Analýza prostředků a sil obcí v regionu pro odstraňování následků živelných pohrom (region Uherské Hradiště)

Lenka Hofírková

Bakalářská práce 2011

ABSTRAKT

Bakalá řská práce se zabývá analýzou sil a prost ředk ů obcí v regionu Uherské Hradišt ě pro odstra ňování následk ů živelních pohrom. Teoretická část je zam ěř ena na integrovaný záchranný systém, především na rozbor sil a prost ředk ů jednotlivých základních složek. Dále tato část zahrnuje p řehled živelních pohrom v regionu Uherské Hradišt ě a také nejzá- važn ější živelní pohromy v celé České republice.

V praktické části jsou řešeny dv ě nejv ětší živelní pohromy v regionu Uherské Hradišt ě – povodn ě v roce 1997 a povodn ě v roce 2010. Cílem mé bakalá řské práce je d ůkladn ě ana- lyzovat tyto dv ě události a navrhnout opat ření ke snížení následk ů živelních pohrom.

Klí čová slova: mimo řádná událost, živelní pohroma, integrovaný záchranný systém, síly a prost ředky, povode ň

ABSTRACT

Diploma thesis deal with the analysis of community forces and resources for the removal consequences of natural disasters in the Uherské Hradišt ě region. Theoretical part is focu- sed on the problem of integrated rescue system, especially on the analysis of forces and resources of individual fundamental components. This part includes overview of natural disasters in the Uherské Hradišt ě region and the most serious natural distasters in the whole Czech republic.

In practical part address two biggest natural disasters in the Uherské Hradišt ě region – flo- ods in 1997 and floods in 2010. Goal of my diploma thesis is the thorough analysis of these two events and suggestion of measures to reduce the effects of natural disasters.

Keywords: emergency event, natural disaster, integrated rescue system, forces and resour- ces, flood Pod ěkování

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala vedoucímu bakalá řské práce doc. Ing. Ivanovi Maš- kovi, CSc. za odborné vedení, p řínosné p řipomínky a ochotu p ři konzultacích. Ing. Lumíru Lackovi a Ing. Tomáši Černému z Městského ú řadu v Uherském Hradišti d ěkuji za poskyt- nuté informace a za ochotu spolupracovat. Dále bych touto cestou cht ěla pod ěkovat Ing. Bc. Josefu Bambuchovi a Ing. Ji římu Moskvovi z Hasi čského záchranného sboru ve Zlín ě za poskytnutí pot řebných materiál ů a rad.

OBSAH

ÚVOD ...... 3 I TEORETICKÁ ČÁST ...... 4 1 KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ V ČR ...... 5 1.1 VYMEZENÍ POJM Ů ...... 5

1.2 ARCHITEKTURA LEGISLATIVY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ...... 7

1.3 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM ...... 8 1.3.1 Pojmy ...... 8 1.3.2 Složky IZS ...... 9 2 ROZBOR SIL A PROST ŘEDK Ů ZÁKLADNÍCH SLOŽEK IZS ...... 11 2.1 HASI ČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ZLÍNSKÉHO KRAJE ...... 11

2.2 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ZLÍNSKÉHO KRAJE ...... 12

2.3 POLICIE ZLÍNSKÉHO KRAJE ...... 14 3 MIMO ŘÁDNÉ UDÁLOSTI ...... 15 3.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MU ...... 15

3.2 ČLEN ĚNÍ MU ...... 15 3.2.1 Přírodní MU ...... 15 3.2.2 Antropogenní MU ...... 15 4 CHARAKTERISTIKA M ĚSTA UHERSKÉ HRADIŠT Ě ...... 17 4.1 JEDNOTLIVÉ OBCE V ORP UHERSKÉ HRADIŠT Ě ...... 17

4.2 KLIMATICKÉ PODMÍNKY ...... 18

4.3 POVOD ŇOVÁ CHARAKTERISTIKA ...... 18

4.4 POVOD ŇOVÁ RIZIKA A PROTIPOVOD ŇOVÁ OPAT ŘENÍ ...... 19

4.5 ZDROJE ŠKODLIVIN ...... 20

4.6 PŘEHLED ŽIVELNÍCH POHROM A MIMO ŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ ...... 23 4.6.1 Živelní pohromy a mimo řádné události v regionu UH ...... 24 4.6.2 Nejzávažn ější živelní pohromy v České republice...... 24 II PRAKTICKÁ ČÁST ...... 26 5 POVODN Ě V REGIONU UHERSKÉ HRADIŠT Ě ...... 27 5.1 POVODN Ě 1997...... 28 5.1.1 Činnosti složek IZS ...... 30 5.1.2 Opat ření provád ěná v jednotlivých oblastech ...... 32 5.1.4 Nedostatky v prevenci povodní ...... 33 5.1.3 Škody zp ůsobené povodní ...... 34 5.1.4 Záv ěr z mimo řádné události ...... 33 5.2 POVODN Ě 2010...... 34 5.2.1 Organizace krizového řízení ...... 36 5.2.2 Škody zp ůsobené povodní ...... 37 5.2.3 Předb ěžný odhad náklad ů ...... 39 5.2.4 Činnosti složek IZS ...... 40 5.2.5 Zp ůsob odstran ění nedostatk ů vzniklých p ři řešení krizové situace ...... 41 5.2.6 Záv ěr z mimo řádné události ...... 43 6 NÁVRHY A P ŘIJATÁ OPATŘENÍ K SNÍŽENÍ NÁSLEDK Ů ŽIVELNÍCH POHROM ...... 44 ZÁV ĚR ...... 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 48 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK ...... 51 SEZNAM OBRÁZK Ů ...... 53 SEZNAM TABULEK ...... 54 SEZNAM P ŘÍLOH ...... 55 UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 3

ÚVOD

Žijeme v dob ě, kdy živelní pohromy již nejsou ni čím výjime čným. Pro naši republiku jsou asi nejv ětší hrozbou povodn ě, které v posledních pár desetiletích už n ěkolikrát ukázaly svou sílu. Podíváme-li se do minulosti, tak nap říklad v roce 1997, kdy povodn ě byly aktu- ální p ředevším na Morav ě, byla preventivní opat ření proti tomuto druhu živelní pohromy v podstat ě v za čátcích. Tento rok se dá s nadsázkou ozna čit jako odrazový m ůstek z hledis- ka zvýšené aktivity bezpe čnostních složek a také vládních činitel ů ve v ěci prevence a p ří- pravy bezpe čnostních opat ření p řed hrozbou dalšího povod ňového nebezpe čí. Sta čí vzpo- menout na výstavby povod ňových hrází nebo zpevn ění b řeh ů ohrožených řek, které se za- čaly po roce 1997 hojn ě objevovat. Tato opat ření se za čala prov ěř ovat již v roce 2002, kdy byla povodn ěmi postižená tém ěř celá Česká republika. Samoz řejm ě, že nikdo neo če- kával pr ůběh t ěchto povodní bez problém ů a velkého množství materiálních škod. Na dru- hou stranu se ov ěř ilo, že preventivní opat ření, která se od posledních povodní sta čila pro- vést, nebyla bezú čelná. Navíc již na tuto situaci byly p řipraveny složky integrovaného zá- chranného systému, jejichž členové byli z nedávných povodní z roku 1997 p řipraveni a spole čně s použitou technikou byli schopni efektivn ě řešit či zmírnit dopady této živelní pohromy.

V sou časné dob ě jsou protipovod ňová opat ření v regionu Uherské Hradišt ě na dosti vysoké úrovni. Důkazem je fakt, že povodn ě po roce 1997 již nem ěly tak ni čivé dopady a nezane- chaly za sebou takové škody, což jist ě p řivítala v ětšina obyvatel tohoto regionu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 4

TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 5

1 KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ V ČR

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o zm ěně n ěkterých zákon ů (krizový zákon) v platném zn ění stanoví p ůsobnost a pravomoc státních orgán ů a orgán ů územních samo- správních celk ů, a práva a povinnosti právnických a fyzických osob p ři p říprav ě na krizové situace, které nesouvisejí se zajiš ťováním obrany České republiky p řed vn ějším napade- ním, a p ři jejich řešení, a p ři ochran ě kritické infrastruktury a odpov ědnost za porušení těchto povinností.

Tento zákon dále zapracovává p říslušné p ředpisy Evropské unie a upravuje ur čování a ochranu evropské kritické infrastruktury [13].

1.1 Vymezení pojm ů

Krizové řízení – souhrn řídících činností orgán ů krizového řízení zam ěř ených na analýzu a vyhodnocení bezpe čnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností provád ěných v souvislosti s

1. p řípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo

2. ochranou kritické infrastruktury [13].

Krizový stav - stav, který vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hlavního m ěsta Prahy (stav nebezpe čí), vláda ČR, pop ř. p ředseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament ČR (stav ohrožení státu a vále čný stav) v p řípad ě hrozby nebo vzniku krizové situace a v p římé závislosti na jejím charakteru a rozsahu [13].

Krizová situace – mimo řádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpe čí, p ři nichž je vyhlášen stav nebezpe čí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“) [13].

Krizové opat ření - organiza ční nebo technické opat ření ur čené k řešení krizové situace a odstran ění jejích následk ů, v četn ě opat ření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob [13].

Mimo řádná událost – škodlivé p ůsobení sil a jev ů vyvolaných činností člov ěka, p řírodní- mi vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prost ředí a vy- žadují provedení záchranných a likvida čních prací [12].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 6

Nouzový stav - stav vyhlašovaný vládou ČR, pop ř. p ředsedou vlády ČR v p řípad ě živelních pohrom, ekologických nebo pr ůmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpe čí, které ve zna čném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnit řní po řádek a bezpe čnost [9].

Ochrana obyvatelstva – pln ění úkol ů civilní ochrany p ři ozbrojeném konfliktu i mimo n ěj, zejména varování, vyrozum ění, evakuace, ukrytí a nouzové p řežití obyvatelstva a další opatření k zabezpe čení ochrany jejich života, zdraví a majetku [12].

Stav nebezpe čí – se jako bezodkladné opat ření m ůže vyhlásit, jsou-li v p řípad ě živelní po- hromy, ekologické nebo pr ůmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpe čí ohroženy živo- ty, zdraví, majetek, životní prost ředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení zna čného rozsa- hu, a není možné odvrátit ohrožení b ěžnou činností správních ú řad ů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpe čí m ůže být vyhlášen hejtmanem kraje, v Praze primá- torem hlavního m ěsta Prahy. Stav nebezpe čí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dn ů. Tuto dobu m ůže hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády [13].

Stav ohrožení státu - může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprost ředn ě ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K p řijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je t řeba souhlasu nadpolovi ční v ětšiny všech po- slanc ů a souhlasu nadpolovi ční v ětšiny všech senátor ů [9].

Živelní pohroma – je mimo řádná událost vzniklá v d ůsledku škodlivého p ůsobení p řírod- ních sil [17].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 7

1.2 Architektura legislativy krizového řízení

Ústava Česk é republiky Ústavní zákon č. 1/1993 Sb .

Základní listina práv a svobod Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky č. 110/1998 Sb. Zákon o zajišťování Zákon o z řízení obrany ČR č ministerstev . 222/1999 Sb. č. 2/1969 Sb. Zákon o krizovém řízení č . 240/2000 Sb. Zákon o ozbrojených Zákon o obcích silách ČR č. 128/2000 Sb. č. 219/1999 Sb. Zákon o hospodá řských opat řeních pro krizové stavy č Zákon . 241/2000 Sb. Zákon o krajích o rozsahu č. 129/2000 Sb. branné povinnosti Zákon č o integrovaném . 218/1999 Sb. záchranném systé- mu č. 239/2000 Sb. Zákon o hlavním měst ě Praze č. 131/2000 Sb. Zákon o Policii Zákon o HZS č. 273/2008 Sb. č. 238/2000 Sb.

Vyhláška o zdravotnic- ě ké záchranné služb č. 434/1992 Sb.

Zákon o prevenci Atomový Zákon Zákon o závažných havárií zákon č. o vodách č. požární ochran ě č. 59/2006 Sb. 18/1997 Sb. 254/2001 Sb. č. 133/1985 Sb.

a další tzv. pr ůř ezové zákony

Obr. 1 Architektura legislativy krizového řízení

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 8

Legenda

Ústavní zákony

Statutární Ministerstvo vnitra (obce, kraje), Ministerstvo životního prost ředí

Zajiš ťuje ministr vnitra

Zajiš ťuje A ČR, ministr obrany

Integrovaný záchranný systém

Ministerstvo životního prost ředí, Ministerstvo vnitra

1.3 Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek p ři p říprav ě na mimo- řádné události a p ři provád ění záchranných a likvida čních prací [12].

1.1.1 Pojmy

Preventivní práce - činnosti a opat ření materiálního, plánovacího, organiza čního a vzd ělá- vacího charakteru, které mají za ú čel p ředejít možnosti vzniku mimo řádné události, snížit pravd ěpodobnost jejího vzniku nebo snížit škodlivé p ůsobení mimo řádné události po jejím případném vzniku [19].

