Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Balkanistika Lucie Šobáňová Srovnání reflexe tvorby bosenské hudební skupiny Dubioza kolektiv v českém a ex-jugoslávském tisku Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Petr Stehlík, Ph.D. 2014 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. 2 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Mgr. Petru Stehlíkovi, Ph.D. za čas, který věnoval mně i mé práci. Rovněţ za dobré rady a nápady, které mi pomohly tuto práci realizovat. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu, kterou mi vyjadřovali. 3 Obsah Úvod .................................................................................................................................. 5 1. Bosensko-hercegovská hudební scéna a Dubioza Kolektiv ..................................... 7 1.1. Hudební scéna druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny v rámci bývalé Jugoslávie........................................................................................................... 7 1.2. Dubioza kolektiv .................................................................................................. 12 2. Reflexe tvorby DK v bosensko-hercegovském tisku .............................................. 15 3. Reflexe tvorby DK v chorvatském tisku ................................................................. 24 4. Reflexe tvorby DK v srbském tisku ......................................................................... 32 5. Reflexe tvorby DK v českém tisku ........................................................................... 38 6. Podíl samotné DK na utváření odlišného obrazu o vlastní tvorbě v domácím a zahraničním tisku .......................................................................................................... 45 Závěr .............................................................................................................................. 48 Resumé ........................................................................................................................... 51 Seznam použitých pramenů a literatury ..................................................................... 53 4 Úvod Práce se věnuje porovnání reflexe tvorby bosensko-hercegovské kapely Dubioza Kolektiv v ex-jugoslávském (konkrétně chorvatském, srbském a bosensko- hercegovském) a ĉeském tisku. Prvotním impulsem k napsání práce s tímto tématem byl můj osobní zájem o hudební skupinu samotnou. Dubioza Kolektiv představuje viditelnou a velice energickou kapelu, která v souĉasné době představuje jednoho z nejpopulárnějších interpretů ze zemí bývalé Jugoslávie a rovněţ jednu z mála kapel, kterým se podařilo prosadit za hranicemi Balkánu. Vzhledem k tématům, ke kterým se prostřednictvím své tvorby vyjadřuje, patří k politicky angaţovaným hudební skupinám. V posledních několika letech skupina zaznamenává vrchol své kariéry, o ĉemţ svědĉí mnoţství a obsah ĉlánků, které o ní byly napsány nejen na území Bosny a Hercegoviny, odkud pochází, ale i v okolních ex-jugoslávských zemích. V ĉeském prostředí si Dubioza Kolektiv rovněţ vybudovala svou kariéru, především díky koncertům na velkých hudebních festivalech i v klubech. Můj osobní zájem vůĉi hudební skupině byl vyuţit a ohraniĉen jádrem práce, kterým je obraz této kapely v domácím a ĉeském tisku. Toto téma je svou podstatnou aktuální, protoţe díky tvorbě, kterou tisk reflektuje, naráţí na souĉasné politicko-spoleĉenské problémy ex-jugoslávského regionu, s důrazem na Bosnu a Hercegovinu, ale také díky své kariéře za hranicemi Balkánu, naráţí i na problémy, které jsou spoleĉné pro zbytek Evropy. Hlavními prameny jsou různé publicistické ĉlánky (recenze, rozhovory, tiskové zprávy, reportáţe) z ĉeských, bosensko-hercegovských, chorvatských a srbských periodik a internetových portálů. Tyto prameny mi poskytují dostateĉné mnoţství informací k utvoření koneĉného obrazu v rámci jednotlivých zemí. Problém ĉiní pouze srbská ĉást, kdy malé mnoţství ĉlánků, zabývající se Dubiozou Kolektiv, poskytuje pouze omezený vhled do situace. Sekundární literatura mi pomáhá pochopit některé historicko-kulturní souvislosti nebo nahlédnout do historického hudebního podhoubí, které předcházelo souĉasné hudební scéně. K nasbíranému materiálu přistupuji analyticky. Jednotlivé ĉlánky rozděluji dle témat, kterým se věnují, a zasazuji je do širších politických a kulturních souvislostí. Rovněţ je dělím podle toho, zda přímo souvisí s tvorbou hudební skupiny nebo tvoří druhou skupinu témat, která celkový obraz kapely doplňují. Výsledky pak komparuji 5 mezi sebou. Snaţím se identifikovat rozdíly mezi nimi a najít správné argumenty, které tyto rozdíly zapříĉiňují. Práce je ĉleněna do šesti kapitol, kdy se na zaĉátku věnuji