Tři Mušketýři D’Artagnan a Královniny Diamanty

Jan Kučera (1977) Tři mušketýři D’Artagnan a královniny diamanty

CHOREOGRAFIE PAUL CHALMER HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ JAN KUČERA DIRIGENT JAN KUČERA / MAROŠ POTOKÁR ASISTENTKA CHOREOGRAFA MAŁGORZATA CHOJNACKA LIBRETO PAUL CHALMER WIEBKE HÜSTER SCÉNA (koncept, design) PAUL CHALMER KOSTÝMY ANNA KONTEK SCÉNOGRAFICKÁ PROJEKCE, VIDEO JAN FUKSA MARTIN SVOBODNÍK SVĚTELNÝ DESIGN TOMÁŠ MORÁVEK TECHNICKÁ REALIZACE SCÉNY VLADIMÍR KOTEK POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE, HISTORICKÝ ŠERM IVAN PETRÁK PETR SÝKORA

Osoby a obsazení:

KRÁL LUDVÍK XIII. Stéphane Aubry / Matthias Kastl KRÁLOVNA ANNA RAKOUSKÁ Isabelle Ayers / Brittany Haws / Michaela Vápeníková KARDINÁL RICHELIEU Yago Catalinas Heredia / Macbeth Konstantin Kaněra VÉVODA Z BUCKINGHAMU Stéphane Aubry / Olgert Collaku / Stefano Pietragalla MILADY DE WINTER Isabelle Ayers / Olga Borisová-Pračiková / Shino Sakurado ATHOS Macbeth Konstantin Kaněra / Koki Nishioka / Stefano Pietragalla

1 PORTHOS Giordano Bozza / Rei Masatomi PLES – PÁNOVÉ ARAMIS Olgert Collaku Michal Bublík, Francesco Calipari, Olgert Collaku, / Sergio Méndez Romero Yago Catalinas Heredia, Macbeth Konstantin Kaněra, D’ARTAGNAN Giordano Bozza Matthias Kastl, Rei Masatomi, Giacomo Quatraccioni, Patrik Ulman / Sergio Méndez Romero / Koki Nishioka PAŘÍŽANKY KONSTANCE BONACIEUX Brittany Haws / Chiara Lo Piparo Emanuela Giglio, Lore Jehin, Anna Knollová, Jana Kopecká, / Ayuka Nitta Chloe Eva Piozzi, Barbora Šulcová, Aglaja Sawatzki, Anna-Lena Uth, ROCHEFORT Macbeth Konstantin Kaněra Jana Zelenková / Stefano Pietragalla MNIŠI KURTIZÁNY Stéphane Aubry, Michal Bublík, Francesco Calipari, Olgert Collaku, Emanuela Giglio, Anna Knollová, Chloe Eva Piozzi, Aglaja Sawatzki, Yago Catalinas Heredia, Macbeth Konstantin Kaněra, Matthias Kastl, Barbora Šulcová, Jana Zelenková Rei Masatomi, Stefano Pietragalla, Giacomo Quatraccioni, Patrick Ulman, Rodion Zelenkov DÁMY KRÁLOVNY ANNY Isabelle Ayers, Brittany Haws, Anna Knollová, Karolína Křížová, Dále účinkují studenti tanečního a hereckého oddělení Janáčkovy Yu Matsumoto, Ayuka Nitta, Michaela Vápeníková, Anna-Lena Uth konzervatoře v Ostravě, členové baletního studia NDM a externisté

TANEČNÍCI MERLAISONU Hraje orchestr opery NDM – koncertní mistři Vladimír Liberda Stéphane Aubry, Michal Bublík, Francesco Calipari, a Lucie Staňková Yago Catalinas Heredia, Matthias Kastl, Giacomo Quatraccioni, Patrick Ulman Federica Franceschini, Anna Knollová, Karolína Křížová, Světová premiéra 23. března 2017 v 18.30 hodin Aglaja Sawatzki, Barbora Šulcová, Anna-Lena Uth, Jana Zelenková v Divadle Antonína Dvořáka Druhá premiéra 25. března 2017 v 18.30 hodin GARDISTÉ RICHELIEUA v Divadle Antonína Dvořáka Stéphane Aubry, Michal Bublík, Francesco Calipari, Olgert Collaku, Yago Catalinas Heredia, Macbeth Konstantin Kaněra, Matthias Kastl, Rei Masatomi, Stefano Pietragalla, Giacomo Quatraccioni, Patrick Ulman, Rodion Zelenkov

PLES – DÁMY Isabelle Ayers, Emanuela Giglio, Brittany Haws, Anna Knollová, Karolína Křížová, Yu Matsumoto, Ayuka Nitta, Chloe Eva Piozzi, Aglaja Sawatzki, Barbora Šulcová, Anna-Lena Uth, Jana Zelenková

2 3 Na inscenaci spolupracovali: SVĚTOVÁ PREMIÉRA BALETU TŘI MUŠKETÝŘI

Asistent výtvarnice kostýmů Emil Wysocki Tvůrci baletů si pro svá díla s oblibou vybírají romantické příběhy a slav- Repetitor Rodion Zelenkov ný Dumasův román, proslulý líčením osudových lásek, mužného ka- Úprava hudebního a zvukového materiálu Elena Podolchova marádství, statečnosti i zrádných dvorských intrik, se již v minulosti Inspicientka Bohuslava Kráčmarová dočkal řady scénických zpracování. Baletní dílo, které v letošním roce přímo pro Národní divadlo moravsko- Tajemnice baletu Petra Kováčová slezské vytvořili choreograf Paul Chalmer a hudební skladatel Jan Produkce Pavlína Macháčová Kučera a které u nás v ostravském Divadle Antonína Dvořáka uvádíme ve světové premiéře, se k látce navrací s pochopením pro nostal- Technický šéf Stanislav Muntág gickou atmosféru klasického příběhu a stylu doby, v níž se odehrává. Světová premiéra nového díla je vždycky významnou událostí. Je to Jevištní mistři Jan Benek, Radim Duraj velká čest pro naše divadlo a také radost, že se pro projekt takového Mistr osvětlení Radko Orenič rozsahu podařilo vytvořit podmínky. Mistr zvuku Otakar Mlčoch Kanadský choreograf Paul Chalmer, jehož Popelka (ostravská Mistrová vlásenkárny Eva Celarková premiéra 23. dubna 2015) se stále těší dobré návštěvnosti, je známý Mistrová garderoby Růžena Mauerová v Evropě jako tvůrce celovečerních baletů a my věříme, že se dílo, Mistr rekvizit Marek Kalík které zde u nás přišlo na svět, dočká pod jeho vedením ještě dalších zpracování na jevištích v Polsku, Itálii a třeba i dalších místech. Určitě Šéf výpravy David Bazika by si to zasloužila také skvělá hudba Jana Kučery, který je nejen zkušeným dirigentem, ale také zdatným a úspěšným skladatelem. Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Lenka Dřímalová, šéfka baletu

Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM Technolog – Michal Špetík, mistr čalounické dílny – Petr Missig, mistr malířsko-kašérské dílny – Jaroslav Macháč, mistr truhlářské dílny – Radomír Maschke, mistr zámečnické dílny – Jaroslav Kocourek, mistr zbrojířsko-šperkařské dílny – Jaroslav Dovalil

Kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM Mistrová dámské krejčovny – Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny – Kamila Wasniowská, modistky-dekoratérky – Petra Dočkalová, Dorota Nováková

4 5 „Jen s odvahou a hlavně rozmyslně, a myslete stále na to, čím jste povinen královně!“ „Jí i vám!“ zvolal d’Artagnan. „Buďte klidná, krásná Constance, vrátím se hoden její vděčnosti; ale vrátím se i hodný vaši lásky?“ Mladá žena odpověděla jen tím, že se do krve začervenala.

Alexandre Dumas: Tři mušketýři, díl I.

Kostýmní návrh Anny Kontek (Konstance Bonacieux)

6 7 DĚJ BALETU Ve sledu tří nepříjemných incidentů se d’Artagnanovi neúmyslně povede urazit každého ze tří mušketýrů, kteří ho pak na oplátku vyzvou PROLOG: na souboj. Po začátku prvního souboje přijíždí kardinálova garda, aby je zasta- Kardinál Richelieu hraje šachy s Ludvíkem XIII.; král je přitom roz- vila a uvěznila, protože souboje jsou nyní podle nařízení panovníka zuřen domněnkou, že existují důkazy o tajné lásce královny Anny protizákonné. D’Artagnan nyní spojí své síly se třemi mušketýry proti k vévodovi z Buckinghamu. kardinálovým mužům. Vypukne všeobecný souboj. Mušketýři s po- O samotě Richelieu plánuje zničit královnu. mocí d’Artagnana porazí kardinálovu gardu, přičemž zabijí několik je- Mladý venkovan d’Artagnan cestuje do Paříže za svým snem připojit jích strážců. Po tomto vítězství si mušketýři s d’Artagnanem přísahají se ke královým proslulým mušketýrům. vzájemně přátelství a spěchají pryč.

