Zahraniční Politika Francouzské Krajní Pravice

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Zahraniční Politika Francouzské Krajní Pravice MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Zahraniční politika francouzské krajní pravice Magisterská diplomová práce Martin Dittrich Vedoucí práce: doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. UČO: 78624 Obor: POL Imatrikulační ročník: 2006 Přibice, 04.01.2011 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci „Zahraniční politika francouzské krajní pravice“ vypracoval samostatně a pouţíval jsem pouze pramenů, které uvádím v seznamu pouţité literatury. V Přibicích, 04. 01. 2011 Martin Dittrich 2 Rád bych poděkoval vedoucímu práce doc. Marešovi za trpělivost a ochotu. 3 Obsah Úvod 6 A)Krajní pravice – vymezení pojmu 8 B) Francouzská krajní pravice a její aktéři14 a) Vznik a vývoj 14 b) konec 19.století-1940 15 c) druhoválečné období 17 d ) poválečný vývoj 21 e) od 60. let do současnosti 24 C)Současní aktéři krajní pravice ve Francii 28¨ a) Front National 28 b) Garde franque33 c) GRECE 34 4 d) Mouvement National Républicain 35 e) Parti nationaliste français et européen (PNFE) 37 f) Další strany38 D) Francouzská zahraniční politika - vývoj, směřování a postoj krajní pravice 43 a) Zahraniční politika Francie a bývalá koloniální území 44 b) Francie a vztah k EU 46 c) Další zahraničně-politické vztahy 51 d) Francouzská Krajní pravice v rámci Evrop.57 e) Sdruţení EURONAT 61 Krajní pravice a globalizace 72 Závěr 75 Seznam literatury a zdrojú 80 Počet znaků 131206 5 Úvod Termín krajní pravice je něco, co v současné Evropě vyvolává stále vlnu emocí mezi odbornou i laickou veřejností. Stejně tak je třeba si přiznat, ţe z původního významu slova dnes mnoho nezůstalo. Ačkoliv se jedná především v médiích o poměrně frekventované slovní spojení, je jeho obsah často zkreslený či nejasný. Dokonce se dá říci, ţe málokterý politologický termín je širokou veřejností pouţíván tak samozřejmě a přitom bez hlubší znalosti. To, ţe s pojmy jako extrémní pravice, fašismus, skinheads, nacionalismus aj. je dnes nakládáno poměrně nejednotně, má několik důvodů. Jednak je třeba si uvědomit, ţe pojem extrémní (krajní) pravice, ačkoliv jej můţeme datovat jiţ do dob Francouzské revoluce, zaţil svou renesanci aţ v 2. polovině 20, století, náplň pojmu se však zcela změnila. To, ţe především díky zkušenostem 2. světové války získal obsah slova pejorativní nádech, navíc je veřejností diskutováno spíše příleţitostně, pevnému metodologickému vymezení také neprospívá. Moje práce, věnující se fenoménu krajní pravice, se pokusí přiblíţit ty skupiny a jednotlivce, kteří bývají k tomuto hnutí řazeni, v zemi, která dala vzniknout původnímu významu tohoto slova – ve Francii. V textu se pokusím, na základě současných definic extremismu vymezit výraznější 6 hráče na francouzské politické scéně, kteří těmto základním rysům odpovídají. Cílem práce bude nejen přinést výčet těchto uskupení, ale i určit relevanci, jakou mají ve stranickém systému Francie (v případě, ţe se jedná o politické strany), způsobu jejich vzájemné interakce, a jejich cíle. Klíčovým úkolem pak bude nastínění mezinárodních kontaktů těchto skupin a politických seskupení, především v rámci Evropy. V neposlední řadě se pokusím odpovědět na otázku, zda představitelé francouzské krajní pravice, která je dle mého názoru jedna z nejvýznamnějších v Evropě, ovlivňují ideologicky své zahraniční partnery a spřízněné skupiny, ale i to, nakolik mají vliv a nakolik jsou sami ovlivňováni zahraniční politikou vlastní země. Díky omezenému rozsahu práce se pochopitelně omezím jen na významnější subjekty ve francouzských poměrech, na stranické úrovni to bude především Národní Fronta – (Front National). Veškeré