací doporučujeme realizovat zoologický průzkum, který prověří aktuální výskyt křečka v ploše budoucího staveniště terminálu P+R Sedlec (případně i P+R Zdiby) a identifikuje aktivní nory. V případě zjištěného výskytu křečka v ploše stavby doporučujeme jako jedno z možných ochranných opatření provést jeho „vytlačení“ mimo areál výstavby, a to postupnou skrývkou ornice v předjaří, tj. ihned jakmile křeček začne aktivovat. Přesný termín bude stanoven na základě udělené výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů (§ 50 a § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn), vzhledem k aktuální situaci na lokalitě a ve spolupráci s ekodozorem.

Zásah do biotopů, které by potencionálně mohly být vhodné pro výskyt zvláště chráněného křečka polního, bude malý a lze tak očekávat, že početnost ani stabilita populace křečka polního v širším území nebude realizací záměru významně ovlivněna.

Vliv na avifaunu bude vzhledem k velikosti záměru a k zasaženým biotopům poměrně malý. Obecně lze uvažovat hlavně vlivy způsobené provozem na stávající komunikaci (rušení, úhyn způsobený střetem s projíždějícími vozidly). Tyto vlivy v území existují i v současnosti, po realizaci záměru nedojde ke změně.

V bezprostřední blízkosti trasy řešené tramvajové trati byl zjištěn hnízdní výskyt slavíka obecného (nejméně 3 páry). Výskyt slavíka je vázán na porosty dřevin a křovin podél kříženého vodního toku i podél stávající komunikace II/608. Realizace záměru nevyvolá kácení těchto porostů, nedojte tedy k přímému zásahu do hnízdního biotopu. Rozsah vlivu záměru na slavíka obecného lze hodnotit jako malý.

V blízkosti trasy řešeného záměru byl zaznamenán 1 pár ťuhýka obecného. Tento druh obývá porosty trnitých keřů v okolí stávají komunikace. Tento biotop se v prostoru posuzovaného záměru nevyskytuje, hnízdění tak probíhá v dostatečné vzdálenosti od negativních vlivů stavby.

Pro ochranu těchto druhů je nutné realizovat opatření související s vhodným načasováním případného zásahu do porostů dřevin a křovin, tzn. musí být realizováno v co nejmenším rozsahu, v souladu s vydaným povolením ke kácení a v mimohnízdním období ptáků (1.9. – 31.3.)

Dále byl během realizovaného průzkumu zaznamenán výskyt kriticky ohroženého druhu luňáka červeného a ohrožených druhů vlaštovky obecné a rorýse obecného. Tyto druhy byly zastiženy pouze během přeletu nebo během potravních aktivit, ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 30 ______realizací záměru nebudou ovlivněny, pro jejich ochranu není nutné realizovat žádná opatření.

Dle nálezových databází (NDOP, AVIF a dalších podkladů) byly v blízkosti trasy řešeného záměru zjištěny některé další zvláště chráněné druhy živočichů, jejichž výskyt nebyl během průzkumů realizovaných v letech 2018 a 2019 potvrzen. Jejich aktuální výskyt prověří biologický průzkum realizovaný minimálně jeden rok před zahájením stavby, v případě potvrzení jejich výskytu budou přijata odpovídající ochranná nebo kompenzační opatření (např. časové omezení zemních prací, záchranný transfer apod.).

Z hlediska migračních tras velkých savců zasahuje posuzovaný záměr do oblasti IV - oblasti méně významné a V. oblasti nevýznamné. Posuzovaný záměr je téměř v celé délce navržen na stávající komunikaci, jeho realizací nevznikne nová migrační bariéra pro živočichy. S ohledem na umístění záměru na okraji zastavěného území hlavního města Prahy lze vlivy záměru na prostupnost krajiny pro živočichy hodnotit jako malé až nulové.

