Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Balkanistika

Lucie Šobáňová

Srovnání reflexe tvorby bosenské hudební skupiny Dubioza kolektiv v českém a ex-jugoslávském tisku

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. 2014

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..

2

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Petru Stehlíkovi, Ph.D. za čas, který věnoval mně i mé práci. Rovněţ za dobré rady a nápady, které mi pomohly tuto práci realizovat. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu, kterou mi vyjadřovali.

3

Obsah

Úvod ...... 5 1. Bosensko-hercegovská hudební scéna a Dubioza Kolektiv ...... 7 1.1. Hudební scéna druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny v rámci bývalé Jugoslávie...... 7 1.2. Dubioza kolektiv ...... 12 2. Reflexe tvorby DK v bosensko-hercegovském tisku ...... 15 3. Reflexe tvorby DK v chorvatském tisku ...... 24 4. Reflexe tvorby DK v srbském tisku ...... 32 5. Reflexe tvorby DK v českém tisku ...... 38 6. Podíl samotné DK na utváření odlišného obrazu o vlastní tvorbě v domácím a zahraničním tisku ...... 45 Závěr ...... 48 Resumé ...... 51 Seznam použitých pramenů a literatury ...... 53

4

Úvod

Práce se věnuje porovnání reflexe tvorby bosensko-hercegovské kapely Dubioza Kolektiv v ex-jugoslávském (konkrétně chorvatském, srbském a bosensko- hercegovském) a ĉeském tisku. Prvotním impulsem k napsání práce s tímto tématem byl můj osobní zájem o hudební skupinu samotnou. Dubioza Kolektiv představuje viditelnou a velice energickou kapelu, která v souĉasné době představuje jednoho z nejpopulárnějších interpretů ze zemí bývalé Jugoslávie a rovněţ jednu z mála kapel, kterým se podařilo prosadit za hranicemi Balkánu. Vzhledem k tématům, ke kterým se prostřednictvím své tvorby vyjadřuje, patří k politicky angaţovaným hudební skupinám. V posledních několika letech skupina zaznamenává vrchol své kariéry, o ĉemţ svědĉí mnoţství a obsah ĉlánků, které o ní byly napsány nejen na území Bosny a Hercegoviny, odkud pochází, ale i v okolních ex-jugoslávských zemích. V ĉeském prostředí si Dubioza Kolektiv rovněţ vybudovala svou kariéru, především díky koncertům na velkých hudebních festivalech i v klubech. Můj osobní zájem vůĉi hudební skupině byl vyuţit a ohraniĉen jádrem práce, kterým je obraz této kapely v domácím a ĉeském tisku. Toto téma je svou podstatnou aktuální, protoţe díky tvorbě, kterou tisk reflektuje, naráţí na souĉasné politicko-spoleĉenské problémy ex-jugoslávského regionu, s důrazem na Bosnu a Hercegovinu, ale také díky své kariéře za hranicemi Balkánu, naráţí i na problémy, které jsou spoleĉné pro zbytek Evropy.

Hlavními prameny jsou různé publicistické ĉlánky (recenze, rozhovory, tiskové zprávy, reportáţe) z ĉeských, bosensko-hercegovských, chorvatských a srbských periodik a internetových portálů. Tyto prameny mi poskytují dostateĉné mnoţství informací k utvoření koneĉného obrazu v rámci jednotlivých zemí. Problém ĉiní pouze srbská ĉást, kdy malé mnoţství ĉlánků, zabývající se Dubiozou Kolektiv, poskytuje pouze omezený vhled do situace. Sekundární literatura mi pomáhá pochopit některé historicko-kulturní souvislosti nebo nahlédnout do historického hudebního podhoubí, které předcházelo souĉasné hudební scéně.

K nasbíranému materiálu přistupuji analyticky. Jednotlivé ĉlánky rozděluji dle témat, kterým se věnují, a zasazuji je do širších politických a kulturních souvislostí. Rovněţ je dělím podle toho, zda přímo souvisí s tvorbou hudební skupiny nebo tvoří druhou skupinu témat, která celkový obraz kapely doplňují. Výsledky pak komparuji

5 mezi sebou. Snaţím se identifikovat rozdíly mezi nimi a najít správné argumenty, které tyto rozdíly zapříĉiňují.

Práce je ĉleněna do šesti kapitol, kdy se na zaĉátku věnuji nastínění historického podhoubí hudební scény druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny a struĉné představení kapely samotné. Poté následuje jádro práce, kde představuji jednotlivé reflexe tvorby Dubiozy Kolektiv v bosensko-hercegovském, chorvatském, srbském a ĉeském tisku. Kdy v kaţdé z těchto samostatných kapitol komentuji, jaká periodika o kapele psala a která nikoliv a dělím témata, která se věnují tvorbě kapely, ale také ta, která reflektují skupinu jako celek. Předposlední kapitola se věnuje podílu samotné hudební skupiny na odlišném obraze v domácím a zahraniĉním tisku, kdy naráţím na některé zajímavé záměrné kroky, které kapela podnikla ke své větší popularitě a budoucnosti. V závěru své výsledky shrnuji a srovnávám obrazy z různých prostředí mezi sebou.

Cílem práce je nejen představit kapelu samotnou, ale poukázat na témata, kterými se hudební skupiny zabývá a jak jsou chápána v domácím a zahraniĉním prostředí. Rovněţ také poukázat na odlišnosti (porozumění textů, intenzita zájmu v tisku o tvorbu DK nebo důraz na jiná témata, která kapela rozebírá ve svých textech), které vznikají v různých prostředích, kam kapela a její práce přichází. Zároveň také sledovat, které aspekty skupiny zanechávají v publiku největší stopu a které jsou ĉasto vedlejší a zároveň upozornit na úskalí, která jejich práce jako politicky angaţované skupiny přináší. V neposlední řadě se také pokouším nahlédnout pod povrch tohoto seskupení a jeho konceptu.

6

1. Bosensko-hercegovská hudební scéna a Dubioza Kolektiv

1.1. Hudební scéna druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny v rámci bývalé Jugoslávie

V této ĉásti bych ráda představila jakési hudební podhoubí, které bylo v mnoha ohledech inspirací pro následující generace muzikantů. K tomuto období se vztahují pojmy jako Sarajevská škola pop-rocku, novi primitivizam a zároveň také interpreti, kteří byli v tomto období silnými představiteli pop-rockové scény druhé poloviny minulého století na území bývalé Jugoslávie. Díky Sarajevské škole pop-rocku, která byla unikátní v rámci prostoru Bosny a Hercegoviny (dále uţ jen BaH), a také díky jednotlivým interpretům, kteří charakterizovali danou generaci, vidím toto období jako podstatný odrazový můstek pro nadcházející léta.

Jak bylo jiţ zmíněno, důleţitým předělem byla Sarajevská škola pop-rocku. Na úvod je třeba zmínit, ţe se nejednalo o školu v pravém slova smyslu, tedy instituci, která má jistou organizaci, ĉlenění, systém hodnocení a podobně. Pojem „škola“ se uchytil aţ v pozdějším ĉase a měla oznaĉovat významné období několika generací hudebníků, kteří velkou měrou přispěli do vývoje hudby na území BaH. Ţelimir Altarac Ĉiĉak 1 toto období komentuje slovy: „Sarajevská pop-rock scéna trvala přes 30 let a vychovala tři generace muzikantů, kteří v 80. letech tvořili samotný vrchol jugoslávské pop-rockové scény.“ 2 Zaĉátek této éry můţeme vymezit koncem 50. let a zaĉátkem 60. let, kdy bylo Sarajevo znaĉně vzdáleno od hlavních uměleckých proudů. Dokonce i Bělehrad, Lublaň nebo Záhřeb přijímaly, aĉkoliv se znaĉným zpoţděním, nové kulturní prvky, které doba přinášela. V tomto ohledu bylo Sarajevo v ústraní. Tato situace se ale změnila nástupem jedné generace muzikantů, která koneĉně přináší potřebné změny a novinky do hudební sféry. Do této generace řadíme hudební seskupení jako Eho 61, Plavi dijamanti, Pauci a Indexi. Z těchto kapel, které představují první „průkopnickou“ generaci, byla nejvýznamnější poslední jmenovaná – Indexi. Ex YU ROCK

1 Ţelimir Altarac Ĉiĉak byl v 60. letech minulého století aktivní osobou kulturního dění v Sarajevu, organizátor koncertů, jako DJ diskoték vynikal i nad jinými hudebníky ze západní Evropy. Působil také v prvním sarajevském underground klubu Barutana. Mimo jiné spolupracoval s kapelou Indexi, pro kterou napsal několik textů. V pozdějších letech působil ve Federální novinářské agentuře a jako novinář a hlavní redaktor ĉasopisu „BiH kult“. 2 ALTARAC-ĈIĈAK, Ţelimir: Sarajevska pop-rock scena 1960 – 1990. www.cicak.org, http://www.cicak.org/sa_pop_rock.html 7.3.2014 7

Enciklopedija představuje skupinu Indexi jako synonymum pro Sarajevskou školu pop- rocku. Jejich poĉáteĉní tvorba je spojena s přepracováním jiţ vzniklých písní zahraniĉních autorů – například Beatles (v tomto oboru obzvláště vynikali a stali se vzorem pro další domácí kapely), zároveň ale pracovali na svých vlastních. Snaţili se v rámci svých moţností experimentovat s hudbou takovým způsobem, ţe vkládali do svých písní prvky folku nebo pouţili epickou báseň jako text písně a k jejímu zhudebnění pouţili staré hudební nástroje.3 Nedílnou souĉástí jejich kariéry byla i úĉast na festivalech. Úĉastnili se nejen festivalů na území bývalé Jugoslávie, ale také několikrát uskuteĉnili turné v Sovětském svazu. Aĉkoliv se vystřídala spousta jmen během mnohaleté existence této kapely, tři jména zůstala neměnná – Slobodan Bodo Kovaĉević, Fadil Redić a Davorin Popović. Toto jádro bylo ochrannou známkou kapely, zabezpeĉující jistou kvalitu a image. Indexi představují svou tvorbou odrazový můstek, změnu, první zkušenosti se širší pop-rockovou scénou. Skuteĉnost, ţe jejich dílo bylo důleţitou souĉástí vývoje pop-rocku, svědĉí i to, ţe dodnes jsou jejich skladby předělávány souĉasnými autory.4

Všeobecně vzato se 60. léta nesla ve znamení procesu vzniku mnoha kapel a následného zániku. Ĉlenové jedné kapely odešli a zaloţili druhou. Zároveň v roce 1966 vznikl první festival populární hudby Vaš šlager sezone (Hit vaší sezóny). Velmi rychle se tato událost stala tradiĉní přehlídkou popové hudby. Ĉím dál více se sledovala zahraniĉní hudební scéna, kdy bylo důleţitým (a moţná jediným) zdrojem Radio Luxembourg. 5 Klade se větší důraz na vlastní tvorbu, která se upřednostňuje od převzaté. Díky těmto událostem a díky jednotlivým představitelům hudebních skupin Sarajevo vzbuzuje zájem a obrací na sebe větší pozornost, neţ tomu bylo dříve. Přirozeným vývojem se rocková hudba dostává do všech ĉástí kultury. Do filmu, malířství, literatury, ale také do myšlení lidí. Co se týĉe hudby samotné, opět dochází k experimentům v podobě míchání rocku a folku, kdy tímto způsobem vzniká jiná inovativní moţnost, jak vyjádřit hudbou vše potřebné. 6 Pokud by bylo třeba vybrat jednu kapelu vyĉnívající nad ostatní, výběr by padl na kapelu Bijelo dugme. Konkrétně

3 JANJATOVIĆ, Petar: Ex YU Enciklopedija 1960-2006. Beograd 2007, s. 105 4 Tamtéţ, s. 107 5 Radio Luxembourg vzniklo ve 20. letech minulého století a především v 50. a 60. letech se stalo velice oblíbeným nejen na území bývalé Jugoslávie, ale také v tehdejším Ĉeskoslovensku. Bylo jedním z mála zdrojů moderní populární hudby. 6 http://www.cicak.org/sa_pop_rock.html 1. 4. 2014 8 v jejich případě se inovace týkala ţáru. Šlo o kombinaci rocku a sevdalinek,7 která bývá oznaĉována jako pastirski rok (pastýřský rock). S jejich existencí jsou také spjaté velké hudební úspěchy, ĉetné diskuze na politických fórech, ale i problémy se zákonem. Přes všechny tyto okolnosti je Bijelo dugme spojováno nejen se známým jménem Gorana Bregoviće,8 ale také symbolizuje další výbornou a úspěšnou kapelu pocházející z prostředí Sarajevské školy pop-rocku. Proto je mohu oznaĉit jako vhodné představitele druhé generace této školy.

Jak bylo na zaĉátku této kapitoly naznaĉeno, dalším mezníkem ve vývoji pop- rockové scény bylo kulturní hnutí, které bývá oznaĉováno jako Novi primitivizam. Ĉasově se můţe vymezit koncem 70. let a poĉátkem 80. let, kdy nastupuje další generace, která se spojuje s ĉinností tohoto kulturního hnutí. Název byl vybrán, aby podpořil ironii a satiru, jimiţ se mladí muzikanti seskupení v tomto období vyznaĉovali. Jinde se uvádí, ţe název vznikl jako posměšná reakce na dvě tehdejší hnutí – New Romanticism (novoromantismus) a Neue Slowenische Kunst (Nové slovinské umění). Druhá ĉást názvu primitivizam vznikla jako poukázání na stereotypy, které se objevovaly především ve vtipech o Slovincích a Bosňanech, kteří jsou charakterizováni jako hloupí, prostí, upřímní a odměření.9

Změnou, kterou tato generace přináší, bylo, ţe hudba (především ta rocková) přestává být jediným vyjadřovacím způsobem. Kromě vydávání alb, hraní na koncertech se zde objevil i jiný inovativní způsob, jak vyjádřit své názory. Tím se stal pořad Top liste nadrealista. Ex YU Enciklopedija komentuje patnáctiminutový pořad následovně: „Jejich příspěvky vtipným způsobem komentovali sociálně-politický stav tehdejší Jugoslávie a velmi rychle získali ohromnou popularitu.“.10 Lidé úĉinkující v tomto pořadu se pak za nedlouho stali zakládajícími ĉleny hudební skupiny Zabranjeno pušenje. Díky pořadu a s velkým přispěním toho, v jaké politické situaci se

7 Sevdalinka (pouţívá se také termín sevdah) je hudební útvar typický pro BaH. Hudba sevdalinek je charakterizována pomalým tempem, smutnou melodií a ĉastou improvizací. Po tematické stránce se věnuje lásce (především té nešťastné), ale také opěvuje krásy přírody. Sevdalinky zpívají především muţi za doprovodu hry na saz. 8 Goran Bregović je souĉasný skladatel, který se proslavil po světě především svou filmovou hudbou (velmi plodná byla jeho spolupráce s Emirem Kusturicou). Zaloţil i svou cikánskou kapelu, která nese název Wedding and Funeral Band a se kterou cestuje po celém světě. Zároveň úĉinkuje na festivalech, je ĉlenem odborných porot a spolupracuje se slavnými evropskými hvězdami. 9 New Primitivism. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/New_Primitivism 27. 3. 2014 10 JANJATOVIĆ, Petar: Ex, s. 244. 9 bývalá Jugoslávie nacházela,11 dostalo celé hnutí politický nádech. Představitelé kulturního hnutí Novi primitivizam byli zároveň z velké ĉásti i ĉlenové kapel, jako například jiţ zmíněné Zabranjeno pušenje, Elvis J. Kurtović & His Meteors nebo Plavi orkestar. Opět zde funguje urĉitý cyklus, kdy ĉlen jedné kapely odchází a zakládá další. Díky tomu vzniklo mnoţství dalších hudebních skupin, které mohu taktéţ spojit s kulturním hnutím Novi primitivizam – Merlin, Crvena Jabuka, Valentino, Tifa bend, Hari Mata Hari a Gino banana.

Pořad Top lista nadrealista nebyl pouhou chvilkovou atrakcí. Ve své ĉinnosti pokraĉoval i na zaĉátku 90. let, kdy dochází k definitivnímu rozpadu federace na jednotlivé republiky. Tento sloţitý proces sebou nesl řadu problémů a otázek.12 Jak je známo, celá tato nelehká situace vyvrcholila obĉanskou válkou. Tato skuteĉnost je ještě radikálněji představována v další sérii pořadu. Celá vyhrocená politická situace, vidina obĉanské války a nároĉné období rozpadu Jugoslávie mělo negativní vliv jak na spoleĉnost, tak i na skupinu, která pořad vytvářela.13 Elvis J. Kurtović, Sejo Sexon, Boris Šiber, Zonit ᴆozić a SrĊan Velimirović, kteří zůstali v Sarajevu, se rozhodli pokraĉovat dál v historii Top liste nadrealista, avšak ve váleĉných podmínkách.14 Toto uskupení se snaţilo díky svým písním inspirovaným tehdejší situací v zemi, rozveselit své posluchaĉe. Hráli a komentovali dění z nejrůznějších improvizovaných prostorů. Tato váleĉná doba jako by z oka vypadla té v osmdesátých letech, kdy hnutí Novi primitivizam byl ještě v plenkách. Opět se muzikanti setkávají se staršími kolegy a spolupracují na různých projektech. Osoby spolupracující nejblíţe ĉlenům zbylého seskupení Zabranjeno pušenje posléze vytvořili plnohodnotnou kapelu a pokraĉovali dále v jejich stopách.

V devadesátých letech se zároveň formuje skupina muzikantů, jejíţ důvody zaloţení byly mimo jiné i politické a která je jiţ v úzké souvislosti s kapelou Dubioza

11 Jugoslávie se na přelomu 70. a 80. let musí vypořádat se smrtí J.B.Tita, stojí před samotným rozpadem federace, který lze jen těţko odvrátit. Ĉím dál více se prohlubují rozdíly mezi severní (vyspělejší) ĉástí a jiţní (zaostalejší). Dále pak Jugoslávie stojí před hospodářskými a finanĉními problémy, které ji vedou aţ do krize. 12 Národnostní otázka na území Jugoslávie, vytvoření hranic mezi jednotlivými ex-jugoslávskými státy, snaha mezinárodního spoleĉenství udrţet Jugoslávii pohromadě 13 Zabranjeno pušenje se kvůli rozdílným pohledům na budoucnost kapely i na politiku samotnou rozdělilo. Někteří z nich odcházejí a zakládají vlastní kapely, jiní plánují vlastní projekty. V Bělehradě vzniká z jedné zbylé ĉásti kapela s názvem Nele Karajlić&Zabranjeno pušenje a v Sarajevu zůstává Elvis J. Kurtović, Sejo Sexon, Boris Šiber, Zonit ᴆozić a SrĊanVelimirović. 14 Kako je i kad nastalo Pušenje. Dostupné z http://www.zabranjeno-pusenje.com/home/biografije/kako- je-i-kad-nastalo-zabranjeno-pusenje/#more-83 14.3.2014 10 kolektiv. Právě uskupení Gluho Doba Against Def Age byla hudební skupinou, kde zaĉínali ĉtyři zakládající ĉlenové Dubiozy-Alan Hajduk, Adisa Zvekić, Almir Hasanbegović a Adis Zvekić.15 Gluho doba, jak se zkráceně této kapele říká, byla zaloţena v roce 1993 v Zenici. Byla to pouliĉní rapová improvizaĉní skupina. Ţánrově, aĉ velice těţce, se dají vymezit styly ska, reggae, ethno a rap. Snaţili se bojovat svým osobitým hudebním způsobem proti důsledkům váleĉné atmosféry v BaH. Po válce skupina nadále pokraĉovala ve své ĉinnosti. Úĉinkovala na koncertech po celé BaH a dokonce zúĉastnila festivalu ve Francii a Švýcarsku.16 Almir Hasanbegović komentuje vznik skupiny následovně: „Gluho doba vzniklo seskupením lidí, kteří měli potřebu skrz hudbu vyprávět nějaký pozitivní příběh místo toho, který tvořil tehdejší válečnou realitu.“,17 zároveň dodává, ţe na zaĉátku to všechno byla jen improvizace, freestyle a aţ po ĉase zaĉali psát texty v bosenském a anglickém jazyce.18 Právě zde můţeme nalézt poĉátky rapového umění Almira Hasanbegoviće a Adise Zvekiće, pro které jsou nyní cenění.