zde uvedená názvy hnutí budou pro jednotnost uvedeny v originálním názvu, popřípadě zkratkou. Při mezinárodním styku bude na formální úrovni nejvíce pozornosti věnováno působení politických subjektů prostřednictvím evropských struktur. Vznik moţnosti reprezentovat své názory na půdě evropských institucí , konkrétně Evropského parlamentu (a pokusu o sjednocení v rámci platformy Euronat)1 vytvořil pro extrémní pravici další z cest pro expanzi svých názorů. Odpověď na to, zda se, mimo jiné i díky participaci v Evropském parlamentu, stali Francouzi ideology a vůdčí silou současné evropské krajní pravice, se pokusím najít v následujících odstavcích. 1 Jedná se o projekt, který realizovala Front National z popudu svého předsedy Le Pena,funkční od druhé poloviny 90. let, kterým se snaţil o navrţení alternativní platformy sdruţení nacionalistických a krajně pravicových stran.. Posláním EURONATu měla být, jak jiţ napovídá název, soudrţnost evropských stran na nacionalistickém základu (EURO-NATional). Viz. 7 Krajní pravice – vymezení pojmu Protoţe je krajní (extrémní, radikální) pravice pojem, který je pro celou práci zásadní, pokusím se zde o jeho přesné vymezení. Co se týče historie pojmu, prošla krajní pravice poměrně dlouhým vývojem, její dnešní přívrţenci tak představují něco zcela jiného, neţ za co by se dali označit v době vzniku či před sto lety. Slovní spojení krajní, či extrémní pravice, je třeba chápat jako novotvar, jeţ je takto společně pouţíván poměrně nedlouho. První polarizace a rozdělení politického (ne ještě stranického) prostoru na ose pravice - levice lze spatřit pravděpodobně ve Francii v období Francouzské revoluce, kdy na zasedání Generálních stavů byli k pravici řazeni tzv. „monarchisté“, tedy političtí přívrţenci krále (převáţně aristokracie). Klíčové znaky, na nichţ se historická pravice vymezovala, byl odpor proti osvícenství, obecné odmítnutí revoluce jako nástroje pro přeměnu společnosti (a Francouzské revoluce konkrétně), snaha prosazovat tradiční a konzervativní hodnoty (tak, jak byly chápány a prosazovány teoretiky konzervatismu). Mezi nejznámější muţe pravice pak patří například Joseph de Maistre nebo Louis de Bonald, především pak Edmund Burke, jehoţ kniha Úvahy o revoluci ve Francii , kritizující levé křídlo a odpůrce krále, se tak stala základním ideovým pilířem konzervatismu. Naopak odpůrci krále, tj. nastupující střední třída, ţádající omezení moci krále, šlechty a podporující vznik republiky, označovaná za levici (mající své místo v Generálních stavech nalevo od krále), se tak stali prvními liberály. Přízvisko extrémní je latinské označení, které je moţno přeloţit jako „nejkrajnější.“ Slovo radikální, pocházející ze slova radix, kořen, nemůţe být přísně vzato vnímáno jako ekvivalent slova extrémní, ačkoliv tomu tak v dnešní 8 politické vědě i veřejných debatách často je. Jazykový význam slova radikální se dá vyloţit jako „jdoucí ke kořenům“, v 18. a 19. století se jednalo o často pouţívané označení pro hnutí, prosazující v Evropě liberální reformy.2. Pro naše potřeby je vhodnější pouţívat přívlastku extrémní, či českého ekvivalentu krajní, chápaného v politické vědě jako myšlenkový proud, nejvíce vzdálený středu (především na pravo - levé ose). Označení krajní pravice, a tím spíše pak přízvisko radikální či extrémní je v současnosti ve veřejné , ale často i v odborné sféře chápáno normativně, slouţí jako spíše negativní označení jistého proudu, který stojí na samém okraji (nejen) politické scény, často balancující na hraně toho, co je v tom kterém systému povaţováno za normu či tyto hranice dokonce překračující.3. K pochopení toho, jak je konkrétně v české praxi extremismus interpretován, je moţno poukázat na pracovní definici Ministerstva