Izolované Kosterní Nálezy Anatomicky Moderního Člověka Z Mladého Paleolitu

Home , Cave of Aroeira, Cave of La Pasiega

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Izolované kosterní nálezy anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu

BC. VOJTĚCH ZÁBOJNÍK

doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D.

Antropologie

Brno 2021

IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

Bibliografický záznam

Autor: Bc. Vojtěch Zábojník Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita

Název práce: Izolované kosterní nálezy anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu

Studijní program: Antropologie

Studijní obor: Antropologie

Vedoucí práce: doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D.

Rok: 2021

Počet stran: 189

Klíčová slova: Mladý paleolit, Anatomicky moderní člověk, Izolované kosterní nálezy, Izolované zubní nálezy, Aurignacien, Gravettien, Solutréen, Magdalénien, Izolovanost, Fragmentárnost, Lidské ostatky

2 IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

Bibliographic record

Author: Bc. Vojtěch Zábojník Faculty of Science Masaryk University

Title of Thesis: Isolated skeletal remains of anatomic modern humans from Upper Paleolithic

Degree Programme: Anthropology

Field of study: Anthropology

Supervisor: doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D.

Year: 2021

Number of Pages: 189

Keywords: Upper Palaeolithic, Anatomic modern human, Isolated skeletal remains, Isolated dental remains, Aurignacian, Gravettian, Solutrean, Magdalenian, Isolation, Fragmentarity, Human remains

IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

Anotace

Tato diplomová práce řeší problematiku izolovaných kosterních nálezů anatomicky moder- ního člověka (AMČ) z mladého paleolitu. Cílem bylo vytvořit databázi ostatků AMČ a interpretovat nálezové okolnosti z lokalit, které se nachází na území Portugalské republiky, Španělského království, Německé spolkové republiky, Rakouské republiky, České republiky a na území Polské republiky. Základem práce se stalo studium paleoantropologické tuzem- ské a světové literatury. Protože nálezy AMČ jsou často izolované a v některých případech i velmi fragmentované je velmi obtížné interpretovat, které procesy zapříčinily izolovanost a fragmentárnost ostatků. Ve výsledku lze říci, že ze skeletálních nálezů AMČ jsou nejpo- četnější fragmenty diafýz končetin, byť jsou zastoupeny na méně lokalitách. Pokud vezme v úvahu hustotu kostí na morfologii, pak je ale větší pravděpodobnost dochování kranioden- tálních prvků (což dokládá sice jejich menší počet v porovnání s kostmi končetin, zato jsou zastoupeny na větším spektru lokalit).

5 IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

Abstract

The master thesis addresses the issue of isolated skeletal remains of anatomically modern human (AMH) dated to the Upper Palaeolithic. The aim was to create a database of AMH remains and to interpret their finding circumstances from localities located in the Portuguese Republic, the Kingdom of Spain, the Federal Republic of Germany, the Republic of Austria, the Czech Republic and the Republic of Poland. The work was based on the study of paleo- anthropological Czech and international literature. Due to the fact, that AMH findings are often isolated and, in some cases, very fragmented, it is very difficult to interpret which processes caused the isolation and fragmentation of these remains. As a result, it can be said that of the skeletal findings of AMH, the most numerous are fragments of the diaphysis of the limbs, although they are represented in fewer localities. However, if we take into account the bone density on the morphology, then there is a greater probability of preservation of craniodental elements (which is evidenced by their smaller number compared to the bones of the limbs, but they are represented in a wider range of localities).

6 IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

7 IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Izolované kosterní nálezy anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v textu a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně 2. června 2021 ...... Bc. Vojtěch Zábojník

8 IZOLOVANÉ KOSTERNÍ NÁLEZY ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA Z MLADÉHO PALEOLITU

Poděkování

Těmito slovy bych rád poděkoval paní doc. Mgr. Sandře Sázelové, Ph.D. za vedení di- plomové práce, za cenné rady, za trpělivost a za přístup k jedinečným paleoantropolo- gickým literárním publikacím. Ale především bych Vám rád poděkoval za inspiraci, abych pokračoval v antropologii i po dokončení magisterského studia.

OBSAH

Obsah

Seznam obrázků 15

Seznam tabulek 17

Seznam pojmů a zkratek 18

1 Úvod 19 1.1 Cíl práce...... 20

2 Mladý paleolit 21 2.1 Aurignacien ...... 23 2.2 Gravettien ...... 24 2.3 Solutréen...... 27 2.4 Magdalénien ...... 29

3 Materiály a metody 34

4 Databáze izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člověka38 4.1 Portugalská republika ...... 38 4.1.1 Gruta do Caldeirão ...... 40 4.1.2 Galería de Cisterna ...... 40 4.1.3 Lapa do Suão ...... 41 4.2 Španělské království ...... 43 4.2.1 Cova Beneito ...... 43 4.2.2 Tito Bustillo ...... 46 4.2.3 El Buxu ...... 46 4.2.4 Las Caldas ...... 46 4.2.5 La Carigüela ...... 46 4.2.6 El Castillo ...... 47 4.2.7 La Chora ...... 47 4.2.8 Cobalejos...... 48 4.2.9 Erralla ...... 48 4.2.10 Cova Foradada ...... 49

11 OBSAH

4.2.11 La Lloseta ...... 49 4.2.12 Les Malladetes ...... 50 4.2.13 Cueto de la Mina ...... 51 4.2.14 El Mirón ...... 51 4.2.15 Morín ...... 52 4.2.16 Cueva de Nerja...... 52 4.2.17 La Paloma ...... 53 4.2.18 El Parpalló ...... 53 4.2.19 La Pasiega ...... 54 4.2.20 Rascaño ...... 55 4.2.21 La Riera ...... 55 4.2.22 Santián ...... 56 4.2.23 Santimamiñe ...... 56 4.3 Spolková republika Německo ...... 57 4.3.1 Barnberghöhle...... 57 4.3.2 Bettelküche ...... 60 4.3.3 Brillenhöhle ...... 60 4.3.4 Burghöhle Dietfurt ...... 60 4.3.5 Burkhardtshöhle ...... 62 4.3.6 Buttentalhöhle ...... 62 4.3.7 Döbritz Höhlen ...... 62 4.3.8 Felsställe ...... 63 4.3.9 Geißenklösterle ...... 63 4.3.10 Gnirshöhle, Engen ...... 63 4.3.11 Gönnersdorf ...... 63 4.3.12 Haldensteinhöhle ...... 64 4.3.13 Hanseles Höhl ...... 64 4.3.14 Höhle Fels ...... 64 4.3.15 Höhlenstein–Lonetalaue ...... 65 4.3.16 Höhlenstein–Stadel ...... 65 4.3.17 Honert–Höhle ...... 65

12 OBSAH

4.3.18 Ilsenhöhle ...... 65 4.3.19 Irlich, Neuwied ...... 66 4.3.20 Kastlhänghöhle...... 66 4.3.21 Kleine Ofnet ...... 66 4.3.22 Kleine Scheuer ...... 68 4.3.23 Nebra ...... 68 4.3.24 Petersfels ...... 68 4.3.25 Röthekopf ...... 69 4.3.26 Schafstall ...... 69 4.3.27 Schelklingen, Ulm ...... 70 4.3.28 Sirgensteinhöhle ...... 70 4.4 Rakouská republika ...... 71 4.4.1 Aggsbach ...... 71 4.4.2 Grub/Kranawetberg...... 71 4.4.3 Gudenushöhle ...... 73 4.4.4 Miesslingtal ...... 73 4.4.5 Willendorf ...... 73 4.5 Česká republika ...... 74 4.5.1 Balcarka ...... 74 4.5.2 Dolní Věstonice I a II ...... 76 4.5.3 Kůlna ...... 76 4.5.4 Mladeč ...... 77 4.5.5 Pavlov ...... 78 4.5.6 Předmostí u Přerova ...... 79 4.5.7 Zlatý kůň ...... 80 4.6 Polská republika ...... 81 4.6.1 Borsuka ...... 81 4.6.2 Maszycka ...... 83 4.6.3 Oblazowa ...... 84

5 Výsledky a interpretace 85

13 OBSAH

6 Diskuze 95

7 Závěr 99

8 Životopis 100

Použité zdroje 101

Příloha A Databáze izolovaných kosterních nálezů 125 A.1 Portugalská republika ...... 126 A.2 Španělské království ...... 129 A.3 Spolková republika Německo ...... 143 A.4 Rakouská republika ...... 155 A.5 Česká republika ...... 156 A.6 Polská republika ...... 184

14 SEZNAM OBRÁZKŮ

Seznam obrázků

Obr. 1 – Mapa šíření anatomicky moderního člověka do Evropy a severní Afriky ...... 22 Obr. 2 – Rozšíření gravettienu v Evropě ...... 25 Obr. 3 – Mapa západní Evropy s výskytem solutréenské kultury ...... 28 Obr. 4 – Mapa šíření magdalénské kultury ze západu na východ ...... 30 Obr. 5 – Hrob ženy ze Saint–Germain–la–Rivière ...... 31 Obr. 6 – Pravý lidský femur z jeskyně Gough ...... 33 Obr. 7 – Mapa databáze izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člověka ...... 39 Obr. 9 – Cisterna 2 spodní levý trvalý špičák a první spodní třenový zub ...... 41 Obr. 8 – Mapa portugalských lokalit s nálezy AMČ ...... 42 Obr. 10 – Mapa severních španělských lokalit s nálezy AMČ ...... 44 Obr. 11 – Mapa jihovýchodních španělských lokalit s nálezy AMČ ...... 45 Obr. 12 – Lebeční „nádoby“ a malby z jeskyně El Castillo ...... 48 Obr. 13 – Fragment lebky z La Lloseta ...... 50 Obr. 14 – Fragment kosti týlní z Les Malladetes ...... 50 Obr. 15 – Schéma izolovaných ostatků „The Red Lady of El Miron”...... 52 Obr. 16 – Izolované magdalenské nálezy AMČ z El Parpalló ...... 54 Obr. 17 – Horní čelist z jeskyně La Pasiega ...... 54 Obr. 18 – Trvalý řezák (levý horní první) z lokality Rascaño ...... 55 Obr. 19 – Mapa severních německých lokalit s nálezy AMČ ...... 58 Obr. 20 – Mapa jižních německých lokalit s nálezy AMČ ...... 59 Obr. 21 – Fragment lebeční nádoby s nalezenými lidskými ostatky ...... 61 Obr. 22 – Fragmenty kosti týlní se zářezy ...... 61 Obr. 23 – Dolní čelist z jeskyně Ilsenhöhle ...... 67 Obr. 24 – Fragment os ischii Irlich 2 ...... 67 Obr. 25 – Fragment horní čelisti Petersfels 1 ...... 69 Obr. 26 – Fragment kosti klíční se zářezy ...... 70

15 SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 27 – Mapa rakouských lokalit s nálezy AMČ ...... 72 Obr. 28 – Mapa českých lokalit s nálezy AMČ ...... 75 Obr. 29 – Fragment dolní čelisti AMČ ...... 77 Obr. 30 – Perforované zuby AMČ z lokality Pavlov I ...... 78 Obr. 31 – Lebka AMČ dospělé ženy z lokality Zlatý kůň ...... 79 Obr. 32 – Mapa jižních polských lokalit s kosterními nálezy AMČ ...... 82 Obr. 33 – Fragment dětské kosti čelní se zářezy (vlevo) ...... 83 Obr. 34 – Izolovaný nález distálního článku palce (vpravo) ...... 83

16 SEZNAM TABULEK

Seznam tabulek

Tab. 1 – Celkový počet ostatků AMČ podle země původu ...... 86 Tab. 2 – Celkový počet ostatků AMČ na jeskynních lokalitách podle kulturního období ...... 91 Tab. 3 – Celkový počet ostatků AMČ na skalních převisech a na otevřených lokalitách podle kulturního období ...... 92 Tab. 4 – Četnost ostatků AMČ na jeskynních lokalitách podle kulturního období ...... 93 Tab. 5 – Četnost ostatků AMČ na skalních převisech a na otevřených lokalitách podle kulturního období ...... 94

17 SEZNAM POJMŮ A ZKRATEK

Seznam pojmů a zkratek

ABR – Abraze zubní korunky

AMČ – Anatomicky moderní člověk

AN.Č. – Antropogenní (lidské) změny/činnosti na izolovaných kostech anebo zubech na mladopaleolitických lokalitách

Aurignacien – Kultura mladého paleolitu, datována do období 42–34 tisíc BP

BP – „before present“, před současností (stanovena na 1. 1. 1950)

CUT – Zářezy na kostech

EUP – Raný mladý paleolit

FRA – Zlomenina kosti

Gravettien – Kultura mladého paleolitu, datována do období 34–22 tisíc BP

LUP – Pozdní mladý paleolit

Magdalénien – Kultura mladého paleolitu, datována do období 17–12 tisíc BP

Modf. Nádob. – Modifikace kostí (zejména lebečních) na nádobu

MUP – Střední mladý paleolit

PERFO – Perforace kosti či kořene zubu

Solutréen – Kultura mladého paleolitu, datována do období 22–17 tisíc BP

18 ÚVOD

1 Úvod

Diplomová práce se zaobírá izolovanými kosterními nálezy anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu. Jedná se o ostatky AMČ, objevené na evropských lokalitách, na kte- rých se nachází především izolované kosti a izolované zuby lidí, kteří obývali Evropu před 45 tisíci až 12 tisíci lety BP. Tyto nálezy bývají málokdy komplexně popsané, neboť vědecký pohled se především soustředí na kompletně pohřbené jedince. Izolované nálezy jsou velmi často fragmentované a na lokalitách se často objevují jen ve velmi malém množství, tedy existují i výjimky, kdy se nachází velká kumulace izolovaných ostatků, například německá lokalita Brill- enhöhle a česká naleziště Dolní Věstonice II, Mladeč a Předmostí. Mnohdy jsou izolované nálezy popsány při objevení a výzkumníci se k nim už nevrací, či bývají objeveny při revizi archeologických a archeozoologických sbírek v muzeích a vědeckých pracovištích Archeologické výzkumy, kdy byly objeveny četné ostatky anatomicky moderního člo- věka, které jsou datované do mladého paleolitu, proběhly zejména před 2. světovou válkou a následně v 60. až 80. letech 20. století. Ohledně těchto poznatků vznikly první systema- tické katalogy či databáze, které obsahují základní informace o nálezech anatomicky moder- ních lidí. Avšak doba pokročila, byly objeveny či znovuobjeveny nové ostatky AMČ, bylo provedeno nové či upřesňující datování, které některé ostatky přesunulo do jiných období, většinou mladších, jako například německé lokality Hahnöfersand a Vogelherd a české lokality Sv. Prokop a Svitávka, nebo naopak do starších období jako např. nově Zlatý kůň. Znalosti o AMČ mohla být doplněna i pomocí analytických metod (např. paleogenetika). Část nálezů AMČ může i být aktuálně nedostupná, právě tyto souhrnné informace poskytuje předložená diplomová práce.

19 ÚVOD

1.1 Cíl práce

Cílem práce je vytvořit databázi izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člo- věka. Základním kamenem je literární rešerše tuzemských a zahraničních zdrojů, které se za- bývají mladopaleolitickými ostatky AMČ. Byly vybrány evropské země (Portugalská republika, Španělské království, Německá spolková republika, Rakouská republika, Česká republika, Polská republika), na kterých probíhá aktivní paleoantropologický výzkum, pro- tože se zde nachází významné jeskynní a otevřené lokality, které nám přibližují život a po- dobu mladopaleolitických lovců–sběračů. Po zkompletování lokalit a tvorby databáze je přistoupeno k interpretaci nalezených pa- leoantropologických nálezů anatomicky moderního člověka, kdy jsou popsány zachované anatomické části AMČ, kontexty nálezů ve vztahu k popisu lokality, přiřazení ke kulturnímu období a možné scénáře, které procesy vyvolaly izolovanost a fragmentárnost.

20 MLADÝ PALEOLIT

2 Mladý paleolit

Mladý paleolit je lidská epocha, v rámci, které dochází k velké expanzi anatomicky moder- ního člověka (AMČ) napříč celým světem. Mladopaleolitické kultury se šíří do Evropy při- bližně před 45–43 tisíc BP, kdy do Evropy migrují první moderní lidé. Lovci s sebou přináší nové kultury (bohunicien, szeletien a aurignacien) (Obr. 1). Po dobu mladého paleolitu tr- valo a končilo období doby ledové. Poslední tzv. weichsel–würmské zalednění začalo před asi 130 tisíci lety a skončilo před 10 tisíci lety s nástupem holocénu. Severní Evropu pokrýval kontinentální ledovec a střední Evropu pokrýval alpský ledovec. I v rámci doby ledové se střídaly teplejší a studenější periody. Mezi Britskými ostrovy a pevninskou Evro- pou existoval suchý přechod. Lovecké skupiny si užívaly hojnosti chladno–podnebné flory i fauny. V přírodě se pohybovala velká stáda sobů, koní, divokého skotu (praturů a bizonů), hojnosti se dostávalo i megafauně, tedy mamutům a srstnatým nosorožcům. V přírodě byly četné skupiny středně velkých i menších savců a ptactva (Bar–Yosef 2002, s. 369–375; Svo- boda 2014b, s. 25–27). Vedle předmětů každodenní potřeby, jako jsou kamenné artefakty a artefakty z tvr- dých živočišných tkání, vytvářeli mladopaleolitičtí lovci různorodé plastiky nebo reliéfní předměty, pomocí jemného rytí do kosti, parohu, či mamutoviny. Též zdobili jeskyně bohatě zbarvenými obrazy, které se nachází zejména ve španělských a ve francouzských jeskyních. Nepochybujeme tak o komplexnosti uměleckého, symbolického i rituálního světa těchto lidí (Smith 1964, s. 86). Ostatky anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu jsou vzácné napříč celou Eurasií, Afrikou, Austrálií a Severní Amerikou. Nedostatek jasně datovaných mladopaleoli- tických lidských fosilií hraje klíčovou roli v každé diskusi o otázkách týkajících se vzhledu moderních lidí a zániku neandrtálců. Nejstarší nálezy ostatků AMČ na území Evropy po- chází z lokalit Grotta del Cavallo v Itálii, Zlatý kůň v české republice, a Peștera cu Oase, Peștera Muierii a Peștera Cioclovina v Rumunsku. Existují ovšem dobré důkazy o tom, že rozsah pohřebních praktik v mladém paleolitu byl široký a pravděpodobně zahrnoval růz- norodé techniky pohřbívání, které pro malý počet nalezených a potvrzených pohřbů je těžké přesně definovat. Hroby jsou po většinou uložené a chráněné v jámách, regionálně se liší

21 MLADÝ PALEOLIT hloubka hrobových jam. V Rusku jsou hluboké a naproti tomu v Česku jsou mělké, či jsou přímo na povrchu. Na kostech z těchto mělkých „hrobových lůžek“, jak je nazval B. Klíma, se nachází stopy po kořínkách vegetace. U manipulací s tělem se objevují i doplňkové interakce, například disartikulace, odstranění masa nebo kanibalismus, obarvení a modifikací kosterního materiálu na ozdoby nebo nádoby (Svoboda 2005, s. 75; Vandermeersch a kol. 2013, s.7; Svoboda 2014a, s. 368–370; Carretero a kol. 2015, s. 24–25).

Obr. 1 – Mapa šíření anatomicky moderního člověka (AMČ) do Evropy a severní Afriky (Bar–Yosef 2002, s. 371)

Mladý paleolit lze rozdělit na tři fáze: na raný mladý paleolit (přibližně 45 000 – 29 000 BP), střední mladý paleolit (přibližně 28 000 – 20 000 BP) a pozdní mladý paleolit (přibližně 19 000 – 12 000 BP) (Richards a kol. 2001, s. 6528; Holt a Formicola 2008, s. 72). V následujících podkapitolách jsou postupně představeny hlavní kultury mladého paleolitu, stručně je shrnut kontext přírodního prostředí, typy osídlení i lidských aktivit. Pro každé

22 MLADÝ PALEOLIT období jsou v několika bodech shrnuty projevy pohřebního ritu celého jedince i jeho od- chylky, které vyústily v přítomnost izolovaných lidských nálezů ve sledovaných mladopale- olitických kontextech. Podrobněji se této problematice věnuje praktická část práce.

2.1 Aurignacien

Kultura je pojmenovaná podle jeskynní lokality Aurignac ve Francii. Kultura vznikla při- bližně před 42–39 tisíci lety a dá se říci, že kulturně sjednotila Evropu. Původ kultury je ne- jasný, nejstarší archeologické nálezy pochází například ze španělské lokality El Castillo, ně- mecké lokality Geißenklösterle a rakouské lokality Willendorf. Před 39–29 tisíci lety došlo k relativnímu oteplení a zvlhčení evropského prostoru, což dovolilo jedné z nejstarších ev- ropských kultur šířit se na západ. Z aurignacienu jsou doloženy nejstarší AMČ ostatky na ev- ropském území, např. lokalita Santián (Španělsko), Kent´s Cavern (Velká Británie), Honert– Höhle (Německo), Mladeč (Česká republika), Oblazowa (Polsko) ad. Nejčastěji se nachází fragmenty zubů a kostí v jeskyních prostorách. Kvůli fragmentárnosti a izolovanosti je těžké říci, zdali se jednalo o ritualizované pohřební chování (Bailey a kol. 2009, s. 11–24; Svoboda 2014a, s. 364–378, Svoboda 2016, s. 19–20). Z období aurignacienu nebyla objevena kompletní kostra. Avšak z dochovaných lebek (např. česká lokalita Mladeč) lze říci, že existoval pohlavní dimorfismus mezi muži a ženami. Mužské lebky jsou velké a robustní s výrazným bradovým výběžkem na silné dolní čelisti. Ženské lebky spíše připomínají lebky současných lidí. Lovci z počátku mladého paleolitu byly vysocí a statní, přizpůsobení na africké podnebí. Moderní lidé osídlili Evropu relativně rychle, takže nebyl prostor pro adaptační procesy, a tak si lidé museli přivyknout na chladné prostředí pomocí kulturních adaptací, pravděpodobně vytvářeli funkční oblečení a obuv (Smith a Ahern 2013, s. 179–182; Svoboda 2014a, s. 364–365). V jeskyních probíhal život lovců. Vybírali si prostory, ze kterých měli dobrý výhled na paleolitickou krajinu. Vyvíšené jeskynní prostory sloužily pro sledování migrující zvěře a ke snadnému přístupu k pitným zdrojům vody. Nachází se i sídliště na otevřeném prostředí,

23 MLADÝ PALEOLIT například Willendorf (Rakousko), Banat (Rumunsko), Kostěnki (Rusko) ad. Objevují se ná- stěnné malby, sošky/figurky „Venuší“ (např. z Höhle Fels v Německu) a zvířat, využívání barviv a různých ozdobných artefaktů (např. přívěsky z perforovaných ulit či ze zvířecích a lidských zubů). Ve vnitrozemí AMČ lovili velkou stádní zvěř, zejména soby, koně, mamuty. Na pobřeží se věnovali lovu menší zvěře, tedy gazel, zajíců, želv, a rybolovu. K lovu využívali nový typ kamenného nástroje, tedy protáhlé kamenné hroty, nástroje z modifiko- vaných ostatků zvěře, které sloužily např. jako kostěné a parohové hroty. Tyto činnosti vy- žadovaly organizovanou skupinovou činnost (Churchill a Smith 2000, s. 62–109; Hoffecker 2011, s. 24–37; Svoboda 2014a, s. 364–378).

2.2 Gravettien

Období gravettienu je především v českém prostředí známé pod názvem „Doba lovců ma- mutů“, podle známé a školou povinné knihy Lovci mamutů od Eduarda Štorcha, i když informace podané v knize jsou již dávno překonané (např. jámy na mamuty by bylo velmi těžké vykopat v otevřené zmrzlé krajině, ve které bylo nesnadné určit přesnou migrační stezku stád). Gravettien byl pojmenován podle francouzské lokality La Gravette z francouzské oblasti Dordogne. Gravettien je kultura, která trvala po období 34–22 tisíc BP. Rozšířila se po celé Evropě, až na Sibiř (lokalita Shamanka). O původu a rozšíření gravettienu v Ev- ropě existují tři hypotézy: a) první hypotéza hovoří o monocentrickém původu, kdy kultura pochází z centrální Evropy (z Podunají), odkud se prvně rozšířila do západní a následně do východní Evropy. b) Druhá teorie hovoří o nezávislém vzniku kultury v centrech zá- padní a střední Evropy. c) Třetí a poslední hypotéza uvádí, že gravettien vznikl jako kulturní adaptace v reakci na měnící se přírodní prostředí na různých místech současně (Kozłowski 2015, s. 3–16). V tomto období dochází k rozsáhlému osídlení chladné Evropy (Obr. 2), kdy se na- chází nejen lidské izolované kosterní fragmenty a izolované zuby, ale i poměrně kompletní kostry gravettských lovců. V zimních měsících byla půda velmi zmrzlá a nedala se vykopat

24 MLADÝ PALEOLIT pohřbení jáma, a tak se pravděpodobně čekalo s pohřbením do jarních měsíců, kdy došlo k tání a povolení půdy. Volné ponechání anebo uložení do mělké jámy mrtvého jedince v otevřeném prostředí mělo pravděpodobně zásadní vliv na současnou fragmentárnost a izolovanost kostí. Při otevřeném prostředí má přístup k tělu mnoho vnějších činitelů, jak zvířecí, tak antropogenní činitelé, ale i různé abiotické procesy (Svoboda 2016, 20–21).

Obr. 2 – Rozšíření gravettienu v Evropě (1. hlavní naleziště, 2. rozsah severního ledovce, 3. pobřeží) (Kozłowski 2015, s. 4)

Přírodní prostředí bylo před 30 tisíci lety chladné a vlhké. Podle analýz pylu byla Evropa zalesněná podél řek a na svazích. Zalesněna byla odolnými druhy dřevin, jako jsou

25 MLADÝ PALEOLIT smrky, modříny, borovice, olše a vrby. Toto prostředí bylo vhodné pro velká stáda, avšak mělo nepříznivý vliv na megafaunu, která postupně vymírala (medvěd jeskynní a hyena jeskynní), či migrovala na severovýchod (mamut, nosorožec srstnatý). K prudké změně došlo před 22 tisíci lety, kdy se objevilo poslední velké zalednění, které vyvolalo extrémní sucho, chlad a změnu ve složení vegetace a zvěře, především v centrální Evropě (Svoboda 2014a, s. 385–388). Díky nálezům celých koster, zejména z Francie, Itálie, České republiky, lze říci, jak gravettský lovec–sběrač vypadal. Honosil se vysokou, štíhlou a robustní postavou. Tělo bylo adaptované na fyzickou zátěž a na dlouhé pochody. Lovecký způsob života se dochoval na kostech zahojenými zlomeninami. Gravettští lidé žili v jeskyních, ale i často na otevře- ných sídlištích, která například nacházíme na území středního Podunají, které ústí v Morav- skou bránu, zejména se jedná o české lokality (Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí) a o ra- kouské lokality (Krems, Grubs) ad. Na těchto lokalitách vyráběl tehdejší člověk jedinečné kamenné a kostěné artefakty. Ve volném čase vytvářel unikátní umění z pálené hlíny a ze zvířecích kostí a z mamutoviny. Byly tvořeny sošky žen, ojediněle mužů a zvěře. Zejména se objevují sošky žen, známé jako „Venuše“, které pravděpodobně symbolizovaly plodnost, protože sošky mají kypré tvary těhotných žen nebo starších žen (matek a babiček). Dále se často na nalezištích nachází červené barvivo a perforované ulity. Z Dolních Věstonic pochází důkaz tvorby textilu, kdy byly objeveny otisky textilu na keramice. Mohlo se jednat o oděv, případně textilní doplňky (Roebroeks a kol. 1999, s. 60–64; Svoboda 2007, s. 208– 213; Holt a Formicola 2008, s. 75–87). U gravettského lidu se nachází nejen izolované kosti a zuby, ale i poměrně kompletní ostatky. Prokázaných pohřbů bylo objeveno na 45 hrobů, které zahrnovaly minimálně 78 jedinců. Pohřby obsahují víceméně celé kostry, které mohou být zakryté plochými zvířecími kostmi (zejména se jedná o lopatky či o kosti pánevní velké stádní zvěře), často jsou ostatky AMČ obarveny okrem a v hrobech se mohou nacházet i modifikované zvířecí ostatky (per- forované zuby), ulity a kamenné a kostěné nástroje (čepele z pazourků, modifikované parohy). Hroby se nachází na volném prostranství, pod skalním převisy a v jeskyních. Jednot- livé hroby se sestávají z jednoho, či z více jedinců (dvojhroby/trojhroby), např: Barma Grande (Itálie), Krems–Wachtberg (Rakousko), Dolní Věstonice (Česká republika).

26 MLADÝ PALEOLIT

Též se objevují lokality s velkou akumulací těl, zejména otevřená lokalita Předmostí (Česká republika), u nichž předpokládáme, že byla těla přidávána postupně (Svoboda 2005, s. 75– 76; Giacobini 2007, s. 20–38; Svoboda 2007, s. 208–213). Z nálezů jsou hojné izolované fragmenty kostí a zubů. K izolaci a fragmentaci došlo pravděpodobně vlivem masožravců anebo jiných biotických činitelů, geologickými nebo ji- nými abiotickými procesy. Vliv mohl mít i účelný lidský výběrem, který byl zapříčiněn ri- tuálním chováním. Lidské aktivity mohou souviset například s tím, jestli lovec zemřel v zimě, kdy je země zmrzlá, a muselo počkat do jarního tání, a tak tělo bylo vystaveno po ur- čitou dobu venkovním vlivům (podnebným, šelmám, mrchožroutům ad.). Dalším možným vysvětlením je, že kosti byly záměrně vybírány lidmi, jak je běžně interpretováno v ob- dobí magdalénienu podle určitého vzorce. Pokud se na kostech objevují antropogenní změny bývá brán v potaz i kanibalismus, jako alternativní vysvětlení pro fragmentárnost ostatků AMČ, kdy se na nich objevují zářezy po nástrojích AMČ, i když po bližším ohledání se může jednat o jiné tafonomické procesy. Z modifikací lidských ostatků se objevují podobně jako v aurignacienu perforované lidské zuby, které pravděpodobně byly noseny jako pietní upomínkové předměty či jako válečné trofeje, například perforované lidské zuby z českých lokalit Dolní Věstonice I a Pavlov I, avšak běžněji se objevují perforované zvířecí zuby. U izolovaných nálezů většinou chybí milodary a obarvení (Trinkaus a kol. 2000, s.1130– 1131; Velemínská a Brůžek 2008, s. 28–33; Sázelová a Hromadová 2020, s. 1–2, 11–12).

2.3 Solutréen

Byla pojmenována podle lokality Solutré v Saône–et–Loire ve Francii. Kultura vznikla při- bližně před 22 000 lety a zanikla pravděpodobně před 17 000 lety, kdy byla nahrazena mag- dalénskou kulturou. Solutréen se nachází zejména na území západní Evropy (Pyrenejský poloostrov a Francie) (Obr. 3). Kultura pravděpodobně vznikla ve Francii odkud se šířila dál na západ do Pyrenejí, kde se dál nezávisle vyvíjela do pozdních období (Smith 1964, s. 86– 91; Otte a Noiret 2002, s.77–82).

27 MLADÝ PALEOLIT

Během solutréenského období skandinávský ledovec pokrýval severní Evropu, dokonce i severní části britských ostrovů. Britské ostrovy od kontinentu neoddělovalo moře, tedy Lamanšský průliv. Jednalo se převážně o chladné a suché období mladého paleolitu v západní Evropě (Smith 1964, s. 86–91; Straus 2015a, s. 470–471).

Obr. 3 – Mapa západní Evropy s výskytem solutréenské kultury (Smith 1964, s. 88)

V solutréenském období žili anatomicky moderní lidé, kteří byli přizpůsobeni na chladné prostředí a kteří žili v jeskyních prostorech, pod skalními převisy a na venkov- ních tábořištích. Moderní lidé tvořili kamenné nástroje, modifikovali zvířecí kosti na deko- race a lovili velkou zvěř. AMČ lovili především soby, koně a turovité. Při španělském po- břeží byly loveny ryby. Ve francouzských a španělských jeskyních tvořili i jeskynní malby.

28 MLADÝ PALEOLIT

Pomocí rudého, žlutého a černého barviva barvili pravděpodobně i svá těla (Smith 1964, s. 92–94; Straus 2015a, s. 472–475). Kosti AMČ z období solutréenu jsou izolované a fragmentované. Ostatky pocházejí z jeskyních prostor, například portugalské Gruta do Caldeirão a španělské El Buxu, El Par- palló a La Rieara (podkapitola 4.1 a 4.2). Jediný známý záměrný pohřeb z období solutréenu pochází z lokality Cueva de Nerja, ale v roce 1969 byl nález zničen. Z těchto důvodů je těžké definovat, zda se jednalo o úmyslné rituální chování anebo o tafonomické procesy. Momen- tálně nebyl publikován článek, který by se tímto problémem zabýval pro solutréenské ob- dobí.