PRVNÍ DĚJSTVÍ: 4. Komnaty královny Anny v královském paláci

1. Palác kardinála Richelieua Milady de Winter prohledává tajně pokoj královny Anny, aby získala inkriminující důkaz. Je vyrušena příjezdem královny a schová se. Krá- Richelieu si k sobě pozve Milady de Winter. Připojí se k nim Rochefort lovna Anna je znepokojena Buckinghamovým dopisem. Je ohlášen a pomáhá kardinálovi se spřádáním plánů a intrik. Richelieu oběma příjezd krále. Král obdarovává královnu nesmírně drahými diamanty. platí za jejich služby a posílá je, aby splnili jeho příkaz. Garda kardi- O samotě se zdá královně Anně o Buckinghamovi. Když procitá ze nála Richelieua znovu potvrzuje svou loajalitu. svého snu, píše odpověď na jeho dopis. Povolává k sobě Konstanci, aby doručila dopis Buckinghamovi. Milady, která je svědkyní všech 2. Královský palác těchto událostí, pospíchá informovat Richelieua.

Konstance přijíždí, aby se tajně setkala s královnou Annou a přinesla 5. Jakási ulice v Paříži jí dopis od Buckinghama. Obě jsou překvapeny příjezdem Richelieua. Konstance pospíchá pryč. Královna se snaží ukrýt dopis. Povede se Konstance se vydává na cestu, aby předala dopis, ale narazí na jí uniknout kardinálovým neodbytným dotazům, ale při svém útěku Rocheforta a členy kardinálovy gardy, kteří jí zastoupí cestu a snaží ztrácí kapesník, který jí dal Buckingham. Richelieu si ponechává ka- se ji využít při svém pokusu získat dopis královny Anny. D’Artagnan pesník jako důkaz proti královně. a mušketýři přicházejí právě včas, aby ji zachránili. Dostane zpátky dopis a zůstává o samotě s d’Artagnanem. Mezi Konstancí a d’Artag- 3. Náměstí v Paříži poblíž hlavního sídla mušketýrů nanem je zažehnuta první jiskřička lásky. Konstance odchází, aby vyhledala Buckinghama, a je zpovzdálí následována d’Artagnanem. D’Artagnan se probouzí s prvními paprsky úsvitu a pozoruje, jak se Paříž probírá k životu. Je fascinován a ohromen vším, co vidí. Milady, 6. Komnaty královny Anny v královském paláci která se sešla s Rochefortem, vystupuje ze svého kočáru. D’Artagnan je uchvácen její krásou. Následuje ji, ale Rochefort ho popadne a mrští Konstance přivádí Buckinghama ke královně Anně. Královna naléhá jím do prachu cesty, čímž ho veřejně zesměšní. D’Artagnan přísahá na Buckinghama, aby ji okamžitě opustil, a říká mu, že ačkoliv ho mi- pomstu. luje, neexistuje pro ně dva žádná společná budoucnost. Nicméně Slavní mušketýři přicházejí. Jsou to Porthos – Issac de Portau: záletník jako důkaz své lásky mu dává diamanty, které jí předtím daroval král. a dandy, rád nosí módní oblečení. Aramis – Henry d’Aramitz: hluboce Richelieu a Milady vidí vše v úkrytu. Buckingham po naléhání královny, věřící a duchovně založený mladší mušketýr. Athos – Armand de aby ihned opustil Paříž, pospíchá pryč. Sillègue d’Athos d’Autevielle: poslední, kterého je třeba představit. Richelieu nyní konfrontuje královnu Annu s chybějícími diamanty. Anna Je velmi vážný a zdá se být odolný vůči romantickým pocitům. je zoufalá a zjišťuje, že ji Richelieu chytil při činu a drží ji ve své moci.

8 9 DRUHÉ DĚJSTVÍ: 5. Ples v královském paláci

1. Taneční sál v královském paláci Dvůr se shromažďuje na ples. Přichází král a tančí se svými dvořany. Všichni očekávají příchod královny. Je ohlášeno pozvání na maškarní ples. Král Ludvík nacvičuje se svý- Právě včas přináší d’Artagnan královně diamanty, a zachraňuje tak mi dvořany nové baletní číslo, které má být představeno na plese. její pověst i čest. Richelieu tanec přerušuje, aby si s králem promluvil o samotě. Královna přichází na ples a k potěšení krále a k údivu i zděšení kar- Ukazuje královi Buckinghamův kapesník, a obviňuje tím královnu dinála má na sobě diamanty. z velezrady. Král je vzteky bez sebe. D’Artagnan se znovu shledává s Konstancí a vyznávají si navzájem lásku. Současně je d’Artagnan konečně králem přijat mezi proslulé 2. Komnaty královny Anny v královském paláci mušketýry, a připojuje se tak ke svým přátelům.

Konstance a dvorní dámy připravují šaty královny Anny na ples. Král Paul Chalmer vstupuje s Richelieuem. Král ve své žárlivé zuřivosti požaduje pro- (přeloženo Jazykovou agenturou Skřivanek s.r.o.) hlédnout Anninu korespondenci. Stráže prohledávají její písemnosti. Anna je hluboce uražena a vydává dopis, který právě dopsala. Král čte dopis, jehož obsah je zjevně neškodný. Předává dopis zklama- nému kardinálovi. Na Richelieuův návrh král požaduje, aby si Anna vzala na ples diamanty, které jí věnoval, a odchází. Zoufalou královnu utěšuje Konstance. Konstance ujišťuje královnu, že zná způsob, jak diamanty získat zpět včas na ples. D’Artagnan po- volá mušketýry, kteří se k němu připojují, a slibuje zachránit králov- ninu čest. Všichni čtyři si přísahají věrnost a vydávají se do Anglie za honbou za diamanty.

3. Buckinghamovy komnaty v Londýně

Buckingham je sám a přemýšlí o královně Anně a nemožnosti naplnit jejich lásku. Vypije víno a usne vedle portrétu královny. Vstupuje Mila- dy a opilý Buckingham je sveden její krásou. Když se spolu milují, Milady ho zabije a ukradne diamanty. Nyní se k ní připojuje Rochefort. Právě se jí chystá pomoci k útěku, když je Milady překvapena příjezdem mušketýrů. Rochefort utíká s diamanty, ale Milady je zahnána do kouta.

4. Zpáteční cesta do Paříže Rochefort čelí d’Artagnanovi kvůli diamantům, které má u sebe. Bo- jují spolu a Rochefort je zabit.

10 11 Anna Rakouská mu podala ruku a zavřela oči. Musila se opřít o Estefanu; cítila, že jejích sil je již namále. Buckingham přitiskl své rty vášnivě na její krásnou ruku. Pak vstal a řekl: „Nebudu-li mrtev, uvidím vás, dříve než uplyne půl roku, madame, kdybych měl proto převrátit celý svět.“

Alexandre Dumas: Tři mušketýři, díl I.

Kostýmní návrh Anny Kontek (Královna Anna Rakouská)

12 13 ROZHOVOR S CHOREOGRAFEM PAULEM CHALMEREM

Téma Třech mušketýrů je v českém prostředí velice populární, známé nejen z knih, ale také z množství filmových zpracování. Jaký je váš vztah k tomuto Dumasovu příběhu? Příběh Tří mušketýrů Alexandra Dumase byl převyprávěn v nespo- četném množství obměn. Generace diváků mohou díky filmům, diva- delním hrám, ale také operetám a baletům sledovat dobrodružství čtyř odvážných vojáků v kolektivním podvědomí ikonických postav. Knihu jsem četl poprvé na škole a nyní jsem byl při přípravě baletu překvapený, jak moc mě stále baví. Protože mnoho postav vychází ze života skutečných osob žijících ve Francii 17. století, četl jsem také další historické romány a biografie, abych získal hlubší vhled jak do jejich charakterů, tak i do doby, ve které žili.

