MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Magisterská diplomová práce

2012 Bc. Jan Klos

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Informa ční studia a knihovnictví

Bc. Jan Klos

Modely p ůjčování e-knih v knihovnách v USA a možnosti jejich aplikace na české prost ředí

magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Martin Kr čál, DiS.

2012

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatn ě s využitím uvedených pramen ů a literatury.

V Brn ě dne 29. listopadu 2012 ------Jan Klos

Pod ěkování Na tomto míst ě chci pod ěkovat panu PhDr. Martinu Kr čálovi, DiS. za cenné připomínky a vedení této diplomové práce

Bibliografický záznam

KLOS, Jan. Modely p ůjčování e-knih v knihovnách v USA a možnosti jejich aplikace na české prost ředí . Brno, 2012. 84 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Martin Kr čál, DiS.

Anotace

Magisterská diplomová práce se zabývá problematikou výp ůjček elektronických knih v knihovnách v České republice. Autor se zam ěř uje p ředevším na situaci v českých ve řejných knihovnách, jejichž uživatelé mají p řístup pouze k voln ě dostupným titul ům, které nejsou chrán ěné autorským zákonem. Sou časná produkce e-knih od komer čních nakladatel ů v českých knihovnách chybí, uživatelé mohou po čítat jen s klasickými tišt ěnými knihami. Autor se podrobn ě zabývá výp ůjčními mechanismy a modely, které jsou uplat ňovány v knihovnách ve Spojených státech amerických, a hledá možnosti jejich uplatn ění v českém prost ředí. Analyzuje nabídku významných provider ů p ůsobících v USA (Overdrive, Ebrary, EBSCO Publishing atd.) a popisuje jednotlivé obchodní modely, které by mohly být realizovány v českých knihovnách. Autor v práci nasti ňuje také sou časnou situaci v ČR a mimo jiné se zam ěř uje na problematiku autorského práva. Sou částí práce je také pohled na sou časné české spole čnosti, které navrhují řešení s p ůjčováním e-knih. V záv ěru práce autor aplikuje abstrahované obchodní modely na české prost ředí, uvádí p říklady, jak by p ůjčování mohlo fungovat, a nabízí varianty spolupráce mezi nakladateli, providery a knihovnami.

Klí čová slova

Elektronické knihy, e-knihy, formáty e-knih, DRM, čte čky e-knih, p ůjčování e-knih, výp ůjční modely, obchodní modely, knižní trh s e-knihami, vydavatelé, poskytovatelé, knihovny, autorský zákon

Annotation

The master's thesis deals with issue of e-lending in libraries in Czech Republic. The author focuses on situation in Czech public libraries whose patrons can access only to freely available e-books which are not protected by copyright. Present titles from commercial publishers are not available in public libraries. Patrons can work with printed copies of titles only. Author deals with e-lending's systems and models that are applied in libraries in USA, and search for possibilities its use in Czech environment. He analyzes offers of leading providers that are operating in USA (Overdrive, Ebrary, EBSCO Publishing etc.) and describes concrete business models that could be realizable in Czech libraries. Author also describes the situation in Czech Republic's ebooks market and focuses on issue of copyright. The master's thesis also contains look on current Czech companies that propose solutions of e-lending. At the end of this master's thesis author applies bussiness models on Czech environment, gives examples how e-lending could work, and offers variants of cooperation among publishers, providers and libraries.

Keywords

Electronic books, e-books, e-book formats, DRM, e-readers, e-lendings, lending models, business models, e-books market, publishers, providers, libraries, copyright law

Obsah

OBSAH ...... 8

ÚVOD ...... 9 E-KNIHY – FORMULACE POJM Ů...... 11 ČTE ČKY E -KNIH , JEJICH PO ČÁTKY A SOUČASNOST ...... 12 FORMÁTY E -KNIH ...... 16 DRM – DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT ...... 18 SITUACE V USA ...... 20 E-KNIHY V AMERICKÝCH KNIHOVNÁCH ...... 22 OBCHODNÍ MODELY POSKYTOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO OBSAHU TZV . VELKOU ŠESTKOU ...... 29 MODELY POSKYTOVÁNÍ E -KNIH A DIGITÁLNÍHO OBSAHU FORMOU TRVALÉHO P ŘÍSTUPU ...... 33 MODELY POSKYTOVÁNÍ E -KNIH A DIGITÁLNÍHO OBSAHU FORMOU P ŘEDPLATNÉHO NEBO VÝP ŮJČKY ...... 34 POSKYTOVATELÉ DIGITÁLNÍHO OBSAHU , S DŮRAZEM NA E -KNIHY ...... 35 OverDrive ...... 37 Výp ůjční modely Overdrive ...... 37 Gale Virtual Reference Library ...... 39 Výp ůjční modely Gale Virtual Reference Library ...... 40 EBSCOhost eBooks...... 40 Výp ůjční modely EBSCOhost eBooks ...... 41 Ingram Digital ...... 42 Výp ůjční modely Ingram ...... 43 Ebrary...... 44 Výp ůjční modely Ebrary ...... 45 Follett...... 46 SITUACE V ČR...... 49 TRH S E-KNIHAMI ...... 49 MOŽNOSTI P ŮJČOVÁNÍ E -KNIH V ČESKÝCH KNIHOVNÁCH ...... 50 AUTORSKOPRÁVNÍ ASPEKTY POSKYTOVÁNÍ DIGITÁLNÍHO OBSAHU ...... 51 KNIHOVNÍ LICENCE PRO P ŮJČOVÁNÍ E -KNIH ...... 54 Národní digitální knihovna...... 54 PŮJČOVÁNÍ E -KNIH V ČESKÝCH KNIHOVNÁCH ...... 57 Wooky ...... 58 eReading ...... 60 Libri os...... 62 Fraus...... 62 APLIKACE VÝP ŮJČNÍCH MODEL Ů V ČESKÉM PROSTŘEDÍ ...... 64 VEŘEJNÉ KNIHOVNY ...... 65 AKADEMICKÉ KNIHOVNY ...... 72 ŠKOLNÍ KNIHOVNY ...... 73 ZÁV ĚR ...... 75

INFORMA ČNÍ PRAMENY ...... 77

Úvod

V předkládané diplomové práci se zabývám p ůjčováním elektronických knih v knihovnách v USA a v České republice. P ředm ětem diplomové práce jsou výp ůjční modely realizované nakladateli e-knih, poskytovateli digitálního obsahu a platforem a knihovnami. Trh s e- knihami se neustále rozvíjí a podíl e-knih se v celkové knižní produkci zvyšuje. Ve Spojených státech je již b ěžnou praxí, že knihovny nabízejí e-knihy svým uživatel ům. D ěje se tak především prost řednictvím tzv. provider ů, tedy poskytovatel ů, kte ří knihovnám zprost ředkovávají digitální obsah od spolupracujících vydavatelství a zajiš ťují jim také technické zázemí ve form ě platforem pro čtení e-knih, systém ů pro správu digitálního fondu a nákupu nových titul ů apod. V České republice takové modely zatím fungují jen z řídka. Knihovny (zejména ty ve řejné) jsou v elektronické podob ě schopny nabídnout svým uživatel ům p řevážn ě jen voln ě dostupná díla, mezi nimiž chybí sou časná e-knižní produkce, a taková díla, která jsou chrán ěna autorským zákonem.

V diplomové práci se soust ředím na vymezení p říčin sou časného stavu a nalezení řešení, které by bylo výhodné pro co nejv ětší okruh zú častn ěných stran. Cílem práce je nalezení optimálního řešení této problematiky v podob ě výp ůjčního modelu (p řípadn ě kombinace několika model ů), který by uspokojil uživatele knihoven dostupností e-knih, knihovny napln ěním jejich poslání a nositele autorských práv na díla ochranou d ěl p řed nelegálním ší řením či zajišt ěním širší základny reálných a potenciálních zákazník ů.

První část práce obsahuje nezbytné kapitoly o e-knihách jako takových, o formátech e-knih, e- čte čkách (hardware), platformách (software) a zabezpe čení obsahu p řed nelegálním ší řením.

V druhé části se zam ěř uji na situaci ve Spojených státech. Zabývám se knižním trhem a prodejností e-knih. Zmi ňuji a charakterizuji výp ůjční modely praktikované ve ve řejných, akademických a školních knihovnách a sou částí oddílu jsou profily nejvýznamn ějších provider ů p ůsobících ve Spojených státech. D ůraz kladu na funkce a charakteristiky výp ůjčních model ů, které jsou t ěmito providery nabízeny knihovnám.

9 Ve t řetí části se zam ěř uji na situaci v České republice. Vzhledem k problematice autorského zákona se v tomto oddílu zabývám z velké části autorskoprávními aspekty p ůjčování e-knih v knihovnách. Věnuji se také sou časným českým obchodník ům a poskytovatel ům, podobn ě jako v p ředcházející části této diplomové práce v ěnované situaci v USA.

V záv ěre čné části diplomové práce se soust ředím na teoretickou aplikaci výp ůjčních model ů do českého prost ředí a pokusím se nalézt optimální model, který by byl vhodný zejména pro ve řejné knihovny (myšleno knihovny na m ěstské či krajské úrovni) a jejich uživatele.

10 E-knihy – formulace pojm ů

Pojmem e-kniha (anglicky electronic book nebo e-book ) se ozna čuje konkrétní obsah, resp. literární dílo v elektronické podob ě. TDKIV definuje e-knihu jako „knihu v digitální podob ě, tedy vytvo řenou na po číta či nebo p řevedenou do digitální podoby.“1 Z toho vyplývá, že je rozdíl mezi digitalizovaným textem, který byl p ůvodn ě analogový, a tzv. born digital textem, tedy textem vzniklým v digitálním prost ředí, nicmén ě za e-knihu je považován obojí p řípad. Zden ěk Matušík definuje elektronickou knihu jako „digitální informa ční objekt, jenž je uspo řádáním svého obsahu, jak jej prost řednictvím technického za řízení uživatel vnímá, obdobný tišt ěné knize v kodexové form ě, p řípadn ě ji alespo ň v jisté mí ře p řipomíná; tato forma ovšem m ůže být rozvinuta o prost ředky soudobých informa čních a komunika čních technologií (hypertextové záložky pro odkazy mezi různými částmi téhož objektu, jako jsou nap říklad poznámky a odkazy na literaturu, ale i záložky odkazující na jiné objekty; dále m ůže jít o krátké zvukové či audiovizuální záznamy; komplet knihy s uživatelským rozhraním m ůže poskytovat velkou škálu služeb – zvýraz ňování, psaní poznámek, vytvá ření citací atd. atp.).“2 E-kniha není fyzická, nelze ji vzít do ruky. Naproti tomu elektronickou čte čku (anglicky e- reader) do ruky vzít lze. Jde o elektronický p řístroj (hardware) plnící roli nosi če, podobn ě jako CD nebo harddisk. Dalším základním článkem je program (software), který umož ňuje e-knihu „otev řít“. E-kniha musí být také v odpovídajícím formátu kompatibilním se softwarem čte čky. Nejprve se budu blíže v ěnovat elektronickým čte čkám.

1 CELBOVÁ, Ludmila. Elektronická kniha. In : KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informa ční v ědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-09-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD 2 MATUŠÍK, Zden ěk. Elektronické knihy v knihovnách z pohledu autorského práva. Bulletin SKIP [online]. 2010, 19, 1, [cit. 2012-09-25]. Dostupný z: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull10_118.htm

11 Čte čky e-knih, jejich počátky a sou časnost

Dle M. Lebertové 3 byly prvními komer čními čte čkami e-knih na trhu Rocket eBook a SoftBook Leader, které byly dostupné od roku 1998 v USA. Rocket eBook vyvinula firma NuvoMedia, mezi jejíž hlavní investory pat řily spole čnosti Barnes & Noble a Bertelsmann. Tato čte čka byla p řipojitelná sériovým kabelem k po číta či, z něhož bylo možno nahrávat soubory. Krátce po uvedení této čte čky na trh se v obchodech objevil SoftBook Leader financovaný spole čnostmi Random House a Simon & Schuster. Zatímco p ředchozí Rocket eBook m ěl být sou částí rozvinuté koncepce nakupování a distribuce e-knih s propracovanou infrastrukturou, jeho následovník p ředstavoval realizaci jednoduchého principu čtení e-knih prost řednictvím specializovaného p řístroje. Z následujícího vývoje na trhu čte ček nelze opomenout první evropskou čte čku Cybook z roku 2001, která se z ne p říliš úsp ěšného modelu první generace vyvinula až do modelu t řetí generace z roku 2007, jenž již využívá nap ř. technologii zobrazení pomocí elektronického inkoustu. 45

Nabídka čte ček na sou časném trhu p ředstavuje velkou masu produkt ů od r ůzných spole čností, které se od sebe liší spíše v mén ě významných vlastnostech. Podstatné rozdíly jsou v používaných formátech e-knih a jejich kompatibilit ě se za řízeními. V této souvislosti je nasnad ě říci, že r ůznorodost čte ček a vyvinutých formát ů m ůže výrazn ě zt ěžovat orientaci (potenciálního) uživatele zejména v tom smyslu, že mnozí producenti čte ček a e-knih preferují primárn ě vlastní formáty p řed vzájemnou kompatibilitou s konkuren čními hrá či na trhu.

Čte čky jsou primárn ě ur čené k zobrazování textu, ale drtivá v ětšina model ů umož ňuje mnohem více, než jen čtení stažených e-knih. Populární čte čky Kindle, Nooky a Sony mají již

3 LEBERT, Marie. EBooks: 1998 – The first ebook readers. In: Gutenberg News [online]. 2011 [cit. 2012-09- 25]. Dostupné z: http://www.gutenbergnews.org/20110716/ebooks-1998-the-first-ebook-readers/ 4 Tamtéž. 5 Elektronický inkoust , neboli E-ink, je technologie zobrazení, které je navrženo tak, aby napodobilo vzhled běžného inkoustu na papí ře. Na rozdíl od oby čejného elektronického displeje, který vyza řuje ur čitou dávku sv ětla, elektronický papír vyza řuje sv ětla podstatn ě mén ě, stejn ě jako b ěžný papír, což usnad ňuje čtení textu a oči tolik neunavuje. Jeho povrch má širší úhel zobrazení oproti jiným druh ům displej ů. Alternativou k technologii elektronického inkoustu jsou nap ř. LCD displeje. Tímto displejem jsou obvykle vybaveny multifunk ční čte čky, na nichž je nap ř. možno vedle holého textu zobrazit a p řehrát videosoubory. Zatímco elektronický papír je p řevážn ě v černobílém provedení, LCD displeje nemají problém s plnobarevným spektrem. Nevýhodou je v ětší energetická náro čnost provozu a vyšší hodnota vyza řovaného sv ětla.

12 od svých prvních model ů spole čné minimáln ě následující funkce (prvky): fulltextové vyhledávání, úpravy velikosti písma, tvo ření záložek a poznámek v textu, p řipojení k internetu a nákup na internetu.6 Další možnosti p řístroj ů, jako dotykový displej, p řehrávání audia/videa apod., již záleží na konkrétních modelech produkt ů a zna ček. Rozdíly oproti klasickým knihám jsou markantní – lze upravovat text, m ěnit stránkování, vyhledávat pasáže v textu, objednávat si tituly p římo z e-shopu vydavatele a na malém prostoru mít k dispozici přenosnou knihovnu, která by fyzicky mohla zabrat i několik místností. Neoblíbené čtení na monitoru po číta če, zp ůsobující únavu či podrážd ění o čí, nem ůže být bráno jako argument proti e-knihám ve čte čkách, a to díky technologii elektronického inkoustu, která je využívána u velkého po čtu model ů.

Od svých za čátk ů dosáhly elektronické čte čky výrazného technologického pokroku, ale, jak uvádí Lukáš Pokorný 7, jejich funkce se významn ě nezm ěnily. Principy z ůstávají v širším smyslu stejné, m ění se hlavn ě zp ůsoby a technologie, jak dosáhnout lepší použitelnosti a funk čnosti p řístroj ů. Hlavními producenty čte ček jsou spole čnosti Amazon.com, Barnes & Noble a Sony. Zejména v prvních dvou p řípadech platí, že k produkt ům jmenovaných firem se váží konkrétní formáty e-knih, takže uživatel musí počítat s tím, že v zakoupené čte čce bude odkázán jen na e-knihy z produkce daného vydavatele (tzn. – e-knihy jsou vázané na výrobce čte čky), pokud chce využívat jejich plnohodnotné funkce. Proto se také tito prodejci snaží získat na svou stranu co nejvíce nakladatel ů pro dosažení velkého výb ěru titul ů pro své zákazníky. Nicmén ě tyto podmínky se uvol ňují a základní formáty jako PDF jsou kompatibilní i v proprietárních čte čkách, p řípadn ě je možná konverze formát ů.

Produkty uvedených firem Amazon.com, Barnes & Noble a Sony jsou Kindle, Nooky a Sony Reader. Konkrétní modely a generace čte ček zde nebudu rozebírat, zam ěř ím se spíše na vývoj funkcí v řadách model ů a celkovou koncepci výrobk ů. Čte čky Kindle jsou produktem spole čnosti Amazon.com, který byl poprvé uveden na trh v roce 2007. První model využíval zobrazení textu na elektronickém papí ře a proprietárního formátu AZW. Nebylo nutné

6 POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-reader ů s d ůrazem na jejich funkce: II. část. Inflow: Information journal [online]. 2012, ro č. 5, č. 4 [cit. 2012-09-26]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/pohled-na-historii-ereaderu-s-durazem-na-jejich-funkce-ii-cast 7 Tamtéž.

13 připojení k po číta či, Kindle umož ňoval stahování e-knih p římo ze serveru Amazon.com. 8 Od prvního modelu se Kindle dostal k jednomu z nejprodávan ějších model ů čte ček na sv ětě – Kindle Keyboard (uvedený na trh v roce 2010) a následn ě ke čte čce čtvrté generace Kindle Touch s dotykovým displejem. Druhá polovina roku 2012 byla ve znamení p ředstavení čte čky Kindle Paperwhite, nabízející mimo jiné o 62 % v ětší obrazové rozlišení a výdrž baterie zvýšenou na osmitýdenní nep řetržitý provoz.9

Dalšími velmi rozší řenými čte čkami na sv ětovém trhu jsou čte čky řady Nooky od spole čnosti Barnes & Noble. Toto velké nakladatelství nabízí svým čtená řům p řes dva miliony e-knih, což bylo jedením z hlavních d ůvod ů, pro č se řada čte ček Nooky celosv ětov ě tak proslavila. V roce 2009, kdy se dostala tato čte čka do obchod ů, nem ěl žádný z jiných vydavatel ů tak bohatý fond elektronických publikací. Barnes & Nobles disponoval v té dob ě zhruba jedním milionem e- knih, z toho tvo řily jednu polovinu voln ě dostupné tituly ve formátu ePub p řes Google Books, zatímco obchod Amazon.com nabízel celkem cca 360 000 titul ů.10

Třetí ze zmi ňovaných čte ček s vysokou prodejností je Sony Reader. První model od Sony nazvaný Sony Librié z roku 2004 p ředstavoval pr ůlom v technologii elektronického inkoustu, avšak celkov ě se nejednalo o výjime čný produkt. Technologie e-inku m ěla v té dob ě své mouchy (pomalé na čítání stránek, zpožd ěné zobrazování textu p ři psaní) a firma Sony nedokázala nabídnout dostate čné množství literatury v elektronické form ě, aby se mohla výrazn ěji prosadit (po čet dostupných e-knih se pohyboval v řádu stovek titul ů). 11 Model nákupu e-knih byl takový, že si zákazník koupil licenci na čtení knihy po dobu dvou m ěsíc ů a poté byla kniha ze čte čky vymazána.

8 Amazon Kindle 1: The Definitive User's Guide. In: Scribd. [online]. 2008 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.scribd.com/doc/2945277/Amazon-Kindle-1-The-Definitive-Users-Guide 9 CROOK, Jordan. Amazon Officially Announces The New Kindle Paperwhite: “Paperwhite” Display, Frontlighting, 8 Week Battery, And 212 PPI. In: TechCrunch [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://techcrunch.com/2012/09/06/amazon-officially-announces-the-new-kindle-paperwhite-paperwhite- display-frontlighting-and-212-ppi/ 10 COSTA, Dan a Michael MUCHMORE. Barnes & Noble Nook 3G + Wi-Fi. In: Pcmag.com [online]. 2010 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2354648,00.asp 11 ROJAS, Peter a Ryan BLOCK. Sony LIBRIé EBR-1000EP. Time: Special Report [online]. 2010 [cit. 2012- 09-26]. Dostupné z: http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2023689_2025276_2026974,00.html

14 V následující části se budu v ěnovat sou časným čte čkám českého p ůvodu. S první českou čte čkou na trh p řišla na podzim roku 2011 spole čnost eReading, která do té doby fungovala jen jako obchod s e-knihami. Jednalo se o první čte čku p ůvodem z Evropské unie a teprve o pátou na sv ětě, „která umož ňuje pomocí Wi-Fi p řipojení stahovat ukázky knih a následn ě zakupovat kompletní tituly bez nutnosti použití dalších za řízení (po čítač, apod.).“12 Čte čka je českou verzí čínského produktu firmy Hanlin, levného p řístroje, avšak už s nezbytným displejem na bázi elektronického inkoustu. EReading nabízí na svém portálu v sou časnosti přes 2000 titul ů (98 % katalogu s odstran ěným DRM od Adobe). 13 Dalším českým produktem je platforma Wooky, která naopak vyznává zásady zabezpe čeného obsahu a využívá tvrdého DRM (viz kapitola „DRM – Digital Rights Management“). Pro všechny b ěžné opera ční systémy je dostupná zdarma. Čte čku eWooky je možné používat jen pro četbu knih od prodejc ů, které Wooky podporují (eBux, Neoluxor, Rajknih), avšak v tomto p řípad ě si m ůže uživatel vybírat z tisíc ů elektronických knih. Posledním p říkladem českých čte ček e-knih je řada čte ček od Palmknihy.cz s integrovaným e-shopem, z něhož je možné nakupovat e-knihy pomocí Wi-fi p řipojení. Také Palmknihy nabízejí ve svém e-shopu n ěkolik tisíc titul ů, z toho velkou část voln ě ke stažení.

12 Tiskové zprávy. EReading [online]. 2011 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/tiskove- zpravy 13 Tamtéž.

15 Formáty e-knih

Formáty lze rozd ělit na dv ě skupiny – na formáty, které byly vyvinuty p římo pro e-knihy s jejich hlavními charakteristikami vyplývajícími ze statusu ur čité alternativy ke klasickým knihám, a na formáty, které existovaly d říve a e-knihy v nich byly v ětšinou jako prostý text (formát TXT), nebo oskenované obrázky (nap ř. PDF). Z po čáte čních jednoduchých formát ů textu typu .txt byly vyvinuty mnohem komplexn ější a efektivn ější formáty optimalizované pro konkrétní ú čel. Bylo zapot řebí vy řešit a optimalizovat nejen obvyklé formální aspekty textu, ale také nabídnout více možností práce s textem. Cílem následujícího vý čtu formát ů e-knih je okrajov ě zmínit v sou časnosti b ěžn ě rozší řené formáty a lokalizovat jejich použití, nikoli popsat jejich technické a sémantické vlastnosti. N ěkteré z formát ů e-knih jsou proprietárn ě vázány na konkrétního vydavatele a výrobce čte ček (nap ř. AZW od Amazon.com), n ěkteré jsou naopak kompatibilní s více typy čte ček od r ůzných producent ů.

Formát AZW od spole čnosti Amazon.com je používaný ve čte čkách Kindle. Je také dostupný na jiných platformách, nap ř. na iPhone. Je založen na standardu od firmy Mobipocket, která pod Amazon.com spadá od roku 2005. 14 Tento formát pat ří mezi nejrozší řen ější p ředevším díky úsp ěchu čte ček Kindle, v nichž je AZW implementován jako "vlajkový formát". AZW je uzav řený formát, tzn. že na jiné čte čce nelze soubory tohoto typu otev řít. Uživateli je umožn ěno p řevést prost řednictvím aplikace KindleGen e-knihy ve formátu AZW na MOBI (což je otev řený formát), ale tato možnost je legální pouze u e-knih nechrán ěných systémem DRM ( Digital Rights Management) . Amazon.com nabízí v sou časnosti více než jeden a p ůl milionu e-knih v tomto formátu. Čte čky Kindle krom ě n ěj podporují i další formáty jako Text (.TXT), Mobipocket (.MOBI, .PRC) a PDF.

Dalším formátem, který je globáln ě rozší řen, je EPUB . Tento voln ě dostupný formát je založen na standardech XHTML a XML. Je využíván spole čnostmi Adobe, Barnes & Noble a Apple, které k němu mají svoje vlastní DRM. Formát EPUB je celosv ětov ě rozší řený mimo jiné proto, že se jedná o otev řený formát, do n ěhož DRM lze implementovat. Je tedy oblíbený

14 Mobipocket. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 5.9.2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mobipocket

16 jak mezi koncovými čtená ři, tak mezi vydavateli, kte ří se primárn ě snaží ochránit své produkty, tudíž up řednost ňují formáty s DRM. Je využíván nejen v e-readerech, ale také v iPhonu, iPodu či ve Windows Phone 7.

