Kè 20,– 5779 DUBEN 2019 ROÈNÍK 81 ADAR II. NISAN VÌSTNÍK ŽIDOVSKÝCH NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ V ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU Jarcajt rabiho Šlomo Efrajima Lunèice na Starém židovském høbitovì v Praze. Foto Jiøí Daníèek, 2019. – PESACH KOŠER VESAMEACH 2 VÌSTNÍK 4/2019 OMLUVAA VYLOUÈENÍ téhož dne prezident Svìtového židovského Za výroky poslance Václava Klause ml., kongresu Ronald S. Lauder i další pøedsta- kterými pøirovnal snìmovnu k židovské- vitelé židovských komunit vèetnì FŽO mu výboru, se musel omluvit jeho šéf, AKTUALITY v ÈR. „Federace židovských obcí je šoko- pøedseda ODS Petr Fiala. Klaus ml. svá vána a odsuzuje hrùzný teroristický èin, slova pronesl v úterý 12. bøezna pøi roz- který spáchal pravicový extremista ve dvou pravì o zákonu o zpracování osobních mešitách v novozélandském mìstì Christ- údajù kvùli pøedpisùm Evropské unie. church. Soucítíme s rodinami obìtí. Je tøe- „Mnì to pøipomíná nìco jako židovský ba odsoudit jakékoli projevy nesnášenli- výbor, jo, když nám øekli, že máme vy- vosti a xenofobie již v zárodku. Každý èin pravit transport, a my jenom tak jako roz- má na poèátku slovo, které mùže být stejnì hodujeme, že ty nemocné ženy ještì ne- nebezpeèné,“ zveøejnila FŽO na svých fa- pošleme, ty pùjdou až pøíštím vlakem, ale cebookových stránkách. jinak prostì dìláme to, co nám øeknou,“ øekl. Pozdìji svùj pøímìr oznaèil za mož- a Lauderovy školy, kde se pøátelsky setkal DOPISY TISOVI ná ponìkud drsný, ale „v jádru sedí“. se studenty. V hotelu King David pronesl V Prešovì a následnì 14. bøezna v Brati- Poté, co straníci ÈSSD, Pirátù, Starostù na pamìt’ zesnulého uèence øeè. Rabín slavì se konalo diskusní ètení dopisù, kte- nebo KDU-ÈSL vyzvali Klause k omlu- David Lau je vrchním izraelským rabínem ré v letech 1939–1945 psali bìžní lidé slo- vì, Fiala prohlásil: „Jménem ODS se zde venskému prezidentu Jozefu Tisovi. Akci omlouvám za pøímìr, který zde nevhodnì „Lidé píší Tisovi“ organizovalo Doku- použil mùj kolega Václav Klaus.“ Násle- mentaèní støedisko holokaustu a cílem doval potlesk èásti poslancù. bylo zejména mladým lidem pøiblížit pro- „Je samozøejmì povzbudivé, že odmí- následování Židù na Slovensku a jejich tavá reakce byla okamžitá, velmi silná deportaci. Dopisy psali arizátoøi židovské- a že pøišla z rùzných èástí spoleènosti, ho majetku i lidé židovského pùvodu, kte- vèetnì Klausovy vlastní politické stra- øí žádali o výjimku z transportu. Èetlo se ny. Jenomže pohoršení nestaèí. Mìli by- z originálù spoleènì s americkou badatel- chom se zamyslet nad tím, proè k tako- kou Madeline Vadkertyovou z Muzea ho- výmto excesùm vùbec dochází. Podle lokaustu ve Washingtonu, žijící na Slo- nedávného prùzkumu více než polovina vensku. V diskusi zaznìlo, že nìkteøí respondentù v ÈR uvedla, že o Židech nacionalisté opakují legendu o tom, jak toho moc neví. To je alarmující a je to Jozef Tiso zachraòoval Židy. Vadkertyo- závazek i pro nás. Ve svìtle toho všeho vá, která pøeèetla z archivu Prezidentské se zdá, že Santayanùv zdánlivì otøepaný kanceláøe v Bratislavì zatím jen èást, ale bonmot ,Kdo zapomene svou minulost, pøesto už tisíce tzv. židovských žádostí je odsouzen ji znovu prožít‘ asi není jen o milost, uvedla, že zatím narazila jen na