Kterou dějovou linku jste z obsáhlého románu zvolil jako stě- žejní? Dumasův příběh je ve svých pěti částech složitý a nepravděpodobný, s obrovským množstvím postav a zápletek. Proto jsme museli být s autorkou a taneční kritičkou Wiebke Hüster při tvorbě libreta velice selektivní. Náčrt dějové linky zahrnoval dramatické situace, které by šlo snadno vyjádřit tanečním jazykem. Použili jsme proto nejlogič- Fotografie ze zkoušky; choreograf Paul Chalmer tější a nejpřirozenější dramatické zápletky pro duety, tria i sborové Foto Martin Popelář tance, které vycházely z Dumasova pretextu, a přizpůsobili jsme je pro naše potřeby. Pro náš balet je důležitá první část románu, ve které d’Artagnan při- jíždí do Paříže, setkává se s mušketýry a zamiluje se do Konstance, poté sledujeme jejich společnou nebezpečnou misi do Anglie, kde musejí najít ukradené diamanty a zachránit tak čest královny Anny „Choreografie Tří mušketýrů vychází z klasické baletní techniky, Rakouské. ale přizpůsobuje se přirozené řeči těla a výrazu, takže se zbavuje Rytmus a tempo obou dějství je určeno kontrasty mezi lyrickými a ro- například tradiční baletní pantomimy.“ mantickými okamžiky dvou milostných příběhů a hrdinskými dobro- Paul Chalmer družstvími mušketýrů, kteří se snaží proplouvat intrikami a korupcí u dvora Ludvíka XIII.

Jako tanečník jste působil v souboru fenomenálního Johna Cranka, tančil jste v choreografiích největších mistrů neoklasic- kého repertoáru, jako jsou John Neumeier, Kenneth MacMillan,

14 15 Jiří Kylián, Uwe Scholz, George Balanchine či William Forsythe. Hudbu ke Třem mušketýrům komponoval český skladatel Jan Odrazil se jejich vliv také ve vaší choreografické tvorbě? Ať už Kučera. Byl jste s ním v kontaktu? Máte tendenci do hudby vý- co do pohybů, či způsobu vyprávění příběhu? Bude možné razněji zasahovat? vysledovat inspirační zdroje i u Tří mušketýrů? Když jsem byl osloven, abych vytvořil novou baletní verzi Dumasova V mé práci mě rozhodně ovlivňuje zkušenost, kterou jsem během své příběhu pro NDM, měl jsem z partitury obavy. Pracovat s nově zkom- taneční kariéry získal. Stejně jako tomu bylo u Popelky, kterou jsem ponovanou hudbou bylo ale velice vzrušující a já jsem za tuto příle- v Ostravě vytvořil v roce 2015, tak i choreografie Tří mušketýrů vy- žitost nesmírně vděčný. Na začátku léta 2016 jsem se s panem chází z klasické baletní techniky, ale přizpůsobuje se přirozené řeči Kučerou setkal osobně, poté jsme komunikovali přes internet a spo- těla a výrazu, takže se zbavuje například tradiční baletní pan- lečně jsme probírali své názory a nápady. tomimy. Premiéra se pomalu, ale jistě blíží – v jaké fázi příprav nyní jste? Na rozdíl od spolupráce na Popelce již soubor znáte, navíc Tři Stále před sebou máme pár týdnů vzrušující práce, než celá vize mušketýry vytváříte přímo pro soubor baletu NDM. Jak se vám tohoto baletu nabere finální tvar. Dychtivě nyní očekávám, až uvidím, společně pracuje? Měl jste o obsazení rolí jasno předem? jak se propojí scéna, kostýmy a světelný design na posledních je- V obsazení i tvorbě tohoto baletu zúročuji nádhernou energii a zápal vištních zkouškách, než se 23. března 2017 konečně otevře tanečníků NDM, mezi nimiž je nyní mnoho výrazných osobností. Díky opona. tomu, že je už trochu znám, jsem se snažil, aby byly povahy a charak- tery tanečníků co nejbližší postavám, které představují. S Paulem Chalmerem rozmlouvala Barbora Truksová

Jak probíhá příprava inscenace – představujete tanečníkům již hotovou vizi, anebo dotváříte ještě na sále? Pro mě je téměř nemožné tvořit tak, že bych na baletní sál přišel s již takřka hotovou verzí. Interakce s tanečníky během tvůrčího procesu může cokoliv změnit. Každý má specifickou energii i charakter. Člověk musí být přizpůsobivý a ochotný zvážit svůj koncept. Instinkt nebo podněty od tanečníků, anebo dokonce neúmyslná chyba mohou vést k novým nápadům, které by jinak ani nepřišly.

U tohoto příběhu se nejspíš nelze oprostit od šermířských sou- bojů – zapojil jste je do choreografie? Jsem velmi vděčný, že mám vedle sebe mistry šermu Petra Sýkoru a Ivana Petráka. Bylo pro mě velice důležité, aby se tanečníci naučili správnou techniku šermu – nejen kvůli uvěřitelnosti scén, ale přede- vším kvůli jejich bezpečnosti. Tanečníci NDM začali studovat šerm mnoho týdnů předtím, než jsem do Ostravy přijel. Díky tomu jsme mohli společně pracovat na dosažení hladkého a bezpečného propo- jení techniky baletní i šermířské.

16 17 ROZHOVOR S HUDEBNÍM SKLADATELEM JANEM KUČEROU

Jaký je váš vztah k tanci jako takovému? Jakoukoli formu tanečního umění obdivuji a před tvrdou prací taneč- níků hluboce smekám. Vnímám tanec jako nejvyšší formu spojení aspektů fyzických a uměleckých. Schopnost vyjádřit tisíce emocí pouze prostřednictvím svého těla je nádherná. Sám jsem ke své škodě v tanečních skončil u mazurky.

Ve své kariéře jste zkomponoval velké množství skladeb. Je toto vaše první práce na hudbě k baletu? Na poli klasického baletu je to skutečně má první skladatelská práce. S komponováním scénické hudby již ale mám své zkušenosti, a to i v souvislosti s divadlem tanečním. Například jsem již sedmkrát napsal hudbu k inscenacím tanečního souboru Spitfire Company, kde režíruje a tančí výrazná osobnost taneční scény Miřenka Čecho- vá. Díky tomu jsem měl příležitost se setkat například s tanečníky a choreografy, jako je Jiří Pokorný či mim Radim Vizváry. Jsou to sa- mozřejmě odlišné druhy tance, někdo tomu říká fyzické divadlo, ale emoce a vášně v hudbě musí rezonovat a doplňovat se s pohybem úplně stejně, jako je tomu v baletu klasickém. Coby dirigent jsem se s baletem setkal spíše nárazově, rád vzpomí- nám například na spolupráci se světoznámým kanadským souborem Compagnie Marie Chouinard. Jejich choreografie na Stravinského Svěcení jara byla strhující.

Máte některé oblíbené skladatele baletní hudby? Nerad dělím skladatele na baletní a nebaletní, ostatně baletní hudba Hudební skladatel a dirigent Jan Kučera Foto archiv Čajkovského či Prokofjeva je dokonalá a strhující i „pouze“ při kon- certním provedení. Stejně tak může ve spojení s tancem skvěle fun- govat hudba, která pro ten účel nebyla původně psána. Je ale pravda, že tato svatá ruská trojka, do které počítám i Stravinského, je v ba- „Psát novou hudbu pouze v barokním stylu by byla trochu nuda.“ letní hudbě asi nedostižná. Když jsem ale v jedné japonské produkci dirigoval Debussyho balet La Boite à joujoux (Skříňka s hračkami), Jan Kučera okamžitě jsem se do té hudby zamiloval a později jsem ji pak provedl i koncertně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu.

18 19 Pro NDM nyní komponujete hudbu k baletu Tři mušketýři. Kdy a kým jste byl osloven pro spolupráci s Národním divadlem mo- ravskoslezským? Nabídka přišla přímo od divadla v květnu 2016. Velmi mě potěšila a vá- žím si jí! Již dříve jsem zde dirigoval Martinů Mirandolinu a Prokofjevova Ohnivého anděla. V obou případech jsem byl nadšen skvělými výko- ny orchestru, který hrál tyto nelehké operní partitury s obrovským nasa- zením. Na naše společné mušketýrské dobrodružství se moc těším!

Libreto baletu vychází z nesmrtelného románu Alexandra Du- mase staršího. Necháváte na sebe při tvorbě působit literární předlohu, či odkud berete nejvíce inspirace? K Mušketýrům mám zajímavý vztah, neboť toto téma se ke mně vrá- tilo po téměř dvaceti letech. Ještě coby posluchač Pražské konzer- vatoře jsem působil jako klavírista v Divadle v Celetné, v souboru CD 94, a troufám si říci, že naše divadelní inscenace Tři mušketýři se stala kultovní. Hráli v něm tehdy neznámí mladí herci, kteří brzy vyzráli ve skvělé herecké osobnosti: v roli d’Artagnana alternovali Matěj Hádek s Markem Taclíkem, Porthose hrál Hynek Čermák, kar- dinála Richelieua Robert Jašków. Já byl v roli klavíristy celé předsta- vení na jevišti, doprovázel písně a částečnou improvizací scénické situace. Odehrál jsem takto kolem 120 vyprodaných repríz, což mi dnes přijde neuvěřitelné. S choreografem a spoluautorem libreta Paulem Chalmerem jsme se shodli, že chceme hudbu pojmout neobarokně, ve stylu hudby u dvora Ludvíka XIII., samozřejmě s přesahy do hudby současné. Psát novou hudbu pouze v barokním stylu by byla trochu nuda. A protože mám rád rovněž filmová zpracování s hudbou Michela Legranda či Lala Schifrina, mnohokrát se v partituře objeví i určitá filmová akčnost.

