Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Slavistiky Balkanistika Lucie Šobáňová Srovnání Reflexe Tvorby Bosenské
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Balkanistika Lucie Šobáňová Srovnání reflexe tvorby bosenské hudební skupiny Dubioza kolektiv v českém a ex-jugoslávském tisku Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. 2014 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. 2 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Petru Stehlíkovi, Ph.D. za čas, který věnoval mně i mé práci. Rovněţ za dobré rady a nápady, které mi pomohly tuto práci realizovat. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu, kterou mi vyjadřovali. 3 Obsah Úvod .................................................................................................................................. 5 1. Bosensko-hercegovská hudební scéna a Dubioza Kolektiv ..................................... 7 1.1. Hudební scéna druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny v rámci bývalé Jugoslávie........................................................................................................... 7 1.2. Dubioza kolektiv .................................................................................................. 12 2. Reflexe tvorby DK v bosensko-hercegovském tisku .............................................. 15 3. Reflexe tvorby DK v chorvatském tisku ................................................................. 24 4. Reflexe tvorby DK v srbském tisku ......................................................................... 32 5. Reflexe tvorby DK v českém tisku ........................................................................... 38 6. Podíl samotné DK na utváření odlišného obrazu o vlastní tvorbě v domácím a zahraničním tisku .......................................................................................................... 45 Závěr .............................................................................................................................. 48 Resumé ........................................................................................................................... 51 Seznam použitých pramenů a literatury ..................................................................... 53 4 Úvod Práce se věnuje porovnání reflexe tvorby bosensko-hercegovské kapely Dubioza Kolektiv v ex-jugoslávském (konkrétně chorvatském, srbském a bosensko- hercegovském) a ĉeském tisku. Prvotním impulsem k napsání práce s tímto tématem byl můj osobní zájem o hudební skupinu samotnou. Dubioza Kolektiv představuje viditelnou a velice energickou kapelu, která v souĉasné době představuje jednoho z nejpopulárnějších interpretů ze zemí bývalé Jugoslávie a rovněţ jednu z mála kapel, kterým se podařilo prosadit za hranicemi Balkánu. Vzhledem k tématům, ke kterým se prostřednictvím své tvorby vyjadřuje, patří k politicky angaţovaným hudební skupinám. V posledních několika letech skupina zaznamenává vrchol své kariéry, o ĉemţ svědĉí mnoţství a obsah ĉlánků, které o ní byly napsány nejen na území Bosny a Hercegoviny, odkud pochází, ale i v okolních ex-jugoslávských zemích. V ĉeském prostředí si Dubioza Kolektiv rovněţ vybudovala svou kariéru, především díky koncertům na velkých hudebních festivalech i v klubech. Můj osobní zájem vůĉi hudební skupině byl vyuţit a ohraniĉen jádrem práce, kterým je obraz této kapely v domácím a ĉeském tisku. Toto téma je svou podstatnou aktuální, protoţe díky tvorbě, kterou tisk reflektuje, naráţí na souĉasné politicko-spoleĉenské problémy ex-jugoslávského regionu, s důrazem na Bosnu a Hercegovinu, ale také díky své kariéře za hranicemi Balkánu, naráţí i na problémy, které jsou spoleĉné pro zbytek Evropy. Hlavními prameny jsou různé publicistické ĉlánky (recenze, rozhovory, tiskové zprávy, reportáţe) z ĉeských, bosensko-hercegovských, chorvatských a srbských periodik a internetových portálů. Tyto prameny mi poskytují dostateĉné mnoţství informací k utvoření koneĉného obrazu v rámci jednotlivých zemí. Problém ĉiní pouze srbská ĉást, kdy malé mnoţství ĉlánků, zabývající se Dubiozou Kolektiv, poskytuje pouze omezený vhled do situace. Sekundární literatura mi pomáhá pochopit některé historicko-kulturní souvislosti nebo nahlédnout do historického hudebního podhoubí, které předcházelo souĉasné hudební scéně. K nasbíranému materiálu přistupuji analyticky. Jednotlivé ĉlánky rozděluji dle témat, kterým se věnují, a zasazuji je do širších politických a kulturních souvislostí. Rovněţ je dělím podle toho, zda přímo souvisí s tvorbou hudební skupiny nebo tvoří druhou skupinu témat, která celkový obraz kapely doplňují. Výsledky pak komparuji 5 mezi sebou. Snaţím se identifikovat rozdíly mezi nimi a najít správné argumenty, které tyto rozdíly zapříĉiňují. Práce je ĉleněna