2.4 Magdalénien

Magdalenién získal své jméno podle naleziště La Madeleine v Dordogne ve Francii, kde byly nalezeny ostatky 2–4letého dítěte, které bylo uloženo v poloze na zádech, a okolo těla se nacházely přívěsky ze zubů a perforované ulity. Původně panoval názor, že se jedná o příkladný pohřeb z tohoto období, avšak po prohloubení znalostí z později ob- jevených nalezišť byla nálezová situace přeurčena, jako pohřební ritus lokální azilianské kultury. Hrob byl datován na 10 190 ± 100 BP pomocí radiouhlíkové metody, tedy do období přelomu pozdního mladého paleolitu a mezolitu (Orschiedt 2013, s. 117). Samotný magdalénien je datovaný do doby před 17 000 až 12 000 BP, kdy nejranější vrstvy, podle datování, pochází z lokality El Mirón v severním Španělsku. Z Kantaberského pohoří se kultura rozšířila přes Francii až do západního Ruska. Postupná expanze magdalén- ské kultury je znázorněna na přiložené mapě (Obr. 4). Magdalénien je dělen podle Henriho Breuila do šesti fází (I – VI), kdy se v první fázi používají hroty z tvrdých živočišných ma- teriálů a drobné, strmě retušované úštěpy. Od čtvrté fáze se vyskytují hroty a harpuny z pa- rohů a umělecky zpracované řezby zvířecích hlav. Dochází i k rozvoji a expanzi umění, kdy se rozvíjí anatomické detaily zvěře a člověka na soškách, kresbách a rytinách, které pů- sobí více realisticky (Otte 2012, s. 354–361).

29 MLADÝ PALEOLIT

Obr. 4 – Mapa šíření magdalénské kultury ze západu na východ (Otte 2012. s. 357)

V rámci magdalénienu se podnebí v Evropě v nepravidelných cyklech oteplovalo a zvlhčovalo, což mělo za následek rozšíření jehličnatých lesů a následně smíšených lesů, ve kterých se zprvu objevují borovice, břízy a následně, kupříkladu lísky. Oteplení a zvlhčení půdy mělo za účinek tvorbu močálů a mělkých jezer, okolo kterých se vytvářely stepi a lu- činy. Jedná se o poslední období, kdy se na území Evropy objevuje glaciální zvěř a velká stáda kopytníků. Na konci magdaleniénu a období pozdního pleistocénu dochází k výraz- nému celosvětovému oteplení, kdy se rozšiřují souvislé lesy, dochází k vymírání megafauny a některé stádní a kožešinové zvěře, nebo jejímu přesunu do nových příznivějších oblastí (Svoboda 2014a, s. 436–437). Znalosti o zacházení s mrtvými v tomto období jsou relativně omezené, protože jsou lidské ostatky v Evropě a na Blízkém východě velmi vzácné. Rituální pohřby jsou známé především z Francie, a naopak z dalších zemí, bývají nálezy spíše rozptýlené a fragmentární.

30 MLADÝ PALEOLIT

Nálezy AMČ pochází především z jeskyní a skalních převisů (Svoboda 2014a, s. 437). Z magdalénienu je známo pouze 26 pohřbů s více či méně úplnými kostrami, které předsta- vují 31 jedinců. Pohřby poměrně kompletních jedinců z období magdalénienu se objevují zejména v úseku 15–12 tisíc BP. Valná většina dalších nalezených jedinců představuje frag- mentární nebo izolované kosterní či zubní ostatky. Pohřby spojuje, že jedinec je uložen v hrobové jámě, na boku ve fetální poloze (méně častěji v natažené poloze na zádech) (Obr. 5). Doprovodné předměty, které se zde obvykle vyskytují, jsou kamenné a kostěné artefakty, ostatky fauny a barviva. Mnoho pohřbů také obsahuje schránky měkkýšů, přesto je hrobová výbava u pohřbů spíše výjimečná (Geiling a Marín–Arroyo 2015, s. 47–48). Vzác- nost pohřbů na rozdíl od izolovaných nebo fragmentovaných lidských ostatků, vede k do- mněnce, že pohřby poměrně kompletních jedinců nebyly hlavním rysem pohřebního ritu v tomto období. Zajímavostí je, že se u pohřbů neobjevují zářezy, jak tomu je u izolovaných a fragmentárních nálezů AMČ, například na lokalitách La Placard (Francie), Gough (Velká Británie), Brillenhöhle (Německo) či na lokalitě Maszycka (Polsko), což může na- značovat odlišný vztah k pochovanému jedinci (Orschiedt 2013, s. 117–120).

Obr. 5 – Hrob ženy ze Saint–Germain–la–Rivière (Orschiedt 2013, s. 118)

31 MLADÝ PALEOLIT

Nálezy izolovaných fragmentů kostí a zubů v magdalénienu bývají často interpreto- vány jako sekundární pohřby či sekundární antropogenní interakce, i když musí bráno v úvahu, že se mohlo jednat o vliv masožravců anebo jiných biotických činitelů, geologické anebo jiné abiotickými procesy. Sekundární pohřby neboli pohřbení „nadvakrát“, se často vyskytují v evropských magdalénských kontextech (zejména ve Francii, Velké Bri- tánii, Německu a Polsku), kde se nalézá značné množství izolovaných lidských ostatků se stopami antropogenních změn (Geiling a Marín–Arroyo 2015, s. 47–48). Tyto objevené lidské ostatky nesou častěji úmyslné známky manipulace, většinou zářezy. Z fragmentárních nálezů dominují kraniodentální prvky, pravděpodobně se jednalo o úmyslný výběr (Orschiedt 2013, s. 117). Nejpočetnější jsou řezná poškození na lebeční klenbě a čelistech, u všech věkových skupin a obou pohlaví. Význam spočívá v tom, že většina stop po zářezech na ostatcích anatomicky moderních lidí poukazuje na pečlivé odstranění masa od kosti. Ob- dobné řezné techniky se vyskytují u porcování zvěře (Bello a kol. 2011, s. 9). Zářezy na kos- terních prstních a záprstních článcích končetin jsou velmi precizní, poukazují na pečlivou extrakci kůže, odstranění masa z prstů a ke snaze, aby nedošlo k poškození prstních kostí. Zářezy na lebce ukazují na oddělení od krčních obratlů a na skalpování kůže, kdy skalpy mohly symbolizovat válečné trofeje, v analogii se způsoby skalpování u severoamerických Indiánů. Lebeční klenby mohly sloužit jako nádoby, dle výzkumu z lokality La Placard (Francie), Isturitz (Francie) a Brillenhöhle (Německo). Na zmíněných lokalitách jsou okraje lebek pokryty zářezy a došlo i k modifikaci hran, které nesou stopy po tupých předmětech, kdy došlo k otupění hran (Bello a kol. 2011, s. 1–10; Orschiedt a kol. 2017a, s. 435–436). Mnoho výzkumníků se přiklání k faktu, že součástí sekundárního ritu byl i pravdě- podobně kanibalismus, který je interpretován na magdalénských nálezech AMČ, například na lokalitách Abri Pataud (Francie), Gough (Velká Británie), Brillenhöhle (Německo) a Maszycka (Polsko). Pravděpodobně se jednalo o pravidelnou a kulturně podporovanou činnost. Přesvědčivým důkazem kanibalismu je poškození způsobené lidským žvýkáním, které se projevuje na kostech ohryzem, jako např. na pravém femuru z jeskyně Gough (Velká Británie) (Obr. 6). Toto chování pravděpodobně zapříčinila nižší mobilita, větší hustota za- lidnění a méně zdrojů potravy na jednom území (Villa 1992, s. 94–103; Holt a Formicola 2008, s. 74; Bello a kol. 2015, s.171).

32 MLADÝ PALEOLIT

Obr. 6 – Pravý lidský femur z jeskyně Gough, zobrazení zářezů (D) a ohryzu po lidských zubech (E, F) (Bello a kol. 2015, s. 184)

Je zřejmé, že lidské tělo i lidské ostatky, především lebka a zuby, měly velký význam pro magdalénský lid. Ostatky AMČ byly modifikovány na přívěsky, které jednotlivci nosili během svého života. Ku příkladu se jednalo o zuby, které na kořeni byly provrtány a noseny ve formě náhrdelníku, jako například z lokalit Bédeilhac a Saint–Germaine–la–Rivière (Francie). Ačkoli význam těchto přívěsků je nejasný, pravděpodobně symbolizovaly pietní vztah mezi majitelem přívěsku a zesnulou osobou, mohlo se jednat o vítěznou trofej získa- nou z poraženého nepřítele, či o dekoraci. Běžněji byly upravovány a noseny zvířecí ostatky jako ozdoby (perforované zvířecí zuby), například na lokalitě La Placard (Francie), Saint– Germaine–la–Rivière (Francie) a dalších (Orschiedt 2013, s. 127; Sázelová a Hromadová 2020, s. 11–15).

33 MATERIÁLY A METODY

3 Materiály a metody

Základním kamenem diplomové práce je literární rešerše tuzemských a světových děl. Byly vyhledávány nejvhodnější publikace, které se zabývají problematikou izolovaných koster- ních a dentálních nálezů anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu. Byl využit přístup do knihovny Archeologického ústavu Akademie věd ve výzkumném středisku pro paleolit a paleoantropologii v Dolních Věstonicích, kde se nachází jedinečné informace o kosterních nálezech v České republice a přilehlých státech, a do knihovny Moravského zemského muzea, ve které lze vyhledat vytvořené katalogy nálezů anatomicky moderních lidí pro evropské a přilehlé území. Pro vyhledávání internetových článků a publikací byl využit webový vyhledávač Google Scholar, který následně vyhledávání přesměroval do di- gitálních knihoven Academia, JSTOR, Nature, PLOS One, ResearchGate, ScienceDirect, Wiley Online Libery a do dalších knihoven s otevřeným přístupem. Pro další rozvoj diplomové práce se staly zásadními tři publikace: Catalogue of Fos- sil Hominids. Part II od K. P. Oakley, B. G. Campbell a T. Molleson (1971), A critical review of the German Paleolithic hominin record od M. Street, T. Terberger a J. Orschiedt (2006) a Death in the cave. Human remains from the Upper Palaeolithic in the Iberian Pe- ninsula od R. Balbín Behrmann (2015). Tyto publikace nesou stěžejní informace o nálezech kostí anatomicky moderního člověka v mladém paleolitu v regionálním a světovém měřítku. Současně byly získané informace průběžně revidovány s pracemi, které se zabývají novými nálezy AMČ z mladého paleolitu, které pochází z revizí především archeozoologického ma- teriálu. Dále proběhla revize pomocí publikací, které se zabývají přímým datováním paleo- antropologických nálezů, nebo jejich nálezových kontextů. Primární zdroje byly především psány v národních jazycích, takže muselo dojít k jejich českému překladu. Po sjednocení a seznámení se s literaturou se přistoupilo ke zpracování jednotlivých lokalit. Na následujících stranách se nachází základní informace o mladopaleolitických lo- kalitách, které se nachází na území Portugalské republiky, Španělského království, Německé spolkové republiky, Rakouské republiky, České republiky a Polské republiky. Tyto země byly vybrány pro demonstraci kontrastu nálezové kosterní a dentální situace mezi západní

34 MATERIÁLY A METODY a střední Evropou. Při tvorbě byl kladen důraz na typ lokality, anatomické zastoupení kos- terních částí skeletu a zubů AMČ, případné další doplňující tafonomické informace. Popis lokality s ostatky AMČ se tedy sestává z informací, zdali se jedná o jeskynní či otevřenou lokalitu, kde se nachází, kdy proběhly výzkumné práce a co bylo nalezeno na dané lokalitě. Informace o nálezech kostí a zubů AMČ byly v rámci příloh této diplomové práce přeneseny do programu Microsoft Excel, ve kterém byly vytvořeny shrnující tabulky, a ná- sledně byly vyexportovány do příloh. Tabulky mají informace o zemi původu, názvu lokality, typu ostatků AMČ, kultuře, datování, označení kostí, celistvosti izolovaného ostatku a informace o patologii či modifikaci. Díky těmto informací lze vytvořit v programu Excel grafické výstupy a interpretace. První řádek v přílohách je věnován informacím o lokalitě, to znamená, že je tučně zvýrazněn název lokality, o jakou lokalitu se jedná (jeskynní lokalita, skalní převis, otevřená lokalita), o převládající kultuře a informace o datování dané lokality, které pochází z datací sedimentů. Pokud došlo k dataci přímo na kosti či zubu, informace je zvýrazněna „hvězdičkou“ (*) a nachází se přímo u informací o dané kosti či zubu. Poslední informací na první řádku je, zdali došlo na lokalitě k záměrné antropogenní činnosti (pod zkratkou „AN.Č.“), což zahrnuje obarvení, stopy po zářezu a perforaci na kostech a zubech od anatomicky moderních lidí. U sloupku kultura mohou chybět detailní informace o kulturní příslušnosti, například na lokalitách La Carigüela (Španělsko), Cueva de Nerja (Španělsko) a Irlich (Německo). Buď artefakty s nálezy AMČ byly přiřazeny k fázi mladého paleolitu anebo proběhlo dato- vání mladopaleolitických vrstev, které určilo časové rozpětí, avšak chybění artefaktů zne- možnilo přiřazení ke konkrétním mladopaleolitickým kulturám. Tyto lokality byly v data- bázi přiřazeny do fází mladého paleolitu pod zkratkami:

EUP – „early Upper Paleolithic“, tedy raný mladý paleolit (cca. 40 000 – 29 000 BP) MUP – „mid–Upper Paleolithic“, tedy střední mladý paleolit (cca. 28 000 – 20 000 BP) LUP – „late Upper Paleolithic“, tedy pozdní mladý paleolit (cca. 19 000 – 12 000 BP)

35 MATERIÁLY A METODY

V kolonce „Označení“ se nachází informace o označení daných nálezů AMČ, ale může se zde nacházet i informace „Nedostupné“, což značí, že nález AMČ není s v sou- časnosti k dispozici (tedy je zničený anebo ztracený). Pro lepší přehlednost byly určité informace, z kolonky „Patologie a jiné modifikace“, zkráceny. Níže se nachází vysvětlení jednotlivých zkratek:

ABR – abraze zubní korunky CUT – „cut marks“, zářezy na kosterním materiálu FRA – fraktura, zlomenina kosti Modf. Nádob. – modifikace kosterního materiálu na nádobu PERFO – perforace kosterního materiálu či kořene zubu

Po zkompletování lokalit, na kterých byly objeveny ostatky AMČ, byly vytvořeny v programu Google Earth® (https://www.google.com/intl/cs/earth/) specifické mapy, Do vytvořených map byly zaneseny informace, kde se jednotlivé lokality nachází a z ja- kého kulturního období ostatky AMČ pochází. I když v databázi nejsou zahrnuty nálezy kompletně pohřbení jedinců, v mapách a v textu jsou odkazy na lokality, na kterých byly objeveny. Pomocí typu a barvy značky lze rozeznat, o jaký typ naleziště se jedná a ze kte- rého období pochází (značka „–„ značí pojem „až“):

△ – jeskynní lokalita z období aurignacienu △ – jeskynní lokalita z období přelomu aurignacienu a gravettienu △ – jeskynní lokalita z období aurignacien – gravettien △ – jeskynní lokalita z období aurignacien – magdalénien △ – jeskynní lokalita z období gravettienu △ – jeskynní lokalita z období přelomu gravettienu a solutréenu △ – jeskynní lokalita z období solutréenu △ – jeskynní lokalita z období solutréen – magdalénien △ – jeskynní lokalita z období gravettien – magdalénien

36 MATERIÁLY A METODY

△ – jeskynní lokalita z období magdalénienu △ – jeskynní lokalita z období EUP △ – jeskynní lokalita z přelomu MUP/LUP △ – jeskynní lokalita z období LUP

⤤ – lokalita skalní převis z období aurignacienu ⤤ – lokalita skalní převis z období magdalénienu

◯ – otevřená lokalita z období aurignacienu ◯ – otevřená lokalita z období gravettienu ◯ – otevřená lokalita z období magdalénienu ◯ – otevřená lokalita z období LUP

– celistvá kostra AMČ (kostra se sestává z lebky či z četných lebečních fragmentů, z po- četných dlouhých kostí končetin a z četných částí axiálního skeletu), která se nachází na lo- kalitě bez izolovaných kostí a zubů AMČ

U přiložených obrázků se může objevovat ◯, který značí místa, na kterých se vy- skytují zářezy na kostech, které jsou způsobené antropogenním vlivem.

37 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4 Databáze izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člověka

Do databáze bylo vybráno 71 lokalit z šesti evropských zemí (3 portugalské (podkapitola 4.1 a příloha A.1), 24 španělských (podkapitola 4.2 a příloha A.2), 28 německých (podkapitola 4.3 a příloha A.3), 5 rakouských (podkapitola 4.4 a příloha A.4), 8 českých (podkapitola 4.5 a příloha A.5) a 3 polské (podkapitola 4.6 a příloha A.6)), na kterých se nachází četné izolované nálezy anatomicky moderního člověka (Obr. 7) a i nadále probíhá aktivní paleo- antropologický výzkum. Na následujících stranách se nachází popis zemí a lokalit, na kte- rých byly objeveny izolované ostatky AMČ. Úplný seznam s detailními informacemi se na- chází v přílohách. Nálezy AMČ pochází především z 56 jeskynních lokalit, 2 skalních pře- visů a 13 otevřených lokalit z různých kulturních období a fází mladého paleolitu.

4.1 Portugalská republika

Portugalsko se nachází v západní Evropě na Pyrenejském poloostrově. Před anatomicky mo- derním člověkem zde žil Homo heidelbergensis (jeskyně Aroeira) a neandertálci, jejichž ostatky a artefakty lze zde najít, například na lokalitách Figueira Brava, Gruta Nova, Sale- mas. AMČ došel do Portugalska pravděpodobně před 30 tisíci lety, buď z východu anebo přes Gibraltar. Kosti a zuby AMČ, které doprovází artefakty, se v Portugalsku nachází ve třech jeskyních a pod jedním skalním převisem (Obr. 8). Nálezy AMČ se nachází poblíž atlantského pobřeží. Ostatky jsou zejména izolované a fragmentované, pochází z období kultur solutréenu a magdalénienu. Na území Portugalska, pod skalním převisem, byl objeven zatím pouze jediný mladopaleolitický pohřeb poměrně kompletního jedince. Jedná se o nález dítěte z lokality Lagar Velho. V hrobové jámě se nacházely jelení zuby a ulity. Datace uh- líků, z blízkého ohniště, určila stáří na 25 300 – 23 480 BP (Zilhão 2005, s. 231–235; Balbín Behrmann 2015, s. 12).

38 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 7 – Mapa databáze izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člověka (Google) [cit. 5. 5. 2021]

39 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.1.1 Gruta do Caldeirão Gruta do Caldeirão je jeskynní komplex, který se nachází v západním Portugalsku při atlant- ském pobřeží, přibližně 140 km od Lisabonu. Byla prozkoumávána v letech 1979 až 1988, pod vedením J. Zilhão. Nachází se zde kulturní vrstvy z období mousteriénu, solutréenu, magdalénienu a z neolitu. Během solutréenského období byl život v jeskyni a v blízkém okolí nejintenzivnější, což dokládají tisíce kamenných a kostěných artefaktů a zbytků fauny nashromážděnými anatomicky moderními lidmi, ku příkladu perforované jelení prstní články. Byly zde nalezeny fragmenty čelistí AMČ, kostí končetin a izolované zuby. AMČ ostatky náleží v Caldeirão řadě jedinců, dětem i dospělým. Na základě zubní abraze žádný z dospělých pravděpodobně nebude starší třiceti let. Ostatky anatomicky moderního člověka z této lokality se vyznačují absencí patologických změn, což nasvědčuje o relativně dobré zdravotní kondici tamější populace (Trinkaus a kol. 2001, s. 6–16; Davis 2002, s. 29–48).

4.1.2 Galería de Cisterna Galería de Cisterna je součástí krasového komplexu, který se nachází v Gruta do Almonda v západním Portugalsku. První archeologické práce proběhly v letech 1937 až 1942. Další následovaly v letech 1988 až 1989. Byly zde nalezeny vrstvy z období solutréenu, magdalé- nienu, kultury zvoncovitých pohárů, doby bronzové a z doby železné. Magdalénské AMČ ostatky z Galeria da Cisterna představují pět relativně mladých jedinců, přičemž nejstarší byl asi na počátku třetí dekády života, na základě zubní abraze. AMČ ostatky nepoukazují na žádné vývojové ani degenerativní onemocnění. Nálezy zahrnují převážně izolované zuby (Obr. 9), které na základě morfologie a vývojového věku pochází od tří jedinců. Zuby jsou větší ve srovnání se současnými Evropany. Dále byly objeveny tři izolované postkraniální prvky, které pochází pravděpodobně od dalších dvou jedinců, kdy jeden z nich je nedospělý (Trinkaus a kol. 2011, s. 404–408; Zilhão 2016, s. 379–380).

40 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 8 – Cisterna 2 spodní levý trvalý špičák a první spodní třenový zub (Trinkaus a kol. 2011, s. 407)

4.1.3 Lapa do Suão Jeskyně se nachází u atlantského pobřeží v západním Portugalsku. První průzkumy proběhly v 80. letech minulého století pod vedením J. Rocheho. Výzkumy objevily kamenné nástroje, zvířecí kosti (rys, zajíc) a ulity. Pravděpodobně se jednalo o přechodné místo pro magdalén- skou loveckou společnost. Z ostatků AMČ byly nalezeny dva zuby, které byly přiřazeny jednomu jedinci. Se zuby se nachází barvivo, perforované ulity, popel a rysí zuby. Kumulace nálezů byla interpretována jako možný pohřeb anatomicky moderního člověka, nebo jako upomínkový oltář (Zilhão 1997, s. 154; Balbín Behrmann 2015, s. 4).

41 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 9 – Mapa portugalských lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

42 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.2 Španělské království

Jedná se o zemi v západní Evropě na Pyrenejském poloostrově. Před moderními lidmi zde žili Homo antecessor, Homo heidelbergensis (nálezy z lokality Sima de los Huesos, Ata- puerca) a Homo neanderthalensis (Cova Foradada, Jarama, Cueva de Sidrón). Anatomicky moderní lidé do Španělska přišli z východu, pravděpodobně před 40 tisíci lety, a přes Gibral- tar. Nejstarší moderní lidské ostatky a artefakty pochází z období aurignacienu, následně z období solutréenu a magdalénienu. Především jsou nacházeny fragmentované a izolované zuby a kosti v jeskynních lokalitách na severu při atlantském pobřeží (Obr. 10) a na jihový- chodu země při středozemním moři (Obr. 11). Kosterních a dentálních nálezů anatomicky moderního člověka z období mladého paleolitu je známo mnoho, ale bývají rozporuplná, protože jsou velmi fragmentární, nekompletní, či při exkavaci došlo k promísení vrstev (El Mirón, El Parpalló, Morín, ad). V současné době je potvrzeno 24 mladopaleolitických lokalit, které jsou jeskynní. Hrobové jámy s poměrně kompletními jedinci byly nalezeny na lokalitě Cueva de Nerja. Byly zde objeveni čtyři jedinci ze solutréenského a magdalén- ského období. Avšak v roce 1969 při požáru v laboratoři Antropologie na Barcelonské uni- verzitě byly kosti zničeny (Balbín Behrmann 2015, s. 11–15).

4.2.1 Cova Beneito Jeskynní komplex se nachází ve východním Španělsku u středomořského pobřeží v provincii Valencie. Při archeologických výzkumech byly objeveny lebeční fragmenty AMČ od dvou jedinců. Na fragmentech bylo určeno pohlaví a přibližné stáří, kdy Beneito 1 byla mladá žena a Beneito 2 mladý jedinec. Pravděpodobně se jedná o sekundární pohřeb, pro- tože ostatky byly nalezeny v jedné prohlubni, poblíž většího kamene, a v okolí se nacházelo barvivo, perforované skořápky, gravettské a solutréenské kamenné nástroje a modifikované kostěné nástroje (Iturbe a kol. 1993, s. 38–81).

43 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 10 – Mapa severních španělských lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

44 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 11 – Mapa jihovýchodních španělských lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

45 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.2.2 Tito Bustillo Jedná se o jeskyní komplex v severním Španělsku v provincii Asturie. Výzkumné práce zde započaly v roce 1970, kdy při jeskynním vstupu byly objeveny zuby anatomicky mo- derního člověka. Jeskyni obýval magdalénský lid, který po sobě zanechal také jeskynní malby antropomorfních postav, perforované ulity a kamenné a kostěné nástroje (Fernandez 2002, s. 641–645; Balbín Behrmann 2015, s. 3).

4.2.3 El Buxu Jeskyně se nachází v severním Španělsku v provincii Asturie. Byla zkoumána již na počátku 20. století, kdy byly objeveny jeskynní malby, na kterých je vyobrazena rudou barvou divoká zvěř (turovití a jelenovití). Malby jsou datovány do solutréenského období. Z umění byly nalezeny i zoomorfní sošky, u kterých byly objeveny AMČ ostatky, které zahrnují prstní článek a trvalou stoličku (Menéndez 1992, s. 69–74, Balbín Behrmann 2015, s. 7).

4.2.4 Las Caldas Jeskynní lokalita v severním Španělsku v provincii Asturie. Byla studována v letech 1987– 1990 pod vedením M. S. C. Rodrígueze. Výzkumy ukázaly dlouhodobé využití jeskynních prostor, kdy se zde nachází umělá kumulace zvířecích kostí (např. turovití a koně), které nesou stopy po antropogenních zásazích, a artefakty vytvořené anatomicky moderním člově- kem (umělecky modifikované zvířecí kosti). AMČ osídlení potvrzují i nalezené dětské zuby, které pravděpodobně vypadly přirozeně v období výměny mléčného chrupu za trvalý (Ro- driguéz 1990, s. 37–53; Rodriguéz 1992, s. 33–47).

4.2.5 La Carigüela Jeskyně se nachází na jihu Španělska u středomořského pobřeží v provincii Granada. První výzkumy proběhly v 60. letech 20. století, avšak jeskyně je známá již z první poloviny 20.

46 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA století. Archeologické práce objevily moderní lidské ostatky od dvou jedinců. Fragmenty kosti temenní s dolní čelistí pravděpodobně patří 25–30letému muži a kost holenní ženě. Lebeční fragmenty a kost holenní byly objeveny ve vrstvě spadající k mousterienské kultuře, ale po datovaní vrstvy, za použití termoluminiscence, byly přiřazeny do mladších období a náleží anatomicky modernímu člověku (Balbín Behrmann 2015, s. 7–8; Iglesias 2007, s. 4– 13).

4.2.6 El Castillo Jeskynní lokalita se nachází v údolí Pas v provincii Kantabárie. První výzkumy proběhly v letech 1910–1914 pod dohledem H. Obermaierem. Nachází se zde mladopaleolitické vrstvy datované z období aurignacienu až po období kultury magdalénienu. Byly zde objeveny kamenné nástroje, zvířecí a kosti AMČ. Kosti jsou fragmentární, pochází od šesti je- dinců. U Castillo C se jedná o dítě staré 3–6 let. Nejstarší ostatky pochází ze začátku gravettienu. Z magdalénského období se i zde pravděpodobně objevují přeměny lebek na ná- doby, nasvědčuje tomu tvar zachovalých fragmentů, zářezy a úpravy tupým předmětem (Obr. 12). Část nálezů byla považována za ztracenou, ku příkladu kost lýtková byla objevena v inventáři Amerického přírodovědného muzea v New Yorku (Garralda a kol. 1992, s. 159– 164; Tejero a kol. 2010, s 13–14; Balbín Behrmann 2015, s. 9–10; Garralda a kol. 2019, s. 331–348).

4.2.7 La Chora Jeskyně se nachází v severním Španělsku v provincii Kantábrie. Lokalita byla objevena v roce 1955. V následujících letech proběhly archeologické výzkumy, které objevily mag- dalénské artefakty (fragmenty zdobených zvířecích kostí, harpuny). Byly nalezeny i AMČ ostatky, které náleží čtyřem jedincům. Jedná se o lebeční fragmenty a o izolované zuby (Gar- cía–Gelabert Pérez 2005, s. 112–132; Balbín Behrmann 2015, s. 5).

47 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 12 – Lebeční „nádoby“ a malby z jeskyně El Castillo (Balbín Behrmann 2015, s. 10)

4.2.8 Cobalejos Jeskyně se nachází v severním Španělsku v Kantábrii. Na počátku 20. století byla zde objevena H. Obermaierem trvalá stolička anatomicky moderního člověka z období magdalé- nienu. Osídlení AMČ potvrzují i četné kamenné nástroje (Moure 1968, s. 181–193; Balbín Behrmann 2015, s. 3).

4.2.9 Erralla Jeskynní lokalita se nachází v severním Španělsku v provincii Gipúzcoa. Výzkumy zde pro- běhly v druhé polovině 20. století, kdy byly objeveny depozity, které obsahovaly kosti hor- ských koz a kamenné úštěpy z výroby nástrojů. Artefakty po sobě zanechali magdalénští

48 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA lovci, jejichž dva zuby se zachovaly v jeskyni (Altuna a kol. 1984, s. 3–10; Altuna a kol. 1985, s. 195–198).

4.2.10 Cova Foradada Jeskyně se nachází ve východním Španělsku u středomořského pobřeží v provincii Valencie. Jedná se o relativně nedávno objevenou lokalitu, první archeologické práce zde proběhly v letech 1992–2003. Ostatky AMČ byly objeveny v nejstarších vrstvách mladého paleolitu z období aurignacienu. Kosti náleží čtyřem jedincům. Byly nalezeny kosti končetin a fragment dětské kosti temenní. V jeskyni byla nalezena velká kumulace zvířecích kostí (turovití, jelenovití, prasatovití), které nesou ve velkém množství stop způsobených člověkem i teh- dejšími predátory (rys, kočka divoká, leopard) (Pantoja Pérez a kol. 2011, s. 53–65; Balbín Behrmann 2015, s. 7).

4.2.11 La Lloseta Jeskyně se nachází v severním Španělsku v provincii Asturie. Lokalita je známá díky vel- kému množství jeskynních maleb, které zobrazují divoká zvířata (turovití, jelenovití). V jes- kynním komplexu byl objeven před španělskou občanskou válkou (1936–1939) fragment klenby lebeční (Obr. 13), avšak nálezcem byl amatérský archeolog, jehož potomek odmítá bližší ohledání lebky AMČ. Na místě, kde se měla lebka nacházet, byly nalezeny fragmenty blíže nespecifikovaných kostí, které posloužily při datování, a jelení lopatky. Datace zařadila lebku do magdalénského období (Balbín Behrmann a kol. 2005, s. 642–696).

49 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 13 – Fragment lebky z La Lloseta (Balbín Behrmann a kol 2005, s. 649)

4.2.12 Les Malladetes Lokalita se nachází ve východním Španělsku u středomořského pobřeží v provincii Valen- cie. Během vykopávek v roce 1948 byla nalezen fragment kosti týlní (Obr. 14). Byla přiřa- zena dítěti, starému 3–4 roky. Datování za pomoci přilehlých uhlíků přiřadilo kost do období gravettienu. Pravděpodobně mohla kost sloužit jako rituální nádoba, protože byla nalezena ve skalním výklenku, u kterého se nacházely zbytky zvířecích kostí a další uhlíky (Arsuaga a kol. 2001, s. 300–305; Arsuaga a kol. 2002, s. 382–391).

Obr. 14 – Fragment kosti týlní z Les Malladetes (Arsuaga a kol. 2001, s. 301)

50 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.2.13 Cueto de la Mina Jeskyně se nachází v severním Španělsku v provincii Asturie. První výzkumy proběhly již v letech 1914–1915, kdy byly objeveny bohaté vrstvy z mladého paleolitu s kamennými a kostěnými nástroji. Následné práce proběhly v 80. letech, kdy byla v solutréenské vrstvě objevena prstní kůstka z ruky AMČ (Rasilla Vives 1990, s. 79–85; Hoyos Gómez a Rasilla Vives 1994, s. 143–146).

4.2.14 El Mirón Jeskynní komplex El Miron se nachází na severním okraji Kantaberského pohoří, 20 km od atlantického pobřeží. Jeskyně byla zkoumána od roku 1996 pod vedením L.G. Straus a M. R. Gonzalez–Morales. Nachází se zde vrstvy datované od pozdního středního paleolitu až do rané doby bronzové. V jeskynním komplexu byly nalezeny v roce 2001 artefakty z ob- dobí magdalénienu, mezi kterými byly objeveny i četné ostatky AMČ (Obr. 15). Dochované kosti anatomicky moderního člověka jsou dobře zachovány. Patřily robustní ženě, středního věku, která měřila okolo 160 cm a vážila asi 60 kg. Kompletní analýza kostry neodhalila významné známky patologií, které by znepříjemňovaly, či ohrožovaly její život. Kost lýt- ková byla datována pomocí radiouhlíkové metody na 15 500 – 15 420 BP (Carretero a kol. 2015, s. 11–25; Geiling a Marín–Arroyo 2015, s. 47–56; Straus a kol. 2015b, s. 135). Masožravci měli omezený přístup k tělu mrtvé (nahlodaná pravá kost holení). Mag- dalénští lidé tuto ženu původně uložili do hrobu, který je vyznačen rytinami (obrácený troj- úhelník) na blízkém vápenci. Žena ležela na levém boku ve fetální poloze, její kosti byly obarveny okrem, proto název “The Red Lady of El Mirón”. Ale po uplynutí času, lovecká skupina inicializovala vyjmutí lebky a dlouhých kostí, jako sekundární pohřební postup k obnovení pravděpodobně řádného pohřebního rituálu, kdy byla v úctě lebka. Místo uložení chybějících částí je neznámé (Geiling a Marín–Arroyo 2015, s. 48–53; Marín–Arroyo 2015, s. 57–64; Straus a kol. 2015b, s. 135–136; Román a kol. 2019, s. 273–279).