V ploše posuzovaného záměru a v jeho bezprostřední blízkosti se nachází pouze více či méně ruderalizovaná společenstva bezobratlých, charakteristická pro intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu. Vyskytují se zde pouze ubikvistní a eurytopní druhy bezobratlých, nebyly zjištěny náročnější druhy vyžadující člověkem méně narušené biotopy. Nebyly také zjištěny žádné zvláště chráněné druhy bezobratlých ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.

Rozsah vlivů výstavby a provozu posuzovaného záměru na flóru a faunu lze hodnotit jako malý, jeho významnost jako malou až střední.

Pro minimalizaci negativních vlivů záměru na faunu v zájmovém území doporučujeme realizovat opatření, uvedená v následující kapitole.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 31 ______

F. Doporučení

 Kácené dřeviny doporučují předem zaměřit a kácet jen v rozsahu nezbytně nutném. Specielně zaměřit dva duby u silnice na Sedlec u Líbezníce (poslední stromy ve stromořadí před lesíkem) a pokud možno je ušetřit kácení, pokud to bude technicky možné.  Za realizované kácení doporučují náhradní výsadby, a to podél silnice (pokud to bezpečnostní a rozhledové poměry dovolí) nebo na náhradní plochy, které určí příslušný orgán ochrany přírody  Náhradní výsadby u silnice je možné realizovat v navrženém spektru dle Návrhu sadových úprav. Navržené spektrum je vhodné (původní dřeviny do krajiny, okrasné dřeviny do města).  Kácení dřevin realizovat v souladu s vydaným povolením ke kácení, v mimohnízdním období ptáků. Odstraňování porostů křovin realizovat také v mimohnízdním období ptáků (1.9. – 31.3.)  V rámci dalších fázích přípravy záměru (DÚR, DSP) aktualizovat biologický průzkum. Průzkum musí být zpracován minimálně v hlavní části vegetačního období (březen-červen). Na základě výsledků aktualizovaného průzkumu zažádat nejpozději v rámci stavebního řízení pro zjištěné zvláště chráněné druhy živočichů o udělení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů (§ 49, § 50 a §56 zákona 114/1992 Sb.). Součástí udělené výjimky bude soupis preventivních, ochranných a kompenzačních opatření k jednotlivým druhům.  Aktualizovaný průzkum v době zahájení stavby nesmí být starší než 2 roky. V případě překročení této lhůty biologický průzkum ve vegetačním období (březen- červen) před zahájením stavby aktualizovat. V případě nálezu dalších zvláště chráněných druhů v ploše záměru zažádat o rozšíření výjimky o zjištěné druhy.  Před zahájením stavebních prací doporučujeme prověřit aktuální výskyt křečka v ploše budoucího staveniště parkovacího domu (případně i P+R Zdiby) a identifikovat aktivní nory.  V případě nálezu nor v ploše staveniště lze provést „vytlačení“ křečka mimo areál výstavby, a to postupnou skrývkou ornice v předjaří (obvykle březen). Přesný termín bude stanoven s ohledem na biologii ostatních druhů zjištěných v aktualizačních průzkumech, s ohledem aktuální klimatické podmínky daného roku na lokalitě a ve spolupráci s ekodozorem.  V případě realizace prosklených ploch v novém objektu parkovacího objektu, je nutné zajistit vhodnými opatřeními jejich zviditelnění, které zabrání nárazům ptáků - např. zešikmení stěn obvodového pláště - omezí se tak efekt zrcadlení okolí, výběr matných (pískovaných), potištěných nebo tónovaných skel, nastavitelné venkovní žaluzie, vhodné osvětlení venkovní i interiérové, struktura a rozmístění okrasné zeleně venkovní i v interiérech.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 32 ______G. Použité podklady

 KUBÁT K.: Klíč ke květeně České republiky, Academia Praha 2002.  HEJNÝ S., SLAVÍK B.: Květena ČSR 1. Academia , Praha 1988  MIKYŠKA R. a kol.: Geobotanická mapa ČSSR, Academia, Praha 1972  NEUHAUSLOVÁ Z., MORAVEC J.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Botanický ústav Akademie věd ČR, Praha 1997

