Zbyšek Svoboda - Petr Exner
VEXILOLOGICKÝ KLUB 2000 ST ŘEDISKO VEXILOLOGICKÝCH INFORMACÍ
VEXILOLOGICKÝ LEXIKON vexilologické názvosloví
2
Zbyšek Svoboda - Petr Exner
VEXILOLOGICKÝ KLUB Praha
ST ŘEDISKO VEXILOLOGICKÝCH INFORMACÍ Hradec Králové
© 2000
3
První část Vexilologického lexikonu (Petr Exner, Ji ří Tenora: Vexilologický lexikon - vexilologické spole čnosti a aktivity) vyšla p ři p říležitosti konání 1. českého národního vexilo- logického kongresu v Hradci Králové v roce 1996. Podle p ředstav autor ů m ěla následovat další část – obecná vexilologie. Protože se však tato oblast ukázala velmi rozsáhlou, byla z ní vy člen ěna část týkající se vexilologického názvosloví, které tvo ří samostatnou a d ůležitou část obecné vexilologie a navíc od prvního vydání publikace s touto tématikou (Zbyšek Svo- boda: Vexilologické názvosloví, Praha 1972) uplynulo již tém ěř 30 let.
Redak ční uzáv ěrka VIII/2000. Verze 1.2, X/2000.
Anglický p řeklad úvodních v ět: ing. Jaroslav Martykán. Vyobrazení v textu a tabulkách: ing. Petr Exner. Fotografie v textu: Petr Exner. • Autostandarta na aut ě velvyslance USA Johna Shattucka p ři jeho návšt ěvě na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové dne 24.11.1999 • Prapor Vojenské léka řské akademie v Hradci Králové p ři vojenské p řísaze 8.5.2000 v Hradci Králové. • Vlajka m ěsta Hradec Králové p řed budovou Kongresového centra Aldis v Hradci Králové.
Vzhledem k použitému programu nemusí d ělení n ěkterých slov odpovídat platné norm ě.
4
Několik v ět na úvod … Some words at the very beginning …
Po čátkem šedesátých let 20. století In the early sixties of 20 th century, I jsem byl pov ěř en odbornou správou nej- had been entrusted with a professional cus- větší československé vexilologické sbírky tody of the biggest Czechoslovak ve- ve Vojenském muzeu v Praze. Hlavním xillological collection seated in the Prague úkolem tehdy bylo bohatý a r ůznorodý Military Museum. My main task was to sbírkový materiál rozt řídit a popsat. Velmi classify and to describe the rich and he- brzo jsem zjistil, že vlastn ě neexistuje ko- terogeneous material incorporated in that difikované jednotné a obecné názvosloví, collection. I have soon realized that there pomocí kterého bych mohl p říslušný exists no codified universal and common vexilologický materiál odborn ě zpracová- terminology enabling me to compile the vat. Nezbylo mi tedy, než na základ ě ú řed- relevant vexillological matter professional- ního díl čího vojenského názvosloví z dva- ly. It was inevitable to put various expres- cátých let, vojenských p ředpis ů a zákon- sions known to me from the official mili- ných norem s využitím bohaté slovní záso- tary terminology used in the twenties and by českého jazyka uvést nejr ůzn ější pojmy from various martial regulations in a logi- do vzájemn ě provázaného a logického sys- cal and coherent system available for daily tému, p řesn ě je definovat a nadále d ůsled- use. The rich vocabulary of Czech lan- ně používat. Výhodou bylo, že jsem tehdy guage could facilitate their precise defini- jako jediný profesionální pracovník v obo- tion. My advantage was that as a sole ex- ru vexilologie m ěl možnost následn ě toto pert in the vexillology I had an opportunity názvosloví aplikovat nejen pro pot řeby to apply this terminology not only inside československé armády, ale i prosazovat v the Czechoslovak army subsequently but jednotné muzejní síti. also in the unified net of museums. Po vzniku našeho Vexilologického When the Vexillological Club was klubu jsem názvosloví podle p řipomínek established I have revised my terminology člen ů výboru dopracoval a prezentoval na according to the comments of its Board klubové sch ůzi dne 15. dubna 1972. Ješt ě members and presented it at the Club meet- téhož roku vyšlo díky pomoci koleg ů he- ing on April 15 th , 1972. It was published in raldik ů tiskem. the same year thanks to the assistance of V pr ůběhu následujících desetiletí our colleagues – heraldists. In following si členové klubu prost řednictvím našich decades, members of the Club have ac- publikací, a p ředevším zpravodaje Vexilo- quired the vexillological termino-logy logie, názvosloví osvojili. P ředevším se through our publications, especially the však osv ědčilo v odborných muzejních a bulletin “Vexilologie”. However, it proved vojenských kruzích a časem proniklo spolu to be useful in the professional military and s pojmem vexilologie i do výuky muzeolo- museum circles, first of all. Both the term gie a pomocných v ěd historických na n ě- “vexillology” and its terminology gained kterých vysokých školách. access to the lessons of museology and Svoji funk čnost a pot řebnost proká- auxiliary disciplines of historical research zalo české vexilologické názvosloví od at some universities. Czech vexillological roku 1991 p ři projednávání návrh ů nových terminology proved its functionality and městských a obecních prapor ů (vlajek) usefulness when new municipal and com- podle zákona ČNR o obcích č. 367/1990 munal flags were being approved in the Sb. v podvýboru (p ůvodn ě v komisi) pro Parliamentary Subcommittee for Heraldry heraldiku Poslanecké sn ěmovny České attached to the House of Deputies since republiky. 1991.
5
V konstruktivní konfrontaci s heral- Due to its constructive confronta- dickou terminologií se dále rozvinulo, tion with the heraldic terminology that of zdokonalilo a zp řesnilo, zvlášt ě v metodice vexillology has developed, improved and popisu praporových a vlajkových list ů. V defined itself with more precision, as for této souvislosti považuji za nutné pod ěko- the methodology of flags blazoning espe- vat všem člen ům podvýboru pro heraldiku cially. Therefore, I consider as necessary to a obzvlášt ě prof. P. Palátovi, za v ěcnou express my thanks to all members of the kritiku a metodické p řipomínky, které Subcommittee for Heraldry on this occa- umožnily zkvalitn ění a rozvinutí vexilolo- sion. For a matter-of-fact criticism and gického názvosloví. Obdobn ě děkuji za methodological comments contributing to tv ůrčí p řínos kolegovi mgr. P. Fojtíkovi a higher quality and development of the vex- Ing. P. Exnerovi za redak ční a výtvarnou illological terminology I am especially spolupráci, bez které by toto komplexní grateful to Mr. P. Palát. Analogously, I vydání vexilologického názvosloví ne- would like to thank to my colleagues Mr. vzniklo. P. Fojtík for an inventive contribution and to Mr. P. Exner for an editional and graph- PhDr. Zbyšek Svoboda ic cooperation without them this complete- ly revised edition of the vexillo-logical … a ješt ě pár slov terminology would hardly become reality.
Za posledních deset let bylo schvá- Zbyšek Svoboda, Ph. D. leno okolo tisíce nových m ěstských a obecních prapor ů. P ři popisu jejich podoby … and some more words se ukázalo, že jejich rozmanitost vyžaduje zp řesn ění a rozší ření vexilologického ná- There were about one thousand of zvosloví tak, aby slovní popis umož ňoval municipal and communal flags adopted jednozna čně popsat list bez dalšího obra- within the last decade. When their appear- zového doprovodu. ance had to be described in the official A tak, vycházeje z Vexilologického documents it became obvious that their názvosloví dr. Svobody, jsem pro další část diversity asked for a more precision and Vexilologického lexikonu p řipravil v lednu enlargement of the hitherto vexillological roku 2000 okolo šedesáti hesel, z části do- terminology in order to describe any flag provázených vyobrazeními, dopln ěných so explicitly that a respective picture be- několika obrazovými tabulemi. Tato hesla, comes dispensable. spolu s p řipomínkami mgr. Fojtíka, dr. So, I have prepared more than 60 Svoboda z velké části upravil, p řepracoval entries for the next part of the Vexillologi- a doplnil dalšími hesly, až vznikl kone čný cal Lexicon in January 2000 taking ad- tvar, který držíte v ruce. vantage of a terminology edited by Z. Svo- boda in 1972. The said entries were ac- Ing. Petr Exner companied by illustrations and completed by some plates. Mr. Svoboda has substan- tially adjusted and recast those entries ac- cording to Mr. Fojtík´s comments, he add- ed some other entries and the final version of this terminology was born.