Záchranné práce - činnosti k odvrácení nebo omezení bezprost ředního p ůsobení rizik vzniklých mimo řádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku ne- bo životního prost ředí, a vedoucí k p řerušení jejich p říčin [12].

Likvida ční práce - činnosti k odstran ění následk ů zp ůsobených mimo řádnou událostí, p ři- čemž následky se rozumí ú činky (dopady) a rizika p ůsobící na osoby, zví řata, v ěci a životní prost ředí [12].

Obnovovací práce - činnosti spo čívající v revitalizaci životního prost ředí a sm ěř ující k únosné obnov ě životního prost ředí, spole čenského života a materiálních hodnot. Obecn ě jde o činnosti sm ěř ující k obnov ě území, které neodstra ňují riziko ohrožení života a život- ního prost ředí a nemají charakter záchranných a likvida čních prací (bezprost ředních opat- ření) [19].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 9

1.1.2 Složky IZS

Integrovaný záchranný systém se skládá ze základních a ostatních složek, kterými jsou státní orgány, správní ú řady či zákonem výslovn ě stanovené osoby a instituce, jejichž p ů- sobení v rámci integrovaného záchranného systému není dot čeno jejich postavení a pln ění úkol ů stanovených zvláštními p ředpisy [1].

Základní složky IZS

Základní složky integrovaného záchranného systému zajiš ťují nep řetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimo řádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v míst ě mimo řádné události. Za tímto ú čelem rozmís ťují své síly a prost ředky po celém území České republiky. K základním složkám integrovaného záchranného systému pat ří:

Hasi čský záchranný sbor České republiky,

jednotky požární ochrany za řazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,

Zdravotnická záchranná služba,

Policie České republiky [1].

Ostatní složky IZS

Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují p ři záchranných a likvida č- ních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. K ostatním složkám integrovaného záchran- ného systému pat ří:

vyčlen ěné síly a prost ředky ozbrojených sil,

ostatní ozbrojené bezpe čnostní sbory,

ostatní záchranné sbory,

orgány ochrany ve řejného zdraví,

havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,

zařízení civilní obrany, neziskové organizace a sdružení ob čan ů, které lze využít k záchranným a likvida čním pracím [1].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 10

Obr. 2 Schématické rozložení základních a ostatních složek IZS p ři řešení MU.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 11

2 ROZBOR SIL A PROST ŘEDK Ů ZÁKLADNÍCH SLOŽEK IZS

Jednotlivé složky integrovaného záchranného systému mají své síly a prost ředky, které slouží k provád ění záchranných a likvida čních prací.

2.1 Hasi čský záchranný sbor Zlínského kraje

Všechny obce s nepatrnými výjimkami využívají osv ědčené síly a to jsou jednotky požární ochrany. Nespornou výhodou je skute čnost, že tém ěř každá obec m ěla a má svoji vlastní jednotku požární ochrany. S t ěmito jednotkami dokáže HZS kraje úsp ěšn ě spolupracovat, organizovat jejich činnost a metodicky řídit jejich odbornou p řípravu.

To všechno vytvá ří p ředpoklady, aby se HZS a JPO jako jedna ze základních složek IZS staly základním pilí řem pro zabezpe čení ochrany obyvatelstva v souladu s Koncepcí ochra- ny obyvatelstva na léta 2013 s výhledem do roku 2020 [15].

Tab. 1 Technika hasi čského záchranného sboru – Územní odbor Uherské Hradišt ě

Typ Po čet ks JPO cisternová automobilová st říka čka 3 Stanice Uh. Hradišt ě požární nosi č kontejner ů x/x-xx 1 Stanice Uh. Hradišt ě přív ěsný p ěnomet 1 Stanice Uh. Hradišt ě automobilový žeb řík do 30m/m-xxx 1 Stanice Uh. Hradišt ě kalové čerpadlo s el. motorem 19 Stanice Uh. Hradišt ě požární lo ď pevná x/x 4 Stanice Uh. Hradišt ě dopravní automobil 8-xxx 3 Stanice Uh. Hradišt ě vyvíje č kyslíku 1 Stanice Uh. Hradišt ě přenosná elektrocentrála s výkonem do 5 2 Stanice Uh. Hradišt ě odsáva č kou ře s výkonem x 1 Stanice Uh. Hradišt ě osobní automobil do 2000 kg 5 Stanice Uh. Hradišt ě velitelský automobil-xx 1 Stanice Uh. Hradišt ě přetlakový ventilátor x 3 Stanice Uh. Hradišt ě osv ětlovací p říslušenství 2 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo na odpadní vodu 1 Stanice Uh. Hradišt ě motorová pila řet ězová 4 Stanice Uh. Hradišt ě plovoucí motorové čerpadlo 10 Stanice Uh. Hradišt ě motorová pohonná jednotka 2 Stanice Uh. Hradišt ě mikrobus 1 Stanice Uh. Hradišt ě motorová pila kotou čová 3 Stanice Uh. Hradišt ě přív ěsná motorová st říka čka 8 3 Stanice Uh. Hradišt ě přenosná motorová st říka čka 8 2 Stanice Uh. Hradišt ě přív ěs nákladní 1 Stanice Uh. Hradišt ě odsáva č kou ře s výkonem x 1 Stanice Uh. Hradišt ě technický automobil chemický-xx 1 Stanice Uh. Hradišt ě

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 12

2.2 Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje

Tab. 2 Sanitní vozidla a posádky RLP

Celkový K dispozici sanitních vozidel s týmem RLP Celkem Výjezdové po čet Ihned Do 60 min Do 120 min do 120 min stanovišt ě vozidel PD MD PD MD PD MD PD MD 4 (v MD UH 1 sanita 3 1 1 2 - - 4 3 RZP) Zlínský 24 19 12 5 10 - 1 24 23 kraj

Tab. 3 Sanitní vozidla a posádky RZP

Celkový K dispozici sanitních vozidel s týmem RZP Celkem Výjezdové po čet Ihned Do 60 min Do 120 min do 120 min stanovišt ě vozidel PD MD PD MD PD MD PD MD 1+1 (v PD UH 1 sanita - 1 1 1 - - 1 2 RLP) Zlínský 24 9 8 13 16 1 - 23 24 kraj

Nasazení sil a prost ředk ů RLP/RZP

Přibližnou kalkulaci adekvátního po čtu posádek RLP/RZP v závislosti na po čtu ran ěných

(postižených) uvádí následující p řehledná tabulka:

Tab. 4 Nasazení sil a prost ředk ů RLP/RZP

Po čet zran ěných Po čet prost ředk ů (zasažených) 3 – 5 1 RLP + 1-2-RZP + 1 DNR 5 – 10 2 RLP + 3-5 RZP + 3 DNR 10 – 15 3 RLP + 1 LZS + 5 RZP + 4 DNR + V ŘZ 15 – 30 4 RLP + 1 LZS + 7-9 RZP + 6 DNR + V ŘZ 30 – 50 6 RLP + LZS + 12 RZP + 10 DNR + V ŘZ 50 – 70 10 RLP + LZS + 15 RZP + 15 DNR + V ŘZ všechny prost ředky p ři zachování minimálních záloh 100 + více aktivace LSPP od 15 zran ěných + prost ředky týlového zajišt ění

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 13

Sanitní vozidla soukromých p řepravc ů – provozovatel ů DNR

V dob ě MU slouží k posílení p řepravní kapacity ZZS ZK. Sanitní vozidla DNR jsou vy člen ěná zejména pro:

1) P řepravu lehce ran ěných z místa MU do cílových zdravotnických za řízení.

2) P řepravu lék ů a zdravotnického materiálu, jejichž pot řeba p římo souvisí s likvidaci zdravotnických následk ů MU.

3) K zajišt ění bazálních služeb DNR ve Zlínském kraji v dob ě MU.

4) K evakuaci nemocných ze zdravotnických za řízení.

Mimo řádné zásoby spot řebního zdravotnického materiálu

Veškeré prost ředky logistické podpory jsou skladovány, mobilizovány a následn ě transpor- továny jako materiál I., II., a III. sledu. Sanitní vozidla, která vyjížd ějí na místo mimo řádné události p římo z terénu, využívají zpo čátku ke své činnosti materiál a prost ředky standard- ního vybavení vozidla. Avšak všechna další sanitní vozidla, která vyjížd ějí na místo MU z výjezdových stanoviš ť vyvážejí na místo MU navíc materiál logistické podpory I. a II. sledu!

V následujícím textu jsou barevn ě ozna čeny priority transportu materiálu na místo MU následujícím zp ůsobem:

I. červená = materiál I. sledu, max. doba dojezdu: a) v okrese do 20 minut, b) v kraji do 60 minut.

II. modrá = materiál II. sledu, max. doba dojezdu: a) v okrese do 60 minut, b) v kraji do 120 minut.

III. zelená = materiál III. sledu, max. doba dojezdu: a) v okrese do 120 minut, b) v kraji do 180 minut.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 14

Materiál I. sledu

Vyvážejí na místo zásahu všechna dostupná sanitní vozidla ZZS, která vyjížd ějí k MU ze svých výjezdových stanoviš ť jako první.

Materiál II. sledu

Vyvážejí na místo zásahu: - sanitní vozidla ZZS 2. sledu,

- volná osobní vozidla systému Rendez-vous,

- volná referen ční vozidla.

Materiál III. sledu

Vyvážejí na místo zásahu: - terénní vozidlo s přív ěsem,

- nákladní vozidlo Praga V3S.

2.3 Policie Zlínského kraje

Při živelní pohrom ě se do odstra ňování následk ů, pomoci ob čan ům a zajišt ění bezpe čnosti a ve řejného po řádku zapojují policisté a technika nejen z Uherského Hradišt ě, ale z celého regionu, pak i posily z kraje a celé republiky.

Shrnutí sil a prost ředk ů za Územní odbor Uherské Hradišt ě:

200 policist ů (r ůzné útvary – po řádková, dopravní, kriminalisté),

34 osobních aut (Škoda Octavia, Fabia, Felicie) – policejní i civilní barvy,

5 dodávek (VW a Renault) – jedna z nich je velitelské vozidlo s vlastním agregátem pro výrobu elektrické energie pro p řípad krizového zásahu,

2 vodní motorové čluny,

7 jízdních kol pro cyklohlídky,

2 p řenosné elektrocentrály.

Pro krizové spojení funguje policie v rámci p římého rádiového spojení bez použití zpro- st ředkovatele.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 15

3 MIMO ŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Mimo řádná událost je obecn ě definována jako z hlediska doby vzniku nep ředvídatelné ne- bo obtížn ě p ředvídatelné, časov ě a prostorov ě ohrani čené, stupňující se silové p ůsobení původce mimo řádné události na ur čitou část systému nebo jeho okolí.

3.1 Obecná charakteristika MU

Mimo řádná událost je škodlivé p ůsobení sil a jev ů vyvolaných činností člov ěka, p řírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prost ředí a vyžadují provedení záchranných a likvida čních prací [12].

3.2 Člen ění MU

Mimo řádné události lze členit na p řírodní MU a antropogenní MU.

3.1.1 Přírodní MU

a) Živelní pohromy:

dlouhotrvající sucha,

dlouhodobá inverzní situace,

povodn ě velkého rozsahu,

jiné živelní pohromy velkého rozsahu (nap ř. rozsáhlé lesní požáry, sn ěhová ka- lamita, vich řice, sesuvy p ůdy, zem ětřesení, apod.).

b) Hromadné nákazy:

epidemie – hromadné nákazy osob,

epifytie – hromadné nákazy polních kultur,

epizootie – hromadné nákazy zví řat [16].

3.1.2 Antropogenní MU

a) Provozní havárie a havárie spojené s infrastrukturou:

radia ční havárie velkého rozsahu,

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 16

havárie velkého rozsahu zp ůsobená vybranými nebezpe čnými látkami a che- mickými p řípravky,

jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu (nap ř. exploze, destruk- ce nadzemních a podzemních částí staveb),

narušení hrází významných vodohospodá řských d ěl se vznikem zvláštní povod- ně,

zne čišt ění vody, ovzduší a p řírodního prost ředí haváriemi velkého rozsahu.

b) Vnitrostátní společenské, sociální a ekonomické krize:

hrozba nebo provedení závažných teroristických akcí, aktivity vnitrostátního nebo mezinárodního zlo činu nebo terorismu,

ohrožení demokratických základ ů státu extrémistickými politickými silami,

násilné akce subjekt ů cizí moci spojené s použitím vojenských sil a prost ředk ů proti chrán ěným zájm ům a vyvolané ú častí státu v mezinárodních mírových a humanitárních misí nebo pln ěním jeho spojeneckých závazk ů,

rozsáhlá a závažná diverzní činnost spojená se zjevnou p řípravou vojenské agrese subjektu cizí moci,

vn ější vojenské napadení státu nebo spojenc ů [16].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 17

4 CHARAKTERISTIKA M ĚSTA UHERSKÉ HRADIŠT Ě

Uherské Hradišt ě je významným historickým m ěstem jihovýchodní Moravy a centrem sí- delní aglomerace Staré M ěsto – Uherské Hradišt ě – Kunovice – Sady – Ma řatice - Jarošov. Podle nového uspo řádání územní ve řejné správy je nyní Uherské Hradišt ě obcí s rozší řenou působností (tzv. obec III. stupn ě), v jejímž správním obvodu (Uherskohradiš ťsko) žije p řes 90 tisíc obyvatel. M ěsto je sou částí Zlínského kraje (NUTS 3), který spole čně s Olo- mouckým krajem vytvá ří tzv. region soudržnosti NUTS 2 St řední Morava.

