MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodov ědecká fakulta Geografický ústav

Ji ří B ĚHÁVKA

REGIONÁLN Ě GEOGRAFICKÁ ANALÝZA SO ORP UHERSKÉ HRADIŠT Ě

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc. ______

Brno 2013 Jméno a p říjmení autora: Bc. Ji ří B ěhávka Název práce: Regionáln ě geografická analýza SO ORP Uherské Hradišt ě Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Sociální geografie a regionální rozvoj Vedoucí bakalá řské práce: Doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc. Akademický rok 2012/2013 Po čet stran: 84 + 6 Klí čová slova: Správní obvod ORP Uherské Hradišt ě, regionáln ě geografická analýza, dotazníkové šet ření, strukturální fondy, opera ční programy

Author: Bc. Ji ří B ěhávka Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography Title od Thesis: The Regional geographical analysis in the territory SO ORP Uherské Hradišt ě Degree programme: Geography and cartography Field of Study: Social geography and regional development Supervisor: Doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc. Academic Year: 2012/2013 Number of pages: 84 + 6 Key words: Uherské Hradišt ě municipality microregion, Regional geographical analysis, questionnaire, structural funds, operational programme

Anotace

Tato práce se zam ěř uje na území správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Uherské Hradišt ě a skládá se ze dvou částí. První část je analytická, v ěnuje se podrobné analýze fyzicko – geografických a socioekonomických charakteristik studovaného území. V rámci práce bylo také provedeno dotazníkové šet ření mezi starosty obcí a p ředstaviteli rozhodujících firem správního obvodu. Na základ ě výsledk ů dotazníkového šet ření a analytické části byla vypracována strategická část, která se zam ěř uje na SWOT analýzu a návrh strategie, která by měla vést k trvale udržitelnému rozvoji studovaného území.

Annotation

This graduation theses is focused on area of municipality microregion of Uherské Hradišt ě and contains two main parts. The first one is analytical part, which makes deep analyse of physical geography a socio-economic characteristics of the study area. This theses contains also questionnaire with mayors and representatives of the key companies of municipality microregion. The strategical part was worked up on the basis of the analytical part and the questionnaires and was formed from SWOT analysis and suggestion of strategy. The strategy should generate sustainable development of the study area.

Masarykova univerzita

Přírodov ědecká fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Student: Bc. Ji ří B ěhávka Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Regionální geografie a regionální rozvoj

Ředitel Geografického ústavu P řírodov ědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU ur čuje diplomovou práci s tématem:

Regionáln ě geografická analýza SO ORP Uherské Hradišt ě

The Regional geographical analysis in the territory SO ORP Uherské Hradišt ě

Zásady pro vypracování:

Hlavním cílem diplomové práce bude regionáln ě geografická analýza SO ORP Uherské Hradišt ě. Sou částí práce bude i rozbor fyzicko-geografických a socioekonomických pom ěrů ve sledovaném území. Sou částí práce bude rovn ěž terénní a anketní šet ření, mezi starosty obcí a p ředstaviteli rozhodujících firem regionu. Na základ ě zjišt ěných poznatk ů bude provedena analýza a syntéza sou časných možností rozvoje SO ORP. V záv ěru práce budou zpracovány základní možnosti dalšího rozvoje regionu.

Rozsah grafických prací: podle pot řeby

Rozsah pr ůvodní zprávy: cca 60-80 stran

Seznam odborné literatury:

Rozvoj povodí Kocáby. Edited by Ivan Bi čík - Radim Perlín - Lud ěk Šefrna. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta p řírodov ědecká, 2001. 87 s. ISBN 80-238-7322-9. Program obnovy venkova ČR na období 2007-2013. Mze, Praha, 2007, 321 s. Spišiak, Peter. Agrorurálne štruktury Slovenska po roku 1989. Bratislava: Geografika Bratislava, 2005. 183 s. ISBN 80-969338-4-1. Venkovský prostor a jeho oživení. Edited by Jan Binek. Brno: Georgetown, 2007. 137 s. ISBN 80251195. Věžník, Antonín. Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na p říkladu Jemnicka a Vranovska). In Česká geografie v Evropském prostoru. České Bud ějovice: J ČU v Českých Bud ějovicích, 2007. s. 774-779, ISBN 978-80-7040-986-2. Synergie ve venkovském prostoru, P řístupy k řešení problém ů rozvoje venkovských obcí. GaREP, Brno 2010. 120 str. ISBN 978-80-904308-4-6

Vedoucí diplomové práce : Doc. RNDr. Antonín V ěžník, CSc.

Podpis vedoucího práce: ......

Datum zadání diplomové práce : říjen 2011 Datum odevzdání diplomové práce : do 10. kv ětna 2013

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Zadání práce p řevzal: ...... dne ......

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatn ě pod vedením Doc. RNDr. Antonína V ěžníka, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brn ě dne ______

vlastnoru ční podpis autora

Pod ěkování:

Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval vedoucímu diplomové práce Doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc., za jeho cenné rady, návrhy a p řipomínky p ři vedení práce. OBSAH

1. Úvod...... 11 1.1. Cíle práce...... 11 1.2. Data a metodika zpracování...... 12 1.3. Rešerše literatury...... 13 2. Geografická charakteristika území ...... 15 2.1. Vymezení území...... 15 2.2. Fyzicko-geografická charakteristika ...... 16 2.2.1. Geomorfologické a geologické pom ěry ...... 16 2.2.2. Klimatické pom ěry...... 17 2.2.3. Hydrologické pom ěry...... 17 2.2.4. Biogeografické pom ěry...... 18 2.2.5. Ochrana životního prost ředí...... 18 2.3. Socioekonomická charakteristika...... 19 2.3.1. Sídelní struktura ...... 19 2.3.2. Obyvatelstvo...... 21 2.3.2.1. Historie osídlení ...... 21 2.3.2.2. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a v ěku ...... 24 2.3.2.3. Vzd ělanostní struktura...... 26 2.3.2.4. Náboženská struktura ...... 28 2.3.2.5. Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity ...... 29 2.3.2.6. P řirozený pohyb obyvatelstva ...... 30 2.3.2.7. Migrace...... 33 2.3.3. Nezam ěstnanost...... 35 2.4. Zem ědělství ...... 37 2.4.1. Využití ploch (Land use), mén ě p říznivé oblasti (LFA) ...... 37 2.4.2. Cena p ůdy...... 39 2.4.3. Transformace zem ědělství po roce 1990...... 40 2.4.4. Zem ědělské podniky v sou časnosti...... 41 2.5.Pr ůmysl...... 42 2.6. Doprava ...... 44 2.6.1. Silni ční doprava...... 44 2.6.2. Železni ční doprava ...... 46 2.6.3. Ostatní druhy dopravy...... 48 2.7. Cestovní ruch...... 50 2.7.1. Lokaliza ční p ředpoklady...... 50 2.7.2. Realiza ční p ředpoklady...... 51 2.8. Vybavenost obcí...... 53 2.8.1. Technická infrastruktura...... 53 2.8.2. Ob čanská vybavenost...... 54 3. Výsledky dotazníkového šet ření...... 57 3.1. Výsledky dotazníkového šet ření s p ředstaviteli obcí SO ORP Uherské Hradišt ě...... 57 3.2. Výsledky dotazníkového šet ření s p ředstaviteli rozhodujících firem...... 66 4. SWOT analýza ...... 68 5. Možnosti dalšího rozvoje SO ORP Uherské Hradišt ě ...... 71 5.1. Hlavní priority rozvoje SO ORP Uherské Hradiště...... 71 5.1.1. Oblast podnikání a zam ěstnanost ...... 71 5.1.2. Oblast dopravy a technické infrastruktury ...... 72 5.1.3. Oblast cestovního ruchu ...... 73 5.1.4. Oblast zem ědělství ...... 73 5.2. Možné zdroje finan ční podpory...... 74 5.2.1. Program rozvoje venkova...... 75 5.2.2. Opera ční program Životní prost ředí...... 77 5.2.3. Regionální opera ční program NUTS II St řední Morava...... 78 6. Záv ěr...... 79 7. Použitá literatura a ostatní zdroje ...... 81 Přílohy ...... 85

1. Úvod

Regionáln ě geografická analýza je jednou z klasických disciplín v rámci geografie. Její rozvoj byl zap říčin ěn p ředevším rozvojem informa ční a datové základny o jednotlivých územích a zárove ň rozvojem nových kvantitativních a statistických metod. P ředm ětem regionáln ě geografické analýzy bývá p ředevším soubor dat a informací fyzicko-geografické i socioekonomické povahy a jejich vzájemné vazby a vztahy. Předložená diplomová práce s názvem Regionáln ě geografická analýza správního obvodu ORP Uherské Hradišt ě se v ěnuje komplexní geografické analýze vybraného správního obvodu, a to jak po stránce fyzicko-geografické, tak po stránce socioekonomické. Pro tuto analýzy jsou využity jak statistická data z internetových zdroj ů, tak data z knižních publikací. Nedílnou součástí práce je pak dotazníkové šet ření s p ředními p ředstaviteli obcí, a s představiteli rozhodujících firem vybraného správního obvodu. Správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností byly stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. a poté aktualizovány vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2004 Sb. Obvody jsou vymezeny jednotlivým vý čtem obcí, uvedených ve vyhlášce a respektují hranice kraj ů. Obce s rozší řenou p ůsobností p ředstavují nový typ obcí, které vykonávají státní správu v p řenesené p ůsobnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v p řenesené působnosti.

1.1. Cíle práce

Zám ěrem této diplomové práce je obsáhnout n ěkolik hlavních cíl ů. První cílem je podrobn ě charakterizovat vybraný správní obvod. Po stránce fyzicko-geografické se v práci objeví geomorfologická, klimatická, hydrologická a biogeografická charakteristika území. V práci se také objeví otázka ochrany životního prost ředí. Po stránce socioekonomické je v práci studována sídelní struktura, obyvatelstvo a situace na trhu práce ve studovaném správním obvodu. Dále se práce v ěnuje zem ědělství, pr ůmyslu, doprav ě, cestovnímu ruchu a vybavenosti obcí po stránce technické i ob čanské vybavenosti. Druhým cílem je zpracování a vyhodnocení dotazníkového šet ření. Toto šet ření bude provád ěno jednak mezi p ředstaviteli jednotlivých obcí správního obvodu, ale také mezi představiteli rozhodujících firem regionu. D ůraz je kladen na poskytnutí informací, které nejsou ve řejn ě dostupné, a také na subjektivní pohledy a pocity dotazovaných. Dalším, nemén ě d ůležitým cílem, je pak zpracování SWOT analýzy vybraného správního obvodu, která poukazuje na jeho silné stránky, slabé stránky, p říležitosti a hrozby. Posledním cílem práce je navržení možného dalšího rozvoje studovaného území. Zde bude kladen d ůraz p ředevším na možnosti rozvoje studovaného správního obvodu za pomoci čerpání dotací z dota čních fond ů EU.

11

1.2. Data a metodika zpracování

Základní metodou zpracování této práce je regionálně – geografická analýza studované oblasti, tedy SO ORP Uherské Hradišt ě. Tato analýza vychází ze statistických dat, informací z fyzicko-geografické a socioekonomické sféry v knižních publikacích a internetových zdrojích a z vlastního dotazníkového šet ření. Zárove ň je využita kompara ční metoda, kdy jsou srovnávána data za studovaný správní obvod, s daty za vyšší správní jednotky (Zlínský kraj, ČR), pop řípad ě data starší, s těmi aktuálními. Základním předpokladem pro zpracování této diplomové práce je shromážd ění pot řebné literatury a dat, týkajících se studovaného území. Výb ěr statistických ukazatel ů pro správní obvody ORP je však do jisté míry omezen, jelikož statistické údaje za správní obvody obcí s rozší řenou působností nejsou sledovány v tak velkém rozsahu jako je tomu u vyšších správních celk ů. Stru čná fyzicko-geografická charakteristika daného území je sestavena na základ ě knižních publikací a mapových d ěl týkajících se daných fyzických sfér. Hlavním zdrojem dat pro socioekonomickou charakteristiku jsou pak data z Českého statistického ú řadu. Jde zejména o informace ze S čítání lidu, dom ů a byt ů, z ve řejných databází, či z údaj ů z městských a obecních statistik obcí pat řících do SO ORP Uherské Hradišt ě. Dotazníkové šet ření je provedeno s p ředstaviteli všech obcí spadajících do studovaného správního obvodu a také s představiteli nejv ětších zam ěstnavatel ů v zem ědělství v regionu. Dotazník pro p ředstavitele obcí obsahuje celkem 12 otázek, které jsou dále roz člen ěny do čty ř hlavních kategorií, vždy p řibližn ě po t řech otázkách. V první části jsou představitelé obcí dotazováni, na zapojenost svých obcí do místních uskupení, a zárove ň na subjektivní pocit spokojenosti s fungování t ěchto uskupení. Druhá část otázek je zam ěř ena na zkušenosti obcí, s čerpáním dotací na r ůzné projekty v obci. T řetí část obsahuje otázky týkající se bytové situace v obci, a to s důrazem na existenci volných stavebních parcel. V poslední části dotazníku jsou p ředstavitelé obcí dotazování na kvalitu služeb pro své ob čany, a to na dostupnost ve řejné dopravy a úklid ve řejných prostor v obcích. Dotazník pro nejv ětší zam ěstnavatele ve správním obvodu v zem ědělství obsahuje celkem 10 otázek. V nich jsou firmy dotazovány na vývoj po čtu pracovníku v posledních letech, a to i s výhledem do budoucna. Dále jsou dotazovány na dodavatelsko – odb ěratelské vztahy, čili co vyrábí, a kam posléze jejich výrobky v nejv ětší mí ře sm ěř ují. V záv ěru dotazníku jsou pak dotazováni na vlastní zkušenosti se státní a evropskou dota ční politikou. Poslední část práce je část strategická. Ta vychází obsahov ě z části analytické a řeší možnosti rozvoje studovaného správního obvodu. Práce se v této části v ěnuje zejména jednotlivým návrh ům budoucího rozvoje území, s ohledem na státní dotační politiku, či dota ční politiku EU. Nedílnou sou částí strategické části je také SWOT analýza studovaného území.

12

1.3. Rešerše literatury

Teoretickými východisky regionálního rozvoje se v ěnuje celá řada odborných publikací. P ředevším v posledních letech vzniklo velké množství r ůzných literárních d ěl souvisejících s tématickou oblastí strategického plánování a regionálního rozvoje, což bylo zap říčin ěno kladením velkého d ůrazu na tuto oblast, a to jak ze strany ČR, tak i EU. Jedním z nejd ůležit ějších literárních zdroj ů zabývající se touto tématikou je publikace Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace od J. Blažka a D. Uhlí ře (2002), z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Karlovy univerzity v Praze. V této publikaci jsou uvedeny a popsány všechny d ůležité teorie, které vedou k trvale udržitelnému rozvoji regionu. Z dalších publikací m ůžeme uvést nap říklad publikaci Regionální rozvoj – teorie, aplikace, regionalizace od T. Krej čího a kol. (2011), která obdobn ě jako p ředchozí publikace charakterizuje a hodnotí jednotlivé rozvojové teorie. Regionální rozvoj je i jedním z témat vysokoškolské u čebnice ekonomické a sociální geografie (Toušek, Kunc a Vystoupil, 2008). Auto ři hodnotí vývoj disciplíny v kontextu obecné ekonomické geografie a nazna čují její další vývoj. V ětší d ůraz na aplikaci teoretických východisek regionálního rozvoje do praxe, pak klade publikace Regionální rozvoj (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a plánování) od R. Wokouna (2008). Prakticky jsou teorie regionálního rozvoje aplikovány také v práci J. Rekto říka a J. Šelešovského (1999). Otázce venkovského prostoru a jeho možného rozvoje se v ěnuje také celá řada odborných publikací. Teoretickým východisk ům i praktickému výzkumu ohledn ě venkovských region ů a jejich rozvoje se v ěnují Binek a kol. v publikaci Venkovský prostor a jeho oživení (2007). Venkovskou problematikou se v publikaci Strategický plán mikroregionu (2002) zabývá R. Perlín. Čist ě aplikovaný charakter má studie možností rozvoje venkovského regionu Rozvoj povodí Kocáby (Bi čík et al. 2001) nebo práce A. V ěžníka (2007) zabývající se Jemnickem a Vranovskem. Venkovský prostor je často analyzován spole čností GaREP s r.o. v jejich publikacích. V posledních t řech publikacích z let 2009, 2010 a 2011 se postupn ě zabývají aktéry a nástroji rozvoje venkova, p řístupy k řešení problém ů rozvoje venkovských obcí a kritickým zhodnocením bariér, nástroj ů a šancí rozvoje venkova. Ze zahrani ční literatury, která se zabývá venkovským prostorem, můžeme zmínit nap říklad publikace Rural geography: processes, responses and experiences in rural restructuring od M. Woodse (2005) nebo The geography of rural change od B. Ilbreryho (1998), ve kterých jsou analyzovány strukturální zm ěny ve venkovském prostoru a ť už z hlediska sociálních či ekonomických. Regionáln ě geografickým analýzám obecn ě, se na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity v ěnuje celá řada bakalá řských a diplomových prací. Jako p říklady z posledních let m ůžeme uvést Regionáln ě geografickou analýzu SO ORP B řeclav od P. Pichlera (2008), či regionáln ě geografickou studii Ku řimska od M. Grosse (2008). I otázce venkova a jeho rozvoje se v ěnuje množství záv ěre čných prací. Zde jako p říklad m ůžeme

13

uvést práci J. Beneše (2008), zabývající se analýzou a možnostmi rozvoje SO ORP Šlapanice, práci E. Leligdonové (2012), která se v ěnovala v této oblasti v ěnovala SO ORP Pelh řimov, či práci J. Hondlíka (2011), který se v ěnoval SO ORP Prachatice. Důležitým zdrojem p ři získávání informací byl také internet. Zde bylo čerpáno především z oficiálních internetových stránek Ministerstva zem ědělství (www.mze.cz), Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz) a Českého statistického ú řadu (www.czso.cz). Ze stránek Českého statistického ú řadu byla využita data ze S čítání lidí, dom ů a byt ů, dále pak ve řejná databáze ČSÚ, M ěstská a obecní statistika a rovn ěž data z Historického lexikonu obcí. Informace o trhu práce byly získány z integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních v ěcí (MPSV). Pro zpracování fyzicko-geografické charakteristiky modelového území byly použity nap říklad publikace autoru M. Culka (1996), J. Demka a P. Mackov čina,., a kol. (2006). Dále potom mapová díla jako Klimatické klasifikace ČSR od E. Quitta (1975), či Mapa geomorfologického člen ění ČSR od J. Demka a kol. (1971).

14

2. Geografická charakteristika území

2.1. Vymezení území

Správní obvod ORP Uherské Hradišt ě je jedním ze t řinácti t ěchto správních obvod ů, pat řících do Zlínského kraje. Leží v jeho jihozápadní části, na hranici s krajem Jihomoravským. Na jihu a jihozápad ě sousedí se správními obvody ORP Veselí nad Moravou a ORP Kyjov, které již pat ří práv ě do kraje Jihomoravského. Na východ ě sousedí se správním obvodem ORP Uherský Brod, se kterým tvo ří okres Uherské Hradišt ě. Na severu a severozápad ě pak sousedí se správními obvody obce s rozší řenou p ůsobností Krom ěř íž, Otrokovice a Zlín. Správní obvod tvo ří 48 obcí (viz. Obr.1), ve kterých žije celkem 90 581 obyvatel. Rozloha správního obvodu je asi 517 km², což p ředstavuje 52,2 % okresu Uherské Hradišt ě, a 13,1 % území Zlínského kraje. Pr ůměrná hustota zalidn ění je pak 175 ob/km², což je hodnota p řesahující jak celorepublikový (133 ob/km²), tak krajský pr ůměr (149 ob/km²). Velká část studované území totiž leží v úrodné oblasti Dolnomoravského úvalu a nivy řeky Moravy, kde byla hustota osídlení vždy vyšší, než tomu bylo v ostatních částech České republiky.

Obr. 1: Mapa správního obvodu ORP Uherské Hradišt ě a jeho poloha v rámci Zlínského kraje

15

2.2. Fyzicko-geografická charakteristika

I když je tato práce zam ěř ena p ředevším na socioekonomickou charakteristiku studovaného území, je pot řeba alespo ň stru čně zmínit i jeho fyzicko – geografickou charakteristiku. Tyto charakteristiky totiž p římo i nep římo ovliv ňují mnoho charakteristik socioekonomických, a to nap říklad rozmíst ění obyvatelstva, či p ředpoklady pro zem ědělství nebo cestovní ruch.