Ing. Petr Exner
6
LEXIKON
A - Z
7
Při studiu a dokumentaci vlajek a prapor ů je t řeba vycházet z jistých jednotných zásad umož ňujících srozumitelné a rychlé p ře- dávání informací mezi jednotlivými vexilology i mezi institucemi. Nezbytným základem vexilologie, stejn ě tak jako každé jiné od- borné disciplíny, je názvosloví, jehož ú čelem je stru čně a jedno- zna čně popisovat vlajky a prapory nejr ůzn ějšího druhu. Jejich slovní definice má být natolik výstižná, aby podle ní bylo možné po řídit správný nákres vlajky či praporu.
Vysv ětlivky
kurzíva příklad tu čná kurzíva odkaz na jiné heslo arial english deutsch по русски #1 odkaz na tabulku viz jiné heslo V.t. Viz též
8 8
Autostandarta personal car flag die Kraftwagenflagge автомобильное знамя Hodnostní nebo služební vlajka vyv ěšovaná na automobilech hlav stát ů, vyslanc ů, ministr ů, ná čelník ů generálních štáb ů a dalších vojenských funkcioná řů apod. Umís ťuje se na kolmé ocelové žerdi nep říliš vysoké, v ětšinou na blatnících vozidla. Čestn ější umíst ění je na pravém blatníku ve sm ěru jízdy v zemích s pravosm ěrným provozem. Výjime čně bývá umíst ěna i ve st ředu kapoty. M ůže být jak vyztužená, tak nevyztužená, n ěkdy bývá i v ochranném pouzdru.
Autostandarta amerického velvyslance umíst ěná na Bandalír praporový levém blatníku. Na pravém je v pozadí vlajka USA. pásnice
Banderium banderium das Banderium Honosný v ětší prapor, bohat ě vyšívaný pro m ěsta, cechy, po četn ější vojenské oddíly apod.
Barva #5 colour die Farbe цвет , металл Barva je základní vexilologický prvek. Plochy listu jsou krom ě tvaru charakterizovány i barvou. Základními barvami jsou bílá, žlutá, červená, modrá, zelená a černá. Z řídka se používají barevné odstíny, nej čast ěji u modré barvy (nap ř. mo řská modrá), oranžová, fialová, azurová, sv ětle modrá, rudá a hn ědá. Zlatá a st říbrná se pro ozna čení Vlajka Ázerbájdžánu s ozna čením barev na vlajkách nepoužívá, jsou nahrazeny žlutou a bílou. Naopak u barev pomocí českého prapor ů je možno použít zlaté či st říbrné vyšívání, či třepení . pojmenování barev. Při černobílém vyobrazení se používá pro ozna čení jednotlivých barev heraldických tinktur (šrafování), čast ěji ozna čení písmeny, zkratkou českého či anglického pojmenování barvy. FIAV - mezinárodní federace vexilologických organizací - zavedla ješt ě rozlišení sytosti základních barev (krom ě bílé a černé). Velmi sv ětlý odstín je ozna čován dv ěma mínusy, sv ětlý jedním, Vlajka Ázerbájdžánu s ozna čením tmavý jedním plusem a velmi tmavý dv ěma znaménky plus. barev pomocí mezinárodních Barvy lze definovat i pomocí n ěkolika systém ů (Pantone, RGB zkratek (FIAV). aj.), které ur čují podíl základních barev v barv ě obsažených. Takto definované barvy se používají p ři výrob ě a tisku vlajek.
Berla crosier der Krummstab посох Na mnoha obecních praporech se nachází figura pastý řské hole - berly p říp. pouze její hlavice symbolizující význam církevních
9 hodnostá řů p ři založení obce nebo její vlastnictví. Bývá k ní p řipevn ěn pruh látky tzv. sudarium. Uvádí se vždy poloha závitu (nap ř. závitem k vlajícímu okraji ).
Bordura obruba
Cihlování #8 per pale and barry geziegelt Rozd ělení plochy nebo celého listu na obdélníky, jejichž delší strana je rovnob ěžná s horním okrajem listu, nazýváme cihlováním. Při popisu musíme udat po čet řad a "cihel" v řad ě. Na rozdíl od cihlové vazby však zde "cihly" tvo ří sloupce. Odlišné od šachování , kvádrování , šindelování . Modro-bíle cihlovaný list (4x3).
Cíp (1) fly, fly edge die Ecke am fliegenden Ende кончик Cíp je část listu ve vlající části odpovídající rohu v části žer ďové. Rozeznává se horní cíp a dolní cíp.
(2) fly point der Zipfel косица Pojmenování vlajících částí plamen ů a plamenc ů.
(3) point der Zipfel косица Část charakterizující svým po čtem figuru hv ězdy . Vlastní špi čku cípu nazýváme hrotem. V.t. paprsek .
Čnělka #1 neck of the flag, pole finial die Tülle, die Hülse трубка , навершия Čnělka je horní část žerdi mezi rukávem a hrotem , na niž se připev ňují praporové š ňů ry a praporové stuhy .
Dvojplamen #7 triangular double pointed pennant der zweizipfeliger Wimpel вымпел с двумя косицами Dvojplamen je typ vlajky nebo praporu , jehož list je u žerdi č č ě Generálská vlajka ( ČSR 1934) širší než ve vlající ásti, která je zakon ena dv ma plameny . Dvouplamenec #7 burgee der Breitwimpel mit Ausschnitt Dvojplamenec je typ vlajky nebo praporu , jehož list je u žerdi širší než ve vlající části a který je zakon čen dv ěma plamenci .
10 Emblém #13 emblem, badge das Emblem, das Kennzeichen емблема Obrazce na listech vexilologického materiálu, které nemají charakter znaku nebo obecné figury , nazýváme emblémy (nap ř. britské "badges", plukovní odznaky, znaky vojenských složek, druh ů vojska, ozna čení spolk ů a organizací atd.).
Fábor #7 masthead pennant, streamer das Band, die Schleife лента Fábor je typ vlajky , z řídka praporu , jejíž list má tvar dlouhého úzkého plamene . Slouží jako ozna čení velitelské pravomoci.
Fanion Vlajka velitele lodi ( ČSR 1934) fanion das Fähnlein, das Fähnchen флажок Malý signální praporek, p ůvodn ě vojenského p ůvodu.
Figura #8 až 13 Figura je obecné vexilologické znamení p řevzaté z heraldiky. Rozeznáváme figuru vexilologickou, vzniklou geometrickým d ělením listu ( pruh , krokev , štený ř apod.) a obecnou, jíž mohou být zví řata (lev, sokol, ryba), rostliny (lekno, kv ět, strom) či p ředm ěty ( hv ězda , me č, radlice) obvykle stylizované a jednobarevné. Poloha figury se udává pomocí části listu. U v ětšího po čtu figur heraldickými pojmy, nap ř. "pod sebou" nebo nap ř. "lilie provázená t řemi hv ězdami, (1+2)" znamená, že jedna hv ězda je nad a dv ě po stranách lilie. Je-li pot řeba, je nutno uvést orientaci figury. Velikost figury nebývá v popisu vlajky uvád ěna, obvykle vypl ňuje celou část listu, ve které je umíst ěna. Není- li figura viditelná celá, nazývá se vyrážející (viditelná jen horní t řetina figury), vyr ůstající (polovina) a vyskakující (dv ě t řetiny). Základní poloha figury je vždy uprost řed listu, a proto se nehlásí. List tvo ří červeno-bílý štený ř. Zelený list s bílou radlicí hrotem nahoru a ost řím k žerdi.
Gonfalon korouhev s p říčným ráhnem
Gonfanon #7
gonfanon der Gonfanon Rubová strana pe četí P řemysla Otakara I. s vyobrazením sv. Vá- Gonfanon je ran ě feudální typ praporu , jehož list má tvar clava držícího kopí s praporem v protáhlého obdélníku, ve vlající části n ěkolikráte d ěleného do cíp ů, podob ě gonfanonu. Pe čeť byla připojena k prvnímu písemnému většinou zaoblených. P ůvodn ě byl p řipev ňován na krátké k řížové dokumentu o Hradci (Králové) z nebo p říčné ráhno (viz též korouhev s křížovým ráhnem, korouhev roku 1225.
