Kè 20,– 5779 DUBEN 2019 ROÈNÍK 81

ADAR II. NISAN

VÌSTNÍK ŽIDOVSKÝCH NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ V ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Jarcajt rabiho Šlomo Efrajima Lunèice na Starém židovském høbitovì v Praze. Foto Jiøí Daníèek, 2019.

– PESACH KOŠER VESAMEACH 2 VÌSTNÍK 4/2019

OMLUVAA VYLOUÈENÍ téhož dne prezident Svìtového židovského Za výroky poslance Václava Klause ml., kongresu Ronald S. Lauder i další pøedsta- kterými pøirovnal snìmovnu k židovské- vitelé židovských komunit vèetnì FŽO mu výboru, se musel omluvit jeho šéf, AKTUALITY v ÈR. „Federace židovských obcí je šoko- pøedseda ODS Petr Fiala. Klaus ml. svá vána a odsuzuje hrùzný teroristický èin, slova pronesl v úterý 12. bøezna pøi roz- který spáchal pravicový extremista ve dvou pravì o zákonu o zpracování osobních mešitách v novozélandském mìstì Christ- údajù kvùli pøedpisùm Evropské unie. church. Soucítíme s rodinami obìtí. Je tøe- „Mnì to pøipomíná nìco jako židovský ba odsoudit jakékoli projevy nesnášenli- výbor, jo, když nám øekli, že máme vy- vosti a xenofobie již v zárodku. Každý èin pravit transport, a my jenom tak jako roz- má na poèátku slovo, které mùže být stejnì hodujeme, že ty nemocné ženy ještì ne- nebezpeèné,“ zveøejnila FŽO na svých fa- pošleme, ty pùjdou až pøíštím vlakem, ale cebookových stránkách. jinak prostì dìláme to, co nám øeknou,“ øekl. Pozdìji svùj pøímìr oznaèil za mož- a Lauderovy školy, kde se pøátelsky setkal DOPISY TISOVI ná ponìkud drsný, ale „v jádru sedí“. se studenty. V hotelu King David pronesl V Prešovì a následnì 14. bøezna v Brati- Poté, co straníci ÈSSD, Pirátù, Starostù na pamìt’ zesnulého uèence øeè. Rabín slavì se konalo diskusní ètení dopisù, kte- nebo KDU-ÈSL vyzvali Klause k omlu- David Lau je vrchním izraelským rabínem ré v letech 1939–1945 psali bìžní lidé slo- vì, Fiala prohlásil: „Jménem ODS se zde venskému prezidentu Jozefu Tisovi. Akci omlouvám za pøímìr, který zde nevhodnì „Lidé píší Tisovi“ organizovalo Doku- použil mùj kolega Václav Klaus.“ Násle- mentaèní støedisko holokaustu a cílem doval potlesk èásti poslancù. bylo zejména mladým lidem pøiblížit pro- „Je samozøejmì povzbudivé, že odmí- následování Židù na Slovensku a jejich tavá reakce byla okamžitá, velmi silná deportaci. Dopisy psali arizátoøi židovské- a že pøišla z rùzných èástí spoleènosti, ho majetku i lidé židovského pùvodu, kte- vèetnì Klausovy vlastní politické stra- øí žádali o výjimku z transportu. Èetlo se ny. Jenomže pohoršení nestaèí. Mìli by- z originálù spoleènì s americkou badatel- chom se zamyslet nad tím, proè k tako- kou Madeline Vadkertyovou z Muzea ho- výmto excesùm vùbec dochází. Podle lokaustu ve Washingtonu, žijící na Slo- nedávného prùzkumu více než polovina vensku. V diskusi zaznìlo, že nìkteøí respondentù v ÈR uvedla, že o Židech nacionalisté opakují legendu o tom, jak toho moc neví. To je alarmující a je to Jozef Tiso zachraòoval Židy. Vadkertyo- závazek i pro nás. Ve svìtle toho všeho vá, která pøeèetla z archivu Prezidentské se zdá, že Santayanùv zdánlivì otøepaný kanceláøe v Bratislavì zatím jen èást, ale bonmot ,Kdo zapomene svou minulost, pøesto už tisíce tzv. židovských žádostí je odsouzen ji znovu prožít‘ asi není jen o milost, uvedla, že zatím narazila jen na prázdnou frází,“ uvedla na svém Face- tøi, které byly vyøízeny kladnì. booku Federace ŽO v ÈR. (ztis, jd) ODS poté 16. bøezna vylouèila Václa- va Klause mladšího ze strany s odùvod- Vrchní rabín Lau u hrobu rabi Lunèice. Foto jd. nìním, že není loajální k programu, OBSAH hodnotám a principùm, kterými se tato od roku 2013 a v dobì zvolení byl ve Olomoucká výroèí 3 strana øídí. svých 47 letech nejmladší osobou zvole- Sidra na tento mìsíc 4–5 nou za vrchního rabína Izraele. Narodil se S nìmèinou mizí i èást èeské kultury VRCHNÍ RABÍN IZRAELE v Tel Avivu, vystudoval nìkolik ješiv, rozhovor s Ingeborg Fialovou 6–7, 9 NAVŠTÍVIL PRAHU mezi nimi i ješivu Ponivež v Bnej Brak, Století Bauhausu – ženy z ÈSR Pražskou židovskou obec navštívil 13. jednu z nejpøednìjších v Izraeli. V jeho ve škole umìní a designu 8–9 Pokušení antisemitismu – Francouzské a 14. bøezna vrchní aškenázský rabín Izra- doprovodu byli izraelští rabíni Menachem žluté vesty a kdo je nosí 10–11 ele David Lau. Stalo se tak pøi pøíležitosti Kalchheim a Jehuda Ješarim, kteøí v praž- Rozhovor s filmovým producentem 400. výroèí úmrtí pražského židovského ské obci po roce 1990 nìkolik let pùsobili. Benem Barenholtzem 12–13 myslitele, rabína Šloma Efrajima ben Pevnost Herodium – místo posledního Aharona Lunèice, nástupce pražského ZDÌŠENÍ A SOUSTRAST odpoèinku mocného vládce 14–15, 20 vrchního rabína, slavného Maharala. Lun- Židovské organizace celého svìta vyjadøují Mìsto žen – výstava ve Vídni 16 Autobiografie V. Pivovarova 17 èic, který zemøel podle obèanského kalen- solidaritu rodinám obìtí teroristického úto- Z. M. Kudìj: Golem – drama dáøe 21. února 1619, je pochován na Sta- ku na mešity v novozélandském Christ- pro bramborové divadlo 18–20 rém pražském židovském høbitovì churchi. Osmadvacetiletý Brenton Tarrant Izrael: Stát devíti milionù 21 v Josefovì. Ten Lau bìhem svého dvou- zavraždil støelbou do lidí ve dvou mešitách Výbìr z èeských médií 22 denního pobytu navštívil, stejnì jako Sta- pøi páteèní modlitbì v pátek 15. bøezna 50 Kalendárium 23 ronovou a Vysokou synagogu, domov so- osob, vèetnì žen a dìtí. Dalších 50 bylo Zprávy, kultura, inzerce 24–27 ciální péèe pro pøeživší šoa Hagibor zranìno. Zdìšení a soustrast vyjádøil ještì Zprávy ze svìta 28 VÌSTNÍK 4/2019 3

Letos si Olomouc pøipomíná 80. výroèí budovì se velmi brzy pøešlo ke zvùli um Mohelnicka, obèanské sdružení Re- vypálení mìstské synagogy, postavené vùèi lidským bytostem. spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních v letech 1895–1897 dle návrhu vídeòské- Co je z tìchto dostupných faktù pro èinností (organizování cyklu judaistic- ho architekta Jakoba Gartnera v orientál- mì hlavním poznáním? Otevøe-li nìkdo kých pøednášek pro veøejnost, konferen- nì byzantském stylu. Budovu, jež patøila stavidla zla, v mnoha lidech se probudí cí a workshopù) se centrum podílí na k dominantám mìsta, vypálili nacisté to nejhorší, co se jinak skrývá za fasá- kulturních a vzdìlávacích akcích spoje- v pùli bøezna 1939, ihned po nìmecké dou civilizovanosti. Umožní-li zloèinný ných s judaistickými tématy. okupaci èeských zemí. Druhé výroèí je režim páchat zloèiny za bílého dne, Olomoucká judaistika však od poèátku optimistiètìjší: pøed patnácti lety byl na vždy se najde dost ochotných darebákù, svého vzniku vede zápas o svou existenci. Univerzitì Palackého v Olomouci zalo- kteøí se toho rádi ujmou. Potlaèíme-li V posledních deseti letech èerpá až 70 pro- žen obor židovských studií, vyuèovaný základní zásady lidství, velmi rychle cent finanèních prostøedkù z tøetích zdrojù, v Centru judaistických studií (CJS). pøestaneme být lidmi. A neplet’me se, což jí na druhou stranu èiní jednou z nejús- pìšnìjších institucí na univerzitì VEÈER VYPUKL POŽÁR v získávání grantù a nadaèních pøís- Na pamìt’ znièeného templu se OLOMOUCKÁ pìvkù. Podobnì je možná i nejaktiv- v pøedveèer letošního svátku Purim, nìjší v navazování mezinárodních 20. bøezna, v Olomouci konalo kontaktù. Právì v tìchto dnech tu byl vzpomínkové setkání, na které se VÝROÈÍ na neoficiální návštìvì profesor dostavily stovky místních. Na akci z Bar-Ilanovy univerzity a výsled- promluvil pøedseda FŽO Petr Papoušek, není to jen vìcí minulosti. Dnes jsme se kem je novì domluvená spolupráce uni- modlitbu pronesl vrchní zemský rabín Ef- dokonce posunuli v negativním smyslu verzit. Centrum spolupracuje rovnìž s uni- raim Sidon se vzpomínkou na osvìtimský ještì dál; zatímco tehdy žháøi zapálili verzitami v Haifì, Jeruzalémì, Trevíru, rodinný tábor vyhlazený na Purim 1944. synagogu anonymnì pod rouškou tmy, Düsseldorfu, Drážïanech, Halle, Heidel- Vzpomnìlo se také na pøíbìh sofera Davi- dnes terorista pøenáší své vražedné øá- bergu, Vratislavi, Štýrském Hradci a v Bu- da Branda, který opravoval 1564 èeskoslo- dapešti. venských svitkù Tóry, z nichž se jeden (s èíslem 740) nedávno slavnostnì vrátil CENA KURTA SCHUBERTA zpìt do olomoucké židovské obce. V jidiš Význam olomoucké judaistiky nedávno a èesky byl pøedveden vtipný Purimšpíl pøipomnìlo získání Pamìtní ceny Kurta v podání studentù judaistiky Univerzity Schuberta za mezináboženský dialog, Palackého. Hlavní projev pøednesl primá- již udìluje rakouské Fórum pro svìtová tor mìsta Olomouc Miroslav Žbánek. Ci- náboženství. Dne 27. února ji pøevzala tujeme jej s jeho svolením: „Dnešní setká- germanistka prof. Ingeborg Fialová- ní se pojí s mimoøádnì tragickou událostí, Fürst, která centrum pøed patnácti lety která se zapsala èerným písmem nejen do zakládala. dìjin našeho mìsta. Když v úterý 14. bøez- Mezi mnoha pøítomnými byli i velvy- na 1939 veèer sedìli Olomouèané u roz- slanci z Izraele a Rakouské republiky, hlasu a èekali na novinky z jednání prezi- olomoucký arcibiskup, pøedseda FŽO denta Háchy v Berlínì, ani ti nejvìtší Petr Papoušek a mnoho dalších èest- pesimisté z nich asi netušili, co je èeká ných hostù. hned druhý den. Zatímco ráno ve støedu Cena je pojmenovaná po významném 15. bøezna napochodovaly do mìsta nejpr- dìní jmenovitì a v pøímém pøenosu na vídeòském profesorovi, který bìhem dru- ve vojenské jednotky wehrmachtu a v zá- sociálních sítích. hé svìtové války zachránil knihy rabín- vìsu za nimi gestapo, v poledne téhož dne Dámy a pánové, vypálení olomoucké ského semináøe ve Vídni. Po vystudování už nad radnicí vlály prapory s hákovým synagogy je historickou, ale i symbolickou staroorientální filologie založil samostat- køížem a veèer vypukl požár v nádherné událostí. Nesmíme dopustit, aby se ani na ný institut judaistiky na Vídeòské univer- budovì olomoucké synagogy. Nejtemnìjší jedno z tìchto poselství zapomnìlo.“ zitì. Nìkteré jeho studie vyšly i v èeském roky nacistické okupace tak zaèaly s efekty, pøekladu. Pomáhal zakládat Centrum ju- jaké by nevymyslel ani divadelní režisér. JUDAISTIKA V OLOMOUCI daistických studií v Olomouci, které po O vypálení olomoucké synagogy toho Vìdecko-výzkumný zámìr Centra juda- jeho smrti získalo velkou èást jeho kni- víme dost. Synagogu jako symbol sebe- istických studií se v souèasné dobì ori- hovny. Není tedy náhodou, že centrum vìdomí a pracovitosti olomoucké židov- entuje pøedevším na dìjiny, kulturu a pí- nese ve svém názvu jména manželù Kur- ské obce zapálila slupina Olomouèanù, semnictví moravských Židù, zamìøuje ta a Ursuly Schubertových. nikoli okupanti. Aèkoli objekt šlo za- se však i na komplexní problematiku iz- Prof. Fialová pøedala vedení centra již chránit, neudìlali to ani hasièi, ani po- raelských studií. V rámci kulturnì osvì- pøed lety své žaèce Ivanì Cahové, která zdìji stavební firmy. Na následné vynu- tových a výzkumných aktivit CJS navá- slavnostní veèer moderovala v prostoru cené demolici poškozené synagogy si zalo kontakty s rùznými pracovišti Umìleckého centra UP, kapli Božího (s odpuštìním øeèeno) namastili kapsu v republice (Židovská obec Olomouc, tìla – tam, kde do 14. století stála syna- místní podnikatelé, nikoli okupanti. Od Židovská obec Brno, Židovské muzeum goga. (Rozhovor s prof. Fialovou ètìte tohoto bezprecedentního bezpráví vùèi v Praze, Muzeum Kromìøížska, Muze- na stranách 6–8.) OJUNA SIDONOVÁ 4 VÌSTNÍK 4/2019

JAK Z TOHO VEN? (MECORA) je odkázal na zmínìný žalm, že „pravda Malomocenství, jež se vyskytuje v Písmu, ze zemì vyroste“. Takže je tøeba si polo- svádí k ukvapenému závìru, že se jedná žit otázku, proè právì ze zemì? o lepru. Je však chronicky známo, že KOMENTÁØ Zøejmì to souvisí se stvoøením jako ta- v Písmu se prostøednictvím cara´at nevy- kovým, protože stvoøení celého svìta bylo ráží na tìle jiný virus než zlého slova, po- K TÓØE jen kvùli èlovìku. Tak jako byl zámìr mluvy a šíøení nepravdivých informací. PRO TENTO stvoøit nebeského èlovìka jako smrtelnou Pøedstavme si, že by na nìkterých li- bytost ze zemì, nebyla ani pravda seslána dech na první pohled bylo patrné, že MÌSÍC na zemi z jiného dùvodu, a stejný osud èe- lžou. Pro celou øadu politikù by to byla kal i nebeskou Tóru, jež je uèením pravdy úplná katastrofa, ale možná by to také pro lidi a ne pro andìly, ryze duchovní by- byl jediný zpùsob, jak je pøimìt k roz- tosti. I ti byli totiž stvoøeni kvùli èlovìku, vážnému zacházení se slovy. Naneštìstí jak jinak. Jenomže materiální èlovìk má to tak plasticky nefunguje a obèan je od- také podstatný duchovní rozmìr, duši, je- kázán na vlastní rozum, aby si z té snùš- jíž pùvod je v samotném Stvoøiteli, jenž ji ky protichùdných lží a pomluv udìlal tomuto pozemskému tvoru vdechl. Za- pravdivý obrázek o obecnì sdílené poli- myslíme-li se nade dvìma požehnáními, tické realitì, pokud ovšem není také ma- jež je nám vyslovit každého dne po probu- lomocný. Bohužel nelze øíci, že by la- zení, je v nich skuteènì obsažena dvojí šon hara byl doma jen v parlamentech. lidská identita. V prvním požehnání chválí Ale u dìtí Jaakovových, když na Sinaji duše Stvoøitele, že jí poskytl tìlo, bez nì- pøijaly Tóru, se zlý jazyk zaèal vyrážet na- hož by nemohla obstát pøed Božím trù- venek. Aby všem bylo zjevné, že je malo- nem, a ve druhém chválí tìlesný èlovìk mocenství vyrážkou lidské zloby bez Boha za to, že ho díky své duši mùže ohledu na jejich spoleèenské postavení, chválit. A z toho vyplývá, že smyslem pøe- stala se první obìtí prorokynì Mirjam, chodné existence èlovìka na zemi je po- Aharonova a Mošeho sestra. Všem na skytovat duši pøíležitost stanout pøed tváøí oèích musila se svým stigmatem strávit Boží jako „nìkdo jiný“. sedm dní v izolaci za to, že roznášela kle- Za tu cenu musí svádìt zápas o svou tì- py o svém nejmladším bratrovi. Pøes toto lesnou schránku s propastí nicoty, jež lpí varování se však cara´at šíøila v Izraeli na materii. Nežli Kain zabil Hevela, Bùh v tak velkém rozsahu, že zacházením s na- ho varoval, že „u vchodu“, totiž u poèátku kaženými museli být povìøeni knìží. Mu- stvoøení, „táboøí høích a prahne po tobì“. Marc Chagall: Jákobùv žebøík. seli se nauèit rozlišovat mezi malomocen- Proto má „duše, jestliže zhøeší“, obìtovat stvím a kožními nemocemi, a teprve když nešlo. Vida však, že si z toho ostatní náro- Bohu obìt’za høích, a bude pøed Bohem se malomocný uzdravil a oèistil se od nìj, dy vzaly jen pouèení, že jsou Židé poskvr- skládat úèty ze své existence v tìle. musel pøinést obìt’za høích. nou lidstva, byl nucen zvolit ménì sofisti- Z vlastní zkušenosti však víme, že takhle To bylo také dùvodem, proè už staro- kovaný, zato však kolektivní trest. Zánik jednoduché to není, zvláštì když je èlovìk vìcí Egypt’ané pokládali lid Izraele za stigmatu malomocenství lze proto datovat odkázán jen na vlastní rozum. Soužití malomocný. Máme to doloženo ze 3. zkázou Druhého chrámu za globálnì rozší- duše s tìlem vede k tomu, že je èlovìk století pøed køest’anským letopoètem, øenou sinat chinam, bezdùvodnou zášt’, jež v sobì nedokáže rozlišit. Zdá se nám, že kdy to egyptský knìz Manetho napsal je nevysychajícím zdrojem zlého jazyka. všechno, co je tìlo, je i duše, a dobrat se v Dìjinách Egypta. Podle této legendy Ubezpeèení, že jednou pøece jenom pravdy o tom, co cítíme, myslíme a chce- bylo malomocenství skuteèným dùvo- vyschne, najdeme v 85. žalmu Koracho- me, by byl neøešitelný problém, kdyby – dem exodu Izraele. Již Mojžíš byl spolu vých synù, že „pravda ze zemì vyroste kdyby Bùh Izraeli nedaroval Tóru a on se s dalšími malomocnými Egypt’any po- a spravedlnost z nebe hledìt bude“. nezabýval jejími slovy. slán do kamenolomu, ale zanedlouho Rabi Simon k tomu v Berešit raba 5, 5 Na závìr vyznání víry v jedinost Hos- utekli a usadili se v Jeruzalémì. Že šlo uvádí midraš, že když Svatý, buï pože- podina øíkáme, že On je pravda. A jestliže tedy o pomluvu, je zøejmé, protože pøed hnán, chtìl na zemi stvoøit prvního èlo- „pravda ze zemì vyroste“, vyroste z ní darováním Tóry Tóra žádný pøípad ma- vìka, rozdìlili se služební andìlé do i on sám a „spravedlnost z nebe hledìt lomocenství neuvádí, ale je možné, že dvou skupin. Jedni øíkali „Nestvoø ho“ bude“, protože jako jsou nebesa a zemì mìla pøesto reálný základ. O cara´at se a druzí „Stvoø“ a uvádìli k tomu z Pís- jedním svìtem, je Bùh jediným v nebi zmiòují i mnohem pozdìjší písma nežli ma pádné dùkazy. Hlavním mluvèím a na zemi, v tomto svìtì a ve svìtì pøíš- Tóra. Naštìstí Egypt’ané nebyli znalí ži- první skupiny byla pravda, protože èlo- tím. Právì to poznal náš praotec Jaakov, dovské ústní tradice a nevìdìli, že ma- vìk bude prolhaný a „myšlenky jeho když mu Bùh ukázal žebøík, spojující jej lomocenství v Izraeli je výchovný trest, srdce jsou od jeho mladosti jen zlé“, ale samého na zemi s Hospodinem nad ním jinak by to s chutí proti Židùm použili. Bùh pøesto pozemského èlovìka stvoøil v nebesích, po nìmž zdola od nìj stoupali Zlý jazyk je vlastní všem lidem, tedy a pravdu shodil z nebe na zemi. Andìlé a shora dolù od Hospodina k nìmu sestu- i Egypt’anùm, ale o nápravu pohanských hned køièeli: Pohrdáš svým øádem prav- povali andìlé. „A já jsem to nevìdìl!“ etnik už Svatému, budiž požehnán, dávno dy? Vyzvedni pravdu ze zemì! Ale Bùh øekl. EFRAIM K. SIDON VÌSTNÍK 4/2019 5