51 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 15 – Schéma izolovaných ostatků „The Red Lady of El Miron” (Carretero a kol. 2015, s. 13)

4.2.15 Morín Jeskyně se nachází v severním Španělsku v Kantábrii. Lokalitu obýval magdalénský lid, dů- kazem jsou zářezy na zvířecích kostech, které vznikly lidskou činností, a kamenné nástroje. Přítomnost anatomicky moderního člověka dokazuje nález stoličky AMČ a hrobové jámy, které jsou prázdné. V hrobových jamách byly objeveny mikroorganismy, jejichž rozložení v hrobové jámě připomíná siluetu pohřbené osoby (Balbín Behrmann 2015, s. 3; Bradtmöller 2015, s. 23–52).

4.2.16 Cueva de Nerja Jeskyně Nerja se nachází v jižním Španělsku v provincii Malaga u Středozemního moře. Jedná se o velmi výjimečnou lokalitu, protože v roce 1963 zde byly objeveny čtyři poměrně kompletní kostry anatomicky moderního člověka (Nerja 1–4), které byly interpretovány, jako záměrné pohřby ze solutréenského a magdalénského období, kterých je v Evropě velmi

52 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA málo. Bohužel, při požáru Laboratoře Antropologie Barcelonské univerzity v roce 1969 byly zničeny a znehodnoceny. Další výzkumy proběhly v 80. letech 20. století, kdy byly objeveny nártní a prstní kosti dolní končetiny. Pravděpodobně náležely jedinci Nerja 3. Proběhlo da- tování vrstev, avšak chybění kamenných artefaktů vyrobených AMČ, poblíž kostí nohy, zne- možnilo přesnější kulturní přiřazení ostatků (Lalueza Fox 1995, s. 289–296; Iglesias 2007, s. 6–12).

4.2.17 La Paloma Jedná se o jeskyní komplex v severním Španělsku v provincii Asturie. První výzkum zde proběhl pod vedením E. H. Pachecem již v letech 1914–1915, tedy v období začátku první světové války. Byly objeveny magdalénské vrstvy, které uchovávaly kamenné a kos- těné artefakty (zdobené jelení parohy, kostěné harpuny). Osídlení AMČ potvrzují i nalezené kosti horních čelistí a izolované zuby (Barandiarán 1971, s. 255–283; Balbín Behrmann 2015, s. 4).

4.2.18 El Parpalló Lokalita se nachází ve východním Španělsku u středomořského pobřeží v provincii Valen- cie. Archeologické průzkumy proběhly již na konci 19. století a v 30. letech 20. století pod vedením L. Pericota. V jeskyních byly objeveny jeskynní malby a ostatky AMČ. Byla nalezena lebka s dolní čelistí mladé ženy, jejíž stáří bylo určeno na 17–18 let. S lebkou byly poblíž objeveny dlouhé kosti, které se nacházely v solutréenské vrstvě. Při revizi mate- riálu byly objeveny kosti holenní, které byly přiřazeny 17letému jedinci. Ostatky AMČ prav- děpodobně pochází od stejného jedince. Patrně se jednalo o sekundární pohřeb mladé ženy. V roce 1974 byly objeveny, v Národním archeologickém muzeu v Madridu, izolovaná dolní čelist a zuby z jeskyně El Parpalló (Obr. 16), které spadají do magdalénského období. Mají darovací smlouvu z konce 19. století. S ostatky AMČ byly objeveny i magdalénské kamenné nástroje (Bubner 1975, s. 21–34; Garralda 1975, s. 37–45; Iglesias 2007, s. 2–13).

53 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 16 – Izolované magdalenské nálezy AMČ z El Parpalló (Garralda 1975, s. 47)

4.2.19 La Pasiega Jeskyně La Pasiega se nachází v severním Španělsku v Kantábrii, je součástí jeskynního komplexu El Castillo. První zmínky o této lokalitě jsou z roku 1913, kdy byly popsány zdejší jeskynní malby, které znázorňují koně a jelena. Následné výzkumy v roce 1951 objevily pod malbami fragment horní čelisti AMČ s trvalou abradovanou levou druhou stoličkou (Obr. 17). Čelist byla objevena v magdalénské vrstvě. Byly nalezeny i kamenné a kostěné artefakty (Echegaray 1953, s. 43–61).

Obr. 17 – Horní čelist z jeskyně La Pasiega (Echegaray 1953, s. 62)

54 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.2.20 Rascaño Jeskyně Rascaño se nachází v severním Španělsku v Kantábrii. Výzkumy proběhly v 70. letech 20. století, kdy byly objeveny bohaté magdalénské vrstvy, které obsahovaly ostatky AMČ. Fragmenty lebečních kostí náleží pravděpodobně ženě, staré 35–40 let. Zub náleží muži, starému 45–50 let (Obr. 18). Magdalénští lovci po sobě zde zanechali kamenné a kos- těné artefakty a perforované zvířecí zuby (Echegaray a Barandiarán 1981, s. 70–76, 99–105, 279–320).

Obr. 18 – Trvalý řezák (levý horní první) z lokality Rascaño (Echegaray a Barandiarán 1981, s. 288)

4.2.21 La Riera Lokalita se nachází v severním Španělsku v provincii Asturie. První výzkumy proběhly již v letech 1917–1918, avšak ostatky AMČ byly nalezeny až při výzkumech v 80. letech,

55 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA kdy byly objeveny lebeční fragmenty a izolovaný zub od tří jedinců. Z nalezených ostatků AMČ byl lebeční fragment, který se sestává z kosti týlní a temenní, přiřazen dítěti, které bylo staré 6–10 let. Fragment kosti čelní náležel adolescentovi. Osídlení anatomicky moderním člověkem dokazují i kamenné nástroje, zvířecí kosti (jelenovití, turovití), jejichž kosti nesou stopy po kamenných nástrojích (Straus a Clark 1986, s. 1–13, 209–218, 323–325).

4.2.22 Santián Jeskyně Santián se nachází v severním Španělsku v Kantábrii. Lokalita je známá již od 19. století. Výzkumy proběhly na počátku 20. století, kdyby byly objeveny jeskynní malby. Následné exkavace proběhly v 50. letech, kdy byla objevena lebka AMČ. Ta je po- měrně kompletní s neurocranium a splanchnocranium. Horní čelist obsahuje dva zuby tře- nové (druhý pravý a levý) a jednu stoličku (levá třetí). Pravděpodobně náleží staršímu muži. Lebka je zbarvena opálením, pravděpodobně jako součást pohřebního rituálu. Chybí datace, ale je přiřazována do období aurignacienu, z důvodů datace místních jeskynních maleb (Igle- sias 2007, s. 3–13; Balbín Behrmann 2015, s. 10).

4.2.23 Santimamiñe Jeskyně se nachází v severním Španělsku v Baskicku. První výzkumy v jeskyni proběhly již po první světové válce. Další exkavace následovaly od 60. let 20. století pod vedením J. M. Barandiarána. Byly objeveny artefakty z různých období, např. jeskynní malby, ka- menné a kostěné nástroje, keramika. Z období mladého paleolitu byla objevena pouze jedna stolička AMČ, která byla přiřazena do období magdalénienu (Balbín Behrmann 2015, s. 3– 4).

56 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3 Spolková republika Německo

Země se nachází v centrální Evropě. Před půl miliónem let zde žil Homo heidelbergensis (Bilzingsleben, Mauer, Sarstedt) a následně německé území obýval i Homo neanderthalensis (Neandertal, Warendorf). Anatomicky moderní člověk se do Německa dostal přibližně před 40 tisíci lety. Nachází se zde četné lokality, které dosvědčují přítomnost mladeopaleo- litického anatomicky moderního člověka. Ostatky se sestávají zejména z izolovaných a frag- mentovaných kostí a zubů, které se nejčastěji nachází v jeskyních ve Švábských Albách, podél řeky Dunaj (Obr. 20), a méně častěji v severních německých končinách (Obr. 19). Avšak některé lokality jsou sporné z důvodů promísení vrstev, chybění archeologického kontextu, ztrátou materiálu či chybějící datací (Bottrop, Fühlingen, Kelsterbach ad.). Na- chází se zde 22 jeskynních lokalit, dva skalní převisy a šest otevřených lokalit. Pohřby po- měrně kompletních jedinců pochází ze dvou lokalit. První pohřbem je otevřená lokalita Bonn–Oberkassel, na které byl objeven dvojhrob z pozdního magdalénského období. V hro- bové jámě se nacházely kostěné milodary a kostra psa. A druhým pohřbem je jeskynní lokalita Mitllere Klause, kde byla nalezena hrobová jáma s mužem. Muž žil před 18 tisíci lety. Dále se v Německu nachází další lokality definované jako hroby, ale jsou velmi nekompletní a fragmentované, například lokalita Irlich (Street a kol. 2006, s. 551–574).

4.3.1 Barnberghöhle Jeskyně se nachází v jihozápadním Německu ve Švábských Albách. Lokalita byla objevena v roce 1890, kdy byl odkryt fragment klenby lebeční, pravděpodobně dospělého jedince. Následné archeologický výzkum z roku 1933 nalezl moderními lidmi vytvořené magdalén- ské artefakty. Lebka byla přiřazena k artefaktům a určena jako magdalénská (Götze 2011, s. 119–121).

57 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 19 – Mapa severních německých lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

58 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 20 – Mapa jižních německých lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

59 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.2 Bettelküche Jedná se o jeskynní komplex v jihovýchodním Německu, kde byl nalezen trvalý dolní špi- čák AMČ, zvířecí kosti a kamenné nástroje z pozdního období mladého paleolitu (Oakley a kol. 1971, s. 190; Street a kol. 2006, s. 569).

4.3.3 Brillenhöhle Jeskyně Brillenhöhle se nachází ve Švábském Alb v jihozápadním Německu. Výzkumy pro- běhly G. Riekem v letech 1955 až 1963. Nachází se zde vrstvy z aurignacienu, gravettienu a magdalénienu. Byly zde odkryty lebeční fragmenty, izolované zuby a fragmenty žeber a končetin AMČ. Ostatky patří nejméně třem jednotlivcům, dvěma dospělým a dítěti. Nálezy AMČ byly objeveny u ohniště ve středu jeskyně. U ohniště byly i nalezeny kamenné a kos- těné nástroje. Lze předpokládat, že nalezený materiál byl nahromaděn v důsledku antropo- genního vlivu (Obr. 21). Původně byly kosti považovány za spálené kvůli zbarvení, ale zčer- nání kostí pochází od popela. Nálezy poukazují na modifikaci lidského těla, kdy došlo k peč- livému odstranění měkkých tkání, pravděpodobně krátce po smrti, protože dvacet pět frag- mentů vykazují zářezy, především lebka. Fragmentovaný stav kosterních ostatků dokládá, že osteologický materiál z Brillenhöhle byl opracován původně na jiném neznámém místě, protože v jeskyni nebyly objeveny zbývající části skeletu. Pravděpodobně se jedná o sekun- dární pohřeb, kdy byly ostatky po nějakou dobu transportovány anatomicky moderním člo- věkem (Orschiedt 2002, s. 4–18; Götze 2011, s. 122–125; Orschiedt a kol. 2017a, s. 435– 436).

4.3.4 Burghöhle Dietfurt Ze střední Evropy pochází lidské ostatky z Burghöhle Dietfurt z Inzigkofen u řeky Dunaj v Německu. Výzkum proběhl na konci 80. a na začátku 90. let 20. století. V jeskyni byly nalezeny fragmenty kosti týlní, horní čelisti, izolované zuby a články prstů horní končetiny. Zachovalé ostatky pravděpodobně představují jednu dospělou ženu. Na týlní kosti lze vidět

60 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA několik zářezů (Obr. 22) a do nosní dutiny je umístěn zářez. Nález je definován jako sekun- dární pohřeb, kdy došlo k manipulaci a přenosů ostatků AMČ. I toto naleziště zahrnuje ná- lezy magdalénských kamenných a kostěných nástrojů (Gietz 2001, s. 465–472; Götze 2011, s. 126–129; Orschiedt a kol. 2017a, s. 436).

Obr. 21 – Fragment lebeční nádoby s nalezenými lidskými ostatky (Orschiedt 2002, s. 15)

Obr. 22 – Fragmenty kosti týlní se zářezy (Gietz 2001, s. 468)

61 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.5 Burkhardtshöhle Jeskynní lokalita se nachází v jihozápadním Německu v pohoří Švábských Alb. Jeskyně byla zkoumána v roce 1933, ale během 2. světové války byla zničena. Byly zde objeveny kamenné nástroje a během revize i lebka AMČ, která je tvořena pěti fragmenty. Byla dato- vána na 12 560 – 12 330 BP do magdalénského období (Simon 1993, s. 341–342; Hahn 1995b, s. 86–91; Sala a Conard 2016, s. 291–292).

4.3.6 Buttentalhöhle Jeskyně se nachází v jihozápadním Německu. Lokalita byla zkoumána na začátku 30. let 20. století E. Petersem. Přítomnost anatomicky moderního člověka dokazuje fragment pravé kosti loketní, velká kumulace zvířecích kostí a kamenné nástroje, které byly objeveny v mag- dalénské vrstvě (Hahn 1995a, s.19–80).

4.3.7 Döbritz Höhlen Jedná se o jeskynní komplex ve středním Německu, který se sestává z jeskyní Kniegrotte a Urdhöhle. Kniegrotte byla zkoumána v letech 1930–1938 amatérským archeologem, kdy byly objeveny magdalénské ostatky AMČ, které zahrnují horní končetinu a dolní čelist, zvířecí kosti, kamenné a kostěné artefakty. Dolní čelist patří dítěti. Urdhöhle byla popsána v roce 1937, ale výzkum oblasti započal až v letech 1946–1959. Odsud pochází kostěná soška medvědí hlavy a kamenné nástroje. Ostatky AMČ, původně určené do magdalénského období, z této jeskyně náleží do období mezolitu a středověku (Berke 1989, s. 191–192; Höck 2000, s. 11–16, 32; Street a kol. 2006, s. 568–570).

62 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.8 Felsställe Jedná se o skalní převis. Nachází se v jihozápadním Německu v pohoří Švábských Alb. Vý- zkum zde proběhl v letech 1975–1980. Byla zde objevena mléčná stolička anatomicky mo- derního člověka a kamenné nástroje z magdalénského období. Z mezolitu byla nalezena dět- ská kostra (Kind 1980, s. 165–172; Eriksen 2002, s. 27–51; Street a kol. 2006, s. 569–571).

4.3.9 Geißenklösterle Jedná se o jeskynní komplex nachází se v jihozápadním Německu v pohoří Švábských Alb. Výzkumy probíhají od druhé poloviny 20. století, kdy se byly objeveny mladopaleolitické vrstvy. Ostatky AMČ jsou reprezentovány izolovanými zuby. Dlouhodobé využití jeskyně anatomicky moderními lidmi potvrzují kamenné nástroje, perforované liščí špičáky a figurky z mamutoviny (Conard a Bolus 2003, s. 331–366; Street a kol. 2006, s. 563–567; Sala a Conard 2016, s. 280).

4.3.10 Gnirshöhle, Engen Jeskyně se nachází v jihovýchodním Německu v pohoří Švábských Alb. Výzkum proběhl v druhé polovině 70. letech 20. století, kdy byl v magdalénské vrstvě objeven fragment di- afýzy kosti stehenní AMČ. Pravděpodobně patřila dospělému muži, který trpěl zánětem okostice. Dále byly nalezeny kamenné nástroje a perforované ulity (Götze 2011, s. 94, 293– 295).

4.3.11 Gönnersdorf Jedná se o otevřenou lokalitu u řeky Rýn v západním Německu. Naleziště bylo objeveno v roce 1968 při stavbě rodinného domu. Pravděpodobně se jednalo o lovecký tábor. Byly zde nalezeny kamenné nástroje, zvířecí kosti, perforované zvířecí zuby, dřevěné korálky a zub AMČ. Tábor pochází z magdalénského období (Bosinski 1968, 268–269; Street a kol. 2006, s. 569; Sano 2012, s. 264–273).

63 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.12 Haldensteinhöhle Jeskyně se nachází v jihovýchodním Německu v pohoří Švábských Alb. Výzkum lokality proběhl v roce 1936 pod vedením G. Rieka, avšak jeskyně byla již poškozena stavbou opěrné zdi. Archeologické práce objevily AMČ ostatky (kost vřetenní a čéška), kamenné nástroje a zvířecí kosti, které byly zde pravděpodobně nakumulovány člověkem. Nálezy pochází z magdalénských a solutréenských vrstev (Riek 1938, 147–150; Street a kol. 2006, s. 569).

4.3.13 Hanseles Höhl Jeskynní lokalita v jižním Německu. Byla objevena a prozkoumána v roce 1925. Na lokalitě byla nalezena izolovaná první pravá spodní trvalá stolička a zub třenový AMČ z období pozdního mladého paleolitu. Lokalita je významná pro období neolitu, protože bylo zde objeveno velké množství kostí AMČ (Götze 2011, s. 145–147, 234–238).

4.3.14 Höhle Fels Jeskyně se nachází v jihovýchodním Německu v pohoří Švábských Alb. Lokalita Höhle Fels má dlouhou tradici archeologických výzkumů, kdy první proběhly již v 70. letech 19. století. Novodobé výzkumy probíjí kontinuálně od roku 1977 pod vedením J. Hahn a N. J. Conard. Byly zde objeveny mladopaleolitické vrstvy, které zahrnují aurignacien, gravettien a mag- dalénien. Dlouhodobé moderní lidské osídlení dokazují ostatky lebečních fragmentů a dlou- hých kostí AMČ, kamenné a kostěné nástroje. Byla zde objevena nejstarší „Venuše“, která spadá do období aurignacienu. Fragment lebeční by měl náležet mladému jedinci. Na magdalénských kostech stehenních se objevují zářezy (Conard a Bolus 2003, s. 345–350; Street a kol. 2006, s. 565–571).

64 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.15 Höhlenstein–Lonetalaue Jedná se o otevřené naleziště, které se nachází v jihozápadním Německu. Pravděpodobně se původně jednalo o jeskynní prostor. Lokalita byla objevena v roce 1997. Z magdalén- ského období byly nalezeny zvířecí kosti, kamenné nástroje a pravý spodní první trvalý řezák AMČ s mírnou abrazí (Bolus a kol. 1998, s. 40–47).

4.3.16 Höhlenstein–Stadel Jeskyně se nachází v jihozápadním Německu v pohoří Švábských Alb. Výzkumy proběhly již v 30. letech 20. století, kdy byla objevena neandertálská kost stehenní. Dále byly objeveny vrstvy náležící do období aurignacienu, které jsou datovány do období 40 000 – 36 000 BP. Pobyt AMČ dokazuje nález trvalého zubu třenového a soška, nazvaná „Löwenmensch“ („Lví muž“) (Street a kol. 2006, s. 559–563; Sala a Conard 2016, s. 280; Richard a kol. 2020, s. 49–56).

4.3.17 Honert–Höhle Lokalita se nachází v západním Německu. Jednalo se o jeskyni, která byla zničena těžbou vápence. První výzkum proběhl v roce 1891, kdy byla objevena lebka AMČ. V letech 1925– 1926 proběhl navazující výzkum. Byly zde nalezeny další ostatky anatomicky moderního člověka, které pochází pravděpodobně z aurignacienu, ale byly ztraceny. Fragmenty lebky a izolované zuby by měly patřit 8–9letému dítěti. Dolní čelist by měla pocházet od 18letého jedince (Andree 1928, s. 85–92; Street a kol. 2006, s. 563–565).

4.3.18 Ilsenhöhle Jeskyně se nachází ve středním Německu. Archeologické výzkumy proběhly v letech 1926– 1932 a v letech 1932–1939. Nachází se zde mladopaleolitické vrstvy, které obsahují ka- menné nástroje. Z magdalénského období pochází dolní čelist dospívajícího dítěte (Obr. 23) (Heberer 1939, s. 77–80; Hulle 1977, s. 102–104).

65 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.19 Irlich, Neuwied Jedná se o otevřenou lokalitu v západním Německu. V roce 1957 byly nalezeny fragmenty kostí od tří jedinců AMČ z mladého paleolitu. Pouze fragment kosti spánkové od čtvrtého jedince (Irlich 4) byl datován do doby železné. Kosti z pozdního mladého paleolitu jsou obarveny rudou barvou (Obr. 24). Irlich 1 (kosti lebeční a končetin) byla pravděpodobně žena, která se dožila 20–35 let. Pravděpodobně trpěla nedostatkem vitamínu C a D. Na dlou- hých kostech byla objevena fibrózní kostní displázie, tedy onemocnění, při kterém dochází k rozšíření vazivově–kostní tkáně uvnitř kosti. Irlich 2 (kost sedací) bylo dítě staré 8–12 let a Irlich 3 (lebeční fragmenty, žebra a kost stehenní) byl kojenec, jenž zemřelo ve 6–12 mě- sících. Struktura byla určena jako pohřeb jedinců Irlich 1 a 3. V hrobové jámě se nacházely kamenné a kostěné nástroje a jelení perforovaný zub. Pravděpodobně se jednalo o pohřeb matky se svým dítětem. Ostatky se nacházely mimo prostory mladopaleolitického osídlení (Orschiedt a kol. 2017b, s. 203–216; Orschiedt 2018, s. 2).

4.3.20 Kastlhänghöhle Jeskyně se nachází v jihozápadním Německu. Byla objevena již koncem 19. století, archeo- logické výzkumy proběhly na začátku 20. století H. Obermaierem. Byly nalezeny četné ka- menné artefakty z magdalénského období. Pochází odsud i dvě dětské dolní čelisti AMČ. Čelisti nejsou datované, byly přiřazeny ke kamenným artefaktům (Street a kol. 2006, s. 572).

4.3.21 Kleine Ofnet Lokalita se nachází ve východním Německu v Bavorsku, poblíž hranic s Polskem. Jeskyně je známá pro nález 33 lebek z mesolitu, které byly nalezeny v roce 1907 R. R. Schmidtem. Z období mladého paleolitu byl zde objeven pouze jeden zub AMČ a kamenné nástroje z ob- dobí aurignacienu (Street a kol. 2006, s. 563–565; Ahern 2013, s. 174–177).

66 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 23 – Dolní čelist z jeskyně Ilsenhöhle (Heberer 1939, s. 80)

Obr. 24 – Fragment os ischii Irlich 2 (Orschiedt a kol. 2017b, s. 211)

67 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.3.22 Kleine Scheuer Lokalita se nachází ve východním Německu ve Švýcarských Albách, jedná se o jeskyni. První pravěké nálezy byly objeveny v roce 1912, kdy byly nalezeny zvířecí kosti, kamenná industrie a trvalé zuby AMČ. Současné uložení izolovaných zubů je neznámé (Oakley a kol. 1971, s. 204; Wettengl 2013, s. 4–14, 34–35).

4.3.23 Nebra Otevřené naleziště se nachází ve východním Německu v Sasku. Lokalita byla popsána již v roce 1919. Během záchranných archeologických pracích v letech 1961–1962 byl objeven magdalénský tábor. V následujících letech byly nalezeny magdalénské sošky žen z pa- rohů a mamutoviny, kamenné nástroje, zvířecí kosti a mléčná stolička AMČ, která patřila 7– 9letému dítěti (Grünberg 2002, s. 25–51).

4.3.24 Petersfels Na jeskynním nalezišti Petersfels v jižním Německu ve Švábských Albách bylo nalezeno mnoho artefaktů z magdalénského období. Lokalitu objevil v roce 1927 E. Peters. Výzkum lokality probíhal po celé 20. století. Z Petersfels pochází kamenné a kostěné artefakty, per- forované ulity a soška „Venuše“. Nachází se zde i četné ostatky AMČ, které zahrnují izolo- vané čelisti, dlouhé kosti a zuby (Obr. 25). Nálezy anatomicky moderního člověka patřily nejméně sedmi lidem. Petersfels 1–4 pochází pravděpodobně od jedinců dětského věku a Pe- tersfels 5–7 jsou dospělí. Pravděpodobně se jednalo o sekundární pohřby, kromě Petersfels 2 a 4, kdy se mohlo jednat o ztrátu zubu, či o léčebný zákrok. Kosti Petersfels 6–7 jsou obarveny rudě/rudohnědě (Albrecht a kol. 1994, s. 18–62; Götze 2011, s. 166–170; Orschiedt 2013, s. 123).

68 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 25 – Fragment horní čelisti Petersfels 1 (Albrecht a kol. 1994, s. 51)

4.3.25 Röthekopf Jeskyně se nachází v jihozápadním Německu, poblíž hranic se Švýcarskem. Výzkum pro- vedl v letech 1920–1922 E. Gersbach. Bylo zde objeveno velké množství kamenných ná- strojů z magdalénského období a fragment lebky s perforovanou kostí čelní. Datace lebky je neznámá, při nalezení byla přiřazena k magdalénským nástrojům (Oakley a kol. 1971, s. 204; Street a kol. 2006, s. 562–572; Floss 2019, s. 136).

4.3.26 Schafstall Skalní převis se nachází v jihozápadním Německu v pohoří Švábských Alb. Výzkumy pro- bíhaly v 30. letech 20. století a následně pokračovaly po 2. světové válce pod vedením E. Pe- tersem. Byly zde objeveny artefakty z přelomu středního a mladého paleolitu. Nalezené ostatky AMČ pravděpodobně pochází z aurignacienu. Nález tvoří trvalý řezák, klíční kost (Obr. 26) a prstní článek z ruky. Klavikula patří 7–13letému dítěti a prstní článek dospívající osobě. Na kostech jsou zářezy od kamenných nástrojů (Conard a kol. 2016, s. 88–101).

69 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 26 – Fragment kosti klíční se zářezy (Conard a kol. 2016, s. 100)

4.3.27 Schelklingen, Ulm Otevřená lokalita se nachází v jihozápadním Německu. Byl zde objeven levý horní špičák, levá dolní stolička a kamenné nástroje. Izolované zubní nálezy AMČ pravděpodobně po- chází z aurignacien (Street a kol. 2006, s. 565).

4.3.28 Sirgensteinhöhle Jeskyně se nachází v jihozápadním Německu. Výzkum proběhl již v roce 1906, kdy byly objeveny izolované zuby AMČ z období aurignacienu. Zub Zahn 3 patřil jedinci starému 50–60 let. Zahn 4 a 5 pravděpodobně náležely jednomu jedinci, jehož věk byl 35–45 let. V roce 2008 proběhla revize faunálních nálezů, mezi kterými byly identifikovány kosti pat- řící AMČ z magdalénského období. Kromě zvířecích a lidských kostí byly nalezeny ka- menné a kostěné nástroje z obou období (Götze 2011, s. 175–180, Sala a Conard 2016, s. 280).

70 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.4 Rakouská republika

Země se nachází v centrální Evropě. Nejstarší kosterní doklad přítomnosti AMČ na území Rakouska pochází z období aurignacienu z lokality Miesslingtal. Nálezy pochází ze čtyř ote- vřených a dvou jeskynních lokalit z okolí řeky Dunaj. Nálezy anatomicky moderních lidí jsou izolované a fragmentované. Mladopaleolitických lokalit, na kterých se nachází izolo- vané a fragmentované kosti a zuby, je málo (Obr. 27). Ale nachází se zde velmi důležitá lokalita Krems–Wachtberg s pohřby poměrně kompletních jedinců z gravettského období. Jedná se o dvě hrobové jámy. V první byl nalezen, pod mamutí lopatkou, dvojhrob novoro- zenců, pravděpodobně sourozenců. Byli uloženi na boku v pokrčené pozici a byli pokryti rudým barvivem. V druhé hrobové jámě byl objeven též novorozenec, který byl pokryt rudým barvivem (Einwögerer 2009, s. 847–854).

4.4.1 Aggsbach Otevřená lokalita se nachází v Rakousku, poblíž města a paleolitické lokality Willendorf. Byla objevena koncem 19. století. Osídlení AMČ dokládají kamenné a kostěné artefakty z gravettského období. Setrvání AMČ ve zdejším údolí potvrzuje fragmentovaná korunka mléčné levé horní druhé stoličky, která byla získána v roce 1911 J. Bayerem. Zub patřil pravděpodobně 10–11letému jedinci (Antl–Weiser 2000, s. 275–282).

4.4.2 Grub/Kranawetberg Otevřená lokalita Grub/Kranawetberg se nachází v severním Rakousku, v údolí March. Prů- zkumy, které započaly v roce 1993, objevily dva izolované zuby AMČ z období gravettienu. Kromě zubů byly zde objeveno ohniště, fragmenty šperků z kostí a ulit, kamenné nástroje a zvířecí kosti (Teschler–Nicola a kol. 2004, s. 229–238).

71 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 27 – Mapa rakouských lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

72 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.4.3 Gudenushöhle Jeskynní lokalita, která byla objevena koncem 19. století, se nachází v severním Rakousku. Byl zde objeven dolní špičák anatomicky moderního člověka, zvířecí kosti a mnohé ka- menné a kostěné artefakty z magdalénského období (Döppes 1997, s. 17–28; Antl–Weiser 2000, s. 276).

4.4.4 Miesslingtal Jeskynní lokalita se nachází v severním Rakousku podél řeky Dunaj. Na lokalitě se nachází kamenné nástroje z období aurignacienu a dolní čelist mladistvého AMČ, která obsahuje šest zubů. Čelist není datována, byla přiřazena ke kamenným nástrojům (Bailey a kol. 2009, s. 14–16; Smith a Ahern 2013, s. 178–179).

4.4.5 Willendorf Otevřená lokalita Willendorf se nachází v Rakousku podél řeky Dunaj. Výzkumy proběhly v letech 1883–1887, kdy byla objevena kost stehenní, a v letech 1908–1909, kdy byla nalezena dolní čelisti. Jedná se o izolované ostatky AMČ z gravettienu, označené jmény Willen- dorf 1 (femur) a Willendorf 2 (mandibula). Z této lokality pochází i tzv. „Willendorfská Veneuše“ a kamenné a kostěné nástroje (Teschler–Nicola a Trinkaus 2001, s. 452–463).

73 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.5 Česká republika

Stát se nachází v centrální Evropě. Jedná se převážně o hornatou zemi, kdy nížiny se drží podél velkých řek. Území okupovali před anatomicky moderními lidmi neandertálci (Kůlna, Šipka a Švédův stůl). AMČ do české kotliny přišel přibližně před 43 tisíci lety, což dosvěd- čují kamenné nástroje. Avšak podle nové publikace ženská lebka z lokality Zlatý kůň je starší, pravděpodobné stáří podle genetické analýzy je 45 tisíc let, takže první migrační vlna zde žila mnohem dříve. Potvrzený a uznávaný antropologický důkaz pochází až z ob- dobí aurignacienu z lokality Mladeč. Osídlení anatomicky moderního člověka probíhalo po celé období mladého paleolitu (Obr. 28). Lidské ostatky jsou zastoupeny fragmentárními a izolovanými kostmi a zuby. V České republice se nachází čtyři jeskynní a čtyři otevřené lokality. Avšak na území Moravy se nachází četné hroby poměrně kompletních jedinců z ob- dobí gravettienu, jedná se o evropský unikát. Nejznámější je trojhrob z lokality Dolní Věs- tonice II, jedná se o tři muže, kteří byli pokryti rudou barvou. Dále na této lokalitě byly nalezeny hrobové jámy muže a ženy. Na blízké lokalitě Pavlov byl nalezen hrob muže, ná- sleduje hrob šamana v Brně. Nejvýznamnější pohřební lokalita je Předměstí u Přerova, kde bylo nalezeno pět poměrně kompletních koster a četné izolované kosti a zuby od dalších 25 jedinců (Svoboda 2016, s. 18–24; Prüfer a kol. 2021).

4.5.1 Balcarka Jedná se o jeskynní lokalitu v Moravském krasu v České republice. Výzkumy proběhly na konci 19. století. V jeskyni žil magdalénský lid, který zde setrvával zejména na jaře a na podzim, v době sezónní migrace sobů. Byla zde objevena lidská dolní čelist a dva zuby u ohniště. Dále byly objeveny zvířecí kosti, kamenné a kostěné nástroje (Nývltová Fišáková a kol. 2011 s. 35–43; Svoboda 2014a, s. 442).

