Dolní Beřkovice – Cítov

Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Hodnocení vlivu zamýšleného závažného zásahu

Hodnocení podle ustanovení § 67 zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. v platném zn ění

NOVÉ DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ V LOKALIT Ě HORNÍ POČAPLY – DOLNÍ BEŘKOVICE – CÍTOV

Mgr. RADIM KOČVARA Autorizovaná osoba podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro ú čely biologického hodnocení podle § 67 zákona, č. j. 62412/ENV/15

Zá říčí 92, CZ – 768 11 Chropyn ě, IČ: 730 68 021, DI Č: CZ7808155432 Tel: 604 356 795, e-mail: [email protected]

Pohled od žel. St. Citov k JV v ose stávající silnice, 16. 7. 2020 (RK)

Rozd ělovník Výtisk č. 1: Mgr. RADIM KOČVARA , Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě Výtisk č. 2–4: EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4/558, 10800 Praha 10

V Zá říčí, 8. prosince 2020 Mgr. Radim Ko čvara

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 1 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Předm ět hodnocení : Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. v platném zn ění, zásahu „Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov“.

Zadavatel : EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4/558 10800 Praha 10

Investor : KRAJSKÁ SPRÁVA A ÚDRŽBA SILNIC STŘEDO ČESKÉHO KRAJE , p řísp ěvková organizace Zborovská 81/11 150 21 Praha 5 – Smíchov IČO: 00066001

Zpracovatel: Mgr. RADIM KOČVARA Autorizovaná osoba podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro ú čely biologického hodno- cení podle § 67 zákona, č. j. 62412/ENV/15, platnost autorizace do 15. 3. 2021 Zá říčí 92, CZ – 768 11 Chropyn ě, IČO: 730 68 021, DI Č: CZ7808155432 Tel: 604 356 795, e-mail: [email protected]

Kopie Autorizace

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 2 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

OBSAH 1. ÚVOD ...... 5 2. CHARAKTERISTIKA ZÁSAHU, ROZSAH A UMÍST ĚNÍ ...... 5 2.1. ÚDAJE O VSTUPECH A VÝSTUPECH ...... 6 2.1.1. Vstupy ...... 6 2.1.2. Výstupy ...... 7 2.2. VARIANTY A D ŮVODY ZPRACOVÁNÍ ...... 8 2.3. TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ ...... 9 2.4. HARMONOGRAM REALIZACE A PROVOZU ...... 13 3. CHARAKTERISTIKA P ŘÍRODY A KRAJINY V ÚZEMÍ ...... 13 3.1. STANOVIŠTNÍ PODMÍNKY ...... 13 3.1.1. Geologie a geomorfologie ...... 13 3.1.2. Hydrologie ...... 13 3.1.3. Klima ...... 13 3.1.4. Biogeografie...... 13 3.1.5. Fytogeografie ...... 13 3.1.6. Vegetace a biotopy ...... 14 3.2. CHRÁN ĚNÉ ZÁJMY ...... 14 3.2.1. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ...... 14 3.2.2. Významné krajinné prvky (VKP) ...... 15 3.2.3. Přírodní park (PPk) ...... 15 3.2.4. Krajinný ráz (KR) ...... 15 3.2.5. Zvlášt ě chrán ěná území (ZCHÚ) ...... 15 3.2.6. Natura (EVL a PO) ...... 16 3.2.7. Ostatní chrán ěné zájmy ...... 16 3.3. MIGRACE ...... 16 4. METODIKA ...... 18 4.1. ZPŮSOB A ROZSAH PR ŮZKUMU ...... 18 4.2. KONZULTACE A SPOLUPRÁCE ...... 19 5. VÝSLEDKY PR ŮZKUM Ů ...... 19 5.1. BOTANIKA ...... 20 5.1.1. Seznam zjišt ěných druh ů ...... 20 5.1.2. Zvlášt ě chrán ěné a významné druhy ...... 24 5.2. BEZOBRATLÍ ...... 26 5.2.1. Korýši Crustacea ...... 26 5.2.2. Měkkýši Mollusca ...... 26 5.2.3. Rovnok řídlí Orthoptera ...... 26 5.2.4. Polok řídlí Hemiptera ...... 27 5.2.5. Kudlanky Mantodea ...... 27 5.2.6. Vážky Odonata ...... 27 5.2.7. Motýli Lepidoptera ...... 27 5.2.8. Brouci Coleoptera ...... 34 5.2.9. Blanok řídlí Hymenoptera ...... 38 5.3. OBRATLOVCI ...... 38 5.3.1. Ryby ...... 38 5.3.2. Mloci Salamandroidea ...... 38 5.3.3. Žáby Anura ...... 39 5.3.4. Šupinatí Squamata ...... 39 5.3.5. Ptáci Aves ...... 40 5.3.6. Hmyzožravci Insectivora ...... 45 5.3.7. Letouni Chiroptera ...... 45 5.3.8. Hlodavci Rodentia ...... 46 5.3.9. Šelmy Carnivora ...... 47 5.3.10. Zajíci Lagomorpha ...... 47 5.3.11. Sudokopytníci Cetartiodactyla ...... 47

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 3 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

6. HODNOCENÍ VLIVU ZÁSAHU ...... 48 6.1. DOSTATE ČNOST PODKLAD Ů ...... 48 6.2. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY ...... 48 6.3. KUMULATIVNÍ A SYNERGICKÉ VLIVY , SPOLUP ŮSOBÍCÍ FAKTORY ...... 49 6.4. VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA CHRÁN ĚNÉ ZÁJMY ...... 50 6.4.1. Přírodní biotopy ...... 50 6.4.2. Územní systém ekologické stability ...... 50 6.4.3. Významné krajinné prvky ...... 51 6.4.4. Přírodní parky ...... 51 6.4.5. Krajinný ráz ...... 51 6.4.6. Zvlášt ě chrán ěná území ...... 51 6.4.7. Rostliny ...... 51 6.4.8. Bezobratlí ...... 52 6.4.9. Obratlovci ...... 52 6.5. MIGRACE ...... 53 6.6. BIOLOGICKÁ ROZMANITOST ...... 55 6.7. POŘADÍ VARIANT ...... 56 7. NÁVRHY OPAT ŘENÍ A DOPORU ČENÍ ...... 56 7.1. ROZHODUJÍCÍ OPAT ŘENÍ ...... 56 7.2. VÝZNAMNÁ OPAT ŘENÍ ...... 58 7.3. POZITIVNÍ OPAT ŘENÍ ...... 60 7.4. ZÁKONNÉ LIMITY A ZÁKAZY ...... 61 7.5. MONITORING ...... 62 8. POROVNÁNÍ MÍRY VLIVU ...... 63 9. ZÁV ĚR ...... 64 10. POUŽITÁ LITERATURA ...... 64

Přílohy: 1. Mapové p řílohy, 2. Fotodokumentace, 3. Kopie Autorizace

Orienta ční lokalizace variantního řešení zám ěru, ZM 1:50 000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 4 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

1. ÚVOD

Na základ ě zadání objednatele (EKOLA group, spol. s r.o.) bylo zhotovitelem provedeno hod- nocení vlivu zamýšleného zásahu uskute čň ovaného v rámci zám ěru „Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov“ na zájmy chrán ěné podle částí druhé, t řetí a páté zákona č. 114/1992 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Zhotovitel se v p ředloženém hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění a § 7 vyhlášky MŽP ČR č. 142/2018 Sb. v platném zn ění, kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., zabývá posouzením možného vlivu zamýšleného závažného zásahu na vymezené zájmy ochrany p řírody. Ty jsou definovány jako všechny zájmy chrán ěné částí druhou (obecná ochrany p řírody a krajiny), t řetí (zvlášt ě chrán ěná území) a pátou (památné stromy, zvlášt ě chrán ěné druhy rostlin, živo čich ů a nerost ů) zákona č. 114/1992 Sb. (dále ZOPK). Činnost zhotovitele tohoto hodnocení tak spo čívala p ředevším v identifikaci chrán ěných zá- jm ů v dot čeném území, zahrnující zjiš ťování a zhodnocení výskytu rostlin a živo čich ů v území a v následném posouzení dopad ů uvažovaného zám ěru na jejich populace v dot čeném území, v četn ě zhodnocení možného ovlivn ění chrán ěných částí krajiny. Sou časn ě jsou p ředloženy návrhy opat ření k vylou čení či zmírn ění negativních vliv ů. Sou částí tohoto hodnocení bylo také posouzení ovlivn ění migrace živo čich ů v území.

2. CHARAKTERISTIKA ZÁSAHU, ROZSAH A UMÍST ĚNÍ

Centrální část území se nachází na 50.3918936N, 14.4230814E ve čtverci 5552c, 5552d, 5652a, 5652b sítě mezinárodního kvadrátového mapování organism ů ( AOPK ČR, KOLBEK J. et al. 1999 ). Území se nachází převážn ě ve St ředo českém kraji (k. ú. Horní Po čaply, Cítov, Býkev, Brozá- nky, Vlin ěves, Dolní Be řkovice, K řivenice, Ho řín a Kostomlaty pod Řípem), varianta 2 zám ěru navíc zasahuje i na území Ústeckého kraje v k. ú. Kostomlaty pod Řípem. Předm ětem zám ěru je řešení dopravní sít ě s ohledem na plánovanou intenzifikaci pr ůmyslové výroby v p ředm ětné oblasti, zejména pak na vybudování ZEVO (v areálu elektrárny Mělník). Předm ětný zám ěr je z hlediska technického řešení/resp. sm ěrového vedení, posuzován ve dvou základních variantách. Varianta 1 p ředstavuje novostavby komunikací II. a III. t říd v délce 11,155 km a rozší ření či úpravu komunikací II. a III. t řídy v délce 5,418 km, varianta 2 p ředstavuje novostavby komunikací II. a III. t říd v délce 14,530 km a rozší ření či úpravu komunikací II. a III. třídy v délce 3,530 km. Za čátek stavby dvou řešených variant je napojením na silnici II/246 severozápadn ě od obce Cítov. Konec stavby je uvažován napojením na silnici III/24050 severn ě od obce Horní Po čaply. Díl čí část stavby kon čí na stávající okružní k řižovatce silnice I/16 x II/246. Předm ětné komunikace budou spadat do kategorie pozemní komunikace II. a III. třídy dle zákona č. 13/1997 Sb. s neomezeným přístupem a jsou navrženy v kategorii S7,5/60 dle ČSN 73 6101. V rámci zám ěru budou dot čeny komunikace I/16 okružní k řižovatka v km 53,424, II/246 – nové vedení obchvatu Cítova, III/24633 úprava napojení na obchvat Cítova, III/24636 úprava komunikace, III/24638 úprava napojení silnice, III/24621 napojení Horních Po čapel, III/24050 napojení obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic, veškeré k řižující místní a ú čelové komunikace. Varianta 1 se skládá z díl čích částí. Jedná se o obchvat obce Cítov (část 1 a část 2), úpravu silnice II/246, úpravu silnice III/24636, obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel. Podvariantn ě je navržena část trasy Obchvatu Horních Po čapel a dolních Be řkovic, a to v km 0,000–1,800. Podva- riantnost spo čívá ve vedení silnice od km 1,800 Obchvat Horní Po čaply a Dolní Be řkovice sm ěrem na stávající silnici III/24636 s odbo čkou na sinici III/24638 do Podvl čí. Celková délka trasy 16,573 km, zahrnující pět most ů (z toho 1 je samostatnou investicí SŽ s.r.o.).

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 5 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Varianta 2 se skládá z díl čích částí. Jedná se o obchvat obce Cítov, úpravu silnice II/246, obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel (část 1 a část 2). Podvariantn ě je navržena část trasy Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic ( část 2) a to v km 0,000 – 1,800. Podvariantnost spo čívá ve vedení silnice od km 1,800 Obchvat Horní Po čaply Dolních Be řkovice ( část 2) sm ěrem na stávající silnici III/24636 s odbo čkou na sinici III/24638 do Podvl čí. Celková délka trasy 18,060 km, zahrnující p ět most ů.

2.1. ÚDAJE O VSTUPECH A VÝSTUPECH Níže jsou uvedeny údaje o vstupech a výstupech dle požadavku § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. v platném zn ění, v rozsahu dle p řílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Toto hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., ve platném zn ění a § 7 vyhlášky MŽP ČR č. 142/2018 Sb. v platném zn ění tvo ří samostatnou p řílohu dokumentace EIA dle p řílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Následující souhrnné informace z dokumentace EIA zám ěru vychází. Detailn ě jsou pak vstupy a výstupy zám ěru popsány v samotné dokumentaci EIA.

2.1.1. VSTUPY

Představují využívání p řírodních zdroj ů, zejména p ůdy, vody (odb ěr a spot řeba), surovino- vých a energetických zdroj ů a biologické rozmanitosti.

2.1.1.1. Půda

Zásah je uvažován v otev řené krajin ě, z části v rámci stávajících komunikací, z části v rámci ploch orné p ůdy. Jedná se o oblast s intenzivní zem ědělskou výrobou. Dot čené pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí především jako ostatní plocha, orná p ůda, ovocný sad, zahrada, vodní plocha, zastav ěná plocha, lesní pozemek a chmelnice. Zásah se dotýká zem ědělského p ůdního fondu, bude tedy nutné odn ětí p ůdy ze ZPF ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., o ochran ě zem ědělského p ůdního fondu ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. V obou řešených variantách pak předm ětný zám ěr zasahuje okrajov ě lesní pozemky v k. ú. Dolní Be řkovice a K řivenice (varianta 1) a v případ ě varianty 2 i v k. ú. Cítov. Orienta ční zábor ZPF a PUPFL byl vy číslen již pro ú čely dokumentace EIA. Přesný zábor ZPF a PUPFL bude vyhodnocen v dalším stupni projektové dokumentace.

2.1.1.2. Voda

Na stavb ě bude používána mobilní technika. Stavba nemá zvláštní nároky na vodní zdroje. V období výstavby se bude jednat o kapacitn ě nevýznamné odb ěry pitné vody pro sociální části sta- veništ ě a technologické vody pro výstavbu a čišt ění komunikací.

2.1.1.3. Ostatní p řírodní zdroje

Realizace zám ěru si vyžádá standardní surovinové a energetické vstupy obdobné jako u jiných staveb tohoto charakteru. Jedná se zejména o násypové materiály zemních t ěles, št ěrkopísky, drcené kamenivo pro betonové konstrukce a asfaltové sm ěsi, ropné asfalty a p řísady, cement, ocel, pohonné hmoty a maziva pro stavební mechanismy a dopravní techniku.

2.1.1.4. Energetické zdroje

V p řípad ě pot řeby elektrické energie si zhotovitel stavby zajistí přípojky vedení NN ze stá- vající distribu ční sít ě. V místech, kde je vedení el. energie p říliš vzdáleno od jednotlivých za řízení staveniš ť, mohou být použity mobilní dieselagregáty. Jejich parametry budou známy až po ur čení zhotovitele stavby . Stavba jinak nemá zvláštní nároky na energetické zdroje.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 6 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

2.1.1.5. Biologická rozmanitost

Biologickou rozmanitost (biodiverzitu) lze vymezit jako variabilitu všech žijících organism ů a ekosystém ů (biotop ů), jejichž jsou sou částí, zahrnuje r ůznorodost v rámci druh ů, mezi druhy i mezi ekosystémy. Hlavním prvkem je tak míra variability mezi t ěmito organismy a ekosystémy. P ři po- souzení biologické rozmanitosti a jejího možného ovlivn ění je tak vycházeno z kvality dot čeného území v kontextu okolí, plochy záboru biotop ů dle jejich kvality a využití jednotlivými organismy ve vztahu ke zbývajícímu území, se zhodnocením lokální a dálkové migrace. Viz také Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 (MŽP ČR 2016), MŽP ČR (2017). Nároky zám ěru na biodiverzitu spo čívají p ředevším v záboru stávajících biotop ů, což p řed- stavuje samo o sob ě negativní vliv na biodiverzitu. P ři podobném řešení zám ěru, kdy je zám ěr situo- ván částe čně v trase stávajících komunikací a částe čně na ploše druhov ě chudých polních monokultur, je možné hovo řit o minimálním vlivu na biodiverzitu. Úbytek ploch biotop ů je fakticky nejnižší možný a týká se tém ěř výhradn ě lokálních stanoviš ť v území. Celkový vliv na biodiverzitu je tak očekáván pouze malý a do časný, a to díky relativn ě úzkému liniového charakteru stavby a charakteru dot čených biotop ů. Skute čné dopady tak budou odvislé od charakteru dot čených ploch.

2.1.1.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Území stavby bude po dobu realizace napojeno na stávající sí ť komunikací. Lze p ředpokládat, že jako p řepravní a p řístupové trasy na staveništ ě budou sloužit stávající komunikace, p ředevším D8, I/16, II/246, III/24633, III/24636 a III/24050. Objízdné trasy ve fázi výstavby budou up řesn ěny v rámci podrobn ějších Zásad organizace výstavby v dalším stupni projektové dokumentace (DSP).

Nové dopravní řešení v území je plánováno mj. i v souvislosti s plánovanou realizací ZEVO v elek- trárn ě M ělník. I p řes plánovaný svoz odpad ů do areálu ZEVO p řevážn ě po železnici, bylo v rámci dokumentace EIA zám ěru „ Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cí- tov “ zám ěrn ě uvažováno se 100 % svozem odpad ů po silni ční síti tak, aby výsledky posouzení vliv ů zám ěru na životní prost ředí a obyvatelstvo byly maximáln ě na stran ě bezpe čnosti, v četn ě i navrže- ných p řípadných opat ření.

2.1.2. VÝSTUPY

Představují množství a druh p ředpokládaných reziduí a emisí, množství odpadních vod a jejich zne čišt ění, kategorizace a množství odpad ů, rizika havárií dle použití látek a technologií.

2.1.2.1. Zne čišt ění ovzduší, vody, p ůdy a p ůdního podloží

Zásah bude mít vliv na ovzduší a klima. Ve fázi výstavby lze o čekávat do časné zne čišt ění, které nebude bodov ě ani liniov ě významné. Při stavb ě dojde do časn ě k zhoršení v bezprost ředním okolí, a to z hlediska zvýšení prachových emisí a mírného zne čišt ění ovzduší oxidy dusíku p ři zem- ních pracích, doprav ě zemin, materiálu a provozu stavebních stroj ů. Do časné ovlivn ění ovzduší a zhoršení hlukové situace se projeví v bezprost ředním okolí staveništ ě a dopravních tras a nebude mít dopad na širší okolí stavby. Ve fázi provozu bude dálnice p ředstavovat zdroj zne čišt ění p ředevším emisemi ze silni ční dopravy. Lokáln ě dojde ke zlepšení podmínek odklon ěním dopravy mimo zastav ěná území obcí. Možným zdrojem zne čišt ění p ůdního profilu by mohl být provoz dopravních prost ředk ů a obslužných mechanizm ů, zejména z hlediska možných úkap ů ropných látek. Všechny stavební stroje tak musí být v dokonalém technickém stavu.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 7 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

2.1.2.2. Odpadní vody

Odpadní vody budou vznikat p ředevším ze sociálních částí staveništ ě, se standartním režimem likvidace. Deš ťové vody ze staveništ ě budou zachytávány p říkopy a svedeny do bezodtokých usazo- vacích jímek, ve kterých budou p řed dalším nakládáním p řed čišt ěny. Usazené kaly z jímek budou pravideln ě vybírány a následn ě odváženy na skládku k tomu ú čelu ur čenou. Před čišt ěné deš ťové vody budou odvád ěny do vodote čí. Za ú čelem ochrany povrchových vod je nezbytné zabezpe čit odtok splach ů ze staveništ ě, nap ř. svedením odtékající vody do provizorních sedimenta čních jímek. S t ě- mito vodami bude dále nakládáno dle platné legislativy. Rovn ěž b ěhem realizace vrtných prací pro pilotové základy či realizace plošných základ ů v místech propustk ů je doporu čeno zajistit staveništ ě před p řívaly srážkových vod (obvodová drenáž, izolace, pažení apod.) a zamezit tak pr ůniku povr- chových vod do podzemního kolektoru či stavební jámy. V rámci provozu se bude jednat p ředevším o srážkové vody z ploch komunikací. Odvád ění srážkových vod ze silni čního t ělesa je navrženo otev řeným systémem, tedy p říčným a podélným sklonem do postranních reten čních a vsakovacích p říkop ů s vyúst ěním do nejbližších recipient ů. V ně- kterých p řípadech jsou dále z důvodu konfigurace stávajícího terénu navrženy p řelivné p říkopy s pro- pustným dnem a p řelivnou hranou na povrch terénu. Na části stavby obchvatu Dolních Be řkovic a Horních Po čapel je navržena deš ťová kanalizace p ředevším z důvodu konfigurace terénu a z důvodu existence ochranného pásma vodního zdroje. Technologické odpadní vody budou vznikat pouze v minimálním množství, a to v souvislosti s údržbou komunikací.

2.1.2.3. Odpady

Produkci odpad ů lze o čekávat p ředevším ve fázi výstavby zám ěru. P řesné množství n ěkterých druh ů odpad ů vznikajících p ři výstavb ě není možné v sou časné fázi projektových p říprav specifiko- vat. V ětšina t ěchto údaj ů bude známa až po ur čení zhotovitele stavby a po podrobném ur čení technologie výstavby. Lze konstatovat, že celý investi ční zám ěr je spojen s produkcí odpad ů, které z hlediska celkového množství i z hlediska druh ů odpad ů neohrozí životní prost ředí.

2.1.2.4. Ostatní emise a rezidua

V období výstavby bude okolí zatíženo hlukovými emisemi stavebních stroj ů a vozidel mi- mostaveništní dopravy. Zdrojem hluku pak budou p ředevším zemní práce. Vlastní stavba bude řešena postupn ě a budou pro ni zpracovány zásady organizace výstavby. V rámci dokumentace EIA je na- vržena řada opat ření pro minimalizaci vliv ů hluku z výstavby zám ěru. Ve fázi provozu budou liniovým zdrojem hluku provoz na řešených komunikacích silni ční sít ě. Plošné ani bodové zdroje hluku nejsou ve fázi provozu p ředm ětného zám ěru uvažovány.

2.1.2.5. Dopl ňující údaje

Stavba je vedena p řevážn ě v rovin ě na nízkém náspu v rámci stávajících komunikací a po zem ědělské p ůdě. Výrazn ější násypy budou realizovány p ředevším v souvislosti s mostními objekty, které jsou navrženy ve výšce cca 10 m nad terénem. Vizuální zásah do krajiny se tak nejeví jako významný.

2.2. VARIANTY A D ŮVODY ZPRACOVÁNÍ Zám ěr je uvažován ve dvou základních variantách, lišících se p ředevším trasováním obchvatu obce Cítov a jeho napojením na obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel. Ve variantě 1 se

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 8 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov obchvat nachází blíže obci Cítov, napojení na obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel je řešeno úpravou stávající silnice III/24636. Západn ě od obce Cítov varianta 1 zasahuje do okraje bývalé pís- kovny. Ve variant ě 2 vede obchvat obce Cítov dále od obce, a napojení na obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel (resp. jeho část 2) je řešeno vedením silnice podél železni ční trati (obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel, část 1). Více tedy zabírá stávající polní monokultury. Na východ ě varianta 2 nezasahuje do okraje bývalé pískovny, ale míjí ji mimo západní okraj. Podvariantn ě je navržena část trasy Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic, resp. jeho část 2 ve variant ě 2, a to v km 0,000 – 1,800. Podvariantnost spo čívá ve vedení silnice od km 1,800 Obchvat Horní Po čaply a Dolní Be řkovice sm ěrem na stávající silnici III/24636 s odbo čkou na sinici III/24638 do Podvl čí. Varianta 2 zám ěru zahrnuje subvariantu 2 spo čívající ve zm ěně organizace dopravy – dopravní situace p ři zrušení železni čního p řejezdu na silnici č. III/24536 Cítov–Dolní Be ř- kovice. Varianta 2 p ředm ětného zám ěru dále zahrnuje díl čí varianty napojení obchvatu obce Cítov na stávající silnici II/246 západn ě od obce Cítov.

2.3. TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ Varianta 1 Obchvat Cítova. Jedná se o novou trasu komunikace II/246 v nové stop ě mimo intravilán obce. Úprava za číná v km 0,000 (provozní stani čení stávající II/246 km 48,532). Od p ůvodního ve- dení silnice se odklání obloukem o R = 375 m a pokra čuje jižním sm ěrem obchvatem obce Cítov. Následuje oblouk o R = 760 m, kterým se trasa p řibližuje k jižní zástavb ě obce. Trasa dále pokra čuje přímou a obloukem o R = 1300 m, p řekonává stávající koryto Damin ěvské strouhy a obloukem o R = 300 m p řichází trasa do nov ě navržené okružní k řižovatky o pr ůměru 40 m, která se nachází na konci úpravy první části obchvatu v km 2,891, kde tato část kon čí. Z okružní k řižovatky je navrženo napojení obce Cítov na p ůvodní silnici II/246, která prochází intravilánem. Délka této úpravy je 167 m. Z okružní k řižovatky dále pokra čuje druhá část obchvatu Cítova v délce 0,669 km. Celková úprava kon čí na nov ě navržené k řižovatce se stávající silnicí III/24636 v km 1,093 provozního stani čení. Celková délka úpravy první části obchvatu Cítova je 2,891 (1. část) + 0,669 (2. část) = 3,560 km. V km 2,437 – 2,609 p řeložka Damin ěvské strouhy v délce 202 m. Odvodn ění komunikace obou částí je řešeno otev řeným systémem, tedy p říčným a podélným sklonem do postranních p říkop ů a následn ě do vodote če. Trasu k říží řada propustk ů umožňujících p říčné odvodn ění p říkop ů. Propustky jsou na- vrženy trubní, p řípadn ě rámové. Úprava silnice II/246. Jedná se o úpravu stávající silnice II/246 od stávající k řižovatky s I/16 po nov ě navrženou okružní k řižovatku na Obchvatu Cítova. Úprava za číná v km 0,000 (provozní stani čení km 54,593) na stávající okružní k řižovatce se silnicí I/16. Navržená úprava spo čívá v re- konstrukci stávající silnice s díl čí sm ěrovou úpravou protism ěrných oblouk ů, rušení úrov ňového že- lezni čního p řejezdu 246-020 a vým ěny krytu vozovky. Od km 0,000 (provozní stani čení 54,593) vede trasa ve stávající stop ě komunikace II/246 až do km 0,250. V této části se p ředpokládá pouze úprava podkladních vrstev a krytu nap ř. formou recyklace za studena (tento p ředpoklad je nutno ov ěř it v dal- ším projek čním stupni formou diagnostického posudku). Od km 0,250 je navržena sm ěrová úprava stávajících protism ěrných oblouk ů s malým polom ěrem, kde došlo již k řad ě dopravních nehod v č. smrtelné. Navržené oblouky jsou polom ěru 710 a 350 m. Opušt ěné části komunikace budou rekulti- vovány. Tato díl čí úprava kon čí v km 1,215. Délka úpravy je 960 m. Od km 1,215 pokra čuje trasa ve stávající stop ě komunikace II/246 a je zde navržená obdobná úprava, tedy recyklace podkladních vrstev a vým ěna krytu. Díl čí část úpravy kon čí v km 2,512. Délka úpravy je 1,297 km. V km 2,512 se trasa sm ěrov ě i výškov ě odklání od stávající silnice II/246 a vede na mimoúrov ňové k řížení s železni čním koridorem (samostatná investice SŽ). Návrh mimoúrov ňového k řížení vychází z podklad ů poskytnutých SŽ (Náhrada p řejezdu P2405 v km 455,046 trati Praha Masarykovo n. – Děč ín hl. n. (SUDOP PRAHA a.s. 05/2019 Zám ěr projektu). Trasa se odklání obloukem o R = 600 m a

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 9 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov pokra čuje p římou do km 3,202, kde se obloukem o R = 150 m stá čí na nov ě navrženou okružní k ři- žovatku na Obchvatu Cítova v km 3,384, kde trasa kon čí. Délka této úpravy činí 872 m. V rámci této části úpravy bude zrušeno úrov ňové k řížení (samostatná investice SŽ). P řístup na vlakovou zastávku bude ze silnice II/246 pomocí obslužných sjezd ů na účelové komunikace. Délka p řemost ění je navr- žena 40 m. Jedná se o samostatnou investici SŽ. Délka úpravy stávající komunikace II/246 formou recyklace je 0,250 + 1,297 = 1,547 km. Délka úpravy sm ěrového a výškového vedení trasy je 0,960 + 0,872 = 1,832 km. Celková délka úpravy je 3,380 m. Na této části trasy se nachází mostní objekt překonávající železni ční koridor. Délka p řemost ění je navržena 40 m. Úprava silnice III/24636. Jedná se o úpravu stávající silnice III/24636 od nov ě navržené sty- kové k řižovatky v km 0,000 (provozní stani čení 1,093) po upravovanou stykovou k řižovatku v km 2,038 (provozní stani čení 3,133) se silnicí III/24638. Úprava za číná v km 0,000 (provozní stani čení km 1,093) na nové stykové k řižovatce s druhou částí Obchvatu Cítov. Sm ěrov ě trasa kopíruje a vyu- žívá stávající silnici III/24636. Sm ěrové vedení trasy není m ěněno. V této části se p ředpokládá pouze úprava podkladních vrstev a krytu nap ř. formou recyklace za studena (tento p ředpoklad je nutno ov ě- řit v dalším projek čním stupni formou diagnostického posudku). Úprava kon čí v km 2,038 na upra- vované křižovatce se silnicí III/24638 (provozní stani čení 3,133). Celková délka úpravy komunikace činí 2,038 km. Obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel. Jedná se o návrh zcela nové komunikace III. třídy od upravené k řižovatky na silnici III/24636 (provozní stani čení km 3,133). Trasa vede v soub ěhu se železni ční tratí, míjí elektrárnu M ělník a obchází jihozápadním sm ěrem obec Horní Po čaply. Na stávající komunikaci III/24050 se napojuje v provozním stani čení km 10,196). Za čátek úpravy je v km 0,000 (provozní stani čení III/24636 km 3,133) odkud trasa vede prvních 500 m ve stop ě stávající silnice III/24638. V km 0,477 trasa opouští protisměrnými oblouky o R = 250 m t ěleso komunikace a p řibližuje se do soub ěhu s železni čním koridorem. Od km 0,920 trasa vede p římo v soub ěhu se železnicí až do km 2,181, kde levostranným obloukem o R = 950 m kopíruje sm ěrový pr ůběh dráhy. Silnice je dále vedena v p římém soub ěhu v p římé až do km 4,567, kde se odklání od dráhy a obchází Horní Po čaply. V úseku podél dráhy trasa k říží řadu produktovod ů a za řízení EM Ě, dále míjí doprav- níky výrobny Rigips. V km 3,868 se nachází styková k řižovatka napojující mimoúrov ňovou jedno větvovou křižovatku do areálu ZEVO. V km 4,470 se nachází další styková k řižovatka jedno v ětvové mimoúrov ňové k řižovatky napojující areál cementárny Rigips a silnici III/24050. Od km 4,567 pokra čuje hlavní trasa jihozápadním obchvatem obce a k říží silnici III/24621. Pravostranným obloukem o R = 750 trasa p řechází do p římé, kterou k říží mimoúrov ňov ě železni ční koridor a inundaci Q100 řeky Labe. Délka p řemost ění je navržena 84 m. Posledním obloukem o R = 450 se trasa stá čí ke stávajícímu pr ůběhu silnice III/24050 (provozní stani čení 10,196), kde v km 7,595 kon čí. Celková délka trasy je 7,595 km. Navrženy jsou zde čty ři nové mostní objekty. Jedná se o km 3,667 p řemost ění produktovod ů EM Ě, délka p řemost ění 18 m, km 3,924 p řemost ění silnice III. t řídy (hlavní trasa) a železnice. Napo- jení ZEVO, délka přemost ění 40 m, km 4,567 p řemost ění silnice III. t řídy (hlavní trasa) a železnice. Napojení sm ěr III/24050. Délka p řemost ění 56,75 m. km 6,737 most p řes železnici a inundaci Q100 řeky Labe. Délka p řemost ění 84 m. Obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel – subvarianta – zm ěna napojení místní části Podvl čí. Podvariantn ě je navržena část trasy Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic, a to v km 0,000 – 1,800. Podvariantnost spo čívá ve vedení silnice od km 1,800 Obchvat Horní Po čaply a Dolní Be řkovice sm ěrem na stávající silnici III/24636 s odbo čkou na sinici III/24638 do Podvl čí. Hlavní trasa za číná v km 0,000 (km 1,800 základní varianty) a stá čí se obloukem o R = 120 m sm ěrem k Podvl čí. V km 0,283 je navržena nová styková křižovatka. Hlavní trasa pokra čuje do soub ěhu s drá- hou a je vedena od k řižovatky v oblouku o R = 1300 m. Dále pokra čuje osa p římou a obloukem o R = 1500 m se dostává do upravované křižovatky se silnicí III/24636, kde v km 1,819 trasa kon čí. Délka úpravy je navržena 1,819 km. Celková délka obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 10 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov s uvážením vedení trasy ve stop ě podvarianty 1 je 7,614 km. Zbytek trasy základní varianty z ůstává od km 1,800 sm ěr Horní Po čaply bez zm ěn. Z nov ě navržené k řižovatky v km 0,283 je navržena odbo čka na Podvl čí v délce 405 m. Stávající silnice III/24638 by byla v této variant ě zrušena, resp. převedena na nižší t řídu komunikace. Varianta 2 Obchvat Cítova. Jedná se o novou trasu komunikace II/246 v nové stop ě mimo intravilán obce. Úprava za číná v km 0,000 (provozní stani čení stávající II/246 km 47,829). Od p ůvodního ve- dení silnice se odklání trasa obloukem o R = 375 m a pokra čuje jižním sm ěrem obchvatem obce Cítov. Následuje oblouk o R = 800 m, kterým se trasa p řibližuje k jižní zástavb ě obce. Trasa dále pokra čuje p římou do km 2,868, kde obloukem o R = 800 m p řichází do nov ě navržené okružní kři- žovatky o pr ůměru 40 m, která se nachází na konci úpravy v km 3,440. Z okružní k řižovatky je navrženo napojení obce Cítov na p ůvodní silnici II/246, která prochází intravilánem. Délka této úpravy je 316 m. Z okružní k řižovatky dále pokra čuje t řetím ramenem p řeložka silnice II/246 ( část Úprava silnice II/246, viz dále) a čtvrtým ramenem napojení na Obchvat Horních Po čapel a dolních Be řkovic (rovn ěž viz dále). Celková délka úpravy obchvatu Cítova je 3,440 km. Úprava silnice II/246. Jedná se o úpravu stávající silnice II/246 od stávající k řižovatky s I/16 po nov ě navrženou okružní k řižovatku na Obchvatu Cítova. Úprava za číná v km 0,000 (provozní stani čení km 54,593) na stávající okružní k řižovatce se silnicí I/16. Navržená úprava spo čívá v re- konstrukci stávající silnice s díl čí sm ěrovou úpravou protism ěrných oblouk ů, rušení úrov ňového že- lezni čního p řejezdu 246-020 a vým ěny krytu vozovky. Od km 0,000 (provozní stani čení km 54,593) vede trasa ve stávající stop ě komunikace II/246 až do km 0,250. V této části se p ředpokládá pouze úprava podkladních vrstev a krytu nap ř. formou recyklace za studena (tento p ředpoklad je nutno ov ě- řit v dalším projek čním stupni formou diagnostického posudku). Od km 0,250 je navržena sm ěrová úprava stávajících protism ěrných oblouk ů s malým polom ěrem, kde došlo již k řad ě dopravních nehod v č. smrtelné. Navržené oblouky jsou polom ěru 710 a 350 m. Opušt ěné části komunikace budou rekultivovány. Tato díl čí úprava kon čí v km 1,215. Délka úpravy je 960 m. Od km 1,215 pokra čuje trasa ve stávající stop ě komunikace II/246 a je zde navržená obdobná úprava, tedy recyklace pod- kladních vrstev a vým ěna krytu. Díl čí část úpravy kon čí v km 2,177. Délka úpravy je 0,962 km. V km 2,177 se trasa sm ěrov ě i výškov ě odklání od stávající silnice II/246 a vede na mimoúrov ňové k řížení s železni čním koridorem. Trasa se odklání obloukem o R = 1200 m a pokra čuje p římou do km 3,237, kde se obloukem o R = 400 m stá čí na nov ě navrženou okružní k řižovatku na Obchvatu Cítova v km 3,535, kde trasa kon čí. Délka této úpravy činí 1358 m. V rámci této části úpravy bude zrušeno úrov- ňové k řížení (samostatná investice SŽ). Přístup na vlakovou zastávku bude ze silnice II/246 pomocí obslužných sjezd ů na ú čelové komunikace. Délka p řemost ění je navržena 61 m. Délka úpravy stávající komunikace II/246 formou recyklace je 0,250 + 0,962 = 1,212 km. Délka úpravy sm ěrového a výškového vedení trasy je 0,960 + 1,358 = 2,318 km. Celková délka úpravy je 3,530 m. Na této části trasy se nachází mostní objekt překonávající železni ční koridor a silnici III. t řídy – Obchvat Horních Po čapel Dolních Be řkovic. Délka p řemostí je navržena 61 m. Obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel. Jedná se o návrh zcela nové komunikace III. třídy od nové okružní k řižovatky na Obchvatu Cítova. Trasa vede v soub ěhu se železni ční tratí, míjí elektrárnu M ělník a obchází jihozápadním sm ěrem obec Horní Po čaply. Na stávající komunikaci III/24050 se napojuje v provozním stani čení km 10,196. Obchvat Horních Po čapel a Dolních Be řko- vic je rozd ělen do dvou částí. První část tvo ří trasa od okružní k řižovatky na Obchvatu Cítova po upravovanou k řižovatku na silnici III/24636. Druhá část je tvo řena trasou od upravované k řižovatky na silnici III/24636 po silnici III/24650. Za čátek úpravy první části Obchvatu Horních Po čapel a Dol- ních Be řkovic je v km 0,000 (napojení na novou okružní k řižovatku na Obchvatu Cítova). Trasa je vedena obloukem o R = 210 m.2 Na konci oblouku se trasa dostává do soub ěhu s železni ční tratí, kde je u stávající železni ční zastávky plánována samostatná investice SŽ. V rámci této investice bude