VINA A HANBA (Mecora 3M 14–15) BOHOSLUŽBY Existují kultury hanby a kultury viny. v pražských synagogách – duben 2019 nisan 5779 Starovìké Øecko, stejnì jako Japonsko, bylo kulturou hanby. Judaismus a nábo- Staronová synagoga ženství jím ovlivnìná (v tomto ohledu 5. 4. pátek veèerní bohoslužba 19.21 hodin nejzøetelnìji kalvinismus) byly kultura- 6. 4. sobota ŠABAT HACHODEŠ mi viny. Rozdíl mezi nimi je hluboký. šabat Roš chodeš nisan V kulturách hanby záleží pøedevším na TAZRIA 3M 12,1–13,59; 4M 28,9–15 tom, co o èlovìku soudí ostatní. Chovat se mf: 2M 12,1–20; hf: Ez 45,16–46,18 morálnì znamená pøizpùsobit se veøejným mincha 19.00 hodin rolím, pravidlùm a oèekáváním. Pokud se konec šabatu 20.31 hodin tak nechováte, stihne vás veøejný posmìch, 12. 4. pátek veèerní bohoslužba 19.30 hodin hanba, ostrakizace. Naproti tomu v kultu- 13. 4. sobota ŠABAT HAGADOL rách viny nezáleží na tom, co si o èlovìku MECORA 3M 14,1–15,33 myslí ostatní, ale jak se vnímá on sám. Žít hf: Mal 3,4–24 morálnì znamená jednat v souladu s vnitø- mincha 19.15 hodin nì pøijímanými morálními imperativy: konec šabatu 20.43 hodin „Uèiníš“ a „Neuèiníš“, vnímat své chyby 18. 4. ètvrtek úklid chámecu 20.25 hodin a špatné skutky i v pøípadì, kdyby nás 19. 4. pátek pøedveèer Pesach veèerní bohoslužba 19.30 hodin 20. 4. sobota ŠABAT 1. DEN PESACH 2M 12,21–51 ostatní považovali za dokonalé. Hanba zna- mf: 4M 28,16; hf: Joz 5,2–6,1 mená veøejné ostouzení, vina niterná muka. mincha 19.30 hodin Sidry Tazria a Mecora se zabývají po- konec šabatu a sfirat haomer 20.56 hodin jmem cara´at, jenž se pøekládá jako malo- 21. 4. nedìle 2. DEN PESACH 3M 22,26–23,44 mocenství, ale nelze jej pøesnì s žádnou mf: 4M 28,16–25; hf: 2Kr 23,1–9; 21–28 známou nemocí ztotožnit. Neodpovídá mincha 19.30 hodin definici lepry a zajímavé je, že nepostihu- konec svátku 20.57 hodin je jen lidi, ale také obydlí, nábytek a šaty. 25. 4. ètvrtek pøedveèer 7. den Pesach 19.30 hodin Navíc Tóra není kniha o medicínì, ale 26. 4. pátek 7. DEN PESACH 2M 13,17–16,26 o etickém chování a zdá se, že cara´at mf: 4M 28,19–25; hf: 2S 22,1–51 není nemoc, ale spíše stav zpùsobený ne- mincha a veèerní bohoslužba 19.30 hodin èistým životem, neèistou øeèí – pomluvou 27. 4. sobota ŠABAT 8. DEN PESACH (lašon hara). Popis toho, jak zacházet ŠIR HAŠIRIM s malomocným (s nìkým, kdo má 5M 14,22–26,17 cara´at), odpovídá veøejnému zostuzení mf: 4M 28,19–25; hf: Iz 10,32–12,6 a ostrakizaci: postižený na sobì nese zna- MAZKIR 11.00 hodin mení, musí žít mimo ostatní, zdi jeho mincha 19.40 hodin domu se musí oèistit, pøípadnì znièit. Jed- konec šabatu a svátkù 21.08 hodin ná se o vzácné vyjádøení hanby v jinak dù- V sobotu a svátcích šachrit (ranní modlitba) od 9 hodin. sledné kultuøe viny, a tuto hanbu, toto vy- Každý všední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin. øazení naøizuje sám Hospodin. Vysoká synagoga Trestem za lašon hara bylo doèasné Ve všední dny šachrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin, vyøazení ze spoleènosti a veøejná stig- mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin. matizace. Èlovìka, jenž svou øeèí rozsé- vá nedùvìru, a tím podkopává základní Jeruzalémská synagoga soudržnost lidí, nelze trestat obvyklými Bohoslužby se konají každou sobotu a o svátcích od 8.50 hodin. zákony, soudy, vynesením viny. Pomlu- Veèerní bohoslužby se zde konají 5. 4. v 19.21 hodin, 25. 4. v 19.30 vu nìkdy nelze dokázat, nìèí povìst je a 26. 4. v 19.30 hodin. možné poškodit, aniž se se pøesnì na Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslužby nekonají. plnil trestní skutek pomluvy èi nactiutr- Bejt Simcha hání. „Já to tak nemyslel/a,“ øíkají èasto V pátek 19. dubna od 18.30 hodin se koná pesachový seder v DSP Hagibor (Vino- lidé, kteøí šíøí pomluvy. Nejlepší zpù- hradská 1201/159, Praha 10). Bližší informace e-mailem na [email protected] sob, jak reagovat na ty, kteøí oèeròují nebo na telefonu 603 393 558. Uzávìrka pøihlášek nejpozdìji do 12. 4. druhé, je „oznaèit si je“ a vyhýbat se Kabalat šabat každý pátek od 18.30 hodin. jim. V naší dobì sociálních médií a sítí, jež bývají nástrojem lešon hara, je však tento zpùsob nadmíru složitý. Pøesto se o takovou léèbu musíme snažit. Z komentáøù rabína Jonathana Sackse vybrala a pøeložila A. Marxová. 6 VÌSTNÍK 4/2019 S NÌMÈINOU MIZÍ I ÈÁST ÈESKÉ KULTURY Rozhovor s profesorkou germanistiky na UP Olomouc Ingeborg Fialovou

Muže bez vlastností. Bruno Fürst také za- provinèním Ostrovì to byl úplný ráj kul- ložil první Musilovu spoleènost. Podaøilo tury, chodili jsme do Divadla hudby, do se mu odejít vèas do exilu, žil v Anglii kina, obèas tu hostovalo Divadlo Na pro- a pùsobil jako profesor na Univerzitì vázku. A hlavnì: seznámila jsem se s lid- v Oxfordu. mi, se kterými jsem mohla mluvit o vì- cech, o nichž se moc mluvit nesmìlo. Setkala jste se s ním nìkdy? Teprve na univerzitì jsem si uvìdomila, Ne, ale výraznì mi v životì pomohl. že jsem èásteènì Židovka a hodnì jsem se Když jsem emigrovala do Nìmecka, o židovskou historii a kulturu, o pražskou hledala jsem asi pùl roku nìkoho, kdo nìmeckou literaturu zaèala zajímat, v tom by vedl moji doktorskou práci o básníku mì podporovala hlavnì moje uèitelka na Hugu Sonnenscheinovi. Nikdo ale Son- germanistice Lucy Topo¾ská. nenscheina neznal, až jsem dostala in- strukci, že mám jet do Saarbrückenu, Které další vyuèující byste zmínila? najít jistou paní profesorku Rothovou Olomouc nebyla Praha, byla trošku a øíct jí, že jsem Fürstová. Poslechla vzdálená komunistickému centru, takže jsem, aniž jsem vìdìla dvì dùležité i když to byla socialistická škola pod vìci: jednak, jak Bruno Fürst pomohl dohledem partaje, pøece jen tu uèilo pár Musilovi, a jednak, že paní Rothová je lidí, kteøí se nenechali zglajchšaltovat. Foto Eva Hobzová. prezidentkou souèasné spoleènosti Ro- Na germanistice to byla právì Lucy To- Prof. INGEBORG FIALOVÁ (nar. 1961 ve berta Musila. Když pak paní profesorka po¾ská, která mì pak èasem poslala i za Frýdku-Místku) absolvovala germanistiku zjistila, že jsem „z pøíznì“, pomohla mi „zakázaným“ Ludvíkem Václavkem. To a bohemistiku na Univerzitì Palackého získat místo na univerzitì, takže se o mì byl germanista, kterého v roce 1969 vy- v Olomouci. Roku 1987 emigrovala do „Brunošek“, jak se mu u nás v rodinì øí- hodili, a smìl pracovat jen v knihovnì. Spolkové republiky Nìmecko, kde pracova- kalo, takhle nepøímo postaral. Tam sedìl, nesmìl uèit, publikovat, jez- la jako odborná asistentka na Sárské uni- Z rodiny Fürstù jsem znala jen svou ba- dit do zahranièí, stýkat se se studenty. verzitì v Saarbrückenu. Po pádu komunis- bièku, tedy manželku Ericha Fürsta, mého Pak tu byl anglista Josef Jaøab, který tického režimu se vrátila do Olomouce, roku dìdeèka, kterého zavraždili v koncentráku. pracoval jako asistent. Míval pøednášky 2003 byla jmenována profesorkou. V letech Erich byl prý velmi vzdìlaný a seètìlý, èetl pro všechny filology, a navíc veèerní 1997–2011 vedla katedru germanistiky, stá- øecké a latinské klasiky v originále, ale pøednášky, tak napùl tajné, pro lidi, kteøí la u založení významných akademických in- jako nejstaršímu synovi mu bylo souzeno, mìli o témata zájem, což bylo skvìlé. stitucí: Centra pro výzkum nìmecké morav- aby pokraèoval v rodinném podniku. Sla- A byly tu i další inspirativní a stateèné ské literatury (1997) a Centra judaistických dovnickou firmu ale vedl jeho bratr Valtr, osobnosti: Komárek, Petrù, Štìrbová… studií Kurta a Ursuly Schubertových Erich jezdil po cizinì a uzavíral kontrakty. S partou studentù, hlavnì Jaøabových (2004). V odborných publikacích se vìnuje anglistù, jsme spoleènì chodili do hos- literárnímu expresionismu a dìjinám nì- Maminèina strana také pochází z Olo- pod, diskutovali. Bylo to takové nená- mecké židovské literatury. mouce? silné utváøení svìtonázoru. Maminka pochází ze slezské rodiny Paní profesorko, zaèneme tradiènì, ro- z Tìšínska, provdala se za Erichova Po studiích jste hned emigrovala. dinou. Z otcovy strany pocházíte z ro- syna Tomáše Fürsta. Když se rodièe Chtìla jsem pokraèovat v doktorandském diny Fürstù. Øekla byste o ní pár slov? rozvedli, maminka se znovu provdala, studiu, vìnovat se pražské nìmecké litera- Byla to bohatá sladovnická židovská ro- tentokrát – aby rodina byla ještì pestøej- tuøe. Jenže to byl hroznì složitý proces, dina. V generaci mého pradìdeèka vlast- ší – za èeského evangelického faráøe. doktorandské studium musela schvalovat nili v Tovaèovì a na severní Moravì dvì Odstìhovali jsme se do západních Èech, stranická organizace fakulty, pak další prosperující firmy na slad. V Olomouci do Ostrova nad Ohøí, ale èasto jsme stupnì, šlo to až na ústøední výbor do Pra- mìli krásnou vilu, které dodnes øíkáme navštìvovali matèiny rodièe v Tìšínì. hy, takže povolování trvalo celý rok. Když vila Fürst, i když nám už samozøejmì ne- Jak s babièkou Fürstovou, tak s matèi- se to táhlo neúmìrnì, bylo mi jasné, že to patøí. Nìkteøí z Fürstù, tøeba mùj dìd nými rodièi jsem mluvila nìmecky, což nevyjde. Nebyla jsem žádný spolehlivý Erich, tíhli k intelektuálním èinnostem, ve Slezsku nebylo nic výjimeèného. Do kádr, nìkolikrát jsem odmítla vstup do ale vìnovat se takovému povolání se po- Olomouce jsem se pak vydala na vyso- strany, navíc mùj nevlastní otec byl faráø… daøilo jen jednomu, Brunu Fürstovi, což kou školu a okamžitì jsem si mìsto za- V èervnu 1987 jsem odjela do Nìmecka. byl bratranec mého dìdeèka. Studoval ve milovala. Vídni kunsthistorii a proslavilo ho to, že Takhle snadné to bylo? sladovnickými penìzi podporoval Rober- Jak vzpomínáte na univerzitu? Babièka Fürstová roku 1968 už jako ta Musila, snad nejvýznamnìjšího ra- I když to byla léta zahnívajícího socialis- dáma v letech emigrovala. Tady jen pøeží- kouského autora, aby mohl dopsat svého mu, na studia vzpomínám moc ráda. Po vala, v Nìmecku dostala kvùli Erichovi VÌSTNÍK 4/2019 7 odškodnìní. V osmdesátých letech jsem lo. Díky tomu všemu jsme roku 1997 na nejenže pøestala být prvním cizím ja- za ní jezdila na pozvání a pozvala mì mohli pøi germanistice založit Centrum zykem, ale pøestala být i druhým cizím ja- i tentokrát. Jenže potom zemøela, dokon- pro výzkum nìmecké moravské literatury. zykem, ustoupila angliètinì, ale i španìl- ce v Olomouci, na místním høbitovì je štinì, ruštinì, zkrátka pøestala fungovat i pohøbená. Takže to bylo trochu dobro- Co bylo a je náplní tohoto centra? ve všech svých doménách. O germanisti- družné, bála jsem se, že si èeskoslovenští Vyhledávat nìmecky píšící moravské ku poklesl zájem, doba slávy je pryè. úøedníci všimnou, že jedu navštívit babiè- autory, bádat o nich, vydávat je, poøádat Mnì nevadí, že dnešní lingua franca je ku, která už nežije. Ale nevšimli. konference, pøednášky, poøádat akce pro angliètina a že jsem se ji musela na stará veøejnost. Práce se celkem rychle rozbì- kolena nauèit, vadí mi ale, že je v této zemi Fürstové nad vám drželi ochrannou hla, mám z ní radost, hlavnì z øady kní- nìmèina angliètinou vytlaèována z pozic, ruku… Naplnila studia v Nìmecku žek, které jsme vydali. Máme dvì kniž- z nichž by vytlaèována být nemìla, a sice vaše pøedstavy? ní øady, jednu vìdeckou, ve které jsme z pozic receptivního jazyka intelektuálních Byla jsem jak u vytržení! Vidìla jsem, co publikovali asi ètyøicet svazkù, vìtšinou elit. Jinými slovy: v této zemi se po staletí to obnáší studovat na svobodné univerzitì: konferenèní pøíspìvky, ale i dizertace, hovoøilo také nìmecky a tomu odpovídají èlovìk mohl pracovat, na èem chtìl, nikdo témìø všechno v nìmèinì. Druhá knižní i její písemné památky. Bez znalosti nì- mu nenaøizoval, jakou knihu smí vzít do øada se jmenuje Poetica moraviae avté meckého kontextu nelze pochopit ani èes- ruky, byly tam knihovny s otevøenými re- vydáváme pøeklady beletrie zajímavých kou historii, ani filosofii, umìnovìdu, gály a tisícovkami dostupných svazkù, moravských autorù, mezi kterými se na- muzikologii. Bez schopnosti rozumìt nìm- a hlavnì mì uchvátila atmosféra vstøícnos- jdou skuteèné perly. Vydali jsme taky èinì, tøeba jen pasivnì, podle mì nemùže ti a spolupráce. Vztah uèitel–žák jako by napøíklad antologii moravských nìmec- fungovat žádný humanitnì vzdìlaný Èech. byl rovnocenný, byla tam parta lidí, kteøí si ky píšících autorù v nìmeckém originá- Tohle povìdomí se ale úplnì vytrácí. Když pøedávali znalosti a zkušenosti. Po pùl roce le i v èeském pøekladu. Goethe Institut a další instituce apelují na rozhlížení jsem získala doktorandské mís- Nejèerstvìjším projektem, který prá- to, že Nìmecko a Rakousko jsou obchodní to na Sárské univerzitì v Saarbrückenu. vì spouštíme, je interaktivní literární partneøi s dobrými pracovními pøíležitost- Nìmecký stát se choval velkoryse, oprav- mapa nìmecky píšících autorù Moravy mi, je to pravda, ale je to jen jedna stránka du jsem si nemohla stìžovat. Bydlela jsem a Slezska, což je naše databanka pøeve- vìci; význam nìmèiny mi z uvedených dù- v Sársku, které bylo snad ještì otevøenìjší dená do elektronické podoby. Najdete ji vodù pøipadá ještì dùležitìjší. Ale propad – jednak tam je blízko Francie, jednak tam na adrese www.limam.upol.cz. Zákla- germanistiky nastává všeobecnì, tøeba ve tehdy pøišla spousta klukù z Íránu, kteøí dem je historická mapa Moravy a Slez- Francii se na germanistice už ani neuèí nì- utekli pøed válkou s Irákem. ska, která je rozdìlena do 48 regionù. mecky… Ale èasem se mì stále víc zmocòoval K mìstùm a obcím jednotlivých regionù pocit, že tam pro své výzkumy nemám vkládáme data autorù (biografické úda- Stála jste také u založení judaistické- publikum, že nìjaká nìmecká židovská je, údaje o díle, obrazový materiál, èlán- ho centra. To byla vaše iniciativa? literatura v Èechách a na Moravì – sa- ky, odkazy na externí weby atd.), kteøí První náznak založit judaistiku se ode- mozøejmì s výjimkou Franze Kafky – jsou svým životem èi dílem s danou ob- hrál už v devadesátých letech, inicioval nikoho zas tolik nezajímá. Takže když lastí spjati. Jednotlivé autory lze samo- ho rektor Jaøab, ale tehdy z toho sešlo. padla železná opona, okamžitì jsem vì- zøejmì také najít klasicky v abecedním Myšlenka mi zùstala v hlavì. Pak se na dìla, že se vrátím do Olomouce. slovníku. Zatím je to poøád „work in dvì období stal dìkanem historik Ivo progress“, vlastnì malá èást databáze, Barteèek, který jako jeden z posledních Jak se zmìnily pomìry na univerzitì? ale už máme co ukázat. dìkanù neuvažoval jen o financích, ale Náramnì! Dìkanem se po pádu komu- také o nìjakém ideovém poslání univer- nismu stal Ludvík Václavek, rektorem Nakolik jsou ti spisovatelé známí? A do zity a pøipomínal, že bychom mìli rozší- Josef Jaøab, Lucy Topo¾ská se ujala ger- jaké míry tvoøí mapu autoøi židovští? øit nabídku oborù. manistiky a já jen èekala, až se pro mì Nìkteøí jsou svìtoznámí anebo alespoò Nakonec jsme se dohodli, že tedy zku- naskytne nìjaké místo. Zaèala jsem pra- dobøe známí v Rakousku: Robert Musil, sím založit judaistiku. To bylo nìkdy covat na jaøe 1992 a mohla jsem nabíd- Marie von Ebner-Eschenbachová, Char- v roce 2001 nebo 2002 a já se s vervou nout èerstvou zkušenost ze svobodné les Sealsfield. Vìtšina je ale skoro nebo pustila do plánování. Obklopila jsem se univerzity a kontakty z nìmeckých a ra- úplnì neznámá, zapomenutá. Židovských týmem studentù z nejrùznìjších oborù kouských germanistik. Spoleènì s pár autorù je tu od zaèátkù haskaly (kdy mù- (germanistù, teologù, anglistù), se kterými lidmi jsme se rozhodli reformovat studi- žeme mluvit o nìmecky psané židovské jsme probírali své pøedstavy a poohlíželi um tak, abychom vytvoøili organizaènì literatuøe) spousta, zaujímají všechny po- se, jak se judaistika uèí ve svìtì. Vìdìli moderní germanistiku. Byla to nádherná zice na škále židovských postojù, od mas- jsme, že bychom chtìli obor pojmout šíøe- doba, která by se dala shrnout dvìma kilù, zastáncù revoluce roku 1848, radi- ji, nikoli jen jazyk, ale jako interdiscipli- slovy: Všechno šlo. Všechno fungovalo, kálních asimilantù až k sionistùm. Je to nární židovská studia. Nakonec jsem se mìli jsme nadané a samostatné studenty zajímavé a dosud málo probádané téma. pro odbornou pomoc obrátila do Rakous- se zájmem o vìc, moderní organizaèní ka, kde mi vyšel vstøíc emeritní prezident strukturu, skvìlé lidi v èele katedry Germanistice se v Olomouci tedy daøí? ÖAD Bernhard Stillfried a vzal mì na Ví- a univerzity, Lucy Topo¾ská pøivedla Bohužel teï už tolik ne. Nìkdy na pøelo- deòskou univerzitu za profesorem Kurtem zahranièní lektory, z nichž jeden, Jörg mu tisíciletí pøišel zlom, kterého si zpo- Schubertem. První seznámení bylo moc Krappmann, se v Olomouci usadil natrva- èátku málokdo všiml. Jde o to, že nìmèi- veselé. (pokraèování na str. 9) 8 VÌSTNÍK 4/2019

