Pdf Článku "Rod Scilla V České Republice 2"
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
ZprávyÈes.Bot.Spoleè.,Praha,45:137–153,2010 137 Ladoòky(rod Scilla s.lat.)vÈeskérepublice.II. Taxonypìstovanéazplaòující Squills(Scilla s.lat.)intheCzechRepublic.II.Cultivatedand escapedtaxa Bohumil T r á v n í è e k Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Palackého, Šlechtitelù 11, 783 71 Olomouc;e-mail:[email protected] Abstract Cultivated species of the genera Hyacinthoides Medik., Fessia Speta, Nectaroscilla Parl., Oncostema Raf., Othocallis Salisb., Prospero Salisb. and Scilla L. in the Czech Republic (and Central Europe) are reviewed. Data on the occurrence of escaped species [Hyacinthoides hispanica (Mill.) Rothm., Othocallis amoena (L.) Trávníèek, O. siberica (Haw.) Speta, Scilla sardensis (Barr et Sugden) Speta and S. forbesii (Baker) Speta] from the Czech Republic are summarised. The paper includes a morphological description of the species and a list of their localities. Map of the adventive distribution of Othocallis siberica in the Czech Republicisalsoadded. K e y w o r d s : cultivated and escaped plants, Czech Republic, identification, Fessia, Hyacinthoides, Ne- ctaroscilla,occurrence, Oncostema, Othocallis, Prospero, Scilla Úvod V první èásti pojednání o ladoòkách v kvìtenì Èeské republiky (Trávníèek 2010) byly probrány taxony pùvodní a bylo charakterizováno jejich rozšíøení u nás. Tato druhá èást je vìnována druhùm v ÈR nepùvodním, pìstovaným a v nìkterých pøípadech i zplaòujícím. Vedle druhù na území ÈR èastìji pìstovaných jsou zde krátce zmínìny i taxony, jejich pìstování je vzácné nebo je pøedpokládané v blízké budoucnosti (napø. taxony pìstované v okolních zemích støední Evropy jako je Rakousko èi Nìmecko). Zatímco druhy ladonìk, které jsou v ÈR pùvodní, všechny náleejí do úzce pojatého rodu Scilla (s. str.), druhy pìs- tované lze øadit k nìkolika samostatnýmrodùmod rodu Scilla v poslední dobì oprávnì- nì odštìpovaným (cf. Speta 1998a, b, Pfosser & Speta 1999, Trávníèek et al. 2010); klíè k rozlišení tìch rodù, jejich zástupci jsou pìstováni, je uveden v prvním dílu studie (Trávníèek 2010). Naopak k rodu Scilla s. str. jsou nyní pøiøazovány druhy døíve zahrno- vané do samostatného rodu Chionodoxa Boiss. (èesky nazývaného ladonièka nebo mod- øenka),znich3sepìstujítakénaúzemíÈR(všechnyjsoupùvodnívTurecku). 138 Trávníèek:Rod Scilla vÈeskérepublice2 Metodika Taxony, které jsou nejen pìstovány, ale obèas také zplaòují, jsou zmínìny i se zjištìnými lokalitami na úze- mí ÈR. Jejich rozšíøení je zpracováno primárnì na základì revidovaných herbáøových dokladù. Jen ojedi- nìle jsou doplnìny také údaje z vlastních terénních záznamù (v tom pøípadì je pøipojena zkratka not. = notavit), pøípadnì údaje vycházející ze studia fotodokumentace (pak je pøipojeno oznaèení „foto“). Literár- ní údaje z lokalit, odkud je pøíslušný taxon herbáøovì doloen, vìtšinou zmiòovány nejsou. Nicménì pro zpøesnìní obrazu rozšíøení jednotlivých taxonù jsou vyuity vybrané literární údaje jako doplòkový zdroj, pøièem v pøehledu lokalit jsou uvedeny zvláš a v mapce jsou vyznaèeny zvláštními symboly. U všech ta- xonù jsou lokality øazeny podle fytochorionù regionálnì fytogeografického èlenìní Èeské republiky (Ska- lický 1988). Zkratky herbáøových sbírek jsou uvedeny podle práce Hradílek et al. (1992). Popis lokalit pøevzatý z herbáøových sched je v nìkolika pøípadech citován zkrácenì nebo mírnì upraven, text všech po- pisù lokalit byl pøeveden do èeštiny; upøesòující doplòky jsou uvedeny v hranatých závorkách. Pokud na schedì nebyl uveden sbìratel, je místo jeho jména uvedena zkratka „s. coll.