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 11 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov provedeno zrušení úrov ňového k řížení s pozemní komunikací a pro p ěší bude navržen v rámci investice SŽ podchod pro chodce. P řes silnici III. t řídy – Obchvat Horních Po čapel a Dolních Be řkovic (první část), budou chodci ze zastávky vedeni úrov ňov ě p řes p řechod pro chodce. Ten vyžaduje pro- vedení osv ětlení a p řisv ětlení a rovn ěž snížení nejvyšší povolené rychlosti na 50 km/h. Přechod pro chodce a snížení rychlosti bude zárove ň tvo řit prvek aktivního zklidn ění dopravy p řed vjezdem do oblouku o R = 210 m a na následující okružní k řižovatku. Trasa je od železni ční zastávky vedena přímo do km 2,158, kde p řechází do levostranného oblouku o R = 1300 m. Trasa první části Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic kon čí v km 3,495 na stávající stykové k řižovatce se silnicí III/24636 (provozní stani čení km 3,133), která bude p řestav ěna na pr ůse čnou. Na této k řižovatce za- číná druhá část Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic, viz dále. Celková délka úpravy první části je 3,495 km. Za čátek úpravy druhé části Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic je v km 0,000 (provozní stani čení III/24636 km 3,133) odkud trasa vede prvních 500 m ve stop ě stávající silnice III/24638. V km 0,477 trasa opouští protisměrnými oblouky o R = 250 m t ěleso komunikace a p řibližuje se do soub ěhu s železni čním koridorem. Od km 0,920 trasa vede p římo v soub ěhu se železnicí až do km 2,181, kde levostranným obloukem o R = 950 m kopíruje sm ěrový pr ůběh dráhy. Silnice je dále vedena v soub ěhu v p římé až do km 4,567, kde se odklání od dráhy a obchází Horní Po čaply. V úseku podél dráhy trasa k říží řadu produktovod ů a za řízení EM Ě, dále míjí dopravníky výrobny Rigips. V km 3,763 se nachází styková k řižovatka napojující mimoúrov ňovou jedno v ětvo- vou k řižovatku do areálu ZEVO. V km 4,470 se nachází další styková k řižovatka jedno v ětvové mi- moúrov ňové k řižovatky napojující areál cementárny Rigips a silnici III/24050. Od km 4,567 pokra- čuje hlavní trasa jihozápadním obchvatem obce a k říží silnici III/24621. Pravostranným obloukem o R = 750 trasa p řechází do p římé, kterou k říží mimoúrov ňov ě železni ční koridor a inundaci Q100 řeky Labe. Délka p řemost ění je navržena 84 m. Posledním obloukem o R = 450 se trasa stá čí ke stávají- címu pr ůběhu silnice III/24050 (provozní stani čení km 10,196), kde v km 7,595 kon čí. Celková délka trasy je 7,595 km. Navrženy jsou zde čty ři nové mostní objekty. Jedná se o km 3,667 p řemost ění produktovod ů EM Ě, délka p řemost ění 18 m, km 3,924 p řemost ění silnice III. t řídy (hlavní trasa) a železnice. Napo- jení ZEVO, délka p řemost ění 40 m. Km 4,567 p řemost ění silnice III. t řídy (hlavní trasa) a železnice. Napojení sm ěr III/24050. Délka p řemost ění 56,75 m. Km 6,737 most p řes železnici a inundaci Q100 řeky Labe. Délka p řemost ění 84 m. Obchvat Dolních Be řkovic a Horních Po čapel – subvarianta 1 – zm ěna napojení místní části Podvlčí. Podvariantn ě je navržena část trasy Obchvatu Horních Po čapel a Dolních Be řkovic (druhá část) a to v km 0,000 – 1,800. Podvariantnost spo čívá ve vedení silnice od km 1,800 Obchvat Horní Po čaply Dolních Be řkovice (druhá část) sm ěrem na stávající silnici III/24636 s odbo čkou na sinici III/24638 do Podvl čí. Hlavní trasa (modrý koridor v p říloze B1.2) za číná v km 0,000 (km 1,800 zá- kladní varianty) a stá čí se obloukem o R = 120 m sm ěrem k Podvl čí. V km 0,283 je navržena nová styková k řižovatka. Hlavní trasa pokra čuje do soub ěhu s dráhou a je vedena od k řižovatky v oblouku o R = 1300 m. Dále pokra čuje osa p římou a obloukem o R = 1500 m se dostává do upravované křižovatky se silnicí III/24636, kde v km 1,819 trasa kon čí. Délka úpravy je navržena 1,819 km. Celková délka obchvatu Horních Po čapel Dolních Be řkovic s uvážením vedení trasy ve stop ě podvarianty 1 je 11,109 km. Zbytek trasy základní varianty z ůstává od km 1,800 sm ěr Horní Po čaply bez zm ěn. Z nov ě navržené k řižovatky v km 0,283 je navržena odbo čka na Podvl čí v délce 405 m. Stá- vající silnice III/24638 by byla v této variant ě zrušena, resp. p řevedena na nižší t řídu komunikace. Odvád ění srážkových vod ze silni čního t ělesa je navrženo podélným a p říčným sklonem do reten čních a vsakovacích příkop ů s vyúst ěním do nejbližších stávajících recipient ů. Návrh odvodn ění je rozd ělen na jednotlivé úseky s ohledem na sm ěr odtoku srážkových vod v závislosti na stávajícím terénu. Sou částí návrhu je vzhledem k rovinatosti stávajícího území také dopln ění dvou odvod ňova- cích příkop ů. Tyto budou vyúst ěny do vodního toku Labe. Na části úseku je potom navržena deš ťová kanalizace. Tato je navržena také v úseku u ochranného pásma vodního zdroje. Srážkové vody jsou

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 12 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov vyúst ěny do nejbližších recipient ů. Vzhledem ke konfiguraci stávajícího terénu je pak u n ěkterých vyúst ění navržen p řelivný p říkop. U reten čního, vsakovacího a p řelivného p říkopu bude použito stan- dardizované řešení v souladu s TP 83 – Odvodn ění pozemních komunikací. Reten ční nádrže budou navrženy jako zemní otev řené nádrže, p řípadn ě jako prefabrikované podzemní nádrže. Konkrétní ná- vrh bude sou částí dalšího stupn ě PD.

2.4. HARMONOGRAM REALIZACE A PROVOZU

Zahájení výstavby p ředm ětného zám ěru se p ředpokládá v roce 2023 a uvedení do provozu v roce 2024. Realizace stavby bude trvat cca 18 m ěsíc ů.

3. CHARAKTERISTIKA P ŘÍRODY A KRAJINY V ÚZEMÍ

3.1. STANOVIŠTNÍ PODMÍNKY

3.1.1. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE

Jedná se o rovinatou odlesn ěnou oblast v niv ě řeky Labe obklopenou především poli, na západ je patrná stoupající říční terasa s navazující mírnou pahorkatinou. Nadmo řská výška území se pohybuje okolo 180 m n. m. (nejvýše Vej čina u Dolních Be řkovic, 200 m n. m.). Území spadá do soustavy Česká tabule, podsoustavy St ředo česká tabule, celku Dolnooharská a St ředolabská tabule, podcelku Terezínská a M ělnická kotlina, okrsku Roudnická brána a Lužecká rovina (DEMEK & MACKOV ČIN 2006).

3.1.2. HYDROLOGIE

Území náleží do povodí Labe, díl čího povodí 1-12-03 s názvem Labe od Vltavy po Oh ři. Vlastní tok Labe v úseku Labe od M ělníka ke státní hranici je ve správ ě státního podniku Povodí Labe, jeho p řítoky jsou v územní p ůsobnosti podniku Povodí Oh ře. Na samotné ploše zám ěru (místa zásah ů) se nenacházejí vodní plochy, do řeky Labe zám ěr nezasahuje. Významnou vodní plochou jsou však št ěrkopískovny v blízkosti zám ěru u obce Vlin ěves (Baraba). Zám ěr k říží lokální beze- jmenné vodní toky. Dva p řítoky Baraby u Cítova byly v dob ě pr ůzkumu zcela vyschlé. Jedná se o Damin ěvskou strouhu (Cítovský potok) IDVT: 10226641 a potok Od Bažantnice IDVT: 10221993. Trvale zvodn ělé jsou dva odtokové kanály u obce Horní Po čaply, které jsou sm ěrov ě upraveny v be- tonovém profilu. Jedná se o odvod ňovací kanál I odkališt ě Panský les IDVT: 10233702 – jih a odvod ňovací kanál II odkališt ě Panský les IDVT: 10233633 – sever.

3.1.3. KLIMA

Podle QUITTA (1971) spadá zájmové území do oblasti T2. Jedná se o klima, pro které je cha- rakteristické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké p řechodné období s teplým až mírn ě teplým jarem i podzimem, zima je krátká, mírn ě teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sn ě- hové pokrývky.

3.1.4. BIOGEOGRAFIE

Lokalita náleží území do bioregionu 1.2 Řipského a 1.7 Polabského (CULEK 1996).

3.1.5. FYTOGEOGRAFIE

Lokalita je sou částí podokresu 7b. Pod řipská tabule, JV část pak 11a. Všetatské Polabí (SKA- LICKÝ 1988).

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 13 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

3.1.6. VEGETACE A BIOTOPY

3.1.6.1. Potenciáln ě p řirozená vegetace

Podle mapy Potenciální p řirozené vegetace České republiky (NEUHÄUSLOVÁ et al. 2001) je dominantní fytocenózou území v niv ě Labe Topolová doubrava ( Querco-Populetum ), místy v kom- plexu s jilmovou doubravou ( Querco-Ulmetum ), na kterou navazují na vyvýšeninách a terasách v okolí Černýšová dubohab řina (Melampyro nemorosi-Carpinetum ), sv. Carpinion . a Lipová doubrava ( Tilio-Betuletum ), sv. Carpinion .

3.1.6.2. Přírodní biotopy

V sou časnosti se pro charakteristiku aktuální vegetace používají biotopy podle katalogu biotop ů ČR (Chytrý et al. 2010). Nicmén ě zastoupení p řírodních biotop ů je v území siln ě omezené a představují je převážn ě menší fragmenty biotop ů. Z přírodních biotop ů zám ěr zasahuje pouze malé fragmenty druhotn ě vyvinutých Kost řavo- vých trávník ů pís čin (T5.3) u západního okraje Cítova a mozaiku druhotn ě vyvinutých Kost řavových trávník ů pís čin (T5.3), Vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3), Úzkolistých suchých tráv- ník ů, porost ů bez význa čného výskytu vstava čovitých (T3.3D) a Mezofilních ovsíkových luk (T1.1) v lemech silnice u št ěrkopískoven Baraba.

3.1.6.3. Antropicky podmín ěné biotopy

Převážná část řešeného území je tvo řena biotopy siln ě ovlivn ěnými nebo vytvo řenými člov ě- kem. Jedná se zejména o X2 – Intenzivn ě obhospoda řovaná pole. Dále X1 – Urbanizovaná území, X6 – Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla, X7 – Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, X8 – Křoviny s ruderálními a nep ůvodními druhy, X12 – Nálety pionýrských d řevin, X13 – Nelesní stromové výsadby mimo sídla a X14 – Vodní toky a nádrže bez ochraná řsky významné vegetace. V rámci polních kultur jsou p ěstovány p ředevším obiloviny.

3.2. CHRÁN ĚNÉ ZÁJMY

Data o lokalitách jsou zpracována dle podklad ů AOPK ČR (http://mapmaker.nature.cz) prost řednictvím ESRI ArcMap 10.8 a dle ÚP jednotlivých obcí.

3.2.1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

V rámci prvk ů ÚSES zám ěr bezprost ředn ě nezasahuje žádné prvky na nadregionální úrovni (osa). Nejblíže je vymezen NRBK St říbrný roh – Polabský luh, vedený nivou Labe. Severně od obce Dolní Be řkovice je pak veden RBK Be řkovice – Žerka, nefunk ční, vymezený v rámci ÚP Dolní Be ř- kovice jako p řírodní plocha s funkcí ÚSES (RBK 36 / RBK 629). Jedná se o koridor v trase stávají- cího vedení VN, cílovým stavem je lu ční spole čenstvo (k říží varianta 1 i 2). V k. ú. Býkev dochází ke k řížení s lokálním biokoridorem LBK 113 (varianta 1 i 2). V k. ú. Cítov dochází ke k řížení se stejným lokálním biokoridorem LBK 113 a LBK 105 (nefunk ční, okraj pískovny západn ě od Cítova). V západní části pískovny je vymezeno LBC 198. V k. ú. Dolní Beřkovice dochází k soub ěhu s LBC 197 a křížení komunikace s lokálním biokoridorem LBK 112 a dále k soub ěhu s lokálním biocentrem LBC 202 – Pískovna Vlin ěves a LBK 114. Komunikace je rovn ěž v blízkosti LBC 191. V k. ú. Býkev, Ho řín a Dolní Be řkovice se dále nachází řada interak čních prvk ů, které se nachází převážn ě podél stávajících komunikací a železni ční trati.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 14 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

3.2.2. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY (VKP)

V rámci území byly jako VKP ze zákona (viz §3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.) identifikovány pouze nivy drobných vodních tok ů a lesní porosty v k. ú. Cítov, Dolní Be řkovice a Křivenice. V těsné blízkosti upravované silnice II/246 cca v km 1,000–2,200 ve variant ě 1 i 2 zám ěru se dále nachází registrovaný VKP dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů VKP 110 – Pískovna Vlin ěves. K zásah ům, které by mohly vést k poškození VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko- stabiliza ční funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, v souladu s §4 odst. 2 zákon, opat řit závazné stanovisko dot čeného orgánu ochrany p řírody.

3.2.3. PŘÍRODNÍ PARK (PP K)

Přírodní park se v blízkém okolí nevyskytuje.

3.2.4. KRAJINNÝ RÁZ (KR)

Ráz krajiny je dán specifickými rysy a znaky krajiny, které vytvá řejí její rázovitost – odlišnost, jedine čnost. Ráz krajiny vyjad řuje nejen p řítomnost pozitivních jev ů a znak ů, ale též kulturní a du- chovní dimenzi krajiny. Je vyjád řením vztah ů p řírodních, socioekonomických a kulturn ě-historic- kých vlastností dané krajiny (VOREL et al 2006). Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného p řírodního a kulturního prost ředí a je proto chrán ěn p řed znehodnocením. Problematika krajinného rázu je ošet řena v §12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění (dále Zákon): (1) Krajinný ráz, kterým je zejména p řírodní, kulturní a historická charakteristika ur čitého místa či oblasti, je chrán ěn p řed činností snižující jeho estetickou a p řírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ťování a povolování staveb, mohou být provád ěny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk ů, zvlášt ě chrán ěných území, kulturních dominant krajiny, harmonické m ěř ítko a vztahy v krajin ě. (2) K umis ťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo zm ěnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany p řírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu m ůže stanovit ministerstvo životního prost ředí obecn ě závazným právním p ředpisem. (3) K ochran ě krajinného rázu s významnými soust řed ěnými estetickými a p řírodními hodno- tami, který není zvlášt ě chrán ěn podle části t řetí tohoto zákona, m ůže OOP z řídit obecn ě závazným právním p ředpisem p řírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zni- čení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Protože Zákonem zmín ěný obecn ě závazný p ředpis nebyl do sou časné doby vydán, je krajinný ráz ve spole čenských podmínkách České republiky možné hodnotit velmi r ůzným zp ůsobem. Proble- matika krajinného rázu zahrnuje i málo exaktní pojmy a nekvantifikovatelné hodnoty, což umož ňuje použití r ůzného úhlu pohledu na problém a snižuje tak objektivitu hodnocení (VOREL et al. 2006). Omezení subjektivity hodnocení je jedním z hlavních úkol ů celé řady existujících metodik. V této souvislosti bylo publikováno n ěkolik postup ů r ůzných autor ů (BUKÁ ČEK et MAT ĚJKA 1997, MÍCHAL et al. 1999, PET ŘÍČEK et MACHÁ ČKOVÁ 2000, VOREL et al. 2006). Krajinný ráz je řešen samostatnou studií (EKOLA group, spol. s r.o., listopad 2020), která je p řílohou dokumentace EIA.

3.2.5. ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ)

Lokalita není sou částí zvlášt ě chrán ěného území. CHKO Koko řínsko – Mách ův kraj leží 2,5 km SV. Totéž platí pro maloplošná ZCHÚ, nejbližším zvlášt ě chrán ěným územím je přírodní rezervace Úpor – Černínovsko, 1,7 km JV, přírodní památka Vehlovické opuky, 2,2 km východn ě.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 15 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

3.2.6. NATURA (EVL A PO)

Z lokalit Natura 2000 se v míst ě zám ěru žádné Pta čí oblasti (PO) ani Evropsky významné lokality (EVL) nevyskytují. Nejblíže se nachází EVL CZ0213039 Labe – Lib ěchov, 500 m východn ě od trasy komunikace. P ředm ětem ochrany je ho řavka duhová Rhodeus amarus . Dle vyjád ření Odboru životního prost ředí a zem ědělství Krajského ú řadu St ředo českého kraje ze dne 8. 7. 2020 (č. j. 089714/2020/KUSK) lze vylou čit významný vliv p ředm ětného zám ěru na p ředm ět ochrany EVL CZ0213039 Labe – Lib ěchov. Hodnocení dle § 67 řeší zájmy chrán ěné v částech 2, 3 a 5 ZOPK, lokality soustavy Natura 2000 (evropsky významné lokality a pta čí oblasti) nejsou p ředm ětem tohoto posouzení. Jsou uvedeny pro ucelený p řehled o charakteru území. Jedná se o zájem chrán ěný v části 4 ZOPK, který je v případ ě nevylou čení významného vlivu p ředm ětem samostatného posouzení dle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

3.2.7. OSTATNÍ CHRÁN ĚNÉ ZÁJMY

§ 5 Obecná ochrana rostlin a živo čich ů. Výskyt rostlin a živo čich ů byl p ředm ětem terénního pr ůzkumu. Zjišt ění jsou uvedena v kap. 5, hodnocení vlivu pak v kap. 6. § 5a Ochrana voln ě žijících pták ů. Výskyt pták ů a jejich možného dot čení byl p ředm ětem terénního pr ůzkumu. Zjišt ění jsou uvedena v kap. 5, hodnocení vlivu pak v kap. 6. § 7 Ochrana d řevin. Dot čení d řevin je vyhodnoceno na základ ě terénního pr ůzkumu rostlin v kap. 6.3.6., p řípadný další postup pak v kap. 7. § 10 Ochrana a využití jeskyní – v území nejsou zastoupeny. § 11 Ochrana paleontologických nález ů – v území nejsou zastoupeny. § 13 P řechodn ě chrán ěné plochy – v území nejsou zastoupeny. § 46 Památné stromy a jejich ochranná pásma. Nejbližším památným stromem je Platan javorolistý u Labe, 500 m JV od navrhovaného zám ěru. Dot čení památných strom ů se neuvažuje. § 48 Zvlášt ě chrán ěné rostliny a živo čichové. Výskyt zvlášt ě chrán ěných rostlin a živo čich ů byl p ředm ětem terénního pr ůzkumu. Zjišt ění jsou uvedena v kap. 5, hodnocení vlivu pak v kap. 6. U zjišt ěných zvlášt ě chrán ěných druh ů je posouzeno dot čení základních podmínek ochrany zvlášt ě chrán ěných rostlin (§49) a živo čich ů (§50) a jsou uvedena opat ření a doporu čení pro další postup. § 51 Zvláštní ochrana nerost ů – v území nejsou zastoupeny.

3.3. MIGRACE Území není sou částí evropské sít ě EECONET (mapová vrstva AOPK ČR, 1996), tj. není sou- částí zóny zvýšené pé če o krajinu. Dle podkladu AOPK ČR (2020) k migra čně významným územím, dálkovým migra čním koridor ům a míst ům omezení v územním plánování, není lokalita sou částí území zvýšené hodnoty pro trvalý výskyt nebo pro migraci vybraných druh ů lesního ekosystému, tj. vlka obecného Canis lupus – KO, CR, II, IV, rysa ostrovida Lynx lynx – SO, EN, II, IV, medv ěda hn ědého Ursus arctos – KO, CR, II, IV, losa evropského Alces alces – SO, EN a jelena evropského Cervus elaphus . Migra čně významné území je nejblíže vymezeno v rámci CHKO Koko řínsko – Mách ův kraj cca 2,3 km SV. Je to dáno zejména p řítomností sídelních útvar ů a zem ědělským charakterem dot če- ného území. Dle kategorizace území ČR z hlediska výskytu a migrací velkých savc ů je lokalita sou částí území kategorie IV. – území mén ě významné (na stupnici I.–V., kde I. je nejvýznamn ější území pro migraci). Této skute čnosti rovn ěž odpovídá druhové složení savc ů v území, kdy se z větších druh ů vyskytuje pouze srnec obecný a prase divoké.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 16 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Dle vymezení polygon ů UAT lokalita nezasahuje do oblasti nefragmentovaných celk ů. Území je sou částí širšího území, které je siln ě odlesn ěno a fragmentováno dopravou a pro dálkovou migraci je nevhodné. Výchozím podkladem p ři hodnocení migra ční prostupnosti je metodická příru čka k zajiš ťo- vání pr ůchodnosti dálni čních komunikací pro voln ě žijící živo čichy (HLAVÁ Č a AND ĚL 2001). Krom ě mapy kategorizace území ČR (viz mapa v příloze) jsou základem metodiky parametry pr ůchod ů (viz tab. 1), kategorizace území a živo čich ů (viz tab. 2). U mostních objekt ů jsou uvedeny rozm ěry jednotlivých podchod ů (ší řka, výška, délka), na jejichž základ ě byl vypo čten index pr ůchodnosti (I). Mostní objekty pak lze rozd ělit do t ří skupin: Kategorie A – pr ůchozí pro nejv ětší savce (I> 10) Kategorie B – pr ůchozí pro st ředn ě velké živo čichy (I> 1,5) Kategorie C – pr ůchozí pro menší živo čichy, objekty po pr ůměru min. 80 cm. Při řešení vhodnosti migra čních objekt ů je následn ě využita metodika migra čního potenciálu (MP), AND ĚL et al. (2006, 2011). Funk čnost migra čního profilu ur čuje složka ekologická (MPE) a technická (migra ční potenciál technický MPT). Celkový migra ční potenciál je pak definován jako sou čin obou t ěchto složek: MP = MPE * MPT. Metodika vychází z člen ění savc ů do zmín ěných t ří kategorií, tj. kategorie A – velcí savci a druhy nejnáro čnější na parametry migra čních objekt ů (jelen, los, rys, medv ěd, vlk a ko čka divoká), kategorie B – st řední savci a kopytníci (srnec, prase), kategorie C – menší savci a šelmy (liška, jeze- vec, vydra, bobr, drobné kunovité šelmy).

Tab. 1: Pravd ěpodobnost využívání most ů v závislosti na rozm ěrových parametrech (% - pravd ěpodobnost užívání mostu dle technických parametr ů, I – index, ší řka podchodu násobená výškou, d ělená délkou), Hlavá č a And ěl (2001) % Popis Srnec Prase Jelen 80 –100 Ideální stav nad 30 nad 30 nad 40 60 –80 Praktické optimum 7–30 7–30 8–40 40 –60 Pr ůměr 1,5 –7 2–7 4–8 20 –40 Praktické minimum 0,65 –1,5 1–2 1,7 –4 0–20 Nefunk ční stav do 0,65 do 1 do 1,7

Tab. 2: Maximální doporu čená vzdálenost pr ůchod ů (v km) pro jednotlivé kategorie savc ů dle významu území (Hlavá č a And ěl 2001) Kategorie území Kategorie živo čich ů Kategorie Oblast A – jelen B – srnec C – liška I mimo řádného významu 3 – 5 1,5 – 2,5 1 II zvýšeného významu 5 – 8 2 – 4 1 III st ředního významu 8 – 15 3 – 5 1 IV malého významu N * 5 – 8 1 V Nevýznamná N * N * 1 – 3 * N – není nutno řešit

Migra ční potenciál ekologický vychází z pr ůměru hodnoty významnosti migra ční cesty, za- hrnující prvky, které migraci podporují a rušivých vliv ů (kombinace rušivého vlivu a jeho vzdáleností od migra čního profilu i migra ční cesty).

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 17 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Migra ční potenciál technický (MPT) se vypo čítá jako geometrický pr ůměr MPTA (rozm ěrové parametry objektu) a MPTB (tzv. faktory pohody). Pro nadchody se migra ční potenciál technický MPTA vypo čítá: C = b/d, b = min. ší řka nadchodu a d = délka nadchodu). Pro podchody se migra ční potenciál technický MPTA vypo čítá: I = š*v/d, kde š = ší řka, v = výška, d = délka. Index I viz tab. 1. Celkový migra ční potenciál pak lze rozd ělit dle následující charakteristiky: 1,0 – 0,8 = Zcela funk ční stav, blížící se ideálnímu řešení 0,8 – 0,6 = Nadpr ůměrná, vysoká funk čnost, pouze s malými omezeními 0,6 – 0,4 = Pr ůměrná, st řední funk čnost, se z řeteln ě omezujícími prvky 0,4 – 0,2 = Podpr ůměrná, nízká funk čnost, řada omezujících prvk ů 0,2 – 0,0 = Nefunk ční stav, blíží se úplné nepr ůchodnosti pro zv ěř Vlastní užití metodiky v této studii: Při stanovení migra ční významnosti tras bylo vycházeno z lokalizace prvk ů ÚSES a jejich funk čnosti, ze struktury krajiny (p řítomnost prvk ů podporujících migraci jako vodní toky, údolí, okraje les ů, mok řady, liniová zele ň), z map dálkových migra čních koridor ů a migra čně významných území pro velké savce (AND ĚL et al. 2010). Rovn ěž z monitoringu srážek se zv ěř í (CENTRUM DO- PRAVNÍHO VÝZKUMU 2020) a vlastního pr ůzkumu území.

4. METODIKA

Níže jsou uvedeny údaje o termínech, obsahu, rozsahu a výsledcích p řírodov ědného pr ů- zkumu a terénního šet ření zohled ňující sezónní hlediska.

4.1. ZPŮSOB A ROZSAH PR ŮZKUMU

Aktuální pr ůzkum byl zam ěř en zejména na zjišt ění výskytu jednotlivých taxon ů a posouzení vhodnosti území pro život a rozmnožování rostlin a živo čich ů, zahrnující pohyby a migraci živo čich ů v území. Zohledn ěny jsou dále data o srážkách se zv ěř í a pohybech zvěř e, CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU (2020). Zohledn ěny jsou dostupné údaje v rámci nálezové databáze AOPK (ANONYMUS 2020). Dále jsou využita vlastní data z pr ůzkumu okolí lokality (Labe a Št ětí) v r. 2016 (30. 3., 16. 4., 12. 5. /13. 5, 1. 6./2. 6., 4. 6. a 9. 6./10. 6.), 2014 (5. 3., 21. 3., 10. 4., 29. 4. a 17. 5.) a 2013 (12. 6., 17. 7., 8. 8. a 7. 9.). Podrobné kontroly území zam ěř ené na aktuální stav území a výskyty rostlin a živočich ů a migraci v území byly provedeny 28. 6., 12. 7., 20. 7./21. 7., 12. 8. a 7. 9. 2018, recentn ě 18. 5., 19. 6., 2. 7. a 16. 7. 2020. Výsledky jsou navíc v případ ě relevantnosti údaj ů dopln ěny o publikované údaje v rámci širšího okolí (ŠŤASTNÝ , BEJ ČEK & HUDEC 2006, MIKÁTOVÁ et al. 2001, MORAVEC 1994, AND ĚRA & HANZAL 1995, 1996, AND ĚRA 2000, AND ĚRA & BENEŠ 2001, 2002, AND ĚRA & ČERVENÝ 2004, AND ĚRA & HANÁK 2007, HANÁK & AND ĚRA 2005, 2006). Cílem aktuálního botanického pr ůzkumu bylo ov ěř it výskyty zvlášt ě chrán ěných druh ů vyšších rostlin, se zohledn ěním d řív ějších nález ů v území. Názvy biotop ů a jejich kódy jsou p řevzaty z Katalogu biotop ů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010), který je používán jako výchozí literatura pro mapování biotop ů soustavy Natura 2000. Pr ůzkum bezobratlých je zam ěř en na vybrané taxony (pouze v p řípad ě, že se jedná o zvlášt ě chrán ěné druhy bezobratlých, tak jsou uvedení i zástupci mimo t řídu Insecta ). Zejména byla pozornost v ěnována řádu motýl ů Lepidoptera a brouk ů Coleoptera , jakožto klí čových indika čních skupin většiny terestrických a semiterestrických ekosystém ů. P řehled zaznamenaných druh ů je p řípadn ě dopln ěn o nesystematicky nalezené zástupce dalších řád ů hmyzu ( Odonata , Mecoptera , Raphidioptera ,

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 18 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Neuroptera , Homoptera , Heteroptera , Hymenoptera , Dermaptera , Blattodea , Ensifera , Caelifera ). Výb ěr studovaných taxon ů byl proveden s ohledem na vysoké zastoupení indikačně významných druh ů (KOOMEN , van HELSDINGEN 1996), jejichž kvalitativního zastoupení lze s úspěchem využít p ři hodnocení biologické kvality zájmového území (srovnej SEJÁK , DEJMAL 2003). Brouci byli vyhledáváni individuálním pr ůzkumem území v denních a no čních hodinách (KRÁSENSKÝ 2009) se zam ěř ením na vhodné biotopy, tj. zejména starší d řeviny, lesní okraje, travnaté lemy cest. P ři pr ůzkumech byly dále kontrolovány potenciální úkryty pod kameny a ve d řevní hmot ě, zejména pod ležícími kmeny, v torzech d řevin, pod k ůrou. Travní a nízká vegetace byla smýkána entomologickou sí ťkou. Denní motýli byli sledováni při vizuální kontrole území a dle pot řeby od- chytávání do entomologické sí ťky k determinaci. P ři vlastním terénním pr ůzkumu bylo použito stan- dardních technik sb ěru materiálu, tj. sb ěr do motýlá řské sí ťky, smýkání vegetace a individuální sb ěr imag (v detailu metodiky popisuje nap ř. NOVÁK (1969). Sbíráni byli pouze jedinci pro determinaci, a to v minimálních po čtech. Použito bylo rovn ěž šest zemních pastí. Při determinaci materiálu bylo postupováno mimo jiné také podle determina čních klí čů : ASPÖK et al. (1980), DLABOLA (1954), HANEL & ZELENÝ (2000), HŮRKA (1996), JAVOREK (1947), KRATOCHVÍL (1957, 1959), MAY (1959), PAVELKA & SMETANA (2003), KOČÁREK et al. (2005). Zkoumaní obratlovci byli sledováni jak vizuáln ě, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního, v p řípad ě vzácných druh ů i kvantitativního hlediska, a to v úseku celého dot čeného území a nejbližšího okolí. Cílen ě byl rovn ěž proveden pr ůzkum vodního prost ředí se zam ěř ením na vodní živo čichy v četn ě ryb a rak ů, a to v místech k řížení vodote čí (vybetonované vodote če u obce Horní Po čaply). U pta čích druh ů bylo zjiš ťováno, zda na lokalit ě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány. U obojživelník ů, plaz ů a savc ů bylo cílem zaznamenat přítomné dosp ělé jedince, p řípadn ě sn ůšky s vají čky nebo mlá ďata. Vzhledem ke skute čnosti, že je pr ůzkum provád ěn nedestruktivními metodami, je vždy v ěnována pozornost pobytovým stopám (stopy, trus, zbytky potravy, okusy), a to p ředevším savc ů vzhledem k jejich p řevažující no ční akti- vit ě. Takto byly sledovány zejména pobytové stopy v ětších druh ů v místech k řížení liniových prvk ů a v rámci osy komunikace na polních pozemcích s cílem zaznamenání pohybových tras jak v ose komunikace, tak zejména k řížící trasu v prostoru plánované komunikace. Netopý ři byli sledováni pomocí ultrazvukového detektoru Pettersson M500-384 p ři liniovém sledování nap říč lokalitou v dob ě od západu slunce do cca p ůlnoci (28. 6., 20. 7. 2018, 16. 7. 2020). Analýzy ultrazvukových záznam ů byly provedeny v programu BatSound 4. Druhy byly uspo řádány do p řehledu, který zahrnuje všechny zástupce, jež byly na vymezeném území zjišt ěny. Názvosloví uvád ěných taxon ů vychází z aktuáln ě používané systematiky (www.biolib.cz).

4.2. KONZULTACE A SPOLUPRÁCE

Na determinaci rostlinného materiálu se podílela H. Ko čvarová. Dále byly využity vlastní údaje z dřív ějších návšt ěv a nález ů okolí, kdy se na determinaci materiálu brouk ů podílel F. Trnka. Na pr ůzkumu motýl ů se podílel T. Kuras. Jinak se na pr ůzkumech a zpracování hodnocení podílel samostatn ě zhotovitel a H. Ko čvarová.