2.2.1. Geomorfologické a geologické pom ěry

Území ORP Uherské Hradišt ě spadá celé do geomorfologické provincie Západní Karpaty a subprovincií Vn ější Západní Karpaty a Víde ňská pánev. Východní část území je tvo řena geomorfologickým celkem Vizovická vrchovina, na kterou ve st řední části území okolo řeky Moravy navazuje celek Dolnomoravský úval. Ten západn ě p řechází nejprve do Kyjovské pahorkatiny a dále do poho ří Ch řiby, které tvo ří západní okraj území. Nejv ětší část studovaného správního obvodu zabírá celek Vizovická vrchovina. Poho ří p ředstavuje reliéf sníženin, pahorkatin a vrchovin. Jejími podcelky nacházejícími se na území SO ORP Uherské Hradišt ě jsou Zlínská vrchovina a Hlucká pahorkatina. P ůdní typy jsou zastoupeny hn ědozem ěmi na spraších, karbonátovými černozem ěmi na spraších, oglejenými hn ědými p ůdami a kambizem ěmi. Ch řiby, nacházející se na západním okraji studovaného správního obvodu, jsou tvo řeny podcelky Stupavská vrchovina a Halenkovická vrchovina a tvo ří nejvyšší část St ředomoravských Karpat. Jedná se o p řevážn ě zalesn ěnou členitou vrchovinu, strukturn ě mladou na zvrásn ěných pískovcích, jílovcích a slepencích magurského flyše. Kyjovská pahorkatina je jako celek na území SO ORP Uherské Hradišt ě zastpupena podcelky Mut ěnickou a Kudlovickou pahorkatinou a Vážanskou vrchovinou. Jedná se o převážn ě odlesn ěnou a zem ědělsky využívanou pahorkatinu. Území je tvo řeno p řevážn ě jílovci a pískovci, panonskými jíly, písky a místy se št ěrky, často s p řekrytím spraší. Dolnomoravský úval je nejsevern ějším výb ěžkem Víde ňské pánve, která je sou částí rozsáhlé Panonské pánve. Jedná se o širokou nivu řeky Moravy od Napajedelské brány, která je p řed ělem s Hornomoravským úvalem. Niva je vypln ěna p řevážn ě št ěrkopísky dosahující mocnosti až 150 m. Práv ě písky a št ěrkopísky jsou na studovaném území t ěženy hned na několika lokalitách (Ostrožská Nová Ves, Polešovice, Uherský Ostroh). V Dolnomoravském úvalu m ůžeme v rámci studovaného území rozlišit dva podcelky, a to Dyjsko-moravskou nivu, a Dyjsko-moravskou pahorkatinu. Hlavními p ůdními typy zde jsou fluvizem ě, tedy mladé p ůdy vázané na nivy v ětších řek, vyvinuté z povod ňových sediment ů. Na n ě v hojné mí ře navazují nejúrodn ější černozem ě. Ty jsou pak využívány p ředevším k intenzivní zem ědělské činnosti.

16

2.2.2. Klimatické pom ěry

Území SO ORP Uherské Hradišt ě spadá do t ří klimatických oblastí (Quitt, E. 1971), a to do teplých oblastí č. 2 a 4 (T2 a T4) a mírn ě teplé oblasti č. 11. (MT11). Území podél toku řeky Moravy, protékající zhruba st ředem studovaného území, spadá do nejteplejší klimatické oblasti T4. Území lemující tuto oblast spadá do oblasti T2. Malá část správního obvodu na jeho severozápad ě, nacházející se v oblastí Ch řib ů, poté spadá do oblasti MT11. Správní obvod tak z velké části spadá do nejteplejší oblasti v rámci ČR. Teplá klimatická oblast T2 je vymezena pr ůměrnou teplotou 18 až 19 °C v červenci, a -2 až -3 °C v lednu. Pr ůměrný po čet letních dn ů za rok je 50 až 60, pr ůměrný po čet mrazových dn ů 100 až 110 a pr ůměrný ro ční úhrn atmosférických srážek se pohybuje v rozmezí 550 až 700 mm (Quitt, E. 1971). Teplá klimatická oblast T4 je vymezena pr ůměrnou teplotou 19 až 20 °C v červenci, a -2 až -3 °C v lednu. Pr ůměrný po čet letních dn ů za rok je 60 až 70, pr ůměrný po čet mrazových dn ů 100 až 110 a pr ůměrný ro ční úhrn atmosférických srážek se pohybuje v rozmezí 500 až 650 mm (Quitt, E. 1971). Mírn ě teplá klimatická oblast MT 11 je vymezena pr ůměrnou teplotou 17 až 18 °C v červenci, a -2 až -3 °C v lednu. Pr ůměrný po čet letních dn ů za rok je 40 až 50, pr ůměrný po čet mrazových dn ů 110 až 130 a pr ůměrný ro ční úhrn atmosférických srážek se pohybuje v rozmezí 550 až 650 mm (Quitt, E. 1971).

2.2.3. Hydrologické pom ěry

Vodní zdroje v území SO ORP Uherské Hradišt ě zasahují do povodí Moravy a povodí Dyje. Dyje se na hranici se Slovenskem a Rakouskem vlévá do Moravy, která se pak následn ě vlévá do Dunaje. Celý region tak spadá do úmo ří Černého mo ře. Nejv ětším a nejvýznamn ějším vodním tokem protékajícím studovaným správním obvodem je řeka Morava, a její p řítoky. Zprava to jsou Jankovický a Kudlovický potok, Salaška, Zlechovský potok a Dlouhá řeka. Zleva to poté jsou B řeznice, Olšava, Okluky a Boršický potok. Na severozápad ě správního obvodu, v katastru obce Nové Hut ě pramení řeka Kyjovka, která poté ústí do Dyje. Na území správního obvodu se pochopiteln ě nachází také několik lokálních potok ů. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází také celá řada vodních ploch. Mimo drobn ější vodní plochy (nap ř. na území obcí Buchlovice, Staré M ěsto, Hušt ěnovice, Babice, Hluk, Popovice, Polešovice,…), se jedná o vodní nádrže Osv ětimany, Hlubo čky (na území obce B řezolupy), a bývalé, či stále sou časné t ěžební vodní plochy v okolí Uherského Ostrohu a Ostrožské Nové Vsi. Následkem narovnání meandrující řeky Moravy se na území správního obvodu nachází také velké množství slepých ramen této řeky.

17

2.2.4. Biogeografické pom ěry

Z biogeografického hlediska leží v ětší část území SO ORP Uherské Hradišt ě do provincie St ředoevropských listnatých les ů, a to do Západokarpatské podprovincie. Část území však spadá také do panonské provincie, a to do Západopanonské podprovincie.

2.2.5. Ochrana životního prost ředí

V oblasti ochrany p řírody rozeznáváme na území ČR dva druhy zvlášt ě chrán ěných území, a to velkoplošné a maloplošné. Mezi velkoplošné zvlášt ě chrán ěné oblasti pat ří národní parky (NP) a chrán ěné krajinné oblasti (CHKO). Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chrán ěných území, vytvo řená na základ ě jednotných princip ů na území stát ů EU. Spadají do ní pta čí oblasti a evropsky významné lokality (EVL). Mezi maloplošná zvlášt ě chrán ěná území (MZCHÚ) se řadí národní p řírodní rezervace, přírodní rezervace, národní p řírodní památky a p řírodní památky. Na území SO ORP Uherské Hradiště se nenachází žádný národní park. Do malé části území na jihovýchod ě správního obvodu, v katastru obce Boršice u Blatnice, pak zasahuje CHKO Bílé Karpaty. Do severozápadní části území poté zasahuje v ětší část evropsky významné lokality Ch řiby (menší část je v ORP Krom ěř íž). Další plošn ě významné EVL jsou Kn ěžpolský les a Nedakonický les. Do jihovýchodního cípu řešeného území zasahuje malá část EVL Bílé Karpaty. K t ěmto výše jmenovaným je nutno p řipo číst ješt ě dalších 10 EVL menších rozm ěrů. Maloplošných zvlášt ě chrán ěných územích je ve studovaném správním obvodu velké množství. Nachází se zde 6 p řírodních rezervací a 16 přírodních památek. R ůzným zp ůsobem chrán ěná území tak zabírají celkem 22,6 % plochy území SO ORP Uherské Hradišt ě.

18

2.3. Socioekonomická charakteristika

Komplex socioekonomických charakteristik zhodnocuje sídelní strukturu SO ORP Uherské Hradišt ě, dále pak strukturu obyvatelstva podle n ěkolika vybraných charakteristik, a situaci a vývoj na tamním trhu práce. Na rozdíl od charakteristik fyzicko-geografických, jsou charakteristiky socioekonomické zna čně prom ěnlivé v čase, což se projevuje p ředevším v některých ukazatelích charakterizujících strukturu obyvatelstva.

2.3.1.Sídelní struktura

Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází celkem 48 obcí, z toho 5 m ěst (Hluk, Kunovice, Staré M ěsto, Uherské Hradišt ě, Uherský Ostroh), 3 m ěstyse (Buchlovice, Osv ětimany, Polešovice) a 40 obcí. Centrem studovaného území je m ěsto Uherské Hradišt ě, kde na ploše 2 126 ha žije celkem 25 454 obyvatel. M ěsto se d ělí celkem na 7 částí, a to na Jarošov, Ma řatice, Míkovice, Rybárny, Sady, Uherské Hradišt ě a Vésky. Do roku 1990 byly sou částí Uherského Hradišt ě i m ěsta Kunovice a Staré M ěsto. V tomto soum ěstí tak na konci jeho existence v roce 1990 žilo tém ěř 40 tisíc obyvatel. Nejmenší obcí správního obvodu je obec Host ětín, s rozlohou 94 ha a 32 obyvateli. Naopak nejv ětší obcí, co se rozlohy tý če, jsou Buchlovice, které mají celkovou vým ěru 3 196 ha. Zajímavé je, že se ve správním obvodu nachází n ěkolik obcí (B řestek, Jankovice, Košíky, Osv ětimany, Salaš), které mají jen n ěkolik stovek obyvatel, za to však svou vým ěrou p řesahují hranici tisíc hektar ů. Tyto obce se totiž nachází v oblasti Ch řib ů, kde do jejich katastr ů spadají i velké lesní plochy. Průměrná vým ěra jednotlivých obcí je zhruba 1 078 ha. Na jedno sídlo ve správním obvodu pak p řipadá 1 887 obyvatel. Pr ůměrná hustota obyvatel ve studovaném správním obvodu je asi 175 ob/km ², což je hodnota p řesahující jak celorepublikový (133 ob/km ²), tak krajský pr ůměr (149 ob/km ²).

Tab. 1: Základní údaje o obcích SO ORP Uherské Hradišt ě k 31.12.2011 Obec Status obce Celková vým ěra obce [ha] Po čet obyvatel Babice obec 661 1 815 Bílovice obec 656 1 817 Boršice obec 982 2 209 Boršice u Blatnice obec 1 160 834 Břestek obec 1 415 793 Březolupy obec 1 580 1 698 Buchlovice městys 3 196 2 489 Částkov obec 659 387 Hluk město 2 839 4 421 Host ějov obec 94 32

19

Hušt ěnovice obec 660 982 Jalubí obec 806 1 804 Jankovice obec 1 126 463 Kn ěžpole obec 927 1 109 Kostelany nad Moravou obec 469 938 Košíky obec 1 015 421 Kudlovice obec 775 960 Kunovice město 2 855 5 499 Medlovice obec 292 473 Mist řice obec 1 002 1 195 Modrá obec 182 702 Nedachlebice obec 1 159 815 Nedakonice obec 840 1 577 Ořechov obec 594 736 Ostrožská Lhota obec 634 1 548 Ostrožská Nová Ves obec 2 606 3 404 Osv ětimany městys 1 944 832 Podolí obec 599 860 Polešovice městys 1 307 2 003 Popovice obec 860 1 056 Salaš obec 1 787 378 Staré Hut ě obec 737 132 Staré M ěsto město 2 083 6 838 St říbrnice obec 608 411 Stupava obec 711 145 Sušice obec 189 598 Svárov obec 191 244 Topolná obec 1 039 1 627 Traplice obec 528 1 137 Tu čapy obec 245 247 Tupesy obec 583 1 122 Uherské Hradišt ě město 2 126 25 454 Uherský Ostroh město 2 653 4 411 Újezdec obec 341 237 Vážany obec 372 434 Velehrad obec 2 225 1 303 Zlámanec obec 811 300 Zlechov obec 652 1 691 SO ORP Uherské Hradišt ě - 51 775 90 581 Zlínský kraj - 396 320 589 030 Zdroj: M ěstská a obecní statistika

Velikostní struktura obcí podle po čtu obyvatel jsou uvedeny v Tab. 2. Nejv ětší podíl obcí se nachází v kategorii 1000 – 1999 obyvatel, a to 29,17%. Pom ěrn ě siln ě zastoupeny jsou i kategorie 200 – 499 a 500 – 999 obyvatel, které mají podíl 22,92 %. Ostatní velikostní kategorie již nejsou zastoupeny tak často. Více než 10 000 obyvatel má pouze centrum

20

správního obvodu Uherské Hradišt ě. Druhé a t řetí nejv ětší m ěsta území (Kunovice a Staré Město), spadají do kategorie 5 000 – 9999 obyvatel. Nejv ětší podíl po čtu obyvatel se nachází v kategorii nad 10 000 obyvatel, a to 28,10 %. Jelikož do této kategorie spadá pouze Uherské Hradišt ě, m ůžeme říct, že v tomto m ěst ě žije více než čtvrtina všech obyvatel správního obvodu. Pom ěrn ě vysoký podíl obyvatel žije v kategoriích 1000 – 1999 (22,63 %) a 2000 – 4999 obyvatel (20,91 %). V již zmín ěných Kunovicích a ve Starém M ěst ě žije celkem 13,62 % obyvatel správního obvodu. V ani jedné ze t ří kategorií pod 1000 obyvatel nežije více než 10 % obyvatel.

Tab. 2: Velikostní struktura obcí podle po čtu obyvatel v SO ORP Uherské Hradišt ě Velikost obce Po čet obcí Po čet obyvatel Podíl obcí (%) Podíl obyvatel (%) do 199 3 309 6,25 0,34 200 - 499 11 3 995 22,92 4,41 500 - 999 11 9 050 22,92 9,99 1000 - 1999 14 20 499 29,17 22,63 2000 - 4999 6 18 937 12,50 20,91 5000 - 9999 2 12 337 4,17 13,62 10 000 a více 1 25 454 2,08 28,10

2.3.2. Obyvatelstvo

2.3.2.1. Historie osídlení

Při hodnocení vývoje po čtu obyvatel ve studovaném regionu byly využity data dostupná na internetových stránkách Českého statistického ú řadu, a to data z Historického lexikonu obcí 1869 – 2005 a data se S čítání lidí, dom ů a byt ů 2011. Komplexn ě zhodnotit vývoj po čtu obyvatel mezi lety 1869 – 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Uherské Hradišt ě je velmi složité. Situace se totiž liší obec od obce. M ůžeme však říct, že ve v ětšin ě obcí došlo za sledované období k mírnému nár ůstu po čtu obyvatel. Ve třech nejmenších obcích (Host ějov, Staré Hut ě, Stupava) byl naopak zaznamenán postupný, avšak docela výrazný, pokles po čtu obyvatel. K výraznému nár ůstu naopak došlo ve v ětších obcích správního obvodu jako je nap říklad Hluk, Kunovice, či Staré M ěsto. K vůbec nejv ětšímu nár ůstu po čtu obyvatel však došlo v samotném Uherském Hradišti, kde po čet obyvatel od roku 1869 do roku 2011 stoupl tém ěř p ětinásobn ě. Nejrazantn ější nár ůst po čtu obyvatel byl zaznamenán zejména v 70. a 80. letech, kdy na území Uherského Hradišt ě probíhala mohutná výstavba panelových sídliš ť. Zejména mladí lidé se tak z okolních obcí v hojném po čtu st ěhovali do t ěchto nov ě vybudovaných byt ů. V posledním desetiletí došlo naopak vlivem suburbanizace k mírnému poklesu po čtu obyvatel města.

21

Tab.3: Po čty obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 1869 - 2011 Obec 1869 1910 1921 1930 1950 1970 1991 2001 2011 Babice 878 1 313 1 345 1 310 1 440 1 643 1 627 1 745 1 777 Bílovice 901 1 359 1 364 1 364 1 447 1 621 1 590 1 621 1 751 Boršice 1 379 1 711 1 671 1 585 1 755 2 155 2 229 2 283 2 182 Boršice u Blatnice 766 987 993 987 923 947 892 860 823 Břestek 788 904 918 880 836 905 611 698 753 Březolupy 967 1 362 1 485 1 416 1 615 1 770 1 535 1 548 1 669 Buchlovice 2 007 2 306 2 244 2 081 1 889 2 139 2 369 2 448 2 496 Částkov 362 452 451 546 549 505 407 383 369 Hluk 2 164 3 039 3 530 3 306 3 410 3 803 4 362 4 360 4 312 Host ějov 110 108 112 98 98 99 53 37 30 Hušt ěnovice 833 936 1 013 1 093 1 158 1 186 1 024 1 002 938 Jalubí 1 334 1 763 1 880 1 796 1 943 1 925 1 709 1 739 1 740 Jankovice 657 815 777 723 730 748 517 497 459 Kn ěžpole 603 804 832 788 849 1 009 1 025 1 059 1 098 Kostelany nad Moravou 635 865 932 895 919 1 042 906 888 887 Košíky 591 701 697 663 663 585 440 418 402 Kudlovice 639 782 918 855 936 939 852 858 907 Kunovice 3 364 4 452 4 698 4 520 4 800 5 368 5 195 5 152 5 496 Medlovice 342 436 456 384 426 471 453 475 460 Mist řice 995 1 379 1 415 1 398 1 500 1 486 1 180 1 145 1 156 Modrá 268 426 446 453 533 664 649 625 691 Nedachlebice 570 839 839 842 913 1 022 872 796 796 Nedakonice 1 085 1 312 1 378 1 233 1 311 1 539 1 443 1 499 1 525 Ořechov 767 932 972 847 845 906 651 650 697 Ostrožská Lhota 921 1 437 1 481 1 379 1 515 1 763 1 658 1 635 1 495 Ostrožská Nová Ves 2 422 3 543 3 477 3 217 3 483 3 766 3 372 3 348 3 301 Osv ětimany 853 1 067 1 059 999 999 1 027 794 833 822 Podolí 472 622 700 704 821 857 746 768 820 Polešovice 1 984 2 109 2 092 2 103 2 251 2 281 2 020 1 989 1 939 Popovice 626 1 025 1 024 1 042 1 107 1 247 1 097 1 070 1 017 Salaš 323 373 402 401 327 428 359 366 380 Staré Hut ě 390 280 261 249 240 191 120 124 127 Staré M ěsto 2 505 4 563 5 098 5 544 5 973 6 245 6 882 6 691 6 693 St říbrnice 834 1 000 1056 923 830 711 397 413 418 Stupava 768 680 672 581 470 474 213 157 152 Sušice 206 295 317 429 493 550 513 502 575 Svárov 218 294 334 278 317 332 245 255 246 Topolná 1 130 1 554 1 556 1 496 1 643 1 654 1 501 1 541 1 562 Traplice 604 1 004 1 037 989 1 210 1 305 1 102 1 126 1 130 Tu čapy 348 457 433 444 424 412 229 210 224 Tupesy 1 128 1 338 1412 1 328 1 352 1 260 1 074 1 087 1 080 Uherské Hradišt ě 5 659 9 451 10 051 10 554 13 402 19 427 26 765 26 876 25 818 Uherský Ostroh 3 409 4 737 4 739 4 338 4 394 4 705 4 451 4 519 4 334 Újezdec 449 495 459 444 371 387 261 227 219 Vážany 526 668 678 588 598 538 452 408 415 Velehrad 544 686 798 936 1 196 1 503 1 623 1 471 1 276 Zlámanec 310 385 412 425 420 392 316 307 294

22

Zlechov 845 1 380 1 352 1 256 1 385 1 708 1 612 1 572 1 654 Zdroj: Historický lexikon obcí 1869 – 2005, SLDB 2011

Při retrospektivním pohledu na vývoj po čtu obyvatel v celém správním obvodu od roku 1869 m ůžeme vid ět, že se po čet obyvatel od zmín ěného roku do roku 2011 zvýšil tém ěř o 180 %. Do roku 1980 došlo ve v ětšin ě intercenzálních období k nár ůstu po čtu obyvatel. Výjimkou bylo pouze období mezi lety 1921 – 1930. Od roku 1980 naopak dochází k mírnému poklesu po čtu obyvatel správního obvodu. Zejména po roce 1989 lze tento jev vysv ětlit menší nabídkou pracovních míst, a nižšími mzdami v regionu, v porovnání s atraktivn ějšími částmi České republiky. Jelikož studované území neleží v oblasti Sudet, ze kterých bylo po II. Sv ětové válce vysídleno tamní n ěmecké obyvatelstvo, nebyl zde v tomto období zaznamenán pokles po čtu obyvatel, jako tomu bylo v jiných pohrani čních oblastech České republiky. Naopak zde vlivem povále čného „babyboomu“ v 50. letech došlo k relativn ě vůbec nejv ětšímu nár ůstu po čtu obyvatel.

Tab. 4: Vývoj po čtu obyvatel SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 1869 - 2011 Rok Po čet obyvatel Bazická index Řet ězový index 1869 50 479 100 1880 55 563 110,07 110,07 1890 58 753 116,39 105,74 1900 64 633 128,04 110,01 1910 69 426 137,53 107,42 1921 72 266 143,16 104,09 1930 70 710 140,08 97,85 1950 76 709 151,96 108,48 1961 86 124 170,61 112,27 1970 87 640 173,62 101,76 1980 91 258 180,78 104,13 1991 90 393 179,07 99,05 2001 90 281 178,85 99,88 2011 89 405 177,11 99,03 Zdroj: Historický lexikon obcí 1869 – 2005, SLDB 2011, vlastní výpo čty

23

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000

et obyvatel 40 000 č 30 000 Po 20 000 10 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Obr. 2: Vývoj po čtu obyvatel SO ORP Uherské Hradišt ě

190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Bazický index Řet ězový index

Obr.3: Bazické a řet ězové indexy pro SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 1869 - 2011

2.3.2.2. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a v ěku

Struktura obyvatelstva podle v ěku pat ří mezi základní charakteristiky obyvatelstva. . Krom ě toho, že struktura podle v ěku poskytuje d ůležité informace o samotném obyvatelstvu studované oblasti, má také velký význam pro mnohé další geografické charakteristiky. Podle věkové struktury m ůžeme vyvozovat nejr ůzn ější záv ěry, týkající se nap říklad ekonomické aktivity obyvatelstva v daném území, či jiných geografických jev ů, jako jsou porodnost, úmrtnost, či jiné.