do šesti kapitol, kdy se na zaĉátku věnuji nastínění historického podhoubí hudební scény druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny a struĉné představení kapely samotné. Poté následuje jádro práce, kde představuji jednotlivé reflexe tvorby Dubiozy Kolektiv v bosensko-hercegovském, chorvatském, srbském a ĉeském tisku. Kdy v kaţdé z těchto samostatných kapitol komentuji, jaká periodika o kapele psala a která nikoliv a dělím témata, která se věnují tvorbě kapely, ale také ta, která reflektují skupinu jako celek. Předposlední kapitola se věnuje podílu samotné hudební skupiny na odlišném obraze v domácím a zahraniĉním tisku, kdy naráţím na některé zajímavé záměrné kroky, které kapela podnikla ke své větší popularitě a budoucnosti. V závěru své výsledky shrnuji a srovnávám obrazy z různých prostředí mezi sebou. Cílem práce je nejen představit kapelu samotnou, ale poukázat na témata, kterými se hudební skupiny zabývá a jak jsou chápána v domácím a zahraniĉním prostředí. Rovněţ také poukázat na odlišnosti (porozumění textů, intenzita zájmu v tisku o tvorbu DK nebo důraz na jiná témata, která kapela rozebírá ve svých textech), které vznikají v různých prostředích, kam kapela a její práce přichází. Zároveň také sledovat, které aspekty skupiny zanechávají v publiku největší stopu a které jsou ĉasto vedlejší a zároveň upozornit na úskalí, která jejich práce jako politicky angaţované skupiny přináší. V neposlední řadě se také pokouším nahlédnout pod povrch tohoto seskupení a jeho konceptu. 6 1. Bosensko-hercegovská hudební scéna a Dubioza Kolektiv 1.1. Hudební scéna druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny v rámci bývalé Jugoslávie V této ĉásti bych ráda představila jakési hudební podhoubí, které bylo v mnoha ohledech inspirací pro následující generace muzikantů. K tomuto období se vztahují pojmy jako Sarajevská škola pop-rocku, novi primitivizam a zároveň také interpreti, kteří byli v tomto období silnými představiteli pop-rockové scény druhé poloviny minulého století na území bývalé Jugoslávie. Díky Sarajevské škole pop-rocku, která byla unikátní v rámci prostoru Bosny a Hercegoviny (dále uţ jen BaH), a také díky jednotlivým interpretům, kteří charakterizovali danou generaci, vidím toto období jako podstatný odrazový můstek pro nadcházející léta. Jak bylo jiţ zmíněno, důleţitým předělem byla Sarajevská škola pop-rocku. Na úvod je třeba zmínit, ţe se nejednalo o školu v pravém slova smyslu, tedy instituci, která má jistou organizaci, ĉlenění, systém hodnocení a podobně. Pojem „škola“ se uchytil aţ v pozdějším ĉase a měla oznaĉovat významné období několika generací hudebníků, kteří velkou měrou přispěli do vývoje hudby na území BaH. Ţelimir Altarac Ĉiĉak 1 toto období komentuje slovy: „Sarajevská pop-rock scéna trvala přes 30 let a vychovala tři generace muzikantů, kteří v 80. letech tvořili samotný vrchol jugoslávské pop-rockové scény.“ 2 Zaĉátek této éry můţeme vymezit koncem 50. let a zaĉátkem 60. let, kdy bylo Sarajevo znaĉně vzdáleno od hlavních uměleckých proudů. Dokonce i Bělehrad, Lublaň nebo Záhřeb přijímaly, aĉkoliv se znaĉným zpoţděním, nové kulturní prvky, které doba přinášela. V tomto ohledu bylo Sarajevo v ústraní. Tato situace se ale změnila nástupem jedné generace muzikantů, která koneĉně přináší potřebné změny a novinky do hudební sféry. Do této generace řadíme hudební seskupení jako Eho 61, Plavi dijamanti, Pauci a Indexi. Z těchto kapel, které představují první „průkopnickou“ generaci, byla nejvýznamnější poslední jmenovaná – Indexi. Ex YU ROCK 1 Ţelimir Altarac Ĉiĉak byl v 60. letech minulého století aktivní osobou kulturního dění v Sarajevu, organizátor koncertů, jako DJ diskoték vynikal i nad jinými hudebníky ze západní Evropy. Působil také v prvním sarajevském underground klubu Barutana. Mimo jiné spolupracoval s kapelou Indexi, pro kterou napsal několik textů. V pozdějších letech působil ve Federální novinářské agentuře a jako novinář a hlavní redaktor ĉasopisu „BiH kult“. 2 ALTARAC-ĈIĈAK, Ţelimir: Sarajevska pop-rock scena 1960 – 1990. www.cicak.org, http://www.cicak.org/sa_pop_rock.html 7.3.2014 7 Enciklopedija představuje skupinu Indexi jako synonymum pro Sarajevskou školu pop- rocku. Jejich poĉáteĉní tvorba je spojena s přepracováním jiţ vzniklých písní zahraniĉních autorů – například Beatles (v tomto oboru obzvláště vynikali a stali se vzorem pro další domácí kapely), zároveň ale pracovali na svých vlastních. Snaţili se v rámci svých moţností experimentovat s hudbou takovým způsobem, ţe vkládali do svých písní prvky folku nebo pouţili epickou báseň jako text písně a k jejímu zhudebnění pouţili staré hudební nástroje.3 Nedílnou souĉástí jejich kariéry byla i úĉast na festivalech. Úĉastnili se nejen festivalů na území bývalé Jugoslávie, ale také několikrát uskuteĉnili turné