5. VÝSLEDKY PR ŮZKUM Ů

V následující části jsou uvedeny p řehledy vybraných zjišt ěných druh ů, rozd ělených do zájmo- vých skupin. Jsou uvedeny pouze ty druhy, které mají nebo mohou mít k zájmovému území konkrétní vztah (zjišt ěné anebo potenciální stanovišt ě pro rozmnožování, zimování, potravní stanovišt ě, tahová zastávka). Ostatní druhy, pro které je území netypické a jejichž výskyt lze charakterizovat jako ná- hodný nebo ojedin ělý (vyskytují se v jiných typech prost ředí), nejsou uvád ěny.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 19 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

U každého druhu je uveden stupe ň ohrožení, a to podle p řílohy č. III vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve zn ění vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., podle Červených seznam ů ČR (HEJDA ET AL . 2017, GRULICH & CHOBOT 2017, CHOBOT & NĚMEC 2017). Dále je uvedeno, zda se druh nachází v P říloze I Sm ěrnice 2009/147/ES nebo v příloze II nebo IV Sm ěrnice 92/43/ES. Zákonem chrán ěné druhy: O – Ohrožený druh, SO – Siln ě ohrožený druh, KO – Kriticky ohrožený druh; Červené seznamy obratlovc ů ČR: EX – Vyhynulý, RE – Druh vymizelý na území ČR, EW – Vyhynulý nebo vyhubený ve volné p řírod ě, CR – Kriticky ohrožený druh, EN – Ohrožený druh, VU – Zranitelný druh, NT – Tém ěř ohrožený druh, LC – Málo dot čený druh, NE – nevyhod- nocené druhy, DD – taxon, o n ěmž jsou nedostate čné údaje. I, II, IV – druh je uveden v příslušné příloze Sm ěrnice 2009/147/ES nebo 92/43/ES. Kategorie LC není u obratlovc ů uvád ěna. Stupe ň ohrožení je u rostlin uvád ěn podle Červeného seznamu ohrožených druh ů rostlin České republiky (GRULICH 2012, GRULICH & CHOBOT 2017) a podle Vyhlášky 395/1992 Sb. A1 – vymizelý a vyhynulý druh, A2 – nezv ěstný druh, A3 – nejasná kategorie vyhynulý nebo nezv ěstný. C1 – kriticky ohrožený druh, C2 – siln ě ohrožený druh, C3 – ohrožený druh, C4 – vzác- nější taxony vyžadující pozornost. U n ěkterých kategorií je pak dodate čně uveden také d ůvod klasifikace. M ůže to být vzácnost (r), nebo trend (tedy mizení, t) a pak rovn ěž d ůvod smíšený, tedy vzác- nost spojená s trendem (b). Vznikly tedy tyto nové podkategorie: r – vzácnost. Aby taxon splnil podmínku vzácnosti, jako kriticky ohrožený (C1) se vyskytuje na 1–5 lokalitách, jako siln ě ohrožený (C2) na 6–20 lokalitách. Populace jsou vícemén ě stabilní, v posledním období výrazn ě neustupují, ani v minulosti nedošlo k výrazn ějšímu úbytku; t – trend. V kategorii kriticky ohrožených (C1) se p ředpokládá úbytek alespo ň 90 % historických lokalit, v kategorii siln ě ohrožených úbytek 50–90 %. Do úbytku se u v ětšiny druh ů, zejména u taxon ů s obtížným ší řením, nezapo čí- távají nové nálezy na lokalitách, které v minulosti nebyly (dostate čně) probádány – lze p ředpokládat, že takové druhy se tam vyskytovaly i v minulosti; b – kombinace vzácnosti i trendu. Taxon spl ňuje pro za řazení podmínku vzácnosti do p říslušné kategorie nebo ji velmi lehce p řekra čuje, ale sou časn ě na n ěkterých lokalitách zanikl nebo se na nich jeho populace výrazn ě zmenšila. U dlouhov ěkých d řevin je d ůvodem pro tuto klasifikaci i p ři relativn ě dobré kondici sou časných populací i slabé zmlazo- vání .

5.1. BOTANIKA Z přírodních biotop ů zám ěr zasahuje pouze malé fragmenty, které lze vymezit v rámci dvou lokalit v území. Jedná se o svahy a lemy polní cesty u staré pískovny u západního okraje obce Cítov (druhotn ě vyvinuté Kost řavové trávníky pís čin – T5.3) a mozaiku druhotn ě vyvinutých Kost řavových trávník ů pís čin (T5.3), Vysokých mezofilních a xerofilních k řovin (K3), Úzkolistých suchých tráv- ník ů, porost ů bez význa čného výskytu vstava čovitých (T3.3D) a Mezofilních ovsíkových luk (T1.1) v lemech silnice u št ěrkopískoven Baraba. Aktuální flóra území je uspo řádána do následujícího p řehledu. V něm jsou uvedeny všechny druhy cévnatých rostlin, které byly ve vymezeném území a jeho nejbližším okolí zjišt ěny.

5.1.1. SEZNAM ZJIŠT ĚNÝCH DRUH Ů

javor jasanolistý Acer negundo L. javor mlé č Acer platanoides L. pam ětník rolní Acinos arvensis (Lam.) Dandy řepík léka řský Agrimonia eupatoria L. psine ček tuhý Agrostis vinealis Schreb. řeb říček chlumní Achillea collina Rchb. řeb říček Achillea millefolium agg. řeb říček št ětinolistý Achillea setacea Waldst. & Kit. C3 pajasan žláznatý Ailanthus altissima (Mill.) Swingle

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 20 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

ta řice kališní Alyssum alyssoides (L.) L. netva řec k řovitý Amorpha fruticosa L. drchni čka rolní Anagallis arvensis L. kerblík lesní Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. lopuch v ětší Arctium lappa L. lopuch plstnatý Arctium tomentosum Mill. trávni čka obecná pravá Armeria vulgaris subsp. vulgaris Willd. C4a křen selský Armoracia rusticana Gaertn., B. Mey. et Scherb. ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl pelyn ěk ladní Artemisia campestris L. pelyn ěk černobýl Artemisia vulgaris L. lebeda rozkladitá Atriplex patula L. lebeda lesklá Atriplex sagittata Borkh. oves hluchý Avena fatua L. ovsí ř lu ční Avenula pratensis (L.) Dumort. měrnice černá Ballota nigra L. šedivka šedá Berteroa incana (L.) DC. bříza b ělokorá Betula pendula Roth dvouzubec černoplodý Bidens frondosa L. sve řep vzp římený Bromus erectus Huds. sve řep m ěkký Bromus hordeaceus L. sve řep bezbranný Bromus inermis Leyss. sve řep jalový Bromus sterilis L. sve řep st řešní Bromus tectorum L. třtina k řovištní Calamagrostis epigejos (L.) Roth opletník plotní Calystegia sepium (L.) R. Br. kokoška pastuší tobolka bezkorunná Capsella bursa-pastoris (L.) Med. var. apetala Opiz bodlák obecný Carduus acanthoides L. bodlák kade řavý Carduus crispus L. ost řice klasnatá Carex contigua Hoppe ost řice Otrubova Carex otrubae Podp. C4a ost řice pob řežní Carex riparia Curtis C4a dejvorec velkoplodý pravý Caucalis platycarpos subsp. platycarpos Linnaeus C2b chrpa lu ční úzkolistá Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli C4b chrpa latnatá Centaurea stoebe L. čekanka obecná Cichorium intybus L. pchá č oset Cirsium arvense (L.) Scop. pchá č obecný Cirsium vulgare (Savi) Ten. bolehlav plamatý Conium maculatum L. ostrožka stra čka Consolida regalis S. F. Gray svla čec rolní Convolvulus arvensis L. turanka kanadská Conyza canadensis (L.) Cronq. svída krvavá Cornus sanguinea L. hloh jednosemenný Crataegus monogyna Jacq. škarda dvouletá Crepis biennis L. škarda smrdutá mákolistá Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (M. Bieb.) Čelak. C4a srha lalo čnatá Dactylis glomerata L. mrkev obecná Daucus carota L. úhorník mnohodílný Descurainia sophia (L.) Prantl št ětka planá Dipsacus fullonum L. ježatka ku ří noha Echinochloa crus-galli (L.) P. B. bělotrn kulatohlavý Echinops sphaerocephalus L. hadinec obecný Echium vulgare L. pýr plazivý Elytrigia repens (L.) Desv. vrbovka chlupatá Epilobium hirsutum L.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 21 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

vrbovka malokv ětá Epilobium parviflorum Schreb. C3 přesli čka rolní Equisetum arvense L. mili čka menší Eragrostis minor Host turan ostrý Erigeron acris L. turan ro ční Erigeron annuus L. má čka ladní Eryngium campestre L. trýzel tvrdý Erysimum durum J. Presl et C. Presl brslen evropský Euonymus europaea L. sadec konopá č Eupatorium cannabinum L. pryšec chvojka Euphorbia cyparissias L. srpek obecný Falcaria vulgaris Bernh. kost řava lesní Festuca altissima All. kost řava drsnolistá Festuca brevipila F. Tracey kost řava obrovská Festuca gigantea (L.) Vill. kost řava žlábkatá Festuca rupicola Heuffel kost řava Festuca sp. jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. svízel bílý Galium album Mill. svízel p řítula Galium aparine L. svízel sy řiš ťový Galium verum L. kakost lu ční Geranium pratense L. kakost smrdutý Geranium robertianum L. kuklík m ěstský Geum urbanum L. břečť an obecný Hedera helix L. bolševník obecný Heracleum sphondylium L. jest řábník chlupá ček Hieracium pilosella L. jest řábník savojský Hieracium sabaudum L. je čmen setý Hordeum vulgare L. chmel otá čivý Humulus lupulus L. rozchodník k řovištní Hylotelephium jullianum (Boreau) Grulich třezalka te čkovaná Hypericum perforatum L. krabilice hlíznatá Chaerophyllum bulbosum L. vlaštovi čník v ětší Chelidonium majus L. merlík bílý Chenopodium album L. ořešák královský Juglans regia L. sítina článkovaná Juncus articulatus L. sítina sivá Juncus inflexus L. sm ělek štíhlý Koeleria macrantha (Ledeb.) Schult. locika kompasová Lactuca serriola L. hluchavka skvrnitá Lamium maculatum (L.) L. hrachor hlíznatý Lathyrus tuberosus L. pta čí zob obecný Ligustrum vulgare L. lnice kv ětel Linaria vulgaris Mill. jílek vytrvalý Lolium perenne L. zimolez obecný Lonicera xylosteum L. štírovník r ůžkatý Lotus corniculatus L. kustovnice cizí Lycium barbarum L. karbinec evropský Lycopus europaeus L. jablo ň domácí Malus domestica Borkh. tolice srpovitá Medicago falcata L. tolice d ětelová Medicago lupulina L. tolice setá Medicago sativa L. strdivka sedmihradská Melica transsilvanica Schur C4a komonice bílá Melilotus albus Medik. komonice léka řská Melilotus officinalis (L.) Pall.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 22 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

máta vodní Mentha aquatica L. bažanka ro ční Mercurialis annua L. hledí ček menší Microrrhinum minus (L.) Fourr. řečanka p římo řská Najas marina Linnaeus C3 leknín bílý Nymphaea alba L. SO, C1t zdravínek jarní Odontites vernus (Bellardi) Dumort. pupalka Oenothera sp. ostropes trubil Onopordum acanthium L. mák vl čí Papaver rhoeas L. loubinec popínavý Parthenocissus inserta (A. Kern.) Fritsch hvozdí ček prorostlý Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood C4a chrastice rákosovitá Phalaris arundinacea L. bojínek lu ční Phleum pratense L. rákos obecný Phragmites australis (Cav.) Steudel ho řč ík jest řábníkovitý Picris hieracioides L. bedrník obecný Pimpinella saxifraga L. borovice černá Pinus nigra J. F. Arnold borovice lesní Pinus sylvestris L. jitrocel kopinatý Plantago lanceolata L. jitrocel v ětší Plantago major L. lipnice smá čknutá Poa compressa L. lipnice bahenní Poa palustris L. truskavec pta čí Polygonum aviculare L. topol kanadský Populus × canadensis Moench topol bílý Populus alba L. topol černý Populus nigra L. C1t topol osika Populus tremula L. šrucha zelná Portulaca oleracea L. rdest h řebenitý Potamogeton pectinatus L. mochna st říbrná Potentilla argentea L. mochna plazivá Potentilla reptans L. třeše ň pta čí Prunus avium (L.) L. slivo ň myrobalán Prunus cerasifera Ehrh. slivo ň švestka Prunus domestica L. hruše ň obecná Pyrus communis L. hruše ň polni čka Pyrus pyraster (L.) Burgsd. C4a dub letní Quercus robur L. rýt žlutý Reseda lutea L. křídlatka japonská Reynoutria japonica Houtt. trnovník akát Robinia pseudacacia L. růže šípková Rosa canina L. růže podhorská Rosa dumalis Bechst. ostružiník ježiník Rubus caesius L. ostružiník p řícestní Rubus dollnensis Spribille ostružiník m ěkký Rubus mollis J. Presl & C. Presl šťovík kade řavý Rumex crispus L. šťovík rozv ětvený Rumex thyrsiflorus Fingerh. vrba na červenalá Salix × fragilis L. vrba bílá Salix alba L. bez černý Sambucus nigra L. krvavec menší Sanguisorba minor Scop. mydlice léka řská Saponaria officinalis L. hlavá č žlutavý Scabiosa ochroleuca L. čičorka pestrá Securigera varia (L.) Lassen rozchodník ostrý Sedum acre L.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 23 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

star ček p řím ětník Senecio jacobaea L. bér sivý Setaria pumila (Poir.) Roem. et Schult. silenka širolistá bílá, knotovka bílá Silene latifolia subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet silenka no ční Silene noctiflora L. C4a silenka nadmutá Silene vulgaris (Moench) Garcke hulevník Loesel ův Sisymbrium loeselii L. lilek potm ěchu ť Solanum dulcamara L. zlatobýl kanadský Solidago canadensis L. mlé č zelinný Sonchus oleraceus L. je řáb pta čí Sorbus aucuparia L. pámelník bílý Symphoricarpos albus (L.) Blake še řík obecný Syringa vulgaris L. vrati č obecný Tanacetum vulgare L. pampeliška léka řská Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner et al. penízek rolní Thlaspi arvense L. mate řídouška panonská Thymus pannonicus All. C4a mate řídouška úzkolistá Thymus serpyllum L. C4a mate řídouška vej čitá Thymus pulegioides L. lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. to řice japonská Torilis japonica (Houtt.) DC. kozí brada pochybná Tragopogon dubius Scop. kozí brada východní Tragopogon orientalis L. kozí brada lu ční Tragopogon pratensis L. jetel rolní Trifolium arvense L. jetel ladní Trifolium campestre Schreb. jetel lu ční Trifolium pratense L. jetel plazivý Trifolium repens L. he řmánkovec nevonný Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. pšenice setá Triticum aestivum L. podb ěl léka řský Tussilago farfara L. orobinec širokolistý Typha latifolia L. kop řiva dvoudomá Urtica dioica L. divizna sápovitá Verbascum phlomoides L. vikev pta čí Vicia cracca L. vikev plotní Vicia sepium L. réva vinná Vitis vinifera L. řepe ň polabská Xanthium albinum (Widder) H. Scholz kuku řice setá Zea mays L.

5.1.2. ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÉ A VÝZNAMNÉ DRUHY

Na lokalit ě zám ěru nebyly zjišt ěny druhy chrán ěné zákonem podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., jeden druh byl potvrzen v blízkém okolí, a to leknín bílý Nymphaea alba L. – SO, C1t. Z druh ů Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (GRULICH & CHOBOT 2017) byly na ploše zám ěru zjišt ěny ost řice Otrubova Carex otrubae Podp. – C4a, dejvorec velkoplodý pravý Caucalis platycarpos subsp. platycarpos Linnaeus – C2b, chrpa lu ční úzkolistá Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli – C4b, škarda smrdutá mákolistá Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (M. Bieb.) Čelak. – C4a, vrbovka malokv ětá Epilobium parviflorum Schreb. – C3, strdivka sedmihradská Melica transsilvanica Schur – C4a, hvozdí ček prorostlý Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood – C4a, hruše ň polni čka Pyrus pyraster (L.) Burgsd. – C4a, silenka no ční Silene noctiflora L. – C4a, mate řídouška panonská Thymus pannonicus All. – C4a, řeb říček št ěti- nolistý Achillea setacea Waldst. & Kit. – C3, trávni čka obecná pravá Armeria vulgaris subsp. vulgaris Willd. – C4a, mate řídouška úzkolistá Thymus serpyllum L. – C4a. V blízkém okolí pak

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 24 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

řečanka p římo řská Najas marina Linnaeus – C3, ost řice pob řežní Carex riparia Curtis – C4a a topol černý Populus nigra L. – C1t. Leknín bílý Nymphaea alba L. – SO, C1t. Skupina rostlin potvrzena na št ěrkopískovn ě Ba- raba, cca 60 m od upravované silnice II/246. Dot čení rostlin zám ěrem lze vylou čit. Ost řice Otrubova Carex otrubae Podp. – C4a. V území lokáln ě v korytech vodních tok ů. Dot čení je zanedbatelné. Ost řice pob řežní Carex riparia Curtis – C4a. Potvrzena v lemech št ěrkopískovny Baraba. Dot čení rostlin zám ěrem lze vylou čit. Dejvorec velkoplodý pravý Caucalis platycarpos subsp. platycarpos Linnaeus – C2b. V zá- jmovém území se jedná o nejcenn ější zjišt ění v oblasti vzácný druh. Typický zástupce teplomilné plevelné vegetace, roste zejména na okrajích polí, vinic a na mladých úhorech, mén ě vstupuje do xerotermních stepních formací. Jednotliv ě potvrzen západn ě od osy komunikace na svahu bývalé pískovny západn ě od obce Cítov. Druh bude lokáln ě dot čen variantou 1, vyskytuje se jak v trase komunikace (obchvat obce Cítov, část 1), tak v úseku vedle komunikace, lze jej cíleně podpo řit vhodnou rekultivací lem ů nové komunikace s cílenou podporou chudých xerotermních stanoviš ť. Dot čení je pak považováno za nevýznamné. V případ ě varianty 2 se dot čení druhu neuvažuje. Řeb říček št ětinolistý Achillea setacea Waldst. & Kit. – C3. Druh potvrzen roztroušen ě v zá- padní části pískovny a borovicovém lemu bývalé pískovny u Cítova. Trasa komunikace ve variant ě 2 (obchvat obce Cítov) zasahuje do okraje populace druhu. Druh bude lokáln ě dot čen, vyskytuje se jak při okraji trasy komunikace, tak v úseku vedle komunikace na ploše pískovny, lze jej cílen ě podpo řit vhodnou rekultivací lem ů nové komunikace s cílenou podporou chudých xerotermních stano- viš ť. Dot čení je považováno za nevýznamné. Trávni čka obecná pravá Armeria vulgaris subsp. vulgaris Willd. – C4a. Druh potvrzen roz- troušen ě v západní části pískovny a borovicovém lemu bývalé pískovny u Cítova. Trasa komunikace ve variant ě 2 (obchvat obce Cítov) zasahuje do okraje populace druhu. Druh bude lokáln ě dot čen, vyskytuje se jak při okraji trasy komunikace, tak v úseku vedle komunikace na ploše pískovny, lze jej cílen ě podpo řit vhodnou rekultivací lem ů nové komunikace s cílenou podporou chudých xero- termních stanoviš ť. Dot čení je považováno za nevýznamné. Chrpa lu ční úzkolistá Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli – C4b. V území roztrou- šen ě v sušších lemech cest, hojn ěji v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova. Dot čení je zanedbatelné. Škarda smrdutá mákolistá Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (M. Bieb.) Čelak. – C4a. V území roztroušen ě v sušších lemech cest a kolem železnice, v lemech kolem št ěrkopískoven Ba- raba. Dot čení je zanedbatelné. Vrbovka malokv ětá Epilobium parviflorum Schreb. – C3. V území lokáln ě v korytech vod- ních tok ů a v litorálu št ěrkopískoven Baraba. Dot čení je zanedbatelné. Strdivka sedmihradská Melica transsilvanica Schur – C4a. V území roztroušen ě v sušších lemech cest. Rovn ěž v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova. Dot čení je zanedbatelné. Hvozdí ček prorostlý Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood – C4a. V území roz- troušen ě v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova. Dot čení je zanedbatelné. Hruše ň polni čka Pyrus pyraster (L.) Burgsd. – C4a. V území jednotliv ě v alejích kolem cest i v okolí na okraji porost ů d řevin, dot čení je zanedbatelné. Silenka no ční Silene noctiflora L. – C4a. V území roztroušen ě v sušších lemech cest a kolem železnice. Rovn ěž v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova. Dot čení je zanedbatelné. Mate řídouška panonská Thymus pannonicus All. – C4a. V území lokáln ě na sušších svazích v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova, v trase komunikace i mimo komunikaci (obchvat obce Cítov, část 1 ve variant ě 2). Druh bude lokáln ě dot čen, vliv na populaci je zanedbatelný.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 25 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Mate řídouška úzkolistá Thymus serpyllum L. – C4a. Potvrzena roztroušen ě v západní části pískovny a borovicovém lemu bývalé pískovny u Citova. Trasa komunikace ve variant ě 2 (obchvat obce Cítov) zasahuje do okraje populace druhu. Druh bude lokáln ě dot čen, vyskytuje se jak při okraji trasy komunikace, tak v úseku vedle komunikace na ploše pískovny, lze jej cílen ě podpo řit vhodnou rekultivací lem ů nové komunikace s cílenou podporou chudých xerotermních stanoviš ť. Dot čení je považováno za nevýznamné. Řečanka p římo řská Najas marina Linnaeus – C3. Druh potvrzen hojn ě ve št ěrkopískovn ě Baraba. Dot čení je vylou čeno. Topol černý Populus nigra L. – C1t. V území druhotné porosty, jednotliv ě potvrzeny starší dřeviny u št ěrkopískoven Baraba. Druh nebude zám ěrem dot čen.

5.2. BEZOBRATLÍ V rámci provedeného pr ůzkumu bezobratlých byla pozornost zam ěř ena zejména na spole čen- stvo xerotermních trávník ů, dále na významnou skupinu motýl ů Lepidoptera a čele ď st řevlíkovitých Carabidae a dále na n ěkteré význa čné skupiny s vazbou na lu ční a ruderální biotopy, v případ ě dal- ších skupin byla pozornost v ěnována význa čným nebo indika čním druh ům.

5.2.1. KORÝŠI Crustacea

V rámci pr ůzkumu nebyl v území zjišt ěn rak říční Astacus astacus – KO, VU, ani jiné vý- znamné druhy taxonu. V Labi byl opakovan ě potvrzen invazní rak pruhovaný Orconectes limosus .

5.2.2. MĚKKÝŠI Mollusca

V rámci pr ůzkumu nebyly v území dot čeném zám ěrem zjišt ěny žádné významné druhy ani druhy v ětších m ěkkýš ů. Ti se hojn ě vyskytují v Labi a št ěrkopískovnách Baraba. Ze zajímav ějších druh ů byly v Labi jednotliv ě zjišt ěny schránky okružanky říční Sphaerium rivicola – NT. Dle schránek byla dále potvrzena škeble říční Anodonta anatina a velevrub malí řský Unio pictorum – KO. Ten byl rovn ěž potvrzen ve št ěrkopískovn ě Baraba. Potvrzen byl také výskyt invazní slávi čky mnohotvárné Dreissena polymorpha a korbikuly asijské Corbicula fluminea , a to v Labi i št ěrkopískovnách Baraba. Ze suchozemských plž ů byl jednotliv ě pozorován plzák špan ělský Arion vulgaris , zrnovka mechová Pupilla muscorum , ke řnatka vrás čitá Euomphalia strigella , oblovka lesklá Cochlicopa lub- rica , ke řovka plavá Fruticicola fruticum , skelnatka západní Oxychilus draparnaudi a hlemýž ď za- hradní Helix pomatia . K hojným druh ům pat ří v území tmavoretka b ělavá Monacha cartusiana a su- chomilka obecná Xerolenta obvia , zejména kolem pís čitých lem ů cest a železnice. Podobn ě je v území ze zajímav ějších druh ů hojná páskovka žíhaná Cepaea vindobonensis , západn ě od Cítova (bývalá pískovna) byla nalezena rovn ěž trojzubka stepní Chondrula tridens .

5.2.3. ROVNOK ŘÍDLÍ Orthoptera

Kolem železnice a západn ě od Cítova byl lokáln ě registrován cvr ček polní Gryllus campestris – NT. Z dalších druh ů nap ř. saran če obecná Chorthippus parallelus , saran če lu ční Chorthippus dorsa- tus, saran če m ěnlivá Chorthippus biguttulus , saran če štíhlá Chorthippus mollis, saran če modrok řídlá Oedipoda caerulescens, kobylka šedá Platycleis albopunctata, kobylka dvoubarvá Bicolorana bi- color , kobylka k řídlatá Phaneroptera falcata , kobylka lu ční Roeseliana roeselii, kobylka dubová Me- conema thalassinum .

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 26 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

5.2.4. POLOK ŘÍDLÍ Hemiptera

Ze zajímav ějších druh ů byla pozorována západn ě od Cítova cikáda chlumní Cicadetta mon- tana (Scopoli, 1772) – NT. Druh se v území vyskytuje v bývalé pískovn ě, kde byl jednotliv ě pozoro- ván.

5.2.5. KUDLANKY Mantodea

V území byla potvrzena kudlanka nábožná Mantis religiosa (Linnaeus, 1758) – KO, VU. Aktuáln ě potvrzena západn ě od Cítova ve staré pískovn ě u polní cesty, 20. 7. 2018, 1 a 1 ex. Xerofilní a termofilní druh, obývající travnaté stepní a lesostepní lokality. Pokra čuje d říve zaznamenané vý- razné ší ření i do antropogenních lokalit. Není v území ohrožena, dojde k lokálnímu zásahu do biotopu druhu trasou komunikace ve variant ě 1 (obchvat obce Cítov, část 1). Ovlivn ění druhu na úrovni jeho populace je zcela zanedbatelné.

5.2.6. VÁŽKY Odonata

V rámci dot čeného území je výskyt taxonu jen jednotlivý, opakovan ě bylo pozorováno zejména b ěžné šidélko brvonohé Platycnemis pennipes a p ři okrajích Labe motýlice lesklá Calopteryx splendens, vážka rudá Sympetrum sanguineum a vážka obecná Sympetrum vulgatum . Bohaté je pak druhové spektrum v rámci št ěrkopískoven Baraba. Zde bylo pozorováno šidélko v ětší Ischnura ele- gans , šídlo velké Aeshna grandis , šídlatka velká Chalcolestes viridis , lesklice zelenavá Somatochlora metallica, vážka černo řitná Orthetrum cancellatum . Ze zajímav ějších druh ů byla u št ěrkopískoven pozorována klínatka obecná Gomphus vulgatissimus a vážka žíhaná Sympetrum striolatum . Výskyt dalších druh ů je zde pravd ěpodobný.

5.2.7. MOTÝLI Lepidoptera

Faunistická znalost o výskytu motýl ů v území dot čeném stavbou a blízkém okolí je nulová. Rámcovou p ředstavu o faun ě motýl ů lze čerpat pouze z ší řeji pojatých prací, v ětšinou z dřív ějšího období. Nálezy po řízené do konce 19. století a z prvních desetiletí 20. století (v četn ě do té doby publikovaných údaj ů) jsou sumarizovány ve dvou st ěžejních dílech STERNECKA (1929) a STERNECKA & ZIMMERMANNA (1933). Publikované faunistické nálezy z Ústeckého kraje (nikoliv z celých sever- ních Čech) sumarizovali nedávno VYSOKÝ (2005) a VYSOKÝ & DUCHEK (2007, 2009, 2011). Pro dopln ění lze uvést také n ěkteré další studie v ěnované tzv. velkým motýl ům Macrolepidoptera Tep- licka (DUCHEK 2009, 2010). Pravd ěpodobn ě jedinou prací shrnující údaje z širšího území (a to z území bývalého okresu Ústí nad Labem), a zárove ň obsahující údaje i k tzv. drobným motýl ům (tzv. Microlepidoptera ), je studie VYSOKÉHO et al. (1986). Citace řady publikovaných prací, z nichž mnohé ale obsahují pouze jednotlivé nálezy motýl ů, jsou uvedeny v nedávno vyšlých katalozích mo- týlí fauny Čech (NOVÁK et al. 1997) a České republiky (LAŠT ŮVKA & LIŠKA 2011). V posledních letech se motýl ům severních Čech soustavn ěji v ěnují p ředevším J. Vávra (nap ř. VÁVRA et al. 1996, VÁVRA , 2000, 2002, 2003), M. Žemli čka (nap ř. ŽEMLI ČKA 2011) nebo J. Šumpich (nap ř. ŠUMPICH & SKYVA 2010, ŠUMPICH 2010, ŠUMPICH et al. 2013) Výskyt denních motýl ů v ČR (tedy také v da- ném faunistickém čtverci) v detailu shrnuje BENEŠ et al. (2001). V pr ůběhu aktuálního terénního šet ření se poda řilo prokázat výskyt n ěkolika faunisticky cen- ných druh ů motýl ů, a to zejména druh ů s vazbou na xerotermní stanovišt ě. Mezi tyto lze za řadit teplomilné prvky jako lišaj pryšcový Hyles euphorbiae – O, lišejníkovec p ůvabný Miltochrista miniata , přástevník star čkový Tyria jacobaeae , zavíje č červenožlutý Oncocera semirubella , zavíje č ha- dincový Cynaeda dentalis , modrásek černolemý Plebejus argus , modrásek vikvicový Polyommatus coridon , otakárek ovocný Iphiclides podalirius , a p ředevším v řetenušky – vřetenuška čičorková Zygaena ephialtes a vřetenuška pozdní Z. laeta . Mezi ochraná řsky cenné (sensu HEJDA et al. 2017)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 27 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov je pak možno za řadit celorepublikov ě ustupující a ohrožené druhy ostruhá ček ostružiníkový Call- ophrys rubi , modrásek černolemý Plebejus argus , modrásek hn ědoskvrnný Polyommatus daphnis , modrásek vikvicový Polyommatus coridon , přástevník star čkový Tyria jacobaeae , otakárek ovocný Iphiclides podalirius , vřetenuška ligrusová Zygaena carniolica , vřetenuška čičorková Zygaena ephialtes nebo vřetenuška pozdní Zygaena laeta . P řítomnost dalších ohrožených teplomilných druh ů motýl ů je velmi pravd ěpodobná. Ze zvlášt ě chrán ěných druh ů byli nalezeni batolec červený Apatura ilia – O, otakárek ovocný Iphiclides podalirius – O a otakárek fenyklový Papilio machaon – O. V p řípad ě žádného z uvedených zvlášt ě chrán ěných druh ů nedojde k významnému zásahu do jeho populace. P řesto bude pot řeba požádat o výjimku z ochranných podmínek, vzhledem k tomu, že dojde k zásahu do biotopu těchto druh ů. Pokud se tý če významu zásahu do lokáln ě ohrožených populací motýl ů, lze předpokládat ne- gativní vliv na izolovanou populaci ohrožené v řetenušky pozdní Zygaena laeta, proto je doporu čeno tento minimalizovat navrhovanými opat řeními (vymezení ploch s má čkou ladní bez zásahu, podpora biotopu druhu cílenou realizací xerotermních stanoviš ť s má čkou ladní p ři okraji komunikace). Tento druh se v regionu vyskytuje velmi lokáln ě a vzácn ě (nalezena při východním okraji pískovny u Cí- tova). Druh je vázán na bezlesá stepní stanovišt ě s výskytem má čky ladní. Tato stanovišt ě jsou vyvi- nuta jak p ři okraji trasy komunikace, tak i v okolí lokality v rámci pískovny. Biotop tohoto druhu by bylo žádoucí zachovat a podpo řit, jako nežádoucí se jeví zejména umis ťování do časných zábor ů v rámci pískovny práv ě na hodnotných stanovištích. Za p ředpokladu respektování tohoto opat ření pak lze uvažovat pouze do časné a lokální ovlivn ění druhu. Velmi vhodné je v tomto ohledu stanovení biologického dozoru, který zajistí ochranu cenných biotop ů a sou časn ě m ůže umožnit využití částí pískovny ur čením ploch v dob ě zásahu, které nejsou biologicky hodnotné. Obecn ě lze konstatovat, že motýli vázaní na otev řená slunná stanovišt ě xerotermního charakteru jsou v území vázáni primárn ě do prostoru bývalé t ěžebny písku, západn ě od obce Cítov. Z regi- onálního hlediska se jedná o významnou plochu s vyvinutými fragmenty stepní vegetace. Lokalita sukcesn ě zar ůstá ke řostromovou vegetací a t řtinou. Západní část sníženiny t ěžebního prostoru je za- vážena stavebním odpadem. V rámci zmír ňujících opat ření by bylo vhodné alespo ň část (východní část) území zachovat a udržet zde bezlesí. Některé druhy s vazbou na litorální vegetaci vodních ploch a lužní spole čenstva m ěkkého luhu se vyskytují v prostoru odt ěžených jezer pískoven Baraba u Vlin ěvsi. Z typických druh ů rákosin se zde vyskytuje trava řík rákosový Chilo phragmitella nebo vílenka ok řehková Cataclysta lemnata . Výskyt dalších mok řadních druh ů zde je velmi pravd ěpodobný. Ze zvlášt ě chrán ěných motýl ů zde byl pozorován batolec červený Apatura ilia – O. Pozorovány byly a z území jsou známy (*) níže uvedené druhy. Arctiidae přástevníkovití Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) přástevník chrastavcový Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761) přástevník kostivalový II Miltochrista miniata (Forster, 1771) lišejníkovec p ůvabný Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758) přástevník mátový Tyria jacobaeae (Linnaeus, 1758) přástevník star čkový VU Crambidae trava říkovití Anania crocealis (Hübner, 1796) zavíje č Anania hortulata (Linnaeus, 1758) zavíje č zahradní Chilo phragmitella (Hübner, 1810) trava řík rákosový Crambus lathoniellus (Zincken, 1817) trava řík obecný Crambus pascuella (Linnaeus, 1758) trava řík Cynaeda dentalis (Denis & Schiffermüller, 1775) zavíje č hadincový Cataclysta lemnata (Linnaeus, 1758) vílenka ok řehková

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 28 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Endotricha flammealis (Denis & Schiffermüller, 1775) zavíje č červenavý Dipleurina lacustrata (Panzer, 1804) šedovní ček Hypsopygia costalis (Fabricius, 1775) zavíje č senomilný Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758) trava řík zahradní Loxostege sticticalis (Linnaeus, 1761) zavíje č řepný Mecyna flavalis (Denis & Schiffermüller, 1775) zavíje č Oncocera semirubella (Scopoli, 1763) zavíje č červenožlutý Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763) zavíje č kop řivový Pyrausta despicata (Scopoli, 1763) zavíje č Scoparia basistrigalis Knaggs, 1866 šedovní ček Sitochroa verticalis (Linnaeus, 1758) zavíje č slámový Trachycera advenella (Zincken, 1818) zavíje č Xanthocrambus saxonellus (Zincken, 1821) trava řík Drepanidae srpok řídlecovití Sabra harpagula (Esper, 1786) srpok řídlec lipový Ochropacha duplaris (Linnaeus, 1761) můř ice dvojte čná NT Geometridae pí ďalkovití Aethalura punctulata (Denis & Schiffermüller, 1775) různorožec olšový Alcis repandata (Linnaeus, 1758) různorožec vrbový Angerona prunaria (Linnaeus, 1758) zejkovec trnkový Aplocera plagiata (Linnaeus, 1758) pí ďalka úhorová Cabera exanthemata (Scopoli, 1763) sv ětlok řídlec osikový Campaea margaritaria (Linnaeus, 1761) bělo čárník habrový Cosmorhoe ocellata (Linnaeus, 1758) pí ďalka o čkovaná Cyclophora annularia (Fabricius, 1775) očkovec javorový Cyclophora punctaria (Linnaeus, 1758) očkovec dubový Epirrhoe alternata (Müller, 1764) pí ďalka obecná Hemithea aestivaria (Hübner, 1789) zelenopláštník trnkový Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758) kropenatec jetelový Idaea aversata (Linnaeus, 1758) žlutok řídlec kru činkový Ligdia adustata (Denis & Schiffermüller, 1775) skvrnopásník brslenový Lomaspilis marginata (Linnaeus, 1758) skvrnopásník lískový Lythria purpuraria (Linnaeus, 1758) rudopásník š ťovíkový Mesoleuca albicillata (Linnaeus, 1758) pí ďalka maliníková Rhodostrophia vibicaria (Clerck, 1759) žlutok řídlec janovcový Scopula immorata (Linnaeus, 1758) vlnopásník kostkovaný Scopula ornata (Scopoli, 1763) vlnopásník okrášlený Siona lineata (Scopoli, 1763) bělok řídlec lu ční Timandra comae A. Schmidt, 1931 žlutok řídlec š ťovíkový Xanthorhoe ferrugata (Clerck, 1759) pí ďalka hojná Hesperiidae soumra čníkovití Erynnis tages (Linnaeus, 1758) soumra čník má čkový Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808) soumra čník čáre čkovaný Lasiocampidae bourovcovití Euthrix potatoria (Linnaeus, 1758) bourovec trávový Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) bourovec ostružiníkový Lycaenidae modráskovití Callophrys rubi (Linnaeus, 1758) ostruhá ček ostružiníkový NT Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758) modrásek krušinový Lycaena tityrus (Poda, 1761) ohnivá ček černoskvrnný Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758) ohnivá ček celíkový * NDOP NT Plebejus argus (Linnaeus, 1758) modrásek černolemý NT Plebejus argyrognomon (Bergsträsser, 1779) modrásek podobný Polyommatus daphnis (Denis & Schiffermüller, 1775) modrásek hn ědoskvrnný * NDOP VU