24

Tab. 5: V ěková struktura obyvatelstva SO ORP Uherské Hradišt ě dle SLDB 2011

Obyvatelstvo ve v ěku Muži ve v ěku Ženy ve v ěku

0 - 14 15 - 64 65 + 0 - 14 15 - 64 65 + 0 - 14 15 - 64 65 +

SO ORP UH 12 447 61 873 14 911 6 239 31 195 5 833 6 208 30 678 9 078

Zlínský kraj 82 267 399 942 96 398 42 303 201 688 37 806 39 964 198 274 58 592 Zdroj: SLDB 2011

Při pohledu na v ěkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Uherské Hradišt ě, m ůžeme vid ět, že zde pochopiteln ě výrazn ě p řevládá produktivní složka (15 – 64 let) obyvatelstva. Druhý nejv ětší po čet obyvatel spadá do kategorie poproduktivního obyvatelstva (65 +). V této složce ve správním obvodu žilo v roce 2011 o tém ěř 2,5 tisíce obyvatel více, než v kategorii nejmén ě po četné, v předproduktivní složce obyvatelstva (0 – 14). Pokud se podíváme na po čty muž ů a žen v jednotlivých kategoriích, m ůžeme vid ět, že v předproduktivní i produktivní složce obyvatelstva žije ve správním obvodu více m ůžu, než žen. V poproduktivní složce již naopak p řevládají ženy, což je logickým d ůsledkem toho, že se ženy dožívají v pr ůměru vyššího v ěku než muži.

Tab. 6: V ěková skladba obyvatelstva v SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 2001 a 2011

0 - 14 15 - 64 65 + Index stá ří

2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011

SO ORP UH (%) 16,2 14,0 69,9 69,3 13,9 16,7 85,6 119,8

Zlínský kraj (%) 16,5 14,3 69,8 68,9 13,7 16,8 82,8 117,2 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011, vlastní výpo čty

Při srovnání v ěkové struktury obyvatelstva v SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 2001 a 2011, m ůžeme vid ět, že mezi t ěmito lety došlo k poklesu podílu p ředproduktivní i produktivní složky obyvatelstva, a to na úkor složky poproduktivní. Podíl p ředproduktivní složky obyvatelstva klesl o 2,2 % a produktivní o 0,6 %, zatímco podíl poproduktivní složky stoupl o 2,8 %. V roce 2011 tak byla poproduktivní složka obyvatelstva poprvé v historii po četn ější než složka p ředproduktivní. To jasn ě dokumentuje i hodnota indexu stá ří, která stoupla o tém ěř 35 %, a výrazn ě tak p řekro čila hodnotu 100, která zna čí stejný podíl předproduktivní a poproduktivní složky. Stejný trend m ůžeme pozorovat i v celém Zlínském kraji, kde podíl poproduktivní složky obyvatelstva stoupl ješt ě výrazn ěji. Zatímco totiž podíl předprouktivní složky klesl stejn ě jako v SO ORP Uherské Hradišt ě o 2,2 %, podíl produktivní složky v celém Zlínském kraji klesl o 0,9 %.

25

Na poklesu podílu p ředproduktivní složky obyvatelstva má vliv p ředevším celorepublikový trend poklesu porodnosti v 90. letech a po roce 2000, ale také částe čně odliv mladých rodin s dětmi mimo správní obvod. Do budoucna se dá o čekávat pokra čování vývoje z posledních deseti let a ješt ě v ětší nár ůst podílu poproduktivní složky obyvatelstva, a to tentokrát p ředevším na úkor produktivní složky obyvatelstva. Podíl této složky totiž bude klesat ješt ě výrazn ěji, a to mimo jiné díky p řechodu popula čně slabších ro čník ů ze složky předproduktivní, práv ě do složky produktivní.

2.3.2.3. Vzd ělanostní struktura

Vzd ělanostní struktura obyvatelstva je dalším z d ůležitých ukazatel ů charakterizující strukturu obyvatelstva daného území. Dostatek vzd ělaných obyvatel totiž tvo ří jeden ze základních p ředpoklad ů k jeho lepšímu ekonomickému i sociálnímu rozvoji. Metodicky se podíl jednotlivých vzd ělanostních skupin po čítá z celkového po čtu osob starších 15 let, tedy od v ěku ukon čení povinné školní docházky. Vzd ělanostní struktura obyvatelstva se hodnotí podle nejvyššího dosaženého vzd ělání, a nezjiš ťuje se pr ůběžným šet řením, nýbrž pouze během s čítání lidí jednou za 10 let.

Tab. 7: Složení obyvatelstva SO ORP Uherské Hradiště, Zlínského kraje a ČR podle nejvyššího dosaženého vzd ělání v roce 2011 (v %) ení . . č č lání no ě ě eného . . vyu č

č ední ř etobyvatel St č nezjišt Základní v bezvzd ední v (bezmaturity) Po neukon ř Vysokoškolské s maturitou, s VOŠ 15+celkem (abs.) St SO ORP UH 76 958 19,77 36,26 29,26 11,35 0,66 2,70 Zlínský kraj 497 677 19,05 35,79 30,41 11,25 0,44 3,07 ČR 8 947 632 17,56 32,99 31,18 12,46 0,47 5,33 Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpo čty

26

2,70 11,35 0,66 19,77

29,26 36,26

základní v č. neukon čeného st řední v č. vyu čení (bez maturity) st řední s maturitou, VOŠ vysokoškolské bez vzd ělání nezjišt ěno

Obr. 4: Vzd ělanostní struktura obyvatelstva SO ORP Uherské Hradišt ě v roce 2011

V Tab. 7 m ůžeme vid ět vzd ělanostní strukturu obyvatelstva SO ORP Uherské Hradišt ě v porovnání se Zlínským krajem, potažmo celou Českou republikou. Z celkové po čtu osob starších 15 let žijících v SO ORP Uherské Hradišt ě má dle SLDB 2011 pouze základní či neukon čené základní vzd ělání 19,77 %. Zatímco v rámci Zlínského kraje je tato hodnota jen mírn ě nadpr ůměrná, v porovnání s celou Českou republikou, je ve správním obvodu podíl těchto osob o více než 2 % vyšší. I osob bez vzd ělání zde v porovnání s krajem i celou Českou republikou žije více. V kategorii st ředoškolského vzd ělání bez maturity, je podíl ve studovaném správním obvodu také vyšší oproti podílu ve Zlínském kraji a v celé České republice. Tohoto vzd ělání dosáhlo, jakožto svého nejvyššího, celkem 36,26 % obyvatel správního obvodu. I v tomto p řípad ě je pak v ětší rozdíl zaznamenán p ři porovnání s hodnotou pro celou ČR. Naopak pod krajským i celorepublikovým pr ůměrem se pohybuje hodnota podílu osob se st ředoškolským vzd ěláním ukon čeného maturitou a vyšším odborným vzd ěláním. S tímto druhem ukon čeného vzd ělání, jakožto se svým nejvyšším, žije v SO ORP Uherské Hradišt ě celkem 29,26 % obyvatel. Podíl vysokoškolsky vzd ělaných lidí zde pak činí celkem 11,35 %. Tato hodnota je sice v rámci Zlínského kraje mírn ě nadpr ůměrná, v rámci celé České republiky pak však op ět podpr ůměrná. Celkov ě m ůžeme říct, že nejenom v SO ORP Uherské Hradišt ě, ale také v celém Zlínském kraji jsou vzd ělanostní pom ěry v porovnání s celou Českou republikou horší. Je to pravd ěpodobn ě zp ůsobeno p ředevším odlivem mladých vzd ělaných lidí mimo tento region, a to do ekonomicky i sociáln ě atraktivn ějších oblastí ČR, jakými jsou nap říklad nejv ětší m ěsta Praha, či Brno.

27

Tab. 8: Složení obyvatelstva SO ORP Uherské Hradiště, Zlínského kraje a ČR podle nejvyššího dosaženého vzd ělání v letech 2001 a 2011 (v %) ení . . č č lání no ě ě eného . . vyu č

č ední ř St nezjišt Základní v bezvzd ední v (bezmaturity) neukon ř Vysokoškolské s maturitou, s VOŠ St 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 SO ORP UH 25,58 19,77 39,90 36,26 25,53 29,26 7,60 11,35 0,81 0,66 0,59 2,70 Zlínský kraj 24,81 19,05 39,03 35,79 27,28 30,41 7,67 11,25 0,43 0,44 0,78 3,07 ČR 23,03 17,56 37,96 32,99 28,35 31,18 8,89 12,46 0,44 0,47 1,32 5,33 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011, vlastní výpo čty

Vývoj složení obyvatelstva v SO ORP Uherské Hradiště v poslední dekád ě, korespondoval s vývojem ve Zlínském kraji, i celé České republice. V tomto období postupn ě docházelo k nár ůstu podílu vzd ělan ějších obyvatel, tedy obyvatel se st ředním vzd ěláním ukon čeného maturitou, vyšším odborným vzd ěláním a vzd ěláním vysokoškolským. K nár ůstu podílu osob v těchto kategoriích pochopiteln ě docházelo na úkor podílu osob se základním nebo neukon čeným vzd ěláním a st ředním vzd ěláním bez maturity. K opa čnému vývoji oproti vyšším správním celk ům naopak ve studovaném SO ORP Uherské Hradišt ě došlo v kategorii osob bez vzd ělání. V této kategorii zde totiž, na rozdíl od Zlínského kraje a celé České republiky, došlo k poklesu podílu osob do této kategorie spadajících. Za zmínku také stojí výrazný nár ůst osob, které p ři SLDB v roce 2011 otázku týkající se svého nejvyššího dosaženého vzd ělání nevyplnili. K výraznému nár ůstu po čtu t ěchto osob oproti p ředchozímu sčítání lidí totiž došlo na všech sledovaných úrovních.

2.3.2.4. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání

Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání je demografický údaj, který může poukázat i na další demografické d ěje. Náboženské vyznání je úzce propojeno s demografickými procesy jaké jsou nap ř. porodnost, s ňate čnost, rozvodovost nebo potratovost. Proto je p ři demografické charakteristice nezbytné, zam ěř it se i na náboženskou strukturou. Stejn ě jako v případ ě údaj ů o vzd ělanostní struktu ře obyvatelstva, se i údaje o náboženském vyznání zjiš ťuje pouze p ři s čítání lidí.

28

Tab. 9.: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v SO ORP Uherské Hradišt ě, Zlínském kraji a ČR v roce 2011 (v %) Věř ící Nev ěř ící Neuvedeno SO ORP Uherské Hradišt ě 41,76 20,42 37,82 Zlínský kraj 37,04 22,50 40,45 ČR 20,78 34,53 44,67 Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpo čty

Správní obvod ORP Uherské Hradišt ě, jakožto region ležící v siln ě v ěř ící jihovýchodní části České republiky, má velmi silnou základnu v ěř ících. To potvrzují i údaje o náboženské struktu ře obyvatelstva ze SLDB 2011 (viz. Tab. 9), ze kterých vychází, že se více než 41 % obyvatel tohoto správního obvodu považuje za v ěř ící. Mezi nev ěř ící se řadí 20,42 % obyvatel, 37,82 % obyvatel pak údaje o svém náboženském vyznání p ři s čítání lidí nevyplnilo. Tyto osoby však m ůžeme řadit spíše mezi nev ěř ící. Pokud uvedené údaje porovnáme s celorepublikovými čísly, potvrzuje se p ředpoklad, o výrazn ě vyšší religiozit ě obyvatel ve studovaném správním obvodu, potažmo celém kraji, oproti zbytku České republiky. Podíl v ěř ících je v SO ORP Uherském Hradišti dokonce více než dvakrát vyšší, než je celorepublikový pr ůměr. I v rámci Zlínského kraje pat ří studovaný obvod mezi první v mí ře religiozity obyvatelstva. Stejn ě jako v celé České republice, však také v SO ORP Uherské Hradišt ě i ve Zlínském kraji, dochází k postupnému poklesu podílu v ěř ících. Jednozna čně nejv ětší podíl v ěř ících (71,93 %) se ve studovaném správním obvodu přihlásilo k římsko-katolické církvi. Ostatní církve a náboženství jsou zastoupeny spíše margináln ě. Zajímavý je také fakt, že vysoký po čet osob (21,06 %) se sice cítí jako v ěř ící, nehlásí se však k žádné z církví.

Tab. 10: Zastoupení jednotlivých církví mezi v ěř ícími v SO ORP Uherské Hradišt ě v roce 2011 (v %) Po čet Českobratrská Ostatní Věř ící věř ících Římskokatolická Československá církev církve a nehlásící se (abs.) církev husitská církev evangelická náboženství k žádné círk. 37 338 71,93 0,27 0,55 6,18 21,06 Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpo čty

2.3.2.5. Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity a odv ětví NH

Údaje o ekonomické aktivit ě obyvatel, se stejn ě jako údaje o vzd ělanostní struktu ře a údaje o náboženském vyznání obyvatel, zjiš ťují pouze p ři s čítání lidí. Jelikož se však jedná o relativn ě rychle se m ěnící ukazatel, musíme výsledky o n ěm brát s nutnou rezervou. V následující kapitole budou uvedeny údaje nejenom o ekonomické aktivit ě, ale také o struktu ře obyvatelstva podle zam ěstnanosti v jednotlivých odv ětvích národního hospodá řství. 29

Pro ú čely této diplomové práce jsou obyvatelé rozd ěleni do t ří kategorií, a to na obyvatele zam ěstnané v primárním sektoru (zem ědělství, lesnictví a rybolov), v sekundárním sektoru (pr ůmysl a stavebnictví) a v terciérním sektoru (obchod, doprava, ubytování, vzd ělání, kultura, zdravotnictví, pojiš ťovnictví, ostatní služby).

Tab. 11: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity a podle odv ětví národního hospodá řství ve SO ORP Uherské Hradišt ě, Zlínském kraji a České republice v roce 2011 Ekonomicky Ekonomicky Z toho Z toho podle odv ětví NH (v %) aktivní neaktivní zam ěstnaní celkem primér sekundér terciér celkem

SO ORP UH 43 858 39 854 2,49 42,86 54,64 42 988 Zlínský kraj 281 576 252 815 2,55 40,79 56,66 279 417 ČR 5 080 573 4 580 714 2,89 34,25 62,86 4 784 923 Zdroj: SLDB 2011, vlastní výpo čty

SO ORP Uherské Hradišt ě je známý svou tradicí pr ůmyslové výroby. V minulosti se zde nacházelo n ěkolik velkých pr ůmyslových podnik ů, jako byl nap říklad LET Kunovice, či firma MESIT v Uherském Hradišti. D ědictví t ěchto podnik ů, se zde projevuje dodnes. Není tedy divu, že zde v sekundéru pracuje výrazn ě v ětší procento lidí, než je celorepublikový pr ůměr. I v rámci Zlínského kraje pat ří správní obvod ORP Uherské Hradišt ě mezi ty nejpr ůmyslov ější, a to i p řes to, že Zlínský kraj pat ří v rámci ČR mezi pr ůmyslov ější kraje. Naopak menší procento lidí pracuje, a to jak v porovnání se Zlínským krajem, tak v porovnání s celou Českou republikou, v terciéru. Studovaný region totiž v rámci České republiky nepat ří mezi ekonomicky nejvysp ělejší, čehož m ůže být práv ě zam ěstnanost v terciéru jedním z ukazatel ů. Zam ěstnanost v primárním sektoru, se pohybuje kolem krajského i celorepublikého pr ůměru, a dosahuje zde hodnoty 2,49 %. Jelikož je intenzivn ější zem ědělství praktikováno p ředevším v jižní části správního obvodu, jsou v obcích zde ležících tyto hodnota o n ěco vyšší. Jsou však kompenzovány nízkými hodnotami z obcí ležících v hornat ějších oblastech na severu a severovýchod ě.

2.3.2.6. P řirozený pohyb obyvatelstva

Údaje o p řirozeném pohybu obyvatelstva (o po čtu narozených a zem řelých), se na rozdíl od p ředešlých údaj ů, zjiš ťují každoro čně z běžné evidence p řirozené m ěry obyvatel. Z údaj ů se tak dá lepé vy číst a popsat postupný vývoj po čtu obyvatel na zvolených řádovostních úrovních. Nejpoužívan ějšími ukazateli porodnosti a úmrtnosti, jsou hrubá míra porodnosti (po čet živ ě narozených d ětí na 1000 obyvatel st ředního stavu) a hrubá míra

30

úmrtnosti (po čet zem řelých na 1000 obyvatel st ředního stavu). Oba tyto ukazatele se tak m ěř í v promilích. Porodnost p ředstavuje základní popula ční proces, který se zásadním zp ůsobem podílí na reprodukci obyvatelstva. V posledním desetiletí 20. století prošla Česká republika významnými zm ěnami reproduk čního chování mladého obyvatelstva a v souvislosti se zm ěnou ekonomických a sociálních pom ěrů, což se významn ě projevilo poklesem po čtu narozených d ětí. Česká populace tak reagovala na zm ěny sociálních a ekonomických podmín ěností demografické reprodukce, vyvolané politickým obratem v roce 1989 (Pavlík, Z. a kol., 2002). Úrove ň úmrtnosti zaznamenala po roce 1990 pozitivní vývoj, nebo ť došlo k poklesu hrubé míry úmrtnosti . P říčin tohoto vývoje je celá řada, hovo řit lze p ředevším o vlivu zkvalitn ění léka řské pé če, zm ěnách životního stylu obyvatelstva a zm ěně ekonomické aktivity. V posledních letech klesá p ředevším intenzita úmrtnosti osob ve vyšším v ěku a tím se také zrychluje demografické stárnutí obyvatelstva (Pavlík, Z. a kol, 2002).

Tab. 12: Základní ukazatelé p řirozeného pohybu obyvatelstva SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 1995 – 2011 Živ ě St řední stav Přirozený Rok narozených Zem řelých obyvatelstva přír ůstek hmp hmú 1995 834 1 018 90 906 -184 9,17 11,20 1996 778 1 017 90 775 -239 8,57 11,20 1997 740 995 90 778 -255 8,15 10,96 1998 763 957 90 687 -194 8,41 10,55 1999 771 962 90 575 -191 8,51 10,62 2000 777 946 90 741 -169 8,56 10,43 2001 757 923 90 244 -166 8,39 10,23 2002 783 924 90 109 -141 8,69 10,25 2003 779 1 014 89 982 -235 8,66 11,27 2004 790 889 89 834 -99 8,79 9,90 2005 867 909 89 926 -42 9,64 10,11 2006 847 917 90 001 -70 9,41 10,19 2007 921 874 90 170 47 10,21 9,69 2008 928 906 90 640 22 10,24 10,00 2009 953 937 90 753 16 10,50 10,32 2010 952 939 90 649 13 10,50 10,36 2011 884 881 90 594 3 9,76 9,72 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpo čty

V druhé polovin ě 90. letech a v prvních p ěti letech nového století zem řelo ve studovaném území více lidí, než se jich ve stejném roce narodilo. V celém tomto období tak přirozený p řír ůstek obyvatel dosahoval záporných hodnot. Po čet obyvatel tak ve v ětšin ě letech postupn ě klesal. V případech, kdy meziro čně po čet obyvatel mírn ě stoupl, byl tento jev zp ůsoben nikoli p řirozeným p řír ůstkem, ale p řír ůstkem mechanickým, tedy díky imigraci

31

obyvatel. Prvním rokem ve sledovaném období, kdy se tento trend oto čil a p řirozený p řír ůstek dosáhl kladných hodnot, byl rok 2006. Hlavním d ůvodem této zm ěny byl nár ůst po čtu narozených d ětí, jelikož po čet zem řelých sice poklesl, nikoliv však n ějak významn ě. V tomto období totiž došlo, stejn ě jako v ostatních částech České republiky, k mírnému „babyboomu“ zp ůsobeném zvýšenou plodností silných kohort ze 70. letech, které práv ě v tomto období v hojném po čtu plodili d ěti. Uvidíme jak se bude vyvíjet situace v dalších letech, jelikož již v posledním roku sledovaného období došlo k meziro čnímu poklesu hrubé míry porodnosti.

12,00

11,00

10,00

9,00

8,00

7,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

hmp hmú

Obr. 5: Vývoj hrubé míry porodnosti (hmp) a hrubé míry úmrtnosti (hmú) v SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 1995 - 2011

Tab. 13: Vývoj hrubé míry porodnosti (hmp) a hrubé míry úmrtnosti (hmú) v SO ORP Uherské Hradišt ě, ve Zlínském kraji a v ČR v letech 1995 – 2011 hmp hmú Rok SO ORP UH Zlínský kraj ČR SO ORP UH Zlínský kraj ČR 1995 9,17 9,38 9,30 11,20 11,06 11,41 1996 8,57 8,73 8,77 11,20 10,51 10,93 1997 8,15 8,57 8,80 10,96 10,65 10,94 1998 8,41 8,64 8,79 10,55 10,40 10,64 1999 8,51 8,71 8,70 10,62 10,28 10,67 2000 8,56 8,85 8,85 10,43 10,32 10,61 2001 8,39 8,69 8,87 10,23 10,11 10,54 2002 8,69 8,75 9,10 10,25 9,87 10,61 2003 8,66 8,69 9,18 11,27 10,71 10,91 2004 8,79 8,82 9,57 9,90 10,11 10,50 2005 9,64 9,60 9,99 10,11 10,61 10,55 2006 9,41 9,51 10,31 10,19 10,05 10,17 2007 10,21 10,27 11,10 9,69 9,95 10,14 2008 10,24 10,59 11,46 10,00 10,15 10,06 2009 10,50 10,28 11,28 10,32 10,33 10,24 2010 10,50 10,34 11,14 10,36 10,26 10,16 2011 9,76 9,45 10,35 9,72 10,47 10,18 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpo čty

32

Pokud porovnáme hodnoty hrubé míry porodnosti s údaji za Zlínský kraj a celou Českou republiky (viz. Tab. 13), vidíme, že tém ěř ve všech letech byla ve studovaném správním obvodu hodnota tohoto ukazatele pod krajským i celorepublikovým pr ůměrem. Zatímco rozdíly mezi hodnotami za SO ORP Uherské Hradišt ě a za Zlínský kraj jsou relativn ě nízké, a v čase vícemén ě konstantní, jsou rozdíly oproti celé České republice v ětší, a v pr ůběhu času se ješt ě prohlubují. To je dáno pravd ěpodobn ě p ředevším odlivem mladých, demograficky produktivních lidí, ze studovaného regionu, jehož d ůvody již byly popsány v předcházejících kapitolách. I hrubá míra úmrtnosti zaznamenala na všech řádovostních úrovních ve sledovaném období pozitivní vývoj, nebo ť docházelo k jejímu postupnému poklesu.