74 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 28 – Mapa českých lokalit s nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

75 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.5.2 Dolní Věstonice I a II Významná otevřená archeologická lokalita se nachází v České republice na Moravě u řeky Dyje. Jedná se o dvě lokality, i když jsou popsány v jedné části. Od dávných časů místní lidé zde nacházeli artefakty a kosti z období mladého paleolitu. Archeologické výzkumy se konaly po celé 20. století. Nálezy z první třetiny 20. století byly zničeny během požáru na Mi- kulovském zámku, který způsobili ustupující Němci. V rámci výzkumů byly objeveny četné kamenné a kostěné nástroje, sošky žen a zvěře, zvířecí kosti, ale především kosti AMČ z ob- dobí gravettienu. Nenachází se zde jen izolované nálezy, ale i poměrně kompletní kostry anatomicky moderních jedinců, kteří byli zde pohřbeni (DV3, DV13–15, DV16). Objevuje se zde záměrná manipulace se zuby AMČ, tedy perforované zubní kořeny. Na lokalitě Dolní Věstonice I se nachází 13 kostí a 16 izolovaných zubů. U kostí převažují lebeční fragmenty. Na lokalitě Dolní Věstonice II bylo objeveno 31 kostí a 10 izolovaných zubů. U kostí pře- važují kosti končetin (Sládek a kol. 2000, s. 10–12, 127–134; Trinkaus a kol. 2000, s. 1116– 1131; Trinkaus a Svoboda 2006, s. 27–29; Trinkaus a kol. 2010, s. 645–667; Svoboda a kol. 2014c, s. 73–78; Fewlass a kol. 2019, s. 1–7; Sázelová a Hromadová 2020, s. 1–12).

4.5.3 Kůlna Jeskynní lokalita v Moravském krasu v České republice. Systematické archeologické vý- zkumy proběhly K. Valochem v letech 1961–1976 a následně v 90. letech 20. století. Jes- kyně je především významná pro objev neandertálských ostatků, ale byly i zde objeven fragment dolní čelisti (Obr. 29) a dva zuby AMČ z období magdalénienu. Z Kůlny pochází i četné kamenné a kostěné artefakty (Valoch 1988, s. 278–283).

76 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 29 – Fragment dolní čelisti AMČ (Valoch 1988, s. 283)

4.5.4 Mladeč Významný český jeskynní komplex, který se nachází v Olomouckém kraji, poblíž města Li- tovel. První výzkumy jeskyní proběhly již koncem 19. století, kdy byly objeveny první ostatky anatomicky moderních lidí. Archeologické práce probíhaly až do 20. let 20. století. Jeskyně jsou velmi špatně dostupné. Ostatky AMČ se do vnitřních prostor dostaly pomocí jeskynních komínů. Zde nastává otázka, zdali se jednalo o úmyslné uložení, či se tam dostaly náhodou. Na lokalitě bylo nalezeno mnoho ostatků AMČ, avšak značná část byla zničena během války, při ústupu Němců, v roce 1945, či se nacházejí ve Vídni. Kromě kostí AMČ byly zde objeveny četné kamenné a kostěné nástroje, okr na jeskyních zdech a umělá kumulace zvířecích kostí, které nesly i stopy po činnosti anatomicky moderního člověka. Nálezy pochází z období aurignacienu. Ostatky AMČ jsou jedny z nejstarších ve střední Evropě, jsou staré přibližně 34 tisíc let. Bylo objeveno přibližně 142 kostních fragmentů a 4 izolo- vané zuby, kdy převažují zejména lebeční fragmenty a kosti končetin. Podle antropologic- kých výzkumů některé nalezené kosti trpí degenerativními změnami, kdy se například objevuje degenerativní onemocnění artróza na kloubních plochách krčního obratle (Mladeč 11) a na kosti pánevní (Mladeč 21) (Teschler–Nicola 2007, s. 1–61, 75–88, 149–184, 385–452, 473–783).

77 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.5.5 Pavlov Významná otevřená archeologická lokalita se nachází v České republice na Moravě u řeky Dyje. Archeologické výzkumy na lokalitě Pavlov I probíhaly ve druhé polovině 20. století a na počátku 21. století, kdy byly nalezeny kamenné a kostěné nástroje, zvířecí kosti a ostatky AMČ, které tvoří především izolované zuby, u kterých se objevuje perforace (Obr. 30). Byl zde objeven i pohřbený jedinec (Pavlov 1). Bylo nalezeno 60 kostí a 28 izo- lovaných zubů. U kostí převažují především kosti končetin, které byly objeveny při revizi mezi kostmi fauny (Sládek a kol. 2000, s. 10–12, 135–140; Novák 2005, s. 53–70; Trinkaus a Svoboda 2006, s. 27–29; Trinkaus a kol. 2010, s. 645–667; Trinkaus a kol. 2017, s. 73–87; Sázelová a kol. 2018, s. 69–82; Fewlass a kol. 2019, s. 1–7; Trinkaus a kol. 2019, s. 71–82; Sázelová a Hromadová 2020, s. 1–12).

Obr. 30 – Perforované zuby AMČ z lokality Pavlov I (Sázelová a Hromadová 2020, s. 8)

78 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.5.6 Předmostí u Přerova Jedinečná otevřená lokalita z východní Moravy v České republice. První výzkumy proběhly na konci 19. století, na které navázaly archeologické práce z 20. až 40. let 20. století. Re- centní výzkumy jsou z roku 2006. Byly objeveny četné izolované fragmentární ostatky AMČ, ale i pět pohřbených poměrně kompletních koster. Bylo nalezeno 127 kostí a 3 izolo- vané zuby. Četné jsou lebky a lebeční fragmenty s kostmi končetin. Kosti pochází od gra- vettských lovců–sběračů, kteří žili přibližně před 28 tisíci lety BP. Lokalita je interpretována jako gravettské pohřebiště. Mnohé izolované kosti nesou na zdejší nekropoli záměrnou an- tropogenní modifikaci, tedy zářezy kamennými nástroji. Stopy po manipulaci se objevují i na nalezených zvířecích kostech. Ostatky AMČ pochází minimálně od 30 jedinců, obou biologických pohlaví, ve všech věkových skupinách od dětství až po dospělost. Na lokalitě bylo objeveno ohniště, kamenné a kostěné nástroje, ale nenachází se zde barvivo, které se objevuje v mnoha mladopaleolitických hrobech. Jiní badatelé předpokládají, že do- cházelo k postupné kumulaci těl po delší časové období, kdy na fragmentárnost a disperzi měly vliv tafonomické procesy (geologické procesy, činnost zvěře a člověka) (Svoboda a kol. 1994, s. 457–470; Ullrich 1996, s. 299–306; Velemínská a Brůžek 2008, s. 21–33, 45– 54, 103–112).

Obr. 31 – Lebka AMČ dospělé ženy z lokality Zlatý kůň (Rmoutilová a kol. 2018, s. 6)

79 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.5.7 Zlatý kůň Jeskynní lokalita se nachází v České republice u Koněprus. Výzkumy proběhly v 50. letech 20. století, kdy byly objeveny magdalénské kamenné a kostěné artefakty a kosti AMČ v jes- kynní dutině. Ostatky AMČ jsou tvořeny z fragmentované lebky s dolní čelistí dospělé ženy (Obr. 31), žebry a obratli. Dále byla nalezena pleistocenní fauna. Podle nových zjištění, které byly publikovány na počátku dubna 2021 v časopise Nature: Ecology & Evolution, jsou ostatky anatomicky moderního člověka mnohem starší. Ženská lebka podle genetické studie by mohla být stará přibližně 45 000 let. Tím pádem by se jednalo o jeden z nejstarších důkazů AMČ ve střední Evropě. Bylo zjištěno, že radiokarbonové datování bylo znehodno- ceno kontaminací kravskou DNA z použitého lepidla a udávalo nepřesná data. Podle antro- pologických výzkumů byly nalezené hrudní obratle postiženy osteochondrózou, tedy dege- nerativním postižením páteře, a kloubní části žebra bylo postiženo arteriosklerózou, též de- generativním onemocněním (Kuželka 1997, s. 247–249; Svoboda 2000, s. 524–527; Svo- boda a kol. 2004, s. 164; Rmoutilová a kol. 2018, s. 2–7; Prüfer a kol. 2021).

80 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.6 Polská republika

Země se nachází ve východní Evropě. Převažují zde nížiny, především na severu u Baltského moře. Pohoří se nachází na jihu státu. I v Polsku před příchodem AMČ zde žil Homo neanderthalensis (jeskyně Stajnia). Moderní člověk sem došel skrze Moravskou bránu, přibližně před 40 tisíci lety. Z Polska pochází jeden z nejstarších dokladů osídlení Evropy člověkem, na lokalitě Oblazowa byly objeveny prstní články z období aurignacienu. Na polských níži- nách člověk žil po celé období mladého paleolitu. Nálezy jsou zejména fragmentární a izo- lované kosti a zuby, které byly nalezeny v jeskyních (Obr. 32). Jedná se o tři jeskynní a jednu otevřenou lokalitu. Hrobová struktura se pravděpodobně nacházela v jeskyni Borsuka, ale dochovalo se pouze pár mléčný zubů. Na otevřené lokalitě Wilczyce se nachází hrob poměrně kompletní kostry novorozence z magdalénského období. Dítě bylo uloženo na místě loveckého tábořiště, na kterém se nacházejí četné zvířecí kosti, barvivo, sošky žen a kamenné nástroje (Irish a kol. 2008, s. 736–739; Trinkaus a kol. 2014, s. 1–2; Wilczyński a kol. 2016, s. 151; Kozłowski a kol. 2017, s.187–190).

4.6.1 Borsuka Jeskynní lokalita v jižním Polsku. Výzkum proběhl v roce 2007. Pravděpodobně se původně jednalo o hrob dítěte, protože byly zde nalezeny dětské zuby AMČ, četné zvířecí kosti a per- forované zvířecí zuby, které pravděpodobně sloužily jako náhrdelník. Náhrdelník byl uložen do hrobu jako milodar zesnulému. Zuby náleží 12–18měsíčnímu jedinci. Nálezy pochází z přelomu aurignacienu a gravettienu (Wilczyński a kol. 2016, s. 151–160).

81 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

Obr. 32 – Mapa jižních polských lokalit s kosterními nálezy AMČ (Google) [cit. 27. 4. 2021]

82 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.6.2 Maszycka Jeskyně Maszycka se nachází přibližně 20 km severně od Krakova, v jižním Polsku, v údolí malé řeky Prądnik. Jedná se o nejznámějších mladopaleolitické místo v Polsku. První vý- zkum proběhl již v roce 1883 pod vedením G. Ossowského. Navazující archeologické vý- zkumy se konaly v 60. letech 20. století. Nachází se zde velké množství kamenné industrie a kostěných artefaktů. Bylo zde objeveno znatelné množství kostí živočišného i lidského původu. Ostatky AMČ z Maszycké jeskyně představují přibližně 50 fragmentů kostí a izo- lovaných zubů. Minimální počet tvoří 16 jedinců, osm dospělých a osm dětí. Podle výzkumu se zde vyskytují tři muži (dva dospělí, jeden nedospělý) a pět žen (tři dospělí, dvě juvenilní). Ostatky zastupují se především lebeční fragmenty, jedná se o fragmenty kostí parietálních a týlních. Postkraniální skelet tvoří pouze pár fragmentů. Kosti byly pravděpodobně shro- mážděny úmyslně a uloženy na tomto konkrétním místě. Na vnějším povrchu mnoha frag- mentů kostí AMČ z této lokality se nachází zářezy (Obr. 33), škrábance, dokonce i stopy po ohryzu AMČ. Pravděpodobně se v jeskyni konal určitý druh rituálního kanibalismu, který se zaměřoval na extrakci mozku (Ossowski 1884, s. 1–25; Kozłowski a kol. 2017, s. 188–197; Orschiedt a kol. 2017a, s. 426–437).

Obr. 33 – Fragment dětské kosti čelní se zářezy (vlevo) (Orschiedt a kol. 2017a, s. 430)

Obr. 34 – Izolovaný nález distálního článku palce (vpravo) (Trinkaus a kol. 2014, s. 3)

83 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ ANATOMICKY MODERNÍHO ČLOVĚKA

4.6.3 Oblazowa Jeskyně se nachází v jihozápadním Polsku. Byl zde objeven distální článek palce z horní končetiny (Obr. 34) a článek prstu z dolní končetiny. Pravděpodobně se jedná o nejstarší nález kosti palce anatomicky moderního člověka v Evropě, protože byl datován do období 31 550 – 30 450 BP. S kostí se zde nachází perforované ulity a zvířecí zuby, kamenné a kos- těné nástroje. Zajímavý je nález bumerangu z mamutoviny (Trinkaus a kol. 2014, s. 1–10).

84 VÝSLEDKY A INTERPRETACE

5 Výsledky a interpretace

Výstupem z databáze izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člověka jsou následující data. V databázi je započteno přibližně celkem 880 izolovaných kostí a zubů AMČ, protože některé nálezy AMČ byly popsány ve skupině bez bližších informací. Ostatky AMČ pochází celkem ze 71 lokalit, které zahrnují 3 portugalské (podkapitola 4.1 a příloha A.1), 24 španělských (podkapitola 4.2 a příloha A.2), 28 německých (podkapitola 4.3 a pří- loha A.3), 5 rakouských (podkapitola 4.4 a příloha A.4), 8 českých (podkapitola 4.5 a pří- loha A.5) a 3 polské (podkapitola 4.6 a příloha A.6). Pro přehlednější tvorbu výsledků, ze získaných dat, byly jednotlivé kosti a zuby rozděleny do následujících skupin. V sekci „Lebka anebo její fragmenty“ jsou zahrnuty kosti mozkové části lebky (kost čelní, kost či- chová, kost temenní, kost klínová, kost týlní, kost nosní, kost spánková, kost radličná, kost slzní) a kosti z obličejové části lebky (jazylka, dolní čelist, horní čelist, kost patrová, ušní kůstky, kost lícní). Čelisti mohou obsahovat zuby, ale v datech byly započteny jen izolované zuby, které nebyly usazeny v alveolách čelistí. „Zub“ obsahuje izolované (samostatné) mléčné (řezáky, špičáky, stoličky) a trvalé zuby (řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky). Ve skupině „Axiální skelet“ se nachází kosti hrudníku a páteře, tedy žebra a hrudní kost a krční, hrudní, bederní, křížové a kostrční obratle. Sekce „Kost končetiny“ zahrnuje kosti horní (lopatky, kosti klíční, pažní, loketní, vřetenní, karpální, metakarpální a kosti prstů ruky) a dolní končetiny (kosti pánevní, stehenní, čéšky, kosti holenní, lýtkové, zánártní, nártní a kosti prstů nohy). Kosti končetin byly spojeny pro lepší přehlednost v grafických výstupech. „Kost (neidentif.)“ zahrnují kosti, u kterých nebyly anatomické informace. Z celkového počtu je zřejmé, že v České republice se nachází nejvíce nálezů izolo- vaných kostí a zubů, což dosvědčuje Tab. 1. V České republice bylo objeveno přibližně 449 izolovaných kostí a zubů na 8 lokalitách ze 71. Avšak je nutné mít na paměti, že značná část nálezů je aktuálně nedostupná. Následuje Španělské království a Německá spolková republika mají obdobný počet lokalit (24 a 28), tak i obdobný počet izolovaných nálezů AMČ (186 a 152), ale ani svým součtem se nevyrovnají počtu nálezů v České republice. Oproti tomu Rakousko a Česko, kde je 5 a 8 lokalit, se v počtu izolovaných kostí a zubů

85 VÝSLEDKY A INTERPRETACE velmi liší (7 a 449). V Rakousku a v Česku převažují gravettské lokality. Skrz tzv. „Morav- skou bránu“ migrovali nejen gravettští lovci, ale i zvěř. Na moravských lokalitách v České republice se nacházela, na otevřeném prostoru, velká lovecká tábořiště. Velké gravettské osídlení by mohlo vysvětlit, proč se v České republice nachází hojné množství nálezů AMČ. Z Moravy pravděpodobně lovci migrovali dále na východ vlivem zhoršujícího se podnebí (Svoboda 2007, s. 208–217). V období mladého paleolitu neexistovaly současné státní hra- nice, je podstatné vyjádřit data z širšího kontextu.

Portugalská republika

Španělské království

Spolková republika Německo

Rakouská republika

Česká republika

Polská republika

0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500 Spolková Polská Česká Rakouská Španělské Portugalská republika republika republika republika království republika Německo Celkem 58 449 7 152 186 28

Tab. 1 – Celkový počet ostatků AMČ podle země původu

V databázi je zahrnuto 56 jeskynních lokalit, 2 skalní převisy a 13 otevřených lokalit ze 71 celkových lokalit. Z vytvořených dat lze si v Tab. 2 – Tab. 5 všimnout, že z celkového počtu nálezů AMČ je nejvíce kostí končetin, kterých bylo nalezeno na vybraných lokalitách celkem 406. Kosti končetin byly nalezeny na 41 % zpracovaných lokalit. Tento vysoký počet je především díky nálezům z českých lokalit Dolní Věstonice II, Mladeč, Pavlov a Předmostí u Přerova. Následují kosti lebky a izolované zuby, které byly nalezeny přibližně na 64 %

86 VÝSLEDKY A INTERPRETACE zpracovaných lokalit. Nejméně početnou skupinou jsou kosti axiálního skeletu, kte- rých je pouze 101. Sekci „Axiální skelet“ tvoří zejména četné nálezy ze španělské lokality El Mirón, kde došlo pravděpodobně k sekundární lidské interakci, kdy byly záměrně vy- brány dlouhé kosti končetin a lebka, a na jeskynní lokalitě byly ponechány menší kosti. Antropogenní vlivy na kostech a zubech (perforace, obarvení, zářezy, přeměny na nádoby) můžeme sledovat, v případě této databáze, na 24 % vypracovoných lokalitách, především na kraniodentálních nálezech AMČ z magdalénských jeskynních lokalit. Z vybraných lokalit pouze 9 % neobsahuje artefakty vyrobené AMČ, které by dopo- mohly k přiřazení do kulturního období. Zejména se jedná o jeskynní lokality, ve kterých nebyly nalezeny artefakty ve stejných vrstvách s ostatky AMČ. Celkem nejpočetnější skupina podle kulturního hlediska mladého paleolitu, je magdalénien. Z magdalénského období po- chází 305 izolovaných kostí a zubů, kdy nejvíce bylo objeveno anatomických částí končetin. Tyto nálezy pochází především ze španělských a německých jeskynních lokalit. Druhé nejpočetnější, tedy gravettské období, zastupují zejména nálezy z českých otevřených lokalit Dolní Věstonice I a II, Pavlov a Předmostí u Přerova. 20 % nálezů AMČ pochází z aurignacienu, především z české jeskynní lokality Mladeč, kde bylo nalezeno přibližně 145 izolo- vaných kostí a zubů. Interpretacemi nálezové fragmentárnosti a izolovanosti ostatků AMČ mohou být následujicí vlivy. Jakmile degradují měkké tkáně, kostra postupně ztrácí svou anatomickou celistvost. Kosti se disartikulují a nakonec se prostorově oddělují. Za izolovaností a fragmentárností nálezů AMČ jsou tafonomické procesy, které zahrnují abiotické (vlivy vody, vzduchu a půdy) anebo biotické procesy (vlivy živých organismů). Důležitým aspektem izolovanosti je i typ lokality, na které se ostatky AMČ nachází, protože tafonomické procesy budou mít jiný vliv na otevřené a na jeskynní lokalitě (Lyman a Lyman 1994, s. 160). Z dat Tab. 2 – Tab. 5 je patrné, že z období gravettienu ostatky AMČ pochází především z otevřených lokalit. Z aurignacienu a z magdalénienu ostatky AMČ pochází z jeskynních prostor. Tato zjištění patrně souvisí se sídlení strategií, kdy v členitém prostředí AMČ preferoval jeskynní lokality, což dokládá znovuvyužívání jeskynní na Pyrenejském poloostrově (podkapitola 4.1 a 4.2), v jižním Německu (podkapitola 4.3) a v jižním Polsku (podkapitola 4.6), kdy se nachází artefakty AMČ z různých kultur

87 VÝSLEDKY A INTERPRETACE mladého paleolitu. Na nížinných otevřených lokalitách budoval lovecká tábořiště, která jsou známá především z Česka (podkapitola 4.5). Tyto lokality mohly být využívány sezónně, ale i dlouhodobě. Znatelný vliv na osídlení mělo podnebí a přístupnost potravy, kdy lovci migrovali za zvěří. Abiotické procesy, které mohly mít vliv na izolovanost a fragmentárnost ostatků AMČ, zahrnují, například erozi půdy vlivem neustálého rozmrazování a zmrazování půdy. Dále se mohlo jednat o posuny sedimentů a vrstev vlivem tlaku nadložních vrstev. Mohlo docházet k sezónním změnám pH půdy, což má vliv na dochování kostí a zubů, pro- tože čím nižší pH tím větší pravděpodobnost destrukce kosti, především u dětských kostí. Vliv na dochování ostatků má i teplota, vlhkost půdy, přístup vody, vystavení větru a ná- sledné zvětrávání kostí, kdy dochází k odlupování vnějších vrstev kostí a zubů, tedy dochází k postupné erozi povrchu, jeho desintegraci a vystavení vnitřních struktur (Gordon a Bui- kstra 1981, s. 569–570; Svoboda 2005, s. 77–79; Nielsen–Marsh a kol. 2007, s. 1523–1530; Wilson a kol. 2007, s. 14–16; Pilloud a kol. 2016, s. 1–7). Biotické procesy zahrnují, například bioerozi způsobenou mikroby (houby, plísně), která přispívá k destrukci kosti, protože mikroorganismy vytváří uvnitř kostí tunely, které vyvolávají větší poréznost a náchylnost k rozpadu. Korózní vliv má i flóra, kdy kořínky rotlin narušují vnější povrch kostí. Dále vlivnými činitely jsou hmyz, mrchožrouti a šelmy, kteří mohou narušit primární uložení ostatků AMČ, roznést je po okolí, anebo je zanést do svých doupat a tím vyvolat umělou kumulaci AMČ ostatků. Vliv zvěře na kostech dokládá ohryz, který se zejména objevuje na dlouhých kostech, které byly zpracovány v této databázi (Příloha A) a vyskytuje se přibližně u 1% nalezených ostatků AMČ. Anatomicky moderní člověk mohl mít i jistý vliv na izolovanost nálezů, kdy mohlo docházet k záměrnému výběru kostí a zubů v rámci pietního chování, například dlouhé a lebeční kosti. Tento způsob pohřebního chování bývá zejména připisován magdalénské kultuře (podkapitola 2.4), protože se na magdalénských jeskynních lokalitách nejčastěji objevují kraniodentální prvky, které mohou obsahovat záměrnou modifikaci (Sorg a Haglund 1996, s. 375–378; Trueman a Martill 2002, s. 378–381; Orschiedt 2013, s. 123–127). Na otevřených lokalitách pravděpodobně docházelo v zimě k venkovnímu uložení na zmrzlé půdě a při jarním tání těla mohla být ukládána v mělkých jamách,

88 VÝSLEDKY A INTERPRETACE zejména v období gravettienu (podkapitola 2.2). Nechráněné ostatky AMČ, které byly uloženy na otevřených prostorách, byly více ovlivněny abiotickými a biotickými vlivy (výše popsanými), protože je nic nechránilo před vnějšími vlivy, takže přístup k nim byl volný. Ostatky AMČ, uložené v půdě na otevřených lokalitách, byly více chráněné, ale na jejich dochování mohlo mít velký vliv pH půdy (Gordon a Buikstra 1981, s. 569–570; Svoboda 2005, s. 77–79). Jeskynní prostory jsou vlhké a chráněné před vnějšími vlivy (před větrem a slunečním světlem). Umístění ostatků AMČ v částech jeskyně mohlo mít vliv na rozkladné procesy, protože teplopta, pH a vlhkost jsou konstantnější ve vnitřnějších prostorech jeskyně. Dalším faktorem je prostupnost vody v jeskynních, kdy voda mohla odplavit část nálezů AMČ do jiných prostor. Změny uvnitř jeskynní v průběhu let mohly mít vliv na fragmentárnost a izolovanost nálezů AMČ, kdy mohlo dojít k přesunu sedimentů, ke vzniku puklin, či k propadnutí stropu jeskyně. Další možností je, že ostatky AMČ byly do jeskynní zaneseny zvěří, což by dokládal zvířecí ohryz na povrchu kosti, příslušníky mladopaleolitických loveckých skupin, anebo nešťastnou náhodou se tam jedinec mohl dostat sám (Nielsen–Marsh a kol. 2007, s. 1523–1530; Teschler–Nicola 2007, s. 36–39; Marín–Arroyo 2015, s. 62–64). Z dat je patrné, že nejpočetnější skupinou jsou kosti končetin. Nachází se především diafýzy dlouhých kostí, protože mají vyšší procento dochování, díky vyšší míře hustoty mi- nerálů v kortikální tkáni v diafýze kosti. Distální a proximální části jsou tvořeny zejména houbovitou kostní tkání, která je porózní a hůře odolává vnějším vlivům. Například v rámci zvětrávání dochází k odlupování vnější vrstvy kosti a k vystavení houbovité tkáně, takže se do distálních a proximálních částí kostí může dostat voda, která vlivem opakujícího se zmrazení a rozpuštění ničí vnitřní prostředí hlavic kosti, a dochází k rozpadu části kosti. Vlivem mrchožroutů kosti končetiny málokdy zůstávají na místě primárního uložení a do- chází k transportu na jiné místo, kde může docházet k umělé kumulaci ostatků AMČ (Lyman a Lyman 1994, s. 72–78; Sorg a Haglund 1996, s. 295–315, 375–376). Z dalších skeletálních částí byly na nejvíce lokalitách zastoupeny izolované zuby a le- beční fragment. Vysoká míra zachovalosti zubů je opět v důsledku vysokého množství anor- ganické složky, proto lépe odolávají tafonomickým procesům. Některé vymřelé druhy byly

89 VÝSLEDKY A INTERPRETACE popsány pomocí nálezů izolovaných zubů. Izolovanost zubů mohla vyvolat ztráta měkkých tkání, kdy už zuby nejsou pevně zasazené v alveolách a může dojít k jejich vypadnutí, pře- devším se jedná o jednokořenové zuby a zuby s nekompletními kořeny. Dalším důvodem může být transport čelistí zvěří, kdy může dojít k vypadnutí zubu. Nebo se může jednat o úmyslný výběr AMČ, neboť u některých zubů jsou perforovány kořeny. Modifikované zuby mohly sloužit jako součást náhrdelníků, které mohly sloužit jako pietní upomínky nebo jako válečné trofeje. U dětských zubů AMČ mohlo dojít k samovolné ztrátě vlivem dospívání, kdy dochází k nahrazování dětské dentice za trvalou. U trvalých zubů se lze vzít v úvahu léčebné procedury, úraz či přirozené stárnutí (Lyman a Lyman 1994, s. 79–81; Sorg a Haglund 1996, s. 375–376, 383–384; Sázelová a Hromadová 2020, s. 1–12). Lebky jsou často fragmentované, protože po smrti může dojít k uvolnění švů a k ná- slednému rozpadu anatomických částí, například vlivem vnějšího tlaku či úmyslnou mani- pulací. V rámci anatomických částí lebky se často objevují čelisti (především těla), pro- tože jsou více mineralizovaná a tvrdá, takže lépe odolávají rozpadu. Dále se nachází moz- kové části lebky (kosti týlní, temenní a čelní), protože se jedná o ploché kosti, lépe odolávají tlaku. U kostí lebky byl pravděpodobně významný antropogenní vliv, kdy došlo k záměr- nému výběru. Zvířecí vliv byl pravděpodobně menší u kraniodentálních částí, pro- tože z 80 % tyto části zůstávají na primárním místě uložení a málokdy dochází k jejich transportu na jinou lokalitu (Lyman a Lyman 1994, s. 97–100; Sorg a Haglund 1996, s. 328–332, 383–384). Axiální skelet není tolik početně zastoupený v této databázi i v rámci lokalit je vzácný, kdy nálezy především pochází ze španělské lokality El Mirón a české lokality Mladeč. U první jmenované víme, že se jednalo o antropogenní vliv z magdalénského období, kdy kosti osového skeletu byly ponechány na místě primárního uložení. Pravděpodobně tyto kosti nebyly preferovány magdalénskými lovci v rámci pietního ritu. Na mladečské lo- kalitě došlo ke kumulaci ostatků v jeskynním komínu. I zvířecí preference zde jsou menší, protože axiální kosti bývají ze 60–79 % ponechávány na místě primárního uložení, takže ne- dochází k jejich transportu. Další vysvětlení pro izolovanost a fragmentárnost mohou být výše popsané procesy (Sorg a Haglund 1996, s. 375–376; Teschler–Nicola 2007, s. 36–39; Marín–Arroyo 2015, s. 62–64).