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 29 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Polyommatus coridon (Poda, 1761) modrásek vikvicový VU Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775) modrásek jehlicový Noctuidae můrovití Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller, 1775) osenice polní Autographa gamma (Linnaeus, 1758) kovolesklec gama Deltote pygarga (Hufnagel, 1766) sv ětlopáska ostružníková Euclidia glyphica (Linnaeus, 1758) jetelovka hn ědá Herminia grisealis (Denis & Schiffermüller, 1775) žlutavka šedavá Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) zobonosec kop řivový Hypenodes humidalis Doubleday, 1850 můř ička rašelinná NT Charanyca ferruginea (Esper, 1785) blýskavka opencová Mythimna albipuncta (Denis & Schiffermüller, 1775) plavok řídlec b ělote čný Mythimna conigera (Denis & Schiffermüller, 1775) plavok řídlec sko řicový Rivula sericealis (Scopoli, 1763) trávni čka lu ční Nymphalidae (babo čkovití) Aglais urticae (Linnaeus, 1758) babo čka kop řivová Apatura ilia (Denis & Schiffermüller, 1775) batolec červený O Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758) oká č prosí čkový Araschnia levana (Linnaeus, 1758) babo čka sí ťkovaná Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788) oká č t řeslicový Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758) oká č pohá ňkový Inachis io (Linnaeus, 1758) babo čka paví oko Issoria lathonia (Linnaeus, 1758) perle ťovec malý Maniola jurtina (Linnaeus, 1758) oká č lu ční Melanargia galathea (Linnaeus, 1758) oká č bojínkový Pararge aegeria (Linnaeus, 1758) oká č pýrový Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758) babo čka admirál Vanessa cardui (Linnaeus, 1758) babo čka bodláková Papilionidae (otakárkovití) Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) otakárek ovocný O, NT Papilio machaon Linnaeus, 1758 otakárek fenyklový O Pieridae (b ěláskovití) Colias crocea (Fourcroy, 1785) žlu ťásek čilimníkový Colias hyale (Linnaeus, 1758) žlu ťásek čičore čkový Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758) žlu ťásek řešetlákový Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) bělásek zelný Pieris napi (Linnaeus, 1758) bělásek řepkový Pieris rapae (Linnaeus, 1758) bělásek řepový Pontia edusa (Fabricius, 1777) bělásek rezedkový Sphingidae (lišajovití) Hyles euphorbiae (Linnaeus, 1758) lišaj pryšcový O, EN Tortricidae (obale čovití) Agapeta hamana (Linnaeus, 1758) obale čík žlutý Archips podana (Scopoli, 1763) obale č zahradní Capua vulgana (Frölich, 1828) obale č Celypha lacunana (Denis & Schiffermüller, 1775) obale č jahodníkový Celypha striana (Denis & Schiffermüller, 1775) obale č pampeliškový Hedya salicella (Linnaeus, 1758) obale č vrbový Lathronympha strigana (Fabricius, 1775) obale č t řezalkový Pandemis heparana (Denis & Schiffermüller, 1775) obale č ovocný Zygaenidae (v řetenuškovití) Zygaena carniolica (Scopoli, 1763) vřetenuška ligrusová NT Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) vřetenuška čičorková NT

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 30 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Zygaena filipendulae (Linnaeus, 1758) vřetenuška obecná Zygaena laeta (Hübner, 1790) vřetenuška pozdní EN Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761) – přástevník kostivalový (II). Jedná se o mezofilní druh obývající listnaté a smíšené lesy, zastín ěné kv ětnaté okraje silnic, kv ětnaté lesní louky s vysokou bylinnou vegetací. Polyfágní housenky požírají z počátku r ůzné byliny, po p řezimování se živí p ře- devším na listnatých ke řích (nap ř. ostružiník, maliník, líska, janovec). Druh p řezimuje ve stádiu housenky, v rámci České republiky m ůže být na mnoha lokalitách velmi po četný. Registrován na okraji lesa u Vrchu Vej čina. Je pravd ěpodobné, že na lesostepních a teplejších lesních lokalitách bude druh v regionu široce rozší řen. Zám ěrem populace p řástevníka nebude dot čena. Callophrys rubi (Linnaeus, 1758) – ostruhá ček ostružiníkový (NT). Druh dob ře adaptovaný na širokou škálu stanovištních a klimatických podmínek. Ve st řední Evrop ě lze rozlišit dv ě ekolo- gická optima: jednak lesostepi a k řovinatá stanovišt ě v četn ě sv ětlin v listnatých lesích, pasek, řídkých háj ů a lesních lem ů; jednak pís čité bory a pánevní rašeliništ ě, kde dosahuje obrovských abundancí a využívá jiné živné rostliny než na lesostepních stanovištích. Lesostepní populace se vyvíjí na kru čince barví řské ( Genista tinctoria ), štírovníku obecném ( Lotus corniculatus ), ostružiníku ( Rubus spp.), ja- novci metlatém ( Sarothammus scoparius ), vi čenci ( Onobrychis spp.), tolici ( Medicago spp.), vlnici chlupaté ( Oxytropis pilosa ) aj. Z regionu je modrásek znám z řady lokalit (BENEŠ & KONVI ČKA 2002), na lokalitách se vyskytuje jednotliv ě až vzácn ě. V trase uvažované silni ční komunikace (varianta 1 i 2) byl druh nalezen v křovinatých lemech při jižním okraji št ěrkopískoven Baraba. Dot čení je zanedbatelné. Plebejus argus (Linnaeus, 1758) – modrásek černolemý (NT). Palearktický prvek. Osídluje otev řená stepní stanovišt ě charakteru stepí, pís čin, v řesoviš ť, v teplých oblastech, kamenité droliny, úvozy, suché extenzivní pastviny; vždy s plochami s nezapojeným drnem. Housenka se vyvíjí na štírovníku r ůžkatém ( Lotus corniculatus ), čičorce pestré ( Coronilla varia ) a vi čenci ( Onobrychis spp.); v řesovištní populace na v řesu obecném ( Calluna vulgaris ). V minulosti velice rozší řený a hojný. V sou časnosti hlavn ě západo české pánve (Sokolovsko, Mostecko), st řední Čechy ( Český kras, okolí Prahy), České st ředoho ří, pís činy a bílé strán ě v Polabí. V jižních Čechách T řebo ňsko, pošu- mavské vápence, vojenský prostor Boletice; roztroušen ě na Českomoravské vrchovin ě. Na jižní Mo- rav ě vcelku souvisle na stepních lokalitách (zhruba po Vyškov), severn ěji (Olomoucko, Vsetínsko, Štramberk) jen izolované lokality. Z mnoha oblastí tém ěř zcela vymizel (severní Morava a Slezsko, Vyso čina, v ětšina východních Čech, Liberecko, Plze ňsko), lokáln ě rychle ubývá v celé zemi (BENEŠ & KONVI ČKA 2002). Z regionu je modrásek znám z řady lokalit (BENEŠ & KONVI ČKA 2002), na v ět- šin ě se vyskytuje mnohdy velmi po četn ě. V trase uvažované silni ční komunikace byl druh nalezen v po četné populaci prostoru bývalého t ěžebního prostoru západn ě od Cítova (spole čně s P. argyrognomon ). Dot čení je zanedbatelné. Dále byl modrásek zaznamenán nap ř. na území přírodní památky Bílé strán ě u Št ětí, která se nachází nejblíže cca 3,5 km od trasy předm ětného zám ěru (T. Kuras pers observ. ). Hyles euphorbiae (Linnaeus, 1758) – lišaj pryšcový – O, EN. Palearktický druh, u nás se vyskytuje p řevážn ě v nížinách. Obývá xerotermní stanovišt ě stepního až lesostepního typu. Často se jedná o stanovišt ě s pís čitým a skalním podkladem. Housenky se vyvíjejí zejména na pryšci Euphor- bia cyparissias, příp. na dalších kongenerických druzích E. peplus, E. wulfeni aj. Motýli jsou aktivní po soumraku. U nás se vyskytuje velmi lokáln ě, p ředevším v oblasti moravského a českého termofy- tika. Z nemnoha lokalit Českého st ředoho ří výskyt lišaje uvádí recentn ě Šumpich et al. (2013), p ři- čemž auto ři upozor ňují na úbytek lokalit druhu v regionu v posledních letech. Pískovnu západn ě Cí- tova je možno ozna čit za biotop lišaje pryšcového. V regionálním kontextu se tak jedná o významný biotop pro ohrožené, a zvlášt ě chrán ěné xerotermofilní druhy. Nalezena housenka 16. 7. 2020 v zá- padní části pískovny u Cítova mimo plochu zásah ů řešených variant zám ěru. Dot čení druhu se neu- važuje.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 31 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Hypenodes humidalis Doubleday, 1850 – můř ička rašelinná – NT. Palearktický prvek, u nás se vyskytuje pravd ěpodobn ě jen v nížinách. Jedná se o typický hygrofilní druh vázaný na mok řadní stanovišt ě (eutrofní mok řady, slatiny až rašeliništ ě). Výskyt druhu na území ČR bude patrn ě p řehlí- žen, p řesto lze konstatovat, že se jedná o velmi lokální a velmi vzácný druh. Bionomie druhu není známa, p ředpokládá se, že se housenky vyvíjejí na mok řadních druzích ost řic nebo na další mok řadní vegetaci (Macek et al. 2008). Nálezy H. humidalis z České republiky jsou velmi vzácné a v posled- ních letech v podstat ě chyb ějí. Pozorován kolem zarostlé vodote če v místní části Hliništ ě jižn ě od vrchu Vej čina, 10. 7. 2017 (Anonymus 2020), dot čení druhu bude zanedbatelné. Nález lze považovat za faunisticky významný doklad výskytu druhu v regionu. Ochropacha duplaris (Linnaeus, 1761) – můř ice dvojtečná – NT. Palearktický druh rozší řený především v nížinách a pahorkatinách. Osídluje lužní lesy, olšiny, lesní mok řady apod. Housenky se vyvíjejí p ředevším na listech olší a b říz. Druh se ješt ě v druhé polovin ě 20. stol. vyskytoval na v ětšin ě vhodných stanoviš ť v podstat ě po celém území dnešní České republiky. V posledních dekádách vý- znamn ě ustoupil a vyskytuje se spíše jednotliv ě. Výskyt v oblasti polabských mok řad ů není p řekva- pivý. Pozorována kolem zarostlé vodote če v místní části Hliništ ě jižn ě od vrchu Vej čina, 10. 7. 2017 (Anonymus 2020), dot čení druhu bude zanedbatelné. ohnivá ček celíkový Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758) – NT. Lokáln ě se vyskytující oh- nivá ček, u nás p ředevším v podh ůř ích a horách. Obývá otev řené, vlhké plochy v sousedství lesních porost ů, pr ůseky, paseky a lesní cesty, údolí horských potok ů, lesní louky, k řovinaté biotopy. Hlavn ě v podhorských a horských oblastech. Živná rostlina housenek je š ťovík kyselý ( Rumex ace- tosa ), š. menší ( R. acetosella ). Rozší řen lokáln ě na celém území státu, vzácn ěji v nížinách s inten- zivním zem ědělstvím. Vystupuje i do vyšších nadmo řských výšek, nap ř. v Krkonoších až po horní hranici lesa do 1200 m n. m. Drasticky ustoupil v nižších polohách, p ředevším pak v intenzivn ě obhospoda řovaných regionech. Zdá se, že podmínkou výskytu jsou biotopy v pokro čilejším stádiu sukcese než u jiných lu čních motýl ů (p řítomnost ke řů , vyšších bylin) (Beneš & Konvi čka 2002; Macek et al. 2015). Pozorován kolem zarostlé vodoteče v místní části Hliništ ě jižn ě od vrchu Vej- čina, 10. 7. 2017 (Anonymus 2020). dot čení druhu bude zanedbatelné. Polyommatus daphnis (Dennis & Schiffermüller, 1775) – modrásek hn ědoskvrnný (VU). Osídluje suché, stepní lokality, výslunné strán ě, suché úvozy, železni ční náspy, p ředpolí lom ů s odstran ěnou zeminou, extenzívní pastviny či extenzívn ě využívané suché louky. V ětšinou na bazických půdách od nížin do podh ůř í. Živnou rostlinou housenek je čičorka pestrá ( Coronilla varia ). U nás se vyskytuje roztroušen ě v teplých oblastech státu (p ředevším st řední a severní Čechy a jižní Morava) (BENEŠ & KONVI ČKA 2002). Vyhynul na severní a st řední Morav ě a na většin ě území jižních a vý- chodních Čech. Vyžaduje mozaiku raných sukcesních stadií. Nejvíce ohrožen je zar ůstáním vhod- ných biotop ů a jejich fragmentací. Druh je uvád ěn v podkladech NDOP AOPK ČR s lokalizací Dolní Be řkovice. Lokalizace není blíže up řesn ěna, ale dle charakteru biotopu v katastru Dolních Be řkovic a ekologických nárok ů druhu je pravd ěpodobné, že záznam pochází ze stepních terasovitých vinic kopce Vej čina, p říp. z prostoru motokrosové dráhy u Dolních Be řkovic. Zám ěrem by tak populace druhu nem ěla být dot čena. Polyommatus coridon (Poda, 1761) – modrásek vikvicový (VU). Evropský prvek. Osídluje stepi a lesostepi, skalnaté svahy, vyprahlé svažité pastviny, pís činy, řídké borové lesy, náspy podél silnic, železnic a říčních navigací, lomy (zvlášt ě vápencové). V minulosti všeobecn ě rozší řený a hojný. V teplejších oblastech dosud řada po četných populací, mnohé z nich však jsou navzájem izo- lované zcela nevhodnými biotopy. Vyhynul na nejsevern ější Morav ě a v n ěkterých krajích sudetského podh ůř í. Druh není ohrožen, tak jako ostatní stepní modrásci rodu Polyommatus , protože nemá tak vyhran ěné stanovištní nároky. P řesto vymizel z intenzívn ě obd ělávané zem ědělské krajiny. P řežívá bu ď na stepních lokalitách, nebo díky refugiím jako jsou disturbovaná antropogenní stanovišt ě. V lomech, hliništích, pískovnách atd. se proto doporučuje nedopustit zavážení ani lesnickou či zem ě- dělskou rekultivaci; udržovat raná sukcesní stadia (BENEŠ & KONVI ČKA 2002). Jedná se ale o

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 32 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov významný indika ční druh s vazbou na stanovišt ě stepního charakteru. Z regionu je modrásek znám z více lokalit (srovnej BENEŠ , KONVI ČKA 2002), na v ětšin ě se vyskytuje mnohdy velmi po četn ě. V trase uvažovaného koridoru komunikace byl druh nalezen v po četné populaci v bývalém t ěžebním prostoru u Cítova a jednotliv ě též v prostoru terasovitých vinic na východním úbočí kopce Vej čina. Dot čení druhu je zanedbatelné. Dále byl modrásek zaznamenán nap ř. na území přírodní památky Bílé strán ě u Št ětí, která se nachází nejblíže cca 3,5 km od trasy předm ětného zám ěru (T. Kuras pers observ. ). Tyria jacobaeae (Linnaeus, 1758) – přástevník star čkový (NT). Lokální druh, na lokalitách může být relativn ě hojný. Recentn ě není výskyt z regionu doložen. Celorepublikov ě je považován za ohrožený. Nejbližší dokumentované lokality jsou Byst řany (DUCHEK & SKOUPÝ , 1992), České St ře- doho ří – Radej čín (STERNECK 1929, VYSOKÝ et al., 1987), Bo řislav, Byst řany – Nové Dvory a Jedo- vina (DUCHEK , 2010). P řástevník osídluje stepní, lesostepní a slunná k řovinatá stanovišt ě (druhotn ě též lomy ap.). Housenky se vyvíjejí na star čcích ( Senecio sp.). Byly nalezeny housenky na star čku přím ětníku v prostoru těžebny u Cítova. Dot čení druhu je zanedbatelné. Dále byl p řástevník zazna- menán nap ř. na území přírodní památky Bílé strán ě u Št ětí, která se nachází nejblíže cca 3,5 km od trasy p ředm ětného zám ěru (T. Kuras pers observ. ). Apatura ilia (Denis & Schiffermüller, 1775) – batolec červený (O). V regionu rozší řený motýl s optimem výskytu v podhorských oblastech (srovnej BENEŠ & KONVI ČKA 2002). Housenky se vy- víjejí na k řovitých vrbách, druhotn ě též na osikách. S batolcem se setkáme podél vodotečí a na oslu- něných lesních cestách. Je známo, že populace batolce prod ělala v ČR ve 20. století pokles (srovnej BENEŠ & KONVI ČKA 2002). P říčiny ohrožení ovšem nejsou zcela jasné. M ůžeme spekulovat o zm ě- nách v lesním hospoda ření a odstra ňování plevelných d řevin z lesních kultur, stejn ě tak jako o cel- kové zm ěně lesního hospodá řství (zejména pak p řesadba listnatých les ů na smrkové monokultury), úpravách tok ů, likvidaci b řehových porost ů atd. Pro udržení životaschopné populace batolce je ne- zbytné zajistit dostate čné množství oslun ěných k řovitých vrb. Poblíž trasy upravované silni ční komunikace II/246 (varianta 1 i varianta 2) byl druh pozorován na lesní nezpevn ěné komunikaci v okolí vyt ěžených jezer Baraba u Vlin ěvsi. Dot čení druhu se neuvažuje, nebudou dot čeny porosty kde se vyvíjí. Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) – otakárek ovocný (O, NT). Imága jsou velmi mobilní, často a dlouho plachtí, samci vyhledávají samice patrolováním, na n ěkterých místech bývají pozoro- vány velké agregace samc ů na vyvýšených místech, tzv. ”hilltopping” ( České st ředoho ří, Pálava). Populace v Čechách jsou relativn ě izolované a sedentární, stejn ě jako moravské populace p ři sever- ním okraji areálu. Housenky se vyvíjejí na r ůzných druzích hloh ů ( Crataegus spp.) a slivoní ( Prunus spp.), v četn ě kultivar ů. Otakárek je v oblasti pom ěrn ě rozší řen (srovnej BENEŠ , KONVI ČKA 2002). V trase uvažovaného koridoru obchvatu obce Cítov ve variantě 1 byl druh nalezen jednotliv ě v býva- lém t ěžebním prostoru západn ě od Cítova. Zde druh nachází také vhodné podmínky pro vývoj housenek (viz p řítomnost hloh ů a trnky). Dot čení je pouze lokální bez vlivu na populaci druhu v území. Papilio machaon Linnaeus, 1758 – otakárek fenyklový (O). Otakárek je rozší řený a na mís- tech výskytu zpravidla častý, žijící na r ůzných travnatých biotopech od stepních po vysloven ě pod- má čené. Housenka žije ve dvou generacích na mrkvovitých rostlinách. Kuklí se na rostlin ě připoutána koncem zade čku a opaskem. Imága létají od dubna do června a od července do srpna, jsou schopna překonávat zna čné vzdálenosti. V trase uvažovaného koridoru komunikace byl druh nalezen jednotliv ě v bývalém t ěžebním prostoru u Cítova a v prostoru motokrosové dráhy u Dolních Be řkovic. Na obou lokalitách druh nachází také vhodné podmínky pro vývoj housenek (viz p řítomnost mrkvovitých rostlin). Dot čení je pouze lokální bez vlivu na populaci druhu v území. Zygaena carniolica (Scopoli, 1763) – vřetenuška ligrusová (NT). Významný stepní prvek, který je vázán na stepní a lesostepní stanovišt ě. Z regionu je znám lokální výskyt z více lokalit Čes- kého st ředoho ří (DUCHEK & SKOUPÝ 1992, ŠUMPICH ET AL . 2013). Housenka žije od podzimu do jara na listech štírovníku a vi čence, kuklí se na vegetaci ve žlutavém oválném kokonu. Imága létají od

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 33 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

června do srpna. Druh je uvád ěn v podkladech NDOP AOPK ČR s lokalizací Dolní Be řkovice. Lo- kalizace není blíže up řesn ěna, ale dle charakteru biotopu v katastru Dolních Be řkovic a ekologických nárok ů druhu je pravd ěpodobné, že záznam pochází ze stepních terasovitých vinic kopce Vej čina, příp. z prostoru motokrosové dráhy u Dolních Be řkovic. Zám ěrem by populace nem ěla být dot čena. Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) – vřetenuška čičorková (NT). Západopalearktický druh, obývá nížiny až pahorkatiny, s výraznou vazbou na xerotermní stanovišt ě (k řovinaté stepi, lesostepi, slunné svahy, pískovny, opušt ěné lomy apod.). Housenka se vyvíjí na čičorce pestré ( Securigera varia ), imaga se sytí pravideln ě na fialov ě kvetoucích nektarodárných bylinách (dobromysl, chrpy, chra- stavce, pchá če apod.) (Macek et al. 2015). 1 ex. F, Z. ephialtes f. rubropeucedanoideae byla pozoro- vána dne 16. 7. 2020 v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova. Podobně v několika jedincích byla v ře- tenuška pozorována v r. 2018. Dot čení variantou 1 je pouze lokální bez vlivu na populaci druhu v území. Zygaena laeta (Linnaeus, 1767) – vřetenuška pozdní (EN). Pontomediteránní druh. Předsta- vuje velmi významný stepní prvek, který je vázán na stepní a lesostepní stanovišt ě, často na píse čném podloží. Na M ělnicku se druh nachází na okraji areálu rozší ření. V regionu se vyskytuje velmi lokáln ě a vzácn ě v pásu od Loun po Litom ěř ice a v Labském ka ňonu po Ústí nad Labem. Jedná se zcela jist ě o nejvýznamn ější nález v rámci sledovaného spektra motýl ů. Housenky se vyvíjejí na má čce ladní (Eryngium campestre ). K nemnoha známým lokalitám výskytu v širším regionu pat ří Raná, Oblík, Velký vrch, Eva ňská rokle a okolí Litom ěř ic (DUCHEK & SKOUPÝ 1992, ŠUMPICH ET AL . 2013). V ně- kolika jedincích byla v řetenuška pozorována v bývalém t ěžebním prostoru západn ě od Cítova. Opa- kovan ě pozorována 16. 7. 2020, a to 1 ex. Vzhledem k přítomnosti živné rostliny (p ři východním okraji t ěžebny) lze o čekávat vývoj p římo na lokalit ě. Biotop tohoto druhu by bylo žádoucí zachovat. Populaci v řetenušky lze zachovat cílenou podporou živné rostliny housenek, tj. dosevem má čky ladní v místech, která nebudou stavbou dot čená. Jako vhodná místa pro takový revitaliza ční zásah se jeví na živiny chudé, nezapojené slunné svahy pískovny (zde bude ovšem nejprve pot řeba odstranit d ře- viny a rozvolnit vegeta ční kryt). V tomto ohledu je varianta 1 klasifikována s negativním vlivem, v případ ě varianty 2 se negativní dot čení neuvažuje.

5.2.8. BROUCI Coleoptera

Spole čenstvo brouk ů je odrazem zastoupení jednotlivých biotop ů na lokalit ě. Nejvíce taxon ů bylo zjišt ěno v dominantn ě zastoupených biotopech, jako jsou zejména lu ční a ruderální porosty a druhy vázané na agrocenózy. Lesní druhy jsou zastoupeny zcela minimáln ě, podobn ě vodní a mo- křadní druhy pouze ve vazb ě na št ěrkopískovny Baraba u Vlin ěvsi. Pozorovány byly a z území jsou známy (*) níže uvedené druhy. Anthribidae větevní čkovití Anthribus nebulosus Förster, 1771 větevní ček oblá čkový Buprestidae krascovití Agrilus hyperici (Creutzer, 1799) polník t řezalkový NT Anthaxia quadripunctata (Linnaeus, 1758) krasec čty řte čný Buprestis octoguttata Linnaeus, 1758 krasec osmiskvrnný EN Byturidae malinovníkovití Byturus ochraceus (L. G. Scriba, 1790) malinovník šedý Cantharidae páte říčkovití Cantharis livida Linnaeus, 1758 páte říček modravý Cantharis nigricans (O. F. Müller, 1776) páte říček černavý Metacantharis clypeata (Illiger, 1798) Carabidae st řevlíkovití Amara aenea (De Geer, 1774) kvapník kovový

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 34 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Calathus melanocephalus (Linnaeus, 1758) st řevlí ček černohlavý Carabus coriaceus Linnaeus, 1758 st řevlík kožitý Carabus hortensis Linnaeus, 1758 st řevlík zahradní Carabus granulatus Linnaeus, 1758 st řevlík zrnitý Cicindela campestris Linnaeus, 1758 svižník polní O Cicindela hybrida Linnaeus, 1758 svižník zvrhlý O Harpalus affinis (Schrank, 1781) kvapník modrý Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758) st řevlí ček m ěděný Pseudoophonus rufipes (De Geer, 1774) kvapník plstnatý Pterostichus melanarius (Illiger, 1798) Pterostichus niger (Schaller, 1783) st řevlí ček černý Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) Zabrus tenebrioides (Goeze, 1777) hrbá č osenní Cerambycidae tesa říkovití Alosterna tabacicolor (DeGeer, 1775) Calamobius filum (Rossi, 1790) Clytus arietis (Linnaeus, 1758) kuloštítník beraní Molorchus minor (Linnaeus, 1758) polokrove čník menší Prionus coriarius (Linnaeus, 1758) tesa řík piluna Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776) Stenurella melanura (Linnaeus, 1758) tesa řík černošpi čký Cleridae pestrokrove čníkovití Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) pestrokrove čník mraven čí Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758) pestrokrove čník v čelový Coccinellidae sluné čkovití Calvia decemguttata (Linnaeus, 1767) Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758 sluné čko sedmite čné Harmonia axyridis (Pallas, 1773) sluné čko východní Cucujidae lesákovití Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763) lesák rum ělkový * NDOP SO, VU, II Curculionidae nosatcovití Curculio nucum Linnaeus, 1758 nosatec lískový Eusomus ovulum Germar, 1824 Hylobius abietis (Linnaeus, 1758) klikoroh borový Phyllobius argentatus (Linnaeus, 1758) listohlod zlatozelený Polydrusus formosus (Mayer, 1779) listopas hedvábitý Strophosoma melanogrammum (Forster, 1771) listopas šedý Elateridae kova říkovití Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) kova řík šedý Ampedus balteatus (Linnaeus, 1758) Ampedus pomorum (Herbst, 1784) Anostirus castaneus (Linnaeus, 1758) kova řík žlutý Athous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801) kova řík narudlý Nothodes parvulus (Panzer, 1799) Geotrupidae chrobákovití Anoplotrupes stercorosus (Scriba, 1791) chrobák lesní Trypocopris vernalis (Linnaeus, 1758) chrobák jarní Chrysomelidae mandelinkovití Agelastica alni (Linnaeus, 1758) bázlivec olšový Cassida nebulosa Linnaeus, 1758 štítonoš skvrnitý Clytra laeviuscula Ratzeburg, 1837 vrba ř uhlazený Crioceris duodecimpunctata (Linnaeus, 1758) ch řestovní ček dvanáctite čný

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 35 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Crioceris quatuordecimpunctata (Scopoli, 1763) ch řestovní ček čtrnáctite čný Cryptocephalus bipunctatus (Linnaeus, 1758) Cryptocephalus moraei (Linnaeus, 1758) Cryptocephalus sericeus (Linnaeus, 1758) krytohlav hedvábitý Chrysomela populi Linnaeus, 1758 mandelinka topolová Labidostomis longimana (Linnaeus, 1761) Oulema melanopus (Linnaeus, 1758) kohoutek černohlavý Lucanidae rohá čovití Lucanus cervus (Linnaeus, 1758) rohá č obecný O, VU, II Melyridae bradavi čníkovití Malachius bipustulatus (Linnaeus, 1758) bradavi čník dvojskvrnný Oedemeridae stehená čovití Oedemera podagrariae (Linnaeus, 1767) stehená č nahn ědlý Oedemera virescens (Linnaeus, 1767) stehená č zelenavý Pyrochroidae červená čkovití Pyrochroa coccinea (Linnaeus, 1761) červená ček ohnivý Scarabaeidae vrubounovití Amphimallon solstitiale (Linnaeus, 1758) chroustek letní Holochelus aequinoctialis (Herbst, 1790) chroustek jarní Maladera holosericea (Scopoli, 1772) chroustek hedvábný NT Oryctes nasicornis (Linnaeus, 1758) nosorožík kapucínek * NDOP O, NT Osmoderma barnabita Motschulsky, 1845 páchník hn ědý * NDOP SO, VU, II, IV Oxythyrea funesta (Poda, 1761) zlatohlávek tmavý O Phyllopertha horticola (Linnaeus, 1758) listokaz zahradní Polyphylla fullo (Linnaeus, 1758) chroust mlyna řík * NDOP O, VU Protaetia speciosissima (Scopoli, 1786) zlatohlávek skvostný O, EN Serica brunnea (Linnaeus, 1758) chroustek hn ědý Valgus hemipterus (Linnaeus, 1758) křivonožec polok řídlý Silphidae mrchožroutovití Nicrophorus humator (Gleditsch, 1767) hroba řík černý Nicrophorus vespilloides Herbst, 1784 hroba řík malý Silpha obscura Linnaeus, 1758 mrchožrout obecný Tenebrionidae potemníkovití Lagria atripes Mulsant, 1855 měkkokrove čník Melanimon tibiale (Fabricius, 1781) potemník Opatrum sabulosum (Linnaeus, 1761) potemník píse čný polník t řezalkový Agrilus hyperici (Creutzer, 1799) – NT. V území potvrzen ve staré pís- kovn ě západn ě od Cítova (trasa varianty 1 – obchvat obce Cítov, část 1). Druh s lokálním výskytem, živnou rostlinou je třezalka te čkovaná Hypericum perforatum a t řezalka čty řkřídlá Hypericum tetrap- terum . V území pozorováni 2 ex. ve staré pískovn ě západn ě od Cítova, 28. 6. 2018. Dot čení druhu je zanedbatelné. krasec osmiskvrnný Buprestis octoguttata Linnaeus, 1758 – EN. V ČR se vyskytuje velmi lokáln ě v nížinách, nej čast ěji v údolí velkých řek v navazujících rozsáhlejších borových lesích a skal- ních borech. V území pozorován 1 ex. 20. 7. 2018 na okraji lesa u pr ůseku vedení VN u Podvl čí. Dot čení druhu je zanedbatelné. svižník polní Cicindela campestris Linnaeus, 1758 – O. Druh vyžaduje otev řená nezarostlá stanovišt ě jen se sporadickou vegetací. D říve hojný druh, který však vymizel v souvislosti s intenzi- fikací zem ědělství na řad ě lokalit, recentn ě se op ětovn ě ší ří zejména na druhotné disturbované plochy (často lomy, pískovny, okraje cest, staveništ ě s obnaženou p ůdou). Lokáln ě m ůže být hojný, v regionu rozší řen na řad ě lokalit. V území potvrzen na polní cest ě p ří západním okraji areálu EME (trasa

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 36 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov varianty 1 i 2), rovn ěž v rámci polní cesty a pískovny západn ě od Cítova (trasa varianty 1). Druh bude lokáln ě dot čen zásahem do biotopu druhu, bez výrazn ějšího vlivu na jeho lokální populace. svižník zvrhlý Cicindela hybrida Linnaeus, 1758 – O. V ČR na vhodných biotopech hojný, zejména na pís činách, v lomech, ruderálních plochách, b řezích vod, které jsou oslun ěné s řídkou ve- getací. V území potvrzen v rámci polní cesty a pískovny západn ě od Cítova (trasa varianty 1). Druh bude lokáln ě dot čen zásahem do biotopu druhu, bez výrazn ějšího vlivu na jeho lokální populace. lesák rum ělkový Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763) – SO, VU, II. Larvy brouka prod ě- lávají vývoj ve vlhkém detritu hnijícího lýka pod siln ější k ůrou stojících nebo padlých r ůzných list- natých strom ů nej čast ěji topol ů a vrb. V sou časnosti je v ČR rozší řen v nížinách v okolí v ětšiny řek a ší ří se. V rámci dot čených úsek ů s dřevinami nepotvrzen, místa zám ěru nep ředstavují vhodný biotop druhu. Z území znám z pob řežních porost ů p ři Labi – Křivenice a Horní Po čaply (ANONYMUS 2020). Dot čení druhu se neuvažuje. rohá č obecný Lucanus cervus (Linnaeus, 1758) – O, VU, II. Na území ČR je rohá č obecný rozší řený ve v ětšin ě nížin, ale vyskytuje se jen lokáln ě v prosv ětlených lesích a parcích se starými duby. Larvy se vyvíjí v odum řelém d řev ě listnatých strom ů, nej čast ěji dub ů, zejména pak v pa řezech a ko řenech (HŮRKA 2005). Z území uvád ěn z pob řežních porost ů Labe (Vlin ěves, Brozánky), ANO- NYMUS (2020). V rámci dot čených d řevin se druh nevyvíjí, aktuáln ě zastižen 28. 6. 2018 ve ve černích hodinách p ři p řeletu na okraji lesa u Podvl čí. Dot čení druhu se neuvažuje. chroustek hedvábný Maladera holosericea (Scopoli, 1772) – NT. Lokáln ě se vyskytující druh, v ČR zejména na teplejších lokalitách. Vázán na otev řené biotopy s pís čitým podkladem. V území jednotliv ě zastižen v pískovn ě západn ě od Cítova (trasa varianty 1). Dot čení druhu je zane- dbatelné. nosorožík kapucínek Oryctes nasicornis (Linnaeus, 1758) – O, NT. V rámci aktuálního pr ů- zkumu nepozorován, z území uvád ěn z okraje K řivenic a lipové aleje p ři silnici Brozánky – Býkev (ANONYMUS 2020) (trasa varianty 1 i 2). Dot čení druhu se neuvažuje, zám ěr nezasahuje biotopy druhu. páchník hn ědý Osmoderma barnabita Motschulsky, 1845 – SO, VU, II, IV. V rámci aktuál- ního pr ůzkumu nepozorován, z území uvád ěn z lipové aleje p ři silnici Brozánky – Býkev (ANONY- MUS 2020) (trasa varianty 1 i 2). Dot čení druhu se neuvažuje, zám ěr nezasahuje biotopy druhu. zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta (Poda, 1761) – O. V regionu se vyskytuje plošn ě, navíc se v posledních dvou dekádách ší ří po celém území ČR (HORÁK et al. 2009). V minulosti se p řitom jednalo o relativn ě vzácný druh obývající nejteplejší území našeho státu (BALTHASAR 1956). Zla- tohlávek je proto navržen na vy řazení ze zvlášt ě chrán ěných druh ů ČR. S brouky je možno se setkat zejména na kv ětech, kde se sytí. Larvy se vyvíjejí v p ůdě na ko řínkách rostlin (HORÁK et al. 2009). V území jednotliv ě v lemu cest, okraji št ěrkopískovny Baraba (trasa varianty 1 i 2) i staré pískovny západn ě od Cítova (trasa varianty 1). Celkové ovlivn ění populace druhu je zcela zanedbatelné, dojde k lokálním zásah ům do biotopu druhu. chroust mlyna řík Polyphylla fullo (Linnaeus, 1758) – O, VU. V rámci aktuálního pr ůzkumu nepozorován, z území uvád ěn z okraje Vlin ěvsi (ANONYMUS 2020). Potenciáln ě vhodný biotop druhu představují pís činy v bývalé pískovn ě západn ě od Cítova, do jejíhož okraje zám ěr zasahuje (trasa varianty 1). Dle aktuálního pr ůzkumu se dot čení druhu neuvažuje, nicmén ě bude vhodné ov ěř it vý- skyt druhu v rámci dalšího posuzování zám ěru p řed jeho realizací. I v případ ě potvrzení výskytu pak lze uvažovat zanedbatelný vliv, s ohledem na zásah pouze do okrajové části pískovny, a možnosti podpory druhu v podob ě navržených opat ření na podporu biotopu pís čin v okolí nové komunikace. zlatohlávek skvostný Protaetia speciosissima (Scopoli, 1786) – O, EN. Vzácn ější druh, vyskytuje se zejména v nížinách. Vázán na staré stromy. Larvy se vyvíjejí v rozpadajícím se d řev ě list- natých strom ů, zejména dub ů, většinou v dutinách a silných v ětvích výše nad zemí. Dosp ělci se vy- skytují obvykle na slunných místech na kvetoucích ke řích, sají unikající š ťávu ze strom ů a zralého

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 37 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov ovoce (hrušky, t řešn ě, hroznové víno). V rámci aktuálního pr ůzkumu zastižen na okraji lesního porostu u Podvl čí, z území rovn ěž uvád ěn z lipové aleje p ři silnici Brozánky – Býkev (ANONYMUS 2020) (trasa varianty 1 i 2). Dot čení druhu se neuvažuje, zám ěr nezasahuje biotopy druhu.