KF8 je nový formát od Amazonu použitý poprvé ve čte čce Kindle Fire. Jde o výsledek kombinace formátu ePub s Palm databází (PDB) a systému DRM od Amazon.com. 15 Stejn ě jako v případ ě AZW je tento formát uzav řený.

Již zmín ěný formát Mobipocket (MOBI) byl p ůvodn ě formát pro e-knihy softwaru MobiPocket Reader a v sou časnosti je spole čností Amazon.com používán s odlišným schématem DRM. MOBI je založen na open e-book standardu, který nabízí pokro čilé možnosti formátování. Tento formát je kompatibilní s mnoha druhy čte ček, ale kup říkladu na čte čkách Sony a Nook nelze takové dokumenty otev řít.

PDF (Portable Document Format) je i u nás dostate čně známým pojmem. Jedná se o formát vytvo řený firmou Adobe, který byl původn ě navržen jako tiskový formát a je pro tento ú čel využíván dodnes. Pro e-knihy ve čte čkách se nezdá být zcela vhodný vzhledem k předur čenému papírovému formátu A4 a jeho redukovaným velikostem, které nemusí vždy korespondovat s rozm ěry obrazovky čte čky, nicmén ě v PDF formátu lze číst e-knihy v mnohých čte čkách, nap ř. v Sony Reader, Amazon Kindle či Barnes & Noble Nook. Také tento formát podporuje DRM ochranu. Je pom ěrn ě paradoxní, že a čkoli existují daleko vhodn ější formáty pro vytvá ření e-knih, mnohé knihy dosud v PDF vycházejí (p řevážn ě jako univerzální doprovod specifických formát ů). To lze vysv ětlit i tím, že ješt ě nemalé procento lidí čte e-knihy v po číta či, takže PDF formát jako základ není na škodu.

V záv ěru této části ješt ě zmíním formát PDB , který zde byl už také jmenován. PDB je jeden z nejpoužívan ějších formát ů e-knih, jehož soubory však nelze formátovat. Jedna z mála možností zásahu do textu je záložkování. PDB také pat ří do skupiny formát ů podporující ochranný systém DRM. Krom ě čte čky Kindle lze soubory s příponou PDB otev řít v každé rozší řené čte čce.

15 KF8. In: MobileRead [online]. 2004-, 10.9.2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://wiki.mobileread.com/wiki/KF8

17 DRM – Digital Rights Management

V předchozích částech byla n ěkolikrát zmín ěna zkratka DRM (Digital Rights Management), vymezení tohoto pojmu se budu nyní blíže v ěnovat. DRM je systém autorskoprávního zabezpe čení díla p řed jeho zneužitím, kterému zajiš ťuje ochranu p řed porušením autorského zákona. Cílem této techniky je zajistit, aby bylo dané dílo užíváno v souladu s platnými právními p ředpisy a nebylo s ním ze strany uživatele nakládáno ilegáln ě. Tento zp ůsob digitální ochrany je uplat ňován na širokou škálu dokument ů – audio/video, po číta čové hry, e-knihy. V případ ě e-knih slouží DRM pro eliminaci kopírování, tisku a sdílení, a to obvykle formou ud ělení licence uživateli na omezený po čet p řístroj ů, kde může danou e-knihu otev řít. DRM také znemož ňuje konverzi do jiných formát ů. Existují čty ři hlavní DRM systémy – DRM od Amazon, Adobe, Apple a Marlin Trust Management Organization (MTMO). DRM se dále dělí na dva typy – tvrdé DRM a sociální DRM. Systém tzv. tvrdého DRM je obecn ě velmi kritizován a v posledních letech se od jeho používání postupn ě upouští. Týká se to p ředevším hudebního odv ětví, ale tento trend uvol ňování přísných podmínek ze strany vydavatel ů a nositel ů autorských práv lze vypozorovat i v oblasti e-knih.16 Nevýhodami DRM jsou r ůzná omezení užívání produktu (po čet p řístroj ů, nemožnost kopírování, tisku) a omezená kompatibilita s různými čtecími za řízeními od jiných výrobc ů. Navíc m ůže jednoduše dojít ze strany prodejce a poskytovatele služby k porušení práva uživatele na soukromí, nebo ť pomocí internetového spojení čte čky s e-shopem lze nep řetržit ě sledovat práci uživatele s produktem. 17

Jak jsem již zmínil, DRM jsou dva typy – tvrdé DRM a sociální DRM.

• Tvrdé DRM – soubor je zabezpe čen pomocí šifrování, lze jej otev řít jen v omezeném po čtu čtecích zařízení a m ůže být limitován i časov ě. Tento typ DRM využívá nap ř. Amazon.com, v České republice využívá z nejv ětších českých firem tvrdé DRM

16 VYLE ŤAL, Martin. Hana Žáková (Kosmas): DRM není do budoucna tou správnou cestou. In: Lupa.cz [online]. 2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/hana-zakova-kosmas-drm-neni-do- budoucna-tou-spravnou-cestou/ 17 ALTER, Alexandra. Your E-Book Is Reading You. In: The Wall Street Journal [online]. 2012 [cit. 2012-10- 08]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052702304870304577490950051438304.html

18 spole čnost Wooky.

• Sociální DRM – e-knihy s tímto typem ochrany nejsou omezené po čtem za řízení, kde je lze otev řít, ani žádným časovým limitem užívání. Je založen na ov ěř ení totožnosti uživatele a vložení údaj ů o jeho osob ě p římo do e-knihy (tímto zp ůsobem funguje nákup na Palmknihy.cz, Kosmas.cz a eReading.cz).18 Do e-knihy se metodou tzv. vodoznaku vloží n ěkolik osobních údaj ů (viditeln ě i neviditeln ě), aby bylo z řejmé, kdo si knihu koupil. V sou časnosti je tato metoda na vzestupu a často nahrazuje tvrdé DRM. E-kniha obsahuje údaje kupujícího viditeln ě či neviditeln ě, takže lze v případ ě nalezení sdílené kopie na internetu jednoduše zjistit, komu tato kopie pat ří.

Rozší řen ějším typem je však stále tvrdé DRM, sociální DRM nemá zatím takové zastoupení mezi poskytovateli, navíc podle n ěkterých názor ů neplní sv ůj ú čel. Lukáš Novák ze spole čnosti Wooky obhajuje použití tvrdého DRM ve své platform ě tím, že je to hlavn ě rozhodnutí nakladatel ů a poskytovatel bu ď nabídku p říjme, nebo „p řenechá“ tituly konkurenci. 19

18 Jak nakupovat. Palmknihy: knihy ve vaší dlani [online]. 2000-2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/p/jak-nakupovat 19 VYLE ŤAL, Martin. Čte čky e-knih by se m ěly lidem dávat zadarmo, říká ředitel Wooky Lukáš Novák. In: Lupa.cz: Server o českém Internetu [online]. 2012, 16.7.2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/ctecky-e-knih-by-se-mely-lidem-davat-zadarmo-rika-reditel-wooky-lukas-novak/

19 Situace v USA

V prvním čtvrtletí roku 2012 se ve Spojených státech amerických prodalo více e-knih než klasických knih, resp. tržby z prodeje e-knih p řekonaly tržby z prodeje knih papírových. 20 Neznamená to nutn ě, že e-knih se prodalo více, ale vzhledem k jejich obecn ě nižší cen ě oproti papírovým knihám to lze logicky odvodit. Podle b řeznové zprávy organizace AAP (Asociace amerických vydavatel ů),21 která sdružuje více než tisíc vydavatel ů, bylo utrženo v prvních třech m ěsících roku 2012 za e-knihy (vyjma d ětské literatury) 282.3 milion ů dolar ů, přičemž tržby za papírové knihy dosáhly hranice 229.6 milion ů dolar ů. Pro srovnání – za stejné období v lo ňském roce činily tržby vydavatel ů za e-knihy 220.4 milionu dolar ů, zatímco za papírové knihy 335 milion ů dolar ů.22 V prodejnosti se nad e-knihami udržely jen knihy v paperbackovém vydání a to i přesto, že zaznamenaly meziro ční pokles o 10,5 %. Pro úplnost je ješt ě nutno dodat, že velký nár ůst popularity zaznamenávají ve Spojených státech audioknihy (oproti 1. čtvrtletí roku 2011 nár ůst o více než 32 %), a čkoli v celkovém souhrnu ješt ě nehrají významnou roli na knižním trhu. 23 Pokud zapátráme v nedávné minulosti ve vývoji pozic e-knih na americkém knižním trhu, tak mezi lety 2008-2010 zaznamenaly e-knihy nár ůst tržeb o neuv ěř itelných 1274 %. 24

Nyní p řesunu pozornost od prodejnosti k půjčování e-knih, nicmén ě zatím ješt ě ne z pohledu knihoven. Prodejci ve spolupráci s vydavateli umož ňují svým uživatel ům také p ůjčování titul ů mezi sebou. Tyto služby jsou založené na jednoduchém principu, kdy si uživatelé mezi sebou vym ěň ují tituly na zkoušku a na omezenou dobu, po jejímž uplynutí je zap ůjčená e-kniha z přístroje p ůjčujícího vymazána. Obchodník tím nemá co ztratit, jedin ě získat. Známí, p řátelé, příbuzní si mohou tímto zp ůsobem vzájemn ě doporu čovat literaturu, výsledkem čehož m ůže

20 BOOG, Jason. EBook Revenues Top Hardcover. In: GalleyCat: The First Word on the Book Publishing Industry [online]. 2012, 15.6.2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.mediabistro.com/galleycat/ebooks-top-hardcover-revenues-in-q1_b53090 21 Association of American Publishers [online]. c2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.publishers.org/ 22 BOOG, Jason. EBook Revenues Top Hardcover. In: GalleyCat: The First Word on the Book Publishing Industry [online]. 2012, 15.6.2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.mediabistro.com/galleycat/ebooks-top-hardcover-revenues-in-q1_b53090 23 Tamtéž. 24 DO ČEKAL, Daniel. USA: Prodeje e-knih vzrostly p řes 1000 %. In: Bookz: E-knihy (e-books) klasické knihy (ne)nahradí [online]. 2011, 10.8.2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2011/08/10/usa-prodeje-e-knih-vzrostly-pres-1000/

20 být vyšší prodejnost titul ů na základ ě sociálních vazeb zákazník ů. Z globálních prodejc ů má Amazon v tomto sm ěru službu Lending Kindle Books, Barnes & Noble má Lend Me. Ne všechny e-knihy se dají p ůjčit (prodejci jsou odkázáni na „posv ěcení“ od vydavatelství), u některých titul ů není možné tuto službu využít. Výp ůjčky bývají krátkodobé (nap ř. Amazon má nastavenou výp ůjční dobu 14 dní) a po dobu vyp ůjčení nem ůže p ůjčující danou e-knihu číst ve svém za řízení (je to tedy založeno na principu klasických tišt ěných knih, kdy je v ob ěhu jeden exemplá ř, který nelze duplikovat). Každá e-kniha je k zap ůjčení pouze jednou. E-knihy od Amazonu lze p ůjčit i uživatel ům, kte ří nemají Kindle ale jiné čtecí za řízení – nap ř. iPhone, Android i PC (nutno stáhnout aplikaci Kindle Cloud Reader) –, podobn ě je to u Barnes & Noble, který také umož ňuje po stažení ur čité aplikace číst e-knihy v jiných za řízeních. Existuje také služba, která sdružuje nabídku t ěchto dvou globálních prodejc ů na jenom míst ě. Jedná se o Lending eBook a e-knihy se zde p ůjčují ve řejn ě mezi registrovanými uživateli, je tedy p řekro čena ur čitá osobní rovina a tato služba více připomíná instituci typu knihovny. Rozdíl spo čívá jen v uplat ňovaném modelu – fond není stabilní ale dynamický v závislosti na tom, co lidé momentáln ě nabízejí, a odlišná je i správa instituce. Dá se také říci, že Lending eBook je jakousi legální formou fóra se sdíleným obsahem. Knihovna by na takové bázi nemohla fungovat. I když by byl pominut fakt, že nositeli obsahu jsou samotní uživatelé, tak nep řijatelná je zejména podmínka jedné výp ůjčky jednoho exemplá ře.

21 E-knihy v amerických knihovnách

E-knihy zažívají ve Spojených státech obrovský boom, který trvá už n ěkolik let. Dá se říci, že podobný nár ůst lze sledovat i v oblasti ve řejných knihoven. Jelikož poptávka po e-knihách stále stoupá, knihovny se snaží v rámci svých finančních možností nabídnout tuto formu literatury také ve svých fondech. Podle studie z p řelomu let 2011-2012 nabízelo p řístup k e- knihám 76 % amerických knihoven (ve řejných i akademických). Této cifry bylo dosaženo po předchozích 67,2 % z p řelomu let 2010-2011. Od roku 2007 byl pak nár ůst p řístupu k e- knihám do roku 2010 o tém ěř 30 %. 25 Knihovny rovn ěž ve velké mí ře nabízejí čte čky – 39,1 % knihoven umož ňuje p řístup ke čte čkám. 26 Podle pr ůzkumu spole čnosti Harris Interactive používalo (nebo alespo ň jednou použilo) čte čku e-knih 15 % dotázaných respondent ů v roce 2011, což je oproti p ředchozímu roku tak řka stoprocentní nár ůst (za rok 2010 to bylo 8 % respondent ů). 27 Nejnov ější výzkumy „Ebook Usage Reports“ realizované odbornými časopisy Library Journal a School Library Journal ukázaly, že nár ůst podílu e-knih ve fondech knihoven nijak nepolevuje. V letošním roce v USA nabízí 9 ve řejných knihoven z 10 ve svém fondu e-knihy. 35 % z těch knihoven, které tento formát knih ješt ě nenabízejí, k tomu má prozaický d ůvod – nedostatek financí. Z pohledu statistiky mají ve řejné knihovny v pr ůměru 10 000 titul ů ve svých sbírkách, což je více než dvojnásobný nárůst od roku 2011 a tém ěř sedminásobný od roku 2010. 28

Jak p ůjčování e-knih v amerických knihovnách funguje? Nejrozší řen ější model p ůjčování e- knih je p řes poskytovatele. Vydavatelé nep ůjčují svá díla p římo knihovnám, ale využívají k tomu zprost ředkovatele, resp. poskytovatele služby (tzv. digital content providers ). D ěje se tak p řevážn ě z toho d ůvodu, že vydavatelé nejsou schopni zabezpe čit svá díla p řed zneužitím

25 Public Library Technology Landscape 2010-2011. American Libraries Digital Supplement Summer 2011 [online]. Chicago: American Library Association, 2011, s. 26-27 [cit. 2012-10-03]. ISBN 978-0-8389-9340-8. Dostupné z: http://viewer.zmags.com/publication/857ea9fd#/857ea9fd/1 26 Tamtéž. 27 CORSO, Regina A. One in Six Americans Now Use E-Reader with One in Six Likely to Purchase in Next Six Months: e-Reader users likely to both read and purchase more books than non-users. In: Harris Interactive [online]. 2011, 19.9.2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.harrisinteractive.com/NewsRoom/HarrisPolls/tabid/447/mid/1508/articleId/864/ctl/ReadCustom% 20Default/Default.aspx 28 Ebook Usage in U.S. Public Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Public.pdf

22 tak, jak to dokáží poskytovatelé typu Overdrive, kte ří se na tuto službu primárn ě zam ěř ují a specializují. Krom ě toho se poskytovatelé starají o veškerá licen ční ujednání s vydavateli a zajiš ťují knihovnám nezbytné technologické zázemí. Je pak na každé knihovn ě, pro kterého z poskytovatel ů se rozhodne. Z větší části platí, že tituly a r ůzné platformy se nedají kombinovat – na jedné platform ě se nedají zp řístupnit tituly ze sbírky od jiného poskytovatele. Knihovna si vybírá z různých kolekcí sestavených od poskytovatele, které si zakoupí a uživatelé knihovny si pak mohou z vybrané kolekce p ůjčovat. Stejn ě jako v případ ě papírových knih jsou výp ůjčky omezené časov ě a stejn ě tak kvantitativn ě. Uživatel si m ůže půjčit e-knihu na ur čitou dobu, po jejímž vypršení p řestane být e-kniha dostupná. V dob ě výp ůjčky všech „exemplá řů “ konkrétního titulu pak není tento dostupný pro ostatní uživatele, kte ří si jej mohou pouze p ředb ěžn ě rezervovat.

Podle již citovaného výzkumu „Ebook Usage Reports“, který se zabývá používáním e-knih v amerických ve řejných knihovnách, je dominantním výp ůjčním modelem mezi knihovnami model trvalého p řístupu k e-knihám (48 % zú častn ěných knihoven), který je následován modelem p ředplaceného p řístupu (38 %). Licence s předem stanoveným po čtem výp ůjček je třetím nejvyužívan ějším modelem (24 %) a tzv. model PDA – „Patron-Driven Acquisition“ 29 s 20 % čtvrtým. Je však nutno podotknout, že v ětšina dotázaných knihoven výp ůjční modely kombinuje, podle toho, do jaké míry jim to poskytovatel umožní. Pouze necelá t řetina (29 %) knihoven používá jen jeden model. 30

Tyto údaje se týkaly ve řejných knihoven, nyní doplním pro úplnost údaje o akademických a školních knihovnách. Nejd říve akademické – z těch, které poskytují svým uživatel ům p řístup ke sbírkám e-knih (a jichž je drtivá v ětšina), hned 83 % využívá modelu trvalého p řístupu. Druhá v po řadí preferencí je forma p ředplatného (71 %). Model PDA zaznamenal oproti roku 2011 nár ůst o polovinu na 31 %, který je zd ůvod ňován tím, že knihovny jsou více schopny přizp ůsobit fond pot řebám svých uživatel ům/student ů, a tím mohou citliv ěji řídit akvizici a sv ůj rozpo čet, což si uv ědomuje stále více institucí. I v této oblasti nicmén ě dochází ke

29 Patron-Driven Acquisition – model p ůjčování e-knih založený na principu nákupu obsahu, který je uživatelem knihovny skute čně využíván. Ve smlouv ě je definována ur čitá hranice (po čet stran, % textu), jejíž překro čení znamená za řazení titulu do sbírky knihovny, tzn. jeho nákup. 30 Ebook Usage in U.S. Public Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Public.pdf

23 křížení model ů a využívání jejich kombinací. 31 Statistiky vycházející z výzkumu „Ebook Usage in U.S. School (K-12) Libraries“ hovo ří o tom, že z knihoven nabízejících e-knihy více než 66 % využívá model trvalého p řístupu. Významným specifikem knihoven tohoto typu (a škol) je pot řeba soub ěžného p řístupu více uživatel ů k ur čitému titulu z důvodu skupinové výuky, která se do preferencí t ěchto knihoven promítá nár ůstem využívání tohoto modelu o tém ěř 50 % oproti minulému roku na sou časných 30 %. Naproti tomu jinde populární PDA zde nemá takové uplatn ění, a čkoli jeho podíl pomalu roste. 32

Takové jsou statistické údaje týkající se dosavadního fungování výp ůjček e-knih v amerických knihovnách v jednotlivých sektorech, které mají svá ur čitá specifika. Nicmén ě minimáln ě jednu v ěc mají všechny oblasti spole čnou – nedostatek financí. Tento aspekt mnohdy brzdí knihovny ve vývoji a ohrožuje konkurenceschopnost menších knihovnických subjekt ů, na což si jejich p ředstavitelé d ůrazn ě st ěžují. Nejsou to však jen jednotlivci, kte ří protestují proti nevýhodným podmínkám, které pramení ať už ze zvyšujících se cen e-knih, nebo rozpo čtových škrt ů jednotlivých vlád. Na situace reagují i nadnárodní organizace sdružující stovky subjekt ů a z pozice autorit se snaží podnítit zm ěny bu ď ze strany zákonodárc ů, nebo soukromých vydavatel ů, kte ří často zvyšují ceny svých produkt ů. Velká vlna nevole doprovázela nap ř. rozhodnutí nakladatelství HarperCollins prodat knihovnám licence na své tituly sestávající z 26 výp ůjček. 33 Tento strop vnímali zástupci knihoven jako represi užití, které tak neodpovídá cen ě licence (v porovnání s ní, lze tišt ěnou verzi titulu p ůjčit mnohonásobn ě víckrát a za nižší po řizovací cenu). Podobn ě negativn ě bylo vnímáno d řív ější rapidní navýšení cen e-knih z produkce nakladatelství Random House. 34 Ceny v ětšiny nových titul ů v katalogu nakladatele se vyšplhaly na trojnásobek b ěhem jediného dne. V zá ří letošního roku došlo alespo ň k částe čnému snížení cen e-knih, když HarperCollins uzav řelo dohodu

31 Ebook Usage in U.S. Academic Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Academic.pdf 32 Ebook Usage in U.S. School (K-12) Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-K12.pdf 33 HADRO, Josh. HarperCollins Puts 26 Loan Cap on Ebook Circulations: The new provisions are the first significant revision to ebook lending terms. In: Library Journal archive [online]. 2011, 25.2.2011 [cit. 2012- 11-04]. Dostupné z: http://www.libraryjournal.com/lj/home/889452-264/harpercollins_puts_26_loan_cap.html.csp 34 KELLEY, Michael. Librarians Feel Sticker Shock as Price for Random House Ebooks Rises as Much as 300 Percent. In: The Digital Shift [online]. 2012, 2.3.2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/03/ebooks/librarians-feel-sticker-shock-as-price-for- random-house-ebooks-rise-as-much-as-300-percent/

24 s Amazonem a dalšími komer čními poskytovateli, jejímž p ředm ětem byl návrat k tradi čnímu modelu, kdy kone čnou cenu e-knihy ur čuje obchodník poté, co ji za „velkoobchodní cenu“ získá od vydavatele. Na antimonopolní dohod ě se podíleli krom ě HarperCollins i další vydavatelé. Nebyla to však nadnárodní korporace, kdo podáním žaloby podnítil jednání s komer čními subjekty, bylo to Ministerstvo spravedlnosti Spojených stát ů amerických. Obžalob ě čelili vydavatelé HarperCollins, Penguin Group, Macmillan, Simon & Schuster a Hachette Book Group a firma Apple, kte ří byli obvin ěni za porušení amerického antimonopolního zákona zavedením vyšších pevných cen za e-knihy pat řící do kategorie bestseller ů, což m ělo za následek, že ceny museli zvýšit všichni. Tajná dohoda byla vydavateli a prodejci pop řena, ale ceny některých novinek klesly pod kritickou úrove ň $12.99 a $14.99. 35

Z mezinárodních organizací, které se snaží zasáhnout do vývoje knižního trhu je to nap říklad mezinárodní organizace EBLIDA 36 , která se k situaci ve vztazích nakladatel ů a knihoven vyjád řila dokumentem, jenž apeluje na to, aby nebylo v ničem brán ěno svobodnému p řístupu k informacím, vzd ělání, kultu ře, volno časovým aktivitám a obsahu ob čan ům prost řednictvím služeb knihoven a p říbuzných institucí. Geograficky se dotýká území Evropy, politicky Evropské unie. Zam ěř uje se p řevážn ě na právní výklad výp ůjček, ale zárove ň řeší ekonomickou stránku této problematiky. V krátkém dokumentu se jasn ě říká, že „sou časný právní rámec brání knihovnám, aby plnily nezbytné služby pro naši spole čnost v digitální é ře, zejména co se tý če vývoje trhu e-knih“ 37 , což dále konkretizuje ve t řech díl čích bodech. Problém e-půjčování tkví v tom, že jde o službu – to znamená, že nem ůže vypršet. Z toho vyplývá, že jsou knihovny nuceny vyjednávat s vydavateli a uzavírat smluvní licence s nositeli autorských práv, což m ůže ovlivnit akvizi ční koncepci budování fondu knihoven. Nep římo tak o koncepci budování fondu knihoven mohou rozhodovat nakladatelé, stejn ě tak o svobodném přístup ů ob čan ů k informacím, což je vnímáno jako problém a narušení nezávislosti a objektivity t ěchto institucí. Výstupem této iniciativy je mimo jiné podnícení zm ěn

35 ADAM, Wayne. HarperCollins to Lower E-Book Prices. In: TMCnet [online]. 2012, 21.9.2012 [cit. 2012-11- 04]. Dostupné z: http://www.tmcnet.com/topics/articles/2012/09/21/308789-harpercollins-lower-e-book- prices.htm 36 European Bureau of Library, Information and Documentation Associations – Evropská kancelá ř knihovnických, informa čních a dokumenta čních sdružení 37 EBLIDA. Politika ve vztahu k e-knihám pro knihovny v Evrop ě: Evropské knihovny a výzvy elektronického publikování . 2012, 1 s. Dostupné z: http://www.eblida.org/Special%20Events/CZ_An-e-book-policy-for- libraries-in-Europe_Czech-version.pdf?PHPSESSID=e64611231e8d28bd2a17cc31d0b0ecc1

25 v autorskoprávním režimu elektronických knih a jejich p ůjčování. 38

Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA p římo definuje ve svém dokumentu „IFLA E-Lending Background Paper“ z řady projektu „2011-2012 Key Initiatives“ základní principy, které by m ěly knihovny prosazovat p ři vyjednávání s vydavateli. Knihovny musí čelit skute čnosti, že a č je jejich posláním zachovávat a zp řístup ňovat informace široké ve řejnosti, ze strany vydavatel ů se k nim dostává digitální obsah jen formou licencí a do časných povolení, které základní premisy zam ěř ení knihoven a jejich místa ve spole čnosti popírají. Klí čový bodem je dosáhnout takových licen čních smluv, které by neodporovaly žádné knihovnické činnosti a kterými by byly uspokojeny ob ě strany. V dokumentu „IFLA E- Lending Background Paper“ je definováno 5 princip ů, na které má být kladen d ůraz:

1. uchovávání d ěl pro další generace, 2. zp řístup ňování d ěl (pro registrované uživatele knihoven), 3. kopírování částí d ěl pro akademické ú čely či vlastní pot řebu (fair use, fair dealing), 4. (mezinárodní) meziknihovní výp ůjční služby, 5. poskytování d ěl ve formátech vhodných pro handicapované uživatele.39

Je logické, že preference t ěchto bod ů (p řípadn ě p řítomnost jiných) budou záviset na zam ěř ení knihoven (ve řejné, akademické, speciální). Vezme-li se to bod po bodu, tak dlouhodobé uchovávání d ěl není v případ ě tišt ěných dokument ů výrazným problémem, avšak u e-knih je to horší. Pokud se e-knihy dostávají do knihoven jen formou licencí na výp ůjčky, e-knihy jsou pak uchovávány v katalozích p říslušných vydavatel ů a v knihovnách z ůstávají jen voln ě dostupná díla. V případ ě sou časné produkce jsou knihovny vícemén ě vy řazeny ze hry. Beze zm ěny by to v praxi znamenalo zachování sv ětové produkce jednak u p ůvodc ů d ěl, což by znamenalo t ěžko p ředstavitelnou rozt říšt ěnost, jednak u poskytovatel ů typu Google Books, tedy v obou p řípadech v komer ční sfé ře. V obou p řípadech by také nebylo a priori zajišt ěno zp řístupn ění d ěl, čímž se dostáváme k druhému bodu.