 ABSOLON K., 1993: Metodika biomonitoringu ve státní ochraně přírody. Český ústav ochrany přírody, Praha, 45 pp.  BENEDIKT S., BOROVEC R., FREMUTH J., KRÁTKÝ J., SCHÖN K., SKUHROVEC J., TRÝZNA M., 2010: Komentovaný seznam nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculionidea bez Scolytinae a Platypodinae) České republiky a Slovenska. Klapalekiana, 46: 1-363.  BENEŠ J., KONVIČKA M., DVOŘÁK J., FRIC Z., HAVELDA Z., PAVLÍČKO A., VRABEC V. WEIDENHOFFER Z. 2002: Motýli České republiky: rozšíření a ochrana. I, II, SOP, Praha, 857 pp.  BOHÁČ J. 1999: Staphylinid beetles as bioindicators. Agriculture, Ecosystems and Environment, 74: 357- 372.  BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J., 2003: Katalog brouků Prahy. Sv IV. Drabčíkovití – Staphylinidae. Clarion production, Praha, 254 pp.  BOHÁČ J., KUČERA T., 2004: Vývoj druhové biodiverzity na území Prahy za posledních 150 let. Životné prostredie, 38: 98-102.  BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J., ROUS R., 2007: Check-list of staphylinid beetles (Coleoptera, Staphylinidae) of the Czech Republic and the division of species according to their ecological characteristics and sensitivity to human influence. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 56: 227-276.  FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds.) 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threated species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.  HEJDA R., FARKAČ J. & CHOBOT K. (eds.) 2017: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threated species in the Czech Republic.Invertebrates. Příroda, Praha, 36: 1 - 612.  HURKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae České a Slovenské republiky. – Kabourek, Zlín, pp. 1-565.  HURKA K., VESELÝ P., FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26.  KOCH K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie bd. 1. Goecke & Evers, Krefeld, 439 pp.  KRÁSENSKÝ P., 2004: III. – 5. Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých.  KUBÍKOVÁ J., LOŽEK V., ŠPRYŇAR P. a kol., 2005: Praha. In . MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. (eds.), Chráněná území ČR, svazek XII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 304 pp.  STREJČEK J., 2001: Katalog brouků (Coleoptera) Prahy. Scazek 2. Čeledi Anthribidae, Curculionidae (s.lat.). DTP: BI-MAC Studio, s.r.o., Praha, 138 pp.

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 33 ______

 VESELÝ P., 2002: Střevlíkovití brouci Prahy (Coleoptera: Carabidae).Clairon Production, Praha, 167 pp.

 ANONYM M., 1992: Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Příloha č. II a III. vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