Charakterem pr ůmyslov ě – zem ědělský region se rozkládá v úrodném Dolnomoravském úvalu. Vzhledem k nadpr ůměrn ě p říznivým klimatickým a p ůdním podmínkám si zem ě- dělství stále zachovává relativn ě d ůležité postavení. Pr ůmysl se koncentruje p ředevším do městské aglomerace Staré M ěsto – Uherské Hradišt ě – Kunovice a n ěkolika dalších významn ějších pracovních st ředisek regionu (Hluk, Uherský Ostroh, Buchlovice).

Správní území m ěsta, rozd ělené do 6 katastrálních území, zabírá rozlohu 21,3 km 2, na kte- rém žije 25 990 obyvatel (stav k 1. 1. 2011). Atraktivitu m ěsta pro bydlení, obchod, kultur- ní, sportovní a spole čenské vyžití dále zvyšuje popula ční velikost celého m ěstského regio- nu s 91 585 obyvateli (stav k 1. 1. 2011) [20].

4.1 Jednotlivé obce v ORP Uherské Hradišt ě

Obr. 3 Mapka regionu Uherské Hradišt ě

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 18

4.2 Klimatické podmínky

Klimaticky spadá v ětšina území do teplé klimatické oblasti charakterizované delším su- chým létem, teplým jarem a podzimem a krátkou a poměrn ě suchou zimou.V celoro čním pr ůměru p řevládají nad celým územím správního obvodu hladinové v ětry pod vlivem zá- padního proud ění, v m ěsících únoru a b řeznu se často stá čí od severozápadu (320° – 340°). Od dubna do prosince se proud ění udržuje zhruba v rozmezí od 250° do 290°. Četnost proudění východních sm ěrů je asi 17 %, četnost proud ění severních či jižních je asi 27%. Maximální rychlosti v ětr ů jsou v m ěsících červenci, srpnu, listopadu až lednu. Přízemní větry p řevládají na celém území správního obvodu v západních sm ěrech, v jednotlivých ro čních obdobích pak takto: jaro cca 230°, léto cca 210°, podzim cca 260°, zima cca 270°.

Pr ůměrné rychlosti v ětr ů v p řízemní vrstv ě se pohybuje v rozmezí od 2 do 6 m.s -1.

Pr ůměrná ro ční teplota je v rozmezí od 4° C do 1° C. Pr ůměrná teplota v jednotlivých ro č- ních obdobích: jaro 4° C až 9° C, léto 14° C až 17° C, podzim 3° C až 7° C, zima -2° C až -3° C. Pr ůměrné teploty p ůdy v roce se pohybují od +8° C do -11,3° C v jednotlivých měsících.

Celkové množství spadlých atmosférických srážek se pohybuje v rozmezí od 400 do 2100 mm za rok. Z toho p řipadá na léto asi 40 %, jaro 25 %, podzim 20 % a zimu 15 %.

Častý výskyt inverzního po časí, který bývá spojen s trvalými oblastmi vysokého tlaku v zimním období, je možno o čekávat zejména v níže položených částech správního obvo- du, v okolí řek Moravy a Olšavy.

4.3 Povod ňová charakteristika

Hlavním páte řním tokem celého území je řeka Morava. P ůvodn ě meandrovala v široké údolní niv ě. V sou časné dob ě je zcela regulovaná a má upravené koryto v celé délce řeše- ného území.

Během povodn ě v roce 1997 došlo i p řes tento fakt k vyb řežení a zaplavení údolní nivy včetn ě zastav ěného území. Q100 řeky Moravy bylo po povodních upraveno na 816,5 m 3/s (jez Spytihn ěv). Po provedené rekonstrukci je kapacita ochranných hrází 700 – 800 m 3/s. Pr ůměrný pr ůtok Moravy činí cca 55 m 3/s.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 19

V minulosti byla Morava částe čně svým korytem, částe čně laterálním kanálem splavn ěna, především pro ú čely dovozu lignitu a surovin pro firmu Ba ťa.

Druhým v ětším tokem okresu Uherské Hradišt ě je řeka Olšava, která se vlévá do Moravy nad obcí Kostelany. Plocha povodí činí 520 km 2. Je rovn ěž jako řeka Morava regulována v rozsahu řešeného území na Q100. Pouze v krátkém úseku na k. ú. Míkovice z ůstal za- chován p řirozený neregulovaný tok, který byl vyhlášen jako přírodní památka Olšava, a dále zbytky p ůvodních meandr ů, které jsou postupn ě upravovány a zanikají.

Ostatní toky, které se vyskytují v území, jsou malé a vodohospodá řsky nevýznamné. V letním suchém období mají často minimální pr ůtoky a plochy jejich povodí nejsou v ětší než n ěkolik km 2. V zna čné mí ře jsou p ři pr ůchodu p řes intravilán zatrubn ěné [21].

4.4 Povod ňová rizika a protipovod ňová opat ření

Povod ňové stavy jsou možné prakticky od všech tok ů a svažitých ploch v okolí intravilánu. Samoz řejm ě nejvážn ějším problémem jsou velké toky Morava a Olšava. Tyto povod ňové stavy trvají dlouho a na jejich p říchod se lze p řichystat. U malých tok ů je doba trvání po- vodn ě krátká (desítky minut), ale jejich p říchod je velmi rychlý a prudký. U t ěchto p řípad ů je nutné se zam ěř it na prevenci (údržba vtokových objekt ů, omezit v maximální mí ře mož- nost jejich ucpání apod.).

V roce 1997 došlo k povodni na řekách Morava a Olšava, která zasáhla podstatnou část území m ěsta. Na tuto situaci reagoval „Generel protipovod ňových opat ření na řece Mora- vě“ (Povodí Moravy, a.s.), který pro ochranu hradiš ťské aglomerace po čítal s využitím inunda čního prostoru na pravém b řehu řeky Moravy pro částe čnou akumulaci a transfor- maci extremních pr ůtok ů a pro ochranu obou m ěst a rovn ěž obcí na pravém b řehu za pla- vebním kanálem pomocí poldru v úseku pod Kudlovickým potokem, nacházejícího se v tém ěř celém prostoru mezi řekou Moravou a státní silnicí St. Město – Hušt ěnovice. Po povodni na ja ře 2006 navrhlo Povodí Moravy nové řešení protipovod ňových opat ření na ochranu Starého M ěsta, Rybáren a Uherského Hradišt ě, v sou časné dob ě se tento návrh dopracovává [21].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 20

4.5 Zdroje škodlivin

Hygienická služba zaznamenala výrazné snížení zne čišt ění ovzduší ve m ěst ě již po čátkem devadesátých let minulého století a v sou časné dob ě již neregistruje p řekra čování p řípust- ných denních limit ů u žádné monitorované škodliviny (oxid si řičitý, oxidy dusíku). V d ů- sledku kombinace n ěkolika faktor ů (údržba fasád a komunikací, zm ěny v zem ědělském obhospoda řování pozemk ů apod.) došlo rovn ěž k redukci zatížení ovzduší polétavým pra- chem a prašným spadem, p řičemž p řekra čování povolených limit ů (12,5 g.m 2/měsíc -1) do- chází pouze ojedin ěle.

V roce 2005 byl na hlavní k řižovatce instalován imisní monitoring, který zobrazuje aktuál- ní imisní hodnoty škodlivých látek, a to p ředevším z dopravy. Nyní je tedy možné porovnat dříve p ředpokládané hodnoty se skute čnými imisemi. Nejvíce je p řekra čován imisní limit pro tuhé zne čiš ťující látky frakce PM 10. Naopak p ředpokládané vysoké hodnoty pro NO x jsou v podlimitní koncentraci.

Významným zdrojem zne čiš ťování ovzduší ve m ěst ě ovšem z ůstává nadále silni ční dopra- va. Monitorované hodnoty dopravních emisí zatím nedosahují hladin dráždivých nebo rizi- kových pro zdraví (ro ční pr ůměrné koncentrace škodlivin p řekra čovány nejsou, krátkodobé pr ůměrné koncentrace škodlivin jsou p řekra čovány, limit p řekro čení 5 % v roce je v ětšinou dodržen). Emise motorových vozidel obsahují mnoho škodlivých látek (oxidy dusíku, oxid uhelnatý, r ůzné uhlovodíky, aldehydy, ketony a mnohé jiné). Poněvadž se vyskytují a jsou rozptylovány vícemén ě paraleln ě s oxidy dusíku, které se v ětšinou nejvíce blíží limitním hodnotám ukazatel ů imisního stavu z hlediska ochrany ovzduší, lze p ředpokládat, že i je- jich imise jsou na p řijatelných úrovních. Výrazn ější zlepšení celkové imisní situace s pozitivním dopadem na zdraví a zdravé životní podmínky obyvatelstva se o čekává zejména po zahájení provozu na obchvatu Starého M ěsta a Uherského Hradišt ě, který od- vádí část tranzitní dopravy mimo zastav ěné území. Dochází k v ětšímu rozložení dopravy v území, a tím i k plošnému rozptýlení liniových zdroj ů zne čišt ění ovzduší.

Hlukové pom ěry jsou nep říznivé p ředevším podél hlavních frekventovaných komunikací, kde monitorované hlukové hladiny p řekra čují povolený hygienický limit (nová, p říp. i stará zát ěž). Po realizaci navržených silni čních staveb dojde k výrazn ějšímu snížení dopravní intenzity na silni čních komunikacích, a tím i ke snížení hlukových hladin. Výjimku p řed- stavuje pouze t řída Maršála Malinovského v Uherském Hradišti, kde se zát ěžové hodnoty

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 21 do roku 2015 nesníží (bude zde i nadále p řekra čována limitní hladina hluku o 6 dB(A) – den a 8 dB(A) – noc). U navržených dopravních tras je proto nutné postupovat dle zásad protihlukové ochrany p řilehlých ploch (protihlukové st ěny a clony, v místech t ěsné zástav- by u komunikací bez možnosti protihlukových opat ření na komunikaci osadit domy vhod- ným typem oken nebo provést i protihlukovou izolaci budovy).

Pozitivní zm ěnu p ředstavuje snížení emisí z centrálního tepelného zdroje (CTZ). V roce 2001 byla provedena zásadní rekonstrukce m ěstské tepelné soustavy, která spo čívala v mo- dernizaci centrálního zdroje, ve vým ěně stávajícího parního rozvodu za horkovodní rozvod a v propojení t ří p ůvodn ě díl čích soustav v jeden systém (soustavy St řed, sídlišt ě Mojmír II a Východ). CTZ dnes p ři použití pevných paliv s nízkým obsahem síry a ú činnou filtrací vytvá ří podmínky pro lepší rozptyl škodlivin v ovzduší (plynofikace spole čně s intenzivní dopravou vytvá ří p říhodné podmínky pro nár ůst imisních koncentrací oxid ů dusíku v úze- mí).

Centralizace části zdroj ů na území m ěsta vytvá ří lepší podmínky pro p řekonání inverzní vrstvy, nikoliv však vždy, neboť ur čitou nevýhodou je nízká výška komína kotelny CTZ z důvod ů ochranných pásem leteckého koridoru a leteckého provozu.