15 První dva jmenovaní jiţ nejsou ĉleny kapely. Adisa Zvekić od roku 2008 a Alan Hajduk od roku 2005. 16 Hasanbegović Almir. Dostupné z http://www.gramofon.ba/artists.php?artist_id=27&lang=en 16. 3. 2014; Gluho Doba Against Def Age. Dostupné z http://www.ddh.nl/org/poo/uk/culture/gluho.htm 16. 3. 2014 17MEHIĆ, Elmedin: Kako su pokretači Dubioza kolektiva beatboxom tjerali ratna sivila. www.klix.ba, 15. září 2013, Kako su pokretači Dubioza Kolektiva beatboxom tjerali ratno sivilo. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/kako-su-pokretaci-dubioza-kolektiva-beatboxom-tjerali-ratno- sivilo/13091500 1 3. 3. 2014 18 Tamtéţ. 11

1.2. Dubioza kolektiv Na úvod představení hudební skupiny nejdříve význam jejího jména. V jednom z rozhovorů ĉlen Dubiozy kolektiv (dále jen DK) Vedran Mujagić vysvětluje název takto: „Název Dubioza zjevně souvisí s hudebním termínem dub 19(…) ale v bosenštině jako i v jiných jazycích znamená podezřelý, pochybný.“ .20 Kapela vznikla v roce 2003 z bývalých ĉlenů kapely Gluho Doba Against The Def Age ze Zenice a Ornamenti ze Sarajeva. Z první zmíněné pocházejí Adis Zvekić a Almir Hasanbegović a z druhé Brano Jakubović a Vedran Mujagić. Kromě těchto ĉtyř ĉlenů, kteří v kapele působí dodnes, kapelu tvoří ještě Mario Sevarac, Armin Bušatlić a Senad Šuta. Z poĉátku (aţ do roku 2008) byla ĉlenkou Dubiozy i sestra Adise - Adisa Zvekić, která byla publikem ceněna za svůj hlas, kterým přispívala k lepšímu koneĉnému výsledku jejich snaţení. Dalšími bývalými ĉleny, kteří prošli tímto seskupením, jsou Alan Hajduk (2004–2005), Emir Alic (2004–2007) a Orhan Maslo (2006–2011).

Co se týĉe ţánrového vymezení, nejĉastěji bývá, velice těţce, vymezeno styly dub, reggae, rap, hip-hop, rock a nesmí chybět ani prvky tradiĉní, které bývají oznaĉovány jako balkánský folklór ĉi prvky ethno hudby. Jedná se tedy o velkou směs ţánrů, která je pro někoho oţivující a příjemná, pro další nadbyteĉná a rušivá. Brano Jakubović komentuje tuto ţánrovou směs následovně: „Styl hudby je pro nás vlastně sekundární věc. Nejdůleţitější pro nás je, ţe poselství, které naše píseň má, bude komunikovat s publikem a teprve potom přemýšlíme o hudebním stylu, který přednese tuto zprávu.“. 21 Jako jiné kapely má i Dubioza své vzory, které ji inspirují v mnoha ohledech. Mezi ně můţeme zahrnout The Clash, Rage Against the Machine, Asian Dub Foundation, Manu Chao, ale také Zabranjeno pušenje.22

Během svého přibliţně jedenáctiletého působení vydali sedm alb. Jmenovitě jde o alba Dubioza kolektiv (2004), Open Wide (2004), Dubnamite (2006), Firma ilegal

19 Dub je hudební ţánr, který vznikl na Jamajce na zaĉátku 70. let a je podobný stylu reggae. Z poĉátku se zdá, ţe jde o pomalou a temnou hudbu. Klade se důraz na basovou linku a bubny. Tento styl bývá ĉasto souĉástí mixáţních pultů. 20 DOBRŮŢKA, Petr: Dubioza kolektiv o válečných inspiracích ze Sarajeva. Rock & pop 4, 2007, s. 76 21 MATOŠEVIĆ, Dragutin: Brano Jakubović – Dubioza kolektiv. www.barikada.com, 4. května 2008, http://www.barikada.com/interviews/2008-04-25_brano_jakubovic.php 8. 3. 2014 22 DRAGAŠ, Aleksandar: Dubioza kolektiv „Volimo biti lijeva verzija Thompsona“. Jutarnji list, 15. října 2013, http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv--volimo-biti-lijeva-verzija-thompsona/1132818/ 24. 3. 2014

12

(2008), 5 do 12 (2010), Wild Wild East (2011) a poslední Apsurdistan (2013). První tři alba a album Wild Wild East jsou vydaná v anglickém jazyce, zbylá v jazyce bosenském. O problematice výběru jazyka a o výběru témat, k nimţ se v daném jazyce DK vyjadřuje, se budu věnovat později v samostatné kapitole.

Jako málokterá kapela z území bývalé Jugoslávie, DK překroĉila hranice své země, celého regionu a koncertuje po celé Evropě. Důkazem toho jsou jejich úĉasti na ĉetných festivalech. Konkrétně se jedná o Sziget Festival v Maďarsku, Exit Festival v Srbsku, Eurosonic Festival v Nizozemsku, Colors of Ostrava v Ĉeské republice, Fete de l´Humanite ve Francii, Taksirat Festival v Makedonii, Fusion Festival v Německu a o mnohé další. 23 V poslední době realizují své plány i mimo hranice Evropy. Zaĉali koncertovat nejen v Rusku, ale také v Jiţní Americe.

Koncept kapely, dle jejich oficiálních webových stránek, je vytvořen urgentní potřebou vyslovit problematické otázky bosenské spoleĉnosti.24 Zároveň poukázat na to, ţe ţivot na Balkáně není uţ jen ve znamení stereotypů, které se dostávají na širokou veřejnost díky médiím. Dalšími tématy jsou tolerance, mír, porozumění, kritika bezpráví a další. V textu je také zdůrazňováno, ţe mají vše podloţeno vlastní přímou zkušeností. 25 Tato skuteĉnost se jim, dle mého názoru, vyplácí. V ĉeském tisku jsou několikrát charakterizováni jako „skuteční bojovníci za nezávislost a svobodu“ 26 nebo „respektovaný bojovník za demokracii a spravedlnost“ 27 a podobně. Otázkou je, zda to tak vnímají lidé i na jejich domácí půdě.

Témata, která se dají vyĉíst z toho, ĉemu se věnují ĉlánky jednotlivého tisku, komentují nejen politické dění, ale také představují své smýšlení o Evropské unii (jaký vidí smysl vstupu BaH do EU), ekonomické situaci v zemi, nezaměstnanost, vyjadřují svůj názor na legalizaci marihuany, komentují proces voleb v zemi, korupci a změny, která by měly přispět k lepší budoucnosti BaH. V mnoha případech nejde jen o posměšné naráţky na politiky a jejich práci, ale také o vyslovení závaţných problémů,

23 http://dubioza.org/about-us-2/ 26. 3. 2014 24 Tamtéţ. 25 Tamtéţ. 26 Trutnov rozdává lístky zdarma. Dostupné z http://www.musicfoto.net/trutnov-rozdava-listky-zdarma/ 22. 2. 2014 27 Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/Fanousky-Rock-for-People-na-jare-hned-ctyrikrat- zahreje-bosenska-rytmicka-uderka-Dubioza-Kolektiv/ 22. 2. 2014 13 které jejich zemi tíţí. Tímto způsobem se snaţí motivovat i další lidi okolo sebe, aby nestáli tiše v rohu, ale aby vyšli do ulic a dali najevo, co si opravdu myslí.

Kapela také spolupracovala s politickou iniciativou Dosta, která vznikla v roce 2006. Cílem tohoto hnutí je přimět obyvatele BaH, aby se aktivně angaţovali na řešení akutních problémů v jejich zemi a aby tak vytvořili jednotnou opozici. Tato iniciativa nezastupuje ţádnou politickou stranu ani jakoukoliv jinou instituci.28 Kapela nazpívala píseň Dosta, aby tak upozornila širokou veřejnost na ĉinnost tohoto hnutí. „Píseň ,Dosta„ se od té doby stala charakteristickou hudbou občanské iniciativy, která působí proti politické oligarchii na tomto území.“. 29

28 Pokret Dosta. Dostupné z http://www.balkanforum.info/f9/pokret-dosta-53350/ 8. 4. 2014 29 Dubioza kolektiv. Dostupné z http://dopmagazin.com/muz/portret/dubioza- kolektiv?searched=dubioza+kolektiv&advserach=allwords&highlight=ajaxSearch_highlight+ajaxSearch_ highlight1+ajaxSearch_highlight2 29. 1. 2014 14

2. Reflexe tvorby DK v bosensko-hercegovském tisku Hlavním zdrojem informací v rámci bosensko-hercegovského prostoru mi byly deníky OsloboĎenje, Nezavisne novine, Dnevni list, Dnevni avaz a Glas Srpske, týdeníky Slobodna Bosna a Dan, měsíĉník Glas Trebinja, ale také internetové portály 6yka.com, Ţurnal, klix.ba a pressrs.ba. Z toho deníky Nezavisne novine, Glas Srpske, měsíĉník Glas Trebinja a internetové portály 6yka.com a pressrs.ba reprezentují tisk Republiky srbské. Z těchto periodik a portálu se tématice tvorby DK a obecně kapele samotné věnoval pouze deník Nezavisne novine, Glas Srpske a 6yka.com a to pouze ve velmi malém mnoţství. Pouze poslední jmenovaný internetový portál byl ve své nabídce štědřejší. Celková suma všech publicistických ĉlánků nebyla vţdy rovnoměrná. Větším zdrojem ĉlánků mi byl především internetový portál klix.ba a 6yka.com. Ostatní periodika reflektovala taktéţ, avšak v menším poĉtu. Přesto toto mnoţství dokázalo vytvořit hodnotný obraz hudební skupiny na tomto území. Dominantní obraz kapely lze popsat jako hlas lidu, který vyjadřuje nespokojenost se souĉasnou situací země a pravděpodobně jako jeden z mála dokáţe vyřknout problémy, které zemi suţují, aniţ by pomyslel na důsledky. Z mnoţství rozhovorů, recenzí a jiných publicistických ĉlánků je patrné, ţe cíl kapely je, probudit v lidech jakýsi pocit zodpovědnosti za budoucnost jejich země a zároveň odstranit strach ze změn, které jsou dle jejich slov nezbytné. Samozřejmě vedle těchto seriozních témat, je nezbytnou souĉástí jejich vystupování na veřejnosti. Nejen plánované koncerty, ale i spontánní vystoupení na ulicích ĉi jejich zúĉastnění na demonstracích ĉi stávkách. Co se týĉe reflexe tvorby v tisku, který reprezentuje Republiku srbskou, je omezena pouze na krátké komentáře a vysvětlení k jednotlivým písním posledního vydaného alba.30 Jediný celistvý obraz zprostředkovávají Nezavisne novine, které se dotýkají všech dominantní témat.31

30 Dubiozin hit „Kaţu“ pregledan milion puta. Dostupné z http://www.glassrpske.com/zabava/scena/Dubiozin-hit-Kazu-pregledan-milion-puta/lat/120052.html 2. 3. 2014 31 VRŢINA, Nevena: Brano Jakubović (Dubioza kolektiv): Ljudi čekaju novog Tita da riješi stvari. Nezavisne novine, 29. září 2011, http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Brano-Jakubovic- Dubioza-kolektiv-Ljudi-cekaju-novog-Tita-da-rijesi-stvari-107813.html 3. 3. 2014; ŠUŠNJAR, Adis: Vedran Mujagić: Transformacija BiH u normalnu zemlju je bolan process. Nezavisne novine, 3. února 2010, http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Vedran-Mujagic-Transformacija-BiH-u- normalnu-zemlju-je-bolan-proces-52673.html 3. 3. 2014; BABIĆ, Jelena: Drţava se još pravi blesava, Nezavisne novine. 18. dubna 2008, http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Drzava-se-jos- pravi-blesava-22432.html, 3. 3. 2014 15

Dominantními tématy, která tento obraz utvářejí, jsou jak ta, která vycházejí přímo z jejich tvorby (recenze a komentáře alb, poselství jednotlivých písní) nebo na ni odkazují, ale také ta paralelní, která kapelu doprovází (dvojjazyĉnost, incidenty, koncerty, otázka popularity doma a v zahraniĉí), která jsou neméně důleţitá k dotvoření koneĉného obrazu. Pokud se zaměřím na první skupinu témat, tedy těch, která přímo odkazují na jejich tvorbu, jsou reflektována především ta politická – aktuální politická situace v BaH, kritika politiků, nezodpovědnost vysokých státních ĉinitelů, ekonomické problémy a otázka Evropské unie (dále uţ jen EU), kde se řeší důsledky případného vstupu BaH do této organizace a jak je EU prezentována v zemi. Všechna tato tíţivá témata obsahuje i poslední album, které DK vydala a které je v tisku prezentováno zatím nejĉastěji ze všech. Mimo ně se v tisku v menším mnoţství objevují i postoje kapely vůĉi legalizaci marihuany. Poslední album Apsurdistan (Absurdistán) zaujímá důleţité místo v reflexi hudební skupiny. Jak je jiţ z názvu patrno, jde o jakýsi odkaz na stát, kde se děje mnoţství věcí, které lidská logika není schopna pochopit. Sama Dubioza kolektiv název alba objasňuje následovně: „Situace, ve které ţijeme, je absurdní a toto je oprávněný název, který klade dostatečně široký rámec pro deset písní, které se nachází na albu. Cílem bylo nějakým vtipným a sarkastickým způsobem ukázat, jaký je průměrný ţivot jednoho Absurdistánce.“.32 Příměr, který byl pouţit pro vhodné objasnění spoleĉnosti Absurdistánu, je spojován se skeĉi britské komediální skupiny Monty Python, kde neexistoval ţádný zdravý rozum ani logika.33 Kde mohu hledat úspěch tohoto alba? Pochopitelně v tématech, kterým se kapela věnuje a způsobem, jakým je vyjadřuje. Valná většina těchto témat má nádech ironie, sarkasmu a posměchu. Zdůrazňována jsou témata sloţitého a stále nedokonĉeného přechodu země k demokracii, upozorňují na ekonomický stav, naráţejí na neschopnost politiků brát věci zodpovědně nebo zlehĉují schůzky prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Setkání tří prezidentů se věnuje především píseň Brijuni (Brioni): „U švédského stolu je Josipović a Nikolić/ posléze se přidává i Bakir Izetbeković/ z dnešní schůzky je bolí od nohou/ ,Proč

32 MEHIĆ, Elmedin: Dubioza kolektiv u Zenici: Uspjeh „Apsurdistana“ pokazuje da je glupost najpopularnija. klix.ba, 30. Dubna 2014, http://www.klix.ba/magazin/muzika/dubioza-kolektiv-u-zenici- uspjeh-apsurdistana-pokazuje-da-je-glupost-najpopularnija/130430149 3. 3. 2014 33 Promocija albuma „Apsurdistan“ Dubioza Kolektiva 15. aprila. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/promocija-albuma-apsurdistan-dubioza-kolektiva-15- aprila/130409091 3. 3. 2014 16

švédskému stolu chybí švédské ţidle?‟ (…) Všechny tři delegace stojí na balkóně/ v dobré atmosféře a ve vzdušném letním střihu/ moţná kvůli rakiji nebo kvůli dobrému heroinu/ se jim všem stalo, ţe slyší soudruha Tita…”. Dále v písni komentují, ţe se tyto schůzky obvykle zvrhnou k popíjení rakije a nostalgickému vzpomínání na Jugoslávii. Nechybí ani výtka vůĉi ĉím dál většímu konzumnímu způsobu ţivota, který představují ve své písni Kupi (Kupuj): „Levně jsme koupení, demokraticky vychytralí/ nyní jsme na výprodeji, trošku hypnotizovaní/ zabav mě zabav, ať se mi mozek uvolní/ protoţe nakupování se stalo národním dopingem.“. Toto je výĉet pouze těch nejzajímavějších témat ze strany posluchaĉů. Větší pozitivní ohlas, který toto album zaznamenalo, se dá také vysvětlit tím, ţe se DK pravděpodobně nachází na vrcholu své kariéry. Otázkou je, zda několikrát opakovaná témata (kritika vlády, recese, nedostatek financí, oligarchie, leţ, nespokojenost a podobně) v jejich albech budou posluchaĉi schopni vstřebávat se stejným entuziasmem po celou dobu jejich kariéry. Riziko, které mě v této souvislosti napadá, vidím především v tématice textů, kdy posluchaĉ můţe upadnout do nepříjemného stereotypu. Moţná aţ změny, které si touţebně DK přeje, promění obsah textů a z DK se stane rocková kapela zpívající balady o lásce a ţivotě. Tisk se věnuje i jinému albu, avšak v daleko menší míře. Konkrétně jde o album 5 do 12 (Za pět minut dvanáct), které vyšlo v roce 2010. Písně jsou nazpívané taktéţ v bosenském jazyce a mají rovněţ podobné poselství jako Apsurdistan. Především otevřít lidem oĉi a vybídnout je k nějaké akci ve snaze, aby se pouze nespokojili se souĉasným stavem země. Velice ostře tak ĉiní v písni Njihovi i naši (Jejich a naši): „Jsou tři vrstvy společnosti/ to víme ze zkušeností/ politici, kněţí/ všichni ostatní jsou otroci/ zkorumpovaní snobové/ bohatí jako páni/ stát je v bankrotu, protoţe ho prodali…buď svůj, buď bojovník/ protoţe je to tvůj pot/ oni jen sčítají peníze.“. Jejich poslední album Apsurdistan a stejně tak i album 5 do 12 především vypráví příběh o nesmyslných situacích, kdy jsou lidé zvyklí, smiřovat se s nejhoršími scénáři. Jediným výchozím bodem z této situace je, dle slov kapely, revoluce, kterou ale není moţno uskuteĉnit během noci.34 Proto se snaţí upozornit lidi prostřednictvím svých textů, aby se pouze pasivně nespokojovali, ale aktivně konali. Obě poslední alba nazpívaná v bosenštině jsou tiskem vyzdvihována a chválena. Dalším odkazem na jejich tvorbu je i téma Evropy, politické situace v Evropě a EU samotná. Toto téma odkazuje na předposlední album DK, které nese název Wild

34 Dubioza kolektiv. Dostupné z http://www.bhmagazin.com/showbiz-index/item/15693-dubioza- kolektiv-bosanci-su-pili%C4%87i-od-kojih-treba-napraviti-pa%C5%A1tetu.html 3. 2. 2014 17

Wild East (Divoký východ), kde se věnovali právě této sféře, která je dle jejich názoru aktuální. Píseň Eurosong, na kterou se vztahuje pozornost, hovoří o známé mezinárodní soutěţi nesoucí stejný název, které se úĉastní celá Evropa.35 Upozorňuje na skuteĉnost, ţe jako souĉást Evropy se malé země, jakou je i BaH, cítí právě během několika minut, kdy se hlasuje pro nejlepší píseň Evropy - Eurosong. V písni jasně vyjádřeno takto: „Nechci být nudný/ prosím nechápejte mě špatně/ je mi zle z toho být Evropan jen na Eurosongu.“. Moţnou úĉast na této soutěţi svým osobitým způsobem komentuje ĉlen skupiny Brano Jakubović: „Dostali jsme pozvání, abychom se zúčastnili této soutěţe a chtěli jsme předvést politicko-nudistické představení, ale to neprošlo kvůli pravidlům soutěţe, která říkají, ţe vystoupení nesmí obsahovat ţádné politické konotace, a tak pro nás jiţ nebyla nijak zajímavá.“.36 Serióznější téma vztahující se k Evropě je otázka emigrantů, kteří hledají v západních ĉástech Evropy, ale i v USA lepší ţivotní podmínky. Jako ústřední píseň k této problematice by se dala oznaĉit píseň U.S.A., která promlouvá k lidem takto: „Chci z Balkánu odletět jako raketa/ chci začít znovu, otočit na novou stránku/ zapomenout na strašný příběh, opustit dobu kamennou (…) teď jsme natlačení v ghettu jako ovce ve stádu/ všechny sliby, které jsem slyšel, se staly prázdnými slovy…“. Jedná se o příběh emigrantů, kteří vidí v západních zemích lepší podmínky pro ţivot, avšak realita je někde jinde. Kapela poukazuje na změnu, která nastala v přístupu k této problematice. Vedran Mujagić se k tomuto tématu vyjadřuje tak, ţe emigranti zaĉínají představovat nebezpeĉí pro obyvatele jednotlivých zemí v tom smyslu, ţe zabírají pracovní místa, která by jinak připadla místním obyvatelům. Zároveň popisuje dvojí metr, kterým se nahlíţí na tento problém a uvádí na příkladu - výborný turecký fotbalista je vítán v německé reprezentaci, avšak prodavaĉ kebabu na ulici se musí vrátit zpět do Turecka.37 Dále dodává: „ Jednoduše jsme museli reagovat na tento celý příběh, protoţe se mi zdá, ţe Brusel a většina vlád v Evropě, kdyţ pochopili, ţe nemají správnou