“ (kdy byl podpis sbìratele ne- èitelný, pak „coll.?“), nebylo-li uvedeno datum sbìru, je uvedeno „s. d.“, pokud bylo neèitelné, pak „d.?“; uvádìnjepouzerok,vekterémbyldokladsbírán. Pøehledrodùadruhù Hyacinthoides Medik. Hyacinthoides Medik.,Ann.Bot.(Usteri)2:9(1791). Syn.: Endymion Dumort.,Fl.Belg.140(1827). Rod zahrnuje asi 10 druhù rozšíøených v jihozápadní a západní Evropì a severozápadní Africe (od Maroka po Anglii) (Speta 1998a, b). Ve støední Evropì bývají obèas pìstovány 3 druhy. Dva z nich, Hyacinthoides hispanica a H. non-scripta, se vyznaèují okvìtními lístky k sobì vzájemnì tìsnì pøitisklými (avšak nesrostlými) vytváøejícími okvìtí zvonko- vitého tvaru; patøí do podrodu Hyacinthoides. Tøetí druh, H. italica, je vzhledovì dosti od- lišný a hvìzdovitì rozestálými okvìtními lístky pøipomíná spíše druhy rodu Scilla nebo Oncostema; je øazen do podrodu Somera (Salisb.) Speta. Diskutované druhy lze rozlišit podlenásledujícíhoklíèe. 1a Okvìtní lístky jen 6–8 mm dlouhé, volné, hvìzdovitì rozestálé; tyèinky vyrùstající z báze okvìtí, volné. – Listy v poètu 2–6, 10–25 cm dlouhé a 0,4–1,0(–1,2) cm široké; stvol 15–25 cm dlouhý; kvìtenství po- mìrnì hustý krátce jehlanovitý hrozen, s 6–30 pøímými, svìtle fialovì modrými kvìty na 0,8–2,0 cm dlouhýchstopkách;prašníkymodrofialové . H.italica b Okvìtní lístky 14–20 mm dlouhé, na bázi v krátkém úseku srostlé, k sobì vzájemnì tìsnì pøitisklé, vy- tváøející okvìtí zvonkovitého tvaru; tyèinky pøirùstající k dolní èásti okvìtí . 2 2a Kvìtenství ± všestranné, vzpøímené, dolní kvìty na stopce 1–2 cm dlouhé; okvìtí široce zvonkovitého tvaru, špièky okvìtí rozestálé; prašníky modré; kvìty nevonné. – Kvìtní hrozen jehlanovitì válcovitý, øídký, s 5–15 ± pøevislými, modrými, bílými nebo rùovými kvìty; nitky všech tyèinek pøiblinì stejnì dlouhé; listy v poètu 4–8, 15–40 cm dlouhé a 1,0–3,5 cm široké, zdéli nebo kratší ne 20–45 cm dlouhý stvol.................................................. ..................... H. hispanica ZprávyÈes.Bot.Spoleè.,Praha,45:137–153,2010 139 b Kvìtenství jednostranné, na vrcholu mírnì sklonìné, kvìtní stopky do 1 cm dlouhé; okvìtí válcovi- tì-zvonkovitého tvaru, špièky okvìtí výraznì nazpìt ohnuté a zatoèené; prašníky krémovì zbarvené; kvìty vonné. – Kvìtní hrozen úzký, øídký, s 5–15 ± pøevislými, vìtšinou modrými kvìty; nitky tyèinek obvykle nestejnì dlouhé; listy v poètu 3–6, 15–30 cm dlouhé a 0,7–2,0 cm široké, zdéli nebo kratší ne 20–35 cm dlouhý stvol . ....... H. non-scripta Hyacinthoides hispanica (Mill.) Rothm. – ladoòka španìlská (hyacintovec špa- nìlský) Hyacinthoideshispanica (Mill.)Rothm.,FeddesRepert.53:14(1944). Syn.: Scilla hispanica Mill., Gard. Dict., ed. 8, no. 8 (1768). – S. campanulata Aiton, Hor- tusKew.1:444(1789). Nejèastìji pìstovaný druh rodu Hyacinthoides ve støední Evropì