vnitra, která jej definuje jako „vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: • úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), • svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl 1 Ústavy), • nezměnitelnost podstatných náleţitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), • svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), • volná soutěţ politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), • ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), • svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, 2 Viz. Charvát, J.: Současný politický extremismus a radikalismus , Praha, Portál 2007, str.. 13-14 3 Viz. Fiala, P., Strmiska, M.: Teorie politických stran, Barrister and Principal, Brno, 9 nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboţenství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).“ 4 Popularizace tohoto pojmu a jeho rozšíření má původ v politologii a sociologii 60. a 70. let, (Eric Hoffer, Arthur M. Schlesinger Jr.) kdy začal být v Západní odborné literatuře pouţíván jako zastřešující pro ideologie, vystupující proti stávajícím reţimům.5 V rámci pravo-levého cleavage zde byly za krajní póly politické obce chápáni komunisté a jim ideově spřízněné skupiny, na pravici je pak vymezení poněkud sloţitější, mohou sem být zahrnuty ultrakonzervativní skupiny, nacionalisté, či aktéři, mající jako ideový základ fašismus. Pro vymezení aktérů krajní pravice tak, jak jsou zahrnuti v této práci, bylo přihlédnuto k několika definicím na toto téma, publikovaným v odborných publikacích. Pro naše pouţití je pravděpodobně nejdůleţitější vymezení následujících autorů: Piero Ignazi, italský politolog, je patrně prvním, kdo věnuje vymezení krajní pravice důslednější pozornost. Je pravdou, ţe první snahy o vyjasnění
Recommended publications
  • ESS9 Appendix A3 Political Parties Ed
    APPENDIX A3 POLITICAL PARTIES, ESS9 - 2018 ed. 3.0 Austria 2 Belgium 4 Bulgaria 7 Croatia 8 Cyprus 10 Czechia 12 Denmark 14 Estonia 15 Finland 17 France 19 Germany 20 Hungary 21 Iceland 23 Ireland 25 Italy 26 Latvia 28 Lithuania 31 Montenegro 34 Netherlands 36 Norway 38 Poland 40 Portugal 44 Serbia 47 Slovakia 52 Slovenia 53 Spain 54 Sweden 57 Switzerland 58 United Kingdom 61 Version Notes, ESS9 Appendix A3 POLITICAL PARTIES ESS9 edition 3.0 (published 10.12.20): Changes from previous edition: Additional countries: Denmark, Iceland. ESS9 edition 2.0 (published 15.06.20): Changes from previous edition: Additional countries: Croatia, Latvia, Lithuania, Montenegro, Portugal, Slovakia, Spain, Sweden. Austria 1. Political parties Language used in data file: German Year of last election: 2017 Official party names, English 1. Sozialdemokratische Partei Österreichs (SPÖ) - Social Democratic Party of Austria - 26.9 % names/translation, and size in last 2. Österreichische Volkspartei (ÖVP) - Austrian People's Party - 31.5 % election: 3. Freiheitliche Partei Österreichs (FPÖ) - Freedom Party of Austria - 26.0 % 4. Liste Peter Pilz (PILZ) - PILZ - 4.4 % 5. Die Grünen – Die Grüne Alternative (Grüne) - The Greens – The Green Alternative - 3.8 % 6. Kommunistische Partei Österreichs (KPÖ) - Communist Party of Austria - 0.8 % 7. NEOS – Das Neue Österreich und Liberales Forum (NEOS) - NEOS – The New Austria and Liberal Forum - 5.3 % 8. G!LT - Verein zur Förderung der Offenen Demokratie (GILT) - My Vote Counts! - 1.0 % Description of political parties listed 1. The Social Democratic Party (Sozialdemokratische Partei Österreichs, or SPÖ) is a social above democratic/center-left political party that was founded in 1888 as the Social Democratic Worker's Party (Sozialdemokratische Arbeiterpartei, or SDAP), when Victor Adler managed to unite the various opposing factions.
