MASARYKOVA UNIVERZITA

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

DOPADY SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY NA STAV A MOŽNÝ ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA NA ÚZEMÍ SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Diplomová práce

Miloslav Cigoš

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Brno 2016 Bibliografický záznam

Autor: Bc. Miloslav Cigoš Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce: Dopady společné zemědělské politiky na stav a možný rozvoj zemědělství a venkova na území SO ORP Uherské Hradiště

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Sociální geografie a regionální rozvoj

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Akademický rok: 2015/2016

Počet stran: 91+33

Klíčová slova: venkov, zemědělství, správní obvod obce s rozšířenou působností Uherské Hradiště, Společná zemědělská politika (SZP) EU, program rozvoje venkova, rozvoj venkova, rozvoj zemědělství, LEADER, místní akční skupina, využívání území, SWOT analýza, empirické šetření, návrhy projektů

Bibliographic Entry

Author Bc. Miloslav Cigoš Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis: The impact of CAP on the stadium and possible development of agriculture and country side in the region SO ORP Uherské Hradiště

Degree programme: Geography and cartography

Field of Study: Social geography and regional development

Supervisor: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Academic Year: 2015/2016

Number of Pages: 91+33

Keywords: countryside, agriculture, municipality with extended competence Uherské Hradiště, Common Agricultural Policy (CAP) of EU, rural development program, rural development, development of agriculture, LEADER, local action group, land use, SWOT analysis, empirical survey, project proposals, grants

Abstrakt Předmětem předkládané diplomové práce je zhodnotit dopady a vliv Společné zemědělské politiky Evropské unie na současný stav a rozvoj zemědělství a venkova správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherské Hradiště. V první části práce je předložena fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika území. Dále je analyzován vývoj utváření krajiny a využívání půdy ve studovaném území před i po roce 1989. Důraz je kladen na vývoj aspektů zemědělství a venkova studovaného území po vstupu České republiky do Evropské unie. Práce se zaměřuje na přínos Společné zemědělské politiky z hlediska využívání dotací a realizací projektů rozvoje zemědělství a venkova. Ve své druhé části se práce zaměřuje na vybrané problémy, poukazuje na konkrétní příklady zemědělské a venkovské praxe pod vlivem Společné zemědělské politiky. V práci jsou předloženy návrhy a možnosti dalšího rozvoje studovaného území. Práce je podložena dotazníkovým šetřením, rozhovory a SWOT analýzami rozvoje venkova a zemědělství území SO ORP Uherské Hradiště.

Abstract The aim of submitted thesis is to evaluate impacts and influence of the Common Agricultural Policy of European Union on the current stadium and development of agriculture and countryside of the municipality with extended competence Uherské Hradiště. The first part submitted describes the physical geography and socio economic characteristic of the area. The thesis also analyses the evolution of land use in the studied area before and after 1989. The focus is set on the development of the agricultural and countryside aspects of the studied area after the entrance into the European Union. The thesis focuses on the contribution of the Common Agricultural Policy in terms of the use of subsidies and the realization of the agriculture and rural development projects. The second part focuses on the chosen issues, refers to specific examples of the practice in agriculture and rural areas under the influence of the Common Agricultural Policy. Thesis also makes proposals and possibilities for further development. The thesis is based on questionnaires, interviews, SWOT analysis of rural, and agriculture development in SO ORP area of Uherské Hradiště. Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc. za jeho cenné rady, návrhy a připomínky při vedení práce, starostovi obce Tupesy Mgr. Oldřichu Vávrovi za připomínky a návrhy a v neposlední řadě mé rodině a všem občanům SO ORP Uherské Hradiště, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření a rozhovorů.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 5. května 2016 ……………………………… Miloslav Cigoš OBSAH

1 ÚVOD ...... 10 1.1 Cíl práce ...... 10 1.2 Metodika a metodologie zpracování ...... 11 1.3 Rešerše literatury ...... 13 2 CHARAKTERISTIKA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 17 2.1 Vymezení území ...... 17 2.2 Fyzickogeografická charakteristika SO ORP Uherské Hradiště ...... 17 2.2.1 Geologické a geomorfologické poměry ...... 18 2.2.2 Půdní poměry ...... 19 2.2.3 Klimatické poměry ...... 21 2.2.4 Hydrologické poměry ...... 23 2.3 Socioekonomická charakteristika SO ORP Uherské Hradiště ...... 24 2.3.1 Historie území ...... 25 2.3.2 Sídelní struktura ...... 25 2.3.4 Demografický vývoj ...... 26 2.3.5 Trh práce ...... 28 2.3.6 Průmysl ...... 28 2.3.7 Vybavenost obcí ...... 29 3 UTVÁŘENÍ VENKOVSKÉ KRAJINY SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 30 3.1 Využívání území v minulosti ...... 30 3.2 Využívání území v současnosti ...... 32 3.3 Změny ve využívání území mezi roky 2004–2015 ...... 34 4 ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 37 4.1 Základní východiska ...... 37 4.2 Nástroje a metody SZP v ČR ...... 38 4.3 Rozvoj venkova SO ORP Uherské Hradiště ...... 40 4.3.1 Místní akční skupiny a metoda LEADER ...... 40 4.4 Rozvoj zemědělství SO ORP Uherské Hradiště ...... 46 4.4.1 Vývoj stavu zemědělství SO ORP Uherské Hradiště pod vlivem SZP ...... 47 4.4.2 Přímé platby v SO ORP Uherské Hradiště ...... 49 4.4.3 LFA oblasti v SO ORP Uherské Hradiště ...... 52 4.4.4 Pozemkové úpravy v SO ORP Uherské Hradiště ...... 52 4.5 Platby v rámci PRV 2007–2013 v SO ORP Uherské Hradiště ...... 54 4.5.1 Zdroje dotací pro PRV 2007–2013 a přímé platby v SO ORP Uherské Hradiště ...... 57

8

5 SWOT ANALÝZY ROZVOJE VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 59 5.1 SWOT analýza rozvoje venkova SO ORP Uherské Hradiště ...... 59 5.2 SWOT analýza rozvoje zemědělství SO ORP Uherské Hradiště ...... 60 6 VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ V SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 61 6.1 Struktura respondentů terénního šetření v SO ORP Uherské Hradiště ...... 61 6.2 Výsledky terénního šetření o venkově v SO ORP Uherské Hradiště ...... 61 6.3 Výsledky terénního šetření o zemědělství SO ORP Uherské Hradiště ...... 65 7 VYBRANÉ PROBLÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 69 7.1 Dopad SZP na problematiku vinohradnictví a vinařství ...... 69 7.2 Dopad SZP a přímých plateb na ekologické i konvenční zemědělství ...... 70 7.3 Dopad SZP na problematiku biovýroby ...... 71 8 NÁVRHY PROJEKTŮ ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ ...... 73 8.1 Paměť řemesel na Uherskohradišťsku (revitalizace brownfield) ...... 73 8.2 Geoinformační portál regionálních produktů ...... 75 8.3 Centrum zemědělství a agroturismu ...... 76 8.4 Vinařská apelace „Víno originální certifikace“ ...... 77 8.5 Vodní nádrž na území obcí Tupesy, Břestek...... 79 8.6 Zavedení geoinformačních technologií pro AGRO a. s...... 80 9 ZÁVĚR ...... 82 10 SEZNAM ZDROJŮ A DOPORUČENÉ LITERATURY ...... 85 10.1 Monografie ...... 85 10.2 Kapitoly v odborné literatuře ...... 87 10.3 Články v odborných periodikách ...... 87 10.4 Sborníky ...... 87 10.5 Mapy a atlasy ...... 88 10.6 Datové zdroje ...... 88 10.7 Zákony a vyhlášky ...... 88 10.8 Internetové zdroje ...... 89 SEZNAM ZKRATEK ...... 90 SEZNAM PŘÍLOH ...... 91

9

1 ÚVOD Zemědělství jako sektor národního hospodářství je i přes svůj snižující se vliv na ekonomiku státu a snižujícím se podílům zaměstnaných v tomto sektoru stále důležité pro zajištění obživy obyvatel a obhospodařování krajiny. Dalšími nezastupitelnými funkcemi zemědělství jsou tvorba pracovních míst, ekologický vliv a spoluutváření venkovského prostoru. Zemědělství se ve svém vývoji zaměřuje na zvýšení efektivity produkce a snížení cen vstupů a výstupů. Zemědělství v České republice (dále jen ČR) prošlo velkou řadou změn a jeho vývoj byl dynamický. Z nedávné historie lze zmínit dva milníky, které nejvíce ovlivnily zemědělský sektor ČR. Prvním milníkem je období transformace po roce 1989, kdy se muselo zemědělství přizpůsobit novým podmínkám tržní ekonomiky. Velkými výzvami bylo obnovování soukromého vlastnictví, privatizace a restrukturalizace státního majetku a pozemků. Značným dopadem byl pokles zaměstnanosti v zemědělství a pokles produkce zemědělského sektoru. Druhým milníkem pro české zemědělství a venkov byl vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) dne 1. května 2004. Před vstupem se zemědělství i venkov, pomocí předvstupních programů a fondů EU, připravovalo na přijetí legislativy a norem vyplývajících i ze Společné zemědělské politiky (dále jen SZP). Tato politika je velmi komplexní a dynamická, obsáhnout veškerou její problematiku je těžkým úkolem. Změny provedené ve SZP se v zemědělství a na venkově konkrétního území promítnou za delší dobu. Je tedy důležitá pečlivá a citlivá příprava všech změn této politiky. Dopady SZP na území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Uherské Hradiště se zabývá tato práce. Obecné dopady vyplývají ze studované literatury, viz níže, a jsou jimi změny bilance rostlinné a živočišné produkce, změna ve využívání půdy a struktury plodin, zvýšení podílu ekologického zemědělství a zavádění více ekologických postupů a především vliv dotační politiky a finančních nástrojů. Venkov má ve SZP stále významnější postavení a značná část finančních prostředků je alokováno na jeho rozvoj. Spojením venkova a zemědělství vzniká unikátní identita venkovského prostoru. Aktuální obecné problémy, které je třeba řešit, jsou stárnutí venkovské populace, odliv mladé generace do měst, nerovnoměrná vybavenost obcí a nízká informovanost a spolupodílení občanů na správě věcí veřejných.

1.1 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit dopady SZP EU na rozvoj zemědělství a venkova. K dosažení cíle je formulována výzkumná otázka práce takto: „Jak ovlivnila a ovlivňuje SZP EU stav a rozvoj zemědělství a venkova území SO ORP Uherské Hradiště?“. Cílem práce je také navrhnout projekty rozvoje SO ORP Uherské Hradiště prostřednictvím navržených projektových fichí, které spolu s analýzou realizovaných projektů vytvoří přehled možností využití programů SZP EU v praxi. Snahou je analyzovat změny a vývoj zemědělství a venkova studovaného území. K dosažení hlavního cíle této práce jsou zvoleny sekundární cíle. Těmi je v prvé řadě analýza charakteristik SO ORP Uherské Hradiště. Ta zahrnuje fyzickogeografické charakteristiky, tedy přírodní složky, promítnuté ve fyzickogeografické charakteristice území a složky socioekonomické, do nichž lze řadit obyvatelstvo, hospodářství, kulturu a historii. Tato analýza krajiny a prostředí území je důležitá k uchopení celkového kontextu práce. Jedním z klíčových prvků charakteristik je totiž uvědomění si vzájemné propojenosti a ovlivnění krajiny a jejího rozvoje všemi složkami. Dalším sekundárním cílem práce je zhodnotit historii využívání půdy a změny „land use“ v současnosti za vlivu SZP. Pro posouzení dopadů SZP je také třeba sledovat vývoj stavu venkova i

10

zemědělství v rámci zvolených ukazatelů. Důležitým dílčím cílem je také zhodnotit využívání a vývoj využívání prostředků v rámci dotačních programů EU se zvláštním důrazem na programy rozvoje venkova ČR (dále také PRV) a přímé platby Top-Up (národní doplňková platba) a SAPS (jednotná platba na plochu). V rámci této práce bude učiněn rozbor příjmu dotací z Programu rozvoje venkova ČR 2007–2013. Dalším důležitým krokem je představit vybrané projekty, které byly za vlivu EU a především SZP v území realizovány. Dále je analyzován stav a význam komplexních a jednotných pozemkových úprav prováděných na území SO ORP Uherské Hradiště. Dílčím cílem je také představení největších příjemců dotací v rámci zemědělství a venkova majících přímo vliv na rozvoj a proměny území. Jedná se především o místní akční skupiny (MAS), zemědělské podniky, farmy a ekologické zemědělce. MAS zvoleného území jsou podrobněji rozebírány ze strany své činnosti, implementace metody LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale – neboli propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku) a nově také komunitně vedeného místního rozvoje. Práce také předkládá návrhy na projekty, které by vedly k příznivému rozvoji území. V rámci cílů je důležité zpracovat SWOT analýzy pro rozvoj venkova a zemědělství, které stručně shrnují možnosti a bariéry dalšího rozvoje zemědělství a venkova. Cíl práce pomohou naplnit rozhovory s místními aktéry a také dotazníkové šetření a jeho analýza. Cílem terénního šetření je mimo jiné zjistit, jaký vztah mají obyvatelé venkova k obci svého bydliště i k zemědělství ve svém území.

1.2 Metodika a metodologie zpracování Předkládaná diplomová práce se svou povahou řadí mezi aplikační, kdy na zvoleném území zkoumá dopady a působení určitých procesů, politik a zákonů. Tyto dopady zkoumá na přímé změně stavu zemědělství a venkova jako je zaměstnanost v zemědělství, vývoj počtu subjektů podnikajících v zemědělství, vývoj změn využívání zemědělské půdy, vývoj ceny půdy, využívání finančních zdrojů, změna výnosů plodin, bilance živočišné a rostlinné výroby, provádění komplexních pozemkových úprav a vývoj počtu ekologických a BIO zemědělců. Metodologicky se práce řadí spíše (ne však zcela) mezi pozitivistické, a to na základě využívání dat a jejich analýzy, jsou konfrontovány výstupy z rozhovorů, dotazníkového šetření s otevřenými otázkami či autorovými poznatky z terénu. Práce kombinuje jak kvantitativní, tak i kvalitativní analýzy. V obecném smyslu vychází z logické indukce přírodních věd. Hypotézy práce jsou stanoveny následující: hlavním dopadem SZP na rozvoj zemědělství a venkova studovaného území jsou její fondy a z nich plynoucí dotace. Vztah obyvatel k venkovu vyplývá z jejich aktivity v rámci obce, informovanosti i vztahu k „hobby“ zemědělství. SZP účinně napomáhá aktérům ke společné práci na rozvoji venkova a zemědělství studovaného území i v rámci metody LEADER, SZP má výrazný vliv na vývoj stavu zemědělství (zaměstnanost, struktura produkce, cena půd, ceny vstupů a výstupů) i venkova (vybavenost, migrace, demografie). Hlavní metodou je studium a zpracování primárních dat a pramenů. Třídění a analýza informací z knižních publikací, internetových zdrojů, veřejných statistických databází, odborných periodik, legislativy a zpracování primárních výzkumů a vlastního terénního šetření. Důležité je shromáždění relevantních informací vztahujících se k rozvoji zemědělství a venkova studovaného území. Zpracování těchto informací ať textovou, grafickou či kartografickou formou je nezbytným krokem k dosažení cílů této práce. Z hlavních metod zisku dat v této práci je terénní výzkum. Ten byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů s obyvateli studovaného území. Další metodou šetření je

11

intenzivní mailová komunikace s aktéry zemědělství a venkova SO ORP Uherské Hradiště. Tento výzkum přináší jedinečné náhledy na území očima přímo zapojených lidí. Tyto názory jsou v práci na vhodných místech citovány. Dotazníkový průzkum je proveden s občany SO ORP Uherské Hradiště ve všech 47 obcích, kromě města Uherské Hradiště, které nevyhovuje z hlediska pohledu občanů na venkov, neboť se předpokládá, že nemají s pobytem a rozvojem venkova velké zkušenosti díky převládajícímu městskému charakteru a počtu obyvatel přesahujícímu hodnotu 25 tisíc. V případě dotazníkového šetření se jedná spíše o odpovědi pasivních účastníků regionálního rozvoje obcí a zemědělství. Dotazník obsahuje celkem 28 otázek rozdělených do tří kategorií. První část tvoří otázky směřující k místu bydliště. Zde občané hodnotí jednotlivé aspekty – služby a prostředí obce, ve které žijí, a také co považují za slabiny či naopak silné stránky obce. V hojně zastoupených otevřených otázkách mohou občané předkládat nápady na další možný rozvoj obce. Ve druhé části jsou obsaženy otázky směřující k zemědělství. Otázky jsou částečně koncipovány formou prověření informovanosti o zemědělství v území, ale také cílí na osobní zkušenosti se zemědělstvím, či zda a do jaké míry občané souhlasí s některými zemědělskými praktikami. V otevřených otázkách mají občané prostor vyjádřit se k dalšímu rozvoji zemědělství a sdělit preference k budoucímu směřování zemědělství a zemědělské výroby v regionu. Ve třetí části dotazníku jsou otázky týkající se informací o dotazované osobě, tak aby bylo možné dotazník verifikovat. Tato část slouží k podrobnější analýze výsledků. Dotazník byl uskutečněn dvěma způsoby sběru. První způsob proběhl skrze formulář Google Disk, tedy online přes internetový portál. Tímto způsobem byla ověřována identita dotázaných, avšak s přislíbenou anonymitou. Druhým způsobem sběru dotazníku byl terénní sběr dat papírovou formou. Vzorek dotázaných představují obyvatelé SO ORP Uherské Hradiště ve věku 15 až 85 let, s nejvyšším podílem respondentů mezi 20–38 lety věku. Na sledovaném území bylo osloveno 127 respondentů. Z výsledků bylo přitom vyřazeno 12 vyplněných dotazníků, které byly ohodnoceny jako nevěrohodné, duplikované nebo jiným způsobem neodpovídaly požadavkům práce. Analyzováno bylo 115 platných dotazníků. Dotazníkové šetření proběhlo od listopadu 2015 do března roku 2016. Šetření bylo zpracováno na základě zásad publikace Jiřího Reichela Kapitoly metodologie sociálních výzkumů z roku 2009. Otázky dotazníku jsou umístěny v příloze 1 této práce. Rozhovory byly provedeny s ochotným starostou obce Tupesy Mgr. Oldřichem Vávrou, zástupcem zemědělské společnosti Agro Zlechov, mladými zemědělci Štěpánem Gejdošem a Vojtěchem Kubíčkem, ekologickým zemědělcem z obce , dlouhodobým „hobby“ zemědělcem Josefem Gabrielem a vinaři z obcí Boršice, , Polešovice a Tupesy. Rozhovory byly vedeny semistrukturovanou formou s předpřipravenými otázkami, které byly zhotoveny vždy pro každého respondenta zvlášť. Průběh jejich dotazování byl náhodný dle situace a kontextu rozhovoru. Snahou bylo, aby struktura rozhovorů vycházela z publikace Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie od Anselma Strausse a Juliet Corbin. Rozhovor byl využit také k upřesnění či doplnění odpovědí z dotazníkového šetření. V rámci tvorby práce byla navštívena přednáška doktora Radima Sršně v Bruselu, který je od ledna 2014 prezidentem ELARD (Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova) a tedy vrcholným zástupcem místních akčních skupin v EU. Tyto data byla poskytnuta za Program rozvoje venkova ČR 2007–2013 v SO ORP Uherské Hradiště a za přímé platby pro okres Uherské Hradiště. Navštívena byla i Národní konference Venkov, uskutečněné ve Velehradě 11. – 13. 11. 2015. Využívání dotačních možností z Evropského fondu pro rozvoj venkova (dále jen EAFRD) a Evropského záručního zemědělského fondu (dále jen EAGF) je zpracováno na základě dat zaslaných státním zemědělským a intervenčním fondem (dále jen SZIF). SZIF jinak nově poskytuje veřejně

12

data o příjemcích dotací pouze za jeden fiskální rok. Data byla poskytnuta na základě dohody, že budou využita výhradně ke zpracování této diplomové práce. Pro potřebu zpracování využívání půdy byla použita data z veřejného registru půd (LPIS). Dále prací prostupuje sběr a analýza informací vztahujících se k problémům a danému území se statistickými a grafickými výstupy. Data získaná v průběhu dotazníkového šetření nebo soustavným vyhledáváním zdrojů jsou graficky a statisticky zpracovány. Práce se věnuje také jednotlivým návrhům budoucího rozvoje území, a to s důrazem na rozvoj zemědělství a venkova. Tyto návrhy byly částečně diskutovány s občany prostřednictvím rozhovorů a inspirovány odpověďmi z dotazníkového šetření. Návrhy jsou zpracovány podle standardních projektových fichí. Důležitou součástí práce je také SWOT analýza studovaného území. SWOT analýza je rozdělena do dvou částí – první je SWOT analýza rozvoje venkova studovaného území a druhá část je SWOT analýza rozvoje zemědělství. SWOT analýza byla zpracovávána průběžně. Diplomová práce obsahuje také vlastní kartograficky zpracované mapy. Ty byly zpracovány v programu ArcGis (ArcMap) 10.3 na základě univerzitní licence od společnosti ESRI. Mapy byly vytvořeny na podkladech geoinformačních portálů, viz níže, i pomocí prohlížecí mapové služby (WMS). Shapefily pochází od společnosti Arcdata Praha, konkrétně produkt digitální vektorová geografická databáze ČR ArcČR® 500 a jsou vytvořeny v podrobnosti měřítka 1 : 500 000. Ke kartografickému podkladu zpracovaných map bylo využito mapových portálů: Geoportál SOWAC GIS Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, Národní geoportál INSPIRE, Geoprohlížeč Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pro účel zpracování mapových výstupů bylo využito mapových portálů: Národní geoportál INSPIRE a Geoprohlížeč Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

1.3 Rešerše literatury Rozvojem venkova a zemědělství se v nejrůznějších publikacích na odborné i laické úrovni zabývá velké množství vědců, politiků i aktivních občanů. SZP EU stále patří k nejnákladnějším politikám, proto je také ve světle pozornosti a klade se stále větší důraz na podrobný výzkum vlivu a dopadů této politiky, ať již na úrovni EU, ČR nebo menších regionů. Tato rešerše literatury se zaměřuje na odborné publikace se zaměřením na venkov, zemědělství a rozvojové politiky EU, obzvláště pak od zahraničních a tuzemských geografů, ale také sociologů a ekonomů. Ze zahraničních autorů lze uvést díla M. Woodse z anglické Aberystwyth University a jeho publikace Rural geography: processes, responses and experiences in rural restructuring (2005). Ta je úvodem do venkova a ekonomiky venkova v rozvíjejícím se světě. Věnuje se venkovským procesům z hlediska ekonomiky, zemědělství, využívání půdy, ale také více konkrétním aspektům, jako je venkovský životní styl a vybavenost vesnic. P. Cloke z anglické University of Exeter se v publikaci Handbook of rural studies (2006) zabývá hlavními momenty, kdy teorie vycházející ze studia venkova přechází zpět do široké sociální vědy a je její nedílnou součástí. M. Phillips z University of Leicester se zabývá gentrifikací, sociální rovností na venkově a také využíváním zdrojů venkova. Z jeho publikací lze uvést článek Social perspectives v knize The Geography of Rural Change (1998). H. Clout z University College London se věnuje francouzskému venkovu, zde se zabývá vlivem historie na současný stav venkova a dopady zemědělské politiky na venkov Francie s pozorností na oblast severní Francie. Dílo The Common Agricultural Policy (1997) od G. Wyna z University of Warwick poskytuje komplexní analýzu SZP a také očekávané vlivy tzv. východního rozšíření EU na tuto politiku.

13

Pozornost je věnována evropskému zemědělství v globálním kontextu. Dílo také diskutuje vliv globálního trhu na zemědělství. Nelze opomenout také významné geografické pracoviště zabývající se venkovem na Novém Zélandu a ve Spojených státech amerických. Tato pracoviště řeší až na výjimky problematiku venkova svých států. Z tohoto důvodu jejich využití v Evropě, a konkrétně v ČR, sporné, ale nabízí další zajímavé pohledy na rozdílnost venkova napříč světem. Slovenská geografie věnující se venkovu a zemědělství má ve svých řadách J. Némethovou z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Ze stěžejních publikací je možné uvést článek The Impacts of the European union´s common agriculutal policy on agriculture in Slovakia (2014), v němž zkoumá dopady SZP na území Slovenské republiky. V publikaci Agropotravinárske štruktúry okresu Nitra (2009) analyzuje procesy mezi zemědělci a odběrateli a také vliv působení EU na tyto struktury a procesy. Zabývá se také rozmístěním zemědělské produkce a vlivem zemědělství na stav a rozvoj venkova. Při Univerzitě Komenského v Bratislavě pracuje P. Spišiak, který se zaměřuje se na zemědělství a rozvoj venkova na Slovensku, k jeho publikacím patří Transition in the Agricultural and Rural Systems in Slovakia after 1989 z roku 2008, kde analyzuje vývoj stavu zemědělství a venkova po roce 1989. J. Vilček z Prešovské univerzity v Prešově se v díle Produkčno-ekonomické aspekty udržateľného využívania poľnohospodárskych pôd Slovenska (2008) zabývá využíváním energetických plodin a možnostmi jejich pěstování, což bere jako pozitivní možnost rozvoje zemědělství na Slovensku. Zdůrazňuje nutnost zohlednění principů trvalé udržitelnosti. Z prací vzniklých na České zemědělské univerzitě v Praze lze jmenovat dílo V. Majerové: Metodologické aspekty výzkumu českého venkova po vstupu do EU (2005), ve kterém se autorka zamýšlí nad budoucím směřováním venkova po vstupu ČR do EU. V. Majerová publikovala sérii sociologicky zaměřených odborných publikací Český venkov (2008). M. Lošťák společně s H. Hudečkovou vydali publikaci Možnosti měření efektivity přístupu LEADER – teoretická východiska a nástin metodiky (2009) a Rural school in the context of community-led local development (2015). V těchto dílech popisují a analyzují metodiku LEADER a komunitně vedeného místního rozvoje a jeho využití na území ČR. Značný počet prací o venkově, zemědělství a vlivu EU vzniklo při Univerzitě Karlově v Praze na pražském Albertově. Odborná publikace Vývoj využití ploch v Česku (2010) I. Bičíka a kol. se zaměřuje na analýzu užívání půd před vstupem ČR do EU. I. Bičík s V. Jančákem zpracovali v roce 2006 odbornou publikaci Czech agriculture in the integrating Europe sledující postavení a vývoj českého zemědělství v rozšiřující se Evropě. V díle Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990 (2005) analyzují stav a vývoj zemědělského sektoru po pádu socialistického režimu. I. Bičík zároveň vyučuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na této univerzitě také pracuje V. Hruška, který se věnuje konceptualizaci a strategickému plánování venkovského prostoru. R. Perlín publikoval Program obnovy vesnice: metodická publikace (1993), ta sloužila jako vzor pro pozdější Program rozvoje venkova České republiky, který je v současnosti hlavním rozvojovým dokumentem pro ČR ve vztahu se SZP a tato práce se jím prioritně zabývá, viz také kapitola 5. Program rozvoje venkova České republiky vychází z nadřazeného dokumentu Národní strategický plán rozvoje venkova ČR. Tyto dokumenty jsou nahrazovány v závislosti na programovacím období. Dále R. Perlín společně se Z. Kučerou a S. Kučerovou publikovali článek Typologie venkovského prostoru Česka z roku 2010, kde statistickými metodami hodnotí jednotlivé území obcí s pověřeným obecním úřadem a zařazují je k jednotlivým typům venkova dle rozvojových možností a

14

vybavenosti. Publikace Venkovy a Venkované (2011), autorů R. Perlín a M. Hupková, představuje venkov a venkovský život na řadě studií i laickým občanům. Za Vysokou školu ekonomickou v Praze publikují o SZP zejména P. Neumann a Z. Lukáš. Jejich stěžejní publikací je Společná zemědělská politika EU: regionální a strukturální politika EU (2000). Ta představuje učební text a popisuje historii a reformy SZP od doby jejího vzniku. Při Mendelově univerzitě v Brně publikuje K. Vinohradský. Jeho Konkurenceschopnost českého zemědělství při vstupu do Evropské unie – předpoklady a možnosti z roku 1998 patří k prvním publikacím věnujícím se možným dopadům EU před vstupem ČR na zemědělský sektor. A. Vaishar společně s J. Munzarem publikovali článek Rural geography and environment: proceedings of the 2nd Moravian geographical conference CONGEO' 97 (1997), jež se věnuje ekologickému zemědělství a vztahu venkova a přírody. Při Mendelově univerzitě byly vydány také publikace České zemědělství v podmínkách reformy SZP EU a nástroje k její realizaci (2008) a Kontrola zdravotního stavu SZP a přijatá opatření, reforma zemědělské politiky v podmínkách České republiky, uplatňování a využívání nástrojů k její realizaci (přímé platby, program rozvoje venkova, inovace), (2009) od E. Machálka se spoluprací M. Pěluchy. V. Bečvářová v odborné knize Zemědělská politika a obchod (2013) a v knize Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu (2008) píše o provázání zemědělství a obchodu, rozvoji zemědělství a venkova v kontextu environmentálních změn. V rámci Ostravské univerzity v Ostravě se ekologickému zemědělství a dopadům SZP věnuje P. Žufan. SZP se zabývá se také v díle Evropské zemědělství v kontextu reforem Společné zemědělské politiky (2015). Sleduje změny a vývoj zemědělství ve členských státech EU a za působení SZP. Akademičtí pracovníci při Masarykově univerzitě se také intenzivně zabývají SZP a rozvoji zemědělství a venkova. Z Geografického ústavu se rozvoji venkova a zemědělství věnuje A. Věžník, který se ve svých pracích zabývá celou řadou zemědělských otázek a koncepcí rozvoje venkova, zvláštní pozornost věnuje transformaci zemědělství po roce 1989. Z jeho publikací lze zmínit Agriculture of the Czech Republic after Accession to the EU: Regional Differentiation (2011), kde spolu s O. Konečným poukazuje na specifické problémy zemědělského sektoru a jeho klesající rozměr i v období po vstupu ČR do EU. V článku Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na příkladu Jemnicka a Vranovska), (2007) A. Věžník zkoumá vliv investic do rozvoje dvou marginálních regionů a možnosti jejich využití k oživení venkovského prostoru. Společně s J. Benešem publikoval, v rámci XXII. sjezdu České geografické společnosti v roce 2010 příspěvek Kam kráčíš naše zemědělství, regionálně geografické aspekty, kde přehledně hodnotí stav zemědělství v ČR a jeho klesající rozměr v souvislosti se snižující se potravinovou soběstačností. A. Hynek se zaměřuje na rozvoj venkova a krajiny s akcentací trvalé udržitelnosti. Věnuje se také aktérům a reálným držitelům moci území. I. Andráško se věnuje regionálnímu rozvoji obcí, kvalitě života a bydlení v nich. H. Svobodová publikovala dizertační práci Dopady společné politiky EU na možnosti rozvoje zemědělství kraje Vysočina (2010). I. Svobodová publikovala dizertační práci s názvem Regionálně geografická analýza vývoje zemědělství v okrese Hodonín v podmínkách SZP EU (2014). Při Masarykově univerzitě se SZP věnuje také socioložka P. Kuchyňková. Ta ve své publikaci Reforma společné zemědělské politiky: cíle české politiky (2006) přibližuje vztah SZP se systémem české politiky zemědělství a venkova a hodnotí vliv reforem z roku 2003 na české prostředí. P. Kuchyňková také spolupracovala s europoslancem H. Fajmonem na problematice SZP. Za pozornost stojí rovněž práce publikované společností GaREP, která zveřejňuje publikace týkající se rozvoje venkovského prostoru a jeho odlišnosti. J. Binek a kol. v publikaci z roku 2007 Venkovský prostor a jeho oživení uvádí rozvojové souvislosti mezi venkovem a městy a nastiňuje vhodné přístupy k řešení rozvoje venkovských oblastí. Publikace Rozvojové možnosti obcí (2010) a

15

Synergie ve venkovském prostoru – Paradoxy rozvoje venkova (2011) od autorů J. Binek, H. Svobodová, K. Chabičovská, J. Holeček a Iv. Galvasová, jsou praktickými průvodci pro rozvoj obcí a slouží i jako metodická pomoc pro rozvoj venkovských regionů. SZP se zabývá i bývalý český europoslanec H. Fajmon v práci Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU z roku 2010, kde poukazuje na metody implementace SZP v reáliích ČR a jejího zemědělství. H. Fajmon pohlíží na SZP kritickým pohledem, kdy tvrdí, že finanční nástroje přímo nepřispěly k potřebným změnám struktury českého zemědělství. Spíše obecnou publikací je Ekonomická a sociální geografie (TOUŠEK, VYSTOUPIL, KUNC, 2008), nebo také Regionální rozvoj (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a plánování) od R. Wokouna a kol., z roku 2008. Další literaturou, ze které vychází tato práce, jsou knihy a encyklopedie o Uherskohradišťsku, jako vlastivěda Uherskohradišťska, (NEKUDA, 1982), Zahrada Moravy (GÁBA, 1985) aj. Tyto publikace vyšly před rokem 1989 a jsou značně politicky ovlivněny, proto je důležitá pozornost a ověřování faktů v práci s těmito publikacemi. K vypracování fyzickogeografické charakteristice území byly použity publikace Zeměpisný lexikon ČR Hory a nížiny od J. Demka, P. Mackovčina a kol. (2006), Atlas klimatické klasifikace ČSR od E. Quitta (1971), Mapa geomorfologického členění ČSR od J. Demka a kolektivu (1971) a Taxonomický klasifikační systém půd České republiky (NĚMEČEK, 2001). Důležitými zdroji této práce jsou také stránky místních akčních skupin Buchlov, Staroměstsko, Severní Chřiby a Pomoraví, Dolní Poolšaví a Horňácko a Ostrožsko, kde lze nalézt strategické dokumenty rozvoje území, strategické plány komunitně vedeného rozvoje a další plánovací dokumenty. K prostudování jsou zde výroční zprávy a rozpočty místních akčních skupin. Datová základna pro tuto práci vychází ze stránek Českého statistického úřadu (www.czso.cz), zvláště pak z Veřejné databáze a výsledků Sčítání lidí, domů a bytů, Ministerstva zemědělství (www.mze.cz), Ministerstva místního rozvoje (www.mmr.cz), Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (portal.mpsv.cz) a farmářského webu (www.farmy.cz). Stěžejní internetovou stránkou pro zemědělství je portál eAGRI (www.eagri.cz), který zaštiťuje portály všech resortních organizací ministerstva zemědělství. Hydrologické poměry s aktuálními informacemi poskytuje elektronický digitální povodňový plán SO ORP Uherské Hradiště (www.edpp.cz). Na univerzitách a vysokých školách po celé ČR vzniká velký počet bakalářských, diplomových, rigorózních a dizertačních prací na témata rozvoje venkova, zemědělství nebo SZP a jiných politik EU. SZP se věnují jak obory geografické, tak ekonomické, environmentální i sociologické. Autor této práce si není vědom další závěrečné práce, zaměřující se na dopady SZP na stav a rozvoj zemědělství a venkova ve SO ORP Uherské Hradiště. Ze zahraniční literatury lze v rámci předkládané práce využít obecné poznatky a jevy, protože dopady SZP jsou na konkrétním území rozdílné. Zahraniční literatura je však nezbytným předpokladem pro uchopení celého kontextu SZP a poskytuje na ni další pohled. Počet titulů a úroveň odborné literatury k tématu rozvoje zemědělství a venkova pod vlivem SZP lze hodnotit pozitivně. Téma vlivu a dopadů SZP na stav a rozvoj zemědělství a venkova je tak stále aktuální. SZP je zkoumána z pohledu mnoha oblastí, a to nejen geografie, ale také ekonomie, politologie nebo sociologie. Odborná literatura zabývající se přímo dopady SZP na stav a rozvoj zemědělství a venkova pouze na území SO ORP Uherské Hradiště neexistuje. Konkrétní výsledky lze tedy porovnávat pouze s obecnými závěry z prací za ČR, nebo jinými regiony jako například krajem Vysočina (SVOBODOVÁ, 2010) nebo okresem Hodonín (SVOBODOVÁ, 2014).