prázdnou frází,“ uvedla na svém Face- tøi, které byly vyøízeny kladnì. booku Federace ŽO v ÈR. (ztis, jd) ODS poté 16. bøezna vylouèila Václa- va Klause mladšího ze strany s odùvod- Vrchní rabín Lau u hrobu rabi Lunèice. Foto jd. nìním, že není loajální k programu, OBSAH hodnotám a principùm, kterými se tato od roku 2013 a v dobì zvolení byl ve Olomoucká výroèí 3 strana øídí. svých 47 letech nejmladší osobou zvole- Sidra na tento mìsíc 4–5 nou za vrchního rabína Izraele. Narodil se S nìmèinou mizí i èást èeské kultury VRCHNÍ RABÍN IZRAELE v Tel Avivu, vystudoval nìkolik ješiv, rozhovor s Ingeborg Fialovou 6–7, 9 NAVŠTÍVIL PRAHU mezi nimi i ješivu Ponivež v Bnej Brak, Století Bauhausu – ženy z ÈSR Pražskou židovskou obec navštívil 13. jednu z nejpøednìjších v Izraeli. V jeho ve škole umìní a designu 8–9 Pokušení antisemitismu – Francouzské a 14. bøezna vrchní aškenázský rabín Izra- doprovodu byli izraelští rabíni Menachem žluté vesty a kdo je nosí 10–11 ele David Lau. Stalo se tak pøi pøíležitosti Kalchheim a Jehuda Ješarim, kteøí v praž- Rozhovor s filmovým producentem 400. výroèí úmrtí pražského židovského ské obci po roce 1990 nìkolik let pùsobili. Benem Barenholtzem 12–13 myslitele, rabína Šloma Efrajima ben Pevnost Herodium – místo posledního Aharona Lunèice, nástupce pražského ZDÌŠENÍ A SOUSTRAST odpoèinku mocného vládce 14–15, 20 vrchního rabína, slavného Maharala. Lun- Židovské organizace celého svìta vyjadøují Mìsto žen – výstava ve Vídni 16 Autobiografie V. Pivovarova 17 èic, který zemøel podle obèanského kalen- solidaritu rodinám obìtí teroristického úto- Z. M. Kudìj: Golem – drama dáøe 21. února 1619, je pochován na Sta- ku na mešity v novozélandském Christ- pro bramborové divadlo 18–20 rém pražském židovském høbitovì churchi. Osmadvacetiletý Brenton Tarrant Izrael: Stát devíti milionù 21 v Josefovì. Ten Lau bìhem svého dvou- zavraždil støelbou do lidí ve dvou mešitách Výbìr z èeských médií 22 denního pobytu navštívil, stejnì jako Sta- pøi páteèní modlitbì v pátek 15. bøezna 50 Kalendárium 23 ronovou a Vysokou synagogu, domov so- osob, vèetnì žen a dìtí. Dalších 50 bylo Zprávy, kultura, inzerce 24–27 ciální péèe pro pøeživší šoa Hagibor zranìno. Zdìšení a soustrast vyjádøil ještì Zprávy ze svìta 28 VÌSTNÍK 4/2019 3 Letos si Olomouc pøipomíná 80. výroèí budovì se velmi brzy pøešlo ke zvùli um Mohelnicka, obèanské sdružení Re- vypálení mìstské synagogy, postavené vùèi lidským bytostem. spekt a tolerance atd.). Kromì vlastních v letech 1895–1897 dle návrhu vídeòské- Co je z tìchto dostupných faktù pro èinností (organizování cyklu judaistic- ho architekta Jakoba Gartnera v orientál- mì hlavním poznáním? Otevøe-li nìkdo kých pøednášek pro veøejnost, konferen- nì byzantském stylu. Budovu, jež patøila stavidla zla, v mnoha lidech se probudí cí a workshopù) se centrum podílí na k dominantám mìsta, vypálili nacisté to nejhorší, co se jinak skrývá za fasá- kulturních a vzdìlávacích akcích spoje- v pùli bøezna 1939, ihned po nìmecké dou civilizovanosti. Umožní-li zloèinný ných s judaistickými tématy. okupaci èeských zemí. Druhé výroèí je režim páchat zloèiny za bílého dne, Olomoucká judaistika však od poèátku optimistiètìjší: pøed patnácti lety byl na vždy se najde dost ochotných darebákù, svého vzniku vede