35 Soutěţe se úĉastní i některé přilehlé státy Evropy – Kypr, Turecko, Gruzie, Ázerbajdţán, které kulturně inklinují k Evropě. Celkově se soutěţe od roku 1956 zúĉastnilo 51 států. 36 BAJRAMOVIĆ, Dino: Třeba li nam, uoře, Eurosong. Slobodna Bosna, 20. prosince 2012, http://www.slobodna-bosna.ba/vijest/3902/treba_li_nam_uopce_eurosong.html 6. 2. 2014 37 Brano Jakubović (Dubioza Kolektiv): Ljudi čekuju novog Tita da riješi stvari. Dostupné z http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Brano-Jakubovic-Dubioza-kolektiv-Ljudi-cekaju- novog-Tita-da-rijesi-stvari-107813.html 3. 2. 2014 18 odpověď na ekonomickou krizi a podobné věci, našli velice jednoduché řešení – obviní někoho jiného nebo obrátí pozornost na nějaký vymyšlený problém…“.38 Povaţuji za důleţité zmínit ještě jeden tematický okruh, který bývá ĉasto v ĉláncích zmiňován a je v rámci regionu jedineĉný. Neodkazuje přímo na jejich tvorbu, ale uţ samotnými písněmi vzkazují lidem jisté poselství. Tím je myšleno, aby lidé přestali být pasivní, aby přestali o politice hovořit pouze mezi sebou v hospodě a šeptem, aby neĉekali na nějakého spasitele, který je všechny zachrání a vysvobodí z problémů. Tento problém komentují slovy: „Toto je vlastně největší problém našeho národa, ţe vţdycky čekáme nějakého mesiáše, nějakého hrdinu, nového dalšího Tita, který nás dovede k lepším zítřkům. Pokaţdé nás to trkne do hlavy. Je to jedna z lekcí, které se musíme naučit.“.39 Tímto způsobem a také díky své hudbě se snaţí oslovit i mladé lidi, aby svou pasivitou nepřispívali k udrţení statusu quo a nechovali se podobně jako starší generace: „Nové období noví lidi/ nový okupant/ jejich cíle jsou stejné/ nazývej je správným jménem/ vyjdi na ulici…za tvoje práva/ nikdo druhý nebude bojovat/ není místo pro strach/ kdyţ masa promluví/ k akci jsme připraveni…“.40 V tomto směru obrací pozornost na volby, kdy je třeba dát příleţitost i jiným alternativním stranám, které mohou ukázat jiný způsob, jak vést zemi.41 Zároveň poukazují: „…demokracie neznamená jenom zakrouţkovat něčí jméno na hlasovacím lístku, hodit lístek do urny a potom se čtyři roky deprimovat nad sledování výsledků voleb.“. Tím se opět snaţí odradit obyvatele od pasivního přihlíţení a naopak je motivovat k aktivní a promyšlené úĉasti ve volbách.42 Jak bylo na zaĉátku napsáno, kapela se vymezuje i v otázce legalizace marihuany. V tomto ohledu se staví pro uzákonění uţívání marihuany. Kdyţ budu citovat příhodně nazvanou píseň Marijuana (Marihuana) z alba Dubnamite je srozumitelné, co je tím nezbytným vzduchem pro lidský ţivot myšleno: „Zamykají nás do vězení/ jen proto, ţe chceme dýchat náš vzduch/ zamykají nás do vězení/ kámo, chci

38 VUKOBRAT, Budo: Dubioza kolektiv nastoji muzikom prenijeti poruku. 6yka.com, 24. října 2011, http://www.6yka.com/novost/14738/dubioza-kolektiv-nastoji-muzikom-prenijeti-poruku- 6. 2. 2014 39Profitabilno je postati mesija. Dostupné z http://www.nezavisne.com/umjetnost- zabava/muzika/Profitabilno-je-postati-mesija-216409.html 3. 2. 2014 40 Citováno z písně Walter z alba 5 do 12. 41 ŠUŠNJAR, Adis: Vedran Mujagić: Trasformacija BiH u Normanu zemlju je bolan proces. Nezavisne novine, 3. února 2010, http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Vedran-Mujagic- Transformacija-BiH-u-normalnu-zemlju-je-bolan-proces-52673.html 3. 3. 2014 42 Dubioza kolektiv, bend koji je ujedinio Balkan. Dostupné z http://www.6yka.com/novost/46212/dubioza-kolektiv-bend-koji-je-ujedinio-balkan-ne-cekajte-mesiju- naucite-sami-plivati 6. 3. 2014 19 kouřit svobodně, prohlašuju.“. Výhodu změny přístupu k této bylině vidí DK v tom, ţe by se zcela potlaĉil ĉerný trh a stát by mohl regulovat a kontrolovat obchod a zároveň profitovat z daní, které by tento obchod přinášel. Zároveň poukazují na fakt, ţe policie nemá šanci chytit opravdové dealery a ţe velcí drogoví hráĉi, kteří mají ĉasto politické zázemí, procházejí bez jakéhokoliv postihu.43 Myšlenku legalizace propagují nejen díky svým textům o této rostlině, ale také díky svým koncertům, kde není překvapením, ţe otevřeně zvou úĉastníky, aby tuto ideu podpořili. Není ani výjimkou, ţe souĉástí koncertů je moment, kdy si ĉlenové kapely posedají na pódium a vychutnají si spoleĉně joint. Druhé skupině témat, které se věnují jednotlivá periodika, nesouvisejí přímo s tvorbou DK, ale jsou nezbytnou souĉástí obrazu, který utvářejí. Sem bych zařadila reflexi jejich popularity, incidentů, jazykové otázky a koncertů. DK vydává svá alba jak v angliĉtině, tak v bosenštině.44 Tento fakt se pak samozřejmě odráţí i na programech koncertů, které jsou vţdycky dvojjazyĉné. DK se k tomu vyjadřuje následovně: „Náš koncert je vţdycky dvojjazyčný a je jedno, jestli hrajeme na území bývalé Jugoslávie nebo v zahraničí. Podstatné je, ţe lidé, kteří nás poslouchají, „na poprvé‟ poznají, odkud přicházíme. (…) Doposud jsme v zahraničí získali mnoho pozitivních reakcí na bosenský jazyk, třeba lidi na festivalech, po stovkách kapel, které zpívají výlučně v angličtině, jsme příjemná změna.“.45 Od dvou jazyků se také odvíjí a dvojí kariéra, kterou kapela má. Jedna se týká prostoru bývalé Jugoslávie a druhá Evropy a zbytku světa, kde jako prostředek komunikace funguje angliĉtina. Tato dvojí kariéra také souvisí s větší popularitou, díky které odlišují od dalších regionálních hudebních skupin. V bosensko-hercegovském tisku je velice ĉasto zmiňována skuteĉnost, ţe jako jedni z mála překroĉili hranice jihovýchodní Evropy a koncertují po významných festivalech Evropy. Otázka, kterou není těţké si poloţit, co je na DK tolik atraktivní, aby dokázala přilákat i obecenstvo v zahraniĉí, je vysvětlována provedením jejich koncertů, energiĉností a také tím, ţe vzkazy, které se nacházejí v jejich písních, se dají pouţít stejně tak dobře doma i v zahraniĉí: „Témata

43 KARAMAN, Adela: Prestanemo se miriti sa svim što nam se dešava. Dnevni avaz, 1.prosince 2013, http://www.avaz.ba/showbiz/estrada/prestanimo-se-miriti-sa-svim-sto-nam-se-desava 3. 2. 2014 44 Sedm alb - ĉtyři v angliĉtině, tři v bosenštině. Zajímavé je, ţe první album, které vyšlo v jejich mateřském jazyce, bylo v pořadí aţ ĉtvrté (Firma ilegal) v roce 2008. 45 SARALJIĆ-RAMOVIĆ, Larisa: Nevolim se razbacivati pričama o patriotizmu. 6yka.com, 16. dubna 2012, http://www.6yka.com/novost/22282/ne-volim-se-razbacivati-pricama-o-patriotizmu 6. 2. 2014 20 jsou velmi podobná, dokonce se o nich často diskutuje, pokoušíme se jen změnit úhel pohledu, ze kterého koukáme na dané téma a způsob, jakým toto téma zpracujeme.“.46 Koncerty DK jsou známé pro svou velice energickou atmosféru. Pro popis záţitku se uţívají slova jako fenomenální nástup, energie, zábava, bezkonkurenĉní hudba, zpěv a tanec v přeplněných koncertních sálech s dodatkem, kdo si nechal koncert ujít, o mnoho přišel. Celému obrazu dodává na atraktivitě ještě skuteĉnost, ţe je kapela mnohdy podpořena hlasy publika, které zná texty zpaměti. Jako překvapení by se mohlo zdát, ţe i během koncertu takové kapely můţe dojít k romantickým okamţikům. Tento moment jeden ze zúĉastněných popisuje takto: „Nejromantičtější chvíle na koncertě se stala během provedení písně ,Krivo je more‟, kdyţ halu osvítily tisíce rozsvícených telefonů a zapalovačů.”.47 Dalším vedlejším tématem, které se v tisku objevuje, jsou incidenty spjaté s koncerty DK. Netvoří podstatnou ĉást celkového mnoţství publicistických ĉlánků, ale odkazují na negativní důsledky, které práce DK můţe mít. Jeden z takových momentů byl zaznamenán během festivalu Ex-YU Rocks v Banja Luce. Během koncertu v rámci tohoto festivalu bylo hozeno několik kamenů a lahví od jedinců, kteří tam byli přítomni. Kamenem byl zasaţen basista DK Vedran Mujagić. Následně kapela opustila pódium a koncert byl předĉasně ukonĉen. Nešlo o hromadný útok publika, šlo o napadení pouze od několika mála úĉastníků. Vedran Mujagić incident komentuje následovně: „…absolutně mě nezajímají důvody, ale to, co je nejdůleţitější, ţe několik tisíc lidí, kteří přišli na koncert a uţívali si skvělou atmosféru. Všichni společně jsme se stali oběťmi něčí hlouposti.“.48 Dále pak konstatuje, ţe je pochopitelné, kdyţ je vstup na festival zdarma, ţe nelze kontrolovat kaţdého ĉlověka z tisíců úĉastníků. Zároveň ani tato nepříjemná zkušenost do budoucna negativně neovlivní úĉast DK na dalších roĉnících festivalu.49 V jednom z pozdějších

46 DERVIŠBEGOVIĆ, Nedim: Dubioza kolektiv: Apsurdistan je stanje svijesti u regionu. www.6yka.com, 25. dubna 2013, http://www.6yka.com/novost/37373/dubioza-kolektiv-apsurdistan-je- stanje-svijesti-u-regionu- 6. 2. 2014 47 Spektakl u Sarajevu: Dubioza Kolektiv napunila Skenderiju i napravila fantastičan koncert. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/spektakl-u-sarajevu-dubioza-kolektiv-napunila-skenderiju-i- napravila-fantastican-koncert/131213149 3. 2. 2014 48 Kamenovan basista Dubioza Kolektiva. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/kamenovan- basista-dubioza-kolektiva/090802017 3. 2. 2014 49 Tamtéţ. 21

ĉlánků 50 je uvedeno, ţe se DK od zmíněného incidentu na festivalu jiţ neobjevila. Kapela tuto skuteĉnost odůvodňuje tím, ţe jejich program je přeplněný festivaly po celé Evropě, které jsou jiţ předem domluvené. Nemohu se tedy domnívat, ţe by se festivalu v Banja Luce po nepříjemné zkušenosti záměrně vyhýbali. I tento relativně malý incident se stal dostateĉným důvodem k tomu, aby se o něm hovořilo jako důkaz národnostní nesnášenlivosti. Proti tomu se DK ostře ohrazuje a dává za vinu médiím, která laĉní po senzaci a krvavých soubojích. Celou situaci komentují následovně: „To, co nás zasáhlo ještě víc neţ samotný incident, je způsob, kterým jednotlivá média (…) trvají zvláště na národnostní příslušnosti lidí, kteří se vmísili do tohoto incidentu, aby jim to poslouţilo jako jediný důkaz, podle kterého všechny národy posuzují na základě několika radikálních jedinců.“.51 Tento komentář pak otevírá téma přístupu médií k těmto událostem a neustálou snahu o senzaci v ĉláncích, kdy vedoucí pozici zaujímá národnostní otázka země. Co se týĉe této problematiky, DK se snaţí vyhnout jakémukoliv škatulkování do jednotlivých národnostních skupin a komentuje, ţe tímto způsobem se akorát odvrací pozornost od jiných mnohem důleţitějších věcí. Incident v Banja Luce komentuje i Glas Srpske, kde k jiţ zmíněným faktům přidává i komentář PR manaţerky festivalu Niny Govedarové: „Organizátoři tím byli samozřejmě zhrozeni a nikdo z nás neočekával, ţe se něco takového můţe stát. (…) Cítili jsme se povinni, dát lidem na vědomí, ţe v ţádném případě nesouhlasíme s tím, co se stalo a jsme rozčarovaní z takových lidí, kteří přicházejí na festivaly.“.52 V několika ĉláncích se také upozorňuje na zrušení jiţ domluvených koncertů.53 Jedná se pouze o pár případů a pouze na území BaH. Ty ale dokazují ostatním přívrţencům hudební skupiny, ţe DK vzbuzuje u některých místních politiků nepříjemné pocity, kdy by mohlo dojít k ohroţení jejich moci díky textům, které by

50 Brano Jakubović (Dubioza Kolektiv): Ljudi čekaju novog Tita da riješi stvari. Dostupné z http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Brano-Jakubovic-Dubioza-kolektiv-Ljudi-cekaju- novog-Tita-da-rijesi-stvari-107813.html 3. 2. 2014 51 Poštedite nas medijske artiljerije. Dostupné z http://zurnal.ba/novost/260/postedite-nas-medijske- artiljerije 6. 2. 2014 52 VUJANIĆ, Dejan: Uspješno završen Ex-Yu Rocks!. Glas Srpske, 2. Srpna 2009, http://www.glassrpske.com/kultura/muzika/Uspjesno-zavrsen-Ex-Yu-Rocks/lat/25825.html, 2. 3. 2014 53 Bolje da se načelnik brine o ţivotu graĎana. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/bolje-da- se-nacelnik-brine-o-zivotu-gradjana/080804052 3. 3. 2014; Lokalni direktori zabranili concert Dubioza Kolektiva. Dostupné z http://www.klix.ba/vijesti/bih/lokalni-diktatori-zabranili-koncert-dubioza- kolektiva/080804038 3. 3. 2014; SARALJIĆ-RAMOVIĆ, Larisa: Ne volim se razbacivati pričama o patriotizmu. www.6yka.com, 16. dubna 2012, http://www.6yka.com/novost/22282/ne-volim-se- razbacivati-pricama-o-patriotizmu 6. 3. 2014 22 obyvatelstvo inspirovaly a přiměly k zaujetí postoje proti nim. Na příklad organizátoři Festivalu prijateljstva (Festival přátelství), který se koná v Goraţde, museli na poslední chvíli zrušit koncert DK, aniţ by byl kdokoliv schopen vyslovit přesné důvody. V rámci bosensko-hercegovského tisku dominantní úlohu zaujímají především témata politická, která se odráţí v tvorbě DK a zároveň ji komparují se souĉasnou politickou situací v zemi. Důraz je pak kladen na komentáře a vysvětlení samotné kapely, které se nesou v duchu její tvorby. Podstatnou souĉástí obrazu hudební skupiny v tisku jsou i jejich úspěchy za hranicemi země i regionu. Zájem domácích médií především o politická témata si vysvětlují tím, ţe právě tato sféra je hlavní působištěm DK. Dalším okruhem témat, na který je kladen důraz, je provedení koncertů a atmosféra při nich. Menší důraz je kladen na témata, jako jsou dvojjazyĉnost tvorby, hudební stránka kapely (ţánry, aranţmá písní) nebo bezplatné stahování alb a klipy, které natáĉejí k některým ze svých písní. Menší zájem o tuto sféru si vysvětluji tím, ţe dominantní úlohu tvoří věci, které jsou pro veřejnost důleţitější neţ reakce publika, na jiţ uskuteĉněný koncert.

23

3. Reflexe tvorby DK v chorvatském tisku Pro odraz tvorby v chorvatském tisku byly vyuţity deníky Slobodna Dalmacija, Večernji list, Jutarnji list, Glas Slavonije, Novi list a 24 sata, týdeníky Novosti a Globus, ale také hudební servery rirock.com, barikada.com a ravnododna.com. Různé ĉlánky, rozhovory a recenze jsem našla ve všech velkých chorvatských periodikách, které jsou výše zmíněny. Spoleĉně s dalšími zdroji z hudebních serverů se nashromáţdilo dostateĉné mnoţství materiálu, aby bylo moţno toto pojednání vytvořit. Obraz hudební skupiny v chorvatském tisku je ucelený. Ĉlánky se dotýkají všech moţných aspektů hudební kapely, které jsou její nezbytnou souĉástí. Komentují jak nově vyšlá alba, probíraná témata politická a spoleĉenská, ale i otázku bezplatného stahování alb z webových stránek DK, upozorňují na nově natoĉené klipy k jednotlivým písním a neopomíjejí také uţití dvou jazyků jako vyjadřovacího prostředku hudební skupiny. Lze říci, ţe ţádná ze zmíněných ĉástí tohoto obrazu nevyĉnívá, a ţe jde o vyváţené rozloţení zájmu chorvatských médií. Jako i v předešlé kapitole dominantní témata dělím podle toho, zda jsou spjata přímo s tvorbou kapely nebo tvoří druhou skupinu témat (jazyk, koncerty, atmosféra, hudební stránka, klipy, incidenty), která dokreslují celkový obraz. Stejně jako u bosensko-hercegovského tisku se dominantní témata, která odkazují přímo na tvorbu DK, týkají politicko-spoleĉenské sféry. Především skrz hodnocení a komentování jednotlivých alb. Především jde o alba Apsurdistan, Firma Ilegal a 5 do 12, která opisují stav spoleĉnosti a politickou situaci. Chorvatská periodika se v souvislosti s albem Apsurdistan zaměřují na tradiĉní mety DK - politici, zbohatlíci, ekonomické problémy ex-jugoslávských zemí a apatiĉnost lidí vůĉi souĉasné situaci. Autor jednoho ĉlánku, který se vztahuje k poslednímu albu, vidí pozitiva alba ve zpěvných refrénech a jednoduchých rýmech, které ale na druhou stranu odvádí pozornost od původní myšlenky písně. Coţ je, dle názoru recenzenta, ta poslední věc, na kterou by mysleli lidi skákající na jejich koncertech.54 Hodnocení kritiků je z valné ĉásti pozitivní. Důvodem můţe být to, ţe většina problémů, kterým jsou písně věnovány, se vztahují nejen na BaH, ale i na celý region. To znamená, ţe kaţdý posluchaĉ se můţe ztotoţňovat s urĉitou zachycenou tématikou.