16

2 CHARAKTERISTIKA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ

2.1 Vymezení území SO ORP Uherské Hradiště se nachází v jihovýchodní části ČR (NUTS 0, I), konkrétně spadá pod region soudržnosti Střední Morava (NUTS II), Zlínský kraj (NUTS III) a okres Uherské Hradiště (LAU I). V rámci okresu studované území sousedí na jihovýchodě s SO ORP Uherský Brod, v rámci kraje na severu s SO ORP Kroměříž a Otrokovice, na východě s SO ORP Zlín a na západě a jihozápadě s Jihomoravským krajem, konkrétně s SO ORP Kyjov a Veselí nad Moravou. Území se dále dělí na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ) – Staré Město, Uherské Hradiště a Uherský Ostroh. SO ORP Uherské Hradiště tvoří celkem 48 obcí, z toho je 5 měst: Kunovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, a tři obce se statusem městyse – , Polešovice a Osvětimany. Částí obcí je 59, protože obec Uherské Hradiště se rozkládá na šesti katastrálních územích, Uherský Ostroh a Mistřice na třech a obce Bílovice a Ostrožská Nová Ves na dvou katastrálních územích. Přirozeným centrem studovaného SO ORP je město Uherské Hradiště, zde se nacházejí nejdůležitější úřady a služby správního obvodu. (ČSÚ, 2015)

Obr. 1: Vymezení SO ORP Uherské Hradiště v rámci ČR, systému NUTS, Zlínského kraje, okresu Uh. Hradiště a POÚ v SO ORP Uh. Hradiště (vlastní zpracování)

2.2 Fyzickogeografická charakteristika SO ORP Uherské Hradiště Ve vztahu rozvoje zemědělství a venkova je velmi důležité porozumět fyzické složce území. Fyzické procesy lze jen těžko oddělit od socioekonomických, proto je vhodný celistvý pohled na zkoumané území, které tyto procesy ovlivňují. Fyzickogeografický profil území SO ORP Uherské Hradiště zachycuje nejdůležitější charakteristiky území z hlediska klimatu, geologie, geomorfologie, půd a hydrologie. Tyto charakteristiky vytvářejí spolu se socioekonomickými charakteristikami

17

nedílnou součást předpokladů a bariér rozvoje zemědělství a venkova. Hrají důležitou úlohu v rozmístění výroby, obzvláště pak v rozmístění pěstování zemědělských plodin. Celé území SO OPR Uherské Hradiště lze rozdělit do tří základních oblastí. Přírodní oblastí jsou Přírodní park Chřiby na severozápadě území a Chráněná krajinná oblast Bílých Karpat na jihovýchodě, tato oblast je typická vyšší lesnatostí, větším sklonem terénu a také nižší úrodností, a tím i méně intenzivnímu zemědělství. Oblast podhůří Chřibů a Vizovické vrchoviny je méně členitá a lesnatá a je více využívána zemědělsky. Oblast v údolí řeky Moravy je rovinatá a s častými lužními lesy.

Obr. 2: Území SO ORP Uherské Hradiště (vlastní zpracování)

2.2.1 Geologické a geomorfologické poměry Studované území spadá do tří geologických jednotek: flyšové pásmo Karpaty, Vnější Karpaty a bradlové pásmo, neogenní Alpsko-karpatské čelní pánve a vnitrohorské pánve. Nejmenší rozlohu zaujímá geologická jednotka Karpaty, nacházející se na území obcí Boršice u Blatnice, Hluk a Ostrožská Lhota. Nejvíce zastoupena je geologická jednotka Vnější Karpaty a bradlové pásmo, nacházející se v obcích v Přírodním parku Chřiby a východně od Uherského Hradiště. Alpsko- karpatské čelní pánve a vnitrohorské pánve koreluje s oblastí údolí řeky Moravy. (ČGS, 2015) Studované území mikroregionu Buchlov spadá do Alpsko-himalájského systému. Patří z největší části do subsystému Karpaty, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Středomoravské Karpaty (celky Kyjovská pahorkatina, Chřiby) a oblasti Slovensko- moravské Karpaty (celky Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty). Oblast údolí řeky Moravy náleží do subsystému Panonská pánev, provincie Západopanonská pánev, subprovincie Vídeňská pánev, oblasti Jihomoravská pánev a celku Dolnomoravský úval. (DEMEK, MACKOVČIN a kol., 2006, s. 13–15) 18

Oblast provincie Západní Karpaty je na studovaném území typická členitou až méně členitou vrchovinou, geologicky mladou, uloženou na pískovcích, jílovcích a flyši. Nivní sedimenty jsou pokryty hlínou a hlavně spraší a sprašovými hlínami. S nadmořskou výškou klesá lesnatost a roste podíl zemědělsky využívané půdy. Reliéf celku Dolnomoravského úvalu je převážně rovinatý, plochý, vyplněn nivními sedimenty hlíny, spraší, štěrků a písků. Mineralogicky se území SO ORP Uherské Hradiště řadí mezi velmi chudé. Nejvyšším bodem studovaného území je Brdo 587 m n. m. Nejnižším je pak místo, kde opouští řeka Morava studované území – u obce Uherský Ostroh 171 m n. m. (ČGS, 2015) Mapa Geologie území SO ORP Uherské Hradiště je součástí příloh této práce (příloha 2).

Foto. 1: Krajina SO ORP Uherské Hradiště, pohled na obec Polešovice (vlastní foto, 30. 4. 2016)

2.2.2 Půdní poměry Území SO ORP Uherské Hradiště je půdně poměrně bohaté. Nalézá se zde pestrá škála půdních typů náležících jak do horských a vrchovinných tak i nížinných oblastí. Jejich rozložení do jisté míry odpovídá geomorfologickému a geologickému členění studovaného území. Jejich kvalita a úrodnost je kolísavá, což se odráží ve výnosnosti půd a konečné ceně půd. Půdní poměry jsou důležité pro rozložení zemědělských plodin a intenzitu zemědělství ve studovaném území, proto je třeba půdním poměrům věnovat zvýšenou pozornost. V nížině Dolnomoravského úvalu se nalézají fluvisoly, konkrétně půdní typ fluvizemě se středním obsahem humusu a jeho silnou mocností. Ze subtypů fluvizemě se na území nacházejí fluvizem modální (středně těžké substráty), fluvizem glejová (výraznější reduktomorfní znaky) a fluvizem oglejená (středně výrazné redoximorfní znaky ve svrchní části profilu). Tyto půdy jsou často prosyceny vodou a hladina spodní vody je velmi vysoko. Fluvizem je typická hromaděním materiálu vzniklého půdní erozí orné půdy často obohacené o organické látky. Intenzivnímu využívání v zemědělství však může bránit časté zaplavování vodou a vysoká vlhkost půdy – využití musí být přizpůsobeno. Tyto půdy lze nalézt v nivě řeky Moravy a lužního lesa v okolí obcí Kunovice, , Ostrožská Nová Ves, Kněžpole a . Fluvizemě zasahují také do oblasti koryt vodních toků a přímé blízkosti vodních ploch. Nejvíce zastoupenou půdní kategorií jsou luvisoly, zastoupeny půdními typy hnědozeměmi a luvizeměmi se subtypy hnědozem modální (ze spraší, prachovic, polygenetických hlín) luvizem modální (ze středně těžkých substrátů), jedná se o nejvíce zemědělsky využívané půdy ve studovaném území. Jsou úrodné a snadno obdělávatelné. Tyto půdy jsou uloženy v mírně zvlněném reliéfu obcí s největším podílem orné půdy – obce Tupesy, Zlechov, Boršice, Buchlovice, Polešovice, Mistřice, Jalubí, , Velehrad a Modrá. Nejúrodnější půdy náleží do půdní kategorie černosoly jsou na území nepravidelně rozmístěny, často pouze na malé ploše s nejvyšším zastoupením na jihovýchodě území. Jsou zastoupeny půdními typy černice a černozem se subtypy černozem luvická (s odvápněním horizontu Ac), černozem

19

modální (ze spraší, s kalcickým horizontem), černozem černická (s redoximorfními znaky), černice modální (ze středně těžkých substrátů), černice fluvická (ze starých nivních sedimentů s fluvickými znaky) a černice glejová (s výraznými znaky hydromorfismu). Tyto půdy najdeme mezi obcemi Kunovice a Ostrožská Nová Ves (černice), na území obce Babice, Hluk, Huštěnovice, Boršice u Blatnice, Ostrožská Lhota, Polešovice, Vážany, Ořechov a Tučapy. Ve vyšších polohách území, hlavně v pohoří Chřiby a v podhůří Bílých Karpat, nalezneme kambisoly, s půdním typem kambizemě s převahou subtypu kambizemě modální (ze středně těžkých a lehčích středních substrátů), ojediněle se vyskytuje kambizem dystrická (vysoká nasycenost vodou a hliníkem). Tyto půdy se vyskytují na území obcí s větší nadmořskou výškou a vysokou lesnatostí, nad horninami karpatského flyše – Salaš, Staré Hutě, Stupava, Jankovice, Košíky, Boršice u Blatnice, . Na vrcholových partiích Chřibů jsou uloženy leptosoly, které jsou zastoupeny půdním typem ranker a pararendzina se subtypem ranker modální (nasycenost sorpčního komplexu > 20 % u lesních půd), paredzina modální (karbonáty v celém profilu) a pararedzina kambická (výskyt hnědého kambického horizontu Bv). Pararedzina se nachází na severu obcí Kudlovice a Traplice. Mezi nejméně zastoupené půdy se ve studovaném území nalézají regosoly s půdními typy regozem a subtypy regozem arenická (absence horizontu Bv), která se nachází při železniční trati Polešovice, Nedakonice, Kostelany nad Moravou s blízkostí lesa Doubrava přezdívaného Moravská Sahara, který je tvořen vátými písky a regozemí modální (ze středně těžkých substrátů bezkarbonátových) nacházejícími se pouze na území obce Huštěnovice. Vůbec nejméně zastoupenou půdní kategorií jsou glejsoly s půdním typem glej a subtypem glej fluvická (z nivních sedimentů) nacházející se mezi obcemi Polešovice a Nedakonice. V centrech větších obcí a měst se nachází antropozem, což je půda přeměněná vlivem a činností člověka, jako např. stavební činností, skládkou apod. Největší ucelená oblast s půdou antropozemě se na studovaném území logicky nachází v centru města Uherské Hradiště. Z hlediska využití jednotlivých půdních typů lze konstatovat, že k zemědělskému využití se na sledovaném území využívají plochy s hnědozemí, černozemí a černicemi. Lesy a louky se nacházejí na kambizemích a rankerech. Lužní lesy při řece Moravě leží na fluvizemi. (zpracováno dle NĚMEČEK, 2011, s. 44–79 a Geoportál SOWAC, mapa půd 1:50 000)

20

Obr. 3: Půdní pokryv SO ORP Uherské Hradiště (zpracováno z Geoportál SOWAC)

2.2.3 Klimatické poměry Z hlediska klimatu se studované území SO ORP Uherského Hradiště řadí do mírného pásma s nevybočujícími meteorologickými charakteristikami. Klima je kontinentálně oceánické s pravidelným meziročním střídáním vzduchových hmot. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8,5–9,5 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm s počtem 90 dešťových dnů (více než 1 mm). Převládající směr proudění je jihozápadní, následuje proudění severovýchodní a jihovýchodní. Jihovýchodní proudění je často spjato s föhnovým charakterem, zvláště pak v zimě, kdy přináší oblevy, a na podzim příznivě prodlužuje vegetační období. (ČHMÚ, 2015) Území spadá dle Quittovy klasifikace klimatických regionů do tří hlavních klimatických oblastí. Sever a severozápad území spadá do oblasti mírně teplé, konkrétně podoblasti MT11, vrcholkům nejvyšších vrchů můžeme přiřadit podoblast MT9 (nejvyšší vrcholy Chřibů: Brdo 586 m n. m.), ta však v některých mapách klimatických oblastí není v území vymezena. Mírně teplé oblasti jsou charakteristické středně dlouhým teplým, suchým létem a krátkým mírně teplým jarem a podzimem, zima je krátká mírně teplá, suchá a s krátkou dobou sněhové pokrývky (50–80 dní). Hranice mírně teplé oblasti víceméně koreluje s hranicí Přírodního parku Chřiby, je tedy patrný výrazný vliv teplotního gradientu (za 100 výškových metrů klesne teplota vzduchu o 0,6 °C) a reliéfu – klesá teplota a roste úhrn srážek. Klimatickou oblast mírně teplou (podoblast MT 11) nalezneme také na jihu katastrálního území obce Boršice u Blatnice, kde se reliéf zvedá k CHKO Bílým Karpatům. (QUITT, 1971) Největší část území spadá do oblasti teplé, konkrétně T2 a méně T4. Podoblast T2 je charakteristická dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým mírně teplým až teplým přechodným obdobím a krátkou mírně teplou a až velmi suchou zimou s velmi krátkou dobou 21

sněhové pokrývky (40–50 dní). Podoblast T4 se označuje jako velmi teplá. Ta má velmi dlouhé, velmi teplé a velmi suché léto s velmi krátkým přechodným obdobím, kterým je teplé jaro a podzim. Zima je krátká, teplá a velmi suchá s velmi krátkým obdobím sněhové pokrývky (40–50 dní). Ve studovaném území lze rozlišit tato území na normální a chudé na srážky. Podoblast teplá T2 se nachází na většině území SO ORP Uherské Hradiště, je ohraničena ze severní a severozápadní strany Přírodním parkem Chřiby s mírně teplou oblastí a pásmem údolí řeky Moravy (téměř shodným s oblastí Dolnomoravského úvalu) spadající do velmi teplé podoblasti T4. Podoblast T4 klínovitě rozděluje podoblast T2, viz obr. 4. (QUITT, 1971) Podoblast teplá a velmi teplá chudá na srážky se nachází jižně od města Uherské Hradiště při obcích Kostelany nad Moravou, Kunovice, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh. Topoklima se liší na základě zalesnění, zástavby a oslunění zemského povrchu. Na osluněných a jižních stranách vrchů nalezneme i viniční tratě (Polešovice, Nedakonice, Vážany, Ořechov, Boršice, Tupesy, Zlechov, Velehrad, Břestek, Buchlovice) a na severních méně osluněných stranách, pak převládá lesní porost a v obcích Osvětimany, Stupava a Břestek jsou dokonce lyžařské svahy. Klimatické podmínky jsou vhodné pro rozvoj intenzivního i efektivního zemědělství obzvláště v teplých oblastech sledovaného území. Klima ovlivňuje druh pěstovaných zemědělských plodin a je obzvláště důležitým faktorem pro pěstování vinné révy – studovaná oblast je tak nejsevernějším územím Moravy, kde je vinná réva pěstována.

Obr. 4: Klima SO ORP Uherské Hradiště (zpracováno dle QUITT 1971)

22

2.2.4 Hydrologické poměry Hydrologicky SO ORP Uherské Hradiště spadá do úmoří Černého Moře a povodí řeky Moravy, do které vtéká většina vodních toků ze studovaného území. Pouze katastrální území tří obcí – Osvětimany, Stupava a Staré Hutě a z části (jedné třetiny) i katastrální území obcí Medlovice a Hostějov, je odvodňováno řekou Kyjovkou, která ústí do Dyje u Lanžhotu. Průměrný průtok řeky Kyjovky je 0,25 m³/s. (EDPP SO ORP Uherské Hradiště, 2016) Řeka Morava je páteřním tokem protékající středem území. Do území vtéká u obce Babice a vytéká z něj jižně od Uherského Ostrohu. Na studovaném území je 23,2 km dlouhá a její průměrný roční průtok je 365 m3/s. Řeka Morava tvoří značné záplavové území s četnými slepými rameny, při nichž leží lužní lesy, např. Kunovský les. Přítoky řeky Moravy na sledovaném území jsou z levé strany: Březnice, Jarošovský potok, Olšávka, Olšava, Bobrovec a Okluky. Z pravé strany: Vrbka, Kudlovický potok, Jalubský potok, Salaška, Zlechovský potok, Dlouhá řeka (Morávka) a Polešovický potok. (EDPP SO ORP Uherské Hradiště, 2016) Na řece Moravě byl mezi lety 1934 až 1938 zbudován umělý plavební vodní kanál. Dostal název dle svého zakladatele Tomáše Bati – Baťův kanál. Spojuje obec Otrokovice s obcí Rohatec o celkové délce 53 km. Na území SO ORP Uherské Hradiště leží 8 km umělého kanálu a 14 km Baťova kanálu vede tokem řeky Moravy. Kanál je využíván k rekreačním účelům, jako jsou výletní plavby nebo cyklistika na cyklostezce kanál lemující. Řeka Olšava je druhým nejvýznamnějším a druhým nejvodnatějším vodním tokem studovaného území. Teče od východu k západu a ústí do řeky Moravy pod Uherským Hradištěm. Průměrný průtok je 50 m3/s. Významným přítokem řeky Olšavy je Luhačovický potok. Říčka Březnice s povodím 124,21 km2 a ročním průměrným průtokem 10 m3/s je třetí nejvodnatějším tokem území. Přítokem Březnice je Zlámanecký potok. Říčka Okluky s přítokem Boršický potok a Petříkovec má průměrný roční průtok 9 m3/s. Její tok byl před rokem 1989 necitlivě regulován. Dlouhá řeka pramení v Přírodním parku Chřiby, celá plocha povodí spadá do vymezeného území a činí 57 km2. Její průměrný průtok je 0,2 m3/s. Významnými přítoky jsou Medlovický a Buchlovický potok. (EDPP SO ORP Uherské Hradiště, 2016) Nejvýznamnější hydrologickou událostí byly povodně v roce 1997, při nichž byla zaplavena celá nížinná část SO ORP Uherské Hradiště měla negativní vliv na zemědělství území. Území se s dopady povodně potýkalo dlouhou dobu a dnes se i na základě těchto zkušeností zavádějí protipovodňové opatření, jako například zvyšování břehu, snižování koryt a jiné. Z vodních ploch nacházejících se na území SO ORP Uherské Hradiště jsou největší Štěrková jezera na území obce Ostrožská Nová Ves, vzniklá těžbou štěrku a štěrkopísku. Jejich výměra je přes 100 hektarů a průměrná hloubka 10 metrů. Část ze Štěrkových jezer byla vyčleněna jako nádrž pro pitnou vodu a platí kolem ní ochranné pásmo. Kromě těžby jsou jezera využívána také k rekreačním účelům jako koupání, potápění, rybaření či závody lodí. Vodní nádrže s pitnou vodou jsou: vodní nádrž Osvětimany (na Klimentském potoce) a vodní nádrž Pravěk severně od obce Modrá. Jako vodní dílo využíváno zemědělsky pro závlahy slouží nádrž Nad Sovínem na Dlouhé řece u obce Buchlovice. Přírodní sirovodíkové prameny na Smraďavce jsou využívané k léčebným koupelím (v lázních Leopoldov). Vývěry sirovodíkových vod se nacházejí také v lokalitě pod Břesteckou skalkou severně od obce Břestek. Minerální vody se vyskytují ve východní části území. Čistota vody ve sledovaném území je hodnocena dlouhodobě jako velmi dobrá.

23

2.3 Socioekonomická charakteristika SO ORP Uherské Hradiště Území SO ORP Uherské Hradiště je po SO ORP Zlín druhým nejlidnatějším správním obvodem ve Zlínském kraji. K 1. 1. 2015 zde žilo 90 332 obyvatel. Je také druhým největším správním obvodem kraje co do rozlohy, po SO ORP Vsetín. Celková výměra území činí 51 780,6 ha (518 km2). Hustota obyvatel správního obvodu je 174 obyvatel na kilometr čtvereční, což je proti celorepublikovému průměru (133 obyvatel / km²) výrazně více. To je způsobeno aglomerací Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice a také typickými lidnatými moravskými vesnicemi. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Základní údaje o SO ORP Uherské Hradiště jsou uvedeny v tab. 1. Etnograficky území spadá do oblasti Slovácka, konkrétně podoblasti Dolňácko s mikroregiony Uherskohradišťsko a Ostrožsko. Původní obyvatelé se nazývají moravští Slováci. Pro tuto oblast je typický specifický dialekt, který se však vlivem časoprostorové komprese vytrácí. Pro studovanou oblast jsou typické znaky založené na odlišném typu krajiny, historickém způsobu života, původu obyvatel, zemědělství, hudbě, původní architektuře, zvycích a kultuře. Jedinečným znakem je lidový oděv (kroj), který se různí i mezi jednotlivými obcemi v území. Nejsilnější tradicí tamních obcí jsou tradiční slovácké hody s krojovaným průvodem. Tyto slavnosti s obřadními zvyklostmi, tancem a místním produkovaným alkoholem (v závislosti na termínu hodů se jedná buď o slivovici, nebo víno). (JANČÁŘ, 2000, s. 9–30) Kromě slováckých hodů se na území konají také fašanky či Jízda králů v Kunovicích, ta je zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO. Životní prostředí a kvalita života studovaného území patří k nejlepším v kraji. Průměrný věk jeho obyvatel stále mírně roste, v roce 2015 dosáhl 42,3 let. Na 1000 obyvatel připadají 4 lékaři. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Cestovní ruch studovaného území, kromě jiného, vytváří okolí Baťova kanálu, které umožňuje návštěvníkům poznat udržovaná cyklostezka. Území je vyhledávané pro letní i zimní rekreaci. Lázně Smraďavka a Ostrožská Nová Ves využívá tamní sirný pramen k léčbě pohybového ústrojí a kožních chorob. Turistům a návštěvníkům území SO ORP Uherské Hradiště bylo v roce 2015 k dispozici 56 hromadných ubytovacích zařízení s 1 091 pokoji a 2 787 lůžky. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Dopravní obslužnost regionu je na dobré úrovni díky mezinárodní komunikaci E50 propojující území s dálnicí D1 přes Přírodní park Chřiby. Tato komunikace dále vede přes hraniční přechod Starý Hrozenkov na Slovenskou republiku. Územím také prochází důležitá železniční trať Břeclav – Bohumín. Celkově je na území 46,7 % silnic I. a II. třídy. Není zde dálniční ani rychlostní komunikace. Lodní doprava, dříve důležitá a po Baťově kanálu hojně využívaná, dnes ustupuje rekreačním účelům. Tab. 1: Základní údaje o území SO ORP Uh. Hradiště (zpracováno z dat ČSÚ) Název SO ORP Počet obcí Počet Počet Katastr. Počet obyvatel Hustota částí katas- výměra obyv./km2 obce trů v km2

cel- z celkem ve věku kem toho 15 – 64 měst let Uherské Hradiště 48 5 59 59 518 90 332 60 798 175 Ø na obec:10,8 Ø na obec:1153

24

2.3.1 Historie území Území SO ORP Uherské Hradiště patří k nejstarším obydleným územím v ČR. Bohatou minulost v současnosti připomínají jak kulturně-historické památky, tak dochované lidové tradice a zvyky. Archeologické nálezy dokládají osídlení již ve starší době kamenné, ale nejvýraznější etapa v dějinách území spadá do dob slovanského osídlení – Velké Moravy ve druhé polovině 9. století. Významný byl příchod věrozvěstů, svatého Cyrila a Metoděje ze Soluně, kteří přišli učit křesťanskou víru a nauku. Dalšími významnými milníky bylo založení kláštera roku 1205 na Velehradě, což mělo velký hospodářský význam, a založení města Uherské Hradiště v roce 1257 králem Přemyslem Otakarem II. Město mělo sloužit jako obranný val proti vpádu útočníků do vnitrozemí a také jako obchodní centrum. Území sužovalo mnoho bitev a tažení nepřátelských vojsk, a to až do 16. století, kdy začalo prosperovat a získalo dodnes občas používaný název „Zahrada Moravy“. V 17. století, kvůli násilné rekatolizaci, prchlo z území mnoho vzdělaných lidí a vzrostla závislost na centru tehdejší habsburské říše – Vídni. Projevilo se to odchodem lidí za prací a rodící se buržoazií. (FIŠER, 1920) Teprve na konci 19. století se území začíná měnit a stává se významným centrem úřadů a vzdělanosti. V Uherském Hradišti byla založena první střední škola na jihovýchodní Moravě. Na počátku 20. století se na území začíná rozvíjet průmysl se zaměřením na zemědělské produkty. V období socialismu bylo území intenzivně zemědělsky využíváno a vzrostl i podíl průmyslu. Rozvíjel se díky snahám socialistické vlády rozšířit průmysl na východ území, z čehož těžila hlavně Slovenská republika, ale také tehdejší území okresu Uherské Hradiště. Z nejvýznamnějších kulturně historických památek lze vyjmenovat klášter na Velehradě s každoroční poutí 5. července k uctění památky příchodu věrozvěstů, středověký hrad Buchlov, kapli sv. Barbory, barokní zámek Buchlovice s rozlehlým zámeckým parkem, Památník Velké Moravy nebo zámek v Hluku. Centrem významných historických památek je i přímo město Uherské Hradiště s barokním farním kostelem, morovým sloupem a dalšími pamětihodnostmi.

2.3.2 Sídelní struktura Sídelní struktura území SO ORP Uherské Hradiště je dlouhodobě stabilní a v současnosti nepodléhá přílišným změnám. Největší rozlohu z obcí má obec Uherské Hradiště s výměrou 2 126 hektary a počtem obyvatel 25 287. Město Uherské Hradiště je také přirozeným centrem území. Nejmenší rozlohu má obec Hostějov s 94 hektary a pouze 37 obyvateli. Obec Hostějov je na seznamu obcí s nejnižším počtem obyvatel v ČR (17. místo). (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Území SO ORP Uherské Hradiště je mimo území měst Staré Město, Uherské Hradiště, Kunovice, Hluk a Uherský Ostroh oblastí s typickou venkovskou zástavbou odpovídající regionu Slovácka. Zástavba se liší dle polohy, nadmořské výšky a zalesnění obcí. V Přírodním parku Chřiby se obce Salaš, Staré Hutě, Košíky, Jankovice, Kudlovice a Stupava vyznačují rozptýlenou zástavbou, kde převládají samostatné domy ve větších rozestupech. V těchto obcích je také mnoho chat a chalup, které tvoří chatové osady. Na ostatním území obcí je zástavba více koncentrována, výjimkou nejsou ani bytové či panelové domy. Způsoby rozmístění zástavby je historicky podmíněno, kdy lidé na území obcí s větší lesnatostí a zvlněným reliéfem potřebovali více prostoru pro pasení dobytka, těžbu dřeva a vedli více individuální život. V obcích s větší výměrou zemědělské půdy se pak lidé koncentrovali na to, aby zůstalo zachováno co nejvíce úrodné půdy, také díky vesnické komunitní výpomoci. Typicky městskou zástavbu lze nalézt v aglomeraci Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice. Ve městech Hluk a Uherský Ostroh se jedná o zástavbu přechodného typu mezi vesnickou a městskou zástavbou.