5.2.9. BLANOK ŘÍDLÍ Hymenoptera

Z významn ějších taxon ů byli v území velmi po četn ě pozorováni čmeláci r. Bombus – O. Za- znamenán byl výskyt čmeláka zemního Bombus terrestris (Linnaeus, 1758), čmeláka polního Bom- bus pascuorum (Scopoli, 1763) a čmeláka skalního Bombus lapidarius (Linnaeus, 1758), p řičemž výskyt dalších druh ů je velmi pravd ěpodobný. Výskyt je v území lokáln ě hojný, zejména na plochách při okrajích železnice, v lemu cest. Čmeláci p ředstavují významnou gildu opylova čů a v lu čním eko- systému tak zastávají konstitutivní funkci ve vztahu k vegetaci. Ekologické požadavky čmelák ů jsou vesm ěs obdobné a vychází z extenzívního obhospoda řování krajiny, které vede k rozvoji kv ětnatých lu čních ekosystém ů, zachování mezí, solitérn ě rostoucí ke řostromové vegetace, s vylou čením apli- kace chemických látek. Dot čení taxonu se uvažuje lokálními zásahy do biotopu druhu, bez význam- nějšího vlivu na jejich populace v území. Další významnou skupinou v území jsou mravenci. Krom ě mravenc ů r. Lasius a Myrmica byli četn ě pozorováni také mravenci r. Formica – O. Těžišt ě výskytu mravenc ů je stejn ě jako u čmelák ů a motýl ů soust řed ěno do klidových nekosených ploch a lem ů komunikací (trasa varianta 1 i varianta 2), v četn ě okraj ů železnice (trasa varianta 1 i 2) a pískovny západně od Cítova (trasa varianty 1). Takto byl na více místech pozorován mravenec loupeživý Formica sanguinea Latreille, 1798, mravenec Formica rufibarbis Fabricius, 1793 a mravenec otro čící Formica fusca Linnaeus, 1758. Ve staré pískovn ě západn ě od Cítova bylo rovn ěž nalezeno n ěkolik hnízd mravence trávního Formica pratensis Retzius, 1783. Dot čení taxonu se uvažuje lokálními zásahy do biotopu druhu v četn ě hnízd, bez významn ějšího vlivu na jejich populace v území. Z dalších význa čnějších druh ů se v území vyskytuje žahalka žlutá Scolia hirta (Schrank, 1781) – NT. Pozorováno bylo opakovan ě n ěkolik jedinc ů západn ě od Cítova ve staré pískovn ě a v okolí polní cesty (trasa varianty 1), na má čce ladní Eryngium campestre a bělotrnu kulatohlavém Echinops sphaerocephalus . V ČR není hojným druhem, ve sledované oblasti je vzácná, hojn ěji se vyskytuje pouze na jižní Morav ě, na stepích nebo vátých píscích. Dot čení druhu je zanedbatelné.

5.3. OBRATLOVCI Dále je uveden p řehled obratlovc ů zjišt ěných v prostoru zájmového území a jeho nejbližšího okolí. Posouzení je pak zam ěř eno zejména na ohrožené, p řípadn ě zvlášt ě chrán ěné anebo regionáln ě významné druhy. Uvád ěny jsou pouze druhy, které mají pro lokalitu jako takovou význam, z pohledu jejího posuzování, p řípadn ě by bylo možné uvažovat o n ějaké form ě jejich dot čení ze strany zám ěru.

5.3.1. RYBY Zám ěr k říží lokální bezejmenné vodní toky. Dva p řítoky Baraby u Cítova (Damin ěveská strouha, bezejmenná vodote č od lokality Bažantnice) byly v době pr ůzkumu zcela vyschlé, ryby se zde nevyskytují. Trvale zvodn ělé jsou dva odtokové kanály u obce Horní Po čaply, které jsou sm ěrov ě upraveny v betonovém profilu. Místy je patrný lokální zár ůst vegetací (zejména orobinec širokolistý Typha latifolia ), z ryb zde byla pouze ojedin ěle potvrzena st řevli čka východní Pseudorasbora parva . V tomto ohledu není nutné p řijímat bližší opat ření, posta čující jsou obecná doporu čení definována v kap. 7 (zamezení kontaminace vody, informování hospodá ře MO ČRS p řed zahájením prací).

5.3.2. MLOCI Salamandroidea

V dot čeném území se ocasatí obojživelníci nevyskytují. Aktuáln ě nebyl žádný druh potvrzen, nicmén ě jsou známy výskyty dvou druh ů ze staré pískovny u trati jižn ě od Cítova (pískovna Býkev)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 38 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov a ze št ěrkopískoven JZ od Vlin ěvsi (Baraba) (ANONYMUS 2020) – v blízkosti trasa varianty 1 i 2. Migrace do prostoru staveništ ě se s ohledem na místa výskytu a charakter okolního a dot čeného te- rénu neuvažuje. čolek obecný Lissotriton vulgaris – SO, VU. Z území jsou známy recentní údaje o výskytu ze št ěrkopískoven u Vlin ěvsi (Baraba) a pískovny u trati jižn ě od Cítova (pískovna Býkev) (r. 2011, ANONYMUS 2020). čolek velký Triturus cristatus – SO, EN, II, IV. Z území jsou známy recentní údaje o výskytu ze št ěrkopískoven u Vlin ěvsi (Baraba) z r. 2011 a historický výskyt z pískovny u trati jižn ě od Cítova (pískovna Býkev) (ANONYMUS 2020).

5.3.3. ŽÁBY Anura

V dot čeném území se aktuáln ě žádný druh nerozmnožuje (voda ihned zasahuje do substrátu, dáno i sušším charakterem po časí aktuáln ě b ěhem roku). V rámci rybní čku u Cítova nebyli obojži- velníci potvrzeni. Případný výskyt však lze uvažovat při migraci a zejména pak i p ři terénních úpra- vách a zásazích v rámci provád ění stavby, p ři obsazování obojživelníky kaluží pak i rozmnožování, a to v případ ě všech pozorovaných druh ů v území. V rámci vodního prost ředí (odtokové kanály u obce Horní Po čaply a št ěrkopískovny Baraba) byly potvrzeni zelení skokani (trasa varianty 1 i 2), a to skokan zelený Pelophylax esculentus – SO, NT a skokan sk řehotavý Pelophylax ridibundus – KO, NT. U obou druh ů je velmi pravd ěpodobné obsazování kaluží v rámci stavby zejména v letních měsících. Z dalších druh ů byl v území jednotliv ě pozorován skokan hn ědý Rana temporaria – VU, a to na okraji lesa západn ě od Podvl čí. P ředpokládat lze i výskyt ropuchy obecné Bufo bufo – O, VU, ta ale nebyla pozorována, nejblíže je uvád ěna z tůní na Labi a plochy rekultivace jižn ě od obce Horní Po čaply (ANONYMUS 2020 ). Lokáln ě ale plošn ě v území pak lze p ředpokládat výskyt u ropuchy zelené Bufotes viridis – SO, EN. Z území je uvád ěna z více lokalit v okolí zám ěru, aktuáln ě byl zastižen 20. 7. 2018 1 ex. v no čních hodinách ve staré pískovn ě západn ě od Cítova (trasa varianty 1) a 28. 6. 1 ex. hlas z okraje št ěrkopískovny Baraba (v blízkosti trasa varianty 1 i 2). Samotný zám ěr nep ředstavuje bariéru pro migrující obojživelníky, v rámci křížení vodních tok ů a liniových prvk ů bude dostate čně zachován migra ční profil v rámci propustk ů. V území lze očekávat, že p ři jednotlivé migraci na v ětšin ě území budou jedinci zejména kopírovat lemy vodote čí a liniových prvk ů v území. Nikde v území nebyla při aktuálním pr ůzkumu a d říve identifikována kritická místa tahu obojživelník ů a jejich zvýšená mortalita (AOPK ČR 2020). Hlavní riziko pak lze spat řovat p ři samotné realizaci zám ěru, kdy zm ěnou podmínek v území (p řem ěna ploch zem ědělské p ůdy na plochy neudržované se vznikem kaluží) pravideln ě dochází k do- časné migraci a obsazování nových biotop ů v ětšinou druh ů žab. Řešením je stanovení biologického dozoru u podobných staveb, který tuto situaci podchytí, provede v čas transfery z dot čených ploch i v pr ůběhu stavby, p řípadn ě zajistí vhodnou instalaci migra čních bariér.

5.3.4. ŠUPINATÍ Squamata

Z druh ů vázaných na vodní prost ředí byla aktuáln ě pozorována pouze užovka obojková Na- trix natrix – O, NT. A to ve vodote či u obce Horní Po čaply (trasa varianty 1 i 2) a št ěrkopískovn ě Baraba (v blízkosti trasa varianty 1 i 2). P ři migraci lze p ředpokládat výskyt druhu na dalších lokali- tách v okolí. Lze uvažovat lokální dot čení biotopu druhu a pot řebu transferu jedinc ů. Ze vzácn ějších druh ů jsou z břehového úseku Labe uvád ěny výskyty užovky podplamaté Natrix tessellata (Lau- renti,1768) – KO, EN, IV (Vlin ěves, Dolní Be řkovic, Brozánky, ANONYMUS 2020). Dot čení druhu se s ohledem na biotopové nároky a místa zásah ů neuvažuje. Dot čení pak lze uvažovat u všech t ří dalších druh ů vázaných na sušší stanovišt ě charakteru stepních trávník ů, ruderálních ploch s křovinami. K nejhojn ějším pat ří v území ješt ěrka obecná La- certa agilis Linnaeus, 1758 – SO, VU, IV, zastižená na řad ě míst na okraji obcí, u št ěrkopískoven

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 39 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Baraba, podél železnice, v pískovn ě západn ě od Cítova (trasa varianty 1 i 2). Druh bude dot čen zásahy do biotopu druhu a lokálními transfery z plochy zásah ů. Mén ě b ěžný je v území slepýš k řehký Anguis fragilis Linnaeus, 1758 – SO, NT s vazbou spíše na lesní prost ředí, p řípadn ě zahrady s d řevinami. V území byl zastižen 1 ex. 12. 7. 2018 na okraji lesa západn ě od Podvl čí. Druh bude dot čen zásahy do biotopu druhu a lokálními transfery z plochy zásah ů. K vzácn ějším druh ům v území pat ří užovka hladká Coronella austriaca Laurenti, 1768 – SO, VU, IV. Druh preferuje sušší oslun ěné plochy, často travnaté kamenité strán ě s křovinami, lomy. Aktuáln ě nepozorována, v území je uvád ěn výskyt z okraje obce K řivenice (ANONYMUS 2020). S ohledem na charakter dot čených biotop ů ( často travnaté plochy s křovinami) lze p řinejmenším předpokládat migrační výskyt v území a p řípadnou pot řebu transferu druhu, výskyt je považován za velmi pravd ěpodobný v lemu železnice (trasa varianty 1 i 2), p řípadn ě pískovn ě západn ě od Cítova (trasa varianty 1). Zásah p ředstavuje do časn ě negativní vliv v podob ě rušení jedinc ů, s ohledem na výskyt druh ů bude vhodné stanovení biologického dozoru a provedení kontroly lokality p řed zaháje- ním prací a transfer jedinc ů do nedot čených částí území s vhodnými biotopy, v případ ě pot řeby s lo- kální realizací do časných migra čních bariér. Na št ěrkopískovn ě Baraba byl rovn ěž 21. 7. 2018 pozo- rován jeden jedinec želvy nádherné Trachemys scripta . Jedná se o nep ůvodní druh vyskytující se na podobných biotopech, kam byl obvykle vypušt ěn z chovu v zajetí.

5.3.5. PTÁCI Aves

K druh ům, které nejsou blíže řešeny, typicky pat ří vzácn ější migrující druhy, ke kterým pat ří často i zvlášt ě chrán ěné druhy, jako nap ř. bah ňáci, dravci apod., kte ří k území nemají bezprost řední vztah. Pokud není n ěkterý ze známých či d říve pozorovaných druh ů v rámci lokality uvád ěn, je jeho dot čení považováno za zcela zanedbatelné a není tudíž blíže řešen. Platí to zejména pro št ěrkopís- kovny Baraba, do kterých zám ěr nezasahuje, a to ani ve form ě rušení s ohledem na dosta čenou vzdá- lenost hnízdících jedinc ů (zejména st řední a severní část s litorálními porosty dále od komunikace) a krycí lem vzrostlých d řevin mezi št ěrkopískovnami a komunikací. Ptáci jsou v dot čeném území vá- záni p ředevším na ke řové a stromové porosty, p řípadn ě neudržované ruderální biotopy. Výskyt a hnízd ění v rámci polních kultur je omezené a týká se pouze n ěkterých druh ů. P řípadné hnízd ění je navíc siln ě ovlivn ěno (omezeno) skladbou polních kultur. Druhov ě i kvantitativn ě bohatší bývají výskyty zejména na jarním nebo podzimním tahu, kdy v rámci polních kultur, bez či po sklizni vegetace, sbírají potravu či odpo čívají i vzácn ější druhy pták ů. P řípadné ovlivn ění tahu, situováním komunikací především ke stávající komunika ční síti a sídelním útvar ům, je zcela bezvýznamné. Druhy využívají k odpo činku bezprost řední okolí podob- ných liniových staveb a v území je dostate čný prostor pro p řelety i výskyty v rámci migra ční trasy. Volavkovití Ardeidae V území se jednotliv ě na p řeletu vyskytuje volavka popelavá Ardea cinerea – NT. Druh zde pouze jednotliv ě zalétá za potravou. Podobn ě se zejména mimo hnízdní období objevuje volavka bílá Egretta alba – SO, I. Dot čení je vylou čeno. Vrubozobí Anseriformes V území byla na p řeletu opakovan ě potvrzena pouze kachna divoká Anas platyrhynchos , druh hnízdí na št ěrkopískovnách Baraba. Řadu dalších druh ů lze p ředpokládat práv ě na št ěrkopískovnách Baraba, a to zejména na tahu nebo v zimním období, p řípadn ě i p ři jednotlivém hnízd ění. S ohledem na lokalizaci hnízdních biotop ů a charakter území není dot čení ze strany zám ěr uvažováno. Aktuáln ě byla z dalších druh ů potvrzena pouze labu ť velká Cygnus olor – VU, jeden pár hnízdí na prost řední št ěrkopískovn ě, 20. 7. 2018 zde byli pozorováni 2 ad. a 3 juv. Dravci Accipitriformes V rámci dot čeného území nehnízdí. Opakovan ě zde byla pozorována poštolka obecná Falco tinnunculus , která loví a p řelétá v rámci zem ědělských ploch, hnízdí v přilehlých obcích. Na p řeletu

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 40 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov a p ři lovu rovn ěž kán ě lesní Buteo buteo , která hnízdí v lesním porostu jižn ě od Podvl čí. Jednotliv ě byl pozorován také krahujec obecný Accipiter nisus – SO, VU, a to na p řeletu i při lovu potravy. V bezprost ředním okolí druh nehnízdí. Dot čení taxonu je zanedbatelné. I zde platí, že lze o čekávat řadu dalších vzácných druh ů na tahu nebo v zimním období, do- tčení žádného z druh ů ale není uvažováno, nebo ť žádný druh není bezprost ředn ě vázán na lokality dot čené zám ěrem. Ze zajímav ějších druh ů byl aktuáln ě p ři lovu a migraci zastižen moták pochop Circus aeru- ginosus – O, VU, I, u n ěhož lze p ředpokládat hnízd ění v západní části št ěrkopískoven Baraba (v blíz- kosti trasy varianty 1 i 2), v území jinak na tahu. P ři kontrole 7. 9. 2018 byl rovn ěž pozorován na přeletu moták lužní Circus pygargus – SO, EN, I, a to 1 samec SZ od Cítova. Dne 7. 9. 2018 byl rovn ěž na p řeletu jižn ě od elektrárny M ělník pozorován sokol st ěhovavý Falco peregrinus – KO, EN, I. Dot čení t ěchto druh ů je zcela zanedbatelné, nejsou hnízd ěním ani potravn ě vázáni na plochy dot čené zám ěrem. Hrabaví Galliformes V území se jednotliv ě vyskytuje a hnízdí bažant obecný Phasianus colchicus , pozorován u št ěrkopískoven Baraba. Ze zajímav ějších druh ů byla na poli jižn ě od št ěrkopískoven Baraba regis- trována 28. 6. 2018 křepelka polní Coturnix coturnix – SO, NT. Druh v širší oblasti na polích jednotliv ě hnízdí, dot čení realizací zám ěru se však neuvažuje. Z důvodu realizace v rámci stávajících komunikací i p řimknutí k již stávající infrastruktu ře bez zásahu do v ětších otev řených ploch. Krátkok řídlí Gruiformes Na št ěrkopískovnách Baraba b ěžn ě hnízdí lyska černá Fulica atra , aktuáln ě registrováno n ě- kolik pár ů p ři krmení juv. Dle hlasových projev ů byla ze západní části rovn ěž registrována slípka zelenonohá Gallinula chloropus – NT. Při kontrole 28. 6. 2018 byl rovn ěž v no čních hodinách ze západní části št ěrkopískovny registrován ch řástal vodní Rallus aquaticus – SO, VU. Dot čení druhu je vylou čeno. Dlouhok řídlí Charadriiformes Řešeným územím řada druh ů protahuje, žádný druh však není vázán na území dotčené zám ě- rem. P ři migraci byla na p řeletu registrována čejka chocholatá Vanellus vanellus – VU, druh v území velmi pravd ěpodobn ě nehnízdí. Totéž platí pro kulíka říčního Charadrius dubius – VU, který byl registrován dle hlasových projev ů p ři p řeletu nad Labem. Typický druh, který často hnízdí na ploše velkých staveniš ť, kde došlo k půdní skrývce, a to i relativn ě po četn ě. V tomto ohledu je vhodné hnízd ění druhu v ěnovat pozornost, zejména v rámci biologického dozoru stavby. Patrn ě na tahu byl na št ěrkopískovnách Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2) pozorován také vodouš kropenatý Tringa ochropus – SO, EN, 12. 7. 2018, 1 ex. a pisík obecný Actitis hypo- leucos – SO, EN, 20. 7. 2018, 2 ex. p řelet nad Labem u Vlin ěvsi. Dot čení realizací zám ěru se neuva- žuje. Běžn ě se pak v území vyskytuje racek chechtavý Larus ridibundus – VU, který min. v desítkách jedinc ů p řelétá územím. V předešlých letech byl na p řeletu nad Labem zastižen také racek b ělohlavý Larus cachinnans – NA a racek bou řní Larus canus – RE. Dot čení žádného z druh ů se neuvažuje. Měkkozobí Columbiformes Na lokalit ě hnízdí na d řevinách holub h řivná č Columba palumbus , hojný je v rámci území také holub domácí zdivo čelý Columba livia f. domestica . Jednotliv ě v okolí území (intravilánu obcí) hnízdí i hrdli čka zahradní Streptopelia decaocto , v lesním porostu jižn ě od Podvl čí také hrdli čka di- voká Streptopelia turtur . Dot čení je bezvýznamné. Kuka čky Cuculiformes Pozorována byla b ěžná kuka čka obecná Cuculus canorus , která v okolí území p řeletuje, loví potravu i hnízdí. Dot čení druhu je bezp ředm ětné.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 41 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Sovy Strigiformes V území byl dle hlasových projev ů registrován mladý kalous ušatý Asio otus , a to 28. 6. 2018, 1 ex. v JZ části pískovny západn ě od Cítova (mimo trasu varianty 1 i 2). Druh v území pravd ěpodobn ě hnízdí v rozptýlené zeleni, zejména ve starších hnízdech straky obecné. Dot čení druhu se neuvažuje. Sviš ťouni Apodiformes V území jednotliv ě loví potravu rorýs obecný Apus apus – O, a to ve vzdušném prostoru nad lokalitou, druh hnízdí ve vzdálen ějším okolí na budovách. Dot čení lze vylou čit. Srostloprstí Coraciiformes Při p řeletu a lovu potravy nad Labem a na št ěrkopískovnách Baraba byl opakovan ě zastižen led ňáček říční Alcedo atthis – SO, VU, I. V rámci k řížených vodních tok ů druh pozorován nebyl. Dle pr ůzkum ů v r. 2018 i 2020 v okrajových částech št ěrkoven Baraba p řiléhajících ke komunikaci zde druh nehnízdí, nebyly zde nalezeny nory ani p říhodné st ěny. Ty jsou p řítomny až ve vzdálen ějších částech št ěrkovny. Druh tak v dot čeném území ani jeho bezprost ředním okolo nehnízdí, jeho dot čení je vylou čeno. Šplhavci Piciformes V území hnízdí na d řevinách strakapoud velký Dendrocopos major. Mimo hnízdí období se zde objevuje datel černý Dryocopus martius – I, který byl opakovan ě registrován dle hlasových projev ů v lese u Podvl čí (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). Lze zde p ředpokládat i hnízd ění, avšak mimo plochy dot čené zám ěrem. Ovlivn ění druhu lze vylou čit. Z dalších druh ů byla pozorována a pravd ěpodobn ě hnízdí v lese u Podvl čí a d řevinných porostech v okolí št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasa varianty 1 i 2) žluna zelená Picus viridis – LC. Podobn ě byl pozorován v dřevinných porostech v okolí št ěrkopískoven Baraba (jižní okraj) (v blízkosti trasy varianty 1 i 2) strakapoud malý Dendrocopos minor – VU. Dot čení druhu je zane- dbatelné. Ze zajímav ějších druh ů byl v širším okolí v r. 2016 zastižen krutihlav obecný Jynx torquilla – SO, VU, druh v území patrn ě jen protahuje a v rámci ploch dot čených zám ěrem nehnízdí. Dot čení druhu zám ěrem lze vylou čit. Pěvci Passeriformes Jedná se o řád pták ů s velmi širokou ekologickou valencí, řada druh ů je vázána na prost ředí náletových d řevin a ke řových porost ů, ale i polní monokultury, lesní prost ředí a lidská obydlí. V pří- pad ě zásah ů do území dojde k ovlivn ění n ěkterých druh ů a ovlivn ění hnízdních biotop ů. V tomto ohledu však lze říci, že zásah nem ůže mít významný negativní vliv na n ěkterou z populací druh ů v dané oblasti. Řada dalších níže neuvedených druh ů s velkou pravd ěpodobností územím protahuje či hnízdí v širším okolí, jejich dot čení se však z důvodu biotopových vazeb a charakteru výskytu (p řelet na tahu) neuvažuje a nejsou tudíž uvád ěni. skřivan polní Alauda arvensis . Hnízdí na polích v celém území. břehule říční Riparia riparia – O, NT. V území jednotliv ě registrována p ři lovu nad št ěrko- pískovnami Baraba, nejvíce 20. 7. 2018, celkem 7 ex. Hnízd ění nebylo zjišt ěno, dle charakteru vý- skytu je však pravd ěpodobné v břehové hran ě n ěkteré ze št ěrkopískoven či širším okolí (Labe). Zá- měr do hnízdišt ě nezasahuje, dot čení lze vylou čit. vlaštovka obecná Hirundo rustica – O, NT. Na lokalit ě zám ěru nehnízdí, v území jednotliv ě loví potravu a hnízdí v okolních obcích. Dot čení je vylou čeno. ji řička obecná Delichon urbica – NT. Na lokalit ě zám ěru nehnízdí, v území jednotliv ě loví potravu a hnízdí v okolních obcích. Dot čení je vylou čeno. linduška lesní Anthus trivialis . V území jednotliv ě hnízdí v lese u Podvl čí.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 42 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

konipas bílý Motacilla alba. V území jednotliv ě hnízdí na okraji obcí, št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). st řízlík obecný Troglodytes troglodytes . V území jednotliv ě hnízdí v lesním prost ředí. pěvuška modrá Prunella modularis . V území jednotliv ě hnízdí v lese u Podvl čí. červenka obecná Erithacus rubecula . V území jednotliv ě hnízdí v lesním prost ředí. slavík obecný Luscinia megarhynchos – O. V území jednotliv ě hnízdí, patrn ě na více lokali- tách ve vazb ě na plochy hustších k řovin. P ři no ční kontrole 28. 6. registrován v lemu železnice u št ěr- kopískoven Baraba a p ři jižním okraji št ěrkopískoven (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). V r. 2020 potvrzen na stejných lokalitách, rovn ěž v křovinách kolem železnice, v četn ě trasy komunikace u žel. St. Citov. Lze p ředpokládat hnízd ění na dalších lokalitách v území. Lze uvažovat dot čení části hnízd- ního biotopu druhu variantou 1 i 2 zám ěru s minimálním vlivem na jeho populaci v území. rehek domácí Phoenicurus ochruros . Běžn ě hnízdí na budovách v okolních obcích. rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus . Jednotliv ě hnízdí na budovách v okolních obcích. kos černý Turdus merula. Na lokalit ě jednotliv ě hnízdí. drozd kví čala Turdus pilaris . V území b ěžn ě hnízdí, zejména v okolí št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). drozd zp ěvný Turdus philomelos. Na lokalit ě jednotliv ě hnízdí. cvr čilka slavíková Locustella luscinioides – O, EN. P ři no ční kontrole 28. 6. 2018 registrován zpívající samec v západní části št ěrkopískovny Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), druh zde pravd ěpodobn ě hnízdí. Bez ovlivn ění zám ěrem. rákosník proužkovaný Acrocephalus schoenobaenus . Registrován v západní části št ěrkopís- kovny Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), pravd ěpodobn ě zde hnízdí. rákosník zp ěvný Acrocephalus palustris . Hnízdí v ruderálním lemu kolem št ěrkopískoven Ba- raba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus . Registrován v západní části št ěrkopískovny Ba- raba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), pravd ěpodobn ě zde hnízdí. rákosník velký Acrocephalus arundinaceus – SO, VU. Při no ční kontrole 28. 6., 12. 7. a 20. 7. 2018 registrován zpívající samec v západní části št ěrkopískovny Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), druh zde pravd ěpodobn ě hnízdí. Bez ovlivn ění zám ěrem. sedmihlásek hajní Hippolais icterina . V území jednotliv ě hnízdí v porostech d řevin. pěnice pok řovní Sylvia curruca. Hnízdí v k řovinách při západním okraji št ěrkopískoven Ba- raba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). pěnice hn ědok řídlá Sylvia communis . Hnízdí v k řovinách při západním okraji št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), rovn ěž v pískovn ě západn ě od Cítova (v blízkosti trasy varianty 1). pěnice slavíková Sylvia borin . Hnízdí v k řovinách při západním okraji št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), rovn ěž v pískovn ě západn ě od Cítova (v blízkosti trasy varianty 1). pěnice černohlavá Sylvia atricapilla. Na lokalit ě běžn ě hnízdí. budní ček menší Phylloscopus collybita. Na lokalit ě b ěžn ě hnízdí. budní ček v ětší Phylloscopus trochilus. Na lokalit ě b ěžn ě hnízdí, zejména v porostech kolem št ěrkopískovny Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). lejsek šedý Muscicapa striata – O. V území hnízdí min. jeden pár v dřevinných porostech p ři západním okraji št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), opakovan ě registrován dle hlasových projev ů. Bez ovlivn ění zám ěrem.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 43 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

lejsek b ělokrký Ficedula albicollis – NT, I. Registrován 20. 7. 2018 p ři jižním okraji št ěrko- pískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), hnízd ění v okolí je pravd ěpodobné. mlyna řík dlouhoocasý Aegithalos caudatus . Registrován v pob řežních porostech št ěrkopísko- ven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), pravd ěpodobn ě zde hnízdí. sýkora babka Parus palustris . V území jednotliv ě hnízdí. sýkora lužní Parus montanus . V území jednotliv ě hnízdí v lese u Podvl čí (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). sýkora uhelní ček Parus ater . V území jednotliv ě hnízdí v lese u Podvl čí (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). sýkora mod řinka Parus caeruleus. V území b ěžn ě hnízdí. sýkora ko ňadra Parus major. V území b ěžn ě hnízdí. brhlík lesní Sitta europaea . V území b ěžn ě hnízdí v lesním prost ředí. šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris . V území b ěžn ě hnízdí v lesním prost ředí. šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla . V území registrován v lese u Podvl čí (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). moudivlá ček lužní Remiz pendulinus – O, VU. Registrován v západní části v pob řežním porostu št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2), 28. 6. 2018, 1 ex. hlas, rovn ěž 20. 7., 1 ex. hlas, pozd ěji rovn ěž vizuáln ě jeden jedinec. Je pravd ěpodobné, že zde druh hnízdí. Bez vlivu zám ěru. žluva hajní Oriolus oriolus – SO. V územní opakovan ě registrována v porostech v okolí št ěr- kopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). Hnízdí zde min. dva páry. Bez vlivu zám ěru. ťuhýk obecný Lanius collurio – O, NT, I. V území pravd ěpodobn ě hnízdí na více místech, v rámci blízkosti trasy zám ěru registrován v porostech k řovin u železnice u elektrárny M ělník (1M), na svahu jihozápadn ě od kóty Vej čina (1 pár), v pískovn ě západn ě od Cítova (1F + juv.) a v porostech západn ě od št ěrkopískoven Baraba (1 pár) (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). Druh bude lokáln ě dot čen zásahy do biotopu, s minimálním p ředpokládaným vlivem na jeho hnízd ění v území. sojka obecná Garrulus glandarius . V území b ěžn ě hnízdí. straka obecná Pica pica. V území b ěžn ě hnízdí. kavka obecná Corvus monedula – SO, NT. V území pozorována p ři západním okraji elek- trárny M ělník, 12. 8. 2018, 2 ex. Dot čení druhu zám ěrem se neuvažuje. krkavec velký Corvus corax – O. Opakovan ě zastižen p ři p řeletu nad lokalitou, pravd ěpo- dobn ě hnízdí v širším okolí. Dot čení druhu zám ěrem se neuvažuje. špa ček obecný Sturnus vulgaris. V území b ěžn ě hnízdí. vrabec domácí Passer domesticus . V území b ěžn ě hnízdí, registrován zejména na území obcí. vrabec polní Passer montanus . V území b ěžn ě hnízdí, registrován zejména na území obcí, dále v křovinách podél železnice a pískovn ě západn ě Cítova (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). pěnkava obecná Fringilla coelebs. V území b ěžn ě hnízdí. zvonohlík zahradní Serinus serinus . V území b ěžn ě hnízdí. zvonek zelený Carduelis chloris. V území b ěžn ě hnízdí. stehlík obecný Carduelis carduelis. V území jednotliv ě hnízdí. konopka obecná Carduelis cannabina. V území jednotliv ě hnízdí. dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes . V území jednotliv ě hnízdí v lesních porostech. strnad obecný Emberiza citrinella. V území b ěžn ě hnízdí.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 44 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

strnad rákosní Emberiza schoeniclus . V území jednotliv ě hnízdí v litorálních porostech št ěr- kopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). strnad lu ční Miliaria calandra – KO, VU. V území pravd ěpodobn ě hnízdí jeden pár v pís- kovn ě západn ě od Cítova (v blízkosti trasy varianty 1), 28. 6. 2018 zde byl registrován zpívající samec v úseku mimo zám ěr. Dot čení druhu se uvažuje ve form ě lokálního rušení a zásahu do části biotopu druhu. V případ ě všech druh ů pták ů platí ochrana zaru čení jejich hnízd ění ze zákona, v případ ě § 5a zákona 114/1992 Sb. pak p římá ochrana jejich hnízd. Z tohoto pohledu je nezbytné, aby prvotní zá- sahy do vegetace probíhaly mimo období hnízd ění pták ů, tj. obvykle mimo 1. 4. až 31. 7. kalendá ř- ního roku.

5.3.6. HMYZOŽRAVCI Insectivora

Na lokalit ě a v okolí byl pozorován ježek západní Erinaceus europaeus a krtek obecný Talpa europaea , dále rejsek obecný Sorex araneus a bělozubka šedá Crocidura suaveolens. Výskyt dalších běžných druh ů je pravd ěpodobný.

5.3.7. LETOUNI Chiroptera

Netopý ři jsou velmi specifickou skupinou jak z hlediska noční aktivity, tak zp ůsobu života, který se výrazn ě m ění v pr ůběhu roku. Řada druh ů je synantropních, tj. jsou vázáni často výhradn ě na lidské stavby, kde mají nejen letní kolonie, ale mohou zde i zimovat či se do časn ě ukrývat po část roku. Druhá skupina druh ů je vázána na porosty d řevin (p řičemž řada druh ů využívá oba typy stano- viš ť, tj. antropogenní i p řirozená), kdy využívají r ůzné prostory ve stromech (dutiny, praskliny, škvíry), a to op ět v různé části roku dle zp ůsobu využití. Porosty d řevin, zejména t ěch s p řirozenou skladbou a v blízkosti vodních ploch, pat ří k nejvýznamn ějším biotop ům pro netopýry jako potrav- ního stanovišt ě. V rámci d řevin preferují jednotlivé druhy netopýr ů r ůznorodé úkryty od velkých dutin (p řed- nostn ě s menšími otvory) až po malé dutiny nap ř. v koncových v ětvích. Menší druhy netopýr ů často obsazují prostory mimo dutiny, tj. praskliny ve kmeni, št ěrbiny, prostory pod odstávající k ůrou apod. Preferovány jsou přitom úkryty sm ěř ující do volného prostoru, umož ňující snadný pohyb. Všechny tyto typy úkryt ů p řitom mohou být využívány celoro čně. Navíc jsou úkryty v pr ů- běhu roku často st řídány, a to nap ř. z důvod ů zm ěny teploty, výskytu parazit ů, reprodukce, rušení, či pouze náhodných přesun ů v rámci teritoria. Často tak nelze jednoduše vymezit, které úkryty jsou významn ější a které mén ě, podstatná je p řítomnost variabilních úkryt ů v co nejv ětší mí ře. Jednotlivé druhy mohou využívat dutiny ve d řevinách k zimování (obvykle listopad až b ře- zen), po dobu celého roku pak k do časným úkryt ům. Specifickým obdobím je pak doba laktace (kv ě- ten až srpen), kdy jsou dutiny využívány pro mate řské kolonie, které tvo ří samice s mlá ďaty. Takto může být ve vhodných dutinách p řítomno až n ěkolik set jedinc ů. Druhým specifickým obdobím je doba pá ření (p řelom léta a podzimu), kdy dutinu obývá jeden samec a n ěkolik samic. V rámci zájmového území byly zjišt ěny níže uvedené druhy. Determinace n ěkterých druh ů je limitována technickými možnostmi (slabý dosah signálu) a zejména variabilitou v hlasových proje- vech n ěkterých druh ů. Nelze tak vylou čit ojedin ělé výskyty dalších druh ů zejména p ři migraci. Pr ů- zkum v daném období však dostate čně odpovídá na otázku, které druhy jsou zejména a trvale vázány na dot čené území, tj. mohou být zásahy potenciáln ě dot čeny. Dle provedených pr ůzkum ů včetn ě kontroly d řevin v trase zám ěru bylo zjišt ěno, že dot čená lokalita není vhodná pro trvalý výskyt netopýr ů, tito zde pouze jednotliv ě p řeletují a loví potravu. Vyšší po četnost lovících netopýr ů byla v území zaznamenána pouze v rámci št ěrkopískoven Baraba

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 45 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

(v blízkosti trasy varianty 1 i 2), kde řada druh ů loví nad vodní plochou a v lemech p řilehlých porost ů dřevin. V území nebyla zaznamenána zvýšená letová aktivita v rámci n ěkterého z liniových porost ů, křížených řešenou komunikací, podobně nebyla zjišt ěna mortalita na stávajících silnicích. Zvláštní opat ření v rámci řešené komunikace se tak neuvažují. Nejhojn ěji byl v území zaznamenán netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus – SO, IV. Po- zorovány byly desítky lovících jedinc ů b ěhem obou kontrol, zejména v oblasti št ěrkopískoven Baraba (Vlin ěves) , jednotliv ě v lemech porost ů v celém území. Jedná se o synantropní druh, u kterého je vysoká pravd ěpodobnost úkryt ů a p řítomnosti letních kolonií v budovách okolních sídel. Druhým nejhojn ějším druhem je netopýr vodní Myotis daubentonii – SO, IV, což je dáno po četným a pravidelným výskytem v rámci št ěrkopískoven Baraba, kdy byly registrovány desítky lovících jedinc ů. Hojný je rovn ěž netopýr parkový Pipistrellus nathusii – SO, IV. Druh byl pozo- rován podobn ě jako p ředchozí zejména p ři lovu v lemových porostech št ěrkopískoven Baraba, jednotliv ě také v lesním lemu u Podvl čí. Druh je vázán na porosty d řevin, jsou však známy i kolonie v budovách. K hojným druh ům pat ří rovn ěž netopýr rezavý Nyctalus noctula – SO, IV, který byl pozoro- ván jednotliv ě p ři přeletu v celém území, p ři lovu zejména v okolí Vlin ěvsi a okolí št ěrkopískoven Baraba. K mén ě hojným druh ům pat ří v území netopýr ve černí Eptesicus serotinus – SO, IV, který byl registrován jednotliv ě p ři západním okraji Cítova a u Vlin ěvsi, rovn ěž u št ěrkopískoven Baraba. Jednotliv ě pak byl u št ěrkopískoven Baraba na p řeletu i lovu p ři obou kontrolách zaznamenán netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus – SO, IV a netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus – SO, IV, ten byl pozorován i v rámci d řevinného lemu polní cesty u obce Horní Po čaply. Na p řeletu byl mezi št ěrkopískovnami a Labem zastižen 28. 6. netopýr stromový Nyctalus leisleri – SO, DD, IV, a to min. 1 a 1 ex. K zajímavým pozorováním pak pat ří přelet netopýra pestrého Vespertilio murinus – SO, IV, 28. 6. 2018, 1 ex. západn ě od Dolních Be řkovic, 20. 7. 2018 min. 1 ex. p řelet jižn ě od Dolních Be ř- kovic. Podobn ě je zajímavé pozorování netopýra velkého Myotis myotis – KO, NT, II, IV. Dne 28. 6. 2018 byli pozorováni p ři lovu dva jedinci v pr ůseku lesní cesty západn ě od Podvl čí.