11 s příčným ráhnem ), pozd ěji i p římo na žer ď. Vyšší po čet cíp ů zna čil vyšší postavení uživatele.
Guidon #7 guidon der Doppelstander Guidon je obecné ozna čení užšího praporu , praporce nebo i standarty , jejichž vlající část je rozd ělena na dva cípy .
Heraldická vlajka (prapor) heraldic flag die Wappenflagge гербовый флаг Heraldická vlajka je vlajka, jejíž podoba je p římo odvozená ze znaku a zachovává jeho pole i figury. Hrot #1 (1) finial die Fahnenspitze копейный наконечник Na vrcholu žerdi je ozdobný, v ětšinou kovový hrot , který může mít nejr ůzn ější podobu. N ěkdy opakuje státní symbol, jindy má svou vlastní symboliku, v.t. makovice .
(2) point die Spitze кончик Hrot žerdi vlajky Československého národního výboru (1918). Kruhy Bodové zakon čení cípu hv ězdy , půlm ěsíce , me če, radlice, nože symbolizují spojení Čech, Moravy, apod. Slezska a Slovenska. Hřeb #1 flag lapel pin der Ziernagel, der Fahnennagel знаменный гвоздь Pomocí h řeb ů se p řipev ňuje prapor k žerdi . Mívají ozdobnou hlavi čku a n ěkdy i symbolický význam.
Hv ězda #13 star der Stern звезда Figura ve tvaru hv ězdy je často používaná na vlajkách. Jde-li o pravidelnou p ěticípou hv ězdu jedním cípem sm ěř ujícím k hornímu okraji listu, nemusíme to v popisu specifikovat. Má-li jiný po čet cíp ů nebo je jinak orientovaná, je to nutné v popisu uvést. Má-li hv ězda deset a více cíp ů, hovo říme o mnohocípé nebo paprskové hv ězd ě. V.t. paprsek . Zelený list s bílou sedmicípou hv ězdou o pr ůměru t ří čtvrtiny ší řky listu a sm ěř ující jedním cípem k dolnímu okraji.
12 Kanton #9 canton, inner canton die Oberecke кантон Kanton je obdélníková plocha v horním rohu listu . Jeho velikost se definuje pom ěrem délek jeho stran k ší řce a délce listu (viz též karé ). Má-li velikost rovnou polovin ě délky i ší řky listu, není to nutné v popisu uvád ět. V anglické oblasti se používá i termín vnit řní kanton (inner canton), mající rozm ěr jedné t řetiny délky a ší řky listu. Červený list s bílým kantonem.
Karé #9 canton die Quadratoberecke квадратный кантон Karé je čtvercová plocha přiléhající k hornímu rohu listu . Jeho velikost se definuje pom ěrem délky jeho strany k ší řce listu. Má-li velikost rovnou polovin ě ší řky listu, není to nutné v popisu uvád ět. Modrý list s bílým karé o velikosti jedné t řetiny ší řky listu.
Klín #9 triangle, pile der Keil треугольник Klín je trojúhelníková plocha v podob ě rovnoramenného trojúhelníku se základnou na okraji listu. Žer ďové klíny mají základnu na žer ďovém okraji, vlající klíny na vlajícím okraji. Pokud se jejich základna nerovná ší řce listu, popisujeme, odkud klín vychází, a neleží- li vrchol na protilehlém okraji listu, uvádíme, kam dosahuje jeho vrchol. Zelený list s bílým žer ďovým klínem vycházejícím z druhé třetiny žer ďového okraje s vrcholem ve st ředu listu. Žer ďový klín dosahující do st ředu vlajky se v polské vexilologické terminologii nazývá " český klín". Pokud klín nemá základnu na okraji listu, popisujeme jej jako trojúhelníkové pole nebo trojúhelník . Jako klíny popisujeme i čty řúhelníkové plochy, pokud vycházejí z roh ů či cíp ů listu. Modrý list s bílým klínem vycházejícím z první t řetiny žer ďového a první t řetiny horního okraje s vrcholem na st ředu dolního okraje listu. Kolmá ší řka perpendicular width die achsenlote Breite перпендикулярная ширина Není-li pruh rovnob ěžný s n ěkterým okrajem listu , m ůžeme jeho ší ři definovat tzv. kolmou ší řkou, což je ší řka pruhu ve sm ěru kolmém na podélnou osu pruhu.
13 Kornet cavalry banner der Kornett корнет Kornet je jezdecký praporec se čtvercovým listem . Je nevyztužený a dopln ěný vlajícími praporovými š ňů rami a praporovými stuhami .
Korouhev church banner, hanging banner das Banner, das Panier, die Kirchenfahne хоругвь, банниер Korouhev je typ praporu, jehož list je přichycen k ráhnu (korouhve s křížovým ráhnem , korouhve s příčným ráhnem ). Tento Korouhev s kolmým ráhnem čs. jezdeckých pluk ů od roku 1929 typ byl a je používán u církevních korouhví. Pro husitská vojska byla typická korouhev s ocasem , p řípadn ě korouhev s kolmým ráhnem . V.t. gonfanon .
Korouhev s kolmým ráhnem gonfanon Korouhev, jejíž ráhno je pohybliv ě p řichyceno k žerdi svým jedním koncem a napíná list.
Korouhev s křížovým ráhnem
Korouhev z obrazu Zmrtvýchvstání gonfanon Mistra t řebo ňského oltá ře ř ě ř ě ř (kolem roku 1380) Korouhev , jejíž ráhno je st edov p ipevn no p ímo k žerdi. Korouhev s ocasem schwenkel das Banner mit Schwenkel Korouhev s ocasem je charakteristický typ korouhve husitských vojsk v patnáctém století. Má prodloužený horní, n ěkdy i ř ě ř dolní vlající cíp , který byl p ípadn ozdoben t apcem . Husitská korouhev Jenský kodex, 2. pol. 15. stol. Korouhev s příčným ráhnem gonfalon List této korouhve je navle čen na ráhnu, které je zav ěšeno šňů rou pod hrotem žerd ě. V ětšinou je známe jako církevní korouhve, ale tohoto typu používaly také n ěmecké gardové pluky a oddíly SS a SA.
Kosmý sm ěr
Korouhev z obrazu Madona (hoist)bend schrägrechts нисходящий Vyšebrodská, po roce 1420 Sm ěr od horního rohu k dolnímu cípu .
14 Krokev #9 chevron der Sparren стропило , шеврон Krokev je soum ěrn ě lomený pruh s vrcholem. Popisuje se, odkud krokev vychází a kam dosahuje její vrchol, p řípadn ě kolmá ší řka jejích ramen v pom ěru k rozm ěrům listu. Krokve mohou být i ň stup ovité, lomené, vyduté, vypuklé, zaoblené apod. Zelený list s bílou krokví vycházející z první a čtvrté čtvrtiny žer ďového okraje s vrcholem ve st ředu listu. Modrý list s bílou vydutou vlající krokví vycházející ze čtvrté čtvrtiny horního a dolního okraje listu a s vrcholem ve st ředu žer ďového okraje. Tvar krokve je tvo řen částmi elips se st ředy v horním a dolním rohu listu.
Kříž #12
cross das Kreuz крест ř ř ě ř Plocha k íže je vytvo ena vzájemn zk íženými pruhy ř ť ů (rameny). Jako k es anské znamení jich heraldika zná desítky typ . ě ů ě č Liší se od sebe v tšinou r zn zakon enými rameny. Na vlajkách je obvyklých jen n ěkolik typ ů, i když lze na list vlajky položit jakýkoliv kříž známý v heraldice. Popisujeme ší řku ramen a jejich polohu a uvádíme typ k říže. Bílý list s červeným ond řejským k řížem vycházejícím z první a t řetí t řetiny horního a dolního okraje listu.