1939 publikovala v anglické emigraci STOLETÍ BAUHAUSU knihu A Hundred Years of Photography. Ženy z Èeskoslovenska ve škole umìní a designu Z ÈESKOSLOVENSKA V tomto roce si pøipomínáme stoleté vý- a po studiích pracovala jako editorka Rovnìž z meziváleèného Èeskosloven- roèí založení jedné z nejvýznamnìjších v nìkolika nìmeckých nakladatelstvích, ska odešlo studovat na Bauhaus nìkolik nìmeckých škol moderního umìní a de- kde se také v roce 1920 seznámila se dívek, z nichž nejznámìjší je fotografka signu – v roce 1919 slouèil architekt svým budoucím manželem. V roce 1923 Irena Blühová, která navštìvovala ate- Walter Gropius ve Výmaru akademii s ním odjela do Výmaru, kde se uèila ve liér Waltera Peterhanse. Nebyla zde výtvarných umìní s umìleckoprùmyslo- fotografickém studiu Otty Ecknera. Lu- sama, již pøed ní pøišla k Peterhansovi vou školou, kterou zde pøed ním ze Školy umìleckých øemesel vedl belgický architekt a designér v Brnì Marie Doleželová, pozdìj- Henry van de Velde, a novou insti- ší manželka architekta a typografa tuci pojmenoval Bauhaus. Škola je Zdeòka Rossmanna, který na Bau- spojena s øadou vynikajících hausu studoval v oddìlení staveb- avantgardních výtvarníkù, desig- nictví. Po vynuceném odchodu le- nérù a architektù, uèili zde Johan- vicového architekta Hannese nes Itten, Vasilij Kandinskij, Paul Meyera a èistkách na škole za Mi- Klee, Oskar Schlemmer, v pozdìj- ese van der Rohe však museli Zde- ším období László Moholy-Nagy, nìk Rossmann a s ním i jeho bu- Josef Albers, Marcel Breuer, Her- doucí žena odejít. Po krátkém bert Bayer, architekti Hannes Me- pobytu v Paøíži oba zakotvili na yer èi Ludwig Mies van der Rohe Škole umìleckých øemesel v Bra- ad. Ménì pozornosti bývá vìnová- tislavì, kde Rossmann na doporu- no místním pedagožkám. èení Jana Tschicholda získal od øe- ditele Josefa Vydry místo NEJEN TKANÍ pedagoga typografického oddìlení Ve výmarských poèátcích pøedná- a Marie Rossmannová se mohla šela na škole svou „teorii harmoni- nadále zdokonalovat ve fotografii zace“ Gertrud Grunowová, svým u Jaromíra Funkeho. Zdenìk myšlením blízká ezoterickému Jo- Rossmann rád využíval její i Fun- hannesi Ittenovi. Dílny tkaní vedla keho snímky ve svých kolážích Helene Börnerová, v Desavì pak a fotomontážích pro užitou grafi- tuto dílnu pøevzala její bývalá stu- ku. Fotografický archiv Marie dentka Gunta Stölzlová a po jejím Rossmannové se bohužel nedo- z politických dùvodù vynuceném choval, nebot’zaøízení brnìnského odchodu v roce 1931 na chvíli bytu manželù Rossmannových Anni Albersová, Otti Bergerová znièilo pøi jejich zatýkání gestapo. a v Berlínì pak dlouholetá spolu- Z tìch nìkolika fotografií ulože- pracovnice Miese van der Rohe ných ve sbírkách Moravské gale- Lilly Reichová. Aèkoli hlavním Otti Bergerová, tkaný koberec. rie v Brnì však mùžeme soudit, že tzv. oficiálním „ženským“ oborem se jednalo o nadìjnou fotografku. na Bauhausu byla dílna tkaní (ve Výma- cia Moholyová byla až do roku 1928 ofi- Irena Blühová na rozdíl od Marie Ross- ru ještì dílny keramiky), dívky se v po- ciální fotografkou Bauhausu. Spoluvy- mannové pøišla na Bauhaus v roce 1931 zdìjším prùmyslovìjším období školy tváøela novou tváø školy a podílela se na už jako vyzrálá, politicky levicovì orien- zaèaly objevovat i v jiných oborech. Pøí- její propagaci a identitì. Je autorkou nej- tovaná osobnost se zkušeností se sociální kladem mùže být skvìlá studentka Lász- slavnìjších portrétù Waltera Gropia, reportážní fotografií v rodném Pováží. Je la Moholy-Nagye, která absolvovala jím Lászla Moholy-Nagye, Otti Bergerové jednoznaènì nejvýznamnìjší ženou mezi- vedené dílny kovu, a to Marianne a dalších pedagogù i studentù školy. Do- váleèné èeskoslovenské fotografie, která Brandtová, autorka øady ikonických pro- kumentovala nejen novou Gropiovu bu- do svého sociologicky výzkumného po- totypù svìtel i jídelních servisù jednodu- dovu školy v Desavì èi moderní domy stupu zaèlenila kompozièní prvky moder- chých konstruktivistických tvarù. V sou- uèitelù, ale øadu let i práce studentù a ži- ní fotografie. Její kritické sociální snímky vislosti s maïarským avantgardním vot na Bauhausu vùbec. Podílela se rov- z vesnického nebo dìlnického prostøedí výtvarníkem Lászlem Moholy-Nagyem, nìž na pokusech, které Moholy-Nagy re- jsou známé po celém svìtì, vytváøela který pøevzal v roce 1923 pøípravný kurz alizoval s fotogramem a jako zkušená však i poetické krajinné fotografie slo- po Ittenovi a do roku 1928 zároveò vedl editorka stála i za jeho knihami Malerei, venských hor a pøírody. i dílny kovu, musíme vzpomenout rov- Fotografie, Film (1925) nebo Od mate- Po roce 1930 se objevilo nìkolik èes- nìž jeho ženu fotografku Lucii Moholy- riálu k architektuøe (1929). Svou editor- koslovenských studentek i v ne zrovna ovou. Lucia Moholy-Schulzová pochá- skou a fotografickou zkušenost využila ženském oddìlení stavebnictví a archi- zela z pražské nìmecké židovské rodiny pozdìji i pro vlastní práci, když v roce tektury. Studovaly zde Mathylde Wiene- VÌSTNÍK 4/2019 9 rová z významné pražské židovské rodi- S NÌMÈINOU MIZÍ doktoráty èi habilitace. Tenhle boj však ny a ze stejného prostøedí i Edita Rind- mobilizoval ve vyuèujících i studentech lerová, dále pak Nìmka Inge Stipanitzo- I ÈÁST ÈESKÉ KULTURY pocit solidarity, chovají se ke svému obo- (dokonèení rozhovoru ze str. 7) vá z Moravské Ostravy. Zatímco ru jinak než studenti tisícihlavých oborù, Mathylde Wienerová odešla na Bauhaus Jak to? loajálnìji. Je možné, že s novým dìkanem po studiích na Nìmecké univerzitì Když jsme vstoupili do jeho kanceláøe na se situace trochu zlepší. v Praze, Edita Rindlerová se zde objevi- vídeòské judaistice, ti dva staøí pánové la jako velice mladá osmnáctiletá dívka, (obìma bylo tehdy pøes osmdesát) si zaèa- Vaše centrum teï získalo ocenìní za ale s o to vìtším odhodláním stát se ar- li povídat o doktorech. Profesor Schubert mezináboženský dialog. chitektkou. Po návratu z Bauhausu své se pochlubil, že má skvìlého ortopeda, Když jsem se dozvìdìla, že cenu mám technické vzdìlání úspìšnì zakonèila který mu úžasnì vylepšil kolena. „Dívej, dostat, øekla jsem, že ji pro sebe nechci, maturitou na Vyšší škole prùmyslové co se mnou udìlal,“ zvolal a zaèal poska- jen pokud by ji komise udìlila celé ju- v Praze, kde vedl stavební obor archi- kovat po kabinetu jako žabák. Dvorní rada daistice. Ráda jsem ji pak pøijala, právì tekt Oldøich Starý, pøedseda Klubu ar- Stillfried mu také pøedvádìl pohyblivost proto, abychom centrum judaistiky zvi- chitektù a redaktor èasopisu Stavba. svých kloubù, byla to ditelnili, a to hlavnì na Nesmíme rovnìž zapomenout na zná- krásná scénka. No, ale jeho vlastní univerzitì, mou holandskou textilní výtvarnici Lis- pak jsme se rychle domlu- která se k nìmu chová beth Oestreicherovou, která pocházela vili. Profesor Schubert byl dost macešsky. z nìmeckožidovské rodiny z Karlových nadšený, neuplynul ani Varù a studovala na Bauhausu u Gunty mìsíc a pøijel do Olomou- Jste známa také svými Stölzlové. S textilními dílnami byla v úz- ce, strávil tu ètrnáct dní, poøady pro veøejnost. kém kontaktu i výtvarnice Jaroslava Vond- vìnoval se nám, dìlal Èemu všemu se vìnujete? ráèková, která si rozumìla pøedevším nám soukromé pøednášky, Øíká se tomu tøetí role s Chorvatkou Otti Bergerovou, vedoucí bylo to nádherné. univerzity – po výzkumu oddìlení v letech 1931–1932. Jako øeditel- Díky kontaktu se Schu- a výuce, ale já to považuji ka prodejny Artìlu (1927–1931) nechávala bertem jsme pak získali za první roli univerzity, Vondráèková dovážet do ÈSR ruènì tkané erudované pedagogy: his- jak co se týèe judaistiky, látky z dílen Bauhausu. V Památníku ná- torièku Louisu Hechto- tak germanistiky. U ži- rodního písemnictví v Praze se v pozùsta- vou, která pøijela z Jeru- dovských poøadù je to losti Jaroslavy Vondráèkové dochovala ko- zaléma, z Budapešti dorazil judaista zøejmé: jakkoli je tu relativní klid, situace respondence mezi ní a Otti Bergerovou Tamás Visi. Po urèitých peripetiích jsme nemusí zùstat stejná a první, co se ve získali akreditaci a v záøí 2004 jsme juda- zlých dobách vyplaví, je vždycky nenávist istiku otevøeli jako obor a souèasnì požá- k Židùm. Považuji za dùležité, že u nás dali, abychom mohli mít svou katedru. v centru je skupina nadšených lidí, kteøí Mìla být slavnostnì otevøena v záøí 2005. dobrovolnì organizují pro veøejnost festi- Ale pak nám to zaøízl akademický senát. val židovské kultury. Je opravdu oblíbený, podílí se na nìm naše centrum s olomouc- Proè? kou židovskou obcí a Muzeem umìní, le- Že katedra není finanènì zajištìná a ne- tos bude už podvanácté. Judaistika poøádá bude mít dost studentù. Tehdy se zaèalo pro veøejnost pøednášky, hodnì spolupra- s rozpoètovým systémem, který bohužel cuje s obcí. Možná že to, co teï øeknu, je trvá dodnes, a sice že katedry, které mají troufalé, ale myslím si, že k souèasnému víc studentù, mají víc penìz. Takže jsme rozkvìtu olomoucké židovské obce pøi- smìli založit jen Centrum judaistických spìla i naše judaistika… studií Kurta a Ursuly Schubertových a univerzita financuje pouhou tøetinu A v èem spoèívá role germanistiky? jeho rozpoètu, což je hroznì málo. Poøádáme pøednášky, výstavy, organizu- jeme procházky nìmeckou a samozøej- Jak takovou situaci øešíte? mì nìmeckou židovskou Olomoucí, a to Je to tvrdý boj o granty. Naši vyuèující, i pro školáky, vydali jsme knihu Toulky vìtšinou mladí lidé, každý rok podávají nìmeckou literární Olomoucí. žádosti o granty, jsou nesmírnì aktivní Snažím se veøejnosti sdìlovat hlavnì dvì v mezinárodní spolupráci (napøíklad vìci. Jedna se týká literatury nebo kultury: Jaroslava Vondráèková. Foto archiv. v programu Erasmus), získávají všemož- že existovala silná nìmecká kultura, která z období její emigrace v Londýnì (1937) nou podporu. Dostali jsme napøíklad nebyla vždy nepøátelská, antisemitská a su- a ze Zmajevace (1939) z doby pøed depor- Schubertovu knihovnu, významný dar od detská, ale po staletí to byla kultura této tací do koncentraèního tábora. Století Bau- Daniela Melcheta, mnoho grantù od Roth- zemì a pøestavovaly ji stovky pozoruhod- hausu pøipomíná až do 14. dubna výstava schildovy nadace… Ale to zabere spoustu ných osobností. Druhá vìc je nìmèina – že v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. èasu. Kdyby se nemuseli vìnovat shánìní s jejím vymizením vymizí i podstatná èást MARKÉTA SVOBODOVÁ financí, mìli by nìkteøí z nich už dávno èeské kultury. ALICE MARXOVÁ 10 VÌSTNÍK 4/2019

tor celou debatu jen dramatizuje, aby POKUŠENÍ ANTISEMITISMU mìla napìtí a sledovanost stoupla. A na Francouzské žluté vesty a kam patøí ti, kdo je nosí dalším kanále je podobná diskuse, kde je jiný zástupce žlutých vest, který øíká pra- Protesty takzvaných žlutých vest zaèaly To je jiná vìc a týká se pøedevším Paøíže vý opak toho, co bylo možné slyšet na ve Francii v listopadu 2018, kdy vyšlo do a ještì pár mìst, kde došlo k prvním vý- prvním kanále. Je to kakofonie rùzných ulic na 250 tisíc lidí. Bezprostøední motiv tržnostem již koncem listopadu. Tehdy hlasù z hnutí bez pøedstavitelù. Žluté ves- k zahájení protestù byla snaha vlády pre- jim mìsto povolilo demonstraci dokonce ty pøedstavitele dokonce odmítají a vy- zidenta Emmanuela Macrona zavést daò na tøídì Champs-Élysées, což byla zøejmì tváøejí spolu s médii jen umìlé napìtí ve z pohonných hmot a další daòové refor- chyba. Asi to mìlo být jakési vstøícné spoleènosti. Je to tedy hnutí bez reprezen- my. Na nìkterých místech pøerostly pro- gesto. A ti, kdo to povolili, neèekali, že ke tace, které nemá jasné požadavky. V tom testy, které se s rùznou intenzitou stále žlutým vestám se pøidají tak rychle krajnì je to nový fenomén. Oni chtìjí snížit danì opakují v podobì obèanských nepokojù, pravicové a levicové skupiny, které jsou a zvýšit výdaje, takové výroky si protiøe- stavìní barikád a rabování. Bìhem tìchto vytrénované na poulièní boj. èí, a jim je to jedno. Nikdo z nich za co- nepokojù došlo nìkolikrát také k antise- (...) To, co zažíváme teï, tøeba o ví- koli, co žluté vesty znièí, necítí povinnost mitským projevùm, proti kterým se ostøe kendu 16. a 17. února, kdy protestovalo nést zodpovìdnost. Kvùli tomu je dnes vymezil nejen prezident, ale i øada vý- v celé Francii 40 tisíc lidí a z toho jen tìžké vùbec øíci, co toto hnutí chce, i když znamných osobností souèasné Francie ètyøi tisíce v Paøíži, už nic není. Daniel víme, že pùvodnì mìlo silnou sociální di- i nemalá èást veøejnosti. Protestující žá- Cohn-Bendit øekl: „Když my jsme jako menzi. Ta je ovšem zastínìna nekoneè- dají zastavení vládních reforem, snížení ným množstvím dalších protichùdných daní, zvýšení minimální mzdy a platù, de- požadavkù. misi prezidenta Macrona, více pøímé de- mokracie, zavedení referenda, odstranìní Podle Rupnika je zatím jediným pozi- bezdomovectví, zavedení milionáøské tivním výsledkem protestu žlutých vest danì a øadu dalších zmìn v sociální i poli- celonárodní debata, kterou prezident tické praxi. Nìkterým požadavkùm vláda Macron vyhlásil a která se po poèáteèní vyhovìla a souèasnì prezident vyhlásil rozpaèité reakci veøejnosti stala nìèím celonárodní debatu o budoucnosti Fran- zcela mimoøádným – „demokracií, která cie. Zajímavý rozhovor na toto téma vedl má podobu dialogu“. Øíká k tomu: francouzský politolog a historik a v letech „Vlastnì Macronovi teprve teï došlo, 1990–1992 poradce Václava Havla Jac- Mapa plánovaných setkání žlutých vest 17. 11. 2018. že to, co ve Francii selhalo, byla neúcta ques Rupnik s Karlem Hvížïalou (Aktu- studenti èi pozdìji jako Zelení mìli na politické moci ke všem mezistupòùm álnì.cz, 8. 3.). Nìkolik pasáží pøetiskuje- nìjaké protestní akci ètyøi tisíce lidí, to moci, což platilo na politické strany jak me. se ani nedostalo do novin.“ A není se na levici, tak na pravici. Ale nejen stra- èemu divit: Francie má 66 a pùl milionu ny, i odbory – už jen deset procent za- JAK TO VIDÍ JACQUES RUPNIK obyvatel, takže jde o nepatrnou èást mìstnancù je v odborech – ztratily po- Proè právì žluté vesty? obyvatelstva, ale dodnes je to o víkendu stupnì dùvìru a to jediné, co skuteènì Žluté vesty musí mít každý v autì, a pak souèást hlavního zpravodajství. funguje, jsou právì starostové, tedy mají symbolický význam: je to výzva místní správy. První debata – trvala k tomu, aby lidé dávali pozor. Žlutou A proè podle vás panuje tak velký zá- sedm hodin –, kterou Macron mìl, byla vestou volají lidé, kterým se nìco špat- jem o žluté vesty? právì s nimi. To bylo nìco mimoøádné- ného pøihodilo, o pomoc. A zøejmì pro- Hnutí žlutých vest drží pohromadì soci- ho, protože prezident musel být daleko to tyto protesty mìly zpoèátku velkou ální média. Pøed dvaceti lety pøevládal skromnìjší a musel jim naslouchat. A ta odezvu, protože se ukázalo, že ve Fran- názor, že jsou velkou vymožeností pro diskuse skonèila tím, že i ti, kdo byli na cii žije èást obèanù, o kterých se nikdy demokracii. Dnes bych mimo jiné na poèátku proti nìmu, mu zatleskali, pro- nemluví a kteøí zakøièeli: My jsme tu pøíkladu „žlutých“ øekl, že to je jed de- tože Macron je skvìlý debatér a hlavnì taky! A zároveò to nejsou lidé, kteøí jsou mokracie. Lidé komunikují jen mezi se- ta debata byla vìcná. Na zmìnu chování nejchudší, ale jejich sociální status stag- bou, šíøí se tam nesmysly a falešné zprá- prezidenta již reagovaly i výsledky prù- nuje, nebo se dokonce propadá. Souèas- vy a hlavnì anonymní hnìv a nenávist, zkumù: jeho preference jdou podle mé- nì nepatøí k lidem z pøedmìstí, kde žijí které pak mohou vést k násilí. dií z 25. února 2019 zase nahoru, nyní vìtšinou imigranti, o kterých se stále To, co drží pozornost v celostátním mì- ho podporuje tøetina dotázaných respon- hovoøí a kam teèe hodnì penìz. Co je na øítku, je propojení sociálních sítí s ostatní- dentù a hlavnì dvì tøetiny si pøejí konec tomto hnutí nové, je ta skuteènost, že mi médii, která zprvu mìla mírný sklon hnutí žlutých vest.“ hnutí vzniklo spontánnì zdola bez jaké- se dvoøit èemukoli, co se prezentovalo koli organizaèní struktury, a to jen díky jako „hlas lidu“, a stala se jakousi hlásnou FRANCIE A ANTISEMITISMUS existenci sociálních sítí. troubou „žlutých“. Hlavní roli hraje tele- Také k tomuto problému souèasné Fran- vize a její proudové ètyøiadvacetihodino- cie se Rupnik v rozhovoru vyslovuje: Proè ale nìkteøí protestující zaèali ra- vé vysílání, které se chytá všeho, v èem „Je to velmi smutné a ètenáøe v Èesku bovat, zapalovat auta a žádat odstou- hrají roli emoce, a tím každá podobná mùže zajímat, že filozof Alain Finkiel- pení prezidenta Emmanuela Macrona? akce dostane celonárodní echo. Moderá- kraut, na nìhož nìkolik èlenù žlutých VÌSTNÍK 4/2019 11 vest pokøikovalo antisemitské urážky Francie jsou velká sociální hnutí, která proti antisemitismu a popírání holokau- a mìlo údajnì dojít i na výhrùžky smrtí, s sebou antisemitismus nevyplavila. Na- stu a snaží se chránit židovské objekty mìl od sedmdesátých let o tuto zemi pøíklad revoluèní rok 1968 žádný anti- pøed teroristickými útoky. velmi živý zájem, vydával texty zakáza- semitismus nedoprovázel.“ Konopnicki uvádí široký výèet podob ných èeských autorù a je blízkým pøíte- Lévy je vùèi žlutým vestám velmi kri- antisemitismu v souèasné Francii, kon- lem Milana Kundery. tický. „Je to smrtící, nihilistické hnutí,“ statuje, že nový antisemitismus se snaží Antisemitismus narùstá v celé Evro- uvádí v rozhovoru. „Nepøijali nabízený oèistit starší verze a že v hnutí žlutých pì, v Británii se teï o tom vede diskuse, kompromis jako hodnotu, nepøevzali od- vest je to vše velmi zøetelnì pøítomno. která otøásá Labouristickou stranou, ve povìdnost za svoje èiny. Když jim vláda Francii v posledních letech razantnì ustoupila a Macron vyhlásil celonárodní Yves Mamou, který po dvacet let psal stoupl poèet antisemitských incidentù debatu, v níž nabídl, at’se žluté vesty po- pro list Le Monde, dovozuje, že fotogra- a v poslední fázi hnutí žlutých vest se dílejí na formulaci reforem, nepøestali fie a popisy antisemitských excesù, jak i tento rozmìr projevil. s protesty. Když se v jejich øadách obje- je pøinášely a pøinášejí média a zejména V situacích tohoto druhu se k protestu- vili fašisté, rasisté a homofobové, vùdci sociální sítì, jdou v naprosté vìtšinì na jícím vždy pøidají lidé, jejichž nenávist je hnutí se od nich jednoznaènì nedistanco- vrub krajnì pravicových antisemitù. Ti obrácená ke všemu, elitám, mocným, bo- vali. Podle mì žluté vesty už prohrály. se zapojují do protestù žlutých vest, hatým i k Židùm, jako tomu bývá v Evro- Macron pøevzal iniciativu vyhlášením a tak se zviditelòují, vèetnì svého noto- pì vždy, když se situace zhoršuje. Dokon- celonárodní debaty, která už probíhá rického antisemitismu. Antisemitismus, ce se vyèítalo Macronovi, že pracoval a bude probíhat dál.“ tvrdí Mamou, nehraje ve skuteènosti u Žida Rothschilda. Zajímavá na tomto v aktivitách rozhodující vìtšiny tìch, již konkrétním pøípadì je ta skuteènost, že ANO A NE se protestù úèastní, žádnou roli. Není ten, kdo na zmínìné demonstraci chrlil Francouzský mìsíèník Information Jui- vylouèeno, že hnutí žlutých vest mùže nejhorší nadávky, je radikální islamista, ve se tématu antisemitismu v souvislosti jednou pøi hledání své identity dospìt což ukazuje na propojení nìkolika druhù se žlutými vestami obsáhle vìnuje ve do bodu, kdy bude potøebovat obìtního antisemitismu. Existoval od konce 19. svém únorovém èísle. Snímek na obálce beránka. Dnes jsou terèem Macron století antisemitismus krajnì nacionalis- zachycuje paøížskou ulici plnou demon- a žurnalisté, nikdo ale nemùže vylouèit, tické pravice a pak antisemitismus levico- strujících, èásteènì zahalenou v oblaku že se na seznam jednoho dne nedosta- vý, používající „antikapitalistický“ slov- dýmu a slzného plynu. Velký titulek se nou také Židé. Vylouèit to nelze, ale nic ník. V tomto konkrétním pøípadì se ptá: „Jsou žluté vesty pøíznakem fran- tomu zatím také nenasvìdèuje. „Antise- propojil antisionismus, který je zamìøený couzského antisemitismu?“ A ještì vìt- mitismus v dnešní Francii,“ cituje Ma- proti Státu Izrael, s antisemitismem, který ším písmem dole je vytištìno „Ano“, mou Gilles-Williama Goldnadela, „se je o nenávisti vùèi Židùm, a to je nový pr- poukazující k textu, jehož autorem je projevuje èastìji a radikálnìji na islám- vek, za kterým je migrace z muslimského komentátor listu Guy Konopnicki. Stej- ských pøedmìstích než na francouz- svìta, pøedevším z Afriky. nì velkým písmem najdeme na obálce ských periferiích“. Naštìstí se veøejnost, politické strany, i „Ne“. Ne øíká známý politolog a žur- Všichni muslimové nejsou antisemité. všechny instituce proti tomu ostøe po- nalista, vìnující se rasismu a antisemi- Všichni muslimové nejsou násilníci. Ale stavily a pøed pár dny byla proti antise- tismu ve Francii Yves Mamou. urážky, obtìžování a vraždy, spáchané mitismu velká demonstrace za úèasti Podle Konopnického se na manifesta- proti Židùm bìhem posledních dvaceti let souèasného pøedsedy vlády i minulého cích žlutých vest starý antisemitismus – a od roku 2015 i proti Francouzùm – prezidenta. Zúèastnily se jí jen v Paøíži krajní pravice a takzvaný antisionismus jdou prakticky stoprocentnì na vrub mus- desetitisíce lidí.“ krajní levice setkaly a našly. Všechno limských fanatikù. Tím se však média, zlo podle demonstrantù už nepochází stát ani justice pøekvapivì pøíliš nezabý- Jiný francouzský intelektuál, filozof Ber- z kapitalismu jako ekonomického systé- vají a mnohem èastìji se vìnují domnìlé- nard-Henri Lévy se k žlutým vestám a an- mu, ale z mlhavého pojmu „svìtové fi- mu nebo skuteènému antisemitismu tisemitismu vyjádøil v rozhovoru pro Re- nance“, které si lidé pøedstavují jako ne- Francouzù, pøedevším tìch pravicových. spekt (4.–9. 3. 2019). Vidí souèasnou vlnu tvora, jenž je všude a nikde a kterého „Extremisté, které reprezentují napøí- francouzského antisemitismu ponìkud poslouchají elity, politici i žurnalisté. klad Soral nebo Dieudonné, nejsou pøá- ostøeji. Formuluje to následovnì: „Jedná Vùbec není tøeba použít slovo „Žid“, telé žlutých vest, oni na nich parazitují se tu o návrat jedné staré vášnì Francou- „finance“ staèí. Finance se zjevují v po- jako klíšt’ata, která pøenášejí nákazu is- zù, jen v novém kabátì. Antisemitismus dobì banky, jediné banky, a ta se jmenu- lamismu,“ konstatuje Mamou. „Je na je v srdci francouzské ideologie, je to je Rothschild. Není to zdaleka nejvìtší hnutí žlutých vest, aby se ubránilo po- souèást francouzské DNA. V Evropì jsou francouzská banka, ale jediná, o které se kušení antisemitismu. A je na Židech, tøi zemì nejvíce poznamenané antisemi- stále mluví. Prezident Macron v ní døíve aby pochopili, že jejich pøežití ve Fran- tismem a Francie je jednou z nich – kro- pracoval, je tedy jejím politickým repre- cii závisí na jejich boji za demokracii mì ní jsou to ještì Nìmecko a Polsko.“ zentantem. a že v tomto boji nemusí být stát auto- Na otázku, zda nová vlna antisemitis- Hnutí Indig`enes de la République, maticky jejich pøítelem a ochráncem.“ mu souvisí s hnutím žlutých vest, øíká: které se samo definuje jako antirasistic- „V obecné rovinì ano, protože se sociál- ké, antiimperialistické a antisionistické, (S použitím rozhovorù s Jacquesem Rup- ním hnutím èasto vyplave na povrch pa- obviòuje francouzský stát z filosemitis- nikem, Bernardem-Henrim Lévym a textù tologie spoleènosti. Nicménì v historii mu na základì toho, že pøijímá zákony Guye Konopnického a Yvese Mamoua jd) 12 VÌSTNÍK 4/2019