25

V tab. 2 je možné sledovat zařazení jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradiště do kategorií podle počtu obyvatel. Největší kategorii tvoří obce s 1000–1999 obyvateli s 15 obcemi, což je v rámci SO ORP v ČR spíše atypické a podporuje to tvrzení o hustě zalidněných obcích regionu. Tyto obce si však zachovávají typický vesnický charakter. Rozdělení jednotlivých obcí podle počtu obyvatel viz příloha 4. Tab. 2: Kategorie obcí dle počtu obyvatel SO ORP Uh. Hradiště v roce 2014 (zpracováno z dat ČSÚ)

Kategorie obce dle počtu obyvatel Počet obcí v kategorii 0–199 3 200–499 10 500–999 8 1 000–1 999 15 2 000–4 999 5 5 000–9 999 2 10 000 a více 1

2.3.4 Demografický vývoj Počet obyvatel studovaného území je dle ČSÚ v současnosti 90 332. Jeho vývoj je velmi dynamický. V roce 1981 na tomto území žilo 91 258, bylo to absolutně nejvíce obyvatel ve sledované historii území. Po roce 1989 nastal skokový úbytek obyvatelstva. Ten byl způsoben migrací obyvatel do větších měst za prací, do rozvinutějších regionů i do zahraničí. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 do roku 2001 je stabilní, bez výraznějších změn. Mezi lety 2001–2004 se počet obyvatel pozvolna snižuje a mezi roky 2004–2006 pozvolna roste. Významný nárůst obyvatel nastává v letech 2006–2008, kdy díky tehdejším dobrým podmínkám pro zaměstnání ve strojírenství a odvětvích, která byla silná pro studované území, narostl počet obyvatel o více než 800 osob. Po roce 2008 nastává pozvolný úbytek obyvatel, způsobený ekonomickou krizí, která měla na studované území významný vliv. K opětovnému nárůstu počtu obyvatel dochází v roce 2014, jedná se o období stabilizace území. Dochází také k nepatrnému nárůstu počtu narozených, díky silným ročníkům v rodičovském věku. Obecnými důvody pro stagnaci a úbytek obyvatel jsou nízká atraktivita území pro mladší generaci, migrace z vesnic do měst. Vývoj počtu obyvatel dokládá tab. 3. Průměrný věk obyvatel i index stáří ve studovaném území od roku 2001 roste. V roce 2001 index stáří činil 88,1 a v roce 2014 už 127,6. Podíl obyvatel ve věku 65 a více let se od roku 2001 do roku 2015 zvýšil o 4,3 procentního bodu. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Národnostně je území značně homogenní. Je tvořeno z 98,5 % národností českou a moravskou, 1,5 % je cizí národnosti, z toho 54,0 % slovenské, 9,5 % ukrajinské, 8,0 % vietnamské, 2,5 % polské, 2,0 % ruské a 15% jiné národnosti. Lze říci, že jediná významná národnostní menšina je slovenská národnost, na území žije 0,8 % Slováků z celého počtu obyvatel území. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Tab. 3: Počet obyvatel SO ORP Uh. Hradiště (zpracováno z dat ČSÚ)

Počet obyvatel 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2015 64 633 69 426 72 266 70 710 76 709 86 124 87 640 91 258 90 393 90 281 90 581 90 332

26

Obr. 5 zobrazuje počty přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel SO ORP Uherské Hradiště. Výsledný přírůstek (úbytek) obyvatel stěhováním je pak jejich rozdílem. Zde se znovu ukazuje, jak přelomovým rokem byl rok 2008 a jaký vliv měla ekonomická krize. Zatímco do roku 2008 byl rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými vždy kladný, pak po tomto roce až do roku 2014 se dostal do záporných hodnot. Rok 2014 je mezník, kdy se přírůstek obyvatel stěhováním dostal do kladných čísel, a vše napovídá tomu, že i rok 2015 vyjde s celkově kladným přírůstkem. Obr. 6 dokládá vývoj přirozeného přírůstku (úbytku obyvatel, tedy rozdílu počtu narozených a zemřelých). V tomto aspektu SO ORP Uherské Hradiště nevykazuje pozitivní trend. Kromě rozmezí let 2007– 2011, kdy je rozdíl lehce nadnulový a bylo tak více narozených než zemřelých, je vždy rozdíl záporný, a někdy i významně (v roce 2003 o 235 obyvatel zemřelo více než se narodilo). Komplexní pohled na proměny počtu obyvatel pak dokládá celkový přírůstek a úbytek obyvatel, kde je brán v potaz rozdíl narozených a zemřelých, tak také migrace, viz obr. 6. Data ČSÚ opět vypovídají, že problém je jak v migraci – území opouští více kvalifikovaná pracovní síla a naopak přichází méně kvalifikovaná, tak hlavně v postupném stárnutí, vymírání obyvatel a nižší porodnosti. Situace se v současnosti lepší, stále je důležitá podpora podnikatelů tvořících pracovní místa, mladých rodin. Přistěhovalí a vystěhovalí 1 238 1 096 1 400 954 953 950 941 920 911 904 897 862 846 837 820 819 801 799 793 785 1 200 785 780 774 760 758 753 743 742 1 000 682 800 600 419 400 311 155

Obyvatel 104 200 62 34 107 30 88 0 -200 -37 -57 -7 -149 -119 -400 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek obyvatel stěhováním (přistěhovalí - vystěhovalí) Obr. 5: Přistěhovalí a vystěhovalí SO ORP Uherské Hradiště mezi roky 2001–2014 (zpracováno z dat ČSÚ)

Vývoj přírůstků (úbytků) obyvatel 600 466 500 Celkový přírůstek (úbytek) 400 obyvatel 333 300 Přirozený přírůstek obyvatel (narození - zemřelí) 200 113 100 34 3 Obyvatel 0 -69 47 -104 -107 -128 22 16 13 -113 -97 25 -100 -42 -34 -63 -99 -70 -200 -133 -106 -104 -166 -141 -170 -300 -235 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obr. 6: Vývoj přírůstků obyvatelstva SO ORP Uherské Hradiště mezi roky 2001–2014 (zpracováno z dat ČSÚ)

27

2.3.5 Trh práce Trh práce na území SO ORP do roku 2008 platil za stabilní a co se nezaměstnanosti týče za území s nejnižší nezaměstnaností. Jak lze sledovat na obr. 7, po roce 2008 podíl nezaměstnanosti (podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let na počtu obyvatel stejného věku) vzrostl o téměř tři procentní body. Tento nárůst byl způsoben ekonomickou krizí, která postihla zejména oblast strojírenství a lehkého průmyslu v menší míře i zemědělství. Vývoj po roce 2008 byl poté, co se podílu nezaměstnanosti týče, značně rozkolísaný. Od roku 2013 se situace stabilizovala a s rozvojem území podíl nezaměstnanosti klesá. V současnosti je podíl nezaměstnanosti 5,3 % a začíná se dostávat na úroveň před rokem 2009. (Integrovaný portál MPSV, 2015) Rozdíl podílu nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v území je značný. Nejnižší podíl nezaměstnanosti je ve středně lidnatých obcích, jako jsou Babice (4,2 %) Zlechov (3,3 %). Nejvyšší nezaměstnanost je pak v obcích nejméně lidnatých, jako je Hostějov (13,8 %), a v obcích periferních, jako je Stupava (12,1 %). Celkový podíl nezaměstnanosti SO ORP je však stále pod průměrem ČR, který v roce 2015 činil 7,5 %. Počet obyvatel obce hraje také roli v nižší tvorbě nových pracovních míst i atraktivitě pro potenciálního investora či zaměstnavatele. Lidé bydlící v těchto obcích musí za prací dojíždět. Hlavním směrem vyjížďky za prací je přirozeně město Uherské Hradiště, výjimku tvoří obce Staré Hutě a Stupava, kde je místo nejčastější vyjížďky městys Koryčany, který neleží na území SO ORP Uherské Hradiště. (Integrovaný portál MPSV, 2015)

Vývoj podílu nezaměstnanosti obyvatel

10,00 7,73 6,97 7,35 8,00 6,56 6,45 5,3 5,11 4,49 6,00 3,69 4,19 % 4,00 2,00 0,00 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2013 2014 2015

Obr. 7: Vývoj podílu nezaměstnanosti SO ORP Uherské Hradiště mezi roky 2005–2015 (zpracováno z dat ČSÚ)

2.3.6 Průmysl Největším zaměstnavatelem ve studovaném území je firma Strabag a.s., která přeskočila dlouhodobě největšího zaměstnavatele – Uherskohradišťskou nemocnici. Lze konstatovat, že největší zaměstnavatelé se nacházejí v největších obcích studovaného území, a to v Uherském Hradišti, Kunovicích a Uherském Ostrohu. Výjimku tvoří obec Babice, kde se nachází velký potravinářský koncern Hamé Babice s. r. o. V roce 2015 se stala novým majitelem Hamé norská skupina Orkla, původně měl zájem i český koncern Agrofert. Tabulka 4 uvádí 6 největších zaměstnavatelů ve studovaném území. Největší zaměstnavatelé SO ORP Uherské Hradiště se orientují na průmyslovou výrobu, obrábění, zpracování kovů a plastů a díky firmě Hamé Babice také na potravinářství. Tím, že tato odvětví jsou stále v dobré kondici, má SO ORP Uherské Hradiště nižší nezaměstnanost než sousední SO ORP Kroměříž a Uherský Brod. Největší zaměstnavatel firma Strabag a.s. patří k předním stavebním společnostem v rámci ČR. Realizuje stavby v odvětví dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství, pobočku má

28

v Uherském Hradišti, zaměstnává nejvíce lidí a má nejvyšší čistý zisk. Druhou největší firmou je potravinářská společnost Hamé Babice s. r. o., zabývající se výrobou trvanlivých i chlazených potravin. Tradice Hamé sahá k 20. létům minulého století. Další důležitou firmou pro průmysl a ekonomiku území je Aircraft Industries, a. s. z Kunovic. Ta se zaměřuje na obor strojírenství, na výrobu a opravy letadel; před listopadem 1989 byla tato firma největším zaměstnavatelem v území, kdy zaměstnávala více než 2 500 zaměstnanců. (HBI, 2014) Tab. 4: Největších 6 zaměstnavatelů v průmyslu SO ORP Uherské Hradiště v roce 2014 (zpracováno z databáze firem HBI, 2014)

Počet Zisk (v milionech Pořadí Firma Sídlo IČO zaměstnanců Kč.)

1. STRABAG a. s. Uh. Hradiště 60838744 2465 652,195

2. HAMÉ s.r.o. Babice 28213556 850 128,52

3. AIRCRAFT INDUSTRIES a.s. Kunovice 27174841 802 23,16

4. EUROTEC k. s. Uh. Ostroh 60716240 776 2,21

5. FORSCHNER s. r. o. Uh. Hradiště 60721871 581 10,36

6. ŽPSV a. s. Uh. Ostroh 46346741 556 2,65

2.3.7 Vybavenost obcí Vybavenost obcí SO ORP Uherské Hradiště je jedním ze stěžejních bodů v jejich rozvoji. Snahou rozvoje je srovnávání rozdílů mezi obcemi. Heterogenita ve vybavenosti jednotlivých obcí území je významná. Jádro problému leží v ekonomické nerovnováze, rozdílné vybavenosti obcí službami, technickou a dopravní infrastrukturou. Rozdíly jsou také v možnostech a schopnostech obcí čerpat finance z dotačních programů a realizovat projekty rozvoje. Nejméně vybavenými obcemi jsou ty, které leží v Přírodním parku Chřiby, mají vysokou lesnatost a mají periferní polohou v rámci území i Zlínského kraje. Například obec Salaš nemá zaveden ani zemní plyn a ve Starých Hutích a Hostějově nenalezneme obchod s potravinami. Velký problém některých obcí tvoří nedostatečná kapacita či absence čističek odpadních vod (ČOV). Tabulka 5 sleduje vybavenost v jednotlivých obcích území za roky 2004 a 2015. Mezi těmito lety klesly počty pošt a škol, naopak vzrostly počty obcí s kanalizací, vodovodem a zemním plynem. Důraz je kladen na rozvoj vybavenosti obcí, který rovněž iniciuje synergické efekty. Dobrá infrastruktura, dostupné služby a dostupnost základních potřeb vedou ke spokojenosti obyvatelstva a návštěvníků. Spokojenost se stavem a rozvojem obce vede k aktivnímu obyvatelstvu a zlepšení vztahu k místu, kde žijí. Tabulka vybavenosti jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradiště se nachází v příloze 5. Tab. 5: Vybavenost obcí SO ORP Uherské Hradiště za rok 2004 a 2015 (zpracováno z dat ČSÚ, stránek obcí)

Vybavení domácnosti Rok Počet obcí, ve kterých se nachází v % zdrav. kana- plyno- osobním pošta škola zař. lizace vodovod fikace počítačem internetem 2004 26 30 34 18 43 45 * * 2015 25 29 36 29 46 46 59 56

29

3 UTVÁŘENÍ VENKOVSKÉ KRAJINY SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ

3.1 Využívání území v minulosti „Kulturní krajina, utvářená člověkem, bývá vcelku věrným zrcadlem stavu společnosti. Jakékoliv společenské změny, ať už politické, ekonomické, demografické nebo technologické, změna vlastnických poměrů, výrobního způsobu nebo technická inovace se bezprostředně odrážejí ve způsobu využití země. Každá etapa lidské historie vtiskuje krajině své charakteristické rysy.“ (BINEK, 2007, s. 58) Území SO ORP Uherské Hradiště je historicky spjato se zemědělstvím. Okamžitě po odlesnění lze doložit praktikování zemědělské činnosti tehdejších lidí. Svědčí o tom archeologické nálezy v oblasti obcí Staré Město a Velehrad. Šířilo se pěstování obilí, luštěnin, pícnin a s tím se spojil i chov dobytka. Vhodné charakteristiky jako je klima, poloha a úrodná půda předurčily budoucí využívání půdy. Využití území a půdy se měnilo v souvislosti s politickými změnami. Od volného obdělání, přes náročné období feudalismus a nevolnictví, po prvorepublikovou demokracii, socialismus a v současné době opět demokracii. Od 18. století se začaly vytvářet příhodnější politické podmínky pro zemědělství. Začaly se v hojném množství pěstovat nové plodiny jako brambory a nastal rozvoj vinohradnictví, ovocnářství a pěstování zeleniny. V první polovině 19. stol. se začala pěstovat cukrová řepa, její rozšíření a intenzivní zpracování nastalo až na začátku 20. století, viz dále. Stále převládalo úhorové hospodářství a pastevectví. Zlepšení půdního fondu přineslo až větší stájové hospodářství na velkostatcích. (GÁBA, 1985, s. 140–170) Na začátku 20. století přicházejí větší změny. Území se začíná více orientovat na pěstování a zpracování cukrové řepy. Vznikaly také nové cukrovary. Cukrová řepa se pěstovala ve velkém na rozsáhlých polích. Pěstování cukrové řepy oslabily četné problémy s erozí. Po roce 1915 se region začal více orientovat na potravinářský a zpracovatelský průmysl. Byly budovány pivovary a palírny. Obce v podhůří Chřibů (Salaš, Staré Hutě a Stupava se orientovaly na lesnictví a zpracování dřeva). Období 1915–1948 je významné růstem drobných zemědělců, rolníků a samovýrobců. (NEKUDA, 1982, s. 240–260) Vývoj využívání území výrazně poznamenal nástup Komunistické strany Československa a zavádění socialismu. Toto období se datuje od roku 1948, kdy tato strana převzala hlavní roli ve vedení státu. Nastalo období tzv. socializace vesnice. Zavádění socialismu s sebou neslo kulturní a ekonomické změny. Zásadní změny proběhly ve vlastnických poměrech v zemědělství i průmyslu. (NEKUDA, 1982, s. 240–260) Doba mezi lety 1948–1989 je typická intenzivní zemědělskou činností, s jejímiž dopady se území potýká dodnes. Zakládání jednotných zemědělských družstev (JZD) v rámci kolektivizace je kontroverzním tématem. JZD naprosto změnila ráz krajiny díky scelování pozemků. Jednotlivá malá pole a zahrady byly transformovány do velkých celků ploch a polí. Změna krajiny slučováním pozemků je vyjádřena na obr. 8, kde je změna na katastrálním území obce Boršice mezi lety 1950 a současnou situací. Slučování zemědělců, rolníků a farmářů do JZD nebylo vždy dobrovolné a řada z nich byla donucena přejít k družstvu, nebo byla jejich pole a hospodářství znárodněna. Lze říci, že tehdejší doba znemožňovala drobné soukromé zemědělství, vyjma tzv. hobby zemědělství. Výjimku tvořilo zemědělství tehdejšího Polska, kde bylo drobné zemědělství zachováno a krajina si tak zachovala původní ráz do dnešní doby. Polsko je dodnes chápáno jako unikum v postsocialistické Evropě. Na druhou stranu v dnešních vyspělých státech je trend spojování drobných zemědělců za 30

účelem zvýšení zisků, efektivnější správy, přerozdělování financí, vzájemné spolupráce a výměně zkušeností. Tímto i země EU napodobují systém JZD, ovšem s kapitalistickými a demokratickými principy. V průběhu 70. let 20. století se pak počet JZD dále snižoval, v důsledku slučování malých či zaostávajících JZD k větším a vyspělejším. V regionu v tomto období ubyla třetina všech JZD. Za tuto dobu lze pozorovat úbytek výměry orné půdy (částečně na úkor nové zástavby) a úbytek výměry pěstování cukrové řepy a brambor. Naopak se zvětšila výměra vinic, pastvin a ovocných sadů. Zvýšil se také podíl osevní plochy obilovin a zeleniny. (GÁBA, 1985, s. 140–170) Období před rokem 1989, je obecně etapou direktivního, centrálně plánovaného režimu s většinovým vlastnictvím státu a důrazem na zemědělství a průmysl. V 80. letech se půda nejvíce využívala pro pěstování ozimé pšenice, kukuřice. Z hospodářských zvířat se chovala primárně prasata a drůbež. (GÁBA, 1985, s. 140–170)

Obr. 8: Porovnání rozdělení zemědělské plochy mezi roky 1950 a 2014 na území obce Boršice (kontaminovaná mapa CENIA 1950, ČÚZK Ortofoto mapa) Po roce 1989 a pádu socialistického zřízení nastala v ČR doba velkých změn, umocněných značnou rychlostí, s jakou se tyto změny realizovaly. Nastalo období restitucí, kdy se navrátil majetek původním vlastníkům. Následovalo období privatizací, tedy převod státních majetků do soukromého vlastnictví, například formou kuponové privatizace. JZD se transformovala na družstva vlastníků. Ne vždy vedly kroky ke zlepšení stavu a využívání území. Časté byly případy, kdy se vlastník o navrácené majetky nestaral, někdy s nimi také nezákonně obchodoval či různě spekuloval. V roce 1992 se území muselo přizpůsobit zcela novým socioekonomickým podmínkám, z toho důvodu také zemědělství v území radikálně snížilo produkci a sektor opustilo mnoho pracujících. Odvětví zemědělství se muselo restrukturalizovat. (BIČÍK, JANČÁK, 2005, s. 50–60) V období do roku 1998 procházelo studované území střídavými hospodářskými úspěchy a neúspěchy. Změny ve využívání půdy se projevily hlavně ve zvýšení zatravnění nevyužívaných ploch a také tam, kde byla utlumena intenzivní zemědělská produkce. Snižován byl stav dobytka, prakticky se zlikvidoval chov ovcí i v obcích chovem ovcí typických, jako je Salaš či Stupava. Pozitivním trendem byl nárůst rolníků a drobných soukromých zemědělců. Půda se začala využívat podle pravidel tržní ekonomiky a začaly se pěstovat výhodné plodiny a chovat zvířectvo dle poptávky a norem podnikatelských subjektů. (BIČÍK, 2005, JANČÁK s. 75–80) Až po roce 1999 se situace stabilizovala a byly přijaty návrhy a opatření směřující k začlenění se k EU. Tyto kroky vedly ke zlepšení environmentálních opatření, revitalizaci výroby a modernizaci podniků. Tab. 6 a obr. 9 dokládají zastoupení jednotlivých druhů území v SO ORP Uherské Hradiště za rok 1994.

31

Tab. 6: Výměra půd SO ORP Uherské Hradiště v roce 1994 (zpracováno z dat ČSÚ)

Plocha Plocha území (ha) území (ha) Zemědělská půda Nezemědělská půda Ovoc Lesní Vodní Zastavěn Ostatn Celke celke Orná Vin Zahrad ný Celke pozeme ploch á plocha í m m půda ice a sad TTP m k a a nádvoří plocha 51 787 31 124 23 931 935 1 484 760 4 012 20 692 14 514 1 075 1 197 3 904

Podíl druhů ploch na celkové výměře 1994 1,5% 1,6 % 2,3% 2,1% 2,9% Ovocné sady Vinice 7,5% Vodní plochy Zastavěné plochy Zahrady 46,2% 7,7% Ostatní plochy Trvalé travní porosty 28,0% Lesní půda Orná půda

Obr. 9: Podíl druhů ploch na výměře SO ORP Uherské Hradiště v roce 1994 (zpracováno z dat ČSÚ)

3.2 Využívání území v současnosti Území SO ORP Uherské Hradiště je v současnosti tvořeno z 59,1 % zemědělskou půdou, 28,1 % lesními pozemky, 2,5 % zastavěnou plochou a 10,3 % ostatní plochou (blíže neurčenou). (Veřejná databáze, ČSÚ, 2016) Část území náleží Přírodnímu parku Chřiby, který je tvořen z větší části listnatými a smíšenými lesy s ostrůvkovitě zastoupenými jehličnatými lesy. Toto území je využíváno v lesnictví k těžbě dřeva, které se v přilehlých obcích také rovnou zpracovává. Přírodní park Chřiby se řadí k ekologicky nejstabilnějším lesním komplexům v ČR, a to díky cenným bučinám a dubohabřinám. V údolí řeky Moravy se nacházejí lužní lesy, které jsou typické podmáčenou půdou. Také zde se těží dřevo, avšak v daleko menší míře než v Přírodním parku Chřiby. Velký podíl rozlohy území tvoří zemědělská půda, která předurčuje území k intenzivnímu zemědělskému obdělávání. Využívání území v současnosti dokládá obr. 10, který je založen na datech z veřejného registru půd (LPIS). Lze sledovat velký podíl orné půdy, která rozlohou dominuje studovanému území, je zastoupena ze 44,6 % výměry území. Na studovaném území leží i velká výměra vinic. V porovnání s dalšími SO ORP v ČR náleží studovanému území 6. příčka s 972 hektary rozlohy vinic. Známé viniční tratě leží na území obcí Polešovice, Ořechov, Újezdec, Vážany, Tučapy, Buchlovice, Boršice, Břestek, Tupesy, Kudlovice, Ostrožské Lhotě a také na území měst Uherské Hradiště a Hluk. Zemědělství regionu a vývoj jeho klíčových aspektů v čase je popsáno v páté kapitole této práce.

32

Obr. 10: Využívání území SO ORP Uherské Hradiště v roce 2014 (zpracováno z Veřejného registru půd, LPIS) V Přírodním parku Chřiby a v podhůří Chřibů nalezneme četné louky a pastviny, konkrétně v obcích Staré Hutě, Salaš a Stupava. Vysoká lesnatost a podíl trvale travních porostů se nachází na katastru obce Zlámanec. Zde v průběhu let 2000 až 2006 ubylo orné půdy na úkor luk a pastvin. Vyšší podíl luk a pastvin nalezneme také na katastru obce Huštěnovice nebo města Uherské Hradiště. Průmysl je koncentrován převážně ve střední části území v linii aglomerací Staré Město, Uherské Hradiště, Kunovice, Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh. Obce nacházející se v Přírodním parku Chřiby mají řádově menší podíl zemědělské plochy, na její úkor roste podíl lesní půdy, nejvíce zastoupenou zemědělskou plochou jsou zde trvale travní porosty. Ovocné sady a trvale travní porosty se často přimykají k blízkosti lesních porostů. Největší plocha ovocného sadu je v obci Buchlovice, následují ovocné sady v obcích Hluk, Stříbrnice Jalubí a Boršice u Blatnice. Zástavba je spíše koncentrována v rámci jader jednotlivých obcí. Velkou vodní plochou na území jsou ve studovaném území pouze Štěrková jezera v obci Ostrožská Nová Ves. Velká diverzita a různorodost povrchů je výhodou v multifunkčním využívání a tvoří potřebné předpoklady ke zdařilému rozvoji území. Synergie kvalitní půdy, příznivého životního prostředí, lesních porostů a blízkost drobných vodních ploch vede k více možnostem pro diferenciaci činností, a tak k bohatému a různorodému venkovu. Jedním z velkých problémů současného využívání půdy je značná eroze půd, způsobená intenzivním zemědělstvím a velkými bloky orné půdy bez brázd a jiných krajinných prvků zabraňujících splachu či odemílání půdy. Souvislost lze hledat také s dlouhými a někdy příkrými svahy, které zapříčiňují odnosy půd, které se hromadí se na dnech údolí. Tyto půdy pak způsobují zanášení vodních toků a ve spojení se silnými srážkami mohou tvořit bahnotoky, které působí škody

33

na obecním majetku. Řešení problémů s erozí vede přes změny v rozčlenění velkých půdních bloků. Toho lze docílit přijetím účinných opatření třeba i na základě komplexních pozemkových úprav. Z pěstovaných plodin v současnosti převažuje pšenice ozimá a ječmen jarní. Na jihu území pak převážně kukuřice na zrno. Jen malá část orné půdy je ponechána v klidu. Mapa rozložení plodin konvenčního zemědělství a rozlohy druhů půd jednotlivých obcí ve studovaném území je umístěna v příloze 6 této práce.

3.3 Změny ve využívání území mezi roky 2004–2015 Vývoj využívání území SO ORP Uherské Hradiště je výrazně ovlivněn SZP. Mezi roky sledovaného období se několikrát změnily druhy pěstovaných plodin. Jako příklad lze uvést podporu pěstování energetických plodin na zpracování biopaliv a rozšíření pěstování řepky olejky. Podpora těchto plodin dělala 45 eur na hektar obhospodařované půdy. Tato podpora skončila v roce 2010 a od té doby je znatelný pokles pěstování řepky na studovaném území. (eAGRI, 2016) Na obr. 11 jsou podíly jednotlivých druhů ploch na celkové výměře území v letech 2004 až 2015, tabulka 7 pak udává výměru zemědělských ploch v hektarech a index změn mezi lety 1994 – 2015 a 2004 – 2015. Z porovnání lze vyvodit, že podíl lesní půdy se za 10 let (2004–2015) nezměnil, a v porovnání s obr. 9 a rokem 1994, ve kterém vzrostl podíl rozlohy lesní půdy o desetinu procentního bodu (54 hektarů). Téměř stejná výměra zůstává pro zahrady (2,9 %) a zastavěné plochy (2,4 %). Podíl zahrad je stejný i s rokem 1994, podíl zastavěné plochy nepatrně vzrostl. Mezi roky 2004 až 2015 lze dle údajů ČSÚ a LPIS pozorovat pokles rozlohy orné půdy o 1,4 procentního bodu (647 hektarů). Podíl orné půdy klesá stále, v roce 1994 bylo na území o 863 hektarů orné půdy více než v roce 2015. Mezi lety 2004 až 2015 je zaznamenán pokles rozlohy ovocný sadů o 0,1 procentního bodu. Podíl ovocných sadů stále klesá, obdobně jako je tomu u orné půdy. Poklesy stavu orné půdy a ovocných sadů jsou kompenzovány hlavně nárůstem trvale travních porostů, jejichž podíl vzrostl mezi lety 2004 až 2015 o 0,6 procentního bodu (199 hektarů). Nárůst trvale travních porostů je jedním z dopadů SZP na krajinu SO ORP Uherské Hradiště v závislosti na podpoře ekologického zemědělství a přímým dotacím na zemědělskou půdu. Výrazně vzrostl podíl ostatních ploch, které nelze přiřadit pod uvedené druhy ploch, a to o 0,5 procentního bodu. Tyto ostatní plochy se však ve velké míře dají přičíst zástavbě a rozšiřování pozemků obcí. Trendem je výsadba nových viničních hlav a zakládání viničních tratí. Proto každoročně vzroste výměra vinic v území. Od roku 1994 vzrostl podíl vinic na celkové výměře území o 0,3 procentního bodu, tedy o 42 hektarů, oproti roku 2004 o 33 hektarů. Vzrostl také podíl vodních ploch v důsledku snah o zadržení vody v krajině a ochraně před suchem. Tento trend bude pokračovat, protože rok 2015 a sucho, kterým bylo studované území postiženo, ukázal, že opatření proti suchu jsou stále nedostatečná. Změny ve využívání zemědělské půdy a složení kultur dokládají také indexy změn (Iz) v tab. 7. Změny osevních ploch na území SO ORP Uherské Hradiště se nejvíce týkají řepky olejky – index změny mezi lety 2000 a 2010 je 135,95 %. Osevní plochy obilovin mezi roky 2000 a 2010 byly mírně zvětšeny (index změny 102,28 %). Naopak značný pokles osevních ploch zaznamenaly v tomto období brambory (index změny 18,82 %). Tyto údaje odpovídají celostátním trendům. (Agrocenzus 2000 a 2010, ČSÚ)

34

Tab. 7: Výměra půd (ha) a index změn (%) v SO ORP Uherské Hradiště v roce 2004 a 2015 (zpracováno z dat ČSÚ)

plocha území (ha)

Zemědělská půda Nezemědělská půda Vod. Zast. Ost. Orná Vin Zahrad Ov. Celke ploch ploch ploch Celkem Celkem půda ice a sad TTP m Les a a a 14 04 51 789 31 022 23 715 944 1 528 696 4 139 20 766 546 1 105 1 223 3 892 14 15 51 783 30 601 23 068 977 1 526 692 4 338 21 183 568 1 154 1 232 4 229 Iz 04 - 104 100, 15 99,9 98,6 97,2 ,5 99,8 99,4 104,8 102,0 1 104,4 100,7 108,6

Podíl druhů ploch na celkové Podíl druhů ploch na celkové výměře 2004 výměře 2015 Ovocné sady Ovocné sady 2,1% 2,2% 1,6% 1,9% 1,4% 2,4% Vinice 2,4% Vinice 1,3% 2,9% Vodní plochy 2,9% Vodní plochy 7,7% 8,2% Zastavěné Zastavěné plochy plochy 7,8% Zahrady Zahrady 46,0% 44,6% 8,4% Ostatní Ostatní 28,1% plochy plochy Trvalé travní 28,1% Trvalé travní porosty porosty Lesní půda Lesní půda

Obr. 11: Podíl druhů ploch na výměře SO ORP Uherské Hradiště v roce 2004 a 2015 (zpracováno z dat ČSÚ) Nejvíce trvale travního porostu přibylo na území obcí s nejnižší hustotou obyvatel a větší lesnatostí, jako je Salaš, Staré Hutě, Zlámanec, Stupava, Boršice u Blatnice a Svárov. Na těchto územích také nalezneme nejvíce hospodařících ekologických zemědělců. Vinice přibyly na území obcí Zlechov a Hostějov. Orná půda ubyla všude tam, kde vzrostl podíl trvale travních porostů, luk pastvin i vinic a vodních ploch. Zvláště pak v obcích Boršice u Blatnice, Osvětimany, Košíky a Ostrožská Lhota. Nárůst orné půdy byl zaznamenán v obci Boršice po zrušení neefektivního ovocného sadu jablek. Dopady SZP a dalších důležitých politik na využívání území SO ORP Uherské Hradiště jsou: zvýšení podílu trvale travních porostů (také díky ozelenění „Greening“, viz dále), zvýšení podílu vinic a snižování podílu orné půdy. Podíl celkové zemědělské půdy na nezemědělské půdy klesal z 60,1 % z roku 1994 přes 59,7 % z roku 2004 na 59,1 % z roku 2015. Dá se předpokládat, že tento trend bude setrvávat v důsledku rozšiřování zástavby, zvětšování vodních ploch a zavádění krajinných prvků a brázd za přispění komplexních pozemkových úprav. Dopady na produkci jsou 35

více ovlivněny dočasnými podporami různých plodin (řepka olejka) či chovem určitých typů zvířat (např. tele masného typu). Rostlinná produkce je na studovaném území více upřednostňována také díky větší podpoře od EU, proto podíl živočišné produkce klesá. Pokles živočišné produkce ve Zlínském kraji dokládá obr. 12. Změny v zastoupení orné a zemědělské půdy na ploše katastrálních území jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradiště jsou patrné na obrázku 13 a podíly druhů zemědělské plochy v jednotlivých obcích jsou znázorněny na mapě v příloze 7. Podíly orné půdy na celkové a zemědělské ploše lze sledovat také na mapách v příloze 8 a 9. Vývoj stavu hospodářských zvířat Zlínský kraj 2 500 000

2 097 757 drůbež prasata skot 1 891 911 2 000 000 1 856 890 1 649 310 1 644 640 1 625 423

1 500 000 1 445 143 1 190 077 1 184 033

1 000 000 822 320 776 343 763 190 Početkusů 627 638 514 078 510 135

500 000 351 172 138 854 136 020 123 198 119 810 117 262 115 699 112 339 109 029 107 033 106 220 104 796 83 508 75 345 73 195 70 606 67 317 67 431 64 449 63 182 61 484 60 730 59 941 60 328 59 367 59 483 58 962 59 153 59 135 58 397 58 303 57 351 54 527 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Obr. 12: Vývoj stavu hospodářských zvířat ve Zlínském kraji 2000–2015 (zpracováno z dat ČSÚ)

Obr. 13: Rozdíl podílů zemědělské plochy na celkové ploše obcí SO ORP Uherské Hradiště mezi roky 2004 a 2015 (zpracováno z dat ČSÚ)

36

4 ROZVOJ ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ

4.1 Základní východiska Rozvoj venkova a zemědělství je mezi sebou těšně spjat. I když podle Némethové (2009) je vliv zemědělství na venkov a jeho rozvoj rozrůzněný a také se na rozdílném území může projevit jiným způsobem. Existují stálé vazby zemědělství k venkovu ve studovaném území. Tyto vazby dlouhodobě podporuje EU i ve své SZP. SZP je dlouhodobě nejnákladnější politikou EU. Náklady na udržení konkurenceschopného zemědělství a také na dorovnávání cen zemědělských produktů jsou rok od roku vyšší. Proto v průběhu let proběhlo mnoho reforem a kontrol, které mají za cíl zefektivnit fungování evropského zemědělství, snížit jeho náklady, podpořit společný trh, preferovat vlastní produkci a zajistit kvalitní životní úroveň na venkově. Tyto cíle se snaží SZP naplnit zvýšením konkurenceschopnosti, soběstačnosti, diferenciací činností na venkově a v zemědělství, podporou mladých zemědělců, efektivnějšími dotačními nástroji, aktivizací obyvatel, rozhodováním zespod (LEADER), podporou nových technologií, inovací, finanční solidaritou a podporou rozvojových činností. Tato témata jsou uváděna do praxe prostřednictvím strukturálních fondů, momentálně i mimo strukturálních a předvstupních nástrojů podpory zemědělství a venkova. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond; byl založen v roce 1962 a patřil do strukturálních fondů EU. Byl rozdělen na dvě sekce. Sekce orientační podporuje rozvoj venkova, byla zaměřena na modernizaci a racionalizaci zemědělské výroby. Záruční sekce operovala v oblasti kompenzací a stabilizace cen. Tento fond byl v roce 2007 nahrazen Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropským zemědělským záručním fondem (EAGF), avšak o nahrazení se rozhodlo již v roce 2005 tzv. Fischlerovou reformou. (MMR, 2015) EAFRD již nespadá pod strukturální fondy, ale přímo pod SZP. Fond by měl sloužit k zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí a kvality života na venkově a diverzifikaci jeho hospodářství. V rámci tohoto fondu jsou propláceny investiční dotace pro rozvojové projekty v zemědělství a na venkově. V současném programovacím období (2014–2020) se SZP orientuje více než dříve na rozvoj venkova a na vlivy zemědělství na životní prostředí. EAGF spadá také přímo pod SZP a je určen pro podporu udržitelného zemědělství EU. V rámci tohoto fondu se vyplácí neinvestiční dotace, jako jsou přímé platby zemědělcům, intervenční opatření a náhrady z vývozu surovin. Fond poskytuje například oddělenou platbu za cukr, jednotnou platbu na plochu – SAPS. V jeho kompetenci je i Společná organizace trhu, která se dělí na rostlinnou a živočišnou výrobu. Podporuje např. produkt víno proti kolísání kvality a rozdílnosti kvantity jednotlivých vinařských ročníků. (MMR, 2015) Rozvoj venkova není omezen pouze prostřednictvím SZP. K rozvoji venkovských obcí slouží také strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti (kohezní fond) a Evropský námořní a rybářský fond (dříve Evropský rybářský fond). (eAGRI, MMR, SZIF, 2015) Tato práce se však zaměřuje hlavně na rozvoj venkova a zemědělství prostřednictvím fondů SZP EU.