38 EBLIDA. Politika ve vztahu k e-knihám pro knihovny v Evrop ě: Evropské knihovny a výzvy elektronického publikování . 2012, 1 s. Dostupné z: http://www.eblida.org/Special%20Events/CZ_An-e-book-policy-for- libraries-in-Europe_Czech-version.pdf?PHPSESSID=e64611231e8d28bd2a17cc31d0b0ecc1 39 IFLA e-Lending background paper. In: IFLA [online]. 2012, 11.5.2012 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/clm/publications/ifla-background-paper-e-lending-en.pdf

26 Některé sou časné b ěžn ě rozší řené modely výp ůjček e-knih v knihovnách jsou postavené na tom, že v dob ě, kdy je jednotka e-knihy vyp ůjčena, není dostupná pro ostatní uživatele. Svým zp ůsobem jde o kopírování klasického modelu p ůjčování tišt ěných knih, avšak u t ěch to lze pochopit jednozna čně – knihu ve fyzické podob ě nelze jedním kliknutím rozmnožit (lze tak učinit jedin ě nákupem dalšího exemplá ře, p řípadn ě xerox). E-kniha jako digitální objekt má podstatu informace – m ůže být využívána tisíci lidmi najednou, aniž by její kvalita utrp ěla nějaké ztráty. Proto je teoreticky možné u činit neomezený po čet exemplá řů jednoho titulu a nemusí to zabrat ani minutu. Za nevyužíváním tohoto potenciálu stojí především obavy vydavatel ů z toho, že neomezené p ůjčování jejich titul ů v knihovnách m ůže ohrozit jejich postavení a prodeje. Obvyklé argumenty mluví jasn ě – pro č si bude čtená ř e-knihu kupovat, když ji m ůže mít neustále k dispozici prost řednictvím své knihovny, v níž je zaregistrován? Z tohoto pohledu se držitelé autorských práv (tedy nejen vydavatelé, ale také samotní auto ři) mohou obávat skute čně existen čních hrozeb. Není však t řeba zacházet do extrému neomezených p řístup ů pro všechny, jde p ředevším o překonání bariéry vztahující se na soudobou literaturu, která se do (p ředevším) ve řejných knihoven dostává t ěžce. A je pravdou, že dosud nebylo prokázáno, že by p ůjčování e-knih v knihovnách negativn ě ovliv ňovalo prodeje nakladatel ů. Kompromisu lze dosáhnout různými zp ůsoby – od alternativních model ů (mikro-platby za jednotlivé výp ůjčky, p ředem ur čený maximální po čet výp ůjček), po omezení oprávn ění uživatel ů. Taková omezení mohou být nap ř. ve form ě licence na výp ůjčky jen pro uživatele s trvalým bydlišt ěm v regionu knihovny, nebo jen pro studenty. Co se tý če školních a akademických knihoven, pom ěrn ě často je praktikován p řístup výhradn ě pro studenty škol, u čitele a zam ěstnance vzd ělávacích institucí včetn ě knihovny. 40

Dalším okruhem, kterým je t řeba se zabývat, je kopírování e-knih. Knihovny a jejich uživatelé mají právo vytvo řit za ú čelem výzkumu nebo soukromého studia kopii ur čité části e-knihy, i když se jedná o dílo chrán ěné copyrightem. Je d ůležité, aby bylo toto právo zachováno, zejména pro akademické instituce.

40 IFLA e-Lending background paper. In: IFLA [online]. 2012, 11.5.2012 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/clm/publications/ifla-background-paper-e-lending-en.pdf

27 Meziknihovní výp ůjčky však již nejsou samoz řejmostí, jak je tomu v případ ě tišt ěných dokument ů. Služba meziknihovní výp ůjčky je sou částí jen díl čího po čtu model ů, v nichž hraje důležitou roli benevolence vydavatele.

Co se tý če handicapovaných uživatel ů, princip rovného p řístupu pro všechny bez rozdílu předpokládá umožn ění p řevodu e-knih do takových formát ů, které by sekundárn ě zp řístupnily tituly i nevidomým či neslyšícím uživatel ům knihoven. Nástroj automatického mluveného slova je typickým p říkladem rozší ření použitelnosti digitálního dokumentu (tento nástroj využívá nap ř. EBSCOhost Ebooks). Jedná se však op ět o „nadstandardní“ proces a službu, kterou je pot řeba iniciovat a prosadit, aby byl napln ěn další z knihovnických princip ů.

28 Obchodní modely poskytování digitálního obsahu tzv. Velkou šestkou

V srpnu tohoto roku vydala organizace ALA ve spolupráci s Digital Content & Libraries Working Group dokument, který se zam ěř il na aktuální modely poskytování digitálního obsahu aplikované vydavateli spadajícími pod tzv. Velkou šestku. 41 Cílem pr ůzkumu bylo analyzovat procesy uvnit ř trhu s knihami a mezi vydavateli a zákazníky a najít nové cesty pro aplikaci p ůjčování e-knih v knihovnách. Model vyhovující všem stranám není na trhu přítomen, pro další vývoj však mohou následující poznámky z koexistence a kooperace subjekt ů na knižním trhu sloužit jako inspirace pro knihovny. Nap říklad p ři jednáních o smlouvách, kdy je nutno v ědět, jaké podmínky prosazovat a jaké naopak odmítat. Základní myšlenky dokumenty jsou tyto: • „Všechny tituly nabízené ve řejnosti na prodej by m ěly být k dispozici v knihovnách k zap ůjčení. • Knihovny by m ěly e-knihy vlastnit, a to v četn ě práva na p řevedení na jinou platformu, a mít možnost p ůjčovat je na dobu neur čitou. • Vydavatelé a poskytovatelé by m ěli zajistit metadata a dostate čné nástroje pro správu dokument ů pro usnadn ění jejich dostupnosti či vyhledání.“ 42

Sou časné modely nabízejí e-knihy n ějakým zp ůsobem omezené (ani ne obsahov ě, jako spíše v použitelnosti, a to jen v případ ě, vážou-li se na titul platná autorská práva). Mimo to jsou v sou časných modelech p ůjčování uplat ňovány následující principy či postupy:

1. 1 e-kniha pro 1 uživatele – podobn ě jako u tišt ěné knihy je e-kniha v tomto pojetí k dispozici jen jednomu uživateli, tzn., že pokud se licence vztahuje pouze na jeden exemplá ř, m ůže ji v jednom datu číst jen jeden uživatel, nikdo další. To má často za následek velké množství rezervací u žádaných dokument ů a delší dobu čekání na

41 Velká šestka – šestice nejv ětších severoamerických vydavatelství sestávající z Hachette Book Group USA, HarperCollins, Macmillan, Penguin Group, Random House a Simon & Schuster. 42 Ebook Business Models for Public Libraries: A report from the American Library Association. In: American Libraries: The Magazine of the American Library Association [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://americanlibrariesmagazine.org/sites/default/files/EbookBusinessModelsPublicLibs_ALA.pdf

29 poskytnutí dokumentu uživateli v seznamu. Tento model je možné upravit zm ěnou ceny jedné licence – lze zp řístupnit více exemplá řů u populárních titul ů v případ ě velkého zájmu uživatel ů, ale pro knihovnu to znamená zvýšení náklad ů. 2. Omezený po čet výp ůjček – knihovna dostane v rámci zakoupení licence k dispozici nap ř. 26 výp ůjček jednoho exemplá ře e-knihy. 43 Pokud je tato licence vy čerpána, knihovna musí zakoupit další. Dá se říci, že tento model je velmi vzdálený principu vlastnictví, ale vzhledem k dosavadním zkušenostem s půjčováním e-knih v některých amerických institucích podle tohoto modelu 44 se jedná o pom ěrn ě p řijatelnou cestu. V případ ě v ětšího zájmu uživatel ů o výp ůjčku ur čitých titul ů existuje prostor pro dosažení nižší ceny za licence. Knihovny mohou jít tímto sm ěrem ješt ě dál a vyžadovat „trvalou výp ůjčku“ titulu (nap ř. v případ ě, že titul již není ve fyzické podob ě dostupný). Tento model nazvaný „lease-to-own“ znamená definování ur čitého po čtu licencí (resp. výp ůjček) pro jeden titul a po vy čerpání tohoto limitu získání práva na kopii pro knihovnu. 3. Licence na platformu – tento postup, který je nazýván platform fee, umož ňuje knihovn ě p ředplatit si nap ř. na rok databázi poskytovatele prost řednictvím zakoupení licence. Knihovna si p ředplatí databázi, což znamená, že v poplatku je zahrnut systém a e-knihy, které je možno číst, nikoli však stahovat. Pro možnost stahování obsahu do čtecích za řízení uživatel ů je nutno zaplatit další ro ční p ředplatné, p řípadn ě jsou poplatky účtovány za každé stažení. Model ro čního p ředplatného systému a stahování obsahu nabízí nap ř. MyiLibrary od spole čnosti Ingram. 45 4. Pozd ější prodej – v tomto p řípad ě vydavatelé nechávají ur čitý časový prostor novým titul ům ve svých katalozích za ú čelem udržení prodejnosti bez vlivu knihoven. M ůže jít o dobu od n ěkolika týdn ů po n ěkolik m ěsíc ů, p řípad od p řípadu. Pro nakupující knihovnu m ůže být dobrou zprávou nižší cena titulu po uplynutí „embarga“ na poskytnutí k výp ůjčce, nicmén ě knihovna jako subjekt by m ěla usilovat o to, aby se v jejím fondu nacházely i ty nejaktuáln ější tituly. Což v praxi nejspíše znamená zaplatit

43 26 výp ůjček jednoho exemplá ře titulu zavedlo vydavatelství HarperCollins. 44 KELLEY, Michael. One Year Later, HarperCollins Sticking to 26-Loan Cap, and Some Librarians Rethink Opposition. In: The Digital Shift [online]. 2012, 17.1.2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/02/ebooks/one-year-later-harpercollins-sticking-to-26-loan-cap-and- some-librarians-rethink-opposition/ 45 INGRAM CONTENT GROUP INC. MyiLibrary: Gain, retain and share Knowledge [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.myilibrary.com/

30 vyšší poplatek. 5. E-knihy na zkoušku – tento model umož ňuje uživatel ům knihovny vyzkoušet e-knihy od poskytovatele na vlastních za řízeních a to po omezenou dobu. Nap říklad ve řejná knihovna v Kansas City nabízí (prost řednictvím Overdrive) k vyzkoušení p řes 2000 e- knih, které si její uživatelé mohou stáhnout do svých za řízení na 21 dní, po jejichž uplynutí je e-kniha uživateli automaticky znep řístupn ěna. 46 6. Omezení výp ůjček mezi institucemi – tento bod se týká p řevážn ě meziknihovních výp ůjček, které mohou být vydavatelem či poskytovatelem digitálního obsahu smluvn ě zakázány. 47

V dokumentu je dále zd ůraz ňována skute čnost, že uživatelé jsou zárove ň čtená ři, kte ří knihy, potažmo e-knihy kupují. Pro vydavatele se tak nabízí možnost ur čité propagace svých produkt ů tomu vzorku populace, který má spole čný zájem v literatu ře, v ědě apod. Vzd ělávací instituce a knihovny zam ěř ené na žáky škol jsou oblastí vícemén ě odd ělenou – literatura je s učením navždy spjatá a jde jen o implementaci elektronických nástroj ů a u čebnic jako e-knih do zavedených nástroj ů u čiva ve form ě hmotných a tišt ěných pom ůcek. Pokud je n ěkterými vydavateli prosazován princip pozd ějšího prodeje licence knihovn ě po odezn ění první nákupní vlny od vydání titulu (jak je uvedeno v jednom z předchozích bod ů), mohou být v kone čném sou čtu sami proti sob ě. Užší provázanost vydavatele s knihovnou propojením knihovního katalogu s obchodem prodejce je jeden ze zp ůsob ů, jak prolomit jednu z posledních bariér bránící či zt ěžující akvizici novinek či unikátních titul ů do knihoven. Odkaz na e-shop u knihovní jednotky m ůže být prvním krokem.

Přesto je s půjčováním e-knih z produkce vydavatel ů Velké šestky ve ve řejných knihovnách v USA problém. Tito vydavatelé stále vnímají poskytování svých vydaných titul ů v elektronické podob ě knihovnám jako potenciální hrozbu pro své obchodní postavení, které by mohlo být ohroženo snížením prodejnosti i navýšením nelegálního ší ření titul ů, a tak došlo

46 How to Check Out E-books from the Library for Your E-reader or Mobile Device. In: The Kansas City Public Library: Knowledge for all [online]. c2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.kclibrary.org/tutorials- guides/download-ebooks 47 Ebook Business Models for Public Libraries: A report from the American Library Association. In: American Libraries: The Magazine of the American Library Association [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://americanlibrariesmagazine.org/sites/default/files/EbookBusinessModelsPublicLibs_ALA.pdf

31 ke znevýhodn ění podmínek pro knihovny, p řípadn ě k úplnému vylou čení ve řejných knihoven ze zájm ů n ěkterých vydavatel ů. Vydavatelství Penguin úpln ě zrušilo p ůjčování e-knih ve řejným knihovnám, a stejn ě tak nejsou v knihovnách k dispozici tituly z vydavatelství Macmillan, Simon & Schuster a Hachette. Limit 26 výp ůjček v rámci jedné licence na titul jakožto myšlenka nakladatelství HarperCollins vyvolal velmi negativní reakce z řad zástupc ů knihoven, který v extrémních p řípadech vedl k bojkotu vydavatelství a veškeré jeho nabídky. 48 Pro knihovny se však nabízí alespo ň n ějaká možnost, jak poskytnout svým uživatel ům novinky z katalogu tohoto velkého vydavatelství v elektronické podob ě a rok od zavedení tohoto limitu také došlo k ur čitému prolomení bariér a uklidn ění negativních výpad ů proti HarperCollins. 49 Zbývající ze šesti nejvýznamn ějších knižních producent ů v USA, Random House, sice obnovil po jednání se zástupci American Library Association p ůjčování svých titul ů knihovnám, nicmén ě tém ěř zárove ň s tímto krokem zvýšil ceny. 50 Poskytovatelé jako Ingram, Overdrive a 3M tvo řící finální cenu titul ů a kolekcí tedy museli na zm ěnu cen reagovat odpovídajícím navýšením. Celkov ě se dá hovo řit o paradoxu – tišt ěné knihy jsou knihovnám nabízeny nadále od všech vydavatel ů, ale knihy v elektronickém formátu jen od některých a za nevýhodných podmínek p ředstavujících r ůzné limity po čtu výp ůjček apod.

Limity se týkají i modelu, který by se na první pohled mohl zdát jako nejoptimáln ější (pokud má knihovna dostatek finan čních prost ředk ů). Model trvalého p řístupu u Overdrive je možná nejblíže klasické transakci nákupu, ale se zakoupením licence na dílo dle tohoto modelu se instituce zdaleka nestává držitelem „zakoupeného zboží.“ Po dohod ě knihovny s poskytovatelem jsou dané tituly uživatel ům od stanoveného data zp řístupn ěny a uživatelé si je pak mohou p řes rozhraní knihovny, či poskytovatele stáhnout z webu vydavatele, p řípadn ě z webu distributora. Z toho vyplývá, že i když knihovna zaplatí za e-knihy na dobu neur čitou nemalé peníze, nejsou e-knihy ani na moment v držení knihovny, což má své ur čité d ůsledky.

48 Explanation. Boycott HarperCollins [online]. 2011, 3.3.2011 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://boycottharpercollins.com/explanation 49 KELLEY, Michael. One Year Later, HarperCollins Sticking to 26-Loan Cap, and Some Librarians Rethink Opposition. In: The Digital Shift [online]. 2012, 17.2.2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/02/ebooks/one-year-later-harpercollins-sticking-to-26-loan- cap-and-some-librarians-rethink-opposition/ 50 KELLEY, Michael. Random House Reaffirms Commitment to Library Ebook Lending While Raising Prices to Wholesalers. In: The Digital Shift [online]. 2012, 2.2.2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/02/ebooks/random-house-reaffirms-commitment-to-library- ebook-lending-while-raising-prices-to-wholesalers/

32 Jeden z pilí řů poslání knihoven – uchovávání dokument ů pro další generace – v tomto p řípad ě selhává. Stejn ě tak tradi ční služba meziknihovních výp ůjček je znemožn ěna. Model p řístupu na dobu neur čitou má tedy svoji skrytou platnost, která m ůže za ur čitých podmínek vypršet (krach poskytovatele, narušení vn ějších vztah ů).

Srozumitelné rozd ělení sou časných používaných model ů p ředkládá Ken Breen z EBSCO Publishing ve své prezentaci 51 z konference „Association of Subscription Agents & Intermediaries“ z února tohoto roku,52 v níž p ředstavuje vizi p ůjčování e-knih ve své mate řské spole čnosti. Modely rozd ěluje na dv ě skupiny: a) trvalé vlastnictví či p řístup a b) předplatné nebo výp ůjčku.

Modely poskytování e-knih a digitálního obsahu formou trvalého přístupu 53

• Ke každému konkrétnímu exemplá ři má uživatel neomezený p řístup (1:1). • Jeden exemplá ř m ůže využívat více soub ěžných uživatel ů s neomezeným p řístupem. • Jeden exemplá ř mohou soub ěžn ě využívat až t ři uživatelé s neomezeným p řístupem. • Neomezený po čet soub ěžných uživatel ů na jeden exemplá ř, limit pouze formou ro čních výp ůjček. • K jednotkám se váže neomezený p řístup soub ěžných uživatel ů za fixní ro ční poplatek. • Neomezený p řístup soub ěžných uživatel ů bez žádného dalšího omezení. • Podmínky definované podle FTE vrstvy uživatele (v ědecké instituce).54 • Pay per Use – ú čtování každé výp ůjčky, platba za použití, omezení pouze ze strany

51 BREEN, Ken. Ebooks: Sales Models to Please Everyone. In: Association of Subscription Agents & Intermediaries [online]. 2012, 27.2.2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.subscription- agents.org/system/files/eBooks%20- %20Sales%20Models%20%20for%20Everyone%2020120227%20Breen.pdf 52 ASA Annual Conference 2012: Best Way to Predict the Future Is to Invent It. Association of Subscription Agents & Intermediaries [online]. 2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.subscription-agents.org/conferences/asa-annual-conference-2012 53 BREEN, Ken. Ebooks: Sales Models to Please Everyone. In: Association of Subscription Agents & Intermediaries [online]. 2012, 27.2.2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.subscription- agents.org/system/files/eBooks%20- %20Sales%20Models%20%20for%20Everyone%2020120227%20Breen.pdf 54 Full Time Equivalent – hodnota vyjad řující pom ěr celkového po čtu odpracovaných hodin zam ěstnanc ů (na plný i částe čný úvazek) a standardních pracovních hodin v tomto období, aplikovaná na v ědecká pracovišt ě.

33 klienta jeho vlastní ekonomickou situací. • Aktualizace řízená uživateli – výp ůjční modely jsou definovány aktivitou uživatel ů. • Cena za p řístup k e-knize či sbírce je fixn ě stanovená vydavatelem. 55 • Zp řístupn ěné knihy zdarma jako bonus k nákupu ur čité kolekce.

Modely poskytování e-knih a digitálního obsahu formou předplatného nebo výp ůjčky

1. Krátkodobá výp ůjčka – 1- ,7- ,14- nebo 28-denní výp ůjčka e-kniha za zlomek její celkové ceny. 2. 1 jednotka s omezenou časovou platností, tzn., že po vypršení p řestane být uživateli dostupná (nap ř. EBSCO nabízí mimo jiné dvouletou lh ůtu). 3. Na každou jednotku neomezený p řístup soub ěžných uživatel ů, vypršení platnosti ur čuje po čet výp ůjček, p říp. stoupající či klesající zájem o výp ůjčku. 4. Díl čí obsah je dostupný zdarma, další strany jsou zpoplatn ěny. 5. Předplatné s aktualizacemi obsahu – p ředplacená služba s rozši řujícím se obsahem. 6. Lease-to-own – model p řechodu z výp ůjčky do trvalého vlastnictví obsahu, nap ř. na základ ě napln ění limitu výp ůjček stanoveného pro uplatn ění tohoto p řechodu k vlastnictví. 7. Individuální p ředplatné – uživatelé si p ředplatí jednotlivé knihy bez ohledu na kolekce ur čené poskytovatelem. 8. Měsí ční p ředplatné s přesn ě stanoveným po čtem stažení, další sloty je t řeba zaplatit navíc. 9. Ro ční p ředplatné konkrétní sbírky e-knih z nabídky poskytovatele.56

Je z řejmé, že v praxi se uplat ňuje mnohem více model ů, jak nabídnout e-knihy, než jen ty nejrozšířen ější, s nimiž pracují nejznám ější spole čnosti na trhu s digitálním obsahem. Krom ě

55 BREEN, Ken. Ebooks: Sales Models to Please Everyone. In: Association of Subscription Agents & Intermediaries [online]. 2012, 27.2.2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.subscription- agents.org/system/files/eBooks%20- %20Sales%20Models%20%20for%20Everyone%2020120227%20Breen.pdf 56 Tamtéž.

34 obsahového hlediska si mohou vzd ělávací instituce a knihovny vybírat s ohledem na možnosti čerpání služeb a potenciáln ě najít ten nejlépe vyhovující model spolupráce s vydatelem, resp. poskytovatelem e-knih v souladu s jejich konceptem, zam ěř ením a ekonomickými možnostmi. V předcházejících vý čtech lze ve velké mí ře najít nabídku spole čnosti EBSCO Publishing, nicmén ě globální nabídku relevantních služeb reprezentuje dostate čně. Samoz řejm ě podmínky konkrétních poskytovatel ů se od sebe liší a zárove ň jsou aspekty jednotlivých model ů přizp ůsobeny orientaci na cílový sektor – ve řejný či akademický (v ědecký).

Poskytovatelé digitálního obsahu, s důrazem na e-knihy

V této části práce se zam ěř ím na p řední poskytovatele e-knih, kte ří jsou ve spolupráci s knihovnami nejvíce využívaní. Podle řady výzkum ů „Ebook Usage Reports“ časopis ů Library Journal and School Library Journal 57 , konkrétn ě díl čího výzkumu „Ebook Usage in U.S. Public Libraries“ je nejvyužívan ějším poskytovatelem digitálního obsahu spole čnost Overdrive s podílem 92%. Respondenty výzkumu byli zástupci z 820 ve řejných knihoven.

Top 5 poskytovatel ů e-knih využívaných ve řejnými knihovnami 58 Overdrive 92 %

Gale Virtual Reference Library 35 % Project Gutenberg 22 % EBSCOhost (d říve NetLibrary) 20 % Learning Express 17 %

Je pot řeba říci, že Project Gutenberg se od klasických komer čních provider ů liší v tom, že nabízí výhradn ě volná díla. Ostatní z uvedených spole čností nabízí ve svých katalozích, vedle voln ě dostupných d ěl, tituly podléhající autorským práv ům, které nejsou poskytovány bezplatn ě.