Plynofikace m ěsta je bezesporu výhodná z d ůvod ů minimalizace tuhých podíl ů a oxidu si řičitého emitovaných do ovzduší, oxidy dusíku však zůstávají. Ojedin ělé zdroje zne čiš ťo- vání, které nevyužívají plynofikace v území nebo elekt řiny, by m ěly do budoucna spl ňovat podmínky ekologicky šetrného výrobku (nap ř. kotle na d řevo) [21].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 22

Tab. 5 Možné havárie velkého rozsahu zp ůsobenými chemickými látkami a p řípravky

Množství Okres Název objektu nebo za řízení Druh skladované NL skladované NL Raciola-Jehli čka s.r.o., UH amoniak 1,5 t Hradební 221 - Uh. Brod, Laksyma-Nedakonice, UH amoniak 1,5 t a.s., Nedakonice 244 Českomoravské mrazírny Kunovice, UH amoniak 30 t k.s., Na záhonech 1467 Pivovar Janá ček UH amoniak 1,5 t Uherský Brod, a.s., Neradice 369 Rochus, s.r.o. UH amoniak 15 t Kunovice, Na záhonech 1482 Zimní stadión UH amoniak 6 t Uherský Brod Zimní stadión UH amoniak 6 t Uherský Ostroh GA Agrochem toxické látky (pesticidy, UH 120 t St. M ěsto, Zlechovská 1699 hnojiva, odmaš ťovadla) Chedo, s.r.o. toxické zplodiny UH Uh. Hradišt ě – Ma řatice, Sokolovská 40 t ho ření barev 966 Areál Mesit UH kyanidy 40 t Uherské Hradišt ě

Tab. 6 Potenciální zdroje zne čišt ění vod v rámci Povodí Moravy ve Zlínském kraji

Název objektu nebo Druh Množství Ohrožený Okres za řízení skladované NL skladované NL vodní tok COLORLAK a.s. ve řejný kanál UH toxické látky 50 t Staré M ěsto řeka Morava Areál Mesit UH toxické látky 40 t Morava Uherské Hradiště Česká zbrojovka a.s. UH toxické látky 2 t Olšava Uherský Brod prameništ ě UH LET a.s. Kunovice ropné látky 10 t pitné vody Kolela č UH Zeveta Bojkovice a.s. toxické látky 50 t Olšava Čerpací stanice BLOK 92 m 3, 45 m 3 UH benzín, nafta Olšava Bojkovice Čerpací stanice Benzina UH benzín, nafta 128 m3, 50 m3 Olšava Drslavice Čerpací stanice Shell UH benzín, nafta 130 m3, 120 m3 Morava Staré M ěsto Čerpací stanice UH Komnacký benzín, nafta 100 m3, 50 m3 vodní zdroj Ostrožská N.Ves

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 23

4.6 Přehled živelních pohrom

Výskyt meteorologických a klimatologických extrém ů je výsledkem p řirozené variability zemské atmosféry. V ní se pod vlivem r ůzných p řírodních a antropogenních faktor ů ode- hrává řada složitých a vzájemn ě se ovliv ňujících fyzikálních a chemických proces ů, které v interakci s aktivním povrchem mohou vést k výskytu extrémních stav ů r ůzného plošného rozsahu a trvání. Zatímco v p řírodních ekosystémech jsou takovéto extrémy v četn ě jejich účink ů sou částí jejich p řirozeného vývoje, v kulturní krajin ě zp ůsobují p ři stále složit ější infrastruktu ře lidské spole čnosti mnohdy velké materiální škody i ztráty na lidských živo- tech.

Česká republika byla v posledních letech postižena velkými p řírodními katastrofami hned několikrát. Platí to zejména o povodních na Morav ě a ve Slezsku v červenci 1997 (52 ob ě- tí, škody za 62 miliard K č), ve východních Čechách v červenci 1998 (6 ob ětí, škody za 2 miliardy K č) nebo v Čechách v srpnu 2002 (17 ob ětí, odhadované škody p řes 100 mi- liard K č), ale i o suchu na jižní Morav ě v dubnu až červnu 2002 (škody za 5 miliard K č). K tomu p řistupují další ob ěti a škody p ři bleskových povodních v d ůsledku p řívalových deš ťů , p ři vich řicích, krupobitích a dalších meteorologických a klimatologických extré- mech [18].

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 24

4.1.1 Živelní pohromy a mimo řádné události v regionu Uherské Hradišt ě

Tab. 7 Přehled živelních pohrom a mimo řádných událostí v regionu UH

Živelní pohroma 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 (ŽP) Požáry s JPO/bez 136/18 207/19 128/3 155/7 137/7 160/7 149/7 151/8 JPO Požáry 154 226 131 162 144 167 156 159 celkem Povode ň, záplava, 20 1 5 11 59 39 2 3 déš ť Sníh, 0 0 0 0 7 2 0 5 námrazy Větrná 7 0 9 0 1 7 22 7 smrš ť Sesuvy 0 0 0 0 1 0 0 0 půdy Ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 181 227 145 173 212 215 180 174 ŽP

4.1.2 Nejzávažn ější živelní pohromy v České republice

2002 – Povodn ě v srpnu

- Zasaženo: 43 okres ů v rámci 10 kraj ů

- Zatopeno: 99 m ěst, obcí a m ěstských částí

- Částe čně poškozeno: 347 m ěst a obcí

- Evakuováno: 123 200 osob

- Bezprost ředn ě zachrán ěno: 3 374 osob

- Celkem zasahovalo: 24 220 hasi čů

2003 – Extrémní sucho, které m ělo za následek rekordní po čet požár ů

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 25

2006 – Povodn ě v březnu a dubnu

- Evakuováno: 13 400 osob

- Bezprost ředn ě zachrán ěno: 93 osob

- Celkem nasazeno: 5 180 JPO

2007 – Orkán Kyrill

- Celkem nasazeno: 14 000 hasi čů

2008 – Orkán Emma

- Celkem nasazeno: 11 500 hasi čů

2009 – Povodn ě v červnu a červenci

- Zasaženo: 451 obcí na území devíti kraj ů

- Zem řelo: 15 osob

- Evakuováno: 722 osob

- Bezprost ředn ě zachrán ěno: 369 osob

- Celkem nasazeno: 8 125 hasi čů

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 26

PRAKTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 27

5 POVODN Ě V REGIONU UHERSKÉ HRADIŠT Ě

Řeka Morava se svými p řítoky ovliv ňovala od pradávna život našeho regionu. Nep řinášela lidem jen obživu, ale byla také ni čivým živlem, který ni čil majetky a n ěkdy i životy lidí. V pr ůběhu našeho století častokrát vystoupila ze svých b řeh ů, zejména po velkých deštích či náhlých oblevách, a zaplavila okolní louky, pole i lesy. V historických pramenech na- cházíme řadu zmínek o t ěchto událostech. Nebyly to jen záplavy, které zt ěžovaly život obyvatel ům regionu, ale také ni čivé povodn ě, k nimž došlo ve 20. století celkem 5x.

První velká povode ň v minulém století p řišla v roce 1910. Klimatické podmínky toho roku nebyly p říznivé, jaro i léto bylo deštivé, na po čátku zá ří n ěkolik dní vydatn ě pršelo a p řišly i pr ůtrže mra čen. V zá ří 1910 se rozvodnily p řítoky Moravy, zejména řeka Olšava, která toho dne zatopila níže položenou část Uherského Brodu. Pobo řeno bylo p řes 90 obytných a hospodá řských stavení, škoda byla vy číslena na 300 tisíc korun. Z Uherského Hradišt ě byla organizována pomoc, byl vypraven zvláštní vlak, který p řepravil lod ě vesla řského klubu. Záchranné práce trvaly celou noc, p ři nich zahynuli 3 zachránci a 2 ob čané Kunovic. Následujícího dne bylo zaplaveno i okolí Uherské Hradišt ě, hladina Moravy stoupla nato- lik, že byly ohroženy Rybárny. Našt ěstí voda brzy opadla, takže m ěsto neutrp ělo škodu. Následky povodn ě byly v Kunovicích hrozivé: 200 dom ů bylo pobo řeno, 200 nebezpe čně poškozeno, na 1000 osob se ocitlo bez p říst řeší, škody dosáhly výše 2 milion ů korun.

V roce 1914 povode ň postihla obec Nedakonice. V obci bylo vodou podemleto na 70 sta- vení, celková škoda byla odhadnuta na 200 tisíc korun.

Třetí povode ň postihla Uherské Hradišt ě a Kunovice v roce 1919. Pam ětníci udávají, že vody bylo více než p ři ni čivé povodni v roce 1910.

Nejv ětší povode ň, která postihla náš region, byla v červenci roku 1997.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 28

5.1 Povodn ě 1997

Příčiny povodn ě

Hlavní a neoddiskutovatelnou p říčinou povodn ě v červenci 1997 byla ojedin ělá pov ětr- nostní situace nad územím st řední Evropy, p ři které vypadlo v krátkém období enormní množství srážek. Množství vody, které dopadlo na povrch samoz řejm ě nemohlo vsáknout do p ůdy, a tak zaplnilo nejen koryta potok ů a řek, ale i v ětší část jejich niv. Další p říčinou, zhoršující d ůsledky povodn ě, bylo všeobecné uspokojení, že povodn ě nem ůžou naše území postihnout, p ůsobené tém ěř padesátiletým obdobím se snižujícím se množstvím srážek a vírou, že technická opat ření, nap římení tok ů a jejich ohrazování, je natolik dostate čné, že udrží jakékoliv množství vody. Tyto argumenty vedly dokonce k tomu, že byl postupn ě zrušen i d ůmyslný závlahovo-odvod ňovací systém mezi Spytihn ěví a Starým M ěstem, zbu- dovaný p ři regulaci Moravy a výstavb ě plavebního kanálu a dokonce i mostní propustky železni čního t ělesa mezi Uherským Hradišt ěm a Starým M ěstem. Bylo zjišt ěno, že p řes opakované výzvy od roku 1990 ze strany okresního ú řadu, mnohé obce doposud nem ěly zpracovaný povod ňový plán a povod ňové komise, pokud byly v ůbec ustaveny, byly zcela formáln ě jen na papí ře a neprovád ěly pravidelné prohlídky a kontroly.

Zni čeno úpln ě bylo 108 rodinných dom ů, dlouhodob ě poškozeno 523 bytových jednotek, po čet nouzov ě ubytovaných se pohyboval od 20 000 ob čan ů v dob ě povodn ě až do 553 ob čan ů. Zaplaveno bylo v okrese celkem tém ěř 20 000 ha na území 32 obcí. Dešt ě vyvolaly nejmén ě 71 sesuv ů na ploše o celkové vým ěř e 127 ha.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 29

Tab. 8 Požární jednotky okresu Uherské Hradišt ě nasazené v pr ůběhu povodn ě

HZS podniku Let Kunovice SDH Salaš HZS podniku Colorlak Staré M ěsto SDH Velehrad SDH podniku Mesit Uherské Hradišt ě SDH Tupesy SDH Uherské Hradišt ě SDH Stupava SDH Ma řatice SDH Košíky SDH Vésky SDH Jankovice SDH Staré M ěsto SDH Nedachlebice SDH Kunovice SDH Uherský Brod SDH Jarošov SDH Bojkovice SDH Jalubí SDH Částkov SDH Nedakonice SDH Suchá Loz SDH Hluk SDH Starý Hrozenkov SDH Zlechov SDH Strání SDH Traplice SDH Pašovice SDH Babice SDH Dolní N ěmčí SDH Osv ětimany SDH Horní N ěmčí SDH O řechov SDH Nezdenice SDH Újezdec u Osv ětiman SDH Šumice SDH Uherský Ostroh SDH Nivnice SDH Ostrožská Lhota SDH Bánov SDH Buchlovice SDH Vl čnov SDH Ostrožská Nová Ves SDH Záhorovice SDH Bílovice SDH Rudice SDH Mist řice SDH Pitín SDH Kn ěžpole SDH Boršice u Blatnice SDH Topolná SDH Veletiny SDH Kudlovice SDH V čelary SDH Polešovivce SDH Kom ňa SDH Boršice

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 30

Tab. 9 Nasazení sil armády ČR p ři povodni v červenci 1997

66. d ělost řelecký oddíl Uherské Hradišt ě 53. výcviková základna logistiky Opava Výcvikové st ředisko zdravotní služby UH 6. spojovací prapor Brno Okresní vojenská správa UH Vojenská akademie Brno 1. výcviková mobilní základna ženijních 6. zdravotní oddíl UH vojsk 1. armádního sboru Vojenský finan ční ú řad UH 6. prapor zabezpe čení Jihlava Posádková ošet řovna UH 62. mechanizovaný prapor Mikulov 2. ženijní brigáda Pardubice VÚ 6397 Liberec 74. záchranné výcvikové za řízení Bu čovice 63. mechanizovaný prapor Jihlava 71. mechanizovaný prapor Hodonín 6. pr ůzkumný prapor Mikulov 8. mechanizovaná brigáda Valašské 62. výcvikové st ředisko Mikulov Mezi říčí 21. mechanizovaný prapor Strašice 6. prapor zabezpečení Znojmo 23. mechanizovaný prapor Strašice 72. mechanizovaný prapor Mikulov 24. mechanizovaný prapor Strašice VÚ 5673 P řáslavice 4. spojovací prapor – brigáda rychlého VÚ 6052 Krom ěř íž nasazení Havlí čkův Brod 42. mechanizovaný prapor – brigáda VÚ 4939 Jihlava rychlého nasazení Tábor 1. protiletadlový raketový pluk Žatec VÚ 4227 Jihlava 26. d ělost řelecký oddíl Janovice Vysoká vojenská škola Vyškov nad Úhlavou 1. provozní prapor Tábor Vojenská akademie Vyškov VÚ 1509 Klecany 73. mechanizovaný prapor P řáslavice Jednotka Vojenského výcvikového prostoru 61. výcvikové st ředisko Znojmo Libavá 61. mechanizovaný prapor Mikulov 76. d ělost řelecký oddíl Hranice na Morav ě

5.1.1 Činnosti složek IZS

Byla zajišt ěna z řízením okresní povod ňové komise, okresní havarijní komise a p ředevším nep řetržitou pohotovostí základních složek – Hasi čského záchranného sboru, Policie ČR, Zdravotnické záchranné služby.

Hasi či – klí čová složka, na které ležela v ětšina činností p ři povodních a v dob ě bezpro- st ředn ě po nich. Do akce bylo nasazeno mnoho sbor ů prakticky z celé republiky, a to jak profesionálních, tak dobrovolných sil. V pr ůběhu záchranných akcí provád ěly širokou šká- lu zásah ů (evakuace, varování obyvatelstva, materiální zabezpe čení, technická opat ření, pr ůzkum a monitorování situace, zásobování pitnou vodou, potravinami, PHM a další).