podaøilo se nám tam pøežít dvaadvacet VÝCHODNÍ EVROPU MÁM V KRVI mìsícù. Pomáhali nám polští i ukrajinští Rozhovor s filmovým producentem Benem Barenholtzem sedláci, pro které pøedtím otec pracoval. Ale pak byly dvì razie a našli nás opilí BEN BARENHOLTZ (nar. 1935) se narodil tom jsem pro nì uspoøádal dìkovný akt ukrajinští nacionalisti, banderovci, kteøí v mìsteèku Kovel ve Volyòské oblasti na ve Vratislavi. Pozval jsem tam i jinou ro- jsou teï oslavováni. Zavraždili dvanáct severozápadní Ukrajinì, rodina se od roku dinu s nimi pøíbuznou, která taky zachrá- lidí z naší skupiny, vèetnì mého táty. 1942 skrývala v lese, otce zavraždili ukra- nila ètyøèlennou židovskou rodinu a také jinští nacionalisté. Roku 1947 odjel s mat- dostala ocenìní Spravedlivý mezi národy. Co bylo potom? kou do USA, roku 1957 vstoupil do armá- Zajímavé bylo, že tahle rodina byla po Osvobodili nás ruští partyzáni. Šel jsem dy, sloužil v Nìmecku; do New Yorku se válce obvinìna z kolaborace s Nìmci. s matkou a s bratrem do Kovelu, který byl vrátil roku 1959 a od té doby se pohybuje Rusové už se je chystali zabít, ale zastal vybombardovaný, Nìmci už tam nebyli. ve filmovém prostøedí. Proslavil se jako di- se jich jeden z Židù, které zachránili. Bratr utekl, protože ho matka poøád pes- stributor a producent, jedna z klíèových kovala. Odešel do Izraele a já s mámou, postav vzniku nezávislé filmové scény. Stál Pocházíte z Volynì. která se znovu vdala, jsme skonèili ve vy- u zrodu kariéry režiséra Davida Lynche èi Východní Evropu mám v krvi. Narodil stìhovaleckém táboøe v Rakousku. Bylo dvojice bratøí Coenù, v kinì Village Cine- jsem se ve mìstì Kovel, žili jsme v neda- mi jedenáct a nauèil jsem se tam èíst ma v manhattanské Greenwich Village leké vesnici Kupièov, což byla pøevážnì a psát. Odtud jsme v roce 1947 s pomocí uvádìl mj. snímky režisérù francouzské vesnice volyòských Èechù, ale žili tam strýce a tety odcestovali do New Yorku. nové vlny. Jeho jméno je spjato s newyor- ským biografem Elgin Theatre, který se Kde jste žili? stal proslulým retro kinem i místem projek- Nejprve v Brooklynu se strýcem a tetou. ce undergroundových a experimentálních Byl jsem divoké dítì. Nejblíže jsem mìl snímkù.. V roce 1971 Barenholtz založil fil- k otci, kterého jsem ztratil, a po tom, co movou distribuèní spoleènost Libra Films, jsem prožil, mi skuteènì nikdo nemohl v roce 1984 spoluzakládal spoleènost naøizovat, co mám dìlat. Natož matka, Circle Releasing. Sám natoèil dokumen- která mìla psychické problémy. Moji prv- tární filmy Music Inn (z jazzového prostøe- ní kamarádi v Brooklynu byli italští kluci. dí) a Wakaliwood z prostøedí ugandských Byli skvìlí, uèili mì anglicky. A mì fasci- slumù, dále hraný film Alina. V roce 2016 noval film, ten první jsem vidìl už v Ko- získal cenu Berlinale Camera za celoživot- velu. Chodil jsem poøád do kina, což mi ní pøínos nezávislému filmu. V souèasné pomohlo i s angliètinou. dobì žije v Praze. Ben Barenholtz. Foto archiv. Pak jsme se pøestìhovali na Lower East i Poláci, Ukrajinci i nìjací Nìmci. V ob- Side. Máma mì zapsala do ješivy, což se Pane Barenholtzi, když Hitler pøepadl lasti žily pøed válkou tisíce Židù. Z vesni- mi vùbec nezdálo, vydržel jsem tam rok Sovìtský svaz, bylo vám šest let. Co to ce jich pøežilo dvanáct, teï už jsme naži- a pùl. Kluci v ješivì nebyli tak fajn jako ti pro vaši rodinu znamenalo? vu jenom dva: já a mùj bratr. Italové. Nakonec jsem tam pøestal chodit Vùèi pøeživším mají lidé zvláštní vztah, a pøestoupil jsem na normální školu. To zajímá je jen to, co zažili ve válce. Nerad Vadilo by vám popsat, co se stalo? už jsem nemìl žádný pøízvuk. Když mi o tom vyprávím. Jedné polské režisérce, Otec pracoval u polského sedláka, který bylo patnáct, skoncoval jsem se školou která o mnì natoèila dokument a taky ji vlastnil tamní les, otec byl lesník a les mìl úplnì. Pracoval jsem, živil jsem se vším zajímalo hlavnì to, co jsem zažil za holo- na starost, se sedlákem byli pøátelé. V roce možným a chodil do kina, nìkdy i na tøi kaustu, jsem øekl: To je jen nìkolik let 1939, když pøišli Rusové, hospodáøství ètyøi pøedstavení dennì. mého života. Ale já žil celý život! V New zkonfiskovali, ale otec zùstal povìøen sprá- Yorku! Nakonec tam dala nìco o mém vou lesa. Rusové pak urèovali kvóty døeva A v šedesátých letech? angažmá ve filmu, ale dohromady vlastnì k tìžení a pracovali pro nì hlavnì místní Bydlel jsem s pøítelkyní v East Village. nic. A tak jsem øekl: Milá paní, je ten film Ukrajinci. Ti trochu kradli, ale otec vždyc- Tanèila flamenco, ale byla moc vysoká o mnì, nebo o vaší obsesi holokaustem? ky zamhouøil oko, nìkdy i falšoval kvóty, a taneèníci malí, takže moc práce nemìla. aby jim pomohl, takže si ho všichni vážili. Byla to skvìlá holka, výborná kuchaøka! To je nepøíjemné. V roce 1941 pøišli Nìmci, nechali nás více Ve stejném domì na Christopher Street Byl bych se s ní s díky rozlouèil, ale šlo ménì být, protože to byla èeská vesnice; tehdy bydlela Yoko Ono. Pak jsme se pøe- tam o polského sedláka Vladislava Ko- ale zavøeli židovské obchody a naøídili no- stìhovali na Bleaker Street, naproti legen- towského a jeho rodinu, která mnì, bra- šení hvìzdy. Otec dál spravoval les, jenom- dárnímu baru Bitter End. Tam jsme byli trovi a matce za války zachránila život. Já že pracovat pod ním už smìli jenom Židi. poøád. Pøítelkynì mi tehdy øekla, že maji- jsem tu rodinu dlouho marnì hledal. Do A co vìdí Židé o práci v lese? tel kina Village Theatre hledá manažera. Polska jsem jezdil èasto kvùli filmu, ale Pak nìkdy v roce 1942 pøijel nìmecký Ten chlápek, Roger se jmenoval, neplatil nenašel jsem je, a ta režisérka je našla. náklaïák. A s Nìmci dorazili ukrajinští úèty, byl to cvok. Ale dal mi tu práci a ne- Sešel jsem se se synem našeho zachránce nacionalisté. Šli po nás. Podaøilo se nám chal mì tam dìlat, co chci. Divadlo mìlo a s celou jejich rodinou. Zajistil jsem, aby s matkou, bratrem a otcem utéct do lesa. 2500 míst. Roger ještì pozval Timothyho byli ocenìni v památníku Jad vašem. Po- Byli jsme skupina 24 lidí. Otec les znal, Learyho. Mìli jsme tam èínskou operu, VÌSTNÍK 4/2019 13 jidiš varieté, koncerty, hráli u nás John Keatona pro mì bylo dùležité. Formát fil- Dizzy Gillespie, Ella Fitzgerald. Pak jsem Coltrane, Nina Simone, Ornette Cole- mù se mi podaøilo upravit tak, aby to od- natoèil dokument Wakaliwood. V Kam- man. Leonard Cohen u nás poprvé zahrál povídalo šíøce plátna. Projekce doprová- pale ve slumech žil filmaø, který dìlal Suzanne. Také k nám chodili èlenové zela na klavír Sarah Vaughan. Bylo to takøka na koleni akèní filmy a pak je pro- hnutí Black Power. To bylo období pro- skvìlé. Èernobílé filmy a jazz! dával na cédéèkách na tamním trhu. testù proti válce ve Vietnamu. O nìm ten film je. Jak vás napadl koncept pùlnoèních fil- To bylo zøejmì intenzivní… mù – filmù promítaných o pùlnoci? Natoèil jste i celoveèerní film. Jistì. Dennì jsme konèili v Cedar Street Byl to pokus, který se zdaøil. Je dùležité Bylo to kolem mých 80. narozenin, lidi Bar, kde se scházeli abstraktní expresio- nemít fixní ideje, pøíliš nesoudit a mít od- mì otravovali, kdy že už pùjdu do dùcho- nisté. Spøátelil jsem se hlavnì s Fran- vahu zkoušet nové vìci, no a taky moc du. Naštval jsem se a øekl jsem si, že jsem zem Klinem a Villemem De Koonin- nekoukat na peníze. Nejslavnìjším pùl- ještì nenatoèil celoveèerní film. Takže gem. Jemu jsem pomáhal budovat noèním filmem se stal Eraserhead od Da- jsem napsal scénáø, produkoval jsem to ateliér v Hamptons. Dovedete si pøesta- vida Lynche. i režíroval. Je to film o ruských imigrant- vit, jaký jsem byl zedník! Tihle abstrakt- kách v New Yorku. Ty ženy se stále mu- ní expresionisté poøád mluvili o Jack- Spolupracoval jste na nezávislých fil- sejí prát se stereotypy. Že to jsou lehké sonovi Pollockovi. „Tohle by se mech, jež se proslavily stejnì jako holly- holky, zlatokopky. Ve skuteènosti se vìt- Jacksonovi líbilo, tohle ne.“ Tehdy byl woodské trháky, a distribuoval jste je. šina snažila získat vzdìlání nebo se aspoò Pollock už dva roky po smrti, pøesto ho Nestali se režisér David Lynch nebo bra- dùstojnì živit. Mnohé byly zbožné. Je to stále uctívali. Další dùležité místo bylo tøi Coenové americkým mainstreamem? feministický film, byl jsem feminista, ješ- Max´s Kansas City. Tam chodil Andy To opravdu ne. Evropané nerozumìjí tì než to zaèalo být populární. A nikdy se Warhol a jeho svita, tam zaèal punk tomu, jak v Americe funguje kultura. Mì se mnou žádná nesoudila jako s Harveym rock. Chodili tam Jeff Koons, Paul Hen- èasto v Evropì ztotožòovali s Hollywoo- Weinsteinem, s nímž jsem mìl také jed- nessy, Lou Reed, Janis Joplin. Majitel dem a jsem od Hollywoodu opravdu nej- nou co do èinìní. Mì ale neobtìžoval! baru Mickey Ruskin byl mùj pøítel, tedy dál, jak to jde. Rozdíl mezi Hollywoodem dokud se nepøedávkoval. a nezávislým filmem je propastný. Lidé Ještì k tématu imigrace, která tolik od nezávislého filmu nikdy po Hollywoo- ovlivòuje formování americké kultury V roce 1968 jste otevøel kino Elgin. du netoužili, protože jejich sen byl film. a teï je omezována. Co tomu øíkáte? Potkal jsem Alberta Grossmana, což byl Lidi v Hollywoodu snili o nìèem jiném – Není to nic nového. Hlavnì u mladých je manažer Boba Dylana a Janis Joplin, a Bil- snili o byznysu. Byli to východoevropští problém, že neznají historii. Mám fotku la Grahama, kteøí vlastnili rokenrolový Židé, vyrábìli a prodávali „šmates“, krej- z doby, kdy jsem byl v padesátých letech klub Fillmore West v San Francisku. èí, ševci, rukavièkáøi. I v Americe byli v armádì v Nìmecku, hlídali jsme hranice. S nimi jsem založil v biografu Elgin spo- diskriminovaní. Nemohli studovat na ji- Mimochodem tehdy tam byl taky Elvis leènost Fillmore East a dìlal jim manažera. stých školách, nemohli získat urèité džo- Presley. Americké obèanství jsem ale do- Šel jsem do sdružení filmových režisérù, by. Aby pøežili, museli být chytøejší. stal teprve po ukonèení armádní služby! kteøí dìlali experimentální filmy. Vybrali mi Zkoušeli nové vìci, vèetnì filmu. Samuel První rok na vojnì jsem strávil na zá- Warholùv snímek Chelsea Girls z roku Goldwyn z Metro-Goldwyn-Mayer øíkal kladnì v Columbusu, v Georgii. Tam jsem 1966. Když jsem odcházel, uvìdomil jsem o svých konkurentech v Hollywoodu: okusil na vlastní kùži pøedsudky a xenofo- si, že jsem švorc, vrátil jsem se a øekl jim, „Copak ten mùže vìdìt o filmu, když bii v americkém stylu. Ti lidé na Jihu ne- hele, nemám ani vindru, abych mohl promí- jeho otec nebyl ani rukavièkáø?“ mìli tušení o holokaustu, o tom, že židov- tat. Dali mi 48 dolarù a navrch odborového Byli hodnì chytøí a mazaní, umìli cho- ským uprchlíkùm byl odpírán vstup do promítaèe! Pak už jsem program sestavoval dit v hazardu. Dobøe vìdìli, že existují Spojených státù, že tu mìli America First sám. Dìlal jsem všechno sám: prodával líst- vìci, kterým nerozumìjí, a byli pøiprave- Committee, v nìmž byli èlenové fašisté, ky, uklízel. Ze zaèátku nikdo nechodil, bylo ni leccos zkusit. Pokud slyšeli o dobrém kteøí imigraci blokovali. Dokonce po válce to na periferii Village, v portorikánské èásti, spisovateli èi herci, hned s ním uzavøeli museli pøeživší trávit léta v uprchlických nebyly tam restaurace ani bary. V okolí ale smlouvu. Vážili si lidí, kteøí byli pro nìco táborech v Evropì, než je do Ameriky pus- bylo nìkolik retro kin, která uvádìla staré zapálení, v nìèem vynikali. Byli mezi tili. A jelikož tohle všechno se obecnì neví, filmy. Tak jsem s tím zaèal taky. nimi i pìknì drsní parchanti. O Harrym a to ani v dnešní dobì, lidé také nerozumì- Cohenovi, který založil Columbia Picture jí tomu, co je sionismus a mají antisionis- Promítal jste mimo jiné filmy s Buste- Corporation, se tradovalo, že na jeho po- tické sentimenty. Protože si neuvìdomují, rem Keatonem. høeb nepøišlo tolik lidí proto, aby ho ucti- jak sionismus vznikl a že nabral takovou Ano! Keatonovy filmy mìl jeden chlapík, li, ale aby se pøesvìdèili, že je mrtvý! sílu teprve po válce. vlastnì to byl zlodìj filmù, zaplatil jsem mu deset tisíc dolarù a on mi udìlal ko- Pozdìji jste dìlal dokumentární filmy. Obáváte se fašismu? pie. Keaton si o sobì nikdy nemyslel, že Natoèil jsem film o jazzu v padesátých le- Fašisté vyhrávají, protože vìtšina lidí je nìjaký umìlec, byl to zkrátka profík. tech. Já jazz miluju! Bylo to o místì, které chce mít vùdce. Když èlovìk nemusí pøe- Chaplin byl pøesvìdèen, že je umìlec, otevøeli pøátelé v Bergshire Mountains, mýšlet a rozhodovat se sám, je život jed- a mìl pro publikum všelijaká poselství. krásné oblasti v Massachusetts, ve stodo- noduchý. Víte, zlo není nevysvìtlitelné, Keaton je zrovna tak svìží jako tehdy, za- le velkého statku. Hrál se tam ten nejlepší nevysvìtlitelné je dobro. tímco Chaplin je zastaralý. Znovuuvedení jazz: Louis Armstrong, Dave Brubeck, MICHAELA ROZOV 14 VÌSTNÍK 4/2019

vlády díky døinì tisícù otrokù, øemeslní- PEVNOST HERODIUM kù a umu zdatných architektù vznikly, Místo posledního odpoèinku mocného vládce berou dodnes dech. Kromì toho, že velkoryse obnovil Jeru- Pevnost Herodium leží ve výšce 758 met- bìh o „vraždìní neviòátek“, ale údaje zalémský chrám i celý chrámový areál rù nad moøem v Judské poušti, asi dvanáct o dalších zloèinech jsou jasné a spolehli- (vèetnì toho, že nechal zdvojnásobit roz- kilometrù jižnì od Jeruzaléma. Dostat se vé. Jeho nákladné projekty vyèerpávaly mìry Chrámové hory) a královský palác tam je možné autem (nebo taxíkem), niko- státní pokladnu, nicménì naplòoval pøed- a zajistil pøívod vody do Jeruzaléma, jsou li veøejnou dopravu: památka se nachází stavu o silném vládci, za jehož panování tu další stavby: vydláždìné cesty, øada na Západním bøehu, v oblasti C støežené Judské království vzkvétalo a Jeruzalém akvaduktù, pøístav Caesarea (pøi stavbì Izraelem a zde konkrétnì spravované Izra- elským úøadem pro národní parky. Máte-li tedy možnost si vozidlo pronajmout nebo laskavé pøátele, kteøí vás na Herodium od- vezou (jako se poštìstilo nám), neváhejte ani chvilku. Otevøeno je od øíjna do bøez- na od 8 do 16 hodin, od dubna do záøí od 8 do 17 hodin; v pátek o a svátcích se zavírá o hodinu døíve.

ZLÝ GÉNIUS Že judský král Herodes Veliký (žil v le- tech 73 pø. o. l.–4 o. l., vládl od roku 37 pø. o. l.), proslul jako ctižádostivý vojevùdce a administrátor, asi není tøeba pøipomínat. Je vnímán jako rozporuplný panovník: k moci se dostal jako správce Galileje; z moci Øíma se stal i králem Judeje, za- Prostor vstupního sálu, v dobì Bar Kochbova povstání pøemìnìný na synagogu. tímco dìdice hasmonejského trùnu Anti- byl nejslavnìjším mìstem Východu. Dle podvodních konstrukcí byly použity nej- gona v prùbìhu nìkolikaleté války porazil historika Flavia dokázal být velkorysý, modernìjší technologie jako hydraulický a nechal Øímany popravit. Bývá pøipomí- když v mnoha pøípadech promíjel danì cement), obnovení mìsta Samaøí (které nán jako „zlý génius Judeje“, který se ne- a povinné dávky. Aè ovlivnìn životním pøejmenoval na Sebasté), hrobka patriar- lítostnì zbavoval skuteèných èi domnì- stylem Øíma, snažil se vyhovìt pøíkazùm chù a pramatek v Hebronu, zahrady, stud- lých nepøátel (vèetnì vlastních synù), židovské víry: nechal razit mince bez lid- ny, amfiteátry, ale i chrámy, které budoval mimo židovské oblasti pro jinovìrce. K vrcholùm jeho stavitelského rozmachu patøí palácové pevnosti: Masada a Macha- erus u Mrtvého moøe a zmínìná pouštní pevnost Herodium.

NEJVÌTŠÍ V ØÍMSKÉ ØÍŠI Její umístìní si Herodes údajnì vybral v dobì, kdy ještì bojoval s králem Antigo- nem, na pøipomínku svého koneèného ví- tìzství. Na místì bojištì se rozhodl vysta- vìt majestátní pevnost, nejvìtší v tehdejší øímské øíši. Do samotné stavby se pustil kolem roku 23 pø. o. l. a naplánoval ji jako vládní a administrativní centrum Judeje (zatímco Jeruzalém zùstal centrem nábo- ženským) a pøál si, aby tu byl i pohøben, Zmenšený model sarkofágu Heroda Velikého. Foto k èlánku am. což se posléze stalo. Význam pevnosti vy- udržoval si mocnou ochranku a údajnì ských zpodobnìní, budoval mikve, ale jadøuje nejlépe fakt, že ji nechal pojmeno- i promyšlený systém tajných špehù. Naro- hlavnì: nechal opravit a znovu vybudovat vat po sobì. Starovìký dìjepisec Josephus dil se nabatejské matce a otci Idumejci, je- Jeruzalémský chrám. Flavius ji popsal takto: hož pøedci konvertovali k judaismu; svého A v tom tkví pro milovníky památek „Vystavìl hrad v horách proti Arábii syna Heroda rodièe vychovávali jako a cestovatele jeho nejvìtší síla: znají a nazval jej po sobì Héródeion. Umìle na- Žida. Coby král, jenž by ctil pøikázání Heroda Velikého pøedevším jako stavi- sypaný kuželovitý pahorek, vzdálený še- spravedlivého Boha, se však pøíliš neo- tele. Zbytky ohromujících – až megalo- desát stadií od Jeruzaléma, nazval svým svìdèil. Moderní historie sice vyvrací pøí- manských – komplexù, které za jeho jménem a vyzdobil jej velice nádhernì. VÌSTNÍK 4/2019 15

Obklopil výšinu kulatými vìžemi a nádvo- vstání Bar Kochby (v letech 132–136), 20. století zaèal s archeologickými vyko- øí vyplnil nejnádhernìjšími paláci. Nejen kdy se tu usadili jeho pøívrženci. Rebelo- pávkami otec Corbo z Františkánského vnitøek budov byl skvìlý. I vnìjší stìny, vé z obou povstání za sebou nechali stopy biblického studia v Jeruzalémì, který od- øímsy a støechy byly pøeplnìny nesmírným kryl vìtšinu palácové pevnosti. V prùzku- bohatstvím. Ohromným nákladem pøivedl mu pak pokraèoval tým Gideona Foerstera zdálky množství vody a pøístup rozdìlil z Hebrejské univerzity a od sedmdesátých dvìma sty schodù z nejbìlejšího mramoru. let skupina profesora Ehuda Necera, pøed- Pahorek byl totiž znaènì vysoký a zcel vy- ního znalce herodovské architektury, jenž tvoøen lidskou rukou.“ (Válka židovská I, pracoval i na Masadì, v Jerichu a v Caesa- 21,419–421, Praha 1990) reji. Necerovi se podaøilo odhalit zbytky dolního Herodia a tunely uvnitø hory PALÁCOVÁ PEVNOST a poté – roku 2007 – nalézt zbytky velké Herodium mìlo tøi èásti: palácovou pev- hrobky a honosných rakví na severový- nost vybudovanou na umìle vytvoøeném chodním svahu. Hrobka mìla tvar tøípat- vrcholu; severnívýchodní svah hory, se- rového, asi 25 metrù vysokého mramoro- stávající z královského divadla, obøadního vého mauzoleua s kónickou støechou. schodištì a plošiny s výhledem daleko do Poblíž hrobky nalezli archeologové zbyt- pouštì až k Mrtvému moøi, u níž byla ky tøí sarkofágù, z nichž jeden mìl naèer- umístìna Herodova hrobka, a dolní Hero- venalou barvu a byl zdoben rùžicemi – dium. To zahrnovalo administrativní, prof. Necer ho jednoznaènì pøisoudil He- sportovní a odpoèinkové prostory a na- rodovi. Zajímavé je, že teprve poté, co cházel se tu i výchozí bod pro slavnostní bylo nedlouho pøed Herodovou smrtí do- pohøební prùvod, který doprovodil mrtvé- konèeno mauzoleum, se zeminou pokryl ho vládce až na urèené místo. i vrchol hory na této stranì. Prof. Necer Palác byl za Herodových èasù rozdì- odkryl i amfiteátr poblíž hrobky. Shodou len do øady køídel. Ve východní èásti se tragických okolností se mu však nalezištì nacházel velký zahradní dvùr s koloná- stalo osudným: roku 2010 se pøi práci zøí- dou, západní èást byla urèena k obývá- til do prostoru divadla a zabil se. ní. V prostoru palácového komplexu Model Herodovy hrobky. byla i rituální lázeò a monumentální v podobì øady tunelù, pøemìny sálu na NÁVŠTÌVA vstupní sál (pozdìji pøemìnìný na syna- synagogu, ale také devastace královské Co z paláce spatøí dnešní poutník? Vyje- gogu). Panovník sídlil v mohutné vìži, hrobky. V dobì byzantské (4.–7. století) de-li na parkovištì témìø k návštìvnic- z níž vidìl Judeu i Mrtvé moøe jako na vzniklo v dolním Herodiu na zbytcích pù- kému centru, zatoèí se mu hlava z roz- dlani. Palácové zdi byly zdobeny fres- vodních budov mìsteèko se tøemi kostely hledu po okolní krajinì, v níž se støídají kami a štuky, ozdoby nesly i sloupové a v palácové pevnosti pøibyly klášter vesnice s kamenitými, v bøeznu však po hlavice a patky. Z nádvoøí vedl vstup do a malá kaple. Od 9. století však zùstala deštích zelenou trávou porostlými høe- systému chodeb vedoucích k nìkolika kdysi slavná pevnost opuštìná a druhý ži- beny, a mùže zahlédnout Betlém a v dál- cisternám a ke královì hrobce. vot jí (kromì poutníkù) vdechli až arche- ce i vìž Hebrejské univerzity. Pak ho Po Herodovì smrti se pevnost stala asi ologové a posléze turisté. èeká chùze po sice strmé, ale nikoli na deset let souèástí království jeho syna dlouhé cestì, z níž pøehlédne archeo- Archelaa. Poté ji obývali øímští guvernéøi PROFESOR EHUD NECER logické vykopávky dolního Herodia až do roku 66 o. l., kdy vypuklo židovské Roku 1838 identifikoval Herodium ame- (pøedevším rozmìrný bazén, jenž mìl povstání proti Øímu a opevnili se v ní po- rický výzkumník Edward Robinson; na vlastní akvadukt a sloužil i jako hlavní