12,00

11,00

10,00

9,00

8,00

7,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

hmp SO ORP UH hmú SO ORP UH hmp Zlínský kraj hmú Zlínský kraj hmp ČR hmú ČR

Obr. 6: Vývoj hrubé míry porodnosti (hmp) a hrubé míry úmrtnosti (hmú) v SO ORP Uherské Hradišt ě, ve Zlínském kraji a v ČR v letech 1995 – 2011

2.3.2.7. Migrace

Bilance migrace v daném území je jedním z možných ukazatel ů charakterizujících jeho atraktivitu. Lidé se totiž p řirozen ě st ěhují spíše z oblastí mén ě atraktivních do oblastí atraktivních více. Tato atraktivita m ůže spo čívat v mnoha r ůzných aspektech, a to a ť už ekonomických, kulturních, či jiných. Migrační aktivita m ůže následn ě významn ě ovlivnit demografické ukazatele v imigra čních i emigra čních oblastech, čímž potažmo ovliv ňuje i jejich ekonomické, sociální, či kulturní charakteristiky. Při analýze migrace studujeme dva základní ukazatele, a to migra ční obrat a migra ční saldo. Migra ční obrat je sou čet všech p řist ěhovalých a všech vyst ěhovalých do, nebo

33

z daného regionu, ve studovaném roce. Migra ční saldo je pak jejich rozdíl. Pokud je migra ční saldo kladné, znamená to, že se v daném roce do daného území p řist ěhovalo více obyvatel, než se z něj vyst ěhovalo, a naopak. Celkový p řír ůstek pak získáme skloubením migra čního salda a p řirozeného p řír ůstku.

Tab.14: Základní ukazatelé migrace v SO ORP Uherské Hradišt ě v letech 1995 – 2011 Rok Přist ěhovalý Vyst ěhovalý Migra ční obrat Migra ční saldo Celkový p řír ůstek 1995 793 603 1 396 190 6 1996 799 579 1 378 220 -19 1997 850 649 1 499 201 -54 1998 766 626 1 392 140 -54 1999 812 661 1 473 151 -40 2000 852 592 1 444 260 91 2001 820 758 1 578 62 -104 2002 954 920 1 874 34 -107 2003 953 846 1 799 107 -128 2004 941 911 1 852 30 -69 2005 837 682 1 519 155 113 2006 897 793 1 690 104 34 2007 1 238 819 2 057 419 466 2008 1 096 785 1 881 311 333 2009 801 950 1 751 -149 -133 2010 785 904 1 689 -119 -106 2011 743 780 1 523 -37 -34 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpo čty

Od roku 1995, až do roku 2008 dosahovalo migra ční saldo SO ORP Uherské Hradišt ě kladných hodnot. Znamená to tedy, že v těchto letech se do studovaného správního obvodu přist ěhovalo více obyvatel, než se z něj vyst ěhovalo. Tento fakt tak redukoval negativní vliv přirozeného p řír ůstku, který byl v tomto období záporný, a po čet obyvatel tak neklesal tak výrazn ě jako by tomu bylo bez p řisp ění migrace. Nejv ětší hodnota migra čního salda pak byla zaznamenána v letech 2007 a 2008, tedy t ěsn ě p řed p říchodem ekonomické krize. Jelikož v těchto letech dosahoval nejvyšších hodnot i p řirozený p řír ůstek, byl i celkový p řír ůstek obyvatel SO ORP Uherské Hradišt ě absolutn ě nejvyšší. Práv ě p říchod ekonomické krize na konci roku 2008 byl však jednou z příčin obratu v dlouholetém trendu, a od roku 2009 tak migra ční saldo dosahovalo záporných hodnot. Zejména v ekonomicky nejt ěžších prvních dvou letech krize (2009, 2010), byl po čet vyst ěhovalých osob docela vysoký. A čkoliv v těchto letech byl p řirozený p řír ůstek stále kladný, nedokázal vyrovnat migra ční odliv obyvatel, a tak ve studovaném obvodu postupn ě dochází k úbytku celkového po čtu obyvatel. Pokra čování tohoto trendu se dá bohužel o čekávat i v dalších letech.

34

2.3.3. Nezam ěstnanost

Míra nezam ěstnanosti vyjad řuje podíl nezam ěstnaných na pracovní síle. Ukazatel obecné míry nezam ěstnanosti je konstruován na základ ě doporu čení Mezinárodní organizace práce (ILO), kde se za nezam ěstnané považují osoby patnáctileté a starší, které soub ěžn ě spl ňují t ři podmínky: nebyly zam ěstnané, hledaly aktivn ě práci a byly okamžit ě nebo nejpozd ěji do čtrnácti dn ů p řipraveny k nástupu do práce. Míra nezam ěstnanosti výrazn ě ovliv ňuje sociální situaci daného regionu, či státu. Nezam ěstnaní lidé se totiž v důsledku své nezam ěstnanosti často dostávají do složitých finan čních a životních situací, které pak m ůžou vést k negativním, či dokonce protizákonným krok ům. Nezam ěstnanosti je následn ě spole čností vnímána velmi negativn ě, a je tak pot řeba, aby postižené regiony a státy hledaly řešení, jak jí co možná nejvíce snižovat.

Tab. 15: Vývoj míry nezam ěstnanosti a po čtu uchaze čů na jedno volné pracovní místo v SO ORP Uherské Hradišt ě, Zlínském kraji a ČR v letech 2005 – 2011 (údaje jsou uvedeny vždy k prosinci daného roku) SO ORP UH Zlínský kraj ČR Rok MN (%) PU/VPM MN (%) PU/VPM MN (%) PU/VPM 2005 7,2 7,0 9,3 13,2 8,9 9,4 2006 6,3 2,5 7,8 4,6 7,7 4,6 2007 5,2 2,0 6,0 2,8 6,0 2,4 2008 5,9 3,4 6,1 4,4 6,0 3,7 2009 9,8 16,8 10,8 26,4 9,2 17,2 2010 10,3 24,7 10,7 26,1 9,6 17,7 2011 9,1 24,9 9,4 17,9 8,6 13,7 Zdroj: Portál zam ěstnanosti MPSV, vlastní výpo čty Vysv ětlivky: MN = míra nezam ěstnanosti, PU = po čet uchaze čů , VPM = volných pracovních míst

Míra nezam ěstnanosti ve SO ORP Uherské Hradišt ě se do p říchodu ekonomické krize, tedy do roku 2009, držela pod krajským i celorepublikovým pr ůměrem (viz. Tab. 15). V ůbec nejnižší byla v roce 2007, a to pouze 5,2 %. Tento rok byl pak i ve Zlínském kraji a celé České republice v tomto ohledu v ůbec nejlepší, když míra nezam ěstnanosti v kraji i celé české republice dosahovala shodn ě 6,0 %. V letech 2009 a 2010 však nezam ěstnanost ve studovaném správním obvodu výrazn ě stoupla a p řesáhla i celorepubliková pr ůměr (ten sice taky stoupl, ale ne tak výrazn ě). V porovnání s krajským pr ůměrem však byla stále nižší. V roce 2011 pak míra nezam ěstnanosti na všech studovaných úrovních op ět mírn ě poklesla. Z tabulky m ůžeme také vy číst, že míra nezam ěstnanosti je ve Zlínském kraji dlouhodob ě vyšší oproti celorepublikovému pr ůměru. Od roku 2009 také výrazně stoupl po čet uchaze čů na 1 volné pracovní místo. V roce 2011 ú řad práce evidoval tém ěř 25 uchaze čů na 1 volné pracovní místo, což je oproti roku 2007, kdy byla situace v tomto ohledu nejlepší, více než dvanáctinásobný nár ůst. Zatímco ve Zlínském kraji a celé ČR po čet uchaze čů na 1 volné pracovní místo, mezi lety 2010 a 2011, 35

již za čal pomalu klesat (stejn ě jako u míry nezam ěstnanosti), ve SO ORP Uherské Hradišt ě stále docházelo k mírnému nár ůstu. V tomto ukazateli tak správní obvod za krajským i celorepublikovým pr ůměrem výrazn ě zaostává. To ukazuje, že tvorba nových pracovních míst je ve správním obvodu v sou časnosti velkým problémem

12 11 10 9

stnanosti (%) stnanosti 8 ě 7 6 5

Míra nezam Míra 4 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok

SO ORP UH Zlínský kraj ČR Obr: 7: Tab. 15: Vývoj míry nezam ěstnanosti v SO ORP Uherské Hradišt ě, Zlínském kraji a ČR v letech 2005 - 2011

Jak již bylo řečeno výše, míra nezam ěstnanosti ve SO ORP Uherské Hradišt ě byla od roku 2005 do roku 2011, pod krajským pr ůměrem. V Tab. 16 jsou uvedeny míry nezam ěstnanosti v letech 2007, 2009 a 2011 za všechny správní obvody obce s rozší řenou působnosti ve Zlínském kraji. Z ní m ůžeme vy číst, že studovaný správní obvod pat ří mezi správní obvody, kde je situace v tomto sm ěru dlouhodob ě jedna z nejlepších.

Tab.16: Míry nezam ěstnanosti ve správních obvodech obcí s rozší řenou p ůsobností Zlínského kraje v letech 2007, 2009 a 2011 (údaje jsou uvedeny vždy k prosinci daného roku) Rok SO ORP 2007 2009 2011 Byst řice pod Hostýnem 7,6 12,5 11,6 Holešov 6,1 10,7 9,2 Krom ěř íž 7,8 13,0 11,3 Luha čovice 5,4 9,7 8,0 Otrokovice 5,4 9,8 7,5 Rožnov pod Radhoš ťem 7,8 12,4 10,8 Uherské Hradišt ě 5,2 9,8 9,1 Uherský Brod 6,0 10,7 9,4 Valašské Klobouky 9,3 15,8 13,6 Valašské Mezi říčí 7,1 9,4 9,8 Vizovice 4,4 8,7 8,0 Vsetín 7,2 14,6 11,2 Zlín 4,2 8,1 7,1 Zdroj: Portál zam ěstnanosti MPSV 36

2.4. Zem ědělství

Zem ědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne p ředevším z jeho základních funkcí, tj. nejen z ekonomické, ale i krajinotvorné, ekologické a sídelní. Jeho význam nelze podce ňovat i proto, že zem ědělská p ůda stále tvo ří více než 50 % plochy České republiky (Binek, J. a kol, 2007). Vzhledem k vhodným fyzicko-geografickým podmínkám má zem ědělství na území SO ORP Uherské Hradišt ě dlouhou tradici a dodnes zde hraje velmi d ůležitou roli. Zejména nížinná oblast kolem řeky Moravy a okolí je vzhledem ke svým p ůdním a klimatickým podmínkám ideální pro rostlinnou výrobu, která se zde také v hojné mí ře praktikuje. P řevážná část správního obvodu spadá typologicky do oblasti řepa řské, jižní a jihovýchodní část poté do oblasti, pro zem ědělskou činnost nejp říhodn ější, a to do oblasti kuku řičné. V rostlinné výrob ě zde tak p řevládá p ěstování nejnáro čnějších plodin, jakou jsou kuku řice, pšenice, či jiné obiloviny. V neposlední řad ě se v některých částech správního obvodu (zejména jih a jihovýchod) v hojné mí ře p ěstuje vinná réva.

2.4.1. Využití ploch (Land use), mén ě p říznivé oblasti (LFA)

Při pohledu na využití ploch (Land use) ve SO ORP Uherské Hradišt ě, je z řejmé že zde p řevládá zem ědělská p ůda (viz Obr. 8). Podíl zem ědělské p ůdy na celkové rozloze správního obvodu je 59,4 %, což je hodnota p řesahující celorepublikový pr ůměr (ten je asi 54%). Vzhledem k dobrým podmínkám pro zem ědělství se tento fakt dal o čekávat. Druhý nejv ětší podíl na celkové rozloze správního obvodu mají lesní plochy (28,1%). Lesy se rozkládají p ředevším v hornat ější oblasti na západ ě a severozápad ě území, kam zasahuje poho ří Ch řiby. Zastav ěné plochy zaujímají 2,4 % a vodní plochy 2,1% z celkové rozlohy správního obvodu. U vodních ploch se jedná p ředevším o řeku Moravu a soustavu t ěžebních jezer v okolí Uherského Ostrohu a Ostrožské Nové Vsi. Ostatní plochy pak zaujímají celkem 8,0 % rozlohy správního obvodu.

37

2,1% 8,0% 2,4%

28,1% 59,4%

zem ědělská p ůda lesní plochy zastav ěné plochy vodní plochy ostatní plochy

Obr. 8: Celkové využití ploch v SO ORP Uherské Hradišt ě k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ

Nejv ětší podíl na zem ědělské p ůdě zaujímá orná p ůda (viz. Obr. 9). Procento zorn ění ve SO ORP Uherské Hradišt ě dosahuje hodnoty 76,1%, což je v porovnání s celorepublikovým pr ůměrem (asi 71%) hodnota o n ěco vyšší. Tento fakt op ět úzce souvisí s vhodnými podmínkami pro zem ědělství, které ve studovaném správním obvodu panují. Stejn ě jako v celé ČR i zde však dochází k postupnému poklesu podílu orné p ůdy, to zejména na úkor trvale travních porost ů. Práv ě trvale travní porosty (TTP) v sou časnosti zaujímají celkem 13,6% zem ědělské p ůdy. Sady a zahrady pak 7,2%. Jak již bylo řečeno výše, na území správního obvodu se nachází také vinice, které se zde rozkládají tém ěř na 1000 hektarech. Zaujímají tak 3,1% zem ědělské p ůdy.

7,2% 3,1% 13,6%

76,1%

orná p ůda TTP sady a zahrady vinice

Obr. 9: Využití zem ědělské p ůdy ve SO ORP Uherské Hradišt ě k 31.12.2011 Zdroj: ČSÚ 38

Vzhledem k p řevážn ě p říhodným a pro zem ědělství vhodným podmínkám na území SO ORP Uherské Hradišt ě se zde vyskytují oblasti s mén ě p říznivými podmínkami (LFA) jen sporadicky. Z 48 obcí nacházejících se na území správního obvodu se do t ěchto oblastí řadí pouze 5 obcí, a to obce Jankovice, Staré Hut ě, St říbrnice, Stupava a Zlámanec. Všechny tyto obce pat ří do oblasti se specifickými omezeními. Tato území jsou charakteristická tím, že přiléhají k horským oblastem, a jejich ochrana spo čívá p ředevším v udržení a obnovení kulturního rázu krajiny a jejího venkovského charakteru.

2.4.2. Cena p ůdy

Pr ůměrná cena zem ědělské p ůdy ve SO ORP Uherské Hradišt ě je 9,21 K č/m², což je hodnota v rámci celé ČR výrazn ě nadpr ůměrná (pr ůměr ČR je 5,24 K č/m²). Op ět se zde tak potvrzuje fakt o kvalit ě p ůdy a o celkov ě dobrým podmínkám pro zem ědělství v tomto správním obvod ě panujících. Cena zem ědělské p ůdy v jednotlivých obcích se pochopiteln ě liší, a to dosti výrazn ě. Nejvyšší pr ůměrná cena zem ědělské p ůdy je v obci Babice, a to 14,61 Kč/m². Více než 12 K č za metr čtvere ční, pak stojí zem ědělská p ůda také v obcích Host ějov, Mist řice, Kunovice, Uherské Hradišt ě, Tupesy a Zlechov. V ůbec nejnižší pr ůměrná cena zem ědělské p ůdy je pak v obci Staré Hut ě, a to pouze 2,63 K č/m². Velmi nízkých hodnot dosahuje cena zem ědělské p ůdy i v ostatních obcích spadajících do LFA.

Obr. 10: Cena zem ědělské p ůdy v jednotlivých obcí SO ORP Uherské Hradišt ě, k 1.1. 2013 Zdroj: www.farmy.cz 39

2.4.3. Transformace zem ědělství po roce 1990

Stejn ě jako celé hospodá řství, prošlo po roce 1990 i české zem ědělství procesem transformace. Ta se samoz řejm ě nevyhnula ani zem ědělským podnik ům ve SO ORP Uherské Hradišt ě. Na konci roku 1989 existovalo na území správního obvodu celkem 9 Jednotných zem ědělských družstev (JZD). Byly to JZD v Babicích, Bílovicích, Boršicích (tehdy Boršice u Buchlovic), Hluku, Kunovicích (tehdy sou část Uherského Hradišt ě), Nedachlebicích, Polešovicích, Starém M ěst ě (tehdy také sou část Uherského Hradišt ě) a ve Zlechov ě. Tyto JZD pak prošli v devadesátých letech postupným transforma čním procesem, kdy byly pod různou formou p řevedeny do soukromého vlastnictví. Většina JZD byla postupn ě p řevedena na akciové spole čnosti, a to zejména v období tzv. druhé transformace, pod r ůznými názvy (viz Tab. 17), aniž by došlo k výraznému rozd ělení obhospoda řované p ůdy. V několika p řípadech však došlo k rozd ělení bývalých JZD na n ěkolik samostatných firem. JZD Polešovice, bylo rozděleno na dv ě samostatné akciové spole čnosti, v sou časnosti shodn ě fungující pod názvem ZEAS, jako ZEAS Polešovice a ZEAS Nedakonice, a na jednu spole čnost s ru čením omezeným, fungujícím pod názvem Vinohradnická spole čnost Polešovice. Tato spole čnost v sou časnosti obhospoda řuje vinice v katastru obce Polešovice a okolních obcích (Vážany, O řechov). JZD Boršice u Buchlovic bylo rozd ěleno na ASB Frukt, a.s., která v sou časnosti obhospoda řuje tamní ovocné sady a Ekologickou farmu Stupava, s.r.o. JZD Dolina Staré M ěsto bylo rozd ěleno na akciovou spole čnost DOLINA Staré M ěsto, a.s. a FYTO Králík, s.r.o. ASB Frukt, a.s., Ekologická farma Stupava, s.r.o. a Dolina Staré M ěsto a.s. má jednoho spole čného vlastníka a tím je firma LUKROM, a.s.. JZD v Bílovicích pak bylo slou čeno s JZD v Nedachlebicích a vzniklo tak Zem ědělské družstvo Nedachlebice.

Tab. 17. Transformace zem ědělských podnik ů ve SO ORP Uherské Hradišt ě po roce 1990 Rok 1989 Sou časnost JZD Babice Pomoraví Babice, a.s. JZD Bílovice ZD Nedachlebice, družstvo ASB Frukt, a.s. JZD Družba Boršice u Buchlovic Ekologická farma Stupava, s.r.o. JZD Dol ňácko Hluk Dol ňácko, a.s. JZD Uherské Hradišt ě - Kunovice Agrokomplex Kunovice, a.s. JZD Nedachlebice ZD Nedachlebice, družstvo ZEAS Polešovice, a.s. JZD Polešovice ZEAS Nedakonice, a.s. Vinohradnická spole čnost Polešovice, spol. s.r.o. DOLINA Staré M ěsto, a.s. JZD Dolina Uherské Hradišt ě - Staré M ěsto FYTO Králík, s.r.o. JZD Zlechov AGRO Zlechov, a.s. Zdroj: Výsledky hospoda ření JZD a státních statk ů v ČSR za rok 1988, vlastní šet ření

40

2.4.4. Zem ědělské podniky v sou časnosti

Nejv ětším zem ědělským podnikem na území SO ORP Uherské Hradišt ě je v sou časnosti firma ZEVOS, a.s.. Jedná se o firmu s více než 200 zam ěstnanci, se sídlem v Uherském Hradišti. Ve Starém M ěst ě provozuje dr ůbežárnu, v Kunovicích pak statek na chov prasat. Na území správního obvodu se tak v ěnuje pouze živo čišné výrob ě. Své zem ědělské podniky pak má i mimo území studovaného správního obvodu. Druhým nejv ětším zam ěstnavatelem v zem ědělství je pak firma Ostrožsko, a.s., s více než 100 zam ěstnanci. Tato firma se v ěnuje p ředevším rostlinné výrob ě, v menší mí ře však i výrob ě živo čišné. Mezi další zem ědělské podniky s vysokým po čtem zam ěstnanc ů pat ří již výše zmín ění nástupci bývalých JZD, jako jsou nap říklad Agrokomplex Kunovice a.s., AGRO Zlechov, a.s., či firma Dol ňácko a.s. V ětšina t ěchto nejv ětších podnik ů kombinuje jak rostlinnou, tak živo čišnou výrobu.Mezi další významné zam ěstnavatele v zem ědělství dále pat ří nap říklad Pomoraví Babice, a.s., TOPAGRA, spol. s r.o., či firmy ZEAS Polešovice, a.s. a ZEAS Nedakonice, a.s. Nejv ětší firmou v ěnující se p ěstování vinné révy je pak na území SO ORP Uherské Hradišt ě Vinohradnická spole čnost spol.s r.o., sídlící v Polešovicích.