Co mohou diváci od vaší hudby očekávat? Paul Chalmer vytvořil přehledný bodový scénář, kterého jsem se po celou dobu držel. Hudba je tedy vytvořena přímo pro konkrétní situace, atmosféry a dějové zvraty. Každá z hlavních postav má svůj hu- dební leitmotiv, který se v různých variacích vrací a proměňuje podle potřeby děje. Chtěl jsem vytvořit hudbu, která bude baletu v dobrém slova smyslu sloužit, diváka vtáhne do děje, v pravý čas dokáže po- strašit, rozjásat či dojmout, plně ukáže barevné možnosti symfonic- kého orchestru, bude sdělná a melodicky výrazná. To není zrovna málo cílů, a jestli se mi to povedlo, musí posoudit publikum. Kostýmní návrh Anny Kontek (Vévoda z Buckinghamu) S Janem Kučerou rozmlouvala Barbora Truksová 20 21 „Proč jste si, prosím, nevzala ty diamantové závěsky, když víte, že bych je byl tak rád viděl?“ Královna se podívala kolem sebe a zahlédla vzadu kardinála, který se usmíval svým ďábelským úsměvem.

Alexandre Dumas: Tři mušketýři, díl I.

Kostýmní návrhy Anny Kontek (Král Ludvík XIII., Král Ludvík XIII. – tanec merlaison)

22 23 ROZHOVOR S IVANEM PETRÁKEM* Jaké triky ukáže na jevišti odvážný romantik d’Artagnan, melan- A PETREM SÝKOROU** O ŠERMÍŘSKÉM UMĚNÍ cholický cynik Athos, krásný a tajnůstkářský Aramis a ješitný dobrák Porthos? „Scénický šerm je motoricky náročná pohybová disciplína, dialog, Ivan: Vlastně šermířské triky jako takové neexistují. Jsou to prvky šer- kde dochází věcné argumenty a zbývá už jen emoce. mířské abecedy nacvičené k úplné dokonalosti. K tomu, aby mohl na Tady se úplně odhalí charakter postavy.“ jevišti vyniknout, blýsknout se mušketýr, musí být neméně dobrý gar- Petr Sýkora dista. Vyvíjí se to zatím slibně…

Co se od doby vašich začátků v oboru šermu a scénického boje Mušketýři mají nejen různou povahu, ale především různou změnilo? Myslím tím vnímání a začleňování šermu do operních šermířskou průpravu, poplatnou původu a oblasti, odkud pochá- a baletních inscenací. zí, dále své životní zkušenosti (například výrazný věkový rozdíl Petr: Myslím, že úplně na počátku moderního divadla byl šerm ještě mezi d’Artagnanem a Athosem nebo rozdíl mezi jeho naturál- běžnou společenskou pohybovou disciplínou a bylo snadné, přiro- ním šermem a vysoce školeným šermem Aramise v rámci jeho zené ho vložit do inscenací, tak jak to autor napsal. Dnes v tom vidím španělské školy). Zažijeme rozdíly mezi pojetím boje jednotli- velký skok. Dnešní režiséři a dramaturgové se šermu bojí a raději volí vých postav? jinou cestu než šerm či scénický boj. Scénický šerm je motoricky ná- Petr: Ano, je to předmětem našeho zájmu, aby každá z postav měla ročná pohybová disciplína, dialog, kde dochází věcné argumenty a své specifické znaky. Těžko se nám to bude ale stavět na věkovém roz- zbývá už jen emoce. Tady se úplně odhalí charakter postavy. Když to dílu, když je všem klukům maximálně 23 let.(smích) Stavíme to více na pokazíte, můžete být skvělý Romeo, ale všichni si budou pamatovat rozdílech charakterů postav než na rozdílech v šermířských školách. ten zkažený souboj. Vlastně tu nedůvěru režisérů chápu, ale také věříme s Ivanem, že se to dá udělat dobře a že to přinese na jevišti Četla jsem, že je španělská škola šermu technicky čitelná, a tak silnou emoci, jedinečnost, tu pravou divadelní magii. Aramis, jako tajný jezuita, se snažil příliš své španělské dědictví neukazovat. V čem se lišila španělská a francouzská škola Znáte jistě Tři mušketýry. Milujete romantiku doby duelů? Máte šermu v době Ludvíka XIII.? duši bojovníka, či snílka? Ivan: Šermířské školy se vyvíjely souběžně s vývojem zbraní, jež se Ivan: Dříve jsem býval snílek a romantik, jak jde čas, stávám se více stávaly lehčí a rychlejší a pro smrt dokonalejší. Španělská škola ne- a více bojovníkem. zachytla (možná pro konzervativnější přístup) vzestup školy francouz- ské, jež diktovala trend až do vzniku novodobého šermu sportovního. Může se vlastně tanečník za krátkou dobu zkoušení naučit šermířskému umění? Přeci jen jde o šerm. Nehrozí tanečníkům během zkoušek, ale Petr: Kdo jiný může lépe zvládnout náročnou pohybovou disciplínu i samotného představení zranění kordem? než talentovaný tanečník s propracovanou motorikou svého těla. Petr: Je jasné, že riziko vždy bude. Zacházíte se zbraní a simulujete boj. I když jde o předem danou choreografii, nebude to nikdy v de- *Ivan Petrák je sedmnáct let zaměstnancem umělecko-dekoračních dílen NDM, tailech stejné. Od začátku zkoušení se snažíme pečlivě vysvětlit, jak kde pracuje jako zbrojíř. Vychází ze školy šermu Petera Kozy, který zásadním způsobem ovlivnil současnou šermířskou scénu. S Markem Tichým vedl skupinu zbraň bezpečně na scéně použít. Respekt ke zbrani a soupeři (kole- historického šermu Durandal. govi na jevišti) je naprostou nutností. Modřiny a drobné šrámy si ale kluci během zkoušení určitě odnesou. Nejsou z cukru, jsou zvyklí **Petr Sýkora byl čtrnáct let členem činohry NDM. Při studiu JAMU „přičichl“ k šermu pod vedením Libora Olšana. Poté spolupracoval s Markem Tichým pracovat tvrdě a to platí i v šermu. a Ivanem Petrákem, kteří vedli skupinu historického šermu Durandal.

24 25 Souboj a rituál, bez pozdravu na kolbiště nelez, nebo to bylo jinak? Ivan: Rytíř na kolbišti není vždy čestný a naopak, člověk nemusí být rytíř, a přesto se na kolbišti života může chovat dle etikety rytířských ctností.

Jak se vám spolupracuje s choreografem a souborem baletu na připravované premiéře Tří mušketýrů? Je něco, co vás dokáže ještě překvapit? Petr: Dost to s Ivanem probíráme v našich rozhovorech. Za prvé máme radost z toho, že je důvod se častěji setkávat, a také z toho, že i dnes se najde režisér, choreograf, který se nebojí pustit do pocti- vé přípravy na „šermířskou klasiku“, jíž Tři mušketýři bezesporu jsou. Z dob své aktivní kariéry v divadle si velmi cením zkoušení, kdy se herec stává partnerem a inspirací pro režiséra či choreografa. Takže jestli nás něco ještě dnes překvapí? Je to připravený, milý, vtipný choreograf a talentovaný soubor baletu, jaký NDM v současné době má.

Rozhovor vedla Lenka Dřímalová Fotografie ze zkoušky; v popředí Giordano Bozza (d’Artagnan) Foto Martin Popelář

26 27 Fotografie ze zkoušky; v popředí Koki Nishioka (Athos), vlevo Ivan Petrák Foto Martin Popelář

Fotografie ze zkoušky; v popředí Rei Masatomi (Porthos), zcela vpravo Petr Sýkora Foto Martin Popelář

28 29 Fotografie ze zkoušky; Brittany Haws (Konstance Bonacieux), Fotografie ze zkoušky; Paul Chalmer, Isabelle Ayers (Milady de Winter) Yago Catalinas Heredia (Kardinál Richelieu) Foto Martin Popelář Foto Martin Popelář

30 31 „Co byste řekl tomu, kdybych vám nabídl hodnost poručíka v mé gardě a po válečném tažení vám přidělil setninu?“ „Ach monsignore!“ „Přijímáte, není-liž pravda?“ „Monsignore,“ opakoval d’Artagnan rozpačitě. „Jak, vy odmítáte?“ zvolal udiveně kardinál. „Jsem v gardě Jeho Veličenstva, monsignore, a nemám nejmenší příčiny být nespokojen.“

Alexandre Dumas: Tři mušketýři, díl II.