37

4.2 Nástroje a metody SZP v ČR Hlavním řídícím orgánem pro provádění SZP na území ČR je Ministerstvo zemědělství. Zprostředkovatelem finanční podpory z fondů EU (EAFRD a EAGF) a národních zdrojů v rámci SZP je Státní zemědělský a intervenční fond. (SZIF, 2015) Prvním nástrojem realizujícím SZP na území ČR byl předvstupní program (fond) SAPARD (Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development – Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova). Tento program měl pomoci rozvoji zemědělství a venkova kandidátských zemím a pomoci přijmout všechny právní normy pro synchronizaci s SZP EU. Cílem SAPARD bylo také získat zkušenosti k budoucímu čerpání dotací z fondů EU a příprava potřebné legislativy. ČR využívala SAPARD od roku 2000 do roku 2004 (vstup ČR do EU). SAPARD byl postupně nahrazen operačním programem Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství pro období 2004–2006. (MZe, 2015) Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství podporoval rozvoj trvale udržitelného venkova a zemědělství. Vycházel z Rámce podpory Společenství, která zastřešovala všechny operační programy. Operační program byl řízen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a čerpal finance prostřednictvím Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu. V rámci tohoto operačního programu bylo přijato opatření LEADER+. Toto opatření se vztahovalo na vybrané MAS a pomohlo jim financovat realizaci integrované strategie místního rozvoje. Souběžně s tímto operačním programem běžel Horizontální plán rozvoje venkova (HPRV), který měl za cíl posílit agroenvironmentální opatření a podporovat méně příznivé oblasti (LFA). Pro sdílení, výměnu zkušeností a názorů v oblasti rozvoje zemědělství a venkova byla na základě nařízení Evropské komise zřízena Celostátní síť pro venkov. Síť fungovala na principu rozhodování zdola nahoru. (SZIF, 2015) Přímé platby z EAGF jsou v ČR poskytovány formou jednotné platby na plochu (SAPS). Jsou vypláceny dle hektarů obhospodařované plochy a k nim mohou být připojeny platby: „Platba pro mladé zemědělce“ a „Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí" („Greening“). V rámci Dobrovolné podpory vázané na produkci lze získat také podporu pro pěstování a chov jednotlivých plodin a zvířat. ČR ze státního rozpočtu přispívá k SAPS doplňkovými platbami (Top-Up), nyní tzv. Přechodné vnitrostátní podpory. Kontroly podmíněnosti („Cross Compliance“) jsou kontroly zemědělských podnikatelů, zda plní a dodržují standardy udržování půdy v dobrém stavu a není narušeno životní prostředí. Pokud příjemce tyto zásady nedodrží, může přijít o část nebo i celou částku dotace. V ČR jsou Kontroly podmíněnosti zavedeny od roku 2009 a jsou nutné k vyplácení přímých podpor. Tyto kontroly jsou často kritizovány ze strany zemědělců v regionu za velkou byrokratickou zátěž a odvádění od podstaty zemědělské činnosti. (SZIF, 2015) Ministerstvo zemědělství také podporuje kvalitní národní a regionální potraviny formou značek Klasa a Regionální potravina. Dále podporuje projekt Ovoce a zelenina do škol a spotřebu mléka ve školách a nově také projekt Ryba na talíři, který má podpořit spotřebu tuzemských sladkovodních ryb. (MZe, 2015) Stále potřebné a využívané jsou národní dotace vyplácené ze státního rozpočtu ČR. Ty podporují různé specifické aktivity zemědělství a venkova, které jsou jinak složitě podporovatelné prostřednictvím EU. K národním dotacím patří i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který poskytuje nepřímé dotace prostřednictvím dotací úvěrů, poskytuje záruky, přispívá k pojištění apod. V rámci národní podpory byl v letech 2004–2008 zřízen program LEADER ČR. Ten byl plně hrazen ze státního rozpočtu a měl za cíl vytvořit partnerství aktérů ve venkovských 38

územích a podpořit konkrétní projekty rozvoje vzešlé z této spolupráce. Program položil základy činnosti MAS. Programové období 2007–2013 se řídilo Strategickými obecnými zásadami Společenství, ze kterého vycházely Národní rozvojové plány všech členských států. Souladem těchto dokumentů je Národní strategický referenční rámec. Ten představoval základní dokument ČR pro využívání fondů EU v programovacím období 2007–2013. Z Národního strategického referenčního rámce vycházel Národní strategický plán rozvoje venkova. Ten byl v souladu s důležitými strategickými dokumenty ČR: Strategií regionálního rozvoje ČR, Strategií udržitelného rozvoje ČR, se Státní politikou životního prostředí ČR 2004–2010, Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR a s Národním lesnickým programem. Cíle vytyčené v Národním strategickém plánu rozvoje venkova byly východisky pro Program rozvoje venkova ČR (PRV) na období 2007–2013. Program měl pomoci v rozvoji venkovského prostoru v principu udržitelného rozvoje, zlepšení životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělství. V rámci Programu rozvoje venkova ČR 2007–2013 šlo čerpat dotace z EAFRD. Program byl rozčleněn do čtyř základních os: Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Osa II – Zlepšování životního prostředí a krajiny, Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, Osa IV – LEADER. Osou IV. se nejvíce zabývají MAS. Tato osa byla zvlášť vhodná pro rozvoj venkovských oblastí z důvodu synergie zapojených aktérů a vyplývajících pozitivních efektů Programu rozvoje venkova ČR 2007–2013 se nejvíce věnuje text této práce. (PRV 07–13, 2011) Programové období 2014–2020 jde podle Evropské komise cestou zjednodušení. Z vyjádření osob zainteresovaných v regionálním rozvoji se však zdá, že kvůli novým předpisům a nutnosti se učit novým postupům se situace příliš neusnadnila. Podstatou tohoto programovacího období je strategie EU 2020 – ta má vizi inteligentního a udržitelného růstu. Pro toto programovací období musel každý stát zpracovat Dohodu o partnerství. Ta je základním strategickým dokumentem ČR pro programovací období 2014 –2020 a zastřešuje čerpání dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů. (MMR, 2016) Na základě tohoto dokumentu bylo připraveno 10 operačních programů. Jedním z operačních programů je i Program rozvoje venkova ČR pro období 2014–2020. Alokace tohoto programu je 97 miliard korun českých, z toho 63 miliard z EU a 34 miliard ze státního rozpočtu ČR. Alokace financí na rozvoj venkova je oproti minulému programovacímu období snížena, ale je kompenzována prostřednictvím místních akčních skupin, viz dále. Řídícím nástrojem PRV je Strategický realizační plán, jenž slouží k realizaci vytyčených cílů. (PRV 14–20, 2015) Program rozvoje venkova ČR 2014–2020 vytyčil 10 cílů vycházejících ze šesti priorit. Ke splnění cílů slouží 20 opatření. Opatření M19 náleží principům metody LEADER. Prostřednictvím metody LEADER náleží místním akčním skupinám jeden z integrovaných nástrojů, a to Komunitně vedený místní rozvoj, díky němuž budou moci MAS čerpat dotace ze všech Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím všech vypsaných operačních programů. V předchozím plánovacím období mohly MAS čerpat finanční podporu pouze z EAFRD. Proto je programovací období 2014–2020 pro MAS v ČR velkou výzvou a upíná se k nim velká pozornost ze strany orgánů EU. Každá MAS musí proto dodržovat povinné standardy pro fungování MAS a vypracovat Strategii komunitně vedeného místního rozvoje. Strategickým dokumentem, který slouží k uplatňování metody LEADER ve venkovském prostoru ČR je Národní strategický plán LEADER 2014+ při Národní síti místních akčních skupin (dále jen NS MAS). (zpracováno dle PRV 14–20, eAGRI, NS MAS a SZIF 2016)

39

4.3 Rozvoj venkova SO ORP Uherské Hradiště Dle Woodse (2005) jsou projevy venkovské krajiny často odlišné. Každá venkovská krajina má vlastní identitu a zkušenosti z venkova jsou často velmi individuální. Záleží na originálních předpokladech každého území. Proto je důležité i pro rozvoj venkova postupovat jednotlivě dle všech faktorů utvářejících venkovský prostor. Podle Majerové a kol. (2009) je český venkov prostorem s unikátními a hodnotnými vazbami. Tyto vazby jsou především kulturní, sociální i ekonomické. Důležité je tyto vazby udržovat a minimalizovat negativními vlivy tyto vazby ovlivňující. Tyto teze jsou důležité pro rozvoj venkova, a také z nich vyplývá, že vhodným způsobem rozvoje je řízení zdola nahoru, tedy metoda LEADER prostřednictvím MAS. Prostor SO ORP Uherské Hradiště je dělen dle typologie venkova od R. Perlína podle území obcí s pověřeným obecním úřadem. Území POÚ Uherské Hradiště a Uherský Ostroh je řazeno do typu vybavený moravský venkov. Území POÚ Staré Město náleží do typu neprofilovaný venkov. Neprofilovaný venkov znamená nerozvojový venkov v periferních polohách, zatímco vybavený moravský venkov vykazuje dobrou dopravní obslužnost a vybavenost obcí na vysoké úrovni. (PERLÍN, 2010, s. 177–181 a PERLÍN, 2011) Tuto typologii ovšem ve velké míře ovlivňuje právě rozdělení podle území pověřených obecních úřadů, kdy POÚ Staré Město sdružuje pouze 6 obcí, a to Sušici, Jalubí, Salaš, Staré Město, Modrou a Velehrad. Tyto obce, kromě Starého Města, spadají do kategorií s nižším počtem obyvatel a celkovou vybavenost tohoto území sráží obec Salaš, která nemá zavedenu plynofikaci ani čističku odpadních vod. Naopak POÚ Uherský Ostroh je vymezen pouze obcemi Ostrožská Nová Ves, Ostrožská Lhota a Uherský Ostroh. Tyto obce patří k nejvíce vybaveným obcím regionu, tudíž patří k vybavenému moravskému venkovu stejně jako území POÚ Uherské Hradiště, které je vymezeno velkým územím s celkem 39 obcemi včetně měst. Rozvoj venkovského prostoru SO ORP Uherské Hradiště je prioritně v zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, smysluplném lesnickém hospodářství, zlepšování vybavenosti obcí a kohezi mezi nimi, zatraktivnění území pro mladou generaci a využití potenciálu cestovního ruchu i formou agroturistiky. Důraz by přitom měl být kladen na kvalitu životního prostředí a udržitelnost.

4.3.1 Místní akční skupiny a metoda LEADER MAS jsou neziskovou organizací v rámci společenství občanů, soukromé sféry a veřejné správy spolupracující na rozvoji venkova a zemědělství. Jsou činné v získávání finanční podpory z Evropských fondů a z národních programů pro svůj region metodou LEADER. Fungují také jako lokální projektová kancelář, kdy jednotlivé MAS získají finance na realizaci své strategie a v rámci té na základě podmínek mohou vypsat výzvy na předkládání projektů od žadatelů z řad občanů daného území. MAS poté posoudí, zda je projekt realizovatelný a zda odpovídá vlastní rozvojové strategii. (eAGRI, 2015) Základním mottem místních akčních skupin je: „Mysli globálně, jednej lokálně“. Tedy je zde evropské zadání a MAS místními prostředky za pomoci místních lidí toto zadání plní co nejefektivnějším způsobem ve vztahu k danému území. MAS je příkladem rozhodování zdola nahoru díky zapojení místních aktérů do spolupráce. Podstatou je předpoklad, že lidé žijící ve venkovských oblastech jsou lepšími a povolanějšími odborníky na rozvoj a budoucnost území, ve kterém žijí. Co si lidé vymyslí a realizují sami, má pro ně později mnohem větší význam a získají k dané věci daleko lepší vztah.

40

Princip fungování spolupráce MAS mohou deklarovat známé „Svatoplukovy pruty“, kdy jedinec či jedna složka obyvatel je slabší než souhra a společná práce všech účastníků venkovského prostoru. Důležitá je rovnost všech účastníků, místní samosprávy (politická složka) nesmí mít MAS větší než 50% zastoupení. MAS je o sdílení zkušeností, komunikaci, vytváření koncepčních strategií pro potřeby regionu ale, ne a priori pro čerpání dotací z fondů. Nelze, aby si lidé řekli, že si postaví spalovnu na biomasu, a proto vytvoří MAS. Důležitá je vize, koncepce a strategie rozvoje území. MAS mají škálu aktivit i mimo rozdělování financí z fondů. Pořádají konference, vzdělávací a informační kurzy, kulturní akce, vydávají zpravodaj, některé jsou činné na sociálních sítích a také podporují další lokální aktivity. Snaha je aktivizovat obyvatelstvo a zlepšit povědomí o území, ve kterém žijí. Evropskou organizací zastupující MAS v Bruselu je ELARD (Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova), jejímž prezidentem je od roku 2014 Radim Sršeň. ELARD byl založen v roce 1990 a je jediným hlasem MAS v evropských institucích a jednou ze čtyř organizací zastupující zájmy venkova v EU. Úkolem ELARD je mimo jiné sbírat pozitivní zkušenosti z praxe jednotlivých států EU a využívat je napříč EU. (SRŠEŇ, přednáška Brusel, 2014) V ČR existuje 180 místních akčních skupin a jsou v nich začleněny již téměř všechny obce státu (NS MAS, 2015). Do MAS se spojila většina venkovských organizací a spolků. MAS v ČR se pro plánovací období 2014–2020 stávají velmi důležitým hráčem. Díky tomu, že se MAS stává nositelem územní dimenze a integrovaného nástroje Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), mohou MAS v tomto období čerpat dotace ze všech fondů EU prostřednictvím všech operačních programů. Smyslem CLLD je otevření se regionálnímu programu (IROP) a ne svázání se s ním. Klíčovou funkcí MAS je možnost podporovat i menší aktivity v území jako je oprava menších kulturních památek, nákup jednotlivých zemědělských strojů apod. (SRŠEŇ, přednáška Brusel, 2014) Na území SO ORP Uherské Hradiště vykonává svou činnost pět místních akčních skupin (jejich loga na obr. 14) a jsou v nich zapojeny všechny obce v území vyjma města Uherské Hradiště, které s více než 25 tisíci obyvateli nesplňuje podmínku pro členství v místních akčních skupinách. MAS přebírají záštitu nad projekty a od počátku dohlížejí nad smysluplným využíváním dotačních financí. První založenou MAS na území je MAS Buchlov (2004), rok a půl poté vznikla MAS Dolní Poolšaví a v roce 2007 MAS Horňácko a Ostrožsko. Tyto tři MAS se zapojily do prvního programovacího období 2007–2013 a díky tomu daly vzniknout řadě projektů financovaných z evropských financí v regionu. Zbylé dvě MAS, ačkoliv MAS Severní Chřiby a Pomoraví vznikla již v roce 2007, se do tohoto programovacího období nezapojily, a byly ve stavu osvojování, kdy se měly MAS naučit účinnému fungování. Obě MAS naplno vstoupily do programovacího období 2014–2020. MAS Severní Chřiby a Pomoraví je jedinou MAS, která není začleněna do Národní sítě MAS České repliky. Zajímavostí je, že sídlem této MAS je málo početná obec Kudlovice, přičemž tato MAS zapojuje i města jako Napajedla a Otrokovice. Velikosti jednotlivých MAS v SO ORP Uherské Hradiště jsou značně diferencované, a to jak rozlohou, tak i počtem obyvatel či hustotou zalidnění. Podobnost lze najít v počtu zapojených obcí a počtu členů či partnerů MAS. Jak dokládá tab. 8 a tab. 9, rozlohou nejmenší a nejmladší MAS je Staroměstsko, které se zapojilo do sítě MAS v roce 2012. Největší počet obyvatel a hustotu zalidnění má s velkou převahou MAS Severní Chřiby a Pomoraví, je to díky zapojení měst Napajedla a Otrokovice do této MAS. V tabulkách této podkapitoly jsou uvedeny údaje za celé MAS a nikoliv jen za obce ležící na území SO ORP Uherské Hradiště. Do MAS Buchlov a Staroměstsko náleží všechny obce studovaného území. MAS Dolní Poolšaví zahrnuje většinu obcí z SO ORP Uherského Hradiště a to 41

12 ze 17 obcí. Ovšem MAS Horňácko a Ostrožsko a Severní Chřiby a Pomoraví náleží více obcí do jiných SO ORP. V MAS Horňácko a Ostrožsko je 6 z 18 obcí a v MAS Severní Chřiby a Pomoraví 8 z 18 obcí leží na území SO ORP Uherské Hradiště. Na mapě v příloze 15 jsou uvedeny jednotlivé obce území SO ORP Uherské Hradiště spadající pod MAS. Tab. 8: Místní akční skupiny na území ORP Uherské Hradiště (zpracováno z www stránek MAS, NS MAS, 2015)

Počet Podpora z IV. Místní akční skupina obcí Založení Sídlo MAS Forma osy PRV Spolek s členstvím MAS Buchlov 14 21. 4. 2004 Buchlovice v NS Ano MAS Severní Chřiby a Spolek bez členství Pomoraví 17 26. 2. 2007 Kudlovice v NS Ne Spolek s členstvím MAS Staroměstsko 18 17. 10. 2012 Staré Město v NS Ano Spolek s členstvím MAS Dolní Poolšaví 18 22. 2. 2007 Kunovice v NS Ano MAS Horňácko a Veselí nad Spolek s členstvím Ostrožsko 8 14. 12. 2005 Moravou v NS Ano V tab. 9 jsou uvedeny počty partnerů jednotlivých MAS. Lze pozorovat, že se poměr partnerů soukromého a veřejného sektoru napříč jednotlivých MAS významně neliší a partneři soukromého sektoru tvoří vždy většinu. Problémem je nízké zapojení zemědělských subjektů do MAS v území SO ORP Uherské Hradiště. Tab. 9: Velikost místních akčních skupin a partneři (zpracováno z www stránek MAS, NS MAS, 2015)

Rozloha Počet území obyvatel Partnerů Partnerů MAS území Hustota Počet veřejného soukromého Místní akční skupina (km2) MAS obyvatel partnerů sektoru sektoru MAS Buchlov 154 12 685 82 40 14 21 MAS Severní Chřiby a Pomoraví 158 41 085 260 46 17 29 MAS Staroměstsko 62 1 304 21 26 4 22 MAS Dolní Poolšaví 135 15 141 112 41 16 25 MAS Horňácko a Ostrožsko 329 42 508 129 23 8 15 V tab. 10 jsou výsledky příjmu dotací na projekty z vypsaných výzev MAS. Přijaté projekty jsou v řádech desítek milionů korun. Tabulka dokládá, jestli má MAS zhotovenu Strategii rozvoje pro období 2014–2020 a stručně hodnotí její kvalitu. Všechny MAS již mají tuto strategii zhotovenou, ovšem některé zatím jen v pracovní verzi a v poměrně nízké kvalitě a obsáhlosti. Tabulka 10 rovněž vyčísluje počet projektů provedených v rámci jednotlivých MAS. Nejintenzivnější čerpání realizovala MAS Horňácko a Ostrožsko, za 113 projektů bylo proplaceno 36 113 979 Kč z evropských dotací. O polovinu méně projektů, ale za téměř stejný objem vyplacených financí (značí vyšší efektivitu), vykázala MAS Buchlov – za 53 projektů se jí povedlo získat 30 647 964 Kč z EU. Počet dotací v MAS a jejich územní působnost dokládá příloha 12 na mapě MAS území SO ORP Uherské Hradiště.

42

Tab. 10: Činnosti místních akčních skupin (zpracováno z www stránek MAS, 2015)

Místní akční skupina Strategie rozvoje 2014 –2020 Projekty, výzvy PRV 2007–2013 53 projektů za 30 647 964 Kč, z toho 15 projektů Ano, 119 stran, komplexní a odborně z LEADER ČR za 4 700 000 Kč v období 2004– MAS Buchlov napsaná 2006

MAS Severní Chřiby Ano, pracovní verze, 62 stran, méně a Pomoraví obsáhlé, mnoho obrázků a map 0 – MAS nerealizovala PRV 2007–2013

Ano – Strategie komunitně vedeného MAS Staroměstsko místního rozvoje území, 162 stran 0 – MAS nerealizovala PRV 2007–2013 Ano, pracovní verze, 71 stran, v porovnání s ostatními o mnoho MAS Dolní Poolšaví méně kvalitní 73 projektů za 13 948 681 Kč

MAS Horňácko a Ano, od 12. 4. 2016 finální verze, Ostrožsko kvalitní text 167 stran 113 projektů za 45 417 223 Kč Tab. 11 dokládá celkový počet realizovaných projektů prostřednictvím MAS přímo jen na území SO ORP Uherské Hradiště. Většina projektů vychází z první skupiny opatření – Implementace místní rozvojové strategie a druhého opatření – Realizace místní rozvojové strategie. V tomto opatření bylo realizováno 131 projektů za celkovou sumu 52 915 687 Kč. Z druhé skupiny opatření – Realizace projektů spolupráce a prvního opatření – národní spolupráce bylo realizováno 5 projektů za 7 584 833 Kč. Celkově bylo na území SO ORP v rámci IV. osy Programu rozvoje venkova 2007– 2013 realizováno 136 projektů za celkovou sumu 60 500 520 Kč. Tab. 11: Čerpání dotací IV. osou LEADER z PRV v SO ORP Uherské Hradiště v letech 2007–2014 (vlastní zpracování dat ze SZIF)

Systém čerpání Počet projektů Dotace v Kč IV. osa LEADER 136 60 500 520 1. Skup. opatření 131 52 915 687 2. opatření 131 52 915 687 2. Skup. opatření 5 7 584 833 1. opatření 5 7 584 833 Tab. 12 dokládá zapojení MAS do jednotlivých programů LEADER a programů rozvoje venkova. MAS Horňácko a Ostrožsko jako jediná MAS v území byla vybrána do programu LEADER+, který zapojoval vybrané pilotní MAS k osvojení principů fungování metody LEADER a postupů čerpání a přerozdělování získaných dotací. V programu LEADER ČR byla zapojena MAS Buchlov. Tímto programem se daly získat finance ze státního rozpočtu ČR na rozvoj venkova metodou LEADER, díky tomu byl například realizován projekt „Víno Jakubík“, viz dále. Pro kontrolu správného fungování MAS bylo zavedeno jejich hodnocení na základě stanovených kritérii při Národní síti místních akčních skupin. Za dobu fungování MAS ve studovaném území byla nejlépe hodnocena MAS Buchlov. Obdržela hodnocení A za rok 2010, za rok 2011 a 2012 hodnocení B. Následuje MAS Horňácko a Ostrožsko, která dostala hodnocení za rok 2010 C, rok 2011 B a rok 2012 A, její činnost se postupně zlepšovala. Relativně nejhůře hodnocena je MAS Dolní Poolšaví, která obdržela hodnocení za rok 2010 D, rok 2011 a 2012 hodnocení B.

43

Hodnocení A obdrží MAS, které jsou příkladem dobré praxe, jsou vysoce transparentní a důvěryhodné, aktivní a aktivizující území. Hodnocení B znamená dobře fungující MAS, u nichž je prokazatelná nadstavba metody LEADER. MAS s hodnocením C jsou průměrné MAS, které splňují formální požadavky pro existenci a čerpání, ale jejich efekt je téměř stejný, jako kdyby finance byly přerozdělovány centrálně. MAS s hodnocením D jsou MAS, které by svůj přístup měly přehodnotit. Tyto MAS splňují pouze formální pravidla fungování, bez potřebné nástavby. (NS MAS, 2015) Tab. 12: Zapojení MAS do jednotlivých programů LEADER, PRV a jejich hodnocení (zpracováno z NS MAS, 2015)

Místní akční skupina LEADER+ LEADER PRV 2007–13 PRV 2014– Hodnocení ČR 20 2010: A, 2011: B MAS Buchlov Ne Ano Ano Ano 2012: B 2010: D, 2011: B, MAS Dolní Poolšaví Ne Ne Ano Ano 2012: B MAS Horňácko a 2010: C, 2011: B, Ostrožsko Ano Ne Ano Ano 2012: A MAS Severní Chřiby a Osvojování Pomoraví Ne Ne (ne) Ano Bez hodnocení Osvojování MAS Staroměstsko Ne Ne (ne) Ano Bez hodnocení Jako příklady dobré praxe fungování MAS pro rozvoj venkova a zemědělství území SO ORP Uherské Hradiště lze uvést výsledky vybraných realizovaných projektů. Bylo podpořeno zateplení veřejných domů (Staré Hutě, Stříbrnice), rekonstrukce veřejných prostor (Tupesy, Velehrad), výstavba sportovních areálu (Buchlovice, Ostrožská Nová Ves), kulturních center, pomoc zemědělcům – rekultivace vinic, pořizování nové zemědělské techniky (traktory), podpořen byl projekt na podporu třídění odpadů a recyklace, budování cyklostezek, zlepšování technické infrastruktury a další projekty. Projekty by měly vždy vycházet ze zásad trvalé udržitelnosti a měly by určitým způsobem přispívat k obnově venkova a k udržení hodnot krajiny spolu s danou kulturou a zvyklostmi. Projekt Víno a vinný sklep Jakubík je ukázkou propojení podnikatele s místní samosprávou pod PRV ČR 2007–2013 a IV. osou LEADER, byl projekt podpořen MAS Buchlov. Projekt zahrnoval nákup techniky na obdělávání vinic, výrobu vín a výstavbu vinného sklepa. Projekt je přínosný v tvorbě nových pracovních míst, možností vypůjčení techniky pro drobné pěstitele vinné révy a přispívá k obnovení vinařské tradice v obci Zlechov. Problémem je, že vinný sklep a výrobna byla vystavěna na úrodné zemědělské půdě. Areál není v kontinuální zástavbě obce, ale vede k němu soukromá asfaltová silnice napřič ornou půdou. Dá se mluvit o příkladu tzv. „urban sprawlu“. Na fotografii č. 2 a 3 je realizace výrobny vína Jakubík. (MAS Buchlov, 2016)

Foto 2, 3: Vinný sklep, výrobna vína Jakubík Zlechov (vlastní foto, 28. 2. 2016) 44

Projekt dobré praxe podpořený MAS Horňácko a Ostrožsko je Místní Středisko volnočasových aktivit mládeže v Uherském Ostrohu z roku 2010. Realizaci bylo přiděleno 1 591 739 Kč z dotací. Foto. 4 a 5 ukazuje objekt před a po realizaci. V rámci projektu bylo změněno vytápění na efektivnější a budova byla zateplena. Objekt je využíván širokou veřejností a místní školou. (MAS Horňácko a Ostrožsko, 2016)

Foto. 4, 5: Středisko volnočasových aktivit mládeže v Uherském Ostrohu, fotografie před a po realizaci (MAS Horňácko a Ostrožsko, 2016) Finančně méně náročný projekt Nová truhlářská dílna podnikatele Petra Juříka z Prakšic je příkladem pomoci MAS Dolní Poolšaví malým venkovským podnikatelům a živnostníkům. Projekt byl realizován v roce 2013 a byl podpořen dotací ve výši 122 922 Kč. Nová truhlářská dílna pomohla panu Petru Juříkovi zlepšit kvalitu i kvantitu výroby. (MAS Dolní Poolšaví, 2016) Čtvrtým příkladem dobré praxe je projekt Mariánská vinařská stezka Břestek – Buchlovice. Tento projekt byl podpořen MAS Buchlov a byl realizován v roce 2012 s rozpočtem 1 817 779 Kč (z toho 75 % z dotací). Na tomto projektu spolupracovaly obce Břestek a Buchlovice. Obec Břestek na celkovou částku projektu přispěla 1 097 648 Kč, z toho šlo 75 % z dotace (823 181 Kč). Městys Buchlovice přispěl 720 131 Kč, z toho byla dotace 540 153 Kč (75%). Projekt je dokladem funkční spolupráce dvou obcí regionu, které se na financování stezky domluvily a financovaly ji poměrným systémem podle délky stezky na katastru každé obce. Cílem bylo zbudování vinařské cyklostezky s informačními tabulemi se zajímavostmi o místním vinařství a vinohradnictví (MAS Buchlov, 2016). Realizace stezky s rekonstrukcí kapličky a informační tabulí dokládá foto. 6 a 7.

Foto. 6, 7: Mariánská vinařská stezka Břestek – Buchlovice, kaplička a informační panel (vlastní foto, 14. 3. 2016) Ukázkou spolupráce mezi místními akčními skupinami Buchlov a Hornolidečska je projekt: Zachování tradic a kulturního dědictví MAS Hornolidečska a MAS Mikroregionu Buchlov. Projekt byl realizován v roce 2011 s celkovými náklady 2 500 000 Kč, z toho bylo 90 % hrazeno prostřednictvím dotace z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova. Cílem projektu bylo dovybavit obce regionů krojovými součástmi, umožnit fungování tamních spolků a sdružení a také uskutečnění čtyř společných kulturních akcí obcí MAS Buchlov a Hornolidečska. (stránky MAS, 2016) 45

Vždy je důležité sledovat primární účel projektu, aby mohl být realizován. Reálnou praxí je situace, kdy existuje poptávka po určité realizaci, ať už se jedná o cyklostezku, nové sportovní hřiště nebo dovybavení veřejných prostor. Tato poptávka se často musí nabalit na další aktivity, které nejsou do takové míry žádány, ale splní zadání pro uznání projektu. Tyto aktivity nad reálnou potřebu mohou působit nuceně, násilně a nemusí být veřejností doceněny. Nehledě na to, že samotný projekt prodražují. Výsledkem jsou i různé projekty spolupráce, kdy nejde až tolik o spolupráci samotnou, ale o to, že když se projekt vede pod touto záštitou, pak lze získat více finančních prostředků a projekt je snadněji schválitelný. Dalším příkladem je právě Mariánská vinařská stezka Břestek – Buchlovice, kdy v prvé řadě šlo o veřejnostně poptávanou, do té doby neexistující, cyklostezku Břestek – Buchlovice, než o informační panely s vinařskou tématikou. Ty také v celkovém kontextu mohou přinést pozitivní efekt obzvláště pro cestovní ruch.

Obr. 14: Loga místních akčních skupin v SO ORP Uherské Hradiště (stránky MAS, 2015) Dle sdělení starostů a dotazníkového šetření byl v programovacím období 2007–2013 systém čerpání dotací složitý, nepřehledný a administrativně náročný. Každý program má svoje vlastní pravidla a k orientaci v nich je potřeba velká investice času i energie. To vede k chybám, průtahům, k možnosti neschválení dotací či dokonce vrácení přijatých financí. Z toho vyplývající kritika a výtky směřují k neschopnosti místních zastupitelů čerpat dotace efektivně. Starostové zmiňují, že sice existuje velké množství různých programů a způsobů čerpání prostředků na realizaci místních, obecních strategií a projektů, ale není v silách zastupitelstva všechny tyto možnosti organizačně, administrativně a časově zvládnout. Proto si musí obce a zastupitelstva dobře promyslet, co je pro jejich obec zásadní výzvou, a tu zohlednit v příslušných krocích vedoucích k realizaci nejdůležitějších záměrů. MAS velmi napomohly zjednodušením a zpřehledněním čerpání, proto jejich přínos lze hodnotit v tomto ohledu kladně. Lze konstatovat, že SZP venkovskému prostoru, co se týče projektových dotací a přínosu v rozvoji pomohla, a to nejen díky MAS. MAS ve studovaném území pracují v současnosti dobře a pomohly k tolik potřebné aktivizaci obyvatel. Do budoucna jsou vyhlídky spolu s novým programovacím obdobím 2014–2020 pozitivní. Je jen otázkou, do jaké míry dokáží nabídku aktéři studovaného území využít a přetavit prostředky do smysluplného rozvoje. Bude důležité, aby MAS v území SO ORP Uherské Hradiště začaly ještě více spolupracovat a posílily výměnu zkušeností, jedině tak se mohou vypořádat se zodpovědností a možnostmi, jenž jim nové programovací období 2014–2020 přinese.

4.4 Rozvoj zemědělství SO ORP Uherské Hradiště Základ každého zemědělství tvoří smysluplná produkce, podpořená cenovými a tržně regulačními mechanismy. Zemědělství ČR čelí nízké výkupní ceně zemědělských produktů a zvyšujícímu se dovozem.“ (VĚŽNÍK, BENEŠ, 2010, s. 736) Celkový zisk zemědělství ČR po vstupu do EU roste. Růst a rozvoj je dán finančními nástroji a dotacemi, přijatými prostřednictvím evropských fondů. (VĚŽNÍK, KONEČNÝ, 2011, s. 58–59)

46

Studované SO ORP patřilo a patří mezi regiony s vyšší zemědělskou produkcí, a to zejména díky příhodným fyzickogeografickým, ale i socioekonomickým, podmínkám. Dopady zemědělské činnosti se na území správního obvodu projevují jak ekonomicky, tak i ekologicky. Vliv zemědělství je patrný také na krajinném rázu, kultuře a integritě území. Dle Situační a výhledové zprávy Půda 2015, patří studované území z největší části do řepařské zemědělské výrobní oblasti. Jižní a jihovýchodní část území spadá do oblasti kukuřičné, kvůli teplejšímu klimatu. Do oblasti bramborářské spadá pouze malá část území, a to v oblasti Přírodního parku Chřiby. Oblast horská se na studovaném území nenachází. Na území SO ORP Uherské Hradiště se nacházejí převážně nížinné přírodní zemědělské oblasti, na severu a severozápadě okresu se nachází pahorkatinné přírodní zemědělská oblast. SO ORP Uherské Hradiště je 6. největší SO ORP v ČR s výměrou vinic 972 hektarů. S intenzitou chovu prasat (0,60) a intenzitou chovu skotu (0,32) se řadí do druhé poloviny pořadí SO ORP v ČR. (Agrocenzus, 2010) Je to tím, že zemědělství studovaného území je zaměřeno více na rostlinnou výrobu, a na tu se klade větší důraz, než na výrobu živočišnou. Živočišná produkce nepokrývá současnou spotřebu a to zejména v oblasti chovu prasat a skotu (VĚŽNÍK, 2011, 2010).