„Obklopil výšinu kulatými vìžemi a nádvoøí vyplnil nejnádhernìjšími paláci…“ Foto Eitan Ya´aran pro Wikipedii Commons. vstalci. Ti byli poraženi asi rok poté, co jeho práci navázal švýcarský architekt zásobárna vody pro pevnost, a byl ob- Øímané znièili Druhý chrám, tj. 71 o. l. Conrad Schick, jenž památku detailnì klopen zahradami se sloupoøadím). Velký význam mìla pevnost v dobì po- popsal a zakreslil. V šedesátých letech (pokraèování na str. 20) 16 VÌSTNÍK 4/2019

rozšklebené, zlobné tváøe prahnoucí po MÌSTO ŽEN krvi. Na jiné práci bezútìšnost v podobì strohého nemocnièního pokoje s umíra- Objevná výstava ve vídeòském Dolním Belvederu jícími a udøené matky s vyhaslýma oèi- ma a zlobným odhodláním tisknoucí své Poèátkem 20. století byla Vídeò nejvíce právem zapomenutých malíøek, z nichž podvyživené dítì s ustrašeným pohle- kosmopolitním velkomìstem v Evropì. øada byla židovského pùvodu. Tuto dem v náruèí. Kromì Nìmcù, kteøí byli dokonce málo známou skuteènost se snaží mapo- Další pozoruhodný cyklus vznikl v roce v menšinì, zde žili Slované, Židé, Ma- vat výstava ve vídeòském Dolním Bel- 1932 a nese název Zrcadlo. Autorka ïaøi, Rumuni a Italové. Mìsto bylo vederu s názvem Künstlerinnen in Wien v nìm již zcela nepokrytì reaguje na hro- pøesným obrazem mnohonárodnostní von 1900 bis 1938. Stadt der Frauen zící nacistické nebezpeèí. Žvanící vùdci, monarchie, která pomalu smìøovala ke (Umìlkynì ve Vídni 1900–1938. Mìsto kterým z úst kape nenávist k životu, k dru- svému zániku. V jejím èele stál starý, žen). hému èlovìku, ke všemu, co je z jejich opuštìný, mírnì již depresivní císaø ob- omezeného pohledu odlišné, kteøí milují klopený jen rádci, kteøí MARGARETE pouze sami sebe a dav jimi zmanipulova- vìtšinou sledovali své HAMERSCHLAG ný. Pro vìtší zdùraznìní se jeden list obje- osobní, pøípadnì ná- Na výstavì je zastou- vuje v albu tøikrát, vždy pod jiným ná- rodnostní zájmy. Na peno i nìkolik prací zvem: „Mùžou za to negøi, zabte je!“, druhé stranì to bylo Margarete Ha- „Mùžou za to køest’ani, zabte je!“, „Mù- mìsto mnoha kaváren, merschlag. Narodila se žou za to Židi, zabte je!“ Cyklus uzavírá ve kterých to myšlenko- 10. kvìtna 1902 ve ironická práce s názvem „Život ve svobo- vì vøelo, kaváren neod- Vídni. Jako dítì nav- dì“, osamocený nahý muž sedí na výbìž- myslitelnì spojených štìvovala dìtskou ku zemì porostlém chudou vegetací, s øadou proslulých spi- umìleckou tøídu pod u nohy jako jediného dalšího živého tvora sovatelù, malíøù i hu- vedením Franze Cizka malého psíka, za ním vodní hladina a na debníkù. Mìsto, kde a od roku 1917 studo- nebi studené slunce. Bohužel z jejího vznikla díky Schoen- vala na Umìleckoprù- pøedváleèného díla jsou známy jen dva bergovi „vídeòská ško- myslové škole ve Vídni grafické cykly a nìkolik volných døevory- la“ a Freudova psychoa- u profesorù Oskara Str- tù. Ostatní práce vzaly za své díky nacis- tickému bìsnìn, èi jsou dodnes nezvìstné. nalýza, místo, kde bylo M. Hamerschlag: Autoportrét, 1927. nada, Alfreda Rollera i silné sociální hnutí. a Franze Cizka. V roce Na druhé stranì se zde narodila a žila 1934 odjela do Palestiny, v roce 1935 Na expozici Stadt der Frauen v Dolním i øada pomatencù, kteøí svými názory mìla samostatnou výstavu v Jeruzalémì Belvederu ve Vídni jsou vystavena díla a díly neblaze zasáhli do novodobých a v Haifì. Roku 1937 emigrovala do Ilse Bernheimer, Friedl Dicker, Marie dìjin svìta. Guido von List, Lanz von Velké Británie. Zemøela 8. dubna 1958 Egner, Louise Fraenkel-Hahn, Helene Liebenfels, Hans Hörbiger, Otto Wei- v Londýnì. Funke, Margarete Hamerschlag, Fanny ninger, Vídeòáci, kteøí pomáhali for- Vytvoøila nìkolik pozoruhodných Harlfinger-Zakucka, Hermine Heller- movat myšlenkový svìt zrùdy Hitlera. grafických cyklù. První Ostersetzer, Hildegard Dokonce i pojem entartet (zvrhlý, z nich se jmenuje Mìs- Jone, Johanny Kamp- úpadkový, degenerovaný), pozdìji na- to a vznikl v letech mann-Freund, Elisa- cisty pøevzatý, se stal módním slovem 1922–1923. Expresivní beth Karlinsky, Eriky na pøelomu století ve Vídni. Mimo jiné døevoryty nepøíliš ra- Giovanna Klien, Bron- tak byly oznaèovány i ženy, které se dostného obsahu. Ze cii Koller-Pinell, Fridy snažily dosáhnout rovnoprávnosti støípkù poskládaný rub Konstantin Lohwag, s muži – takové tužby se pøece neslu- a líc ze života k du- Elzy Kövesházi-Kal- èovaly s údajnou ženskou pøirozeností, chovní zkáze smìøují- már, Anny Lesznai, Le- proto byly degenerované. Úpadkové cího mìsta. V bublinì ontine von Littrow, Ele- bylo vše, co odporovalo Darwinovì hodokvas z plna hrdla ny Luksch-Makowsky, vývojové teorii o neustálém vývoji hodujících mìšt’ákù, Mariette Lydis, Emilie k lepšímu. Pozdìji se význam slova vypasený nabob Mediz-Pelikan, Louise zmìnil a ve Vídni zaèal být vztahován s tlustým doutníkem Merkel-Romée, Teresy pøedevším na Židy. a prasáckým pohledem Feoderovny Ries, Mi- I v tak rozjitøeném ovzduší se ale vìt- odvádìjící si coby svùj levy Roller, Friedy Sal- M. Hamerschlag.: Z cyklu Mìsto, 1922–23. šina støetù odehrávala pøedevším v tis- majetek št’astnou nevì- vendy, Anny Schröder- ku; v každodenním životì mìsta pa- stu s cudnì sklopenýma oèima, poloob- Ehrenfest, Lilly Steiner, Helene von novalo vcelku tolerantní prostøedí. nažené ženy a pøed nimi kleèící a žado- Taussig, Ilse Twardowski-Conrat, My Pøíznivé podhoubí pro v jiném mìstì nící muži. Na šibenici visící obìšenec, Ullmann, Olgy Wisinger-Florian, Grete nevídaný fenomén. Ve Vídni totiž v le- ve spodním poli bitka s mrtvolou a roz- Wolf Krakauer a Franzisky Zach. tech 1900–1938 pùsobily a tvoøily desít- kaceným násilníkem, pøed kterým se Výstava potrvá do 5. kvìtna 2019. ky velmi zajímavých a dnes zèásti ne- vsedì choulí postavy a všemu vévodí JAN PLACÁK VÌSTNÍK 4/2019 17

dobì maluje a obèas i vystavuje. Tady, ZAMILOVANÝ AGENT a ještì více v tøetí èásti Tøetí tisíciletí, se Autobiografie ruského pražského židovského malíøe Pivovarova pod povrchem objevuje výraznìji struktura pù- Velká svìtlá místnost. U stìny jsou a kromì ètyøsetstránkové autobiogra- vodního zámì- malíøské stojany a židle. Máme kresle- fie je autorem pøedevším kratších tex- ru, který se ní. První hodina, první úkol: v parku tù, témìø vždy vložených do kresle- pak stal auto- pøes ulici najdìte hezký podzimní list, ných èi malovaných cyklù a souborù. biografií, totiž pøipíchnìte ho ke stojanu a namalujte V samém úvodu autor formuluje, evidence toho, vodovkami. o co mu po celý život jde pøedevším – co a v jakém Vodovky mì neposlouchají, tvar se porozumìt jazyku svìta, jak hovoøí poøadí kdy mi nevede, tužka mi trèí v ruce jako konkrétnì k nìmu, a zaznamenat to, bylo vytvoøe- èemu se mu podaøí po- no a co k èemu rozumìt, prostøednic- patøí. Nejde tvím obrazù a kreseb. však o nìjaký suchý výèet. Jako by si Dìtství a padesátá v nìkterých pøípadech malíø dìlal urèi- léta, studium a touha tý poøádek i ve své hlavì, znovu pro- stát se malíøem, øada mýšlí a formuje okolnosti a podnìty, pøátelství, která zane- které vedly ke vzniku rozsáhlých cyklù, chala výraznou stopu pøíbìhù a svitkù. Akademické to ale v malíøovì životì i tvor- není ani trochu, spíš naopak. Dosvìd- bì, Rusko a Moskva èuje to i poslední odstavec této krásné druhé poloviny 20. sto- knihy, plné Pivovarovových kreseb, ob- letí, to všechno je v prv- razù, dokumentárních fotografii a v ne- ní èásti autobiografie, poslední øadì i poezie: nazvané První život, Na bøehu kunratického rybníèku sto- Viktor Pivovarov: Nedìlní malování, 1996. spojeno se snahou za- jí kachna. Stojí na jedné noze, zobák chytit hledání a nalézání schovaný pod køídlem. Buï podøimuje, hùl. Ale stane se zázrak! Poprvé v ži- vlastního výrazu, vlastní výtvarné øeèi. nebo o èemsi pøemýšlí, nebo je pohrou- votì mì osloví nìjaká vìc a nemluví se Souputníci a pøátelé Viktora Pivovaro- žena do sebe, do svého nekoneèného mnou jako s obyèejným smrtelníkem, va byli v tìch letech Vladimir Jankilev- a záhadného svìta. Je to kunratická ale jako s umìlcem. skij, Eduard Štejnberg, Ilja Kabakov, kaèenka. Žije tady stejnì jako já. Jsme Mám tedy pøed sebou ten list. Místy Erik Bulatov èi Oleg Vasiljev. Dnes se si hodnì blízcí. Dá se øíct, že jsme jed- je ještì zelený, ale po krajích už je o nich o všech mluví jako o zakladate- no. Možná že jsem to já tahle kaèenka. oschlý, rezavý, s prosvítajícím žilko- lích moskevské koncep- váním. Poslouchám ho strašnì napja- tuální školy, patøí tì, snažím se porozumìt jeho jazyku. k hlavním osobnostem Ne, slovùm ještì nerozumím, ale ten ruského neoficiálního podzimní list a velká tøída s obrovský- umìní a jejich práce na- mi okny, i svìtlo záøící pøes trochu za- jdeme v mnoha svìto- prášená okna, i mìsto za oknem, i celý vých galeriích. Ale v ob- svìt, to všechno do mì vstupuje a stá- dobí Sovìtského svazu vá se mou souèástí, a už na to nikdy jsou to vydìdìnci, bohé- nezapomenu a po mnoha letech si mové a souèasnì tvrdì vzpomenu na nesrozumitelný šepot pracující umìlci, kteøí Eidetická zahrada, 1996. toho listu a pochopím, co mi øíkal. hledají a nacházejí svoji Tak zaèíná autobiografie Zamilova- cestu. Patosu je ale v textu málo, vlast- A možná je to naopak. Není dùležité, ný agent Viktora Pivovarova, malíøe nì vùbec žádný. kdo je kdo. Dùležité je stát na jedné a ilustrátora narozeného v roce 1937 noze s nosem schovaným pod køídlem, Moskvì a žijícího už bezmála ètyøicet DRUHÝ ŽIVOT, jedním okem se dívat dovnitø a dru- let v Praze. TØETÍ TISÍCILETÍ hým, pootevøeným, jakoby skrze svùj Èást druhá neboli Druhý život zachycu- sen pozorovat, co se dìje kolem. jd PRVNÍ ŽIVOT je období od roku 1982, kdy se malíø po S èistým svìdomím by se k malíøi svatbì s Milenou Slavickou pøestìhoval Viktor Pivovarov: Zamilovaný agent. a ilustrátorovi dal pøipsat i spisovatel, do Prahy. Vedle událostí, poznámek Pøeložil Jan Machonin, vydalo nakla- a možná ani ne na poslední místo. a zápisù, ve kterých autor reaguje na datelství Torst v roce 2018, 424 stran, Tam patøí snad jen proto, že se Pivo- nové prostøedí, zaèíná pøibývat textù, mìkká vazba, množství barevných re- varov psaní nevìnuje systematicky vìnovaných cyklùm obrazù, které v té produkcí v textu. Dop. cena 480 Kè. 18 VÌSTNÍK 4/2019

aè v èase váleèném se gáže malé pla- Z. M. KUDÌJ: tí. GOLEM /zpozoruje Golema/ / Drama pro bramborové divadlo Rabi: Ha, co to zde? Kýs panák hlinìný? o tøech jednáních. Volnì zpracováno dle Tot’ slyš. – Mám myšlenku /Ne, radìj /udeøí se do hlavy/ biografu a jiných slavných vzorù. Po- jinou/ Že to je zas kus rabiho umìní! kud možno nejménì však i dle historie./ Já pomažu tì, Goleme mùj – hlinou. Hej, vašnosti, nejsou naposled voni Však má-li dílo naše poøádnì se zda- snad Osoby: øit, zas nìjaký Stollwerckùv automat? Rabi Jehuda Löw ben Bezalel ty budeš musit se pak jako socha tváøit. Rachel, jeho dcera, osoba naprosto Víš! Já bych pøedstavil tì lidem rád Golem se ani nehýbá, Jechiel ho nehistorická jako mnou sestrojený automat. ohmatává Golem, sluha rabínùv Chápeš? Ty žíti budeš tehdy jen, Fuj tajxl, vašnosti! Voni jsou samá Jechiel, rovnìž sluha, který je v tom- když do huby ti strèím „šem“, špína, to dramatu nedopatøením z Rabínské to jest starý manuskript nìjaký, jen na nich hmátnu, už jsem samá hlí- moudrosti èím napálíme všechny chytráky, na. Samuel Cohn, velkoobchodník Rabi /se vrací/: Jednání I. Jechieli! Co to dìláš? Jdeš hned ven! /V pracovnì rabiho/ Ještì mi rozlámeš složitý pøí- Rabi Jehuda Löw /bìlovousý stroj ten, staøec/: a budeš platit jako morovatý. Vìru, tìžko je mi nyní žíti, Ten automat mne stojí na sto a proto k uhájení živobytí zlatých. musím já stále vynalézat cosi /Poslední „ch“ spolkne pøedná- neb v obci mé jsou, pane, òácí šející, aby to obecenstvo nepo- kosi zorovalo./ a ti žádají od mé uèenosti rozlièných kumštù i zázrakù Jechiel: dosti. Kresba Antoním Sládek. Pro rány boží! /uteèe/ Takových vìcí nadìlal jsem fùru, kteøí mne stále týrají se zázraky. však teï s tím zaèínám mít strašnou Následkem toho u mne stoupneš Rabi /ke Golemovi/: túru, v cenì Zde ti dávám zálohu. neb nového zas chtìjí nyní cosi totiž a já ti bude platit zlatku dennì. Je koruna to. Víc dát nemohu, a já mám s vymýšlením velkou potíž. neb nemám sám. Však Samuel Cohn Golem: dá Golem /veliký, ramenatý, s èernými Jsem k slzám pohnut. Za takový groš mi úvìr nový, až tì uhlídá, kudrnami/ udìlám ze sebe pravý redakèní koš. a možná, že tì ode mne i koupí. /vstoupí a klaní se uctivì/: /Dùvìrnì/ Pøemoudrý rabi! Lesk tvé uèenosti Rabi /ho maže hlinou. Koneènì je Vypletem se pak z toho. Cohn je záøí po svìtì víc, než králùv skvosti hotov/: hloupý. /básnická licence/ Tak. Za chvilku se k tobì vrátím. a proto obracím se s prosbou k tobì: Nehýbej sebou /významnì/. Dvì ko- Jednání II. dej korunu mi, bych si koupil obìd runy platím! / V pracovnì rabiho./ /spolkne poslední „d“ nenápadnì, aby /odejde/ to obecenstvo nepozorovalo./ Golem: Golem /sám/: Hloupé, že nechal mne zde rabi stát Rabi: Za dvì koruny jistì ostudu už hodin dvé, jak sprostý automat, Koruna je pro tebe peníz pøíliš velký, rabímu Jehudu já dìlat nebudu /ztuh- mezitím co slunéèko venku jasnì než abys za ni chytal pouze lelky. ne/. svítí Ponìvadž vidím však, že jsi òák a z kuchynì mùj nos nádherný šoulet v dišperaci, Jechiel: cítí. jsem ochoten ti zaopatøit práci. Už dlouho tomu, co jsem hlouposti Mít v kapse korunu je vrchol blaže- provádìl v Národním v Rabínské nosti, Golem: moudrosti, však nemoc utratit ji – to je k zlosti. Rád pracuji. Jen práci, rabi, dej teï ožil jsem. A radost mám, že mohu Jestli to bude trvat ještì minut pìt, a Golemu nìjakou zlatku pøej. hráti, to opravdu mne zmrzí celý svìt VÌSTNÍK 4/2019 19 a já uteku. At’ se hnìv pak sveze a peníze z rabiho nedobytné kasy, mi nacpal plná ústa Nabídnutí k sòat- vìøících na rabiho. Aj! Nìkdo sem nám tøicet tisíc staèí asi. ku. leze. Buï rabi je to, nebo nìkdo jiný. Rachel: Jednání III. Nic platno. Zmìním se zas v sochu Již jdu, mùj miláèku! Za hodinku /V pracovnì rabiho./ hlíny. jsem zpìt. /ztuhne/ Cohn: Golem: Nuž, zde máš, Jechieli, zlatých sto, Rachel: To je kšeft. Tøicet tisíc. A holka jako za ty mi dopomùžeš najisto Aj?! Jaký fešák! Proto otec zlý kvìt. ke Golemu. Kde je, že nevidím ho mne v laboratoø nikdy nepustí. / ke /Chce si poskoèit. V tom však nové ani? Golemovi/ kroky. Vchází Rabi s Cohnem. Golem Má úcta, pane! /s obdivem/ Ó, jak ztuhne./ Jechiel: svalnatý! I štípe døíví v dvoøe. Až bùh brání, Ty nohy – sloupy! Ruce – pravé lopa- Rabi: jak tøísky lítají tam na vše strany. ty! Hle! Viz! Tot’ nejnovìjší je mùj stroj, Za chvilku pøijde obluda ta sem, /sladce/ z nìhož mi mùže vzejít penìz zdroj. tu pøepadnem ho. Vezmeme mu šem Miláèku! /v rozpacích/ Zdá se, že ten Já vezmu nyní z kapsy kouzelný mùj a pak ho v automobil všoupnete atlet milý „šem“ a pìknì si ho domù svezete. je k dámì jako já dùkladnì nezdvoøi- a vložím prostì Golemu ho sem lý. a on hned oživne /Golem oživne/. Cohn: /Jde k nìmu. Dotkne se ho./ Tak! Práci oznaè nyní Jechieli! Ty nekøest’anské trdlo, Nu, pane? Což mì ani nevidíte, a uzøíš ihned, jak se Golem èiní. co tady lžeš publiku takhle v hrdlo, že na pozdrav neodpovíte? což pak v sedmnáctém století Cohn: auto nìjaké možno držeti? Golem /pro sebe/: At’ zamete! My mùžeme být ještì tuze rádi, Ach! To je žába!!! když Golem v nosítkách se nenachla- Rabi: dí. Rachel: Goleme! Slyš, smet’ Už jde! Slyš! Kroky! Pozor! Co pravíte, pane? každou mi neprodlenì odsud met’! Mé srdce k vám horoucí láskou pla- Golem: ne. Golem Kdo to? /se chápe koštìte a mete, až se práší/: /Cohn a Jechiel se na nìj vrhnou/ Golem: Nic neøekl jsem. To byl nìkdo jiný, Cohn: Golem: vždyt’ raète vidìt, sleèno, že jsem Podivuhodné! Mete jak dva jiní. Však já vám dám, vy zákeønická slo- z hlíny. Èlovìk by neøekl, že Golem tvùj je to! z hlíny. /Zápas. Jechiel a Cohn utekou zbiti./ Rachel /blaženì/: Nuž øekni mi, kolik že ti mám dát Mùj miláèku! za patentovaný tvùj nový automat? Golem: Tak! Ráchel, pojï! Cesta je èistá. Golem: Rabi: My musíme opustit tato místa, Má zbožòovaná! /Dlouhé objetí/ Dej mi pìt tisíc. než papa se ze synagogy vrátí. Ten vyhraje, kdo z bojištì se ztratí. Jechiel /vystrkuje hlavu ze zákulisí/: Cohn: Jejej, to je rána! To je moc. Rachel /vleèe kufry/ Vidím to dobøe? Ten hlinìný kachel Tak! Už jsem zde, mùj drahý Gole- se objímá s naší sleènou Rachel. /zmi- Rabi: me! zí/ Co? Moc? Neslevím! Dobrou noc. /vyprovází Cohna/ Golem: Golem: Tož pojï, pojï! Rychle prchneme! Má Ráchel! Slyš! My prchnem v His- Golem /sám/: /Odejdou. Po chvilce / panii, Ten rabi, to je darebák! Teï „šem“ mi na statcích obrovských já nádhernì zùstal ve rtu. Rabi /vážnì/: tam žiji Já myslím, že to jsou ètyøi strany in- Jak známo vám dle starých povìstí, a všeho mám tam víc než do sytosti. sertù. je Golem proto jen, by plodil neštìstí, Jen nezapomeò vzít s sebou nìjaké /vytáhne si „šem“/ prý byl tu kraval.Veliký je venku lidu skvosty No, neøíkal jsem to? Jehuda ve zmatku shon, 20 VÌSTNÍK 4/2019 bití prý dostali i Jechiel i Cohn. Kudìj vydává do Hamburku, aby „popr- PEVNOST HERODIUM Teï musím podívat se, co se ještì sta- vé a naposledy“ uvidìl moøe. Na ham- lo, burském pøedmìstí Altona zašel tenhle (dokonèení ze str. 15) neb na Golema zdá se tohle málo. nemajetný zvìdavec do herny. Nechal se Nahoøe vstoupí na palácové nádvoøí. Za- /odejde za kulisy, ale vrací se zdìšen/ vlákat do hry a kupodivu vyhrál – lodní choval se zde zbytek nejmohutnìjší vý- Jsem znièen! Oloupen! Vy tážete se, lístek do New Yorku. Dlouho neváhal. chodní vìže (královského sídla), dále co je? V USA a Kanadì strávil šest let. Na pod- dvùr a sál/synagoga, láznì a byzantská Rachel je pryè! Zmizela kasa moje, zim 1912 navštívil carské Rusko, jenže kaple. Poté vstupuje do prudce klesajících teï ujíždìjí v dálku kamsi spolem, záhy byl zatèen a v nesnesitelných pod- chodeb a po železném schodišti a zèásti i dukáty, Ráchel, diamanty, Golem, mínkách ruského vìzení strávil pùl roku. po kamenných schodech prochází nitrem ach! Ouvej! Bìda mnì, že vždycky Silnì prochladl a pøivodil si revmatis- hory. K vidìní jsou dvì cisterny, zbytky to v bramborovém divadle skonèí tak mus, který ho sužoval do konce života. tunelu z období vzpoury proti Øímu a sít’ dramaticky. Z Ruska byl následnì vyhoštìn a dopra- tunelù z období Bar Kochbova povstání, v nichž se rebelové ukrývali, dokázali se To v biografu byl ten Golem lítý ven eskortou na rakouské hranice. Kudìj jimi dostat na povrch a pøekvapit øímské proti tomuhle pøímo znamenitý. pozdìji prorajzoval Podkarpatskou Rus vojáky. Díky osvìtlení se tu èlovìk v /klesá zmožen. Náhle vztekle/ a další støedoevropské konèiny, ale ani mase svìtlého kamene cítí celkem poho- Mažte autora! Ta bídná zmije Praha mu nepøirostla k srdci a za svùj dlnì, tunely mají vysoké stropy a jsou i se nedržela nijak historie. „domov volbou“ si zvolil Vysoèinu. pomìrnì široké. /Mezitím, co hledá obecenstvo autora, Kudìjova bibliografie èítá stovky Nakonec si necháváme místo, kde na- opona padá./ položek – pøeklady, èlánky roztrouše- posledy spoèinul Herodes. Kráèíme po né po všemožných novinách, knížku cestì vedoucí k amfiteátru a u divadla (Kudìjova Golema lze pokládat za svého pro dìti, pøes tøicet románù a novel – narazíme na postavu odìnou v bílém druhu purimšpíl, a to je dùvod – vedle ne- od cestopisných èrt z amerického hávu, která má snad pro vìtší názornost sporných dramatických kvalit – proè hru a ruského putování, pøes populární turistùm a hlavnì asi pro radost znave- krátce po Purimu otiskujeme.) vyprávìní o bohémských tazích ným dítkám pøedstavovat samotného s Haškem – Ve dvou se to lépe táhne panovníka. „Deò dobry,“ pozdraví nás KUDÌJÙV GOLEM a další dvì pokraèování – až po lidové tento Herodes. Pak si vyjasníme, odkud Romanopisec, pøekladatel Dickense, ètivo typu Tarzanova babièka èi Král kdo pøichází: on sám není z Polska, ale z Scotta a Burroughsova Tarzana, redak- tulákù. K vrcholùm jeho tvorby patøí ukrajinského Charkova, celkovì pùsobí tor, povídkáø, ale také lékárenský prakti- pozdní novely a povídky z Vysoèiny. milým, ale spíše zasmušilým dojmem. kant, kamelot, natìraè, èistiè støev na jat- V roce 1915 Kudìj napsal – patrnì Vystoupáme na plošinu, kam dospìl kách, myè nádobí v New Yorku, farmáø pro svého pøítele, herce Františka Ko- slavnostní prùvod s mrtvým králem. U ní v Kanadì, vìzeò carské policie v Kyje- vaøíka (1886–1984) a jeho bramborové se tyèí replika pùvodní bìlostné hrobky a vì. To všechno byl Zdenìk Matìj Kudìj divadlo – drobnou veršovanou satiric- spoèívá tu sádrový model sarkofágu, vy- (1881–1955), vandrov- kou hru Golem s podti- ník, kumpán Haškùv tulem „Drama pro a Panuškùv, kráèivec, bramborové divadlo kterému se majetek vešel o tøech jednáních. Volnì do batohu a kuføíku. Ni- zpracováno dle biografu koli cestovatelská styli- a jiných slavných vzorù. zace – nýbrž neklidná Pokud možno nejménì povaha, jakýsi „osten ne- však i dle historie“. Tøe- pokoje v botách“, byl ba dodat, že bramborové Pohled k dolnímu Herodiu. tím, co mu nedovolovalo divadlo je stará loutkáø- tvoøený v pomìru 1 : 7. Ve srovnání s Hero- spoèinout. Usedlým ská technika, kde hlavu dovou povìstí, majestátním vrcholem, širo- a spoøádaným obèanem i tìlo maòáskù tvoøí širou krajinou a proužkem Mrtvého moøe v nikdy nebyl – ani spiso- neobvykle tvarovaná Z. M. Kudìj, archiv md. dáli se sarkofág zdá nepatrný – jako by tu vatelem žijícím ze sti- brambora. Kudìjùv verš dávnému vládci dávala jeho vlastní hora, pendií. Do svého deníku si napsal: „Tu- je v této parodické høíèce hrbolatý, ob- nebesa i zemì najevo, jak je moc pomíji- lákùv domov – celý svìt.“ Rodák èas mu vypadne i „z kloubu“, tak jako vá… Když se pak pøi sestupu ohlédneme, z Hoøic, dožívající a pohøbený v Lito- Golem, který je bytostí pomazanou spatøíme ještì charkovského mladíka, po- myšli. Studium na gymnáziu nedokonèil „hlinou“, vypadne ze své role. O Kudì- hodlnì rozjímajícího poblíž hrobky, a dole a rád k tomu poznamenával: „Èemu jovì premiéøe hry-høíèky dosud nevíme pod cestou arabského pastevce, který po jsem se ve škole pracnì nauèil, to jsem nic. Po 104 letech se doèkala obnovené svazích k Herodiu žene stádo ovcí. kupodivu lehce zase zapomnìl.“ Stal se premiéry v podobì scénického ètení A. MARXOVÁ, V. T RNKOVÁ lékárnickým praktikantem (Pacov, Sad- v Rodinném výèepu u Rýgrù (Pøibyslav Autorky dìkují Lie a Oskarovi Skálo- ská) a vojenské službì se vyhnul pøedstí- u Náchoda) v podání Nezávislého pod- vým, bez jejichž èinorodosti a laskavosti ráním duševní choroby. V roce 1905 se šafranického divadla M. DOLEŽAL by se výstup na pevnost neuskuteènil. VÌSTNÍK 4/2019 21