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 31

Celkem bylo nasazeno 27 763 hasi čů .

Bylo nasazeno 4 449 základních požárních automobil ů, 635 speciálních požárních voz ů, 3 706 p řenosných čerpadel a 460 člunů.

Hasi či se podíleli na evakuaci více jak 58 000 osob z postižených oblastí.

Při záchranných pracích zahynuli 2 hasi či.

Sdružení dobrovolných hasi čů nasadilo na pomoc 17 500 svých člen ů.

Policie – základní složka IZS, která zajiš ťovala organizaci veškeré dopravy, vyty čování přístupových tras záchranných složek IZS do míst zásahu, humanitární pomoc pro postiže- né obyvatelstvo, varování obyvatelstva, st řežení evakuovaných oblastí. P ČR byla posílena o jednotky m ěstských policií a p říslušníky armády.

Celkem bylo nasazeno 2 500 až 5 396 policist ů denn ě a 170 specialist ů.

Na Jižní Morav ě z toho bylo nasazeno denn ě 930 – 1 250 policist ů a 80 specialist ů, 180 poslucha čů policejních škol.

Letecká služba Policie ČR nasadila 6 vrtulník ů, kterými evakuovala 1 700 osob.

Krom ě evakuace zajiš ťovaly tyto vrtulníky pr ůzkum a monitorování záplav.

Policie řešila celkem 13 p řípad ů rabování.

Zdravotnická pomoc – v souvislosti s povod ňovými událostmi byla p řipravena pro p řípad- né zran ěné osoby čty ři stanovišt ě léka řské pomoci. Po zaplavení uherskohradiš ťské ne- mocnice, jejíž pacienti byli za pomoci speciální techniky evakuováni do nemocnic ve Zlí- ně, Brn ě, Hodonín ě, Kyjov ě a Vyškov ě, byla zajišt ěna ambulantní zdravotnická pé če v po- liklinice v Uherském Brod ě. Pacienti, které bylo nutno hospitalizovat, byli odvezeni do výše uvedených nemocnic. Mimo to byla zajišt ěna léka řská pé če ve zdravotnických za- řízeních, která nebyla postižena záplavami.

Armáda – byla nasazena od prvního dne. Vojáci byli nejdéle pomáhající složkou v ůbec. Za čínali p ři preventivních opat řeních, kdy plnili pytle pískem a zpev ňovali hráze.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 32

V pr ůběhu povodní provád ěli záchranné práce, st ěhovali za řízení i lidi. Po povodni praco- vali na vyklízecích pracích a úklidu obcí od nahromad ěných odpad ů.

V kritických prvních dnech povodn ě bylo nasazeno 8 500 voják ů a 550 ks techniky.

Armáda nasadila 31 vrtulník ů, s jejichž pomocí bylo evakuováno 3 312 lidí.

K 31. 7. 1997 bylo uskute čněno 2 332 let ů.

Celkem se Armáda podílela na evakuaci 36 920 osob.

Armáda posílila po řádkové hlídky Policie ČR o 1 174 voják ů.

AČR ponechala na obnovovacích pracích vojáky a techniku prakticky až do konce roku 1997.

5.1.2 Opat ření provád ěná v jednotlivých oblastech

Evakua ční opat ření – v po čátku mimo řádné události byly provedeny nezbytné úkony pro případnou evakuaci obyvatel. S ČSAD Uherské Hradišt ě bylo dohodnuto vy člen ění dostate čného po čtu autobus ů, uvedení řidi čů do trvalé pohotovosti s rozd ělením parkování a pohybu autobus ů rovnom ěrn ě na pravob řežní a levob řežní část okresu, pro p řípad uza- vření mostu p řes řeku Moravu. Byly projednány a ur čeny místa a objekty pro umíst ění eva- kuovaných obyvatel a nep řetržitý kontakt se správci t ěchto objekt ů prost řednictvím jednot- livých obcí. Pro p řípadnou evakuaci nemocnice v Uherském Hradišti byli preventivn ě do domácího lé čení propušt ění pacienti, kte ří již nezbytn ě nepot řebovali být hospitalizová- ni a mohl jejich stav být p ředán do pé če obvodního léka ře. Byla kontaktována vedení ne- mocnic v okolních okresech a nasmlouvány po čty l ůžek a pacient ů, kte ří mohou být umís- těni v případ ě evakuace na jednotlivých specializovaných odd ěleních, v četn ě posílení lé- ka řského personálu.

Technická opat ření – v pr ůběhu mimo řádné události byla provád ěna technická opat ření k zábran ě rozliv ům, protržení hrází a škodám na majetku. Od po čátku bylo provád ěno zejména vyrovnávání sníženin v hrázích pytli s pískem, pozd ěji zpev ňování hrází zat ěžo- váním vzdušné strany panely a pytli s pískem.

Zásobování a humanitární pomoc – vzhledem k úplnému výpadku obchodní sít ě v Uherském Hradišti a zásobování vodou z ve řejné sít ě, výpadku n ěkterých provozoven (zejména pekáren), byla oblast v podstat ě nejd ůležit ější po záchran ě život ů. Byly pr ůběžn ě

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 33 mapovány a vyhodnocovány pot řeby jednotlivých komodit, tj. potravin, pitné vody, hygie- nických pot řeb a operativn ě zajiš ťován p řísun do okresu a distribuce do jednotlivých obcí a humanitárních st ředisek. P řísun humanitární pomoci byl v pr ůběhu povodn ě plynulý a dostate čný, i když místy chaotický.

Bezpe čnostní opat ření – byla zpo čátku zajiš ťována p říslušníky Policie ČR, m ěstské a obecní policie. V pr ůběhu záplav byla Policie ČR posílena i o příslušníky zvláštní jed- notky armády (URNA). V předpovod ňové situaci zajiš ťovali zejména plynulost dopravy, omezení pohybu osob v úsecích podmá čených hrází a most ů. V pr ůběhu povodní pak zajiš- ťovali hlídkování v evakuovaných oblastech obcí proti rozkrádání a rabování.

5.1.3 Nedostatky v prevenci povodní

V důsledku dlouhodobého suššího období a tedy absence větších vod v minulých desetile- tích byly narušeny odtokové pom ěry v povodí Moravy. Byl nap ř. zlikvidován d ůmyslný závlahovo-odvod ňovací systém nad Starým M ěstem, vybudovaný ve dvacátých a t řicátých letech p ři regulaci Moravy a výstavb ě Ba ťova plavebního kanálu. Byly také zrušeny mostní propustky v tělese železni čního náspu mezi Uherským Hradišt ěm a Starým M ěstem, který pak fungoval jako p řehradní hráz a akumuloval zbyte čně obrovské množství vody zaplavu- jící Staré M ěsto i části Uherského Hradišt ě.

Povod ňové komise obcí i povod ňové plány obcí byly jen formální a nesplnily v prevenci sv ůj ú čel. D ůsledkem toho se výše uvedené nedostatky preventivn ě ne řešily a projevily se až pln ě p ři povodni.

5.1.4 Škody zp ůsobené povodní

Vzhledem k tomu, že rozsah červencových záplav roku 1997 byl mimo řádný, došlo na území okresu Uherské Hradišt ě ke zna čným škodám.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 34

Škody dle vlastnických vztah ů: na majetku státu 185 792 000 K č, obcí 278 360 000 K č, soukromém ob čan ů 428 900 000 K č, ostatních (neziskových) 136 445 000 K č, podnikatelských subjekt ů 938 457 000 K č, zem ědělských subjekt ů 322 913 000 K č.

5.1.5 Záv ěr z mimo řádné události

Za čátek celého povod ňového období poznamenala nev ěř ícnost v ětšiny obyvatelstva, že může v ůbec nastat n ějaká v ětší povode ň. Jen velmi málo ob čan ů ud ělalo alespo ň zá- kladní opat ření a p řeneslo cenn ější v ěci do výše položených místností. V ětšina však žila v uspokojení, že ohrazování Moravy je dostate čné a voda se p řece nem ůže dostat až do zastav ěných území. Ješt ě p ři vyhlašování a provád ění evakuace se velká část domnívala, že jde jen o n ějaké cvi čení CO a odmítly opustit svá obydlí.

Záv ěrem je nutné uvést, že materiální škody zp ůsobené povodní v červenci 1997 jsou v okrese Uherské Hradišt ě vy čísleny na 2 290 867 000 K č, nep římé ztrátou p řerušení výro- by na dalších 287 milion ů korun. V případ ě nepodcen ění situace bylo však možné materi- ální škody snížit nejmén ě o t řetinu.

5.2 Povodn ě 2010

POVODE Ň 2010/1 (kv ěten) za čala již dne 16. 5. 2010 ve ve černích a no čních hodinách, kdy intenzivní srážky na území severovýchodní Moravy, zejména v oblasti Beskyd, zp ůso- bily postupné vzestupy hladin vodních tok ů v horských oblastech Valašskomezi říčska a Rožnovska. Došlo k rozvodn ění malých vodních tok ů a následn ě Rožnovské i Vsetínské Be čvy.

Srážky se na severovýchod ě České republiky vyskytovaly již v uplynulých týdnech p řed povodní, což zp ůsobilo nadnormální míru nasycení p ůdy. B ěhem 17. 5. srážky pokra čova- ly, avšak jejich intenzita poklesla, což se odrazilo ve zm ěně tendence na malých tocích, kde

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 35 hladiny kulminovaly a p řešly k pozvolným pokles ům. Trvalý vzestup naopak pokra čoval na dolních tocích v souvislosti s dotokem z horních částí povodí.

Rozlivy vodních tok ů byly řešeny povod ňovými komisemi m ěst a obcí podle jejich p řísluš- ností. S ohledem na zhoršující se situaci a na nep říznivou p ředpov ěď ČHMÚ byla dne 16. 5. 2010 ve 22,30 hod. prost řednictvím KOPIS HZS ZK svolána Povod ňová komise Zlínského kraje, která za čala zasedat dne 17. 5. 2010 v 7,00 hod. a pracovat ve dvou nep ře- tržitých sm ěnách. Po vyhlášení stavu nebezpe čí p řešla povod ňová komise do Krizového štábu Zlínského kraje.

POVODNÍ 2010/1 byly postiženy zejména obce na Vsetínsku, Rožnovsku a Valašskomezi- říčsku a následn ě na Krom ěř ížsku a Otrokovicku. Velkou roli sehrál rozliv u obce Troubky, který snížil kulminaci na řece Morav ě, ale zárove ň ohrozil obec Zá říčí a m ěsta Chropyn ě a Krom ěř íž a vytvo řil základy budoucí laguny Kojetín-Zá říčí-Chropyn ě. Rovn ěž pom ěrn ě nízký stav řeky Moravy p řisp ěl ke snížení kulminace na dolním toku řeky Moravy.

Dne 1. 6. 2010 se situace na n ěkterých vodních tocích ve Zlínském kraji op ět zhoršila a pokra čovala činnost Krizového štábu Zlínského kraje a intenzivní p řívalové dešt ě zp ůso- bily další povodn ě.

POVODE Ň 2010/2 (červen) byla vyvolána p řívalovými dešti a nár ůstem spodní vody. Do- šlo k rozliv ům zejména menších tok ů na území celého kraje. Postiženo bylo op ět Krom ě- řížsko, Otrokovicko, ale již i Uherskobrodsko, Uherskohradiš ťsko, Zlínsko a n ěkteré další oblasti. Vytvo řilo se velké množství lagun a byla zaplavena rozsáhlá území zejména v d ů- sledku odtoku vody z polí a v d ůsledku nár ůstu spodní vody. Na horních tocích Rožnovské a Vsetínské Be čvy tentokrát ke škodám z povodní nedošlo, na horském území v celém Zlínském kraji však došlo k velkému po čtu sesuv ů. Škody vzniklé p ři POVODNI 2010/2 byly nižší než p ři POVODNI 2010/1, objevily se však na území celého Zlínského kraje.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 36

Přehled o hydrologické situaci ukazuje stav vodních tok ů na d ůležitých hlásných profilech:

Obr. 4 Stav vodních tok ů na řece Morav ě - Krom ěř íž

Obr. 5 Stav vodních tok ů na řece Morav ě – Spytihn ěv

5.1.1 Organizace krizového řízení

Řešení mimo řádné události a posléze krizové situace zahájily povod ňové komise na všech úrovních – tj. Povod ňová komise Zlínského kraje, povod ňové komise obcí s rozší řenou působností a povod ňové komise obcí.

Vyhlášením stavu nebezpe čí p řešly v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (vod- ní zákon) v platném zn ění povod ňové komise do krizových štáb ů a byla řešena krizová situace v souladu se zákonem č.240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon).