4.4.1 Vývoj stavu zemědělství SO ORP Uherské Hradiště pod vlivem SZP Zaměstnanost v zemědělství ve studovaném území se od roku 1990 významně změnila. Se změnou politického zřízení, jiných priorit a orientace ekonomiky se podíl zaměstnanosti v zemědělství výrazně snížil. V SO ORP Uherské Hradiště bylo v roce 1990 zaměstnáno v zemědělství 8,9 % obyvatel, v roce 2001 už jen 5,5 %. Z roku 2001 na rok 2004 byl pokles o další 2,2 procentní body. V roce 2015 pracovalo v zemědělství již jen 2,5 % ekonomicky aktivních obyvatel, ale je nad průměrem ČR, který je 2,4 %. Za období 2010–2015 se vývoj zaměstnanosti v zemědělství ustálil a podíl se významně nemění. Důvodem jsou také pobídky pro mladé zemědělce a různá zvýhodnění začínajících zemědělců, což je také cílem aktuální SZP. (Agrocenzus 2000, 2010, ČSÚ, 2015) Na území SO ORP Uherské Hradiště se nachází jediná střední škola se zemědělským zaměřením, a to Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Při této škole je aktuálně nabízen zájemcům o studium obor Agropodnikání a dle vyjádření školy se počet žáků tohoto oboru ustálil a je zaznamenán mírně zvýšený zájem oproti rokům 2005–2012, kdy se uvažovalo o zrušení, v minulosti žádaného, oboru. Momentálně má obor každý rok průměrně 15 absolventů. Tento vývoj je mírně pozitivní a značí, že mladí lidé v regionu začínají opět chápat význam zemědělství a chápou jej jako možnost uplatnění. Je to také způsobeno nabídkou práce a praxe, která se pro mladé zemědělce najde snadno. Z rozhovoru s mladým absolventem tohoto oboru vyplynulo, že měl jistou práci v místním zemědělském podniku ještě před složením maturitní zkoušky. S příchodem inovací a moderních technologií do zemědělství bude stále vyšší požadavek na více kvalifikované zemědělské pracovníky a tedy potenciál oboru je stálý. V roce 2016 bylo v oboru Agropodnikání přijato 18 uchazečů. Od roku 2008 je na území zaznamenán postupný nárůst počtu zemědělských podnikatelů. V roce 2014 jich na studovaném území podnikalo 261, v roce 2009 to bylo nejméně od roku 1990, a to 221. Otázkou zůstává motivace zemědělských podnikatelů k činnosti. Zda jí není jen účelově vytvořené podnikání za účelem čerpání dotací, nebo zda se zemědělští podnikatelé snaží o smysluplný provoz. Dalším trendem je rozdělování větších zemědělských subjektů na menší, kvůli nastavení dotační politiky a tzv. zastropování plateb („capping“), viz dále. (Veřejná databáze ČSÚ, eAGRI 2015) Vývoj podílu ekonomických subjektů v zemědělství na ostatních odvětvích každoročně klesá. Od roku 2004 podíl zemědělských subjektů výrazně klesl z 6,7 % na 3,7 % z roku 2014. Avšak absolutní

47

počet ekonomických subjektů zabývajících se zemědělstvím a lesnictvím roste, tím jak prudce roste celkový počet ekonomických subjektů. V roce 2008 fungovalo v odvětví zemědělství a lesnictví 585 subjektů, v roce 2013 pak 760 a v roce 2015 dokonce 844 subjektů. Důvodem je velký nárůst podílu, a tedy i absolutního počtu ekonomických subjektů zabývajících se službami, maloobchodem a velkoobchodem na celkovém počtu ekonomických subjektů ve studovaném území. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Nejvíce zemědělských podniků dle rozlohy obhospodařované půdy je v kategorii 0–5 hektarů výměry. Následují zemědělské podniky s výměrou 10–50 hektarů půdy, poté s 5–10 hektary. Velikostní strukturou zemědělských podniků není SO ORP Uherské Hradiště odlišné od sousedních SO ORP. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2015) Výnosy sklizní jsou podobné s průměrnými výnosy ČR. Se zvýšenou efektivitou zemědělství a intenzivním využíváním půdy výnosy téměř všech plodin od roku 2001 rostou. Nejvíce roste výnos technické cukrovky, kdy v roce 2001 byl výnos 50 tun na hektar, v roce 2014 pak 70 tun na hektar. Nejnižší nárůst výnosů zaznamenaly luskoviny, meziročně se výnosy pohybují mezi dvěma až třemi tunami luskovin na hektar půdy. (Veřejná databáze, ČSÚ, 2014) Vývoj stavu hospodářských zvířat je pro území SO ORP Uherské Hradiště vykazuje klesající trend. Stav drůbeže mezi lety 2000 až 2015 klesl více než dvojnásobně. O třetinu klesl chov prasat a stav skotu klesl o pětinu. Mezi roky 2000 a 2010 byl index změny stavu skotu 80,49 % a index změny stavu prasat 50,34 %. Nejnižší stavy hospodářských zvířat byly zaznamenány v roce 2011. Do roku 2014 stavy hospodářských zvířat mírně vzrostly, ale v roce 2015 byl opět zaznamenán pokles. Vývoj stavu sklizně plodin je přesně opačný. Stav sklizně od roku 2000 roste, a to konkrétně u obilovin i řepky. Jednou z plodin, u které stav každoročně klesá, jsou brambory. Ač výnosy brambor jsou vysoké, tak se zemědělcům nevyplatí pěstovat, i z důvodu nestálosti úrod a podpoře jiných plodin (např. řepky). Vývoj stavu osevních ploch je ve studovaném území stabilní a jen mírně klesá výměra osevních ploch obilovin (jsou s velkým rozdílem na prvním místě) na úkor zvyšování výměry řepky. V letech 2000–2005 klesla výměra osevní plochy brambor, dnes jsou ve studovaném území brambory sázeny na zanedbatelné části území. (Veřejná databáze, Agrocenzus, ČSÚ, 2015) Cena půdy v SO ORP Uherské Hradiště mezi roky 1996 až 2015 vzrostla. Zvýšení ceny proběhlo ve všech obcích, jak dokládá obr. 15. Největší nárůst ceny půdy je zaznamenán v obcích Hluk, Zlámanec, Újezdec a Boršice u Blatnice. Nejvyšší absolutní nárůst ceny půdy je zaznamenán v katastrálním území obci s nejvyšším zastoupením kultur orné půdy a vinic. Vysoká cena půdy koreluje s podílem orné půdy. Nejlevnější je půda tam, kde je vyšší podíl zalesnění a členitý reliéf. Průměrná cena půdy na území SO ORP Uherské Hradiště byla v roce 1996 7,54 Kč na m2, v roce 2014 pak 9,18 Kč na m2 a v roce 2015 již cena půdy byla stanovena na 10,50 Kč na m2. Index změny mezi roky 2006 až 2015 je 140,13, což dokládá výrazný nárůst ceny půdy studovaného území. (Farmy.cz, vyhláška č. 215/1995 Sb., 2016) Na seznam produktů s označením Regionální potravina se dostaly tři lokální produkty studovaného území. V roce 2011 Selská paštika od Řeznictví U Kusáků z obce Ostrožská Nová Ves. V roce 2012 byl přijat na seznam produktů Regionální potravina Mařatský chléb z Uherského Hradiště od Pekařství Masařík. Slivovice Žufánek (ŽUSY s. r. o) z obce Boršice u Blatnice byla zahrnuta na seznam v roce 2013. (Regionální potravina, 2016)

48

Obr. 15: Index změny cen půdy 1996–2015 a cena půdy v roce 2015 v obcích území SO ORP Uherské Hradiště (zpracováno z Farmy.cz a vyhlášky č. 215/1995 Sb.)

4.4.2 Přímé platby v SO ORP Uherské Hradiště Data o přímých platbách byla poskytnuta za celý okres Uherské Hradiště bez rozdělení na SO ORP. Data o přímých platbách pro SO ORP jsou veřejně k dispozici jen za fiskální rok 2015. To však nikterak nesráží výpovědní hodnotu těchto dat studovaného území, jelikož SO ORP Uherské Hradiště tvoří dvě třetiny okresu a je si s SO ORP Uherský Brod, jenž spolu tvoří okres, v charakteristikách zemědělství podobné. Veškerá data z kapitol 5.4.2 a 5.5 vycházejí z dat poskytnutých z SZIF. Přímé platby na plochu jsou největším zdrojem příjmů zemědělství ve studovaném území. Platby probíhají pod pravidly SZP. Přímé platby v programovacím období let 2007–2013 bývají často podrobovány kritice, viz kapitola 7 této práce. Programovací období 2014–2020 přináší pro přímé platby zpřísnění pravidel. Platby se orientují více na podporu šetrného přístupu k životnímu prostředí a na podporu mladých zemědělců formou přilákání mladé generace obyvatel k zemědělství. Nutnou podmínkou pro žadatele o přímé platby je vlastnictví zemědělské půdy evidované ve veřejných registrech zemědělské půdy LPIS. (SZIF, 2015) V rámci oddělené platby za cukr (obr. 16) zemědělci okresu Uherské Hradiště získali v roce 2014 na přímé platbě nejvíce financí za sledované období. Celkový trend plateb je rostoucí s výjimkou nevýrazných poklesů v letech 2010, 2012 a 2013. Tento pokles je však marginální oproti skokovým nárůstům v roce 2008 a 2010, kdy se celková suma oddělených plateb za cukr zvýšila meziročně téměř o třetinu.

49

Oddělená platba za cukr 2007–2014 9 000 000 8 196 093 7 662 334 8 000 000 7 466 945 7 509 564 7 369 996 7 332 637 7 000 000 5 903 181 6 000 000 4 631 626 5 000 000

Kč 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 16: Oddělená platba za cukr v období 2007–2014 za okres Uherské Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF) Vývoj přímých plateb na hospodářská zvířata shrnuje obr. 17. Dojnice jsou v okrese Uherské Hradiště podporovány nejdéle. Mezi lety 2012 a 2013 byly dotace na dojnice skokově kráceny o téměř polovinu, ale v roce 2014 se vyplacené finance vrátily na původní hodnoty a ty i mírně překročily. Tele masného typu je podporováno od roku 2012 a výše dotace v průběhu sledovaného období vzrostla o polovinu. Dotace na kozy bahnice, pasoucí trávu, jsou vypláceny od roku 2013 a v roce 2014 se jejich výše více než zdvojnásobila. Živočišnou výrobu v okrese i SO ORP Uherské Hradiště je třeba i nadále podporovat, protože její podíl klesá na úkor rostlinné produkce.

Přímé platby na hospodářská zvířata 12 000 000 10 642 362 10 590 810 10 836 888 10 000 000

8 000 000 5 772 474 5 742 205 5 382 331 6 000 000 Kč

4 000 000 2 775 699 3 187 020

2 000 000 319 101 669 601 0 2010 2011 2012 2013 2014 Dojnice (Kč) Tele masného typu (Kč) Bahnice kozy pas.tr (Kč) Obr. 17: Dotace na hospodářská zvířata za okres Uh. Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF) Přímé dotace SAPS, tedy jednotná platba na plochu, je vyplácena dle výměry obhospodařované půdy a je hlavním zdrojem příjmu dotací v zemědělství území SO ORP Uherské Hradiště. Nárok na tuto platbu má každý činný zemědělec, který obhospodařuje alespoň jeden hektar zemědělské půdy nebo půdy schválené pro dotace, jako je například zalesněná půda. Platby SAPS představují 55 % částky určené pro všechny přímé platby. K jednotným platbám SAPS se připisují doplňkové národní platby Top-Up (od roku 2013 jako PVP – Přechodné vnitrostátní podpory), ty jsou však od roku 2007 významně celostátně kráceny. K jednotné platbě na plochu (SAPS) se v programovacím období 2014–2020 váží doplňkové přímé

50

platby pro mladé zemědělce a platby na tzv. ozelenění, tedy zemědělskou činnost v souladu s ekologickými předpisy. (SZIF, 2015) Výměra pro jednotné platby na plochu ve studovaném území stabilně roste, výjimkou je rok 2011, kdy výměra pro SAPS mírně klesla. Nejvyšší nárůst je zaznamenán v roce 2014, kdy výměra pro SAPS vzrostla o 595 hektarů. Nárůst za celé sledované období let 2007 až 2014 je významný, a to 1 169 hektarů výměry pro jednotnou platbu na plochu. Lze konstatovat, že zemědělské subjekty a podnikatelé na území SO ORP Uherské Hradiště stále rozšiřují výměru obhospodařované půdy pro přijetí dotací ze SAPS. Výměra pro SAPS (ha) 2007–2014

43 000 42 606 42 500 41 901 41 880 41 935 42 011 42 000 41 555 41 621

ha 41 437 41 500

41 000

40 500 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 18: Vývoj výměry pro SAPS v období 2007–2014 za okres Uherské Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF) Rozdíl mezi dotacemi, jednotnou platbou na plochu a doplňkovými národními platbami Top-Up se v průběhu sledovaného období zvětšuje. Zatímco v roce 2007 byla výše proplacených dotací ze SAPS a Top-Up víceméně srovnatelná, v roce 2014 už byl rozdíl ve prospěch SAPS více než dvacetisedminásobný. Od roku 2010 se rozdíl mezi dotacemi prohlubuje nejvíce. Na pomyslné dno padají doplňkové dotace v roce 2013, v roce 2014 sledujeme jejich opětovný nárůst. Tento nárůst souvisí s neuplatňováním principu modulace od roku 2014. Princip modulace vychází ze SZP a na jeho základě se do roku 2014 přesouvaly finance z přímých plateb na rozvoj venkova. (eAGRI, 2015) Problémem přímých plateb je zastropování tzv. „capping“, při něm dochází při určité obdržené sumě v rámci dotací ke snížení procenta příjmu z přímých plateb. Toto opatření je nevýhodné pro velké zemědělské podniky, která obhospodařují velká území zemědělských ploch. Méně se pak dotkne menších a ekologických zemědělců, kteří tímto získávají konkurenční výhodu na úkor větších zemědělských podniků. Je to jedna z dalších kritizovaných věcí na SZP. Mnozí odborníci namítají, že se tímto evropské zemědělství příliš socializuje a funguje metodou bohatým brát a chudým dávat, nebo spíše „trefněji“ velkým brát a malým dávat. V ČR funguje nad poměry EU mnoho větších zemědělských družstev, kterých se toto opatření přímo dotýká. Výhoda spojení zemědělců a společného obhospodařování půdy proto může přicházet zkrátka a stávat se spíše nevýhodou. Proto se také můžou zemědělské podniky rozdělovat do menších subjektů. (eAGRI, 2015)

51

300 000 000 Dotace SAPS a Top-Up 2007–2014 246 989 655 252 084 678 250 000 000 223 586 055 195 829 273 200 000 000 170 130 456 154 408 528 150 000 000 127 685 497 115 646 896 Kč 100 000 000 83 430 427 81 078 676 73 054 636 41 121 639 50 000 000 13 376 218 3 740 653 534 660 9 156 455 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 SAPS (Kč) Top- UP (Kč) Obr. 19: Vývoj dotací SAPS a Top-Up(PVP) v období 2007–2014 za okres Uherské Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF)

4.4.3 LFA oblasti v SO ORP Uherské Hradiště Na území SO ORP Uherské Hradiště se nachází, v porovnání se zbylými SO ORP Zlínského kraje, nižší počet méně příznivých zemědělských oblastí (LFA). Tyto oblasti se nacházejí, kromě obce Zlámanec, v Přírodním parku Chřiby. Obce začleněny do LFA jsou znevýhodněny jednak členitým reliéfem, tak vysokou lesnatostí a nižší úrodností půd. Proto jsou jim vypláceny zemědělské dotace k vyrovnání podmínek se zemědělsky intenzivně využívanými oblastmi. Hlavním cílem je udržitelnost zemědělství i v rámci těchto méně výhodných podmínek. Dle klasifikace LFA z roku 2015 náleží na jeho seznam 5 obcí SO ORP Uherské Hradiště. Obce spadají do oblasti typu S, jedná se tedy o specifickou oblast s nižší výnosností zemědělské půdy anebo se sklonitostí vyšší než 7 ° na 50 % zemědělské půdy. Do oblasti Sx spadala obec Košíky, protože byla vyčleněna jako oblast LFA v HPRV, ale dále již nesplňuje požadavky pro oblast typu S, a proto byla ze seznamu LFA vyřazena. Ve studovaném území se nenacházejí žádné horské oblasti. Méně výhodné oblasti na tomto území nedostaly žádné dotační finance z Programu rozvoje venkova ČR v období 2007–2013, ale dostávají dotace přímé na hektar zemědělské půdy. (SMO, 2015) Méně příznivé zemědělské oblasti v ČR zastupuje Svaz marginálních oblastí (SMO). Tento svaz se snaží zasadit o zvýšení příspěvků marginálním oblastem, protože nedosahují takové výše příspěvků oproti oblastem s intenzivním zemědělstvím. Podpora marginálních oblastí je také důležitou problematikou SZP, jejíž snahou je tyto oblasti co nejvíce podporovat. (SMO, 2015) Další snižování plateb v rámci LFA může mít výrazný negativní dopad na zvyšování ekonomických rozdílů, pokles vybavenosti a konkurenceschopnosti zemědělství studovaného území a může mít pro oblasti i dopad sociální, kdy bude dále ubývat ekonomicky aktivního obyvatelstva na úkor zvyšování počtu obyvatel v důchodovém věku. Celková výměra LFA oblastí na území SO ORP Uherské Hradiště je 3991 hektarů. Mapa LFA v SO ORP Uherské Hradiště je uvedena příloze 15.

4.4.4 Pozemkové úpravy v SO ORP Uherské Hradiště Pozemkové úpravy mají za úkol prostorově a funkčně uspořádat pozemky. Vyrovnáním hranic pozemků a uspořádání vlastnických vztahů vytvoří podmínky pro racionální a efektivní obhospodařování půdy. Pozemkové úpravy by měly vést ke zlepšení retenční schopnosti krajiny, zlepšení životního prostředí, krajinného rázu a ekologické stability území. Pozemkové úpravy jsou

52

vyvolány po vyslovení nadpoloviční většiny vlastníků území, kterého se eventuální pozemkové úpravy týkají. Vyvolány jsou také v případě záměru staveb nadregionálního významu, např. dálnice. Pozemkové úpravy lze dělit na komplexní a jednoduché. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) se zabývají celým územím vzhledem k jeho složkám, zatímco jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) řeší konkrétní vztahy mezi subjekty na menším území a týkají se jednotlivých hospodařících subjektů. Pozemkové úpravy jsou podpořeny v PRV 2007–2013 v I. Ose: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, v první skupině opatření: Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací a čtvrtém opatření Pozemkové úpravy. V období 2007–2015 bylo na pozemkové úpravy v SO ORP Uherské Hradiště vyplaceno 79 857 078 Kč z PRV 2007– 2013. (SZIF, 2015) Na území SO ORP Uherské Hradiště bylo provedeno a ukončeno 8 komplexních pozemkových úprav, z toho jedna KPÚ na jednom ze tří katastrálních území obce Uherský Ostroh – Ostrožské předměstí, na ostatních územích Uherského Ostrohu nebyly pozemkové úpravy dosud zahájeny. K roku 2016 bylo zahájeno 13 KPÚ a 3 KPÚ jsou připraveny k zahájení. Jednotné pozemkové úpravy mohou být zastoupeny více než jednou na každém katastru. JPÚ bylo ukončeno šestnáct a dvě byly zahájeny. Konkrétní obce SO ORP Uherské Hradiště a stavy jejich pozemkových úprav je možné sledovat na obr. 20. (eAGRI, 2016) Zavádění pozemkových úprav umožňuje překonat bariéry dosud komplikující rozvoj území, a proto jsou důležitým krokem do budoucna. Provedení pozemkových úprav by mělo přinést možnost uplatnění jasné strategie udržitelného rozvoje zemědělství i venkova bez komplikujících bariér v podobě nevyřešených majetkových sporů či roztříštěného vlastnictví území.

Obr. 20: Provádění pozemkových úprav ve SO ORP Uherské Hradiště (sestaveno dle eAGRI, 2016)

53

4.5 Platby v rámci PRV 2007–2013 v SO ORP Uherské Hradiště Čerpání dotací z jednotlivých programů probíhá i tři roky po vymezené době daného programovacího období, protože mechanismus čerpání a jeho administrace je časově i administrativně náročná. PRV 2007–2013 tak dobíhá až do roku 2016. Pro analýzu výše dotací z PRV 2007–2013 posloužila data SZIF od roku 2008 do roku 2015 včetně. V roce 2007 nebyl realizován žádný projekt z PRV, protože se teprve zaváděla metodika a projekty byly ve fázi příprav. V programovacím období 2007–2013 bylo na území SO ORP Uherské Hradiště celkem 143 subjektů, které přijaly dotace prostřednictvím PRV v celkové výši 412 975 527,5 Kč na 268 realizovaných projektů. V přepočtu na jednoho obyvatele území dělá příjem dotací za celé období 4 572 Kč. V tab. 13 a obr. 21 lze sledovat vývoj počtu realizovaných projektů a na ně získané výše dotací za období let 2008–2015 prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR období 2007–2013 na území SO ORP Uherské Hradiště. Nejvíce dotací bylo proplaceno v roce 2012, zároveň i za nejvyšší celkovou sumu financí. S výrazným náskokem průměrné výše jedné dotace vychází rok 2009. Nejméně dotací bylo realizováno v roce 2008 (5), a to z důvodu teprve začínajícího čerpání v novém programovacím období. V roce 2008 se také realizovaly pouze méně nákladné projekty. To značí rozjíždějící se nové programové období, nejdříve se stihly realizovat méně náročné, a tedy i méně nákladné projekty. Místní občané, obce a podnikatelé jsou v realizaci projektů úspěšní, valná většina z jimi předložených projektů byla schválena a počet neschválených projektů je pod hranicí 10 %. Například MAS ve studovaném území nemají žádné neschválené projekty, jelikož ty procházejí vnitřní kontrolou v rámci MAS, a tak jsou předkládány pro schválení jen projekty kvalitně zpracované a bezproblémově proveditelné. Na obr. 22 je mapa čerpání dotací z PRV na základě katastrálních území jednotlivých obcí a také suma dotací pro subjekty obdržené v rámci obce. Mapa vypovídá o nerovnoměrném rozložení čerpání dotací i realizací projektů napříč obcemi studovaného území. V příloze 16 je uvedena výše a počet dotací za území jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradiště. Tab. 13: Vývoj využívání PRV v letech 2008–2015 na území SO ORP Uherské Hradiště (vlastní zpracování z dat SZIF)

Rok Počet realizovaných projektů Suma financí z dotací v Kč Průměrná výše jedné dotace 2008 5 3 398 240 679 648 2009 20 37 006 701 1 850 335 2010 36 50 890 631 1 413 324 2011 39 55 119 638 1 344 381 2012 49 80 050 082 1 633 675 2013 41 70 082 701 1 709 334 2014 56 78 976 911 1 410 302 2015 22 37 450 624 1 702 301

Celkem 268 412 975 528 1 470 162

54

Počet schválených dotací z Prostředky z dotací PRV 07–13 PRV 07–13 60 56 90 000 000 49 80 000 000 50 39 41 70 000 000 40 36 60 000 000 50 000 000

30 Kč 20 22 40 000 000

Počet dotací Počet 20 30 000 000 20 000 000 10 5 10 000 000 0 0

Obr. 21: Vývoj využívání PRV 07–13 na území SO ORP Uherské Hradiště (zpracování dat SZIF)

Nejvíce projektů z PRV 07–13 bylo se značným rozdílem realizováno pod záměrem „Kvalita života/diverzifikace“. Z tohoto záměru vzešly projekty soustředící se na přestavby, úpravy parků a zeleně, zkvalitňování veřejných prostor, rekonstrukce budov, posilování odvětví ekonomické činnosti, zlepšování vybavenosti a jiné. Jako příklad lze uvést „Komplexní modernizace stavebního úřadu“ v Bílovicích nebo „Materiální dovybavení ostrožských včelařů“ v Uherském Ostrohu. Nejvíce peněz bylo vynaloženo na záměr pro Obnovu a rozvoj vesnic s 88 966 680 Kč z dotací na celkem 11 realizovaných projektů. Z této sumy šlo na projekt Kanalizace a čistička odpadních vod v obci Košíky 25 milionů korun. Na obnovu vodohospodářské infrastruktury městyse Polešovice bylo využito 9 milionů korun z dotací PRV. Záměr „Využívání poradenských služeb“ patří co do počtu realizovaných projektů k druhému nejpočetnějšímu, ale celková suma financí z dotací na tyto projekty vynaložená je druhá nejnižší. S tímto záměrem se realizují hlavně projekty na poradenství v zemědělství a nákupy poradenských služeb pro rozvoj zemědělských podniků. Záměr „Infrastruktura zemědělství a lesnictví“ byl využíván hlavně pro Státní pozemkový úřad – pracoviště Uherské Hradiště. Pod jeho vedením byly opravovány lesní a zemědělské cesty a vyměřovány pozemky. Využívanými záměry ze strany zemědělců jsou „Modernizace zemědělských hospodářství“, „Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“ a „Zahájení činnosti mladých zemědělců“. V těchto záměrech byly realizovány projekty jako například „Modernizace technologie pro chov nosnic“ (drůbežárna Staré Město za 7 milionů korun) nebo skladovací silo v Kunovicích za 6 milionů korun z dotací PRV. Počet projektů a celková výše projektů dle jednotlivých záměrů je uveden v tabulce 14. Tab. 14:Projekty dle záměrů PRV 2007–2013 v SO ORP Uh. Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF) Pořadí dle celkové Záměr Počet projektů Celkem v Kč sumy 1. Obnova a rozvoj vesnic 11 88 966 680 2. Infrastruktura zemědělství a lesnictví 15 86 340 359 3. Spolupráce při vývoji nových produktů 4 78 598 669 4. Kvalita života/diverzifikace 122 50 854 012 5. Základní služby pro venkov 4 27 146 793

55

Pořadí dle celkové Záměr Počet projektů Celkem v Kč sumy 6. Modernizace zemědělských hospodářství 10 20 261 049 7. Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům 12 13 626 695 8. Podpora zakládání a rozvoje podniků 10 10 117 159 9. Podpora cestovního ruchu 4 8 639 775 10. Provádění projektů spolupráce 5 7 584 833 11. Zahájení činnosti mladých zemědělců 11 5 219 800 12. Diverzifikace nezemědělských činností 2 4 539 700 13. Neproduktivní investice v lesnictví 2 2 527 897 14. Ochrana a rozvoj dědictví venkova 3 2 418 514 15. Konkurenceschopnost 9 2 061 675 16. Zvyšování hospodářské hodnoty lesů 5 1 904 015 17. Využívání poradenských služeb 36 1 304 235 18. Získávání dovedností, animace a provádění 3 863 668 Celkový součet 268 412 975 527 Projektem s nejvyšší proplacenou sumou byla Inovace ve výrobě chlazených paštik Slovácké Fruty v Kunovicích, která vznikla ze záměru Spolupráce při vývoji nových produktů za 29 milionů korun. Druhým, finančně nejvíce podpořeným projektem bylo Zavedení nové technologie pro zlepšení jakosti, nutriční hodnoty a bezpečnosti masných výrobků firmy Hamé s. r. o v obci Babice. Naopak nejnižší dotaci získal Jan Žufánek z Boršic u Blatnice ze záměru Zahájení činnosti mladých zemědělců. Dotace činila 2 500 Kč a byla využita na nákup malotraktoru. Problémem a ukázkou špatné praxe bylo nucené vrácení dotačních financí na rozvoj mikropodniku v obci Medlovice. Projekt měl sloužit na rozvoj firmy zpracovávající dřevo H+C dřevovýroba, s. r. o. Ta však nebyla schopna dodržet všechny požadované podmínky, a tak musela navrátit celkovou sumu peněz přijatou z dotace. Celková navrácená suma byla ve výši 1 252 253 Kč. To fungování firmy poměrně zásadně postihlo, ale podnik je stále v provozu. Největším příjemcem dotací ve sledovaném období je podle počtu realizovaných dotací Státní pozemkový úřad – pracoviště Uherské Hradiště s 12 realizovanými projekty. Na druhém místě, shodně s osmi projekty, je soukromý vinař Jaroslav Vaďura z Polešovic a obec Zlámanec. Na třetím místě je obec Březolupy se šesti realizovanými projekty. V pořadí podle celkové sumy vyplacených dotací za projekty ve sledovaném období a území je na prvním místě opět Státní pozemkový úřad – pracoviště Uherské Hradiště s téměř 80 miliony korun. Druhé místo náleží Slovácké Frutě a. s., která přijala na dotacích 50,8 milionu korun. Třetí místo patří obci Košíky, která využila dotace na novou kanalizaci a čističku odpadních vod, celkem za 32,5 milionu korun z dotací prostřednictvím PRV. V rámci počtu realizovaných projektů a celkové sumy dotací za území jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradiště s převahou jak počtem projektů (25), tak celkovou sumou dotací 103 miliony korun, je na prvním místě město Uherské Hradiště. To navíc nezískalo žádné dotace z IV. Osy LEADER prostřednictvím MAS. Na druhém místě co do počtu projektů v rámci obcí je vinařská obec Polešovice s 21 projekty a na třetím místě obec Boršice u Blatnice s 17 realizovanými projekty. Podle celkové sumy přijatých dotací v rámci obcí je na druhém místě po městě Uherské Hradiště město Kunovice s 87,7 miliony korun z vyplacených dotací, a to převážně díky Slovácké Frutě a. s. Na třetím místě z tohoto pohledu je obec Košíky, z důvodů zmíněných výše. 56

V novém programovacím období je významná šance na zvýšené čerpání dotací z PRV díky nové koncepci, viz výše. Odhaduje se, že celkový objem dotací plynoucích z PRV může být až o řád vyšší než v PRV z programovacího období 2007–2013. To s sebou nese velká očekávání, škálu nových možností k rozvoji a zkvalitnění venkovského života, tak jako posílení zemědělského sektoru. Na druhou stranu také poměrně velkou odpovědnost, vrácení dotací z důvodu neuvážených kroků by mohlo vést k zániku firem a velkému zadlužení soukromých i veřejných subjektů, jelikož i posuzování projektů bude podléhat zpřísněným kontrolám. V příloze 17 je uvedena kompletní tabulka příjemců dotací a v příloze 18 je uvedena tabulka počtu dotací a jejich sum podle zařazení os a opatření v PRV 2007–2013.

Obr. 22: Počet realizovaných projektů a výše dotací z PRV 07–13 za jednotlivé obce SO ORP Uherské Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF)

4.5.1 Zdroje dotací pro PRV 2007–2013 a přímé platby v SO ORP Uherské Hradiště Podíly dotací z českých a evropských zdrojů se významně liší v případech, zda jde o čerpání dotací firmami a podniky (právními osobami) nebo fyzickými osobami. U fyzických příjemců dotací lze zaznamenat vyšší podíl dotací ze státního rozpočtu, než je tomu u právnických osob. Důvodem může být výrazně větší využití čerpání z EAFRD, se kterým se obvykle pojí i určitá část podpory ze státního rozpočtu. Naopak čerpání z EAGF je téměř výlučně bez příspěvků ze státního rozpočtu ČR. Právnické osoby získávají dotace více z EAGF než z EAFRD. To znamená, že dostávají více přímých plateb než fyzické osoby přijímající dotace. Vychází to ze skutečnosti, že fyzické osoby obvykle nevlastní takové výměry zemědělské půdy ani nechovají takové množství hospodářských zvířat, aby jejich příjmy z přímých plateb byly vyšší než příjmy z projektových dotací podporovaných z EAFRD. Fyzické osoby se více zaměřují na investiční dotace pro projekty sloužící

57

ke zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšení vybavenosti, pořízení techniky nebo přímo na rozjezd výroby a zavedení podniku na společný trh. Obecně však díky větší sumě přijatých dotací pro podnikatelské osoby, s téměř 60 %, dominuje čerpání dotací z EAGF. Obr. 23 a 24 dokládá podíly zdrojů na celkovém objemu dotací za všechny příjemce dotací z PRV a přímých plateb. Co se týče využívání zdrojů pro dotace, lze pozorovat rozdíly mezi právnickými osobami a fyzickými osobami. Z důvodu vyšších částek vyplacených za dotace pro právnické osoby se celkový podíl zdrojů ze všech dotací odvíjí od těchto právnických osob. V příloze 19 je mapa 20 největších příjemců dotací v SO ORP Uherské Hradiště a podíl dotací z fondů EU ve fiskálním roce 2014. Z mapy je patrné, že nejvyšší koncentrace firem se nachází ve středu území, tedy v úrodném Dolnomoravském úvalu. Seznamy 20 největších právnických a 21 fyzických příjemců dotací za fiskální rok 2014 rozdělených přes SZIF jsou uvedeny v tabulkách příloh 20 a 21. Jejich počet byl stanoven minimální celkovou sumou přijatých financí z dotací. U právnických osob je hranice zařazení na seznam 2 miliony korun, u fyzických pak 300 tisíc korun. Za právnické osoby je největším příjemcem dotací za rok 2014 Slovácká Fruta a. s. se 41,4 miliony korun a za fyzické osoby Přemysl Havlíček s více než 7,5 miliony korun přijatých z dotací. Pro zpracování těchto příloh byl využit pouze fiskální rok 2014, protože podrobné informace a přesné sumy z jednotlivých zdrojů poskytnul SZIF právě jen za tento fiskální rok.

Podíl dotací z českých Podíl dotací z českých a Podíl dotací z českých a evropských zdrojů evropských zdrojů a evropských zdrojů celkově právnické osoby fyzické osoby

9,7 % 8,9 % 16,3 %

83,7 % 90,3 % 91,1 %

EU CZ EU CZ EU CZ Obr. 23: Podíl českých a unijních zdrojů na vyplacené dotace PRV 07–13 v SO ORP Uherské Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF)

Podíl dotací z fondů Podíl dotací z fondů Podíl dotací z fondů EAGF a EAFRD EAGF a EAFRD EAGF a EAFRD celkově právnické osoby fyzické osoby

31,5 % 40,3 % 36,8 % 59,7 % 63,2 % 67,5 %

EAGF EAFRD EAGF EAFRD EAGF EAFRD Obr. 24: Podíl fondů EAGF a EAFRD na vyplacené dotace PRV 07–13 v SO ORP Uherské Hradiště (vlastní zpracování dat SZIF)

58

5 SWOT ANALÝZY ROZVOJE VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ SWOT analýza v této práci zahrnuje vnější a vnitřní faktory ovlivňující rozvoj venkova a zemědělství na území SO ORP Uherské Hradiště. SWOT analýza je rozdělena na dvě části. První je SWOT analýzou pro rozvoj venkova, druhou pro rozvoj zemědělství v území. Analýzy vyjmenovávají silné i slabé stránky a možné příležitosti a hrozby. Zatímco silné a slabé stránky vycházejí zevnitř území a představují tak vnitřní faktory rozvoje, příležitosti a hrozby reprezentují vnější faktory a vycházejí z vnějšího prostředí. Snahou SWOT analýzy je objektivita a výstižnost. Na základě SWOT analýzy lze stanovit základní principy a možnosti rozvoje a také odhalit možné bariéry a problémy rozvoje území.