Kvádrování #8 Rozd ělení plochy nebo celého listu na obdélníky, jejichž delší strana je rovnob ěžná s horním okrajem listu a které jsou na sebe položeny s polovi čním p řesahem, nazýváme kvádrování. P ři popisu musíme udat po čet řad a celých "kvádr ů" v řad ě. Odlišné od cihlování , šachování , šindelování . Kv ět Kv ět je častou figurou na vlajkách. V ětšinou se kreslí jednotlivý kv ět, bývají však vyobrazeny i celé kvetoucí stonky. Při popisu je t řeba uvést po čet list ů kv ětu a jejich barvu, p řípadn ě popsat další části kv ětu. N ěkteré typy kv ětů mají sv ůj vlastní název - růže , lilie . R ůže mají vždy semeník, ostatní kv ěty st řed.
Labarum labarum Labarum je v ětší a honosn ější obdobou vexila . Sloužilo jako osobní standarta římského císa ře v dob ě, kdy bylo k řes ťanství v Řím ě Labarum Konstantina Velikého po č. 4. stol. n. l.
15 již p řijato jako oficiální náboženství. Bylo na n ěm znamení k říže, orla na vrcholu žerdi nahradila písmena XP - řecké iniciály Kristova jména a zárove ň „Mír v Kristu“.
Lekno #13 water-lily die Wasserrose водяная лилия Lekno je heraldicky stylizovaný list leknínu.
Lem #9 border die Umrahmung, der Rand Lem je stejnobarevná, souvislá a stejn ě široká plocha lemující žer ďový, horní, vlající a dolní okraj listu.
Lemování fimbriation die Einfassung обрамление Pole, plochy či figury mohou být lemovány. Lemováním se myslí úzký proužek odlišné barvy po obvodu pole, plochy či figury. Ší řka pruhu bývá 1/50-1/100 ší řky listu a v ětšinou se neuvádí. Modrý list s modrým, bíle lemovaným zkráceným st ředovým křížem. Ší řka i délka ramene k říže je rovna 1/4 ší řky listu.
Líc #1 obverse die Vorderseite лиц Lícem vlajky či praporu se rozumí ta strana listu , která je viditelná, je-li žer ď nalevo z hlediska pozorovatele. V.t. popis listu .
Lilie #13 fleur-de-lis die Lilie лилия Kv ět lilie je heraldicky stylizované vyobrazení skládající se ze tří delších lístk ů sm ěř ujících vzh ůru a t ří kratších sm ěř ujících dol ů uprost řed obvykle p řevázaných. Je zpravidla bílá.
List #7 surface of the flag das Grundtuch List je základní textilní sou část všech vlajek a prapor ů. Pro jeho jednozna čný popis a p řesnou lokaci figur na n ěm d ělí se jeho plocha svisle na žer ďovou, st řední a vlající část a vodorovn ě na horní a dolní část. Dále rozeznáváme u žerd ě horní a dolní roh a ve vlající části horní a dolní cíp . Okraje listu jsou žer ďový, horní, vlající a dolní. Při popisu je nezbytné uvést pom ěr ší řky a délky listu, ovšem bez rozm ěru rukávu nebo p řípadné obruby (bordury) listu. Pokud se v popisu výslovn ě uvádí jen žer ďová a vlající část, pak tyto pojmy
16 vymezují p říslušnou polovinu listu k ú čel ům lokace figur, polí a pruh ů. Je možné používat i pojm ů jako "horní vlající čtvrtina", "dolní žer ďová šestina", "vlající čtvrtina" apod. List se popisuje z hlediska pozorovatele od žerdi zleva doprava a od shora dol ů. Rub listu se popisuje jen když se liší od lícové strany. Bílo-červen ě kosmo d ělený list. V horním rohu p ůlm ěsíc opa čných barev s cípy sm ěř ujícími k dolnímu okraji listu. Nej čast ější tvar listu je obdélníkový (p ři popisu se neuvádí) nebo čtvercový, p řípadn ě je speciáln ě pojmenován: plamen , dvouplamen , trojplamen , plamenec , dvouplamenec , trojplamenec . fábor , vlaštov čí ocas , vlaštov čí ocas t řícípý nebo m ůže být zaoblený. Jiné složit ější tvary listu se popisují kombinací základních typ ů, případn ě pomocí geometrických pojm ů. Při popisu je nutno vždy uvést pom ěr ší řky listu k jeho délce.
Makovice #2 cap, disc, knob, ball der Flaggenknopf навершие Makovice, obvykle ve tvaru čočky nebo koule, je umíst ěna na vrcholu stožáru nebo žerdi a slouží k ochran ě kladky lanka p řed vodními srážkami.
Mezikruží #9 roundel der Kreisring Plocha omezená dv ěmi kružnicemi o stejném st ředu a r ůzném pr ůměru. P ři popisu je nutno udat polohu st ředu, pr ůměr a kolmou ší řku mezikruží. List tvo ří dva vodorovné pruhy (1:1), modrý a bílý. Uprost řed mezikruží opa čných barev o pr ůměru rovném polovin ě ř ř ší ky a široké jednu osminu ší ky listu. Mřežování #8 fretty das Schräggitter Roz člen ění celého listu či plochy pomocí úzkých šikmých a kosmých pruh ů na malé díly, zpravidla čtverce. P ři popisu je nutno uvést po čet a ší řku pruh ů. Mřežovaný pruh je pruh, ve kterém jsou další úzké šikmé a kosmé k řížící se pruhy, p řičemž (je-li to nutné či ur čeno autorem) ur čujeme jejich po čet a ší řku. Jestliže je m řežování husté, pak se po čet a ší řka úzkých pruh ů neuvádí. Je-li z řetelné, jak jsou pruhy propleteny, mluvíme o ř propleteném m ežování. Zelený list bíle propleten ě m řežovaný čty řmi kosmými a čty řmi šikmými pruhy širokými jednu desetinu ší řky listu.
17 Mřížování #8 latice das Gitter Roz člen ění celého listu či plochy pomocí úzkých vodorovných a svislých pruh ů na malé čtverce či obdélníky. Zpravidla m řížování tvo ří čtvercový rastr a nep řiléhá k okraji listu či plochy. P ři popisu je nutno uvést po čet a ší řku pruh ů. Mřížovaný pruh je pruh, ve kterém jsou další úzké vodorovné a svislé k řížící se pruhy, p řičemž (je-li to nutné či ur čeno autorem) ur čujeme jejich po čet a ší řku. Jestliže je m řížování husté, pak se po čet a ší řka úzkých pruh ů neuvádí. Je-li z řetelné, jak jsou pruhy propleteny, mluvíme o propleteném m řížování. Bílý list s červeným bíle m řížovaným pruhem o ší ři jedné poloviny ší řky listu. M řížování je tvo řeno t řemi vodorovnými a jedenácti svislými pruhy o ší řce jedné padesátiny délky listu.
Nápis inscription die Aufschrift надпись Prapory bývají dopln ěny textem. Je-li umíst ěn vodorovn ě nebo na p římce, nazývá se nápis. Na vlajce by se texty používat nem ěly. V.t. opis . Obruba braid, bordure die Borte, die Tresse кайма , галун Obruba čili bordura slouží ke zpevn ění horních, dolních a vlajících okraj ů list ů prapor ů (výjime čně i vlajek) našitím pletených či kroucených š ňů r nebo dracounových či textilních třepení .
Okraj #4 border der Rand грань Okraj vymezuje a ukon čuje plochu listu. Rozeznáváme žer ďový, horní, dolní a vlající okraj.
Opa čné barvy counterchanging colours die Wechselfarben Je-li figura položena na d ělený list a má opa čné barvy než pole, na kterém se nachází, říkáme, že má opa čné barvy. Viz též vyobrazení u hesel mezikruží a list . List tvo ří dva pruhy, červený a žlutý. Uprost řed šesticípá hv ězda opa čných barev.
18 Opis circle inscription die Umschrift круговой надпись Leží-li text umíst ěn na kružnici nebo její části, nazývá se opis. V.t. nápis .
Paprsek #13 ray der Strahl луч Figura slunce je charakterizována paprsky. Mohou být rovné, vlnité nebo plamenné. Tvo ří-li cípy hv ězdy svazky paprsk ů, jde o hv ězdu paprskovou.