Kostýmní návrh Anny Kontek (Kardinál Richelieu)

32 33 Alexandre Dumas starší (1802–1870) jako čelný představitel francouzského romantismu

Romantismus byl poslední umělecký sloh, který zasáhl umění jako celek – od výtvarného přes hudební, divadelní a literární. Jeho za- stánci odmítali předcházející klasicismus adorující antiku, přesná pravidla a nápodobu starověkých předloh; vznikl v reakci na Velkou francouzskou revoluci a na její pozdější společenské důsledky. Osvícenství, které bylo duchovním otcem revoluce, upřednostňovalo místo víry rozum, logiku, vzdělání, humanismus a morálku. Skutečný stav společnosti několik desetiletí po pádu Napoleona byl však od ideální podoby velmi vzdálený. V první polovině 19. století docházelo k ekonomickým změnám spo- jeným s průmyslovou revolucí. Formovala se národní hnutí, zvyšovalo se úsilí měšťanstva o získání politické moci i podílu na vládě. Změny ve světě měly i negativní dopady, vyvolávaly pocit nejistoty, strachu, osamělosti, zklamání, deziluze a skepse. Vládl rozpor mezi ideály a skutečností. Z této atmosféry vzešel romantismus, který proti osvícenskému kultu rozumu stavěl cit, vášeň a fantazii. Vycházel z přirozeného spojení člověka s přírodou, odmítal klasicistní pravidla a vyzdvihoval poža- davek tvůrčí svobody. Proti šedi průměrnosti kladl sílu lidské osobnosti, neuznával jakékoliv ohraničení, historickou pravdivost nepokládal za podstatnou, nejdůležitější byla pravdivost lidská. Mezi významné autory romantické francouzské literatury patří Victor Hugo, Alfred de Musset, Gérard de Nerval, Alfred de Vigny a pro nás nejdůležitější Alexandre Dumas starší. Jeho děd markýz Alexandre Antoine Davy de la Pailleterie (1714–1786) pocházel z normandské šlechtické rodiny. V roce 1760 odjel do San Dominga, kde zakoupil plantáže a kde se mu o dva roky později narodil syn Alexandre, jehož matkou byla černá otrokyně Marie- -Cessette Dumasová. Otec přiznal synovi všechna rodová práva a Alexandre Dumas starší v 80. letech 18. století se s ním jako s markýzem Dumasem Davym Foto Nadar (Gaspard-Félix Tournachon) de la Pailleteriem (1762–1806) vrátil do Paříže. Temperamentnímu mladíkovi život v pařížských salónech příliš nevyhovoval. Po dalším sňatku otce se s ním definitivně rozešel a pod občanským jménem Dumas vstoupil do armády. V krátké době se stal velmi známým, nejen pro svůj krásný exotický vzhled a neobyčejnou sílu, ale přede- vším pro přímost a odvahu, kterou uplatňoval i v soukromých sporech, jež v té době zpravidla končily soubojem. 34 35 V roce 1789 byl umístěn s oddílem Královských dragounů do měs- Jeho historická hra Jindřich III. a jeho dvůr uvedená v roce 1829 na tečka Villers-Cotterets a stal se středem pozornosti zdejší společ- scéně Comédie-Française byla první premiérou romantického dra- nosti, přesněji řečeno její dámské poloviny. Vítězkou nevyhlášeného matu na jevišti a znamenala rozhodující úspěch tohoto směru. Jako souboje se stala dcera místního hostinského a bývalého hofmistra v celém svém díle čítajícím na 300 svazků nebyl Dumas ani v této Jeho královské Výsosti vévody z Orléansu Marie-Louise Labouretová hře autorem, který ctí historii v každé podrobnosti. Historie mu dávala (1769–1838). Její otec si kladl jedinou podmínku, aby se Dumas stal potřebný rámec, ale příběhy a osoby upravoval tak, jak vyžadovalo poddůstojníkem. Pro obyčejného vojáka, který se vzdal šlechtického jeho dramatické cítění. O rok později se v Paříži strhl zápas o prosa- původu, to nebyla lehká záležitost. Cestu k jeho vojenské kariéře ote- zení romantismu na oficiálních scénách známý jako „bitva o Herna- vřela revoluce. Dumas nastoupil k revolučním plukům dobrovolníků niho“. Toto drama porušovalo klasicistní normy a po dobu svého a v únoru 1792 byl jmenován poddůstojníkem. V listopadu téhož uvádění vyvolávalo velké nepokoje. Jeho autorem nebyl nikdo menší roku, kdy uzavřel sňatek s Marií-Louisou, byl již plukovníkem revoluční než další významná postava francouzského romantismu Victor Hugo. armády. Mezi Dumasova dramata dále patří Antony (1831) a Věž nesleská Brzy se stal ideálem republikánského důstojníka, nikdy neřídil boj ze (1832), na které se spolupodílel Frédéric Gaillardet (1808–1882). zadního velitelského stanoviště, vždy byl v první linii jako příklad svým Dumase obklopovala řada spolupracovníků, přičemž jedním z nejdů- vojákům. V roce 1793 byl povýšen na divizního generála a stal se ležitějších byl profesor dějepisu Auguste Maquet (1813–1888), který jedním z nejbližších velitelů generála Bonaparta. Účastnil se i jeho mu dodával historické náměty. Dumasovo zpracovávání historických tažení do Egypta v roce 1798, odkud se po neshodě s Bonapartem témat románovým způsobem zaznamenalo úspěch a svými romány na předčasně vrátil do Francie. Plavil se ale na lodi poškozené bouří pokračování (roman-feuilleton) pravidelně přispíval i do pařížského a místo ve Francii se vylodil v Neapolském království pod vládou tisku. Stejným způsobem vznikl i jeho román Tři mušketýři z roku 1844, Bourbonů. Ti ho poslali za mříže a na svobodu se dostal až v roce který nejdříve vycházel v deníku Le Siècle a ve stejném roce se do- 1801. S podlomeným zdravím se Dumas vrátil k rodině a až do konce čkal i knižní podoby. Zakrátko následovaly další díly Tři mušketýři po svého života marně bojoval za uznání svých zásluh a solidnější exis- dvaceti letech (1845) a Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb tenční zajištění rodiny. Vikomt de Bragelonne (1847–1850). Syn Alexandre (1802–1870) bezmezně zbožňoval svého otce a jeho Historie románu začíná Maquetovým objevením Pamětí pana hrdinskou vojenskou minulost. V době, kdy u notáře opisoval různé d’Artagnana (Mémoires de Monsieur d’Artagnan) pocházejících smlouvy za byt a stravu, se definitivně rozhodl stát se v Paříži slavným z počátku 18. století. Jejich autorem nebyl d’Artagnan, který sice byl dramatikem. Nedostatek peněz na cestu vyřešil Dumas velice své- skutečnou historickou postavou, ale gaskoňský důstojník Gatien de rázně. Vzal pušku a pytlačením získal potřebný obnos, který stačil na Courtilz de Sandras (1644–1712), jenž d’Artagnana osobně znal. dva dny v Paříži a návštěvu divadelního představení v Comédie- Z této předlohy zůstal jen ústřední hrdina, k té připojili Dumas -Française, ve kterém hrál slavný François-Joseph Talma. s Maquetem další tři postavy (Athose, Porthose a Aramise), kterým Vrátil se, aby nešťastné matce oznámil rozhodnutí o svém přesunu v předloze přísluší pouze epizodní role. do Paříže. Teprve dvacetiletý, bez peněz, bez vzdělání, stanul Dumas Zcela nové je rozvinutí motivu diamantového šperku, vstup paní uprostřed velkoměsta. Stal se písařem a začal dohánět mezery ve Bonacieux do příběhu a podíl Milady de Winter na celkovém ději. vzdělání. Historická pravdivost je zachována jen u skutečně existujících osob, V jeho pokojíku na Place des Italiens (dnešním Place Boïeldieu) ho- byť i zde posunuje autor pohled a míru sympatie k jednotlivým po- řelo světlo až do svítání. Četl, psal a mnoho času věnoval své o osm stavám podle potřeb románu. Skutečné historické události často let starší sousedce Catherine Labayové, švadlence, které se narodil vyrůstají u Dumase z malých osobních příčin. syn Alexandre (1824–1895). Například počátek sporu mezi Francií a Anglií v době obléhání Alexandre Dumas starší postupně pronikal do literárního světa Paříže. pevnosti La Rochelle tkví podle Dumase v milostné epizodě mezi

