Svět Literatury 28-20
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
svět literatury časopis pro novodobé literatury 28 29 30 04 Karel Helman: Cizinci v zaslíbené zemi I. Vlastimil Zuska: Borges a Kafka v labyrintu času Jakub Češka: Krádeže románových rukopisů Alice Jedličková: Naratologická marginálie I. Daniel Soukup: Čím se provinil Goethe? 001 Svět literatury: časopis pro novodobé literatury vedoucí redaktor: Vladimír Svatoň obsah výkonná redakce: Anna Housková, Pavel Kubaník, Helena Kupcová redakční rada: Petr A. Bílek, Josef Forbelský, Tomáš Glanc, Miloš Havelka, Martin Hilský, Zdeněk Hrbata, Anežka Charvátová, Václav Jamek, Olga Lomová, Zdeněk Mathauser, Jiří Pelán, Miroslav Petříček, Martin Procházka, Michal Přibáň, Jiří Stromšík, Milan Tvrdík, Jindřich Veselý, Hedvika Vydrová, Ladislav Zadražil, Vlastimil Zuska grafická úprava: Petr Babák (Laboratoř), sazba: Tereza Šerá (Laboratoř) vydavatel: Literární akademie, soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého s.r.o. adredsa redakce: Svět literatury, Literární akademie, Malovická 2751, 141 00 Praha 4–Záběhlice telefon +420.272773045, +420.272772003 ročník XIV Časopis je číslován průběžně, v roce 2004 vycházejí čísla 28, 29, 30 ISSN O862-8440 Na hranici kultur Toto číslo vychází s podporou Ministerstva kultury ČR Michal Téra Raně slovanské kronikářství Pokus o analýzu některých pohanských motivů 007 Viktor Cháb Me’am Lo’ez 027 Karel Helman Cizinci v zaslíbené zemi I. Přistěhovalci v současné americké literatuře 039 Jitka Komendová Konfrontace kultur v prózách Jurije Rytcheu Padesátá až osmdesátá léta 20. století 055 Pavel Štěpánek Česko-portugalský vlastenec Bedřich Silva-Tarouca 061 Borges-Kafka Paulína Šišmišová Argentínčan stratený v metafyzike 071 Vlastimil Zuska Borges a Kafka v labyrintu času 087 002 003 Anna Housková Oldřich Richterek Kafkovi čtenáři: Martínez Estrada a Borges 093 K obrazu Petrohradu v Poémě bez hrdiny Anny Achmatovové 221 Ladislav Šimon Poznámky o Borgesovi a Kafkovi 103 Rozhledy Vladimír Svatoň Dvojí věčnost, dvojí nekonečno 111 Alice Jedličková Gérard Genette, Günther Müller František Vrhel a Rozprava o vyprávění s Henry Fieldingem Borges a Kafka: slovo k povídce Tajný zázrak 119 Naratologická marginálie I. 229 Josef Čermák Libor Martínek Franz Kafka v zajetí české řeči 129 Přítomnost polské beletrie v české kultuře na sklonku 20. století 235 Esej Jorge Luis Borges Knihy Franz Kafka: Proměna 143 Dalibor Dobiáš Maria Kodama Německojazyčná literatura českého exilu 245 Borges a sny 147 Daniel Soukup Ezequiel Martínez Estrada Čím se provinil Goethe? 249 Pokus o stanovení hranic Kafkova světa 153 Eva Beránková Literatura a výtvarné umění jako dvě tváře téhož 257 Literatura a její fikční svět Eva Fiebigerová Hana Šmahelová Román historie i současnosti 261 Románové rozhraní v obrazné fikci Labyrintu světa a ráji srdce 159 Jakub Češka Krádeže románových rukopisů 171 Alena Scheinostová Řád hádanky ve světě chaosu 187 Kamila Chlupáčová Útěky k mýtu 209 na hranici kultur 006 007 Raně slovanské kronikářství Pokus o analýzu některých pohanských motivů Michal Téra Přelom 11. a 12. století je pozoruhodná etapa v dějinách slovanských náro- dů a států. Je to doba přelomu, ve které se završuje jeden z nejdůležitějších procesů v historii těchto národů – christianizace a vytvoření státu. Právě v těchto letech vznikají první kroniky – díla, která vypovídají o duchu své doby, o silách a idejích měnících tvářnost středoevropské a východoevropské společnosti. Slovanské kroniky, o kterých budeme mluvit, patří do veliké rodi- ny raně středověkého evropského kronikářství, které tvoří specifický a svým způsobem okouzlující kulturní fenomén. Jsou pro nás nejenom pramenem informací. Jejich výpovědní hodnota spočívá často více v tom, jak mluví, než o čem mluví. Pravdivost a objektivnost historických skutečností je sporná, ovšem cennost svědectví o své době je nesporná. První slovanské kroniky totiž dovršují proces budování relativně nedávno vzniklých států na ideové rovině. Nejsou pouhým popisem historie dynastií a mladých „národů“, nýbrž především legitimizují vládu panujících rodů a samu existenci svých národů astátů. Cítíme zde snahu postavit se na roveň starším a kulturnějším ze- mím, obhájit nezbytnost existence vlastního národu a státu, vyvolenost pa- nující dynastie. Kroniky jsou proto uzavřená díla, koncepční a strukturovaná, která spíše vyprávějí příběh než historická fakta. Ve formující se ideologii mladých států hrálo velmi výraznou roli křesťanství a právě biblický pohled na lidské dějiny byl hlavním nástrojem při práci kronikářů. Dokazovali, že jejich národ patří do vyvolené a povolané rodiny křesťanských národů, že mají stejné právo na existenci, neboť Bůh v nich má stejné (pokud ne větší) zalíbení jako v jiných. Před Tváří Boží hájí „národní zájmy“ národní světci, proto jsou v kronikách vloženy celé legendistické pasáže o místních sva- tých. Tento přístup není pochopitelně prost útočného nacionalismu, v jehož duchu se právě kronikář snaží dokázat, že sousední státy a národy toto po- volání nemají, a proto jsou nezřídka označováni jako pohani. 