5.1 SWOT analýza rozvoje venkova SO ORP Uherské Hradiště

Silné stránky Slabé stránky . aktivita místní samosprávy . majetková roztříštěnost pozemků . síla tradice a kultury . nízká vzdělanost obyvatelstva . aglomerace Uherského Hradiště . rozdílná vybavenost a stav rozvoje obcí . dobrá dopravní dostupnost . občanské spory . nízká nezaměstnanost v rámci kraje . nízká průměrná mzda . efektivní čerpání dotací . nedostatečná nabídka pracovních . kvalitní životního prostředí příležitostí pro osoby s vyšší kvalifikací . plošné pokrytí a dobré fungování . nízká nabídka volných pozemků pro MAS podnikání . atraktivita regionu pro cestovní ruch . složitá administrace dotační politiky a agroturismus . komunikace s občany

Příležitosti Hrozby . zvýšený objem čerpaných dotací . odliv mladých lidí z území v rámci CLLD . stárnutí obyvatelstva . rozvoj cestovního ruchu . růst nezaměstnanosti ohrožených skupin . využití zájmu o agroturistiku a . nevhodně nastavené preference a cíle venkovský turismus rozvoje . posílení spolupráce mezi aktéry . nezájem investorů podnikat v regionu venkovského rozvoje . odchod stávajících investorů . zlepšení propagace regionu . příliv nekvalifikované pracovní síly . zkvalitnění restauračních a . změna dotační politiky ČR i EU pohostinských služeb a zařízení . suburbanizace a růst „urban sprawlu“ . rozvoj vzdělávání a podnikatelské . trvající růst rozdílů mezi obcemi činnosti (inkubátory) . oslabení venkovské identity a významu . nabídka nových pracovních venkova příležitostí (diverzifikace činností) . revitalizace brownfieldů

Zdroj: Vlastní zpracování

59

5.2 SWOT analýza rozvoje zemědělství SO ORP Uherské Hradiště

Silné stránky Slabé stránky . vhodné klimatické podmínky . majetková roztříštěnost pozemků . vysoká kvalita půdy . velké půdní celky . velká výměra kvalitní zemědělské plochy . existence subjektů jen kvůli . mladí lidé zajímající se o zemědělství dotacím . relativně nízký úbytek zemědělské plochy . stupňující se závislost na dotacích . vysoký podíl orné půdy na celkové . zastaralost struktur zemědělské ploše . nízká soběstačnost . vysoký podíl vinic . zástavba na kvalitní orné půdě . zavedené ekologické postupy . málo aktivních podnikatelů . efektivita čerpání dotací . zastaralost techniky . zkušenosti a praxe se zemědělstvím . značná část půdy v pronájmu („know how“) . bilance rostlinné a živočišné produkce

Příležitosti Hrozby . rekultivace půd . půdní a větrná eroze . komplexní pozemkové úpravy . degradace a kontaminace půd . zvýšené čerpání dotací v následujícím . sucho období . růst cen půdy . prosazení místních výrobků a jejich . vzrůstající zábor zemědělské propagace plochy . Schválení další Regionální potraviny či . negativní změna dotační politiky produktů s garantovaným původem státu i EU . přiliv investic do zemědělství . negativní změna SZP . využití geoinformačních technologií . dovoz levnějších komodit (zvláště . zintenzivnění spolupráce mezi vína) zemědělskými subjekty . kolaps zemědělských podniků . zavádění bioprodukce . ekonomická krize . zvýšení podílu živočišné výroby Zdroj: Vlastní zpracování

60

6 VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ V SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ

6.1 Struktura respondentů terénního šetření v SO ORP Uherské Hradiště Dotazníkového šetření se zúčastnilo 127 občanů SO ORP Uherské Hradiště. Finálně bylo zpracováno 115 platných a kompletních dotazníků. Struktura všech dotazovaných byla dle pohlaví téměř vyrovnaná, 45 % dotazníků bylo vyplněno ženami, 55 % muži. Věková struktura dotazovaných je následující: 20 % spadá do kategorie 14 – 21 let, 30 % je z kategorie 21 – 27 let, 20 % z kategorie 28 – 36 let, 14 % z kategorie 37 – 46 let, 7 % z kategorie 47 – 56 let, 6 % z kategorie 57 – 66 let a 3 % z kategorie 67 a více let. Struktura dotazovaných dle nejvyššího dosaženého vzdělání: 11 % dotazovaných s nejvyšším základním vzděláním, 10 % s vyučením, 17 % vyučeno s maturitou, 41 % se středoškolským vzděláním a 21 % s vysokoškolským, vyšším odborným nebo nástavbovým vzděláním. Nejvíce dotázaných pochází z obcí: Staré Město, Zlechov, Tupesy a Velehrad, ale z každé obce SO ORP Uherské Hradiště je zastoupen alespoň jeden respondent. Od narození bydlí v obci 59 % všech respondentů, 39 % respondentů žije na území obce SO ORP Uherské Hradiště více než 5 let a 2 % dotázaných žije v obci méně než 5 let. Výsledky dotazníkového šetření jsou doplněny výstupem z rozhovorů a další komunikace s aktéry studovaného území provedených v rámci zpracování této práce, dále viz metody této práce.

6.2 Výsledky terénního šetření o venkově v SO ORP Uherské Hradiště Z výsledků vyplývá, že 58,5 % dotázaným vyhovuje vesnický styl života, 16,0 % život městský a 25,5 % respondentů nerozlišuje styl života. Na otázku „Jste spokojen/a se současným stavem obce ve které žijete?“ odpovědělo 65,5 % dotázaných, že jsou spokojeni, 24,0 % dotázaných není spokojeno se stavem obce, kde žijí, a celkem 10,5 % si není zcela jisto a je pro ně obtížné se rozhodnout. Vztah obyvatel k obci, ve které respondenti žijí, lze na základě výsledků terénního šetření hodnotit spíše kladně, spokojenost s rozvojem obce je územně diferencovaná a vždy záleží na činnosti místní politické reprezentace a její snaze vyslyšet přání a tužby občanů. Ve studovaném území jsou obce, které dokáží velmi efektivně a účelně využívat finanční nástroje a podporu EU. Příkladem za všechny je obec Modrá, která dokáže velmi dobře využít prostředků pro rozvoj obce, například v oblasti cestovního ruchu, což je také zásluhou místní samosprávy. Jako největší slabiny své obce respondenti shodně zmiňují nevyhovující stav místních komunikací, silnic a chodníků, dále vyjadřují nespokojenost s politickým vedením obce, kritizují přílišné politikaření, kvůli kterému nezbývá prostor pro řešení skutečných problémů obce. Opakují se také stížnosti na neflexibilní systém veřejné dopravy nebo špatná kvalita či nedostatečné množství restauračních zařízení. Z konkrétních odpovědí občanů na slabiny obce lze vybrat následující: „Složitost a nestálost právního prostředí v ČR. Trvalý přesun práv a rozhodování z orgánů obce a proti tomu trvalý tlak na spolufinancování nových povinností z prostředků obce (např. sociální politika kraje, dopravní obslužnost, kulturní a sportovní aktivity v rámci ORP, umělá zaměstnanost MAS apod.)“ a „pálení všeho možného, ač jsou dostupné kontejnery na odpad“. Na těchto odpovědích lze doložit značný zájem občanů o dění v obci a nelze tvrdit, že jsou k problémům lhostejní. Důležité je však vyslyšení stížností místními samosprávami a jejich reálná aplikace do rozhodování o problémech obce. Podle respondentů je vliv EU na rozvoj obce, ve které žijí, spíše pozitivní. Průměrně byl vliv hodnocen „známkou“ 2,37. Stupnice hodnocení je 1 – EU obci velmi pomohla až 5 – vůbec 61

nepomohla. Pouze 3,5 % respondentů hodnotili pomoc EU obci jako: EU obci vůbec nepomohla („známka“ 5). Hodnocení „velmi pomohla“ („známka“ 1) udělilo 23,5 % respondentů. Lze tedy konstatovat, že dotázaní občané území SO ORP Uherské Hradiště hodnotí pomoc a vliv EU na rozvoj obcí, navzdory hlasitým odpůrcům, kladně. Obr. 25 poskytuje hodnocení stavu obcí v SO ORP Uherské Hradiště pohledem respondentů dotazníkového šetření. Nejlepší hodnocení získala péče o kulturní a přírodní památky. Velmi dobře si podle respondentů stojí také úroveň a skladba kulturních akcí, fungování spolků a vzdělávání. Nejvíce negativně ze všech hodnocených stavů obce je stav místních komunikací a silnic a stav zdravotnických zařízení. Na negativním hodnocení zdravotnických zařízení se projevilo jejich postupné rušení a přesouvání působiště lékařů do větších obcí a měst. Hodnocení stavu obcí SO ORP Uherské Hradiště 1-nejlepší stav – 5-nejhorší stav 3,00 2,50 2,00 1,50 2,67 2,76 2,33 2,38 2,56 Známka 2,24 2,25 2,27 1,00 1,95 2,03 2,08 2,11 2,22 0,50 0,00

Φ= 2,31

Obr. 25: Hodnocení stavu obcí SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření) I přes nepříliš dobrá hodnocení stavu silnic a místních komunikací respondenti přiznávají největší zásluhu působení EU právě v rámci opravování silnic. Celých 74,5 % respondentů si myslí, že EU pomohla nejvíce s opravou silnic a komunikací. Z podrobného dotazování pak lze vyvodit, že důvodem je převážně dobrá propagace těchto činností a cedule oznamující opravu silnic za přispění fondů EU. Ve věcech jako je podpora bezpečnosti, bydlení, občanské vybavenosti a vzdělávání není v takové míře informováno o pomoci v rozvoji Evropskou unií. Rozvoj závisí také na tom, jakým oblastem se vedení obce věnuje nejvíce a na co má ve své strategii nastavenou nejvyšší prioritu. Dopady EU na rozvoj daných oblastí obce jsou závislé od toho, na co obec hodlá dotace použít, nikoliv od toho, zda daná dotace existuje. V konkrétním případě obec Nedakonice neuváženě žádala o dotace na sociální byty (bydlení), ale problémové oblasti chodníků a sportovišť se vůbec neřešily. Nejdůležitější roli ve využívání pomoci EU většinou náleží místní samosprávě a místním aktérům rozvoje. Z konkrétních projektů, které byly podpořeny z evropských fondů, jsou respondenty nejvíce zmiňovány ty s nejvyšší finanční nákladností a ty, co jsou nejvíce propagovány či jsou nejvíce vidět. Příkladem jsou čističky odpadních vod, které jsou typické vysokou nákladností. Obce se kvůli jejich realizaci v některých případech i zadlužují, příkladem může být ČOV obcí Tupesy, Břestek a Zlechov. Navíc k napojení na novou čističku a kanalizační síť musejí občané vynaložit své soukromé finanční prostředky, proto se často samosprávy potýkají s kritikou. Respondenti mají také tendenci zmiňovat projekty, které se dle jejich názoru ne zrovna povedly. Jako příklad lze uvést konkrétní odpovědi. Občan obce Tupesy sděluje: „Myslím, že vybudování 62

Husího rynku je jen to, že udělali někomu hezký plácek před barákem, jiný přínos nevidím. Je to blbé, zapadlé místo, peníze na vybudování se mohly použít jinde.“, nebo občan obce Velehrad zmiňuje: „Absolutně nepotřebný kulturní dům. V obci již takových prostorů bylo víc.“. Občan obce Kněžpole pak tvrdí: „Průmyslová zóna v bezprostřední blízkosti obytných částí obce. Desítky kamionů projíždějících obcí každý den.“, dále se ve výpovědích opakuje například: „neaktivnost obyvatel, kteří pak i nejvíce kritizují“. Respondenti také často pozitivně zmiňují centrum cestovního ruchu v obci Modrá, kde se nachází archeoskanzen a „Živá voda“ s expozicí sladkovodních ryb a také nové Centrum tradic Slovácka s muzeem pálenic. Část (20 %) dotázaných občanů nedokázalo konkrétně jmenovat realizovaný projekt financovaný z fondů EU. Obecně se občané studovaného území dobře orientují v tom, jaké projekty byly Evropskou unií podpořeny, ale již nejsou schopni rozlišit, z jakého fondu či operačního programu vycházejí. V jakých aspektech EU pomohla obcím

Bezpečnost 23,6 Podpora bydlení 25,4 Občanská vybavenost 28,9 Vzdělávání 34,3 Kulturní vyžití 41,4 Výstavba kulturních zařízení 44,1 Výstavba sportovních zažízení 49,5 Životní prostředí 51,3 Oprava silnic 74,5 0 1020304050607080 % respondentů Obr. 26: V jakých aspektech pomohla EU obcím SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření) Na otázku „Znáte pojem Místní akční skupina a víte, čím se zabývá?“ odpovědělo 55,3 % respondentů tak, že tento pojem nezná a nikdy o něm neslyšeli. O pojmu slyšelo, ale netuší, čím se MAS zabývají, 15,8 % respondentů. O činnosti MAS má určité představy 14,0 % respondentů a 14,9 % ví přesně, čím se tyto skupiny zabývají. Z výsledků je patrné, že povědomí o MAS na území SO ORP Uherské Hradiště není vysoké a občané nejsou dostatečně seznámeni s jejich činností. Vhodné by proto bylo zvýšit informovanost a seznámit občany s možnostmi, které činnost MAS poskytují. Východiskem může být větší aktivita MAS a mikroregionů v propagační činnosti. Vhodné formy propagace a sdílení informací jsou např. vydávání zpravodaje, funkční a kvalitní internetové stránky nebo aktivní využívání sociálních sítí. O míře aktivity obyvatelstva na fungování obce svědčí fakt, že 46 % respondentů spolupracuje s obcí, ve které sídlí. Spolupráce se projevuje ať již účastí na veřejných zasedáních místních samospráv tak, účastí na kulturních, společenských a sportovních akcích pořádaných obcí tak i členstvím ve spolku či sdružení. Nejčastěji jsou respondenti členy dobrovolných hasičů, folklórních sdružení, myslivců, či jsou aktivní ve vedení oddílu Junáka působícího v daných obcích. Nejaktivnějšími účastníky venkovského života jsou respondenti věkové kategorie 21 – 34 let. Výzvou je oslovit další, stále nezapojené, občany. To může být podle rozhovorů v některých obcích problém. Jednak z důvodu vyšší suburbanizace, jednak obyvatelé, kteří jsou v obci krátce, často nemají zájem se do dění a rozvoje obce zapojovat. Jednak je to i problém začínající rezignace i více aktivní skupiny obyvatel; to dokládá odpověď z rozhovoru na otázku, proč aktivita mladých lidí účastnit se nebo organizovat kulturní akce upadá: „Když už se v obci uspořádá nějaká kulturní akce, stejně přijde málo lidí, protože v naší obci je spousta lidí, kteří jen kritizují, a když někdo něco uspořádá tak přijde jen ta stejná skupinka lidí, kteří chodí vždy a organizátoři začínají být rezignovaní“.

63

Ze strany místních samospráv je konzistentně kritizována dotační politika ČR a také národní administrace prostředků EU kvůli národním pravidlům pro čerpání prostředků z fondů EU. V zásadě platí, že čím je obec počtem obyvatel a rozlohou menší – jako obce Salaš a Hostějov – tak tím pravidelné příjmy ze státního rozpočtu ČR vystačí jen na „holé přežití“ obce. Jakékoliv další prostředky pro další rozvoj se musí získávat pomocí různých dotačních programů, které jsou však komplikované, administrativně a časově náročné, navíc často s nejasným koncem. Ovšem finance z dotačních programů reálně velmi pomáhají rozvoji venkova a jsou i přes výtky místními samosprávami vítané a potřebné. Z výsledků dotazníkového šetření o venkově SO ORP Uherské Hradiště je zřejmé, že občané chtějí jasně vymezené směřování a strategickou vizi obce, která je dobře prezentovaná veřejnosti. Místní samosprávy by měly více naslouchat potřebám svých občanům a omezit politické „obchody“. Vhodná forma zapojení místních občanů do rozhodování je zavedení komunitních plánování, tedy spolupráce samosprávy s místními občany na vedení obce, a společné řešení problémů. Komunitní plánování začíná zavádět obec Velehrad. Ta pod sloganem: „NAŠE OBEC VELEHRAD je NAŠE SPOLEČNÁ VĚC aneb plánujeme společně“ vybízí občany k spolupodílení se na věcech veřejných. Tyto aktivity jsou krokem směřujícím k většímu zapojení občanů obce. Tento krok je v souladu s politikou EU i metodou LEADER. Z návrhů na zlepšení stavu obce zazněly odpovědi korespondující se současným stavem obce. Respondenti by nejvíce uvítali zlepšení stavu silnic a jejich opravy, opravu chodníků, výstavbu nebo rekonstrukci areálů pro sportovní vyžití a také akcentují potřebu zlepšit životní prostředí a podmínky pro život v obci. Z konkrétně vybraných podnětů: „v obci více zeleně a rozvinout okolní trasy pro pěší i cyklisty“, „Spravit silnice a chodníky v celé obci, nejen v určitých úsecích.“, „Dále by mohla být v obci alespoň jedna slušná hospoda nebo stravovací zařízení“, nebo „Obnovit zdravotní středisko v obci a zlepšit veřejné prostory“. Konkrétní příklad záměrů obce Boršice pro její budoucí rozvoj jsou dle starosty obce tyto: zřídit chodník a nové autobusové zastávky u obecního úřadu, dostavit budovu mateřské školy, zvýšit zeleň v obci v deseti vytipovaných lokalitách, zlepšit třídění odpadů a sběr bioodpadů v obci, oprava havarijního stavu střechy u stávající budovy mateřské školy, zlepšení systému povodňové služby a protipovodňové ochrany obce, dostavba inženýrských sítí u rodinných domů v blízkosti bývalého zemědělského družstva, příprava výstavby rodinných a bytových domů ve dvou lokalitách obce, zřízení parkovacího stání u zdravotního střediska a zřídit bezbariérový přístup na místní hřbitov. Obdobné požadavky na zlepšení stavu obce lze pozorovat ve většině obcí studovaného území. Je tedy zřejmé, že je potřeba další předkládání nákladných projektů, které by se bez dotační politiky EU složitě realizovaly. K aktivizaci obyvatel a rozvoji obce je důležitá dobrá informovanost občanů, z terénního šetření vyplynulo, že informování občanů obcemi není dostačující. Na obrázku 27 sledujeme procentuální zastoupení jednotlivých způsobů informování svých občanů obcemi. Stále je ještě nevyužit velký potenciál sociálních sítí, které cílí obzvláště na mladou generaci občanů, a díky nim se tato skupina občanů dozví o dění v obci nejrychleji a komfortně. Kvalita internetových stránek i profilů na sociálních sítích je však značně rozkolísaná. Stejně tak i dosah oslovených občanů je v řadě případů nedostatečný (např. profil obce Jankovice sleduje pouze 9 osob). V oblasti informování svých občanů naopak exceluje obec Zlechov, která získala ocenění Zlínského kraje „Zlatý erb“ za druhou nejlepší elektronickou službu v rámci poskytování informací občanům. Obec Zlechov poskytuje hlášení místního rozhlasu i elektronickou cestou a je tak dobrým příkladem pro další obce regionu.

64

Zastoupení způsobů poskytování informací obcemi SO ORP Uherské 100 % 100 % Hradiště 48 obcí 48 obcí 100% 90% 75 % 80% 36 obcí 70% 55 % 60% 27 obcí 45 % 50% 22 obcí 40% 30% 20% 10 % 5 obcí 0 % % obcí informuje občany 10% žádná obec 0% Internetové Setkání s Zasedání obce Zpravodaj Sociální sítě Ostatní Neinformují stránky občany

Obr. 27: Způsoby informování občanů v obcích SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření)

6.3 Výsledky terénního šetření o zemědělství SO ORP Uherské Hradiště Dotazníková část věnující se zemědělství se zaměřuje na otázky týkající se stavu zemědělství za působení SZP. Respondenti se vyjadřují k tomu, které oblasti zemědělství by měly být ve sledovaném území podporovány, a také do jaké míry se dotázaní orientují v oblasti zemědělství a SZP. Otázky směřují i k „hobby“ zemědělství, zjišťují, zda se občané stále věnují zemědělské činnosti pro svou spotřebu na vlastních polích a zahradách. “Hobby“ zemědělství spoluutváří venkovskou krajinu a vypovídá o možných změnách způsobu života na venkově. SZP EU pomohla rozvoji zemědělství sledovaného území podle 26 % respondentů, 28 % si myslí, že SZP rozvoji zemědělství nepomohla, a celých 46 % si není jisto. Z čehož vyplývá značná nejistota občanů, zda je SZP pro ČR správně nastavena a zda je ku prospěchu zemědělství na území SO ORP Uherské Hradiště. Tato otázka souvisí s celkovou znalostí respondentů ohledně podpory zemědělství Evropskou unií a její SZP. Obrázek 28 dokládá, jaké procento respondentů zná vybrané pojmy ze SZP a z jiných podpor zemědělství. Je zřejmé, že občané znají nejvíce pojmy vztahující se k podpoře regionálních produktů, jako je značka Klasa (80,9 % respondentů pojem zná) a Regionální potravina (72,2 %). Nižší přehled je poté v rámci fondů EU zaměřujících se na rozvoj zemědělství a venkova. Za zmínku stojí, že o metodě LEADER ví jen 20,9 % dotázaných, a 7,5 % všech respondentů nezná žádný z vybraných pojmů.

Znalost pojmů SZP a zemědělství Nezná 7,5 PGRLF 11,3 EZZF 17,4 Metoda LEADER 20,9 SZIF 30,4 EZFRV 41,7 Program rozvoje venkova 54,8 Regionální potravina 72,2 Klasa 80,9 0 102030405060708090 % respondentů Obr. 28: Přehled znalosti respondentů o pojmech SZP v SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření)

65

Nejvyšší prioritu pro příjem dotací a rozvoj by dle odpovědí respondentů mělo mít pěstování ovoce a zeleniny následované podporou vinohradnictví a vinařství se zaměřením na menší výrobce vín a vinohradníky. Dotázaní nepatrně preferují živočišnou zemědělskou produkci nad rostlinnou. Nejnižší priorita pro příjem dotací byla dotázanými přidělena velkým zemědělským podnikům a olejninám. Olejniny mají v oblasti špatnou pověst převážně kvůli nadměrnému pěstování řepky, která díky podpoře ze strany EU byla pěstována na velké části zemědělských ploch studovaného území. Negativní vnímání řepky je podpořeno agresivním pachem a sytě žlutou barvou, která výrazně mění krajinný ráz. Občané regionu jsou také skeptičtí vůči velkým zemědělským podnikům a družstvům. Tento postoj pramení z historického kontextu negativních dopadů kolektivizace. Místní JZD neměla nejlepší pověst, obzvláště pro soustavné zanedbávání péče o životní prostředí a intenzivní zemědělství neohlížející se příliš na principy trvalé udržitelnosti. Důležitým bodem velkých zemědělských podniků by proto mělo být zlepšení své „image“. Velké zemědělské podniky a družstva jsou důležitá pro své zkušenosti, výrobní prostředky i technologickou vybavenost. Proto jsou v území jen složitě zastupitelná. Nad to není vždy pravdou, že menší zemědělský podnikatel má automaticky lepší vztah ke krajině, přírodě a práci, viz kapitola 7. Hodnocení priorit pro příjem dotací lze sledovat na obr. 29. Hodnocení priorit pro příjem dotací 3,50 1–nejvyšší priorita – 5–nejnižší priorita 3,00 2,50 2,00 1,50 2,76 3,02

Známka 2,35 1,00 1,71 1,71 1,80 1,89 1,98 2,05 2,13 2,15 2,18 0,50 0,00

Φ= 2,15

Obr. 29: Hodnocení priorit pro příjem dotací v SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření) Výrazný vliv historie vyplývá i z otázky na asociaci zemědělství a obce bydliště. Nejvyšší četnost reakcí na spojení zemědělství a obce měly „slova“ JZD a družstvo, to částečně značí, že občané si stále spojují zemědělství s dobou socialismu, viz výše, nebo to že, pojmy zaměňují či nazývají současné zemědělské podniky, často nesprávně, družstvy. Méně často si respondenti asociovali vinařství, řepka, kukuřice, obiloviny a pole. Patrné je negativní vyznění všech odpovědí, které zmiňují mimo jiné: „smrad“, „maximální lány, které ničí ekologickou stabilitu krajiny“, „zneužívání dotací družstvem, které spravuje okolní louky a pole“, „eroze půd“, „nic – prázdnota – smutek“. Lze ale pozorovat také pozitivní reakce občanů jako: „zemědělství patří na Moravu a k našemu životu“, „moje obživa“, „radost“. Převládají však spíše neutrální až skeptické odpovědi jako reakce (asociace) na spojení slov „Vaše obec a zemědělství“. Se spojením slov zemědělství a EU si respondenti nejvíce asociují dotace a peníze. Vyznění asociací lze rozdělit na tři skupiny. Jedna (15 % respondentů) deklaruje, že dopady a vliv EU na zemědělství je kladný a bez pomoci EU by naše zemědělství upadalo. Tento názor podporují například tyto odpovědi: „dotace, regulace (v řadě případů správná)“, „potřebné dotace do zemědělství“, „EU podporuje zemědělství“. Druhá skupina (20 %) je svým postojem neutrální, např.: „Pomoc, rozvoj, podpora, ale i netransparentnost“, „nutnost rozvoje“, a třetí skupina (65 %) hodnotí dopady negativně. Z negativních odpovědí lze uvést: „Špatný systém dotační politiky, který

66

zemědělcům umožňuje bezuzdně ničit krajinu.“, „nakupování zemědělské půdy zahraničními osobami“ nebo „zemědělci, ať hospodaří dobře, nebo špatně, vždy dostanou peníze! Je to demotivující a špatné. Odpadá tak vliv zdravé konkurence!“ nebo „Tlak na přírodu. Z půdy se udělal business a nahledí se na její kvalitu“. SZP je tedy podrobována značné kritice od občanů studovaného regionu. Je však obtížné predikovat, jakým směrem by se zemědělství ČR ubíralo, pokud by této politice nepodléhalo. Je velkým úkolem politiků, aby se principy fungování SZP více územně integrovaly a více braly v potaz jedinečné charakteristiky zemědělství každého území. Snahou zemědělství by mělo být odpoutání se od nutných dotací, na místo fungování za cílem zisku dotací. Je složité si v současné globalizované době představit úplnou soběstačnost místního zemědělství a jeho produktů. Avšak kroky by měly být směřovány ke zmenšení závislosti na dovážených komoditách. Důležité je odstranit přebytečný transport surovin z jednoho území na druhé. To z důvodů ekonomických, ekologických i kvůli zlepšení vztahu k lokálním produktům a pocitu soběstačnosti, i když soběstačnost celková je málo reálná. Problematika velkého importu zahraničních komodit a zboží je také hojně kritizované téma v odpovědích respondentů dotazníkového šetření i provedených rozhovorů. Problémem současnosti je i nadprodukce některých tuzemských produktů, způsobená jak nerovnými podmínkami a tlakem na konečnou cenu produktů, tak hlavně momentálním embargem exportu do Ruska. Část respondentů vlastní pozemek pod správou místního zemědělského podniku. Občané nejčastěji tyto pozemky místnímu zemědělskému podniku pronajímají, a tak nemusejí platit daně z nemovitostí. Jednou ročně nad to obdrží dle dohody například určité množství masa (drůbež) nebo jiných výrobků či komodit místo nájemného. Pozemek nebo členství v zemědělském podniku potvrdilo 29,6 % dotázaných. Většina respondentů (90,3 %) vlastní soukromé pole a zahradu, 6,2 % respondentů pole ani zahradu nevlastní, ale v budoucnu by je chtěli vlastnit. Pouze 3,5 % dotázaných pole a zahradu nevlastní a ani by ji vlastnit do budoucna nechtěli. Z dotazníkového šetření dále vyplývá, že v rámci „hobby“ zemědělství převládá pěstování ovoce a zeleniny nad chováním hospodářských zvířat. Celých 85,0 % dotázaných pěstuje v obci svého bydliště ovoce a zeleninu, 10,0 % dotázaných ovoce ani zeleninu nepěstuje, ale rádi by tak činili. Pouze 5,0 % respondentů nepěstuje ovoce ani zeleninu a výhledově ji pěstovat nechce. Chov hospodářských zvířat již tolik oblíben není a 54,8 % respondentů zvířata doma nechová. „Hobby“ chov hospodářských zvířat má dlouhodobě klesající tendenci. Z konkrétních odpovědí vyplývá, že klesá „hobby“ chov prasat, ale naopak narůstá počet osob, které začínají chovat ovce, například v obcích Salaš, Stupava, Staré Hutě, ale i Tupesy a Břestek. Nejvíce zastoupeným chovaným zvířetem jsou slepice (36,3 % respondentů, kteří chovají hospodářská zvířata) následuje chov králíků (16,0 %) a poté právě chov prasat a ovcí (7,5 %). Nejméně častý je domácí chov hus a kachen (1,7 %), respondenti pracují i s koňmi (2,7 %). Vztah respondentů k „hobby“ zemědělství, ať již práci na poli a zahradě, či s hospodářskými zvířaty výstižně, dokládá obr. 30. Na základě výsledků dotazníkového šetření lze tvrdit, že vliv současné rychlé doby nemá značný dopad na „hobby“ zemědělství v území SO ORP Uherské Hradiště. Lidé stále rádi obhospodařují svá pole či zahrady a jejich snaha se promítá ve zvelebování vzhledu krajiny nejbližšího okolí obce. „Hobby“ zemědělství může být i „lakmusovým papírkem“ zdravého venkovského prostředí. Tam, kde je vysoká míra suburbanizace a kde se obyvatelé více přizpůsobili hektickému či městskému způsobu života (typicky okolí velkých měst), aktivita obyvatel v „hobby“ zemědělství obvykle klesá. Pozitivní přístup k půdě a obdělávání vlastněné půdy či chov hospodářských zvířat pro vlastní spotřebu je také důležitým prvkem pro udržitelnost venkova. Výchova ve vztahu k venkovu od útlého

67

věku je velmi důležitá, protože jedině tak může mladší generace pochopit smysl a génius loci venkova a uchovat tak typickou venkovskou identitu území. Práce s na poli a zahradě Práce s hospodářskými zvířaty

0,9 % Povinnost Povinnost 8,1 % 10,6 % 20,5 % Radost 9,8 % Radost Relaxace 18,3 % Relaxace 54,8 % Nutné zlo Nutné zlo 22,3 % Nesnáším to 11,5 % 38,4 % Nesnáším to Nedělám na poli 3,8 % S hospodářskými ani zahradě 1,0 % zvířaty nedělá Obr. 30: Hobby zemědělství v SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření) Na stěžejní otázku: „Co by se podle Vás mohlo zlepšit ve vaší obci či v zemědělství území SO ORP Uherské Hradiště?“ vzešly podnětné odpovědi. Velká část dotázaných by více podpořila výrobu a prodej regionálních produktů a potravin. Postupně by tak rádi zvyšovali potravinovou soběstačnost území. Dotázaní postrádají více informací o tom, jaká surovina či produkt pochází z jejich nejbližšího okolí, a kde jej lze případně nakoupit. Kritika zaznívá na nedostatečnou dostupnost regionálních plodin a produktů a jejich nahrazování dovozem ze zahraničí. Přáním některých respondentů je začít pěstovat plodiny, které se dříve na území pěstovaly. Za vědomí, že produkt pochází z místní produkce, by si respondenti dokonce připlatili. Možnost zlepšení dostupnosti a posílení odbytu regionálních produktů nabízí návrh projektu předložený v kapitole 8 této práce. Část respondentů si přeje zlepšení stavu hospodaření v krajině, systematičtější užívání půdy, střídání plodin, či snížení pěstování řepky. Dále by dotázaní rádi zlepšili podmínky pro malé vinaře. Usnadnili by zakládání nových viničních tratí a zvýhodnili jejich obnovování. Nezanedbatelná část respondentů by uvítala zavedení ekologičtějších zemědělských postupů i zvýšení BIO produkce v regionu. Občané území SO ORP Uherské Hradiště by dále uvítali více informací ohledně zemědělství i dění v obci bydliště. Zmiňují také, že by se měla zintenzivnit účinná spolupráce orgánů, institucí i podnikatelů na rozvoji území. Občané, zapojení do dotazníkového šetření, si také všímají zvyšování rostlinné produkce zemědělství na úkor živočišné produkce. Tento trend většinově kritizují a uvítali by zvýšení živočišné produkce v regionu. Z konkrétních připomínek a nápadů na rozvoj zemědělství byly zaznamenány: „Zavést povinnost respektovat stanovisko obce k osevním plánům a agrotechnickým opatřením“, „znovuobnovení živočišné výroby“, „provádění meliorace“ nebo „Mohly by se začít pěstovat jiné plodiny než řepka olejka, které by se mohly zpracovávat a prodávat v našem regionu. Věděli bychom, odkud potravina pochází, a tak podpořili místní pěstitele“. Systém dotací, dotační politika a její administrace je místními samosprávami i zemědělskými subjekty na základě rozhovorů i dotazníkového šetření hodnocena kontroverzně. Kritizována je složitá administrace a velké náklady na návrhy smysluplných žádostí o dotace. Pro venkov jsou však finance plynoucí z dotací i přes složitou administraci výrazně pozitivní. Díky nim lze realizovat nákladné projekty. V zemědělství je situace více nejasná. Angažovaní občané tvrdí, že systém dotační politiky je špatný, protože umožňuje, či dokonce nutí, zemědělce ničit krajinu a ne zrovna smysluplně hospodařit. Tvrdí také, že kvůli dotacím jsou nastaveny nesmyslné kvóty, předpisy a kontroly svazující zemědělcům ruce v jejich práci. Pro zemědělce není dotační systém dostatečně motivující k smysluplnému obhospodařování krajin, aniž by se nemuseli na dotace upínat. Motivací pro zemědělce je tedy pěstovat či chovat právě podporované plodiny či hospodářská zvířata.