54 KIŠIĆ, Ivan: Himne zajebanih naroda – Apsurdistan, DK. www.muzika.hr, 25. dubna 2013, http://www.muzika.hr/clanak/41388/albumi/dubioza-kolektiv-himne-zajebanih-naroda.aspx, 20. 1. 2014 24

Co se týĉe dvou dalších starších alb 5 do 12 a Firma Ilegal, druhé jmenované má o to větší pozornost díky tomu, ţe jeho prostřednictvím DK poprvé promluvila v bosenském jazyce: „Zjistili jsme, ţe je čas na album v domácím jazyce, které lidem přímo ukáţe náš pohled na situaci v zemi.“.55 Spoleĉenská a politická situace, o níţ se v albu hovoří, jasně popisuje vývoj, kterým prochází všechny nástupnické státy bývalé Jugoslávie. Tedy korupĉní skandály, politická oligarchie a privatizaĉní krádeţe.56 Firma Ilegal je album chorvatským tiskem chápané jako jeden velký manifest souĉasného spoleĉenského stavu BaH a zároveň v něm já osobně vidím první oficiální představení publiku svého regionu. Píseň Šuti i trpi (Mlĉ a trp), která se nachází jako první na tomto albu, hovoří jasně: „Toto je země, která se jmenuje Bosna a Hercegovina/ tady se všude krade/ a nejvíce kvůli tomu trpí občané této země. (…) Všichni naši politici lţou/ a kdyţ s tím premiér souhlasí, nemůţe být sympatický.“. O to větší pozornost na sebe obrací jak v pozitivním slova smyslu, tak i negativním. Moţná v tomto momentu můţeme nalézt prvopoĉátek komplikovaného vztahu mezi DK a vládnoucí sférou. Díky tomuto, můţu říci, zlomovému albu nabírá DK na své popularitě. Následující album 5 do 12 (Za pět minut 12) se nese v podobném duchu jako předchozí. „Bohuţel se v BaH situace značně nezměnila, a tak ani my nemůţe psát o jiných věcech. Je to logické pokračování našich dosavadních alb, hudbou i textem. Mohlo by se ale říci, ţe je toto album doteď naše nejsrozumitelnější.“ říká baskytarista DK Vedran Mujagić.57 K původním tématům přibyla ještě recese v ekonomice, korupce a špatné ţivotní podmínky obyvatel. Tato témata jsou vyjádřena skrz celé album, ráda bych ale citovala především z písně Recesija (Recese): „My bychom pracovali, ale práce není/ to se nám nelíbí/ nakupovali bychom, ale není, čím zaplatit/ přišla recese. (…) Vláda stále zpívá stejnou písničku/ národ stále stejně volí/ tady nikdy nebude mír/ v peněţence půl marky, recese.“. V rámci všech alb, která byla zmíněna v periodikách, byl kladen důraz především na téma a sdělení. Zcela opomíjena ĉi velmi lehce naznaĉena byla hudební stránka věci. Je ale pochopitelné, vzhledem k prostoru, ve kterém se nacházíme, ţe širší publikum bude spíše zajímat obsah písně, neţ v jakém ţánru je předváděna. Tuto skuteĉnost jen

55 RADMAN, Daniel: Ignoriranje je gore i od najgore cenzure!. Glas Slavonije, 12. ĉervence 2008, http://www.glas-slavonije.hr/154189/11/Ignoriranje-je-gore-i-od-najgore-cenzure/t/dubioza-kolektiv 12. 2. 2013 56 BOGUT, Mate: Dubioza kolektiv-„Firma ilegal“. www.rirock.com, 19. ĉervna 2008, http://www.rirock.com/hrvatska-i-svijet/dubioza-kolektiv-firma-ilegal/ 25. 2. 2014 57 KVORKA, Tanja: Volimo entuzijazam osječke publike. Glas Slavonije, 25. května 2010, http://www.glas-slavonije.hr/157975/9/Volimo-entuzijazam-osjecke-publike/t/dubioza-kolektiv 12. 2. 2014 25 potvrzuje i původní záměr kapely, kdy jde styl hudby stranou před samotnými texty, které představují jádro věci. Dalším tematickým okruhem, který je v tisku reflektován, je EU. Jak bylo jiţ naznaĉeno v kapitole věnující se bosensko-hercegovskému tisku, DK vyjadřuje své mínění i o EU. Otázky, které jsou v tomto ohledu kladeny, se zaměřují především na vstup BaH do EU a na následky tohoto ĉlenství. Z textů lze vycítit negativní názor na tuto celou organizaci. Na příklad v písni 99% z alba Apsurdistan spojuje zkratku EU se slovy jako eurofobie nebo eutanazie. Tedy se slovy, které nemají příliš pozitivní konotaci. Dále se pak v písni vyjadřuje názor, ţe blíţe neţ Evropa, jsou jim (obĉanům BaH) Afrika nebo Asie. Kdyţ ĉlověk slyší podobně laděné texty, vytvoří si relativně jasnou představu o tom, ţe vstup BaH do EU se zdá být spíše nereálný. Posluchaĉi by se tak mohlo zdát, ţe i samotná kapela má na EU podobný názor. Ve skuteĉnosti je pohled kapely na věc poněkud jiný. Brano Jakubović to vysvětluje následovně: „Nejsme tolik proti EU, jako jsme proti zcela zidealizovanému obrazu o ní, který nám neustále servírují. Jedná se o nějaký pohádkový obrázek, o nějakou zaslíbenou zemi, která je řešením všech našich ţhavých problémů a která nás přijme pod svá ochranná křídla a napraví všechna příkoří. Naši politici slouţí EU jako ,páka‟ pokaţdé, kdyţ jim dojdou nápady na řešení nějaké situace. V tom momentu vţdycky říkají, jak se snad všechno samo od sebe vyřeší vstupem do unie.“.58 To, co by rádi zdůraznili, je, aby se objektivně shrnula pozitiva a negativa ĉlenství BaH v EU a zamezilo se tak nějakým naivním představám lepších zítřků.59 Dále pak poukazují na fakt, ţe země, které jsou jiţ souĉástí EU v rámci jihovýchodní Evropy, se přesto trápí stejnými problémy.60 O něco menší pozornost je věnována tématu drog, konkrétně marihuaně. Jako i v tisku bosensko-hercegovském, tak i v chorvatském DK propaguje legalizaci této rostliny. Rozdíl je v tom, ţe legalizaci spojují se širším kontextem lidských práv. Tato práva se vztahují i na registrovaná partnerství homosexuálních párů: „Je to stejný příběh jako uzákonění homosexuálních manţelství. Stejně tak se nás týká i legalizace marihuany. Jsou to pro nás základní lidská práva, která by měla být včleněna do našich

58 DEVĈIĆ, Matej: Dubioza kolektiv: „Postavili smo visoke ciljeve“. www.muzika.hr, 3. května 2013, http://www.muzika.hr/clanak/41449/interview/dubioza-kolektiv-postavili-smo-visoke-ciljeve.aspx 30. 1. 2014 59 Tamtéţ. 60 KVORKA, Tanja: „Bilo bi lepše da su naše pjesme fikcija“. Glas Slavonije, 11. října 2013, http://www.glas-slavonije.hr/212865/9/Bilo-bi-ljepse-da-su-nase-pjesme-fikcija 12. 2. 2014 26

ţivotů.“.61 DK se k těmto tématům jako je rozdílnost náboţenství, sexuální orientace nebo barva pleti staví liberálně. Během referenda konaného minulý rok v Chorvatsku, kdy se řešila otázka uzavírání homosexuálních manţelství, DK natoĉila krátký klip, kde prostřednictvím textu jedné sevdalinky, jejíţ text zní následovně: „Sníh padá na květy, na ovoce, ať si kaţdý miluje toho, koho jen chce a kdo nechce, ať se nevtírá.“,62 podpořila iniciativu Protiv (Proti), která je proti zákazu uzavírání homosexuálních manţelství. Právě díky těmto spotům, můţe kapela rychle vyjádřit svůj názor na aktuálně probíraná témata. Co se týĉe národnostní otázky, nejsou zastánci striktního dělení na Chorvaty, Srby a Bosňáky v rámci BaH. V této souvislosti chorvatskými médii proběhla reakce DK na ĉlánek,63 který v deníku Jutarnji list zveřejnil Janko Bekić.64 V tomto ĉlánku popisuje násilné protesty na území BaH, které se odrazily i na chorvatských internetových portálech krajně levicového zaměření, kde se nacházelo mnoţství ĉlánků, které tyto stávky podporovaly. Bekić tak komentuje, ţe se koneĉně poselství, které dominantně bosenská kapela DK propaguje, dotklo i obyvatel BaH tím, ţe se zde vytváří nová postnacionální bosenská identita, která spojí obyvatele všech tří národností a obrátí je proti jejich největším nepřátelům-politikům. Dále pak Bekić komentuje, ţe se protestů zúĉastnila pouze bosenská ĉást obyvatelstva, kdeţto chorvatská a srbská ĉást byla pouze pozorovateli.65 DK reagovala následovně: „Dubioza kolektiv můţe být všechno jenom ne „dominantně bosenská‟, „dominantně chorvatská‟ nebo „dominantně srbská‟ kapela a zdá se nám, ţe stanoviska předloţená ve vašem textu jsou dominantně bezpáteřní. Jednoduše nepřijímáme takové přepočítávání krevních buněk. Pokud půjdeme ještě dál, při nedávném sčítání lidu, ani jeden ze členů kapely se nevyslovil jako Bosňan. Milý autore, moţná vás bude šokovat skutečnost, ţe v našich řadách máme dokonce i jednoho člena ze Srbska, který hraje na saxofon.“.66 DK se tak představuje jako hudební skupina, pro kterou není podstatné, k jaké ze tří národností připadá a která odmítá jakékoliv škatulkování, které s tím souvisí.

61 JURILJ, Igor: Dubioza kolektiv: Svaka revolucija je naše revolucija. www.ravnododna.com, 10. října 2013, http://www.ravnododna.com/dubioza-kolektiv-svaka-revolucija-je-nasa-revolucija/4/ 25. 2. 2014 62 Video: Dubioza Kolektiv je „Protiv“. Dostupné z http://www.jutarnji.hr/video--dubioza-kolektiv- je--protiv---neka-ljubi-ko-god-koga-hoce--a-ko-nece-nek-se-ne-namece-/1143011/ 13. 4. 2014 63 Jutrnji list, Slobodna Dalmacija, www.muzika.hr 64Janko Bekić pracuje jako výzkumný pracovník v chorvatském Ústavu pro rozvoj a mezinárodní vztahy 65 Dubioza Kolektiv odgovara Janku Bekiću. Dostupné z http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv- odgovara-janku-bekicu--nasi-stavovi-nisu--dominantno-bosnjacki--ali-vasi-stavovi-su--dominantno- supacki--/1165095/ 20. 2. 2014 66 Tamtéţ. 27

Zvláštností, která se objevuje pouze v chorvatském tisku, je přirovnání DK k Thompsonovi.67 Ať uţ se jedná o přirovnání v rámci popularity ĉi fenomenálního úspěchu nebo oznaĉení kapely jako Thompson pro leviĉáky ĉi levá verze Thompsona.68 Samotná kapela tuto nálepku komentuje naprosto poklidně. Nevidí ţádný problém v tom, ţe je ĉást publika tímto způsobem oznaĉuje. Jenom to podporuje pozici, z jaké vystupují a myšlenky, které propagují. Kapela argumentuje následovně: „Proč by bylo problematické být extrémně vlevo, kdyţ v naší společnosti, všude po regionu, není problém být extrémně vpravo?“.69 Pokud se nyní zaměřím na vedlejší témata, je ĉasto zmiňována dvojjazyĉnost, průběh koncertů, popularita, hudební stránka kapely, ale je také upozorňováno na moţnost bezplatného stahování alb a na klipy, které propagují jednotlivé písně. Jak bylo jiţ napsáno, tvorbu DK můţeme dělit dle jazyků na alba v angliĉtině nebo bosenštině. Samozřejmě i chorvatský tisk tuto skuteĉnost reflektuje. Kombinace jazyků, kterou pouţívají v rámci svých koncertů, jim přináší plody v tom smyslu, ţe zpětně od diváků dostávají pozitivní ohlasy. O to větší, kdyţ se to týká západní Evropy, kde je přece jenom bosenský jazyk něco zcela neobvyklého. Případný problém s porozuměním textů je vyřešen díky anglickým písním, kterou jsou vţdy souĉástí představení, jak v zahraniĉí, tak i doma. Menší rozdíl je moţná v poměru anglických písní a písní v jejich mateřském jazyce, ale to se zdá být pochopitelné vzhledem k prostředí, ve kterém zrovna koncertují. V rámci jazyků jde tedy o stejná témata, která se nachází i v bosensko-hercegovském tisku. Zajímavou dedukcí jednoho autora rozhovoru bylo, zda se za anglicky nahranými alby neskrývá pocit, aby se ani jeden ze tří národů ţijící v BaH neurazil a angliĉtinou se tak elegantně vyhnulo nějakým nepříjemnostem ĉi negativním ohlasům kvůli jejich jazykovému vymezení. To však kapela striktně odmítá a znovu odůvodňuje uţití jazyku z důvodu lepší komunikace s větším poĉtem lidí.70

67 Celým jménem Marko Perković (Thompson je přezdívka) je známý chorvatský zpěvák, který bývá ĉasto obviňován z propagace nacismu a příklonu k ustašovcům. 68 GALL, Zlatko: Bez dubioze do kolektivne euforie: „BeHa“ bend oduševio deset tisuća ljudi u zagrebačkom Domu sportova. Slobodna Dalmacija, 28. října 2013, http://www.slobodnadalmacija.hr/Spektakli/tabid/79/articleType/ArticleView/articleId/225820/Default.as px 30. 1. 2014 69 DRAGAŠ, Aleksandar: Dubioza kolektiv„Volimo biti lijevaverzija Thompsona“. Jutarnji list, 15. října 2013, http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv--volimo-biti-lijeva-verzija-thompsona/1132818/ 24. 3. 2014 70 TANOVIĆ, Ines: V. Mujagić (Dubioza kolektiv): Naš zvuk poziva na pobudu. www.muzika.hr, 20. února 2006, http://www.muzika.hr/clanak/6775/interview/v-mujagic-dubioza-kolektiv-nas-zvuk-poziva- na-pobunu.aspx 30. 1. 2014 28

Co se týĉe pozornosti tisku, kterou zaujímají koncerty a atmosféra na nich, je jasné, ţe ĉiní důleţitou ĉást celkového dojmu, který kapela vytváří. Ĉasto skloňovaným slovem je energie, která představuje podstatnou souĉást samotných koncertů. Dále je ceněn smysl pro humor, který s kombinací zmíněné energie, kterou kapela překypuje, získává publikum velice lehce.71 Chváleno je nejen jejich hudební aranţmá, moderní hudba, chytlavá melodie, ale také texty, které opisují historii posledních 10 let a jsou zároveň důleţitým faktorem v jejich přednesu.72 Právě toto celé spojení publika, kapely, vzájemné komunikace a výborné atmosféry, ĉiní DK neobyĉejnou a jednou z nejlepších kapel v regionu.73 S těchto důvodů se pozitivní hodnocení jejich vystoupení musí odrazit na popularitě, kterou kapela má. O tom svědĉí i mnoţství festivalů, na něţ byla kapela pozvána jak v rámci zemí bývalé Jugoslávie, tak i v rámci Evropy. Kapela má za sebou i první vystoupení na jiném kontinentě, přesněji v Jiţní Americe v Kolumbii. Své vystoupení před nové publikum komentují: „Musím říct, ţe jsem byl opravdu překvapen, protoţe k nim balkánská hudba a balkánský zvuk teprve přichází. Nějak mi bylo potěšením, ţe jsme byli první, kteří to tam prezentovali. Jsou nám dost podobní. Lační po muzice a také u nich existuje zvláštní duch jako na Balkánu. Hrálo se nám jako doma, jenom ţe u nich je ananas chutnější neţ tady.“.74 V roce 2006 vyšla recenze alba Dubnamite, kde autor nejen hodnotí vyšlé album, ale také odhaduje budoucí vývoj DK: „…Kolektiv jiţ přerostl v Instituci, se kterou hrozí, ţe v nadcházejících letech bude největším produktem z BaH na hudebním trhu.“.75 Tento odhad je jiţ osm let starý, avšak nemyslím, ţe by byl zcela mimo realitu. Další tématem, reflektovaným tiskem, je moţnost stahování jejich alb zdarma na internetu, spoty a všeobecně vzato internet jako jedno z médií. V dnešní době se valná většina věcí odehrává přes internet. Je tedy nezbytnou souĉástí, aby jakákoliv kapela spolupracovala i s tímto prostředkem. DK není výjimkou, má své stránky jak na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Myspace), ale samozřejmě i na serveru youtube.com, kde má svůj úĉet a posluchaĉ tak lehce najde všechny písně, ke kterým

71 MAKANEC, Ţeljkica: Preko drţavnih neuspjeha do „Apsurdistana“. www.ravnododna.com, 24. dubna 2013, http://www.ravnododna.com/preko-drzavnih-neuspjeha-do-apsurdistana/3/ 25. 2. 2014 72 HORVAT, Vladimir: Dubioza kolektiv. www.barikada.com, 25. února 2006, http://www.barikada.com/backstage/2006-02-28_dubioza_kolektiv_kset.php 25. 2. 2014 73 SARJANOVIĆ, ĐurĊica: Dubioza kolektiv predstavila je „Apsurdistan“ u centru Zagreba. 24 sata, 19. dubna 2013, http://www.24sata.hr/show/dubioza-kolektiv-predstavila-je-apsurdistan-u-centru-zagreba- 311348 30. 1. 2014 74 JURILJ, I.: Dubioza. 75KUDOVIĆ, Omar: Dubioza kolektiv:Dubnamite. www.barikada.com, 2006, http://www.barikada.com/omarov_kutak/2006-05-26_omarov_kutak_dubioza_kolektiv.php 25. 2. 2014 29 byl natoĉen videoklip. Brano Jakubović říká: „Internet je pro nás definitivně nejdůleţitější médium a kvůli tomu jsme se rozhodli většinu svých aktivit uskutečňovat prostřednictvím tohoto média.“.76 Díky souĉasným vymoţenostem mohou sledovat, kolik lidí urĉitý klip jiţ vidělo, které spoty jsou nejsledovanější a zároveň ĉíst komentáře, které lidé mohou psát na jejich stránku na sociálních sítích.77 Další ojedinělou záleţitostí je moţnost stáhnutí jejich alba na internetu a zcela zdarma. Naskytuje se tak otázka, zda si pak vůbec někdo koupí jejich CD, které je běţně v prodeji. DK však argumentuje: „Bez ohledu na to, ţe ho uţ lidé mají zdarma, přesto se rozhodnou dát za něj peníze a koupit si ho. Víš kolik lidí nám na Facebooku poslalo fotku, album je super, všechna čest a šli si ho koupit?“.78 Na tento způsob šíření hudby mezi posluchaĉe se ředitel vydavatelství Menart, které vydalo tři alba DK, nahlíţí takto: „Moţná by byl prodej lepší, kdyby nebylo bezplatného stahování, ale souhlasím, ţe taková strategie pomohla kapele, aby snáze přeskočila balkánské bariéry a hranice.“.79 Tento způsob zároveň umoţňuje rychlejší a celistvější zpětnou vazbu. Na příklad, v pondělí bylo zveřejněno nové album a hned po několika málo hodinách byla moţné ĉíst mnoţství komentářů na sociálních sítích. Vydavatelství v tomto ohledu mohou podat výsledky prodeje aţ po několika měsících a ostatní důleţité informace se tak k hudební skupině nedostanou.80 Reflektovaným tématem jsou i incidenty, které jsou spjaté s DK. Jedná se ale o daleko menší mnoţství publicistických ĉlánků, které se jim věnují, neţ tomu bylo u bosensko-hercegovského tisku. V periodikách je okrajově zmínka o zrušeném koncertu ve městě Goraţde, které jsem jiţ komentovala v předešlé kapitole. Dále pak incident, který se stal na festivalu Exit, který se koná kaţdoroĉně v Novém Sadu v Srbsku. Kapela ale tento konflikt nechtěla nijak komentovat. Igor Jurilj píšící rozhovor s DK o několik let později pro hudební portál muzika.hr uvádí, ţe během konání festivalu Exit roku 2005 bylo zároveň výroĉí masakru v Srebrenici, několik lidí zaĉalo házet lahve na

76 DRAGAŠ, Aleksandar: Dubioza kolektiv-Balkanski fenomen koji je sam uzeo svoju publiku. Jutarnji list, 26. října 2010, http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv---balkanski-fenomen-koji-je-sam-uzeo-svoju- publiku/898424/ 24. 2. 2014 77 V době, kdy vyšel ĉlánek, odkud cituji, měla Dubioza kolektiv zhruba 130 000 fanoušku na Facebooku. Nyní, kdy tuto poznámku píši, tedy o ĉtyři roky později, jich je 411 882. 78 MAKANEC, Ţ.: Preko. 79 DRAGAŠ, A.: Dubioza. 80 DEVĈIĆ, Matej: Dubioza kolektiv: „Postavili smo visoke ciljeve“. www.muzika.hr, 3. května 2013, http://www.muzika.hr/clanak/41449/interview/dubioza-kolektiv-postavili-smo-visoke-ciljeve.aspx 30. 1. 2014 30 přítomné ĉleny kapely během písně Cannot Forgive (Nemůţu odpustit).81 Následkem této události se rozpoutala senzace v médiích, překrucování pravdy a otevření jiţ starých ran. Z toho důvodu kapela jiţ tento starý incident nechtěla komentovat. Chorvatský tisk se věnuje jak horkým politickým tématům, který vychází přímo z tvorby DK, tak i vedlejším, které obraz kapely doplňují. Vztah mezi těmito dvěma ĉástmi je rovnocenný. Vůĉi bosensko-hercegovskému tisku je větší pozornost u chorvatského tisku zaměřena na průběh koncertů a internet, který je důleţitým prostředníkem mezi kapelou a publikem. Rovnocennost zájmu si vysvětluji nejen geografickou blízkostí, ale také spoleĉnou historií a problémy, který tyto ex-jugoslávské země tíţí.