90 VÝSLEDKY A INTERPRETACE

EUP

Aurignacien

Aurignacien/Gravettien

Gravettien

MUP/LUP

Gravettien/Solutréen Jeskynnílokalita Lebka anebo její fragment Solutréen Zub Magdalénien Axiální skelet Kost končetiny LUP Kost (neidentif.) 0 20 40 60 80 100 120 140 Jeskynní lokalita Gravettie Aurignaci Magdalén Gravettie Aurignaci LUP Solutréen n/Solutré MUP/LUP en/Gravet EUP ien n en en tien Lebka anebo její fragment 80 5 2 2 6 42 1 Zub 3 68 7 4 6 20 Axiální skelet 55 1 28 8 Kost končetiny 7 120 9 1 1 82 Kost (neidentif.) 4

Tab. 2 – Celkový počet ostatků AMČ na jeskynních lokalitách podle kulturního období

91 VÝSLEDKY A INTERPRETACE

Aurignacien

Magdalénien Skalní Skalní převis

Aurignacien

Gravettien Lebka anebo její fragment Zub

Magdalénien Axiální skelet

Otevřená lokalita Otevřená Kost končetiny Kost (neidentif.) LUP

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 Otevřená lokalita Skalní převis LUP Magdalénien Gravettien Aurignacien Magdalénien Aurignacien Lebka anebo její fragment 3 49 Zub 1 3 61 3 1 1 Axiální skelet 6 2 1 Kost končetiny 5 180 1 Kost (neidentif.) 1

Tab. 3 – Celkový počet ostatků AMČ na skalních převisech a na otevřených lokalitách podle kulturního období

92 VÝSLEDKY A INTERPRETACE

EUP

Aurignacien

Aurignacien/Gravettien

Gravettien

MUP/LUP

Gravettien/Solutréen Jeskynnílokalita Lebka anebo lebeční fragment Solutréen Zub Magdalénien Axiální skelet Kost končetiny LUP Kost (neidentif.) 0 5 10 15 20 25 Jeskynní lokalita Gravettie Aurignaci Magdalén Gravettie Aurignaci LUP Solutréen n/Solutré MUP/LUP en/Grave EUP ien n en en ttien Lebka anebo lebeční fragment 20 3 1 1 3 4 1 Zub 2 20 4 2 1 4 Axiální skelet 4 1 1 1 Kost končetiny 1 11 4 1 1 3 Kost (neidentif.) 2

Tab. 4 – Četnost ostatků AMČ na jeskynních lokalitách podle kulturního období

93 VÝSLEDKY A INTERPRETACE

Aurignacien

Magdalénien Skalní Skalní převis

Aurignacien

Gravettien

Magdalénien Otevřená lokalita Otevřená LUP

0 1 2 3 4 5 6 7 Otevřená lokalita Skalní převis LUP Magdalénien Gravettien Aurignacien Magdalénien Aurignacien Lebka anebo lebeční fragment 1 5 Zub 3 6 2 1 1 Axiální skelet 1 1 1 Kost končetiny 2 5 1 Kost (neidentif.) 1

Tab. 5 – Četnost ostatků AMČ na skalních převisech a na otevřených lokalitách podle kulturního období

94 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

6 Diskuze

Přispěním této diplomové práce do paleoantropologické problematiky je, že byla vytvořena detailní databáze anatomických částí anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu, který žil na území Portugalské republiky (podkapitola 4.1 a příloha A.1), Španělského krá- lovství (podkapitola 4.2 a příloha A.2), Německé spolkové republiky (podkapitola 4.3 a pří- loha A.3), Rakouské republiky (podkapitola 4.4 a příloha A.4), České republiky (podkapitola 4.5 a příloha A.5) a na území Polské republiky (podkapitola 4.6 a příloha A6). Práce navázala na publikace: Catalogue of Fossil Hominids. Part II od K. P. Oakley, B. G. Campbell a T. Molleson (1971), A critical review of the German Paleolithic hominin record od M. Street, T. Terberger a J. Orschiedt (2006), The origins of modern humans: biology reconsidered od F. H. Smith a J. C. Ahern (2013) a Death in the cave. Human remains from the Upper Palaeolithic in the Iberian Peninsula od R. Balbín Behrmann (2015), které posloužily jako dobrý odrazový můstek pro kompletaci fosilního záznamu AMČ, pro- tože obsahovaly i informace o primární literatuře. Avšak od vydání Catalogue of Fossil Ho- minids. Part II, která zahrnovala poznatky o nálezech AMČ z celé Evropy, uběhla určitá doba, takže některá zjištění ohledně ostatků AMČ na území Evropy byla již překonána a ná- sledné publikace obsahovaly pouze regionální informace o ostatcích AMČ, ale v publikacích chyběl detailnější pohled na anatomické části, kdy například chybělo sdělení, o jaký typ zubu se jedná, anebo jaký je počet kostí na dané lokalitě. V diplomové práci byly dohledány po- drobné informace o anatomických částí AMČ z primárních zdrojů, pokud byly přístupné, tato sdělení byla zohledněna v databázi a aktualizována pomocí nových zjištění, napří- klad radiokarbonové datování a revize kosterního materiálu. Jedná se pouze o výseč z výše popsaných publikací, které prohlubují znalosti i ve směrech, kterými se tato práce nezabývá, například ostatky neandertálců. Velmi vhodné by bylo zkompletování ostatků AMČ, které by zahrnovaly nejen izolo- vané nálezy, ale i poměrně kompletní jedince, z celé Evropy a přilehlých zemí z období mladého paleolitu. Dá se říci, že by se jednalo aktualizovaný Catalogue of Fossil Hominids. Part II. Avšak takové zpracování by navýšilo počet stran diplomové práce do neúnosné po- doby, protože moderní publikace The origins of modern humans: biology reconsidered

95 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ od F. H. Smith a J. C. Ahern (2013), které se zaobírá ostatky neandertálců a následně ostatky AMČ do gravettského období, má přesah přes 400 stran. Diplomová práce na téma izolované kosterní nálezy anatomicky moderního člověka může posloužit jako dobrý zdroj pro násle- dující rozšiřující paleoantropologickou publikaci s detailním seznamem ostatků anatomicky moderního člověka z vybraných evropských nalezišť. Izolované ostatky AMČ jsou často přehlíženy a málo popsány, i když se nacházejí ve větší míře. V popředí výzkumů se udržují mladopaleolitické hroby s poměrně komplet- ními jedinci, protože lze lépe na těchto strukturách pochopit pietní ritus, chování a vzhled mladopaleolitických lovců a sběračů. Pohřbů poměrně kompletních jedinců v Evropě je málo, proto je komplikované přesně definovat mladopaleolitický pohřební ritus (Unger 2009, s. 103–106). Každá lokalita a daný ostatek AMČ je ve výsledku originální, na které mohlo působit celé řady rozdílných tafonomických procesů, proto je těžké přesně určit, co je faktorem či příčinou, proč se izolované ostatky AMČ nachází ve stavu, ve kterém byly nalezeny. Bo- hužel málokdy bývá zodpovězena otázka tafonomických procesů, které způsobily fragmen- tárnost a izolovanost. Pouze pokud je na lokalitě zřejmý antropogenní vliv, bývá tato pro- blematika podrobně popsána. Aby se dohledala nejvhodnější odpověď, proč je daný zub či kost izolovaná anebo fragmentární, musel by se provést reevidenční systematický výzkum dané lokality a detailní rozbor každého zubu a kosti. Je důležité se zamyslet nad tím, co mohlo být příčinou izolovanosti a fragmentárnosti nálezů AMČ, protože důsledek by nám zodpověděl, proč nenacházíme ve větším měřítku kompletní jedince. V úvahu se musí vzít různé tafonomické procesy (biotické a abiotické procesy), které mohly mít vliv na izolovanost a fragmentárnost. Různé scénáře a interpretace byly blíže probrány v Kapitole 5. Jedna důležitá příčina, která nebyla přímo zmíněna v interpretacích a měla by být uve- dena alespoň v diskuzi, je způsob nalezení a exkavace ostatků AMČ. Výzkumné metody mohly mít citelný vliv na izolovanost a fragmentárnost kostí a zubů AMČ. Část nálezů není objevena systematickým výzkumem, ale díky čiré náhodě, například při těžbě (německé Ho- nert–Höhle; podkapitola 4.3.17), stavbě (německé Gönnersdorf a Haldensteinhöhle; podka- pitoly 4.3.11 a 4.3.12) anebo amatérskými archeology (španělská La Lloseta; podkapitola 4.2.11, německé Kniegrotte; podkapitola 4.3.7). Následně záleželo, jak proběhl navazující

96 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ výzkum a vyjmutí ostatků AMČ. Při výzkumu mohlo dojít k promísení vrstev vlivem vý- zkumníků v průběhu exkavace, či geologickými vlivy, například na španělských lokalitách Balma Guilanyá, Cova Fosca a Les Cendres, a proto nelze přesně nálezy zařadit do kultur- ních období mladého paleolitu. Dále mohly být z různých důvodů využity nešetrné metody, které poničily nálezy a vyvolaly fragmentárnost a izolovanost. Na nálezovou situaci má i vliv, kolik výzkumů proběhlo a kolik vedoucích pracovníků se na dané lokalitě vystřídalo, protože badatelé mohou mít rozdílný přístup k výzkumu. Anebo ostatky mohly být ne- správně přiřazeny, například k fauně (německé Sirgensteinhöhle; podkapitola 4.3.28 a český Pavlov; podkapitola 4.5.5) (Svoboda 2007, s. 210; Balbín Behrmann 2015, s. 12–22). Když se vezme v úvahu rozdíl mezi nálezy poměrně kompletních jedinců a izolova- nými nálezy AMČ, tak u pohřbených jedinců se často objevuje barvivo a obarvení kostí, což se u izolovaných nálezů nenachází. Tedy kromě španělské lokality El Mirón (podkapitola 4.2.14) a německé lokality Irlich (podkapitola 4.3.19), které jsou definované jako po- hřby, ale jejich aktuální stav je velmi izolovaný a fragmentární, že byly zahrnuty do této práce. Případně se barvivo nachází v jeskyních u izolovaných ostatků AMČ, které jsou definovány jako možné upomínkové oltáře, z databáze se jedná o lokalitu Lapa do Suão (podkapitola 4.1.3). O řádném/úmyslném pohřbu se dá uvažovat o magdalénských lokalitách Brillenhöhle (podkapitola 4.3.3), Burghöhle Dietfurt (podkapitola 4.3.4) a Maszycka (podkapitola 4.6.2), neboť v tomto období se nachází zejména lebeční a dlouhé kosti, které nesou znaky po antropogenní modifikaci. U prvních dvou výše jmenovaných je dokázán transport a sekundární uložení ostatků AMČ, kdy lze vzít do kontrastu lokalitu El Mirón (podkapitola 4.2.14). El Mirón je magdalénská lokalita, na které byl objeven po- hřeb ženy. Lebka (bez dolní čelisti) a dlouhé kosti, které nebyly poškozeny zvěří, byly od- neseny magdalénskými lovci na neznámé místo. Pravděpodobně aby byl dokončen určitý typ magdalénského sekundárního pohřební ritu. Na lokalitě Maszycka (podkapitola 4.6.2) došlo k umělé akumulaci ostatků AMČ, které nesou stopy po zářezu. Obdobný vzorec lze najít na britské lokalitě Gough a na francouzské lokalitě Isturitz a La Placard, kde se také na- chází umělá akumulace ostatků AMČ, zejména kostí lebečních a dlouhých (Orschiedt 2013, s. 117–132).

97 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

O úmyslných pohřebištích lze uvažovat o místech, kde je větší kumulace izolovaných ostatků AMČ, kde byl nalezen větší minimální počet jedinců, tedy o španělské lokalitě Cueva de Nerja (podkapitola 4.2.16), německé Irlich (podkapitola 4.3.19), české lokality Dolní Věstonice I a II (podkapitola 4.5.2), Mladeč (podkapitola 4.5.4), Pavlov (podkapitola 4.5.5) a Předmostí (podkapitola 4.5.6) a polská lokalita Maszycka (podkapitola 4.6.2). Po- kud se nálezyAMČ nachází v jedné či přidružené vrstvě. Na španělské jeskynní lokalitě Gruta do Caldeirão (podkapitola 4.1.1) byly objeveny ostatky AMČ přibližně od 11 jedinců, ale byly nalezeny ve vrstvách z období solutréenu až po magdalénien. Takže nelze přesně říci, zdali se jednalo o záměr na této lokalitě pochovávat zemřelé. Po zkompletování a obeznámení s lokalitami lze říci, že na otevřených lokalitách se izo- lované kosterní ostatky AMČ nachází poblíž sídlištních prostor či přímo v sídlištních kom- plexech, například německá lokalita Irlich (podkapitola 4.3.19) a české lokality Dolní Věs- tonice I a II (podkapitola 4.5.2), Pavlov (podkapitola 4.5.5) a Předmostí (podkapitola 4.5.6). Izolované zuby se nachází přímo na sídlištích, například rakouské lokality Aggsbach (podkapitola 4.4.1) a Grub/Kranawetberg (podkapitola 4.4.2). Jeskyně byly dlouhodobě využí- vané anatomicky moderními lidmi. Mohly sloužit jako záměrná pohřebiště, ale po určité době mohly sloužit pro běžný život lovců, protože se na lokalitách často vyskytují kamenné a kostěné artefakty a kumulace zvířecích kostí, podle Balbín Behrmann (2015) jsou pyrenej- ské lokality s ostatky AMČ z 60% asociované s paleolitickým jeskynním a mobilním umě- ním, což by odpovídalo i německým a českým lokalitám, kde se objevuje zejména mobilní umění, tedy sošky zvířat a „Venuší“ (podkapitola Německá spolková republika 4.3 a Česká republika 4.5).

98 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

7 Závěr

Byla vytvořena databáze s izolovanými kosterními nálezy anatomicky moderního člověka z mladého paleolitu. Následně došlo k zformulování interpretací a možných scénářů, které procesy mohly vyvolat izolovanost a fragmentárnost ostatků AMČ. Izolované kosti a zuby AMČ jsou velmi četné, což vyplývá ze sběru dat, která byla získána díky literární rešerši zahraničních a tuzemských zdrojů, z vybraných zemí (Portugalská republika, Španěl- ské království, Německá spolková republika, Rakouská republika, Česká republika a Polská republika). Ostatky pochází ze skalních převisů, jeskynních a otevřených lokalit. Jsou velmi početné, ale nejsou tak dobře prostudovány, protože je kladen větší důraz na poměrně kom- pletně pohřbené jedince. V databázi jsou nejvíce zastoupeny anatomické části končetin, jedná se především o di- afýzy, které mají díky své struktuře lepší míru dochovatelnosti. Největší procentuální za- stoupení mají izolované zuby a lebeční kosti, které se vyskytují na většině zkoumaných lokalit, ve všech hlavních mladopaleolitických obdobích, tedy v období aurignacienu, gravettienu a magdalénienu. Říci, zdali došlo k odchylkám vůči ritu kompletně pohřbených je- dinců, je velmi komplikované, protože neznáme historii dané kosti či zubu, protože nalezené ostatky jsou izolované a někdy i velmi fragmentární. Na předcházejících stranách byly po- dány výsledné interpretace a scénáře, které procesy mohly mít vliv na izolovanost a frag- mentárnost ostatků AMČ. Je zřejmé, že izolované kosti nejsou obarveny barvivem, tedy až na pár výjimek, kdy došlo k záměrnému obarvení. Například u lokalit El Mirón (Špa- nělsko), Brillenhöhle (Německo), Předmostí (Česko) a Maszycka (Polsko) došlo k záměrné antropogenní činnosti na ostatcích, tedy k výběru kostí, či k jejich přesunu lidmi na pravdě- podobně významné místo. Dalšími možnostmi v pokračování výzkumu je rozšíření databáze o další evropské země, případně o přilehlé země, na kterých se vyskytují ostatky anatomicky moderního člověka. Zkompletování by dopomohlo k vytvoření přesnějších interpretací a scénářů izolovanosti a fragmentárnosti nálezů anatomicky moderního člověka.

99 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

8 Životopis

Jmenuji se Vojtěch Zábojník. Narodil jsem se 19. února v Hradci Králové, ale mé mateřské město je Ústí nad Orlicí, které se nachází v podhůří Orlických hor. Zde jsem vystudoval základní školu Jana Ámose Komenského. Následně jsem úspěšně absolvoval Gymnázium T. G. Masaryka v Ústí nad Orlicí ve školním roce 2015/2016. Maturoval jsem z českého a anglického jazyka, matematiky a dějepisu. Nyní studuji na Ústavu antropologie na Masarykově univerzitě v Brně. Úspěšně jsem zde absolvoval bakalářský program. Tento obor jsem si vybral, protože mám rád dějiny a biologii člověka. Zajímá mě, odkud pocházíme a kam směřujeme. Téma diplomové práce jsem si vybral ze zájmu k paleoantropologii a evoluční biologii.

100 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Použité zdroje

1. ALBRECHT, G.; BERKE, H.; BURKERT, W.; HAAS-CAMPEN, S.; HAHN-WE- ISHAUPT, A. Die Funde vom Petersfels in der Städtischen Sammlung Engen im Hegau [online]. Fundberichte aus Baden–Württemberg, 1994, 19(1): 1–62 [cit. 16. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/fbbw/article/view/48268/41713 2. ALTUNA, J.; BALDEON, A.; MARIEZKURRENA, K. Dépôts rituels magdalé- niens de la grotte d’Erralla (Pays Basque) [online]. Munibe, 1984, 36: 3–10 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://core.ac.uk/download/pdf/26001897.pdf 3. ALTUNA, J.; BALDEÓN, A.; MARIEZKURRENA, K. Cazadores magdalénienses en Erralla:(Cestona, País Vasco) [online]. Sociedad de Ciencias Aranzadi, 1985 [cit. 26. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/283357569_Cazadores_magdalénienses_en_Erralla_Cestona_Pais_Vasco 4. ANDREE, J. Das Paläolithikum Der Höhlen Des Hönnetales in Westfalen [online]. Leipzig: Kabitzsch, 1928 [cit. 16. 12. 2020]. Dostupné z: https://rcin.org.pl/dlibra/show-content/publication/edition/4889?id=4889 5. ANTL-WEISER, W. Die menschlichen Zahnfunde von der Gravettienfundstelle Grub/Kranawetberg bei Stillfried an der March, Niederösterreich [online]. Archaeo- logia Austriaca, 2000, 84: 199–212 [cit. 14. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/273057954_Der_menschliche_Zahn_aus_der_Gra- vettien–Fundstelle_von_Aggsbach_Niederosterreich_–_eine_Revision 6. ARSUAGA, J. L.; MARTÍNEZ, I.; VILLAVERDE, V.; LORENZO, C.; QUAM, R.; CARRETERO, J. M.; GRACIA, A. Fósiles humanos del país valenciano [online]. De Neandertales a Cromañones. El inicio del poblamiento humano en las tie- rras valencianas, 2001, 265–322 [cit. 14. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Ignacio_Martinez8/publication/235992833_Fosiles_huma- nos_del_Pais_Valenciano/links/00b7d51555fc9923be000000/Fosiles–humanos– del–Pais–Valenciano.pdf

101 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

7. ARSUAGA, J. L.; VILLAVERDE, V.; QUAM, R.; GRACIA, A.; MARTÍNEZ, I. The Gravettian occipital bone from the site of Malladetes (Barx, Valencia, Spain) [online]. Journal of human evolution, 2002, 43(3): 381–393 [cit. 13. 10. 2020]. Do- stupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248402905798 8. BAILEY, S. E.; WEAVER, T. D.; HUBLIN, J.–J. Who made the Aurignacian and other early Upper Paleolithic industries? [online]. Journal of human evolution, 2009, 57(1): 11–26 [cit. 29. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248409000293?casa_token=PWFWoCRo- OQQAAAAA:rUEOToU6BFpTYgkP3B–I8yeIBOegumso8gCYmFErgRGUleZ- zOXh5aARsnsULk4P1Px5wSRZVKA 9. BALBÍN BEHRMANN, R. D.; ALCOLEA GONZÁLEZ, J. J.; GONZÁLEZ PE- REDA, M. A. La Lloseta: une grotte importante et presque méconnue dans l’ensem- ble de Ardines, Ribadesella [online]. L’Anthropologie, 2005, 109: 641–701 [cit. 2. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003552105001020?casa_to- ken=uz6nWe3v2YkAAAAA:_lAAUTQvkX35H_6YtswJJ- Rkcrn5rwOwGX06xs4e8Ui0kCccZ9ftRea5BewG1S9U884TVJfDY–w 10. BALBÍN BEHRMANN, R. D. Death in the cave. Human remains from the Upper Palaeolithic in the Iberian Peninsula [online]. Death as Archaeology of Transition: Thoughts and Materials, 2015, 2708: 1–28 [cit. 1. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.academia.edu/28672787/DEATH_IN_THE_CAVE_HU- MAN_REMAINS_FROM_THE_UPPER_PALAEOLITHIC_IN_THE_IBE- RIAN_PENINSULA 11. BAR–YOSEF, O. The upper paleolithic revolution [online]. Annual Review of Anthropology, 2002, 31(1): 363–393 [cit. 20. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.an- nualreviews.org/doi/full/10.1146/annurev.anthro.31.040402.085416?casa_to- ken=6I1MBqFtQSsAAAAA%3Ap_a3WEUTloLmNg0jRQuZBj_hDFfsVwpVy- kulVB7l_eeEV––GN9KLp34JeccUEY_cROl65vgXfSFr9oc

102 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

12. BARANDIARÁN, I. La Cueva de La Paloma (Asturias) [online]. Munibe, 1971, 2(3): 255–283 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.aranzadi.eus/filead- min/docs/Munibe/1971255283.pdf 13. BELLO, S. M.; PARFITT, S. A.; STRINGER, Ch. B. Earliest directly–dated human skull–cups [online]. PLoS One, 2011, 6(2): 1–12 [cit. 21. 6. 2020]. Dostupné z: https://journals.plos.org/plosone/article/file?id=10.1371/journal.pone.0017026&type=printable 14. BELLO, S. M.; SÁLADIÉ, P.; CÁCERES, I., RODRIGUÉZ-HIDALGO, A.; PAR- FFIT, S. A. Upper Palaeolithic ritualistic cannibalism at Gough's Cave (Somerset, UK): The human remains from head to toe [online]. Journal of Human Evolution, 2015, 82: 170–189 [cit. 21. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0047248415000494 15. BERKE, H. Solutré–Petersfels–Pekarna–Kniegrotte. Schlachtspuren an Pferdekno- chen [online]. Archäologische Informationen, 1989, 12(2): 180–194 [cit. 21. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/arch-inf/article/download/32274/25998 16. BOLUS, M.; CONARD, N. J.; KANDEL, A. W. Grabungen vor dem Hohlenstein im Lonetal, Gemeinden Bissingen und Asselfingen, Alb–Donau–Kreis [online]. Ar- chäologische Ausgrabungen in Baden–Württemberg, 1998, 40–47 [cit. 21. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/332408957_Grabun- gen_vor_dem_Hohlenstein_im_Lonetal_Gemeinden_Bissingen_und_Asselfin- gen_Alb–Donau-Kreis 17. BOSINSKI, G. Ein Magdalénien–Fundplatz in Feldkirchen–Gönnersdorf, Kreis Neuwied [online]. E&G Quaternary Science Journal, 1968, 19(1): 268–269 [cit. 20. 12. 2020]. Dostupné z: https://egqsj.copernicus.org/articles/19/268/1968/egqsj-19- 268-1968.pdf 18. BRADTMÖLLER, M. The Gravettian occupation of Level 4 at Cueva Morín (Can- tabrian Region) and its regional context [online]. Munibe, 2015, 66: 23–52 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publica-

103 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

tion/283718760_The_Gravettian_occupation_of_Le- vel_4_Cueva_Morin_and_its_regional_context_La_ocupacion_Gravetiense_Ni- vel_4_de_Cueva_Morin_y_el_contexto_regional 19. BUBNER, T. Acerca del cráneo paleolítico de la Cueva del Parpalló (Gandía, Va- lencia) [online]. Archivo de Prehistoria Levantina, 1975, 14: 21–35 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: http://mupreva.org/dedalo/media/pdf/publicaciones/stan- dar/mupreva194_mupreva153_533.pdf 20. CARRETERO, J. M.; QUARN, R. M.; GÓMEZ-OLIVENCIA, A.; CASTILLA, M.; RODRIGUÉZ, L.; GARCÍA-GONZÁLEZ, R. The Magdalenian human remains from el Mirón cave, Cantabria (Spain) [online]. Journal of Archaeological Science, 2015, 60: 10–27 [cit. 18. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440315001193?casa_to- ken=KlMFkJ8KMcAAAAAA:Zjej–2p7_TPpL4j0RC3Yq_4Ou- CiWAPaPBS29orBvR8v9XUwHQN8wFykttDWKFRwSVHuJn0uI_K0 21. CHURCHILL, S. E.; SMITH, F. H. Makers of the early Aurignacian of Europe [online]. American Journal of Physical Anthropology: The Official Publication of the American Association of Physical Anthropologists, 2000, 113(S31): 61–115 [cit. 20. 6. 2020]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/1096- 8644(2000)43:31%2B%3C61::AID-AJPA4%3E3.0.CO;2-3 22. CONARD, N. J.; BOLUS, M. Radiocarbon dating the appearance of modern humans and timing of cultural innovations in Europe: new results and new challenges [online]. Journal of human Evolution, 2003, 44(3): 331–371 [cit. 5. 4. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248402002026?casa_to- ken=Ez2t7hSDc84AAAAA:ou8wWAPz3Ipc3LhoADfRXU–– gz9XA_AT6fOC_DzyB4lXB402gzYbVZdx6cjHSoVlwUDaobQKoQ 23. CONARD, N. J.; SCHUMACHER, M.; BOLUS, M. New Research on Eduard Pe- ters’ Excavations at Schafstall II Rockshelter in the Lauchert Valley of Southwest Germany [online]. Mitteilungen der Gesellschaft für Urgeschichte, 2016, 25: 87 [cit.

104 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

5. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326479143_New_Research_on_Eduard_Peters'_Excavations_at_Schaf- stall_II_Rockshelter_in_the_Lauchert_Valley_of_Southwest_Germany 24. DAVIS, S. J. M. The mammals and birds from the Gruta do Caldeirão, Portugal [online]. Revista Portuguesa de Arqueologia, 2002, 5(2): 29–98 [cit. 5. 10. 2020]. Do- stupné z: https://pdfs.semanticscho- lar.org/8d25/57c1e0a8245a9cffca0e346da7ec401214c2.pdf 25. DÖPPES, D. Die Jungpleistozäne Säugetierfauna der Gudenushöhle (Niederösterre- ich) [online]. Wiss Mitt Niederösterr Landesmuseums, 1997, 10: 17–32 [cit. 5. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.zobodat.at/pdf/WM_10_0017-0032.pdf 26. ECHEGARAY, J. G.; I PERELLÓ, E. R. Hallazgos en la cueva de la Pasiega (Puente Viesgo, Santander) [online]. Empúries: revista de món clàssic i antiguitat tardana, 1953, 43–65 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.raco.cat/index.php/Empu- ries/article/download/99284/164139 27. ECHEGARAY, J. G.; BARANDIARÁN, I. El Paleolítico superior de la cueva del Rascaño (Santander) [online]. Monografías del centro de Investigación y Museo de Altamira, 1981 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.culturayde- porte.gob.es/dam/jcr:bbe79d13-7524-4bcb-a5fc-f882084b218a/pdf03-echegaray- barandiaran-1981-rascano.pdf 28. EINWÖGERER, T.; HÄNDEL, M.; NEUGEBAUER-MARESCH, C.; SIMON, U.; STEIER, P.; TESCHLER-NICOLA, M.; WILD, E. M. 14 C dating of the Upper Pa- leolithic site at Krems–Wachtberg, Austria [online]. Radiocarbon, 2009, 51(2): 847– 855 [cit. 10. 9. 2020]. Dostupné z: https://journals.uair.arizona.edu/index.php/radiocarbon/article/download/3539/3054 29. ERIKSEN, B. V. Fossil mollusks and exotic raw materials in late glacial and early postglacial find contexts: a complement to lithic studies [online]. BAR INTERNATI- ONAL SERIES, 2002, 1093: 27–52 [cit. 20. 12. 2020]. Dostupné z: http://www.palaeolithic.dk/books/BAR_s1093/eriksen.pdf 30. FEWLASS, H.; TALAMO, S.; KROMER, B.; BARD, E.; TUNA T.; FAGAULT, Y.; SPONHEIMER, M.; RYDER, Ch.; HUBLIN, J.–J.; PERRI, A.; SÁZELOVÁ,

105 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

S.; SVOBODA, J. A. Direct radiocarbon dates of mid Upper Palaeolithic human remains from Dolní Věstonice II and Pavlov I, Czech Republic [online]. Journal of Archaeological Science: Reports, 2019, 27: 1–8 [cit. 5. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352409X19303979?casa_to- ken=G9QwS9yowf8AAAAA:19_I9ruTwQzSp2IN41PIWZqXEUIUCQsbZNKd6u kZp8Z_YInLVP72hiHxkq86gRDFkDNRC6z6EA 31. FERNANDEZ, E. A. Perforated Homalopoma sanguineum from Tito Bustillo (Astu- rias): mobility of Magdalenian groups in northern Spain [online]. ANTIQUITY–OX- FORD, 2002, 76(293): 641–646 [cit. 15. 10. 2021]. Dostupné z: https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/6537121/Homalopoma2002.pdf?response- content-disposition=inline%3B+filename%3DPerforated_Homalopoma_sangui- neum_from_Ti.pdf&Expires=1620670093&Signa- ture=SonxXBJ7T2H15VevA3hia-jZnGkCCr5fO- jOBX0qn8Xkz3hbQYvqauMFtLECtvH08pR9ojXBT- GCnO9vLcSP2BZjT44rSHMjIYMPX2ouHckMrq-FenC8lyNli1d1vQeA- cOSzHYC122TSnJHKyxP3q8oKKCc~jimS0Hsg9A899pk3hGfnmE9w5ZKY- Ctx3DmaNSEYNdOU-Ru9rYDXZS~rMJCXghBLSnXO-~iHCUm9CAQh- HVHgvsob25~03UHCC42Gk3a7iUvl6lbYj5GzVVU~m5scumhnmnU1Xb4R6G- da7c1~in-1GGBRfgUS3MLr7mYH8nbqZtr~1ICMjp0AqB11TGg__&Key-Pair- Id=APKAJLOHF5GGSLRBV4ZA 32. FLOSS, H. (ed.). Das Magdalénien: Im Südwesten Deutschlands, Im Elsass und in Der Schweiz [online]. Kerns Verlag, 2019 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.academia.edu/40118845/Das_Mag- dal%C3%A9nien_an_Hoch_und_Oberrhein_in_Baden_und_der_Pfalz 33. GARCÍA–GELABERT PÉREZ, M. P. El trabajo sobre hueso en el Magdaléniense Superior Final del grupo humano de la Cueva del Valle, Rasines, Cantabria [online]. Campañas de los años 1996, 1997, 1998, 2005 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: https://gredos.usal.es/handle/10366/71614 34. GARRALDA, M. D. Nuevos Restos Humanos de la Cueva Del Parpalló (Gandía, Valencia) [online]. Fedsa, 1975 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z:

106 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

http://mupreva.org/dedalo/media/pdf/publicaciones/stan- dar/mupreva194_mupreva153_534.pdf 35. GARRALDA, M. D.; TILLIER, A. M.; ANDERMEERSCH, B.; CABRERA, V.; GAMBIER D. Restes humains de l'Aurignacien archaïque de la Cueva de El Castillo (Santander, Espagne) [online]. Anthropologie (1962–), 1992, 159–164 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: http://puvodni.mzm.cz/Anthropologie/downloads/articles/1992/Garralda_1992_p159-164.pdf 36. GARRALDA, M. D.; MAÍLLO-FERNÁNDEZ, J.–M.; HIGHAM, T.; NEIRA, A.; QUIRÓS, F. B. D. The Gravettian child mandible from El Castillo Cave (Puente Viesgo, Cantabria, Spain) [online]. American Journal of Physical Anthropology, 2019, 170(3): 331–350 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/ajpa.23906?casa_token=htYiq9KaGt- gAAAAA:isH5fWeF0FYw3xcb2NKTRFAkZCgkilsyyC9hy6lvk- PZV1ycDX2Cnxi8wHmAxBlrKtIUEtShOrMw_SbU 37. GEILING, J. M.; MARÍN–ARROYO, A. B. Spatial distribution analysis of the lower Magdalenian human burial in El Mirón Cave (Cantabria, Spain) [online]. Journal of Archaeological Science, 2015, 60: 47–56 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0305440315000904 38. GIACOBINI, G. Richness and diversity of burial rituals in the Upper Paleolithic [online]. Diogenes, 2007, 54(2): 19-39 [cit. 10. 12. 2019]. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0392192107077649?casa_token=IEWQXOsfnJ- kAAAAA%3AVH67uBjpU8wTv2HX56E84FYTW17Zn6Qym3dNm-1ag- mmMZ2LM-WwaDBVAgSedNSEqxQ_rmDt1yRvw& 39. GIETZ, F. J. Die menschlichen Skelettreste aus dem paläolithischen Fundhorizont der Burghöhle Dietfurt [online]. Zeit–Räume: Gedenkschrift für Wolfgang Taute. Ar- chäologische Berichte, 2001, 14(2): 465–473 [cit. 9. 12. 2020]. Dostupné z: https://books.ub.uni-heidelberg.de/propylaeum/reader/download/245/245-30- 77458-1-10-20170329.pdf 40. GOOGLE [online]. Google Earth® [Citace: 27. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.google.com/intl/cs/earth/

107 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

41. GORDON, C. C.; BUIKSTRA, J. E. Soil pH, bone preservation, and sampling bias at mortuary sites [online]. American Antiquity, 1981, 566-571. [Citace: 20. 5. 2021]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/280601.pdf?casa_to- ken=bMfcYqXYM4oAAAAA:IGeGArIg1cZ8cdOcMmcBUTZG1lWq3wGPL- kymXT70tlI3LR7jcl07M1__6QY-v-b8y98zizg9eUIXici- ORmCWD1OhRM7PkAJZVwphQ-uggL8kwjp9s24 42. GÖTZE, J. J. Tote im Bauch der Erde–Steinzeitliche Menschenreste aus Höhlen und Abris Südwestdeutschlands und angrenzenden Gebieten [online]. 2011 [cit. 2. 12. 2020]. Dostupné z: https://publikationen.uni-tuebingen.de/xmlui/handle/10900/46919 43. GRÜNBERG, J. M. Die paläolithische und mesolithische Sammlung des Landesam- tes für Archäologie Sachsen–Anhalt [online]. Jahresschrift für mitteldeutsche Vor- geschichte, 2002, 85: 11–62 [cit. 12. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/230627886_Grunberg_JM_2002_Die_palao- lithische_und_mesolithische_Sammlung_des_Landesamtes_fur_Archaolo- gie_Sachsen–Anhalt_Jahresschrift_fur_mitteldeutsche_Vorgeschichte_85_11–62 44. HAHN, J. Die Buttentalhöhle. Eine spät–jungpaläolithische Abristation im Oberen Donautal [online]. Fundberichte aus Baden–Württemberg, 1995a, 20: 13–158 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/fbbw/article/view/48412 45. HAHN, J. Neue Beschleuniger–14C–Daten zum Jungpaläolithikum in Südwestdeut- schland [online]. Eiszeitalter und Gegenwart, 1995b, 45: 86–92 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://d-nb.info/1148792961/34 46. HEBERER, G. Über einen Kinderunterkiefer aus der Ilsenhöhle unter Burg Ranis (Kr. Ziegenrück) in Thüringen [online]. Anthropologischer Anzeiger, 1939, H. 1/2: 77–80 [cit. 10. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/29536716.pdf?casa_token=gzO6MkC0JR0AAAAA:kQG83MbxC6Qqh- DrfaP7Cd5g2U4N-vDnzSoyM4wKwUbUNpvVaQfHdFEGA0SLeU- dOV_voYAPE18TRYiu_-Zn1bCNb23YHsmeZj5A02ZCFL6uWaiFEUYQo

108 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

47. HOFFECKER, J. F. The early upper Paleolithic of eastern Europe reconsidered [online]. Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews, 2011, 20(1): 24–39 [cit. 3. 5. 2020]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/evan.20284?casa_token=wN_AiVbstD- sAAAAA:r1rBqUWLnXvv-ws0AGnzuKw_-6Uft7nK1ieKx4kwIC- XgeQhyw1cm6QONslSM18uBBb1k87YNGKO7KY8 48. HOLT, B. M.; FORMICOLA, V. Hunters of the Ice Age: the biology of Upper Pa- leolithic people [online]. American Journal of Physical Anthropology: The Official Publication of the American Association of Physical Anthropologists, 2008, 137(S47): 70–99 [cit. 3. 5. 2020]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdfdirect/10.1002/ajpa.20950 49. HOYOS GÓMEZ, M.; RASILLA VIVES, D. L. M. Dataciones C14 del Paleolitico Superior del abrigo de Cueto de la Mina (posada de Llanes, Asturias) [online]. Tra- bajos de prehistoria, 1994, 51(2): 143–147 [cit. 10. 10. 2020]. Dostupné z: https://di- gibuo.uniovi.es/dspace/bitstream/handle/10651/20771/Dataciones%20C14.pdf;jses- sionid=8FF1D4D6AFA0D4AE45411C7339F4D411?sequence=1 50. HÖCK, Ch. Das Magdalénien der Kniegrotte: ein Höhlenfundplatz bei Döbritz, Saale–Orla–Kreis [online]. 2000 [cit. 10. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.db- thueringen.de/receive/dbt_mods_00022334 51. HULLE, W. Die Ilsenhöhle unter Burg Ranis/Thüringen. Eine paläolithische Jägerstation [online]. 1977, 102–104 [cit. 20. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/44602396.pdf?casa_to- ken=9H5UuoC1sj8AAAAA:6PW2wTOBOPRk0MWwyD- tjiRP8kDP5OuU1wXG_8SUDlm549ff1NqaWpM2GU-Q8ocbVlpgfIfgb- HCx9giQXfVZDxlyBDLHXDkJ_vgn48thYHdqogYLpt3w 52. IGLESIAS, J. M. P. Restos fósiles humanos en el Paleolítico Superior de la Península Ibérica [online]. Arqueoweb: revista sobre Arqueología en Internet, 2007, 8(2): 1– 17 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: http://webs.ucm.es/info/arqueoweb/pdf/8-2/pe- rez.pdf