68

7 VYBRANÉ PROBLÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ V této kapitole jsou představeny vybrané konkrétní problémy zemědělství a venkova za vlivu SZP. Vybraná témata poukazují na špatnou zemědělskou praxi a problémy zemědělství, které se v současnosti týkají nejenom území SO ORP Uherské Hradiště, ale také jiných míst ČR. Kapitola se věnuje dopadům SZP na vinařství, dopadům přímých plateb na konvenční zemědělství i ekologické zemědělství a věnuje se také problematice biovýroby. Tyto problémy částečně vyplynuly z vlastního terénního šetření.

7.1 Dopad SZP na problematiku vinohradnictví a vinařství Víno a vinařství je neodmyslitelně spjato s územím SO ORP Uherské Hradiště. Vytváří jeho identitu a je přímým snoubením geografických předpokladů a práce tamních lidí. Vinařství je v současnosti velkým trendem ve studovaném území. Hlavním festivalem, kromě vesnických výstav vín a menších přehlídek vín, jsou Slovácké slavnosti vína. Slavnosti jsou pořádané každoročně druhý zářijový víkend v Uherském Hradišti. Akce je přehlídkou krojů a kultury obcí v regionu a každoročně přiláká více než 50 000 návštěvníků. (Slovácké slavnosti vína, 2016) Je zřejmé, že hroznové víno je nejviditelnější a také nejpropagovanější plodinou území, proto je také důležité věnovat se jeho problematice podrobněji. Moderním trendem na moravském trhu s vínem, a obzvláště na Slovácku, jehož součástí je SO ORP Uherské Hradiště, se stal prodej sudového rozlévaného vína, tzv. „sudovky“. Poptávka po tomto druhu prodeje vznikla s rostoucí spotřebou vína a také požadavkem na jeho dobrou dostupnost a nízkou cenu. Díky tlaku na co nejnižší cenu se nastartovalo množství nežádoucích procesů a praktik. Problematiku pěstování a výroby vína řešil v ČR zákon č. 115/1995 Sb., který byl nahrazen z důvodu přejímání legislativy EU a SZP zákonem č. 216/2000 Sb. a zákonem č. 321/2004 Sb., které jsou v současné době v platnosti. Označováním vinařských produktů se zabývá nařízení komise Evropských společenství č. 753/2002 ve znění pozdější vyhlášky č. 254/2010 Sb. a stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. Nijak však nevymezuje nutnost správně označeného původu hroznů. V ČR se ročně průměrně vypije přes dvě stě milionů litrů vína a pouze padesát až šedesát milionů litrů pochází z českých a moravských vinic. Zbylé víno je dovezeno ze zahraničí, polovina v lahvích a polovina v tancích. Celá čtvrtina vína, které se v ČR vypije, není správně označeno a konzument je klamán. Dle České obchodní inspekce je pančováno či nesprávně značeno každé třetí víno ze sudového prodeje. Falšování vína cukrem, ředění vodou, přidávání chemie a podobné praktiky již nejsou hlavní metodou klamání zákazníků. Nejrozšířenější je falšování označení odrůdy, jakosti a oblasti původu vín. Problém vyplývá i z nedostatečného pokrytí poptávky tuzemskou produkcí. Často je důvod skryt právě v ceně vstupní suroviny k výrobě vína. (Svaz vinařů ČR, 2015) Legální cesta výroby vín a jejich označení je, že výrobci vína koupí od vinohradníků (pěstitelů vinné révy) vstupní surovinu, tedy hroznové víno. Tito vinohradníci mohou být téměř odkudkoliv, výrobce vína se řídí hlavně cenou. Tudíž je obvyklé, že moravští vinaři vyrábějí víno z hroznů pocházejících například z Balkánského poloostrova (často Moldávie, Makedonie) nebo Maďarska. Toto víno však podle platné legislativy nemohou označovat jako víno moravské, nicméně už jim nic nebrání v tom jej označit jako víno vyrobeno na Moravě, tedy jde o poněkud zavádějící informaci a možné zmatení konzumentů, nehledě na to že povinné označení původu hroznů je mnohdy skryto za „původ hroznů z EU“.

69

Další nevhodnou praxí je, že výrobce vína koupí rovnou vyrobené zahraniční víno v cisterně – odborně mluvíme o substrátu. Jde o levné víno ze zemí s vysokou produkcí a levnou výkupní cenou vína, jako například Španělsko. Toto víno pak výrobci míchají s vínem vlastním, vyrobeným třeba i ve studovaném území. Problémem je, že jej prodávají pod označením „moravské víno“ nebo „víno z Moravy“. Mnoho konzumentů však rozdíl není schopno senzoricky rozeznat. Tato špatná praxe se dle rozhovorů s vinaři potvrzuje také pro území SO ORP Uherské Hradiště. Ministerstvo zemědělství chce tyto praktiky omezit zrušením prodeje vína ze sudu. To se však jeví jako krátkozraké, protože opatření negativně postihne hlavně malé vinaře, pro které je sudový prodej stěžejní. Velké vinařské firmy se přeorientují na jiný druh prodeje, např. víno v PET lahvích, nebo nově tzv. bag in box. (Svaz vinařů ČR, 2015) Svaz vinařů ČR však zákaz sudového prodeje vín podporuje, a je tak v konfliktu s Vinařskou asociací, která ostře kritizuje výhody pro velkoproducenty a jim loajálním subjektům. Ti jsou podle Vinařské asociace podporovány právě Svazem vinařů ČR. (Vinařská asociace, 2015). Této praxi dopomohla i SZP, zákony a směrnice EU. Dopady pozitivních změn, jako zrušení cel, zjednodušení obchodu s komoditami, zvýšení poptávky, otevření společného trhu, snižování protekcionismu apod., na ne zcela připravené území mohou být nakonec i negativní. Návrh projektu na zmírnění této praxe je předložen v kapitole 8 této práce. V tab. 15 představuje vinařství, která čerpala dotace z PRV 07–13, představení komoditního řetězce vína se nachází v příloze 22. Tab. 15: Vinařství s dotacemi z PRV 07–13 v SO ORP Uherské Hradiště (vlastní šetření)

Vinařství Obec Rok založení Rozloha vinic Podpora z PRV 07-13

Vinařství u kostela Polešovice 1990 50 ha 1 339 162 Kč

Víno Stojanov – Agro Zlechov Zlechov 1997 32 ha 37 591 Kč

VÍNO ZLOMEK & VÁVRA s.r.o. Boršice u Blatnice 2008 25 ha 785 538 Kč

Vinařství Vaďura Polešovice 1992 9 ha 3 746 478 Kč

VINAŘSTVÍ JAKUBÍK a.s. Zlechov 2013 3 ha Podpora z LEADER+

Vinařství u Dvořanů Buchlovice 1993 2 ha 183 543

Vinařství Černý Buchlovice 2001 1 ha 278 938 Kč

7.2 Dopad SZP a přímých plateb na ekologické i konvenční zemědělství Ekologické zemědělství je trendem současnosti. Jedná se o účelné obhospodařování půdy bez používání chemických hnojiv a pesticidů. Zaměřuje se na minimalizaci negativních dopadů zemědělství na životní prostředí a zdraví zvířat i lidí. Vyznačuje se šetrnými postupy. (MZe, 2016) SZP EU podporuje ekologické zemědělství i produkci potravin z tohoto typu zemědělství. Poskytuje jim značné alokace financí na přímé platby na plochu (SAPS), v rámci EAGF i projektových dotací v rámci EAFRD. Během šesti let (2008–2013) vzrostl počet ekologických zemědělců na území SO ORP Uherské Hradiště o čtyři. Před rokem 2004 a vstupem ČR do EU podnikali na studovaném území pouze tři ekologičtí zemědělci. Podrobné srovnání ekologického zemědělství studovaného území v roce 2008 a 2013 je obsaženo v tab. 16. Upozornit je třeba na zvýšení výměry půdy ekologického zemědělství v území, a to hlavně trvale travních porostů. To poukazuje také na špatnou praxi zneužívání jednotných plateb na plochu, kdy mnozí zemědělci jen zvětšují rozlohu svých obdělávaných trvale travních porostů, aby získali více

70

peněz z dotací. Tyto porosty mohou jen párkrát do roka posekat a vykážou půdu jako obdělávanou plochu v ekologickém zemědělství. Tuto praxi potvrzuje v rozhovoru i přímo podnikatel v ekologickém zemědělství pocházející z SO ORP Uherské Hradiště. Probíhá tak nadneseně řečeno „válka o hektary“, kdy se každý snaží obhospodařovat co největší plochu zemědělské půdy. Problémem zůstává také to, že část ekologicky vypěstovaných plodin a surovin končí v konvenčním zemědělství díky vytvořeným přebytkům, a také proto, že se tato praktika zemědělským subjektům vyplatí. Problém se zvětšováním vykazované obdělávané plochy je problém i konvenčního zemědělství. Z rozhovorů s obyvatelem obce Modré vyplynulo, že pronajímá pozemek s ornou půdou zemědělci, který jej jen dvakrát za rok pooře, ale vyplatí se mu platit nájem z důvodu zvětšení vykazované obhospodařované plochy, a tím získá více financí z přímých plateb na plochu. Je na zamyšlení, že se těmto zemědělským podnikatelům vyplatí platit roční nájemné jen kvůli zvýšení zisku z dotace. Tyto praktiky nejsou v souladu s dobrou zemědělskou praxí a SZP by měla tyto praktiky zmírňovat. Podstatou zisku by měla být výroba a nikoliv pouhá existence pro dotace. Čím více se zemědělec snaží investovat do rozvoje svého podnikání a čím více investuje do hmotného majetku, propagace a kvality produkce, tím více by měl získat prostředků z dotací; realita je často jiná. Toto podporuje také snižování národních doplňkových (Top-Up, PVP) plateb. Nehledě na synergický efekt zdražování veškeré techniky a hmotného vybavení (vstupů) zemědělců. Firmy prodávající zemědělskou techniku, hnojiva, osiva a další produkty, nezbytné pro zemědělskou praxi, ví o tom, že zemědělští podnikatelé získávají finance z dotačních programů a mají prostředky pro nákup. Proto dochází ke zdražování, a tím také vzniká částečná závislost na dotacích. Dotace by měly spíše dorovnávat výdaje, kompenzovat ztráty, a tím zvýšit konkurenceschopnost zemědělství. Panuje i názor, že zemědělská činnost, která si na sebe nevydělá sama, by neměla existovat. Toto tvrzení je ovšem z pohledu dravého globálního trhu těžko přijatelné z důvodu levných surovin mimo EU. Znamenalo by to možná také postupný zánik celého zemědělského sektoru EU či alespoň jeho stagnaci. Zemědělci mají chtít pomoci území svou prací a nesnažit se dobře myšlené normy různými způsoby ohýbat a překrucovat jen pro svůj zisk. Měly by se stanovit rovné podmínky a směřování podnikání v zemědělství tak, aby bylo vhodné a efektivní pro dané území, jeho občany, a tím i pro celý zemědělský sektor. Tabulka a mapa ekologických zemědělců v území je obsažena v příloze 23 a 24 této práce. Tab. 16: Ekologické zemědělství v SO ORP Uherské Hradiště za roky 2008 a 2013 (zpracováno dle Registru ekologických podnikatelů, eAGRI) Rok Počet Výměra půdy Orná půda Travní Ovocný Jiná Výměra eko. v EZ a PO celkem porost sad kultura půdy zem. v konvenci Eko. zem. Přecho. období EZ PO EZ PO EZ PO EZ PO 2008 10 606,44 150,53 2,1 5,6 558,3 0,8 38,9 0 7,1 0 0 2013 14 1496,93 55,93 67,9 21,4 1375,1 20,4 49,3 11,1 4,5 2,9 716,3

7.3 Dopad SZP na problematiku biovýroby Biozemědělství spadá do kategorie ekologického zemědělství. Ne však všichni ekologičtí zemědělci jsou označeni BIO. Veškeré výrobky vzniklé v rámci ekologického zemědělství tedy ještě nejsou automaticky BIO výrobky, ale samotné BIO výrobky pocházet z ekologického zemědělství musejí. Pro označení výroby značkou BIO je nutno získat BIO certifikaci. Ta má přísná pravidla, a proto většímu rozšíření na území SO ORP Uherské Hradiště brání přísné hygienické a veterinární 71

normy a také finanční možnosti zemědělců a zpracovatelů surovin. V rámci SO ORP je činných pouze 5 podnikatelů s BIO certifikací, viz tab. 17. Největším biovýrobcem co do objemu výroby je společnost Hamé s. r. o, jedině produkce této společnosti se v současnosti výrazněji prosazuje i za hranicí Zlínského kraje. Značka BIO je v současné době vnímána více jako reklamní tahák, trik, v extrémních případech i podvod. Biovýroba by však měla být o aplikaci znalostí ve výrobě, producent by měl mít značné zkušenosti s výrobou a zpracováním potravin. BIO je také o dobrém vztahu ke krajině a ekosystému. Biovýroba by měla být citlivá k ekosystému a udržovat jej v rovnováze dle principů udržitelnosti. Základní premisou je omezení či absolutní nevyužívání chemie v zemědělství a to ani při zpracování produktů. Prodražení biovýroby je způsobeno také kvůli velké byrokratické zátěži vycházející z norem a politiky EU. Kontroly podnikatelů s BIO certifikací jsou velmi časté, je jich mnoho a jsou často, dle vyjádření biovýrobců, nadbytečné. V extrémních případech musí být vyčleněn jeden pracovník, který se jen stará o problematiku kontrol. Problém tkví v tom, že velké prodejny, typicky super a hypermarkety nadsazují ceny BIO produktů nad úroveň, kdy ji ještě zákazníci jsou schopni akceptovat. Trh pro biovýrobu má vyšší potenciál než se v současnosti jeví a není tak plnohodnotně využit. Obzvláště mladší generace na označení BIO stále slyší a nelze také opomenout současný trend zdravého životního stylu a výživy. Řešením je narovnání vztahů mezi biovýrobci a obchodníky. Důležité je vytvoření důstojného partnerství mezi nimi a nastavení rovných podmínek. Mezi jiné, momentálně vhodnější možnosti pro distribuci bioproduktů než prostřednictvím supermarketů, patří přímý prodej ze dvora, či prodej v menších obchodech, obchodech se zdravými potravinami a BIO obchodech. Možností je také prodej přes internet (e-shop) či rozvážky po území (prodej po obcích). Snahou biovýrobců je, aby značka BIO garantovala jasný původ, složení a postup výroby produktů. Tab. 17: Podnikatelé s BIO certifikací (zpracováno dle Informační systém Kopanice, iskopanice.cz)

Název biovýrobce Obec Oblast výroby

Farma Sádky Kunovice Bio ovoce, hlavně jablka a švestky

Tomáš Jurák Nedakonice Bio víno, mošty z BIO jablek a bio jablka Ostrožská Nová Řeznictví u Kusáků s. r. o Ves Bio maso – hovězí, jehněčí, vepřové z ekologických chovů

Biozelenina Velehrad Velehrad Bio ovoce a bio zelenina Hamé s. r. o (jen část její Bio kečupy, bio kojenecká výživa, bio okurky, bio nápoje a produkce) Kunovice bio džemy

72

8 NÁVRHY PROJEKTŮ ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠTĚ Návrhy projektů rozvoje zemědělství a venkova SO ORP Uherské Hradiště vycházejí z potřeb a návrhů občanů a zemědělců. Předkládané návrhy projektů vycházejí z výsledků dotazníkového šetření a z rozhovorů s aktéry rozvoje (podnikateli, členy místních samospráv, aktivních občanů). Návrhy mají přispět k řešení problémů spojených se zemědělstvím i venkovem na území SO ORP Uherské Hradiště. Projekty vycházejí ze zásad SZP a jsou v souladu s udržitelným rozvojem. Návrhy vycházejí z Programu rozvoje venkova ČR pro období 2014–2020, většina předpokládá vedení místních akčních skupin pod Strategií komunitně vedeného místního rozvoje. Toto programovací období nabízí možnosti pro realizaci nákladnějších projektů pro rozvoj venkova a zemědělství s možností vyššího čerpání z dotačních zdrojů protože je lze čerpat ze všech fondů EU. Je snahou, aby projekty vycházely ze zásad trvale udržitelného rozvoje a SZP EU. Kromě podrobněji popsaných projektů lze k rozvoji studovaného území doporučit zintenzivnění edukace mladých zemědělců i zájemců o zemědělství formou kurzů, přednášek nebo školení. Důležitým prvkem je i orientace v dotačních možnostech a učení se správné zemědělské praxi. Dalším návrhem pro rozvoj venkova SO ORP Uherské Hradiště je kladení většího důrazu na studium venkova a venkovského života na základních školách. Důvodem je rostoucí neznalost a odtrženost mladých lidí od venkovského prostoru. Učitelka třetí třídy na Základní škole ve Starém Městě říká: „Dnešní děti, a to i školáci, nepoznají ředkev od kedlubny, a to ani nemluvím o tom, jak se co pěstuje“. Dle těchto slov je tedy nutná intenzivnější výuka, nehledě na možnost zlepšení pohledu na venkov a zemědělství mladou generací obyvatel. Přehlížení toho, že pro mladou generaci není venkov tzv. „v módě“ je chybou, která se může negativně odrazit v budoucím rozvoji venkova. Další možností pro rozvoj venkova je vydání metodické příručky tzv. „Venkovského architekta“. Metodická příručka by obsahovala soubor právně nezávazných pokynů a doporučení, který by mohl do určité míry snižovat „urban sprawl“ a zrychlil dlouho trvající řízení ke stavebnímu povolení. Příručka by byla určena jak pro orgány činné ve schvalování stavebních povolení, tak pro samotné účastníky stavebního řízení. Doplňujícím návrhem v rámci propagace venkova a zemědělství SO ORP Uherské Hradiště je zařazení farmářských kozích sýrů z obce Starý Hrozenkov na seznam produktů Regionální potravina. Tyto sýry dosud nemají výraznou propagaci a jejich potenciál je tak nevyužitý. Přímé návrhy projektů jsou zpracovány na samé hranici možnosti realizace a jsou i poměrně ambiciózní. Jejich realizace by vyžadovala zapojení více složek, jak aktérů území, tak také politické vůle. Nebylo by podnětné navrhovat projekty malého dopadu nebo nižší významnosti z hlediska dopadů na rozvoj venkova a zemědělství ve studovaném území.

8.1 Paměť řemesel na Uherskohradišťsku (revitalizace brownfield)

Předkladatel projektu: Miloslav Cigoš v rámci MAS Zařazení: PRV 2014–2020; opatření M19 LEADER; Komunitně vedený místní rozvoj; 19.2.1 Podpora provádění operací v rámci komunitně vedeného místního rozvoje Název projektu: Paměť tradic a řemesel na Uherskohradišťsku

73

Stručný popis projektu: Projekt představuje cílenou podporu tradic a řemesel území SO ORP Uherské Hradiště. Cílem je využití areálu po bývalé provozovně Tupeská keramika, který je v současnosti z části brownfieldem. Areál je využíván z jedné pětiny jako sklad keramické hmoty a překladiště. Prostor by sloužil k soustředěné výrobě tradiční keramiky, po které je stále větší zájem i v zahraničí, ale také dalších řemesel. Přidruženou funkcí centra by byla informační a školící funkce o tradicích a kultuře území. Projekt počítá s využitím lokální pracovní síly a ekologickými postupy využívání energie. Centrum by se mohlo stát slováckým centrem tradic a řemesel. Bylo by možné si dané řemeslo vyzkoušet. Výrobky popřípadě zakoupit. Projekt počítá i se vznikem internetové stránky s e-shopem, kde by se nabízela místní i nekeramické výrobky od lokálních výrobců tzv. “pod jednou střechou“. Cílová skupina: Turisté, místní obyvatelé, školy, řemeslníci, zájemci o výrobky Cíle projektu: Využití brownfieldu, zlepšení diverzifikace činností na venkově; synergický efekt; zlepšení infrastruktury; informační a školící centrum; zviditelnění území; zlepšení vztahu obyvatel k území; možnost mezinárodní spolupráce; internetové stránky s e-shopem. Odůvodnění projektu: Projekt je koncipován jako centrum tradičních řemesel a tradic na Slovácku. Centrum dokáže v koncentrované formě nabídnout pohled do historie i současnosti území a ukáže, čeho by si měli lidé, v území odkud pocházejí, vážit. Doba realizace projektu: Březen 2017 – Květen 2019 Předpokládané celkové náklady projektu: 30 000 000 Kč Finanční účast předkladatele projektu v %: 5 % Problémová oblast, opatření PRK (program rozvoje kraje): Oblast se nachází na periferii území ČR i Zlínského kraje – horší dopravní dostupnost a úbytek obyvatelstva. Rizika projektu (a jejich možná omezení, řešení) Nezájem ze strany lokálních řemeslníků, nízká návštěvnost a odbyt výrobků. Další dotazy předkladatele projektu: Projekt by měl vést k propagaci regionu a jeho řemesel s důrazem kladeným na keramickou výrobu. Vede ke zvýšení zaměstnanosti a diverzifikaci činností na venkově. Nutná spolupráce by mohla vést ke zlepšení vztahů mezi obcemi v regionu a také k přilákání potenciálních investorů.

74

8.2 Geoinformační portál regionálních produktů

Předkladatel projektu: Miloslav Cigoš v rámci MAS Zařazení: PRV 2014–2020; opatření M06 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti; 6.4.1 Investice do nezemědělských činností Název projektu: Geoinformační portál zemědělství a venkova SO ORP Uherské Hradiště (zkráceně: Gezv) Stručný popis projektu: Projekt zahrnuje vytvoření jednotného geoinformačního portálu s přístupem široké veřejnosti. Zde by byly prezentovány výrobky, potraviny, suroviny a další zemědělské produkty území SO ORP Uherské Hradiště. Počítá se s průběžnou aktualizací portálu dle sezóny. Uživatel by si v přehledném rozhraní mohl vyhledat lokální produkty. Jednoduše zjistí, které produkty jsou momentálně dostupné a kde se nachází jejich výroba. Uživatel také zjistí, kde a jakým způsobem může produkt získat. Producenti, či zemědělské subjekty by zde poskytovali informace o tom, kdy co a za jakou sumu nabízí. Možností by byl i přímý nákup prostřednictvím internetového obchodu nebo informace o možnosti tzv. prodeje ze dvora. Na portálu by byly k nahlédnutí webové kamery a budou uvedeny další podrobnosti o výrobě a produkci v území. Cílová skupina: Obyvatelé SO ORP Uherské Hradiště, podnikatelé a zemědělci, investoři Cíle projektu: Propagace výroby a produkce regionu. Zlepšení informovanosti o lokálních produktech a jejich snadnější dostupnost. Zvýšení využívání lokálních zdrojů a zlepšení potravinové soběstačnosti regionu. Edukace obyvatelstva a zlepšení integrity území. Zlepšení pohledu na zemědělství a venkov (posílení „image“). Zvýšení atraktivity pro mladou skupinu obyvatel. Odůvodnění projektu: Projekt je zaměřen na místní občany, kteří hledají, a mají zájem, o lokální produkty a potraviny. Dnes je obtížné se dostat k informacím ohledně původu produktů. Zájemce je nucen prohledávat různé internetové stránky (různých kvalit) lokálních producentů. Tento projekt by zvýšil odbyt produktů, zpřehlednil a usnadnil nákup. Občany stále více zajímá původ potraviny a surovin. Portál by nabídl tzv. „příběh lokální potraviny“. Doba realizace projektu: 1 rok + průběžné aktualizace a sběr informací Předpokládané celkové náklady projektu: 2 500 000 Kč Finanční účast předkladatele projektu v %: 15 %

75

Problémová oblast, opatření PRK (program rozvoje kraje): Nižší počet mladých obyvatel, kteří by portál intenzivněji využívali. Nedostatečná vybavenost obcí – pokrytí internetem není stále celoplošné. Rizika projektu (a jejich možná omezení, řešení) Nejednotná koncepce. Nesouhlas a rozpory místních producentů a výrobců, konkurence v závislosti na ceně, nezájem uživatelů a případných odběratelů. Omezeno na území SO ORP a blízké okolí. Tlak nadnárodních řetězců, velkých firem a korporací. Nízká podpora ze strany místních samospráv. Další dotazy předkladatele projektu: Projekt by měl vést k vyššímu odbytu lokálních produktů. Vede k aktivizaci obyvatel, růstu zájmu o produkt – jeho výrobu a zpracování. Buduje lokální patriotismus. Důležitá je snadná orientace, vytvořit intuitivní a přehledný portál, který nemá lokální obdobu. Možný vzor pro další regiony, či možnost rozšíření portálu na úroveň okresu či kraje. V dnešní kybernetické době je projekt smysluplný.

8.3 Centrum zemědělství a agroturismu

Předkladatel projektu: Miloslav Cigoš v rámci MAS Zařazení: PRV 2014–2020; opatření M06 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti; 6.4.2 Podpora agroturistiky Název projektu: Centrum zemědělské produkce a agroturismu Staré Hutě Stručný popis projektu: Projekt předkládá návrh na výstavbu zemědělského centra pro agroturismus na území obce Staré Hutě. Projekt počítá s propojením místní farmy. Jedná se o centrum s představení zemědělství a života na venkově v SO ORP Uherské Hradiště. Náplní je znovuobjevování alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou v typicky podhorské a venkovské obci. Návštěvníci by měli možnost přespání ve venkovském stylu a také zapojení do typických činností na vesnici – dojení, kydání hnoje, krmení apod. Projekt není náročný na kvalitní infrastrukturu, protože je důležité zachování autenticity prostředí a stávajícího krajinného rázu vesnice. Cílová skupina: Turisté, denní i vícedenní návštěvníci, místní obyvatelé, firmy pro teambuilding, městské obyvatelstvo, školy. Cíle projektu: Představení a zachování přírodního a kulturního bohatství území. Diverzifikace činností na venkově. Zvýšení povědomí o venkově. Zlepšení vztahu k zemědělství a venkovu. Finanční přínos projektu. Využití příležitostí pro agroturismus. Poskytování edukačních možnosti. Rozvoj zaostávající obce. Přísun investic.

76

Odůvodnění projektu: Projekt řeší moderní trend v turistice – agroturismus. Člověk je v dnešní době stále více oddálen přírodě, stále více zapomíná na původní způsoby života a možnosti obživy, proto tento projekt přichází s agroturistikou, jako s možností návratu o pár let zpět. Snahou projektu je poskytnout možnosti zkusit si obhospodařovat prostředí způsoby v minulosti zcela běžnými. Dalším důvodem projektu je zatraktivnění zemědělství a venkova pro mladší skupinu obyvatel. Odstranit předsudky, mýty a přimět občany zvažovat pozitivní aspekty venkovských obcí. Doba realizace projektu: 2 roky Předpokládané celkové náklady projektu: 15 000 000 Kč Finanční účast předkladatele projektu v %: 10 % Problémová oblast, opatření PRK (program rozvoje kraje): Periferní oblast kraje i SO ORP Uherské Hradiště. Nižší vzdělanost a kvalifikace obyvatel pro administrativní práce na projektu a vedení. Rizika projektu (a jejich možná omezení, řešení) Velká finanční nákladnost, možné stavební komplikace, nižší finanční návratnost projektu, nezájem obyvatel. Další dotazy předkladatele projektu: Projekt nese aktuální a atraktivní téma agroturistiky. Využívá rozmachu teambuildingů s možností vytvářet programy na míru dle požadavků firem. Lidé ve městech se čím dál více zajímají o venkov, projekt vyplní tuto poptávku. Žádný podobný projekt není na území SO ORP Uherské Hradiště ani v blízkém okolí v současnosti realizován a možnost agroturistiky je na území pouze v jednom případě (Agropenzion Sádky). Otevřený evropský prostor dává příležitosti i pro zahraniční turisty. Venkov je v řadě zemí odlišný, a proto je pro mnohé lidi lákadlem, zažít si rozdílnou venkovskou zkušenost.

8.4 Vinařská apelace „Víno originální certifikace“

Předkladatel projektu: Miloslav Cigoš Zařazení: PRV 2014–2020; opatření M19 LEADER; Komunitně vedený místní rozvoj; 19.2.1 Příprava a provádění činností spolupráce místní akční skupiny Název projektu: Vinařská „apelace“ Víno originální certifikace v SO ORP Uherské Hradiště

77

Stručný popis projektu: Projekt se zaměřuje na založení vinařské oblasti a vytvoření ochranného označení původu produkovaného vína. V rámci EU a její politiky se zavádí AoP (Appellation d'Origine Protégée – oblast s ochranou původu), na jejím základě je předkládán tento projekt. V ČR se tato norma EU aplikuje jako systém VOC tedy „Vı́no originální certifikace“. Tuto certifikace by dostaly pouze vína z typických odrůd daného území. Tedy z bílých vín by se zařazení týkalo odrůd: Ryzlink vlašský, Muškát moravský, Müller Thurgau, z červených vín pak odrůdy: Frankovka či Modrý Portugal. Označení VOC by získala vína prokazatelně pocházející z viničních tratí spadajících do projektem vymezených obcí. Území této apelace by se nazývalo VOC Severní Slovácko a označení původu by náleželo těmto obcím: Nedakonice, Polešovice, Ořechov, Vážany, Tučapy, Újezdec, Stříbrnice, Boršice, Buchlovice, Tupesy, Zlechov, Velehrad, Modrá, Jalubí, Traplice a Kudlovice. Cílová skupina: Vinaři a vinohradníci, konzumenti vína, turisté. Cíle projektu: Vypracovat a schválit plán založení apelace VOC (Vı́no originálnı́ certifikace) Severní Slovácko. Dosáhnout založení této apelace. Cílem je jasné určení a ochrana původu vína. Dalším cílem je zaručit kvalitu a konzistenci vyráběných vín. Odůvodnění projektu: Území SO ORP Uherské Hradiště má více než 976 hektarů výměry vinic. Tím je řazena na významné místo z hlediska pěstování vína i výrobou vína v ČR. Na území dosud není zavedeno žádné území VOC. Jeho zavedení může pomoci ke zmenšení počtu nekalých praktik s falšováním vína, či snížení dovozu vína ze zahraničí. Současný způsob jakostního označování vín dle cukernatosti je nedostatečný, také z důvodu neprokázání původu vína ani jeho kvality (víno s přívlastkem, pouze deklaruje hodnotu cukernatosti hroznového vína v době sklizně, ale nic nedokládá o výsledné kvalitě vína, nebo o jeho původu). Označení původu v současnosti uvádí označení vinařské oblasti a tratě, to však nedeklaruje kvalitu výsledného vína ani odrůdu vinné révy. Pro tyto důvody je založení VOC Severní Slovácko důležitým krokem. Doba realizace projektu: Dva až tři roky, z důvodu složitého schvalování a odbornému zpracování. Předpokládané celkové náklady projektu: 1 000 000 Kč Finanční účast předkladatele projektu v %: 40 % Problémová oblast, opatření PRK (program rozvoje kraje): Nejsevernější oblast pěstování vinné révy na Moravě. Negativní dopady nezdařilého vinařského ročníku. Rizika projektu (a jejich možná omezení, řešení) Neshoda mezi vinaři a vinohradníky na konečné podobě VOC. Zvýšení administrativní náročnosti výroby vín. Nedodržování zásad VOC. Nezájem ze strany konzumentů, kteří se zaměří spíše na

78

cenu. Prodražení výroby vín a dopady na cenu. Klimatické změny a s tím spojená výsadba nových, nepůvodních odrůd vinné révy, to se však může v dlouhodobém horizontu pozitivně promítnout ve zkvalitnění produkce vína. Další dotazy předkladatele projektu: Tento způsob apelací a označení původu funguje dlouhodobě ve vinařsky významných státech EU, jako jsou Francie, Itálie a Španělsko. VOC v ČR s úspěchem zavedly vinařské oblasti Znojma, Mikulova a Pálavy. Zpracování hroznů také musí probíhat ve vymezeném území. Princip AoP a tedy i VOC je v souladu s ideami SZP.