57 Zprávy z výzkum ů jsou dostupné se svolením EBSCOhost po vypln ění krátkého formulá ře na stránce http://www.thedigitalshift.com/research/ebook-usage-reports/ 58 Ebook Usage in U.S. Public Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Public.pdf

35 Druhá část celkového výzkumu zam ěř ená na akademické knihovny přinesla následující výsledky – nejrozší řen ějším providerem je EBSCOhost (poté, co se spojil s NetLibrary v roce 2011), dalšími p ředními poskytovateli e-knih jsou Gale Virtual Reference Library a Ebrary. 59 Tento výzkum m ěl 339 respondent ů ze stejného po čtu akademických knihoven.

Na knihovny orientující se na d ětskou a školní literaturu se zam ěř il poslední z trojice výzkum ů – „Ebook Usage in U.S. school (K12) libraries“, který m ěl nejv ětší po čet respondent ů – 1427. V této oblasti jednozna čně dominuje poskytovatel Follett se svou platformou Follettshelf, a to na všech stupních základního i st ředního vzd ělávacího systému. 60

Většina z výše jmenovaných poskytovatel ů bude v následujících kapitolách p ředstavena. Výjimku tvo ří Project Gutenberg, který, jak již bylo řečeno, poskytuje volná díla, jež nep ředstavují z hlediska p řístupu a autorskoprávních aspekt ů žádný výrazný problém, a Learning Express, jehož zam ěř ení na praktické testy a p řípravu k různým kurz ům v rámci celoživotního vzd ělávání je p říliš specifické a neodpovídá cílu této diplomové práce. Tyto dv ě spole čnosti jsem se rozhodl nahradit jiným poskytovatelem, který byl vybrán na základ ě rozsahu poskytovaných služeb a množství digitálních dokument ů. Jedná se o spole čnost Ingram, jejíž služeb využívá cca 38 000 zákazník ů z řad institucí, což je nezanedbatelné číslo, ačkoli knihovny netvo ří velkou část této cifry. U každého popsaného poskytovatele budou, krom ě krátkého shrnutí jejich p ůsobení v oblasti poskytování digitálního obsahu, zmín ěny služby a aplikace, které tito provide ři nabízejí knihovnám a vzd ělávacím institucím.

59 Ebook Usage in U.S. Academic Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Academic.pdf 60 Ebook Usage in U.S. School (K-12) Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-K12.pdf

36 OverDrive

Spole čnost byla založena v roce 1986 a dosud sídlí v americkém Ohiu. Zabývá se tak řka veškerými druhy digitálního obsahu v četn ě e-knih a audioknih. Od prvotního zam ěř ení na fyzické nosi če (diskety, CR-ROM) v osmdesátých letech se spole čnost p řeorientovala na poskytování digitálního obsahu p řes internet, který v sou časnosti p ředstavuje více než 1 milion digitálních dokument ů od více než 1 000 vydavatel ů, v četn ě významných nakladatel ů Random House, Harlequin, HarperCollins, AudioGO a Bloomsbury. 61 Overdrive spolupracuje s 19 000 institucemi zahrnující ve řejné i akademické knihovny, univerzity a nakladatele po celém sv ětě. Krom ě poskytování digitálního obsahu se zam ěř uje také na zabezpe čení obsahu formou DRM a výstavbu kompletní infrastruktury pro správu, ochranu a ší ření digitálního obsahu pro své klienty. V knihovnách spolupracujících s Overdrive je možné si e-knihy stáhnout na vlastní za řízení, nap ř. na iPod®, iPhone®, iPad®, Sony® Reader, NOOK™, Android™, BlackBerry®, Windows® Phone a od zá ří roku 2011 i na Kindle® od Amazon.com. 62 Spolupráce Amazon.com a Overdrive ve v ěci knihoven není založena na povolení volného formátu EPUB do čte ček Kindle, ale na zasílání vyp ůjčených titul ů uživateli p římo v proprietárním formátu AZW, čímž Amazon dává jasný signál, že hodlá dále preferovat sv ůj vlastní formát, i za cenu složit ějšího řešení výp ůjček a p řevodu formátu.

Výp ůjční modely Overdrive

Dominantním prvkem výp ůjčních model ů v Overdrive je princip jedné výp ůjčky pro jednoho uživatele. Jedná se tedy o obdobu p ůjčování fyzických dokument ů, kde není titul v knihovn ě dostupný, pokud je sou časn ě vyp ůjčen. V Overdrive t ěží z toho, že se jim b ěhem let svého působení na trhu poda řilo smluvn ě navázat spolupráci s velkým množství významných vydavatelství, což má za následek fakt, že Overdrive v sou časnosti nabízí jednu z nejv ětších kolekcí e-knih na sv ětě. A nejen jich – v katalogu spole čnosti mají své místo i audioknihy,

61 OVERDRIVE. About [online]. c2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://overdrive.com/About/ 62 BURLEIGH, David. OverDrive and Amazon launch Kindle® compatibility with Library eBooks: Public and school libraries to reach millions of new readers with industry-leading eBook reader. In: OverDrive [online]. 2011, 21.9.2011 [cit. 2012-10-07]. Dostupné z: http://overdrive.com/News/OverDrive-and-Amazon-launch- Kindle-compatibility-with-Library-eBooks

37 hudba, videa apod. Možností, jak se dostat k obsahu z katalogu Overdrive, je n ěkolik, záleží na tom, o jaký typ knihovny se jedná a jaký obsah chce svým uživatel ům zp řístupnit. Pro stažení e-knih nebo audioknih je nutné vytvo ření ú čtu na portálu pro budování sbírky – Content Reserve. 63 Po zakoupení licence na výp ůjčky titul ů má knihovna možnost ur čit si výp ůjční dobu titul ů sama, pokud nejsou daná ur čitá omezení ze strany držitele majetkových práv na dílo. Sou částí zakoupených licencí na tituly jsou i katalogiza ční záznamy ve formátu MARC. Na této stránce je možno nejen knihy objednávat, ale také provádět b ěžné administrativní úkony správy sbírky. Sou částí systému jsou r ůzné reporty a statistiky výp ůjček, monitorovací nástroje pro sledování výp ůjčních trend ů a vln (nap ř. p ři nákupu nové sbírky či titul ů), rezervací titul ů apod. Systém aktualizuje data každou hodinu, takže knihovník má k dispozici stále čerstvé informace. Pro uživatele knihovny, která navazuje spolupráci s Overdrive, by nem ěly vzniknout žádné komplikace. Není nutná žádná další registrace – čtená ři sta čí jeho stávající uživatelské údaje, které zadá do knihovního systému. Služba půjčování e-knih v online katalogu je dostupná nep řetržit ě. Jde o stahování obsahu do čtecích za řízení uživatel ů, které lze po p řihlášení do systému provád ět odkudkoliv s připojením k internetu. Krom ě t ěchto funkcí, které v dnešní dob ě už pat ří k běžn ě používaným nástroj ům správy fondu a k akvizici, nabízí Overdrive i n ěkteré speciální služby nad rámec standardních proces ů spojených se zajišt ěním zp řístupn ění digitálního obsahu knihovnám a jejich uživatel ům, nap ř. možnost sdílení obsahu s partnerskými institucemi, které rovn ěž využívají služeb Overdrive. Tato služba se nazývá Community Reserve a podmínkou této spolupráce je, že v distribuci mohou být jen tituly (od audioknih, e-knih až po videa), které se řadí k regionální produkci z oblasti p ůsobnosti knihovny, a musí jít o nekomer ční obsah. Pro knihovny to m ůže znamenat dosažení ur čité unikátnosti sbírky. 64 (V českém prost ředí lze nalézt ur čitou analogii, a to projekt Moravskoslezské v ědecké knihovny v Ostrav ě nazvaný „E-knihy aneb nová výzva pro knihovny“, jehož sou částí je digitalizace a zp řístupn ění regionální literatury, resp. literatury o regionu Slezska.) 65 Co se tý če služeb pro akademické knihovny, dá se říci, že se Overdrive nijak neliší od konkuren čních poskytovatel ů. Jedni čkou

63 Adresa pro p řihlášení – https://secure.contentreserve.com/Login.asp 64 OVERDRIVE. Overdrive: Global distributor of digital eBooks, audiobooks, music & video for library, school & retail [online]. c2012 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.overdrive.com/ 65 E-knihy aneb nová výzva pro knihovny. In: Moravskoslezská v ědecká knihovna v Ostrav ě [online]. c2012 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/informace-o-knihovne/projekty/clanek/e-knihy-aneb-nova- vyzva-pro-knihovny/

38 v této oblasti je EBSCOhost,66 zatímco Overdrive dominuje sfé ře ve řejných knihoven, tudíž absence skute čně nadstandardních služeb pro v ědeckou oblast je vcelku pochopitelná. Oblast K-12 je pro zm ěnu v dominanci spole čnosti Follett, jak již bylo řečeno d říve.

Gale Virtual Reference Library

V tomto p řípad ě se jedná o fulltextovou databázi e-knih, která je zam ěř ená p ředevším na encyklopedie. Obsahuje také fulltexty časopis ů a novinové články. V sou časnosti spole čnost Gale spravuje až 600 díl čích databází, které jsou dostupné v r ůzných formách – od online databáze, p řes e-knihy až po mikrofilmy. 67 Krom ě tradi čního prohlížení na PC uživatelé otev řou e-knihy i v iPadu. Funkce ReadSpeaker p řevádí podobn ě jako u EBSCOhost psaný text do mluveného slova (text-to-speech), v tomto případ ě v 19 jazycích. Nástroj Gale PowerSearch je komplexní vyhledávací platformou umož ňující krom ě klasických vyhledávacích metod také tzv. cross searching, („ Orienta ční rešerše provád ěná soub ěžn ě v několika informa čních zdrojích p řístupných v jednom databázovém centru za ú čelem zjišt ění nejrelevantn ějších databází vhodných pro komplexní rešerši.“ )68 dále nap ř. generování citací v různých formátech nebo i stahování audio verzí článk ů v mp3. Sou částí portfolia spole čnosti jsou další různorodé projekty, nástroje, systémy a aplikace, kterými se Gale snaží zam ěř it na díl čí okruhy svých klient ů a uspokojit jejich specifické pot řeby. Za všechny lze zmínit systém U-X-L,69 který je zam ěř en na oblast K-12, je založen na koordinaci se školními osnovami různých stup ňů a poskytuje relevantní literaturu v podob ě e-knih i ve form ě fyzických nosi čů (nap ř. CD-ROM) školním knihovnám i školám. Databáze Thorndike Press 70 se zabývá poskytováním digitálních dokument ů pro zrakov ě handicapované uživatele. V oblasti tzv. large print se jedná o jednu z nejobsáhlejších databází na sv ětě.

66 Ebook Usage in U.S. Academic Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Academic.pdf 67 About Gale. Gale Cengage Lending [online]. c2012 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/about/ 68 ŠVEJDA, Jan. Křížové vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační v ědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001871&local_base=KTD . 69 GALE. UXL: Curriculum-driven references for upper-elementary to high school students [online]. c2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/uxl/ 70 GALE. Thorndike Press: The World's Leading Publisher of Large Print Books [online]. c2012 [cit. 2012-11- 17]. Dostupné z: http://thorndike.gale.com/

39 Výp ůjční modely Gale Virtual Reference Library

K zakoupeným díl ům mají uživatelé knihovny neomezený p řístup 24/7 (tzn. nep řetržitý přístup 24 hodin denn ě, sedm dní v týdnu). V reálném čase je mohou prohlížet a studovat v neomezeném po čtu, resp. v některých p řípadech v ur čené hranici po čtu simultánních přístup ů. E-knihy jsou knihovnám nabízeny formou trvalého přístupu. Knihovna nakoupí tituly za jejich tržní cenu, k níž je p řičten ro ční poplatek za využívání služeb GVRL. Tento poplatek se vztahuje ke dni vystavení faktury a jeho výše se odvíjí od po čtu zakoupených titul ů. Pokud instituce využívá služeb GVRL poprvé, ro ční poplatek je ú čtován do m ěsíce od zakoupení titul ů. V případ ě prodloužení registrace o další rok je poplatek ú čtován ke dni od vypršení p ředchozí licence. 71 Knihovna m ůže vybírat jednotlivé tituly z různých tématických oblastí, stejn ě tak m ůže zakoupit jednu ucelenou řadu e-knih. Encyklopedie a související publikace obsahující hesla a odkazy jsou vhodné pro všechny typy knihoven a v databázi GVRL jsou jak odborné publikace, tak i populárn ě-nau čná literatura.

EBSCOhost eBooks

V březnu roku 2010 prodala spole čnost OCLC svoji databázi NetLibrary spole čnosti EBSCO Publishing, čímž došlo k významnému spojení dvou konkure čních služeb. NetLibrary byla v té dob ě pln ě funk ční databáze obsahující zhruba 200 000 e-knih od 500 r ůzných vydavatel ů.72 NetLibrary byla implementována do prost ředí EBSCOhost, což zabralo p řibližn ě rok, a od roku 2011 jsou oba d říve odd ělené subjekty sjednocené do jednoho celku tak, jak je ve v ědecké komunit ě znám dnes. V sou časnosti obsahuje EBSCOhost eBooks více než 300 000 e-knih a audioknih ze všech v ědeckých oblastí, které jsou p řístupné p řes platformu od EBSCO. To je však jen nepatrná část celého pokrytí databáze EBSCOhost, dalšími jednotkami jsou časopisy a články z časopis ů v řádech statisíc ů až milion ů, tituly z online databází (v sou časnosti se jedná cca o 375 plnotextových a bibliografických databází), k nimž EBSCO

71 EBook Hosting Fees. In: Gale Cengage Lending [online]. c2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/customer_service/ebookpricing.htm 72 KELLEY, Michael. Moving Beyond the NetLibrary Legacy, EBSCO Reshapes Its Ebook Platform. In: The Digital Shift [online]. 2012, 1.5.2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/05/ebooks/moving-beyond-the-netlibrary-legacy-ebsco- reshapes-its-ebook-platform/

40 poskytuje p řístup skrze EBSCOhost. Zam ěř ení databáze není ve v ědecké oblasti specifické, EBSCO poskytuje digitální dokumenty jak pro uživatele knihoven akademických, školních a ve řejných, tak i pro vládní a firemní instituce. S obsahem to jsou i služby, které z firmy EBSCO d ělají nejvyužívan ějšího providera na akademické p ůdě.73 Služba EBSCO Discovery Service (EDS) vytvá ří jednotný index informa čních zdroj ů knihovny, p řičemž k fondu knihovny je vytvo řen jednoduchý a rychlý p řístup přes jednotné vyhledávací pole. V praxi to znamená, že ke zp řístupn ěným databázím se uživatel knihovny dostane z jednoho rozhraní a pro vyhledávání m ůže použít jediné vyhledávací pole (pokud mu to tak sta čí, jinak je k dispozici pokro čilé vyhledávání). Metadata dokument ů jsou komplexní a detailní, EDS je má k dispozici p římo od nakladatel ů (nap ř. klí čová slova poskytnutá od autora, abstrakty a předm ětová hesla).

Výp ůjční modely EBSCOhost eBooks 74

Také EBSCO nabízí širokou škálu možností, jak mohou knihovny získat e-knihy či audioknihy pro své uživatele. EBSCO rozd ěluje svou nabídku na 4 základní typy – vlastnictví, předplatné, krátkodobou výp ůjčku a kombinace vybraných model ů.

Zakoupení titul ů na dobu neur čitou je podle údaj ů spole čnosti EBSCO nejvyužívan ějším modelem. Podmínky nákupu se liší podle toho, pro kolik uživatel ů zárove ň (v reálném čase) by m ěla být teoreticky jedna kopie k dispozici. Neomezený p řístup neomezeného po čtu uživatel ů (UU – Unlimited Users) je nejnákladn ější, ale je u n ěj garantováno, že takové tituly budou vždy dostupné. Dle mého názoru by m ěla být tato nákladná varianta využita jen pro potenciální dlouhodob ě nejžádan ější tituly, na n ěž by v případ ě ur čitých omezení vznikaly delší seznamy rezervací. Model t ří soub ěžných uživatel ů (3U) je vhodný zejména pro nové a populární tituly, u nichž lze časem o čekávat ur čitý úpadek zájmu ze strany uživatel ů. Jeden uživatel (1U) – takový model by m ěl být standardem pro tituly s podpr ůměrnou cirkulací.

73 Ebook Usage in U.S. Academic Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Academic.pdf 74 Acquisitions Options. In: EBSCO Publishing [online]. c2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/ebooks/acquisition-options

41 Model krátkodobé výp ůjčky umožní knihovn ě zp řístup ňovat e-knihy uživatel ům za pom ěrnou nákupní cenu, která se odvíjí od toho, jakou standardní lh ůtu knihovna vybere a zaplatí. EBSCO v tomto sm ěru nabízí krátkodobé výp ůjčky v časových intervalech 1, 3, 7, 14 a 28 dní.

Předplatitelský model je zam ěř en na nejvyhledávan ější obory, které jsou pro knihovny připraveny v jednotlivých sbírkách, jež jsou m ěsí čně aktualizovány. Jedno- i multioborové sbírky mohou knihovny získat formou ro čního p ředplatného, za m ěsí ční aktualizace nejsou účtovány žádné další poplatky.

EBSCO eBook collection podporuje systém offline výpůjček, takže uživatelé instituce, která si zakoupila licenci na e-knihy od tohoto poskytovatele si mohou tituly stáhnout do svých čtecích za řízení (tablet ů, e-čte ček či PC). K tomu je pot řeba program Adobe Digital Editions 75 , který umož ňuje prohlížení e-knih v osobním hardwaru p ři zachování ochrany DRM (až na šesti r ůzných za řízeních). Uživatel si aktivuje anonymní nebo „Adobe ID“ profil a m ůže si e- knihu vyp ůjčit na stanovenou dobu, po jejímž uplynutí p řestane být titul dostupný.

Ingram Digital

Ingram Digital je jeden z nejv ětších distributor ů a poskytovatel ů digitálního obsahu, který nabízí e-knihy, hudbu a multimediální obsah pro více než 38 000 knihoven, škol a distribu čních partner ů ze 195 zemí. Z tohoto množství je knihoven zhruba 5 000. Spole čnost spolupracuje s více než 25 000 vydavateli, kte ří prost řednictvím jejich služeb nabízejí své tituly. 76 Nejsou to jen digitální dokumenty, na které se spole čnost zam ěř uje (v jejím katalogu a díl čích sekcích lze narazit dokonce i na hra čky, oble čení apod.), což má za následek v porovnání s p ředchozími providery mén ě obsáhlý digitální fond e-knih. Ingram disponuje fondem zhruba 400 000 e-knih, dohromady však nabízí 11 milion ů titul ů, a ť už fyzických knih (klasické knihy, paperbacky), či audioknih a dalšího souvisejícího sortimentu.

75 ADOBE. Adobe Digital Editions [online]. c2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.adobe.com/products/digital-editions.html 76 Our Company: About Ingram Content Group. INGRAM CONTENT GROUP INC. Ingram [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.ingramcontent.com/pages/company.aspx

42 77 Ingram nabízí obsah pro knihovny prost řednictvím platformy MyiLibrary ® . Jejich služeb mohou využít knihovny ve řejné, akademické a školní, které tím získávají p řístup ke zhruba 300 000 titul ů e-knih od p ředních vydavatel ů, p řičemž podle údaj ů spole čnosti se fond rozr ůstá m ěsí čně o cca 5 000 nových titul ů. Mezi vydavateli, s nimiž Ingram spolupracuje, jsou nap ř. Encyclopaedia Britannica, Taylor & Francis, McGraw-Hill, Wiley, Oxford University Press, Cambridge University Press, Springer nebo Elsevier. 78 I tento velmi stru čný vý čet napovídá, že velkou pozornost firma soust ředí na akademické knihovny. Ješt ě v lo ňském roce byla akademická sféra pro Ingram prioritou, v sou časnosti však nabízí obsah a služby v plnohodnotné mí ře i knihovnám ve řejným. Platforma MyiLibrary prošla konfigurací rozhraní pro lepší použitelnost uživatel ům ve řejných knihoven a diverzifikací obsahu, který se do té doby pohyboval spíše ve v ědeckém prost ředí. 79 Pro ve řejné knihovny je k dispozici sbírka titul ů p řes katalog Ipage, jehož pomocí lze mít kompletní p řehled nad objednávkami e- knih. Pov ěř ená osoba za akvizici v knihovn ě m ůže kontrolovat faktury, platby, vyhledávat tituly podle nejr ůzn ějších kritérií, ov ěř ovat dostupnost titul ů, jejich cenu, podmínky nákupu atd. Tento nástroj je ur čen i pro knihkupce. Pro akademické a specializované knihovny je primárn ě doporu čován systém OASIS (Online Acquisitions and Selection Information System) 80 , webový nástroj pro vyhledávání, výb ěr a objednávání tišt ěných a elektronických titul ů.

Výp ůjční modely Ingram

Platforma MyiLibrary garantuje nep řetržitý p řístup k zakoupeným titul ům (24/7), komplexní fulltextové vyhledávání v rámci celé platformy podpo řené metadaty o dokumentech a zákaznickou podporu v případ ě technických potíží p ři p řístupu k obsahu. 81 Možnosti nákupu

77 INGRAM CONTENT GROUP INC. MyiLibrary: Gain, retain and share Knowledge [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.myilibrary.com/ 78 Tamtéž. 79 KELLEY, Michael. Ingram to Offer MyiLibrary Ebook Platform to Public Libraries in September: ALA Annual 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012, 9.6.2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/06/ebooks/ingram-to-offer-myilibrary-ebook-platform-to-public- libraries-in-september-ala-annual-2012/ 80 OASIS. INGRAM CONTENT GROUP INC. Ingram [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.ingramcontent.com/Pages/Oasis.aspx 81 Features: A Robust Offering. INGRAM CONTENT GROUP INC. MyiLibrary: Gain, retain and share Knowledge [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.myilibrary.com/Features.aspx

43 titul ů nejsou striktn ě omezené; je možno zakoupit jak díl čí tituly dle vlastního výb ěru (prostor pro realizaci akvizi ční koncepce knihovny), tak i kompletní kolekce sestavené Ingramem dle vydavatel ů, oboru apod. Výb ěr mohou mít instituce také v oblasti plateb. Jednorázová platba za kolekci d ěl nemusí vyhovovat každému. Existuje tedy p ředplatné služeb a obsahu nebo forma meziknihovního úv ěru (sbírka na splátky). Spole čnost nabízí i službu „Patron selection“, kdy je přír ůstek do fondu založen na preferencích uživatele. O finální podob ě zakoupené kolekce rozhodují koncoví zákazníci. Jde o uplatn ění principu PDA, Ingram proces popisuje následovn ě:

1. konzultace vlastností výb ěru, preferencí uživatel ů a koncepce vývoje knihovny, s odborníkem z firmy specializujícím se na sestavování kolekcí e-knih pro knihovny, 2. vygenerování relevantních dokument ů na základ ě vymezeného profilu, 3. odebrání titul ů, kterými již sou časný fond disponuje, a t ěch titul ů, které jsou nevyhovující (nap ř. kvalitativn ě), 4. zp řístupn ění zvoleného výb ěru e-knih uživatel ům knihovny. 82

Po zve řejn ění jsou p řístupné obsahy a anotace knih. O zahrnutí e-knihy do dlouhodobého fondu (tedy do nákupu) rozhodují uživatelé knihovny kliknutím na e-knihu v katalogu. První použití e-knihy navíc není časov ě ani kvantitativn ě omezeno a není ani zpoplatn ěno. 83

Ebrary

Spole čnost byla založena v roce 1999 a brzy se stala jedním z hlavních poskytovatel ů digitálního obsahu na trhu. Rok 2010 byl pro firmu zlomový, nebo ť její tržby vlivem nar ůstajícího zájmu o e-knihy vzrostly o 30 %. V lednu roku 2011 se Ebrary stala sou částí koncernu ProQuest. Ten má mimo jiné v plánu rozší řit spektrum jazyk ů dokument ů o čínštinu a arabštinu a pln ě podporovat vlajkový produkt Ebrary – Academic Collection. 8485 Celá

82 Academic & Professional Collection Development. INGRAM CONTENT GROUP INC. Ingram [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ingramcontent.com/Pages/Academic-Professional- Collection-Development.aspx 83 Tamtéž. 84 Academic Collection – kolekce odborných databází roz člen ěných podle v ědeckých disciplín od vydavatel ů

44 databáze Ebrary obsahuje k období za čátku listopadu 2012 více než p ůl milionu dokument ů a každý m ěsíc p řibývá v pr ůměru 10 000 dalších titul ů. Po čet knihoven využívajících služeb této spole čnosti je odhadem 4 500. Co se tý če mobilních za řízení, Ebrary disponuje jednou aplikací pro Ipad a iPhone a druhou pro Android. Obě voln ě dostupné aplikace umož ňují prohlížet e-knihy od Ebrary online i offline, importovat a používat dokumenty z ostatních zdroj ů apod. 86 Stejn ě jako EBSCO také Ebrary podporuje offline výp ůjčku s využitím programu Adobe Digital Editions. Pro uživatele knihoven je to ur čit ě vítaná nadstavba k využívání licencovaného p řístupu k databázi, kterou mohou mít k dispozici kdykoli a kdekoli.