Tab. 18: Nejv ětší zem ědělské podniky na území SO ORP Uherské Hradišt ě (min. 25 zam ěstnanc ů) Po čet Název firmy zam ěstnanc ů Sídlo Zam ěř ení ZEVOS a.s. 200 - 249 Uherské Hradišt ě Živo čišná výroba Agrokomplex Kunovice, a.s. 50 - 99 Kunovice Rostlinná a živo čišná výroba AGRO Zlechov, a.s. 50 - 99 Zlechov Rostlinná a živočišná výroba Dol ňácko, a.s. 50 - 99 Hluk Rostlinná a živo čišná výroba Ostrožsko a.s. 50 - 99 Ostrožská Lhota Rostlinná a živo čišná výroba Pomoraví Babice, a.s. 25 - 49 Babice Rostlinná výroba TOPAGRA, spol. s r.o. 25 - 49 Topolná Živo čišná výroba Vinohradnická spole čnost spol.s r.o. 25 - 49 Polešovice Pěstování vinné révy ZEAS Polešovice, a.s. 25 - 49 Polešovice Rostlinná a živo čišná výroba ZEAS Nedakonice, a.s. 25 - 49 Nedakonice Rostlinná a živo čišná výroba Zdroj: Registr ekonomických subjekt ů, dostupný na www.czso.cz

41

2.5. Pr ůmysl

SO ORP Uherské Hradišt ě pat ří již více než p ůl století k významným pr ůmyslovým centr ům Zlínského kraje, potažmo celé jihovýchodní Moravy. Mezi nejvýznamn ější pr ůmyslové podniky p řed rokem 1989 pat řily p ředevším strojírenské podniky Mesit v Uherském Hradišti, či LET Kunovice. D ůležitou roli zde hrál také potraviná řský rp ůmysl (cukrovar ve Starém M ěst ě, pivovar Jarošov, Slovácká Fruta Kunovice), textilní pr ůmysl (Slezan Staré M ěsto), či pr ůmysl chemický (Barvy laky Staré M ěsto). Nejv ětší koncentrace pr ůmyslovým podnik ů je i v sou časnosti p ředevším v samotném Uherském Hradišti, respektive v celé jeho sídelní aglomeraci, do které pat ří také Staré M ěsto a Kunovice. Ve struktu ře pr ůmyslových odv ětví hraje ve studovaném správním obvodu nejd ůležit ější roli stále p ředevším strojírenství. V sou časnosti roste význam také elektrotechnického pr ůmyslu. Vzhledem k dobrým podmínkám pro zem ědělství je Uherskohradiš ťsko rovn ěž známým centrem potraviná řského pr ůmyslu, který zpracovává zejména místní produkty. Odv ětvovou strukturu hospodá řství pak dopl ňuje chemický pr ůmysl a stavebnictví. D ůležitost pr ůmyslu a stavebnictví na hospodá řství správního obvodu dokládá také podíl lidí v něm pracujících. V sou časné dob ě totiž pr ůmysl a stavebnictví zam ěstnává více než 42% všech ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu. Tento podíl je o mnoho vyšší, než je celorepublikový pr ůměr (viz. kapitola 2.3.2.5. Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity). Jak již bylo řečeno výše, nejvýznamn ějším pr ůmyslovým odv ětvím správního obvodu je strojírenství. Nejvýznamn ější firmou p ůsobícím v tomto oboru, nacházející se na území obvodu, je p ředevším firma MESIT holding, a.s., se svými dce řinnými spole čnostmi DICOM, Fimes, Mesit p řístroje, Mesit ronex a dalšími. Tato firma sídlí v části m ěsta Uherské Hradiště, v Ma řaticích a zam ěstnává tém ěř 1000 lidí. Dalšími významnými firmami působícími v tomto odv ětví jsou nap říklad firmy Aircraft Industries, a.s., Czech Sports Aircraft, a.s, či EVEKTOR, spol. s r.o. Tyto firmy sídlí v areálu bývalého Letu Kunovice a zam ěř ují se p ředevším na výrobu menších letadel a letecké techniky. Z firem p ůsobících v elektrotechnickém pr ůmyslu m ůžeme uvést nap říklad AVX Czech Republic s.r.o., či FORSCHNER, spol.s r.o. Dominantním subjektem v potraviná řském pr ůmyslu je zpracovatel ovoce, zeleniny i masa HAMÉ, s.r.o., který postupn ě získal kontrolu nad všemi menšími konkurenty v regionu. Výrobou a distribucí masa a masných výrobk ů se poté zabývá také firma INPOST, spol. s.r.o. V chemickém pr ůmyslu p ůsobí nap říklad firmy Colorlak a.s. (bývalé Barvy laky Staré M ěsto), HOBAS CZ spol. s r.o., či CHEDO, spol. s r.o. Významnou pozici v odv ětvové struktu ře hospodá řství má stavebnictví. Nejv ětší stavební firmy p ůsobí nejen ve studovaném správním obvodu, ale mají své aktivity v celé republice (SKANSKA DSUH, a.s., DOBET, spol. s r.o., PaPP, s.r.o., STAMOS, s.r.o. nebo TRADIX, a.s.). V ětšina výše uvedených pr ůmyslových podnik ů má zahrani ční kapitálovou ú čast, či jsou dce řinými

42

spole čnostmi zahrani čních firem, což dokládá atraktivnost regionu pro zahrani ční investory. Vedle t ěchto firem zde existuje řada malých a st ředních stavebních firem, které p ůsobí především v regionu. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází také n ěkolik pr ůmyslových zón. Nejv ětší z nich se nacházejí v Uherském Hradišti, Kunovicích a Starém M ěst ě. Menší pak v Buchlovicích, Hluku a Ostrožské Nové Vsi. V těchto pr ůmyslových zónách se nachází většina nejv ětších zam ěstnavatel ů v pr ůmyslu a stavebnictví v celém správním obvodu (viz. Tab. 19).

Tab. 19: Seznam nejv ětších zam ěstnavatel ů v pr ůmyslu a stavebnictví na území SO ORP Uherské Hradišt ě (min. 50 zam ěstnanc ů) Název firmy Po čet Zam ěstnanc ů Sídlo Aircraft Industries, a.s. 500 - 999 Kunovice FORSCHNER, spol. s r.o. 500 - 999 Uherské Hradišt ě Hamé, s.r.o. 500 - 999 Kunovice MESIT holding, a.s. 500 - 999 Uherské Hradišt ě COLORLAK, a.s. 250 - 499 Staré M ěsto EVEKTOR, spol. s r.o. 250 - 499 Kunovice INPOST, spol. s r.o. 250 - 499 Uherské Hradišt ě KOVOVÝROBA HOFFMANN, s.r.o. 250 - 499 Ostrožská Nová Ves BD SENSORS s.r.o. 100 - 199 Buchlovice C.S.O., spol. s r.o. 100 - 199 Staré M ěsto Czech Sport Aircraft a.s. 100 - 199 Kunovice DOBET, spol. s r.o. 100 - 199 Ostrožská Nová Ves EVEKTOR-AEROTECHNIK a.s. 100 - 199 Kunovice NIOB, spol. s r.o. 100 - 199 Hluk RAMET a.s. 100 - 199 Kunovice ALUCAST, s.r.o. 50 - 99 Tupesy EKOSPAR s.r.o. 50 - 99 Ostrožská Lhota KOVOPLAST, výrobní družstvo 50 - 99 Hluk KOVOP, spol. s r.o. 50 - 99 Kn ěžpole KOVOSTEEL Recycling, s.r.o. 50 - 99 Staré M ěsto METALLISET CZ s.r.o. 50 - 99 Kunovice PaPP, spol. s r. o. 50 - 99 Uherské Hradišt ě ROCHUS SPOL. S R.O. 50 - 99 Kunovice TRADIX UH,a.s. 50 - 99 Staré M ěsto Zdroj: Registr ekonomických subjekt ů, dostupný na www.czso.cz

43

2.6. Doprava

2.6.1. Silni ční doprava

Intenzita silni ční dopravy se v poslední dob ě neustále zvyšuje, a tak i nároky na její infrastrukturu jsou stále vyšší. Dochází tak k neustálému rozvoji dopravní sít ě, a to jak po stránce kvantitativní, tak i po stránce kvalitativní. Negativním dopadem tohoto rozvoje však může být úbytek zem ědělské p ůdy, na jejíž úkor k tomuto rozvoji dochází. V neposlední řad ě, pak s rozvojem silni ční dopravy, dochází k nár ůstu koncentrace škodlivých látek, které produkují osobní i nákladní automobily. Pro zajišt ění dopravní obsluhy území slouží sí ť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy d ělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR (Ředitelství silnic a dálnic ČR), silnice II. a III. t řídy, které jsou v majetku kraj ů (v tomto případ ě Ředitelství silnic Zlínského kraje), místní komunikace I., II., III. a IV. t řídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a ú čelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se v sou časnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základem sou časné silni ční sít ě správního obvodu tak jsou dv ě silnice I. t řídy, a to: • silnice I/50 Brno – Uherské Hradišt ě – (Uherský Brod – státní hranice SR) • silnice I/55 Olomouc – Hulín – Otrokovice – Staré Město – Uherský Ostroh – (Veselí nad Moravou) Jižním okrajem správního obvodu pak v krátkých úsecích procházejí ješt ě další dv ě silnice I. třídy, a to: • silnice I/71 Uherský Ostroh – (Velká nad Veli čkou – Vrbovce, Slovensko) • silnice I/54 (Slavkov u Brna – Kyjov – Veselí nad Moravou) – Boršice u Blatnice – (státní hranice SR)

Základní dopravní sí ť správního obvodu pak dotvá ří 7 silnic II. t říd, a to: • II/422 (Kyjov) – Osv ětimany – Boršice u Buchlovic – I/50 • II/426 Medlovice – (Strážnice, státní hranice SR) • II/427 Staré M ěsto – (Moravský Písek) • II/428 (Zdounky) – Velehrad – Staré M ěsto • II/495 (Moravský Písek) – Uherský Ostroh – Hluk – (Vl čnov – Uherský Brod) • II/497 (Zlín) – B řezolupy – Uherské Hradišt ě • II/498 Kunovice – Hluk – (Dolní N ěmčí - I/54)

44

Silni ční sí ť na území SO ORP Uherské Hradišt ě pak dopl ňují silnice III. t řídy, jež zajiš ťují dopravní obslužnost obcí neležících na hlavních silni čních tazích a dostupnost samotného Uherského Hradišt ě.

Obr. 11: Silni ční sí ť SO ORP Uherské Hradišt ě

Nejvýznamn ější sou časný projekt na zkvalitn ění silni ční sít ě na území SO ORP Uherské Hradišt ě je plánovaná výstavba rychlostní komunikace R55. Podle sou časných plán ů by tato rychlostní komunikace m ěla vést podél železni čního koridoru severojižním sm ěrem, a měla by na území správního obvodu procházet katastry celkem osmi obcí (Babice, Sušice, Hušt ěnovice, Jalubí, Staré M ěsto, Kostelany nad Moravou, Nedakonice a Polešovice). Celá trasa R55, pak má vést z Olomouce, p řes Hulín, Otrokovice, podél Uherského Hradišt ě, až po Hodonín a B řeclav, kde by se m ěla napojit na již existující dálnici z Brna do Bratislavy resp. na p řipravovanou dálnici ve sm ěru z Brna do Vídn ě. Tato rychlostní komunikace je však v sou časné dob ě vybudována pouze v úseku Olomouc – Hulín – Otrokovice, a na území SO ORP Uherské Hradišt ě je pouze ve fázi p říprav. Důvodem neustálých pr ůtah ů s realizací stavby jsou pr ůtahy kolem vedení trasy p řes oblast strážnického Pomoraví (okres Hodonín), které je za řazeno do programu Natura 2000, jako významná pta čí rezervace. Tím, že stále není známa p řesná trasa p řes toto území, nelze pochopiteln ě za čít s výstavbou trasy na jih od Otrokovic (tedy p řes území SO ORP Uherské Hradišt ě). Výstavba rychlostní komunikace R55 by m ěla nejenom pro správní obvod, ale pro

45

celý široký region velký strategický význam, jelikož by došlo k napojení regionu na celoevropskou silni ční sí ť. V neposlední řad ě by pak výstavba výrazn ě ulevila vytíženosti sou časných silnic I. t říd, které jsou nadm ěrn ě p řet ěžovány. Jelikož tyto silnice vedou p římo přes n ěkteré obce správního obvodu, trpí jejich obyvatel nadm ěrným zne čišt ěním ovzduší, či hlukem.

2.6.2. Železni ční doprava

Mezi nejvýznamn ější dopravní stavbu na území SO ORP Uherské Hradiště, bezesporu pat ří železnice. První železni ční tra ť vybudovaná na tomto území, byl zhruba 18 kilometrů dlouhý úsek tehdejší Severní dráhy císa ře Ferdinanda spojující Víde ň s Krakovem mezi katastrálními územími obcí Nedakonice na jihu a Babice na severu. Tento úsek byl dokon čen 1. zá ří 1841. Další významnou železni ční stavbou bylo vybudování trati spojující Brno, Veselí nad Moravou, Kunovice a Tren čianskou Teplou (Slovensko) v letech 1883 – 1886. Tato tra ť je známa jako tzv. Vlárská tra ť. V roce 1883 byla postavena i železni ční spojka mezi Starým Městem a Kunovicemi (Schreier, 2009). Touto stavbou se železnice dostává do samotného Uherského Hradišt ě. (do té doby bylo za Uherskohradiš ťské vlakové nádraží považováno to, které je nyní ve Starém M ěst ě). V sou časnosti je délka kolejí na území SO ORP Uherské Hradišt ě celkem 41,23 km. Při celkové rozloze správního obvodu 517 km ², tak hustota železni ční sít ě činí asi 0,8 km/km ². Obsluha území železni ční dopravou je zajiš ťována prost řednictvím železni čních stanic nebo zastávek. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází celkem 13 stanic nebo zastávek, z toho 10 se nachází v obcích (Babice, Hušt ěnovice, Kostelany nad Moravou, Kunovice, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves, Popovice u Uherského Hradišt ě, Staré M ěsto u Uherského Hradišt ě, Uherské Hradišt ě a Uherský Ostroh), zbývající 3 se nacházejí v jejich částech (Kunovice zastávka, Ostrožská Nová Ves lázn ě a Vésky – sou část Uherského Hradišt ě).

V sou časné dob ě se na území správního obvodu nachází t ři železni ční trat ě, a to: • tra ť č. 330 P řerov – B řeclav • tra ť č. 340 Uherské Hradišt ě – Brno • tra ť č. 341 Staré M ěsto u Uherského Hradišt ě – Vlárský pr ůsmyk a) tra ť č. 330 P řerov – B řeclav Jedná se o dvoukolejnou, pln ě elektrifikovanou celostátní tra ť mezinárodního významu, jako trasa VI. B multimodálního koridoru. Zárove ň je také trasa II. železni čního národního koridoru, která zabezpe čuje tranzitní spojení v ose sever – jih. K zdvoukolejení této

46

trati došlo již na po čátku 20. stol., k zelektrifikování poté v 80. letech 20. stol. Mezi lety 1997 – 2004 došlo na této trati k další modernizaci, potřebné pro železni ční trat ě tohoto významu. V sou časné dob ě zde tak m ůžou vlaky jezdit rychlostí až 160 km/h. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se na této trati nachází celkem 4 železni ční stanice, a to Hušt ěnovice, Staré Město u Uherského Hradišt ě, Kostelany nad Moravou a Nedakonice. Stanice Staré M ěsto u Uherského Hradišt ě pat ří mezi významné dopravní uzly, a tak na n ěm zastavují i vlaky významn ějšího charakteru (R, Ex, EC, IC). Ve zbylých t řech zastávkách zastavují pouze osobní vlaky. b) tra ť č. 340 Uherské Hradišt ě – Brno Jedná se o celostátní dvoukolejnou železni ční tra ť vedoucí z Uherského Hradišt ě, přes Veselí nad Moravou, Bzenec a Kyjov až do Brna. Zajiš ťuje tak obsluhu jižní části Zlínského kraje, s vazbou na Uherské Hradišt ě. Na rozdíl od p ředchozí trat ě však není elektrifikovaná, a tak na ní m ůžou jezdit pouze motorové osobní a sp ěšné vlaky. Na území SO OPR Uherské Hradišt ě se na této trati nachází celkem 6 stanic, a to stanice Uherské Hradišt ě, Kunovice, Kunovice – zastávka, Ostrožská Nová Ves – lázn ě, Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh. c) tra ť č. 341 Staré M ěsto u Uherského Hradišt ě – Vlárský pr ůsmyk Jedná se o celostátní, z velké části, dvoukolejnou železni ční tra ť, vedoucí ze Starého Město u Uherského Hradišt ě, p řes Uherské Hradišt ě, Uherský Brod, a dále na východ na hranici se Slovenskou republikou (stanice Vlárský pr ůsmyk). Stejn ě jako tra ť č. 340, je i tato tra ť neelektrifikovaná. Sou částí trat ě je i jednokolejná železni ční tra ť spojující stanice Staré Město u Uherského Hradišt ě a Uherské Hradišt ě. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě zajiš ťuje p ředevším dopravní obsluhu soum ěstí Uherské Hradišt ě – Staré M ěsto – Kunovice. Na tomto území se pak na této trati nachází celkem 5 železni čních stanic, a to stanice Staré Město u Uherského Hradišt ě, Uherské Hradišt ě, Kunovice, Vésky a Popovice u Uherského Hradišt ě.

47

Obr. 12: Železni ční sí ť SO ORP Uherské Hradišt ě

2.6.3 Ostatní druhy dopravy

Letecká doprava Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází jedno letišt ě, a to letišt ě v Kunovicích. Toto letišt ě má status mezinárodního neve řejného civilního letišt ě. Na 2 km dlouhé betonové dráze zde mohou p řistávat nejenom lehká letadla, vrtulníky a motorizované větron ě, ale i t ěžké transportní stroje. Letišt ě je vzdáleno cca 30 km od krajského m ěsta Zlín a 4,5 km od Uherského Hradišt ě. Možnosti jeho využití jsou do jisté míry omezeny jednak pot řebou jeho modernizace a nejasností vlastnických vztah ů. V areálu letišt ě se nachází také letecké muzeum a letecké opravny.

Cyklistická doprava Tento druh dopravy zažil v posledních letech, stejně jako v celé ČR, i na území SO ORP Uherské Hradišt ě velký rozmach. Bylo zde vybudováno více než 50 kilometr ů nových cyklostezek. Významné trasy v sou časnosti vedou z Uherského Hradišt ě do Uherského Ostrohu, podél řeky Moravy z Nedakonic do Babic, či z Topolné do Uherského Hradišt ě. Na území správního obvodu leží v ětší, či menší úseky cyklostezek „Kolem Ostrožska“, „Podél

48

št ěrkových jezer, Ba ťova kanálu a vinohrad ů“, „Putování za historií Uherskohradiš ťska“, „Velkomoravská poutní cesta“, a jiné. N ěkteré cyklostezky se staly sou částí dálkových cyklotras, jako jsou nap říklad „Moravská vinná stezka“, či Moravská stezka, p řivád ějící cyklisty od Olomouce podél Moravy až do Lednicko-valtického areálu.

Vodní doprava Územím SO ORP Uherské Hradišt ě prochází unikátní historická plavební cesta – Ba ťů v kanál. Ten je v sou časnosti splavný od Otrokovic, až po Strážnici (Jihomoravský kraj), a to v celkové délce 50 km. Tato unikátní technická památka byla vystav ěna v letech 1934- 1938. M ěla zajistit závlahový systém pro oblast Moravského Slovácka od obce Rohatec až po Veselí nad Moravou a sloužit k doprav ě hn ědého uhlí do Otrokovic pro Ba ťovy závody. V sou časnosti však již slouží pouze rekrea čním ú čel ům.

49

2.7. Cestovní ruch

Cestovní ruch a s ním spojený turismus a rekreace jsou významným spole čenským jevem a pro obce významným ekonomickým potenciálem. Pro mnohé obce p ředstavuje práv ě cestovní ruch jeden z mála možností pro jejich ekonomický rozvoj. Jeho podpora a rozvoj se tak pro n ě stává jednou z priorit. S rozvojem cestovního ruchu se v turistických oblastech následn ě zvyšuje i kvalita a nabídka veškerých služeb, či dopravní, a technická infrastruktura. Cestovní ruch tak p římo ovliv ňuje i ráz krajiny. V systému osídlení vytvá ří podn ěty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Cestovní ruch však m ůže mít také své negativní dopady, a to zejména dopady enviromentální. Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradi čně d ělen na turistické regiony, které se pak dále d ělí na turistické oblasti. T ěch je v ČR celkem 40. SO ORP Uherské Hradišt ě spadá do turistického regionu Východní Morava a do turistické oblasti č. 27 Slovácko. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen p ředevším na využití jejich lokaliza čních a realiza čních p ředpoklad ů. Mezi lokaliza ční p ředpoklady se řadí p řírodní předpoklady a kulturn ě – historické p ředpoklady. Do realiza čních p ředpoklad ů poté spadá obecná a technická infrastruktura daného území, vlastní turistická za řízení a služby v území (n ěkdy též tzv. doprovodná turistická infrastruktura) a existence r ůzných zábavních a sportovních za řízení.