36 37 vévodou z Buckinghamu a francouzskou královnou Annou Rakou- skou. Avšak skutečnou záminkou nebyl románek královny s anglic- kým vévodou, ale konflikt mezi hugenoty a vládou ve Francii. Přístavní město La Rochelle se ve 20. letech 17. století účastnilo dvou proti- vládních povstání, které přivedly francouzského krále Ludvík XIII. k rozhodnutí definitivně zlomit moc města. I přesto, že protestantům v La Rochelle přišli na pomoc Angličané, vláda město v říjnu roku 1628 dobyla a připravila jeho obyvatele o jejich dosavadní výsady. Vítězství umožnilo Ludvíku XIII. vydat v roce 1629 Alèský edikt, který připravil hugenoty ve Francii o politický vliv. Dumas jako autor dobrodružné literatury oděné do historických kos- týmů vytvořil dílo, které svým vnitřním poselstvím přesáhlo dobu. Jak tvrdil on sám: „Co je to historie? Je to hřebík, na který věším své ob- razy.“ (Qu’est-ce-que l’histoire? C’est un clou auquel j’accroche mes tableaux.)

Natálie Nečasová s využitím textu Vojtěcha Kabeláče z divadelního programu k baletní inscenaci Tři mušketýři (premiéra 13. 4. 1985)

Použitá literatura: FERRO, Marc a Milena LENDEROVÁ. Dějiny Francie. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. Dějiny států. ISBN 80-7106-888-8. ŠRÁMEK, Jiří. Dějiny francouzské literatury v kostce. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-240-7.

Alexandre Dumas starší píše Tři mušketýry, ilustrace Maurice Leloira

38 39 TŘI MUŠKETÝŘI – INSPIRACE PRO BALET

Dumasův historický román Tři mušketýři patří k oblíbeným námětům činoherních, muzikálových a filmových zpracování. Příběh o přátelství čtyř mušketýrů i po 173 letech od svého vydání neztrácí na popula- ritě. Komu z nás se v dětství nedostala do rukou dobrodružná kniha o neohrožených mušketýrech a zlém kardinálovi Richelieuovi? Kdo by neznal slavné „Jeden za všechny, všichni za jednoho“? Napínavý děj s milostnými scénami a souboji na ostří kordu stále láká i tvůrce. Zá- roveň je výzvou, aby při adaptaci příběhu nesklouzli k jedné velké šer- mířské bitvě nebo nepřehledné smršti scén, kterými je román nabitý. Baletní inscenace inspirované Třemi mušketýry se ale v naší historii vyskytovaly spíše zřídka. Za jednou z nich stál těsně po druhé světové válce Stanislav Remar, za druhou Albert Janíček. Písecký rodák Stanislav Remar (1914–2006, vl. jménem Václav Švadlena) nastudoval v roce 1946 s brněnským baletem kompono- vaný Večer tří baletů, v rámci kterého byl uváděn i titul Čtyři muške- týři s hudbou Zdeňka Fibicha. Jednoho ze čtyř mušketýrů ztvárnil sám Remar, další tři Vladimír Dvořák, Mojmír Miler a Otto Strejček. Balet se na scéně Reduty ale příliš dlouho neohřál a již po dvou měsících byl z repertoáru stažen. Další baletní inscenace měla premiéru 13. dubna 1985 ve Státním divadle v Ostravě (dnešní Národní divadlo moravskoslezské). Cho- reografem Tří mušketýrů byl Albert Janíček (1926–2015), osobnost s ostravským baletem neodmyslitelně spjatá. Janíček nastoupil do angažmá v roce 1943, kdy baletní soubor vedl Emerich Gabzdyl. Aramis, Athos, d’Artagnan a Porthos, ilustrace Maurice Leloira V letech 1947–1972 zde působil jako sólista, od roku 1972 jako choreograf a šéf baletního souboru. Po roce 1989 pak zastával funkci inspektora hlediště. Janíček ve své verzi Tří mušketýrů pracoval s libretem Fjodora Vanina a hudbou Venjamina Basnera, které v roce 1964 uvedl na scénu Malého divadla opery a baletu v tehdejším Leningradě choreograf Nikolaj Bojarčikov. Dílo pak prošlo řadou sovětských scén a v roce 1975 ho nastudovali v i berlínské Státní opeře. Janíček k baletu dodával: „Jako snad každý kluk i já byl doslova nad- šen románovým zpracováním. S každým přečteným dílem mi cosi ří- kalo, že by si tak hutná látka zasloužila i baletní podobu. Když jsem před časem doslova objevil v publikaci Národního divadla, že se dílo dočkalo světové premiéry na taneční scéně leningradského divadla, 40 41 bylo mým přáním, představit je ostravským divákům.“ (Ostravský ve- tohoto baletu vytvořil ve Stuttgartu v roce 1978 choreograf John černík, 9. 4. 1985) Neumeier na hudbu Frederika Chopina. Titulní roli Marguerite Gautier Hlavní role ztvárnili Leoš Kratochvíl (Ludvík XIII.), Alice Kvasnicová tančila legendární Marcia Haydée. Paul Chalmer byl u zrodu této v alternaci s Ludmilou Ernstovou (Anna Rakouská), Tomáš Kyndl / inscenace jako mladý tanečník ve sboru Stuttgartského baletu. Martin Mohyla (Richelieu), Jan Kolda / Jiří Horák / Zbyněk Skřivánek S ostravským baletem nastudoval svou verzi Dámy s kaméliemi (Mylord – vévoda z Buckinghamu), Libuše Kuklová (Mylady Winte- v roce 2011 choreograf Allen Yu. rová), Libor Bernklau / Jiří Štark (Athos), Ctirad Ondráček (Porthos), Ve výsledku se častěji na českých scénách potkáváme s činoherními Ivan Hurych (Aramis), Libor Bernklau / Jiří Štark (d’Artagnan), Ilona a muzikálovými adaptacemi Dumasova díla než s těmi baletními. Felgrová / Zuzana Holeková (Konstancie Bonacieux) a Jindřich Šimek Podle databáze Institutu umění – Divadelního ústavu došlo k činoher- (Rochefort). nímu nastudování Tří mušketýrů od druhé poloviny 20. století po O jejich tanečních výkonech se dočítáme: „Čím byly pro Alexandra současnost 38x, muzikálová pojetí byla zpracována 4x, loutková 5x a Dumase pro úspěch jeho knižního vydání ,mušketýrů‘ ilustrace Maurice operetní 3x. Přičemž v samotné Ostravě nalezneme pět činoherních Leloira, tím jsou pro Alberta Janíčka tanečníci. To oni svými výkony inscenací (2015, 1992, 1975, 1962, 1961) a jednu operetní (2008). dokázali choreografovy kontury dotáhnout do detailu a namnoze je Poslední baletní adaptaci uvedenou v Ostravě dělí od té současné dokonce vyšperkovat.“ (Taneční listy, č. 10, r. 23, 1985) 32 let. Je proto načase opět roztančit kroky čtyř mušketýrů a místo Na co kladl Janíček důraz a z čeho při své práci vycházel, vysvětlo- kordů nechat vyprávět těla. val pár dní před premiérou v rozhovoru pro Ostravský večerník: „Při- držím se historie, zejména událostí a epizod, jak je známe z prvního Natálie Nečasová Dumasova dílu. Pochopitelně jsou zachyceny zkratkovitě a stylizačně odlehčeně. Mě osobně na tomto představení zaujala nejvíce hudba. Je typicky baletní a tak trochu se podobá muzice S. Prokofjeva, jenž Použitá literatura: je mi velmi blízký.“ (Ostravský večerník, 9. dubna 1985) Dictionnaire de la danse. Paris: Larousse, 1999. 830 s. A jaký byl ohlas na Janíčkovu verzi baletu? O díle jako celku si může- ISBN 2-03-511318-0. me vytvořit obrázek opět díky recenzentovi Tanečních listů Jarosla- vovi Michalkovičovi. „Janíčkovi se daří jednotlivé části žánrově odlišit, HOLEŇOVÁ, Jana, ed. Český taneční slovník: tanec, balet, dokáže v nich zachytit jak atmosféru dvora, tak i život prostého paříž- pantomima. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-112-0. ského lidu a přitom nepřehlušuje děj přemírou šermířských soubojů, přestože ty jsou nastudovány zásluhou Libora Olšana j. h. k cizelér- SRBA, Bořivoj a Eugenie DUFKOVÁ. Postavy brněnského jeviště ské přesnosti a věrohodnosti.“ (Taneční listy, č. 10, r. 23, 1985) 1884–1984: Umělci Národního, Zemského a Státního divadla Při pohledu na světová jeviště zjistíme, že v nedávné době uvedli Tři v Brně: český divadelní slovník. Brno: Státní divadlo, 1984. mušketýry například v Northern Ballet ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Za zkrácenou verzí pro devět tanečníků ŠORMOVÁ, Eva a Josef HERMAN, ed. Česká divadla: encyklopedie pařížské Opery stojí také Pierre Lacotte, jehož jednoaktový balet divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. s hudbou Michela Legranda byl uveden na turné v Japonsku v roce ISBN 80-7008-107-4. 2010. V Kansas City Ballet v americkém Missouri obnovili v roce 2015 verzi z roku 1980, kterou na hudbu Giuseppa Verdiho vytvořil původně pro Australian Ballet André Prokovsky. Oblíbeným baletním námětem je i román Dáma s kaméliemi Ale- xandra Dumase mladšího z roku 1848. Jednu z nejznámějších verzí