Pásnice bandoleer das Fahnenbandelier пояс знаменоносца Novodobý název pro p ůvodn ě praporový bandalír . Široký kožený řemen, často bohat ě zdobený, opat řený toulcem pro žerďovou patku . Používán prapore čníky k snadn ějšímu nošení (hlavn ě p ři vojenských p řehlídkách) t ěžších prapor ů. Nosí se šikmo p řes levé rameno.
Patka #1 ferrule, bottom of the pole der Fahnenschuh подток Dolní konec žerd ě, obvykle zpevn ěný kovovým nástavcem. Dříve bývala zašpi čat ělá, aby se praporová žer ď dala snadno zarazit do zem ě.
Písmeno character der Buchstabe буква Použití písmen na vlajce se nedoporu čuje. Tolerovat je možné tzv. zrcadlové litery (T, M, V, U, A, H, O, W, X). N ěkterá písmena, lze vytvo řit pomocí ploch (nap ř. L, T, V apod.). List tvo ří červený žer ďový pruh široký t řetinu délky listu a ř č ě t i vodorovné pruhy, bílý, ervený a bílý v pom ru 1:2:1. Plamen #7 pennon, triangular der Wimpel вымпел Plamen je typ vlajky nebo praporu , jejichž list má tvar protáhlého trojúhelníku. N ěkteré vlajky tohoto typu mají horní a dolní okraj zaoblený nebo t řapec na konci cípu .
19 Plamenec #7 pennant or streamer der Wimpel Plamenec je typ vlajky nebo praporu , jejichž list má tvar protáhlého lichob ěžníku. P říkladem takových vlajek jsou číselné vlajky mezinárodního signálního kódu.
Plocha #9 area die Fläche плоскость Plocha je ohrani čená oblast listu definovaná tvarem a barvou. Může mít speciální název nap ř. pruh , karé , kříž , krokev ap. Plochy, pro n ěž neexistuje speciální pojmenování, se nazývají pole . Plochy jsou zpravidla ohrani čeny rovnou čarou. Mohou ovšem být ohrani čeny zubat ě, pilovit ě, vlnovit ě ap. V popisu pak je nutno uvést po čet zub ů či vln a jejich výšku.
Pole #9 field das Feld поле Plocha , která nemá speciální název, se nazývá pole (nap ř. kruhové pole, čtvercové pole v dolním cípu). V ětší po čet pravidelných polí na listu je možno číslovat (ve sm ěru pohybu hodinových ru čiček, v n ěkterých zemích, nap ř. v Polsku, se však pole číslují opa čným sm ěrem), p řičemž jako první pole ozna čujeme to, které p řiléhá k žerdi v horním rohu a nazýváme je p říslušným podílovým výrazem (nap ř. třetí čtvrtina, pátý trojúhelník atd.). Modrý list s bílým kruhovým polem o pr ůměru dvou t řetin ší řky listu se st ředem v t řetin ě vodorovné osy listu od žerdi. Bílý list s dvanácti trojúhelníkovými poli, jejichž základny tvo ří t řetiny okraj ů listu a vrcholy leží ve st ředu listu. Lichá pole jsou zelená, sudá bílá.
Pom ěr #6 aspect, ratio das Verhältnis пропорция Pom ěr délek stran listu se udává ve tvaru ( x:y) , kde x značí ší řku listu a y délku listu. Používá se nejmenší vykrácený pom ěr, nap ř 3:5 a nikoliv 6:10. Obvykle je ší řka listu menší než jeho délka. U naprosté v ětšiny vlajek jsou čísla x a y sousedními prvky Fibonacciho posloupnosti (1, 1, 2, 3, 5, 8, 13 ... , hodnota prvku je rovna sou čtu dvou p ředchozích). Není nezajímavé, že limita podílu sousedních 1+ 5 prvk ů posloupnosti odpovídá pom ěru zlatého řezu = 1, 618 , 2 ideálního harmonického kompozi čního pom ěru, od starov ěku aplikovaného ve výtvarném um ění. Pom ěrem (i vícenásobným) se vyzna čuje i ší ře pruh ů (x:y:z) , kde x,y a z jsou pom ěrné ší řky pruh ů (zleva doprava či shora dol ů).
20 Jsou-li všechny pruhy stejn ě široké, pom ěr se neuvádí (list vlajky je tvo řen t řemi vodorovnými pruhy). V. t. popis listu .
Popis listu description of a flag Beschreibung der Flagge описание флага Popis listu vlajky nebo praporu má být stru čný, p řesný a natolik jednozna čný, aby bylo možné list nakreslit bez doprovodného vyobrazení. List se popisuje zleva doprava (tj. od žerdi) a odshora dol ů (z hlediska pozorovatele, nikoliv heraldicky). Popisuje se jen líc . Rub pouze v případ ě, že není shodný s lícem. P ři popisu se používají definované vexilologické termíny a barvy . List se p ředpokládá obdélníkový a uvádí se pom ěr stran listu, p řípadn ě jeho skute čná velikost. Jiné tvary listu je nutno popsat. U komplikovan ějších vlajek a prapor ů je vhodné slovní popis doplnit vyobrazením. List se kreslí zav ěšený na svislé žerdi a vlaje zleva doprava (zobrazen je tedy líc listu). Vlajky a prapory islámských stát ů vlají opa čně, žer ď kreslíme proto vpravo.
Konkrétní vexilologický popis (blason) musí dodržovat následující zásady s využitím heraldického názvosloví: a) Kosmá plocha má vždy p řednost p řed šikmou. Bílý list s kosmým žlutým pruhem a šikmým červeným pruhem, oba široké šestinu ší řky listu. b) Přirozená poloha živých figur je sm ěrem k žerdi (v č pohybu, oto ením hlavy apod.). Jiná poloha se hlásí. c) Pokud není uvedeno umíst ění figury, je figura vždy uprost řed listu, pruhu či pole. d) Figury vyr ůstají (nahoru), vynikají (do stran), p řiléhají (nap ř. k pruhu), jsou spojené (t ěsn ě u sebe), jsou odvrácené (hledí od sebe), jsou zk řížené (kosmo položená figura se popisuje první a p řekrývá šikmo položenou - pokud tomu tak není, nutno hlásit); polovina figury, nap ř. orlice je dělena vodorovn ě, p ůl figury je d ěleno svisle. Provázená hlavní figura je rovnom ěrn ě obklopena p říslušným po čtem figur vedlejších. e) Figura slunce má mít vždy obli čej a paprsky, nemá-li, třeba hlásit. f) Figura m ěsíce má být bez obli čeje, má-li jej, t řeba hlásit. Poloha či sm ěr cíp ů se vždy hlásí. g) Umíst ění figur se udává dle částí listu, kde se nachází nebo podle svislých a vodorovných os. Podle osy figury lze přesn ě ur čit její polohu (nap ř. "osa orla v první sedmin ě délky listu"). h) Ší řka ramen kříž ů, krokví a vidlic se udává pom ěrem jejich kolmé ší řky k ší řce nebo délce listu či vymezením úse ček na okraji listu. i) Pravideln ě se opakující pruhy se popisují zkrácen ě. Pokud jsou r ůzn ě široké, doplní se pom ěr jejich ší řek. První barva
21 udává barvu pruhu p řiléhajícího k žerdi nebo k hornímu okraji listu. List tvo ří sedm vodorovných pruh ů, st řídav ě červených a bílých v pom ěru 3:1:3:6:3:1:3. j) U zubatých pruh ů se popisuje po čet zub ů, mezer, jejich tvar ( čtvercový, obdélníkový, trojúhelníkový apod.), stejně jako u vlnitých, pilovitých, plamenných a dalších (viz #10). Ší řka pruhu s nerovným okrajem se vždy ur čuje dle pom ěru na okraji listu. k) U me čů , nož ů, šíp ů, kopí, prapor ů, radlic a podobných figur se hlásí sm ěr hrotu, u šavlí, nož ů a radlic i poloha ost ří. l) Při dokonalém vexilologickém popisu listu je žádoucí udávat velikost užité figury pom ěrem k ší řce nebo délce listu, u heraldických p řepis ů znak ů na prapory to však není nutné. m) pokud nelze p řesn ě vexilologický materiál popsat pomocí vexilologických názv ů, použije se pojm ů geometrických nebo heraldických (zvlášt ě p ři p řevodu znak ů na listy prapor ů a vlajek). Pozor: zlato a st říbro se vždy p řevádí jako žlutá a bílá. n) Při popisu má p řednost poloha před barvou a oboje p řed číselnými pom ěrovými údaji (nap ř. "žer ďový zelený pruh široký jednu t řetinu délky listu" nebo "list tvo ří t ři vodorovné pruhy, zelený, žlutý a modrý v pom ěru 3:1:3"). o) Z jazykových a stylistických d ůvod ů jsou samoz řejm ě možné výjimky v zájmu srozumiteln ějšího a stru čnějšího popisu.