    [Show full text]
  • Different Shades of Black. the Anatomy of the Far Right in the European Parliament
    Different Shades of Black. The Anatomy of the Far Right in the European Parliament Ellen Rivera and Masha P. Davis IERES Occasional Papers, May 2019 Transnational History of the Far Right Series Cover Photo: Protesters of right-wing and far-right Flemish associations take part in a protest against Marra-kesh Migration Pact in Brussels, Belgium on Dec. 16, 2018. Editorial credit: Alexandros Michailidis / Shutter-stock.com @IERES2019 Different Shades of Black. The Anatomy of the Far Right in the European Parliament Ellen Rivera and Masha P. Davis IERES Occasional Papers, no. 2, May 15, 2019 Transnational History of the Far Right Series Transnational History of the Far Right Series A Collective Research Project led by Marlene Laruelle At a time when global political dynamics seem to be moving in favor of illiberal regimes around the world, this re- search project seeks to fill in some of the blank pages in the contemporary history of the far right, with a particular focus on the transnational dimensions of far-right movements in the broader Europe/Eurasia region. Of all European elections, the one scheduled for May 23-26, 2019, which will decide the composition of the 9th European Parliament, may be the most unpredictable, as well as the most important, in the history of the European Union. Far-right forces may gain unprecedented ground, with polls suggesting that they will win up to one-fifth of the 705 seats that will make up the European parliament after Brexit.1 The outcome of the election will have a profound impact not only on the political environment in Europe, but also on the trans- atlantic and Euro-Russian relationships.
    [Show full text]
  • Baltic Region
    ISSN 2079-8555 e-ISSN 2310-0524 BALTIC REGION 2019 Vol. 11 № 3 KALININGRAD Immanuel Kant Baltic Federal University Press 2019 BALTIC Editorial council REGION Prof. Andrei P. Klemeshev, rector of the Immanuel Kant Baltic Fe de­ ral University, Russia ( Editor in Chief); Prof. Gennady M. Fedo rov, director of the Institute of Environmental Management, Terri to rial Development and Urban Construction, Immanuel Kant Baltic Federal 2019 University, Russia (Deputy Chief Editor); Prof. Dr Joachim von Braun, director of the Center for Development Research (ZEF), Professor, Volume 11 University of Bonn, Germany; Prof. Irina M. Busygina , Department of № 3 Comparative Politics, Moscow State Institute of International Relations (MGIMO University), Russia; Prof. Ale ksander G. Druzhinin, director of the North Caucasian Research Institute of Economic and Social Problems, Southern Federal University, Russia; Prof. Mikhail V. Ilyin, Kaliningrad : Prof. of the Department of Comparative Politics, Moscow State I. Kant Baltic Federal Institute of International Re lations (MGIMO University), Russia; University Press, 2019. 170 р. Dr Pertti Joenniemi, senior researcher, Karelian Institute, University of Eastern Finland, Fin land; Dr Nikolai V. Kaledin, head of the The journal Department of Regional Policy & Political Geography, Saint Petersburg was established in 2009 State University, Russia (co­chair); Prof. Konstantin K. Khudolei, head of the De partment of European Studies, Faculty of International Frequency: Relations, Saint Petersburg State University, Russia; Dr Kari Liuhto, quarterly director of the Pan­European Institute, Turku, Finland; Prof. Vladimir in the Russian and English A. Ko losov, head of the Laboratory for Geopolitical Studies, Institute languages per year of Geography, Russian Academy of Sciences; Prof.