42 43 „Neměli bychom se vrátit do tábora?“ nadhodil Porthos. „Tak se mi zdá, že je to pěkná přesila.“ „Nemožné ze tří důvodů,“ řekl Athos. „Za prvé nejsme hotovi se snídaní, za druhé jsme se ještě nedohovořili o důležitých věcech a za třetí ještě chybí celých dvacet minut do hodiny.“

Alexandre Dumas: Tři mušketýři, díl II.

Kostýmní návrhy Anny Kontek (Porthos, Aramis, Athos)

44 45 BALET TŘI MUŠKETÝŘI NA OSTRAVSKĚM JEVIŠTI

Venjamin Basner (1925–1996) TŘI MUŠKETÝŘI Balet na motivy Alexandra Dumase

Československá premiéra 13. dubna 1985 v Divadle Zdeňka Nejedlého

Choreografie a režie: Albert Janíček, dirigent: Jan Šrubař, libreto: Fjodor Vanin, výtvarník scény a kostýmů: Josef Jelínek j. h., asistentka choreografa: Jarmila Kovalová, šermy: Libor Olšan j. h.

Osoby a obsazení (1985):

Král Ludvík XIII. Leoš Kratochvíl Královna Anna Rakouská Alice Kvasnicová / Ludmila Ernstová Kardinál Richelieu Tomáš Kyndl Mylord – vévoda z Buckinghamu Jan Kolda / Zbyněk Skřivánek Milady Winterová Libuše Kuklová Athos Jiří Štark / Libor Bernklau Louvre – ples; zleva Libor Bernklau (Athos), Ivan Hurych (Aramis), Porthos Ctirad Ondráček Ctirad Ondráček (Porthos) a Jiří Štark (d’Artagnan) Aramis Ivan Hurych Foto © Josef Hradil D’Artagnan Libor Bernklau / Jiří Štark Konstancie Bonacieux Ilona Felgrová / Zuzana Holeková Rochefort Jindřich Šimek

48 49 Tomáš Kyndl (Kardinál Richelieu), Alice Kvasnicová (Královna Anna Rakouská), Leoš Kratochvíl (Král Ludvík XIII.) Foto © Josef Hradil

50 51 „Pane d’Artagnane,“ promluvil opět Athos, „jakého trestu se domáháte proti této ženě?“ „Trestu smrti,“ odpověděl d’Artagnan. „Mylorde de Winter,“ pokračoval Athos, „jaký trest přisuzu- jete vy této ženě?“ „Trest smrti,“ odpověděl lord de Winter. „Pánové Porthosi a Aramisi, kteří jste jejími soudci,“ mluvil dále Athos, „jaký trest požadujete vy pro tuto ženu?“ „Trest smrti,“ odvětili oba mušketýři temným hlasem. Mylady příšerně vyjekla a vlekla se po kolenou ke svým soudcům. Athos vztáhl ruku a ukázal na ni. „Charlotte Backsonová, hraběnko de La Fère, mylady de Win- ter, míra vašich zločinů již přetekla. Umíte-li nějakou mod- litbu, pomodlete se, neboť došla jste odsouzení a zemřete.“

Alexandre Dumas: Tři mušketýři, díl II.

Kostýmní návrh Anny Kontek (Milady de Winter)

52 53 JAN KUČERA autor hudby, hudební skladatel, dirigent PAUL CHALMER choreografie, scéna (koncept, design) Narodil se v roce 1977 v Klatovech, absolvoval na Pražské konzer- vatoři ve třídě Bohuslava Řehoře skladatelský a u Miriam Němcové Kanadský tanečník a choreograf Paul Chalmer se narodil v roce 1962 a Miroslava Košlera dirigentský obor, v němž jej později na HAMU v Ottavě. Po ukončení studia na Canada’s National Ballet School, vedl Vladimír Válek. V rámci svého absolventského dirigentského kon- kterou absolvoval rolí Alberta z Giselle, získal angažmá v National certu v roce 2002 debutoval se Symfonickým orchestrem Českého Ballet of Canada. Odtud v roce 1980 odešel do Evropy a byl sólistou rozhlasu a provedl v premiéře své tři symfonické básně na motivy Stuttgartského bale tu (do roku 1985) a Les Ballets de Monte Carlo. českých spisovatelů (M. Kundera, B. Hrabal, J. Kolář). Jako skladatel Hostoval na mnoha významných baletních scénách, mj. v English zasahuje do několika žánrových oblastí. Tvoří kompozice symfonické, National Ballet, Birmingham Royal Ballet, Scottish Ballet, London komorní, koncertantní, písňové a zároveň píše scénickou hudbu k insce- City Ballet, Teatro Colón – Buenos Aires, Teatro dell’ Opera di Roma, nacím pražských i oblastních divadelních scén. Plodná je jeho tvorba Teatro alla Scala – Milán. K jeho nejvýznamnějším rolím patřili v oblasti aranžérské – pro silvestrovský koncert České filharmonie mj. Princ (Labutí jezero, Louskáček, Spící krasavice), James (La v roce 2003 upravil písně Jaroslava Ježka a písně z českých filmů, Sylphide), Albert (Giselle), Lucentio (Zkrocení zlé ženy), titulní Romeo které později provedl s řadou českých orchestrů. Ve své tvorbě se ne- nebo Oněgin. V době své aktivní taneční kariéry spolupracoval Paul vyhýbá ani jazzu. Od roku 2002 využíval Jan Kučera příležitostí, které Chalmer s významnými choreografy, jako byli a jsou John Cranko, mu jako svému asistentovi v SOČRu nabízel tehdejší šéfdirigent Vla- George Balanchine, Jiří Ky lián, Kenneth MacMillan, William Forsythe, dimír Válek. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, John Neumeier, Uwe Scholz ad., a partneřil s proslulými primabalerí- s nimiž kromě klasického repertoáru natočil či veřejně realizoval více nami (mj. Ghislaine Thesmar, Carla Fracci, Marcia Haydée, Birgit než 100 symfonických děl soudobých českých či zahraničních autorů, Keil, Natalia Makarova, Jekatěrina Maximova, Lynn Seymour ad.). často v premiéře. Doprovázel řadu výtečných sólistů (M. Fukačová, Od roku 1999 se věnuje kariéře baletního pedagoga, choreografa B. Giltburg, V. Hudeček, E. Indjic, S. Jaffé, D. Pecková, O. Sauter, a šéfa. Celých deset let působil v Lipském baletu – od roku 2000 ja- B. Schmid, P. Šporcl). Se SOČRem a ve spolupráci s věhlasným ko baletní mistr, po smrti Uweho Scholze soubor v letech 2005–2010 tanečním souborem Compagnie Marie Chouinard z Kanady provedl vedl. v červnu 2007 v pražské Sazka Aréně Stravinského Svěcení jara Pravidelně spolupracuje s bale tem Teatro dell Opera di Roma. Kromě (v rámci festivalu Tanec Praha). V téže době získal v dirigentské soutě- choreografií klasických titulů (Dcera Dunaje, Labutí jezero, Spící kra- ži Pražského jara čestné uznání. V říjnu 2007 se SOČRem úspěšně savice, Louskáček, Pták Ohnivák, Petruška, Romeo a Julie, Giselle vystoupil mj. s Dvořákovou Novosvětskou symfonií v Musikvereinu ad.) vytvořil také několik autorských titulů (Lungo viaggio nella notte ve Vídni a uvedl ji společně s Beethovenovými symfoniemi i během di Natale, Chopin Racconta Chopin). japonského turné. Pro balet Národního divadla moravskoslezského vytvořil v roce 2015 Od minulé sezóny 2015/2016 je šéfdirigentem Karlovarského sym- choreografii k Prokofjevově Popelce. fonického orchestru. V Národním divadle moravskoslezském již dva- krát dirigoval: Martinů Mirandolinu a Prokofjevova Ohnivého anděla.