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 37

Obr. 6 Organizace krizového řízení – povode ň 2010/1

Obr. 7 Organizace krizového řízení – povode ň 2010/2

5.1.2 Škody zp ůsobené povodní

Škody zp ůsobené povodní jsou rozd ěleny na škody zp ůsobené povodní v první fázi (POVODE Ň 2010/1) a ve 2 fázi (POVODE Ň 2010/2). P řehled sesuv ů je zpracován jako celkový za ob ě fáze povodn ě.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 38

Tab. 10 Škody zp ůsobené povodní – povode ň 2010/1 a povode ň 2010/2

Evakuované Demolice Poškozené Zaplavené Zaplavené ORP Úmrtí Zran ění osoby dom ů domy sklepy byty 2010/1 UH 0 1 0 0 0 4 0 2010/2 UH 0 0 8 0 10 802 14

Tab. 11 Přehled sesuv ů zp ůsobených povodn ěmi v ORP Uherské Hradišt ě

Číslo Obec Velikost sesuvu Stru čná charakteristika sesuvu 1. Košíky 10 x 40 m - 2. Tupesy 2,5 x 5 m Pokles terénu na ploše cca 5 x 5 m 3. Bílovice 10 x 10 m Sesuv ve dvo ře rodinného domu 4. Bílovice 15 x 10 m Sesuv u silnice za obcí Bílovice 5. Jankovice 180 m 2 Sesuv p ůdy do dvora rodinného domu 6. Jankovice - Pohyb svahu za rodinným domem 7. Jankovice 10 x 15 m Pohyb svahu v zahrad ě za rodinným domem 8. Jankovice - Komunikace se částe čně sesouvá do potoka 9. Jankovice - Břehy potoka porušeny na cca 10 místech 10. Jankovice - Objekt se nachází ve svahu zahrady 11. Mist řice 10 x 50 m Poškozená komunikace III/49728 12. Mist řice 10 x 50 m Sesuv z části zasypal komunikaci 13. Polešovice - Sesuv komunikace III. t řídy 14. Polešovice - Sedají obrubníky, mezery v zámkové dlažb ě 15. Polešovice - Sesouvá se strmá nezabezpe čená st ěna 16. Salaš 50 x 50 m Svahová deformace 17. Salaš 15 x 10 m Nejedná se o hluboký sesuv 18. Salaš 5 x 15 m Mírný sesuv svahu Sušice Sesunutí pokryvné zeminové vrstvy na chod- 19. 30 x 30 ník 20. Svárov - Zemina na svahu shrnutá 21. Břestek - Splavení zbahn ěné pokryvné vrstvy zemin 22. Břestek 20 x 40 m Sesuv je na obecním pozemku

Všechny sesuvy jsou v evidenci u Odboru životního prost ředí a zem ědělství Krajského úřadu Zlínského kraje a jsou řešeny v souladu se stávajícími platnými p ředpisy.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 39

5.1.3 Předb ěžný odhad náklad ů

Tab. 12 Předb ěžný odhad náklad ů – POVODE Ň 2010/1

Náklady na obnovu majetku ve vlastnictví (tis. K č) Obec Celkem Státu Kraje Obce Podniku FO PO 1. Ostrožská Nová Ves 500 - - 2000 - - 2500 2. Uherský Ostroh - - 200 7800 90 20 8110 3. Salaš - - - - 320 - 320 4. St říbrnice - - 75 - - - 75 5. Sušice - - 1374 - - - 1374 6. Tupesy - - 200 - - - 200 Celkem 500 - 1849 9800 410 20 12579

Tab. 13 Předb ěžný odhad náklad ů – POVODE Ň 2010/2

Náklady na obnovu majetku ve vlastnictví (tis. K č) Obec Celkem Státu Kraje Obce Podniku FO PO 1. Břestek - - 1700 - 100 - 1800 2. Jankovice - - 180 - 600 - 780 3. Mist řice - - 500 - - 500 4. Nedachlebice - - 493 190 - - 683 5. Tu čapy - - 380 - - - 380 6. Kunovice - - 6098 4635 5160 - 15893 7. Ostrožská Nová Ves - - - 5661 100 - 5761 8. Ostrožská Lhota - - 180 150 700 - 1030 9. Uherský Ostroh - - 400 10713 1345 - 12458 Celkem - - 9931 21349 8005 - 39285

V pr ůběhu POVODN Ě 2010 byly rozhodující složkou jednotky požární ochrany sbor ů dob- rovolných hasi čů obcí (JPO SDHO). Nasazení JPO zcela zásadním zp ůsobem ovliv ňovalo činnost starost ů obcí a umož ňovalo jim řídit záchranné a likvida ční práce. Ve Zlínském kraji byly nasazeny následující po čty JPO SDHO:

Tab. 14 Po čty nasazených JPO p ři povodni 2010

Povode ň 2010 Po čet nasazených JPO Po čet nasazené techniky Povode ň 2010/1 316 247 Povode ň 2010/2 234 296 Celkem 550 543

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 40

5.1.4 Činnosti složek IZS

IZS a další subjekty podílející se na řešení krizové situace

V pr ůběhu POVODNÍ 2010 se na odstra ňování následk ů povodní a na záchranných a likvida čních pracích podílela řada složek IZS a dalších subjekt ů. Jejich činnost byla ko- ordinována Krizovým štábem Zlínského kraje a krizovými štáby obcí s rozší řenou p ůsob- ností.

Někte ří starostové využili svých pravomocí p ři vyhlášeném stavu nebezpe čí a řešili situaci zcela samostatn ě, a proto vý čet subjekt ů podílejících se na řešení krizové situace není úpl- ný:

Tab. 15 Subjekty podílející se na řešení krizové situace

Složka Č. Název subjektu Hlavní činnosti IZS 1. Základní HZS Zlínského kraje Koordinace záchranných a likvida čních prací JPO SDH obcí Provád ění záchranných a likvida čních prací 2. Základní Zlínského kraje na území kraje Krajské ředitelství Zabezpe čení bezpe čnosti a po řádku 3. Základní Policie ČR při krizové situaci Přednemocni ční léka řská pé če p ři krizové 4. Základní ZZS Zlínského kraje situaci Koordinace sil a prost ředk ů A ČR – nebylo 5. Ostatní Krajské vojenské velitelství využito Ochrana ve řejného zdraví, likvidace komár ů, 6. Ostatní Krajská hygienická stanice hygienická opat ření 7. Ostatní Krajská veterinární správa Veterinární dozor p ři řešení krizové situace Ředitelství silnic ZK, Správy 8. Ostatní Zajišt ění sjízdnosti komunikací, uzavírky a údržby silnic 9. Ostatní Horská služba Beskydy Pomoc vyškolenými záchraná ři v ocích 10. Ostatní ČHMÚ Předpov ědní povod ňová služba Předpov ědní a hlásná služba, manipulace 11. Ostatní Povodí Moravy s.p. na vodních dílech 12. - SKANSKA a.s. Odvod ňovací výkopy a stavba hrází 13. Ostatní VaK Krom ěř íž Zajišt ění vody a odpadních vod 14. Ostatní VaK Uherské Hradišt ě Zajišt ění vody a odpadních vod 15. Ostatní VaK Vsetín Zajišt ění vody a odpadních vod 16. Ostatní Moravská vodárenská Zlín Zajišt ění vody a odpadních vod

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 41

Policie ČR:

Policie ČR regulovala dopravu, uzavírala zaplavené komunikace, provád ěla hlídkovou činnost na b řezích tok ů, pomáhala p ři stav ění protipovod ňových hrází a informovala oby- vatelstva pomocí rozhlas ů vozidel.

Zdravotnická záchranná služba:

ZZS nem ěla p řijaté n ějaké speciální opat ření. Na stanici ve Valašském Mezi říčí byla vy- člen ěna jedna CAS pro p řípadnou pot řebu ZZS.

Armáda ČR:

Byl využit vrtulník Armády ČR pro monitoring území Zlínského kraje. Vyžádání však ne- prob ěhlo p řes KOPIS HZS kraje.

Ostatní složky IZS:

Obecní (m ěstská) policie obcí Krom ěř íž, Hulín, Kunovice, Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Rožnov p. Radhošt ěm, Valašské Mezi říčí, Luha čovice, Napajedla, Otrokovice, Slavi čín, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín – zajiš ťovala monitoring tok ů, varování a informování obyvatelstva, hlídkovou činnost, regulaci dopravy, rozvoz protipo- vodňových pytl ů a vysouše čů , uzavírání pozemních komunikací.

5.1.5 Zp ůsob odstran ění nedostatk ů vzniklých p ři řešení krizové situace

V pr ůběhu řešení krizové situace došlo k celé řad ě problém ů a nedostatk ů, které však ne- měly podstatný vliv na organizaci krizového řízení a na samotné řešení krizové situace. Spole čnou p říčinou všech nedostatk ů byly nedostatky v komunikaci (zejména v obou po čá- te čních fázích POVODE Ň 2010/1 a POVODE Ň 2010/2) a nedostatky v odborné zp ůsobi- losti n ěkterých odpov ědných osob.

Na porad ě pracovník ů krizového řízení obcí s rozší řenou p ůsobností ve dnech 23. – 24. 6. 2010 byly nedostatky rozebrány a byly u čin ěny následující záv ěry:

- Při řešení krizové situace POVODN Ě 2010 systém krizového řízení dle krizového zákona (kraj – obec s rozší řenou p ůsobností – obec) fungoval s díl čími nedostatky na všech stupních. Povod ňové komise p řešly v souladu se zákony p ři vyhlášení sta- vu nebezpe čí do krizových štáb ů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 42

- Systém p ředb ěžného odhadu náklad ů dle zákona č. 12/2002 Sb., fungoval s díl čími nedostatky na všech stupních (kraj – obec s rozší řenou p ůsobností – pov ěř ená obec – obec).

- Není známa situace, p ři které by došlo ve Zlínském kraji ke škodám jiným než vy- volanými povodn ěmi a nedošlo k žádným zbyte čným škodám zp ůsobeným činností nebo ne činností orgán ů krizového řízení.

- Ke zlepšení činnosti byly nebo budou zabezpe čena následující opat ření:

Tab. 16 Opat ření ke zlepšení činnosti složek

Č. Nedostatek Dot čené složky Zp ůsob odstran ění Na porad ě SSHR vznese Zlínský Systém distribuce SSHR, Zlínský kraj, ORP, kraj požadavek na výdej karet 1. karet PHM obce, JPO SDHO PHM orgán ům samosprávy pro zajištění činnosti JPO SDHO Činnost KOPIS HZS ZK, Veškeré nedostatky projednány 2. svolávání krizových Zlínský kraj, ORP, HZS ZK s ředitelem Odboru OP Ř a KIS štábů dne 23.7. 2010 Nedostate čná kapacita komunika ční a informa č- Zpracován požadavek na úpravu 3. ní techniky v chrán ěném Zlínský kraj a dopln ění pracovišt ě, bude pracovišti krizového realizováno do konce roku 2010 štábu Projednáno s ředitelem KVV Ur čování p říslušník ů Zlínský kraj, ORP, HZS ZK, dne 14.7. 2010 a s ředitelem 4. HZS a KVV do KVV Odboru OP Ř a KIS dne 23.7. krizových štáb ů ORP 2010 Nastavení systému krizo- Zpracován nový systém spojení 5. vé komunikace již v Zlínský kraj, ORP 20.7.2010, distribuován všem „mírových“ podmínkách ORP Provedení školení po okresech Zvyšování odborných po volbách v první polovině 6. Zlínský kraj, HZS znalostí starost ů obcí roku 2011, zabezpe čí HZS a Zlínský kraj Vytvo ření podmínek pro ORP zajistily okamžitou budoucí hladkou aplikaci aktualizaci veškeré zákona č. 12/2002 Sb., o Zlínský kraj, ORP, pov ěřené 7. dokumentace, školení všech státní pomoci p ři obnov ě obce pov ěř ených obcí provede území postiženého Zlínský kraj v roce 2011 živelní pohromou Nastavení činností krizo- Provedly všechny ORP, kontrolu vých štáb ů ORP provede Zlínský kraj p ři 8. Zlínský kraj, ORP v souladu s platnými pravidelné kontrole výkonu právními p ředpisy státní správy

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 43

Obr. 8 Postižené oblasti povodní roku 2010 v regionu Uherské Hradišt ě

5.1.6 Záv ěr z mimo řádné události

Při řešení krizové situace POVODN Ě 2010 byly dodrženy všechny právní p ředpisy, krizo- vá situace byla řešena v rámci zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) a všech navazujících právních p ředpis ů. Činností orgán ů krizového řízení byla krizová si- tuace zvládnuta a nedošlo k žádným zbyte čným škodám způsobeným činností nebo ne čin- ností orgán ů krizového řízení.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 44

6 NÁVRHY A P ŘIJATÁ OPATŘENÍ K SNÍŽENÍ NÁSLEDK Ů ŽIVELNÍCH POHROM

Z pohledu krizového řízení je povod ňové ohrožení m ěsta Uherské Hradišt ě jedním z mno- ha, které pro m ěsto p řipadají v úvahu. Analýzou možných krizových situací bylo již d říve zjišt ěno, že práv ě p řirozená povode ň je nejzávažn ějším ohrožením, které městu Uherské Hradišt ě hrozí.