    [Show full text]
  • What System Constit
    We are now going to look at the issue of European elections, so you'll have to make a quick trip to Brussels. Let's start with the elections for members of the European Parliament. First of all, you need to know the rules that govern the European electoral process. 1.- Who can vote? 2.- What system is used, the majority one or the proportional one? 3.- What types of constituency system are used in the Basque Country? Wow, what a lot of work! Now I have to find out what the distribution of seats would have been had the D'Hondt electoral system been used in a single constituency for the whole EU. At least this time they're going to let me use a simulator: Let's see if I can work out what to do! ! FILL IN THE TABLE BELOW (RIGHT-HAND COLUMN) ELECTIONS TO THE EUROPEAN PARLIAMENT 2004 Parliamentary Grouping Euro MPs Votes % votes Seats according to the D’ Hondt system Party/Subgroup Group of the European People's Party and the European Democrats (EPP-ED) 52,534,612 34.0% 277 Composed of: European People's Party 44,670,810 28.9% 227 - European Democrats 5,189,196 3.4% 37 - Associated Independents 2,674,606 1.7% 13 - Group of the Party of European Socialists (PES) 37,271,453 24.1% 198 Composed of: Party of European Socialists 36,716,593 23.8% 193 - 554,860 0.4% 5 Associated Independents - Group of the Eur opean Liberal Democrat and Reform Party (ELDR) 13,732,594 8.9% 66 Composed of: European Liberal Democrat and Reform Party 10,835,213 7.0% 59 - Associated Independents 2,897,381 1.9% 7 - Group of the European United Left and Nordic Green Left
    [Show full text]
  • Politics, Legitimacy and Institutional Balance: What Is the EU and Why Is the Commission?
    A Politics, Legitimacy and Institutional Balance: What is the EU and Why is the Commission? Dr Edward Best*, Head of Unit ‘European Decision-Making’, EIPA Maastricht 7 The 2014 European elections were intended to boost the legitimacy of both the European Parliament and the European Commission. The person nominated by the European Council as the next Commission President was the candidate of the European political party which won most seats, and was thus ‘elected’ by Parliament. This process may prove to have contributed to multi-level political participation in the long run. However, it has not (yet) halted the trend of an ever lower turnout in European elections, while the results produced a further weakening of the core centrist, and pro-integration groups in Parliament. Jean-Claude Juncker, the incoming President, stressed that his Commission would be political, not technocratic. He has also suggested that the democratic legitimacy of the Commission comes from the European Parliament. The Commission has always been institutionally accountable to the Parliament, but its role in promoting the general interest of the Union also depends upon its being seen as independent and impartial, and not directly linked to short-term party politics. The legitimacy of this role lies largely in the treaty which created the Commission. On the other hand, greater sensitivity to organised political opinion at EU level is a counterweight to politicisation by national influences, and the supranational appointment of the President is a balance to the composition of one member from each Member State, now including several former Prime Ministers. This may prove to be a new institutional hybrid which is actually rather well suited for the uncertain political times ahead.