5.3.8. HLODAVCI Rodentia

V území a nejbližším okolí byl potvrzen hraboš polní Microtus arvalis, myšice k řovinná Apo- demus sylvaticus. Výskyt dalších b ěžných druh ů je pravd ěpodobný . Významným druhem v rámci nivy Labe je v území bobr evropský Castor fiber – SO, II, IV. V rámci území stavby se však nevyskytuje, pobytové stopy (okusy) byly registrovány pouze p ři b řehu Labe, výskyt lze dále p ředpokládat v rámci št ěrkopískoven Baraba (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). Dot čení zám ěrem je vylou čeno. Druhým významným druhem s aktuáln ě potvrzenými výskyty je křeček polní Cricetus cricetus – SO, IV. V území byla nalezena starší nora na okraji hrany vyschlé vodote če (p říkop u silnice) při JZ okraji Cítova (v blízkosti trasy varianty 1 i 2). Z území jsou dále registrovány nálezy sražených jedinc ů na silnici u Brozánk ů, Vlin ěvsi a Dolních Be řkovic (CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU 2020). Druh je tak považován za dot čený. Výskyt druhu je nutné zohlednit, p řičemž je nutné vzít na v ědomí, že zásahy v zimním období jsou vzhledem k hibernaci siln ě negativní. Nejvhodn ější období k transferu je po první dekád ě zá ří, dle klimatických podmínek nejlépe do konce října. Alternativn ě za čát- kem jara (v pr ůběhu b řezna p řed výchovou mlá ďat). P ři vhodné p říprav ě náhradní lokality lze transfery šetrn ě provést od b řezna do konce října, nejlépe do živo lovných pastí s následným vykopáním nory pro ov ěř ení možného výskytu dalších jedinc ů (mlá ďat dle ro ční doby) a zabrán ění p řípadnému op ětovnému obsazení. Doporu čen je tak pr ůzkum trasy komunikace po sklizni polních plodin, p řed

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 46 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov zahájením realizace zám ěru, a následný transfer v podzimním období na p ředem vytipovanou lokalitu v okolí, kde budou vytvo řeny um ělé nory (jedna nora pro jednoho k řečka) o délce cca 50 cm. Na plochu do okolí nor bude deponováno obilí v množství cca 5 kg pro jednoho jedince. Plocha by měla být následn ě monitorována. Blíže nap ř. LOSÍK et al. (2007). Velmi vhodnými opat řeními p řed realizací zám ěru jsou opat ření, které zahrnují zm ěnu osev- ních postup ů (vylou čení obilovin). Alespo ň jednu vegeta ční sezónu p řed zahájením stavby je možné realizovat opat ření kv ůli snížení atraktivity prost ředí pro k řečka polního tak, aby se p řirozen ě p řesu- nul na jinou lokalitu. Rovn ěž je možné prostor plánované komunikace nechat po sklizni alespo ň se- zónu p řed zahájením výstavby bez polní plodiny (obilovin) a povrch povlá čet a pop ř. p ěstovat plodiny, které jsou jako potrava pro k řečka nevhodné ( řepka, brambory, kuku řice) a pr ůběžn ě kontrolo- vat výskyt aktivních nor. V případ ě absence druhu pak transfery nejsou nutné a k dot čení druhu nedojde. Pouze pokud se bude k řeček polní vyskytovat v míst ě staveništ ě i po omezení potravní na- bídky, bude p řistoupeno k řízenému p řesunu na náhradní lokalitu. P řesné postupy je vhodné stanovit k žádosti o výjimky z ochranných podmínek druhu dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění pozděj- ších p ředpis ů.

5.3.9. ŠELMY Carnivora

Z běžných druh ů byla pozorována kuna skalní Martes foina včetn ě nálezu trusu a ko čka do- mácí Felis domestica. V pískovn ě západn ě od Cítova a u Vlin ěvsi rovn ěž lasice kol čava Mustela nivalis . V pískovn ě u Cítova dále liška obecná Vulpes vulpes . Zajímavé je pozorování tcho ře tmavého Mustela putorius – DD, 20. 7. 2018, 1 ex. u polní cesty severn ě od Podvl čí. Z významn ějších druh ů v území (Labe) migruje vydra říční Lutra lutra – SO, NT, II, IV. Aktuáln ě nebyl druh zastižen, pronikání do vodote čí v území je s ohledem na jejich stav a migra ční překážky krajn ě nepravd ěpodobné. Tomu odpovídají i dosavadní pozorování pouze v rámci toku Labe. Cílená opat ření pro vydru v daném území nejsou nutná, je však doporu čeno respektovat obecné požadavky na charakter propustk ů, které odpovídají i pot řebám tohoto druhu. Jak uvádí Hlavá č et al. (2011), velmi vhodným prost ředkem pro zpr ůchodn ění p řekážek a nebezpe čných úsek ů pro vydru (i ostatní živo čichy) je zejména rámový propustek. P řitom platí, že vydra je limitována protékající vodou, kdy už od sloupce více jak ¼ objemu nemusí propustkem procházet. Hloubka vody musí být do 10 cm, p řitom rozm ěr není až tak podstatný, je schopna pro- cházet i otvory od 25 cm, p řičemž záleží i na délce, s rostoucí délkou se pot řebný pr ůměr zv ětšuje. Sklon by nem ěl p řekro čit 5 %. Nejd ůležit ějším parametrem se pak jeví p řítomnost suché cesty, tj. vydra často i u v ětších most ů volí rad ěji p řechod horem, pokud zde není alespo ň úzký pruh pevného substrátu. Objekty, jejichž celý profil je pr ůto čný, druh obvykle nerad p řekonává.

5.3.10. ZAJÍCI Lagomorpha

Jednotliv ě byl v území pozorován b ěžný zajíc polní Lepus europaeus – NT. Jeho dot čení zá- měrem je zcela zanedbatelné.

5.3.11. SUDOKOPYTNÍCI Cetartiodactyla

V okolí území byl jednotliv ě pozorován b ěžný srnec obecný Capreolus capreolus , v okolí jsou pak místy četné stopy po pohybu prasete divokého Sus scrofa . Oba druhy se plošn ě vyskytují v okolí lokality. Dot čení je bezp ředm ětné. V rámci území (CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU 2020) byly registrovány pouze jednotlivé kolize obou druhů, nicmén ě bez možnosti p řesného vymezení migra čních tras a pohyb ů jedinc ů. Výskyt v území je plošný, pohyby lze vymezit zejména v ose podél Labe, mezi prostorem čast ějšího výskytu v rámci porost ů u št ěrkopískoven Baraba a lesích porost ů v rámci říční terasy od Vej činy k SZ.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 47 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

6. HODNOCENÍ VLIVU ZÁSAHU

6.1. DOSTATE ČNOST PODKLAD Ů

Podklady pro posouzení vlivu zásahu lze považovat za dosta čující. Výhodou je d řív ější zpra- cování hodnocení (Ko čvara 2018) pro ú čely oznámení zám ěru, aktuáln ě byly pr ůzkumy i hodnocení aktualizováno s ohledem na uvažované řešení dvou variant zám ěru v dokumentaci EIA (EKOLA group, spol. s r.o., 2020) . K dispozici byly p řesné situace zám ěru, variant, technické výkresy a dokumentace. Použité podklady a jejich zdroje jsou pr ůběžn ě citovány, kompletní p řehled je v kap. 10.

6.2. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY

Níže je uvedena identifikace a popis p ředpokládaných vliv ů zásahu na chrán ěné zájmy, a to v celém rozsahu zásahu, v četn ě p řípravy území, provád ění a ukon čení zásahu, a v četn ě p řípadného odstran ění stavby, zneškod ňování odpad ů, revitalizace nebo rekultivace území. Předpokládané vlivy zám ěru na rostliny a živo čichy p římo vycházejí z rozsahu a druhu zásahu na lokalit ě a jsou úm ěrné zm ěnám prost ředí, zp ůsobenými její realizací. Realizace zám ěru vyvolá zásah do n ěkterých liniových porost ů d řevin a lemových porost ů travin a k řovin a dojde tak k lokál- nímu úbytku těchto porost ů. Významné je tak zachování co nejv ětšího rozsahu vzrostlých autochton- ních a ovocných dřevin, v četn ě minimalizace zásahu do vzrostlých d řevin v lemu št ěrkopískoven Baraba (v trase varianty 1 i 2) a v rámci ploch pískovny západn ě od Cítova (v trase varianty 1). Z pohledu rostlin budou částe čně skáceny některé porosty a bude tak zmenšena jejich rozloha, dojde tak k lokálnímu omezení hnízdních možností pro n ěkteré druhy pták ů a k ovlivn ění bylinného patra, nejvýrazn ěji je zásah vnímán p ři okraji pískovny západn ě od Cítova, kde dojde k ovlivn ění některých druh ů pís čin a stepních biotop ů. V tomto ohledu je s výrazn ě menším vlivem spat řována varianta 2 zám ěru, která vede mimo cenné fragmenty biotop ů pískovny. Z živo čich ů budou tito dot čeni p římo a nep římo. P římo v prostoru trvalého záboru, kdy dojde ke zm ěně prost ředí, p ředevším redukci ploch s dřevinami a k řovinami. To povede k minimálnímu úbytku sídel i potravní základny pro tyto druhy (zásahy jsou v území plošn ě malé). V rámci do čas- ného záboru dojde k různým formám ovlivn ění, a to vlivem činností, jimiž bude v pr ůběhu stavby a po následující období m ěněn charakter biotop ů v souvislosti s jejich udržováním. Vzhledem k faktu, že jsou zasaženy p ředevším málo hodnotné biotopy orné půdy, lze hodnotit zásahy s malým význa- mem. V místech záboru dojde pouze okrajov ě (v malých částech území) k zániku (zm ěně) terestric- kých stanoviš ť obývaných bezobratlými a obratlovci, v řad ě p řípad ů i s lokálním do časným pozitiv- ním vlivem (vznik disturbovaných ploch a ploch ran ě sukcesních stádií). Specifický vliv bude mít zásah ve fázi výstavby, kdy bude docházet k rušení ale i vytvá ření do časných biotop ů a stanoviš ť, které mohou být pro řadu druh ů atraktivní a do časn ě vhodné, což může na jedné stran ě p ůsobit pozitivn ě (rozmnožování žab v kalužích), ale i negativn ě (mortalita zp ůsobena pojezdy a zásahy do nových stanoviš ť). Podstatné je, že v p řípad ě respektování dále uvedených zmír ňujících a kompenza čních opat- ření lze významnost narušení populací živo čich ů (v četn ě zvlášt ě chrán ěných druh ů) výrazn ě snížit až zcela vylou čit. Krom ě rizika fyzického ohrožení až likvidace jedinc ů a populací mén ě pohyblivých druh ů a vývojových stadií tedy dojde k zániku částí biotop ů obývaných lokálními populacemi, zániku trofic- kých stanoviš ť. Pozornost je nutno v ěnovat možnému vzniku migra čních bariér pro stávající populace a dalším rizik ům vyplývajícím z řešení konstruk čních prvk ů (nap ř. nárazy do sklen ěných ploch apod.). Význam bude mít následná rekultivace dot čených ploch, v četn ě potla čení invazních rostlin (okraje porost ů št ěrkopískoven Baraba – v blízkosti trasy varianty 1 i 2) a ponechání vhodných prvk ů

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 48 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov v území (pís čité formace v rámci pískovny západn ě od Cítova – v trase varianty 1), které budou mít pozitivní vliv. Rovn ěž rozsah a umíst ění dopl ňujících výsadeb, kterými lze z části kompenzovat zá- sahy do liniových porost ů. Samotný následný provoz komunikace tak nemusí mít zásadní negativní vliv na území, byť znamená realizace zám ěru zásah a zm ěnu části stávajícího přírodního prost ředí. Řada řešených taxon ů živo čich ů zahrnuje velmi variabilní skupiny s naprosto odlišnými ná- roky na charakter prost ředí, které mohou být dot čeny zám ěrem naprosto zanedbateln ě anebo naopak velmi výrazn ě. A to zejména omezením možností migrace v území a p řípadnou mortalitou. Zejména při existenci/vzniku komunikací a d ůsledku navedení/zabrán ění pohybu v ur čitém sm ěru ( částí území), což často nutí živočichy p řekonávat nebezpe čné úseky, kam by nap ř. za normálních podmí- nek nepronikali. Níže je tak mimo jiné upozorn ěno na ty skupiny savc ů či jednotlivé druhy, u kterých existuje riziko vzniku migra čních bariér a s tím souvisejících dalších negativních jev ů.

6.3. KUMULATIVNÍ A SYNERGICKÉ VLIVY , SPOLUP ŮSOBÍCÍ FAKTORY Nové dopravní řešení představuje trvalý zábor části biotop ů v území, v rámci kterých domi- nují polní monokultury, a do časný vliv po dobu prací, kdy dojde k lokálnímu rozší ření rušení do okolí, avšak bez p ředpokladu výrazn ějších vliv ů nad rámec ovlivn ění ze stávajících komunikací. Lze očekávat nár ůst vliv ů na okolí se vzr ůstající intenzitou dopravy, který bude pozvolný ale patrn ě tr- valý. Rušení je však stále vnímáno p ředevším v bezprost ředním okolí t ělesa komunikace bez p ředpo- kladu výrazného rozší ření ovlivn ění okolí nad rámec sou časného stavu. Jako vhodná se jeví postupná realizace zám ěru v etapách. Zásahy podobného rozsahu nejsou v území známy. Výhledov ě lze uva- žovat s propojením silnice I/9 a I/16 dle projektu studie Nové dopravní řešení v lokalit ě M ěník – Horní Po čaply – Lib ěchov (Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., b řezen 2018). Vzhledem k harmono- gramu prací a související investici lze v případ ě varianty 1 předpokládat kumulace se zám ěrem „Ná- hrada p řejezdu P2405 v km 455,046 trati Praha Masarykovo n. – Děč ín hl. n. (SUDOP PRAHA a.s. 05/2019 Zám ěr projektu). Ty je však možno hodnotit jako zanedbatelné. Dle informací z Oznámení zám ěru „P řípojka zemního plynu pro elektrárnu M ělník“ (Mgr. Bc. Pavel Frolka, prosinec 2013) a informací od spole čnosti ČEZ, a. s. dojde ke k řížení trasy plynového připojení elektrárny s p ředm ětným zám ěrem cca v km 3,750 obchvatu Dolních Be řkovic a Horních Po čapel, resp. části 2 ve variant ě 2 a kontaktu s dopravním napojením do areálu ZEVO. Výstavbu předm ětného zám ěru (Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov) bude nutné v dalších stupních projektových p říprav koordinovat s plánovanou výstavbou plynového připojení elektrárny M ělník na p řenosovou soustavu provozovanou spole čností NET4GAS, s.r.o., tak aby bylo nalezeno bezkolizní řešení. I v tomto p řípad ě lze p ředpokládat pouze lokální kumulaci vliv ů v podob ě rušení po dobu prací bez v ětšího dopadu na okolí. Kumulativní vlivy lze dále v území spat řovat p ředevším p ři realizaci dalších stavebních objekt ů – zábor ů ploch v podob ě komunikací či staveb, ty však p římo v dot čeném území ve v ětším rozsahu nejsou uvažovány. V území nejsou vnímány významn ější synergické vlivy, které by navyšo- valy negativní dopady stavby. Lokáln ě lze uvažovat (varianta 1) související negativní zásahy do plochy pískovny západn ě od Cítova s potenciálním dalším využitím či zásahy jinými zám ěry (skladování materiál ů apod., což je v sou časnosti patrné v západní části pískovny – skladování suti, št ěpky, zeminy) a tím úbytku cenných xerotermních biotop ů. Paradoxn ě pozitivním do časným momentem stavby může být související disturbance v okolí komunikace po dobu prací, která potla čí sukcesi d řevin v blízkosti pískovny (varianta 2). Lokální disturbance bez záboru plochy m ůže vést k podpo ře a rozší ření vhodných xerotermních biotop ů na úkor ruderálních ploch.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 49 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

6.4. VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA CHRÁN ĚNÉ ZÁJMY

Níže je uvedeno vyhodnocení o čekávaných vliv ů zásahu na chrán ěné zájmy, v četn ě vliv ů ku- mulativních, synergických a vliv ů spolup ůsobících faktor ů, z hlediska jejich rozsahu a významnosti a se zohledn ěním p ředpokládané délky jejich trvaní a p řípadného opakování.

6.4.1. PŘÍRODNÍ BIOTOPY

Zám ěr se dotýká přírodních biotop ů pouze okrajov ě. V území lze vymezit zejména dv ě lokality, a to fragmenty druhotn ě vyvinutých Kost řavových trávník ů pís čin (T5.3) u západního okraje Cítova a mozaiku druhotn ě vyvinutých Kost řavových trávník ů pís čin (T5.3), Vysokých mezofilních a xerofilních křovin (K3), Úzkolistých suchých trávník ů, porost ů bez význa čného výskytu vstava čo- vitých (T3.3D) a Mezofilních ovsíkových luk (T1.1) v lemech silnice u št ěrkopískoven Baraba. Do obou t ěchto lokalit zám ěr zasahuje pouze pom ěrov ě malou částí. V případ ě okraje porost ů u št ěrkopískoven Baraba je zásah hodnocen s malým zanedbatelným vlivem (v lemu p řevažují dru- hotné porosty, vítána a doporu čena je likvidace invazního javoru jasanolistého Acer negundo ). V případ ě okraje pískovny u Cítova zasahuje zám ěr ve variant ě 1 do části hodnotného území. Většina zasažených ploch pak je již siln ěji ruderalizována a zar ůstající d řevinami, zde naopak může mít zásah díl čí pozitivní vliv zejména p ři vhodné rekultivaci dot čených ploch. Tím je myšleno pone- chání rostlého pís čitého terénu bez úprav a bez ohumusování. Pro pot řeby dalšího řešení zám ěru a minimalizaci negativního ovlivn ění byla vymezena nejcennější plocha biotop ů v rámci pískovny u Cítova, do které je doporu čeno minimalizovat zásah pouze v nezbytn ě nutné mí ře. Zbývající vyme- zenou plochu vyjmout z terénních úprav, deponie materiál ů a pojezdu vozidel. Disturbance ve zbylé části pískovny je naopak vítána a je vhodné ji soustředit do částí zar ůstajících d řevinami a t řtinou křovištní. V tomto ohledu je tak s menšími vlivy na území klasifikována varianta 2.

6.4.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Zám ěr k říží západn ě od obce Dolní Be řkovice RBK Be řkovice – Žerka, nefunk ční, vymezený v rámci ÚP Dolní Be řkovice jako p řírodní plocha s funkcí ÚSES (RBK 36 / RBK 629). Jedná se o koridor v trase stávajícího vedení VN, cílovým stavem je lu ční spole čenstvo, aktuáln ě je zde pole. Migra ční koridor tak lze ozna čit jako vhodný pro živo čichy vázané na lu ční spole čenstva a nelesní biotopy, tj. zejména bezobratlé a drobné obratlovce. S ohledem na omezující prvky migrace (sídelní zástavba a Labe východn ě) zde není pot řeba migra čního zpr ůchodn ění pro v ětší živo čichy, kte ří v ši- rším území migrují p ředevším v ose sever-jih, tj. v ose dopravního řešení. Vzhledem k přítomnosti regionálního biokoridoru je však žádoucí řešení, které umožní komunikaci drobných obratlovc ů a minimalizaci kolizí v rámci komunikace. Toho lze dosáhnout reali- zací rámového propustku o minimálních rozm ěrech 2x2 m, jehož realizace je doporu čena. Dle stop a jednotlivých pozorování se řada živo čich ů pohybuje v území mimo jiné v ose porost ů podél železnice (v ose nové komunikace), což je jeden z vhodných navád ěcích liniových prvk ů v území. Migra ční propojení dále k jihu je dostate čně zajišt ěno mostním objektem v rámci p řechodu Labe na M ělník, kde je vhodný migra ční koridor dostate čných parametr ů pro cílovou kategorii B. Na tento řešený úseku komunikace navazuje, tj. spl ňuje zde požadavky na migra ční zpr ůchodn ění. Dle nízkého významu území pro migraci pak není nutné v řešené trase, s ohledem na její délku, řešit další migra ční objekty. Křížení liniových prvk ů a lokálních p říkop ů (vodote čí) je v případ ě k. ú. Býkev (LBK 113), k. ú. Cítov (LBK 105, nefunk ční, okraj pískovny západn ě od Cítova) a k. ú. Dolní Be řkovice (LBK 112) doporu čeno řešit pomocí rámových propustk ů o minimální sv ětlosti 2 x 2 m pro umožn ění migrace živo čich ů kategorie C. Na další mostní objekty a propustky nejsou zvláštní nároky.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 50 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

6.4.3. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

VKP ze zákona (viz §3 odst. 1 písm. b zákona č. 114/1992 Sb.) nebudou zám ěrem významn ěji dot čeny nad rámec a doporu čení vyplývající z prvk ů ÚSES. Křížení liniového prvku s vodote čí (VKP) je v případ ě k. ú. Horní Po čaply (vodote č JZ obce) rovn ěž doporu čeno řešit pomocí rámových propustk ů o minimální sv ětlosti 2 x 2 m pro umožn ění migrace živo čich ů kategorie C, a to vždy se zajišt ěním suché cesty v rámci objektu. Zásahy do registrovaného VKP dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů VKP 110 – Pískovna Vlin ěves bude nutné minimalizovat, úpravy silnice II/246 v úseku Cítov–Brozánky realizovat pouze v ší řce t ělesa komunikace bez zásah ů do porost ů uvedeného VKP.

6.4.4. PŘÍRODNÍ PARKY

Nebudou zám ěrem dot čeny.

6.4.5. KRAJINNÝ RÁZ

Zamýšlenou stavbou bude krajinný ráz ovlivn ěn především v lokálním m ěř ítku, a to v úsecích nového vedení komunikace mimo stávající trasy. Dále v úsecích, v nichž dojde k lokálnímu kácení částí linie dřevin podél stávající komunikace. Dot čená zele ň bude i po p řerušení tvo řit funk ční koridor, v n ěmž mohou migrovat složky navazujících ekosystém ů. Oproti sou časnému stavu je navržena realizace rámových propustk ů, která zlepší možnosti migrace menších živo čich ů v území. Lokáln ě významn ější vliv pak budou mít vyvýšené mostní objekty p řes železnici u obce Horní Po čaply a Cítov (varianta 1 i varianta 2). Řešené komunikace však netvo ří výrazné p řevýšení v území, které by m ělo výrazný vliv na jednotlivé složky krajiny. Minimální vliv posuzovaného zám ěru je dán i skute čností, že ve významné části území jsou nové komunikace vedeny v ose stávajících komuni- kací. Zamýšlenou stavbou v ploché zem ědělské krajin ě tak bude krajinný ráz ovlivn ěn zcela mini- máln ě. Nedojde k zásah ům do lesních ploch a souvislých linií d řevin, dot čení je pouze lokální. Vý- znamná část řešených komunikacích je p řimknuta k již existující infrastruktu ře (silnice, železnice). Z posouzení míry vliv navrhovaného zám ěru „Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov“ na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů vyplývá, že posuzovaný zám ěr nemá v žádné z variant přímý st ředn ě silný, silný ani stírající vliv na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. Z hlediska celkového vyhodnocení na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu se jako mírné p řízniv ější jeví varianta 1. Souhrnn ě však lze konstatovat, že jsou ob ě varianty navrženy s ohledem na kritéria ochrany krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění poz- dějších p ředpis ů a jsou ob ě akceptovatelné. Bližší rozbor hodnot krajinného rázu a jeho vyhodnocení viz samostatná p říloha (EKOLA group, spol. s r.o., listopad 2020), která je sou částí dokumentace EIA.

6.4.6. ZVLÁŠT Ě CHRÁN ĚNÁ ÚZEMÍ

Nebudou zám ěrem dot čeny.

6.4.7. ROSTLINY

Budou dot čeny zásahy do biotop ů v území, z pohledu druhové diverzity je zásah hodnocen jako zanedbatelný. Nejvíce je zásah patrný v podob ě dot čení porost ů d řevin kolem stávajících komu- nikací, který však byl rovn ěž vyhodnocen jako akceptovatelný. Zásah lze zmírnit up řesn ěním kácení dřevin dle p řesného vymezení rozsahu stavby v další fázi projektové dokumentace a následn ě

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 51 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov dopl ňující výsadbou d řevin v chyb ějících a nov ě vzniklých úsecích komunikací. Jak ukazují n ěkteré poznatky z pr ůzkumu okolí území (viz staré d řeviny v rámci lipové aleje Brozánky – Býkev, ANO- NYMUS 2020), podobná stanovišt ě mohou hostit ochraná řsky mimo řádn ě cenné druhy bezobratlých a představují v jinak odlesn ěné zem ědělské krajin ě mimo řádn ě cenný biotop. K nejhodnotn ějším d ře- vinám pak pat ří práv ě sta ří jedinci lip Tilia spp. a dále nap ř. dub ů Quercus spp. Druhým významným momentem je minimalizace zásah ů do biotopu xerotermních trávník ů pís čin, zejména v rámci pískovny západn ě od Cítova (v trase varianty 1). Stejn ě tak lze tento biotop podpo řit v rámci nov ě disturbovaných ploch v lemu komunikace (obchvat obce Cítov, část 1), jejichž rekultivace bude podmín ěna práv ě cílením na xerotermní stanovišt ě pís čin bez ohumusování a výsa- deb. Zám ěr se nedotýká zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin ve smyslu přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Lze p ředpokládat, že do otev řených částí b řeh ů (št ěrkopískovny Baraba) se mohou ší řit zvlášt ě druhy s vysokou konkuren ční schopností v četn ě druh ů invazních a ruderálních, jejichž ná- sledná kontrola a likvidace je navržena.

6.4.8. BEZOBRATLÍ

Budou dot čeni zásahy do biotop ů v území, z pohledu druhové diverzity je zásah v případ ě všech druh ů hodnocen jako zanedbatelný (do časné rušení a mortalita vývojových stádií). Většina významn ějších druh ů se vyskytuje i v částech pískovny (západn ě od Cítova) – v blízkosti trasy varianty 1, do kterých nebude v rámci p ředm ětného zám ěru zasahováno. Sou časn ě se bezobratlí běžn ě vyskytují na bezprost ředn ě disturbovaných plochách, zásah jako takový tak není vnímán s negativním ovlivn ěním populací druh ů. Dot čení je uvažováno v případ ě rozší řených druh ů čmelák ů Bombus sp. – O, mravenc ů Formica sp. – O, kudlanky nábožné Mantis religiosa – KO, zlatohlávka tmavého Oxythyrea funesta – O, svižníka polního Cicindela campestris – O, svižníka zvrhlého Cicindela hybrida – O, otakárka ovocného Iphiclides podalirius – O, otakárka fenyklového Papilio machaon – O, z pohledu zásahu do biotopu druhu se uvažuje dot čení i u chrousta mlyna říka Polyphylla fullo – O. Dot čení výše zmín ěných druh ů se uvažuje pro variantu 1 i 2 zám ěru.

6.4.9. OBRATLOVCI

Budou dot čeni zásahy do biotop ů v území. Z pohledu druhové diverzity i populací jednotli- vých druh ů je zásah hodnocen jako málo významný. Dot čené budou druhy vázané na část plochy pískovny (západn ě od Cítova) – v blízkosti trasy varianty 1 a ruderální porosty v území, v četn ě n ě- kterých druh ů vázaných na polní monokultury. Dot čení se týká tém ěř výhradn ě zásahu do částí biotop ů t ěchto druh ů a rušení v dob ě výstavby, další možné vlivy jsou ošet řeny navrženým biologickým dozorem. V rámci travnatých ploch se dot čení týká zejména ješt ěrky obecné Lacerta agilis – SO, a to z pohledu rušení, zásahu do biotopu a pot řeby transfer ů, lokáln ě pak také slepýše k řehkého Anguis fragilis – SO a užovky hladké Coronella austriaca – SO. V rámci vodote čí v území a migrace živo čich ů se p ředpokládá lokální dot čení skokana zele- ného Pelophylax esculentus – SO, NT, skokana sk řehotavého Pelophylax ridibundus – KO, ropuchy zelené Bufotes viridis – SO, užovky obojkové Natrix natrix – O a pravd ěpodobn ě i ropuchy obecné Bufo bufo – O. Dot čení se týká p ředevším pot řeby transfer ů z ploch stavby a lokálních zásah ů do vodote čí a míst výskytu druh ů. Zásahy do vegetace (plochy k řovin) se pak z význa čnějších druh ů týkají jednotlivých pár ů slavíka obecného Luscinia megarhynchos – O, ťuhýka obecného Lanius collurio – O a strnada lu čního Miliaria calandra – KO. Bez vlivu na jejich lokální populace v území, dot čena je vždy jen díl čí malá část jinak plošn ě zastoupeného biotopu.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 52 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

V rámci polních monokultur bude dot čen jeden specifický význa čnější druh, a to křeček polní Cricetus cricetus – SO. Pro minimalizaci negativního dot čení druhu jsou navržena speciální opat ření spo čívající ve vyhledání sídel druhu a transferu jedinců na náhradní lokalitu. Velmi vhodnými opat řeními p řed realizací zám ěru jsou opat ření, které zahrnují zm ěnu osev- ních postup ů (vylou čení obilovin). Alespo ň jednu vegeta ční sezónu p řed zahájením stavby je možné realizovat opat ření kv ůli snížení atraktivity prost ředí pro k řečka polního tak, aby se p řirozen ě p řesu- nul na jinou lokalitu. Rovn ěž je možné prostor plánované komunikace nechat po sklizni alespo ň se- zónu p řed zahájením výstavby bez polní plodiny (obilovin) a povrch povlá čet a pop ř. p ěstovat plodiny, které jsou jako potrava pro k řečka nevhodné ( řepka, brambory, kuku řice) a pr ůběžn ě kontrolo- vat výskyt aktivních nor. V případ ě absence druhu pak transfery nejsou nutné a k dot čení druhu nedojde. Pouze pokud se bude k řeček polní vyskytovat v míst ě staveništ ě i po omezení potravní na- bídky, bude p řistoupeno k řízenému p řesunu na náhradní lokalitu. P řesné postupy je vhodné stanovit k žádosti o výjimky z ochranných podmínek druhu dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění pozd ěj- ších p ředpis ů. Dot čení výše zmín ěných druh ů se uvažuje pro variantu 1 i 2 zám ěru.