54 55 ANNA KONTEK kostýmy TOMÁŠ MORÁVEK světelný design Polská scénografka a výtvarnice, stálá spolupracovnice Finské ná- rodní opery. Narozen v roce 1981 v Praze. Profesi světelného designu objevil Po absolutoriu studia architektury ve Varšavě se rozhodla odejít do díky spolupráci s taneční Konzervatoří Duncan centre v Praze, kde Finska na helsinskou Universitu umění, designu a architektury. Ještě pracoval jako světelný technik. Později začal tvořit světelný design před dokončením studií scénografie jí byla v roce 1982 nabídnuta pro studenty konzervatoře. Od toho okamžiku se začal zajímat o sou- spolupráce s Finskou národní operou, která pokračuje až do sou- časný tanec a světelný design. Byl fascinován možností vytvářet spe- časnosti. cifické atmosféry nebo vystavět celý interiér na scéně jen díky světlu. Anna Kontek vytvořila scénu a kostýmy pro více než 100 inscenací Později, „na volné noze“, začal pracovat pro pražská divadla a sku- operních (např. Simone Boccanegra, Tosca, Figarova svatba, Lady piny. Účastnil se řady festivalů v Evropě, především v Holandsku, Macbeth Mcenského újezdu, Hoffmannovy povídky, Anna Bolena, Francii a na Slovensku. Pomáhá s přípravou edukačních projektů pro Maškarní ples, Bohéma, Kouzelná flétna, Brundibár), činoherních pražský Institut světelného designu a na Slovensku pro Anténu – sieť (Měsíc na vsi, Dáma s kaméliemi, Tři sestry, Maloměšťákova svatba, pre nezávislú kultúru. V současné době Tomáš Morávek pracuje Léto v Nohantu ad.) i muzikálových (mj. Za zvuků hudby). Je také v Praze a zároveň na projektech napříč Evropou. autorkou více než dvou desítek výtvarných návrhů ke klasickým i sou- Stále věří v interaktivní a živé divadelní formy nejen jako světelný tech- časným baletům (mj. Labutí jezero, Louskáček, Spící krasavice, Giselle, nik a designér, ale také jako člověk, který žije s divadlem a pro divadlo. Bajadéra, Šeherezáda, Popelka; Malý princ, La Banda Sonora, Po- S baletem Národního divadla moravskoslezského poprvé spolupra- hádka, Kouzelný les, Fenomén, Malé labutí jezero). coval v roce 2016 jako koordinátor světelné realizace inscenace Spolupracovala s významnými tvůrci, mj. s Dariem Fo, Rudolfem Dva světy / jeden svět. Nurejevem, Kennethem Grevem, Natalií Makarovou, a s divadly ve Finsku, Švédsku, Estonsku, Polsku, Německu, Francii či Spojených státech amerických. Své práce vystavovala na mnoha místech ve Fin- sku, dále např. v Tokiu, Bilbau, Torontu, Tallinu nebo Varšavě. Je nositelkou stříbrné medaile z Pražského Quadriennale 1995 (kostýmy ke Stravinského opeře Slavík), finské Ceny Wihuri 2002 a polského Rytířského kříže za zásluhy o polsko-finské vztahy; je držitelkou vyznamenání Rytíře Řádu finského lva. Pro balet Národního divadla moravskoslezského vytvořila v roce 2015 scénu a kostýmy k Popelce a v roce 2016 kostýmy ke Snu noci sva- tojánské.

56 57 MAROŠ POTOKÁR MAŁGORZATA CHOJNACKA dirigent asistentka choreografa

Narozen v roce 1982 v Košicích na Slovensku. Patří mezi výrazné Bývalá sólistka Národní opery ve Varšavě a Velkého divadla v Lodži. osobnosti nejmladší generace slovenských dirigentů. Na konzervatoři Pracuje jako taneční pedagožka a asistentka nejen v Polsku a v České v Košicích studoval hru na housle a dirigování, pak pokračoval na republice, ale také v dalších zemích Evropy. Spolupracovala napří- VŠMU v Bratislavě a již v roce 2007 získal místo koncertního mistra klad na choreografiích: Stvoření světa – choreografie Uwe Scholz, Státní filharmonie Košice, s níž dodnes pravidelně vystupuje i jako Labutí jezero – choreografie Kenneth Greve, Nebezpečné známosti – sólista. Bohaté zkušenosti houslisty získal i v komorních souborech, choreografie Krzysztof Pastor, Four last songs – choreografie Rudi nejvýrazněji v Quasars Ensemble a Albrechtově kvartetu. Ve studiu van Dantzig, Motýli – choreografie Rami Be’er, Things I told nobody dirigování pokračoval na JAMU v Brně ve třídě Rastislava Štúra – choreografie Itzik Galili, A few short sequences – choreografie a v mistrovském kurzu Zsolta Nagye, renomovaného dirigenta a pro- Jacek Przybyłowicz. fesora Pařížské konzervatoře. Jako dirigent vystoupil s filharmoniemi Choreografovi Paulu Chalmerovi asistovala při vzniku jeho nových v Brně, Zlíně, Olomouci, Košicích a moldavském Kišiněvě, se Státním produkcí – Popelka, Teatr Wielki v Poznani (premiéra 15. 2. 2014) komorním orchestrem Žilina a dalšími tělesy. Od roku 2013 byl a Louskáček, Opera Nowa v Bydhošti (premiéra 24. 10. 2015). hostujícím dirigentem Státního divadla Košice v inscenacích Dialogy Vyučuje studenty dálkového studia na Akademii tance ve Varšavě. karmelitek Francise Poulenca a Rigoletto Giuseppa Verdiho; od S baletem NDM spolupracuje od sezóny 2014/2015 jako taneční aktuální sezóny se stal domácím dirigentem operního souboru to- pedagožka a asistentka choreografie a od sezóny 2016/2017 jako hoto divadla, kde debutoval hudebním nastudováním Pucciniho baletní mistr. opery Bohéma. V nejbližších měsících ho kromě debutu v ostravském NDM čeká i dirigentský debut ve Slovenském národním divadle.

58 59 Program vydalo Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace statutárního města Ostrava, Čs. legií 148/14, 701 04 Ostrava – Moravská Ostrava www.ndm.cz

Ředitel Jiří Nekvasil Šéfka baletu Lenka Dřímalová

Texty v programu Lenka Dřímalová, Natálie Nečasová, Barbora Truksová Redakce programu Lenka Dřímalová Výtvarné zpracování programu a plakátu, sazba Lubomír Šedivý Vizuál na titulní straně, fotografie na vnitřních stranách obálky Pavel Hejný Fotografie ze zkoušek Martin Popelář V programu byly použity citace z knihy Tři mušketýři v překladu Jaroslava Janů

Tisk CZECH PRINT CENTER a. s.

Nositele autorských práv k dílu zastupuje Národního divadlo moravskoslezské.

Činnost Národního divadla moravskoslezského, příspěvkové organizace statutárního města Ostrava, je financována z rozpočtu města Ostravy.

Aktivity NDM jsou také finančně podporovány Ministerstvem kultury České republiky a Moravskoslezským krajem.

ISBN 978-80-88180-16-6

Yago Catalinas Heredia (Kardinál Richelieu)

PARTNER BALETNÍCH INSCENACÍ: MEDIÁLNÍ PARTNER INSCENACE:

61 Koki Nishioka (Athos) Rei Masatomi (Porthos), Sergio Méndez Romero (Aramis)

62 63 Brittany Haws (Královna Anna Rakouská) Michaela Vápeníková (Královna Anna Rakouská), Stefano Pietragalla (Vévoda z Buckinghamu)

64 65 Macbeth Konstantin Kaněra (Rochefort)

Brittany Haws (Královna Anna Rakouská), Stefano Pietragalla (Vévoda z Buckinghamu)

66 67 Stefano Pietragalla (Vévoda z Buckinghamu) Shino Sakurado (Milady de Winter), Stefano Pietragalla (Vévoda z Buckinghamu)

68 69 Scéna na plese – uprostřed Stéphane Aubry (Král Ludvík XIII.), vlevo Yago Catalinas Heredia (Kardinál Richelieu) 70 71 Chiara Lo Piparo (Konstance Bonacieux), Giordano Bozza (d’Artagnan)