2.7.1 Lokaliza ční p ředpoklady

Na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází hned n ěkolik lokaliza čních předpoklad ů cestovního ruchu. Z těchto p ředpoklad ů p řevažují spíše ty kulturn ě – historické, nad t ěmi p řírodními. Lokaliza ční p ředpoklady p řírodního charakteru ovliv ňuje p ředevším geomorfologická členitostí krajiny a zna čná zalesn ěnost území. Z těchto p ředpoklad ů tak můžeme uvést nap říklad rozsáhlé lesy pro p ěší turistiku, či cykloturistiku v Ch řibech, zejména v okolí hradu Buchlov, či Ba ťů v kanál, hojn ě využívaný pro lodní a výletní turistiku. Práv ě Ba ťů v kanál a jeho využití má v oblasti cestovního ruchu do budoucna velký potenciál Mezi nejvýznamn ější a nejnavšt ěvovan ější památky ve správním obvodu bezesporu pat ří hrad Buchlov, s blízkým barokním zámkem Buchlovice a p řilehlými zahradami. Dále zde m ůžeme najít nap říklad Hradišt ě sv. Klimenta u obce Osv ětimany, Památník Velké Moravy ve Starém M ěst ě, archeoskanzen Modrá, baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metod ěje na Velehrad ě, zámek v Uherském Ostrohu, či z říceninu tvrze ve m ěst ě Hluk. V Uherském Hradišti se dále nachází známé Slovácké divadlo, etnograficky zam ěř ené Slovácké muzeum, či Slovácká galerie. V neposlední řad ě řadíme mezi kulturn ě – historické

50

lokaliza ční p ředpoklady také r ůzné kulturní akce. T ěch se v regionu koná celá řada. Mezi ty nejznám ější pat ří každoro čně konaná Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Slavnosti vína a otev řených památek v Uherském Hradišti, či Jízdu král ů v Kunovicích a Hluku. Tém ěř v každé obci se navíc jednou za rok konají tradi ční „Slovácké hody s právem“. Na území správního obvodu se nachází celkem 5 národních kulturních památek (Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metod ěje ve Velehrad ě, Hrad Buchlov, Hradišt ě sv. Klimenta u Osv ětiman, soubor památek velkomoravské sídelní aglomerace St. Město-Uherské Hradišt ě-Modrá a zámecký areál Buchlovice), 2 m ěstské památkové zóny (Uherské Hradišt ě a Uherský Ostroh) a 1 technická památka (most p řes řeku Moravu v Kostelanech nad Moravou)

2.7.2. Realiza ční p ředpoklady

Jelikož otázky týkající se obecné a technické infrastruktury jsou řešeny v jiných kapitolách této práce, zam ěř ím se v této kapitole výhradn ě na vlastní turistická za řízení a služby, tedy na tzv. doprovodnou turistickou infrastrukturu. Jedním z měř ítek, podle kterého můžeme úrove ň této infrastruktury v území m ěř it, je po čet ubytovacích za řízení.

Tab. 20: Kapacity hromadných ubytovací za řízení ve SO ORP Uherské Hradišt ě a Zlínském kraji k 31.12.2011 Hromadná Místa pro Pokoje Lůžka ubytovací za řízení karavany a stany SO ORP UH 37 776 2 132 222 Zlínský kraj 351 8 367 21 826 1 510 Zdroj: ČSÚ

Tab. 21: Po čty hromadných ubytovacích za řízení ve SO ORP Uherské Hradišt ě a Zlínském kraji podle kategorií k 31.12.2011 Chatové Turistické Hotely Penziony Kempy Ostatní osady ubytovny SO ORP UH 14 4 4 2 1 12 Zlínský kraj 112 92 18 13 25 91 Zdroj: ČSÚ

Jak m ůžeme vid ět v Tab. 20, na území SO ORP Uherské Hradišt ě se nachází celkem 37 hromadných ubytovacích z řízení. Jedná se tedy asi o desetinu všech ubytovacích za řízení ve Zlínském kraji. Po čet pokoj ů ur čených k ubytování je ve studovaném správním obvodu celkem 776. To je tentokrát mén ě než desetina všech pokoj ů ur čených k ubytování ve Zlínském kraji. M ůžeme tedy říct, že hromadná ubytovací za řízení nacházející se ve studovaném správním obvodu jsou v pr ůměru mén ěpokojová, než tomu je ve zbytku 51

Zlínského kraje. Celkový po čet l ůžek je ve správním obvodu oproti Zlínskému kraji opět zhruba destinový. Naopak pom ěrn ě vyšší po čet je ve SO ORP Uherské Hradišt ě míst pro karavany a stany. Ve studovaném správním obvodu, stejn ě jako v celém Zlínském kraji se z hromadných ubytovacích za řízení nejvíce vyskytují hotely (viz. Tab. 21). Nejvíce se jich pochopiteln ě nachází v samotném Uherském Hradišti, kde je nejv ětší koncentrace lidí i turist ů. Dále se hojn ě hromadná ubytovací za řízení všeho druhu vyskytují v obcích ležících poblíž turisticky atraktivních míst (Buchlovice, Velehrad,..). V neposlední řad ě je pot řeba zmínit, že se na území SO ORP Uherské Hradišt ě, nachází n ěkolik desítek kilometr ů cyklostezek. Jak již bylo řečeno v kapitole v ěnující se doprav ě, je jich zde zhruba 51 km. Jelikož se cykloturistika stává stále populárn ější, pat ří i existence a kvalita cyklostezek k významnému realiza čnímu p ředpokladu cestovního ruchu. Na území správního kraje se také nachází n ěkolik lyža řských vlek ů, a to v obcích Osv ětimany, B řestek a Stupava a um ělý lyža řský svah v Uherském Hradišti – Jarošov ě. Koupališt ě, či lázn ě se nachází celkem v devíti obcích správního obvodu, a to v Buchlovicích, Hluku, Jalubí, Kunovicích, Ostrožské Nové Vsi, Osv ětimanech, Starém M ěst ě, Topolné a samoz řejm ě také v Uherském Hradišti, kde byl v roce 2010 uveden do provozu nový moderní aquapark.

52

2.8. Vybavenost obcí

2.8.1. Technická infrastruktura

Vybavení technickou infrastrukturou pat ří mezi základní vybavenost v obci. Samotný rozvoj technické infrastruktury v obcích je podmín ěn celkovým ekonomickým rozvojem obce a také finan čními možnostmi obce. Její stav tak do ur čité míry poukazuje na ekonomickou situaci v jednotlivých obcích. V posledních letech však došlo k výraznému zlepšení situace v této oblasti nejenom ve v ětšin ě obcí SO ORP Uherské Hradišt ě, ale také v celé ČR. Drtivá v ětšina obcí ve studovaném správním obvodu tak v současné dob ě disponuje pln ě rozvinutou technickou infrastrukturou. . Ve řejný vodovod i spole čnou kanalizaci má celkem 46 obcí. Pouze dv ě obce touto ve řejnou infrastrukturou nedisponují, a to obce Staré Hut ě a Stupava. Obyvatelé t ěchto obcí tak čerpají vodu z vlastních zdroj ů – ze studní. Jelikož jsou místní zdroje dostate čně kvalitní, a to jak po kvantitativní, tak i po kvalitativní stránce, je zde tento zp ůsob zásobování pitnou vodou zcela bezproblémový a dosta čující. I p řes to se v těchto obcích do budoucna s vybudováním ve řejného vodovodu po čítá. K odvád ění deš ťových vod jsou pak v t ěchto obcích vybudovány záchytné p říkopy a krátké úseky deš ťových kanalizací, které jsou zaúst ěny do řeky Kyjovky. Splaškové odpadní vody jsou vedeny p řes septiky do vodote čí. Vzhledem k tomu, že vodovodem a kanalizací nedisponují pouze dv ě velmi malé obce, můžeme říct, že drtivá v ětšina obyvatel SO ORP Uherské Hradišt ě má p řístup k ve řejnému vodovodu a spole čné kanalizaci (viz Tab. 22). V sou časné dob ě je pouze 22 obcí správního obvodu napojeno na čistírnu odpadních vod ( ČOV). Jelikož EU vyžaduje v obcích nad 2000 obyvatel napojenost takové obce na ČOV, jsou všechny tyto obce ve správním obvodu na ČOV napojeny. V ětšin ě menších obcí však takové napojení v sou časnosti stále chybí. T ěmto obcím je pak ze zákona vydána výjimka na vypoušt ění ne čišt ěných odpadních vod do vodote če. Jedná se p ředevším o odpady ze septik ů. Řada rodinných domk ů je také vybavena bezodtokovými jímkami (žumpami), jejichž obsah je vyvážen na zem ědělsky obd ělávané pozemky či na ČOV. V sou časné dob ě také probíhá výstavba nové ČOV v katastru obce Zlechov, na kterou budou napojeny obce Zlechov, Tupesy a B řestek. Po dokon čení této stavby tak po čet obcí ve správním obvodu napojených na ČOV stoupne na 25. Pouze t ři obce na území správního obvodu v sou časnosti nejsou plynofikovány. Krom již zmín ěných Starých Hutích a Stupavy, je to navíc ješt ě obec Salaš. V dnešní dob ě je již pochopiteln ě samoz řejmostí napojení všech obcí na elektrickou a tepelnou sí ť.

53

Tab. 22: Technická vybavenost obcí SO ORP Uherské Hradišt ě Podíl obcí Podíl obyvatel vodovod 95,8% 99,7% kanalizace 95,8% 99,7% plynofikace 93,8% 99,3% ČOV 45,8% 81,3% Zdroj: www.kr-zlinsky.cz, Plán rozvoje vodovod ů a kanalizací Zlínského kraje

2.8.2. Ob čanská vybavenost

Mezi základní ukazatele ob čanské vybavenosti obcí m ůžeme za řadit r ůzné druhy školských, zdravotnických, kulturních, či sportovních za řízení. Obecn ě se dá říct, že s rostoucí velikostí a významem obce, roste i její ob čanská vybavenost. Kvalitní ob čanský vybavenost může také p ůsobit jako ur čitý druh motivace pro obyvatele, se do dané obci p řest ěhovat, či v ní z ůstat bydlet. Fakt, že s velikostí a d ůležitostí obce roste i její ob čanská vybavenost, se jasn ě potvrzuje p ři pohledu na data za SO ORP Uherské Hradišt ě. Nejv ětší koncentrace školských za řízení je pochopiteln ě v samotném Uherském Hradišti. Nachází se zde celkem 5 mate řských škol, 13 základních škol (z toho 2 pouze s nižším stupn ěm), 15 st ředních škol a také pobo čky Ostravské univerzity a Univerzity Tomáše Bati s několika fakultami. Mate řskou školu má v ětšina obcí ve správním obvodu, a to 81 % (39 ze 48). Uherské Hradišt ě, Staré M ěsto a Uherský Ostroh pak mají více než jednu mate řskou školu. Základní školu pouze s nižším stupn ěm, tedy do 5. t řídy, má 60 % obcí (29 ze 48). Pouze v Uherském Hradišti a Kunovicích se pak nachází více než jedna základní škola s nižším stupn ěm. Základní školou i s vyšším stupn ěm (6. – 9. t řída) pak disponuje pouze 35 % obcí (17 ze 48). Op ět pouze v Uherském Hradišti a Kunovicích se t ěchto základních škol nachází více než jedna. St řední školy jsou ve 3 nejv ětších m ěstech správního obvodu (Uherském Hradišti, Kunovicích a Starém M ěst ě) a také na Velehrad ě, kde se nachází Arcibiskupské gymnázium. V Kunovicích se pak nachází Vyšší odborná škola. Jak již bylo řečeno výše, v Uherském Hradišti se dá studovat také vysoká škola, jelikož zde mají své pobo čky Ostravská univerzita a Univerzita Tomáše Bati. Vybavenost zdravotnickými za řízeními je op ět pochopiteln ě nejlepší v Uherském Hradišti. Jedinou nemocnicí v celém správním obvodu je nemocnice v Uherském Hradišti, která zde sídlí již tém ěř 90 let. Ve m ěst ě je pak také nejv ětší množství praktických i specializovaných léka řů , zuba řů , a jiných zdravotnických z řízení. Samostatné odd ělení, či detašované pracovišt ě praktického léka ře (a to bu ď pro d ěti a dorost nebo pro dosp ělé), se nachází ve dvou t řetinách obcí správního obvodu (32 ze 48). Ordinace zubního léka ře se pak nachází pouze ve 43 % obcí (21 ze 48). R ůzné domy se sociálními pot řebami (domy pro seniory, domy pro osoby ze zdravotním postižením, domy s pe čovatelskou službou,…) se nachází celkem v 15 obcích správního obvodu.

54

Ke kulturnímu vyžití v Uherském Hradišti slouží známé Slovácké divadlo, a také nov ě zmodernizované kino Hv ězda. Samoz řejm ě se zde dále vyskytuje velké množství galerií, muzeí a jiných kulturních budov. V celém správním obvodu op ět platí, že čím v ětší obec je, tím je koncentrace kulturních za řízení vyšší. Stálým kinem tak disponuje pouze 7 obcí. Tém ěř v každé obci se pak vyskytuje alespo ň jedna budova, sloužící r ůzným kulturním ú čel ům, jako jsou kulturní domy, či sokolovny. Mezi nejvýznamn ější sportovní za řízení v Uherském Hradišti m ůžeme řadit moderní fotbalový stadion, zimní stadion, sportovní halu, nov ě zbudovaný aqaupark, či um ělý lyža řský svah (v m ěstské části Jarošov). Dále se zde nachází velké množství venkovních h řiš ť, a tělocvi čen. Drtivá v ětšina obcí disponuje fotbalovým, či jiným venkovním h řišt ěm, sloužícím k sportovnímu vyžití obyvatel ů obce. V 9 obcích správního obvodu se nachází p řírodní, či um ělé koupališt ě. V obcích B řestek, Osv ětimany a Stupava se navíc nachází lyža řský vlek.

Tab. 23: Ob čanská vybavenost obcí SO ORP Uherské Hradišt ě ZŠ Domy se 1. - 6. - sociálními Sportovní OBEC MŠ 5. 9. SŠ Léka ř Zuba ř službami hřišt ě Tělcovi čna Babice 1 1 1 0 3 1 1 1 1 Bílovice 1 1 1 0 3 1 0 2 1 Boršice 1 1 1 0 3 1 1 1 1 Boršice u Blatnice 1 1 0 0 1 0 0 2 1 Břestek 1 0 0 0 0 0 1 2 1 Březolupy 1 1 1 0 2 1 0 3 1 Buchlovice 1 1 1 0 5 3 3 2 1 Částkov 0 0 0 0 1 0 0 2 0 Hluk 1 1 1 0 4 2 1 2 1 Host ějov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hušt ěnovice 1 1 0 0 1 0 0 2 0 Jalubí 1 1 0 0 3 1 0 4 1 Jankovice 1 0 0 0 2 0 0 2 0 Kn ěžpole 1 1 0 0 2 1 0 3 0 Kostelany n. Mor. 1 0 0 0 1 0 0 2 0 Košíky 1 0 0 0 1 0 0 1 0 Kudlovice 1 1 0 0 1 0 0 1 0 Kunovice 1 2 2 3 9 2 4 6 3 Medlovice 1 0 0 0 0 0 1 1 0 Mist řice 1 1 0 0 2 1 0 2 1 Modrá 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Nedachlebice 1 0 0 0 1 0 0 2 0 Nedakonice 1 1 0 0 1 0 0 1 0 Ořechov 1 1 0 0 0 0 0 2 1 Ostrožská Lhota 1 1 1 0 2 1 0 2 1 Ostrožská Nová Ves 1 1 1 0 3 3 1 2 2 Osv ětimany 1 1 1 0 2 1 1 2 1 Podolí 1 1 0 0 0 1 0 1 2 Polešovice 1 1 1 0 3 3 2 2 2 55

Popovice 1 1 0 0 1 0 0 2 0 Salaš 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Staré Hut ě 0 0 0 0 0 0 0 1 1 Staré M ěsto 3 1 1 2 8 8 4 5 6 St říbrnice 1 0 0 0 0 0 0 1 1 Stupava 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Sušice 1 0 0 0 0 0 0 1 0 Svárov 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Topolná 1 1 0 0 2 1 1 2 1 Traplice 1 1 1 0 3 1 0 1 1 Tu čapy 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Tupesy 1 1 1 0 1 0 0 2 1 Uherské Hradišt ě 5 2 11 15 28 30 14 14 10 Uherský Ostroh 2 1 1 0 6 3 1 2 2 Újezdec 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Vážany 1 0 0 0 0 0 1 1 0 Velehrad 1 1 1 1 1 2 4 1 1 Zlámanec 1 0 0 0 1 0 0 1 1 Zlechov 1 1 0 0 0 1 0 1 1 Zdroj: M ěstská a obecní statistika Pozn. Léka ř – sou čet praktických léka řů pro dosp ělé, praktických léka řů pro d ěti a dorost a gynekolog ů

56

4. Výsledky dotazníkového šet ření

Jedním z hlavních úkol ů vyplývajících ze zadání diplomové práce, bylo vytvo ření a následné zpracování dotazníkového šet ření. Toto šet ření bylo provedeno p ředevším za ú čelem porovnání primárních dat, z něj získaných, s daty sekundárními, uvedených v předešlých kapitolách, a následné stanovení vhodné strategie pro další rozvoj studovaného regionu. Dotazníkové šet ření bylo provedeno s představiteli všech obcí správního obvodu, a s představiteli nejd ůležit ějších firem v zem ědělství ve SO ORP Uherské Hradišt ě.

4.1. Výsledky dotazníkového šet ření s představiteli obcí SO ORP Uherské Hradišt ě

Dotazníkové šet ření s představiteli obcí bylo provedeno v zim ě roku 2013 se starosty nebo místostarosty jednotlivých obcí. Obsahovalo celkem 12 otázek, rozd ělených do čty ř částí. Po čet otázek byl stanoven úm ěrn ě tomu, aby bylo zjišt ěno co nejvíce pot řebných informací, zárove ň však aby dotazník nebyl p říliš dlouhý a časov ě náro čný, a tak p ředstavitele obcí neodradil od jeho vypln ění. Ve v ětšin ě p řípad ů bylo vypln ění dotazníku a jeho p ředání provedeno elektronickou formou pomocí e-mailu, v celkem 9 p řípadech pak bylo vypln ění dotazníku provedeno osobn ě. Vzorový dotazník je pak sou částí p říloh k této práci. První část byla zam ěř ena na zapojení jednotlivých obcí do r ůzných forem místních uskupení, jako jsou nap říklad dobrovolné svazky obcí, mikroregiony, či místní ak ční skupiny (MAS) a na jejich fungování. Zapojení obcí do t ěchto uskupení je pro obce ur čit ě výhodné, jelikož jim umož ňuje spole čným úsilím rozvíjet daný region. Proto je mnoho obcí sou částí více mikroregion ů a spolk ů a touto formou usilují o rozvoj nejen svého území. Z první otázky bylo zjišt ěno, že všechny obce SO ORP Uherské Hradišt ě jsou zapojeny alespo ň do jednoho dobrovolného svazku obcí, či mikroregionu. V ětšina z nich, však z již výše uvedených d ůvod ů pat ří do více t ěchto uskupení. Nejvíce obcí ze studovaného správního obvodu, a to celkem 19, spadá do Sdružení m ěst a obcí východní Moravy a Mikroregionu Starom ěstsko. Zatímco, jak již z názvu vyplývá, v prvním případ ě jsou členy i obce ležící mimo území správního obvodu, Mikroregion Starom ěstsko tvo ří výhradn ě obce ležící na území SO ORP Uherské Hradišt ě. Dalším významným dobrovolným spolkem obcí je Mikroregion Buchlov. Tento mikroregion je tvo řen také výhradn ě obcemi ležícími na území SO ORP Uherské Hradišt ě, a tvo ří jej celkem 14 obcí. Dalšími mikroregiony sdružujícími obce ve studovaném správním obvodu jsou Mikroregion Dolní Poolšaví, Mikroregion Ostrožsko, a Mikroregion Za Moravú. Významným sdružením obcí je také Sdružení obcí pro rozvoj Ba ťova kanálu a vodní cesty na řece Morav ě, kterého je členem celkem 7 obcí správního obvodu. Ostatní svazky obcí již sdružují pouze n ěkolik obcí, a mají vícemén ě ryze

57

mikroregionální charakter. Všechny dobrovolné svazky obcí a mikroregiony, jejichž členy jsou obce ležící na území SO ORP Uherské Hradišt ě jsou uvedeny v Tab. 24.

Tab. 24: Dobrovolné svazky obcí a mikroregiony na území SO ORP Uherské Hradišt ě Název Po čet člen ů Zapojené obce Boršice, B řestek, Buchlovice, Host ějov, Medlovice, Modrá, Osv ětimany, Salaš, Staré Mikroregion Buchlov 14 Hut ě, Stupava, St říbrnice, Tupesy, Velehrad, Zlechov Mikroregion Dolní Poolšaví 7 Kunovice, Podolí, Popovice, Uherské Hradišt ě Boršice u Blatnice, Hluk, Ostrožská Lhota, Mikroregion Ostrožsko 8 Ostrožská Nová Ves, Uherský Ostroh Babice, Boršice, Hušt ěnovice, Jalubí, Jankovice, Kostelany n. Mor., Košíky, Mikroregion Starom ěstsko 19 Kudlovice, Nedakonice, O řechov, Polešovice, Staré M ěsto, Sušice, Traplice, Tu čapy, Tupesy, Újezdec, Vážany, Zlechov Bílovice, Březolupy, Částkov, Kn ěžpole, Region Za Moravú 10 Mist řice, Nedachlebice, Svárov, Topolná, Zlámanec Sdružení Ch řiby 9 Jankovice, Kudlovice Babice, Boršice u Blatnice, B řezolupy, Hušt ěnovice, Jalubí, Jankovice, Kn ěžpole, Sdružení m ěst a obcí východní 87 Kostelany n. Mor., Košíky, Medlovice, Modrá, Moravy Nedachlebice, Podolí, Salaš, Staré Hut ě, Staré Město, Tu čapy, Vážany, Zlámanec Sdružení obci pro rozvoj Ba ťova Babice, Hušt ěnovice, Kostelany n. Mor., kanálu a vodní cesty na řece 18 Kunovice, Nedakonice, Uherské Hradišt ě, Morav ě Uherský Ostroh Sdružení obcí pro výstavbu Babice, Hušt ěnovice, Košíky, Kudlovice, skupinového vodovodu v oblasti 6 Sušice, Traplice "Babicko" Svazek obcí Aglomerace KSZ 3 Svárov, Zlámanec Svazek obcí čistý zlechovský potok 3 Břestek, Tupesy, Zlechov Svazek obcí Osv ětimansko 4 Host ějov, Medlovice, Osv ětimany, Újezdec Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření Pozn.: Do v ětšiny mikroregion ů a sdružení pat ří i obce ležící mimo SO ORP Uherské Hradišt ě Ve sloupci „Zapojené obce“ jsou však uvedeny pouze obce ležící na území SO ORP Uherské Hradišt ě.