109 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

53. IRISH, J. D.; BRATLUND, B.; SCHILD, R.; KOLSTRUP, E.; KRÓLIK, H.; MAŃKA, D.; BOROŃ, T. A late Magdalenian perinatal human skeleton from Wilczyce, Poland. Journal of Human Evolution [online], 2008, 55(4): 736–740 [cit. 20. 9. 2020]. Dostupné z: https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/41467232/A_late_Magdalenian_perinatal_human_skele20160123-17471- 17e6wa0.pdf?1453547053=&response-content-disposition=inline%3B+filename%3DA_late_Magdalenian_perinatal_human_skele.pdf&Expi- res=1620671391&Signature=GmpNAXjUU38aDeUSn- tiCwqOlwg56~sRR3WH4ONhieh-HqODh~TnpRmoFf4fLP- MDD4fuGfcoxYS~PpadQ~RZoouU8IQgbgi6Ds00Fpmeg- MUp5Ja3zY7mVf3u9vPJTOcgmjOeEICmFdWTYYZdynTRm5yDnF9oUBN- mJDw8bgxdHinU~K9ODlLZJBnZBeRCC- e8Sm6Yid4N5JsIO7eC22mC7DqhTDX00STnKdN~cxmtUFT- gzOWfAeJDsU7bfFDEvgPKRNMKgBPGQcScJ5dESqd8GoHsvZtlVZ6- 8lrPrRtzFeeSWFGxacRDEda1-YfY5ZCnAK9iYYP02V4Zc~OXo- jqRX0A__&Key-Pair-Id=APKAJLOHF5GGSLRBV4ZA 54. ITURBE, G.; FUMANAL, M. P.; CARRION, J. S.; CORTELL, E.; MARTINEZ R.; GUILLEM P. M.; GARRALDA, M. D.; VANDERMEERSCH, B. Cova Beneito (Muro, Alicante): una perspectiva interdisciplinar [online]. Recerques del Museu d'Alcoi, 1993, 2: 23–88 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.raco.cat/index.php/RecerquesMuseuAlcoi/article/download/184439/237522 55. KIND, C.–J. Ausgrabungen an dem Felsdach „Felsställe" in Mühlen [online]. Den- kmalpflege in Baden–Württemberg–Nachrichtenblatt der Landesdenkmalpflege, 1980, 9(4): 165–172 [cit. 12. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/nbdpfbw/article/download/14312/8190 56. KOZŁOWSKI, J. K. The origin of the Gravettian [online]. Quaternary international, 2015, 359: 3–18 [cit. 7. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1040618214001621?casa_token=0ThCHkOcTv- kAAAAA:c4iP9m3i7OP–axW4plvC19AIjGsJaIKAznmRvfDZ0AwZBoESAd- ZvT9–LcbJkw2jGyLc9IMGLUts

110 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

57. KOZŁOWSKI, S. K.; TERBERGER, T.; BOBAK, D.; ORSCHIEDT, J.; POŁTOWICZ-BOBAK, M. Eastern borders of the Magdalenian ‘à navettes’. Maszycka cave in Lesser Poland (Southern Poland) [online]. 2017, 187–205 [cit. 15. 9. 2020]. Dostupné z: https://repozytorium.ur.edu.pl/bitstream/handle/item/2397/Kozlowski%20et%20al,%202017,%20Eastern%20bor- ders%20of%20the%20Magdalenian%20%e2%80%98a%20navet- tes%e2%80%99.pdf?sequence=1&isAllowed=y 58. KUŽELKA, V. The postcranial skeletal remains of Pleistocene man from Zlatý kůň near Koněprusy (Bohemia) [online]. Anthropologie (1962–), 1997, 247–249 205 [cit. 9. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/26295770.pdf?casa_to- ken=IIJ9xZs2C4YAAAAA:zHH6y-jG0v6ieUEVIxTL4wTwUD- FLu7Wfrg_ezcS3PFjuRdZwNK-vHYNemZ6RigVTDBzeJHUguv7lb7pca- dOpYxO4TT3aNXac0dTtqXKpkFRzZ71eSLg 59. LALUEZA FOX, C. Restos humanos del nivel Solutrense de la Cueva de Nerja (Má- laga) [online]. 1995 [cit. 25. 10. 2020]. Dostupné z: https://gredos.usal.es/bitstream/handle/10366/70451/Restos_humanos_del_nivel_solu- trense_de_l.pdf?sequence=1 60. LYMAN, R. L.; LYMAN, C. Vertebrate taphonomy. Cambridge University Press, 1994. 61. MARÍN–ARROYO, A. B. Taphonomic study of the human remains from the Mag- dalenian burial in El Mirón Cave (Cantabria, Spain) [online]. Journal of Archaeolo- gical Science, 2015, 60: 57–65 [cit. 14. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440315001259?casa_to- ken=zkdW_4L2TbMAAAAA:l2IrR3Swxr3wBaLYdWYvXDNvZQ1OBEoMLsd- KXv7XZKGtx75gPZj2gzGA_1VlfEkDdFez5B–3cIE 62. MENÉNDEZ, M. Excavaciones arqueológicas en la cueva del Buxu (Cardes, Cangas de Onís) [online]. Excavaciones arqueológicas en Asturias, 1987–1990, 1992, 69– 74 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://ria.asturias.es/RIA/bitstream/123456789/1242/1/Archivo.pdf

111 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

63. MOURE, J. A. La Cueva de Cobalejos en Puente Arce, Santander, y su industria paleolítica [online]. Empúries: revista de món clàssic i antiguitat tardana, 1968, 181–193 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.raco.cat/index.php/Empuries/article/download/103315/167096 64. NIELSEN–MARSH, Ch. M.; SMITH, C. I.; JANS, M. M. E.; NORD, A.; KARS, H.; COLLINS, M. J. Bone diagenesis in the European Holocene II: taphonomic and environmental considerations [online]. Journal of Archaeological Science, 2007, 34(9): 1523–1531 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440306002548?casa_token=IsTo- xFs0XFMAAAAA:nVP2P5wXNzxXGux8d0xQn2DjFKmrl_9ctuWUvkm3XzF01 wrLy07MOWijQbciH4HzWJ2afGkX5A 65. NOVÁK, Martin. Pavlov I - Southeast: Review of spatial distributions [online]. Pav- lov I - Southeast: A Window Into the Gravettian Lifestyles, 2005, 53–71 [cit. 5. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/286632107_Pav- lov_I_-_Southeast_Review_of_spatial_distributions 66. NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, M. N.; NERUDOVÁ, Z.; MORAVCOVÁ, M. Iinterdis- ciplinary research of magdalenian layers in Balcarka Cave (Ostrov near Macocha, Moravian Karst) [online]. Acta Musei Nationalis Pragae, Series B–Historia Natura- lis, 2011, 67: 35–46 [cit. 7. 1. 2021]. Dostupné z: https://publikace.nm.cz/file/2d0a4d8d537e019a5b76980c7cbecd46/16739/sbor- nik_B_1_2_2011_nyvltova.pdf 67. OAKLEY, K. P.; CAMPBELL, B. G.; MOLLESON, T. Catalogue of fossil hominids. Part II. London, Trustees of the British Museum (Natural History), 1971. 68. ORSCHIEDT, J. Secondary burial in the Magdalenian: the Brillenhöhle (Blaubeuren, southwest Germany) [online]. PALEO. Revue d'archéologie préhisto- rique, 2002, 14: 241–256 [cit. 3. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.openedition.org/paleo/1504 69. ORSCHIEDT, J. Bodies, bits and pieces: burials from the Magdalenian and the Late Palaeolithic [online]. Pleistocene Foragers: Their Culture and Environment: Fest- schrift in honour of Gerd–Christian Weniger for his Sixtieth Birthday, 2013, 117–

112 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

132 [cit. 7. 12. 2019]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/284286662_Bodies_bits_and_pieces_burials_from_the_Magdale- nian_and_the_Late_Palaeolithic?_iepl%5BgeneralViewId%5D=zSFpH61gdJskI- LAWjHXNZ0K1QCKLJqzd5J3w&_iepl%5Bcontexts%5D%5B0%5D=sear- chReact&_iepl%5BviewId%5D=qAkYvjJ5gZ6sqqFp1GNY4DFrfBThOhDJI- coA&_iepl%5BsearchType%5D=publication&_iepl%5Bdata%5D%5BcountLes- sEqual20%5D=1&_iepl%5Bdata%5D%5BinteractedWithPosi- tion3%5D=1&_iepl%5Bdata%5D%5BwithoutEnrichment%5D=1&_iepl%5Bposi- tion%5D=3&_iepl%5BrgKey%5D=PB%3A284286662&_iepl%5BtargetEnti- tyId%5D=PB%3A284286662&_iepl%5BinteractionType%5D=publicationTitle 70. ORSCHIEDT, J.; SCHÜLER, T.; POŁTOWICZ-BOBAK, M.; BOBAK, D.; KOZŁOWSKI, S. K.; TERBERGER, T. Human Remains from Maszycka Cave (woj. małopolskie/PL): the Treatment of Human Bodies in the Magdalenian [online]. 2017a, 423–439 [cit. 13. 9. 2020]. Dostupné z: https://repozytorium.ur.edu.pl/bitstream/handle/item/3468/Orschiedt%20et%20al%2C%202017%2C%20Hu- man%20Remains%20from%20Maszycka%20Cave%20%28woj.pdf?sequence=1&isAllowed=y 71. ORSCHIEDT, J.; KIERDORF, U.; SCHULTZ, M.; BAALES, M.; VON BERG, A.; FLOHR, S. The Late Upper Paleolithic human remains from Neuwied‐Irlich. A rare find from the Late Glacial of Central Europe [online]. Quartär, 2017b, 64: 203–216 [cit. 8. 12. 2020]. Dostupné z: http://www.quar- taer.eu/pdfs/2017/2017_09_orschiedt.pdf 72. ORSCHIEDT, J. The Late Upper Palaeolithic and earliest Mesolithic evidence of burials in Europe [online]. Philosophical transactions of the Royal Society B: Biolo- gical sciences, 2018, 373(1754): 1–15 [cit. 7. 12. 2019]. Dostupné z: https://royalso- cietypublishing.org/doi/pdf/10.1098/rstb.2017.0264 73. OSSOWSKI, G. Sprawozdanie z badań paleo–etnologicznych w jaskiniach okolic Ojcowa [online]. Zbiór Wiadomości do Antropologii Krajowej, 1884, 8: 1–26 [cit. 9.

113 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

10. 2020]. Dostupné z: https://polona.pl/item/sprawozdanie–z–badan–paleo–etnologicznych–w–jaskiniach–okolic–ojcowa–dokonanych–w–r–1883,OT- gwNzQ5OTc/4/#info:metadata 74. OTTE, M.; NOIRET, P. Origine du Solutréen: le rôle de l'Espagne [online]. Zephy- rus, 2002, 55: 77–83 [cit. 7. 5. 2020]. Dostupné z: https://orbi.uliege.be/bitstream/2268/69400/1/Noiret_2002_Zephyrus_77.pdf 75. OTTE, M. Appearance, expansion and dilution of the Magdalenian civilization [online]. Quaternary International, 2012, 272: 354–361 [cit. 7. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1040618212001450?casa_to- ken=jfYKrydmvi8AAAAA:bszQ4-20KAd2OX53IVCHL2AC- 9dm0OkYYFc5XR_RUd6hwDWG2cUACdowsih2SHlGmtx7YsIa4g 76. PANTOJA PÉREZ, A.; SALA, T. N.; GARCÍA, N.; ZAPATA, B. R.; GARCÍA, J. G.; ARANBURU, A.; ARSUAGA, J. L.; CASABÓ I BERNARD, J. Análisis pale- ontológico del yacimiento del Pleistoceno superior de Cova Foradada (Xàbia, Ali- cante, España) [online]. Boletín de la Real Sociedad Española de Historia Natural. Sección geológica, 2011, 105(1–4): 53–66 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://eprints.ucm.es/27436/1/146.pdf 77. PILLOUD, M. A.; MEGYESI, M. S.; TRUFFER, M.; CONGRAM, D. The taphonomy of human remains in a glacial environment [online]. Forensic science international, 2016, 261: 1–8 [cit. 19. 5. 2021]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0379073816300019?casa_to- ken=ZB4ID4iK3QcAAAAA:pN3yU75STALiZLhHi1j7NWS0menEaun- Ti55TbQIqnNshn2A2Dhoxi3gASJ9-7ZpQfBqT5LH0w 78. PRÜFER, K.; POSTH, C.; Yu, H.; STOESSEL, A.; SPYROU, M. A.; DEVIESE, T.; MATTONAI, M.; RIBECHINI, E.; HIGHAM, T.; VELEMÍNSKÝ, P.; BRŮŽEK, J.; KRAUSE, J. A genome sequence from a modern human skull over 45,000 years old from Zlatý kůň in Czechia [online]. Nature Ecology & Evolution, 2021 [cit. 8. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41559–021–01443–x 79. RASILLA VIVES, M. D. L. Cueto de la Mina: campañas 1981–1986 [online]. In: Excavaciones arqueológicas en Asturias: 1983–86. Servicio de Publicaciones,

114 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

1990, 79–86 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: https://ria.asturias.es/RIA/bitstream/123456789/1169/1/Archivo.pdf 80. RICHARD, M.; FALGUÈRES, C.; PONS-BRANCHU, E.; RICHTER, D.; BEU- TELSPACHER, T.; CONARD, N. J.; KIND, C.-J. The Middle to Upper Palaeolithic transition in Hohlenstein–Stadel cave (Swabian Jura, Germany): A comparison between ESR, U–series and radiocarbon dating [online]. Quaternary International, 2020, 556: 49–57 [cit. 17. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1040618218305949?casa_to- ken=k14AeXZMCT8AAAAA:93eS8_SmDWwSxDXXPyL5I3S4xGApOev- ZITEhBfVtWXzWF_f308h2ZlQHTopDoe15odG–9P4SBg 81. RICHARDS, M. P.; PETTITT, P. B.; STINER, M. C.; TRINKAUS, E. Stable is- otope evidence for increasing dietary breadth in the European mid–Upper Paleolithic [online]. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2001, 98(11): 6528– 6532 [cit. 7. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.pnas.org/content/pnas/98/11/6528.full.pdf 82. RIEK, G. Ein Beitrag zur kenntnis des süddeutschen Solutréen [online]. Germania: Anzeiger der Römisch–Germanischen Kommission des Deutschen Archäologischen Instituts, 1938, 22(3): 147–150 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.ub.uni- heidelberg.de/index.php/germania/article/download/39617/33281 83. RMOUTILOVÁ, R.; GUYOMARC´H, P.; VELEMÍNSKÝ, P.; ŠEFČÁKOVÁ, A.; SAMSEL, M.; SANTOS, F.; MAUREILLE, B.; BRŮŽEK, J. Virtual reconstruction of the Upper Palaeolithic skull from Zlatý Kůň, Czech Republic: Sex assessment and morphological affinity [online]. PloS one, 2018, 13(8): 1–29 [cit. 5. 1. 2021]. Do- stupné z: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0201431 84. RODRÍGUEZ, M. S. C. La cueva de Las Caldas (Priorio, Oviedo): investigaciones efectuadas entre 1980 y 1986 [online]. Excavaciones arqueológicas en Asturias: 1983–86. Servicio de Publicaciones, 1990, 37–53 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: https://ria.asturias.es/RIA/bitstream/123456789/1213/1/Archivo.pdf 85. RODRÍGUEZ, M. S. C. La cueva de Las Caldas (Priorio, Oviedo): investigaciones efectuadas entre 1987 y 1990 [online]. Excavaciones arqueológicas en Asturias:

115 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

1987–90. Servicio de Publicaciones, 1992, 33–47 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: https://ria.asturias.es/RIA/retrieve/2730/La 86. ROEBROEKS, W.; MUSSI, M.; SVOBODA, J. A.; FENNEMA, K. Analecta Prae- historica Leidensia 31/Hunters of the Golden Age: the mid upper palaeolithic of Eu- rasia: 30,000–20,000 BP [online]. 1999 [cit. 12. 5. 2020]. Dostupné z: https://scho- larlypublications.universiteitleiden.nl/handle/1887/33765 87. ROMÁN, R. S.; LANDETE RUIZ, M. D.; JUAN-JUAN, J.; BAÑÓN, C. B.; STRAUS, L. G.; GONZÁLES MORALES, M. R. Sources of the ochres associated with the Lower Magdalenian “Red Lady” human burial and rock art in El Mirón Cave (Cantabria, Spain) [online]. Journal of Archaeological Science: Reports, 2019, 23: 265–280 [cit. 17. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352409X18303523 88. SALA, N.; CONARD, N. Taphonomic analysis of the hominin remains from Swabian Jura and their implications for the mortuary practices during the Upper Pa- leolithic [online]. Quaternary Science Reviews, 2016, 150: 278–300 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S027737911630302X 89. SANO, K. Functional variability in the Magdalenian of north–western Europe: A lithic microwear analysis of the Gönnersdorf K–II assemblage [online]. Quaternary International, 2012, 272: 264–274 [cit. 7. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1040618212001462?casa_token=TIJ5gBi- aqgIAAAAA:sZcpubGKikxeXxSkZBIPsH3DI- dRfzVE2Mg0nPn5IY7tytLhW5qs_ZsWTzmQUyB333JYzmEx34Q 90. SÁZELOVÁ, S.; WILCZYŃSKI, J.; WOJTAL, P.; SVOBODA, J. A.; TRINKAUS, E. Puzzling pairs from Pavlov and mortuary diversity in the Mid Upper Paleolithic [online]. Přehled výzkumů, 2018, 59: 69–88 [cit. 5. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/326373263_Puzzling_Pairs_from_Pav- lov_and_Mortuary_Diversity_in_the_Mid_Upper_Paleolithic

116 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

91. SÁZELOVÁ, S.; HROMADOVÁ, B. Human teeth pendants from the Mid–Upper Paleolithic sites Pavlov I and Dolní Věstonice I, Czech Republic [online]. Archaeo- logical and Anthropological Sciences, 2020, 12(2): 41 [cit. 5. 1. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/sci/jaro2020/Bi8610/um/42_Sazelova_Hromadova_2020_Hu- man_Teeth_Pendants_DVI_Pavlov.pdf 92. SIMON, U. Die Burkhardtshöhle–eine Magdalénienstation am Nordrand der Schwäbischen Alb [online]. Archäologische Informationen, 1993, 16(2): 341–342 [cit. 10. 12. 2020]. Dostupné z: https://journals.ub.uni-heidelberg.de/index.php/arch- inf/article/download/19206/13004 93. SLÁDEK, V.; TRINKAUS, E.; HILLSON, S. W.; HOLLIDAY, T. W. The people of the Pavlovian. Skeletal catalogue and osteometrics of the Gravettian fossil hominids from Dolni Vestonice and Pavlov. Dolni Vestonice Studie, Svazek 5., 2000. 94. SMITH, P. E. L. The Solutrean Culture [online]. Scientific American, 1964, 211(2): 86–95 [cit. 9. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/24931600.pdf?casa_token=NRJ5ROzgRgIAAAAA:7Bkvy_uR_DJRO- eYP5eWShekNfBpErrM1iHnzWWIVHUDhLYEPZc7htS_w– SbwU_FYic02J9HpNo7k–999seMlVzKQpvPObjP7GCVnHdM93ze5vsvvWOw 95. SMITH, F. H.; AHERN, J. C. The origins of modern humans: biology reconsidered [online]. John Wiley & Sons, 2013 [cit. 11. 12. 2019]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/274073432_Origins_of_Modern_Humans_Biology_Re- considered 96. SORG, M. H.; HAGLUND, W. D. (ed.). Forensic taphonomy: the postmortem fate of human remains [online]. CRC Press, 1996. [cit. 20. 5. 2021]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=oN- sbKIeZpcQC&lpg=PA295&ots=SbyrnqC6Aj&dq=Human%20bone%20mine- ral%20density%20and%20survival%20of%20ele- ments&lr&hl=cs&pg=PA384#v=onepage&q=Human%20bone%20mine- ral%20density%20and%20survival%20of%20elements&f=false 97. STRAUS, L. G.; CLARK, G. A. La Riera Cave: stone age hunter–gatherer adaptations in northern Spain [online]. Anthropological Research Paper, 1986, 36: 1–499

117 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

[cit. 15. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/285907570_La_riera_cave_Stone_age_hunter–gatherer_adaptati- ons_in_Northern_Spain 98. STRAUS, L. G. The human occupation of southwestern Europe during the Last Gla- cial Maximum: Solutrean cultural adaptations in France and Iberia [online]. Journal of Anthropological Research, 2015a, 71(4): 465–492 [cit. 9. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/44503946.pdf?casa_to- ken=Xy5nrWzL8D0AAAAA:mR4DSk- pqBUc5rHM4KH7Gw7q11i6yjTg_qvI8gAGOa– P5M9oJYqpld8c8okRwIJzg_8NQHgYWqgyGOVQuNEtquYBhNVj- hjzd4UlYH8A2d_6oH0ofuf–k 99. STRAUS, L. G.; GONZÁLES MORALES, M. R.; CARRETERO, J. M.; MARRÍN- ARROYO, A. B. “The Red Lady of El Mirón”. Lower Magdalenian life and death in Oldest Dryas Cantabrian Spain: an overview [online]. Journal of Archaeological Science, 2015b, 60: 134–137 [cit. 15. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0305440315000801 100. STREET, M.; TERBERGER, T.; ORSCHIEDT, J. A critical review of the German Paleolithic hominin record [online]. Journal of Human Evolution, 2006, 51(6): 551–579 [cit. 2. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248406001370 101. SVOBODA, J. A. The depositional context of the Early Upper Paleolithic human fossils from the Koněprusy (Zlatý kůň) and Mladeč Caves, Czech Republic [online]. Journal of Human Evolution, 2000, 38(4): 523–536 [cit. 4. 1. 2021]. Do- stupné z: https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/52981762/JHE-Zlaty_kunMla- dec.pdf?1493907624=&response-content-disposition=inline%3B+filename%3DThe_depositional_context_of_the_Early_Up.pdf&Expi- res=1620675261&Signature=EJsoVB-Rf6RTUo7afmK- pEI6UHX8Mr17Y8KDBhj3oKtFuPCYXM1vbSSip- DyoyozD8M3fFqPCXBintJ4DjSq0mIlWH6WEbNQCZnEV0g2OaVQCrolT-

118 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

cMYxf9cJSPavAQTIoQUmR7YI~pxvE3NBthgjVcns4arxPmEs-dKf7r4EXs8nEA- SeCDfARW2IjKgVIVp6kkZ3CZihusvv2mXCH0DB6oyfgw- BRag~sxpQ4elqh13fD6SKS7GYmZEXlC7Z1GmwcpONRFwPmWD- KL5AS3CQEPU222sAZ4OagyQEpJv7~GjH7BdeLmBp9XdSxoDhzkxURW- Bzj2ZcL9Jgj8xrRz47Focw__&Key-Pair-Id=APKAJLOHF5GGSLRBV4ZA 102. SVOBODA, J. A. Předmostí. Kontext paleoantropologických nálezů [online]. Přehled výzkumů, 2005, 46: 63–93 [cit. 4. 1. 2021]. Dostupné z: https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/53406112/PV- Predm.PDF?1496752050=&response-content-disposition=inline%3B+filename%3DPredmosti_Kontext_paleoantropologickych.pdf&Expi- res=1620675340&Signature=eZIDmTC92zpvoH4sn3Sl-UF4A-~7vGvc9t~lmIh- KwnjCAB0s32wRGVKyiwTUeX4kt7SYibgfzWLRLl28LkA3~hl6lsSN- VvEw1Il7Iy-WfNGpSC8wPLG8bTSH3NHOnqPL6fyP- FVW7B4m~Wxv8fL5Q6fhEwoywIg51sq01OzVvAsCiP3DWIHYtdz- Lutk8X2~sGzByR7fPgGGDwJWaS-BFn6r4SF2WoexKl- fAx9nXWgV59Dp8aCHAXuW0~AzO55Emq~nBiChQILLC4Fm4RpxuF- PrpsD1yTgXudtn1MHO5G7pcg4ip2iXyHpJZWF~qyZ1LFK7e5tatD93Q5DO- fIl2~5V5w__&Key-Pair-Id=APKAJLOHF5GGSLRBV4ZA 103. SVOBODA, J. A. The Gravettian on the middle Danube [online]. PALEO. Revue d'archéologie préhistorique, 2007, 19: 203–220 [cit. 8. 5. 2020]. Dostupné z: https://journals.openedition.org/paleo/607 104. SVOBODA, J. A. Předkové. Evoluce člověka. Academia, 2014a. 105. SVOBODA, J. A. Early modern human dispersal in central and eastern Eu- rope [online]. Emergence and Diversity of Modern Human Behavior in Paleolithic Asia, 2014b, 23–33 [cit. 14. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.academia.edu/25118928/Early_Modern_Human_Dispersal_in_Central_and_Eastern_Eu- rope_In_Kaifu_et_al_Emergence_and_Diversity_of_Modern_Human_Beha- vior_in_Paleolithic_Asia_College_Station_2015_23_33?email_work_card=title 106. SVOBODA, J. A.; Novák, M.; Sázelová, S. Early Gravettian occupations at Dolní Věstonice-Pavlov. Comments on the Gravettian origin [online]. Mikulov

119 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Anthropology Meeting, 2014c, 73–78 [cit. 5. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.academia.edu/19825391/Early_Gravettian_occupations_at_Dolni_Vestonice_Pav- lov_In_S_S%C3%A1zelov%C3%A1_et_al_eds_Mikulov_Anthropology_Mee- ting_The_Dolni_V%C4%9Bstonice_Stu- dies_20_Brno_2014_125_130?email_work_card=title 107. SVOBODA, J. A. Dolní Věstonice–Pavlov. Academia, 2016. 108. TEJERO, J. M.; AVEZUELA, B.; WHITE, R.; RANLETT, S.; QUAM, R.; TATTERSALL, I.; BERNALDO DE QUIROS, F. Un pedazo de la Prehistoria cán- tabra en Nueva York Las Colecciones de la Cueva de El Castillo (Puente Viesgo, Cantabria) en el American Museum of Natural History (Nueva York, EEUU) [online]. Munibe. Antropologia–arkeologia, 2010, 61: 5–16 [cit. 15. 10. 2020]. Do- stupné z: https://www.researchgate.net/publication/285448886_Un_pe- dazo_de_la_Prehistoria_cantabra_en_Nueva_York_Las_Coleccio- nes_de_la_Cueva_de_El_Castillo_Puente_Viesgo_Cantabria_en_el_Ameri- can_Museum_of_Natural_History_Nueva_York_EEUU 109. TESCHLER–NICOLA, M.; TRINKAUS, E. Human remains from the Aus- trian Gravettian: the Willendorf femoral diaphysis and mandibular symphysis [online]. Journal of human evolution, 2001, 40(6): 451–465 [cit. 4. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248401904701 110. TESCHLER–NICOLA, M. E.; ANTL–WEISER, W.; PROSSINGER, H. Two Gravettian human deciduous teeth from Grub/Kranawetberg, lower Austria [online]. Homo, 2004, 54(3): 229–239 [cit. 4. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0018442X0470058X 111. TESCHLER–NICOLA, M. (ed.). Early modern humans at the Moravian Gate: The Mladec caves and their remains. Springer Science & Business Media, 2007. 112. TRINKAUS, E.; SVOBODA, J. A.; WEST, D. L.; SLÁDEK, V.; HILLSON, S. W.; DROZDOVÁ, E.; NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, Miriam. Human remains from the Moravian Gravettian: Morphology and taphonomy of isolated elements from the Dolnı́ Věstonice II site [online]. Journal of Archaeological Science, 2000, 27(12):

120 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

1115–1132 [cit. 4. 1. 2021]. Dostupné z: https://d1wqtxts1xzle7.cloudfront.net/55039614/JAS-Trinkausetal.2000..pdf?1510986090=&response-content- disposition=inline%3B+filename%3DHuman_Remains_from_the_Moravian_Gra- vetti.pdf&Expires=1620675733&Signature=ITX- fydu1j0NAgmn24fGIChWF3QDh3q1nZmKhdBw7oEelggOKh7i5aCpuE8Bo- eMA2LHEQIfJwL~TAaYAeNzEBTesHiMisR8JmBwvAdb- HiyUIA8Odu7Qi45U3vniUHnVtSNvb3Y-Ws1uMwE- VUA0XY65UOO73nqAmvTxV0VZRLePdVgoOBhWaWO3fugRJEa1QID- ku4XoaKZu-jiX-TRU5zjn2q-IOpAdE-VKkidDRzPdbmfvuvO7xEea~JlgoYFgO- giFpSH2Epw8Sof5pi2thA344Pd8qKkX7NC7Jacgcf9X19Ick3fJJ0v3CudtE- r9nCsNYxCyCQfCKPyYAcA7SIuA__&Key-Pair-Id=APKAJ- LOHF5GGSLRBV4ZA 113. TRINKAUS, E.; BAILEY, S. E.; ZILHÃO, J. Upper Paleolithic human remains from the Gruta do Caldeirão, Tomar, Portugal [online]. Revista Portuguesa de Arqueologia, 2001, 4(2): 5–17 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.patrimo- niocultural.gov.pt/media/uploads/revistaportuguesadearqueologia/4_2/2.pdf 114. TRINKAUS, E.; SVOBODA, J. A. (ed.). Early modern human evolution in central Europe: the people of Dolní Věstonice and Pavlov. Oxford University Press on Demand, 2006. 115. TRINKAUS, E.; SVOBODA, J. A.; WOJTAL, P.; NÝVLTOVÁ FIŠÁ- KOVÁ, M.; WILCZYŃSKI, J. Human remains from the Moravian Gravettian: morphology and taphonomy of additional elements from Dolní Vĕstonice II and Pav- lov I [online]. International Journal of Osteoarchaeology, 2010, 20(6): 645–669 [cit. 4. 1. 2021]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/oa.1088?casa_to- ken=r2n0m1JrQBsAAAAA:BNLfTCDBPK_YpUY3c5HW59XI6Eg- LHGxHQaHQcGaF3CwhigUvPUy3q9mLX04rvfJtXrJxIXhpNb2lea0 116. TRINKAUS, E.; BAILEY, S. E.; DAVIS, S. J. M.; ZILHÃO, J. The Magda- lenian human remains from the Galeria da Cisterna (Almonda karstic system, Torres Novas, Portugal) and their archeological context [online]. O Arqueólogo Português,

121 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

2011, 5(1): 395–413 [cit. 20. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.patrimoniocultu- ral.gov.pt/static/data/publicacoes/o_arqueologo_portugues/serie_5/volume_1/magdalenian.pdf 117. TRINKAUS, E.; HADUCH, E.; VALDE-NOWAK, P. W.; WOJTAL, P. The Obłazowa 1 early modern human pollical phalanx and Late Pleistocene distal thumb proportions [online]. Homo, 2014, 65(1): 1–12 [cit. 10. 9. 2020]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0018442X1300139X 118. TRINKAUS, E.; WOJTAL, P.; WILCZYŃSKI, J.; SÁZELOVÁ, S.; SVO- BODA, J. A. Palmar, patellar, and pedal human remains from Pavlov [online]. Pale- oAnthropology, 2017, 73–101 [cit. 5. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/317905193_Palmar_Patellar_and_Pedal_Human_Rema- ins_from_Pavlov 119. TRINKAUS, E.; SÁZELOVÁ, S.; SVOBODA, J. Pieces of people in the Pavlovian: Burials, body parts and bones in the earlier Upper Palaeolithic [online]. Human Remains and Violence: An Interdisciplinary Journal, 2019, 5(1): 70– 87 [cit. 5. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.manchesteropenhive.com/view/journals/hrv/5/1/article-p70.xml 120. TRUEMAN, C. N.; MARTILL, D. M. The long–term survival of bone: the role of bioerosion [online]. Archaeometry, 2002, 44(3): 371-382. [cit. 20. 5. 2021]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/1475-4754.t01-1- 00070?casa_to- ken=0Ztys_DQUn8AAAAA:kGj_z3M9dXVSoxY3Eos7FOac79xAr- tdBY2MxNAK511leZFMfmHSxmNxLFzie8Qb73fo4ZvKCZAWz2Q 121. ULLRICH, H. Předmostí–An alternative model interpreting burial rites [online]. Anthropologie, 1996, 299–306 [cit. 7. 1. 2021]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/pdf/44601510.pdf?casa_to- ken=2LKo0sCpO1AAAAAA:m0jshHLRj95FN–CDac1NJBT- bpECHld24nKJdcKDasdqv2SFv0gulqVAlrlacyDLoSKYfHIKcj4pO_qTE- sVuLXHTIOKRfrhRVoY5eePwOK4c6_MdMxa8