    [Show full text]
  • New Populisms and the European Right and Far Right Parties. the Challenge and the Perspectives for the Left
    NEW POPULISMS AND THE EUROPEAN RIGHT AND FAR RIGHT PARTIES. THE CHALLENGE AND THE PERSPECTIVES FOR THE LEFT NUOVI POPULISMI E LE DESTRE ESTREME IN EUROPA LE SFIDE E LE PROSPETTIVE PER LA SINISTRA 1 EDIZIONI PUNTO ROSSO Via G. Pepe 14 – 20159 Milano Telefoni e fax 02/87234046 [email protected]; www.puntorosso.it Redazione delle Edizioni Punto Rosso: Nunzia Augeri, Alessandra Balena, Eleonora Bonaccorsi, Laura Cantelmo, Loris Caruso, Serena Daniele, Dilva Giannelli, Roberto Mapelli, Stefano Nutini, Giorgio Riolo, Roberta Riolo, Nelly Rios Rios, Erica Rodari, Pietro Senigaglia, Domenico Scoglio, Franca Venesia. 2 Presentation Giorgio Riolo Introduction. Peril from the Right Walter Baier Why Populism? Ernesto Laclau The Populism of Precarity Andrea Fumagalli The extreme right and right-wing populism in Germany Gerd Wiegel (Translation: Susann Kamme-Davies) Italy: The Northern League and Berlusconi’s Populism Roberto Biorcio Nach Rechts! Demystifying the Rise of Populist and the Far-Right in Post-Transition Hungary Adam Fabry The Panorama of the European Extreme Right: Populisms and Extreme Rights, East and West Saverio Ferrari Right-wing political models for the future of Europe: What is the Political Right up to in the European Parliament? Thilo Janssen Confronting the Extreme Right: A Challenge for the Left Lessons Learned From the 2012 Elections in France Elisabeth Gauthier Beyond the Extreme Right: the European Populist Challenge Yannis Stavrakakis Why Ever Should the Working Class Vote for the Left? Mimmo Porcaro Conclusions Luciana Castellina Nicola Nicolosi Annex Karlsruhe’s Shortsightedness Luciana Castellina From “Il Manifesto”, 13 September 2012 3 WORKSHOP New populisms are haunting Europe. These populisms are shaping the European political Rights.
    [Show full text]
  • Abolishing the Borders from Below Page 2
    •TMj^ii-oftmmmm vROmim 12I^«Pw editorial Abolishing the Borders from Below page 2 There is a justifiable need to abolish the borders between nations, societies, cultures and whatever else Distt separates and defines us. In order that this process does not lead to the formation of new borders or other types of segregation, like those established by elitist institutions such as the EU, NATO or UN, it has to be done from We are looking below, by the people. There is an enduring need to immediately abolish all states, governments and authoritarian ready to distribut regular basis in th institutions so that communities based on common values such as freedom, respect, cooperation and solidarity southern Europe) well available. Con above mentioned values. In order to push that process forward with support for the development of the anarchist movement over the borders we have created ... wielkowitsc More complex ij Free copi Free copies go to all There are many reasons why it is necessary to put out this type of publication on a regular basis. There are a large librarys in Eastern Ei number of anarchist groups in EE which could operate much more effectively with a continual exchange of ideas, with us) as well as t supply a postal adn tactics, experiences and materials with similarly minded groups from all over Europe and the World. It is clear that print by ourselves 1 many western activists are also interested in the ideas and actions of the "eastern anarchists". We believe it to be and there are some necessary to tighten the cooperation between east and west in resisting Fortress Europe, the globalization of the more copies by world economy, and above all capitalism and it's effects on our life.
