BARTMIŃSKI, Jerzy: Úhel pohledu, perspektiva, jazykový obraz světa. Martin Beneš Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha
[email protected] BARTMIŃSKI, Jerzy (1990): Punkt widzenia, perspektywa, językowy obraz świata. In: Jerzy Bartmiński (ed.), Językowy obraz świata. Lublin: Wydawnictwo UMCS, s. 109–127. BARTMIŃSKI, Jerzy (2009): Punkt widzenia, perspektywa, językowy obraz świata. In: Jerzy Bartmiński, Językowe podstawy obrazu świata. Lublin: Wydawnictwo UMCS, s. 76–88. Teorie jazykového obrazu světa, která je důležitou součástí výzkumného programu etnolingvistiky, je rozšířena ve dvou odlišných variantách, které lze zjednodušeně označit jako varianty „subjektivní“ a „objektivní“. Tyto varianty lze následně usouvztažnit s pojmy vidění světa (anglicky view of the world) a obraz světa (německy das sprachliche Weltbild). Vidění, tj. jistý pohled na svět, je vždy viděním někoho, implikuje dívání se, a tím i vnímající subjekt. Na druhou stranu obraz, i když je také výsledkem vnímání světa určitou osobou, subjekt sám o sobě tak silně neimplikuje; těžiště je v jeho rámci přesunuto na objekt, tedy na to, co je zahrnuto přímo v samotném jazyku. To však neznamená, že bychom v případě konkrétních subjektů mohli hovořit jen o jejich vidění světa, můžeme naopak – sice poněkud zprostředkovaně – hovořit i o jejich obrazu světa, tj. např. o obrazu světa dětí, „prostých“ lidí, úředníků nebo Evropanů. Můžeme dokonce klasifikovat jazykové obrazy světa podle toho, kdo jsou jejich tvůrci a nositelé, jak to navrhuje V. I. Postovalovová.1 Oba pojmy z titulu tohoto článku – úhel pohledu i perspektiva – se tedy vztahují jak k „vidění světa“, tak i k „obrazu světa“. Rekonstrukcí jazykového obrazu světa subjektů určitého kulturního společenství, které bývá označováno tradičním spojením „polský lid“, by měl být v Lublinu připravovaný Słownik ludowych stereotypów językowych [Slovník lidových jazykových stereotypů] (SLSJ, 1980).