122 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

122. UNGER, Josef. Způsob pohřbívání jako pramen poznání minulosti [online]. Historica-Sborník prací historických, 2009, 36: 103-109 [cit. 7. 5. 2020]. Do- stupné z: https://www.ceeol.com/content-files/document-106108.pdf?casa_to- ken=ZYT7EZJiifwAAAAA:_Anjx_jcZPT7DqPuAYF_QmdJ7asffbmnE7Qq4lgF- GZZhgQOiT0uVhP6gmJl8RnrrRHvmxxB3 123. VALOCH, K. Die Erforschung der Kůlna Höhle 1961–1976. Anthropos. Stu- dies in Anthropology, Paleoethnology, Palaeontology and Quaternary Geology, 1988. 124. VELEMÍNSKÁ, J.; BRŮŽEK, J. Early Modern Humans from Predmosti near Prerov, Czech Republic: A new reading of old documentation. 2008. 125. VILLA, P. Cannibalism in prehistoric Europe [online]. Evolutionary Anthro- pology: Issues, News, and Reviews, 1992, 1(3): 93–104 [cit. 6. 5. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Paola–Villa–6/publication/229992962_Canni- balism_in_Prehistoric_Europe/links/5aa2b4a2a6fdccd544b75197/Cannibalism–in– Prehistoric–Europe.pdf 126. WETTENGL, S. Die Kleine Scheuer im Rosenstein und das Paläolithikum um Heubach–Altfunde und neue Forschungen [online]. Unpublished Bachelor's Thesis. University of Tübingen, 2013 [cit. 4. 12. 2020]. Dostupné z: https://www.academia.edu/11885281/S_Wettengl_2013_Die_Kleine_Scheuer_im_Rosen- stein_und_das_Pal%C3%A4olithikum_um_Heubach 127. WILCZYŃSKI, J.; SZCZEPANEK, A.; WOJTAL, P.; DIAKOWSKI, M.; WOJENKA, M.; SOBIERAJ, D. A mid Upper Palaeolithic child burial from Borsuka Cave (southern Poland) [online]. International Journal of Osteoarchaeology, 2016, 26(1): 151–162 [cit. 10. 9. 2020]. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/oa.2405?casa_to- ken=llQt0kfVPHMAAAAA:jroK90_qTeoCsvxfXTb3xr_WyczO6Vo- galTi0sYBJ77CCq8L7KyFcz1AX2KQaGVpS9BJXDVaZRhMtWk 128. WILSON, A. S.; JANAWAY, R. C.; HOLLAND, A. D.; DODSON, H. I.; BARAN, E.; POLLARD, A. M.; TOBIN, D. J. Modelling the buried human body environment in upland climes using three contrasting field sites [online]. Forensic

123 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

science international, 2007, 169(1): 6–18 [cit. 19. 5. 2021]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0379073806005202?casa_to- ken=A5aZRI- haF8AAAAAA:vcZZp2q8GNfBRSQDZiP2z95dS3cmep1xb9n7f7WPe1yJOWkCd p4uaz9jK6uVQERmc17hXoR14Q 129. ZILHÃO, J. O Paleolítico superior da Estremadura portuguesa [online]. Lisbon: Colibri, 1997 [cit. 24. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/288004414_O_Paleolitico_Superior_da_Estremadura_portu- guesa_volume_I 130. ZILHÃO, J. Burial evidence for social differentiation of age classes in the Early Upper Paleolithic [online]. Etud Res Archéol Univ Lièg. 2005, 111: 231–241 [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: http://www.bris.ac.uk/archanth/staff/zilhao/ageclas- ses2005.pdf 131. ZILHÃO, J. Beaker people without beaker pots: the Chalcolithic funerary context from the Galeria da Cisterna (Almonda karst system, Torres Novas, Portugal) [online]. Del neolític a l’edat del bronze en el Mediterrani occidental. Estudis en homenatge a Bernat Martí Oliver, 2016, 379–386 [cit. 24. 10. 2020]. Dostupné z: http://mupreva.org/dedalo/media/pdf/publicaciones/stan- dar/mupreva194_mupreva153_915.pdf

124 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Příloha A Databáze izolovaných kosterních nálezů

V databázi se nachází informace o zemi původu, názvu lokality, typu ostatků AMČ, kultuře, datování, označení kostí, celistvosti kosti a informace o patologii či modifikaci kosti. První řádek obsahuje informace o lokalitě, zdůrazněn je název lokality, typ lokality, kulturní při- řazení a datování lokality, které pramení z datací sedimentů. Pokud došlo k dataci přímo na kosti či zubu, informace je zvýrazněna „hvězdičkou“ (*) a objevuje se přímo u informace o dané kosti či zubu. Konečné sdělení na první řádku informuje, zdali došlo na lokalitě k zá- měrné antropogenní činnosti (pod zkratkou „AN.Č“), týká se obarvení kostí, stopy po zářezu a perforaci izolovaných kostí a zubů od AMČ. V části kultura mohou chybět informace. Tyto lokality byly přidruženy do fází mla- dého paleolitu pod zkratkami:

V kolonce „Označení“ se nachází informace o označení daných nálezů AMČ, ale může se zde nacházet i sdělení „Nedostupné“, to znamená, že nález je zničený anebo ztracený. Pro lepší přehlednost byly jisté informace, z části „Patologie a jiné modifikace“, ubrány. Níže se nachází vysvětlení jednotlivých zkratek:

Podrobnější informace o vytvořené databázi se nachází v Kapitole: 3 Materiály a metody. Použité zdroje jsou citovány u popisu lokalit v Kapitole 4.

125 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

A.1 Portugalská republika

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Gruta Jeskynní Solutréen – 20 800 – do Caldeirão lokalita Magdalénien 11 080 BP Horní čelist Solutréen Caldeirão 1 Fragment (levé části), obsahuje levou trvalou M2 a M3 Dolní čelist Solutréen Caldeirão 2 Fragment (levé části), obsahuje levou m2 a kořeny trvalé P2 Trvalý řezák Solutréen Caldeirão 3 Chybí kus ko- (levý dolní řene první) Trvalý řezák Solutréen Caldeirão 4 Poměrně kom- (levý dolní pletní první) Trvalý řezák Solutréen Caldeirão 5 Poměrně kom- (pravý dolní pletní druhý) Trvalý řezák Solutréen Caldeirão 6 Ztráta hrotu (pravý dolní kořene druhý) Vřetenní kost Solutréen Caldeirão 7 Fragment pravé proxi- mální části Kost záprstní Solutréen Caldeirão 8 Kompletní

(levá čtvrtá) Prstní článek Solutréen Caldeirão 9 Kompletní (prostřední, horní konče- tina)

126 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Gruta Trvalý řezák Magdalénien Caldeirão 10 Poměrně kom- ABR do Caldeirão (pravý horní pletní druhý) Mléčná sto- Magdalénien Caldeirão 11 Chybí část ko- ABR lička (pravá řenů dolní druhá) Galería Jeskynní Magdalénien 13 500 – de Cisterna lokalita 12 680 BP Horní čelist Magdalénien Cisterna 1 Fragment (pravá části), obsahuje mléč- nou m1, m2 a trvalou M1 Trvalý špičák Magdalénien Cisterna 1 Poměrně kom- (horní pravý) pletní Trvalý zub tře- Magdalénien Cisterna 1 Poměrně kom- nový (horní pletní pravý první) Trvalý zub tře- Magdalénien Cisterna 1 Poměrně kom- nový (horní pletní pravý druhý) Trvalá stolička Magdalénien Cisterna 1 Poměrně kom- (horní pravá pletní druhá) Trvalý špičák Magdalénien Cisterna 2 Celý (dolní levý) Trvalý zub tře- Magdalénien Cisterna 2 Celý nový (dolní levý první) Mléčný řezák Magdalénien Cisterna 3 Celý (horní levý

první) Mléčný řezák Magdalénien Cisterna 3 Hrot kořene (horní pravý chybí druhý)

127 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Galería Mléčná sto- Magdalénien Cisterna 3 Poměrně kom- de Cisterna lička (dolní pletní pravá druhá) Mléčná sto- Magdalénien Cisterna 3 Uložen ve frag- lička (dolní mentu alveoly pravá první) čelisti Mléčná sto- Magdalénien Cisterna 3 Uložen ve frag- lička (dolní mentu alveoly levá druhá) čelisti Kost záprstní Magdalénien Cisterna 4 Fragment di- afýzy Prstní článek Magdalénien Cisterna 5 Poměrně kom- (5. prst, proxi- pletní mální, horní končetina) Prstní článek Magdalénien Cisterna 6 Poměrně kom- (proximální, pletní dolní konče- tina) Lapa do Suao Jeskynní Magdalénien 12 670 – lokalita 12 510 BP Trvalý řezák Magdalénien Poměrně kom- ABR pletní Trvalý třenový Magdalénien Poměrně kom- ABR zub pletní

128 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

A.2 Španělské království

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Cova Beneito Jeskynní Gravettien/ 17 130 – AN.Č. lokalita Solutréen 16 170 BP Lebka (neu- Gravettien/ Beneito 1 Fragmentární, CUT rocranimum) Solutréen zahrnuje kost čelní, dvě kosti temenní a kost týlní Kost temenní Gravettien/ Beneito 2 Fragment CUT Solutréen Tito Bustillo Jeskynní Magdalénien 15 000 – lokalita 13 300 BP Trvalý špičák Magdalénien Trvalý řezák Magdalénien Trvalý zub tře- Magdalénien nový El Buxu Jeskynní Solutréen lokalita Prstní článek Solutréen Trvalá stolička Solutréen Las Caldas Jeskynní Solutréen – 19 650 – lokalita Magdalénien 13 250 BP Mléčná sto- Solutréen lička Mléčná sto- Magdalénien lička Mléčný sto- Magdalénien lička La Carigüela Jeskynní MUP/LUP 22 400 – lokalita 18 800 BP Kost temenní Fragment

129 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace La Carigüela Dolní čelist Fragment, obsahuje 5 trva- lých stoliček (pravé M1–M3 a levé M1 a M2) Kost holenní Fragment (proximální část) El Castillo Jeskynní Gravettien – AN.Č. lokalita Magdalénien Lebka (bez Gravettien Castillo A Fragment, ob- CUT dolní čelisti) sahuje kost čelní, temenní a týlní Trvalá stolička Gravettein Castillo B Celá bez (pravá druhá abraze dolní) Dolní čelist Gravettien *29 300 – Castillo C Fragment, ob- 28 300 BP sahuje pravou m1 a m2 + ne- prořezanou pravou M1 Kost temenní Gravettien Castillo C Fragment (2 díly) Kost čelní Gravettien Castillo C Fragment (4 díly) Obratel Gravettien Castillo C Fragment Kost lýtková Gravettein Fragment (2 díly) Kost čelní Magdalénien Fragment, Modf. Nádob. maskulinní Kost čelní Magdalénien Fragment, fe- Modf. Nádob. minní La Chora Jeskynní Magdalénien lokalita

130 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace La Chora Horní čelist Magdalénien Fragment, obsahuje 4 zuby Dolní čelist Magdalénien Fragment, obsahuje pravou trvalou sto- ličku Trvalá stolička Magdalénien Trvalá stolička Magdalénien Cobalejos Jeskynní Magdalénien lokalita Trvalá stolička Magdalénien Erralla Jeskynní Magdalénien 12 500 – lokalita 12 120 BP Trvalá stolička Magdalénien Celá ABR (pravá první horní) Trvalý špičák Magdalénien Celý (pravý horní) Cova Jeskynní Aurignacien 30 000 BP Foradada lokalita Kost temenní Aurignacien Fragment Kost stehenní Aurignacien Fragment Kost holenní Aurignacien Fragment Prstní článek Aurignacien (prostřední, dolní konče- tina) La Lloseta Jeskynní Magdalénien 11 880 – lokalita 11 780 BP Lebka (bez Magdalénien Fragment dolní čelisti) klenby lebeční Les Jeskynní Gravettien 25 350 – AN.Č. Malladetes lokalita 24 880 BP Kost týlní Gravettien Fragment Modf. Nádob.

131 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Cueto Jeskynní Solutréen 19 305 –

de la Mina lokalita 17 340 BP Prstní článek Solutréen (horní konče- tina) El Mirón Jeskynní Magdalénien AN.Č. lokalita Trvalý řezák Magdalénien El Mirón 1 (horní pravý první) Dolní čelist Magdalénien El Mirón 1 Fragment (2 díly), obsahuje pravou I1, C, P2, M1–M3, a levou I2, P2, M1–M3 Kost klíční Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hrudní a nad- pažkový ko- nec) Lopatka Magdalénien El Mirón 1 Fragment (pravá) Lopatka Magdalénien El Mirón 1 Fragment (levá)

Hlavatá kost Magdalénien El Mirón 1 Celá (pravá) Kost mnoho- Magdalénien El Mirón 1 Celá (pravá) stranná větší Kost mnoho- Magdalénien El Mirón 1 Celá (pravá) stranná menší Poloměsíčitá Magdalénien El Mirón 1 Celá (pravá) kost Poloměsíčitá Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) kost Kost mnoho- Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) stranná větší Kost záprstní Magdalénien El Mirón 1 Celá (2. levý)

132 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Kost záprstní Magdalénien El Mirón 1 Celá (3. levý) Kost záprstní Magdalénien El Mirón 1 Celá (4. levý) Kost záprstní Magdalénien El Mirón 1 Fragment (5. levý) (proximální) Prstní kost Magdalénien El Mirón 1 Celá (4/5. prst, pro- ximální, pravá horní konče- tina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, mediální, pravá horní končetina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, mediální, pravá horní

končetina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, mediální, pravá horní končetina) Prstní kost (1. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, distální, pravá horní končetina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, distální, pravá horní končetina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, distální, pravá horní končetina)

133 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Prstní kost (5. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, distální, pravá horní končetina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, proxi- mální, levá horní konče- tina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, proxi- mální, levá horní konče- tina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, mediální, levá horní kon-

četina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 Celá prst, mediální, levá horní kon- četina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 Fragment prst, proxi- mální, levá horní konče- tina) Kost pánevní Magdalénien El Mirón 1 Fragmentární Obarvení (pravá) Kost pánevní Magdalénien El Mirón 1 Fragmentární Obarvení (levá) Čéška Magdalénien El Mirón 1 Celá (pravá) Čéška Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) Kost holenní Magdalénien El Mirón 1 Fragment di- Obarvení, afýzy (pravý) Zvířecí ohryz

134 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Kost lýtková Magdalénien *15 500 – El Mirón 1 Fragment, Obarvení 15 420 BP distální část chybí (pravý) Kost lýtková Magdalénien El Mirón 1 Fragment Obarvení distální části (levý) Kost hlezenní Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) Kost patní Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) Kost loďková Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) Kost krychlová Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) Kost klínová Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) (mediale) Kost klínová Magdalénien El Mirón 1 Celá (levá) (intermedium) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Fragment (1. pravá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Celá (4. pravá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Celá (1. levá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Celá

(2. levá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Celá (3. levá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Fragment (4. levá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Celá (5. levá) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hla- vička) Kost zánártní Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hla- vička) Kost sezamská Magdalénien El Mirón 1 Celá Kost sezamská Magdalénien El Mirón 1 Celá Kost sezamská Magdalénien El Mirón 1 Celá

135 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Prstní kost (1. Magdalénien El Mirón 1 prst, proxi- mální, pravá dolní konče- tina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 prst, mediální, pravá dolní končetina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 prst, mediální, pravá dolní končetina) Prstní kost (1. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, pravá dolní končetina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, pravá dolní

končetina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, pravá dolní končetina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, pravá dolní končetina) Prstní kost (5. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, pravá dolní končetina)

136 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Prstní kost (1. Magdalénien El Mirón 1 prst, proxi- mální, levá dolní konče- tina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 prst, proxi- mální, levá dolní konče- tina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 prst, proxi- mální, levá dolní konče- tina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 prst, proxi- mální, levá dolní konče- tina) Prstní kost (5. Magdalénien El Mirón 1 prst, proxi- mální, levá dolní konče-

tina) Prstní kost (3. Magdalénien El Mirón 1 prst, mediální, levá dolní kon- četina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 prst, mediální, levá dolní kon- četina) Prstní kost (5. Magdalénien El Mirón 1 prst, mediální, levá dolní kon- četina)

137 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Prstní kost (1. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, levá dolní kon- četina) Prstní kost (2. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, levá dolní kon- četina) Prstní kost (4. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, levá dolní kon- četina) Prstní kost (5. Magdalénien El Mirón 1 prst, distální, levá dolní kon- četina) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (1. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (2. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1

(3. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (4/5. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (6. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (7. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (9. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (10. pravé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (11. pravé) Žebro (1. levé) Magdalénien El Mirón 1 Žebro (4. levé) Magdalénien El Mirón 1 Žebro (7. levé) Magdalénien El Mirón 1

138 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Žebro Magdalénien El Mirón 1 (11. levé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 (12. levé) Žebro Magdalénien El Mirón 1 Fragment Žebro Magdalénien El Mirón 1 Fragment Žebro Magdalénien El Mirón 1 Fragment Žebro Magdalénien El Mirón 1 Fragment Žebro Magdalénien El Mirón 1 Fragment Žebro Magdalénien El Mirón 1 Fragment Obratel (Atlas) Magdalénien El Mirón 1 Obratel (Axis) Magdalénien El Mirón 1 Obratel (C5) Magdalénien El Mirón 1 Obratel (C6) Magdalénien El Mirón 1 Obratel (Th1) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- pletní Obratel (Th3) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- pletní Obratel (Th5) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom-

pletní Obratel Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- (Th6/Th8) pletní Obratel (Th7) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- pletní Obratel (Th9) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- pletní Obratel (Th11) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- pletní Obratel (Th12) Magdalénien El Mirón 1 Fragment Obratel Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hrudní) Obratel Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hrudní) Obratel Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hrudní) Obratel Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hrudní)

139 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Mirón Obratel Magdalénien El Mirón 1 Fragment (hrudní) Obratel (L1) Magdalénien El Mirón 1 Poměrně kom- pletní Obratel (L2/3) Magdalénien El Mirón 1 Fragment Obratel (první Magdalénien El Mirón 1 Fragment (2 kostrční) díly) Morín Jeskynní Magdalénien lokalita Trvalá stolička Magdalénien Cueva Jeskynní LUP 18 140 – de Nerja lokalita 17 740 BP Kost zánártní Kost zánártní Prstní článek Prstní článek Prstní článek Prstní článek Prstní článek La Paloma Jeskynní Magdalénien lokalita Horní čelist Magdalénien Horní čelist Magdalénien Zub (neidentif.) Magdalénien Zub (neidentif.) Magdalénien Trvalá stolička Magdalénien Zub (neidentif.) Magdalénien Zub (neidentif.) Magdalénien Zub neidentif.) Magdalénien

140 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Parpalló Jeskynní Solutréen – 18 910 – lokalita Magdalénien 17 250 BP Lebka (s dolní Solutréen Parpalló 1 Fragmentární čelistí) (57 dílů), dolní čelist obsahuje levé a pravé M2 a M3, horní čelist obsahuje pravé M1–M3 a levé M1 a M2 Kost pažní Solutréen Parpalló 2 Fragment Kost holenní Solutréen Fragment Kost holenní Solutréen Fragment Kost stehenní Solutréen Fragment Dolní čelist Magdalénien Parpalló 3 Fragment Trvalá stolička Magdalénien Parpalló 4 Celá (levá horní třetí) Trvalá stolička Magdalénien Parpalló 4 Celá, robustní ABR (levá horní první) Trvalá stolička Magdalénien Parpalló 4 Ulomený ko- (pravá horní řen

první) Trvalá stolička Magdalénien Parpalló 4 Ulomený ko- (levá dolní řen, robustní druhá) La Pasiega Jeskynní Magdalénien lokalita Horní čelist Magdalénien Fragment, ob- ABR sahuje druhou levou trvalou stoličku

141 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace El Pendo Jeskynní Magdalénien AN.Č. lokalita Lebka (bez Magdalénien Fragmentární, PERFO dolní čelisti) horní čelist obsahuje první trvalou sto- ličku a řezák, 3 mléčné sto- ličky a proře- závající se špi- čák Rascaño Jeskynní Magdalénien lokalita Kost temenní Magdalénien Fragment Kost týlní Magdalénien Fragment Trvalý řezák Magdalénien *16 564 – Celý ABR (levý horní 16 402 BP první) La Riera Jeskynní loka- Solutréen 21 590 – lita 16 700 BP Kost týlní/te- Solutréen Fragment menní Kost čelní Solutréen Fragment (2 díly) Trvalá stolička Solutréen Fragment, ulo- ABR (levá první mené kořeny dolní) Santián Jeskynní Aurignacien AN.Č. lokalita Lebka (bez Aurignacien Poměrně kom- Obarvení dolní čelisti) pletní, obsahuje zasazené dva zuby tře- nové a jednu stoličku

142 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost ma- Patologie teriálu a jiné modifikace Santimamiñe Jeskynní Magdalénien lokalita Trvalá stolička Magdalénien

A.3 Spolková republika Německo

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Barnberghöhl Jeskynní Magdalénien e lokalita Lebka (bez Magdalénien Fragment dolní čelisti) kalvy Bettelküche Jeskynní LUP lokalita Trvalý špičák (dolní) Brillenhöhle Jeskynní Magdalénien AN.Č. lokalita Lebka (bez Magdalénien *12 535 – Fragment kosti CUT dolní čelisti) 12 405 BP čelní a díly kosti temenní Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost spánková Magdalénien Fragment (pravá pars pe- trosa) Kost spánková Magdalénien Fragment (levá pars pe- trosa) Lebka (s dolní Magdalénien Fragment CUT čelisti) pravé kosti spánkové a kosti klínové s dolní čelistí

143 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost ma- Patologie teriálu a jiné modifikace Brillenhöhle Kost lícní Magdalénien Fragment CUT (levá) Kost týlní Magdalénien Fragment CUT (pravý kondyl) Horní čelist Magdalénien Fragment, obsahuje dětskou pravou m1 Dolní čelist Magdalénien Fragment, obsahuje dětské levé i1 a i2, c, m1 a m2 a trvalou M1 Trvalý špičák Magdalénien (horní levý) Mléčný řezák Magdalénien (dolní pravý) Horní čelist Magdalénien Fragment Krční obratel Magdalénien Fragment Krční obratel Magdalénien Fragment Klíční kost Magdalénien Fragment CUT (pravá) Lopatka Magdalénien Fragment CUT (pravá) Lopatka Magdalénien Fragment CUT (levá) Žebro (první) Magdalénien Fragment CUT (pravé) Žebro (první) Magdalénien Fragment CUT (pravé) Žebro (první) Magdalénien Fragment CUT (pravé) Žebro (první) Magdalénien Fragment CUT (levé) Žebro (první) Magdalénien Fragment (levé) Žebro Magdalénien Fragment CUT (pravá)

144 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Brillenhöhle Žebro Magdalénien Fragment (pravá) Žebro Magdalénien Fragment (levé) Žebro Magdalénien Fragment CUT Kost pažní Magdalénien Fragment distální (pravý) Kost pažní Magdalénien Fragment (levý) Kost loketní Magdalénien Fragment CUT (pravý) Kost vřetenní Magdalénien Fragment pro- ximální Kost lýtková Magdalénien Fragment pro- CUT ximální (pravá) Kost mnoho- Magdalénien stranná menší Kost háková Magdalénien Kost záprstní Magdalénien Fragment Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina)

145 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Brillenhöhle Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien CUT (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien (horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien (dolní konče- tina) Kost prstní Magdalénien (dolní konče- tina) Trvalá stolička Magdalénien (druhá) Trvalý řezák Magdalénien (druhý) Burghöhle Jeskynní Magdalénien AN.Č. Dietfurt lokalita Kost týlní Magdalénien *12 665 – Fragment (2 CUT 12 497 BP díly) Kost týlní Magdalénien Fragment (3 CUT díly) Kost týlní Magdalénien Fragment (2 CUT díly) Horní čelist Magdalénien *12 379 – 12 Fragment (2 CUT 223 BP díly), obsahuje trvalé pravé a

levé M1 a M2 Trvalá stolička Magdalénien (levá horní třetí)

146 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Burghöhle Zub třenový Magdalénien Dietfurt (levý horní druhý) Zub třenový Magdalénien (levý horní první) Trvalý špičák Magdalénien (levý horní) Trvalý řezák Magdalénien ABR (levý horní druhý) Trvalý řezák Magdalénien ABR (levý horní první) Trvalý řezák Magdalénien ABR (pravý horní první) Trvalý řezák Magdalénien ABR (pravý horní druhý) Trvalý špičák Magdalénien (pravý horní) Zub třenový Magdalénien (pravý horní první) Zub třenový Magdalénien (pravý horní druhý) Trvalá stolička Magdalénien (pravá horní

třetí) Kost prstní Magdalénien (proximální, horní konče- tina)

147 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Burghöhle Kost prstní Magdalénien Fragment Dietfurt (proximální, horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien (mediální, horní konče- tina) Kost prstní Magdalénien (distální, horní končetina) Burkhardt- Jeskynní Magdalénien shöhle lokalita Lebka (bez Magdalénien *12 560 – Fragmentární dolní čelisti) 12 330 BP (5 díly) Butten- Jeskynní Magdalénien talhöhle lokalita Kost loketní Magdalénien 33194 Fragment distální část (pravý) Döbritz Jeskynní Magdalénien AN.Č. Höhlen lokalita Dolní čelist Magdalénien Fragment, obsahuje 3 ře- záky a pár sto- liček Kost pažní Magdalénien Kost klíční Magdalénien CUT Prstní kost Magdalénien Celá (levá horní končetina) Felsställe Skalní převis Magdalénien Mléčná sto- Magdalénien lička Geißen- Jeskynní Aurignacien – 40 000 – klösterle lokalita Gravettien 27 000 BP Mléčný zub Aurignacien

148 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Geißen- Mléčná sto- Gravettien klösterle lička (pravá horní) Mléčná sto- Gravettien lička Gnirshöhle, Jeskynní Magdalénien Engen lokalita Kost stehenní Magdalénien Fragment di- Zánět okostice afýzy Gönnersdorf Otevřená Magdalénien lokalita Zub (neiden- Magdalénien tif.) Haldenstei- Jeskynní Magdalénien nhöhle lokalita Kost vřetenní Magdalénien Čéška Magdalénien Hanseles Jeskynní LUP Höhl lokalita Trvalá stolička Molar: 1639 (pravá dolní první) Trvalý zub tře- nový Höhle Fels Jeskynní Gravettien – 29 000 BP AN.Č. lokalita Magdalénien Mléčná sto- Gravettien lička (dolní) Lebka (bez Gravettien Fragment dolní čelisti) Kost stehenní Magdalénien CUT Kost stehenní Magdalénien CUT Kost lýtková Magdalénien

149 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Höhlenstein– Otevřená Magdalénien Lonetalaue lokalita Trvalý řezák Magdalénien Poměrně kom- ABR (pravý dolní pletní první) Höhlenstein– Otevřená Aurignacien 40 000 – Stadel lokalita 36 000 BP Trvalý zub tře- Aurignacien nový Honert–Höhle Jeskynní Aurignacien lokalita Lebka (bez Aurignacien Nedostupné Fragmentární dolní čelisti) Dolní čelist Aurignacien Nedostupné Fragment Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.) Zub (neiden- Aurignacien Nedostupné tif.)

150 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Ilsenhöhle Jeskynní Magdalénien lokalita Dolní čelist Magdalénien Poměrně kom- pletní, obsahuje stoličky a zuby třenové Irlich Otevřená LUP AN.Č. lokalita Kost stehenní *13 975 – Irlich 1 Kompletní Fibrózní 13 755 BP (levá) dysplazie, Obarvení Kost loketní Irlich 1 Fragment Fibrózní (levá distální dysplazie, třetina) Obarvení Kost mnoho- Irlich 1 Kompletní Obarvení hranná větší (levá) Obratel (be- Irlich 1 Obarvení derní) Kost spánková Irlich 1 Fragment Obarvení (levá) Kost klínová Irlich 1 Fragment Obarvení (levé velké kří- dlo) Kost sedací Irlich 2 Fragment Obarvení (pravá) Lebka (bez Irlich 3 Fragmentární Obarvení dolní čelisti) klenba a kost týlní Mléčná sto- Irlich 3 Pouze korunka Obarvení lička (levá horní první) Žebro *14 133 – Irlich 3 Fragment Obarvení 13 721 BP Žebro Irlich 3 Fragment Obarvení Žebro Irlich 3 Fragment Obarvení Žebro Irlich 3 Fragment Obarvení Žebro Irlich 3 Fragment Obarvení

151 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Irlich Kost stehenní *14 398 – Irlich 3 Fragment Obarvení 13 880 BP Kas- Jeskynní Magdalénien tlhänghöhle lokalita Dolní čelist Magdalénien Dolní čelist Magdalénien Kleine Ofnet Jeskynní Aurignacien lokalita Zub (neiden- Aurignacien tif.) Kleine Jeskynní Magdalénien Scheuer lokalita Trvalý řezák Magdalénien Scheuer 1 – (levý dolní) nedostupné Trvalý zub tře- Magdalénien Scheuer 1 – nový (levý nedostupné dolní) Trvalý řezák Magdalénien Scheuer 2 – (pravý horní nedostupné první) Nebra Otevřená Magdalénien lokalita Mléčná sto- Magdalénien lička (horní) Petersfels Jeskynní Magdalénien AN.Č. lokalita Horní čelist Magdalénien Petersfels 1 – Fragment nedostupné (levá), obsahuje mléčné i2, c, m1 a m2 s prořezávající se M1 + obsahuje neproře- zané trvalé zuby

152 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Petersfels Trvalá stolička Magdalénien Petersfels 2 – (levá dolní nedostupné

první) Trvalá stolička Magdalénien Petersfels 2a ABR kořeny, (levá horní pravd. zánět první) Horní čelist Magdalénien Petersfels 3 Fragment P1 ABR ko- (pravá), obsa- řene, pravd. huje trvalé P1, zánět; m2 ko- P2, M1 a M2 + runkové kazy mléčnou m2 Dolní čelist Magdalénien Petersfels 3 Fragment (pravá), obsahuje trvalé M1 a M2 + mléč- nou m2 Mléčný řezák Magdalénien Petersfels 4 (dolní pravý první) Lopatka Magdalénien *12 540 – Petersfels 5 Fragment 12 340 BP (levá) Kost holenní Magdalénien Petersfels 5 Fragment (levá) Kost lýtková Magdalénien Petersfels 6 Fragment di- Obarvení afýzy Kost pažní Magdalénien Petersfels 7 Fragment CUT, Obarvení distální části (pravá) Röthekopf Jeskynní Magdalénien AN.Č. lokalita Lebka (bez Magdalénien Fragment kosti PERFO dolní čelisti) čelní Schafstall Skalní převis Aurignacien AN.Č. Trvalý řezák Aurignacien Chybí část ko- (pravý dolní) řene Kost klíční Aurignacien Fragment nad- CUT pažková části

153 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Schafstall Prstní kost Aurignacien Fragment CUT (mediální, distální části horní konče- tina) Schelklingen, Otevřená Aurignacien Ulm lokalita Trvalá stolička Aurignacien (levá dolní) Trvalý špičák Aurignacien (levý horní) Sirgenstei- Jeskynní Aurignacien – nhöhle lokalita Magdalénien Trvalý špičák Aurignacien Zahn 3 Poměrně kom- ABR (pravý horní) pletní Trvalý špičák Aurignacien Zahn 4 Poměrně kom- ABR (levý horní) pletní Trvalá stolička Aurignacien Zahn 5 Poměrně kom- ABR (levá dolní pletní třetí) Obratel Magdalénien Fragment Obratel Magdalénien Fragment Kost (neiden- Magdalénien Fragment tif.) Kost (neiden- Magdalénien Fragment tif.) Kost (neiden- Magdalénien Fragment tif.)