dì stejný už víc než sto let. Klesl za první IZRAEL: Stát devíti milionù svìtové války, za druhé svìtové, za holo- kaustu i po odsunu Nìmcù, ale pak zase na- Psát o Izraeli èlánek, který vyjde týden mana. Širší zkušenost ale naznaèuje toto: rùstal. Øeknete-li tedy, že v Èesku žije deset pøed volbami do Knesetu, je ještì ménì èím víc se kampaò soustøedí na hledání milionù lidí, zhruba to platí pro roky 1910, vdìèné než døíve. Pøed patnácti lety by se „Antizemana“ èi „Antitrumpa“, tím víc 1930, 1970, 1990 èi 2010. Ale ve Státu Izra- rýsovala jasná otázka: Vyhraje spíš pravi- mùže pøispìt k tomu, že nakonec vyhraje el to takhle neplatí. Pøi vyhlášení nezávis- ce, nebo spíš levice? Osloví více volièù autentický Zeman èi Trump. Podobnì lze losti mìl jen 806 000 obyvatel, ale ten poèet program obrany státu, nebo program na- spekulovat, že èím víc se Izrael soustøedí rychle rostl. První milion byl dosažen už rovnání s Palestinci? To už je pryè a s tím na hledání „Antibibiho“, tím víc mùže rùst v roce 1949, druhý milion v roce 1958 zeslábly i pøedvolební pøedpovìdi. šance, že i pøíští vládu sestaví autentický a nyní je to už devátý milion. Jinými slovy: Teï jako by šlo jen o toto: Zùstane pre- Netanjahu. za 70 let nezávislé existence zvýšil poèet miérem Benjamin Netanjahu? Nebo se Ale nechme prorokování a podívejme svých obyvatel na jedenáctinásobek. koneènì najde „Antibibi“, který ho pora- se na reálnìjší svìt. Tøeba na to, jakému zí? Bude jím bývalý náèelník generálního spoleèenství bude pøíští kabinet vládnout, STEREOTYPY SE MÌNÍ štábu Benny Ganc, v politice nováèek? at’ho povede kdokoli. Bude to spoleèen- Mety devíti milionù obyvatel Izrael dosáhl Pøesnìji: bude jím blok Modrá bílá (Ka- ství devítimilionové, nebot’ poèátkem poèátkem bøezna, jak na webu ohlásily „po- chol lavan), v nìmž se pulaèní hodiny“ jeho sta- Ganc spojil s liberálem tistického úøadu. Bylo to Ja’irem Lapidem? Tìž- obecnì oèekávané. Však ko hádat. Ganc vbudil média to téma otevøela již u mnohých nadšení. Ale v lednu v èláncích s titul- bøeznový prùzkum, kte- ky typu „Populace Izraele rý zadal list Ha’arec, to se blíží devíti milionùm“. nadšení krotí. Za tímto èíslem se ovšem Blok Modrá bílá sice skrývá øada zajímavých u volièù vedl pøed „Bi- postøehù, trendù èi bilan- biho“ Likudem, ale jen cí. tìsnì (v pøepoètu na Patøí k nim takové, jež mandáty 31 : 28 ve sto- ilustrují rozvoj za 70 let. dvacetièlenném Knese- V roce 1948 mìlo svùj tu) a pøedevším jeho dùm 43 procent Izrael- skóre klesá. Naproti cù, dnes už 68 procent. tomu skóre Likudu je V roce 1948 mìla auto jen tøi procenta Izraelcù, stabilní. Vyznìní voleb Poèátkem bøezna dosáhl Izrael devíti milionù obyvatel. Foto archiv. však mohou zásadnì dnes je nejménì jeden ovlivnit dvì vìci. Zaprvé se hlásí o slovo bøezna poèet obyvatel Státu Izrael pøekro- automobil v 70 procentech domácností. tradièní Strana práce (skóre 10 mandátù), èil devìt milionù. Ale zásadnìjší je tøeba toto. která mùže sebrat hlasy Gancovi. A zadru- V evropských zemích to funguje vìtši- hé stoupá skóre radikálnì pravicových sil, JISTOTA JEDENÁCTINÁSOBKU nou tak, že pøirozený pøírùstek je záporný, kam Ha’arec øadí strany náboženské i ty, Máte-li pocit, že tématu populace èi demo- a pokud se poèet obyvatel zvyšuje, tak jen kterým se v Evropì øíká protestní èi popu- grafie se vìnujeme èasto, je to pravda, ale díky pøistìhovalcùm. V Izraeli je to obrá- listické (napøíklad stranu Zehut bývalého má to své opodstatnìní. Demografickými cenì. Loni se tam poèet obyvatel zvýšil likudnika Mošeho Feiglina). ukazateli se totiž Izrael vymyká z celého o 174 tisíc – narodilo se 185 tisíc dìtí, pøi- Je tedy tìžké pøedvídat, kdo bude po západního svìta. A také ovlivòují jeho poli- stìhovalo se 28 tisíc lidí a 45 tisíc jich 9. dubnu disponovat tolika hlasy a spo- tiku, zosobnìnou v nastolované otázce, za zemøelo. Pøistìhovalci se tedy na populaè- jenci, že dokáže pøesvìdèit prezidenta jakých podmínek mùže stát fungovat jako ním pøírùstku podílejí jen 15 procenty. Rivlina, aby ho povìøil sestavením vlá- židovský a demokratický zároveò. Nejvíce jich pøišlo z Ruska (31,5 procen- dy. Tím výraznìji se však rýsuje hlavní Pøijde-li øeè na demografii v Evropì, ta), Ukrajiny (19,6 procenta), Francie bojová linie tìchto voleb. Více než kon- jde hlavnì o sociální a penzijní systémy. (8 procent) a USA (7,9 procenta). krétní program èi idea je jí snaha podpo- O to, jak se stárnoucí populací udržet A dále. Už neplatí stereotyp o Židech øit, èi odstavit Netanjahua. I zde Izrael v chodu prùbìžné financování dùchodù, coby nejpoèetnìjším národu diaspory. Iz- podléhá tomu, co poznamenává znaè- má-li relativnì klesající poèet plátcù daní rael soustøedí vìtší podíl Židù než Armé- nou èást Západu. saturovat rostoucí poèet pøíjemcù penzí. nie Arménù nebo než Irská republika Irù. Izrael hledá „Antibibiho“, tak jako V Izraeli je to jinak, nebot’tento stát popu- Nyní ten podíl dosáhl již 46 procent. Prá- Amerika hledá „Antitrumpa“ nebo Èesko laènì roste a stárnutí populace se drama- vì proto je zajímavé, že aè Izrael soustøe- „Antizemana“. Pøipomeòme atmosféru ticky neprojevuje. ïuje polovinu všech Židù na svìtì, narodí pøed volbou èeského prezidenta, kdy kan- Mùžeme si to názornì pøedstavit na srov- se v nìm dvì tøetiny všech židovských didát Jiøí Drahoš nejvíce bodoval samot- nání s Èeskem. V Èesku dnes žije asi 10,6 dìtí. Toto je hlavní zdroj nárùstu, o kterém nou pøedstavou, že zabrání vítìzství Ze- milionu obyvatel a ten poèet zùstává v zása- je tu øeè. ZBYNÌK PETRÁÈEK 22 VÌSTNÍK 4/2019

nìjakým zpùsobem dotýkaly Židù nebo HISTORICKÝ AUTISMUS...a další události Izraele. Tou poslední sedmou byla v ne- /Vybráno z èeských médií/ dìli beseda o aktuálním dìní na Blíz- kém východì se zástupkyní velvyslance Prakticky všechna média se v bøeznu ravskými biskupy, kteøí pobývají ve Státu Izrael Irit Amitai. „Moc tuto akci vìnovala osmdesátému výroèí okupace Svaté zemi na duchovních cvièeních, oceòujeme. Chaverut znamená v hebrej- ÈR a pronásledování Židù, které bylo byl slavnostnì pøivítán u Jaffské brány štinì pøátelství. To je to, co my jako ob- bezprostøednì poté zahájeno. Vìtšina v Jeruzalémì. Za doprovodu stráže la- èané Izraele cítíme k Èeské republice, z nich také pøipomnìla, že v noci z 8. na tinského patriarchy se všichni biskupo- k tomuto mìstu i k èeské køest’anské ko- 9. bøezna 1944 bylo v Osvìtimi zavraž- vé i s doprovodem pøesunuli do chrámu munitì. Je to skuteèné pøátelství,“ kon- dìno 3792 èeských Židù z tzv. rodinné- Božího hrobu, kde byli uvítáni latin- statovala Irit Amitai. (Valašský deník, ho tábora. !! „Pokud mi nìco vadí na ským, øeckým a arménským patriarchou 19. 3.) !! Slavnostní vernisáží zaèala debatì o èeské moderní historii, je to asi jeruzalémským. Toto slavnostní uvítání v Regionálním muzeu Kladrubska vý- jakýsi historický autismus, se koná vždy, pokud Jeru- stava Historie Židù v Èechách a na Mo- který nás poøád nutí vní- zalém navštíví kardinál. Je ravì. Organizátoøi výstavu pøipravili mat jen ,národní èeské dì- to starý zvyk, který vznikl v souvislosti s osmdesátým výroèím jiny‘, což je pozorování na žádost františkánù okupace. „Návštìvníci si mohou pro- svìta nesmírnì úzkým prù- v rámci tzv. statu quo, kte- hlédnout dvanáct stojanù s popisky ze zorem, pøes jehož hrany rý upravuje vlastnická života Židù, které byly zapùjèeny ze ži- nevidíme dìjiny èeských, a pøístupová práva køest’an- dovského muzea,“ uvedl pro Deník øedi- moravských a slezských ských církví ve tøech kos- tel muzea Pavel Parlásek. Bìhem zahá- Židù a Nìmcù. I když telech Svaté zemì. jení vernisáže zahrála na flétnu a kytaru v poslední dobì se ten prù- (www.ado.cz, 15. 3.) !! Jana Kvasnièková. Výstavu mùžete zor snad rozšiøuje. Už ne- „Jednou ze známek demo- navštívit do 21. dubna. (Tachovský de- vidíme jenom Nìmce, kteøí grafických zmìn v USA je ník, 19. 3.) !! Pøed 102 lety se 17. bøez- v osmatøicátém zvedli pravici, a už sem to, že na žebøíèku nejoblíbenìjších do- na na Žižkovì narodil Eduard Marek, tam zahlédneme i osudy Romù, povìdo- chucovadel salsa nahradila keèup. Jed- který patøí k nejstarším pamìtníkùm mí o dìjinách našich Židù se snad zlep- nou z oblíbených pøísad salsy je korian- skautského hnutí. Za mìstskou èást Pra- šuje den ode dne. Bavíme se o protekto- dr, který patøí k nejkontroverznìjším ha 3 mu pøi té pøíležitosti pogratuloval rátu, kde si nìkteøí lidé mohli vybrat, kuchyòským pøísadám na svìtì. Jsou o dva dny pozdìji starosta Jiøí Ptáèek. jestli kolaborovat, nebo být v odboji, lidé, kteøí ho naprosto zbožòují, a pak Eduard Marek patøí k zakladatelùm nebo si žít obyèejný život, kdy chodím mnoho tìch, kteøí ho nemohou ani cítit. a hybatelùm skautingu v Praze 3. Byl do fabriky vyrábìt tanky, a potom za to Zvláštní je, že každá skupina prožívá èlenem ministrantské organizace Legio jezdím do Luhaèovic na rekreaci… chut’ koriandru úplnì jinak. Ti, kteøí Angelica, kterou vedl páter Klement Ale byli tady i lidé, kteøí si vybrat ne- mají koriandr rádi, popisují jeho chut’ z kostela sv. Prokopa, poté se z ní stala mohli, to byli právì Židé a Romové,“ jako svìží, voòavou nebo citrusovou, skautská organizace pod dohledem øíká Jiøí Padevìt v textu nazvaném Ko- zatímco odpùrcùm tato bylinka chutná A. B. Svojsíka. Pùsobil jako pøedseda munismus otevøel dveøe prùmìrnosti. jako mýdlo, plíseò, hlína nebo brouci. obvodní rady Junáka Prahy 2 a je èle- (ÈtiDoma.cz, 8. 3.) !! Jako dcera matky Nevím, odkud vìdí, jak chutnají brouci, nem Svojsíkova oddílu a Skautského židovského pùvodu pøežila At’ka Ja- ale jen zøídka se oddílu Velena Fan- noušková válku jen zázrakem. V létì setkáváme s tak derlíka. Angažuje 1943 byli oba rodièe hereèky zatèeni protichùdnými ná- se ve Spoleènosti gestapem a následnì deportováni do zory na chut’nìjaké køest’anù a Židù, koncentraèních táborù. Kdyby v té dobì potraviny. V rùz- Konfederaci poli- nebyla na prázdninách u pøíbuzných ných etnických tických vìzòù, je mimo Prahu, odvedli by si i ji. Vìøila skupinách je výskyt držitelem mnoha alespoò v propuštìní otce, který nebyl odporu ke koriand- skautských vyzna- Žid, ale události nakonec vzaly úplnì ru rùzný – aškenáz- menání a medailí jiný spád. „Tatínek šel do Dachau a tam ští Židé patøí k nej- za svoji èinnost zemøel. A maminka, Židovka, pøežila vìtším odmítaèùm této chuti. Další v druhém a tøetím odboji. Bìhem druhé Osvìtim a pochodem smrti pøišla domù. stopy jsme získali ze studie dvojèat, svìtové války byl vìznìn za pomoc Ži- Bylo to nìco neuvìøitelného, navíc jsme která ukázala, že jednovajeèná dvojèa- dùm. Komunistický aparát ho odsoudil o ní celou dobu nemìli žádné zprávy,“ ta mají obvykle stejný postoj ke kori- za pùsobení v ilegální organizaci DEB – svìøila se At’ka, která celou dobu žila andru, zatímco u dvojvajeèných dvoj- Doktor Edvard Beneš –, která mìla za u strýce s tetou. Hereèka to nemìla v ži- èat není korelace chutí tak silná.“ cíl pøevádìt z Èeskoslovenska stíhané votì jednoduché, pøesto sršela optimis- (www.magazinzdravi.cz, 18. 3.) !! Do vládní èinitele. Za tuto aktivitu byl od- mem a nikdy si na nic nestìžovala. ètyø týdnù rozložili poøadatelé ve Va- souzen na deset let k nuceným pracím, Zemøela v nedožitých 89 letech. lašském Meziøíèí program 15. roèníku z uranových dolù byl propuštìn po se- (24.zpravy.com, 11. 3.) !! Kardinál Do- festivalu èesko-izraelského pøátelství dmi letech. (Praha 3.cz, 20. 3.) minik Duka spoleènì s èeskými a mo- s názvem Chaverut. Všechny akce se jd, ilustrace Jiøí Stach VÌSTNÍK 4/2019 23