Výp ůjční modely Ebrary

Ebrary nabízí šest r ůzných výp ůjčních model ů, které pat ří mezi obvyklé formy v této oblasti. Model p ředplatného prezentuje firma jako cenov ě nejdostupn ější. Jeho pomocí se uživatelé knihovny mohou dostat k základní kolekci e-knih napříč tématickými oblastmi. Knihovna si sama může zvolit bu ď sbírku orientovanou na úzký okruh obor ů, nebo sbírku p ředstavující reprezentativní vzorek širšího oborového spektra. Všechny p ředplacené databáze od Ebrary nabízí soub ěžný p řístup více uživatel ů k materiál ům a nabídka titul ů se bezplatn ě rozši řuje. Knihovny mohou také nahrát, integrovat a sdílet dokumenty na platform ě DASH!, která umož ňuje vytvo řit z kolekce elektronických dokument ů interaktivní databázi s fulltextovým vyhledáváním, záložkováním, vytvá řením vlastních knihoven uživatel ů apod. 87

Výp ůjční model PDA byl dostate čně popsán v kapitole „E-knihy v amerických knihovnách“. U Ebrary je tento model spojen s trvalým p řístupem – jakmile je dokument užíván p řes ur čenou hranici ( čas, po čet stran), p řidává se do archivu knihovny s trvalým p řístupem a je zpoplatn ěn. Ebrary také umož ňuje spojení PDA s modelem krátkodobých výp ůjček za ú čelem krátkého zprost ředkování titulu p ředtím, než je titul na čten k zakoupení knihovnou.

jako Cambridge University Press, Harvard University Press, Springer, Taylor & Francis, Random House atd. 85 ProQuest acquires ebrary: Stage is set to accelerate the process of serious research. In: Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/newspdf/ebrary_ProQuest_Acquisition.pdf 86 Mobile. In: Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/mobile.jsp 87 DASH!: (Data Sharing, Fast). Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/dash.jsp

45 Trvalý p řístup vyjad řuje zakoupení dokumentu na dobu neur čitou. Cena jedné takové jednotky se odvíjí podle toho, jaké podmínky uživatelského přístupu knihovna zvolí. V případ ě volby 1 jednotka/1 uživatel v reálném čase, je cena stanovena vydavatelem v p říslušném ceníku. V případ ě volby možnosti neomezeného simultánního p řístupu více uživatel ů, činí cena 150 % prodejní ceny dokumentu.

Krátkodobou výp ůjčkou si knihovny u Ebrary zajistí časov ě omezený p řístup k titul ům, u nichž zaplatí jen za konkrétní užití. Nevytvá ří se tak žádný závazek k zakoupení titulu, knihovna zaplatí jen tolik, kolik její uživatelé v ur čeném čase využijí. Tento model je nabízen jako samostatná služba i jako spojení s modelem PDA (jak je psáno výše). Krátkodobá výp ůjčka je jednodenní nebo sedmidenní, po jejím vypršení je knihovna informována. Knihovny mohou tímto zp ůsobem nabídnout až t ři výp ůjčky jednoho titulu.

Model „E-approvals“ je založen na služb ě YBS,88 která zajiš ťuje, že knihovn ě automaticky přibývají do kolekce relevantní tituly z Ebrary za p říslušné poplatky. Poslední z nabízených model ů je tzv. SaaS – tedy software jako služba.89 Ebrary nabízí svoji platformu knihovnám, vydavatel ům a dalším organizacím pro správu a sdílení jejich vlastního obsahu. Výhodou jsou již zab ěhnuté flexibilní akvizi ční systémy a komplexní administrativní rozhraní. Instituce nemusí primárn ě investovat do vývoje systému, k této služb ě sta čí dodat digitální obsah a všechny pot řebné funkce spojené s knihovnickými procesy jsou aktivovány. 90

Follett

Spole čnost Follett se specializuje na literaturu pro d ěti p ředškolního v ěku a žáky prvního a druhého stupn ě základních škol. Pro knihovny tohoto typu a zam ěř ení se používá ozna čení

88 YBS (integrovaný knihovní systém) – služba pro knihovny, ur čitá forma řízené akvizice. Knihovna nastaví přesné požadavky a parametry fondu, jakou literaturu sledovat a p řijímat, a spole čnost zajiš ťující YBS dodává vybranou relevantní literaturu knihovn ě. Krom ě tématických oblastí se v profilu knihovny nastavuje i tolerance kvantity dokument ů a finan ční stropy. 89 Software as a Service – informa ční systém nabízený p řes webové rozhraní, zákazník nemusí budovat softwarové zázemí od samého za čátku, ale využívá už p řipravenou aplikaci na dálku jako službu, za kterou obvykle platí provozní poplatek 90 Software as a Service (SaaS). Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/saas.jsp;jsessionid=HGEANPKHDMDK

46 K-12 library. V této oblasti jde o nejv ětšího specializovaného dodavatele klasických knih, e- knih, audioknih a souvisejícího sortimentu a služeb pro školy a knihovny na sv ětě. E-knihy z kolekcí tohoto providera poskytují obsah interaktivní formou, která pomáhá zefektivnit proces u čení. V systému Titlewave jsou desítky tisíc titul ů koncipovaných jako studijní materiály – nap ř. grafické úpravy klasické beletrie pro zjednodušené znázorn ění mluvnických jev ů nebo psychologický vývoj známých postav. Prost řednictvím implementovaných nástroj ů je možné zvýraz ňovat ur čité pasáže text ů, zaznamenávat diskuzi žák ů ve t říd ě a d ělat poznámky k probíraným pojm ům nebo vytvá řet schémata na grafickou tabuli. 91

Jakou cestou se dostávají e-knihy ze sbírky spole čnosti Follett ke koncovému uživateli v knihovn ě či ve škole? Vzd ělávací instituce jako školy a knihovny si prost řednictvím systému Titlewave vybírají a objednávají e-knihy bez žádného výrazného omezení – je možno objednávat celé kolekce i jednotlivé tituly, které ve fondu instituce chybí. Zakoupené tituly jsou pak knihovn ě k dispozici p řes platformu FollettShelf, což je knihovnický systém, v n ěmž jsou pro uživatele vedeny e-knihy, audioknihy, interaktivní výukový materiál apod. Jedná se o alternativu k zaveden ějšímu systému Destiny Library Manager, který je rovn ěž ur čen k používání ve školách a knihovnách pro d ěti a dospívající. 92 Oba tyto zmín ěné systémy jsou navzájem kompatibilní (po ur čité dob ě, d říve byl FollettShelf samostatn ě stojící systém), nicmén ě jejich integrace se neobešla bez problém ů.93 Přes FollettShelf si mohou uživatelé rezervovat tituly, zobrazovat a stahovat do svého za řízení. Krom ě ukládání do PC je možné e- knihy stahovat i do tablet ů iPad a Android. 94

V systému FollettShelf má manažer knihovny p řístup ke statistikám výp ůjček, aktuálním stavu výp ůjček a rezervací a k celkové administraci fondu. Kromě vyp ůjční karty má k dispozici katalogiza ční kartu, v níž m ůže editovat záznamy a metadata titul ů. Na svých webových stránkách Follett uvádí, že spolupracují s více než 30 000 školami a knihovnami na sv ětě

91 Using Follett eBooks. FOLLETT CORPORATION. Follett Shelf: eContent anywhere anytime [online]. c2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.aboutfollettebooks.com/page/5/Using%20Follett%20eBooks 92 Destiny Library Manager: Software for Library Automation. FOLLETT CORPORATION. Follett Software [online]. c2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.follettsoftware.com/library-automation-software 93 Adding to the e-book offerings: Follett Shelf. In: Edublogs [online]. 2012, 12.5.2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://futura.edublogs.org/2012/05/12/adding-to-the-e-book-offerings-follett-shelf/ 94 Available now! Follett Digital Reader App. In: Follett Shelf: eContent anywhere anytime [online]. c2012 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.aboutfollettebooks.com/mobile/index.cfm

47 (Overdrive ve svém K-12 programu spolupracuje s 18 000 institucemi). 95 Z Follettshelf je možno p ři plnohodnotném p řístupu stáhnout e-knihy do tablet ů iPad a Android (což bylo řečeno výše), Overdrive nabízí tituly kompatibilní s většinou rozší řených tablet ů, resp. čte ček, včetn ě iPadu, Nooku, a Kindlu. Pomineme-li pr ůnik těchto dvou množin, knihovny by m ěly své rozhodnutí o poskytovateli služeb založit nejen na kvantit ě a kvalit ě nabízených fond ů, ale nejlépe i na výzkumu využívaných čtecích za řízení mezi uživateli, aby v p řípad ě rozhodnutí pro Follettshelf nebyli uživatelé nekompatibilních formát ů a čtecích za řízení v majorit ě, a tedy odst řiženi od možnosti užívat tituly ve svých tabletech a čte čkách.

95 School Download Library. OVERDRIVE. OverDrive [online]. c2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.overdrive.com/Solutions/Schools/K12/SDL/

48 Situace v ČR Následující oddíl se bude v ěnovat sou časné situaci na českém trhu s e-knihami a v oblasti knihovnických služeb se zam ěř í na p ůjčování a akvizici e-knih v českých knihovnách. Nejprve se zam ěř ím na trh s e-knihami v číslech a poté na autorskoprávní aspekty p ůjčování digitálních dokument ů v knihovnách a na jednotlivé nabídky komer čních poskytovatel ů digitálního obsahu i systémového řešení.

Trh s e-knihami

Podle údaj ů z léta roku 2012 vydává e-knihy v ČR v sou časnosti 130 nakladatel ů. Z tohoto po čtu je produkce cca 60 nakladatel ů v nabídce spole čnosti Wooky, kde však chybí velcí nakladatelé jako Argo, Paseka, Doko řán a další. 96 Prodeje e-knih celosv ětov ě každým rokem stoupají a ČR v tomto ohledu není výjimkou. Zástupci spole čnosti Palmknihy.cz v polovin ě letošního roku sd ělili médiím, že při porovnání prvních čty ř m ěsíc ů roku 2011 a 2012 došlo v letošním roce k 900 % nár ůstu prodeje e-knih. 97 Zatímco v lo ňském roce p ředstavoval podíl e-knih na knižním trhu jen 0,03 %, rok 2012 by m ěl v celkovém sou čtu dosáhnout na hranici 0,5 %. 98

Podle pr ůzkumu agentury STEM/MARK realizovaného v červnu letošního roku čte e-knihy necelá 1/3 čtená řů . „Elektronickou knihu si koupilo necelých 40 % čtená řů e-knih. Stahování e-knih je hlavním zdrojem nejen mezi t ěmi, kte ří elektronické knihy nikdy nekupují, ale i mezi těmi, kdo je kupují. Pouze čtvrtina kupujících si kupuje více elektronických knih, než kolik si stáhne zdarma (z nelegálních, ale i legálních úložiš ť). Elektronické knihy se nej čast ěji čtou na po číta či (2/3), dále s odstupem na mobilu (1/3), specializované čte čce (1/4) a nejmén ě zastoupeny jsou tablety (13 %).“ 99

96 Prodeje e-knih za první pololetí 2012 – otev řené formáty zvít ězily. In: FeedIT [online]. 2012 [cit. 2012-10- 03]. Dostupné z: http://www.feedit.cz/wordpress/2012/07/10/prodeje-e-knih-za-prvni-pololeti-2012-otevrene- formaty-zvitezily/ 97 Elektronické knihy si získávají český trh, zájem o n ě prudce stoupá. In: FeedIT [online]. 2012 [cit. 2012-10- 03]. Dostupné z: http://www.feedit.cz/wordpress/2012/05/09/elektronicke-knihy-si-ziskavaji-cesky-trh-zajem- o-ne-prudce-stoupa/ 98 Tamtéž. 99 LAJKA, Jan. ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL. Elektronické knihy a elektronické čtení v Čechách . Praha, 2012, 2 s. Dostupné z: http://www.stemmark.cz/download/press_release_CNP_e_books_2012.pdf

49 Prodeje e-knih v českém prost ředí ut ěšen ě rostou a na tuzemském trhu se profilují hlavní zástupci z řad poskytovatel ů obsahu i úzce spjatých softwarových a hardwarových produkt ů. Mnohdy se spole čnosti zabývají všemi t ěmito aspekty trhu s e-knihami najednou. Zatímco v globálním m ěř ítku s důrazem na americký trh se hovo ří o tzv. Velké šestce, v českém prost ředí je na základ ě dostupných údaj ů o prodeji e-knih v letošním roce sklo ňován výraz velká čty řka 100 . Konkrétn ě se jedná o spole čnosti e-Reading, Kosmas, Palmknihy a Wooky. Vzhledem k tomu, že statistická čísla týkající se prodeje e-knih na tuzemském trhu jsou mnohdy nekompletní a nedají se z nich p řesn ě ur čit tržní podíly jednotlivých subjekt ů, je nutno k tomuto pojmu p řistupovat s obez řetností. Zatím se v ČR profilují dva prodejci e-knih a souvisejících produkt ů, kte ří se hodlají zapojit i do spolupráce s knihovnami. V pozd ějších kapitolách se zam ěř ím práv ě na n ě – jmenovit ě na Wooky a eReading.cz, další potenciální spole čnosti zmíním rovn ěž. Nicmén ě p ředtím je t řeba probrat autorskoprávní aspekty půjčování e-knih, které p ředstavují ur čitou problematickou oblast.

Možnosti p ůjčování e-knih v českých knihovnách

Sou časné možnosti knihoven jsou více než kdy jindy závislé na p řísunu finan čních prost ředk ů. Pokud má n ěkterá z knihoven zájem o licenci na e-knihy od ur čitých poskytovatel ů sv ětového formátu, musí po čítat s velkým zásahem do svého finan čního rozpo čtu. Z toho d ůvodu se knihovny doposud často uchylují k zakoupení elektronických čte ček, k nimž uživateli p řiřazují poskytovatele obsahu, kte ří nabízejí e-knihy z větší části voln ě. Knihovna si tak podstatn ě sníží svoje náklady a uživateli alespo ň nabídne službu, díky níž si uživatel m ůže elektronickou čte čku vyzkoušet. Uživatel si zap ůjčí elektronickou čte čku a sám si do ní pak nahraje obsah, který ho zajímá. Po uplynutí výp ůjční lh ůty (nap ř. v Moravské zemské knihovn ě v Brn ě činí výp ůjční lh ůta 1 týden) je uživatelem elektronická čte čka vrácena, stažený obsah vymazán a čte čka je p řipravena pro dalšího zájemce. 101 Národní knihovna v Praze (dále NKP) p ůjčuje elektronické čte čky na 14 dní. Podle knihovního řádu je p ůjčování v NKP „experimentální

100 VYLE ŤAL, Martin. E-knížky jsou na vzestupu, za šest m ěsíc ů se jich prodalo víc než za celý lo ňský rok. In: Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. 2012, 19.7.2012 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knizky-jsou-na-vzestupu-za-sest-mesicu-se-jich-prodalo-vic-nez-za- cely-lonsky-rok/ 101 E-readry. Moravská zemská knihovna [online]. c2012, 23.2.2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sluzby/pujcovani/e-readry

50 služba, jejíž poskytování m ůže knihovna dle svého uvážení kdykoli p řerušit či zastavit i bez předchozího upozorn ění.“ 102 Tento status lze chápat jako vyjád ření do časného řešení problematiky e-knih. Čte čky se p ůjčují na základ ě smluvní licence od nositele práv, jež umož ňuje zap ůjčení za řízení s uloženými soubory e-knih. Ve čte čce jsou uloženy v převážné většin ě volná díla, ale mohou se v nich objevit i tituly, na n ěž se vztahují podmínky autorských licencí, nap ř. licence Creative Commons. 103

Autorskoprávní aspekty poskytování digitálního obsahu

Autorský zákon České republiky má v oblasti elektronických dokumentů v četn ě e-knih ur čité nejasnosti, které znesnad ňují v ětšinu řešení poskytování digitálního obsahu jak vydavatel ům, tak i knihovnám a koncovým zákazník ům. Jednoduché principy narážejí na problém, že e- kniha nemá v české legislativ ě jednozna čnou podstatu. E-kniha sama o sob ě nemá žádnou fyzickou podobu, jde o nehmotnou entitu (pokud není distribuovaná p římo ve čtecím za řízení), digitální informa ční objekt, který je svou formou koncipován jako klasická papírová kniha, by ť v elektronickém provedení. Stejn ě jako papírové knihy nabízí e-kniha prostor pro záložkování, vytvá ření poznámek či zvýraz ňování, nicmén ě pomocí informa čních technologií. V takových p řípadech jde o analogie prostých činností vykonávaných pomocí psacích pot řeb či papírových záložek, v případ ě hypertextových odkaz ů vedoucích na externí obsah (nap ř. na e-shop vydavatele) nebo p řehrání zvukových záznam ů se však už jedná o nadstandardní funkce, které nemají v papírové knize p římou obdobu. E-kniha tak p ředstavuje nový prvek, který pot řebuje dostate čnou právní oporu pro vytvá ření licen čních ujednání mezi zainteresovanými stranami.

Pro problematiku p ůjčování e-knih v knihovnách je zásadní otázka, zda má být jednotka poskytována jako autorské dílo slovesné jako takové, nebo jako autorské dílo slovesné distribuované na ur čitém hmotném nosiči, tzn. nap ř. na CD nebo v elektronické čte čce.

102 Pravidla p ůjčování p řenosných čtecích za řízení elektronických knih. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2005-, 6.9.2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_kr_pril7.htm 103 Creative Commons – soubor ve řejných licencí, o jejichž podob ě a podmínkách rozhoduje autor díla. Ten dle vlastního uvážení nastavuje, jaká práva poskytne potenciálním uživatel ům díla a jaká si naopak vyhradí.

51 Důležitý je také aspekt platnosti trvání majetkových práv k dílu. Pokud doba trvání majetkových autorských práv uplynula, jedná se v takovém p řípad ě o tzv. volné dílo,104 na které se už autorské právo nevztahuje a s dílem je možno nakládat bez dalších omezení. V případech, kdy majetková práva stále trvají nebo se jedná o nová díla, u nichž bude ochranná lh ůta trvat desítky let, je nutno řešit jejich autorskoprávní aspekty jako klí čový bod v cest ě za zp řístupn ěním digitálního obsahu.

S klasickou papírovou knihou není v tomto ohledu žádný výrazný problém. Ustanovení § 14 odst. 1 autorského zákona č. 121/2000 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů definuje zp řístupn ění knihy jako rozši řování originálu nebo rozmnoženiny díla, čímž „se rozumí zp řístup ňování díla v hmotné podob ě prodejem nebo jiným p řevodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženin ě díla, v četn ě jejich nabízení za tímto ú čelem.“ 105 To znamená, že dílo je vždy rozší řeno v hmotné podob ě. K tomu je nutno doplnit § 14 odst. 2 autorského zákona, a sice „prvním prodejem nebo jiným prvním p řevodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženin ě díla v hmotné podob ě, který byl uskute čněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských spole čenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodá řském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženin ě díla právo autora na rozši řování pro území Evropských spole čenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodá řském prostoru vy čerpáno; právo na pronájem díla a právo na p ůjčování díla z ůstává nedot čeno.“ 106 Z toho vyplývá, že po pozbytí platnosti vlastnického práva tímto zp ůsobem již nem ůže nositel práv kontrolovat, co se s rozmnoženinou díla dále děje. Vlastník rozmnoženiny ji m ůže pro vlastní pot řebu libovoln ě kopírovat, prodat ji dále (do antikvariátu), p ůjčit kamarádovi apod. U e-knih je to jinak. Nejsou distribuovány na hmotném nosi či, takže nedochází k p řevodu vlastnického práva na hmotnou rozmnoženinu slovesného díla. Jedná se tak o sd ělování díla ve řejnosti, kterému je v ěnován § 18 odst. 1 – 3 autorského zákona. Klí čové sd ělení se nachází ve 4. odstavci, který je sou částí zákona 216

104 Majetková práva trvají po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. V případ ě více autor ů díla trvají tato práva maximáln ě po dobu 70 od smrti posledního z žijících autor ů. Pokud se jedná o dílo anonymní, zohled ňuje se rok prvního zve řejn ění díla a majetková práva trvají po dobu 70 let od tohoto prvního zve řejn ění. Po napln ění t ěchto podmínek se dílo stává volným dílem. 105 KŘÍŽ, Jan, Irena HOLCOVÁ a Veronika NERUDOVÁ. Autorský zákon: zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm ěnách n ěkterých zákon ů: (s poznámkami a úvodním slovem) . Vyd. 1. Praha: IFEC, 2000, s. 26-27. AZ IUS. ISBN 80-864-1204-0. 106 Tamtéž.

52 z roku 2006, kterým se m ění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a právech souvisejících s právem autorským a o zm ěně n ěkterých zákon ů (autorský zákon), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, a n ěkteré další zákony.107 V něm se uvádí, že sd ělováním díla ve řejnosti podle p ředchozích odstavc ů 1 a 2 „nedochází k vy čerpání práva autora na sd ělování díla ve řejnosti.“ Osoba, která si po řídí obsah „v nehmotné podob ě, živ ě nebo ze záznamu, po drát ě nebo bezdrátov ě,“108 nemá právo nakládat s dokumentem neomezen ě, tzn. nem ůže vytvá řet duplikáty, prodat získanou kopii, p řípadn ě p řevád ět tento obsah do hmotné podoby. Co konkrétn ě s e-knihy nelze d ělat, pokud se vydavatel či poskytovatel řídí výhradn ě podle výkladu v autorském zákon ě, výstižn ě shrnuje J. Aujezdský ve svém článku „Elektronické knihy z pohledu právního“: • „e-knihy nelze zd ědit, p ůjčit ani darovat, a to dokonce ani v p řípad ě, že je zap ůjčíte či darujete spolu se čte čkou, pokud se čte čkou nebyly po řízeny, • nelze je tisknout, pokud to vydavatel nepovolil, • nelze prodat čte čku s e-knihami, které jste do ní nahrál po jejím nákupu, • nelze je zbavit DRM, abyste je mohli použít na jiném za řízení, a čkoliv jste za e- knihu zaplatili.“ 109

Uživatel, který si zakoupí e-knihu, má tedy p ředevším právo e-knihu číst, nicmén ě další b ěžné činnosti jako tisk, kopírování a p řevád ění na jiná čtecí za řízení jsou mu podle základního výkladu autorského zákona v ČR zapov ězena. Pro rozší ření práv je nutno provést licen ční dohodu mezi poskytovatelem a uživatelem, která ur čí a vymezí, co bude ješt ě legální a co ne. Takovou licenci, resp. licen ční smlouvu je možno uzav řít písemn ě i ústn ě, preferována je dohoda písemná. 110

107 Zákon č. 216/2006 Sb. In: Ministerstvo kultury [online]. 2006 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/autorske-pravo/03-2162006.pdf 108 KŘÍŽ, Jan, Irena HOLCOVÁ a Veronika NERUDOVÁ. Autorský zákon: zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm ěnách n ěkterých zákon ů : (s poznámkami a úvodním slovem) . Vyd. 1. Praha: IFEC, 2000, s. 26-27. AZ IUS. ISBN 80-864-1204-0. 109 AUJEZDSKÝ, Josef. Elektronické knihy z pohledu právního. In: Lupa.cz: Server o českém Internetu [online]. 2011, 10.2.2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-knihy-z-pohledu- pravniho/ 110 ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentá ře, vzory a judikatura . Vyd. 1. Brno: Computer Press. ISBN 80-251-1090-7.