154 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

A.4 Rakouská republika

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Aggsbach Otevřená Gravettien lokalita Mléčná sto- Gravettien Fragment ko- lička (levá runky horní druhá) Grub/Krana- Otevřená Gravettien 24 400 – wetberg lokalita 25 500 BP Mléčná sto- Gravettien Grub/Krana- Fragment ko- lička (pravá wetberg 1 runky první dolní) Mléčný řezák Gravettien Grub/Krana- Fragment ko- (druhý horní) wetberg 2 runky se zbytky kořene Gude- Jeskynní Magdalénien nushöhle lokalita Trvalý špičák Magdalénien *Nedostupné (dolní) Miesslingtal Jeskynní Aurignacien lokalita Dolní čelist Aurignacien Fragment těla, obsahuje tr- valé I1, I2 a M1, mléčné c, m1 a m2 Willendorf Otevřená Gravettien 24 430 – lokalita 23 900 BP Kost stehenní Gravettien Willendorf 1 Fragment di- (pravá) afýzy Dolní čelist Gravettien Willendorf 2 Fragment sym- fýzy, obsahuje levé kořeny I1, I2 a C

155 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

A.5 Česká republika

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Balcarka Jeskynní Magdalénien lokalita Dolní čelist Magdalénien Zub (neidentif.) Magdalénien

Zub (neidentif.) Magdalénien Dolní Otevřená Gravettien AN.Č. Věstonice I lokalita Lebka (bez Gravettien DV1 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV2 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV4 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV5 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV6 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Trvalý zub tře- Gravettien DV7/1 – nový (dolní nedostupné první) Trvalý zub tře- Gravettien DV7/2 – nový (dolní nedostupné druhý) Trvalý řezák Gravettien DV8 – PERFO (pravý horní nedostupné první) Trvalá stolička Gravettien DV9/1 Poškozená ko- (pravá dolní runka, po- třetí) měrně kom- pletní kořeny

156 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Dolní Trvalá stolička Gravettien DV9/2 Poškozená ko- Věstonice I (levá dolní runka, po- třetí) měrně kom- pletní kořeny Trvalý řezák Gravettien DV9/3 Poměrně kom- ABR (levý? horní pletní první) Mléčná sto- Gravettien DV10 Poměrně kom- ABR lička (levá pletní korunka, dolní první) resorbovaný kořen Lebka (bez Gravettien DV23 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV23 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV24 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV25 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Trvalý řezák Gravettien DV26 – (horní druhý) nedostupné Mléčný špičák Gravettien DV27 Resorbovaný ABR (levý? horní) kořen Lebka (bez Gravettien DV28 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Lebka (bez Gravettien DV28 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Mléčný řezák Gravettien DV29 – nedostupné Lebka (bez Gravettien DV30 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Trvalá stolička Gravettien DV31/a Kompletní (pravá dolní třetí) Trvalá stolička Gravettien DV31/b (pravá dolní třetí)

157 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Dolní Zub (neidentif.) Gravettien DV31/c Věstonice I Trvalá stolička Gravettien DV32 Kompletní (levá dolní třetí?) Kost stehenní Gravettien *25 588 – DV35 Fragment di- 24 688 BP afýzy Trvalá stolička Gravettien DV37 Kompletní (levá dolní druhá) Trvalá stolička Gravettien DV38 Poměrně kom- (pravá dolní pletní třetí) Dolní Otevřená Gravettien Věstonice II lokalita Lebka (bez Gravettien DV11 Fragment dolní čelisti) kalvy Kost čelní Gravettien DV12 Fragment Kost temenní Gravettien DV17 Fragment Zčernání

Kost temenní Gravettien DV17 Fragment Zčernání Trvalá stolička Gravettien DV33 Korunka s ne- (levá horní kompletním třetí?) kořenem Kost prstní Gravettien DV34 Kompletní (horní konče- tina, pro-

střední článek) Mléčný řezák Gravettien DV36a Poměrně kom- ABR (pravý horní pletní, ulo- první) mená část ko-

řene Mléčná sto- Gravettien DV36b Kompletní ko- lička (levá runka, nedovy- horní první) vinuté kořeny

158 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné

modifikace Dolní Mléčná sto- Gravettien DV36c Poměrně kom- Věstonice II lička (levá pletní, ulo- horní druhá) mená část ko-

řene Trvalá stolička Gravettien DV36d Korunka, chybí (levá horní krček a kořeny

první) Mléčný řezák Gravettien DV36e Kompletní ko- (levý dolní runka, nedovy-

první) vinutý kořen Mléčná sto- Gravettien DV36f Kompletní ko- lička (levá runka, nedovy-

dolní druhá) vinuté kořeny Trvalá stolička Gravettien DV36g Korunka, chybí (levá dolní krček a kořeny

první) Trvalá stolička Gravettien DV36h Korunka, chybí (pravá dolní krček a kořeny

první) Trvalý řezák Gravettien DV36i Kompletní (pravý horní

první) Kost loďková Gravettien DV39 Poměrně kom-

pletní Kost stehenní Gravettien DV40 Fragment di- afýzy Kost pažní Gravettien DV41 Fragment di- afýzy Kost lýtková Gravettien *31 180 – DV42 Fragment di- 30 790 BP afýzy Kost stehenní Gravettien *31 270 – DV43 Fragment di- 30 890 BP afýzy Kost nártní (2.) Gravettien DV44 Poměrně kom- pletní Žebro (4.?) Gravettien DV45 Fragment Kost klínová Gravettien DV46 Poměrně kom- (mediale) pletní

159 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné

modifikace Dolní Kost nártní (3.) Gravettien DV47 Fragment Věstonice II distální části Kost lýtková Gravettien DV48 Fragment di-

afýzy (2 díly) Kost nártní (5.) Gravettien DV49 Fragment di- afýzy Kost vřetenní Gravettien DV50 Fragment pro-

ximální části Žebro (3.) Gravettien DV51 Fragment pro-

ximální části Kost prstní (1. Gravettien DV52 Poměrně kom- prst, proxi- pletní mální, dolní končetina) Kost prstní (4. Gravettien DV53 Poměrně kom- prst, mediální, pletní horní konče- tina) Kost patní Gravettien DV54 Kost lýtková Gravettien DV55 Fragment (distální část) Kost vřetenní Gravettien DV56 Fragment (proximální část) Kost loketní Gravettien DV57 Fragment (proximální část) Kost záprstní Gravettien DV58 Poměrně kom- (3. levá) pletní Kost záprstní Gravettien DV59 Fragment (2. levá) Kost záprstní Gravettien DV60 Fragment pro- (5.) ximální části

160 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Prstní kost Gravettien DV61 Kompletní (pravý 3. prst, proximální, horní konče- tina) Člunkovitá Gravettien DV62 Poměrně kom- kost pletní Kost nártní (4. Gravettien DV63 Fragment di- levá) afýzy Klíční kost Gravettien DV64 Fragment pro- ximální části Kůlna Jeskynní Magdalénien lokalita Dolní čelist Magdalénien Fragment Trvaký špičák Magdalénien Kompletní (horní pravý) Trvalý řezák Magdalénien Korunka s částí (dolní duhý) kořene Mladeč Jeskynní Aurignacien AN.Č. lokalita Lebka (bez Aurignacien *31 590 – Mladeč 1 Celistvá, obsa- dolní čelisti) 30 800 BP huje levé M2, M3 a pravé M2, M3 Lebka (bez Aurignacien *31 730 – Mladeč 2 Chybí část dolní čelisti) 30 930 BP zadní neurocranium a části splanchnocranium, obsahuje levé M1–M3 a pravé M1, M2 Lebka (bez Aurignacien Mladeč 3 Fragmenty dolní čelisti) neurocranium Lebka (bez Aurignacien Mladeč 4 – Fragment kosti dolní čelisti) nedostupné čelní a temenní

161 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Lebka (bez Aurignacien Mladeč 5 Fragment Zhojené

dolní čelisti) kalvy trauma Lebka (bez Aurignacien Mladeč 6 – Fragment dolní čelisti) nedostupné kalvy Horní čelist Aurignacien Mladeč 7 Fragment Horní čelist Aurignacien *31 060 – Mladeč 8 Fragment, ob- 30 320 BP sahuje pravou I2, levé C, M1 a M2 Horní čelist Aurignacien *31 920 – Mladeč 9 Fragment 31 100 BP; pravé části, ob- 27 500 – sahuje C a P1 27 140 BP Horní čelist Aurignacien Mladeč 10 Fragment pravé části, obsahuje M3 Krční obratel Aurignacien Mladeč 11 Poměrně kom- Artróza pletní Žebro (levé Aurignacien Mladeč 12 Poměrně kom- první) pletní Kost klíční Aurignacien Mladeč 13 Fragment (pravé) Žebro (levé Aurignacien Mladeč 14 Fragment Degenerativní druhé/třetí) změny Žebro (levé Aurignacien Mladeč 15 Fragment čtvrté/páté/še sté) Žebro (pravé Aurignacien Mladeč 16 Fragment Zvířecí ohryz šesté/sedmé/o smé/deváté) Žebro (pravé Aurignacien Mladeč 17 Fragment Degenerativní deváté/de- změny sáté) Žebro (pravé Aurignacien Mladeč 18 Fragment jedenácté)

162 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Žebro (pravé Aurignacien Mladeč 19 Fragment jedenácté/dva- nácté)

Žebro Aurignacien Mladeč 20a Fragment CUT? Žebro Aurignacien Mladeč 20b Fragment Žebro Aurignacien Mladeč 20c Fragment Žebro Aurignacien Mladeč 20d Fragment Žebro Aurignacien Mladeč 20e Fragment Kost pánevní Aurignacien Mladeč 21 Fragment levé Artróza os ilium a os ischium Kost pánevní Aurignacien Mladeč 22 Fragment Zvířecí ohryz pravé os ilium a os ischium Kost pažní Aurignacien Mladeč 23 Fragment FRA, Zvířecí pravé proxi- ohryz mální části Kost pažní Aurignacien Mladeč 24 Fragment Zvířecí ohryz pravé diafýzy Kost vřetenní Aurignacien Mladeč 25a Fragment pravé proxi- mální části Kost vřetenní Aurignacien Mladeč 25b Fragment pravé diafýzy Kost loketní Aurignacien *26 500 – 25 Mladeč 25c Fragment Zvířecí ohryz 160 BP pravé proxi- mální části Kost vřetenní Aurignacien Mladeč 26 Fragment levé diafýzy Kost stehenní Aurignacien Mladeč 27 Fragment FRA, Zvířecí pravé diafýzy ohryz Kost stehenní Aurignacien Mladeč 28 Fragment levé CUT?, Zvířecí proximální ohryz části Kost holenní Aurignacien Mladeč 29 Fragment pravé distální části

163 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Kost hlezenní Aurignacien Mladeč 30 Poměrně kom- Artróza pletní Kost záprstní Aurignacien Mladeč 31 Poměrně kom-

(3. pravá) pletní Kost nártní (3. Aurignacien Mladeč 32 Poměrně kom- levá) pletní Krční obratel Aurignacien Mladeč 34 Fragment Prstní článek Aurignacien Mladeč 35 – nedostupné Kost nártní (5.) Aurignacien Mladeč 36 – nedostupné Kost týlní Aurignacien Mladeč 37 – Fragment nedostupné Kost čelní Aurignacien Mladeč 38 – Fragment nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 39 Fragment (pravý) Kost týlní/ Aurignacien Mladeč 40 Fragment temenní (levý) Kost týlní – Aurignacien Mladeč 41 Fragment temenní (levý) Kost temenní Aurignacien Mladeč 42 – Fragment nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 42 – Fragment nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 42 – Fragment nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 42 – Fragment nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 42 – Fragment nedostupné Kost týlní Aurignacien Mladeč 43 – Fragment nedostupné Kost týlní Aurignacien Mladeč 43 – Fragment nedostupné Kost týlní Aurignacien Mladeč 43 – Fragment nedostupné

164 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Kost týlní Aurignacien Mladeč 43 – Fragment nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 44 – Fragment

nedostupné Kost temenní Aurignacien Mladeč 45 – Fragment nedostupné Lebka (s dolní Aurignacien Mladeč 46 – Fragmentární čelistí) nedostupné Kost loketní Aurignacien Mladeč 46 – nedostupné Kost pažní Aurignacien Mladeč 46 – nedostupné Kost vřetenní Aurignacien Mladeč 46 – nedostupné Kost lýtková Aurignacien Mladeč 46 – Fragment nedostupné Kost lýtková Aurignacien Mladeč 46 – Fragment nedostupné Horní čelist Aurignacien Mladeč 47 – Fragment, ob- nedostupné sahuje pravé I2, P2, M1 a M2 Horní čelist Aurignacien Mladeč 48 – Fragment, ob- nedostupné sahuje levé M1–M3 Horní čelist Aurignacien Mladeč 49 – Fragment, ob- nedostupné sahuje pravé P1, M1–M3 Horní čelist Aurignacien Mladeč 50 – Fragment nedostupné (pravý) Horní čelist Aurignacien Mladeč 51 – Fragment nedostupné (levý) Dolní čelist Aurignacien Mladeč 52 – Fragment, ob- nedostupné sahuje levé I2– M3 a pravé P2– M2

165 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Dolní čelist Aurignacien Mladeč 53 – Fragment

nedostupné (pravý) Dolní čelist Aurignacien Mladeč 54 – Fragment, ob- nedostupné sahuje levé P2– M2 a pravé I2– M2 Dolní čelist Aurignacien Mladeč 55 – Obsahuje I2– nedostupné M1 Špičák Aurignacien Mladeč 56 – nedostupné Zub třenový Aurignacien Mladeč 57 – nedostupné Zub třenový Aurignacien Mladeč 58 – nedostupné Stolička Aurignacien Mladeč 59 – nedostupné Bederní obra- Aurignacien Mladeč 60 – tel nedostupné Kost kyčelní Aurignacien Mladeč 61 – Fragment nedostupné Kost klíční Aurignacien Mladeč 62 – Fragment di- nedostupné afýzy Kost klíční Aurignacien Mladeč 63 – Fragment nedostupné Kost klíční Aurignacien Mladeč 64 – Fragment nedostupné Kost klíční Aurignacien Mladeč 65 – nedostupné Lopatka Aurignacien Mladeč 66 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné

166 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment

nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Žebro Aurignacien Mladeč 67 – Fragment nedostupné Kost pažní Aurignacien Mladeč 68 – Fragment nedostupné Kost pažní Aurignacien Mladeč 69 – Fragment nedostupné distální části Kost pažní Aurignacien Mladeč 70 – Fragment di- nedostupné afýzy Kost pažní Aurignacien Mladeč 71 – Fragment di- nedostupné afýzy Kost vřetenní Aurignacien Mladeč 72 – Fragment nedostupné Kost loketní Aurignacien Mladeč 73 – Fragment pro- nedostupné ximální části Kost stehenní Aurignacien Mladeč 74 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost stehenní Aurignacien Mladeč 75 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost stehenní Aurignacien Mladeč 76 – Fragment di- nedostupné afýzy

167 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Kost stehenní Aurignacien Mladeč 76 – Fragment di-

nedostupné afýzy Kost stehenní Aurignacien Mladeč 76 – Fragment di- nedostupné afýzy Kost stehenní Aurignacien Mladeč 77 – Fragment levé nedostupné distální části Kost stehenní Aurignacien Mladeč 78 – Fragment levé nedostupné diafýzy Kost stehenní Aurignacien Mladeč 78 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost holenní Aurignacien Mladeč 79 – Fragment nedostupné pravé proxi- mální části Kost holenní Aurignacien Mladeč 80 – Fragment pro- nedostupné ximální části Kost holenní Aurignacien Mladeč 81 – Fragment levé nedostupné diafýzy Kost holenní Aurignacien Mladeč 82 – Fragment nedostupné Kost holenní Aurignacien Mladeč 83 – Fragment nedostupné Kost holenní Aurignacien Mladeč 84 – Fragment nedostupné (pravý) Kost lýtková Aurignacien Mladeč 85 – Fragment nedostupné Kost lýtková Aurignacien Mladeč 85 – Fragment nedostupné Kost lýtková Aurignacien Mladeč 85 – Fragment nedostupné Kost lýtková Aurignacien Mladeč 86 – Fragment nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné

168 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 –

nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost záprstní Aurignacien Mladeč 87 – nedostupné Kost prstní Aurignacien Mladeč 88 Poměrně kom- (levý, 2., proxi- pletní mální, horní končetina) Kost prstní Aurignacien Mladeč 89 Poměrně kom- (levý, 3., proxi- pletní mální, horní končetina) Kost záprstní Aurignacien Mladeč 90 Poměrně kom- (3. pravá) pletní Kost záprstní Aurignacien Mladeč 91 Poměrně kom- (4. pravá) pletní Kosti prstní Aurignacien Mladeč 92 – nedostupné Kosti prstní Aurignacien Mladeč 93 – (horní konče- nedostupné tina) Kost lícní Aurignacien Mladeč 94 – Fragment nedostupné (pravý)

169 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Mladeč Kost stehenní Aurignacien Mladeč 95 – Fragment

nedostupné Kost holenní Aurignacien Mladeč 96 – Fragment nedostupné Kost lýtková Aurignacien Mladeč 97 – Fragment nedostupné Kosti prstní Aurignacien Mladeč 98 – nedostupné Kost patní Aurignacien Mladeč 99 – nedostupné Žebra Aurignacien Mladeč 100 – Fragmenty nedostupné Lopatka Aurignacien Mladeč 101 – nedostupné Kost stehenní Aurignacien Mladeč 102 Fragment levé diafýzy Pavlov Otevřená Gravettien 31 110 – AN.Č. lokalita 29 420 BP Horní čelist Gravettien Pavlov 2 Fragment (2 díly), obsahuje trvalé pravé P1–M2 a levé P2–M2 Dolní čelist Gravettien Pavlov 3 Fragment, obsahuje trvalé levé C–M1 Dolní čelist Gravettien Pavlov 4 Fragment Trvalý řezák Gravettien Pavlov 5/1 Poměrně kom- (pravý dolní pletní první) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 5/2 Poměrně kom- (levý dolní pletní první) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 6/1 Poměrně kom- lička (levá pletní horní první)

170 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Pavlov Mléčná sto- Gravettien Pavlov 6/2 Poměrně kom- lička (levá pletní

horní druhá) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 7 Poměrně kom- lička (levá pletní dolní druhá) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 8 Poměrně kom- lička (pravá pletní dolní druhá) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 9 Poměrně kom- lička (pravá pletní dolní druhá) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 10 Poměrně kom- lička (pravá pletní dolní druhá) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 11 Poměrně kom- lička (pravá pletní horní první) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 12 Poměrně kom- lička (pravá pletní horní druhá) Mléčný špičák Gravettien Pavlov 13 Poměrně kom- (pravý? horní) pletní Mléčný špičák Gravettien Pavlov 14 Poměrně kom- (levý horní) pletní Mléčný špičák Gravettien Pavlov 15 Poměrně kom- PERFO (levý? horní) pletní Mléčný řezák Gravettien Pavlov 16 Poměrně kom- (pravý horní pletní druhý) Mléčný řezák Gravettien Pavlov 17 Poměrně kom- (pravý dolní pletní druhý) Mléčný řezák Gravettien Pavlov 18 Poměrně kom- (levý dolní pletní druhý)

171 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Pavlov Mléčný řezák Gravettien Pavlov 19 Poměrně kom- (levý horní pletní

první) Trvalá stolička Gravettien Pavlov 20 Poměrně kom- (levá horní pletní třetí) Trvalý zub tře- Gravettien Pavlov 21 nový? (dolní první) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 22 Poměrně kom- (levá? horní pletní druhá) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 23 Poměrně kom- (levý dolní pletní první) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 24 Poměrně kom- (pravý dolní pletní první) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 25 Poměrně kom- PERFO (pravý dolní pletní první) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 26 Pouze kořen (dolní) Trvalý zub tře- Gravettien Pavlov 27 Fragment nový/stolička Trvalá stolička Gravettien Pavlov 28 Kompletní (levý dolní třetí) Kost prstní Gravettien Pavlov 29 Poměrně kom- (prostřední pletní článek, horní končetina) Trvalý řezák Gravettien Pavlov 30 Poměrně kom- (levý dolní pletní první) Loďkovitá kost Gravettien Pavlov 31/a Poměrně kom- pletní

172 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Pavlov Hlavatá kost Gravettien Pavlov 31/b Poměrně kom-

pletní Kost mnoho- Gravettien Pavlov 31/c Poměrně kom- hranná větší pletní Kost mnoho- Gravettien Pavlov 31/d Poměrně kom- hranná větší pletní Kost záprstní Gravettien Pavlov 31/e Poměrně kom- (1. pravá) pletní Kost záprstní Gravettien Pavlov 31/f Poměrně kom- (1. levá) pletní Kost záprstní Gravettien Pavlov 31/g Poměrně kom- (2. pravá) pletní Kost záprstní Gravettien Pavlov 31/h Poměrně kom- (2. levá) pletní Kost záprstní Gravettien Pavlov 31/i Poměrně kom- (3. pravá) pletní Kost záprstní Gravettien Pavlov 31/j Poměrně kom- (5. pravá) pletní Kost prstní (1. Gravettien Pavlov 31/k Poměrně kom- levý, proxi- pletní mální, horní končetina) Kost prstní (1. Gravettien Pavlov 31/l Poměrně kom- pravý, proxi- pletní mální, horní končetina) Kost prstní (3., Gravettien Pavlov 31/m Poměrně kom- proximální, pletní horní konče- tina) Kost prstní (2., Gravettien Pavlov 31/n Poměrně kom- proximální, pletní horní konče- tina)

173 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Pavlov Kost prstní (4., Gravettien Pavlov 31/o Poměrně kom- proximální, pletní horní konče- tina) Kost prstní (5., Gravettien Pavlov 31/p Poměrně kom- proximální, pletní horní konče- tina) Mléčná sto- Gravettien Pavlov 32 lička (pravá dolní druhá) Kost prstní Gravettien Pavlov 33 Kompletní (mediální) Čéška Gravettien Pavlov 34 Poměrně kom- pletní Čéška Gravettien Pavlov 35 Poměrně kom- pletní Kost hlezenní Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost hlezenní Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost patní Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost patní Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost loďková Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost loďková Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost klínová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- (mediale) pletní Kost klínová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- (mediale) pletní Kost klínová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- (intermedium) pletní Kost klínová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- (intermedium) pletní

174 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Pavlov Kost klínová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- (laterale) pletní Kost klínová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom-

(laterale) pletní Kost krychlová Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pletní Kost nártní (1. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- levá) pletní Kost nártní (2. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- levá) pletní Kost nártní (3. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- levá) pletní Kost nártní (4. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- levá) pletní Kost nártní (5. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- levá) pletní Kost nártní (1. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (2. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (3. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (4. Gravettien Pavlov 37 Poměrně kom- pravá) pletní Kost hlezenní Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pletní Kost hlezenní Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pletní Kost patní Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pletní Kost patní Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pletní Kost loďková Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pletní Kost klínová Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- (mediale) pletní

175 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Pavlov Kost klínová Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- (intermedium) pletní Kost krychlová Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom-

pletní Kost nártní (5. Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- levá) pletní Kost nártní (1. Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (2. Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (3. Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (4. Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pravá) pletní Kost nártní (5. Gravettien Pavlov 38 Poměrně kom- pravá) pletní Trvalý zub tře- Gravettien Pavlov 39 Fragment PERFO nový Předmostí Otevřená Gravettien 29 738 – AN.Č. u Přerova lokalita 27 748 BP Lebka (s dolní Gravettien P1 – Fragmentární čelistí) nedostupné Kosti ruky Gravettien P1 – Nekompletní nedostupné Kost stehenní Gravettien P1 – Fragment nedostupné (levý) Kost stehenní Gravettien P1 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost holenní Gravettien P1 – Fragment nedostupné (levý) Kost holenní Gravettien P1 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost lýtková Gravettien P1 – Fragment nedostupné (levý) Kost lýtková Gravettien P1 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý)

176 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Předmostí Lebka (s dolní Gravettien P2 – Fragmentární u Přerova čelistí) nedostupné Kost stehenní Gravettien P2 – Poměrně kom-

nedostupné pletní (levý) Kost stehenní Gravettien P2 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost holenní Gravettien P2 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost holenní Gravettien P2 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost lýtková Gravettien P2 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost lýtková Gravettien P2 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Lebka (s dolní Gravettien P5 – Fragmentární čelistí) nedostupné Kost pažní Gravettien P5 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost pažní Gravettien P5 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost vřetenní Gravettien P5 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost loketní Gravettien P5 – Fragment levé nedostupné diafýzy Kost loketní Gravettien P5 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kosti ruky Gravettien P5 – Nekompletní nedostupné Kost stehenní Gravettien P5 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost stehenní Gravettien P5 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost holenní Gravettien P5 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost holenní Gravettien P5 – Fragment nedostupné pravé diafýzy

177 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Předmostí Kost lýtková Gravettien P5 – Fragment levé u Přerova nedostupné diafýzy Kost lýtková Gravettien P5 – Poměrně kom-

nedostupné pletní (pravý) Lebka (s dolní Gravettien P6 – Fragmentární čelistí) nedostupné Lebka (s dolní Gravettien P7 – Fragmentární čelistí) nedostupné Kost klíční Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost pažní Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost pažní Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost vřetenní Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost vřetenní Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost loketní Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost stehenní Gravettien P7 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost stehenní Gravettien P7 – Fragment nedostupné pravé diafýzy Kost holenní Gravettien P7 – Fragment nedostupné (levý) Kost holenní Gravettien P7 – Fragment nedostupné (pravý) Kost lýtková Gravettien P7 – Fragment nedostupné (levý) Kost lýtková Gravettien P7 – Fragment nedostupné (pravý) Lebka (s dolní Gravettien P8 – Fragmentární čelistí) nedostupné Kost pažní Gravettien P8 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý)

178 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost ma- Patologie a teriálu jiné modifikace Předmostí Kost pažní Gravettien P8 – Poměrně kom- u Přerova nedostupné pletní (pravý) Kost loketní Gravettien P8 – Poměrně kom-

nedostupné pletní (levý) Kost loketní Gravettien P8 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost vřetenní Gravettien P8 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kyčelní kost Gravettien P8 – Fragment nedostupné pravý Kost stehenní Gravettien P8 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost stehenní Gravettien P8 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost holenní Gravettien P8 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Lebka (bez Gravettien P11 – Fragmentární dolní čelist) nedostupné Dolní čelist Gravettien P11 – Fragment, ob- nedostupné sahuje zuby Kost stehenní Gravettien P11 – Fragment nedostupné Fragmenty Gravettien P11 – Fragment dlouhých kostí nedostupné (neidentif.) Dolní čelist Gravettien P12 – Fragment nedostupné pravý, obsahuje zuby Dolní čelist Gravettien P13 – Fragment, ob- nedostupné sahuje zuby Dolní čelist Gravettien P15 – Fragment nedostupné Kost temenní Gravettien P16 – Fragment nedostupné (levý) Kost týlní Gravettien P16 – Fragment nedostupné

179 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Předmostí Stolička Gravettien P16 – u Přerova (spodní) nedostupné Dolní čelist Gravettien P17 – Fragment

nedostupné Kost čelní Gravettien P18 – Fragmenty nedostupné Kost temenní Gravettien P18 – Fragment nedostupné (levý) Kost klínová Gravettien P18 – Fragment nedostupné Kost spánková Gravettien P18 – Fragment nedostupné Kost týlní Gravettien P18 – Fragment nedostupné Dolní čelist Gravettien P18 – Fragment nedostupné Dolní čelist Gravettien P19 – Fragment nedostupné Trvalý řezák Gravettien P20 – (druhý) nedostupné Trvalý špičák Gravettien P20 – nedostupné Dolní čelist Gravettien P20 – Fragment nedostupné Dolní čelist Gravettien P21 Fragment FRA, CUT Lebka (bez Gravettien P22 – Fragmentární dolní čelisti) nedostupné Lopatka Gravettien P22 – Fragment nedostupné Kosti pánevní Gravettien P22 – Fragment nedostupné Kost záprstní Gravettien P22 – Nedostupné

180 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Předmostí Lebka (bez Gravettien P23 – Fragmenty u Přerova dolní čelisti) nedostupné kostí spánko- vých, temen- ních a týlních (18) Kost pažní Gravettien P23 – Poměrně kom-

nedostupné pletní (levý) Kost pažní Gravettien P23 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost loketní Gravettien P23 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost loketní Gravettien P23 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Kost vřetenní Gravettien P23 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Dolní čelist Gravettien P24 – Fragment nedostupné Dolní čelist Gravettien P25 – Fragment nedostupné Dolní čelist Gravettien P26 Fragment, ob- FRA sahuje pravý P1–M3 Lopatka Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (levý) Kost loketní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (levý) Kost loketní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Kost vřetenní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Karpální kost Gravettien P27 Karpální kost Gravettien P27 Kost záprstní Gravettien P27 Kost záprstní Gravettien P27 Kost záprstní Gravettien P27 Kost záprstní Gravettien P27

Kost záprstní Gravettien P27

181 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Předmostí Kost záprstní Gravettien P27 u Přerova Kost záprstní Gravettien P27 Kost záprstní Gravettien P27 Kosti pánevní Gravettien P27 Kost stehenní Gravettien P27 Poměrně kom- FRA, CUT

pletní (levý) Kost stehenní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Kost holenní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (levý) Kost holenní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Kost lýtková Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (levý) Kost lýtková Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Čéška Gravettien P27 Kost patní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (levý) Kost patní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Kost hlezenní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (levý) Kost hlezenní Gravettien P27 Poměrně kom- pletní (pravý) Kost zánártní Gravettien P27 (neidentif.) Kost zánártní Gravettien P27 (neidentif.) Kost zánártní Gravettien P27 (neidentif.) Kost zánártní Gravettien P27 (neidentif.) Kost zánártní Gravettien P27 (neidentif.)

182 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Předmostí Kost zánártní Gravettien P27 u Přerova (neidentif.) Kost nártní Gravettien P27 Kost nártní Gravettien P27 Kost nártní Gravettien P27 Kost nártní Gravettien P27 Kost nártní Gravettien P27

Kost nártní Gravettien P27 Kost prstní Gravettien P27 (dolní konče- tina) Kost prstní Gravettien P27 (dolní konče- tina) Kost stehenní Gravettien P28 – Poměrně kom- nedostupné pletní (levý) Kost stehenní Gravettien P29 – Poměrně kom- nedostupné pletní (pravý) Dolní čelist Gravettien P30 Fragment CUT, FRA Zlatý kůň Jeskynní EUP lokalita Lebka (s dolní *45 000 BP Fragmentární, Zvířecí ohryz čelistí) chybí přede- kosti čelní, vším splan- ABR chocranium Krční obratel Poměrně kom- (sedmé) pletní Hrudní obratel Poměrně kom- Osteochon- (druhý) pletní drózlatýza Hrudní obratel Poměrně kom- Osteochon- (třetí) pletní dróza Hrudní obratel Fragment Hrudní obratel Fragment Žebro (druhé, Fragment levé) Žebro (pravé) Fragment Osteoartróza Žebro (pravé) Fragment

183 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

A.6 Polská republika

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Borsuka Jeskynní Aurignacien/ lokalita Gravettien Mléčný řezák Aurignacien/ Poměrně kom- (první horní Gravettien pletní korunka, pravý) neúplný kořen Mléčný řezák Aurignacien/ Poměrně kom- (druhý horní Gravettien pletní korunka, levý) chybí kořen Mléčná sto- Aurignacien/ Poměrně kom- lička (první Gravettien pletní korunka, horní pravá) neúplný kořen Mléčná sto- Aurignacien/ Poměrně kom- lička (první Gravettien pletní korunka, horní levá) chybí kořen Mléčná sto- Aurignacien/ Poměrně kom- lička (první Gravettien pletní korunka, dolní levá) chybí kořen Mléčná sto- Aurignacien/ Fragment lička Gravettien Maszycka Jeskynní loka- Magdalénien AN.Č. lita Kost čelní Magdalénien *16 467 – Fragment CUT 16 096 BP Kost čelní Magdalénien Fragment Kost temenní Magdalénien Fragment FRA, CUT

(pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá)

184 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Maszycka Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (pravá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment

(levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá)

185 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Maszycka Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost temenní Magdalénien Fragment (levá) Kost týlní Magdalénien Fragment (pravá) Kost týlní Magdalénien Fragment CUT Kost týlní Magdalénien Fragment Kost týlní Magdalénien Fragment Kost týlní Magdalénien Fragment Kost týlní Magdalénien Fragment Kost spánková Magdalénien Fragment (levá) Kost spánková Magdalénien Fragment (levá) Kost spánková Magdalénien Fragment Kost lícní Magdalénien Dolní čelist Magdalénien *16 616 – Poměrně kom- FRA, CUT 16 213 BP pletní, obsahuje stoličky Dolní čelist Magdalénien Dolní čelist Magdalénien Trvalá stolička Magdalénien (druhá) Zub Magdalénien Lopatka Magdalénien Fragment (levá) Kost klíční Magdalénien Fragment CUT

(pravá) Kost klíční Magdalénien Fragment CUT (levá) Kost klíční Magdalénien Fragment (levá) Žebro Magdalénien Prstní kost Magdalénien (horní konče- tina)

186 DATABÁZE IZOLOVANÝCH KOSTERNÍCH NÁLEZŮ

Lokalita AMČ ostatky Kultura Datace Označení Celistvost Patologie materiálu a jiné modifikace Maszycka Obratel Magdalénien (hrudní) Kost (neiden- Magdalénien tif.) Oblazowa Jeskynní Aurignacien lokalita Kost prstní Aurignacien *31 550 – Oblazowa 1 Kompletní (distální člá- 30 450 BP nek palce, horní konče- tina) Kost prstní Aurignacien (dolní konče- tina)

187