operních a koncertních scénách, napø. ZEMØEL PETER THEIMER Kalendárium v Berlínì a ve Vídni, kde byl v roce Na poèátku 1995 za pøítomnosti rakouského kanclé- bøezna jsme se Pøed 100 lety, 14. dubna 1919, se øe vyznamenán prestižní medailí Fide- dozvìdìli v Jindøichovì Hradci narodil operní pì- lio. V roce 1993 získal za celoživotní smutnou zprá- vec-basbarytonista, hudební skladatel, mistrovství v oboru opera Cenu Thálie. vu: v kanad- operní režisér, libretista a pøekladatel Zemøel 11. 8. 1995 v Praze. ském Torontu KAREL BERMAN. Vyrùstal v hudební ro- Dne 18. dubna se dožívá 85 let skla- zemøel v 93 le- dinì, po maturitì na gymnáziu zaèal datel JAN KLUSÁK. Pochází z pražské tech pražský v roce 1938 studovat na pražské konzer- èesko-židovské rodiny, otec byl zavraž- rodák, voják vatoøi u pedagoga Egona Fuchse. Od dìn v Osvìtimi (pøíjmení si skladatel zahranièní ar- roku 1943 byl z rasových dùvodù vìznìn ponechal po matce). Maturoval na Aka- mády a stateè- v Terezínì (zde se jako zpìvák, režisér demickém gymnáziu Štìpánská v Praze ný „kluk“ Peter Theimer (26. 7. a skladatel podílel na práci vìzeòského a pokraèoval ve studiích (1953–1957) 1926–25. 2. 2019). Pocházel z rodiny divadla, spolupracoval s dirigentem Kar- u Jaroslava Øídkého a Pavla Boøkovce bankovního úøedníka (otec Pavel byl vi- lem Anèerlem a skladatelem Pavlem Ha- na Hudební fakultì Akademie múzic- ceprezidentem v pražské Petschkovì asem), potom v Osvìtimi, Kauferingu kých umìní v Praze v oboru skladba. bance), maminka se za svobodna jme- a Allachu u Dachau. Poté již pùsobil jako skladatel, pøíleži- novala Sojková a její otec byl èinný Po osvobození dokonèil studia na kon- tostnì herec a literát – od poèátku své v synagoze na Smíchovì. Petr byl jediné zervatoøi (zpìv, režie, kompozice a diri- kariéry ve svobodném povolání. dítì. V rodinì mluvili èesky i nìmecky. gování). V letech 1946–1948 pùsobil Jeho kompozièní styl byl zprvu ovlivnìn Petr miloval jazyky, uèil se i anglicky. v opavské opeøe, v dalších meziváleèným neoklasicis- Vystudoval Akademické gymnázium, letech (1948–1953) jako mem – zejména skladateli byl èlenem Sokola, vìnoval se skautin- pìvec a režisér operního Išou Krejèím, Igorem Stra- gu, plaval, jezdil na koni, bruslil, hrál souboru Mìstského diva- vinským, Sergejem Prokof- kopanou a hokej. Miloval hudbu, opery dla v Plzni. V roce 1953 jevem. Od roku 1959 úzce a divadlo. To vše skonèilo s okupací… byl angažován jako sólista spolupracoval s dirigentem Rodièe ho poslali do bezpeèí s kin- a pozdìji i jako režisér a spolužákem Liborem dertransportem. V Anglii se ho ujal opery Národního divadla Peškem, jehož souboru Ko- knìz, reverend Payne, kterého Theime- v Praze. Za ètyøi desítky morní harmonie pùsobící- rovi znali už døíve ze skautských setká- let vytvoøil více než 3000 mu v Divadle Na zábradlí ní. Petr se ale odmítl dát pokøtít. Dostu- rolí a nastudoval na 80 vìnoval øadu mnohdy doval gymnázium a pokraèoval na operních inscenací, v jeho avantgardních skladeb. Imperial College (obor chemie a fyzi- obsáhlém repertoáru byli Napsal množství scénické ka). Roku 1944 se pøihlásil jako dobro- napø. Mozart, Rossini, hudby (napø. ke høe V. Hav- volník k Èeskoslovenské samostatné Weber, Wagner, Verdi, Jan Klusák, 2009. Foto archiv. la Zahradní slavnost). Od obrnìné brigádì, v èervnu 1945 se s ar- Smetana, Dvoøák, Mu- šedesátých let se uplatòoval mádou dostal do Prahy. Válku pøežila sorgskij, Janáèek, Stravinskij, Martinù. i ve filmu, a to nejen jako skladatel, ale i he- jen jeho maminka. Pro mimoøádné hlasové dispozice a bri- rec. Nezamìnitelnì ztvárnil role ve sním- V srpnu 1945 se vrátil do Anglie a po lantní techniku se stal v Èeskoslovensku cích tzv. èeské nové vlny: O slavnosti komunistickém puèi se rozhodl zùstat i v zahranièí vyhledávaným interpretem a hostech, Sedmikrásky, Muèedníci lásky èi v exilu navždy a vydal se do Kanady. Po obtížných partù oratorních a kantátových. Valerie a týden divù. složitém shánìní práce dostal nakonec Vystupoval mj. s Pražským komorním or- Po srpnu 1968 byl oznaèen za politic- místo v torontské továrnì, která vyrábì- chestrem a souborem Ars rediviva, s nímž ky nežádoucí osobu, protože mimo jiné la letadla (A. V. Roe). Roku 1955 se spolupracoval na èeskoslovenské premié- zkomponoval hudbu ke dvìma zakáza- oženil s Nancy, s níž mìl tøi dìti, dožil øe cyklu árií z Bachových duchovních ným filmùm: Den sedmý, osmá noc se i vnouèat. Pùsobil ve velké manažer- kantát, pašijí a oratorií a na nìkterých dal- a Konec srpna v hotelu Ozon. Za norma- ské firmì Ernst & Young a pak jako ve- ších projektech, napøíklad na první evrop- lizace našel své místo v Divadle Járy doucí managementu v nemocnici Mount ské nahrávce Zelenkových Lamentací Cimrmana, kde se významnì zaøadil Sinai. Pøijela za ním i jeho matka (tato proroka Jeremiáše. V letech 1961–1971 i mezi divadelní herce a zároveò hudeb- dáma, která hrávala karty s Karlem An- vyuèoval na pražské konzervatoøi a od nì spolupracoval na øadì pøedstavení. èerlem, se dožila sta let). roku 1964 na HAMU, profesorem byl V roce 1976 však musel pøesto odejít Petr byl hrdý Žid (i když ne moc ná- jmenován v roce 1990. jako politicky nespolehlivá osoba. božensky); na sklonku života sepsal Byl jedním z nejtalentovanìjších èes- Po pádu režimu se znovu stal veøejnì svou biografii. Nazval ji Lucky Man kých libretistù. Jako pøekladatel hudeb- èinným. Byl zvolen pøedsedou hudebního a vìnoval ji Nicholasi Wintonovi, úžas- ních textù skvìle uplatòoval nejen své odboru obnoveného spolku Umìlecká be- ným Britùm, kteøí se postarali o život zkušenosti vokalisty, ale i svùj humor seda, místopøedsedou Èeské hudební rady a vzdìlání dìtí, dìtem, které nepøežily a fantazii (napø. Telemannova Smuteèní i do umìlecké komise mezinárodního hu- šoa, a svým rodièù za jejich víru a lás- óda za umìlecky vzdìlaného kanárka). debního festivalu Pražské jaro. Pøejeme ku. Vystupoval pravidelnì na zahranièních mu: Ad mea veesrim šana! (am) JOHN FREUND, Toronto 24 VÌSTNÍK 4/2019

Jaroslav Róna KNIHY VÝSTAVY FOTOGRAFIE MARKA BOUDY STO KRESEB ODNÌKUD ! Od 4. dubna do 16. èervna je v Jeruza- ! Jaroslav Róna není pouze autorem mo- lémské synagoze v Praze otevøena výstava numentálních soch a velkých pláten. Rád UDÁLOSTI fotografií režiséra dokumentaristy Marka se vìnuje také kresbì a ilustracím a nová Boudy. Cyklu èernobílých snímkù dal au- kniha pøedstavuje jeho „zápisky z cest“, tor název Horizont událostí. Vernisáž se které vznikají ve chvílích autorovy relaxa- koná 3. 4. od 17 hodin; výstava je pøístup- ce a mùžeme je oznaèit termínem poloau- na dennì kromì sobot a židovských svát- tomatická kresba. Pøes jejich zdánlivou kù od 10 do 17 hodin. nahodilost v nich však Jaroslava Rónu po- znáváme zcela bezpeènì. Objevují se na 10 HVÌZD nich stejnì tak jeho oblíbené motivy, jako ! S jarem nastává nová sezona v objektech jeho specifický smysl pro humor. V sou- opravených v rámci revitalizace židovských èasné dobì lze všechny tyto kresby a ještì památek v ÈR. Synagoga v Polné zve na pár desítek dalších vidìt na výstavì v Ga- výstavu obrazù Evy Kosákové Více ménì lerii Roberta Guttmanna v Praze, která je ètyøi (4. 4.–30. 5.), ve Staré synagoze v Plz- pøístupná do 6. øíjna. ni se dne 12. dubna koná páteèní bohosluž- Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku ba kabalat šabat, která je pøístupná i veøej- 2019. Ilustrace, èeský a anglický text; 216 nosti a zaèíná v 16 hodin. Více informací stran, dop. cena 498 Kè. naleznete na www.10hvezd.cz.

Miriam Tennenbaumová Jedlovská JIDIŠ VE TØECH MENÁ ! Koncert skupiny Jidiš ve tøech se koná Židovský cintorín v Levoèi 16. dubna v 19.00 v Divadle v Dlouhé. ! Název útlého svazku je výstižný: obsahu- Skupina hraje v sestavì Hana Frejková je jména 866 zavraždìných židovských dìtí, Jeho práce je jedineèným a zevrubným histo- (zpìv), Milan Potoèek (klarinet), Slá- žen a mužù z Levoèe a okolí, jejichž životy rickým popisem fenoménu Bauhaus. Autor vek Brabec (akordeon) a Marianna skonèily ve vyhlazovacích táborech v Sobi- svùj rozbor principù, idejí, konceptù a vyuèo- Borecká (zpìv). bóru, Majdanku, Treblince a Osvìtimi vacích metod školy opírá o dobový kontext a v koncentraèním táboøe v Ravensbrücku. a všímá si také pùsobení jednotlivých vyuèu- VÝSTAVA PLAKÁTÙ VZNIK STÁTU Autorka s pomocí nìkolika pøátel sestavila jících a každodenního života studentù v díl- ! Èeské centrum v Tel Avivu uspoøádalo pamìtní knihu obìtí z Levoèe, sedmi obcí nách Bauhausu, který je zdokumentován pøí- soutìžní výstavu, kterou budou prezentovat v levoèském okresu, ze Spišského Podhradí mým svìdectvím žijících pamìtníkù. v pražském Èeském centru v Rytíøské ulici. i jména padlých v odboji. Úvodní vzpomín- Vydalo nakl. Rubato roku 2015. Z ang- Vystavovat se budou plakáty studentù umì- ka patøí levoèskému židovskému høbitovu, liètiny pøeložil Martin Pokorný. 236 stran, leckých škol z Izraele a ÈR, konkrétnì z Ho- který zanikl v dobì komunismu v „explozi dop. cena 360 Kè. lon Institute pod vedením Jaši Rozova a Fa- vandalismu a chamtivosti“. kulty užitého umìní a designu UJEP pod Autorka, levoèská rodaèka a bývalá pe- Markéta Svobodová vedením prof. Míška. Tématem expozice byl dagožka, se vìnuje i výuce judaismu na BAUHAUS A ÈESKOSLOVENSKO vznik státu, kdy studenti pøedstavili své ná- ŽNO v Košicích a tamním evangelickém 1919–1938. Studenti / koncepty / kon- hledy k významným výroèím, která si obì gymnáziu a také aktivitám na podporu takty zemì pøipomínaly. Od 24. dubna. Romù v osadách. ! Publikace se vydává po stopách význam- Vydáno vlastním nákladem s pøispìním ných, ale i „zapomenutých“ osobností prvo- FESTIVALAFO V OLOMOUCI Ivana Molèana. Pamìtní kniha je k na- republikového Èeskoslovenska, jejichž ži- ! Ve dnech 24. a 25. dubna se bude v rámci hlédnutí v Institutu Terezínské iniciativy. vot i tvorbu ovlivnilo studium na jedné festivalu populárnì-vìdeckých filmù AFO z nejvýznamnìjších avantgardních škol. v Olomouci promítat filmový diptych izrael- Frank Whitford Historièka umìní Markéta Svobodová se ského nezávislého režiséra a producenta Av- BAUHAUS vìnuje èasto velmi spletitým osudùm tvùr- nera Faingulernta In The Desert, zachycující ! Tato a následující publikace sice nejsou cù, jejich osobním kontaktùm, spoleèným životy palestinského a židovského chlapce novinkami, ale uvádíme je v souvislosti se projektùm, myšlenkám i konceptùm. Díky a jejich rodin žijících v osadách na Západním stoletím umìlecké školy Bauhaus, kterou nìkolikaleté badatelské práci se jí podaøilo bøehu. Souèasnì se ve spolupráci izraelského 1. dubna 1919 založil ve Výmaru architekt vystihnout atmosféru první republiky a ze- velvyslanectví v ÈR s festivalem AFO Walter Gropius a je spjata s øadou tvùrcù jména tvùrèí podhoubí umìleckých oborù, a Centrem judaistických studií Univerzity židovského pùvodu. Navzdory své krátké designu i architektury, do kterých dokázali Palackého Olomouc koná dvoudenní works- existenci, již pøerušil nástup nacismu a dru- èeskoslovenští studenti Bauhausu vnést oži- hop s názvem Palestinci a Židé na Západním há svìtová válka, mìla zásadní vliv na vývoj vující podnìty a progresivní technologické bøehu. Informace viz www.afo.cz. výtvarného umìní, architektury, grafického, postupy. Tvorba mnohých z nich (napø. An- interiérového a prùmyslového designu, ty- tonína Urbana, Ladislava Foltyna, Marie AVIŠAJ COHEN V BRNÌ pografie, módního návrháøství a v neposled- Rossmannové) je reflektována vùbec popr- ! Dne 28. dubna v 19.30 vystoupí v rám- ní øadì i umìleckého vzdìlávání. vé. (Viz též autorèin text na str. 8–9.) ci festivalu JazzFestBrno v Divadle Husa Autorem dnes již proslulé monografie Vydalo nakl. Kant v Praze roku 2017. na provázku v Brnì uskupení Avishai Co- o Bauhausu z roku 1984 je kunsthistorik a vý- Velký formát, èesky, anglicky, 256 stran, hen Quartet oblíbeného izraelského kon- tvarný kritik Frank Whitford (1941–2014). ilustrace. Dop. cena 990 Kè. trabasisty a zpìváka. VÌSTNÍK 4/2019 25

ŽIDOVSKÁ OBEC PRAHA ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ Maiselova 18, P 1, velký sál KULTURNÍ A KULTURU ŽMP V BRNÌ Káva o pùl ètvrté POØADY tø. Kpt. Jaroše 3, Brno ! V úterý 23. dubna pøivítáme na Kávì ! Není-li u vedeno jinak, zaèínají poøady pøedního anglistu, pøekladatele a znalce úzce spojeny s pøíbìhem o vyjití Židù v 17 hodin a vstupné na nì èiní 30 Kè. díla W. Shakespeara profesora Martina z Egypta. První z nich, šabat ha-chodeš, ! 8. 4.: Smích skrze slzy III: Vznik Stá- Hilského. Promluví na téma dramatu Ku- pøipomíná urèení novoluní hebrejského tu Izrael a písòový cyklus Z židovské li- pec benátský, mj. o tom, že každá doba mìsíce nisan. Od tohoto období se odvíjejí dové poezie op. 79. V roce 1948 zkompo- chápe postavu Shylocka po svém. události exodu poèínaje tzv. velkým šaba- noval D. D. Šostakoviè písòový cyklus ? V úterý 30. dubna bude naším hostem tem, který pøipadá na 10. den tohoto mìsí- Z židovské lidové poezie, inspirovaný MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékaø ce. Proè je tento šabat oznaèován jako vel- sbírkou jidiš veršù. Netušil však, že se oddìlení léèebné výživy ve FN Praha Mo- ký? Odpovìï pøinese pøednáška zemského postoj SSSR k novì vzniknuvšímu Státu tol, odborník dietologie, správných zásad rabína E. K. Sidona. Izrael obrátí z pøíznivého na zcela odmí- výživy dospìlých a dìtí, alergií i obezity. ! 9. 4.: Starý Egypt a otázka exodu. Zda je tavý, vrátí se antisemitismem motivované Kavárna je pøístupna od 14.30, program tzv. exodus možné archeologicky nebo tex- kampanì a z písòového cyklu se paradox- zaèíná v 15.30. Pøipravil a moderuje Hon- tovì doložit, pøiblíží doc. Jiøí Janák z Èeské- nì stane jedno z jeho nejodvážnìjších za Neubauer. ho egyptologického ústavu FF UK. dìl. Tøetí pøednáškou s hudebními ukáz- ! 11. 4.: Kouzlo tvorby. Vernisáž výstavy kami o životì a tvorbì sovìtského skla- ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ grafických prací Jany Dubové (1926). Sou- datele provede posluchaèe muzikolog Jan A KULTURU ŽMP èasná tvorba výtvarnice a pamìtnice holo- Špaèek. Maiselova synagoga (Maiselova 10, P 1) kaustu. Výstava pøedstavuje kresby a foto- ! 15. 4.: Ze života Židù IV: Umìní z pohle- ! 10. 4. v 19.00: Návštìva z pravìku. Diva- grafie, zpracované ve stylu moderní du tradièního judaismu. Ètvrté pokraèová- delní hra na motivy knihy a životního pøíbì- poèítaèové grafiky. Od 11. 4. do 30. 4. 2019. ní cyklu Ze života Židù, v nìmž pøednáší hu Petra Ginze, mladého výtvarníka, spiso- ! 14. 4. nedìle ve 14.00 (dílna OVK – správce pražského Nového židovského vatele, šéfredaktora terezínského èasopisu dvùr): Nedìlní dílna pro rodièe a dìti: Lví- høbitova Chaim Koèí. Vedem. Pøíbìh inspirovaný Petrovým oblí- èek Arje má bar micva. Lvíèek Arje by vás ! 16. 4.: Domy vìènosti XI: Hranice, Lip- beným spisovatelem Julesem Vernem zau- rád pozval do synagogy, kde vám ukáže, jak ník nad Beèvou, Holešov. Fotografka jme napínavou zápletkou, fantazií i zvlášt- se pøipravil na svoji bar micvu. Prohlídka: a publicistka Helena Bretfeldová o høbito- ním jazykem. Druhá rovina hry pøedstavuje Židovské Mìsto. Vstupné 50 Kè. vech založených v rozmezí 15.–17. století dùležité epizody z Petrova života v dobì ! 17. 4.: Osudy transportù do okupova- u významných obchodních cest. protektorátu a aktualizuje pøíbìh do mrazivé ného Bìloruska. Pøednáška Jany Šplícha- ! 25. 4.: Pøedstavení knihy Colette, má reality. Inscenace studentù a uèitelù Gymná- lové z Židovského muzea v Praze popíše drahá, Vy víte, co máte udìlat...Volné po- zia Pøírodní škola. Scénáø a režie: František cesty a osudy protektorátních Židù deporto- kraèování Vlaku do Výmaru je biografií vý- Tichý. Vstup volný. vaných na území okupovaného Bìloruska. znamného francouzského spisovatele Pierra ! 16. 4. v 19.00: Odložený život – Skuteèný Pøednáška spojená s projekcí je souèástí Drieu La Rochelle a pøedevším jeho man- pøíbìh osvìtimské knihovnice. Ojedinìlá pøednáškového cyklu k nové stálé expozici želky, lékaøky a vìdkynì židovského pùvo- autobiografie ženy, které nacisté uloupili Cesty bez návratu. Deportace Židù z èes- du Colette Jéramec. Své nové dílo poslu- dìtství a zavraždili vìtšinu rodinných pøí- kých zemí 1939–1945 v Pinkasovì ulièce. chaèùm pøedstaví a nìkolik ukázek pøeète slušníkù a pøátel. Vzpomínky pøedstaví au- ! 18. 4.: Pìt veèerù s Billym Wilde- pùvodem èeská ve Francii žijící spisovatel- torka Dita Krausová a prof. Jiøí Holý rem: Slamìný vdovec. Tøetí èást cyklu fil- ka, publicistka a scenáristka Ladislava Cha- z Centra pro studium holokaustu a židovské mové historièky Alice Aronové pøedstaví teau. Kniha bude na místì k prodeji. literatury FF UK. Ukázky z knihy pøednese Billyho Wildera jako mistra komedií, který ! 28. 4. od 10.30, Nezamyslova 27, Brno- hereèka Klára Pollertová-Trojanová. Kniha mìl cit pro herecké obsazení. V pøíbìhu lás- Židenice: Nedìlní dílna pro rodièe s dìt- bude na místì k prodeji. Vstup volný. ky Slamìný vdovec (USA, 1955, 105 min) mi: Medvídek Dubi a ten, koho Bùh mi- ! 30. 4. v 19.00: Zemlinského kvarteto. hraje hlavní roli Marilyn Monroe v postavì loval. O králi Šalomounovi a tom, jak se Koncert jednoho z pøedních èeských kvartet naivní krásky. Anglicky s èeskými titulky. pozná, že mìl Šalomoun moudré srdce, a jeho hostù Jiøího Pinkase a Dominiky We- ! 23. 4: Deset hvìzd: barokní ghetto v Pol- a bude držet palce všem, kdo se nezalek- iss Hoškové u pøíležitosti Jom ha-šoa ve ha- né a synagoga v Nové Cerekvi. V úvodní nou hádanek, které pøipravil. gvura (Den památky obìtí šoa a hrdinství). pøednášce nového cyklu Deset hvìzd poho- ! 30. 4.: Vernisáž výstavy Bringing Toget- Zazní sextety Ervína Schulhoffa a Antonína voøí historik Arno Paøík z ŽMP nejen o sa- her Divided Memory. Výstava tvoøí mozai- Dvoøáka. Vstupenky lze koupit v pøedpro- motném projektu revitalizace židovských pa- ku èeských, slovenských a rakouských pøí- deji v Maiselovì synagoze, v Informaèním mátek, ale pøedevším o obnovì synagogy bìhù z období pøedváleèného, doby druhé centru muzea (Maiselova 15, P1), v síti Tic- a rabínského domu v zachovalém barokním svìtové války a bezprostøednì po ní. For- ket Art, Prague Ticket Office a na webových ghettu v Polné na Vysoèinì, místu spojeném mou videorozhovorù prezentuje vyprávìní stránkách ŽMP. Vstup 230 Kè /150 Kè. se smutnì proslulou „hilsneriádou“. tìch, kteøí museli opustit své domovy; k ! 29. 4.: Po stopách Mojžíše. Publicista dispozici jsou i texty pøibližující dobové ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ Jan Neubauer pøedstaví osobu Mojžíše souvislosti. Výstava probìhne ve spolupráci A KULTURU ŽMP jako nejpovolanìjšího prùvodce Tórou po- se spolkem Antikomplex. Vstup volný. Auditorium (Maiselova 15, 3. patro) èínaje východem ze zemì egyptské ke sta- ! Do 17. dubna je možno v sále OVK ! Není-li uvedeno jinak, zaèínají progra- nu setkávání a pravidlùm kašrutu až po Brno zhlédnout výstavu fotografií Martiny my v 18 hodin a je na nì volný vstup. øeku Jordán. Pøednáška bude spojena Janošové Rekviem za Vlnìnu, která je pøí- ! 3. 4.: Kdo zvìtší velkého? Svátku Pe- s projekcí souvisejících historických i ge- stupná ve dnech programových akcí a po sach pøedcházejí dva šabaty, které jsou ografických ilustrací. pøedchozí telefonické domluvì. 26 VÌSTNÍK 4/2019