Důležitou roli p ři rozvoji venkova hrají v sou časné dob ě tzv. Místní ak ční skupiny (MAS). Jedná se o spole čenství ob čan ů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a ve řejné správy (obcí, svazk ů obcí a institucí ve řejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zem ědělství a p ři získávání finan ční podpory z Evropské unie, a to z programu LEADER, a z národních program ů pro sv ůj region. Na území SO ORP Uherské Hradišt ě v sou časnosti fungují celkem 4 MAS (viz. Tab. 25). Jsou jimi MAS Mikroregionu Buchlov (zapojeno 14 obcí správního obvodu), MAS Dolní Poolšaví (zapojeno 11 obcí), MAS Hor ňácko a Ostrožsko (zapojeno 6 obcí), a MAS Severní Ch řiby a Pomoraví (zapojeno 7 obcí). Jen v p řípad ě MAS Mikroregionu Buchlov jsou členy pouze obce ležící na území

58

studovaného správního obvodu. U ostatních MAS jsou členy i obce ležící mimo SO ORP Uherské Hradišt ě.

Tab. 25: Místní ak ční skupiny (MAS) na území SO ORP Uherské Hradišt ě Název Zapojené obce Bílovice, B řezolupy, Částkov, Kn ěžpole, Mist řice, Nedachlebice, MAS Dolní Poolšaví Podolí, Popovice, Svárov, Topolná, Zlámanec Boršice u Blatnice, Uherský Ostroh, Hluk, Kunovice, Ostrožská MAS Hor ňácko a Ostrožsko Lhota, Ostrožská Nová Ves Boršice, B řestek, Buchlovice, Host ějov, Medlovice, Modrá, MAS Mikroregionu Buchlov Osv ětimany, Salaš, Staré Hut ě, Stupava, St říbrnice, Tupesy, Velehrad, Zlechov MAS Severní Ch řiby a Pomoraví Babice, Hušt ěnovice, Jalubí, Košíky, Kudlovice, Sušice, Traplice Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V druhé otázce, části týkající se místních uskupení, byli p ředstavitelé obcí SO ORP Uherské Hradišt ě dotazováni na spokojenost s fungováním uskupeních, do kterých jsou jejich obce zapojeny. 21 z nich uvedlo, že jsou s jejich fungováním ur čit ě spokojeni, 24 z nich uvedlo, že jsou spíše spokojeni a pouze 3 z nich, že jsou spíše nespokojeni. Ani jeden z představitel ů obcí neuvedl, že je ur čit ě nespokojen. To jasn ě ukazuje obecnou spokojenost představitel ů obcí s fungování dobrovolných svazk ů obcí, mikroregion ů, či místních ak čních skupin, do kterých jsou jejich obce zapojeni.

30

24 25 21 20

15 et obcí et č

Po 10

5 3 0 0 ur čit ě spokojen spíše spokojen spíše nespokojen ur čit ě nespokojen

Obr. 13: Spokojenost p ředstavitel ů obcí SO ORP Uherské Hradišt ě s fungováním dobrovolných svazk ů obcí, mikroregion ů, či místních ak čních skupin, do kterých jsou jejich obce zapojeny Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

Ve druhé části dotazníkového šet ření byly p ředstavitelé obcí nejprve dotazování na územn ě-plánovací a strategickou dokumentaci, kterou jejich obec disponuje. Všech 48 obcí spadající do SO ORP Uherské Hradišt ě má vypracovaný sv ůj vlastní uzemní plán. Celkem 12

59

obcí poté disponuje strategickým plánem rozvoje své obce. Urbanistickou studií své obce, či její části, disponuje celkem 6 obcí. Regula ční plán pro n ěkterou část svého území mají vypracovaný pouze Uherské Hradišt ě a obec Kudlovice. N ěkteré obce poté disponují r ůznými jinými druhy územn ě-plánovacích a strategických dokument ů. Jako p říklad zde m ůžeme uvést Program rozvoje Starého M ěsta, Program obnovy vesnice Host ějov, či Strategie rozvoje cestovního ruchu v obci B řestek.

50 48 45 40 35 30 25 et obcí et č 20 po 15 12 10 6 5 2 0 územní plán strategický plán urbanistická studie regula ční plán

Obr. 14: Po čet obcí mající vypracovaný daný typ územn ě-plánovacího, či strategického dokumentu ve SO ORP Uherské Hradišt ě Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

Další otázky ve druhé části dotazníkového šet ření se týkaly zkušeností jednotlivých obcí z čerpání dotací, a to jak ze státních, tak také z evropských dota čních fond ů. Drtivá většina obcí byla v posledních p ěti letech úsp ěšná p ři podávání žádostí o dotaci. Pouze obec Traplice, v tomto období žádnou pomoc formou dotací nedostala. Nejv ětší množství obcí čerpalo dotace prost řednictvím Státního zem ědělského a interven čního fondu (SZIF), a to v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Tento program není sou částí strukturálních fond ů EU, nýbrž spadá pod Spole čnou zem ědělskou politiku EU. Obcí, které dotace z tohoto programu čerpalo, bylo ve SO ORP Uherské Hradišt ě celkem 25. Nejvíce využívaným opera čním programem čerpajícím dotace ze strukturálních fond ů EU byl Opera ční program Životní prost ředí (OPŽP). Tento program je z hlediska financí druhý největší český opera ční program (po OP Doprava), a tak je jeho časté využívání vcelku logické. V posledních p ěti letech dotace z tohoto programu čerpalo celkem 16 obcí, a to nap říklad na revitalizaci a výsadbu nové obecní zelen ě, vybudování sb ěrných dvor ů, či vybudování ČOV (v obci Zlechov). Druhým nejvyužívan ějším opera čním programem byl Regionální opera ční program NUTS II St řední Morava. Ten p ři v ětších projektech, jako byly zateplení mate řských a základních škol, výstavba r ůzných multifunk čních areál ů, či rekonstrukce kina v Uherském

60

Hradišti využilo celkem 8 obcí. Uherské Hradišt ě a Uherský Ostroh jako jediné dv ě obce využili p ři tvorb ě svých územních plán ů dotace s Integrovaného opera čního programu. Uherské Hradišt ě pak jako jediné, využilo dotace z Opera čního programu Lidské zdroje a zam ěstnanost (OPLZZ) a z Opera čního programu Vzd ělání pro konkurenceschopnost (OPVPK). M ěsto Kunovice pak jako jediné využilo Opera ční program podnikání a inovace (OPPI), a to p ři realizaci projektu Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dv ůr, jehož náklady dosáhly výše více než 165 mil. K č (z toho 123 mil. poskytnuto z dotací). Ze Státního fondu životního prost ředí, což je fond, který poskytuje dotace z národních zdroj ů na projekty, které nelze podpo řit z pen ěz EU v rámci Opera čního programu životní prost ředí nebo z programu Zelená úsporám, čerpalo dotace celkem 8 obcí. P ři výstavb ě cyklistických tras, chodník ů, či jiných dopravních staveb na svém území využilo celkem 7 obcí dota čních program ů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). V hojné mí ře obce využily také dota čních program ů ministerstva pro místní rozvoj, v menší poté dota čních program ů ministerstva kultury, či ministerstva financí. Celkem 5 obcí (B řestek, Buchlovice, Kunovice, Ostrožská Nová Ves a Tupesy) navíc čerpalo dotace v rámci opera čního programu Přeshrani ční spolupráce ČR – Slovensko. N ěkolik, zejména menších obcí, pak využilo dotace také z rozpo čtu Zlínského kraje.

30 25 25

20 16 15 et obcí et č

Po 10 8 8 7 5 5 2 0 PRV OPŽP ROP St řední Státní fond Státní fond OP Integrovaný Morava životního dopravní Přeshrani ční OP prost ředí infrastruktury spolupráce ČR - Slovensko Zdroj dotací

Obr. 15: Nej čast ěji využívané dota ční fondy obcemi SO ORP Uherské Hradišt ě Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

61

V poslední otázce druhé části byli p ředstavitelé obcí požádáni o subjektivní hodnocení dota ční politiky EU. Hodnocení jednotlivých p ředstavitel ů obcí se od sebe zna čně lišila, a to hlavn ě díky vlastním zkušenostem p ři podávání dotací a jejich úsp ěšnosti. Na škále od 1 do 5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), se krom ě hodnocení 1, vyskytly všechny ostatní možnosti. Nej čast ěji, a to celkem 16 krát, ohodnotili p ředstavitelé obcí dota ční politiku EU pr ůměrnou známkou 3. Známkou 2 a 4 dota ční politiku EU ohodnotilo vždy 11 p ředstavitel ů obcí. Celkem 10 p ředstavitel ů obcí hodnotí dota ční politiku EU velmi negativn ě, a to známkou 5. Jak již bylo řečeno výše, nejlepší známkou 1, neohodnotil dota ční politiku EU ani jeden p ředstavitel obce ve SO ORP Uherské Hradišt ě (viz. Obr. 16)

18 16 16 14 12 11 11 10 10

et obcí et 8 č

Po 6 4

2 0 0 1 2 3 4 5 Hodnocení

Obr. 16: Hodnocení dota ční politiky EU p ředstaviteli obcí ve SO ORP Uherské Hradišt ě (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

Důležitým p ředpokladem pro rozvoj obce a nár ůstu jejího po čtu obyvatel je existence volných parcel ur čených k nové výstavb ě. Ve t řetí části dotazníkového šet ření tak byly p ředstavitelé obcí dotazování, zda-li jejich obec t ěmito parcelami disponuje a jestli je případn ě o tyto parcely mezi obyvateli a ť už samotné obce, nebo obyvateli z jiných obcí zájem. Celkem 42 obcí disponuje volnými parcelami ur čenými k výstavb ě rodinných dom ů, či byt ů. Pouze 6 obcí t ěmito parcelami nedisponuje.

62

45

40

35

30

25 et obcí et

č 20 Po 15

10

5

0 ANO NE

Obr: 17: Existence stavebních parcel v obcích SO ORP Uherské Hradišt ě Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

Ze 42 obcí, které mají na svém území volné stavební parcely, uvedlo 23 jejich představitel ů, že je o tyto parcely velký zájem. 14 p ředstavitel ů obcí uvedlo, že je o n ě mírný zájem, a pouze 5 p ředstavitel ů uvedlo že o tyto parcely spíše zájem není. Menší zájem, či nezájem o stavební parcely m ůže být zp ůsoben menší atraktivitou dané obce, či lokality v jejím rámci, nebo nap říklad jejich vyšší cenou . Že by o existující stavební parcely nebyl vůbec žádný zájem neuvedl ani jeden z představitel ů obcí SO ORP Uherské Hradišt ě. Celkov ě tedy lze říct, že ve v ětšin ě obcí je o existující stavební parcely mezi obyvateli relativn ě velký zájem, a tak lze p ředpokládat jejich budoucí využití.

25 23

20

15 14 et obcí et č 10 Po 5 5

0 0 ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne

Obr: 18: Zájem obyvatel o stavební parcely v obcích SO ORP Uherské Hradišt ě Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

63

Ve řejná doprava je jednou ze základních služeb pro ob čany dané obce. Zejména pro mén ě movité obyvatele p ředstavuje jedinou možnost cestování za prací, či do škol. V poslední části dotazníkového šet ření tak byly p ředstavitelé obcí dotazováni na subjektivní názor týkající se kvality a dostupnosti ve řejné dopravy pro obyvatele svých obcí. Velká v ětšina z nich, a to p řesn ě 29 odpov ědělo, že je s dostupností ve řejné dopravy spíše spokojena, 11 z nich pak je spíše nespokojeno. V tomto p řípad ě se jedná zejména o p ředstavitele malých obce, ležící mimo hlavní dopravní tahy, spíše v periferních oblastech, kde tato dostupnost není logicky tak kvalitní, jako na strategicky lépe položených lokalitách. Jenom 8 představitel ů obcí pak odpov ědělo, že je s dostupností ve řejné dopravy pro své ob čany zcela spokojeno. Zcela nespokojen není ani jeden z představitel ů obcí SO ORP Uherské Hradišt ě.

35 29 30

25

20 et obcí et

č 15 11 Po 10 8

5 0 0 ur čit ě ano spíše ano spíše ne ur čit ě ne

Obr: 19: Spokojenost p ředstavitel ů obcí SO ORP Uherské Hradišt ě s dostupností ve řejné dopravy pro ob čany svých obcí Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

V další otázce poslední části bylo zjiš ťováno, jakým zp ůsobem se obce podílí na organizaci ve řejné dopravy v obci. Z výsledku vyplývá, že drtivá v ětšina obcí, a to p řesn ě 37, přispívá na ve řejnou dopravu v obci pouze finan čně, aniž by se snažila n ějakým zp ůsobem do její organizace zasahovat formou p řipomínek, či konzultací. 8 obcí p řispívá na ve řejnou dopravu v obci finan čně, zárove ň se však také spolupodílí na její organizaci formou připomínek, či konzultací. Pouze p ředstavitel obce Jalubí v dotazníku uvedl, že jejich obec se podílí na organizaci ve řejné dopravy pouze formou p řipomínek a konzultací, bez jakékoliv finan ční pomoci. P ředstavitelé dvou obcí (Buchlovice a Hluk) pak uvedli, že se jako obec žádným zp ůsobem nepodílejí na organizaci ve řejné dopravy ve své obci.

64

40 37 35 30 25 20 et obcí et č 15 Po 10 8 5 1 2 0 pouze finan čně pouze pomocí finan čně i pomocí nijak připomínek připomínek Forma pomoci

Obr. 20: Forma pomoci obcí ve SO ORP Uherské Hradišt ě na organizaci ve řejné dopravy Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

V poslední otázce dotazníkového šet ření mezi p řestaviteli obcí SO ORP Uherské Hradišt ě bylo zjiš ťováno, jakým zp ůsobem se jednotlivé obce starají o svá ve řejné prostranství. Drtivá v ětšina obcí, a to p řesn ě 44 má na tuto činnost zam ěstnáno více, či mén ě zam ěstnanc ů, a to pochopiteln ě s ohledem na velikost obce, a tím i velikost ve řejného prostranství, které musí udržovat. N ěkteré obce si navíc najímají na n ěkteré práce brigádníky, či pracovníky najaté na dohodu o provedení práce. T ři nejv ětší obce ve správním obvodu, tedy Uherské Hradišt ě, Kunovice a Staré M ěsto, pak na tuto činnost využívají služeb externích firem. Obec Košíky jako jediná nemá na tuto činnost zam ěstnaného žádného zam ěstnance a na údržbu ve řejných prostranství v obci si najímá brigádníky. V některých obcích, pak s údržbou ve řejného prostranství pomáhají také n ěkterá místní sdružení, jako jsou nap říklad myslivci, či sdružení dobrovolných hasi čů .

50 44 45 40 35 30 25 et obcí et č 20 Po 15 10 3 5 1 0 vlastní zam ěstnanci externí firmy pouze brigádníci

Obr. 21: Zp ůsob údržby ve řejného prostranství v obcích SO ORP Uherské Hradiště Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

65

4.2. Výsledky dotazníkového šet ření s představiteli firem

Druhé dotazníkové šet ření bylo provedeno s představiteli nejv ětších firem v oboru zem ědělství. To bylo provedeno b ěhem jara 2013 osobní formou v 5 zem ědělských firmách. Dotazník obsahoval celkem 10 otázek a byl tématicky rozd ělen do t ří částí. I v tomto p řípad ě byl po čet otázek zvolen tak, aby dotazník nebyl p říliš dlouhý a časov ě náro čný, a tak představitele firem neodradil od jeho vypln ění. Šet ření se zú častnili dva nejv ětší zam ěstnavatelé v zem ědělství ve SO ORP Uherské Hradišt ě, a to firma ZEVOS a.s. a firma Ostrožsko, a.s.. První firma má více než 100 zam ěstnanc ů, druhá se tomuto po čtu jen t ěsn ě blíží. Pro srovnání pak byly vybrány t ři menší firmy, a to firma TOPAGRA, spol. s r.o., ZEAS Polešovice a ZEAS Nedakonice. Tyto firmy mají naopak mén ě než 50 zam ěstnanc ů. Stejn ě jako u dotazníku s představiteli obcí, je o dotazník pro p ředstavitele firem sou částí příloh k této práci.

První část dotazníku se týkala stavu po čtu zam ěstnanc ů, jeho vývoj v posledních letech a výhledu do budoucna. Co se tý če vývoje po čtu zam ěstnanc ů v posledních letech, došlo u 3 firem z 5 dotazovaných k jeho poklesu. Pouze v případ ě firem Ostrožsko, a.s. a ZEAS Polešovice, a.s. v posledních letech nedošlo k žádné zásadní zm ěně. Co se tý če výhledu do budoucna firma ZEAS Nedakonice plánuje nadále po čet zam ěstnanc ů snižovat. Snížit po čet zam ěstnanc ů plánuje i firma Ostrožsko, a.s., u které v posledních letech zatím žádný pokles nenastal. Ostatní firmy zatím do budoucna žádné zm ěny v po čtu zam ěstnanc ů neplánují Stru čný p řehled stavu zam ěstnanc ů a jeho vývoje u dotazovaných firem je uveden v Tab. 26.

Tab. 26: Stav zam ěstnanc ů a jeho vývoj v posledních letech u dotazovaných firem Po čet Vývoj v posledních Plánovaný vývoj v Název firmy zam ěstnanc ů letech budoucnu Zevos, a.s. 185 pokles žádné zm ěny Ostrožsko a.s. 85 žádné zm ěny pokles ZEAS Nedakonice, a.s. 40 pokles pokles ZEAS Polešovice, a.s. 32 žádné zm ěny žádné zm ěny TOPAGRA, spol. s r.o 28 pokles žádné zm ěny Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

V druhé části dotazníkového šet ření byly firmy nejprve dotazovány na zam ěř ení své výroby a na produkty, které vyrábí. V ětšina firem uvedla, že se v ěnuje jak rostlinné, tak živo čišné výrob ě. Mezi plodinami, které dotazované firmy p ěstují, se nejvíce vyskytovala řepka, pšenice, kuku řice, či je čmen. Co se tý če živo čišné výroby, v ěnují se všechny chovu skotu (výkrm býk ů, či chov dojnic na výrobu mléka), p řičemž firma Ostrožsko, a.s. navíc chová prasata. Nejv ětší zem ědělská firma ve správním obvodu, firma Zevos uvedla, že se věnuje ryze živo čišné výrob ě, a to v podob ě chovu prasat a slepic. V druhé části dotazníku 66

bylo také zjiš ťováno kam výrobky dotazovaných firem nej čast ěji sm ěř ují. Zde v ětšina uvedla, že své výrobky prodává v rámci celé České republiky. Pouze firma TOPAGRA, spol. s.r.o. uvedla, že své výrobky prodává pouze v rámci Zlínského kraje.

Tab. 27: Zam ěř ení výroby a oblast vývozu produkt ů u dotazovaných firem Zam ěř ení Pěstované plodiny / chovaná zví řata Oblast Název firmy výroby vývozu Zevos, a.s. živo čišná v. výkrmna vep řů , chov slepic ČR pšenice,je čmen,kuku řice,mák,zelenina / Ostrožsko a.s. kombinovaná v. ČR chov dojnic, výkrm býk ů, výkrm prasat ZEAS Nedakonice, a.s. kombinovaná v. pšenice, řepka, kuku řice / chov dojnic ČR řepka, pšenice, je čmen, slune čnice, ZEAS Polešovice, a.s. kombinovaná v. ČR kuku řice / výkrm skotu řepka, pšenice, je čmen, sója, kuku řice / TOPAGRA, spol. s r.o kombinovaná v. Zlínský kraj chov dojnic Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

V poslední části dotazníkového šet ření bylo zjiš ťováno, zda zem ědělské firmy ve správním obvodu čerpaly v posledních letech na svou činnost dotace z EU. Jak výsledky ukázaly, všechny firmy každoro čně dostávaly jednak jednotné platby na plochu, tzv platby SAPS, dále pak navíc čerpali dotace z Programu rozvoje venkova, a to zejména na modernizaci svých zem ědělských stroj ů a mechanizace. V poslední otázce byla, stejn ě jako mezi p ředstaviteli obcí, zjiš ťována subjektivní spokojenost firem z dota ční politikou EU. Z výsledk ů vyplynulo, že je dota ční politika EU mezi firmami vnímána velmi negativn ě, nebo ť na stupnici od 1 do 5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), ji dv ě firmy ohodnotili známkou 3, 2 firmy známkou 4 a 1 firma dokonce známkou 5.

3

2 2 2 et firem et

č 1

Po 1

0 0 0 1 2 3 4 5 Hodnocení dota ční politiky EU

Obr. 22: Hodnocení dota ční politiky EU dotazovanými firmami (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) Zdroj: vlastní dotazníkové šet ření

67

4. SWOT analýza

SWOT analýza shrnuje silné (Strenghts) a slabé (Weakness) stránky, které se vztahují k řešenému územnímu celku. Krom ě toho, pak poukazuje na možné p říležitosti (Opportunities) či naopak hrozby (Threats), které jsou pramení práv ě ze silných a slabých stránek zkoumaného regionu . Pomocí vý čtu t ěchto základních údaj ů pak lze sestavovat vhodnou strategii, která by m ěla p ředcházet vznikajícím problém ům a zárove ň tak p řispívat k celkovému rozvoji regionu.