81 JURILJ, Igor: Dubioza kolektiv: „U našim pjesmama prepoznate nekog svog lokalnog političara“, www.muzika.hr, 11. listopadu 2010, http://www.muzika.hr/clanak/24624/interview/dubioza-kolektiv-u- nasim-pjesama-mozete-prepoznati-nekog-svog-lokalnog-politicara.aspx 10. 4. 2014 31

4. Reflexe tvorby DK v srbském tisku Pro odraz tvorby DK v srbském tisku byly zohledněny deníky Večerne Novosti, Blic, Telegraf a Kurir, týdeníky Vreme a Nin a internetové portály E-novine, peščanik.net, balkanrock.com a b92.net. Nutno podotknout, ţe týdeník Vreme a Nin, ale také internetový portál Peščanik o DK vůbec nepsali. Zmiňuji se o nich z toho důvodu, abych uvedla všechny prameny, ve kterých jsem hledala. V archivech jsem nenašla ţádné rozhovory, ĉlánky ani recenze. Ostatní periodika byla svým mnoţstvím publicistických ĉlánků velice podprůměrná. Internetový portál E-novine byl sice štědřejším zdrojem, avšak některé ĉlánky byly převzaty z bosensko-hercegovských periodik nebo internetových portálů, a tak nemohly být pouţity pro pojednání o reflexi tvorby DK v srbském prostředí. Všeobecně vzato lze zájem srbských periodik o DK hodnotit jako minimální. Tuto skuteĉnost chápu tak, ţe vztahy BaH a Srbska, vzhledem k minulosti, jsou stále vyostřené.82 Přesto je Srbsko souĉástí prostoru, na nějţ se zaměřuji a doplňuje tak celkové přijetí hudební skupiny v jejich domácím prostředí.

Obraz kapely v srbském tisku je prostý. Kapela je charakterizována jako politicky angaţovaná a velmi populární v zemích bývalé Jugoslávie. Z tohoto pohledu pak vyboĉuje větší pozornost na incidenty spjaté s DK, k nimţ došlo buď na území Srbska ĉi BaH. Tento fakt je pochopitelný vzhledem k prostředí, na něţ se nyní zaměřuji a na jehoţ strastiplnou historii poukazuji.

Omezené mnoţství publicistických ĉlánků se dotýká jak tvorby této hudební skupiny, tak i vedlejších témat, jakými jsou koncerty a atmosféra na nich nebo popularita. Témata, která odkazují na jejich tvorbu, jsou především komentáře k jejich albům, z nichţ větší pozornost se obrací na nejnovější album Apsurdistan. Menší zřetel je pak brán na dřívější alba. Publicistických ĉlánků, které se vztahují přímo na tvorbu DK, je méně neţ v chorvatském a bosensko-hercegovském tisku.

Dominantní úlohu v rámci témat reflektující tvorbu DK má nejnovější album Apsurdistan. Stejně jako v ostatních chorvatských a bosensko-hercegovských

82 Po rozpadu Jugoslávie se BaH nacházela v komplikované situaci. Jak na srbské tak i na chorvatské straně sílil nacionalismus. Srbové i Chorvati touţili naplnit své dlouholeté představy o spojení všech svých etnických území do jednoho státu. Dle národnostního sloţení obyvatelstva BaH bylo moţno toto území oznaĉit jako malou Jugoslávii. Ţili zde jak Chorvaté, Srbové, tak i muslimská ĉást obyvatelstva. Aby bylo moţno naplnit své dávné ambice, bylo nutno se separovat od sloţitého promíseného celku, kterým BaH byla. Střet těchto zájmů vyvrcholil aţ v obĉanskou válku, která trvala v letech 1992–1995 a která bývá hodnocena jako jedna z nejkrvavějších po druhé světové válce. 32 periodikách je název alba vysvětlován jako země, která hraniĉí s absurdností, coţ má odkazovat na spoleĉnost, ve které ţijí obyvatelé BaH. Všudy přítomná lidská hloupost tuto situaci jen doplňuje.83 V rámci seznámení širokého publika s albem, Vedran Mujagić a Armin Bušatlić přidávají své komentáře a vysvětlení k jednotlivým písním. Na příklad k písni Brijuni, která komentuje schůzky chorvatského, srbského a bosensko- hercegovského prezidenta, se vyjadřují následovně: „Prezidenti Chorvatska, Srbska a BaH se scházejí u jídla, pití a dalmátských delikates, pohodově si povídají a snaţí se řešit naše problémy. Samozřejmě nikdy nic nevyřeší, jenom utrácí naše peníze.“.84 Jiná populární píseň z tohoto alba nese název Kaţu (Říkají). Ta je charakteristická tím, ţe upozorňuje na fakt, jak se na nás snášejí rady a rozkazy ze všech stran, jak máme myslet nebo jak má vypadat náš ţivot.85 Text, který myšlenku písně doplňuje, vidím jako tento: „Říkají, ţe konec světa je relativně blízko/ a ţe nás banky přivedly do krize/ mě ţenou kaţdé dva roky k volbám/ ale já hlasuju pro hospodu a marihuanu.“. Souĉástí alba je i píseň Tranzicija, která popisuje ekonomickou stránku přechodu země ze socialistické na demokratickou: „ Přechod uspěl, pacient podlehl/ v háji je ten, kdo zůstal a neutekl/ starý systém přestal platit, přišel nový/ jenomţe ne kapitalismus, ale feudalismus.“.86 DK tento proces změny přirovnává i ke změně vědomí lidí. Jak jednoduše se stal z komunisty věřící ĉlověk nebo z pravicově orientovaného ĉlověka nacionalista: „Kam vítr vane, mění se dresy/ byly pěticípé, teď jsou moderní fezy/ krátká je cesta od soudruha k pánovi/ trvá, dokud se nedá práce i příbuzenstvu.“.87 Poněkud sentimentální píseň z tohoto alba je Volio BiH (Rád bych).88 Představuje jakýsi vysněný svět, kde by za fotbalový národní tým BaH hrál slavný Crisitiano Ronaldo, kde by se děti nerozdělovali podle víry, kde by BaH měla lepší karmu nebo kde by se dalo zasít 10 arů marihuany. Těchto pár písní z posledního alba jsem vybrala na základě toho, ţe byly svým obsahem vhodné k ukázce, jakých témat se Apsurdistan dotýká. Kromě

83 V. M. P.: Novi album grupe Dubioza kolektiv. Veĉerne novosti, 29. dubna 2013, http://www.novosti.rs/vesti/spektakl.147.html:431758-Novi-album-grupe-Dubioza-kolektiv 2. 3. 2014; SAVKOVIĆ, Mladen: Dubioza kolektiv: Vodić kroz Apsurdistan. www.b92.net, 14. ĉervence 2013, http://www.b92.net/kultura/moj_ugao.php?nav_category=556&yyyy=2013&mm=07&nav_id=732284 2. 3. 2014 84 SAVKOVIĆ, M.: Dubioza. 85 Tamtéţ. 86 Překlad názvu písně Tranzicija do ĉeštiny nejde vyjádřit jedním slovem jako v jazyce bosenském. Jde tedy o proces přechodu, který se týkal všech postkomunistických zemí. Zmíněný přechod se vztahuje především na ekonomiku země, kdy se přechází na trţní hospodářství. 87 SAVKOVIĆ, M.: Dubioza. 88 BiH v tomto případě plní jak funkci kondicionálu, ale také odkazuje na zkratku Bosny a Hercegoviny, kdy tak dává názvu další význam. Název tedy můţe rovněţ znít Měl rád BaH. 33 posledního alba je v tisku zmiňované ještě album 5 do 12 (Za pět minut dvanáct). Vysvětlení názvu je takové, ţe v roce, kdy album 5 do 12 vyšlo, se zároveň konaly další volby. DK tak chtěla dalším způsobem pobídnout lidi, aby k volbám dorazili a předem si dobře rozmysleli, pro koho budou hlasovat.89 Zde je moţno odkázat, stejně jako v tisku bosensko-hercegovském, na píseň Walter, kde se apeluje na lidi, aby se stali aktivními úĉastníky na budoucí vizi svojí země. V podobném duchu je i píseň Vidi, vidi, vidi (Podívej, podívej, podívej). Velmi okrajově jsou v tisku zmiňována alba Firma Ilegal (Ilegální firma) a Wild Wild East (Divoký východ). První zmíněné hlavně díky jazykové změně, kdy DK nazpívala právě toto album poprvé ve svém rodném jazyce.

Co se týĉe sporné otázky, jakou je legalizace marihuany, tak i v srbském tisku DK vyjadřuje svůj pozitivní názor pro její zákonné uţívání. Svůj názor podkládají studiemi, které marihuanu nehodnotí jako drogu a doporuĉují shlédnout film Hemp Oil (Konopný olej).90 Stejně jako v chorvatském tisku tuto tématiku vztahují do širšího kontextu lidských svobod. Především na uzavírání homosexuálních manţelství. K legalizaci marihuany se kapela vyjadřovala jiţ několikrát prostřednictvím textů svých písní a v rozhovorech. V jednom ze svých rozhovorů se k těmto sporným tématům vyjadřují takto: „Skutečností je, ţe marihuana a příběh o homosexuální populaci naráţí na větší odpor, kdyţ se tyto otázky týkají vlády a náboţenských organizací. Je pro nás zajímavé hrát si s takovými pojmy. Takové reakce jsou pro nás velmi pozitivní. Je to náš terén. Vyhovuje nám provokace takových debilů. Je to ten správný způsob, abys odhalil pravou tvář vládnoucí třídy.“.91 Tento úryvek byl rovněţ vybrán za úĉelem vhodné ukázky, ţe provokace je přesně to, co DK láká. Zároveň je tato reakce spjata se zrušeným koncertem Goraţde. Dodateĉným důvodem měla být právě propagace drog a negativní vliv na mládeţ.

V srbském tisku je zcela opomíjena otázka EU a celkově Evropy a vztahu se zeměmi bývalé Jugoslávie. Všeobecně vzato se jednotlivé ĉlánky politických témat dotýkají pouze v souvislosti s vydáním nějakého alba nebo jsou zmiňována obecně v rámci představení kapely. Uvedu na příkladu: „Písně Dubiozy kolektiv se staly

89 KOŢUL, Dejan: Vratit će se Valter, jebaće vam mater. E-novine, 28. dubna 2010, http://www.e- novine.com/mobile/intervju/intervju-entertainment/36956-Vratie-Valter-jebae-vam-mater.html 2. 3. 2014 90 LERIĆ, Dajana: Dubioza kolektiv: „Zaista pokušavamo da izbjegnemo ,peglanje‟ ljudi. www.balkanrock.com, 18. dubna 2013, http://balkanrock.com/dubioza-kolektiv-zaista-pokusavamo-da- izbjegnemo-peglanje-ljudi/ 25. února 2014 91 KOŢUL, D.: Vratit. 34 hymnou různých protestů především v rámci federální části BaH, a díky nim padají premiéři, starostové a nyní se zdá, ţe přišel čas, kdy se svrhne politika, která Bosnu řídí jiţ dvě dekády.“.92 Tuto tezi mohu podpořit slovy písně Svi u štrajk (Všichni do stávky): „Kaţdého našeho prezidenta/ kaţdého našeho poslance/ pronásleduje hlas bývalého/ nebo budoucího vězně/ vláda a parlament/ všech národů domov/ kvůli vám je vaše země/ pustina.com.“. Z podobně laděných soudů lze poznat, ţe i v rámci srbských periodik (avšak pouze v těch, která svou pozornost na kapelu zaměřují), je DK chápána a respektována jako hudební skupina, jejímţ cílem není pouze potěcha z hudby, ale především poselství v písních a úloha reprezentovat opoziĉní stranu vládnoucí sféře.

Ve skupině vedlejších témat zaujímají poněkud větší pozornost ĉlánky, které informují o problémech a incidentech spjatých s DK. V menší míře pak průběh koncertů a pouze okrajově je zmíněná národnostní otázka. Na události, které jsou spojeny s negativním ohlasem ĉi přijetím kapely, se zaměřím nejdříve. Na první pohled se můţe zdát, ţe incidenty nejsou přímo spojeny s tvorbou kapely a pouze dotváří celkový obraz kapely a stávají se tak jeho nezbytnou souĉástí. Na druhou stranu za důvody, které vyvolaly vlnu nenávisti nebo nepochopení, stojí především práce kapely a to hlavně její tvora. Tím myslím především texty písní a témata s nimi spojená. Pozornost vzbuzuje jak incident na festivalu Ex-Yu Rocks v Banja Luce, tak i incident na festivalu Exit v Bělehradě. V Banja Luce došlo ke střetu během koncertu, který měl hladký průběh, aţ do doby, kdy několik jedinců zaĉalo házet kameny. Při tomto útoku byl zraněn basista Vedran Mujagić. Stejný popis události najdeme i v bosensko-hercegovském tisku. Reakce kapely je ale v tom srbském tisku poněkud rozohněnější: „Podstatou té noci je, ţe ty tři tisíce lidí neudělalo nic, aby těch pět kreténů odstranilo, aby je hodili do Vrbasu a my bychom mohli pokračovat s koncertem.“.93 Reakce publika ale nebyla ţádná a tak byl koncert předĉasně ukonĉen. Kapela dále komentuje, ţe pokud sami úĉastníci necítili potřebu řešit problém, proĉ by se tím měli zaobírat i oni sami.94 Zpráva o zákazu koncertu v Goraţde se v srbském tisku rovněţ objevuje. Jde ale pouze o ĉlánek přejatý z bosenského internetového portálu radiosarajevo.ba. Posledním incidentem, se kterým DK v tisku spojují, je jejich první vystoupení na bělehradském festivalu Exit v roce 2005. Shodou okolností bylo v ten rok desetileté výroĉí od neštěstí

92 KOŢUL, D.: Vratit. 93 Tamtéţ. 94 Tamtéţ. 35 v Srebrenici.95 Pro připomenutí této události byl puštěn krátký film, kde vystupovali někteří srbští politici, kteří popírali genocidu v Srebrenici. Během toho se na kapelu sneslo mnoţství lahví a jiného odpadu. Kapela tuto událost komentuje, ţe jim v podstatě nejde o to, ţe se vůbec incident stal, ale jakým způsobem se k tomu postavila média, která celou událost zveliĉila. Konstatují, ţe zpráva, která by informovala o poklidném vystoupení bosensko-hercegovské hudební skupiny na srbském festivalu, by neprodala příliš výtisků.96

O národnostní otázku se v tisk zajímá okrajově. Jedná se pouze o obecnou rovinu, kde kapela vyjadřuje, ţe jí jde o spoleĉnost v BaH celkově. Bez ohledu na to, z jaké ĉásti země pocházejí ĉi v jakou víru věří. Díky této národnostní a náboţenské různorodosti nemohou oĉekávat přízeň všech obyvatel BaH. Tuto zkušenost komentují následovně: „Přijdeš do Banja Luky, kde nejsi hodný Srbů, potom přijdeš do muslimského Goraţde, kde nejsi hodný Bosňáků, hodni jsme byli pouze Chorvatů, ale všechno je to úplně sporné. Nejsme hodni nikoho a to je smysl naší existence.“.97

Dalšími vedlejšími tématy, která se v periodikách vyskytují, jsou reakce na jiţ proběhnuté koncerty. Jako i u ostatních periodik ze zemí bývalé Jugoslávie je kladen důraz na atmosféru jejich vystoupení a popularitu. Nechybí popis zpěvu nadšeného publika, blízký kontakt s publikem, které si naplno uţívalo koncertu a skákalo, ani skvělý konec koncertu a tradiĉní přídavky.98 V souvislosti s popularitou kapely je zmíněno jméno známého světového hudebníka Fat Boy Slima, který do svého hudebního setu přiřadil jednu píseň DK. Konkrétně jde o píseň Balkan Funk (Balkánský funk). Tato skuteĉnost je pro kapelu samozřejmě velkou ctí.99

95 Zaĉátkem léta 1995 srbští vojáci, kteří byli vedeni Ratkem Mladićem, dobyli bosácké území Srebrenici. Díky panice obyvatelstva uteklo okolo 25 tisíc do oblasti Tuzly. Útoku srbských vojáků nezabránily ani jednotky OSN, které toto území měly kontrolovat. Srbové se zde dopustili brutálních ĉinů a napadení. Několik tisíc bosňáckých muţů padlo do zajetí a ĉást z nich byla postřílena, o ĉemţ svědĉí masové hroby, které byly po válce nalezeny. 96 Političari su korumpirana stoka. Dostupné z http://www.e-novine.com/index.php?news=14120 25. 2. 2014 97 Tamtéţ. 98 Vrnjačka Banja: Počeo Guarana lavfest. Dostupné z http://www.novosti.rs/vesti/spektakl.147.html:447148-Vrnjacka-Banja-Poceo-Guarana-lavfest 2. 3. 2014; JOCIĆ, Marko: DK digla prašinu na niškoj TvrĎavi. www.balkanrock.com, 8. září 2013, http://balkanrock.com/dubioza-kolektiv-digla-prasinu-na-niskoj-tvrdavi/ 25. 2. 2014 99 V. Đ. Đ.: Fet Boj Slim uvrstio je pjesmu ,Balkan Funk‟, sarajevskog benda ,Dubioza kolektiv‟ u svoj muzički set. Blic, 29. ĉervna 2011, http://www.blic.rs/Zabava/Vesti/262825/Fet-Boj-Slim-pusta-pesme- Dubioza-Kolektiva 2. 3. 2014 36

V srbském tisku se neobjevuje zájem o dvojjazyĉnost alb ĉí téma EU, zcela chybí také téma hudební stránky kapely, na kterou se příliš neklade důraz ani u ostatních nástupnických zemí bývalé Jugoslávie. Ani internet jako prostředník mezi kapelou a publikem ĉi bezplatné stahování alb není obsahem publicistických ĉlánků. Zájem periodik je kladen na negativní události spjaté s DK a na poslední alba z toho nejvíce na Apsurdistan. Vzhledem k tomu, ţe celkový zájem srbského tisku je malý, tak je pochopitelné, ţe periodika, která DK zmiňují alespoň okrajově, se zaměří na podstatné věci politicky angaţované kapely. Tedy tématiku tvorby a názory, které mají. V tomto ohledu je moţnost bezplatného stahování nebo různorodost ţánrů zcela nepodstatná. Myslím si však, ţe vydávání alb ve dvou jazycích je záměr kapely, který je zajímavé okomentovat a to samé i problematika zemí bývalé Jugoslávie a integrace do mezinárodního spoleĉenství jakým je EU.

37

5. Reflexe tvorby DK v českém tisku Touto kapitolou se dostávám do zcela odlišného prostředí, neţ tomu bylo u nástupnických zemích bývalé Jugoslávie. Toto prostředí s sebou přináší i jiná témata, která jsou zajímavá pro ĉeský tisk. Hlavními zdroji publicistických ĉlánků mi byly především internetové hudební portály superbeat.cz, musicserver.cz, freemusic.cz, muzikus.cz, techno.cz, mestohudby.cz a indies.eu, tiskové zprávy spoleĉnosti Earth Music a ĉasopisy Rock and Pop a Reflex. Naopak velké ĉeské deníky jakými jsou MF Dnes, Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny a ĉasopisy Týden nebo Respekt o DK nepsali vůbec. Důvodem byl dle mého názoru nedostatek zájmu takovýchto celostátních deníků o hudební skupinu, která svou popularitou nedosahuje takové výše jako jiné zahraniĉní kapely. Moţná se tak stane aţ v případě, kdy DK bude vrcholem koncertního veĉera na jednom z velkých evropských hudebních festivalů.

Dominantní obraz kapely vychází především z jejích koncertů. Atmosféra a ţánrová různorodost jsou zde urĉující. Kapela má v ĉeském tisku nálepku balkánské smršti, bosenské rytmické úderky nebo bosenských Beastie Boys.100 Souĉástí tohoto obrazu je druhá strana, která upozorňuje na to, z jakého prostředí kapela pochází. Tím myslím především jejich osobní příběh spojený s válkou v BaH (1992–1995), který celému koneĉnému obrazu dodává emocionální nádech.

Dominantními tématy jsou koncerty (s nimi spjatá atmosféra a emoce), osobní příběh kapely a popularita. Své místo zde zaujímají i témata spjatá s politickou situací v BaH nebo dvojjazyĉnost tvorby DK. Reflexe jejich tvorby, kde hlavní úlohu tvoří recenze alb, rovněţ zaujímá místo mezi ostatními tématy. Všeobecně vzato se pozornost obrací především na jejich veřejné vystupování a ţivotní příběh, neţ na další aspekty této hudební skupiny. Spoleĉný příběh DK spojený s válkou v BaH je totiţ to, co je od ostatních kapel odlišuje.