Prapor #1 military colour, banner die Fahne знамя Prapor je charakteristický tím, že jeho list je pevn ě p řichycen k žerdi . Ta m ůže být jednodílná i vícedílná. Prapor je na žer ď navle čen rukávem a p řipevn ěn hřeby . Žer ď je tedy sou částí praporu. Dalšími částmi praporu jsou: hrot , čnělka , patka žerd ě, třepení , praporové stuhy a praporové š ňů ry . Rozm ěry praporu p řesahují 1 m. Menší prapory se nazývají praporce , ješt ě menší praporky . Podle funkce rozeznáváme prapory vojenské, spolkové, státní, zemské, národní, m ěstské, cechovní a pojmenovávají se p říslušnými dobovými názvy a státní p říslušností.
Praporec
banner (0,5 – 1m) das Banner, die Fahne (0,5 – 1m) знамя (0,5 – 1м) Praporec je typ praporu , jehož délka a ší řka leží v rozmezí 0,5 - 1 m. Krom ě toho praporci ozna čujeme i takové prapory, jejichž
22 ší řka je v ětší než délka. V n ěmecké oblasti se pro n ě používá termín das Banner .
Praporek pennon (<0,5m) die Fähnlein (<0,5m) знамя (<0,5 м) Praporek je ozna čení pro malý prapor , jehož list má rozměry menší než 0,5 m.
Pruh #10, # 11 stripe der Streifen полоса Pruh je rovnoběžníková plocha na listu . Je-li delší strana rovnob ěžníka rovnob ěžná s horním okrajem, jedná se o vodorovný ě ď pruh, je-li rovnob žná s žer ovým okrajem, jedná se o svislý pruh. Ší ře pruh ů se udávají pom ěrem jejich ší řek nebo pom ěrem jejich ší řek k rozm ěru listu. List se t řemi vodorovnými pruhy, modrým, bílým a zeleným v pom ěru 2:1:1. Šikmý pruh a kosmý pruh jsou pruhy, jejichž delší strany nejsou rovnob ěžné s okraji. Ší ře takových pruh ů se stanovuje pom ěrem jejich kolmých ší řek k ší řce nebo délce listu či - v p řípad ě,
že osa pruhu není shodná s úhlop říčkou listu - vymezením úse ček na okrajích listu, odkud pruhy vycházejí. Černý list s kosmým bílým pruhem vycházejícím z první čtvrtiny horního okraje listu a čtvrté čtvrtiny dolního okraje listu . Někdy sta čí udat jen celkový po čet šikmých nebo kosmých pruh ů, které se stejnou kolmou ší řkou rovnom ěrn ě vyplní plochu listu. List tvo ří p ět šikmých pruh ů, st řídav ě červených a bílých. Pruhy jsou zpravidla vymezeny rovnou čarou. Mohou ovšem mít i nerovný okraj, nap ř. zubatý, pilovitý, plamenný apod. Rozlišujeme pak základní typy pruh ů, nap ř. zubatý, zvln ěný, vlnkovitý, trnový atd. Vždy rozlišujeme vlastní ší řku pruhu od geometrického místa bod ů, kam zasahují vrcholy pilovitých zub ů, plamen ů, ozub ů apod. Zelený list s bílým vlnitým pruhem se t řemi vrcholy a dv ěma prohlubn ěmi, vycházejícím z prost řední p ětiny žer ďového a vlajícího okraje. Při popisu vždy uvádíme ší řku pruhu na okraji listu. Červený list s žer ďovým bílým zubatým pruhem širokým jednu t řetinu délky listu s p ěti zuby a čty řmi mezerami. Výška zubu je 1/10 délky listu. Speciálním p řípadem jsou pruhy mající vnit řní strukturu – ř ř pruhy šachované , routované , m ížované a m ežované .
23
Půlm ěsíc #13 crescent der Halbmond полумесяц Obecná figura ve tvaru m ěsí čního srpku. P ři popisu je nutno ur čit polohu a pr ůměr srpku a orientaci jeho cíp ů. Ší řka srpku bývá 1/3 až 1/4 jeho pr ůměru. Modrý list s bílým p ůlm ěsícem o pr ůměru poloviny ší řky listu se st ředem ve čtvrtin ě délky a t řech osminách ší řky listu s cípy sm ěř ujícími k hornímu rohu.
Ráhno bar der Balken перекладина Ráhno je d řev ěná (kovová) ty č sloužící k vypnutí a vyv ěšení listu korouhve tak, aby korouhev byla dob ře viditelná i za bezv ětří. Viz též korouhev s příčným ráhnem, korouhev s kolmým ráhnem a korouhev s křížovým ráhnem .
Ratišt ě žer ď
Roh #2 edge die Ecke угол Roh je dolní nebo horní část žer ďové části listu (dolní roh, horní roh).
Rohatinka #2 cleat, rostrum, bracket die Klampe скоба ( на древке ниже запаса ) Za řízení na uvázání lanka (úvazník) na dolní části vlajkového stožáru .
Routování #8 lozengy das Rautenfeld, gerautet Roz člen ění celého listu či plochy na malé koso čtverce. Modro-bíle routovaný list.
Rub reverse die Ruckseite оборотна сторона Rubem vlajky či praporu se rozumí ta strana listu , která není viditelná, je-li žer ď nalevo z hlediska pozorovatele. Rub se popisuje jen když se liší od líce . V.t. popis listu .
24 Rukáv #1 sleeve der Tuchumschlag запас целиковый Rukáv je technická sou část praporu , kterou se praporový list navléká na žer ď. Jeho ší řka se nezapo čítává do rozm ěrů listu praporu. U vlajek odpovídá rukávu vyztužená úzká část listu u žerdi se všitým lankem nebo našitými karabinkami.
Růže #13 rose die Rose роза Kv ět s p ěti korunními, p ěti kališními lístky a se semeníkem je nazýván r ůže. P ři popisu ur čujeme barvu jednotlivých částí a nesm ěř uje-li jeden korunní lístek k hornímu okraji listu i její polohu.
Slavnostní textilní emblém hlavy státu celebratory hanging der Staatschefgalaaushang Výv ěska v podob ě listu vlajky hlavy státu (prezidenta) používaná na balkónu divadel a tribunách p ři slavnostních příležitostech. Bývá také umisťována na rakvích apod.
Slunce #13 sun die Sonne солнце Slunce je obecná figura charakterizovaná paprsky a obli čejem.
Standarta standard die Standarte штандарт Standarta je prapor používaný obvykle jezdeckými, motorizovanými nebo mechanizovanými jednotkami armád. N ěkdy bývá vyztužená. Její rozm ěry nep řesahují 1 m.
St ěže ň #3 mast der Mast мачта Stožár na lodi ukotvený v kýlu. U plachetnic nosný prvek takeláže, u lodí pohán ěných motorem slouží k upevn ění antén, sv ětel apod. Na st ěžni je umíst ěno za řízení k vlajkové signalizaci a vzty čování vlajek (vlajkové ráhno).
Stožár #2 flagstaff, mast der Mast столб Za řízení ke vzty čování vlajek . D řev ěný nebo kovový, opat řený lankem ke vzty čování vlajky, vedeným na vrcholu pod makovicí přes kladku k rohatince umíst ěné ve výši rukou na dolní části stožáru. U
25 dokonalých kovových stožár ů je lanko vedeno vnit řkem stožáru. Stožáry mohou být skláp ěcí, opat řené tzv. klapkou. Tzv. lodní stožáry na souši jsou vybaveny nástavcem s makovicí, k řížovým p říčným b řevnem, vratiráhnem, rohatinkou a soustavou dalších lanek ke vzty čování nejen státní vlajky, ale i vlajek zahrani čních host ů, služebních, klubových a signálních. Na b ěžné stožáry se vyv ěšuje zpravidla jen jedna vlajka, další níže umíst ěné jsou v pod řízeném postavení.