i v ÈR. Zejména v teplej- ších územích mùe být pìstován i ve venkovních podmínkách, je vhodný pod stromy èi keøe. V ÈR bylo ji zaznamenáno zplanìní druhu a nalezení dalších lokalit zplanìlých rostlin lze pøedpokládat i v budoucnu. H. hispanica je pùvodní ve Španìlsku a Portugalsku a zdomácnìlý v nìkterých dalších zemích západní a jiní Evropy. Pìstuje se v kultivarech srùznoubarvoukvìtù(odbílé,pøesrùovoupomodrofialovou). Lokalityzplanìlýchrostlin Termofytikum: 10b. Praská kotlina: Hájek (Praha 10), zplanìlá u rybníka Markéta 0,6 km J od vsi (2007 Jan Rydlo & Jar.Rydlo,ROZ). Mezofytikum: 55d. Trosecká pahorkatina: Mašov, zplanìlá v lese 0,9 km JJZ od nádraí Turnov-mìsto (2008 Jar. Ry- dlo,ROZ).[H. cf. hispanica,doloenárostlinamáneobvykleúzkélisty,netypicképrotentodruh.] K druhu H. hispanica moná patøí i nerozkvetlá rostlina doloená z lokality: 54. Ještìdský høbet: Køiany, údolípotoka1,75kmZSZodvrcholuJeštìdu(2008 K.Morávková,Jar.Rydlo&J.Sýkorová,ROZ). Hyacinthoides non-scripta (L.) Rothm. – ladoòka nepopsaná (hyacintovec nepo- psaný) Hyacinthoidesnon-scripta (L.)ChouardexRothm.,FeddesRepert.53:14(1944). Syn.: Hyacinthus non-scriptus L., Sp. Pl. 316 (1753). – Scilla non-scripta (L.) Hoffmanns. etLink,Ges.Naturforsch.FreundeBerlinNeueSchriften4:19(1803). 140 Trávníèek:Rod Scilla vÈeskérepublice2 Jen vzácnì pìstovaný druh, v ÈR dosud nebyl nalezen zplanìlý. H. non-scripta roste pøiro- zenì v jihozápadní a západní Evropì (na sever po Skotsko), v lesích, køovinách a na la- dech,kdezakvìtumnohdytvoøínápadnýpozdnìjarníaspekt. Hyacinthoidesitalica (L.)Rothm.–ladoòkaitalská(hyacintovecitalský) Hyacinthoidesitalica (L.)Rothm.,FeddesRepert.53:15(1944). Syn.: Scillaitalica L.,Sp.Pl.308(1753). Druh je pìstován vzácnì, pøevánì na skalkách, v ÈR nebyl nalezen zplanìlý. Pochází ze severozápadní Itálie a jihovýchodní Francie, kde se vyskytuje v lesích a køovinách a na skalnatých stráních. Druh vnìjším vzhledem pøipomíná ladoòky rodu Scilla s. str. nebo On- costema, od nich se však liší listeny i listenci delšími ne 5 mm a odlišnou stavbou cibule. Oncostema Raf. Oncostema Raf.,Fl.Tellur.2:13(1837). Syn.: Tractema Raf.,Fl.Tellur.2:57(1837). Rod zahrnuje asi 18 druhù pùvodních v severozápadní, západní a jihozápadní Evropì (na východ po jiní Itálii), v severní Africe a na Blízkém východì (na východ po Jordánsko) (Speta 1998a, b). ádný z druhù nebyl dosud v ÈR zaznamenán jako zplanìlý. V kultuøe se lzeobèassetkatse3druhy,jejichrozlišeníjemonépodlenásledujícíhoklíèe. 1a Kvìtenství široce jehlanovité, s 40–100 kvìty; dolní kvìtní stopky 3–5(–9) cm dlouhé, podepøené 2–5(–8) cm dlouhými listeny, listence drobné, listeny zakryté; prašníky luté; okraj listù èasto kratièce brvitý. – Cibule 4–8 cm široká; listy v poètu 4–10(–15), 30–50 cm dlouhé a 1–4 cm široké, špièaté; stvol a 50 cm dlouhý; okvìtní lístky sytì fialovì modré, vzácnì bílé, 8–15 mm dlouhé . O. peruviana b Kvìtenství válcovitì jehlanovitý nebo krátký chocholiènatý hrozen, s 2–15 kvìty; kvìtní stopky 0,5–2,0(–3,0) cm dlouhé, podepøené 0,5–2,0(–2,5) cm dlouhými listeny, listence chybìjí; prašníky modrofialové;listylysé . .............. 2 2a Cibule 1–2 cm široká, šupiny stìsnané; listy 0,2–0,5 cm široké; okvìtní lístky 5–9 mm dlouhé. – Listy