100 Balkánská smršť Dubioza Kolektiv v barvách RfP se nezadrţitelně řítí do Čech. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42700/balkanska-smrst-dubioza-kolektiv-v-barvach-rfp-se-nezadrzitelne-riti- do-cech/ 3. 2. 2014; Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for-people-na-jare- hned-ctyrikrat-zahreje-bosenska-rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 3. 2. 2014; Beskydy Sound hostil kapely ve Frýdku-Místku. Dostupné z http://www.superbeat.cz/clanek/23599-beskydy-sound-hostil- kapely-ve-frydku-mistku.html 29. l. 2014 Beastie Boys jsou americká hiphopová populární skupina. 38

V recenzích, které přímo odkazují na tvorbu DK, se hodnotí především alba Dubnamite a Wild Wild East. Album Dubnamite, které vyšlo v roce 2006, obsahuje texty, které přináší téma svobody, spravedlnosti, politiky, naděje, ale také myšlenku zlepšení světa díky spoleĉnému úsilí. Jako například v písni Bosnafaria: „Uţ ţádný útisk našich přání/ uţ ţádná kontrola pocitů/ uţ ţádné dodrţování toho, co říkají/ naše práva jsou ta jediná věc, která by se měla respektovat a poslouchat. (…) Kaţdá ţena a kaţdý muţ musí povstat/ musí si uvědomit, co se děje/ protoţe já nemůţu být v klidu/ dokud celý svět nebude svobodný/ zůstáváme v Bosnafarii/ zůstáváme v Bosnafarii.“. Autor recenze pak uvádí, jak by bylo pěkné, kdyby DK ovlivnila ţivot ve vysokých kruzích, ale nakonec se vţdycky zůstane u koncertů a zábavy.101 Hudební stránka kapely je velmi chválena. Oţivujícím prvkem je rapové umění Adisy Zvekićové, sestry dosavadního ĉlena DK Adise Zvekiće, která v kapele působila do roku 2008. Recenzent hodnotí album následovně: „Dubioza Kolektiv dělá hudbu s dobrými úmysly. Chtějí s ní změnit poměry ve své zemi a nejen tam. A proto i kdyby se vám jejich hudba s odpáráním všech jejich textů zdála ne příliš originální, budou to právě texty, co jí dělají hodně zajímavou.“.102 Další recenze text jednotlivých písni zcela opomíjí a zaměřuje se na hudební stránku kapely, směs ţánrů a povedený doprovod ţenského hlasu.103 Wild Wild East je charakterizováno jako album nabité chytlavými melodiemi, sdělením v textech a výraznými vokály. Texty se týkají pozice zemí v rámci Evropy díky písni Eurosong, kde je, jako i u domácího tisku, zdůrazňováno, ţe jako skuteĉní Evropané se mohou obyvatelé BaH cítit pouze při této soutěţi: „Nechci být nudný/ prosím nechápejte mě špatně/ mám dost toho být Evropanem pouze na Eurosongu.“.104 Vedran Mujagić v jednom z rozhovorů říká, ţe jim tato soutěţ poskytla metaforu pro to, jak pokrytecky se EU chová k malým zemím jakou je i BaH. Ta se stává souĉástí Evropy při tříminutovém hlasování pro nejlepší píseň Evropy.105 Stejně tak k otázce ĉlenství BaH v EU se vyjadřují podobně jako doma. Navzdory předchozí kritice upozorňují, ţe nechtějí obviňovat EU, ale postoj bosensko-hercegovských politiků, kteří berou případné ĉlenství BaH jako vyřešení problémů. V další recenzi, která album

101 Hudební recenze: Dubioza Kolektiv-Dubnamite. Dostupné z http://www.techno.cz/recenze/hudba/17888/hudebni-recenze-dubioza-kolektiv-dubnamite 3. 2. 2014 102 Tamtéţ. 103 Hudební recenze: Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://www.techno.cz/recenze/hudba/17499/hudebni- recenze-dubioza-kolektiv 3. 2. 2014 104 HRÁCH, Jaroslav: Čerstvý vítr z Balkánu. www.musicserver.cz, 29. listopadu 2011, http://musicserver.cz/clanek/37017/Dubioza-Kolektiv-Wild-Wild-East/ 3. 2. 2014 105 TESAŘ, Milan: Jsme skvělí a krásní. www.mestohudby.cz, 13. května 2013, http://www.mestohudby.cz/publicistika/rozhovory/jsme-skveli-a-krasni-lide 29. 1. 2014 39 hodnotí, se naopak píseň Eurosong odsuzuje a hodnotí jako dětinská a trapná.106 Další písně z tohoto alba, které zaujaly, nesou název U.S.A. a Balkan Funk (Balkánský funk). První zmíněná píseň hovoří o emigraci a vidině lepšího ţivota za hranicemi Balkánu, realita je ale někde jinde. Tuto situaci pak podtrhuje i následující text: „Doufal jsem, ţe najdu to, co potřebuju, budu volný jako pták/ ale teď jsme namačkaní v ghettech jako ovce ve stádech.“.107 Balkan Funk má naopak odlehĉenou tématiku: „Miluju hodně rakije, kdyţ si sednu za výčep/můj půllitr je bezedný, to je/ balkánský funk.“. Ostatní alba jako 5 do 12 nebo Firna Ilegal jsou po tematické stránce písní charakteristická svou všudypřítomnou balkánskou korupcí a přáním vyburcovat spoleĉnost BaH z letargie.108 V jednom z rozhovorů jsou zmiňované i tři písně, které nevyšly na ţádném z dosavadních alb, ale jsou všem dostupné na internetu. Díky internetu můţe kapela okamţitě reagovat na nějakou z momentálních situací. Jde o píseň Zatvor (Vězení), Svi u štrajk (Všichni do stávky) a Dosta (Dost), která je spojována s politickou iniciativou Dosta v BaH.109 Tyto písně vznikly, jak říká kapela v rozhovoru, z hluboké beznaděje, kterou tehdejší situace přinášela.110 Opět se snaţili lidem sdělit, ţe taková politická situace v jejich zemi, uţ není únosná. V písni Svi u štrajk se k tomu vyjadřují takto: „Nemůţu uvěřit/ ţe jsme masa bez hlasu/ bez zvuku a bez hmoty/ potlačená třída (…) Vláda, parlament/ všech národů domov/ kvůli vám je vaše země/ pustina.com.“. Píseň Zatvor pak hovoří o problematice vycestování za hranice, kdy zmíněné vězení představuje BaH. Na rozdíl od domácího tisku se ten ĉeský nevěnuje poslednímu albu Apsurdistan.

Dalším tematickým okruhem souvisejícím s porozuměním textů DK v zahraniĉí, je dvojjazyĉnost jejich tvorby. Kapela znovu v rozhovorech uvádí, ţe na jejich koncertech můţeme slyšet písně jak v angliĉtině, tak i v bosenštině. Přitom v anglickém jazyce přinášejí především univerzální sdělení a liší se i svou hudební stránkou.111 V anglicky nazpívaných albech se klade větší důraz na tradiĉní prvky folklórní hudby, které odkazují na region, z něhoţ DK pochází. Díky této sloţce jejich hudby se snáze

106 Recenze na album. Dostupné z http://www.indies.eu/recenze/1297/k-albu/920/ 3. 2. 2014 107 HRÁCH, J.: Čerstvý 108 Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for-people-na-jare-hned-ctyrikrat-zahreje- bosenska-rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 3. 2. 2014 109 DOBRŮŢKA, Petr: Dubioza kolektiv o válečných inspiracích ze Sarajeva. Rock & Pop, 2007, s.78 110 Tamtéţ. 111 Dubioza Kolektiv: Je za pět minut dvanáct. Dostupné z http://www.freemusic.cz/clanky/16965- dubioza-kolektiv-je-za-pet-minut-dvanact 3. 2. 2014 40 odliší od jiných anglicky zpívajících kapel. Naopak v bosenském jazyce zpívají především o problémech, které se týkají jejich domoviny. Na druhou stranu výhodou ĉeských posluchaĉů je blízkost ĉeského a bosenského jazyka. Díky tomu můţe ĉeské publikum snáze pochopit slovní spojení, která se v textech objevují.112 Kapela je navíc přesvědĉena, ţe naprostá většina témat, jimţ se věnují v textech, jsou univerzálně platná. Myslí tím ekonomickou recesi, nacionalismus nebo pravicový populismus.113

Důleţitou souĉástí obrazu DK v ĉeském tisku jsou i jejich vystoupení. Téměř kaţdý ĉlánek, který o kapele píše, neopomene tento aspekt kapely zmínit. Atmosféra na koncertech je hodnocena jako výbušná nebo jak píše autor dalšího ĉlánku: „Jejich první vystoupení v klubu Boomerang mělo podobu přetopené parní lokomotivy těsně před výbuchem a druhé vystoupení na Global Station uţ znamenalo totální explozi emocí těch šťastlivců, kteří se vešli do stanu…“.114 Ĉasto uţitým slovem je energie, skvělé nasazení, úţasné představení a obecně vzato slova chvály. Dále pak je velice kladně hodnocen blízký kontakt s publikem, který dobře stmeluje kapelu s posluchaĉi, a za níţ by se nemuseli stydět ani Manu Chao nebo Gogol Bordello.115 Při koncertech nechybí ani tanec, skákání a všudypřítomná ţivoĉišná síla.116 Na základě informací podaných v ĉláncích a doplněných o mou vlastní zkušenost mohu říci, ţe DK díky svým koncertům dokáţe věnovat publiku záţitek, na který se nezapomíná.

Hudební stránka DK je další aspekt, na nějţ se publicistické ĉlánky zaměřují. Jak bylo jiţ zmíněno, v rámci alba Dubnamite, je velice chválena Adisa Zvekić pro svůj

112 Například z písně Brijuni (Brioni), kterou uvádím v původním jazyce, aby bylo jasnější, ţe i bez pouţití slovníku, dokáţe ĉeský posluchaĉ pochopit, oĉ DK běţí: „Politika je kurva/ ubila je bomba/ dţaba svi smo isti/ svi smo ista govna.“, z písně Vlast i policija (Vláda a policije) „Vlast i policija, mito i korupcija.“ nebo z písně Firma ilegal: „Prazne retorike, bez rozuma i logike/ sve im je egal, firma ilegal.“. 113 TESAŘ, M.: Jsme. 114 Dubioza kolektiv znovu v ČR, tisková zpráva spoleĉnosti Earth Music získána od manaţera kapely pro Ĉeskou republiku, Polsko a Slovensko Dušana Svíby, 21. 5. 2007; Dubioza kolektiv bude znovu koncertovat v ČR, tisková zpráva spoleĉnosti Earth Music získána od manaţera kapely pro Ĉeskou republiku, Polsko a Slovensko Dušana Svíby, 15.1. 2007 115 Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for-people-na-jare-hned-ctyrikrat-zahreje- bosenska-rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 3. 2. 2014 116 PLATZER, Ondřej: Balkánská smršť v podobě Dubioza kolektiv zavítala i do Plzně. Rock & Pop, 25. dubna 2013, http://www.rockandpop.cz/live/balkanska-smrst-v-podobe-dubioza-kolektiv-zavitala-i-do- plzne/ 29. 1. 2014; MATES, Martin: Bosenský Dubioza kolektiv přijel k přátelskému utkání do Brna. www.superbeat.cz, 4. listopadu 2011, http://www.superbeat.cz/clanek/24039-bosensky-dubioza-kolektiv- prijel-k-pratelskemu-utkani-do-brna.html 3. 2. 2014 41

ţenský rap, který je hodnocen jedním recenzentem jako „opravdu nabroušený“.117 Kombinace ţánrů je v ĉeském tisku hodnocena kladně. Důraz je také kladen na balkánské prvky v hudbě, jimiţ se v recenzích rozumí hlavně přítomnost harmoniky a její ostré rychlé tempo. Samotní kritici hodnotí přítomnost balkánských prvků takto: „Opravdová síla této formace totiţ vychází z tradice Balkánu a síly dub hudby, ne z její modernosti…“ 118 Jinde se zase píše: „Balkánský folklór je cítit na kaţdém rohu. To se mi moc líbí.“.119 Kdyţ se k této kombinaci přidá ještě balkánský temperament, vznikne velice energická směs, která nenechá nikoho chladným.120 Balkánský folklór je právě ta sloţka hudby, díky níţ se DK odlišuje od ostatních kapel. Kapela dokonce upozorňuje, ţe pokud na hudební stránku nahlédneme ještě z jiného úhlu, lze v ní najít odkaz sevdalinek a další ĉistě bosenské styly nebo postupy z balkánské dechové hudby.121 Na základě výše zmíněných reakcí a mnohých dalších je patrno, ţe za kombinaci moderních a tradiĉních prvků hudby je DK v ĉeském tisku chválena a dostává se jí díky tomu větší pozornosti.

S pozorností, kterou na sebe obrací při koncertech, rovněţ souvisí i popularita, kterou si postupně kapela vybudovala na území Ĉeské republiky. O tom svědĉí o několikanásobné pozvání na největší ĉeské hudební festivaly Rock for People a Colours of Ostrava. Samozřejmě kapela nekoncertuje pouze na známých festivalech, ale má i své menší samostatné koncerty po klubech v ĉeských městech. DK je recenzenty hodnocena jako koncertní senzace východní Evropy, srovnatelná s britskými Asian Dub Foundation nebo Fun-Da-Mental.122

Jak jiţ bylo avizováno na zaĉátku této kapitoly, v ĉeském prostředí se vyskytuje dominantní téma osobního příběhu kapely spjatého s válkou, jenţ je v rámci všech prostředí, na nějţ se zaměřuji, ojedinělé. O důleţitosti tohoto tématu svědĉí i fakt, ţe

117 Hudební recenze: Dubioza Kolektiv-Dubnamite. Dostupné z http://www.techno.cz/recenze/hudba/17888/hudebni-recenze-dubioza-kolektiv-dubnamite 3. 2. 2014 118 Recenze na album. Dostupné z http://www.indies.eu/recenze/1297/k-albu/920/ 3. 2. 2014 119 NOVOTNÝ, Jan: Dubioza kolektiv, Wild Wild East. www.indies.eu, http://www.indies.eu/recenze/1279/k-albu/920/ 2. 3. 2014 120 KOVAL, Vojtěch: Dobrodošli do Akropolis, Dubioza kolektiv. www.blog.fobia.cz, 9. dubna 2013, http://blog.fobia.cz/search/label/Vojt%C4%9Bch%20Koval 29. 1. 2014 121 TESAŘ, M.: Jsme. 122 Dubioza Kolektiv-RFP Tour. Dostupné z http://www.mestohudby.cz/calendar/fleda/event-840 3. 2. 2014; Bosenští Dubioza Kolektiv na Flédě. Dostupné z http://www.freemusic.cz/clanky/18545-bosensti- dubioza-kolektiv-na-flede 3. 2. 2014; STRATILÍK, Ondřej: Colours, den prvý-očima Ondřeje. www.ostravablog.cz, 21. ĉervence 2006, http://ostravablog.cz/kultura/hudba/colours-den-prvy-ocima- ondreje/ 29. 1. 2014 42 skoro kaţdý třetí ĉlánek, který se věnoval DK v ĉeském tisku nebo ĉeských internetových portálech, se této tématiky váleĉné zkušenosti dotýkal. Je to další znak této kapely, který ji odlišuje od ostatních. Tato váleĉná minulost a vliv, který měla na ĉleny kapely, je ĉastokrát zohledňována v rozhovorech, recenzích i ĉláncích jiného druhu. Celé toto téma chybí ve veškerém tisku zemí bývalé Jugoslávie, kde by bylo pravděpodobně naprosto zbyteĉné zmiňovat hrůzy, které válka přináší, jelikoţ ĉtenářů, kteří tisk ĉtou, se válka rovněţ dotkla a moţná je poznamenala daleko více. Z příběhu kapely spojeného s válkou je leckdy cítit aţ senzaĉnost, s níţ chce autor upozornit, ţe se jedná a kapelou jinou neţ ostatní. V jednom z ĉlánku o DK hovoří takto: „Nabízí se logická otázka, co odlišuje tuhle kapelu od tisíců jiných? Stručně řečeno, je to jejich osobní příběh. Kdyţ v Bosně začala válka, bylo všem členům mezi 11–15 lety, ţili v obleţení a neměli na vybranou. Museli přenášet tisíce litrů vody na dlouhé vzdálenosti a přitom nevěděli, která kulka nebo granát ukončí jejich cestu nebo cestu někoho z jejich blízkých.“.123 Tento příběh o kilometrech s vodou se opakuje i v jiném ĉlánku a dokonce ho pak potvrzují i sami ĉlenové skupiny v jednom z rozhovorů.124 Tato autentická zkušenost jim podle názoru recenzenta přidává na důvěryhodnosti daleko více neţ vyprávěnky některých navoněných rapperů se zlatými řetězy okolo krku, kteří mluví o těţkém ţivotě ve slumech a o válkách mezi jednotlivými pouliĉními gangy.125 Nechybí ani poutavá hodnocení jako „Mladí Bosenci, kteří vědí, co je to bolest.“, „skuteční bojovníci za svobodu a nezávislost“ nebo „respektovaní bojovníci za demokracii a spravedlnost“.126 Jedná se tedy o důleţitou souĉást identity této hudební skupiny, která je především v zahraniĉí zdůrazňována.

Ostatní témata, která nejsou přímo spojena s tvorbou DK, jako na příklad bezplatné stahování alb, internet, incidenty ĉi jiné problémy, které skupinu potkávají, jsou zcela v pozadí. Tuto skuteĉnost si vysvětluji tím, ţe v rámci kaţdé země, ve které

123 Dubioza Kolektiv-RFP Tour. Dostupné z http://www.mestohudby.cz/calendar/fleda/event-840 3. 2. 2014 124 Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for-people-na-jare-hned-ctyrikrat-zahreje- bosenska-rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 3. 2. 2014; DOBRŮŢKA, Petr: Dubioza, s.79. 125 http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for-people-na-jare-hned-ctyrikrat-zahreje-bosenska- rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 2. 3. 2014 126 BIDZINSKI, Petr: Dubioza kolektiv, Dubnamite. www.whiplashmag.net, 2006, http://www.whiplashmag.net/index.php?id=2&subid=1&p=4&rec=1887 29. ledna 2014; TVRDÍK, Petr: Trutnov rozdává lístky zdarma. www.musicfoto.net, 25. ĉervna 2010, http://www.musicfoto.net/trutnov- rozdava-listky-zdarma/ 29. 1. 2014; Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for- people-na-jare-hned-ctyrikrat-zahreje-bosenska-rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 29. 1. 2014 43

DK koncertuje, jsou podstatná jiná témata. Pochopitelné je, ţe v jejich domácím prostředí nebude tisk tolik zajímat různorodost ţánrů, ale naopak se bude věnovat důleţitějším a závaţnějším otázkám, které jsou aktuální pro souĉasnou spoleĉnost a politickou situaci. Stejně tak ĉeského novináře pravděpodobně upoutá více emotivní příběh kapely neţ detailní rozbor souĉasnosti a budoucnosti BaH. I kdyţ i v tomto případě se najdou výjimky. Politické otázky se ale nevztahují na tvorbu DK, ale jedná se spíše o podání jakéhosi svědectví o ţivotě v BaH po ukonĉení války. Co se týĉe méně frekventovaných témat, hovoří se pouze o tom, proĉ k distribuování některých svých alb vybraly právě cestu bezplatného stahování. Stejně jako v jejich domácím prostředí dávají najevo, ţe CD je jiţ nepotřebný prostředník mezi muzikantem a posluchaĉem, který je navíc nutno vyrobit, zaplatit, prodávat a distribuovat.127

Jak jsem jiţ naznaĉila, obraz kapely v ĉeském tisku se svým způsobem liší od toho domácího. Jde především o to, ţe kapela v ĉeském tisku vystupuje jako odváţný hrdina, který se snaţí změnit osud své země. Celý příběh o kapele a o její práci dostává emotivnější nádech, který umocňuje propagaci DK jako kapely, která si proţila váleĉné útrapy na vlastní kůţi. Tento obraz se jim v zahraniĉním prostředí jistě vyplácí, protoţe je odlišuje od ostatních evropských kapel, které přicházejí na ĉeská pódia.