Stuhy praporové #1 ribbon, fillet das Fahnenband лента Pruhy látky zpravidla s vyšitým nápisem, vztahujícím se k události, p ři které byla stuha k praporu p řipnuta.
Sudarium berla
Šachování #8 checky geschacht Roz člen ění celého listu , figury či plochy na čtverce. P ři popisu je nutno uvést po čet řad a čtverc ů v řad ě. Barva levého horního čtverce se p ři popisu uvádí jako první. Jsou-li čtverce pouze dekorativní, jejich po čet se neuvádí. Zeleno-bíle šachovaný list (4x6). Šikmý sm ěr (fly)bend schräglinks восходящий Sm ěr od dolního rohu k hornímu cípu .
Šindelování #8 geschindelt Rozd ělení plochy nebo celého listu na obdélníky, jejichž delší strana je rovnob ěžná s žer ďovým okrajem listu, nazýváme šindelování. P ři popisu musíme udat po čet řad a "šindel ů" v řad ě. V.t. šachování , kvádrování , cihlování . Červeno-bíle šindelovaný list (3x10).
Šňů ry praporové #1 braid, cords die Kordel шнур Šňů ry, obvykle kroucené z pramen ů n ěkolika barev odvozených od barev listu , p říp. zlatých, ukon čené třapcem .
26 Toulec bandoleer socket die Bandeliertülle Kožené, často kovem vyztužené pouzdro na dolní části pásnice (praporového bandalíru), do kterého se zasouvá patka žerdi neseného praporu .
Trapez #9 trapezium das Trapez Trapez je pole tvaru pravidelného lichob ěžníku, které širší základnou p řiléhá k žer ďovému okraji.
Trojplamen #7 triple swallow-tailed pennant der dreizipfeligen Wimpel Trojplamen je typ vlajky nebo praporu , jehož list je u žerdi širší než ve vlající části, která je zakon čena t řemi plameny .
Trojplamenec #7 swallow-tailed pennant with tongue der dreizipfeligen Breitwimpel Trojplamenec je typ vlajky nebo praporu, jehož list je u žerdi širší než ve vlající části, která je zakon čena t řemi plamenci.
Trojúhelník #9 triangel das Dreieck треуголник Trojúhelník je jakákoliv jiná plocha o t řech stranách než klín . Trojúhelník m ůže vzniknout d ělením listu nebo m ůže být umíst ěn jako samostatná figura kdekoliv na vlajkovém listu. P ři popisu musíme uvést jeho polohu, velikost a orientaci. Bílý list se dv ěma červenými rovnostrannými trojúhelníky s délkou strany rovnou polovin ě ší řky listu ležícími na vodorovné ose listu a dotýkající se vrcholy v jeho st ředu.
Třapec tassel, knot die Quaste кисть , темляк Ozdobný prvek používaný hlavn ě na koncích praporových šňů r a cíp ů listu praporu . Často bývá ze zlatých nebo st říbrných nití, jindy v barvách listu či š ňů ry.
Třepení fimbriations, fringe die Fransen бархома Ozdobný a vyztužující prvek praporu našitý podél horního, dolního a vlajícího okraje či pouze vlajícího okraje z kovových nebo
27 textilních nití. Používá se pro prapory ur čené pro slavnostní příležitosti.
Třepetalka fluttering guidon die Knatterfahne Dekora ční praporek z velmi tenké látky.
Tulej žer ď
Vexilum vexillum das Vexillum Vexilum je nejstarší textilní vexilologický objekt západního sv ěta. Jedná se vlastn ě o korouhev s k řížovým ráhnem a čtvercovým listem. Objevilo se v římském vojsku po Mariov ě reform ě, kdy nahradilo p ůvodní t ěžkou standartu s kovovými symboly a stalo se odznakem jízdy a pomocných oddíl ů. Purpurové vexilum pat řilo jízd ě, ě ě zelené p chot . Římské vexillum konec 2. stol. p ř. n. l. Vidlice #9 Pall die Gabel Vexilologická figura v podob ě písmene "Y". Její umíst ění popisujeme vymezením úse ček na okrajích listu, odkud vycházejí její ramena, p řípadn ě kolmou ší řkou ramen a vymezením klínu mezi rameny. Orienta čně rozlišujeme vidlici žer ďovou a vidlici vlající. Zelený list s bílou žer ďovou vidlicí, jejíž ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje listu. Ší řka ramen vidlice je jedna pětina ší řky listu. Žer ďový klín mezi rameny vidlice dosahuje do jedné třetiny délky listu.
Vlajka #2 flag die Flagge флаг Vlajka se vzty čuje na stožár nebo vlajkové ráhno, p řičemž oboje m ůže být zakon čeno makovicí . Na plachetnicích se vlajka vzty čuje na vlajkové ráhno. Vlajkové lanko, ke kterému je vlajka připevn ěna úvazy, se dole upev ňuje na rohatinku. Podle funkce t řídíme vlajky na státní, národní, vále čné, městské a obecní, hlav stát ů, velitelské, hodnostní, služební, štábní, námo řní, lo ďařské, sportovní, vojenské atd. Pojmenováváme je podle oficiální státní p říslušnosti konkrétního historického období. Vlajka má vždy p řesn ě stanovený pom ěr ší řky k délce.
28 Vlajková žer ď #3 flagstaff die Flaggenstange штанга Krátká pevná žer ď upevn ěná nej čast ěji na zádi plavidel, kde slouží k vyv ěšování státní vlajky , nemá-li plavidlo st ěže ň.
Vlajkové ráhno #3 flag yard die Gaffel, die Flaggenstange Ráhno na lodním st ěžni, na kterém se vyv ěšuje státní vlajka.
Vlaštov čí ocas #7 swallow-tailed flag die schwalbenschwanzformige Flagge Typ obdélníkového listu , který má ve vlající části vykrojen klín .
Vlaštov čí ocas t řícípý #7 triple swallow-tailed flag die schwalbenschwanzformige Flagge mit der Zunge Typ obdélníkového listu, který má ve vlající části vykrojeny dva klíny.
Výv ěska hanging der Fahnenaushang, der Flaggenaushang транспарант Čtvercový nebo obdélníkový list v grafické podob ě vlajky nebo praporu, jednostranný, bez rukávu nebo karabinek, který nelze vzty čit na stožár. Vyv ěšuje se na balkonech, z oken, nosí se mezi ty čemi jako transparent a bývá opat řen uvazovacími tkanicemi. Jde vlastn ě o nej čast ěji a nejmasov ěji používaný neoficiální státní symbol při r ůzných sportovních st řetnutích, kdy se výv ěskami stávají prapory a vlajky sejmuté z žerdí. Pokud je výv ěska dopln ěna textem nebo emblémy, je její list vždy jednostranný, má tedy jen líc.
Zástava military colours die Truppenfahne боевое знамя Termín oficiáln ě v Československu používaný od druhé poloviny 20. století pro vojenské prapory , praporce a standarty i korouhve , nejprve v podob ě vojenské zástavy, pozd ěji bojové zástavy. Pojmenování m ělo vyjád řit ideu prop ůjčení státního symbolu vojenskému útvaru jako zástavy, na kterou se p řísahá. Armáda České republiky tento termín již nepoužívá. Pozor na zám ěnu se slovenštinou, kde se termín zástava používá n ěkdy ve významu "vlajka" a jindy ve významu "prapor".
29 Záv ěs bubnový drum banner der Trommelbehang Jednostranný zdobený textilní pruh ve státních barvách nebo barvách druhu vojska či pluku, dopln ěný symboly, čísly apod. K bubnu nebo tympánu se p řichycuje tkanicemi nebo há čky. Používá se p ři slavnostních p říležitostech, přehlídkách, koncertech apod.
Záv ěsný praporek trubkový trumpet banner die Trompetenfahne Malý praporek ve státních nebo plukovních barvách, dopln ěný symboly, číslicemi a p řichycený k vojenské trubce tkanicemi. Používá se p ři slavnostních p říležitostech.