6.5. MIGRACE Celkov ě lze shrnout ovlivn ění bezobratlých z pohledu migrace jako málo významné. Dot čení populací nalezených druh ů není významné, nebo ť v rámci řešeného území osidlují biotopy (lokality) především mimo plochu zám ěru. Komunikace nep ředstavují fragmentaci n ěkterých biotop ů v území, která by mohla omezit ší ření nebo výskyty n ěkterých cenn ějších druh ů nad rámec sou časného využití území. U řady zjišt ěných druh ů lze o čekávat kolonizaci násp ů nových komunikací a migraci t ěmito biotopy v části území, kde dojde k propojení n ěkterých liniových prvk ů, do kterých komunikace za- sahují (pískovna západn ě od Cítova v případ ě trasy obchvatu obce Cítov ve variant ě 1). V případ ě řady druh ů dochází v rámci okraj ů komunikací, obzvláště v případ ě širších násp ů/zá řez ů ke vzniku náhradních travních biotop ů, kterými se řada druh ů ší ří a využívá je. Tomu je vhodné uzp ůsobit vý- sledný charakter násp ů s preferencí rostlého terénu a xerotermních trávník ů na pís činách. Ovlivn ění migrace ryb a obecn ě vodních živo čich ů je vylou čeno. P ři zásazích nevznikají nové překážky, dot čené části tok ů jsou v sou časnosti upraveny a opevn ěny. Vzhledem k tomu, že se jedná o pramenné úseky tok ů s žádným, p řípadn ě pouze omezeným výskytem ryb, nep ředstavují mostní objekty a úpravy tok ů v území ovlivn ění významn ější migra ční trasy. Na úpravu tok ů pod mostními objekty tak není nutné brát zvláštní ohledy nad rámec obecných doporu čení. K těm pat ří zejména citelné úpravy b řeh ů s preferencí přirozených prvk ů a kamenného záhozu namísto rovnaniny či dlažby do betonu. Samotný zám ěr nep ředstavuje bariéru pro migrující obojživelníky, v rámci jednotlivých p ře- most ění vodních tok ů a liniových prvk ů bude ideáln ě zachován migra ční profil pod p řemost ěními a v rámci propustk ů. Podobn ě lze o čekávat, že p ři jednotlivé migraci na v ětšin ě území budou jedinci zejména kopírovat terénní sníženiny a propustky a liniovou vegetaci. Nikde v území nebyla zazna- menána zvýšená migrace či výskyt obojživelník ů, opat ření na podporu či omezení migrace v rámci stavby tak nejsou považována za pot řebná. Výskyt obojživelník ů v území lze celkov ě ozna čit za velmi omezený. Vzhledem k přítomnosti regionálního biokoridoru (RBK Be řkovice – Žerka) je žá- doucí řešení, které umožní migraci drobných obratlovc ů a minimalizaci kolizí v rámci komunikace. Toho lze dosáhnout realizací alespo ň rámového propustku o minimálních rozm ěrech 2x2 m, jehož realizace je doporu čena. Dle stop a jednotlivých pozorování se řada živo čich ů pohybuje v území mimo jiné v ose porost ů podél železnice (v ose nové komunikace), což je jeden z vhodných navád ě- cích liniových prvk ů v území. Hlavní riziko lze spat řovat p ři samotné realizaci komunikace, kdy zm ěnou podmínek v území (p řem ěna ploch zem ědělské p ůdy na plochy neudržované se vznikem kaluží) pravideln ě dochází k do- časné migraci a obsazování nových biotop ů v ětšinou druh ů žab. Řešením je stanovení biologického

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 53 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov dozoru u podobných staveb, který tuto situaci podchytí, provede v čas transfery z dot čených ploch i v pr ůběhu stavby, p řípadn ě zajistí vhodnou instalaci migra čních bariér. Nikde v území nebyla iden- tifikována aktuální kritická místa tahu obojživelník ů a jejich zvýšená mortalita (AOPK ČR 2020). V případ ě plaz ů lze konstatovat, že výskyty jsou soust řed ěny do travnatých lem ů cest a rude- rálních stanoviš ť. Omezení migrace v území se neuvažuje. Plazi mohou p řekonat všechny propustky v území a rovn ěž je velmi pravd ěpodobné trvalé využívání násp ů nových komunikací. Žádné vý- znamné zjišt ěné ani uvažované migra ční trasy nebyly v území identifikovány. Z pohledu omezení migrace není u pták ů uvažován výrazn ější negativní vliv. Nejsou dot čena místa po četn ějšího výskytu, komunikace nejsou lokalizovány mezi místa čast ějších p řelet ů. Druhov ě i kvantitativn ě bohatší bývají výskyty zejména na jarním nebo podzimním tahu, kdy v rámci polních kultur bez či po sklizni vegetace sbírají potravu či odpo čívají i vzácn ější druhy pták ů. Případné ovlivn ění tahu, situováním komunikací částe čně v ose tahu, a p ředevším p řimknuté k stá- vajícím sídelním útvar ům a komunikacím, je zcela bezvýznamné. Druhy využívají k odpo činku bezprost řední okolí podobných liniových staveb a v území je dostate čný prostor pro p řelety i výskyty v rámci migra ční trasy. Savci zahrnují velmi variabilní skupinu živo čich ů s naprosto odlišnými nároky na charakter prost ředí, kte ří m ůžou být dot čeni zám ěrem naprosto zanedbateln ě anebo naopak velmi výrazn ě. A to zejména omezením možností migrace v území a p řípadnou mortalitou. Zejména p ři existenci/vzniku komunikací a v důsledku navedení/zabrán ění pohybu v ur čitém sm ěru ( částí území), což často nutí živo čichy p řekonávat nebezpe čné úseky, kam by nap ř. za normálních podmínek nepronikali. V případ ě netopýr ů je podstatné, s jakou intenzitou a které části území jednotlivé druhy vyu- žívají k lovu a zejména p řelet ům. Obecn ě nebezpe čnými jsou zejména úseky, které jsou atraktivní ( či prostorov ě ovliv ňující) k nízkým p řelet ům v míst ě k řížení komunikací. Jedná se p ředevším o situace, kdy druhy p řekonávají vyvýšenou komunikaci mezi atraktivními biotopy, což jsou typicky vodní plochy (vodote če) či k řížení d řevinných liniových prvk ů. Naopak optimální jsou situace, kdy jsou komunikace níže oproti okolnímu terénu či je kryta d řevinnými porosty, netopý ři pak p řelétají výše nad komunikací a ohrožení ze strany provozu je minimální. V území nebyl identifikován žádný pro- blematický úsek, který by p ředstavoval zvýšené riziko pro netopýry. Zvláštní opat ření tak nejsou navrhována. V případ ě ostatních savc ů není území významné z hlediska dálkové migrace ani z hlediska čast ějších lokálních výskyt ů a p řesun ů, byla zde registrována nízká aktivita savc ů. V území ani jeho blízkosti se nenacházejí dálkové migra ční koridory. Lokalita není sou částí území zvýšené hodnoty pro trvalý výskyt nebo pro migraci druh ů v ět- ších savc ů lesního ekosystému, lokalita je sou částí území kategorie IV. – území mén ě významné. Této skute čnosti rovn ěž odpovídá druhové složení savc ů v území, kdy se z větších druh ů vyskytuje pouze srnec obecný a prase divoké. V rámci řešeného území je tak posta čující realizovat propustek (migra ční objekt) po 5–8 km pro kategorii B a cca po 1 km pro kategorii C. Stávající charakter ko- munikací v obou variantách nevyžaduje řešení dopln ění migra čního objektu kategorii B. Podmínky na realizaci migra čních objekt ů jsou tak na lokalit ě spln ěny, p ři zohledn ění charakteru území a při realizaci navržených rámových propustk ů pro drobné živo čichy. Migra čně vhodný objekt je pak i most p ři železnici u Cítova. Pro parametry mostního objektu platí (viz TP 180 „Migra ční objekty pro zajišt ění pr ůchodnosti dálnic a silnic pro voln ě žijící živo či- chy“, tab. 21–23, str. 36), že ideální je pro kategorii B (srnec) ší řka podchodu 45 m (dostate čná 30, st ředn ě vhodná 20 m), ideální výška podchodu 15 m (dostatečná 7 m, st řední hodnota 5 m). Hodnota MPTA3 (migra ční potenciál technický) při zohledn ění Indexu I činí pro st řední (minimální) hodnotu I=3 hodnotu technického migra čního potenciálu 0,5 (st řední hodnota), ideální je naopak hodnota I=7 a více. Tyto parametry je nutno vzít v úvahu p ři návrhu mostního objektu. Ve variant ě 1 i 2 je uvažován most o sv ětlé šířce podchodu 82 m, s výškou nad terénem cca 10 m, což jsou velmi vhodné parametry pro kategorii B. O n ěco horší je z pohledu ekologického

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 54 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov potenciálu varianta 2 s ohledem na skute čnost, že most k říží nejen železnici, jako rušivý prvek, ale i silnici III. třídy. V obou p řípadech se ale jedná o potenciáln ě funk ční migra ční objekt. Migra ční propojení dále k jihu je dostate čně zajišt ěno mostním objektem v rámci p řechodu Labe na M ělník, kde je vhodný migra ční koridor dostate čných parametr ů pro cílovou kategorii B. Na tento řešený úsek nové dopravní řešení navazuje, tj. spl ňuje zde požadavky na migra ční zpr ůchod- nění. Dle nízkého významu území pro migraci pak není nutné v řešené trase, s ohledem na její délku, řešit další migra ční objekty. Křížení liniových prvk ů a lokálních p říkop ů (vodote čí) je v případ ě k. ú. Býkev (LBK 113), k. ú. Cítov (LBK 105, nefunk ční, okraj pískovny západn ě od Cítova), k. ú. Dolní Be řkovice (LBK 112) a k. ú. Horní Po čaply (vodote č jihozápadn ě obce) doporu čeno řešit pomocí rámových propustk ů o minimální sv ětlosti 2 x 2 m pro umožn ění migrace živo čich ů kategorie C. Na další mostní objekty a propustky nejsou zvláštní nároky. Vzhledem k přítomnosti regionálního biokoridoru (RBK Be řkovice – Žerka) je žádoucí ře- šení, které umožní migraci drobných obratlovc ů a minimalizaci kolizí v rámci komunikace. Toho lze dosáhnout realizací alespo ň rámového propustku o minimálních rozm ěrech 2x2 m, jehož realizace je doporu čena. Dané řešení pak spl ňuje p ři zohledn ění charakteru území a navazujících biotop ů, liniových prvk ů v území požadavky na zajišt ění konektivity v území. V případ ě všech propustk ů je vhodné zd ůraznit, že je pot řeba preferovat p řirozený nezpev- něný substrát navržené suché cesty, která musí být sou částí migra čního objektu. Tam, kde to není z konstruk čních d ůvod ů možné, preferovat obložení kamenem namísto rovné hladké betonové plochy, či dodate čně konstruk ční plochu p řisypat p řirozeným substrátem (nap ř. št ěrkopískem). Další opat ření nad rámec obecných doporučení nejsou pro dané území nutná.

6.6. BIOLOGICKÁ ROZMANITOST Zám ěr se v p ředm ětném území dotýká převážn ě ploch polních monokultur, které jsou intenzivn ě využívány k p ěstování kulturních plodin, a na které nejsou výhradn ě vázány n ěkteré z druh ů vyskytujících se v okolí. Pouze lokáln ě zám ěr zasahuje/p řípadn ě je v těsné blízkosti cenn ějších biotop ů, ke kterým pat ří zejména okraje št ěrkopískoven Baraba a okraje pískovny západn ě od Cítova. Důležitá je z pohledu zám ěru skute čnost, že tento zasahuje p řevážn ě do mén ě hodnotných biotop ů, v případ ě hodnotn ějších pak pouze do jejich částí. Všechny dot čené biotopy jsou pak ve v ětším po- měru zastoupeny mimo plochu zám ěru. Na dot čené plochy pak nejsou výhradn ě vázány žádné druhy. Všechny druhy pozorované v míst ě záměru se vyskytují i v okolí. V p řípad ě většiny druh ů navíc i v siln ějších populacích, než budou dot čeny. Zábor biotopu v podobném p řípad ě nep řestavuje negativní vliv na biologickou rozmanitost. Tam, kde se záměr dotýká většího po čtu jedinc ů zvláště chráněných druh ů v území rozší- řených, či vyložen ě vzácných druh ů, jsou navrženy jejich transfery. Tam, kde zám ěr k říží hodnotn ější či p řírodní biotopy (v území se jedná zejména o chudé trav- naté plochy, liniové prvky s dřevinami a k řovinami), dojde pouze k lokálnímu ovlivn ění druh ů váza- ných zejména na otev řené biotopy. Toto ovlivn ění není v rámci tohoto hodnocení posuzováno jako významné, nebo ť nikde v území nedojde k dot čení v ětší plochy (biotopu, stanovišt ě) či v ětší populace některého z druh ů. Vždy se jedná o zásah, dotýkající se pom ěrov ě menší plochy, a sou časn ě biotopu zastoupeného výrazn ě více i v okolí (tj. nejen na ploše zám ěru). Ovlivn ění biodiverzity ve smyslu snížení kontaktu populací, omezení migrace, či mortality jedinc ů je zcela minimalizováno řadou navržených opat ření, ke kterým pat ří úprava a doporu čení pro stavební objekty, prostorové a časové termínování prací a zajišt ění odborného dozoru, který bude postup prací monitorovat a bude dohlížet nad nutností a realizací jednotlivých opat ření a bude prová- dět transfery jedinc ů. A čkoli dojde k záboru zem ědělské p ůdy, v kontextu dot čeného

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 55 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov fragmentovaného území dojde lokáln ě i k podpo ře biodiverzity, a to práv ě v p řípad ě nejvíce ohrože- ných druh ů vázaných na nelesní (chudá travní) spole čenstva. Na náspech/svazích komunikace a disturbancí v území vzniknou do časn ě, ale i trvale p říhodné nelesní biotopy, které bude řada druh ů obsazovat a využívat jak k rozmnožování, tak ší ření či komunikaci mezi mikropopulacemi. To platí zejména pro bezobratlé vázané na lu ční ekosystémy. Za tímto ú čelem byla rovn ěž navržena řada opat ření pro podporu nelesních biotop ů v rámci takto vzniklých ploch podél nové komunikace. Pozi- tivní ovlivn ění v četn ě lokálního zvýšení biodiverzity lze spat řovat i v dopl ňující výsadb ě d řevin. Ne- dojde k izolaci n ěkterých biotop ů či liniových prvk ů v území.

6.7. POŘADÍ VARIANT Preferována je varianta 2, a to z důvodu vylou čení zásahu do cenné východní části bývalé pískovny u Cítova, kde se vyskytují nejvýzna čnější druhy zjišt ěné v území, a to p ředevším dejvorec velkoplodý pravý Caucalis platycarpos subsp. platycarpos – C2b a vřetenuška pozdní Zygaena laeta EN. Rozdíly obou variant v jiných částech území jsou z pohledu řešených zájm ů nevýznamné. Zám ěr zahrnuje díl čí variantní technické řešení v lokalit ě Dolní Be řkovice (subvarianta 1). Jedná se o odlišné vedení obchvatu Dolních Be řkovic a Horních Po čapel, resp. jeho části 2 ve variant ě 2 v km 0,000 – 1,800 . Podvariantnost spo čívá ve vedení silnice od km 1,800 Obchvat Horní Po čaply a Dolní Be řko- vice sm ěrem na stávající silnici III/24636 s odbo čkou na sinici III/24638 do Podvl čí. Subvarianta 1 uvažuje s napojením místní části Podvl čí cca v km 1,500, což zahrnuje další nový úsek komunikace u Podvl čí a v ětší fragmentaci zem ědělské p ůdy. Jako taková je tak tato varianta mén ě vhodná. Zá- kladní varianta představuje napojení místní části Podvl čí cca v km 0,600 obchvatu. V rámci v ětšinové trasy pak vede komunikace p řimknutá k železnici a minimalizuje zábor orné p ůdy. Jedná se o vhod- nější řešení. Varianta 2 zám ěru zahrnuje subvariantu 2 spo čívající ve zm ěně organizace dopravy – do- pravní situace p ři zrušení železni čního p řejezdu na silnici č. III/24536 Cítov–Dolní Be řkovice. Z pohledu vliv ů na zájmy ochrany p řírody není subvarianta 2 odlišná od základní varianty. Varianta 2 p ředm ětného zám ěru dále zahrnuje díl čí varianty napojení obchvatu obce Cítov na stávající silnici II/246 západn ě od obce Cítov. Základní řešení navrhuje napojení pr ůse čnou k řižovat- kou, díl čí varianty zahrnují napojení stykovou nebo okružní k řižovatkou. Díl čí varianty napojení vzhledem ke svému charakteru negenerují významn ě odlišné vlivy od základní varianty.

7. NÁVRHY OPAT ŘENÍ A DOPORU ČENÍ Níže jsou uvedeny návrhy opat ření, a to dle povahy a možnosti řešení k vylou čení negativního vlivu zásahu na chrán ěné zájmy, p řípadn ě k jeho zmírn ění, nelze-li ho zcela vylou čit, či návrhu ná- hradních opat ření ke kompenzaci negativního vlivu, v četn ě návrhu následného monitoringu negativ- ních vliv ů zásahu na chrán ěné zájmy a návrh zp ůsobu jejich vyhodnocování. S ohledem na požadavek na porovnání míry negativního vlivu zásahu bez realizace opat ření k vylou čení, zmírn ění nebo ke kompenzaci negativního vlivu s mírou negativního vlivu v p řípad ě jejich realizace je u každého opat- ření v závorce uvedeno, zdali je rozhodující (nutno provést, bez realizace by došlo nebo mohlo dojít k výrazným negativním vliv ům), významné (má velký pozitivní p řínos) či pozitivní (má pozitivní přínos, není však zásadní, bez realizace nedojde k významným negativním vliv ům zásahu).

7.1. ROZHODUJÍCÍ OPAT ŘENÍ Opat ření uvedená níže je nutno provést, bez realizace by došlo nebo mohlo dojít k výrazným negativním vliv ům.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 56 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Po dobu realizace stavby bude stanoven biologický dozor, který bude svou činnost koordinovat se zástupci KÚ St ředo českého kraje (pop ř. i s KÚ Ústeckého kraje v případ ě varianty 2), p řípadn ě ČIŽP. Činnosti, p ři kterých bude zásadn ě dot čeno stávající prost ředí (v ětší zásahy do porost ů a p ůdní skrývky) je obecn ě doporu čeno realizovat mimo období reprodukce v ětšiny živo čišných druh ů (tj. mimo 1. 4. až 31. 7.). S ohledem na možnosti realizace zám ěru a zkušenosti s podobnými stavbami lze konstatovat následující (z pohledu o čekávaného vlivu na rostliny a živo čichy): 1) Plošné kácení d řevin bude realizováno v dob ě vegeta čního klidu (v dob ě 1. 10. až 31. 3.). V případ ě dodate čných zjišt ění lze realizovat jednotlivá kácení v dob ě mimo 1. 4. až 31. 7. bez ome- zení (viz dále). V případ ě jednotlivého kácení v hnízdním období lze toto realizovat pouze p ři zajiš- tění biologického dozoru, který provede ohledání d řevin a jejich okolí p řed samotným kácením. 2) Prvotní zásahy do p řírodních částí území (tj. plochy mimo polní kultury a mimo pravideln ě kosené lu ční plochy) je doporu čeno realizovat v období mimo 15. 3. až 15. 7. kalendá řního roku za předpokladu, že bezprost ředn ě (myšleno do 10 dn ů p řed zahájením) prob ěhne kontrola lokality odborn ě zp ůsobilou osobou, která zajistí transfery živo čich ů. 3) Následné provád ění stavby v období 15. 3. až 15. 7. je možné p ři zajišt ění odborn ě zp ůso- bilé osoby, která zajistí napln ění obecné ochrany, tj. monitoring a následná ochrana pr ůběhu hnízd ění pták ů a výskytu živočich ů, a s tím souvisejících transfer ů, p řípadn ě omezování stavby ( časové a pro- storové v případ ě nutnosti, p ři absenci jiných zákonných řešení). 4) P řítomnost biologického dozoru, zajiš ťovaná odborn ě zp ůsobilou osobou, je pak doporu- čena i v období zbývající části roku z důvodu monitoringu migrace a transferu živo čich ů. Dále je nutno zohlednit výskyt k řečka polního, p řičemž je nutné vzít na v ědomí, že zásahy v zimním období jsou vzhledem k hibernaci siln ě negativní. Nejvhodn ější období k transferu je po první dekád ě zá ří, dle klimatických podmínek nejlépe do konce října. Alternativn ě za čátkem jara (v pr ůběhu b řezna p řed výchovou mlá ďat). P ři vhodné p říprav ě náhradní lokality lze transfery šetrn ě provést od b řezna do konce října, nejlépe do živolovných pastí s následným vykopáním nory pro ov ěř ení možného výskytu dalších jedinc ů (mlá ďat dle ro ční doby) a zabrán ění p řípadnému op ětov- nému obsazení. Doporu čen je tak pr ůzkum trasy komunikace po sklizni polních plodin, p řed zaháje- ním realizace zám ěru a následný transfer v podzimním období na p ředem vytipovanou lokalitu v okolí, kde budou vytvo řeny um ělé nory (jedna nora pro jednoho k řečka) o délce cca 50 cm. Na plochu do okolí nor bude deponováno obilí v množství cca 5 kg pro jednoho jedince. Je nutno zohlednit k řížení RBK Be řkovice – Žerka západn ě od Dolních Be řkovic. Vzhledem k přítomnosti regionálního biokoridoru je žádoucí řešení, které umožní komunikaci drobných obratlovc ů a minimalizaci kolizí v rámci komunikace. Toho lze dosáhnout realizací rámového propustku o minimálních rozm ěrech 2x2 m, jehož realizace je doporu čena. Křížení liniových prvk ů a lokálních p říkop ů (vodote čí) je v případ ě k. ú. Býkev (LBK 113), k. ú. Cítov (LBK 105, nefunk ční, okraj pískovny západn ě od Cítova), k. ú. Dolní Be řkovice (LBK 112) a k. ú. Horní Po čaply (vodote č JZ obce) doporu čeno řešit pomocí rámových propustk ů o mini- mální sv ětlosti 2 x 2 m pro umožn ění migrace živo čich ů kategorie C. Dané řešení pak spl ňuje p ři zohledn ění charakteru území a navazujících biotop ů, liniových prvk ů v území požadavky na zajišt ění konektivity v území. Všechny propustky a mostní objekty je nutno na obou stranách komunikace plynule navázat na okolní terén. Nutné je v ěnovat pozornost okolí objekt ů, kde nesmí být vytvo řeny nep řekonatelné překážky. Je pot řeba preferovat p řirozený nezpevn ěný substrát navržené suché cesty, která musí být sou částí propustku, v četn ě substrátu dna a b řeh ů. U nadzemních reten čních nádrží je nutné zajistit, aby část b řeh ů (alespo ň jeden b řeh) m ěla sklon cca 1:3 nebo pozvoln ější pro zajišt ění úniku živo čich ů. Vzhledem k dot čení vodních tok ů je nutné v dostate čném p ředstihu p řed zahájením prací ve

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 57 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov vodním prost ředí informovat hospodá ře MO ČRS (místní organizace Českého rybá řského svazu) o termínu prací. Pot řeba transferu ryb se dle aktuálního zjišt ění na lokalit ě neuvažuje. Pot řebu transferu je vhodné ponechat na rozhodnutí hospodá ře MO ČRS a osob ě dozoru dle aktuálního stavu vod- ních tok ů v dob ě zásahu ( řešený úsek pat ří k revíru 441 028 LABE 13, kde hospoda ří MO ČRS Št ětí). Při stavebních zásazích v blízkosti vodních tok ů (mostní objekty, úpravy) bude postupováno tak, aby základové spáry byly hloubeny na sucho s odvedením vody obtokovým korytem (respektive do časným zatrubn ěním). Ú čelem je eliminovat intenzitu zákalu vody a dobu jeho trvání. Každé tako- véto činnosti bude p ředcházet pr ůzkum dot čeného úseku a záchranný transfer, pokud bude nezbytný. Firma realizující práce musí p řijmout taková opat ření, která zamezí úniku pohonných a sta- vebních hmot do okolního prost ředí. Všechny mechanismy na staveništi musí být v dokonalém tech- nickém stavu, nezbytná bude kontrola z hlediska možných úkap ů ropných látek (záchytné vany), ve stavebních mechanismech se doporu čuje p řednostn ě používat ekologicky šetrná mazadla a oleje, za- řízení staveniště musí být vybaveno dostate čným množstvím sana čních prost ředk ů pro p řípadnou likvidaci únik ů ropných látek, v p řípad ě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontamino- vaná zemina neprodlen ě odstran ěna a uložena na lokalit ě ur čené k t ěmto ú čel ům. Na území všech významných krajinných prvk ů dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů nebudou v pr ůběhu stavby z řizovány žádné mezideponie vý- kopové zeminy, stavebního materiálu nebo odpadních materiál ů. Nebudou zde skladovány žádné zá- vadné látky nebo velmi závadné látky (nap ř. pohonné hmoty, oleje) ani nebude tento prostor narušen pojížd ěním stavebních mechanism ů mimo trasu stavby. V případ ě realizace protihlukových st ěn, p řípadn ě objekt ů s velkými pr ůhlednými plochami, je zakázáno použití pr ůhledných anebo lesklých ploch (viz ustanovení §5a z. č. 114/1992 Sb. – ochrana voln ě žijících pták ů). Alternativou je použití nepr ůhledných materiál ů, p řípadn ě mlé čně za- barveného skla. Použití siluet dravc ů je nefunk ční a nevhodné. Jediným efektivním řešením je dodate čné polepení nebezpe čných ploch svislými pruhy hust ě vedle sebe (min. 2 cm pruhy 10 cm od sebe, alternativn ě 1 cm co 5 cm). Koordinace stavby bude probíhat za ú časti biologického dozoru, který bude odsouhlasovat místa deponií zeminy a pohybu vozidel s ohledem na p řítomnost některých cenných biotop ů a vý- skyty zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin a živo čich ů v blízkosti stavby (pískovna Cítov, Baraba). Horninové a jiné na živiny chudé p ůdy ponechat obnažené (zejména zá řezy, náspy), p řípadn ě podobné prvky na náspech p římo vytvá řet (pásy z kamení apod.). Neprovád ět všude zám ěrn ě rekultivace typu p řevrstvení podobných výchoz ů zeminou. Nebude zde tedy plošn ě provád ěno ohumuso- vání a osetí kulturními travními sm ěsmi. Na prudších svazích up řednost ňovat namísto geotextilií p ři- rozené materiály z kamení či p římo vytvá řet pásy a terasy z kamení nebo zídky. Náspy komunikace (mimo specifická a lokální opat ření) je doporu čeno plošn ě neosazovat dřevinami, vhodné je pouze omezen ě osadit mozaikou k řovin a jednotlivých d řevin do pokryvnosti 30 %, a to se zahrnutím autochtonních druh ů, ve výsledku preferovat otev řené lu ční a bezlesé prost ředí i jako náhradu za p řevažující dot čené biotopy. Obnažené svahy pískovny západn ě od Cítova zůstanou (mimo zásah) bez zásahu, zůstanou tedy zachovány obnažené pískové plochy. Úsek p řiléhající ke komunikaci bude upraven tak, že bude ponechán rostlý terén, náletové d řeviny budou odstran ěny (možno ponechat solitérní jedince borovice lesní a další, nehojné a nezmlazující druhy), plochy s úplným zápojem vegetace (t řtina k řovištní Ca- lamagrostis epigejos ) budou strženy. V případ ě pot řeby zpevn ění ploch bude toto realizováno vý- hradn ě pomocí pás ů z kamení. Je zcela vylou čeno ohumusování ploch.

7.2. VÝZNAMNÁ OPAT ŘENÍ Opat ření uvedená níže mají velký pozitivní p řínos, je doporu čeno je zahrnout do podmínek realizace zám ěru.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 58 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Velmi vhodnými opat řeními p řed realizací zám ěru jsou opat ření, které zahrnují zm ěnu osev- ních postup ů (vylou čení obilovin). Alespo ň jednu vegeta ční sezónu p řed zahájením stavby je možné realizovat opat ření kv ůli snížení atraktivity prost ředí pro k řečka polního tak, aby se p řirozen ě p řesu- nul na jinou lokalitu. Rovn ěž je možné prostor plánované komunikace nechat po sklizni alespo ň se- zónu p řed zahájením výstavby bez polní plodiny (obilovin) a povrch povlá čet a pop ř. p ěstovat plodiny, které jsou jako potrava pro k řečka nevhodné ( řepka, brambory, kuku řice) a pr ůběžn ě kontrolo- vat výskyt aktivních nor. V případ ě absence druhu pak transfery nejsou nutné a k dot čení druhu nedojde. Pouze pokud se bude k řeček polní vyskytovat v míst ě staveništ ě i po omezení potravní na- bídky, bude p řistoupeno k řízenému p řesunu na náhradní lokalitu. P řesné postupy je vhodné stanovit k žádosti o výjimky z ochranných podmínek druhu dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění pozd ěj- ších p ředpis ů. Práce budou provád ěny pouze v denní dob ě. V rámci migra čních profil ů je nutno věnovat pozornost řešení detail ů, které povedou k elimi- naci rušivých vliv ů provozu komunikace a zvýšení faktor ů pohody – zejména dopl ňující vegeta ční úpravy, p řírod ě blízký charakter povrchu, protihlukové st ěny, stín ění osv ětlení. Nutno vyvarovat se migra čních p řekážek, terén navazovat na okolí bez výškových rozdíl ů. Doporu čeno je realizovat r ůzné drobné úkryty, ve form ě kamen ů, kmen ů, pa řez ů apod. v blíz- kosti propustk ů a migra čních objekt ů. Cílem je diverzifikovat povrch a poskytnout tak drobným ži- vo čich ům úkryty, usnadnit jejich pohyb v rámci objekt ů. Tam, kde to není z konstruk čních d ůvod ů možné, preferovat obložení kamenem namísto rovné hladké betonové plochy, či dodate čně konstruk ční plochu p řisypat p řirozeným substrátem (nap ř. št ěrkopískem). Vodní toky a prostor vstupu a výstupu migra čních objekt ů řešit bez migra čních p řekážek, objekty v toku a p řekážky (prahy, pasy) nesmí vytvá řet p řekážky vyšší než 10 cm. Při provád ění prací je nezbytné maximum úkon ů provád ět ze b řehu – bez pojezdu mechanizm ů v koryt ě toku. Firma realizující práce v koryt ě musí p řijmout taková opat ření, která zamezí úniku PHM a stavebních hmot do vodního prost ředí. Standardní podmínkou je trvalá p řítomnost funk ční záchytné st ěny pod úsekem stavby. Opevn ění kynety dna, opevn ění b řeh ů a celkové úpravy podélného profilu koryta provád ět tak, aby odpovídaly revitaliza čním cíl ům, tj. podmínky v upraveném koryt ě p řizp ůsobovat p řírod ě blízkému stavu. Obecn ě se jedná o preferenci hrubých kamenných zához ů p ři opevn ění dna místo kamenné rovnaniny, s cílem vytvo ření vysoké úkrytové kapacity pro ochranu ryb p řed piscifágními predátory; vkládání d řev ěných výhonů a dnových prah ů; zachování co nejv ětšího množství autoch- tonní doprovodné d řevinné zelen ě, p řípadn ě osazení nov ě formovaných b řeh ů vzrostlými jedinci d ře- vin p říslušného výškového stupn ě. U p řekládaných vodních tok ů zachovat diverzitu hloubky a proudu. Nebudou budována široká mělká koryta s uniformním proud ěním, naopak je vhodné realizovat model širší bermy (i do jisté míry opevn ěná nap ř. kamenným záhozem b řeh ů) a užší p řírodní kynety. Takto vzniknou v okolí vodote če i pot řebné pásy souše, využitelné pro migraci suchozemských živo čich ů (mimo jiné obojživelníci, savci). Podobn ě na náspy, do zá řez ů a do podmostí mimo záplavová území vodních tok ů tam, kde je to z pohledu bezpe čnosti provozu možné umístit biotopové prvky nestavebního charakteru – hromady kamen ů, mrtvé d řevo. Pro za člen ění trasy a celkov ě celého zám ěru do okolní krajiny je žádoucí provád ět zásahy do krajinných prvk ů v co nejmenší mí ře. Tím je p ředevším snaha zachovávat cenné porosty zelen ě vá- zané na koridory vodote čí. Toto doporu čení se vztahuje na rekultivaci území po provedení fáze vý- stavby. Zele ň, která bude v t ěchto plochách odstran ěna, musí být v maximální možné mí ře nahrazena novými výsadbami tak, aby byl zachován liniový charakter zelen ě podél vodních tok ů, vhodn ě možno i kolem komunikací. Po vytý čení obvodu stavby v terénu budou p řesn ě specifikovány stromy, které bude nutné

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 59 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov ochránit p řed vlivem stavební činnosti v souladu s ČSN 83 9061 „Technologie vegeta čních úprav v krajin ě – Ochrana strom ů, porost ů a vegeta čních ploch p ři stavebních pracích“. Nutné bude chránit stromy p řed mechanickým poškozením vozidly a stavebními stroji. Ochrán ěna bude ko řenová zóna strom ů, kterou tvo ří hranice linie koruny zv ětšená o 1,5 m. Pokud nebude možné zajistit ochranu celé ko řenové zóny, bude obedn ěn kmen do výšky alespo ň 2 m. Koruna strom ů v p řípad ě jejího ohrožení bude ochrán ěna vyvázáním v ětví nahoru. Místa úvazk ů budou vypodložena vhodným materiálem. V případ ě zjišt ění poškození (i p řes jmenovaná opat ření k ochran ě strom ů ve fázi výstavby) budou dřeviny ošetřeny dle ČSN 83 9061 „Technologie vegeta čních úprav v krajin ě – Ochrana strom ů, porost ů a vegeta čních ploch p ři stavebních pracích“ a dle arboristického standardu „ Řez strom ů“. Při výkopech zeminy v míst ě výskytu invazních druh ů, zejména pak k řídlatky japonské Rey- noutria japonica (okraj št ěrkopískoven Baraba) bude postupováno tak, aby rostliny nebyly rozši řo- vány (p ředevším oddenky, zeminou se semeny). Kontaminovaná zemina (v četn ě nadzemních částí rostlin) bude deponována na skládku anebo bude zemina použita ve stejném míst ě k zásypu. Pak je doporu čena následná pé če, jejímž cílem bude chemická likvidace obou druh ů. Doporu čujeme tento druh v sou činnosti s orgány ochrany p řírody likvidovat dle tzv. Beskydského zp ůsobu. Dot čené lu ční plochy budou po ukon čení prací uvedeny do p ůvodního stavu a budou osety výhradn ě lu ční sm ěsí místní provenience, doporu čeno je preferovat sm ěsi s bohatým zastoupením autochtonních druh ů bylin.

7.3. POZITIVNÍ OPAT ŘENÍ Opat ření níže mají pozitivní p řínos, nejsou však zásadní, bez realizace nedojde k významným negativním vliv ům zásahu. V rámci následné údržby travnatých ploch preferovat kosení namísto mul čování, rovn ěž lze využít n ěkteré p řirozené biologické prvky potla čující ruderální druhy typu t řtiny k řovištní, a to cílený výsev nap ř. kokrhele menšího Rhinanthus major . Ten nejen snižuje náro čnost kosení a objem bio- masy, ale p řispívá také ke zvýšení druhové diverzity lu čních porost ů. V rámci výsadeb bude brán z řetel nejen na technické podmínky a technické kvalitativní pod- mínky (TP 99 „Vysazování a ošet řování silni ční vegetace“; TP 99 dodatek 1„Vysazování a ošet řování silni ční vegetace“; TKP 13 „Vegeta ční úpravy“), ale i na estetické hledisko výsadeb. Při výsadb ě d řevin budou dodržovány následující technické normy: ČSN 83 9021 „Techno- logie vegeta čních úprav v krajin ě“, ČSN 83 9031 „Technologie vegeta čních úprav v krajin ě – Tráv- níky a jejich zakládání“, ČSN 83 9041 „Technologie vegeta čních úprav v krajin ě – Technicko-biolo- gické zp ůsoby stabilizace terénu – Stabilizace výsevy, výsadbami, konstrukcemi ze živých a neživých materiál ů a stavebních prvk ů, kombinované konstrukce“, ČSN 83 9051 „Technologie vegeta čních úprav v krajin ě – Rozvojová a udržovací pé če o vegeta ční plochy“. Pro výsadbu budou využity d ře- viny p ůvodní pro danou oblast, bude se jednat o d řeviny spíše s nižším habitatem. Na sušší stanovišt ě je doporu čeno provést výb ěr zejména z druh ů jako dub letní Quercus robur, dub zimní Quercus petraea, habr obecný Carpinus betulus, je řáb pta čí Sorbus aucuparia, jilm habrolistý Ulmus minor, lípa malolistá Tilia cordata, dřín jarní Cornus mas. Z ke řů hloh jednose- menný Crataegus monogyna , zimolez obecný Lonicera xylosteum , líska obecná Corylus avellana, řešetlák po čistivý Rhamnus cathartica a svída krvavá Cornus sanguinea . V rámci alejí podél cest je rovn ěž vhodná výsadba ovocných d řevin. Pro d řeviny tvrdého luhu, tj. na vlh čí až mokrá stanovišt ě (platí pro úsek u št ěrkopískoven Baraba) je doporu čeno ze strom ů druhy jako habr obecný, jasan úzkolistý podunajský Fraxinus angustifolia subsp. danubialis , topol bílý Populus alba , topol černý Populus nigra (nutný čistý gene- tický materiál), dub letní Quercus robur , lípa malolistá Tilia cordata , jilm vaz Ulmus laevis a jilm habrolistý Ulmus minor . Z křovin svída krvavá Cornus sanguinea .