127 Dubioza Kolektiv: Je za pět minut dvanáct. Dostupné z http://www.freemusic.cz/clanky/16965- dubioza-kolektiv-je-za-pet-minut-dvanact 3. 2. 2014 44

6. Podíl samotné DK na utváření odlišného obrazu o vlastní tvorbě v domácím a zahraničním tisku Oficiální stránky DK neopomíjejí okomentovat ani koncept kapely, který je prý zaloţen na urgentní potřebě vyjádřit problematické otázky spoleĉnosti v BaH.128 Kapela se snaţí bojovat proti všeobecně rozšířeným balkánským stereotypům a jejich texty se týkají témat, jakými jsou tolerance, mír a pochopení. Zároveň ostře kritizují nespravedlnost a nacionalismus. Tento celý koncept je pak doplňován jejich vlastní zkušeností, kterou ĉlenové DK mají.129 Tematický rámec tvorby DK je plněn jak v zahraniĉním, tak i domácím prostředí. Odlišnosti vidím spíše v tom, jakým způsobem se na DK nahlíţí z pozice diváka a posluchaĉe v rámci zemí bývalé Jugoslávie a v Ĉesku. Tento rozdíl je urĉen především tím, ţe domácí publikum přesněji a jednodušeji chápe, na co DK naráţí. Kapela si tak můţe dovolit nezůstat pouze u obecných témat, ale promlouvat o konkrétních problémech. Kdeţto zahraniĉní publikum bude jen velice zřídka chápat všechny naráţky na politickou situaci v zemi. Díky tomuto rozdílu vede kapela dvojí kariéru. Jednu domácí, tedy v BaH a v zemích bývalé Jugoslávie, a druhou, s níţ hodlá oslovit zbytek Evropy.

DK záměrně vede svou kariéru dvojí cestou. S tím úzce souvisí i jazyk, jímţ vyjadřují sdělení ve svých textech. Nejde tedy o shodu náhod, která by urĉovala výběr jazyka. Zatímco anglický jazyk slouţí jako komunikaĉní prostředek pro alba urĉená zbytku Evropy, bosenština je urĉena domácímu publiku. Jelikoţ je angliĉtina jedním z nejrozšířenějších jazyků světa a v souĉasné době je téměř nezbytnou souĉástí vzdělání ĉlověka, není divu, ţe se DK rozhodla promlouvat i prostřednictvím tohoto jazyka. Jejich mateřskému jazyku by rozumělo o dost méně posluchaĉů. Vzhledem k tomu, ţe kapela vydala svá první tři alba v angliĉtině, se domnívám, ţe jiţ od poĉátku plánovala svou kariéru i za hranicemi Balkánu. S otázkou dvojjazyĉnosti pak souvisí i výběr témat. Skupina ve svých rozhovorech několikrát zmiňovala, ţe díky dvojjazyĉnosti své tvorby rozdělují i témata, ke kterým se v daném jazyce vyjadřují. V angliĉtině vyjadřují především univerzálnější sdělení, která se mohou vztahovat na většinu zemí. Sem by se mohla zařadit ekonomická recese, korupce, problémy postkomunistických zemí nebo nacionalismus. V bosenštině se pak zaměřují především na témata specifická pro danou

128 Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://dubioza.org/about-us-2/ 15. 4. 2014 129 Tamtéţ. 45 oblast. Na témata jako bosenská kaţdodennost, politika a její aktéři. Tato kombinace jazyků je dle mého názoru přínosná. Stejně tak, jak jim pomáhá angliĉtina, aby oslovili větší ĉást světa, tak jim bosenština pomáhá s odlišením od druhých hudebních skupin. Myslím, ţe kapele tento systém v zahraniĉí napomáhá k větší popularitě a atraktivitě pro dramaturgy různých velkých hudebních festivalů, pro něţ můţe být bosensky zpívající kapela zpestřením. Reakce diváků na koncertech ĉi bezprostředně po nich jsou velice rychlou odezvou, která potvrzuje tuto dvojjazyĉnou cestu jako správnou.

Dalším specifickým znakem DK po hudební stránce je přítomnost balkánského folklóru. Jedná se o prvek v hudbě této kapely, který skupině přidává na atraktivitě a zároveň je také znakem, díky němuţ se dokáţe odlišit od ostatních evropských hudebních skupin. V domácím tisku dávají najevo, ţe ţánr je zcela vedlejší záleţitost. Důleţitější úlohu má sdělení, které jejich texty nesou. Na druhou stranu přiznávají, ţe je pro ně také podstatné, aby posluchaĉ, který nepochází z jejich domoviny, dokázal po prvních pár taktech poznat, odkud DK přichází.130 Proto je pro ně podstatné, aby se v jejich hudbě nacházely prvky tradiĉní hudby.131 V ĉeském prostředí se odkazy tradiĉní hudby hledají především v rychlé balkánské dechovce. V případě DK to neznamená podobu, jenţ světu představuje na příklad Goran Bregović se svým orchestrem a která je mezi širokým obecenstvem populární. DK tuto tradiĉní sloţku své hudby zastupuje ostrou linku harmoniky, rychlým rytmem a melodiemi zahranými saxofonem, které laickému sluchu připomínají hudbu orientální. Kapela v ĉeském tisku odkazuje i na sevdalinky.132 Sevdalinky jsou tradiĉní bosenskou záleţitostí, avšak myslím, ţe podíl tohoto původního specifického ţánru v tvorbě DK je zanedbatelný a ve svých rozhovorech ho zmiňují, aby byl zdůrazněn odkaz na tradiĉní ĉást jejich hudby. Na druhou stranu, pokud posluchaĉ narazí na příklad na píseň Decisions (Rozhodnutí) nebo Wake Up (Vstávej) z anglicky nezpívaného alba Wild Wild East, na první poslech je znát, ţe kapela není obyĉejnou punkovou, reggae nebo rockovou skupinou. Tento názor ale v zápětí mění poslech posledního alba Apsurdistan, nazpívaného v jazyce bosenském, kde jsou prvky tradiĉní hudby, dle mého laického sluchu, velmi těţko k nalezení. To samé se pak opakuje při poslechu dalších alb, kdy střídám jak ta

130 VUKOBRAT, Budo: Dubioza kolektiv nastoji muzikom prenijeti poruku. www. 6yka.com, 24. října 2011, http://www.6yka.com/novost/14738/dubioza-kolektiv-nastoji-muzikom-prenijeti-poruku- 6. 3. 2014 131 Dubioza Kolektiv: Konjević Poljem do poena. Dostupné z http://www.bhmagazin.com/bih- index/item/16392-dubioza-kolektiv-konjevi%C4%87-poljem-do-poena.html 3. 3. 2014 132 Charakteristické prvky sevdalinky jsem jiţ popsala v kapitole ĉ. 2; TESAŘ, M.: Jsme. 46 nazpívaná v angliĉtině, tak ta v bosenštině. Proto se nemohu zbavit pocitu, ţe tradiĉní prvky hudby se vkládají především do anglicky nazpívaných alb, která se distribuují hlavně do zbytku světa, kde právě balkánský vliv v hudbě dopomůţe větší pozornosti a popularitě. Kdeţto v albech v bosenštině, tedy těch urĉených zvláště domácímu publiku, mají dominantní úlohu moderní ţánry jako hip-hop, dub nebo reggae. Moţná právě díky těmto ţánrům, které jsou především pro mladé generace atraktivnější, můţe DK oslovit větší mnoţství posluchaĉů.

Průběh vystoupení je jak v zahraniĉním prostředí, tak i na domácí půdě velice podobný. Zpívají se písně v angliĉtině i v bosenštině. Poměr písní se ale mění. V rámci koncertů po Evropě kapela zařadí více písní v angliĉtině, aby publikum bylo schopno pochopit text písní a urĉité poselství kapely. Zároveň však záměrně zařazují i písně ve svém mateřském jazyce, aby připomněli region, ze kterého pocházejí. Tento systém je nezbytný při zmíněné dvojjazyĉnosti jejich tvorby.

Podíl samotné skupiny na propagovaném osobním příběhu, který prošel skrz ĉeské internetové portály, není tak znaĉný. Pravdou je, ţe ĉeský manaţer tuto celu historii potvrzuje a pravděpodobně jí dodává chytlavá slova, která zaujmou jak redaktory, tak i ĉtenáře. Není důvodu, aby minulost spojená s válkou byla zamlĉována, kdyţ můţe být vhodně vyuţita pro jejich lepší propagaci. Ĉlánky, které uplynutím několika let o DK byly napsány v ĉeském prostředí, jsou spojením faktu, ţe obĉanskou válkou skuteĉně ĉlenové DK zaţili, ţe se díky hudbě snaţí předat jisté sdělení lidem a snahy ĉeských redaktorů upoutat ĉtenáře k jejich ĉlánku. Tím vzniká koneĉný výsledek, který dělá z kapely zajímavější hudební interprety nejen svou hudbou, ale i ţivotním příběhem.

47

Závěr Ve své práci jsem se věnovala porovnání reflexe tvorby bosenské hudební skupiny DK v ĉeském a v ex-jugoslávském tisku. Tato komparace mi pomohla vytvořit obraz kapely v jednotlivých prostředích. Zjistit v ĉem se jednotlivé reflexe liší a pokusit se správně tyto rozdíly zdůvodnit. Tato práce mi rovněţ pomohla nahlédnout do širšího hudebního historického kontextu a také mi rozšířit obzory v rámci bosenské hudební scény. Zároveň mi práce upravila můj osobní pohled na kapelu samotnou, který byl v jistém ohledu necelistvý a naivní.

Tvorba hudební skupiny DK je ve svém domácím a zahraniĉním tisku reflektována jinak. Rozdílnost je především v tématech a jejich ĉetnosti. Pro různá prostředí jsou důleţité jiné aspekty tvorby DK. Rozdílnost urĉuje jak geografická ĉi historická blízkost, tak i rozdílný přístup k podobným hudebním skupinám. Jednoznaĉně je ale moţno říci, ţe DK zastává funkci politicky angaţované kapely jak v zemích bývalé Jugoslávie, tak i v zahraniĉní. Pro lepší znázornění témat a jejich zastoupení v jednotlivých prostředích je představím v tabulce.133 prostředí → bosensko- chorvatský tisk srbský tisk ĉeský tisk hercegovský téma tisk ↓ politická situace X X X • v zemi134 EU X X X marihuana X • X homosexuální X X manţelství národnostní X • otázka dvojjazyĉnost • X X hudební • X stránka kapely Koncerty, X X X X popularita Internet, X stahování •

133 Znak X znázorňuje témata, která jsou reflektována jako dominantní, znak • pak ta, která jsou spíše okrajová. Prázdné políĉko znamená, ţe v daném prostředí toto téma není reflektováno vůbec. 134 Sem zahrnuji témata jako ekonomický stav země, hospodářství, recese, korupce, pohled na souĉasnou politickou situaci, volby, kritika politiků a prezidentů. 48 incidenty X • X osobní příběh X

Rozdílnost zájmu o různá témata v rámci jednotlivých prostředí je zřejmá. V domácím prostředí dominují především témata odráţející politické dění, otázku EU a prezentace této organizace v rámci nástupnických zemí bývalé Jugoslávie, rovněţ v souvislosti s emigrací. Dále pak kaţdodennost obyvatel BaH, incidenty ale i otázky, které se týkají legalizace marihuany nebo homosexuálních partnerství. Daleko menší zájem je pak o hudební stránku kapely, jejich osobní příběh ĉi bezplatné stahování alb. Zcela opaĉná situace je u ĉeského prostředí, kdy je důraz kladen na hudební stránku jejich tvorby, osobní příběh a v pozadí se nachází konkrétní politická situace v zemi nebo národnostní otázka. Stejnou měrou se veškerý tisk zaobírá popularitou a atmosférou na koncertech.

Popularita kapely v domácí prostředí tkví především v tom, ţe DK zastává jakousi funkci mluvĉího, kdy se prostřednictvím hudby a textů nebojí vyřknout většinou nepříjemné skuteĉnosti o své zemi, obyvatelstvu a lidech, kteří BaH vedou. Zároveň se skupina nevyhýbá kritice ani provokaci. Záměrem kapely je šokovat publikum. Od toho si pak, především od svého domácího publika, slibují, ţe lidé přestanou být pasivní a hovořit o problémech pouze šeptem a ţe se vytvoří silná opozice vůĉi souĉasné vládnoucí sféře. Otázkou je, zda toto smýšlení není aţ příliš nereálné. Zda hudební skupina můţe mít opravdu takovou moc něco změnit. Pokud přiĉtu k jejich domácí kariéře jejich popularitu i za hranicemi Balkánu, nabízí se mi přidat k této kapele přívlastek fenomenální. Nutno ale podotknout, ţe obraz DK se i v rámci jednotlivých prostředí zemí bývalé Jugoslávie mění. Naráţím na srbské prostředí, které díky svému omezenému mnoţství ĉlánkům nemohlo dát ucelený výsledek, avšak i z tohoto mnoţství se dala vycítit jistá rezervovanost vůĉi kapele s důrazem na uvedení negativních souvislostí s jejich koncertováním. Otázka, jeţ se nabízí v souvislosti s popularitou této kapely, je, jak dlouho můţe spoleĉnost přijímat tyto známé kritické fráze v jejich písních. Jak dlouho bude DK známá jako politicky angaţovaná kapela. Moţná i na domácí půdě nastane moment, kdy na koncerty budou chodit lidé ne kvůli sdělení v písních, ale pro dobrou hudbu a vynikající atmosféru.

49

Co se týĉe popularity v zahraniĉí, kde své teze stavím na základě ĉeského prostředí, kapela sází na svůj původ a jazyk, jenţ slouţí jako rozlišovací znak v mnoţství jiných hudebních skupin. Zároveň nedochází k situacím, kdy mezi publikem a kapelou vznikne jazyková bariéra z důvodu naprosto neznámého cizího jazyka. Proto se jiţ před lety, na zaĉátku svého působení, DK rozhodla své písně vydávat jak v angliĉtině, tak i bosenštině. Jeden z dalších záměrů, který kapele otevřel brány do zbytku Evropy.

50

Resumé Ovaj preddiplomski rad usporeĊuje slike bosanske grupe Dubioza kolektiv u hrvatkom, srpskom, bosanskom i ĉeškom tisaku. Izvori su za ovaj rad uglavnom ĉlanci, recenzije, razgovori i drugi publicistiĉki ĉlanci iz svih rećenih tisaka. Koliĉina svih ĉlanaka je bila dovoljna da mogu stvoriti sliku toga kakvu poziciju ima grupa u pojedinim sredinama. Iznimka je bio srpski tisak koji je ponudio samo ograniĉen skup ĉlanaka. Mislim da razlog za to mogu naći u povijesti jer povijest ovih zemalja je bila dugo vremena zajedniĉka ali poslije raspada Jugoslavije pojavili su se mnogi problemi. Ova situacija je došla ĉak do domovinskog rata. Danas je gotovo 20 godina od kraja rata i stalno neki ljudi osjećaju vrlo snaţne osjećaje razoĉaranja i mrţnje jer ovaj rat nije završen na takav naĉin da bi svi mogli biti zadovoljni i mogli ostvariti svoje ideje o zemlji koja je u svojim punim etniĉkim granicama. Povijest je moţda samo jedan dio toga što bi mogao biti prav razlog za to.

Dubioza kolektiv je politiĉki angaţirana grupa koja je zapoĉala sa svojim postojanjem u 2003. godini kada su se odluĉili ĉetiri muškarca iz Zenice i Sarajeva da osnuju ovu grupu. Od poĉetka je bilo jasno da Dubioza će biti politiĉki angaţirana grupa jer situacija u Bosni i Hercegovini (dalje samo BiH) je bila vrlo loša. Imala je puno problema kao zemlja koja je prošla tranzicijom i s time su povezane ekonomiĉne poteškoće. Dalje je BiH zemlja gdje ţive tri etniĉke grupe koje moraju na neki naĉin suraĊivati. Dubioza se takoĊer trudi boriti za bolju toleranciju meĊu ljudima u BiH, slobodu i tako dalje. Zbog toga je DK postala vrlo zanimljiva grupa i sada je jedna iz najpopularnjih grupa iz ovog regiona ne samo u BiH, Hrvatskoj ili Srbiji, ali takoĊer izvan Balkana. U sadašnjosti koncertiraju na mnogim velikim glazbenim festivalima u cijeloj Europi.

Kako sam već napisala ova grupa se zanima uglavnom o politiĉku situaciju i sve što je s njome povezano. Na primjer pitanje demokracije, izbora, ponašanja presdsjednika zemlje ili ostalih poslanaca, korupcije, Europske unije i ulaska u nju. S druge strane se takoĊer dotiĉe ovih tema kao na primjer lagalizacija marihuane ili temi homoseksualnih brakova. Ove su teme neposredno povezane s tvorbom ove grupe. Ali imamo još jedan skup tema koji nije povezan neposredno s tvorbom, ali predstavlja takoĊer bitan dio svake glazbene grupe. Imam na umu uglavnom njihove koncerte,

51 atmosferu, ali takoĊer pitenje jezika, jer svoje albume snimaju na bosenskom i engleskom jeziku. Zanimljiva tema je bezplatno skidanje njihovih albuma ili njihova ţivotna priĉa koje je uglavnom povezana s domovinskom ratom tijekom devedesetih godina prošlog stoljeća. Ova krajna tema je tipiĉna za ĉeški tisak u domaćoj sredini ova tema ne obraća nikakvu paţnju.

Naravno za svaku sredinu su bitne razliĉite teme. Zahvaljujući svojem radu sam saznala da u domaćem tisku su glavne teme oko politike, etniĉkog pitanja BiH, Europske unije, ali takoĊer jeziĉne razlike, incidenti, legalizacija marihuane ili homoseksualni brakovi. Teme koje nisu uopće spomenute ili samo u malom broju su na primjer glazbene strane grupe. Time mislim uglavnom ţanre koje grupa koristi. U ĉeškom tisaku bitnu ulogu imaju koncerte i njihove atmosfere i osjećaje publika tijekom njihovih koncerata. U ĉeškom tisku ima još jedne teme koja predstavlja bitan dio ove refleksije. Time mislim osobnu priĉu grupe koja je vrlo ĉesto spomenuta u ĉlancima. Politiĉka situacija u BiH je spomenuta vrlo sporedno. Samo u vezi s općima idejama o budućnosti zemlje i što bi trebalo biti bolje ili drugaĉije. Grupa se trudi boriti protiv negativnih stereotipa o Balkanu koji su vrlo poznati u svijetu.

Općenito mogu reći da u hrvatskom, bosenkom i srpskom tisku je najbitnije ovo što je povezano s njihovim regionom. Od politike preko incidenata i gorkih pitanja. Razumijem da ove teme su najbitnije jer pokazuju realnu situaciju u BiH. Zbog toga se paţnja ne obraća na potpuno druge teme kao glazba, ţanr i tako dalje. Vaţna je poruka koju imaju tekstove. U ĉeškoj sredini je situacija protivna. Tamo je pristup grupi drugaĉiji. Prva stvar koja je povezana s grupom je osobna priĉa o njihovim poteškoćama tijekom rata. Druga s energijom koja je prisutna na njihovim koncertima. Ove dvije slike su najbitnije. TakoĊer upotreba dvojice jezika je vrlo dobrodošla jer meĊu publikom i grupom ne postoji nikakva jeziĉna barijera. Engleski jezik pomaga sa shvaćanjem tekstova i bosenski ih pravi zanimliviji od drugih grupa iz Europe.

52

Seznam použitých pramenů a literatury Literatura

GOLDSTEIN, Ivo: Hrvatska povijest. Zagreb 2003. HLADKÝ, Ladislav: Bosna a Hercegovina: historie nešťastné země. Brno 1996. IORDANOVA, Dina: The Cinema of the Balkans. London 2006. JANJATOVIĆ, Petar: Ex YU Enciklopedija 1960-2006. Beograd 2007. PAVIĈIĆ, Jurica: Postjugoslavenski film: Stil i ideologija. Zagreb 2011. PERKOVIĆ, Ante: Sedma republika: pop kultura u YU espadu. Zagreb 2011. ŠESTÁK, Miroslav – TEJCHMAN, Miroslav – HAVLÍKOVÁ, Lubomíra – HLADKÝ, Ladislav – PELIKÁN, Jan: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998.