Zbroj
arms bewehrt Záv ěsný trubkový praporek se znakem San Marina na dvoulirové Zví řecí figury mají zvýrazn ěny drápy, zobáky, zuby, rohy, sanmarinské minci z roku 1979 kopyta apod., jež souhrnn ě nazýváme zbroj. Obvykle má zbroj barvu odlišnou od barvy figury.
Znak coat of arms das Wappen герб Umíst ění znaku na vojenských, cechovních, spolkových, starších m ěstských a jiných praporech je časté. Jeho poloha se musí přesn ě lokalizovat. Na vlajku se úplný znak zpravidla neumís ťuje, pouze figura ze znaku, nebo ť štít znaku je zastoupen listem vlajky. Obdobn ě se neumís ťuje na českých m ěstských a obecních praporech, protože podoba jejich list ů odpovídá podob ě m ěstských a obecních vlajek.
Černá orlice se st říbrnou zbrojí Žer ď #1
pike, stave die Fahnenstock жердь Žer ď je p ůvodn ě d řev ěná, nyní často kovová ty č sloužící k upevn ění praporu . Delší žerd ě jsou dvojdílné i t řídílné. Žer ď se skládá z několika částí. Dolní konec se nazývá patka a slouží k ochran ě žerdi p ři jejím postavení na zem. Prapor se navléká na žer ď rukávem a je k ní p řipevn ěn hřeby . Krátká část žerd ě nad praporem se nazývá čnělka a jsou k ní p řipevn ěny praporové stuhy a praporové šňů ry. Na vrcholu žerdi je zpravidla umíst ěn ozdobný hrot . V dřív ějších časech se žer ď nazývala heraldicky ratišt ě. Různé typy prapor ů se nosí na žerdích, žerd ě s prapory se často umís ťují do zasouvacích držák ů (tulejí) upevn ěných na budovách.
30 Žer ďová ty č #3 flag-pole die Fahnenstange знамённое древко , флагшток Žer ďová ty č je na budov ě trvale p řipevn ěná žer ď, na kterou se pomocí lanka vyv ěšuje vlajka.
31
Literatura
• Karel Schwarzenberg: Heraldika čili p řehled její teorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základ ě, Vyšehrad, Praha 1941 • William G. Crampton: Dictionary of Flag Terminology. 1968-1969 Report of the Terminology Committee, London 1969 • Zbyšek Svoboda: Vexilologické názvosloví, Jílové u Prahy 1972 • Whitney Smith: Flags through the Ages and across the World, McGraw-Hill Book Co. (UK) Limited, Maidenhead, 1975 • Ji ří Frajdl, Josef Zálabský: Vexilologie, Hradec Králové 1984 • Josef Česák, Ji ří Tenora: Odborné výrazy a stylistické konstrukce používané ve vexilologii, Praha 1990 • Alfred Znamierowski a kol.: Słownik weksylologiczny, in: Flaga, biuletyn polskiego towarzystwa weksylologiczneho, № 2-3, 1999 • Alfred Znamierowski: The World Encyclopedia of Flags, Lorenz Book London, 1999
32 TABULKY
II Tabulka 1
Prapor
Tabulka 2
Vlajka
III Tabulka 3
Vyv ěšování vlajek
Tabulka 4
Popis listu
IV Tabulka 5
Barvy
BARVA (KOV) ŠRAFOVÁNÍ ČESKÁ OZNA ČENÍ ZKRATKA FIAV bílá b W
žlutá ž Y
červená čv R
modrá m B
zelená z V
černá č N
oranžová o O
hn ědá h M
šedá š G
fialová f P
sv ětle modrá (azurová) a
rudá r
(st říbrná) s Ag
(zlatá) g Au
V Tabulka 6
Pom ěr stran
GRAF POM ĚRŮ STRAN LISTU STÁTNÍCH VLAJEK
40 délka 35
30
25
20
15
10
5
0 0 5 10 15 20 25ší řka 30
existující pom ěr ší řky k délce existující pom ěr ší řky k délce vyjád řený prvky Fibonacciho posl. ostatní pom ěry vyjád řené prvky Fibonacciho posloupnosti pom ěr zlatého řezu 1:1,618
VI Tabulka 7
Tvary listu
(obdélníkový) plamenec dvouplamenec trojplamenec
čtvercový plamen dvojplamen trojplamen
fábor
zaoblený gotický vlaštov čí ocas vlaštov čí ocas t řícípý
gonfanon guidon korouhev s ocasem
VII Tabulka 8
Vexilologické figury - dělení listu
čtvrcený kosmo a šikmo kosmo d ělený šikmo d ělený čtvrcený
dělený šikmým dělený kosmým šikmo lomen ě d ělený kosmo stup ňovit ě zvln ěným řezem pilovitým řezem dělený
žer ďový pruh vlající pruh klínový k říž štený ř
vidlicov ě d ělený šachovaný kvádrovaný šindelovaný
routovaný cihlovaný mřížovaný mřežovaný propletený
VIII Tabulka 9
Vexilologické figury - pole a plochy
kanton karé lem kruhové pole
trojúhelníkové pole čtvercové pole čtvercové pole routa, koso čtverec sm ěř ující vrcholy k okraj ům listu
žer ďová vidlice vlající vidlice klín vlající klín žer ďový
krokev vydutá krokev vlající vypuklá žer ďová pravoúhlá vlající krokev krokev
žer ďové žer ďové trapezové žer ďové eliptické a mezikruží pětiúhelníkové pole pole (lichob ěžníkové) vlající p ůlkruhové pole
IX Tabulka 9 (pokr.)
šikmý klín šikmý klín kosmý klín kosmý klín
Tabulka 10
Vexilologické figury - pruhy
svislý vodorovný kosmý šikmý
kosmý pruh kosmý pruh šikmý pruh šikmý pruh vycházející z první vycházející z druhé vycházející z t řetí vycházející z t řetí třetiny žer ďového čtvrtiny horního šestiny dolního okraje třetiny žer ďového okraje a t řetí t řetiny okraje a t řetí čtvrtiny a čtvrté šestiny okraje a t řetí t řetiny vlajícího okraje vlajícího okraje horního okraje horního okraje
pravoúhle lomený dvakrát lomený žer ďový vydutý žer ďový vypouklý
vlající zubatý (zuby zubatý (zuby oboustranný zubatý oboustranný zubatý obdélníkové) čtvercové) posunutý
X Tabulka 10 (pokr.)
vlnitý vlnový zvln ěný vlnkovitý
vlnkovaný řet ězový trnový oboustrann ě vlnkovitý
pilovitý plamenný lomený routový
nasekaný šípový ostrvový zásekový
jedlový jetelový ozubový oblá čkový
XI Tabulka 11
Vexilologické figury - tvary okraj ů pruh ů a polí
základní tvar zrcadlový tvar posunutý tvar
zvln ěný vlnový vlnitý
pilovitý oboustrann ě pilovitý lomený
vlnkovitý trnový oboustrann ě vlnkovitý
vlnkovaný řet ězový oboustra nn ě vlnkovaný
zubatý (zuby čtvercové) oboustrann ě zubatý oboustrann ě zubatý posunutý
ozubový (vlaštov čí) oboustrann ě ozubový oboustrann ě ozubový posunutý
Další možnosti
plamenný routový ostrvový
oblakový šípový jedlový
zásekový jetelový nasekaný
XII Tabulka 12
Vexilologické figury - kříže
základní vexilologický st ředový ond řejský antonínský (heroldský)
zkrácený st ředový latinský dvouk říž patriarší čtvercový (helvétský)
šípový maltézský s hroty na svatopetrský liliový k říž s hroty na okraji listu okraji listu
křížkový tlapatý tlapatý rovný berli čkový
latinský jetelový k říž pravoslavný hákový (svastika) kotvicový v žer ďové části listu
XIII Tabulka 13
Obecné figury
lev orlice ježek ryba
dv ě r ůže vedle sebe ostrev v žer ďové části lekno tři lilie (2+1) listu
slunce hv ězda sm ěř ující hv ězda osmicípá půlm ěsíc jedním cípem k dolnímu okraji
volný řecký k říž v srdce tři koruny v horní části me č dolním cípu listu
zavinutá st řela radlice hornická kladívka emblém
XIV
XV
XVI