Po roce 1997, kdy bylo m ěsto tém ěř celé zaplaveno, bylo realizováno:

celková rekonstrukce ochranných hrází Moravy tak, aby byly v projektovaném sta- vu (levob řežní protržená hráz u pr ůmyslové zóny Jaktá ře byla sanována larsenovou st ěnou) – provedlo Povodí Moravy,

v roce 2003 byla dokon čena úprava levob řežní hráze mezi Uherským Hradišt ěm a Jarošovem (zesílení hráze) – provád ělo Povodí Moravy,

v roce 2006 byla provedena úprava vodote če Trpínky v Jarošov ě – provád ělo m ěsto Uherské Hradišt ě,

v roce 2007 byla provedena automatizace stavítka na vyúst ění Olšávky do Moravy – provád ělo Povodí Moravy,

v roce 2008 byl proveden nový stavidlový objekt na vyúst ění Jarošovského potoka do Moravy – provád ěla ZVHS,

v roce 2009 byla provedena sanace pr ůsak ů levob řežní hráze (u Jaktá řů ) prodlouže- ním larsenové st ěny p řed a za stávající larsenovou st ěnou – provád ělo Povodí Mo- ravy,

v roce 2009 byly provedeny úpravy na Míkovickém potoce v Míkovicích – prová- dělo M ěsto Uherské Hradišt ě,

v roce 2010 bylo dokon čeno protipovod ňové zabezpe čení ČOV Uherské Hradišt ě – provedla spole čnost SVK, a.s.,

v roce 2010 byla provedena levob řežní ochranná zídka u p řístavišt ě jako jeden z ob- jekt ů protipovod ňové ochrany Uherského Hradišt ě – provedlo Povodí Moravy,

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 45

v letech 2006, 2007, 2008 a 2009 byly postupn ě provedeny protierozní a protipo- vod ňové opat ření v povodí Vinohradského potoka (suchý poldr, reten ční nádrž a další 2 reten ční a sedimenta ční prostory) – provedlo M ěsto Uherské Hradišt ě.

Krom ě t ěchto akcí byla dále realizována následující opat ření:

byly vyrovnány koruny hrází řeky Moravy – Povodí Moravy,

stanovena záplavová území, v četn ě vymezení limit ů stup ňů povod ňové aktivity,

zpracovány povod ňové plány, které jsou pravideln ě aktualizovány na základ ě no- vých poznatk ů a zkušeností – město Uherské Hradišt ě,

po p řijetí tzv. krizových zákon ů (zákon č. 239/2000 Sb., o IZS; č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení; č. 241/2000 Sb., o hospodá řských opat řeních pro krizové stavy) byl zpracován „krizový plán kraje“, na jehož zpracování a poté pravidelné aktuali- zaci se podílejí ur čení zam ěstnanci m ěsta UH; rozpracováním tohoto plánu na kon- krétní podmínky m ěsta (ORP) vznikl také Krizový plán m ěsta Uherské Hradišt ě; dále byly vytvo řeny:

- Bezpe čnostní rada m ěsta UH jako koordina ční orgán pro p řípravu m ěsta na krizové situace,

- Krizový štáb m ěsta Uherské Hradišt ě jako pracovní orgán starosty m ěsta pro řešení konkrétních krizových situací,

v letech 1999 až 2000 bylo zprovozn ěno 6 elektronických sirén na území m ěsta, které jsou ur čeny k varování obyvatel - z prost ředk ů tehdejšího Hlavního ú řadu ci- vilní ochrany, realizováno tehdejším Okresním ú řadem, nyní v majetku HZS ZK,

v roce 2005 byly tyto sirény dopln ěny dalšími dv ěma elektronickými sirénami v místních částech Jarošov a Sady, které jsou napojeny na stávající místní rozhlas – realizovalo m ěsto Uherské Hradišt ě z dota čních prost ředk ů; tyto sirény jsou v ma- jetku m ěsta; vznikl tak vyrozumívací a varovací systém m ěsta Uherské Hradišt ě,

v roce 2009 byl tento systém m ěstem UH modernizován o nové technologie, dopl- něn o možnost p římého vstupu z mobilního telefonu, odesílání sms zpráv pro ome- zený po čet uživatel ů (krizový štáb m ěsta, jednotky SDH, apod.) a byly do n ěj zahr- nuty i n ěkteré budovy M ěstského ú řadu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 46

V sou časné dob ě je hlavním problémem v oblasti protipovod ňové ochrany m ěsta Uherské Hradišt ě ohrožení místní části Rybárny.

Pro vy řešení tohoto problému se p řipravuje a je nutno realizovat strategické protipovod ňo- vé opat ření – zvýšení obou hrází řeky Moravy a ochranná hráz kolem Rybáren. Toto opat- ření je již projek čně p řipraveno a realizaci po etapách p řipravuje Povodí Moravy ve spolu- práci s m ěstem Uherské Hradišt ě, které zajistilo veškeré pozemky, nezbytné pro toto stra- tegické protipovod ňové opat ření.

Město Uherské Hradišt ě se dále snaží o získání finan čních prost ředk ů z dotací na další mo- dernizaci vyrozumívacího a varovacího systému m ěsta tak, aby jeho prost řednictvím bylo možné ob čany m ěsta nejen varovat, ale také p ředávat podrobn ější informace o aktuální situaci nebo hrozícím nebezpe čí.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 47

ZÁV ĚR

Živelní pohromy, a ť už je to povode ň nebo jiná katastrofa, ni čí naše obydlí a zp ůsobují škody nejen na majetku, ale také na lidských životech už p ěknou řádku let. Nikdy nem ů- žeme zcela zabránit destruktivním následk ům živelních pohrom, nicmén ě m ůžeme tyto následky snížit.

Obyvatelé regionu Uherské Hradišt ě se mohou těšit z velkého pokroku, co se tý če protipo- vod ňových opat ření, jelikož za posledních pár desítek let bylo vykonáno nep řeberné množ- ství práce pro zmírn ění povod ňových škod. Tento pokrok byl znát zejména p ři posledních povodních roku 2010, kdy majetkové škody rozhodn ě nebyly tak velké, jako p ři povodních roku 1997. Za tento fakt m ůže jist ě zpevnění hrází řeky Moravy.

I když protipovod ňová opat ření nejsou žádná levná záležitost a v souvislosti s nimi se jed- ná o velké investice, přesto bych navrhovala v těchto opat řeních do budoucna pokra čovat zejména v místech, kde povodn ě zp ůsobují opakovan ě velké škody.

Většina z nás jist ě ví, že p ři povod ňové aktivit ě se m ůže i z malého pot ůč ku stát rozví řený tok, který zp ůsobuje nebezpe čí pro obyvatelstvo regionu. Stálo by tedy za úvahu, zda by nebyl možný odvod t ěchto potok ů a říček sm ěrem od obydlených oblastí, nap ř. do les ů či polí.

Další v ěcí je pot řebná inspirace zahrani čními státy, které mají zkušenosti s povodn ěmi v ět- ších rozsah ů. To by ješt ě mohlo vést ke zdokonalení protipovod ňových opat ření.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 48

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[1] HORÁK, Rudolf, KR Č, Miroslav, ONDRUŠ, Radek, DANIELOVÁ, Lenka. Pr ů- vodce krizovým řízením pro ve řejnou správu. Praha: Linde Praha, a.s., 2004. 407 s. ISBN 80-7201-471-4.

[2] KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše. Ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpe čnostního inženýrství, 2005. 140 s. ISBN 80-86634-70-1.

[3] ŘÍHA, Milan. Živelní pohromy. 1. vyd. Praha: Armex, 2006. 107 s. ISBN 80- 86795-32-2.

[4] SMETANA, Marek, KRATOCHVÍLOVÁ, Dana. Integrovaný záchranný systém a jeho složky. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav ě, Zdravotn ě sociální fakulta, 2007. 134 s. ISBN 978-80-7368-337-5.

[5] ŠENOVSKÝ, Michal, ADAMEC, Vilém, HANUŠKA, Zdeněk. Integrovaný zá- chranný systém. 2. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpe čnostního inže- nýrství, 2007. 157 s. ISBN 978-80-7385-007-4.

[6] ŠENOVSKÝ, Michal, ADAMEC, Vilém, VAN ĚK, Michal. Bezpe čnostní pláno- vání. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpe čnostního inženýrství, 2006. 86 s. ISBN 80-86634-52-3.

[7] ŠENOVSKÝ, Michal, ADAMEC, Vilém. Základy krizového managementu. 2. vyd. V Ostrav ě: Sdružení požárního a bezpe čnostního inženýrství, 2004. 102 s. ISBN 80-86634-44-2.

[8] ŠENOVSKÝ, Michal, ADAMEC, Vilém. Právní rámec krizového managementu: management záchranných prací. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Ostrava: Sdružení požár- ního a bezpe čnostního inženýrství, 2007. 97 s. ISBN 978-80-86634-67-8.

[9] Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpe čnosti ČR v platném zn ění.

[10] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném zn ění.

[11] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích v platném zn ění.

[12] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zm ěně n ěkterých zákon ů v platném zn ění.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 49

[13] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o zm ěně n ěkterých zákon ů (krizový zákon) v platném zn ění.

[14] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném zn ění.

[15] Příloha k č. j. : MV-23694-1/PO-2008. Po čet list ů: 4. Zabezpe čení pln ění úkol ů civilní ochrany a ochrany obyvatelstva jednotkami požární ochrany.

[16] Hasi čský záchranný sbor Moravskoslezského kraje: mimo řádná událost, krizová situace [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupný z www:

http://www.hzsmsk.cz/index.php?ID=1428 .

[17] Informa ční systém pro m ěsta a obce: záchranný kruh [online]. [cit. 2001-01-10]. Dostupný z www:

http://www.zachranny-kruh.cz/mimoradne_udalosti/zivelni_pohromy.html .

[18] Meteorologické extrémy a povodn ě v České republice [online]. [cit. 2011-03-5]. Dostupný z www:

http://www.kar.zcu.cz/texty/Brazdil2002.htm .

[19] Terminologický slovník pojm ů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu [online]. [cit. 2011-04-12]. Dostupný z www:

http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik-krizove-rizeni-a-planovani- obrany-statu.aspx .

[20] Uherské Hradišt ě, oficiální portál m ěsta: základní charakteristika území [online]. [cit. 2011-02-18]. Dostupný z www:

http://www.mesto-uh.cz/Articles/3357-2-Zakladni+charakteristika+uzemi.aspx .

[21] Uherské Hradišt ě, oficiální portál m ěsta: životní prost ředí [online]. [cit. 2011-02- 19]. Dostupný z www:

http://www.mesto-uh.cz/Articles/3421-2-Zivotni+prostredi.aspx .

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 50

Další literatura:

- POVODE Ň 1997: Souhrnná zpráva o povodni v okrese Uherské Hradišt ě, Okresní úřad Uherské Hradišt ě.

- Povodn ě na Uherskohradiš ťsku v červenci 1997, Okresní ú řad Uherské Hradišt ě.

- Souhrnná zpráva o povod ňové situaci v povodí Moravy a Dyje v červenci 1997.

- Traumatologický plán Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje.

- Výpis z havarijního plánu Zlínského kraje pro obec s rozší řenou p ůsobností Uher- ské Hradišt ě

- Záv ěre čná zpráva o hodnocení krizové situace POVODN Ě 2010.

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 51

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK

AČR Armáda České republiky

CAS Cisternová automobilní st říka čka

CO Civilní obrana

CTZ Centrální tepelný zdroj

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČOV Čistírna odpadních vod

ČR Česká republika

ČSAD Československá státní automobilová doprava

DNR Doprava nemocných a ran ěných

FO Fyzická osoba

HZS Hasi čský záchranný sbor

IZS Integrovaný záchranný systém

JPO Jednotka požární ochrany

JSDH Jednotka sboru dobrovolných hasi čů

KIS Krajské informa ční st ředisko

KOPIS Krajské opera ční a informa ční st ředisko

KŘ Krizové řízení

KŠ Krizový štáb

KVV Krajské vojenské velitelství

LSPP Léka řská služba první pomoci

LZS Letecká záchranná služba

MD Mimopracovní doba

MU Mimo řádná událost

NL Nebezpe čná látka

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 52

NO x Oxid dusíku

NUTS 2 Um ělá územní jednotka (oblast)

NUTS 3 Um ělá územní jednotka (kraj)

OP Ř Opera ční řízení

ORP Obec s rozší řenou působností

PČR Policie České republiky

PD Pracovní doba

PHM Pohonné hmoty

PM 10 Poletavý prach

PO Právnická osoba

Q100 Záplavové území – stoletá voda

RLP Rychlá léka řská pomoc

RZP Rychlá zdravotnická pomoc

SDH Sbor dobrovolných hasi čů

SDHO Sbor dobrovolných hasi čů obcí

SSHR Správa státních hmotných rezerv

SVK Mezinárodní zkratka pro Slovensko

UH Uherské Hradišt ě

URNA Útvar rychlého nasazení P ČR

VaK Vodovody a kanalizace a.s.