    [Show full text]
  • Euronat and Also by EU Structures, I.E
    www.ssoar.info Radical Right-Wing Parties in Central Europe: Mutual Contacts and Cooperation Dočekalová, Pavla Veröffentlichungsversion / Published Version Zeitschriftenartikel / journal article Empfohlene Zitierung / Suggested Citation: Dočekalová, P. (2006). Radical Right-Wing Parties in Central Europe: Mutual Contacts and Cooperation. Politics in Central Europe, 2(2), 7-23. https://nbn-resolving.org/urn:nbn:de:0168-ssoar-63649 Nutzungsbedingungen: Terms of use: Dieser Text wird unter einer Deposit-Lizenz (Keine This document is made available under Deposit Licence (No Weiterverbreitung - keine Bearbeitung) zur Verfügung gestellt. Redistribution - no modifications). We grant a non-exclusive, non- Gewährt wird ein nicht exklusives, nicht übertragbares, transferable, individual and limited right to using this document. persönliches und beschränktes Recht auf Nutzung dieses This document is solely intended for your personal, non- Dokuments. Dieses Dokument ist ausschließlich für commercial use. All of the copies of this documents must retain den persönlichen, nicht-kommerziellen Gebrauch bestimmt. all copyright information and other information regarding legal Auf sämtlichen Kopien dieses Dokuments müssen alle protection. You are not allowed to alter this document in any Urheberrechtshinweise und sonstigen Hinweise auf gesetzlichen way, to copy it for public or commercial purposes, to exhibit the Schutz beibehalten werden. Sie dürfen dieses Dokument document in public, to perform, distribute or otherwise use the nicht in irgendeiner Weise
    [Show full text]
  • Pedlars of Hate: the Violent Impact of the European Far Right
    Pedlars of hate: the violent impact of the European far Right Liz Fekete Published by the Institute of Race Relations 2-6 Leeke Street London WC1X 9HS Tel: +44 (0) 20 7837 0041 Fax: +44 (0) 20 7278 0623 Web: www.irr.org.uk Email: [email protected] ©Institute of Race Relations 2012 ISBN 978-0-85001-071-9 Acknowledgements We would like to acknowledge the support of the Joseph Rowntree Charitable Trust and the Open Society Foundations in the researching, production and dissemination of this report. Many of the articles cited in this document have been translated into English by over twenty volunteers who assist the IRR’s European Research Programme. We would especially like to thank Sibille Merz and Dagmar Schatz (who translate from German into English), Joanna Tegnerowicz (who translates from Polish into English) and Kate Harre, Frances Webber and Norberto Laguía Casaus (who translate from Spanish into English). A particular debt is due to Frank Kopperschläger and Andrei Stavila for their generosity in allowing us to use their photographs. In compiling this report the websites of the Internet Centre Against Racism in Europe (www.icare.to) and Romea (www.romea.cz) proved invaluable. Liz Fekete is Executive Director of the Institute of Race Relations and head of its European research programme. Cover photo by Frank Kopperschläger is of the ‘Silence Against Silence’ memorial rally in Berlin on 26 November 2011 to commemorate the victims of the National Socialist Underground. (In Germany, white roses symbolise the resistance movement to the Nazi
    [Show full text]
  • Carstocea Finalspalsh
    Heirs of the Archangel? The ‘New Right’ Group and the Development of the Radical Right in Romania Author(s): Raul Carstocea Source: eSharp , Special Issue: Reaction and Reinvention: Changing Times in Central and Eastern Europe (2008), pp. 22-48 URL: http://www.gla.ac.uk/esharp ISSN: 1742-4542 Copyright in this work remains with the author. _________________________________________________________________ eSharp is an international online journal for postgraduate research in the arts, humanities, social sciences and education. Based at the University of Glasgow and run by graduate students, it aims to provide a critical but supportive entry to academic publishing for emerging academics, including postgraduates and recent postdoctoral students. [email protected] eSharp Special Issue: Reaction and Reinvention Heirs of the Archangel? The ‘New Right’ Group and the Development of the Radical Right in Romania Raul Carstocea (School of Slavonic and East European Studies, University College London) Introduction The collapse of communism brought to Eastern Europe not only the long-awaited processes of democratization of the political space and liberalization of the economy, but also the reappearance of radical discourses in the public space. While significant academic contributions to the debate on the role that radical movements and parties play in post-communist Eastern Europe have already been made, research on recent developments among such groups is still in an incipient stage. This is possibly due to the fact that these developments are considered marginal, as they do not command sufficient political support to represent a serious threat to democracy. Also, the fact that they differ to some extent from similar occurrences in Western Europe and display specific country or regional features, makes them all the more difficult to study from a theoretical perspective.