8.5 Vodní nádrž na území obcí Tupesy, Břestek

Předkladatel projektu: Miloslav Cigoš, obce Tupesy, Břestek Zařazení: PRV 2014–2020; opatření M04 Investice do hmotného majetku; 4.3.1 Pozemkové úpravy Název projektu: Vodní nádrž na zemědělském území obcí Tupesy a Břestek Stručný popis projektu: Projekt se zaměřuje na výstavbu dvou retenčních vodních nádrží na katastrálním území obcí Tupesy a Břestek. Jedná se o vodní nádrže menšího rozsahu s celkovou plochou 4 hektary. Součástí projektu je stavební dokumentace, analýza dopadů na životní prostředí a postihnuté složky krajiny. Samotná realizace je plánována na soutoku Chabaňského potoka s nepojmenovanou potoční strouhou. Cílová skupina: Zemědělští podnikatelé, zemědělské podniky, obyvatelé náležících obcí. Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je zadržení vody v krajině pro minimalizaci negativních dopadů období sucha i náhlých záplav. Dalším cílem je využívání vody z vodních nádrží k závlahám. Vodní nádrž působí jako přirozený prvek krajiny, který narušuje celistvost zemědělských ploch a brání tak půdní a větrné erozi. Sekundárními cíli projektu jsou rekreační účely – koupání, rybaření ale také rozšíření diverzity krajiny, zlepšení stavu podzemních vod a ekologické stability krajiny. Odůvodnění projektu: V současné době jsou problémy – udržení vody v krajině a sucho, jedněmi z hlavních témat obhospodařování půdy. Tento projekt reaguje snahou postavit vodní nádrže při okraji zemědělské půdy. Dalším důvodem k realizaci je vysoká míra eroze způsobená rozsáhlými půdními celky. Projekt je také důležitým krokem k celkové stabilizaci vodního režimu krajiny. Doba realizace projektu: Tři roky

79

Předpokládané celkové náklady projektu: 20 000 000 Kč Finanční účast předkladatele projektu v %: 5 % Problémová oblast, opatření PRK (program rozvoje kraje): Oblast je ohrožována častými splachy a kontaminacemi půd. Rizika projektu (a jejich možná omezení, řešení) Finanční náročnost – nutnost využití různých dotačních programů (i národních). K realizaci je potřeba ukončení komplexních pozemkových úprav na katastrálních územích obcí, jinak je možná neshoda vlastníků pozemků. Riziko neplánovaného prodražení projektu je také vysoké. Další dotazy předkladatele projektu: Opatření pro ochranu krajiny a zvýšení její ekologické stability. Ochrana území a obyvatel obcí před záplavami, splachy a bahnotoky.

Foto. 8: Příklad realizace vodní nádrže Obr. 31: Návrh realizace vodní nádrže (ČÚZK)

8.6 Zavedení geoinformačních technologií pro AGRO Zlechov a. s.

Předkladatel projektu: Miloslav Cigoš pro AGRO Zlechov a. s. Zařazení: PRV 2014–2020; opatření M16 Spolupráce; 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě Název projektu: Zavedení a využití geoinformačních technologií firmou AGRO Zlechov, a. s. Stručný popis projektu: Projekt je zaměřen na nákup a využití geoinformačních technologií pro akciovou společnost AGRO Zlechov, která se zaměřuje na obhospodařování zemědělské půdy a vlastní zemědělský podnik. Geoinformační technologie budou využity k tzv. preciznímu zemědělství. Cílová skupina: Zemědělské subjekty, AGRO Zlechov a. s.

80

Cíle projektu: Cílem projektu je využití prvků precizního zemědělství v akciové společnosti AGRO Zlechov. Projekt povede k efektivnějšímu zemědělství, díky individuálnímu přístupu k obhospodařované půdě. Cíl je snížit spotřebu vstupů (hnojiva, herbicidů, pesticidů) i celkových nákladů na provoz zemědělské techniky. Tím dojde i k efektu zlepšení ekologické stability, protože metody precizního zemědělství umožňují ekologicky šetrnější postupy. Odůvodnění projektu: Důvodem realizace projektu je velká výměra obhospodařovaného území akciovou společností AGRO Zlechov a také snaha této společnosti o šetrnější přístup k životnímu prostředí. Projekt umožní díky nasbíraným datům, prostřednictvím GPS přístroji, ve specializovaných GIS aplikacích promítnout tzv. výnosové mapy. Z těchto map lze například přesně určit, na jakém území je nutné provést postřik, a na jakém nikoliv a podobně. Projekt vede ke zvýšení efektivity zemědělské produkce tak i ke zvýšení konkurenceschopnosti společnosti. Výhodou je také vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst. Doba realizace projektu: Rok, ale školení zaměstnanců, sběr dat apod. je časově náročnější. Předpokládané celkové náklady projektu: 25 000 000 Kč Finanční účast předkladatele projektu v %: 5 % Problémová oblast, opatření PRK (program rozvoje kraje): Oblast případného využití geoinformačních technologií je ohrožována častými splachy, kontaminacemi, půdní a větrnou erozí. Problémově může působit nízká zkušenost a vzdělanost obyvatel v požadovaných oborech geoinformatiky a dálkového průzkumu země. Rizika projektu (a jejich možná omezení, řešení) Rizikem je velká finanční náročnost projektu, avšak výhodou může být budoucí návratnost investice. Nutné je speciální proškolení zaměstnanců. Možným řešením je najmutí GIS technika. Rizikem je složitost systému a ne zcela efektivní využívání zavedených technologií. Další dotazy předkladatele projektu: Využívání těchto technologií v zemědělství je trendem současné doby. Precizní zemědělství je s úspěchem praktikováno ve vyspělých státech světa. GIS v zemědělství a precizní zemědělství je vhodné využívat všude tam, kde se obhospodařují velké plochy území.

81

9 ZÁVĚR Primárním cílem předkládané diplomové práce bylo zhodnotit dopady SZP na stav a rozvoj zemědělství a venkova na území SO ORP Uherské Hradiště. ČR, a tedy i studovaná oblast, se na přijetí pravidel SZP začala připravovat již v předvstupním období prostřednictvím programu SAPARD, který skončil rokem 2004, kdy ČR vstoupila do EU. Na program SAPARD navázal pro období 2004–2006 Operační program rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství spolu s Horizontálním plánem rozvoje venkova. V programovacím období 2007 – 2013 byla SZP v rámci ČR prováděna skrze Program rozvoje venkova ČR. Toto období je v práci podrobeno analýze z hlediska finančních nástrojů a realizovaných projektů. Programovací období 2014–2020 je obdobím změn, nový Program rozvoje venkova ČR dostává nový rozměr tím, že spadá do základních programů ČR pro čerpání dotací z EU. Významné je zvýšení podpory metody LEADER a na jejím principu fungujících místních akčních skupin. V předkládané diplomové práci jsou v souvislosti s rozvojem venkova a zemědělství území SO ORP Uherské Hradiště analyzovány fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky. Ty tvoří důležité předpoklady pro rozvoj venkova i zemědělství v rámci SZP. Ukazují ale také na možná omezení a bariéry. Díky příhodným klimatickým, půdním, geologickým i geomorfologickým poměrům je území předurčeno pro zemědělskou činnost, a také je zde zemědělství intenzivně realizováno. V závislosti na sídelní struktuře a struktuře obyvatel lze studované území označit pojmem venkovský region. V rámci analýzy vývoje užívání území byl sledován historický kontext a změny stavu zemědělství i venkova studovaného území. Od roku 1989 ve sledovaném území každoročně klesá výměra orné půdy na úkor rostoucí výměry trvale travních porostů a vinic. Klesá také živočišná produkce na úkor rostlinné. Tyto změny jsou být také zapříčiněny SZP a její aplikací ve studovaném území. Ta je uskutečňována v rámci finančních podpor zemědělských komodit a také podporou vybraných aktivit v zemědělství a na venkově. V rámci rozvoje venkova je například zlepšována vybavenost obcí a zkvalitňována infrastruktura. Hypotéza, že SZP výrazně ovlivnila stav zemědělství i venkova se potvrdila, ale rozvoj venkovských obcí ovlivňují více i další regionální politiky a jejich programy. Analýza Programu rozvoje venkova ČR 2007–2013 proběhla v rámci zpracování dat o finančních podporách. Tato data poskytnutá Státním zemědělským intervenčním fondem ukazují vývoj čerpání dotací ve studovaném území. Práce také představuje hlavní příjemce dotací a analyzuje vybrané projekty. V rámci přímých plateb je zřejmá narůstající celková výše plateb SAPS. Konkrétní příklady využitých dotací na projekty rozvoje zemědělství a venkova slouží jako vzor dobré praxe, ovšem také upozorňují na problematické jevy, kdy situace může končit i nuceným vrácením přijatých financí. V rámci rozvoje zemědělství a venkova studovaného území jsou v práci předloženy dvě SWOT analýzy shrnující možnosti, předpoklady a bariéry rozvoje prostřednictvím silných i slabých stránek, hrozeb a příležitostí. Práce potvrzuje hypotézu, že dotační programy SZP a její fondy jsou v území SO ORP Uherské Hradiště intenzivně využívány, otázkou vždy zůstává jejich smysluplné využití, které do značné míry závisí na konkrétních zemědělcích a zemědělských podnicích. Správné i špatné využívání dotací se v budoucnosti zcela jistě projeví, neboť zemědělství je setrvačné a jeho změny se projevují delší dobu. Snahou by mělo být správné nastavení dotačních programů v ČR, aby minimalizovalo špatné zemědělské praktiky. Nedílnou součástí práce je terénní šetření, které tvoří dotazníkové šetření se zaujatými občany studovaného území a také rozhovory se zemědělci, vinaři, členy místních samospráv a dalšími aktéry rozvoje venkova a zemědělství. Dotazníkové šetření je v práci analyzováno, okomentováno a také

82

graficky zpracováno. Jeho součástí je také významná kvalitativní část, která poskytla jedinečná měkká data. Z rozhovorů a dotazníkového šetření vyplynuly, a také se potvrdily problémy, spojené s dopady SZP. Z šetření také vyplynul kladný vztah občanů k venkovu, projevující se třeba i pozitivním vztahem k „hobby“ zemědělství, i jejich touhou po zlepšení situace v zemědělství studovaného území. Hypotéza, že vztah obyvatel k vesnickému prostoru koreluje s mírou jejich aktivity v něm, se přímo nepotvrdila, nicméně zvýšené zapojení obyvatel do rozhodování ve věcech veřejných může ke zlepšení spokojenosti obyvatel vést. Možnosti dalšího rozvoje vycházejí z potřeb obyvatel území a na základě těchto potřeb a přání jsou přizpůsobeny konkrétní návrhy projektů, které jsou zpracovány prostřednictvím standardních projektových fichí, které poukazují na možné další využití PRV 2014–2020 v praxi. V rámci kapitoly „Vybrané problémy zemědělství a venkova SO ORP Uherské Hradiště“ jsou občany popisovány spíše negativní dopady SZP na území SO ORP Uherské Hradiště. Ty vycházejí z velké administrativní náročnosti na správu dotací a netransparentnosti dotačních programů. Obecně si však zainteresovaní občané a aktéři uvědomují pozitivní dopady finančních nástrojů, díky nimž se realizovala řada kvalitních projektů. Výsledky této diplomové práce se v obecné rovině výrazně neliší s výsledky a závěry novějších prací věnujících se dopady SZP na vymezené území ČR. Z dopadů SZP lze i na území SO ORP Uherské Hradiště sledovat zvýšení objemu financí na rozvoj venkova a zemědělství, které však a priori nepřispívají k vnitřní změně zemědělství, ale zemědělství se spíše přizpůsobuje vnějším podmínkám. Dalším dopadem je orientace zemědělství na plodiny, které jsou v dané chvíli podporovány, a není do takové míry přihlíženo k poptávce nebo názorům místních obyvatel. Negativně lze pohlížet na nerovné podmínky zemědělství v ČR oproti ostatním zemím EU (zvláště zemím EU15). Zemědělství studovaného území je těmito podmínkami znevýhodněno, a je tak umožněn značný import zemědělských produktů místo zvýšení odbytu regionálních produktů. Navíc v současnosti, díky evropskému embargu exportu zemědělských produktů a potravin do Ruska, dochází na území ČR k těžce uplatnitelné nadprodukci zemědělských produktů a potravin. Rozdíly mezi zeměmi EU jsou pak hlavně ve vyšších výnosech ve prospěch zemí EU15. Praxe výrazného importu zboží ze zahraničí je velmi kritizována občany, kteří by uvítali zlepšení dostupnosti regionálních produktů místo importovaných. Dalším společným dopadem pro celou oblast ČR je snižování živočišné produkce, a tím i jejího významu, na úkor produkce rostlinné. Důležitou problematikou jsou přímé platby a jejich zneužívání. Tato práce potvrdila negativní zemědělskou praxi, která je typická pro ekologické zemědělství, ale i konvenční zemědělství, a tou je zvýšené obdělávání zemědělské plochy bez významné vize a prospěchu vycházejícího z jiných perspektiv než jen z příjmu dotací. Negativní přínos dotací se projevuje také ve zvýšení cen vstupů do zemědělské výroby, jako je technologické vybavení, hnojiva apod. Díky tomu vzrostly ceny výstupů, což postihlo hlavně tradiční komodity. Tento jev má nepřímý vliv na postupném snižování živočišné produkce ve studovaném území. Z hlediska rozvoje venkova lze dopady využívání finančních prostředků hodnotit spíše pozitivně, i s přihlédnutím k rostoucí vybavenosti, zlepšování infrastruktury a výstavbě zařízení pro kulturní a sportovní vyžití. Tyto kroky v rozvoji obcí by se bez finanční pomoci EU realizovaly obtížně a vyžadovaly by větší časovou investici. Společným dopadem na rozvoj venkova i zemědělství je zvýšené administrativní zatížení a velmi časté kontroly kontrolních orgánů. To zvyšuje časovou náročnost a může odvádět od konkrétní smysluplné práce a obhospodařování území.

83

Prioritou rozvoje obcí v rámci SZP by však i nadále mělo být zvýšení vybavenosti obcí, zlepšení infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti venkova a zatraktivnění venkovského prostoru pro mladou generaci. Východiska pro zmírnění negativních dopadů by mohla být realizována těmito kroky: zvýšením konkurenceschopnosti zemědělství v území, zvýšením dostupnosti a odbytu regionálních produktů, zlepšení informovanosti občanů a posílení venkovské identity, zlepšení již poměrně dobré diverzifikace činností v zemědělství i na venkově (např. v rámci využití nepříliš rozvinutého agroturismu), zvýšení objemu biovýroby, zlepšení a sjednocení podmínek pro ekologické zemědělství. Vhodné úsilí je posilovat spolupráci a výměnu informací i prostřednictvím členství v dobrovolných svazcích, mikroregionech a místních akčních skupinách. Zvýšit by se mělo zapojení právnických subjektů do místních akčních skupin v území SO ORP Uherské Hradiště, obzvláště mnoho zemědělských subjektů není stále zapojeno do MAS a také jejich aktivita není taková, jako aktivita subjektů jiných odvětví. Proto hypotéza, že SZP účinně napomáhá aktérům ke společné práci na rozvoji, se potvrdila primárně u rozvoje venkovských obcí. Snahou by také mělo být zvýšení podílu živočišné výroby a vyrovnávání bilance mezi živočišnou a rostlinnou výrobou ve studovaném území. Právě živočišná výroba je tradičním indikátorem stavu rozvinutého zemědělství (příkladem může být Švýcarsko nebo Rakousko). Důležitým krokem pro vhodný rozvoj venkova a zemědělství v regionu je stanovení jasné vize a sestavení kvalitní strategie rozvoje, která je v souladu s potřeby občanů a aktérů území. Jako vhodný nástroj se osvědčuje zavádění komunitního plánování a zapojení občanů do rozhodování o věcech veřejných, stejně jako využití metody LEADER. Tyto kroky by měly vzejít ze „spod“, proto je důležitá osvěta a školení všech aktérů činných v rozvoji venkova a zemědělství. Jedině tak totiž dokáží nabízené možnosti a finanční nástroje efektivně využívat. Primárně závisí na samotných aktérech a zemědělcích, jakým způsobem budou s nastavenou SZP, jejími nástroji a možnostmi pracovat. Je dobré využít a podpořit jedinečnost a specifika území SO ORP Uherské Hradiště. Téměř nutností v rozvoji a stabilizaci území je postupovat obezřetně v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Některé nerozvážné změny mohou vést k negativním a trvalým dopadům na území a jeho krajinu. Tato specifika a originalita každého území by měla zohledňovat i SZP a její aplikování v podmínkách ČR i v SO ORP Uherské Hradiště.

84

10 SEZNAM ZDROJŮ A DOPORUČENÉ LITERATURY

10.1 Monografie BEČVÁŘOVÁ, V., ZDRÁHAL, I. (2013): Zemědělská politika a obchod. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 104 s. ISBN 978-80-7375-761-8 BEČVÁŘOVÁ, V. (2008): Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 62 s. ISBN 978-807-375-255-2 BIČÍK I., a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Česká geografická společnost, Praha, 250 s. ISBN 978-80-904521-3-8 BIČÍK, I., JANČÁK, V. (2005): Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 103 s. ISBN 808-65-611-9-4 BINEK, J. (2007): Venkovský prostor a jeho oživení. Georgetown, Brno, 137 s. ISBN 978-80-86251- 22-6. BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I., MARTÉNEK, J. (2011): Synergie ve venkovském prostoru – Paradoxy rozvoje venkova. GaREP, spol. s r.o., Brno, sv. 1., 64 s. ISBN 978–80–904308–6–0 BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I. (2010): Rozvojové možnosti obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 52 s. ISBN 978–80–87147–29– 0 CLOKE, P., MARSDEN, J. P., MOONEY, H. P. ed. (2006): Handbook of rural studies. Thousand Oaks, Calif, SAGE, 511 s. ISBN 0–7619–7332–X DEMEK, J., MACKOVČIN, P. ed. (2006): Zeměpisný lexikon ČR Hory a nížiny. Vydání 3. přepracované. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 582 s. ISBN 978–80–7509–113–0 FAJMON, H., KUCHYŇKOVÁ, P. (2010): Současnost a budoucnost českého zemědělství v EU: informační příručka europoslance Hynka Fajmona. Centrum pro studium demokracie a kultury, Praha, 187 s. ISBN 978-80-7325-215-1 FIŠER, B. (1920): Paměti Hradišťské. Osvěta, Valašské Meziříčí, 158 s. GÁBA, Z., LAPČÍK, Z., ŠUSTEK, M., HOLUB, K., ed. (1985): Zahrada Moravy: okres Uherské Hradiště ve fotografii., ediční a propagační služba místního hospodářství, Praha, 220 s. GRANT, W. (1997): The common agricultural policy. Palgrave, European union series, Basingstoke, 244 s. ISBN 0–333–60466–0 JANČÁŘ, J. (2000): Lidová kultura na Moravě. Ústav lidové kultury, Vlastivěda moravská, Strážnice, 376 s. ISBN 80–86156–31–1 KUNC, J., TOUŠEK, V., VYSTOUPIL, J., DANĚK, P., KLAPKA, P., MULÍČEK, O., SEIDENGLANZ, D., SZCZYRBA, Z., VANČURA, M., VĚŽNÍK, A., VITURKA, M., TONEV, P. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 411 s. ISBN 978–80–7380–114–4 LUKÁŠ, Z., NEUMANN, P. (2000): Společná zemědělská politika EU – regionální a strukturální politika EU. Vysoká škola ekonomická, Praha, 139 s. ISBN 80-245-0064-7

85

MACHÁLEK, E., PĚLUCHA, M. (2009): Kontrola zdravotního stavu SZP a přijatá opatření, reforma zemědělské politiky v podmínkách České republiky, uplatňování a využívání nástrojů k její realizaci. IREAS, Praha, 78 s. ISBN 978-80-86684-55-0 MACHÁLEK, E., PĚLUCHA, M. (2008): České zemědělství v podmínkách reformy SZP EU a nástroje k její realizaci: přímé platby a cross-compliance, zvyšování konkurenceschopnosti (Program rozvoje venkova, VaV). IREAS, Praha. 82 s. ISBN 978–80–86684–52–9 MAJEROVÁ, V., a kol. (2009): Český venkov 2008: Proměny venkova. Česká zemědělská univerzita, PEF, Praha, 187s. ISBN 978-80-213-1911-0 MUNZAR, J., VAISHAR, A. (1997): Rural geography and environment: proceedings of the 2nd Moravian geographical conference CONGEO' 97, Regiograph, Brno, 167 s. ISBN 80–901844–2–1 NĚMEČEK, J. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Česká zemědělská univerzita, Praha. 79 s. ISBN 80–238–8061–6. NEKUDA, V. ed. (1982): Uherskohradišťsko. 2. vyd., Muzejní a vlastivědná společnost, Vlastivěda moravská, Brno, sv. 63. 847 s. ISBN 80–85048–39–6. NÉMETHOVÁ, J. (2009): Agropotravinárske štruktúry okresu Nitra. Fakulta prírodných vied UKF, (Univerzita Konštantína Filozofa), Nitra, č. 367, 168s. ISBN 978–80–8094–533–6 PERLÍN, R., HUPKOVÁ, M. (2011): Venkovy a venkované: doprovodná publikace k výstavě Venkovy a venkované. 2. vyd., Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 11 s. ISBN 978–80–87147– 31–3 PERLÍN, R. (1993): Program obnovy vesnice: metodická publikace. Výzkumný ústav výstavby a architektury, Praha, 63 s. ISBN 80-85124-75-6 REICHEL, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Sociologie (Grada), Praha, 184 s. ISBN 978–80–247–3006–6 STRAUSS, A. L., CORBIN J., M. (1999): Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Sdružení Podané ruce, Brno, sv. 2. 196 s. ISBN 80–85834–60–X. SVOBODOVÁ, H. (2011): Dopady společné zemědělské politiky EU na možnosti rozvoje zemědělství kraje Vysočina. Disertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Antonín Věžník, Brno, 142 s. SVOBODOVÁ, I. (2014): Regionálně geografická analýza vývoje zemědělství v okrese Hodonín v podmínkách Společné zemědělské politiky Evropské unie. Brno, Disertační práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Antonín Věžník, 202 s. VILČEK, J., BUJNOVSKÝ, R. (2008): Produkčno-ekonomické aspekty udržateľného využívania poľnohospodárskych pôd Slovenska. VÚPOP, Bratislava, 61 s., ISBN 978-80-89128-42-6 VINOHRADSKÝ, K. (1999): Konkurenceschopnost českého zemědělství při vstupu do Evropské unie – předpoklady a možnosti. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita MZLU, Brno, 5 s. WOKOUN, R., a kol. (2004): Regionální a strukturální politika Evropské unie: obecná východiska, implementace a monitorování. Oeconomica, Praha, 77 s. ISBN 80–245–0734–X WOODS, M. (2005): Rural geography: processes, respones and experiences in rural restructuring. Sage Publications, Londýn, 352 s. ISBN 0–7619–4760–4 ŽUFAN, P. (2015): Evropské zemědělství v kontextu reforem Společné zemědělské politiky. Ostravská univerzita v Ostravě, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostrava, 52 s.

86

10.2 Kapitoly v odborné literatuře KUCHYŇKOVÁ, P. (2006): Reforma společné zemědělské politiky: cíle české politiky. In DOČKAL, V., FIALA, P., KANIOK, P., PITROVÁ, M.: Česká politika v Evropské unii. Evropský integrační proces a zájmy České republiky, Masarykova univerzita, Brno, s. 7–24, ISBN 80-210- 4076-9 PHILLIPS, M. (1998): Social perspectives. In: ILBERY, B. W. ed., The Geography of Rural Change. Addison Wesley Longman. Londýn, 267 s. ISBN 978-0582277243

10.3 Články v odborných periodikách BIČÍK, I., JANČÁK, V. (2006): Czech agriculture in the integrating Europe. Acta Geographica Universitatis Comenianae, č. 48, s. 155–165 HUDEČKOVÁ, H., LOŠŤÁK, M. (2015): Rural school in the context of community-led local development. Scientia Agriculturae Bohemica, Praha roč. 46, č. 1, s. 33-40. ISSN: 1211-3174 MAJEROVÁ, V. (2005): Metodologické aspekty výzkumu českého venkova po vstupu do EU. Zemědělská ekonomika, Praha, s. 27 – 31, ISSN: 0139-570X NÉMETHOVÁ J., DUBCOVÁ A., KRAMÁREKOVÁ, H. (2014): Impacts of the European Union’s common agricultural policy on agriculture in Slovakia. Moravian Geographical Reports, Vol. 22, No. 4, s. 51–64. DOI: 10.1515/mgr-2014-0023 SPIŠIAK, P. (2008): Transition in the agricultural and rural systems in Slovakia after 1989. In: Rural Studies, Vol. 15. Contemporary Changes of Agriculture in East-Central Europe, Varšava, s. 121-146. ISBN 978-83-924797 VĚŽNÍK, A., KONEČNÝ, O. (2011): Agriculture of the Czech Republic after Accession to the EU: Regional Differentiation. Moravian Geographical Reports, ÚGN, Brno, roč. 19, č. 1, s. 50–60. ISSN 1210–8812

10.4 Sborníky HUDEČKOVÁ, H., LOŠŤÁK M. (2009): Možnosti měření efektivity přístupu LEADER – teoretická východiska a nástin metodiky. In Agrární perspektivy XVIII. – Strategie pro budoucnost, díl II., Praha, s. 561 – 568 PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. In: Geografie: sborník České geografické společnosti, Praha, roč. 115, č. 2, s. 161–187. ISSN 1212– 0014 SVOBODOVÁ, H. (2010):Vliv společné zemědělské politiky na stav a možnosti rozvoje zemědělství a venkova v kraji Vysočina. In: Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Region v rozvoji společnosti, Mendelova univerzita, Brno, s. 263–270 VĚŽNÍK, A. (2007): Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na příkladu Jemnicka a Vranovska). In: Česká geografie v Evropském prostoru. JČU v Českých Budějovicích, České Budějovice, s. 774-779, ISBN 978-80-7040-986-2 VĚŽNÍK, A., BENEŠ, J. (2010): Kam kráčíš naše zemědělství, regionálně geografické aspekty. In: XXII. sjezd České geografické společnosti. Ostrava, s. 731–737

87

10.5 Mapy a atlasy DEMEK, J. (1971): Mapa geomorfologického členění ČSR, Brno, 1971, 1:500 000 QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961–2000 = Climatic regions of the Czech Republic : Quitt's classification during years 1961–2000. Univerzita Palackého, M. A. P. S. (Maps and Atlas Product Series), Olomouc, ISBN 978–80–86690–89–6

10.6 Datové zdroje ArcČR® 500 (2014): ARCDATA PRAHA, zdroj shapefiles pro ArcMap. Agrocenzus (2000, 2010): [cit. 2016–02–18] Půda 2015, Situační a výhledová zpráva Půda, (2015): Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, . [cit.2016–01–06] PRV ČR 2007–2013, Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013, (2011), MZe ČR, Praha, 221 s. [cit. 2015–03– 11]. PRV ČR 2014–2020, Program rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020, (2015): MZe ČR, 2015. 728 s [cit. 2015–11–16] SLDB, Český statistický úřad, Výsledky sčítání lidí domů a bytů (2011): [cit. 2015–11–06] Strategie rozvoje Zlínského kraje (2010): Zlínský kraj, Rada Zlínského kraje [cit. 2015–11– 16] SZIF, Státní zemědělský intervenční fond (2015): [cit. 2015–03–11] Veřejná databáze, Český statistický úřad, (2015): [cit. 2015–03–11] Vyhláška č. 215/1995 Sb. (1996): [cit. 2015– 03–11] Národní strategický plán rozvoje venkova ČR 2007–2013. (2006): [cit. 2015– 03–11] Primárními zdroje je i vlastní dotazníkové šetření a rozhovory provedené ve studovaném území.

10.7 Zákony a vyhlášky Nařízení komise Evropských společenství č. 753/2002 Sb. Vyhláška č. 254/2010 Sb. č. 254/2010 Sb.

Vyhláška č. 215/1995 Sb. (1996): Cena půdy, Zákon č. 115/1995 Sb., č. 216/2000 Sb. a zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství

88

10.8 Internetové zdroje CENIA, Kontaminovaná místa, (2016): [cit. 2016–02–15] Česká geologická služba, ČGS, (2016): [cit. 2016–02–18] Český hydrometeorologický ústav, ČHMU, (2016): [cit. 2016–02–18] Český statistický úřad, ČSÚ, (2016): [cit. 2016–02–11]

Český úřad zeměměřický a katastrální, ČÚZK, geoportál, (2016): [cit. 2016–02–29] Elektronický digitální povodňový plán SO ORP Uherské Hradiště, EDPP, (2016): [cit. 2016–02–20] Farmy.cz, Farmy.cz zemědělské nemovitosti (2016): [cit. 2016–02–20] HBI, on-line databáze firem, (2014): < http://www.hbi.cz/> [cit. 2014–04–15] Informační systém Kopanice (2016): [cit. 2016–03–02] Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV, Integrovaný portál, (2015): [cit. 2015–06–11] Ministerstvo zemědělství, Portál eAGRI – resortní, (2016): [cit. 2016–03–11]. Ministerstvo zemědělství České republiky, MZe (2016): [cit. 2016–02–12] Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko, (2016): [cit. 2016– 02–19] Místní akční skupina Buchlov, (2016): [cit. 2016–02–19] Místní akční skupina Dolní Poolšaví, (2016): [cit. 2016–02–19] Místní akční skupina Staroměstsko, (2016): [cit. 2016–02–19] Místní akční skupina Severní Chřiby a Pomoraví, (2016): [cit. 2016–02–19] Národní geoportál INSPIRE, (2015): [cit. 2015–04–11] Národní síť místních akčních skupin, (2016): [cit. 2015–02–11] Regionální potravina, (2016): [cit.2016–02–19] Slovácké slavnosti vína, (2016): [cit.2016–02–19] SOWAC Geoportál GIS, (2015): < http://geoportal.vumop.cz/> [cit. 2015–03–11] Strukturální fondy, MMR, Ministerstvo místního rozvoje (2016) [cit. 2016–03–11] Svaz marginálních oblastí (SMO), LFA, (2016): [cit. 2016–03–11]

Svaz vinařů ČR, (2015): < http://www.svcr.cz/> [cit. 2015–04–11] Veřejný registr půd, LPIS, (2014): < http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/> [cit. 2015–11–06] Vinařská asociace, (2015): [cit. 2015–04–11] WWW stránky 48 obcí SO ORP Uherské Hradiště (2015) 89

SEZNAM ZKRATEK AoP Vinařská apelace, oblast (Appellation d'origine contrôlée) a. s Společnost s ručením omezeným CLLD Komunitně vedený místní rozvoj Corine Koordinace informací o životním prostředí ČOV Čistička odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český ústav zeměměřický a katastrální EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAGF (EZZF) Evropský zemědělský a záruční fond EU Evropská unie EU15 Historicky prvních patnáct členů Evropské unie GIS Geoinformační systém HPRV (HRDP) Horizontální plán rozvoje venkova CHKO Chráněná krajinná oblast IROP Integrovaný regionální operační program JPÚ Jednotné pozemkové úpravy JZD Jednotné zemědělské družstvo KPÚ Komplexní pozemkové úpravy LAU Místní správní jednotka (local administrative unit) LEADER Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku LFA Méně příznivé oblasti (less favoured areas) LPIS Veřejný registr půd, systém identifikace zemědělských pozemků MAS Místní akční skupina MZe Ministerstvo zemědělství NS MAS Národní síť místních akčních skupin NUTS Klasifikace územních statistických jednotek OP Operační program PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond POÚ obec s pověřeným obecním úřadem PRV Program rozvoje venkova PVP Přechodné vnitrostátní podpory SAPARD Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova SAPS Jednotná platba na plochu (Single area payment systém) SMO Svaz marginálních obcí SCLLD Strategie komunitně vedeného místního rozvoje SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností s. r. o Společnost s ručením omezeným SZIF Státní zemědělský a intervenční fond Top-Up Národní doplňkové platby TTP Trvale travní porosty SZP (CAP) Společná zemědělská politika (Common Agriculture Policy) VOC Víno originální certifikace 90

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Vzorový dotazník pro občany území SO ORP Uherské Hradiště Příloha 2: Geologická mapa SO ORP Uherské Hradiště Příloha 3: Základní informace o jednotlivých obcích SO ORP Uherské Hradiště Příloha 4: Rozdělení obcí na velikostní skupiny dle počtu obyvatel Příloha 5: Vybavenost obcí v SO ORP Uherské Hradiště v roce 2015 Příloha 6: Mapa rozložení plodin konvenčního zemědělství SO ORP Uherské Hradiště v roce 2014 Příloha 7: Kartodiagram druhů ploch podle obcí SO ORP Uherské Hradiště za rok 2015 Příloha 8: Mapa zastoupení orné půdy za obce SO ORP Uherské Hradiště v roce 2014 Příloha 9: Mapa zastoupení zemědělské plochy za obce SO ORP Uherské Hradiště v roce 2014 Příloha 10: Mapa změny zornění zemědělské plochy na celkové ploše obcí SO ORP Uherské Hradiště mezi lety 2004 a 2015 Příloha 11: Mapa CORINE „landcover“ a změny v období 2006–2012 na SO ORP Uherské Hradiště Příloha 12: Mapa místních akčních skupin na území SO ORP Uherské Hradiště v roce 2016 Příloha 13: Mapa cen půdy za obce SO ORP Uherské Hradiště v roce 2016 Příloha 14: Ceny půdy a index změny za obce SO ORP Uherské Hradiště v letech 1996, 2014 a 2016 Příloha 15: Mapa LFA v SO ORP Uherské Hradiště v roce 2015 Příloha 16: Seznam obcí SO ORP Uherské Hradiště podle počtu a výše dotací z PRV 2007–2014 Příloha 17: Seznam příjemců dotací PRV 2007–2014 v SO ORP Uherské Hradiště podle počtu a výše dotací Příloha 18: Zařazení projektů do systému PRV 2007–2014 v letech 2008 – 2015 na území SO ORP Uherské Hradiště Příloha 19: Mapa největších příjemců dotací v SO ORP Uherské Hradiště za fiskální rok 2014 Příloha 20: 20 největších příjemců dotací právnických osob v SO ORP Uherské Hradiště za fiskální rok 2014 Příloha 21: 21 největších příjemců dotací fyzických osob v SO ORP Uherské Hradiště za fiskální rok 2014 Příloha 22: Komoditní řetězec vína Příloha 23: Mapa ekologického zemědělství v SO ORP Uherské Hradiště za rok 2014 Příloha 24: Ekologického zemědělství v SO ORP Uherské Hradiště za rok 2013

91