53

Knihovní licence pro p ůjčování e-knih

Autorský zákon se zam ěř uje na problematiku autorských práv ve vztahu ke vzd ělávacím institucím v § 37 „Knihovní licence“. Instituce jako „knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýd ěle čné školské a vzd ělávací za řízení“ nezasahují do autorského práva mimo jiné v případ ě, kdy „zhotoví rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo nep římému hospodá řskému nebo obchodnímu ú čelu, pro své archivní a konzerva ční pot řeby.“ 111 Rozmnoženiny d ěl, která již nejsou v prodeji, nebo jsou v běžných distribucích nedostupná, také nespadají do autorského zákona, jsou-li vytvo řeny n ěkterou z výše uvedených institucí. Jedná se i o elektronické kopie, čímž se dostáváme k e-knihám. § 37 odst. 1 dále uvádí, že takové kopie je povoleno užívat jen v prostorách daných institucí a prost řednictvím jejich za řízení. Knihovny mohou tímto zp ůsobem nakládat s volnými díly libovoln ě, ale pro akvizici fond ů není praktické jen čekat na uplynutí lh ůty u slovesných d ěl, čímž jim kon čí doba ochrany majetkových autorských práv. Na jednání o novele autorského zákona, konkrétn ě Knihovní licence z března roku 2012, zazn ěl návrh Národní knihovny o zavedení zákonné licence ke zp řístupn ění d ěl, která nejsou na trhu dostupná, jenž by byla pro uživatele knihoven k dispozici na interních terminálech v budovách knihoven. Tato licence by byla úplatná, podobn ě jako je ur čena odm ěna za p ůjčování fyzických rozmnoženin, jen by bylo nutné blíže specifikovat pojem zpřístupn ění. Užití d ěl by pak nemuselo být jen prezen ční, ale mohlo by být umožn ěno také pomocí internetu, což by vyžadovalo režim kolektivní správy na další zp ůsoby užití. Jedním z cíl ů má být monitorování užití díla pro zajišt ění p řesné adresnosti odm ěn za tato užití. 112

Národní digitální knihovna

Ve spojitosti s e-knihami a jejich implementaci do knihoven je nutno zmínit také projekt

111 Autorský zákon: (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském). In: Práce pro právníky [online]. 2010, 2.10.2010 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/autorsky-zakon-o-pravu- autorskem-uplne-znen 112 Záznam z jednání k novele AZ – knihovní licence – 12.3.2012. In: Ministerstvo kultury [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/autorske-pravo/Zapis-z-jednani-k-novele-AZ--- knihovni-licence---2012-03-12.doc

54 Národní digitální knihovna, který provozuje Národní knihovna ČR spole čně s partnerskými institucemi, mezi n ěž pat ří p ředevším Moravská zemská knihovna v Brn ě. Cílem projektu, který v sob ě zahrnuje n ěkolik díl čích aktivit, je digitalizace a zp řístupn ění národního písemného bohatství ČR. Jak je uvedeno na stránkách projektu, Národní digitální knihovna obsahuje t ři hlavní linie:

1. „Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.–21. století, tj. knih vydaných na území České republiky napsaných v češtin ě nebo pojednávajících o Česku. Celkem do konce roku 2019 zdigitalizujeme více než 50 mil. stran, tedy p řibližn ě 300 000 svazků.

2. Dlouhodobé uložení dokument ů ve spolehlivém digitálním úložišti. Úložišt ě poskytne prostor pro bezpe čné umíst ění dosud digitalizovaných dokument ů i digitálních dokument ů vytvo řených či získaných v rámci dalších projekt ů.

3. Zp řístupn ění digitálních dokument ů. Pokud to autorské právo dovolí, bude zdigitalizovaný materiál zp řístup ňován voln ě a zdarma.“ 113

Cílem projektu není p řevést do elektronické podoby co nejvíce titul ů, které vyšly v rámci našeho území. P řed kvantitou je kladen d ůraz na kvalitu a význam digitalizovaného obsahu. Preferovány jsou ty dokumenty, které jsou ve své fyzické podob ě ohroženy (poškozené vzácné a poslední výtisky, stárnutí tišt ěného materiálu, degradace v d ůsledku vysoké kyselosti papíru), dále ty, které pat ří k nejvyhledávan ějším titul ům, unikátní a historicky hodnotné tituly apod. Celkov ě má být do roku 2019 zdigitalizováno p řes 300 000 svazk ů spl ňujících předchozí parametry, to vše financováno z opera čního programu „Elektronizace služeb ve řejné správy.“114 Napln ěním této vize by byla ve ve řejných a akademických knihovnách rázem k dispozici množina text ů, která by nem ěla v českém prost ředí obdoby. Knihovny by měly širokou základnu e-knih, dostupných výhradn ě prost řednictvím jejich služeb.

113 Národní digitální knihovna [online]. c2011-2012, 13.12.2011 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/narodni-dk 114 Tamtéž.

55 Zajímavým projektem v oblasti digitalizace je EOD,115 který je realizován aktuáln ě 26 knihovnami z 12 evropských zemí, z nichž t ři knihovny jsou české – Moravská zemská knihovna v Brn ě, Národní technická knihovna a V ědecká knihovna v Olomouci. P ředm ětem projektu je služba, jejímž prost řednictvím si uživatel dané knihovny objedná digitalizaci vybrané knihy vydané v rozmezí let 1500–1900 (dokumenty, kterým až na výjimky vypršela autorská práva) a od knihovny pak dostane, za ur čitý finan ční obnos pokrývající náklady výroby, danou knihu v elektronické podob ě (zpravidla ve formátu .pdf a na vyžádání s rozpoznáním textu OCR, pro umožn ění fulltextového vyhledávání). Tímto zp ůsobem dochází k digitalizaci starých tisk ů na náklady zadavatele zakázky (tedy uživatele knihovny, resp. nemusí jít p římo o registrovaného uživatele), p řičemž e-kniha nadále z ůstává v archivu instituce a je tak p řístupná všem ostatním uživatel ům, a to dokonce i spolupracujícím institucím formou meziknihovní výp ůjční služby. Na druhou stranu tento projekt v ůbec ne řeší problém p řístupu k novodobým text ům a v naprosto zanedbatelném tempu a kvantit ě závislé na poptávce ze strany uživatel ů digitalizuje jen volná díla. Podobn ě se dá hovo řit nap ř. o projektu M ěstské knihovny v Praze E-knihovna,116 který pod sebou sdružuje díl čí projekty jako Čtěte pohádky on-line, Sherlock Holmes on-line nebo Karel Čapek on-line. Rovn ěž jde o volná díla, s nimiž je možno tímto zp ůsobem nakládat díky vypršení lh ůty autorské ochrany děl.

Digitální knihovna Moravské zemské knihovny se nazývá „Kramerius 4“ a její sou částí jsou e- knihy z popisované služby EOD (ty tvo ří jen malé procento z celku), z projekt ů Manuscriptorium, Europeana Travel a z vlastní digitaliza ční linky. Ve fondu jsou zdigitalizované staré tisky, vzácné rukopisy a starší čísla novin a časopis ů. Obecn ě vzato se jedná o ohrožená díla, jejichž p ůvodní fyzická forma chátrá a je nutné zachovat díla alespo ň v elektronické podob ě. U starších d ěl, na která se z důvod ů uplynutí standardní doby 70 let od smrti autora nevztahují autorská práva, není se zp řístupn ěním žádný výrazný problém a lze je číst odkudkoliv. Naproti tomu p řístup ke chrán ěným díl ům je omezen a to formou p řístupu jen v budov ě knihovny na p říslušných po číta čích. 117 V případ ě periodik jsou zpravidla voln ě

115 Ebook on Demand – e-kniha na objednávku. 116 E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. c2010 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/ 117 Přímo v MZK jsou tyto po číta če ozna čeny červenou samolepkou s logem projektu Kramerius, mají omezený

56 zp řístupn ěna čísla starší roku 1940. Sou částí digitálního fondu jsou také vybrané sou časné české publikace od nakladatel ů podílejících se na projektu „E-knihy do každé knihovny.“118119 Spolupracující nakladatelství fakticky poskytují tituly M ěstské knihovn ě v Praze, která je následn ě distribuuje partnerským knihovnám. 120 Nejt ěsn ější spolupráce je navázána s nakladatelstvím Academia, z jehož produkce je tímto zp ůsobem v příslušných knihovnách zp řístupn ěno kolem stovky titul ů.

Půjčování e-knih v českých knihovnách

Zásadních nejasností ohledn ě e-knih a jejich zp řístupn ění knihovnami je n ěkolik. Existují ur čitá řešení této problematiky, která budou p ředstavena v následujících kapitolách této práce. Otázkou stále z ůstává, kterou variantu z těchto nabízených model ů vybrat jako optimální řešení výp ůjček e-knih. Je d ůležité, aby byl spušt ěn opravdu silný a jednotný systém, který bude fungovat v horizontu desítek let se stabilním ekonomickým zázemím pot řebným pro udržitelnost systému a služeb. Není také zcela jasné, zda bude tato problematika řešena prost řednictvím nabízeného produktu n ěkteré ze soukromých spole čností, nebo zda bude vytvo řen systém úpln ě nový. V obou p řípadech by mohlo být využito dota čního programu VISK 3,121 který je mimo jiné zam ěř en na podporu pilotních projekt ů na on-line zp řístupn ění e-knih, které spadají výhradn ě pod českou produkci. Jedná se o dota ční program Ministerstva kultury. P ředm ětem projektu by byl návrh či nákup výp ůjčního systému a licence na knižní produkci, která by umožnila e-knihy zp řístup ňovat. Nevýhodou tohoto programu je jeho implicitní rozsah, který je vždy nastaven na jeden rok. Program m ůže být rozší řen o další cykly, ale z dlouhodobého hlediska je nepraktické opakovan ě podávat žádosti o dotace, navíc

přístup na internet a nelze z nich dokument stáhnout. 118 Deklarací tohoto projektu je obnovení klasického partnerství komer ční a ve řejnoprávní sféry, tedy nakladatelství a knihoven, záleží však p ředevším na ochot ě nakladatel ů poskytnout své tituly. Mohou v tomto projektu odhalit možnost nabídnout potenciálním zákazník ům nahlédnutí a vyzkoušení svých titul ů, z čehož jim m ůže pramenit zvýšený zájem o (e-)knihy. Knihovny se smluvn ě zavazují k tomu, že materiál budou nabízet svým uživatel ům jen ve striktn ě vyhrazených místech a terminálech, aby nedošlo k případnému zneužití služby. 119 E-knihy do každé knihovny. In: Moravská zemská knihovna [online]. c2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/katalogy-databaze/digitalni-knihovna-kramerius/e-knihy-do-kazde-knihovny 120 Partnerskými knihovnami jsou mimo zmi ňovanou MK v Praze také Knihovna Akademie v ěd ČR, NK ČR, Národní technická knihovna a MZK. 121 VISK – Ve řejné informa ční služby knihoven.

57 s ur čitou nejistotou, že jim bude vyhov ěno.

Někte ří komer ční poskytovatelé už své vize implementace svých systém ů do knihoven představili. Díl čí aspekty jejich návrh ů jsou popsány v následujících kapitolách. Krom ě výb ěru jednoho modelu (pokud bude vybrán a nebude preferována možnost vlastní platformy ze strany institucí formátu NK ČR či NTK) je také nutná úprava autorského zákona. Jde především o definování p řesných pravidel kolektivních smluv, které by knihovny mohly uzavírat s nositeli autorských práv. Nevy řešenou oblastí jsou také osi řelá díla a díla nedostupná na trhu. Osi řelé dílo je definováno jako „autorské dílo, jehož doba ochrany autorských práv dosud neuplynula, ale jehož autor nebo jiný nositel autorských práv není znám (protože nap ř. autor nedal zaregistrovat svou práci nebo prodal autorská práva n ěkomu jinému a nenahlásil tuto zm ěnu), nebo je znám, ale nelze jej nalézt (neví se místo jeho sou časného pobytu), proto nelze získat od n ěj svolení k užití jeho díla v p řípadech, kdy je tento souhlas nutný. V p řípad ě úmrtí nositele autorských práv nejsou známi ani jeho d ědicové nebo je nelze najít, a tak není možné získat od nich souhlas. Skute čnost, že ješt ě neuplynula doba ochrany autorských, pop ř. souvisejících práv, lze dovodit nap ř. na základ ě znalosti data úmrtí či narození autora, pop ř. data zve řejn ění díla nebo stá ří díla apod.“ 122 Dílem nedostupným na trhu se rozumí takové dílo, které již prodejci v komer ční sfé ře nenabízejí ve svých katalozích a zárove ň se neplánují jejich nová vydání. Krom ě toho každé vydání má své specifikum (p řeklad, ilustrace apod.), takže zachování takových děl formou digitalizace má své nemalé opodstatn ění. Tyto specifické dokumenty jsou p ředm ětem digitalizace NDK, ale ohledn ě samotného zp řístupn ění

Wooky

Wooky je název spole čnosti a zárove ň její proprietární platforma vycházející z model ů firem Amazon.com a Barnes & Noble, které mají rovn ěž své vlastní formáty e-knih. Jako softwarová aplikace ur čená ke čtení e-knih je Wooky voln ě dostupná pro všechny b ěžné opera ční systémy a po registraci je možné číst zakoupený obsah až na šesti r ůzných

122 Havlová, Jaroslava. osi řelé dílo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační v ědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014658&local_base=KTD .

58 registrovaných za řízeních (systém je jednotný pro ČR i Slovensko). Jedním z takových za řízení m ůže být eWooky, což je elektronická čte čka, která p ředstavuje hardwarový produkt spole čnosti. Krom ě čte čky nabízí Wooky i svoje tablety. Krom ě zmín ěné aplikace a hardwarových za řízení poskytuje Wooky také digitální obsah – e-knihy od vydavatel ů, s nimiž má Wooky uzav řenou smlouvu (nap ř. smlouva o exkluzivním prodeji titul ů vydavatelství Euromedia Group). E-knihy na platformě Wooky jsou k dostání v e-shopech jako Rájknih.cz, NeoLuxor nebo eBux. 123 Jak je vid ět, Wooky pojímá oblast e-knih kompaktn ě a pro své uživatele nabízí vedle proprietárního formátu a vlastního hardwaru také distribu ční sí ť a vlastní systém ochrany e-knih (tvrdé DRM). Proto spole čnost nabídla své služby i knihovnám, které v ideálním p řípad ě pot řebují komplexního poskytovatele, jenž by zajistil krom ě digitálního obsahu také hardwarové a softwarové zázemí (s ohledem na uplat ňovaný model p ůjčování).

Na seminá ři „E-knihy aneb nová výzva pro knihovny“ p ředstavila spole čnost Wooky svoji vizi implementace své platformy do knihoven. Sou částí platformy Wooky je zabezpe čený zp ůsob distribuce obsahu, redak ční systém pro správu obsahu a statistický systém, server pro zpracování a distribuci knih a e-obsahu, platební systém a vlastní aplikace a čte čky. 124 Jak by spolupráce s knihovnami probíhala? Proces implementace Wooky do knihoven by za čal zřízením internetového portálu, jenž by sloužil jako e-knihovna pro uživatele, který by si zde půjčoval e-knihy. Dalším krokem by bylo dodání nezbytného softwaru pro fungování systému, aby si uživatel mohl e-knihy vyp ůjčit a stáhnout do svého čtecího za řízení. Sou částí systému by bylo také knihovnické rozhraní, které b ěžn ě slouží k administrativ ě ze strany personálu knihovny (správa ú čtů, za řizování objednávek, kontrola platnosti licencí, monitoring výp ůjček, statistické nástroje apod.). Pov ěř ená osoba v systému objednává nové tituly, ur čuje po čet zakoupených licencí na jeden titul, provádí platby. Uživatelé knihovny musí mít v této e-knihovn ě založen ú čet – ten je vytvo řen zcela nov ě, nebo se rozší ří jeho stávající ú čet. 125 Pro půjčování e-knih navrhla Wooky následující pravidla:

123 Aktuality. Wooky [online]. c2011-2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.wooky.cz/aktuality 124 VÍTEK, Aleš. Elektronické knihy do každé knihovny. In: Moravskoslezská v ědecká knihovna v Ostrav ě [online]. 2011 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/2011_KKS_Wooky.pdf 125 VÍTEK, Aleš. Elektronické knihy do každé knihovny. In: Moravskoslezská v ědecká knihovna v Ostrav ě [online]. 2011 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/2011_KKS_Wooky.pdf

59

• „Každý ze zakoupených titul ů (licence) je možné p ůjčit maximáln ě tolikrát, kolik je stanovený limit ze strany majitele autorských práv díla. • Výp ůjční doba je voln ě nastavitelná dle požadavk ů knihovny, p ředpoklad je 2 týdny. • Systém Wooky automaticky sleduje po čet zakoupených a vyp ůjčených licencí a dodržování limitu pro po čet výp ůjček na licenci, pokud není v ú čtu e-knihovny dostatek licencí, či je vy čerpán limit, titul je automaticky stažen z nabídky. • Čtená ř m ůže p řed vypršením výp ůjční doby požádat o prodloužení této doby, tato služba m ůže být v závislosti na požadavku knihovny zpoplatn ěná, platbu provede čtená ř pomocí e-knihovny prost řednictvím integrovaných platebních nástroj ů, Wooky pak tyto platby knihovn ě reportuje a p řevádí na bankovní ú čet na základ ě vystavené faktury.“126

Tento model nabízí možnost stažení e-knih do více nainstalovaných čtecích za řízení. Po skon čení výp ůjční doby je soubor automaticky smazán ze za řízení a po uvoln ění exemplá ře je titul k dispozici dalšímu zájemci (ten si jej m ůže rezervovat i s pomocí funkce WatchDOG). 127

eReading

Spole čnost eReading již nyní spolupracuje s několika knihovnami, mezi nimiž je nap ř. Knihovna Celetná Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak systém výp ůjček z pohledu čtená ře funguje, nejlépe vystihuje popis Jany Mat ějkové práv ě z Knihovny Celetná: „E-knihy jsou čtená řů m dostupné ve formátech PDF, ePub a mobi, zajišt ěné jsou pomocí sociálního DRM. P řihlašování čtená řů probíhá federativní autentizací eduID.cz s využitím technologie Shibboleth.128 V p řípad ě, kdy knihovna neprovozuje systém jednotného p řihlášení založený na Shibboleth, p řihlášení probíhá pomocí lokáln ě spravovaných ú čtů u eReading.

126 Tamtéž. 127 Tzv. hlídací pes – funkce, která hlídá uživatelem vybranou položku v katalogu. V moment ě, kdy se jednotka stane op ětovn ě dostupnou k výp ůjčce, uživatel obdrží email či sms, že je titul k dispozici a m ůže si ho vyp ůjčit. 128 Shibboleth – systém jednotného p řihlášení uživatele, který je založen na p ředpokladu, že uživatel je členem nějaké organizace, instituce či komunity s autentizací, v níž je registrován. V systému takové (tzv. mate řské) instituce je v případ ě pokusu o p řihlášení uživatele na partnerské stránky ov ěř ena jeho identita. Uživatel si tak nemusí zakládat nový ú čet, nebo ť jeho identitu ov ěř il systém mate řské instituce.

60 Pokud čtená ř má u eReading již založený soukromý ú čet, eReading páruje osobní ú čet a ú čet z knihovny pomocí e-mailové adresy čtená ře a prezentuje čtená ři kompletní fond e-knih jak z osobních nákup ů, tak e-knih p ředplácených knihovnou.“ 129

V sou časné dob ě se eReading zam ěř uje výhradn ě na akademické knihovny. Pro vysoké školy je vytvo řena nabídka titul ů (z v ětší části se jedná o odbornou literaturu), na které mohou knihovny z vlastních prost ředk ů zakoupit licenci. Vzhledem k nastavení cen za jeden titul (ceny titul ů se r ůzní, obvykle se však pohybují v řádech tisíc ů korun) se dosud akademické knihovny na licencích na tituly finan čně podílejí spole čně (dalo by se to nazvat jako sdílené předplatné nebo sdílená licence). Licence je ve form ě p ředplatného na 1 rok. Do expirace licence mohou uživatelé spolupracujících knihoven stahovat tituly neomezen ě, p řičemž stažená e-kniha je pro uživatele k dispozici navždy. Ochrana autorských práv je řešena pomocí sociálního DRM. Uživatelé se p řihlašují do rozhraní eReading p řes autentizaci Shibboleth. V sou časnosti spolupracuje eReading tímto zp ůsobem nap ř. s již zmi ňovanou Knihovnou Celetná Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, mezi dalšími institucemi je podle dostupných informací také brn ěnská Masarykova univerzita (nap ř. Fakulta sociálních studií a Filozofická fakulta).

Tyto nabízené možnosti ukazují, že i v eReading jsou si v ědomi potenciálu čtená řů jako možných trvalých zákazník ů. Propojení knihovního ú čtu s účtem na stránkách prodejce je ideální p říležitostí pro to, aby uživatel knihovny po vypršení výp ůjčky e-knihy v případ ě zájmu pohodln ě p řešel k nákupu titulu. Ve sv ětovém kontextu nejde o nic neobvyklého, ale na tomto p říkladu je jasn ě vid ět, co by m ělo být ze strany knihoven dáváno na z řetel jako jasná prodejcova výhoda – jednalo by se o daleko efektivnější „náhrady“ p řípadného „spamování“ na email, s kterým se i od n ěkterých knižních producent ů dá na internetu setkat. Spoluprací s knihovnou se p ři ur čitém riziku dostává obchodník k ur čité množin ě kontakt ů (s ohledem na velikost knihovny a uživatelské základn ě, rovn ěž na zam ěř ení a typ instituce), na které jsou vázáni relevantní nositelé – potenciální zákazníci. Je otázkou, o jaká rizika se jedná, a zda-li někte ří obchodníci jsou v ůbec ochotni n ějaká podstoupit. Dosavadní zkušenosti a vývoj na e-

129 PAVLÍK, Ji ří a Jana MAT ĚJKOVÁ. České e-knihy a e-časopisy pro knihovny. IT lib: informa čné technológie a knižnice [online]. 2012, ro č. 16, č. 3 [cit. 2012-11-21]. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://www.cvtisr.sk/buxus/itlib/itlib123/pavlik_matejkova.htm

61 knižním trhu však sv ědčí o tom, že roste po čet firem, které cítí šanci. Další z nich je spole čnost LSE Integration.

Libri os

Spole čnost LSE Integration, která se zam ěř uje se na dodávku systémových řešení do knihoven, se spojila s firmou Abis a spole čně p ředstavila na konferenci „ České e-knihy v českých knihovnách“ svoji koncepci spolupráce s knihovnami založenou na integraci moderní technologie Cloud v knihovním prost ředí a „vývoji multiplatformních aplikací a serverových systém ů pro masové využití“. 130 Libri os disponuje vlastním DRM systémem (podpo řeným digitálním certifikátem), který nevyžaduje žádný speciální hardware a je kompatibilní s obecn ě rozší řenými za řízeními, a ť už se jedná o čte čky nebo tablety. Toto řešení je zam ěř eno spíše na technologické aspekty p ůjčování e-knih, než na poskytování obsahu, ale pokud by se m ělo jednat o unikátní technologii s bezproblémovou implementací vlastního DRM na licencovaný obsah, resp. plynulým p řevodem formát ů, mohlo by jít o perspektivní cestu. Technologické zabezpe čení obsahu by m ělo být v tomto p řípad ě na velmi vysoké úrovni, což lze považovat za klí čový aspekt p ři vyjednávání podmínek s nakladateli, kte ří vyžadují v první řad ě jistotu, že jejich tituly nebudou lehce zneužitelné.

Fraus

Nakladatelství Fraus vyvíjí v letošním roce už 3. generaci digitálních u čebnic ur čených pro základní a st řední školy. Od školního roku 2012/2013 jsou k dispozici digitální u čebnice na portálu Flexibooks, a to ve dvou formách: 1) e-knihy – u čebnice, které jsou elektronickou alternativou ke klasické papírové edici, 2) i-učebnice – „elektronické interaktivní u čebnice, která je též digitální obdobou papírové u čebnice, ale obsahuje p řidaná multimédia, interaktivní cvi čení, testování apod.“ 131

130 VOBORA, Jind řich a Petr KAZÁR. Libri os: E-knihy v knihovn ě snadno, spolehliv ě a bezpe čně. In: Slideshare: Present Yourself [online]. 2011, 18.12.2011 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/PARTSIP/libri-os-prezentace-provider 131 Fraus Flexibook. NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Fraus: víc znát [online]. c2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné

62

I-učebnice jsou obdobou u čebních materiál ů, které vychází u vydavatelství Follett. Jejich sou částí jsou audio- i videozáznamy, interaktivní cvi čení, testy animace i webové odkazy. Je možné s nimi pracovat na PC s opera čním systémem Windows i Apple a také v iPodech a iPhonech. Platforma umož ňuje vytvá ření poznámek v textu, zvýraz ňování slov atd. Vydavatelství Fraus testuje výhradní použití t ěchto u čebnic v rámci pilotního projektu Flexibook 1:1,132 který navazuje na p ředchozí „Vzd ělání21“,133 avšak s tím rozdílem, že tentokrát žáci vybraných t říd mají k dispozici pouze tyto u čební pom ůcky bez tišt ěných materiál ů. V popisu projektu se uvádí, že „V projektu Flexibook 1:1 budou všichni – jak učitelé, tak i žáci – pracovat ve vybraných p ředm ětech pouze s elektronickou u čebnicí. Jde o na první pohled malou zm ěnu, nicmén ě však zásadní z pohledu budoucí digitalizace celé školské soustavy.“ 134

Výše vyjmenovaní poskytovatelé a „zájemci“ o spolupráci s knihovnami nejsou jediní, kdo má v plánu zam ěřit se na kooperaci s knihovnami v ČR. Knižní trh, zvlášt ě s e-knihami, je v této dob ě velmi dynamický a nemalé aktivity lze sledovat i u jiných firem – nap ř. 4 Mobile připravuje svoji platformu BookJet s vlastním sociálním DRM, firma Publero svou eponymní platformu se zam ěř ením na noviny a časopisy, nebo EBSCO již zavedenou platformu EBSCOhost v české jazykové mutaci a pro české e-knihy. V médiích se rovn ěž sklo ňují jména jako Kosmas či 3M.

z: http://www.fraus.cz/fraus-flexibook/ 132 Flexibook 1:1. In: Fraus: víc znát [online]. c2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/flexibook-11/ 133 NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Vzd ělání21: Úsp ěšný žák digitálního v ěku [online]. c2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.vzdelani21.cz/ 134 Flexibook 1:1. In: Fraus: víc znát [online]. c2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/flexibook-11/

63 Aplikace výp ůjčních model ů v českém prost ředí

V českých knihovnách již n ěkteré výp ůjční modely e-knih fungují. Výrazn ějším vývojem prošly zejména knihovny akademické, které mohou čerpat z nabídek zahrani čních poskytovatel ů mnohem lépe, než jak je tomu u knihoven ve řejných. D ůvodem tohoto rozdílu je odborná povaha textů a jazyková vybavenost uživatel ů z řad student ů, u čitel ů a v ědeckých pracovník ů, kte ří ke studiu využívají zahrani ční zdroje s dokumenty v cizích jazycích. Elektronické informa ční zdroje významných českých univerzit p ředstavují desítky odborných databází zp řístupn ěných zakoupenými licencemi z prost ředk ů instituce. Zahrani ční produkce pro akademické knihovny tedy nep ředstavuje výrazný problém. Jiná situace panuje v oblasti ve řejných knihoven a české komer ční produkce.