zápas o svou existenci. Univerzitì Palackého v Olomouci zalo- kteøí se toho rádi ujmou. Potlaèíme-li V posledních deseti letech èerpá až 70 pro- žen obor židovských studií, vyuèovaný základní zásady lidství, velmi rychle cent finanèních prostøedkù z tøetích zdrojù, v Centru judaistických studií (CJS). pøestaneme být lidmi. A neplet’me se, což jí na druhou stranu èiní jednou z nejús- pìšnìjších institucí na univerzitì VEÈER VYPUKL POŽÁR v získávání grantù a nadaèních pøís- Na pamìt’ znièeného templu se OLOMOUCKÁ pìvkù. Podobnì je možná i nejaktiv- v pøedveèer letošního svátku Purim, nìjší v navazování mezinárodních 20. bøezna, v Olomouci konalo kontaktù. Právì v tìchto dnech tu byl vzpomínkové setkání, na které se VÝROÈÍ na neoficiální návštìvì profesor dostavily stovky místních. Na akci z Bar-Ilanovy univerzity a výsled- promluvil pøedseda FŽO Petr Papoušek, není to jen vìcí minulosti. Dnes jsme se kem je novì domluvená spolupráce uni- modlitbu pronesl vrchní zemský rabín Ef- dokonce posunuli v negativním smyslu verzit. Centrum spolupracuje rovnìž s uni- raim Sidon se vzpomínkou na osvìtimský ještì dál; zatímco tehdy žháøi zapálili verzitami v Haifì, Jeruzalémì, Trevíru, rodinný tábor vyhlazený na Purim 1944. synagogu anonymnì pod rouškou tmy, Düsseldorfu, Drážïanech, Halle, Heidel- Vzpomnìlo se také na pøíbìh sofera Davi- dnes terorista pøenáší své vražedné øá- bergu, Vratislavi, Štýrském Hradci a v Bu- da Branda, který opravoval 1564 èeskoslo- dapešti. venských svitkù Tóry, z nichž se jeden (s èíslem 740) nedávno slavnostnì vrátil CENA KURTA SCHUBERTA zpìt do olomoucké židovské obce. V jidiš Význam olomoucké judaistiky nedávno a èesky byl pøedveden vtipný Purimšpíl pøipomnìlo získání Pamìtní ceny Kurta v podání studentù judaistiky Univerzity Schuberta za mezináboženský dialog, Palackého. Hlavní projev pøednesl primá- již udìluje rakouské Fórum pro svìtová tor mìsta Olomouc Miroslav Žbánek. Ci- náboženství. Dne 27. února ji pøevzala tujeme jej s jeho svolením: „Dnešní setká- germanistka prof. Ingeborg Fialová- ní se pojí s mimoøádnì tragickou událostí, Fürst, která centrum pøed patnácti lety která se zapsala èerným písmem nejen do zakládala. dìjin našeho mìsta. Když v úterý 14. bøez- Mezi mnoha pøítomnými byli i velvy- na 1939 veèer sedìli Olomouèané u roz- slanci z Izraele a Rakouské republiky, hlasu a èekali na novinky z jednání prezi- olomoucký arcibiskup, pøedseda FŽO denta Háchy v Berlínì, ani ti nejvìtší Petr Papoušek a mnoho dalších èest- pesimisté z nich asi netušili, co je èeká ných hostù. hned druhý den. Zatímco ráno ve støedu Cena je pojmenovaná po významném 15. bøezna napochodovaly do mìsta nejpr- dìní jmenovitì a v pøímém pøenosu na vídeòském profesorovi, který bìhem dru- ve vojenské jednotky wehrmachtu a v zá- sociálních sítích. hé svìtové války zachránil knihy rabín- vìsu za nimi gestapo, v poledne téhož dne Dámy a pánové, vypálení olomoucké ského semináøe ve Vídni. Po vystudování už nad radnicí vlály prapory s hákovým synagogy je historickou, ale i symbolickou staroorientální filologie založil samostat- køížem a veèer vypukl požár v nádherné událostí. Nesmíme
Details
-
File Typepdf
-
Upload Time-
-
Content LanguagesEnglish
-
Upload UserAnonymous/Not logged-in
-
File Pages28 Page
-
File Size-