Prameny ALTARAC-ĈIĈAK, Ţelimir: Sarajevska pop-rock scena 1960 – 1990. www.cicak.org, http://www.cicak.org/sa_pop_rock.html 7.3.2014

BABIĆ, Jelena: Drţava se još pravi blesava, Nezavisne novine. 18. dubna 2008, http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Drzava-se-jos-pravi-blesava- 22432.html, 3. 3. 2014

BAJRAMOVIĆ, Dino: Třeba li nam, uoře, Eurosong. Slobodna Bosna, 20. prosince 2012, http://www.slobodna-bosna.ba/vijest/3902/treba_li_nam_uopce_eurosong.html 6. 2. 2014

Balkánská smršť Dubioza Kolektiv v barvách RfPse nezadrţitelně řítí do Čech. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42700/balkanska-smrst-dubioza-kolektiv-v-barvach-rfp-se- nezadrzitelne-riti-do-cech/ 3. 2. 2014 Beskydy Sound hostil kapely ve Frýdku-Místku. Dostupné z http://www.superbeat.cz/clanek/23599-beskydy-sound-hostil-kapely-ve-frydku- mistku.html 29. l. 2014 BIDZINSKI, Petr: Dubioza kolektiv, Dubnamite. www.whiplashmag.net, 2006, http://www.whiplashmag.net/index.php?id=2&subid=1&p=4&rec=1887 29. ledna 2014

53

Bolje da se načelnik brine o ţivotu graĎana. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/bolje-da-se-nacelnik-brine-o-zivotu- gradjana/080804052 3. 3. 2014

Bosenští Dubioza Kolektiv na Flédě. Dostupné z http://www.freemusic.cz/clanky/18545-bosensti-dubioza-kolektiv-na-flede 3. 2. 2014

BOGUT, Mate: Dubioza kolektiv – „Firma ilegal“. www.rirock.com, 19. ĉervna 2008, http://www.rirock.com/hrvatska-i-svijet/dubioza-kolektiv-firma-ilegal/ 25. 2. 2014

Brano Jakubović (Dubioza Kolektiv): Ljudi čekaju novog Tita da riješi stvari. Dostuné z http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Brano-Jakubovic-Dubioza- kolektiv-Ljudi-cekaju-novog-Tita-da-rijesi-stvari-107813.html 3. 2. 2014

ĈENGIĆ, Nermin: Dubiozni blam dušebriţnika. E-novine, 5. srpna 2009, http://www.e- novine.com/mobile/kultura/kultura-tema/28622-Dubioza-nervira-primitivce-svih- boja.html 2. 3. 2014

DERVIŠBEGOVIĆ, Nedim: Dubioza kolektiv: Apsurdistan je stanje svijesti u regionu. www.6yka.com, 25. dubna 2013, http://www.6yka.com/novost/37373/dubioza- kolektiv-apsurdistan-je-stanje-svijesti-u-regionu- 6. 2. 2014

DEVĈIĆ, Matej: Dubioza kolektiv: „Postavili smo visoke ciljeve“. www.muzika.hr, 3. května 2013, http://www.muzika.hr/clanak/41449/interview/dubioza-kolektiv-postavili- smo-visoke-ciljeve.aspx 30. 1. 2014

DOBRŮŢKA, Petr: Dubioza kolektiv o válečných inspiracích ze Sarajeva. Rock & Pop, 2007, s.79

DRAGAŠ, Aleksandar: Dubioza kolektiv „Volimo biti lijeva verzija Thompsona“. Jutarnji list, 15. října 2013, http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv--volimo-biti-lijeva- verzija-thompsona/1132818/ 24. 3. 2014

DRAGAŠ, Aleksandar: Dubioza kolektiv-Balkanski fenomen koji je sam uzeo svoju publiku. Jutarnji list, 26. října 2010, http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv--- balkanski-fenomen-koji-je-sam-uzeo-svoju-publiku/898424/ 24. 2. 2014

Dub (hudební styl). Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Dub_(hudebn%C3%AD_styl) 29. 3. 2014 54

Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://dubioza.org/about-us-2/ 26. 3. 2014

Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://dopmagazin.com/muz/portret/dubioza- kolektiv?searched=dubioza+kolektiv&advserach=allwords&highlight=ajaxSearch_high light+ajaxSearch_highlight1+ajaxSearch_highlight2 29. 1. 2014 Dubioza Kolektiv: Bosanci su pilići od kojih treba napraviti paštetu. Dostupné z http://www.bhmagazin.com/showbiz-index/item/15693-dubioza-kolektiv-bosanci-su- pili%C4%87i-od-kojih-treba-napraviti-pa%C5%A1tetu.html 3. 2. 2014 Dubioza Kolektiv, bend koji je ujedinio Balkan: Ne čekajte Mesiju, naučite sami „plivati“. Dostupné z http://www.6yka.com/novost/46212/dubioza-kolektiv-bend-koji-je-ujedinio-balkan-ne- cekajte-mesiju-naucite-sami-plivati 6. 3. 2014 Dubioza kolektiv: Je za pět minut dvanáct. Dostupné z http://www.freemusic.cz/clanky/16965-dubioza-kolektiv-je-za-pet-minut-dvanact 3. 2. 2014 Dubioza Kolektiv odgovara Janku Bekiću. Dostupné z http://www.jutarnji.hr/dubioza-kolektiv-odgovara-janku-bekicu--nasi-stavovi-nisu-- dominantno-bosnjacki--ali-vasi-stavovi-su--dominantno-supacki--/1165095/ 20. 2. 2014 Dubioza kolektiv-RFP Tour. Dostupné z http://www.mestohudby.cz/calendar/fleda/event-840 3. 2. 2014

ĐURĐANOVIĆ, Ilija: Dubioza kolektiv Apsurdistan. www.balkanrock.com, 26. května 2013, http://balkanrock.com/dubioza-kolektiv-apsurdistan-2013/ 25. 2. 2014

Eurovision Song Contest. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision_Song_Contest 2. 4. 2014

Fanoušky Rock for People na jaře hned čtyřikrát zahřeje bosenská rytmická úderka Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://musicserver.cz/clanek/42154/fanousky-rock-for-people-na-jare-hned-ctyrikrat- zahreje-bosenska-rytmicka-uderka-dubioza-kolektiv/ 2. 3. 2014

Fet Boj Slim pušta pesme Dubioza Kolektiva. Dostupné z http://www.blic.rs/Zabava/Vesti/262825/Fet-Boj-Slim-pusta-pesme-Dubioza-Kolektiva

55

2. 3. 2014 GALL, Zlatko: Bez dubioze do kolektivne euforie: „BeHa“ bend oduševio deset tisuća ljudi u zagrebačkom Domu sportova. Slobodna Dalmacija, 28. října 2013, http://www.slobodnadalmacija.hr/Spektakli/tabid/79/articleType/ArticleView/articleId/ 225820/Default.aspx 30. 1. 2014

Gluho Doba Against Def Age. Dostupné z http://www.ddh.nl/org/poo/uk/culture/gluho.htm 16. 3. 2014 Gluho Doba Against Def Age. Dostupné z http://urbanispektakl.tripod.com/part/def/ 16. 3. 2014

Goran Bregović. Dostupné z http://cinemania.sweb.cz/bregovic.htm 17.3.2014

Hasanbegović Almir. Dostupné z http://www.gramofon.ba/artists.php?artist_id=27&lang=en 16. 3. 2014

HORVAT, Vladimir: Dubioza kolektiv. www.barikada.com, 25. února 2006, http://www.barikada.com/backstage/2006-02-28_dubioza_kolektiv_kset.php 25. 2. 2014

HRÁCH, Jaroslav: Čerstvý vítr z Balkánu. www.musicserver.cz 29. listopadu 2011, http://musicserver.cz/clanek/37017/Dubioza-Kolektiv-Wild-Wild-East/ 3. 2. 2014

Hudební recenze: Dubioza Kolektiv. Dostupné z http://www.techno.cz/recenze/hudba/17499/hudebni-recenze-dubioza-kolektiv 3. 2. 2014 Hudební recenze: Dubioza kolektiv-Dubnamite. Dostupné z http://www.techno.cz/recenze/hudba/17888/hudebni-recenze-dubioza-kolektiv- dubnamite 3. 2. 2014

Je za pět minut dvanáct. Dostupné z http://www.freemusic.cz/clanky/16965-dubioza- kolektiv-je-za-pet-minut-dvanact 3. 2. 2014

JOCIĆ, Marko: DK digla prašinu na niškoj TvrĎavi. www.balkanrock.com, 8. září 2013, http://balkanrock.com/dubioza-kolektiv-digla-prasinu-na-niskoj-tvrdavi/ 25. 2. 2014

56

JURILJ, Igor: Dubioza kolektiv: Svaka revolucija je naše revolucija. www.ravnododna.com, 10. října 2013, http://www.ravnododna.com/dubioza-kolektiv- svaka-revolucija-je-nasa-revolucija/4/ 25. 2. 2014

JURILJ, Igor: Dubioza kolektiv: „U našim pjesmama prepoznate nekog svog lokalnog političara“. www.muzika.hr, 11. listopadu 2010, http://www.muzika.hr/clanak/24624/interview/dubioza-kolektiv-u-nasim-pjesama- mozete-prepoznati-nekog-svog-lokalnog-politicara.aspx 10. 4. 2014

Kako je a kad nastalo Pušenje. Dostupné z http://www.zabranjeno- pusenje.com/home/biografije/kako-je-i-kad-nastalo-zabranjeno-pusenje/#more-83 14.3.2014 Kamenovan basista Dubioza Kolektiva. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/kamenovan-basista-dubioza-kolektiva/090802017 3. 2. 2014 KARAMAN, Adela: Prestanemo se miriti sa svim što nam se dešava. Dnevni avaz, 1.prosince 2013, http://www.avaz.ba/showbiz/estrada/prestanimo-se-miriti-sa-svim-sto- nam-se-desava 3. 2. 2014

KIŠIĆ, Ivan: Himne zajebanih naroda – Apsurdistan. DK. www.muzika.hr, 25. dubna 2013, http://www.muzika.hr/clanak/41388/albumi/dubioza-kolektiv-himne-zajebanih- naroda.aspx, 20. 1. 2014

KOVAL, Vojtěch: Dobrodošli do Akropolis, Dubioza kolektiv. www.blog.fobia.cz, 9. dubna 2013, http://blog.fobia.cz/search/label/Vojt%C4%9Bch%20Koval 29. 1. 2014

KOŢUL, Dejan: Vratit će se Valter, jebaće vam mater. E-novine, 28. dubna 2010, http://www.e-novine.com/mobile/intervju/intervju-entertainment/36956-Vratie-Valter- jebae-vam-mater.html 2. 3. 2014

KRAJIŠNIK, ĐorĊe: Dubioza kolektiv traţi novog Valtera. E-novine, 19. prosince 2013, http://www.e-novine.com/stav/95786-Dubioza-kolektiv-trai-novog-Valtera.html 2. 3. 2014

KUDOVIĆ, Omar: Dubioza kolektiv: Dubnamite. www.barikada.com, 2006, http://www.barikada.com/omarov_kutak/2006-05- 26_omarov_kutak_dubioza_kolektiv.php 25. 2. 2014

57

KVORKA, Tanja: Volimo entuzijazam osječke publike. Glas Slavonije, 25. května 2010, http://www.glas-slavonije.hr/157975/9/Volimo-entuzijazam-osjecke-publike/t/dubioza- kolektiv 12. 2. 2014

KVORKA, Tanja: „Bilo bi lepše da su naše pjesme fikcija“. Glas Slavonije, 11. října 2013, http://www.glas-slavonije.hr/212865/9/Bilo-bi-ljepse-da-su-nase-pjesme-fikcija 12. 2. 2014

LERIĆ, Dajana: Dubioza kolektiv: „Zaista pokušavamo da izbjegnemo ,peglanje‟ ljudi. www.balkanrock.com, 18. dubna 2013, http://balkanrock.com/dubioza-kolektiv-zaista- pokusavamo-da-izbjegnemo-peglanje-ljudi/ 25. února 2014

Lokalni diktatori zabranili koncert Dubioza Kolektiva. Dostupné z http://www.klix.ba/vijesti/bih/lokalni-diktatori-zabranili-koncert-dubioza- kolektiva/080804038 3. 3. 2014

MAKANEC, Ţeljkica: Preko drţavnih neuspjeha do „Apsurdistana“. www.ravnododna.com, 24. dubna 2013, http://www.ravnododna.com/preko-drzavnih- neuspjeha-do-apsurdistana/3/ 25. 2. 2014

MATES, Martin: Bosenský Dubioza kolektiv přijel k přátelskému utkání do Brna. www.superbeat.cz, 4. listopadu 2011, http://www.superbeat.cz/clanek/24039-bosensky- dubioza-kolektiv-prijel-k-pratelskemu-utkani-do-brna.html 3. 2. 2014

MATOŠEVIĆ, Dragutin: Brano Jakubović – Dubioza kolektiv. www.barikada.com, 4. května 2008, http://www.barikada.com/interviews/2008-04-25_brano_jakubovic.php 8. 3. 2014

MEHIĆ, Elmedin: Kako su pokretači Dubioza kolektiva beatboxom tjerali ratna sivila. www.klix.ba, 15. září 2013, http://www.klix.ba/magazin/muzika/kako-su-pokretaci- dubioza-kolektiva-beatboxom-tjerali-ratno-sivilo/13091500 1 3. 3. 2014

MEHIĆ, Elmedin: Dubioza kolektiv u Zenici: Uspjeh „Apsurdistana“ pokazuje da je glupost najpopularnija. klix.ba, 30. Dubna 2014, http://www.klix.ba/magazin/muzika/dubioza-kolektiv-u-zenici-uspjeh-apsurdistana- pokazuje-da-je-glupost-najpopularnija/130430149 3. 3. 2014

58

New Primitivism. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/New_Primitivism 27. 3. 2014

NOVOTNÝ, Jan: Dubioza kolektiv, Wild Wild East. www.indies.eu, http://www.indies.eu/recenze/1279/k-albu/920/ 2. 3. 2014

PLATZER, Ondřej: Balkánská smršť v podobě Dubioza kolektiv zavítala i do Plzně. Rock & Pop, 25. dubna 2013, http://www.rockandpop.cz/live/balkanska-smrst-v- podobe-dubioza-kolektiv-zavitala-i-do-plzne/ 29. 1. 2014

Pokret Dosta. Dostupné z http://www.balkanforum.info/f9/pokret-dosta-53350/ 8. 4. 2014

Političari su korumpirana stoka. Dostupné z http://www.e-novine.com/index.php?news=14120 25. 2. 2014

Poštedite nas medijske artiljerije. Dostupné z http://zurnal.ba/novost/260/postedite-nas-medijske-artiljerije 6. 2. 2014

Profitabilno je postati mesija. Dostupné z http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Profitabilno-je-postati-mesija- 216409.html 3. 2. 2014

Promocija album „Apsurdistan“ Dubioza kolektiva 15. aprila. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/promocija-albuma-apsurdistan-dubioza-kolektiva- 15-aprila/130409091 3. 3. 2014

Radio Luxembourg. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Radio_Luxembourg 14.3.2014

RADMAN, Daniel: Ignoriranje je gore i od najgore cenzure!. Glas Slavonije, 12. ĉervence 2008, http://www.glas-slavonije.hr/154189/11/Ignoriranje-je-gore-i-od- najgore-cenzure/t/dubioza-kolektiv 12. 2. 2013

Recenze na album. Dostupné z http://www.indies.eu/recenze/1297/k-albu/920/ 3. 2. 2014

59

SARALJIĆ-RAMOVIĆ, Larisa: Nevolim se razbacivati pričama o patriotizmu. 6yka.com, 16. dubna 2012, http://www.6yka.com/novost/22282/ne-volim-se- razbacivati-pricama-o-patriotizmu 6. 2. 2014

SARJANOVIĆ, ĐurĊica: Dubioza kolektiv představila je „Apsurdistan“ u centru Zagreba. 24 sata, 19. dubna 2013, http://www.24sata.hr/show/dubioza-kolektiv- predstavila-je-apsurdistan-u-centru-zagreba-311348 30. 1. 2014

SAVKOVIĆ, Mladen: Dubioza kolektiv: Vodić kroz Apsurdistan. www.b92.net, 14. ĉervence2013,http://www.b92.net/kultura/moj_ugao.php?nav_category=556&yyyy=20 13&mm=07&nav_id=732284 2. 3. 2014

SELVEDIN, Avdić: Politika je kurva, ubila je bomba. www.e-novine.com, 25. dubna 2013, http://www.e-novine.com/entertainment/entertainment-rocks/83161-Politika- kurva-ubila-bomba.html 2. 3. 2014

Sevdalinka. Dostupné z http://www.sarajevosevdahfest.ba/about-sevdalinka/pojam-sevdalinka 1. 4. 2014 Spektakl u Sarajevu: Dubioza Kolektiv napunila Skenderiju i napravila fantastičan koncert. Dostupné z http://www.klix.ba/magazin/muzika/spektakl-u-sarajevu-dubioza-kolektiv-napunila- skenderiju-i-napravila-fantastican-koncert/131213149 3. 2. 2014

STAJĈIĆ, Zoran: Dubioza kolektiv: Svake godine pokušavamo preko štele upasti na Eurosong. www.ravnododna.com, 18. Května 2011, http://www.ravnododna.com/dubioza-kolektiv-svake-godine-pokusavamo-preko-stele- upasti-na-eurosong/2/ 25. 2. 2014

STRATILÍK, Ondřej: Colours, den prvý-očima Ondřeje. www.ostravablog.cz, 21. ĉervence 2006, http://ostravablog.cz/kultura/hudba/colours-den-prvy-ocima-ondreje/ 29. 1. 2014

ŠUŠNJAR, Adis: Vedran Mujagić: Transformacija BiH u normalnu zemlju je bolan proces. Nezavisne novine, 3. února 2010

TANOVIĆ, Ines: V. Mujagić (Dubioza kolektiv): Naš zvuk poziva na pobudu. www.muzika.hr, 20. února 2006, http://www.muzika.hr/clanak/6775/interview/v- mujagic-dubioza-kolektiv-nas-zvuk-poziva-na-pobunu.aspx 30. 1. 2014 60

TESAŘ, Milan: Jsme skvělí a krásní. www.mestohudby.cz, 13. května 2013, http://www.mestohudby.cz/publicistika/rozhovory/jsme-skveli-a-krasni-lide 29. 1. 2014

Texty písní. Dostupné z www.tekstovi.net; www.tekstovipjesamalyrics.com

TVRDÍK, Petr: Trutnov rozdává lístky zdarma. www.musicfoto.net, 25. ĉervna 2010, http://www.musicfoto.net/trutnov-rozdava-listky-zdarma/ 29. 1. 2014

V. Đ. Đ.: Fet Boj Slim uvrstio je pjesmu ,Balkan Funk‟, sarajevskog benda ,Dubioza kolektiv‟ u svoj muzički set. Blic, 29. ĉervna 2011, http://www.blic.rs/Zabava/Vesti/262825/Fet-Boj-Slim-pusta-pesme-Dubioza-Kolektiva 2. 3. 2014

Vedran Mujagić: Transformacija BiH u normalnu zemlju je bolan proces. Dostupné z http://www.nezavisne.com/umjetnost-zabava/muzika/Vedran-Mujagic-Transformacija- BiH-u-normalnu-zemlju-je-bolan-proces-52673.html 3. 3. 2014

Video: Dubioza Kolektiv je „Protiv“. Dostupné z http://www.jutarnji.hr/video--dubioza-kolektiv-je--protiv---neka-ljubi-ko-god-koga- hoce--a-ko-nece-nek-se-ne-namece-/1143011/ 13. 4. 2014

V. M. P.: Novi album grupe Dubioza kolektiv. Veĉerne novosti, 29. dubna 2013, http://www.novosti.rs/vesti/spektakl.147.html:431758-Novi-album-grupe-Dubioza- kolektiv 2. 3. 2014

Vrnjačka Banja: Počeo Guarana lavfest. Dostupné z http://www.novosti.rs/vesti/spektakl.147.html:447148-Vrnjacka-Banja-Poceo-Guarana- lavfest 2. 3. 2014 VRŢINA, Nevena: Brano Jakubović (Dubioza kolektiv): Ljudi čekaju novog Tita da riješi stvari. Nezavisne novine, 29. září 2011, http://www.nezavisne.com/umjetnost- zabava/muzika/Brano-Jakubovic-Dubioza-kolektiv-Ljudi-cekaju-novog-Tita-da-rijesi- stvari-107813.html 3. 3. 2014

VUJANIĆ, Dejan: Uspješno završen Ex-Yu Rocks!. Glas Srpske, 2. Srpna 2009, http://www.glassrpske.com/kultura/muzika/Uspjesno-zavrsen-Ex-Yu- Rocks/lat/25825.html, 2. 3. 2014

61

VUKOBRAT, Budo: Dubioza kolektiv nastoji muzikom prenijeti poruku. www. 6yka.com, 24. října 2011, http://www.6yka.com/novost/14738/dubioza-kolektiv-nastoji- muzikom-prenijeti-poruku- 6. 3. 2014

62