V této části diplomové práce se primárn ě soust ředím na potenciální využití silných provider ů se stabilním zázemím, kte ří by poskytli nejen licen čně vázaný obsah, ale také systémové zázemí, platformy, poradenství a kompletní servis, by ť by to pro knihovny znamenalo takové služby si zaplatit. Jde o nákladn ější řešení, ale knihovny jsou doposud ve vztahu k e-knihám v nejasné situaci, jež je zap říčin ěna chyb ějící smlouvou s kolektivním správcem práv, která by zajistila paušální odm ěny autor ům či nakladatel ům a definovala podmínky pro realizaci půjčování e-knih. Alternativou k tomuto p řístupu je spolupráce knihoven p římo s vydavateli, která však p ředpokládá vlastní technologické vybavení knihoven a p řipravenost k vyjednávání a tvo ření smluv. Zůstanu-li u formy využití služeb poskytovatel ů, za d ůležitý faktor považuji prvek konkurence na e-knižním trhu. Různorodost knihovnických služeb p ředstavuje d ůležitý aspekt pro uspokojení specifických pot řeb uživatel ů z různých oblastí (ve řejných či akademických). Knihovna, která m ůže svým uživatel ům nabídnout n ěkolik r ůzných možností jak pracovat s e-knihami, se mi jeví jako konkurenceschopná instituce s širokou nabídkou služeb, která m ůže pokrýt co nejv ětší spektrum uživatelských pot řeb. To se týká i licen čních smluv, které by m ěly obsahovat dostate čně volný prostor pro p řizp ůsobení pot řebám uživatel ů. D ůležitá je také role forem a formát ů daných digitálních dokument ů (audiovizuální dokumenty, běžné e-knihy, i-učebnice), které mají rozdílnou podstatu a pracuje se s nimi odlišn ě (nap ř. i-učebnice je vhodné mít k dispozici simultánn ě pro v ětší po čet uživatel ů, populární e-knihy ze sou časné produkce mohou být k dispozici omezen ě v kratších intervalech

64 výp ůjček).

Pokud si americké knihovny mohou vybrat z rozli čných nabídek Overdrive, Ebrary, EBSCO či Ingram, znamená to, že pro svoje uživatele mohou s větší pravd ěpodobností najít nejvhodn ější model. Ve řejné, akademické a školní knihovny mají r ůzné preference a vyžadují rozdílné výp ůjční modely, které by jim mohl nabídnout jen opravdu silný poskytovatel. Toho však na českém trhu v blízké budoucnosti o čekávat nelze. Alternativa je v diverzit ě podpo řené loajáln ějším autorským zákonem, než jak je nastaven dosud. Bez konkurence na poli nabídek komer čních provider ů se zvyšuje riziko, že z vybraného obchodního modelu bude t ěžké vystoupit, pokud se ukáže jako nevhodný. Zmín ění globální poskytovatelé v sou časnosti nabízejí e-knihy i českým knihovnám, jedná se však ve výrazné v ětšin ě o dokumenty v cizím jazyce, nej čast ěji v anglickém. Česká produkce z komer čních vydavatelství zatím z ůstává k dispozici knihovnám především ve form ě tišt ěných knih.

Ve řejné knihovny

V této kapitole se zam ěř uji na výp ůjční modely, které jsou svými charakteristickými prvky vhodné v oblasti služeb pro ve řejnosti. U každého modelu pak p řikládám p říklad, jak by to mohlo fungovat, p řípadn ě jak už to n ěkde funguje. U všech model ů a p řiložených p říklad ů je předpokládaná ochrana soubor ů systémem DRM (tvrdým či sociálním).

Zásadní otázkou je, jaké pot řeby mají uživatelé ve řejných knihoven. Od vydání Manifestu IFLA/UNESCO o ve řejných knihovnách v roce 1994 ub ěhlo bezmála 20 let, jeho myšlenky však zestárly minimáln ě. V manifestu se mimo jiné píše: „Knihovna musí zp řístup ňovat fondy odpovídající zájm ům všech v ěkových vrstev. Knihovní fondy musí obsahovat jak tradi ční materiály, tak všechny odpovídající druhy moderních informa čních médií a technologií. Základním požadavkem je vysoká kvalita fond ů knihovny a jejich souvislost s místními pot řebami. Fondy musí odrážet aktuální trendy a sm ěry vývoje spole čnosti a být pam ětí tvo řivého úsilí lidstva.“ 135 Tyto základní principy mají v poslání ve řejných knihoven stále své

135 IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994: [Czech Version]. In: IFLA [online]. 1994, 3.11.2004 [cit.

65 pevné místo. Moderní informa ční média a technologie o čekávan ě postoupily kup ředu a je nutno čelit novým výzvám. Pro napln ění t ěchto myšlenek je pot řeba do ve řejných knihoven napevno implementovat i e-knihy z české produkce. Krom ě e-knih je vhodné zajistit také technické zázemí v podob ě odpovídajícího systému, ten by m ěl standardn ě zahrnovat:

1. Flexibilní platformu (pro více formát ů, s dnes již b ěžnými funkcemi záložkování, fulltextového vyhledávání apod.), kompatibilní v běžn ě rozší řených tabletech a e- čte čkách. 2. Knihovnický informa ční systém (provád ění report ů, sledování výp ůjček a cirkulace, statistiky p řístup ů, evidence a správa nákup ů licencí). 3. Systém zabezpe čení autorských d ěl p řed zneužitím (DRM, šifrování soubor ů apod.), který je především spolehlivý a ú činný a v otázce d ůvěry nakladatel ů také přesv ědčivý.

Výp ůjční model realizovaný spole čností Overdrive p ředstavuje podobný princip jako u klasických knih. Knihovna zakoupí 1 licenci na 1 e-knihu , kterou m ůže nabízet svým uživatel ům. Nevýhodou tohoto modelu je potenciální velké množství rezervací na titul v případ ě, že jde o populární e-knihu (titul není dostupný, pokud je aktuáln ě vyp ůjčen). Podobn ě jako u tišt ěných knih m ůže knihovna reagovat zakoupením více exemplá řů – v tomto případ ě licencí. Výhodou tohoto modelu je možnost zvolit výp ůjční dobu exemplá ře. St ěžejními faktory ovliv ňujícími nákup jsou: cena za 1 exemplá ř, podmínky licence (zda se jedná o trvalý p řístup s poplatkem za platformu, nebo o p ředplatné, které se musí periodicky každý rok obnovovat zaplacením paušálního poplatku) a úrove ň zp řístupn ění (stažení souboru do e-čte čky uživatele, otev ření souboru p řes vzdálený p řístup v PC, čtení pouze v knihovn ě). Zejména poslední bod je závislý na dohod ě poskytovatele s nositeli autorských práv.

Příklad: Knihovna zakoupí licenci na kolekci e-knih, ke každému titulu 1 exemplá ř (licenci). Knihovna oznámí p řír ůstek e-knih čtená řů m a stanoví dobu výp ůjčky na 14 dní. Čtená ři si za čnou e-knihy p ůjčovat p řes knihovní katalog a stahovat si je do svých čtecích za řízení. Po vyp ůjčení exemplá ře se titul stává nedostupným (vyp ůjčeným) a další zájemci si musí titul

2012-11-16]. Dostupné z: http://archive.ifla.org/VII/s8/unesco/czech.htm

66 rezervovat. Po vypršení výp ůjčky kniha p řestane být čtená ři dostupná a je k dispozici dalšímu čekateli (eliminace pozdních vrácení, která jsou b ěžná v p řípad ě fyzických knih). Tento systém funguje do té doby než vyprší p ředplacená licence (z toho je možné vypo čítat cenu jedné výp ůjčky vyd ělením ceny jednoho exemplá ře po čtem maximálních možných výp ůjček za rok), poté je nutno licenci prodloužit, aby byly tituly op ět p řístupné.

S tímto je úzce spjatý model s vymezeným simultánním p řístupem k jednomu exemplá ři (obvykle 3 uživatelé) – zde jsou ur čující faktory totožné. P řibývá zvážení kroku u potenciálních dlouhodob ě populárních titul ů, zda je výhodn ější zvolit simultánní p řístup uživatel ů, nebo zakoupení více jednotlivých licencí. Simultánní p řístup se obvykle uplat ňuje při online čtení e-knih, které nelze stáhnout do čtecích za řízení.

Příklad 1: Knihovna zaplatí licenci na e-knihu Sn ěhulák od autora Jo Nesbøa, k níž je umožn ěn p řístup maximáln ě t ří uživatel ů ve stejný čas. E-knihu lze prohlížet online, pokud je alespo ň jedno ze t ří p řístupových oken volné. Nejde o klasickou absen ční výp ůjčku na ur čité období (týden, 14 dní), ale o princip prezen ční výp ůjčky – e-kniha je k dispozici v „online polici“ knihovny t řikrát a uživatelé s ní mohou pracovat, jen pokud je aktuáln ě dostupná.

Příklad 2: Knihovna zaplatí licenci na e-knihu Sn ěhulák od autora Jo Nesbøa, která obsahuje tři elektronické kopie. Výp ůjčka je na 14 dní, po vypršení lh ůty soubor p řestane být ve čtecím za řízení (v četn ě PC) uživatele funk ční. Tři uživatelé projeví zájem o e-knihu, všichni jsou s požadavkem na výp ůjčku úsp ěšní a mohou si e-knihu stáhnout. Čtvrtý zájemce už musí po čkat, dokud nebude n ěkterý z exemplá řů vrácen.

Akvizice řízená uživateli (PDA) je modelem, který spíše definuje CO zp řístup ňovat než JAK. Uživatelé ur čují svou aktivitou primárn ě podobu fondu knihovny a následn ě je definováno, jakým zp ůsobem budou zakoupené tituly dále zp řístup ňovány. Pro české knihovny by bylo jist ě zajímavé mít tuto možnost ze strany poskytovatel ů k dispozici, a to zejména v souvislosti s ur čením po čtu licencí pro specifické e-knihy, p řípadn ě rozší řením přístupu více uživatel ů k jednomu exemplá ři. Aplikaci PDA v praxi předpokládám následovn ě:

67 1. Uživatelé prohlížejí na stránkách poskytovatele ( či prost řednictvím knihovního katalogu) e-knihy. 2. Při překro čení p ředem vymezených hranic (po čet stran, po čet p řístup ů) dochází k automatickému p řidání titul ů do nákupního koše knihovny. 3. Knihovna u e-knih ur čuje model p řístupu individuáln ě – bestsellery, nau čná literatura, encyklopedie, e-časopisy apod. Pro práci s určitými druhy dokument ů je vhodn ější simultánní p řístup či základní p řístup 1:1 (nap ř. encyklopedie – p ředpokládaná krátkodobá práce s hesly), pro užívání jiných je lepší mít více exemplá řů (bestsellery z oblasti beletrie – po opadnutí zájmu by bylo vhodné mít možnost neprodloužit licenci některých exemplá řů ). 4. Knihovna reguluje na základ ě p řístupných statistik z cirkulace statusy zp řístupn ění e- knih.

Příklad: Knihovna se dohodne s poskytovatelem na zp řístupn ění kolekce e-knih čítající 50 titulů soudobé populárn ě-nau čné literatury, beletrie a dramatických žánr ů. Spoušt ěcím bodem pro zakoupení licence titulu jsou dv ě 14-denní výp ůjčky jednoho titulu jdoucí po sob ě. Ukon čením procesu je nákup 10 titul ů nebo vy čerpání rozpo čtového stropu pro tento projekt (lze předpokládat, že ceny titul ů se liší). Licence na tituly platí po dobu jednoho roku a jedná se o model 1 licence na 1 e-knihu.

Je otázkou, nakolik je tento model v praxi realizovatelný. Jedná se p ředevším o riziko, kdy knihovny investují peníze do akvizice e-knih, kterou nechávají tímto zp ůsobem zcela v rukou uživatel ů. Výsledný nákup m ůže být v rozporu s koncepcí dané knihovny, m ůže mít krátkodobý efekt či obsahovat tituly, o které m ůže shodou náhod mít zájem jen malá skupina uživatel ů.

Další modely, které mohou p řipadat v úvahu, jsou založeny na kvantit ě užití, od níž se dynamicky odvíjí celková cena. Mluvím o modelech „pay per use“ a „lease to own“ . Definice těchto model ů jsou jednoduché. P ři uplat ňování modelu „pay per use“ je instituci účtován poplatek za každé užití díla a tyto poplatky se s čítají do ur čitých souhrnných celk ů za příslušná období či se vztahující k jednotlivým titul ům. V modelu „lease to own“ je nositelem

68 majetkových práv, p řípadn ě poskytovatelem a správcem digitálního objektu, definována hranice po čtu výp ůjček e-knih, od níž je knihovn ě umožn ěno po řízení trvalého p řístupu k titulu (nap ř. za sníženou cenu). Náklady na elektronický fond knihovny se v obou p řípadech odvíjejí od toho, jaký zájem o jednotlivé tituly uživatelé mají. V případě „pay per use“ platí, čím mén ě, tím levn ěji; naopak v modelu „lease to own“ se vyplácí spíše v ětší cirkulace titul ů. Podstatou knihoven není co nejvíce ušet řit, ale pokud se taková možnost nabízí, m ěly by jí využít. Model „pay per use“ je vhodný pro aplikaci na dokumenty, u nichž se nep ředpokládá velký zájem – k tomu je pot řeba získat data o dlouhodobých preferencích uživatel ů (nejoblíben ější typ literatury, žánry apod.). Pro využití modelu „lease to own“ jsou naopak nejvhodn ější dlouhodob ě vytížené tituly, nap ř. školní u čebnice, detektivní romány atd. Při výb ěru z databáze poskytovatele by m ěli pracovníci odpov ědní za akvizici knihovny k tomuto faktoru p řihlédnout a p řizp ůsobit objednávku nejen kvantitativn ě a pom ěrov ě k díl čím odv ětvím, ale nem ěli by zapomenout také specifikovat nejvhodn ější výp ůjční model.

Příklad 1: Poskytovatel nabídne knihovn ě část databáze formou „pay per use“. Knihovna musí stanovit limit, který nesmí uživatelé za ur čité období p řekro čit (rozd ělení vyhrazených vlastních prost ředk ů, p řípadn ě pen ěz z grantu na díl čí sumy ur čené k pokrytí náklad ů za příslušná období). U dražších titul ů umožní jen prezen ční prohlížení e-knih, u cenov ě dostupn ějších i absen ční výp ůjčku na dobu 14 dní. Pro čtená ře tak vznikne prostor nap ř. pro 500 online p řístup ů a 50 stažení e-knih m ěsí čně. Rozsah zapo čítaného online p řístupu je definován minimálním po čtem zobrazených stran. Uživatelé po spušt ění služby prohlížejí e- knihy a p ůjčují si je jako offline výp ůjčky, dokud není finan ční kredit knihovny vy čerpán.

Příklad 2: Knihovn ě je poskytovatelem umožn ěno zakoupení vybraných titul ů na trvalý přístup, pokud u nich bude p řekro čen p ředem stanovený po čet výp ůjček. Výp ůjční model je klasický 1:1 a knihovna platí za licenci standardní p ředplatné. Hranice po čtu výp ůjček pro přechod k trvalému p řístupu je stanovena na padesát 14-denních výp ůjček. Pro poskytovatele to znamená minimáln ě dva roky p ředplatného, po nichž následuje zp řístupn ění e-knihy uživatel ům knihovny na neomezenou dobu bez poplatku.

Poskytovatel m ůže ur čit další vymezení pro uplatn ění principu „lease to own“, nap ř.

69 podmínku spln ění padesáti 14-denních výp ůjček za ur čité období. Pokud se jedná o dlouhodob ě žádaný titul, nemá knihovna co ztratit. Na trvalý p řístup v tomto modelu hypoteticky dosáhne jen malé procento titul ů, ale v každém p řípad ě by šlo o ty nejpopulárn ější.

Na podobném principu funguje model měsí čního p ředplatného s přesn ě stanoveným po čtem stažení . Tento obchodní model spadá do skupiny model ů s trvalým p řístupem,136 lze tudíž předpokládat možnost stažení e-knih do čtecího za řízení uživatele na trvalo. Paušální podstata modelu vyhovuje těm knihovnám, které zaznamenávají výkyvy výp ůjček v některých obdobích, zejména v závislosti na vzd ělávacích institucích v okolí. Zkoušková období ve školách a na univerzitách p řivádí do knihoven více uživatel ů, a proto je tento model potenciáln ě výhodný hlavn ě pro akademické a školní knihovny, ale rovn ěž ve ve řejných knihovnách se cirkulace v této souvislosti m ění. Op ět je d ůležitý monitoring těchto výkyv ů a analýza prosp ěšnosti modelu m ěsí čního p ředplatného s omezeným po čtem stažení či otev ření dokument ů (rozhodujícím faktorem m ůže být i finan ční indispozice pro pravidelné měsí ční poplatky).

Příklad: Ve řejná knihovna poskytující služby stovkám žák ů a student ů z okolních vzd ělávacích za řízení zaplatí m ěsí ční p ředplatné na sbírku e-knih p ředstavující mix nau čné a populární literatury. S ohledem na finan ční náklady je po čet stažení limitován na 50. Jednotlivé ceny titul ů v tomto p řípad ě nerozhodují, kolekce je poskytovatelem sestavena tak, aby rozdíly byly minimální. K e-knihám je neomezený simultánní p řístup, každý uživatel však m ůže za m ěsíc stáhnout jen jednu e-knihu. K online prohlížení je uživatel ům k dispozici náhled 5 % rozsahu e-knihy.

Česká spole čnost eReading v sou časnosti realizuje v oblasti akademických knihoven model, který by se dal ozna čit jako sdílené p ředplatné . Instituce se spole čně finan čně podílejí na předplatném vybraných titul ů, které by pro každou knihovnu zvláš ť mohly p ředstavovat z hlediska náklad ů nedostupný produkt. Pokud by vznikla spolupráce i mezi ve řejnými

136 Viz kapitola Modely poskytování e-knih a digitálního obsahu formou trvalého p řístupu

70 knihovnami, bylo by reálné tento model uplatnit i ve ve řejné sfé ře na komer ční tituly. Zatím to funguje tak, že uživatelé univerzitních či v ědeckých knihoven se p řes ú čet své instituce dostávají na e-shop prodejce, kde si mohou knihu stáhnout a z ůstává jim natrvalo. Rozhodujícím faktorem bude cena za jeden titul a skute čnost, zda bude eReading (a p řípadn ě další poskytovatelé, kte ří se rozhodnou vydat se tímto sm ěrem) ochoten zp řístup ňovat své tituly, které t řeba pat ří mezi sou časné bestsellery.

Příklad: Čty ři m ěstské knihovny uzav řou dohodu o spole čném zakoupení t ří žádaných bestseller ů v žánrech kriminální román, krásná literatura a literatura faktu. Poskytovatel se s knihovnami dohodne na cen ě a po zaplacení částky zp řístupní tyto t ři tituly ve svém e-shopu. E-knihy jsou uživatel ům knihoven p řístupné na 1 rok, po který je mohou stahovat do svých čtecích za řízení na trvalo. Uživatelé se p řihlašují do e-shopu poskytovatele pomocí nástroje vzdáleného p řístupu (nap ř. Shibboleth) a e-knihy stahují p římo odsud. S přístupem na web je vytvo řen zárove ň ú čet pro osobní nákup, takže uživatel m ůže krom ě stažení p řístupných knih (z účtu knihovny) nakoupit e-knihy jako b ěžný zákazník prodejce.

Výše jsem zmínil vhodné obchodní a výp ůjční modely pro ve řejné knihovny a nyní se soust ředím na úskalí aplikování t ěchto model ů v ČR. Nejprve je to práv ě absence takovéto komplexní nabídky od firem p ůsobícím na českém e-knižním trhu. Pro zachování konkurenceschopnosti knihoven v české spole čnosti je nutné zajišt ění české produkce v knihovních fondech také ve formátu e-knih (nejen českých titul ů, ale také českých vydání zahrani čních autor ů). Výp ůjční modely nemohou být praktikovány, pokud není ur čeno rozložení odm ěn a jejich financování. Úlohou poskytovatele je krom ě samotných služeb vyjednání rozd ělení odm ěn autor ům a nakladatel ům (pokud takové podmínky zákonem neur čuje stát, který pov ěř uje kolektivního správce práv), a poté stanovení ceny titul ů pro knihovny, která bude variabilní v závislosti na jednotlivých modelech. Tento faktor bude pro případného providera jist ě klí čový. Dalším úskalím je finan ční aspekt – kolik m ůže titul se simultánním p řístupem 3 uživatel ů na jeden rok stát, kolik m ůže stát jeden exemplá ř v klasickém modelu 1:1, jaká částka bude ú čtována za jednu výp ůjčku v modelu „pay per use“ apod. Je tém ěř jisté, že každý exemplá ř ur čený k půjčování bude výrazn ě dražší než b ěžná kopie. Alespo ň taková je praxe v USA. Dle pr ůzkumu „Ebook Usage Reports“ je pouhé 1 %

71 dotázaných knihoven spokojených s cenami licencí na e-knihy, tak řka 80 % je velmi nespokojených. 137 Knihovny platí v ětší částky než b ěžní zákazníci a mnohem více než za tišt ěné verze. Záleží však na uplat ňovaném modelu.

Akademické knihovny

V této oblasti mají e-knihy v knihovnách již své pevné místo. Elektronickými informa čními zdroji disponuje každá česká univerzita, jedná se nezbytný standard, bez n ěhož se studenti neobejdou. Zakoupením licence knihovnou se uživatelé dostávají k dokument ům v databázi zpravidla v neomezeném soub ěžném p řístupu, avšak jen jako čtená ři dané knihovny. To znamená bu ď v budov ě knihovny, nebo pomocí n ěkterého z nástroj ů vzdáleného p řístupu (OpenVPN, Shibboleth, EZproxy…). Záleží také na tom, zda je zdroj zakoupen celouniverzitn ě, nebo zda jde o licenci zakoupenou n ěkterou z díl čích fakult. V druhém případ ě je možno prohlížet dokumenty jen prezen čně na PC v příslušn ě budov ě fakulty. Zdroje smí využívat jen oprávn ěné osoby, tzn. zam ěstnanci a studenti univerzity a v případ ě vědeckých knihoven jejich registrovaní uživatelé. Všeobecné platí, že zdroje je možno využívat jen pro osobní studijní, výzkumnou a výukovou pot řebu. E-knihy jsou knihovnám nabízeny za r ůzných licen čních podmínek. Typickým modelem je ro ční p ředplatné p řístupu. Licence m ůže být zakoupena na jeden souběžný přístup, n ěkolik soub ěžných p řístup ů nebo neomezený po čet soub ěžných p řístup ů. Licence jsou obvykle velmi nákladné a je v zájmu instituce, aby byl zakoupený p řístup co nejvíce využíván, nebo ť jde v mnohých p řípadech o grantovou podporu, bez níž by se mohly n ěkteré zdroje stát pro v ědecké instituce nedostupné. 138

Ve sfé ře akademických knihoven jsou mechanismy spojené s poskytováním e-knih již zab ěhnuté (p řevážn ě u cizojazy čných zdroj ů). Z českých poskytovatel ů se na tyto instituce zam ěř uje eReading (model sdíleného p řístupu je i s příkladem uveden v předchozí kapitole).