LAUDEROVY ŠKOLY V PRAZE Hradce rozhodl vìnovat vzpomínku v podo- ! In medias res popáté: Konference In VÝZVY, ZPRÁVY bì „kamenù zmizelých“. Pietní uložení ka- medias res je celodenní cyklus pøednášek menù probìhne v Nádražní ulici u è. p. 249, a workshopù, kam zveme zajímavé osob- INZERCE a to 18. dubna ve 14.30. Mladší bratr Karla nosti z oblasti vìdy a kultury i politiky. Le- Bermana by se právì toho dne dožil 95 let. tos ji zorganizovali studenti, resp. studentky, Jste srdeènì zváni. Marta Leblová úplnì sami, jen s mírnou spoluprací pedago- gù. Dlouho pøipravovaná akce se konala 19. VÝSTAVAODRADEK února a zúèastnili se jí socioložka Vladimíra ! Spoleènost Franze Kafky zve na výstavu Dvoøáková, astrofyzik Jiøí Grygar, egypto- francouzsko-izraelské malíøky Lely Migi- log Jiøí Janák, dokumentarista Janek Rubeš, rov. Výstava nese název Odradek a je inspi- biolog Vladimír Vondráška, zakladatelka VEØEJNÉ ÈTENÍ OBÌTÍ ŠOA rována Kafkovou povídkou Starost hlavy Cesty domù Irena Závadová, choreograf ! Institut Terezínské iniciativy organizuje rodiny. Probíhá do 3. øíjna v sále Spoleè- Petr Zuska, publicista Michael Žantovský. již tradiènì veøejné ètení obìtí šoa. Loni se nosti Franze Kafky, Široká 14, Praha 1, Svou knihu Jezero pøedstavila nositelka ho zúèastnilo 16 mìst, letos jich bude 21; po–èt (kromì státních svátkù) 11– 15 hodin. ocenìní Magnesia Litera Bianca Bellová. k novì zapojeným mìstùm patøí Karlovy Èásti programu se spolu se studenty zúèast- Vary, Mikulov, Nýrsko, Prostìjov a Teplice. SEZNÁMENÍ nili i rodièe a hosté z øad pøátel školy. Akce se koná 2. kvìtna, více informací viz ! Vysokoškolsky vzdìlaný muž ve vìku 35 ! Purimová sbírka: V rámci letošní puri- pøíští èíslo Rch a www.terezinstudies.cz. let, uzavøené povahy, èlen ŽOP, by se rád mové sbírky jsme se pøipojili ke sbírce Spo- seznámil s mladou ženou pøimìøeného leènosti židovských žen pro nízkoprahové KULTUROU vìku. Kontakt: [email protected]. denní ženské centrum v Žitné ulici v Praze. PROTI ANTISEMITISMU ! Švýcar, akademik s èeskoslovenskými Dìkujeme všem, kteøí pøispìli, a nebylo jich ! V nedìli 14. dubna se koná Pochod dob- koøeny, 67 let, hledá ženu do 65 let. Vzdìla- málo. ré vùle na protest proti antisemitismu. Zaèí- nou, sportovnì založenou se zájmem o kul- ! Návštìva rabiho Laua: U pøíležitosti ná ve 14 hodin na námìstí Franze Kafky: turu, umìní, cestování, nejlépe moderního 400. výroèí úmrtí významného pražského pøipojte se k pietní vzpomínce na obìti ho- ortodoxního smìru. Kontakt: M. Danzig, rabína Efrajima Lunèice navštívil Prahu lokaustu a k pochodu na Malou Stranu, kte- tel. è. 0041 768050844, Scheideggstrasse vrchní aškenázský rabín David Lau. Zavítal rý je pokojnou a kulturní reakcí na projevy 22 8002 Curych, Švýcarsko. také do Lauderových škol. Ve školce zhlédl antisemitismu a nesnášenlivosti. krátké dìtské pøedstavení a promluvil ke V 15 hodin zaèíná ve Valdštejnské zahra- VÝZVA studentùm základní školy a gymnázia. dì veøejné shromáždìní s kulturním progra- ! Hledám jakékoli informace o rodinì ! Úspìch v zemìpisné olympiádì: V okre- mem za úèasti pamìtníkù. Pøipomene osud Fleischerovì, která žila zøejmì až do anšlusu sním kole zemìpisné olympiády uspìli Židù v dobì holokaustu i jejich další život ve Vídni: Gerda Fleischerová, nar. 17. 9. Eduard Kostrub a Natanael Güttner, kteøí po válce v Izraeli. Hlavní host: Hana Stern- 1915, poslední bydlištì pøed deportací: Brno obsadili ve svých kategoriích krásná tøetí lichtová. Vstup volný. (transport Ad, è. 463, 23. 3. 1942 do Terezí- místa. Blahopøejeme Emì Št’astné z primy, K triumfu zla postaèí, když slušní lidé ne- na, transport Ar, è. 790, 28. 4. 1942 do Za- která obstála v konkurenci základních škol budou dìlat nic. mošèe), zahynula. Oskar Fleischer, nar. a gymnázií na Praze 2: ve své kategorii zví- Akce se koná pod záštitou pøedsedy Se- 29. 4. 1902, poslední bydlištì Brno (tran- tìzila a postoupila do krajského kola. ip nátu PÈR Jaroslava Kubery, pøedsedy po- sport Ad, è. 462, 23. 3. 1942 do Terezína, slaneckého klubu KDU-ÈSL Jana Bartoška transport Ar, è. 791, 28. 4. 1942 do Zamoš- PESACH 5779 a primátora hl. m. Prahy Zdeòka Høiba a po- èe), zahynul. Jiøí Fleischer, narozen 23. 10. ! První sederová veèeøe se koná v pátek øádá ji Mezinárodní køest’anské velvyslane- 1937, poslední bydlištì Brno (transport Ad, 19. dubna od 20.30 hodin a povede ji ra- ctví Jeruzalém (ICEJ ÈR). Více informací è. 464, 23. 3. 1942 do Terezína, transport Ar, bín K. E. Sidon. Druhý seder se koná v so- naleznete na www.vsichnijsmelidi.cz. è. 789, 28. 4. 1942 do Zamošèe), zahynul. botu 20. dubna od 21.20 a povede ho ra- Dìkuji, B. Dvoøáèková, [email protected]. bín David Peter. Lístky lze zakoupit KULTURNÍ PROGRAM v pokladnì ŽOP, Maiselova 18, 2. patro. DSP HAGIBOR SYNAGOGA TURNOV – BRIGÁDA Ceny: dospìlý (èlen) 300 Kè; dítì (èlen) ! 9. 4. v 14.30: Vystoupení žákù SZUŠ – ! Synagoga Turnov pøijme brigádníky na 170 Kè; dospìlý (neèlen) 350 Kè; dítì (ne- Škola pro radost Praha – Øeporyje. sezonní výpomoc na pozice prùvodce, èlen) 190 Kè; dospìlý (turista) 900 Kè; ! 10. 4. od 14.00: Pìvecký sbor Kvìty Žá- vhodné nejlépe pro studenty a studentky od dítì (turista) 450 Kè. kové. 18 let (znalost cizího jazyka i praxe z jiných Macesy, pesachová mouka a další pesa- ! 12. 4. 10.30: Šansony v podání Zlatky památkových objektù vítána). chové produkty budou v prodeji v prodejnì Bartoškové. Nabízíme zajímavou práci v pøíjemném ŽOP v Maiselovì 18, P 1. Bližší informace ! 24. 4. 14.30: Beseda s Rút Sidonovou prostøedí kulturní památky Synagogy Tur- získáte na rabinátì, tel. è. 224 800 849. nov; pracovní pomìr na základì dohody VZPOMÍNKA o provedení práce; termíny èervenec a srpen JOM HA-ŠOA NA RODINU BERMANNOVU 2019. Požadujeme pøíjemné vystupování ! Židovská obec v Praze si dovoluje vás ! V dubnu si pøipomínáme 100. výroèí na- a komunikativnost, samostatnost a zodpo- a vaše pøátele pozvat na vzpomínkovou akci rození jindøichohradeckého rodáka, operní- vìdnost, ochotu uèit se novým vìcem. na obìti genocidy Židù u pøíležitosti letošní- ho pìvce Karla Bermana (viz str. 23), jehož Žádosti zasílejte do 30. dubna na adresu: ho Dne šoa, Jom ha-šoa. Koná se ve ètvrtek rodièe, Rudolf a Anna, a bratr Josef byli za- [email protected]; nebo písemnì poštou na 2. kvìtna v 10.00 hodin v Pinkasovì syna- vraždìni za holokaustu. Právì jim se spolek adresu: Informaèní centrum, nám. Èeského goze. Zikaron a Spolek pøátel starého Jindøichova ráje 26, 511 01 Turnov, nebo osobnì tamtéž. VÌSTNÍK 4/2019 27

ŽNO BRATISLAVA paní Eva Krabcová, nar. 12.4. – 81 let; V apríli oslávia narodeniny: pán Andrej paní Soòa Kubrová, nar. 5.4. – 95 let; pan Bán – 55 rokov; pán Pavel Branko – 98 Adolf Novák, nar. 10.4. – 84 let; pan Ma- rokov; pani Edita Breinerová – 82 rokov; ZPRÁVY rio Petrovský, nar. 20.4. – 87 let; pan Alf- pani Darina Brendzová – 65 rokov; pán red Popper, nar. 12.4. – 87 let; paní Ruth Ján Danko – 86 rokov; pán Vilém Färber – Z OBCÍ Reiserová, nar. 11.4. – 93 let, a paní Vìra 71 rokov; pani Elvíra Feldmarová – 82 ro- Samohýlová, nar. 30.4. – 81 let. kov; pani Eugénia Grznáriková – 81 ro- Ad mea veesrim šana! kov; pani Lívia Herzová – 93 rokov; pán Juraj Hilvert – 82 rokov; pani Margita Ho- Úmrtí ráková – 96 rokov; pani Alica Ištvancová S lítostí oznamujeme, že dne 26. února zem- – 100 rokov; pán Pavel Kaiser – 80 rokov; øela ve vìku 87 let paní Eva Tamášová. Se pani Ing. Edita Kolesárová – 80 rokov; zesnulou jsme se rozlouèili 28. února v ob- pán Pavel Kovár – 72 rokov; pán Boris øadní síni Nového židovského høbitova. Križka – 55 rokov; pani Amira Lagerová – Dne 5. bøezna zemøela ve vìku 89 let 70 rokov; pán Ing. Roman Lazar – 71 ro- Burgerová – 68 rokov; pán Jozef Berger – paní Soòa Horovièová. Se zesnulou jsme kov; pani Zuzana Ledererová – 89 rokov; 34 rokov; pani Eva Balážová – 82 rokov; se rozlouèili 7. bøezna v obøadní síni No- pani Mgr. Anna Mandelíková – 77 rokov; pán Jozef Klement – 66 rokov; pani Eva vého židovského høbitova. pani Ing. Lýdia Piovarcsyová – 86 rokov; Klementová – 62 rokov; pán MUDr. Juraj Zichronan livracha! pani Eva Rajeková – 86 rokov; pani Eva Mozeš – 73 rokov; pán Ing. Peter Schwarz Redlichová – 81 rokov; pani MUDr. Hilda – 73 rokov; pani MUDr. Eva Stárková – ŽNO PREŠOV Svátková – 84 rokov; pán Ing. Alexander 70 rokov; pani Gertrúda Stiefelová – 91 V apríli oslávia narodeniny: pani Tatiana Šebej – 87 rokov; pán Peter Špronc – 70 rokov; pán Ervin Szász – 72 rokov; pán Bolingerová – 67 rokov; pán Juraj Gutt- rokov, a pani Zuzana Vitálová – 71 rokov. Róbert Davidoviè – 70 rokov; pán Ing. Ti- man, Ph.D. – 68 rokov; pani MUDr. Kata- Ad mea veesrim šana! bor Figuš – 98 rokov; pán Ing. Ondrej Fol- rína Hrehorèáková – 77 rokov; pani Tatia- týn – 72 rokov; pani MUDr. Viera Galková na Sekulová – 67 rokov; pani Alžbeta Úmrtie – 61 rokov; pani Helena Horánová – 99 ro- Siváková – 68 rokov, a pán Ing. Peter Šio- Vo februári sme sa rozlúèili s panom Mila- kov; pani PhDr. Kubovská, CSc. – 63 ro- viè, Ph.D. – 61 rokov. nom Reitmannom, pani Helenou Borskou, kov, a pán Ing. Oskar Winkler – 78 rokov. Ad mea veesrim šana! pani Mariannou Deákovou a s pani Mirou Ad mea veesrim šana! Radovou. RIMAVSKÁ SOBOTA ŽO LIBEREC V mesiaci apríl oslavujú životné jubilea: ŽNO BANSKÁ BYSTRICA V dubnu oslaví narozeniny pan Robert pani Anna Bokorová – 68 rokov; pani Má- V mesiaci apríl slávia sviatok svojich na- Velimský, nar. 12.4. – 93 let, a Ing. Pavel ria Èižmáriková – 70 rokov; pán Ivan rodenín: pán Peter Galát, nar. 2.4. – 76 ro- Jelínek, nar. 27.4. – 84 let. Hoffmann – 90 rokov (bývalý mauthau- kov, a pani Eva Št’astná, nar. 8.4. – 70 ro- Ad mea veesrim šana! senský väzeò); pani Margaréta Koreòová kov. Všetkým úprimne prajeme ve¾a – 31 rokov; pani Katarína Kovácsová zdravia, spokojnosti a pohody. ŽO OLOMOUC z Luèenca – 42 rokov, a pani Mária Ko- Ad mea veesrim šana! V dubnu oslaví životní jubileum: sleèna vácsová z Luèenca – 73 rokov. Klára Cvrkálová, nar. 11.4. – 16 let; pan Ad mea veesrim šana! ŽO BRNO Mgr. Pavel Deutsch, nar. 26. 4. – 42 let; V dubnu oslaví narozeniny Dvora Blau, paní Helena Vostrá, nar. 30.4. – 64 let; pan ŽO TEPLICE nar. 23. 4. – 12 let; pan Gilad Blau, nar. Karel Wolf, nar. 11.4. – 93 let; sleèna Jose- V dubnu oslaví své narozeniny: paní Len- 20. 4. – 46 let; pan Milan Bohorodèaner, fína Klimešová, nar. 27.4. – 14 let; paní ka Krédlová, nar. 21.4. – 41 let; paní Eva nar. 24. 4. – 70 let; pan Petr Haimann, nar. MUDr. Kateøina Klimešová, nar. 23.4. – Váòová, nar. 3.4. – 76 let; pan Ing. Jan Èa- 29. 4. – 81 let; paní Hana Langová, nar. 6. 48 let, a sleèna Barbora Dražanová, nar. pek, nar. 26.4. – 66 let, a pan Samuel Ap- 4. – 71 let; paní Tereza Nepevná, nar. 5. 4. 29.4. – 26 let. pel, nar. 11.4. – 17 let. Hodnì zdraví – 25 let; paní Vìra Páleníèková, nar. 22. 4. Ad mea veesrim šana! a spokojenosti ze srdce jim pøeje celá te- – 79 let; pan Jiøí Süss, nar. 21. 4. – 63 let; plická obec pan Jizchak Valenta, nar. 9. 4. – 66 let; ŽO PLZEÒ Ad mea veesrim šana! paní Zoša Vyoralová, nar. 9. 4. – 69 let, V dubnu oslavují: pan David Hájek – 19 a pan Pavel Weisz, nar. 9. 4. – 84 let. Ad let; paní Eva Kokošková – 61 let; pan Pa- ŽNO TRENÈÍN mea veesrim šana! vel Schwarz – 80 let; pan Jan Šimandl – V apríli oslávi narodeniny: pani Marianna 28 let; pan Roman Štix – 55 let, a paní Trgiòová – 63 rokov; pani MUDr. Viera ŽO KARLOVY VARY Hana Tvrská – 91 let. ¼uptáková – 78 rokov; pán Ing. Milan Hé- V dubnu oslaví narozeniny: pan František Ad mea veesrim šana! ber – 72 rokov, a pán Ján Hanák – 71 rokov. Koudela, nar. 4.4. – 70 let, a paní Tat’ána Ad mea veesrim šana! Koskubová, nar. 16.4. – 70 let. ŽO PRAHA Ad mea veesrim šana! V dubnu oslavují narozeniny tito naši èle- ŽO ÚSTÍ NAD LABEM nové: paní Maya Breusova, nar. 9.4. – 81 V dubnu oslaví narozeniny pan Ing. Ros- ŽNO KOŠICE let; paní Doris Grozdanovièová, nar. 7.4. – tislav Lysonìk. Do dalších let mu pøejeme Blahoželáme našim èlenom, ktorí v apríli 93 let; paní Judita Hajná, nar. 8.4. – 90 let; pevné zdraví a osobní pohodu. slávia sviatok narodenín: pani Ing. Anna paní Erika Juklová, nar. 19.4. – 92 let; Ad mea veesrim šana! 28 VÌSTNÍK 4/2019

NEPOKOJE V GAZE IRVINGÙV ZÁJEZD Dle zpravodajství ÈT probíhaly od Polsko zøejmì nepovolí vstup do zemì 19. bøezna na devíti místech ve mìstech britskému popíraèi holokaustu Davidu Ir- v Pásmu Gazy a v uprchlických tábo- ZPRÁVY vingovi. Ten na svých webových strán- rech demonstrace namíøenému proti kách pøipravuje na záøí zájezd po býva- vládnímu hnutí Hamás. Stovky lidí de- ZE lých nacistických „památkách“, vèetnì monstrovaly proti bídným životním SVÌTA nacistických vyhlazovacích táborù v Pol- podmínkám, zpùsobeným egyptskou sku, a vybírá na nì od zájemcù zálohy. a izraelskou blokádou území ovládané- Polský ministr zahranièí však oznámil, že ho tímto teroristickým hnutím, které Irvingova návštìva se nesluèuje s polský- svým obyvatelùm nedokáže zajistit zá- mi zákony a jeho pøítomnost není žádoucí. kladní životní potøeby, elektøinu, vodu, práci a nedávno jim ještì zvýšilo danì. OCENÌNÝ ASTRONOM Policejní jednotky Hamásu protesty Templetonovu cenu (nazývanou Nobelo- brutálnì rozhánìly. Pøíslušníci bezpeè- vou cenou za náboženství) za rok 2019 nostních složek demonstranty bili a také získal šedesátiletý brazilský židovský fy- støíleli do vzduchu. Zatkli desítky lidí, zik Marcelo Gleiser, profesor pøírodních vèetnì aktivistù, novináøù a ochráncù vìd, fyziky a astronomie na Dartmouth lidských práv. Mnozí byli surovì zbiti èi College v New Hampshire. Je autorem muèeni. Hamás se snaží získat populari- více než 80 vìdeckých prací a tøí populár- tu prostøednictvím útokù na Izraelce na nì-nauèných knih v angliètinì. V rodné Západním bøehu Jordánu. Z Gazy bylo Brazílii publikoval 10 knih, vèetnì histo- odpáleno nìkolik raket na Tel Aviv, jed- rického románu o životì Johannese Kep- na z nich zasáhla dùm u metropole, zce- Lou Reed by mìl radost… lera. Hlavními tématy jeho výzkumu jsou la ho znièila a zranila sedm lidí. Pøi ata- otázky o pùvodu vesmíru, hmoty a života. ku v nedìli 17. bøezna zavraždil z výzvìdné služby propustili a stal se šé- V èeštinì vyšla roku 2012 jeho kniha Trh- palestinský útoèník u osady Ariel vojá- fem Izraelských chemických závodù. lina ve stvoøení svìta. ka Gala Keidana z Beer Ševy a rabína V letech 2006–2009 byl poslancem Kne- Echiada Ettingera z osady Eli, otce dva- setu za Stranu penzistù, již vedl. Eitan byl ARCHIV LOU REEDA nácti dìtí. Po útoku èást obyvatel Gazy také amatérský sochaø, vytvoøil na sto Oddìlení múzických umìní Newyorské oslavovala. Po náletu z Gazy následova- plastik. Jeho práci ocenil souèasný šéf veøejné knihovny zpøístupnilo v bøeznu la izraelská odveta a poté další støety Mosadu Josi Cohen: „Rafi byl prvotøídní archiv umìlce spjatého se skupinou Vel- mezi izraelskou armádou a hnutím Ha- bojovník a velitel, byl nápaditý a odvážný vet Underground, skladatele, zpìváka, más. a vedl nesèíslné množství riskantních básníka a fotografa Lou Reeda (1942– a složitých akcí Mosadu, vèetnì zatèení 2013). U pøíležitosti otevøení archivu VATIKÁNSKÉ ARCHIVY nacistického zloèince Adolfa Eichmanna. uspoøádala knihovna výstavu a vydala Na dùkaz toho, že se katolická církev O vìtšinì jeho operací nelze mluvit veøej- speciální ètenáøskou kartu s Reedovým nebojí historie, papež František rozhodl nì, protože jsou tajné, ale významnì pøi- portrétem. (am, ztis.cz) otevøít pro badatele vatikánské tajné ar- spìl k bezpeènosti Státu Izrael.“ chivy z let 1939–1958, kdy byl v úøadu papež Pius XII. Ten bývá kritizován za RUMUNSKO DO JERUZALÉMA to, že toleroval vzestup nacistického Rumunská premiérka Viorica Dãncilãová Nìmecka a že se nikdy veøejnì nevyjád- pøi každoroèní konferenci AIPAC ve Was- øil k holokaustu. O zpøístupnìní tajných hingtonu oznámila, že její vláda rozhodla archivù usilují historikové již desítky o pøestìhování velvyslanectví do Jeruzalé- Vydává Federace židovských obcí v ÈR, Maiselova let. Dokumenty Svaté stolice (vèetnì ma. Prohlásila také, že Rumunsko umožní 18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz Re- korespondence Pia XII.) se však otevøou získat obèanství i potomkùm Židù, kteøí dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, te- lefon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer. až za rok, v bøeznu 2020. Doposud jsou byli v dobì komunistického režimu nuce- cz. Redakce: Alice Marxová (šéfredaktorka), Jiøí Da- pøístupné archivy z let 1922–1939. ni emigrovat, že poskytne odškodnìní níèek. Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna To- pøeživším holokaust a zpøístupní státní ar- mášková. Vychází mìsíènì, nevyžádané rukopisy se nevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøed- MUŽ, KTERÝ ZATKL chivy tak, aby historici mohli prozkoumat platitele provádí v zastoupení vydavatele spoleènost EICHMANNA státní politiku vùèi Židùm v dobì nacismu Èeská pošta a. s. Objednávky na bezplatné infolince V sobotu 23. bøezna zemøel v telavivské a komunismu. Pokud Rumunsko svou Èeské pošty 800 300 302 nebo 954 302 007 (16), pí- nemocnici ve vìku 92 let Rafi Eitan, izra- ambasádu pøesune, bude to po USA a Gu- semnì na adrese: Èeská pošta, s. p. oddìlení perio- dického tisku Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: elský špion a velitel týmu Mosadu, který atemale již tøetí zemì. Se stìhováním [email protected]. Pøedplatné pro Slovensko roku 1960 zajal v Argentinì Adolfa svých ambasád z Tel Avivu do Jeruzaléma MAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00 Eichmanna a dopravil ho do Izraele. V le- souhlasí pøedstavitelé Litvy, ÈR, Austrálie Bratislava, tel.: 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2- tech 1984–1985 Eitan pøijímal tajné ma- a Brazílie; ÈR zde již otevøelo Èeský 67201910 (20,30), e-mail: predplatne@ press. sk. Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Roš teriály od amerického zpravodajce Jonat- dùm, Maïarsko obchodní misi a Hondu- chodeš. MKÈR E922, ISSN 121074 68. Toto èíslo hana Pollarda. Po prozrazení kauzy ho ras její otevøení plánuje. vychází 1. 4. 2019. Cena 20 Kè (0,90 €)