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 60 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

7.4. ZÁKONNÉ LIMITY A ZÁKAZY Veškeré zásahy, týkající se zájm ů ochrany p řírody a krajiny musí být v souvislosti s výskytem organism ů provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., a Vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném zn ění. K zásah ům, které by mohly vést k poškození VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko- stabiliza ční funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, v souladu s §4 odst. 2 zákon, opat řit závazné stanovisko dot čeného orgánu ochrany p řírody – příslušný pov ěřený obecní ú řad. Pro umožn ění kácení d řevin rostoucích mimo les je nutné získat povolení dle § 8 odst. 1 zá- kona č. 114/1992 Sb. A to po vydání závazného stanoviska k zásahu do VKP. Pak je nutné dodržet podmínky v rámci tohoto rozhodnutí. K realizaci zásahu je nutné si opat řit souhlas orgánu ochrany p řírody k umis ťování a povolo- vání staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo zm ěnit krajinný ráz (podle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). Z provedeného pr ůzkumu a dalších poznatk ů lze vyvodit, že v území se vyskytují zvlášt ě chrán ěné druhy taxon ů s vazbou na dot čené území, kdy pro n ěkteré z nich p ředstavuje zásah negativní ovlivn ění jedinc ů a jejich biotopu. Z důvodu zásahu do ochranných podmínek n ěkterých zvlášt ě chrá- něných druh ů je nutné požádat u ud ělení výjimek ze základních podmínek ochrany zvlášt ě chrán ě- ných druh ů rostlin dle § 49, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. a živo čich ů stanovených § 50, odst. 1 a 2, zákona č. 114/1992 Sb., dle § 56 odst. 1 cit. zákona. Vý čet druh ů je nutné konzultovat s KÚ St ře- do českého kraje (pop ř. i s KÚ Ústeckého kraje v případ ě varianty 2). čmeláci Bombus sp. – O užovka hladká Coronella austriaca – SO mravenci Formica sp. – O skokan zelený Pelophylax esculentus – SO kudlanka nábožná Mantis religiosa – KO skokan sk řehotavý P. ridibundus – KO zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta – O ropucha zelená Bufotes viridis – SO svižník polní Cicindela campestris – O užovka obojková Natrix natrix – O svižník zvrhlý Cicindela hybrida – O ropucha obecná Bufo bufo – O otakárek ovocný Iphiclides podalirius – O slavík obecný Luscinia megarhynchos – O otakárek fenyklový Papilio machaon – O ťuhýk obecný Lanius collurio – O chroust mlyna řík Polyphylla fullo – O strnad lu ční Miliaria calandra – KO ješt ěrka obecná Lacerta agilis – SO křeček polní Cricetus cricetus – SO slepýš k řehký Anguis fragilis – SO Dot čení jednotlivých druh ů: čmeláci Bombus sp. – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií. Desítky hnízd a stovky jedinc ů. mravenci Formica sp. – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií, mortalita jedinc ů. Jednotlivá hnízda, stovky jedinc ů. kudlanka nábožná Mantis religiosa – KO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií, transfer jedinc ů. Jednotliví jedinci. zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií, mortalita jedinc ů. Stovky jedinc ů. svižník polní Cicindela campestris – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stá- dií, mortalita jedinc ů. Desítky jedinc ů. svižník zvrhlý Cicindela hybrida – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií, mortalita jedinc ů. Desítky jedinc ů. otakárek ovocný Iphiclides podalirius – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií. Jednotliví jedinci.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 61 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov otakárek fenyklový Papilio machaon – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stádií. Jednotliví jedinci. chroust mlyna řík Polyphylla fullo – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, mortalita vývojových stá- dií. Jednotliví jedinci. ješt ěrka obecná Lacerta agilis – SO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Desítky jedinc ů. slepýš k řehký Anguis fragilis – SO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Jednotliví jedinci. užovka hladká Coronella austriaca – SO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Jednotliví jedinci. skokan zelený Pelophylax esculentus – SO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Desítky jedinc ů. skokan sk řehotavý P. ridibundus – KO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Desítky jedinc ů. ropucha zelená Bufotes viridis – SO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Jednotliví jedinci. užovka obojková Natrix natrix – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Jednotliví jedinci. ropucha obecná Bufo bufo – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Jed- notliví jedinci. slavík obecný Luscinia megarhynchos – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení. Dot čení jed- notlivých pár ů. ťuhýk obecný Lanius collurio – O. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení. Dot čení jednotlivých pár ů. strnad lu ční Miliaria calandra – KO Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení. Dot čení jednotlivých pár ů. křeček polní Cricetus cricetus – SO. Škodlivý zásah do biotopu druhu, rušení, umožn ění transferu. Jednotliví jedinci. Úvaha o možném dot čení druh ů vychází ze spln ění navržených podmínek a aktuálního stavu na lokalit ě, termínování prací a jejich rozsahu. Dot čení druh ů se tak m ůže zm ěnit dle kone čné formy a doby realizace zám ěru.

7.5. MONITORING Monitoring stavby lze vymezit v různých fázích zám ěru. Aktuáln ě byl proveden podrobný pr ůzkum, jehož cílem bylo získat aktuální data o výskytu rostlin a živo čich ů v území. Dle míry prodlevy lze uvažovat zopakování/aktualizaci pr ůzkumu s ohledem na prodlevu stavby, nejd říve za p ět let, nejpozd ěji do 10 let, pokud nebude stavba zahájena. Zcela zásadní je monitoring pr ůběhu stavby po dobu prací, s provád ěním bezprost ředních kontrol území p řed zahájením jednotlivých zásah ů do území. Za tímto ú čelem byl navržen biologický dozor, který bude monitorovat řadu jev ů na lokalit ě a koordinovat se zhotovitelem stavební práce s cílem minimalizovat dopady na chrán ěné zájmy. Jako sou část dozoru je navrženo monitorovat pohyby a migraci živo čich ů v území, a to nejen pro zajišt ění transfer ů, ale i pro následná opat ření v podob ě vhodného zp ůsobu realizace prvk ů sou- visejících s jednotlivými stavebními objekty. Vhodné je to zejména s ohledem na podchycení zm ěn, které budou nastávat v pr ůběhu realizace stavby a úpravám stávajících prost ředí.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 62 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

8. POROVNÁNÍ MÍRY VLIVU Porovnání míry negativního vlivu zásahu bez realizace opat ření k vylou čení, zmírn ění nebo ke kompenzaci negativního vlivu s mírou negativního vlivu v p řípad ě jejich realizace je uvedeno níže. Návrh opat ření k vylou čení negativního vlivu zásahu na chrán ěné zájmy, nebo jeho zmírn ění, nelze- li ho zcela vylou čit, nebo návrh náhradních opat ření ke kompenzaci negativního vlivu, v četn ě návrhu následného monitoringu negativních vliv ů zásahu na chrán ěné zájmy a návrh zp ůsobu jejich vyhod- nocování je uveden v kap. 7. Z hodnocení zásahu je z řejmé, že naprosto zásadními opat řeními je minimalizace zásah ů do cenných biotop ů v okolí stavby. Míra omezení dot čení cenných stanoviš ť bude p římo úm ěrná nega- tivním dopad ům stavby. Tato opat ření platí vždy bez ohledu na rozsah a dobu stavby, bez ohledu na varianty. S tím souvisí druhý nejd ůležit ější faktor stavby, a tou je p řítomnost odborného biologického dozoru. Zkušený biolog je schopen odhadnout a posoudit časový a prostorový rámec dopad ů na chrá- něné zájmy v pr ůběhu stavby, a v koordinaci se zhotovitelem stavby m ůže dosáhnout výrazného sní- žení negativních vliv ů na chrán ěné zájmy. Velmi vhodn ě lze p řitom řadu opat ření a doporu čení skloubit i s pot řebami stavby. Rozhodující a zásadní p řínos dozoru je pak v ochran ě míst se zvlášt ě chrán ěnými druhy, p řípadn ě jejich transfery a tím zabrán ění poškozování rostlin a mortalit ě živo či- ch ů. Za tímto ú čelem je navržený optimální orienta ční časový harmonogram pro zahajování prací, který m ůže být upravován dle aktuálních podmínek na lokalitě, p řičemž další provád ění stavby po zahájení již nemusí být i díky p řítomnosti biologického dozoru omezováno. Nejd ůležit ějšími dalšími podmínkami tak jsou zahájení konkrétních činností na lokalit ě – zejména ve vztahu k prvotním zása- hům – kácení d řevin, skrývky zeminy, zásahy do vodních tok ů. Další skupina opat ření se týká konkrétního řešení stavby a jejích částí, a m ůže se m ěnit dle technologického pokroku a poznání, či dle projektových zm ěn zám ěru. Každé z opat ření má vždy za cíl minimalizovat negativní vlivy či dokonce zlepšit podmínky na lokalit ě oproti sou časnému stavu, míra vlivu pak závisí na konkrétním míst ě zásahu a konkrétním opat ření. Zde jednoduše platí, co opat ření, to snížení negativního vlivu. Zcela nezbytné je řešit migra ční bariéry v území, zahrnující křížení regionálního biokoridoru a lokálních biokoridor ů a vodote čí. Za nejd ůležit ější jsou dále považována opat ření na použití rámo- vých propustk ů se zahrnutím suché cesty, nezpevn ěným dnem, navázáním na okolí. K významným opat řením pat ří transfery živo čich ů p řed zásahy do biotop ů, čímž se p ředejde jejich mortalit ě. Ke standartním opat řením pak pat ří hrázkování stavebních jam u tok ů s cílem eliminovat intenzitu zákalu vody a dobu jeho trvání, realizace protihlukových st ěn v podob ě, která není nebezpe čná pro ptáky. Jako zásadní je rovn ěž nutno uvažovat následné rekultivace ploch, kdy je t řeba preferovat horninové a jiné na živiny chudé p ůdy, p řípadn ě podobné prvky na náspech a svazích kolem komunikace p římo vytvá řet (pásy z kamení apod.). Toto opat ření má zcela zásadní pozitivní vliv na biodiverzitu a má potenciál z části kompenzovat negativní vlivy stavby. Proto je žádoucí neprovád ět úpln ě všude a často nesmysln ě zám ěrn ě rekultivace typu p řevrstvení podobných výchoz ů a chudých pís či- tých substrát ů zeminou. Všechna ostatní opat ření lze považovat za standartní a mají za cíl minimalizovat negativní dopady zásahu. P ři jejich spln ění je tak vždy míra negativního vlivu stavby o něco menší. Zde pat ří doporu čení na provád ění prací pouze v denní dob ě, realizovat p řírod ě blízký charakter povrchu podchod ů, protihlukové st ěny. Nutno vyvarovat se migra čních p řekážek, terén navazovat na okolí bez výškových rozdíl ů. Dále realizovat r ůzné drobné úkryty, ve form ě kamen ů, kmen ů, pa řez ů apod. v blízkosti propustk ů a migra čních objekt ů. Při provád ění prací maximum úkon ů pro- vád ět ze b řehu, p řijmout taková opat ření, která zamezí úniku pohonných hmot a stavebních hmot do

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 63 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov vodního prost ředí. Provád ět zásahy do krajinných prvk ů v co nejmenší mí ře, realizovat výsadby d ře- vin, vhodných travních ploch.

9. ZÁV ĚR Cílem p ředložené práce je zhodnotit vliv zásahu v podob ě zám ěru „Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov“ na zájmy chrán ěné částí druhou, t řetí a pátou zákona č. 114/1992 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Na základ ě výsledk ů pr ůzkum ů a znalostí území, charakteru zám ěru, vyhodnocení stanovištních pom ěrů a podmínek plynoucích z legislativy (v rámci obecné a zvláštní ochrany) byl tento vliv zhodnocen. Zám ěrem je silni ční stavba, která p ředstavuje v každé podob ě a řešeném území negativní vliv na chrán ěné zájmy. P ředevším díky částe čnému situování do stávající trasy komunikací a p řevažují- cích ploch polních monokultur lze v tomto konkrétním p řípad ě klasifikovat negativní vlivy jako relativn ě malé, týkající se fakticky bezprost ředního okolí komunikace. Lze konstatovat, že zásah představuje pouze díl čí a v některých p řípadech do časné negativní ovlivn ění chrán ěných zájm ů. Ovlivn ění se týká pouze malé části cenn ějších biotop ů a krajiny v území s tím, že nejcenn ější stanovišt ě v území nejsou výrazn ěji dot čena a jsou navržena s řadou opat ření, která zajistí jejich minimální ovlivn ění. Dále se zásah týká malé části populace dot čených druh ů a jejich biotop ů, nem ůže mít vliv na populaci některého z druh ů v území. Ovlivn ění dalších zájm ů ochrany p řírody je vylou čeno nebo zanedbatelné. Území není sou částí migra čně významných území, dálkových migra čních koridor ů a míst omezení v územním plánování. Trasa nek říží žádný dálkový migra ční koridor, nejedná se o území zvýšené hodnoty pro trvalý výskyt nebo pro migraci druh ů v ětších savc ů lesního ekosystému. Trasa komunikace je vedena terénem, kde dominují polní monokultury, nenachází se zde vý- zna čnější migra ční trasy. Zpr ůchodn ění liniových prvk ů v četn ě biokoridor ů je vhodn ě řešeno, p ří- padn ě jsou další vhodná řešení navržena. Pro minimalizaci negativního vlivu zásahu byla navržena řada opat ření (blíže viz kap. 7), p ři zohledn ění území a rozsahu zám ěru se jedná p ředevším o minimalizace zásah ů do cenných biotop ů v okolí stavby, p řítomnost odborného biologického dozoru po dobu stavby, časový harmonogram pro zahajování prací. Další skupina opat ření se týká konkrétního řešení stavby a jejích částí, za nejd ůle- žit ější jsou považována opat ření na dopln ění rámových propustk ů se zahrnutím suché cesty. K zásah ům, které by mohly vést k poškození VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko- stabiliza ční funkce je nutné si v souladu s §4 odst. 2 zákona opat řit závazné stanovisko dot čeného orgánu ochrany p řírody – příslušný pov ěř ený obecní ú řad. Pro umožn ění kácení d řevin rostoucích mimo les je nutné získat povolení dle § 8 odst. 1 zá- kona 114/1992 Sb. K realizaci zásahu je nutné si opat řit souhlas orgánu ochrany p řírody k umis ťování a povolo- vání staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo zm ěnit krajinný ráz (podle § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. – ORP). Z provedeného pr ůzkumu a dalších poznatk ů lze vyvodit, že v území se vyskytují zvlášt ě chrán ěné druhy taxon ů s vazbou na dot čené území, kdy pro n ěkteré z nich p ředstavuje zásah negativní ovlivn ění jedinc ů a jejich biotopu. Z důvodu zásahu do ochranných podmínek n ěkterých zvlášt ě chrá- něných druh ů je nutné požádat o ud ělení výjimek ze základních podmínek ochrany zvlášt ě chrán ě- ných druh ů živo čich ů stanovených § 50, odst. 1 a 2, zákona č. 114/1992 Sb., dle § 56 odst. 1 cit. zákona.

10. POUŽITÁ LITERATURA

And ěl et al. (2005): Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. AOPK ČR, 99 p. Definování oblastí, které se považují za

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 64 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

dosud nefragmentované a sou časn ě hodnotící jejich kvalitu (ozna čovány jako polygony UAT – unfragmented area with traffic). And ěl et al. (2010). Dálkové migra ční koridory pro velké savce. Mapová vrstva DMK a MVÚ. AOPK ČR. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/druhova-ochrana/migracni-koridory/. And ěl P., Belková H., Gor čicová I., Hlavá č V., Libosvár T., Rozinek R., Šikula T., Vojar J. (2011): Pr ůchodnost silnic a dálnic pro voln ě žijící živo čichy. – Evernia, Liberec. And ěl P., Hlavá č V., Lenner R. (2006): Migra ční objekty pro zajišt ění pr ůchodnosti dálnic a silnic pro voln ě žijící živo- čichy (TP 180). Evernia s.r.o. 92 s. And ěl P., Mináriková T. a Andreas M. (eds.) 2010: Ochrana pr ůchodnosti krajiny pro velké savce. Evernia, Liberec, 137 s. And ěl, P., Gor čicová, I., Hlavá č, V., Miko, L., And ělová, H. (2005): Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. – Agen- tura ochrany p řírody a krajiny ČR, Praha – AOPK. And ěra M. & Beneš B. (2001): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) – část 1. K řečkovití (Cricetidae), hrabošovití (Arvicolidae), plchovití (Gliridae). Národní muzeum, Praha. And ěra M. & Beneš B. (2002): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) – část 2. Myšovití (Muridae), myšivkovití (Zapodidae). NM, Praha. And ěra M. & Červený J. (2004): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) – část 3. Veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoridae). Národní muzeum, Praha. And ěra M. & Hanák V. (2007): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 3. Netopýrovití (Vespertilionidae – Vespertilio, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus and Hypsugo). NM, Praha. And ěra M. & Hanzal V. (1995): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze I. Sudokopytníci (Artiodactyla), zajíci (Lagomorpha). Národní muzeum, Praha. And ěra M. & Hanzal V. (1996): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha. And ěra M. (2000): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze III. Hmyzožravci (Insectivora). Národní muzeum, Praha. Anonymus (2020): AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany p řírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2020-12- 08]. AOPK ČR (2020): Biotop vybraných druh ů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu t ěchto druh ů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajin ě. Prostorová analýza v prost ředí GIS; 1:50 000 pro vymezení jádro- vých oblastí (TYP_BVS = 1) a koridor ů (TYP_BVS = 2), m ěř ítko 1: 10 000 pro vymezení kritických míst (TYP_BVS = 3). Digitální vrstva WMS. Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky. AOPK ČR, Kolbek J. et al. (1999): Pole sí ťového mapování – pole sí ťového mapování - úrove ň základního pole, 1. řádu, 2. řádu, 3. řádu; pole sí ťového mapování flory vygenerované dle: KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PET ŘÍČEK, V. et al. (1999). Kv ětena Chrán ěné krajinné oblasti a Biosférické rezervace K řivoklátsko: I. Mapy rozší ření cévnatých rostlin. Aspök H., Aspök U., Hölzel H., 1980. Die Neuropteren Europas I., II. 495pp., 355pp., Goecke et Evers, Krefeld. Avif (2020): Faunistická databáze ČSO. http://birds.cz/avif/obs_new.php. Česká spole čnost ornitologická 2010–2020. Balthasar V. (1956): Fauna ČSR. Svazek 8. Brouci listorozí (Lamellicornia). Díl I. Lucanidae – Rohá čovití, Scarabaeidae – Vrubounovití. Praha, Nakladatelství Československé Akademie V ěd, 286 pp. Beneš J. & Konvi čka M. (2002). Motýli České republiky: Rozší ření a ochrana I, II. 857pp., SOM, Praha. Bínová L., Culek M., Míchal I., 1995. Evropská ekologická sí ť v České republice. Brno. 31 p., vrstva AOPK ČR. Buchar J. (1983): Zoogeografie. – SPN, n. p., Praha, 199 pp. Buká ček, R., Mat ějka, P. a kol., 1997: Hodnocení krajinného rázu (metodika zpracování). Správa CHKO ČR, Praha. Centrum dopravního výzkumu (2017). Srážky se zv ěř í. Dostupné z: http://www.srazenazver.cz/cz/ Culek M. /ed./ (1996): Biogeografické člen ění České republiky. - Praha. Demek J. & Mackov čin P. (eds.) (2006): Hory a nížiny. Zem ěpisný lexikon ČSR. AOPK ČR, 580 p. Dlabola J. (1954). Fauna ČSR 1. K řísi – Homoptera. 340pp., ČSAV, Praha. Dosko čil, J. (ed.) 1977: Klí č zví řeny ČSR V. 376 pp., Academia, Praha. Duchek K. & Skoupý J. (1992): Motýli okresu Teplice. Zprávy Československé Spole čnosti Entomologické p ři ČSAV 28: 87–104 Duchek K. (2009): Motýli Teplicka (severní Čechy) – část I. Sborník Oblastního muzea v Most ě, řada p řírodov ědná, 31: 61-84.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 65 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Duchek K. (2010). Motýli Teplicka (severní Čechy) –část II. Sborník Oblastního muzea v Most ě, řada p řírodov ědná, 32: 43-62. Evropská Unie, 2011: Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. 6 p. ISBN 978-92-79-20740-2. Faj čík J. & Slamka F. (1996): Motýle strednej Európy I. 113 pp. +21b&w tab. +20color tab., F. Slamka, Bratislava. Faj čík J. (1998): Motýle strednej Európy II. 170 pp.+ 22b&w tab + 20color tab. Jaroslav Faj čík, Bratislava. Freude H., Harde K. W., Lohse G. A. (1966-1987): Die Käfer Mitteleuropas, band 1-11, Goecke & Evers- Krefeld. Grulich V. & Chobot K. (eds.) 2017: Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hanák V. & And ěra M. (2005): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae) – Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Ple- cotus austriacus. Národní muzeum, Praha. Hanák V. & And ěra M. (2006): Atlas rozší ření savc ů v České republice. P ředb ěžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha. Hanel L. & Zelený J. (2000). Vážky (Odonata), výzkum a ochrana. Metodika ČSOP číslo 9, 02/09 ZO ČOP, Vlašim. Hejda R., Farka č J. & Chobot K. [eds] (2017): Červený seznam ohrožených druh ů České republiky. Bezobratlí (Red List of threatened species of the Czech Republic. Invertebrates). P říroda, Praha, 36: 1-612. Hejný S. & Slavík B. (eds.) 1988, 1990: Kv ětena ČSR. 1,2. Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. (eds.) 1992, 1995, 1997: Kv ětena ČR. 3,4,5. Academia, Praha. Hlavá č V. & And ěl P (2001): Metodická p říru čka k zajiš ťování pr ůchodnosti dálni čních komunikací pro voln ě žijící živo čichy. Praha: Agentura ochrany p řírody a krajiny České republiky, 2001. 36 s. ISBN 80-86064-60-3. Hlavá č V., Poledník L., Poledníková K., Šíma J. & V ětrovcová J. (2011): Vydra a doprava. P říru čka k omezení negativ- ního vlivu dopravy na vydru říční. Metodika AOPK ČR, Praha, 2011. Horák J., Chobot K., Jirmus T., Aksen ěnko J. 2009: Zlatohlávek tmavý, chrán ěný živo čich i potenciální šk ůdce? Ochrana přírody 2009/1. Hůrka K. (1996). Carabidae of the Czech and Slovak Republics. 565 pp., Kabourek, Zlín. Hůrka K., Veselý P. & Farka č J. 1996: Využití st řevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prost ředí. Kla- palekiana, 32:15-26. Chobot K. & N ěmec M. (eds.) 2017: Červený seznam ohrožených druh ů ČR. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34:1–182. Chytrý M. (2009). Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. s., 524 s. Vegetace České republiky. ISBN 978-80-200-1769-7. Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a ke říčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic 1. Grassland and heathland vegetation]. Praha : Academia. 525 pp. Chytrý M., Ku čera T., Ko čí M., Grulich V. & Lustyk P. [Eds.] (2010): Katalog Biotop ů České Republiky. – Agentura Ochrany P řírody A Krajiny Čr, Praha, 304 Pp. Chytrý, M. (ed.) (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mok řadní vegetace. Praha : Academia. 828 s. ISBN 978- 80-200-1918-9. Chytrý, M. (ed.) (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a k řovinná vegetace. Praha : Academia. 551 s. ISBN 978-80- 200-2299-8. Javorek V. (1947). Klí č k ur čování brouk ů ČSR. 654pp., Prombenger, Zlín. Jelínek J. (ed.) (1993). Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Folia Heyrovskyana, Suppl. 1: 1-172. Karsholt O. & Razowski J. (eds.) (1996). The Lepidoptera of Europe. A distributional checklist. 380pp., Stenstrup, Apolo Books. Ko čárek P., Holuša J. & Vidli čka Ľ. (2005). Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky. 350 pp., Kabourek, Zlín. Ko čvara R. 2018: Hodnocení podle ustanovení § 67 zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. v platném zn ění. Nové Dopravní Řešení V Lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov. Msc. 79 p. Koomen P. & van Helsdingen, 1996. Listing of biotopes in Europe according totheir significance for invertebrates. Nature and Environment No 97. 74pp., Council of Europe Publishing, Strasbourg. Krásenský P. (2009): Metodiky inventariza čních pr ůzkum ů MZCHÚ, kap. III, podkap. 4 Metody sb ěru brouk ů jako podklad pro Inventarizaci bezobratlých. Agentury ochrany p řírody a krajiny České republiky, Praha. Kratochvíl J. (ed.) (1959). Klí č zví řeny ČSR III. 871pp., ČSAV, Praha.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 66 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Kratochvíl J., (ed.) (1957). Klí č zví řeny ČSR II. 604pp., ČSAV, Praha. Křísa B. et Prášil K. [eds] (1994): Sb ěr, preparace a konzervace rostlinného materiálu. (Skripta.) 3. vyd. - Přírodov ědecká fakulta UK, Praha Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Št ěpánek J. [eds.] (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. – Academia, Praha. Lašt ůvka Z. & Liška J. (2011): Komentovaný seznam motýl ů České republiky. Annotated checklist of moths and butter- flies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Biocont Laboratory, Brno, 148 pp. Losík J., Lisická L., H říbková J., Tkadlec E. (2007): Demografická struktura a procesy v přírodní populaci k řečka polního (Cricetus cricetus ) na Olomoucku. Lynx, (Praha), n.s. 38:21 – 29. Macek J., Dvo řák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky st řední Evropy. No ční motýli I. Academia, Praha. 376 str. Macek J., Dvo řák J., Traxler L. & Červenka V. (2008): Motýli a housenky st řední Evropy. No ční motýli II. M ůrovití. Academia, Praha. 492 str. Macek J., Lašt ůvka Z., Beneš J. & Traxler L. (2015): Motýli a housenky st řední Evropy IV. Denní motýli. Academia, Praha. 539 str. Martolos J., Libosvár T., Šikula T., And ěl P. (2014): Metodika optimalizace návrhu opat ření k usm ěrn ění pohybu živo- čich ů p řes pozemní komunikace. May J., 1959. Čmeláci v ČSR. 187pp., ČSAZV, Praha. Míchal, I. a kol., 1999: Hodnocení krajinného rázu a jeho uplat ňování ve státní správ ě. Metodické doporu čení AOPK ČR. Mikátová B., Vlašín M. & Zavadil V. (eds.) (2001): Atlas rozší ření plaz ů v České republice. Agentura Ochrany P řírody a Krajiny ČR, Praha. Moravec J. (ed.) (1994): Atlas rozší ření obojživelník ů v České republice. Atlas of Czech Amphibians. Praha, Národní muzeum, Praha. 134 p. MŽP ČR 2016: Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025. © Ministerstvo životního prost ředí, 2016. 136 p. ISBN: 978-80-7212-609-5. MŽP ČR 2017: Metodický výklad k aplikaci vybraných nových pojm ů a požadavk ů zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí a o zm ěně n ěkterých souvisejících zákon ů (zákon o posuzování vliv ů na životní prost ředí), ve zn ění pozd ějších p ředpis ů a zejména ve zn ění zákona č. 326/2017 Sb. (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb. “). Čj.: MZP/2017/710/1985. Neuhäuslová Z. [ed.] (1998): Mapa potenciální p řirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Novák I, Spitzer K., 1982: Ohrožený sv ět hmyzu. Academia, Praha. Novák K. (ed.), 1969: Metody sb ěru a preparace hmyzu. N ČSAV, Praha. Pavelka M., Smetana V., 2003: Čmeláci. Metodika ČSOP číslo 28, 76/03 ZO ČOP, Valašské Mezi říčí. Pladias 2020: © 2014–2020 Pladias: Databáze české flóry a vegetace. www.pladias.cz Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1–73. Seják J. & Dejmal I. (eds.) (2003). Hodnocení a oceňování biotop ů České republiky. 428pp., Český ekologický ústav, Praha. Skalický V. (1988): Regionáln ě fytogeografické člen ění. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Kv ětena České socialistické republiky 1: 103–121. – Academia, Praha. Sterneck J. & Zimmermann F. (1933): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens II. (Microlepidoptera). Jacob Ster- neck, Karlsbad, 168 pp. Sterneck J. (1929): Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Jacob Sterneck, Karlsbad, 297 pp. Šťastný K., Bej ček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozší ření pták ů v České Republice 2001–2003. Aventinum, Praha. 463 p. Šumpich J. & Skyva J. (2010): Motýlí fauna vrchu Tlustec v Ralské pahorkatin ě (Liberecký kraj). Sborník Severo českého Muzea, P řírodní V ědy 28: 107–153. Šumpich J. (2010): Motýli (Lepidoptera) bývalého vojenského prostoru u Oleška ( Česká republika, Ústecký kraj). Kla- palekiana 46: 69–130. Šumpich J. (2011): Motýli Národních park ů Podyjí a Thayatal. Die Schmetterlinge der Nationalparke Podyjí und Thaya- tal. Správa Národního parku Podyjí, Znojmo, 428 pp. Šumpich J., Žemli čka M., Dvo řák I. (2013): Přísp ěvek k faun ě motýl ů (Lepidoptera) severních Čech – I. Sborník Seve- ro českého Muzea, P řírodní V ědy, Liberec, 31: 67–168.

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 67 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Vávra J. (2002): Motýlí fauna p řírodní památky Stroupe č v okrese Louny. Sborník Okresního Muzea v Most ě, Řada Přírodov ědná 24: 21–47. Vávra J. (2003): Vegetace a motýlí fauna na lokalitě Vyso čany v okrese Louny. Sborník Oblastního Muzea v Mostě, Řada P řírodov ědná 25: 3–32. Vávra J. (2004): Klasifikace zvlášt ě chrán ěných území Prahy na základ ě rozboru jejich motýlí fauny. Natura Pragensis 16: 1–185 + CD-ROM. Vávra J., Novák I., Liška J. & Skyva J. (1996): Motýlí fauna p řírodní rezervace „Hrad čanské rybníky ″ u Mimon ě (Lepi- doptera). Klapalekiana 32: 89–121. Vorel I. et al., 2003: Metodika Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo Zm ěny využití území na krajinný ráz ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 sb. O ochran ě přírody a krajiny (metoda prostorové a charakterové diferenciace území). Nakladatelství Nad ěžda Skleni čková, 38 p. ISBN 80-903206-3-5. Vyhláška MŽP ČR č. 142/2018 Sb. Vyhláška o náležitostech posouzení vlivu zám ěru a koncepce na evropsky významné lokality a pta čí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany p řírody a krajiny. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provád ějí n ěkterá ustanovení zákona 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny, v platném zn ění. Vysoký V. & Duchek K. (2007): Katalog sbírek P řírodov ědného odd ělení muzea m ěsta Ústí nad Labem a literární podklady týkající se fauny Ústeckého kraje II. Lepidoptera: nad čele ď Drepanoidea, Geometroidea. Muzeum m ěsta Ústí nad Labem, Ústí nad Labem. CD-ROM. Vysoký V. & Duchek K. (2009): Katalog sbírek P řírodov ědného odd ělení muzea m ěsta Ústí nad Labem a literární podklady týkající se fauny Ústeckého kraje III. Lepidoptera: nad čele ď Noctuoidea. Muzeum m ěsta Ústí nad Labem, Ústí nad Labem. CD-ROM. Vysoký V. & Duchek K. (2011): Katalog sbírek P řírodov ědného odd ělení muzea m ěsta Ústí nad Labem a literární podklady týkající se fauny Ústeckého kraje IV. Lepidoptera: nad čele ď Hepialoidea, Cossoidea, Bombyciodea, Hesperi- odea a Zyganoidea. Muzeum m ěsta Ústí nad Labem, Ústí nad Labem. CD-ROM. Vysoký V. (2005): Katalog sbírek p řírodov ědného odd ělení Muzea m ěsta Ústí nad Labem a literární podklady týkající se fauny Ústeckého kraje. I. Lepidoptera: nad čele ď Papilionoidea. Muzeum m ěsta Ústí nad Labem, Ústí nad Labem. CD-ROM. Vysoký V., Klír J. & Fuksa M. (1986): Motýli okresu Ústí nad Labem. Přírodov ědecký Sborník 1986(l): 1–93. Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Zicha O. (ed.) (1999-2018) BioLib. http://www.biolib.cz Zwach I. (2009): Obojživelníci a plazi České republiky. Grada Publishing, Praha. Žemli čka M. (2011): Výsledky inventariza čního pr ůzkumu motýl ů (Lepidoptera) v Národní p řírodní památce Bílé strán ě v CHKO České st ředoho ří. Sborník Severo českého Muzea, Přírodní V ědy 29: 149–182.

V Zá říčí, 8. 12. 2020

Mgr. Radim Ko čvara Autorizovaná osoba podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro ú čely biologického hodnocení podle § 67 zákona, č. j. 62412/ENV/15 Zá říčí 92 768 11 Chropyn ě IČ: 730 68 021 DI Č: CZ7808155432 Tel: 604 356 795 e-mail: [email protected]

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 68 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Zájmové území, varianta 1, základní mapa 1:35000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 69 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Zájmové území, varianta 1, ortofotomapa 1:35000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 70 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Zájmové území, varianta 2, základní mapa 1:35000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 71 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Zájmové území, varianta 2, základní mapa 1:35000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 72 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Mapa polygon ů UAT, 1:100 000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 73 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Mapa sít ě EECONET, 1:100 000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 74 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Kategorizace území dle významu pro migraci, 1:100 000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 75 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Migra čně významná území a koridory, 1:100 000

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 76 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Křížení p říkopu p ři jižním okraji Cítova, místo nálezu k řečka polního, 20. 7. 2018 (RK)

Pohled ve sm ěru obchvatu, části 1 ve variant ě 1 západn ě od jižního okraje Cítova, 20. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 77 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Okraj pískovny západn ě od Cítova v míst ě k řížení obchvatu obce Cítov (varianta 1), 20. 7. 2018 (RK)

Pohled do bývalé pískovny k západu, 20. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 78 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Pohled v ose komunikace podél št ěrkopískoven Baraba k západu, 12. 7. 2018 (RK)

Pohled k východu do pískovny u Cítova, 16. 7. 2020 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 79 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Biotop v řetenušky pozdní při V okraji pískovny u Cítova (zde zasahuje varianta 1), 16. 7. 2020 (RK)

Pohled na železni ční koridor JV Cítova, 2. 7. 2020 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 80 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Pohled na okraj bývalých št ěrkopískoven Baraba, 2. 7. 2020 (RK)

Pohled na západní št ěrkopískovnu Baraba s nejvíce vyvinutými litorálními prosty, 12. 7. 2018 (HK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 81 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Místo k řížení liniového prvku p ři západním okraji Dolních Be řkovic, 28. 6. 2018 (RK)

Pohled na elektrárnu M ělník od západního okraje Dolních Be řkovic, 20. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 82 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Vodote č (odvod ňovací kanál) při západním okraji elektrárny M ělník, 28. 6. 2018 (RK)

Vodote č (odvod ňovací kanál) při jižním okraji obce Horní Po čaply, 12. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 83 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Křížení liniového prvku obchvatem Dolních Be řkovic a Horních Po čapel, resp. části 2 ve variant ě 2 při již- ním okraji obce Horní Po čaply, 12. 7. 2018 (RK)

Charakter biotop ů podél železni ční trati, zde u Dolních Be řkovic, 20. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 84 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Pohled na úsek k řížení polní cesty u obce Horní Po čaply obchvatem Dolních Be řkovic a Horních Po čapel, resp. části 2 ve variant ě 2, 20. 7. 2018 (RK)

Pohled na úsek k řížení železnice u obce Horní Po čaply, resp. části 2 ve variant ě 2, 20. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 85 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Mate řídouška panonská Thymus pannonicus v pískovn ě u Cítova, 20. 7. 2018 (HK)

Dejvorec velkoplodý pravý Caucalis platycarpos subsp. platycarpos v pískovn ě u Cítova, 20. 7. 2018 (HK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 86 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Hvozdí ček prorostlý Petrorhagia prolifera v pískovn ě u Cítova, 20. 7. 2018 (HK)

Vrbovka malokv ětá Epilobium parviflorum z okraje št ěrkopískovny Baraba, 28. 6. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 87 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Chrpa lu ční úzkolistá Centaurea jacea subsp. angustifolia v pískovn ě u Cítova, 20. 7. 2018 (HK)

Škarda smrdutá mákolistá Crepis foetida subsp. rhoeadifolia z okraje železnice, 20. 7. 2018 (HK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 88 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Hnízdo mravence trávního Formica pratensis z okraje pískovny u Cítova, 12. 7. 2018 (RK)

Schránka velevruba malí řského Unio pictorum ze št ěrkopískovny Baraba, 28. 6. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 89 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Žahalka žlutá Scolia hirta z okraje pískovny u Cítova, 12. 7. 2018 (RK)

Otakárek ovocný Iphiclides podalirius z pískovny u Cítova, 12. 7. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 90 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Vzácná vřetenuška pozdní Zygaena laeta z pískovny u Cítova, 20. 7. 2018 (HK)

Vzácná vřetenuška pozdní Zygaena laeta z pískovny u Cítova, 16. 7. 2020 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 91 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Housenky p řástevníka star čkového Tyria jacobaeae z pískovny u Cítova, 16. 7. 2020 (RK)

Housenka lišaje pryšcového Hyles euphorbiae z pískovny u Cítova, 16. 7. 2020 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 92 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Vřetenuška čičorková Zygaena ephialtes z pískovny u Cítova, 16. 7. 2020 (RK)

Modrásek černolemý Plebejus argus z pískovny u Cítova, 20. 7. 2018 (HK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 93 (celkem 94) Hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. a § 7 vyhlášky č. 142/2018 Sb. – Nové dopravní řešení v lokalit ě Horní Po čaply – Dolní Be řkovice – Cítov

Svižník zvrhlý Cicindela hybrida z pískovny u Cítova, 28. 6. 2018 (RK)

Mladá ješt ěrka obecná Lacerta agilis z pískovny u Cítova, 28. 6. 2018 (RK)

Mgr. Radim Ko čvara Zá říčí 92, 768 11 Chropyn ě 604 356 795, [email protected] Strana 94 (celkem 94)