137 Ebook Usage in U.S. Public Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report-Public.pdf 138 BARTOŠEK, Miroslav. Elektronické informa ční zdroje pro informatiku na MU. Zpravodaj ÚVT MU Bulletin pro zájemce o výpo četní techniku na Masarykov ě univerzit ě [online]. 2004, ro č. 15, č. 1, s. 1-5 [cit. 2012-11- 29]. ISSN 1212-0901. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/309.html

72 Mimo hlavní proud existuje model, který by mohl být pro odborné instituce výhodný a který jsem zám ěrn ě nezmi ňoval v kapitole o ve řejných knihovnách – jedná se o model částe čně zpoplatn ěného dokumentu . Pro ve řejné knihovny zam ěř ené na širokou (neodbornou) ve řejnost nemá tento model dostate čné uplatn ění, nebo ť se v jejich fondech nachází velké množství beletrie a krásné literatury, kde se p ředpokládá kompletní p řečtení dokumentu. Čist ě teoreticky by knihovn ě mohla být naú čtována každá e-kniha v zakoupené sbírce, která by byla uživatelem otev řena, nicmén ě beletrie čtená online v prostorách budovy není b ěžným jevem a rovn ěž není ideálním řešením. Naopak ve sfé ře odborné literatury je pom ěrn ě b ěžné, že studenti vyhledávají konkrétní kapitoly, pasáže či hesla v dokumentech a odborné e-knihy ne čtou od za čátku do konce. Záleží na nastavených podmínkách modelu – zda je užití titulu účtováno od ur čité části e-knihy, nebo zda se poplatek odvíjí od doby trvání otev ření dokumentu v po číta či. Je nutno poznamenat, že tento model je vhodný jen pro prezen ční čtení, kdy si uživatel dokument nestahuje do svého čtecího za řízení, ale sleduje ho online v příslušné databázi. Zejména v případ ě referen čních databází typu Gale Virtual Reference Library by mohl být tento model výhodný.

Příklad: Univerzitní knihovna zakoupí licenci na kolekci odborných e-knih, jejíž základní cena je výrazn ě nižší než u licence na neomezený p řístup. Poplatky na ú čet knihovny p řibývají podle rozsahu čtení titul ů (tedy v podobném principu jako u modelu pay per use). V kolekci jsou částe čně zpoplatn ěné tituly, zcela zpoplatn ěné tituly i mimo řádn ě voln ě dostupné tituly. U částe čně zpoplatn ěných rozhoduje o cen ě procento zobrazených stran. Knihovna ur čuje maximální míru poplatk ů, licence je platná na 1 rok.

Školní knihovny

Pro tento typ knihoven lze hledat inspiraci u poskytovatele Follett.139 Jeho interaktivní e-knihy a učebnice mají českou obdobu u vydavatelství Fraus, které rozjíždí své i-učebnice. Tento formát jednozna čně vyžaduje umožn ění soub ěžného p řístupu v ětšího po čtu uživatel ů (nejlépe neomezeného), nebo ť i-učebnice se mají stát alternativou k tišt ěným u čebnicím, obohacenou o

139 Viz kapitola Follett

73 online nástroje pro práci s úkoly, poznámkami a pro komunikaci s vyu čujícím. Modely typu PDA zde postrádají smysl – akvizici ur čuje škola dle osnov, nikoliv žáci a studenti. Stejně tak modely částe čně zpoplatn ěného dokumentu a „pay per use“ (i-učebnice je dlouhodobá pom ůcka a lze p ředpokládat, že bude využita v celém rozsahu). Naopak model „lease to own“ má v této oblasti logiku, pokud by byla nastavena rozumná hranice ur čitého po čtu cykl ů (ro čník ů), po n ěmž by tyto interaktivní e-knihy z ůstaly školám k dispozici na trvalo.

Příklad 1: St řední škola uzav ře s poskytovatelem smlouvu o zakoupení p ěti i-učebnic do různých p ředm ětů. Projekt je financován z fondu podpory nazvané „Zlepšení podmínek pro vzd ělávání na st ředních školách“ 140 . I-učebnice jsou ur čeny jen k používání v budov ě školy a to v po číta čových u čebnách a na interaktivních tabulích.141 Nelze je stáhnout do osobních přenosných za řízení, které vlastní studenti. Výp ůjční lh ůta je nastavena na jedno školní pololetí (cca 5 m ěsíc ů). Dle principu lease to own jsou po čty řech t ěchto výp ůjčkách i- učebnice zp řístupn ěny škole na trvalo.

Příklad 2: St řední škola uzav ře s poskytovatelem smlouvu o zakoupení p ěti i-učebnic do různých p ředm ětů formou trvalého p řístupu. I-učebnice jsou ur čeny jen k používání v budov ě školy, nelze je poskytnout student ům ke stažení do p řenosných za řízení. Zakoupením této licence mohou školy využívat i-učebnice po neomezenou dobu (projekt m ůže být realizován ze stejného fondu podpory vzd ělávání).

140 EU peníze st ředním školám. In: Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy [online]. c2012 [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/eu-penize-strednim-skolam 141 Pro využití i-učebnic na neomezeném po čtu po číta čů je používán termín multilicence.

74 Záv ěr

Půjčování e-knih v českých knihovnách je oblast, v níž se setkáváme s mnohými otazníky. V sou časnosti není jasné, jakých zm ěn se do čká autorský zákon a jak jeho novela ovlivní situaci na celém českém e-knižním trhu. Ucelení koncepce kolektivní správy, do níž spadá mimo jiné systém odm ěn autor ům a nakladatel ům za jednotlivé výp ůjčky, napoví mnohé o tom, jak se budou jednání o výp ůjčkách e-knih z české produkce vyvíjet. Přestože je budoucí pozice e-knih v českém knihovnickém prost ředí nejasná, pokusil jsem se využít poznatk ů z fungování p ůjčování e-knih ve Spojených státech a aplikovat na české prost ředí takové výp ůjční modely, které by mohly být ideálním řešením pro knihovny i poskytovatele u nás. Odd ělil jsem od sebe ve řejnou, akademickou (v ědeckou) a školní sféru a pro každou zvláš ť jsem navrhl potenciáln ě vhodný model. Nejv ětší d ůraz jsem kladl na knihovny ve řejné (m ěstské, krajské), jejichž uživatelé se doposud dostávají pouze k e-knihám, které jsou voln ě dostupné a které nepodléhají autorskému zákonu. Tato množina rozhodn ě není zanedbatelná, avšak sou časná produkce, stejn ě jako komer čně již nedostupná díla staršího data vydání tvo ří rovn ěž velké procento produkce. Pokud se má komer čně nedostupných d ěl (a osi řelých d ěl) chopit Národní digitální knihovna, kdo zajistí v knihovnách p řístup k nov ě vydávaným e- knihám, které jsou už tzv. born-digital? Jedna z odpov ědí poukazuje na absenci poskytovatele (providera), jenž zajiš ťuje komplexn ě obsah, systém a technické zázemí. Takový poskytovatel (nebo množina poskytovatel ů tvo řící konkuren ční prost ředí) by jist ě dokázal pokrýt pot řeby či preference uživatel ů knihoven, kte ří si nap ř. cht ějí p řed nákupem e-knihy vyzkoušet, ov ěř ovat. Jiná odpov ěď může prosazovat ideu nabídky nakladatel ů, k níž si knihovny hledají cestu samy bez prost ředníka (nebo naopak – nakladatelé hledají cesty ke knihovnám).

Systém p ůjčování e-knih v USA nám m ůže pomoci p ředevším s otázkami týkajícími se výp ůjčních model ů v situaci, kdy je ujasn ěna právní podstata digitálních dokument ů a kdy jsou definovaná práva spjatá s takovýmto typem dokument ů. Bez autorskoprávního základu je velmi obtížné stav ět tyto výp ůjční modely v praxi. P řesto se již n ěkteré české firmy angažují v oblasti knihovních výp ůjček a nabízejí své koncepce spolupráce komer ční a nekomer ční sféry. Nelze p ředpov ědět, nakolik se ujme nap ř. výp ůjční model eReadingu nebo interaktivní učebnice z nakladatelství Fraus. Jistý je však stále probíhající vzestup obecného zájmu čtená řů o formát e-knih, kte ří stále více vyžadují e-knihy v knihovnách. Závisí pak na knihovnách,

75 jakým zp ůsobem si zachovají konkurenceschopnost a umožní svým uživatel ům zp řístupn ění titul ů v elektronické podob ě, a na poskytovatelích ( či nakladatelích), jak dokáží využít své prezentace a prezentace svých produkt ů v institucích, jež p řispívají nemalou m ěrou ke vzd ělanosti v zemi. Inspirací pro další projekty mohou být práv ě modely, které se v USA již osv ědčily, p řípadn ě jejich úpravy využívající prostor pro p řizp ůsobení se trhu a jeho specifickým podmínkám.

76 Informa ční prameny

Academic & Professional Collection Development. INGRAM CONTENT GROUP INC. Ingram [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ingramcontent.com/Pages/Academic-Professional-Collection-Development.aspx

Acquisitions Options. In: EBSCO Publishing [online]. c2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/ebooks/acquisition-options

About Gale. Gale Cengage Lending [online]. c2012 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/about/

ADAM, Wayne. HarperCollins to Lower E-Book Prices. In: TMCnet [online]. 2012, 21.9.2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.tmcnet.com/topics/articles/2012/09/21/308789-harpercollins-lower-e-book- prices.htm

Adding to the e-book offerings: Follett Shelf. In: Edublogs [online]. 2012, 12.5.2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://futura.edublogs.org/2012/05/12/adding-to-the-e-book- offerings-follett-shelf/

ADOBE. Adobe Digital Editions [online]. c2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.adobe.com/products/digital-editions.html

Aktuality. Wooky [online]. c2011-2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.wooky.cz/aktuality

ALTER, Alexandra. Your E-Book Is Reading You. In: The Wall Street Journal [online]. 2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/SB10001424052702304870304577490950051438304.html

Amazon Kindle 1: The Definitive User's Guide. In: Scribd. [online]. 2008 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.scribd.com/doc/2945277/Amazon-Kindle-1-The-Definitive-Users- Guide

ASA Annual Conference 2012: Best Way to Predict the Future Is to Invent It. Association of Subscription Agents & Intermediaries [online]. 2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.subscription-agents.org/conferences/asa-annual-conference-2012

Association of American Publishers [online]. c2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.publishers.org/

AUJEZDSKÝ, Josef. Elektronické knihy z pohledu právního. In: Lupa.cz: Server o českém Internetu [online]. 2011, 10.2.2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/elektronicke-knihy-z-pohledu-pravniho/

77 Autorský zákon: (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském). In: Práce pro právníky [online]. 2010, 2.10.2010 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz/zakony/autorsky-zakon-o-pravu-autorskem-uplne-znen

Available now! Follett Digital Reader App. In: Follett Shelf: eContent anywhere anytime [online]. c2012 [cit. 2012-10-19]. Dostupné z: http://www.aboutfollettebooks.com/mobile/index.cfm

BARTOŠEK, Miroslav. Elektronické informa ční zdroje pro informatiku na MU. Zpravodaj ÚVT MU Bulletin pro zájemce o výpo četní techniku na Masarykov ě univerzit ě [online]. 2004, ro č. 15, č. 1, s. 1-5 [cit. 2012-11-29]. ISSN 1212-0901. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/bulletin/articles/309.html

BOOG, Jason. EBook Revenues Top Hardcover. In: GalleyCat: The First Word on the Book Publishing Industry [online]. 2012, 15.6.2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.mediabistro.com/galleycat/ebooks-top-hardcover-revenues-in-q1_b53090

BREEN, Ken. Ebooks: Sales Models to Please Everyone. In: Association of Subscription Agents & Intermediaries [online]. 2012, 27.2.2012 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.subscription-agents.org/system/files/eBooks%20- %20Sales%20Models%20%20for%20Everyone%2020120227%20Breen.pdf

BURLEIGH, David. OverDrive and Amazon launch Kindle® compatibility with Library eBooks: Public and school libraries to reach millions of new readers with industry-leading eBook reader. In: OverDrive [online]. 2011, 21.9.2011 [cit. 2012-10-07]. Dostupné z: http://overdrive.com/News/OverDrive-and-Amazon-launch-Kindle-compatibility-with- Library-eBooks

CELBOVÁ, Ludmila. Elektronická kniha. In : KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informa ční v ědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-09-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD

CORSO, Regina A. One in Six Americans Now Use E-Reader with One in Six Likely to Purchase in Next Six Months: e-Reader users likely to both read and purchase more books than non-users. In: Harris Interactive [online]. 2011, 19.9.2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.harrisinteractive.com/NewsRoom/HarrisPolls/tabid/447/mid/1508/articleId/864/ctl /ReadCustom%20Default/Default.aspx

COSTA, Dan a Michael MUCHMORE. Barnes & Noble Nook 3G + Wi-Fi. In: Pcmag.com [online]. 2010 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2354648,00.asp

CROOK, Jordan. Amazon Officially Announces The New Kindle Paperwhite: “Paperwhite” Display, Frontlighting, 8 Week Battery, And 212 PPI. In: TechCrunch [online]. 2012 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://techcrunch.com/2012/09/06/amazon-officially-announces-the- new-kindle-paperwhite-paperwhite-display-frontlighting-and-212-ppi/

78

DASH!: (Data Sharing, Fast). Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/dash.jsp

Destiny Library Manager: Software for Library Automation. FOLLETT CORPORATION. Follett Software [online]. c2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.follettsoftware.com/library-automation-software

DO ČEKAL, Daniel. USA: Prodeje e-knih vzrostly p řes 1000 %. In: Bookz: E-knihy (e-books) klasické knihy (ne)nahradí [online]. 2011, 10.8.2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2011/08/10/usa-prodeje-e-knih-vzrostly-pres-1000/

EBLIDA. Politika ve vztahu k e-knihám pro knihovny v Evropě: Evropské knihovny a výzvy elektronického publikování . 2012, 1 s. Dostupné z: http://www.eblida.org/Special%20Events/CZ_An-e-book-policy-for-libraries-in- Europe_Czech-version.pdf?PHPSESSID=e64611231e8d28bd2a17cc31d0b0ecc1

Ebook Business Models for Public Libraries: A report from the American Library Association. In: American Libraries: The Magazine of the American Library Association [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://americanlibrariesmagazine.org/sites/default/files/EbookBusinessModelsPublicLibs_AL A.pdf

EBook Hosting Fees. In: Gale Cengage Lending [online]. c2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/customer_service/ebookpricing.htm

Ebook Usage in U.S. Academic Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012- 11-04]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage- Report-Academic.pdf

Ebook Usage in U.S. Public Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11- 01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage-Report- Public.pdf

Ebook Usage in U.S. School (K-12) Libraries: 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://c0003264.cdn2.cloudfiles.rackspacecloud.com/Ebook-Usage- Report-K12.pdf

E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. c2010 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/

E-knihy aneb nová výzva pro knihovny. In: Moravskoslezská v ědecká knihovna v Ostrav ě [online]. c2012 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/informace-o- knihovne/projekty/clanek/e-knihy-aneb-nova-vyzva-pro-knihovny/

E-knihy do každé knihovny. In: Moravská zemská knihovna [online]. c2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/katalogy-databaze/digitalni-knihovna-kramerius/e-knihy-do-

79 kazde-knihovny

Elektronické knihy si získávají český trh, zájem o n ě prudce stoupá. In: FeedIT [online]. 2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.feedit.cz/wordpress/2012/05/09/elektronicke-knihy- si-ziskavaji-cesky-trh-zajem-o-ne-prudce-stoupa/

E-readry. Moravská zemská knihovna [online]. c2012, 23.2.2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/sluzby/pujcovani/e-readry

EU peníze st ředním školám. In: Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy [online]. c2012 [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/eu- penize-strednim-skolam

Explanation. Boycott HarperCollins [online]. 2011, 3.3.2011 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://boycottharpercollins.com/explanation

GALE. Thorndike Press: The World's Leading Publisher of Large Print Books [online]. c2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://thorndike.gale.com/

Features: A Robust Offering. INGRAM CONTENT GROUP INC. MyiLibrary: Gain, retain and share Knowledge [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.myilibrary.com/Features.aspx

Flexibook 1:1. In: Fraus: víc znát [online]. c2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/flexibook-11/

Fraus Flexibook. NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Fraus: víc znát [online]. c2012 [cit. 2012- 11-07]. Dostupné z: http://www.fraus.cz/fraus-flexibook/

GALE. UXL: Curriculum-driven references for upper-elementary to high school students [online]. c2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/uxl/

HADRO, Josh. HarperCollins Puts 26 Loan Cap on Ebook Circulations: The new provisions are the first significant revision to ebook lending terms. In: Library Journal archive [online]. 2011, 25.2.2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.libraryjournal.com/lj/home/889452-264/harpercollins_puts_26_loan_cap.html.csp

Havlová, Jaroslava. osi řelé dílo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informa ční v ědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014658&local_base=KTD .

How to Check Out E-books from the Library for Your E-reader or Mobile Device. In: The Kansas City Public Library: Knowledge for all [online]. c2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.kclibrary.org/tutorials-guides/download-ebooks

IFLA e-Lending background paper. In: IFLA [online]. 2012, 11.5.2012 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/clm/publications/ifla-background-paper-e-lending-

80 en.pdf

IFLA/UNESCO Public Library Manifesto 1994: [Czech Version]. In: IFLA [online]. 1994, 3.11.2004 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://archive.ifla.org/VII/s8/unesco/czech.htm

INGRAM CONTENT GROUP INC. MyiLibrary: Gain, retain and share Knowledge [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.myilibrary.com/

Jak nakupovat. Palmknihy: knihy ve vaší dlani [online]. 2000-2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://www.palmknihy.cz/web/p/jak-nakupovat

KELLEY, Michael. Ingram to Offer MyiLibrary Ebook Platform to Public Libraries in September: ALA Annual 2012. In: The Digital Shift [online]. 2012, 9.6.2012 [cit. 2012-10- 11]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/06/ebooks/ingram-to-offer-myilibrary- ebook-platform-to-public-libraries-in-september-ala-annual-2012/

KELLEY, Michael. Librarians Feel Sticker Shock as Price for Random House Ebooks Rises as Much as 300 Percent. In: The Digital Shift [online]. 2012, 2.3.2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/03/ebooks/librarians-feel-sticker-shock-as- price-for-random-house-ebooks-rise-as-much-as-300-percent/

KELLEY, Michael. Moving Beyond the NetLibrary Legacy, EBSCO Reshapes Its Ebook Platform. In: The Digital Shift [online]. 2012, 1.5.2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/05/ebooks/moving-beyond-the-netlibrary-legacy-ebsco- reshapes-its-ebook-platform/

KELLEY, Michael. One Year Later, HarperCollins Sticking to 26-Loan Cap, and Some Librarians Rethink Opposition. In: The Digital Shift [online]. 2012, 17.2.2012 [cit. 2012-10- 22]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/02/ebooks/one-year-later-harpercollins- sticking-to-26-loan-cap-and-some-librarians-rethink-opposition/

KELLEY, Michael. Random House Reaffirms Commitment to Library Ebook Lending While Raising Prices to Wholesalers. In: The Digital Shift [online]. 2012, 2.2.2012 [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://www.thedigitalshift.com/2012/02/ebooks/random-house-reaffirms- commitment-to-library-ebook-lending-while-raising-prices-to-wholesalers/

KF8. In: MobileRead [online]. 2004-, 10.9.2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://wiki.mobileread.com/wiki/KF8

KŘÍŽ, Jan, Irena HOLCOVÁ a Veronika NERUDOVÁ. Autorský zákon: zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm ěnách n ěkterých zákon ů : (s poznámkami a pr ůvodním slovem) . Vyd. 1. Praha: IFEC, 2000, s. 26-27. AZ IUS. ISBN 80-864-1204-0.

LAJKA, Jan. ČESKÝ NÁRODNÍ PANEL. Elektronické knihy a elektronické čtení v Čechách . Praha, 2012, 2 s. Dostupné z: http://www.stemmark.cz/download/press_release_CNP_e_books_2012.pdf

81

LEBERT, Marie. EBooks: 1998 – The first ebook readers. In: Gutenberg News [online]. 2011 [cit. 2012-09-25]. Dostupné z: http://www.gutenbergnews.org/20110716/ebooks-1998-the- first-ebook-readers/

MATUŠÍK, Zden ěk. Elektronické knihy v knihovnách z pohledu autorského práva. Bulletin SKIP [online]. 2010, 19, 1, [cit. 2012-09-25]. Dostupný z: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull10_118.htm

Mobile. In: Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/mobile.jsp

Mobipocket. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 5.9.2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mobipocket

NAKLADATELSTVÍ FRAUS. Vzd ělání21: Úsp ěšný žák digitálního v ěku [online]. c2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.vzdelani21.cz/

Národní digitální knihovna [online]. c2011-2012, 13.12.2011 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/narodni-dk

OASIS. INGRAM CONTENT GROUP INC. Ingram [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.ingramcontent.com/Pages/Oasis.aspx

Our Company: About Ingram Content Group. INGRAM CONTENT GROUP INC. Ingram [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.ingramcontent.com/pages/company.aspx

OVERDRIVE. About [online]. c2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://overdrive.com/About/

OVERDRIVE. Overdrive: Global distributor of digital eBooks, audiobooks, music & video for library, school & retail [online]. c2012 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.overdrive.com/

PAVLÍK, Ji ří a Jana MAT ĚJKOVÁ. České e-knihy a e-časopisy pro knihovny. IT lib: informa čné technológie a knižnice [online]. 2012, ro č. 16, č. 3 [cit. 2012-11-21]. ISSN 1336- 0779. Dostupné z: http://www.cvtisr.sk/buxus/itlib/itlib123/pavlik_matejkova.htm

POKORNÝ, Lukáš. Pohled na historii e-reader ů s d ůrazem na jejich funkce: II. část. Inflow: Information journal [online]. 2012, ro č. 5, č. 4 [cit. 2012-09-26]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/pohled-na-historii-ereaderu-s-durazem-na-jejich-funkce-ii- cast

Pravidla p ůjčování p řenosných čtecích za řízení elektronických knih. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2005-, 6.9.2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné

82 z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_kr_pril7.htm

Prodeje e-knih za první pololetí 2012 – otev řené formáty zvít ězily. In: FeedIT [online]. 2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.feedit.cz/wordpress/2012/07/10/prodeje-e-knih-za- prvni-pololeti-2012-otevrene-formaty-zvitezily/

ProQuest acquires ebrary: Stage is set to accelerate the process of serious research. In: Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/newspdf/ebrary_ProQuest_Acquisition.pdf

Public Library Technology Landscape 2010-2011. American Libraries Digital Supplement Summer 2011 [online]. Chicago: American Library Association, 2011, s. 26-27 [cit. 2012-10- 03]. ISBN 978-0-8389-9340-8. Dostupné z: http://viewer.zmags.com/publication/857ea9fd#/857ea9fd/1

ROJAS, Peter a Ryan BLOCK. Sony LIBRIé EBR-1000EP. Time: Special Report [online]. 2010 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,2023689_2025276_2026974,00. html

School Download Library. OVERDRIVE. OverDrive [online]. c2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.overdrive.com/Solutions/Schools/K12/SDL/

Software as a Service (SaaS). Ebrary [online]. c2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/saas.jsp;jsessionid=HGEANPKHDMDK

ŠEBELOVÁ, Marie. Autorské právo: zákon, komentá ře, vzory a judikatura . Vyd. 1. Brno: Computer Press. ISBN 80-251-1090-7.

ŠVEJDA, Jan. Křížové vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informa ční v ědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001871&local_base=KTD .

Tiskové zprávy. EReading [online]. 2011 [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/tiskove-zpravy

Using Follett eBooks. FOLLETT CORPORATION. Follett Shelf: eContent anywhere anytime [online]. c2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.aboutfollettebooks.com/page/5/Using%20Follett%20eBooks

VÍTEK, Aleš. Elektronické knihy do každé knihovny. In: Moravskoslezská v ědecká knihovna v Ostrav ě [online]. 2011 [cit. 2012-10-23]. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/2011_KKS_Wooky.pdf

VOBORA, Jind řich a Petr KAZÁR. Libri os: E-knihy v knihovn ě snadno, spolehliv ě a bezpe čně. In: Slideshare: Present Yourself [online]. 2011, 18.12.2011 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/PARTSIP/libri-os-prezentace-provider

83

VYLE ŤAL, Martin. Čte čky e-knih by se m ěly lidem dávat zadarmo, říká ředitel Wooky Lukáš Novák. In: Lupa.cz: Server o českém Internetu [online]. 2012, 16.7.2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/ctecky-e-knih-by-se-mely-lidem-davat-zadarmo-rika- reditel-wooky-lukas-novak/

VYLE ŤAL, Martin. E-knížky jsou na vzestupu, za šest m ěsíc ů se jich prodalo víc než za celý lo ňský rok. In: Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. 2012, 19.7.2012 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/e-knizky-jsou-na-vzestupu-za-sest-mesicu-se-jich- prodalo-vic-nez-za-cely-lonsky-rok/

VYLE ŤAL, Martin. Hana Žáková (Kosmas): DRM není do budoucna tou správnou cestou. In: Lupa.cz [online]. 2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/hana-zakova- kosmas-drm-neni-do-budoucna-tou-spravnou-cestou/

Zákon č. 216/2006 Sb. In: Ministerstvo kultury [online]. 2006 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/autorske-pravo/03-2162006.pdf

Záznam z jednání k novele AZ – knihovní licence – 12.3.2012. In: Ministerstvo kultury [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/autorske- pravo/Zapis-z-jednani-k-novele-AZ---knihovni-licence---2012-03-12.doc

84