008 009 Raně slovanské kronikářství Pohanství v těchto kronikách však nebylo pouze útočnou zbraní. Hrálo obratem ke křesťanství, které se dále stalo ideovou páteří státní a národní i jinou roli, která byla skrytější a tím významnější. Ideologie knížecí moci ideologie. Tak to definoval i metropolita Ilarion, který první nazval Rus no- a obhajoba dané struktury společnosti zákonitě existovala i v epoše pohan- vým Izraelem. To obráží i Nestorova kronika, která svým stylem převádí bib- ské a i zde měla svou záštitu v náboženském systému. Pohanství, možná lické „všelidské“ dějiny na staroruské dějiny – např. stavbu prvního „De- více než křesťanství, určovalo právní řád a sociální strukturu společnosti, ať sátkového“ chrámu líčí s podobnými motivy (7 let stavby, mistři z ciziny, se jednalo o kmen, svaz či rodící se stát. Tyto prvky nemizely s christiani- ad.) jako stavbu chrámu Šalamounova, dvanáct synů Vladimíra srovnává zací, ale spíše se postupně christianizovaly. O tom právě svědčí i raně stře- s dvanácti apoštoly, spor Borise a Gleba se Svjatopolkem nese podobné dověké kroniky, nejenom slovanské. Odůvodnění vlády a společenské rysy jako spor Kaina s Ábelem.2 struktury je spojeno s prastarou ideologii, která v případě evropských ná- Kosmas ani Gall nezdůrazňují myšlenku vyvolenosti svých národů tak rodů sahá hluboko do doby indoevropské prajednoty. I pohanství slovan- důrazně. I v nich nalezneme biblické topoi, mají však spíše roli pomocnou, ských kmenů v sobě obsahovalo tyto společenské zásady, které byly legi- např. při Kosmově líčení vzniku knížecí vlády, kdy Libuše charakterizuje kní- timizovány soustavou mýtů. Odraz těchto mýtů zachovaly různé iniciační žecí moc takřka stejnými slovy jako Samuel Izraelitům moc královskou.3 obřady, ale právě též první kroniky, které je v christianizované podobě za- Ovšem právě u Kosmova stylu hraje výraznější roli inspirace antickou vzdě- pojily do národních příběhů. laností a je pro něho příznačná určitá hravost a lehkost – své vyprávění ob- V této stati naznačíme několik takových pohanských motivů ze tří slo- léká do antických motivů, pohanským bohům a démonům dává antická vanských kronik – Kosmovy Kroniky Čechů, polské kroniky Galla Anonyma jména a jeho kronika je de facto zábavným čtením, aniž by se odchýlila od a ruské kroniky Pověst vremennych let (PVL), obecně zvané Nestorovy. své ideologické role. Gall, bezesporu též klasicky vzdělán, tuto lehkost po- Nejprve si však všechny kroniky stručně charakterizujme. strádá, důraz na vážnost a významnost polského státu je zde znatelnější. Tyto tři kroniky zaznamenávají mimo jiné jednu závažnou událost ve Pohanským motivům se nevyhýbá, ovšem očividně jim rozumí méně a mají slovanském světě – rozdělení slovanského světa – Slavia Cyrillometho- pro něho menší význam. Z Kosmy je cítit radost nad skutečností, že se jeho diana na Slavia Latina a Slavia Orthodoxa.1 Gall i Kosmas, žáci klasické země může pochlubit podobnými „pohanskými“ příběhy, jaké zná antická vzdělanosti, píší své kroniky latinsky a adresují je latinské kulturní elitě zá- tradice. Oba však chápou tuto pohanskou tradici historicky a čas starých padní a střední Evropy. PVL je plodem slovanského písemnictví a hrdě se mýtů převádějí na tempus historicum. Rozdíl je však znatelný – Kosmas k němu hlásí. Západoslovanské kronikářství hledá své vzory v západní své pohanské epoše věnuje 13 kapitol první knihy a je pro něho význam- Evropě a v antické tradici římských dějepisců, Nestor navazuje na byzant- nou legitimizací dynastie stejně jako dynastičtí světci, Gall naopak líčí do- skou historiografii. V tom spočívá i rozdílnost stylů. Zatímco Kosmas a ko- mácí tradici ve třech krátkých kapitolkách na začátku kroniky, navíc zma- neckonců i Gall se nebojí motivů z antické pohanské epochy a jisté lascív- teně, jen jakoby z povinnosti. nosti při vyprávění příběhů, PVL je psána ideově těžkým, nesmlouvavým Podívejme se tedy na několik motivů, které nám kroniky předkládají. stylem přísného křesťana, do svého vyprávění zapojuje dlouhé teologické traktáty a inspiračním zdrojem jsou jí především legendy a Bible. Polská Oráči a knížata apředevším česká kronika využívají domácí pohanskou tradici k legitimi- Z doby Karla IV. známe korunovační řád českých králů. Právě v předvečer zaci dynastické moci a z mýtů vytvářejí historické příběhy. Nestor, ač popi- této korunovace měl budoucí panovník navštívit Vyšehrad, kde se uchová- suje pohanskou epochu staroruského státu, popisuje stále jen historická valy lýkové střevíce a mošna, které měly patřit zakladateli rodu Přemy-