 ANDĚL P., MINÁRIKOVÁ T., ANDREA M. 2010: Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce, Evernia s.r.o., AOPK ČR Liberec, 137 pp  ANDĚL P., BELKOVÁ H., GORČICOVÁ I., HLAVÁČ V., LIBOSVÁR T., ROZÍNEK R., ŠIKULA T. et VOJAR J. (2011): Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy. Evernia, Liberec, 154 s.  ANDĚRA M., HANZAL V., 1995: Atlas rozšíření savců v České republice. I. Sudokopytníci (Artiodactyla), zajíci (Lagomorpha). Národní muzeum, Praha, 64 pp  ANDĚRA M., HANZAL V., 1996: Atlas rozšíření savců v České republice.. II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha  ANDĚRA M., HANZAL V. 1996: Atlas rozšíření savců v České republice - předběžná verze II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha  ANDĚRA M. 2000: Atlas rozšíření savců v České republice - předběžná verze. III. Hmyzožravci (Insectivora). Národní muzeum, Praha  ANDĚRA M, BENEŠ B. 2001: Atlas rozšíření savců v České republice - předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) - část 1. Křečkovití (Cricetidae), hrabošovití (Arvicolidae), plchovití (Gliridae). Národní muzeum, Praha.  ANDĚRA M, BENEŠ B. 2002: Atlas rozšíření savců v České republice - předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) - část 2. Myšovití (Muridae), myšivkovití (Zapodidae). Národní muzeum, Praha  ANDĚRA M., HORÁČEK I. 2005: Poznáváme naše savce. Sobotáles, Praha  BARUŠ V., OLIVA O. a kol., 1992a: Fauna ČSFR – Plazi, Reptilia. Academia, Praha.  BARUŠ V., OLIVA O. a kol., 1992b: Fauna ČSFR – Obojživelníci, Amphibia. Academia, Praha.  BOUCHNER M., 1990: Průvodce přírodou Stopy. Aventinum, Praha  CULEK M. a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha.  HLAVÁČ V., a ANDĚL P.. Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2001. 36 s.  HUDEC K. a kol., 1994: Fauna ČR a SR – Ptáci 1. Academia, Praha.  HUDEC K., Černý W. a kol., 1977: Fauna ČSSR – Ptáci 2. Academia, Praha.  HUDEC K. a kol., 1997a: Fauna ČSSR – Ptáci 3/I. Academia, Praha.  HUDEC K. a kol., 1997b: Fauna ČSSR – Ptáci 3/II. Academia, Praha.  CHOBOT K. & NĚMEC M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.  KLOUBEC B., HORA J., ŠŤASTNÝ K. (eds), 2015: Ptáci jižních Čech. Jihočeský kraj, České Budějovice, 640 stran.  MATĚJŮ J., VĚTROVCOVÁ J., 2015: Metodika na ochranu krajiny před fragmentací z hlediska druhů nelesních ekosystémů, AOPK

______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o. Tramvajová trať Kobylisy - Zdiby Strana 34 ______

 MAŠTĚRA J., ZAVADIL V. & DVOŘÁK J., 2016: Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky, Academia, Praha  MELICHAR V., VOHRALÍK V. 2019: Předběžné výsledky mapování rozšíření křečka polního (Cricetus cricetus) v Čechách (Rodentia: Cricetidae) v letech 2012–2015. Příroda, Praha, 39: 113-122  MORAVEC J. (ed.). 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum, Praha.  MORAVEC J. a kol. 2015: Fauna ČR Plazi, Academia, Praha  MORAVEC J., 2019: Obojživelníci a plazi České republiky, Academia, Praha  PRUNER L., MÍKA P, 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. – Klapalekiana 32 (Suppl.): 1– 175.  ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K., 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 – 1989. H&H, Jinočany.  VOHRALÍK V., MELICHAR V., 2016 Současné rozšíření křečka polního (Cricetus cricetus) v Čechách (Rodentia: Cricetidae). Lynx, n. s. (Praha), 47: 105–123  ZÁMEČNÍK V., 2013: Metodická příručka pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině, Metodika AOPK ČR.  ZWACH I.,1990: Naši obojživelníci a plazi. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.  ZAVADIL V., SÁDLO J., VOJAR J. (eds.), 2011: Biotopy našich obojživelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR

 Vlastní terénní průzkum 2018, 2019  FARKAČ J., 2010: SOKP 519 Suchdol – Březiněves, přestavba MÚK Zdiby a navazujících úseků Prosecké radiály, přírodovědný průzkum  FARKAČ J., 2019: D8 MÚK Zdiby a navazující úseky Prosecké radiály, biologický průzkum  TP 180 Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro živočichy: Evernia,s.r.o., MD 2006

Webové stránky  Mapový portál Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky http://mapy.nature.cz/  Webové stránky České společnosti ornitologické (http://birds.cz/avif/)  Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014 – 2017 (http:s//birds.cz/avif/atlas_sq_alloc.php)  Nálezová databáze Agentury ochrany přírody (AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. cit. 2019-07-11; [cit. 2019-07-11]  http://www.biomonitoring.cz/  http://www.biolib.cz/  Mapový portál Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky http://mapy.nature.cz/  Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 http://birds.cz/avif/atlas_sq_alloc.php  http://www.obojzivelnici.wbs.cz/Obojzivelnici-CR.html ______

Biologický průzkum EIA SERVIS s.r.o.