    [Show full text]
  • Path? : Right-Wing Extremism and Right-Wing
    Nora Langenbacher, Britta Schellenberg (ed.) IS EUROPE ON THE “RIGHT” PATH? Right-wing extremism and right-wing populism in Europe FES GEGEN RECHTS EXTREMISMUS Forum Berlin Nora Langenbacher, Britta Schellenberg (ed.) IS EUROPE ON THE “RIGHT” PATH? Right-wing extremism and right-wing populism in Europe ISBN 978-3-86872-617-6 Published by Nora Langenbacher and Britta Schellenberg on behalf of the Friedrich-Ebert-Stiftung Forum Berlin Project “Combating right-wing extremism“ Hiroshimastr. 17 10785 Berlin Edited by (German and English) Nora Langenbacher Britta Schellenberg Edited by (English) Karen Margolis Translated by (German --> English) Karen Margolis Julia Maté Translated by (English --> German) Harald Franzen Markus Seibel Julia Maté Translated by (Italian --> German) Peter Schlaffer Proofread by (English) Jennifer Snodgrass Proofread by (German) Barbara Hoffmann Designed by Pellens Kommunikationsdesign GmbH Printed by bub Bonner Universitäts-Buchdruckerei Copyright © 2011 by the Friedrich-Ebert-Stiftung Contents Preface ........................................................................................................7 RIGHT-WING EXTREMISM AND POPULISMUS IN EUROPE Nora Langenbacher & Britta Schellenberg Introduction: An anthology about the manifestations and development of the radical right in Europe ..................................11 Martin Schulz, MEP ................................................................................27 Combating right-wing extremism as a task for European policy making Michael Minkenberg ...............................................................................37
    [Show full text]
  • ESS8 Appendix A3 Political Parties Ed
    APPENDIX A3 POLITICAL PARTIES, ESS8 - 2016 ed. 2.1 Austria 2 Belgium 4 Czechia 7 Estonia 9 Finland 11 France 13 Germany 15 Hungary 16 Iceland 18 Ireland 20 Israel 22 Italy 24 Lithuania 26 Netherlands 29 Norway 30 Poland 32 Portugal 34 Russian Federation 37 Slovenia 40 Spain 41 Sweden 44 Switzerland 45 United Kingdom 48 Version Notes, ESS8 Appendix A3 POLITICAL PARTIES ESS8 edition 2.1 (published 01.12.18): Czechia: Country name changed from Czech Republic to Czechia in accordance with change in ISO 3166 standard. ESS8 edition 2.0 (published 30.05.18): Changes from previous edition: Additional countries: Hungary, Italy, Lithuania, Portugal, Spain. Austria 1. Political parties Language used in data file: German Year of last election: 2013 Official party names, English 1. Sozialdemokratische Partei Österreichs (SPÖ), Social Democratic Party of Austria, 26,8% names/translation, and size in last 2. Österreichische Volkspartei (ÖVP), Austrian People's Party, 24.0% election: 3. Freiheitliche Partei Österreichs (FPÖ), Freedom Party of Austria, 20,5% 4. Die Grünen - Die Grüne Alternative (Grüne), The Greens - The Green Alternative, 12,4% 5. Kommunistische Partei Österreichs (KPÖ), Communist Party of Austria, 1,0% 6. NEOS - Das Neue Österreich und Liberales Forum, NEOS - The New Austria and Liberal Forum, 5,0% 7. Piratenpartei Österreich, Pirate Party of Austria, 0,8% 8. Team Stronach für Österreich, Team Stronach for Austria, 5,7% 9. Bündnis Zukunft Österreich (BZÖ), Alliance for the Future of Austria, 3,5% Description of political parties listed 1. The Social Democratic Party (Sozialdemokratische Partei Österreichs, or SPÖ) is a social above democratic/center-left political party that was founded in 1888 as the Social Democratic Worker's Party (Sozialdemokratische Arbeiterpartei, or SDAP), when Victor Adler managed to unite the various opposing factions.
    [Show full text]