nastínění historického podhoubí hudební scény druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny a struĉné představení kapely samotné. Poté následuje jádro práce, kde představuji jednotlivé reflexe tvorby Dubiozy Kolektiv v bosensko-hercegovském, chorvatském, srbském a ĉeském tisku. Kdy v kaţdé z těchto samostatných kapitol komentuji, jaká periodika o kapele psala a která nikoliv a dělím témata, která se věnují tvorbě kapely, ale také ta, která reflektují skupinu jako celek. Předposlední kapitola se věnuje podílu samotné hudební skupiny na odlišném obraze v domácím a zahraniĉním tisku, kdy naráţím na některé zajímavé záměrné kroky, které kapela podnikla ke své větší popularitě a budoucnosti. V závěru své výsledky shrnuji a srovnávám obrazy z různých prostředí mezi sebou. Cílem práce je nejen představit kapelu samotnou, ale poukázat na témata, kterými se hudební skupiny zabývá a jak jsou chápána v domácím a zahraniĉním prostředí. Rovněţ také poukázat na odlišnosti (porozumění textů, intenzita zájmu v tisku o tvorbu DK nebo důraz na jiná témata, která kapela rozebírá ve svých textech), které vznikají v různých prostředích, kam kapela a její práce přichází. Zároveň také sledovat, které aspekty skupiny zanechávají v publiku největší stopu a které jsou ĉasto vedlejší a zároveň upozornit na úskalí, která jejich práce jako politicky angaţované skupiny přináší. V neposlední řadě se také pokouším nahlédnout pod povrch tohoto seskupení a jeho konceptu. 6 1. Bosensko-hercegovská hudební scéna a Dubioza Kolektiv 1.1. Hudební scéna druhé poloviny 20. století na území Bosny a Hercegoviny v rámci bývalé Jugoslávie V této ĉásti bych ráda představila jakési hudební podhoubí, které bylo v mnoha ohledech inspirací pro následující generace muzikantů. K tomuto období se vztahují pojmy jako Sarajevská škola pop-rocku, novi primitivizam a zároveň také interpreti, kteří byli v tomto období silnými představiteli pop-rockové scény druhé poloviny minulého století na území bývalé Jugoslávie. Díky Sarajevské škole pop-rocku, která byla unikátní v rámci prostoru Bosny a Hercegoviny (dále uţ jen BaH), a také díky jednotlivým interpretům, kteří charakterizovali danou generaci, vidím toto období jako podstatný odrazový můstek pro nadcházející léta. Jak bylo jiţ zmíněno, důleţitým předělem byla Sarajevská škola pop-rocku. Na úvod je třeba zmínit, ţe se nejednalo o školu v pravém slova smyslu, tedy instituci, která má jistou organizaci, ĉlenění, systém hodnocení a podobně. Pojem „škola“ se uchytil aţ v pozdějším ĉase a měla oznaĉovat významné období několika generací hudebníků, kteří velkou měrou přispěli do vývoje hudby na území BaH. Ţelimir Altarac Ĉiĉak 1 toto období komentuje slovy: „Sarajevská pop-rock scéna trvala přes 30 let a vychovala tři generace muzikantů, kteří v 80. letech tvořili samotný vrchol jugoslávské pop-rockové scény.“ 2 Zaĉátek této éry můţeme vymezit koncem 50. let a zaĉátkem 60. let, kdy bylo Sarajevo znaĉně vzdáleno od hlavních uměleckých proudů. Dokonce i Bělehrad, Lublaň nebo Záhřeb přijímaly, aĉkoliv se znaĉným zpoţděním, nové kulturní prvky, které doba přinášela. V tomto ohledu bylo Sarajevo v ústraní. Tato situace se ale změnila nástupem jedné generace muzikantů, která koneĉně přináší potřebné změny a novinky do hudební sféry. Do této generace řadíme hudební seskupení jako Eho 61, Plavi dijamanti, Pauci a Indexi. Z těchto kapel, které představují první „průkopnickou“ generaci, byla nejvýznamnější poslední jmenovaná – Indexi. Ex YU ROCK 1 Ţelimir Altarac Ĉiĉak byl v 60. letech minulého století aktivní osobou kulturního dění v Sarajevu, organizátor koncertů, jako DJ diskoték vynikal i nad jinými hudebníky ze západní Evropy. Působil také v prvním sarajevském underground klubu Barutana. Mimo jiné spolupracoval s kapelou Indexi, pro kterou napsal několik textů. V pozdějších letech působil ve Federální novinářské agentuře a jako novinář a hlavní redaktor ĉasopisu „BiH kult“. 2 ALTARAC-ĈIĈAK, Ţelimir: Sarajevska pop-rock scena 1960 – 1990. www.cicak.org, http://www.cicak.org/sa_pop_rock.html 7.3.2014 7 Enciklopedija představuje skupinu Indexi jako synonymum pro Sarajevskou školu pop- rocku. Jejich poĉáteĉní tvorba je spojena s přepracováním jiţ vzniklých písní zahraniĉních autorů – například Beatles (v tomto oboru obzvláště vynikali a stali se vzorem pro další domácí kapely), zároveň ale pracovali na svých vlastních. Snaţili se v rámci svých moţností experimentovat s hudbou takovým způsobem, ţe vkládali do svých písní prvky folku nebo pouţili epickou báseň jako text písně a k jejímu zhudebnění pouţili staré hudební nástroje.3 Nedílnou souĉástí jejich kariéry byla i úĉast na festivalech. Úĉastnili se nejen festivalů na území bývalé Jugoslávie, ale také několikrát uskuteĉnili turné