VŘZ Vozidlo řízení zásahu

VÚ Vojenský útvar

ZK Zlínský kraj

ZVHS Zem ědělská vodohospodá řská správa

ZZS Zdravotnická záchranná služba

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 53

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obr. 1 Architektura legislativy krizového řízení ...... 7 Obr. 2 Schématické rozložení základních a ostatních složek IZS p ři řešení MU...... 10 Obr. 3 Mapka regionu Uherské Hradišt ě ...... 17 Obr. 4 Stav vodních tok ů na řece Morav ě - Krom ěř íž ...... 36 Obr. 5 Stav vodních tok ů na řece Morav ě – Spytihn ěv ...... 36 Obr. 6 Organizace krizového řízení – povode ň 2010/1 ...... 37 Obr. 7 Organizace krizového řízení – povode ň 2010/2 ...... 37 Obr. 8 Postižené oblasti povodní roku 2010 v regionu Uherské Hradišt ě ...... 43

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 54

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Technika hasi čského záchranného sboru – Územní odbor Uherské Hradišt ě ...... 11 Tab. 2 Sanitní vozidla a posádky RLP ...... 12 Tab. 3 Sanitní vozidla a posádky RZP ...... 12 Tab. 4 Nasazení sil a prost ředk ů RLP/RZP ...... 12 Tab.5 Možné havárie velkého rozsahu zp ůsobenými chemickými látkami a p řípravky ..... 22 Tab. 6 Potenciální zdroje zne čišt ění vod v rámci Povodí Moravy ve Zlínském kraji ...... 22 Tab. 7 P řehled živelních pohrom a mimo řádných událostí v regionu UH ...... 24 Tab. 8 Požární jednotky okresu Uherské Hradišt ě nasazené v pr ůběhu povodn ě ...... 29 Tab. 9 Nasazení sil armády ČR p ři povodni v červenci 1997 ...... 30 Tab. 10 Škody zp ůsobené povodní – povode ň 2010/1 a povode ň 2010/2 ...... 38 Tab. 11 P řehled sesuv ů zp ůsobených povodn ěmi v ORP Uherské Hradišt ě ...... 38 Tab. 12 P ředb ěžný odhad náklad ů – POVODE Ň 2010/1 ...... 39 Tab. 13 P ředb ěžný odhad náklad ů – POVODE Ň 2010/2 ...... 39 Tab. 14 Po čty nasazených JPO p ři povodni 2010 ...... 39 Tab. 15 Subjekty podílející se na řešení krizové situace ...... 40 Tab. 16 Opat ření ke zlepšení činnosti složek ...... 42

UTB ve Zlín ě, Fakulta logistiky a krizového řízení 55

SEZNAM P ŘÍLOH

P I Technika JPO – stanice Uherské Hradišt ě

P II Zásady vyžadování pomoci vrtulníkové základny Policie ČR

P III Obsah krizového plánu obce s rozší řenou p ůsobností Uherské Hradišt ě

PŘÍLOHA P I: TECHNIKA JPO – STANICE UHERSKÉ HRADIŠT Ě

Název Typ Po čet ks JPO 1. CAS 24 UH cisternová automobilová 1 Stanice Uh. Hradišt ě Dennis st říka čka cisternová automobilová 2. CAS 24 UH LIAZ 1 Stanice Uh. Hradišt ě st říka čka A 31.1.K požární nosi č kontejner ů x/x-xx 1 Stanice Uh. Hradišt ě ALP 100 přív ěsný p ěnomet 1 Stanice Uh. Hradišt ě automobilový žeb řík AZ 30 UH CAMIVA 1 Stanice Uh. Hradišt ě do 30m/m-xxx CAS 24 cisternová automobilová 1 Stanice Uh. Hradišt ě Renault Kerax st říka čka čerpadlo el. 220V kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo Jet 1000 kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo Jet 1000s kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo Jet 750 kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo Jet 800 kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo ponorné kalové čerpadlo s el. motorem 2 Stanice Uh. Hradišt ě 220V čerpadlo ponorné 50 kalové čerpadlo s el. motorem 10 Stanice Uh. Hradišt ě GFHU čerpadlo ponorné L32 kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě NJFU ČLUN P ŘÍV ĚS UH požární lo ď pevná x/x 1 Stanice Uh. Hradišt ě DA UH A31 dopravní automobil 8-xxx 1 Stanice Uh. Hradišt ě DA UH Ford Transit dopravní automobil 8-xxx 1 Stanice Uh. Hradišt ě DA 8-L1Z: A 30 dopravní automobil 8-xxx 1 Stanice Uh. Hradišt ě DES 24 /UH/ vyvíje č kyslíku 1 Stanice Uh. Hradišt ě El. centrála Honda přenosná elektrocentrála 1 Stanice Uh. Hradišt ě EM 4500CSX s výkonem do 5 FANERGY odsáva č kou ře s výkonem x 1 Stanice Uh. Hradišt ě Ford Focus kombi osobní automobil do 2000 kg 1 Stanice Uh. Hradišt ě Ford Mondeo velitelský automobil-xx 1 Stanice Uh. Hradišt ě Ford Mondeo Ghia osobní automobil do 2000 kg 1 Stanice Uh. Hradišt ě HOMELITE přetlakový ventilátor x 1 Stanice Uh. Hradišt ě přenosná elektrocentrála HONDA 2200 1 Stanice Uh. Hradišt ě s výkonem do 5 Honda EG 2200 osv ětlovací p říslušenství 1 Stanice Uh. Hradišt ě Honda WX 10 čerpadlo na odpadní vodu 1 Stanice Uh. Hradišt ě čerpadlo HONDA3000 EG osv ětlovací p říslušenství 1 Stanice Uh. Hradišt ě JMP – Husqvarna 365 motorová pila řet ězová 1 Stanice Uh. Hradišt ě spec. JMP – JONSERED motorová pila řet ězová 1 Stanice Uh. Hradišt ě JMP – STIHL MS440 motorová pila řet ězová 1 Stanice Uh. Hradišt ě JMP – STIHL MS460 motorová pila řet ězová 1 Stanice Uh. Hradišt ě KARCHER HD 1020 kalové čerpadlo s el. motorem 1 Stanice Uh. Hradišt ě Kawasaki č. 1 plovoucí motorové čerpadlo 2 Stanice Uh. Hradišt ě plovoucí LUKAS GS 2R-07 motorová pohonná jednotka 1 Stanice Uh. Hradišt ě

Název Typ Po čet ks JPO LUKAS GO 3T motorová pohonná jednotka 1 Stanice Uh. Hradišt ě Minibus UH Ford mikrobus 1 Stanice Uh. Hradišt ě Tourneo MPR – STIHL motorová pila kotoučová 1 Stanice Uh. Hradišt ě MPR – STIHL motorová pila kotoučová 1 Stanice Uh. Hradišt ě MPR – STIHL MS400 motorová pila kotoučová 1 Stanice Uh. Hradišt ě Nákladní p řív ěs požární lo ď pevná x/x 1 Stanice Uh. Hradišt ě Plov. mot. st říka čka plovoucí motorové čerpadlo 1 Stanice Uh. Hradišt ě 12:2Z5 4150 Plov. mot. st říka čka plovoucí motorové čerpadlo 1 Stanice Uh. Hradišt ě 12:garáž K Plov. mot. st říka čka plovoucí motorové čerpadlo 1 Stanice Uh. Hradišt ě 12:garáž M Plov. mot. st říka čka 8 plovoucí motorové čerpadlo 1 Stanice Uh. Hradišt ě Plov. mot. st říka čka plovoucí motorové čerpadlo 3 Stanice Uh. Hradišt ě 8:garáž-č.1 Plov. mot. st říka čka plovoucí motorové čerpadlo 1 Stanice Uh. Hradišt ě 8:UHA 09-00 Plovoucí čerpadlo přív ěsná motorové st říka čka 8 1 Stanice Uh. Hradišt ě PMS 8 přenosná motorová st říka čka 8 1 Stanice Uh. Hradišt ě PMS 8 sport přenosná motorová st říka čka 8 1 Stanice Uh. Hradišt ě ponorné čerpadlo přív ěsná motorová st říka čka 8 1 Stanice Uh. Hradišt ě RFMU 6/4“ PPLH – CO2 přív ěs nákladní 1 Stanice Uh. Hradišt ě PPS 12 přív ěsná motorové st říka čka 8 1 Stanice Uh. Hradišt ě Sn ěhová fréza přetlakový ventilátor x 1 Stanice Uh. Hradišt ě SUPER VAC odsáva č kou ře s výkonem x 1 Stanice Uh. Hradišt ě ŠKODA FABIA osobní automobil do 2000 kg 1 Stanice Uh. Hradišt ě KOMBI Škoda Fabia UH osobní automobil do 2000 kg 1 Stanice Uh. Hradišt ě Škoda Favorit GLX osobní automobil do 2000 kg 1 Stanice Uh. Hradišt ě TACH UH technický automobil 1 Stanice Uh. Hradišt ě Mercedes chemický-xx Typhon 21W10 přetlakový ventilátor x 1 Stanice Uh. Hradišt ě Přetl. ventilátor Yamaha 20-410F požární lo ď pevná x/x 1 Stanice Uh. Hradišt ě Yamaha 25-15Y požární lo ď pevná x/x 1 Stanice Uh. Hradišt ě

PŘÍLOHA P II: ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ POMOCI VRTULNÍKOVÉ ZÁKLADNY POLICIE ČR

Název: Vrtulníková letka MV (letecká služba P ČR) Sídlo: Praha 6 IČO: IČO Statutární zástupce: ředitel pplk. JUDr. Vladimír Panenka (tel. 261 438 252) Mimo řádné události, p ři nichž bude pomoc realizována - živelní pohromy

Charakter a rozsah poskytované pomoci - vzdušný pr ůzkum mimo řádné události - doprava jednotky PO k místu zásahu - evakuace osob nebo materiálu z ohrožených míst - záchrana osob a záchranné práce pomocí lanové techniky - doprava materiálu (p ředevším speciálních prost ředk ů) k místu zásahu - doprava humanitární pomoci obyvatelstvu v nep řístupných oblastech - doprava osob (odborník ů) k místu zásahu - jiné nespecifikované záchranné činnosti

Síly a prost ředky ur čené k pomoci - BÖ 105 3 - 4 osoby nosnost na podv ěsu 900 kg nosnost v kabin ě 1000 kg - Mi 8 transportní - 28 osob 4000 kg, 4000 kg - Mi 8 seda čková - 21 3000 kg 4000 kg - Bell 412 HP- 13 osob 2000 kg max 490 kg.m2

Zp ůsob povolání sil a prost ředk ů Vrtulník MV má právo vyžádat : • OPIS - K na základ ě žádosti ÚOPIS nebo na p říkaz krajského řídícího d ůstojníka či jiné zákonem stanovené osoby, a to prost řednictvím: • OPIS G Ř HZS ČR na telefonních číslech -
224 232 220
224 232 321 nebo 974 824 035 (ob ě fax)

Při vyžádání vrtulníku je nutno uvést : - typ akce pro kterou je vrtulník vyžadován - místo provedení záchranné akce - kontaktní místo, kde má vrtulník p řistát - jméno osoby, která bude na vrtulník čekat - pov ětrnostní podmínky v míst ě akce - radiovou frekvenci a volací znaky pro spojení vrtulníku s kontaktní osobou nebo opera čním st řediskem - telefonické spojení na p říslušná pracovišt ě, která žádá o nasazení vrtulníku

Odpov ědnost za vyslání Opera ční dozor čí letecké služby

PŘÍLOHA P III: OBSAH KRIZOVÉHO PLÁNU OBCE S ROZŠÍ ŘENOU P ŮSOBNOSTÍ UHERSKÉ HRADIŠT Ě

ZÁKLADNÍ ČÁST Název dokladu PO ČET LIST Ů PŮSOBNOST, ODPOV ĚDNOST A ÚKOLY ZPRACOVATELE KP CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ KP-A 155 KRIZOVÁ RIZIKA A ZAJIŠT ĚNÍ KRIZOVÝCH OPATŘENÍ DALŠÍ POT ŘEBNÉ PODKLADY A ZÁSADY

PŘÍLOHOVÁ ČÁST KRIZOVÉHO PLÁNU Název dokladu PO ČET LIST Ů KP-B1 PŘEHLED SIL A PROST ŘEDK Ů 82 KP-B2 KATALOG KRIZOVÝCH OPAT ŘENÍ 11 KP-B3 TYPOVÉ PLÁNY 621 KP-B4 OPERA ČNÍ PLÁNY 185 KP-B5-1 PLÁN NEZBYTNÝCH DODÁVEK-PŘEHLED DODAVATEL Ů KP-B5-2 PND-Nezajišt ěných dodávek 92 KP-B5-3 PND-Seznam požadovaných ND KP-B6 REGULA ČNÍ OPAT ŘENÍ 9 KP-B6-p9 Požadavek na finan ční zabezpe čení RO KP-B7 PLÁN AKCESCHOPNOSTI 28

KP-B8 PLÁNY SPOJENÍ 103 KP-B9 PLÁN MATERIÁLN Ě TECHNICKÉHO ZABEZPE ČENÍ 3 KP-B10 PLÁN ZDRAVOTNICKÉHO ZABEZPE ČENÍ 81 KP-B11 MAPY RIZIK A ŘEŠENÍ 27

ZÁV ĚRE ČNÁ ČÁST KRIZOVÉHO PLÁNU Název dokladu PO ČET LIST Ů DOPL ŇKOVÁ DOKUMENTACE DLE ROZHODNUTÍ ORGÁN Ů

KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