Silné stránky • Dobré klimatické podmínky – kladn ě ovliv ňují p ředevším cestovní ruch a zem ědělskou výrobu • Vysoké zastoupení zvlášt ě chrán ěných území – 22,6% plochy SO ORP. • Výborné podmínky pro zem ědělství – p ředevším p ůda a její bonita, reliéf a klima • Nízká míra nezam ěstnanosti ve správním obvodu v rámci Zlínského kraje • Sídelní aglomerace Uherské Hradišt ě, Staré M ěsto a Kunovice p ředstavuje významné pr ůmyslové centrum jihovýchodní Moravy a Zlínského kraje • Odv ětvov ě diverzifikovaný pr ůmysl • Vysoká podnikatelská aktivita v oblasti pr ůmyslu a stavebnictví • Existence podnikatelského inkubátoru Kunovice – Panský dv ůr • Poloha správního obvodu na trase multimodálního koridoru a II. národního tranzitního železni čního koridoru • Existence železni čních tratí mezinárodního a celostátního významu (zejména silnice I/50) • Dokon čená modernizace tranzitní celostátní železni ční trat ě č. 330 mezinárodního významu • Poloha správního obvodu na silni čních tazích celostátního a mezinárodního významu. • Existence mezinárodního neve řejného civilního letišt ě v Kunovicích • Relativn ě hustá a kvalitní sí ť cyklostezek • Vysoký po čet lokaliza čních p ředpoklad ů cestovního ruchu, a to zejména t ěch kulutrních - atraktivita území z hlediska cestovního ruchu • Vysoký stupe ň plynofikace obcí • Kvalitní sí ť sociálních služeb ve SO ORP Uherské Hradišt ě

68

• Existence velké nemocnice v Uherském Hradišti • Vysoká úrove ň vzd ělávací soustavy v rámci SO ORP Uherské Hradišt ě, konkrétn ě je zde velká nabídka st ředních škol a je zde i možnost vysokoškolského studia • Vzájemná spolupráce obcí a jejich snaha čerpat dotace z EU fond ů – seskupování obcí do dobrovolných svazk ů obcí, vznik mikroregionu a MAS • Vysoký podíl obcí s existencí volných stavebních parcel

Slabé stránky • Relativn ě periferní lokalizace správního obvodu v rámci ČR • Relativn ě velký po čet malých obcí – to zna čí menší da ňovou výt ěžnost t ěchto • I p řes vysokou úrove ň vzd ělanostní soustavy, relativn ě vysoký podíl osob se základním vzd ěláním (25,58%) • Nízký podíl obyvatelstva pracujících v terciéru • Rostoucí index stá ří, stárnutí obyvatelstva • Technická zanedbanost a kapacitní nedostate čnost železni čních tratí č. 340 a 341 • Neexistence dálnic, či rychlostní komunikace, napojené na nad řazenou silni ční a dálni ční sí ť • Nevyhovující technický stav a kapacita stávajících páte řních komunikací (zejména I/55) • Špatný technický stav stávajících silni II. a III třídy • Absence obchvat ů m ěst a obcí p ři relativn ě vysoké intenzit ě automobilové dopravy • Horší dostupnost a kvalita ve řejné dopravy v některých, zejména odlehlejších, obcích • Neexistence vodovodu a kanalizace v obcích Staré Hut ě a Stupava • Neexistence plynovodu v obcích Staré Hut ě, Stupava a Salaš • Relativn ě nízký podíl obcí (22 ze 48), napojených na ČOV

Příležitosti • Podpora místních malých firem a soukromých podnikatel ů • Aktivní podpora tvorby nových pracovních míst • Intenzivn ější a efektivn ější využití podnikatelského inkubátoru Kunovice – Panský dv ůr • Modernizace a elektrizace železni čních tratí č. 340 a 341

69

• Vybudování rychlostní komunikace R55 • Modernizace mezinárodního neve řejného civilního letišt ě v Kunovicích • Rozvoj lodní dopravy na trase Ba ťova kanálu • Zvýšení možnosti parkování, a to zejména v centru Uherského Hradišt ě • Rozvoj agroturismu, p ředevším vina řské turistiky • Zvýšení po čtu a zlepšení kvality ubytovacích za řízení pro cestovního ruchu • Modernizace a rekonstrukce stávající kanaliza ční sít ě a rozvoje napojení obyvatel na ve řejnou kanalizaci zakon čenou v ČOV • Vybudování nových ČOV • Podpora dalšího rozvoje vysokoškolského vzd ělávání • Zvýšení po čtu obcí s vypracovaným kvalitním strategickým plánem, z důvodu lépe řízeného rozvoje • Zintenzivn ění čerpání dotací z evropských, či státních dota čních fond ů

Hrozby • Zvyšování záboru kvalitní zem ědělské p ůdy sídelní a dopravní zástavbou • Pokra čování trendu mírného poklesu po čtu obyvatel správního obvodu • Odliv, zejména mladých lidí, do ekonomicky atraktivn ějších oblastí ČR • Prohlubování negativních trend ů popula čního vývoje – pokles porodnosti, demografické stárnutí obyvatel a snižování podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva • Pokles zájmu silných investor ů o podnikání na území správního obvodu • Zvyšování ekonomických rozdíl ů mezi centrem správního obvodu (soum ěstí Uherské Hradišt ě, Staré M ěsto a Kunovice) a zbytkem území • Odkládání realizace modernizace a elektrizace železni čních tratí č. 340 a 341 • Odkládání realizace rozvoje silni ční sít ě, zejména výstavby obchvat ů obcí a m ěst a rychlostní komunikace R55 • Omezená dopravní obslužnost části území ve řejnou dopravou, která následn ě p řispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy, a s ní spojenými problémy • Postupné zastarávání technické infrastruktury • Zadlužení obcí vlivem investicí do zmodernizování technické infrastruktury • Zánik dosud udržovaných lidových tradic a oby čej ů v obcích

70

5. Možnosti dalšího rozvoje SO ORP Uherské Hradišt ě

5.1. Hlavní priority rozvoje SO ORP Uherské Hradiště

Cílem jakéhokoliv rozvoje je zvyšování ur čité kvality nebo kvantity v jednotlivých oblastech. V případ ě rozvoje mikroregionu m ůžeme tento rozvoj spat řovat v rozvoji podnikatelských aktivit nebo nap říklad v rozvoji infrastruktury a služeb v regionu. Celkový rozvoj by m ěl být v kladném vztahu k životnímu prost ředí a m ěl by vést k trvalé udržitelnosti. Strategie rozvoje v jednotlivých obcí se pak od sebe pochopiteln ě liší, a to díky specifickým podmínkám, které v každé obci panují. Proto lze konstatovat, že každá obec má jiné priority svého rozvoje. P ři zjiš ťování sm ěru rozvoje obce je d ůležité, aby se objektivn ě analyzoval celkový stav obce a identifikovaly bariéry a p říležitosti v obci. V rámci této diplomové práce byla na základ ě její analytické části a na základ ě vlastního dotazníkového šet ření vypracována SWOT analýza studovaného správního obvodu, ze které vychází i stanovení hlavních priorit rozvoje SO ORP Uherské Hradišt ě jako celku. Hlavní priority rozvoje pak byly rozd ěleny do n ěkolika oblastí, a to do oblastí podnikání a zam ěstnanost, dopravní a technická infrastruktura, cestovní ruch a zem ědělství. Jednotlivé oblasti rozvoje jsou pak podrobn ě rozebrány v následující kapitole.

5.1.1. Oblast podnikání a zam ěstnanost

• Podpora podnikatelských aktivit Vznik nových podnikatelských subjekt ů a rozší ření činnosti subjekt ů stávajících s sebou p řináší mnohá pozitiva. Zvýši nabídku pracovních míst a často se díky tomu snižuje vyjíž ďka za zam ěstnáním. Hlavním opat řením vedoucím k dosažení tohoto stavu je zejména zkvalitn ění infrastruktury a vytvá ření nových zón ur čených pro podnikatelské subjekty. Dalším opat řením by m ěla být podpora drobných podnikatel ů, a to zejména v menších obcích a na venkov ě. • Zlepšování podmínek vedoucí ke snižování nezam ěstnanosti I když míra nezam ěstnanosti je ve SO ORP Uherské Hradišt ě dlouhodob ě relativn ě nízká, zlepšení podmínek vedoucích k jejímu dalšímu snížení se kladn ě projeví v mnoha oblastech. Jednak se sníží samotná míra nezam ěstnanosti, což má kladný vliv na „spole čenské klima“ ve studované oblasti, dále se pak m ůže snížit vyjíž ďka za prací mimo region a v neposlední řad ě se posílí i ekonomická situace celého regionu. To m ůže mít za následek zvýšení atraktivity území pro mladé rodiny, které tak již nebudou muset odcházet do atraktivn ějších lokalit, a tím dojde k zmírn ění, či dokonce k částe čnému zvrácení negativních demografických trend ů. K rozvoji v této oblasti je pot řeba aktivn ě využívat nástroj ů aktivní 71

politiky zam ěstnanosti a dále podporovat zam ěstnávání znevýhodn ěných skupin obyvatelstva na trhu práce (dlouhodob ě nezam ěstnaní, .starší osoby, osoby se zdravotním handicapem,…)

5.1.2. Oblast dopravy a technické infrastruktury

• Vybudování rychlostní komunikace R55 V oblasti dopravy by práv ě vybudování této komunikace m ěly být hlavní prioritou. S jejím vybudováním by totiž správním obvodem procházela rychlostní komunikace nadnárodního významu, která by spojovala oblast st řední Moravy se Slovenskem. Její existence by pak do studovaného území p řilákala nové investory, a v neposlední řad ě ulevila obcím ležícím na trase v sou časnosti velmi vytížené silnice I/55. • Zlepšení technického stavu komunikací nižších t říd Ke zlepšení dopravní infrastruktury jako celku je zapot řebí také zlepšit technický stav silnic nižších t říd, které jsou zejména v periferních oblastech mnohdy ve velmi špatném stavu. Se zlepšením dopravní infrastruktury souvisí i minimalizace dopad ů dopravy na život obyvatel a zejména pak na bezpe čnost ú častník ů silni čního provozu. Zlepšení dopravní infrastruktury je nutné doplnit o kvalitní údržbu infrastruktury, což bude mít za následek její celkové dlouhodobé zlepšení. • Rozší ření sít ě cyklostezek a její zkvalitn ění V sou časné dob ě existuje na území správního obvodu asi 50 km cyklostezek. Vzhledem k rostoucí oblib ě cykloturistiky, se jeví jako ideální, investice do vybudování nových cyklostezek a zlepšení kvality t ěch sou časných. Relativn ě rovinatý terén v centrální části správního obvodu se jeví jako ideální lokalita pro vybudování nových cyklostezek. Tyto investice by do regionu p řilákaly množství turisté, z kterého by pochopiteln ě t ěžili nejenom obce, ale celkov ě celý region. Vhodným zdrojem financí by se v tomto p řípad ě mohly stát strukturální fondy EU. • Dobudování technické infrastruktury v některých obcích Ve dvou obcích správního obvodu (Staré Hut ě, Stupava) stále není zaveden ve řejný vodovod a spole čná kanalizace. Spole čně s obcí Salaš nejsou tyto dv ě obce také stále plynofikovány. I když v plánech Zlínského kraje dobudování tohoto druhu technické infrastruktury v těchto obcích figuruje, je její realizace stále v nedohlednu. Je tedy pot řeba zintenzivnit aktivitu a snahu p ředstavitel ů t ěchto obcí, o její co nejrychlejší dobudování. • Modernizace stávající technické infrastruktury a vybudování nových ČOV Sou časná technická infrastruktura je v n ěkterých obcích již zna čně zastaralá. Je tedy pot řeba, aby docházelo k její postupné modernizaci. Ke zlepšení kvality životního prost ředí, zejména v menších obcích, je také nutné vybudování nových ČOV. Jelikož se jedná o finan čně velmi náro čné projekty, které by obce nebyly schopny pokryt ze svých rozpo čtů, 72

nabízí se zde možnost využití strukturálních fond ů EU. Jako zdárný p říklad m ůžeme uvést spole čný projekt t ří obcí (Zlechov, Tupesy, B řestek), díky kterému se v sou časné dob ě v obci Zlechov nová ČOV buduje, a na niž budou všechny t ři zmín ěné obce v budoucnu napojeny.

5.1.3. Oblast cestovního ruchu

• Rozvoj agroturismu V oblasti cestovního ruchu má SO ORP Uherské Hradišt ě nesporný potenciál v oblasti agroturismu, a to zejména v oblasti vinařské turistiky. Podpora cestovní ruchu obecn ě je pro region velmi výhodná, jelikož je to pro n ěj ekonomicky velice výnosné. Vytvá ří totiž nová pracovní místa a celkov ě zvyšuje životní úrove ň obyvatel. Zejména v jihozápadní části území panují vhodné klimatické podmínky pro p ěstování vinné révy, a tak se zde nachází velké množství malých vina řských podnik ů, či soukromých malovina řů . Podporou t ěchto vina řů a vhodnou propagací regionu by se mohlo docílit zvýšení po čtu turist ů p řijížd ějících do správního obvodu, práv ě za ú čelem vina řské turistiky. • Zkvalitn ění turistické infrastruktury Zvyšující se atraktivita území pro cestovní ruch je často dána kvalitní turistickou infrastrukturou. Jak již bylo řečeno výše, jedním z možností rozvoje cestovního ruchu je rozší ření sít ě cyklostezek a zlepšení technické kvality té stávající. Jejich oprava, renovace a budování nových, v četn ě dopl ňkové infrastruktury, totiž p řisp ěje k celkovému rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Stejn ě tak doprovodná turistická infrastruktura, jako jsou odpo čívadla, informa ční tabule a zvýšení ubytovacích a stravovacích kapacit, rozvoji cestovního ruchu ve SO ORP Uherské Hradišt ě jist ě napom ůže.

5.1.4. Oblast zem ědělství

• Zintenzivn ění zem ědělské výroby Studovaný správní obvod již v sou časnosti pat ří mezi regiony s vyšší zem ědělskou výrobou, pramenící z vhodných fyzicko-geografických podmínek pro tuto činnost. Do budoucna je však pot řeba zem ědělství v regionu ješt ě zefektivnit a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Bylo by také vhodné rozši řovat živo čišnou výrobu, která je v posledních letech, na úkor výroby rostlinné, ve velkém útlumu. Studovaný správní obvod pat ří mezi nejúrodn ější oblasti ČR, je proto t řeba využívat dané podmínky ve vztahu k udržitelnému rozvoji a s ohledem na životní prost ředí a zam ěř it se i na vyšší kvalitu zem ědělské produkce.

73

5.2. Možné zdroje finan ční podpory

V sou časné dob ě existuje velké množství možností, jak získat na určitý plánovaný projekt finan ční podporu, a to jak ze státního rozpo čtu, tak po vstupu ČR do EU i z její spole čné pokladny. Nejpoužívan ějším nástrojem pro aplikace finan ční podpory (dotací) jsou jednotlivé opera ční programy, které byly vymezeny na základ ě prioritních os Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007 – 2013 a následn ě schváleny Evropskou komisí. V sou časnosti se p řipravují nové opera ční programy pro nové programovací období 2014 – 2020. P řesná podoba t ěchto opera čních program ů však v sou časnosti stále není známa, a tak v této práci budou p ředstaveny pouze dota ční fondy pro stále aktuální období 2007 – 2013. Fondy EU p ředstavují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodá řské a sociální soudržnosti. Práv ě jejich prost řednictvím se rozd ělují finan ční prost ředky ur čené ke snižování ekonomických a sociálních rozdíl ů mezi členskými státy a jejich regiony. EU má v sou časnosti t ři cíle politiky hospodá řské a sociální soudržnosti, a to konvergence, regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost a Evropská územní spolupráce. Potenciální žadatelé o dotace EU ve SO ORP Uherské Hradišt ě, m ůžou čerpat finan ční podporu ze strukturálních fond ů EU z následujících opera čních program ů: Cíl Konvergence: - Tématické opera ční programy (OP): - OP Doprava - OP Životní prost ředí - OP Podnikání a inovace - OP Výzkum a vývoj pro inovace - OP Lidské zdroje a zam ěstnanost - OP Vzd ělávání pro konkurenceschopnost - Integrovaný opera ční program - OP Technická pomoc - Regionální opera ční program (ROP) NUTS II St řední Morava Cíl Evropská územní spolupráce: - OP P řeshrani ční spolupráce ČR – Slovensko - OP meziregionální spolupráce - OP nadnárodní spolupráce - Sí ťový opera ční program ESPON 2013 - Sí ťový opera ční program INTERACT II

Opera ční programy z cíle Regionální konkurenceschopnost a zam ěstnanost jsou v ČR ur čeny pouze pro Hlavní m ěsto Prahu, která naopak ne čerpá dotace z opera čních program ů z cíle Konvergence. Krom ě výše uvedených opera čních program ů existuje

74

významný zdroj finan ční podpory ur čený p římo pro oblast venkova, který má za úkol podporu rozvojových aktivit na venkov ě. Jedná se o Program rozvoje venkova . Tento program nepat ří mezi strukturální fondy EU, je totiž sou částí její Spole čné zem ědělské politiky (SZP). V rámci SZP pak zem ědělské firmy m ůžou prost řednictvím Státního zem ědělského a interven čního fondu (SZIF) čerpat také jednotné platby na plochu, tzv. platby SAPS. Ty byly do roku 2012 placeny z větší části z rozpo čtu EU, s menší části pak ze státního rozpo čtu. Každým rokem se podíl pen ěz pocházejících ze státního rozpo čtu snižoval, od roku 2013 pak tyto platby pocházejí výhradn ě z rozpo čtu EU. Jak vyplývá z dotazníkového šet ření s představiteli obcí a zem ědělských podnik ů ve SO ORP Uherské Hradišt ě, je práv ě Program rozvoje venkova nejhojn ěji využívaným dota čním programem mezi obcemi správního obvodu. Mezi další nej čast ěji využívané opera ční programy pat ří OP Životní prost ředí a ROP NUTS II St řední Morava. Práv ě t ěmto třem zdroj ům finan ční podpory bude dále věnována v ětší pozornost.

5.2.1. Program rozvoje venkova

Hlavní prioritou Programu rozvoje venkova (dále jen PRV) je trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru České republiky, který spo čívá p ředevším ve snižování negativních vliv ů intenzivního zem ědělství, zlepšení stavu životního prost ředí na venkov ě, rozvoji podnikání, tvorb ě nových pracovních míst – snížení nezam ěstnanosti a zlepšení podmínek pro konkurenceschopnost českého zem ědělství na spole čném evropském trhu. Žadatelem o dotace m ůže být jakákoliv fyzická, či právnická osoba, zem ědělští, či nezem ědělští podnikatelé, obce, dobrovolné svazky obcí, mikroregiony, místní ak ční skupiny (MAS), či neziskové organizace. Jedinou podmínkou u p říjemce dotací z tohoto programu je to, že projekt, na který tyto dotace žádá musí být úzce svázán z venkovským prostorem. V rámci PRV lze čerpat peníze z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV, anglická zkratka – EAFRD).

Jednotlivé a cíle a opat ření PRV jsou roz člen ěny do 4 os, podle svého zam ěř ení: a) OSA I - Zlepšení konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví

Tato osa je zam ěř ena na podporu konkurenceschopnosti zem ědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zem ědělské výrob ě a v navazujícím potraviná řství. Podpora v rámci této osy není ur čena ke zvýšení zem ědělské prvovýroby. Je ur čena p ředevším na modernizace zem ědělských podnik ů, pozemkové úpravy a p řidávání hodnoty zem ědělským produkt ům.

75

b) OSA II - Zlepšování životního prost ředí a krajiny

Tato osa je zam ěř ena na zlepšování životního prost ředí a krajiny a udržitelné využívání zem ědělské a lesní p ůdy. Jedná se o platby v rámci mén ě p říznivých oblastí (LFA), agroenvironmentální opat ření (AEO) a platby v rámci oblastí Natura 2000 na zem ědělské půdě. c) OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Tato osa podporuje rozvoj životních podmínek na venkov ě a diverzifikaci ekonomických aktivit. Tyto cíle vycházejí z analýz problém ů venkova a jeho pot řeb v oblasti vzniku nových pracovních p říležitostí, nabídky místních služeb a úrovn ě kvality života obecn ě. Tato osa řeší dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských obcích, které jsou částe čně spojeny s obecnými demografickými trendy vývoje a částe čně se ztrátou pracovních p říležitostí v zem ědělství. d) OSA IV – Leader

Program Leader je zam ěř en pouze na podporu místních ak čních skupin (MAS) ve venkovském prost ředí. Tento program má p ředevším za úkol podporovat vzájemnou spolupráci a kooperaci r ůzných subjekt ů ( členské obce, podniky, neziskové organizace, atd.) na území mikroregionu (místní ak ční skupiny). Program LEADER je unikátní v systému přerozd ělování získaných financí, nebo ť finance, které získá MAS ze Státního zem ědělského interven čního fondu (SZIF), jsou pak p řerozd ělovány na základ ě domluvy a spolupráce mezi jednotlivými členy.

Program rozvoje venkova obsahuje následující opat ření:

OSA I I.1.1 Modernizace zem ědělských podnik ů I.1.2 Investice do les ů I.1.3 P řidávání hodnoty zem ědělským a potraviná řským produkt ům I.1.4 Pozemkové úpravy I.2.1 Seskupení producent ů I.3.1 Další odborné vzd ělávání a informa ční činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zem ědělc ů I.3.3 P řed časné ukon čení zem ědělské činnosti I.3.4 Využívání poradenských služeb

76

OSA II II.1.1 Platby za p řírodní znevýhodn ění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodn ěných oblastech II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 a Rámcové sm ěrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.1.3. Agroenvironmentální opat ření II.2.1 Zales ňování zem ědělské p ůdy II.2.2 Platby v rámci Natury 2000 v lesích II.2.3 Lesnicko-environmentální platby II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spole čenských funkcí les ů

OSA III III.1.1 Diverzifikace činností nezem ědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podnik ů a jejich rozvoje III.1.3 Podpora cestovního ruchu III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, ob čanské vybavení a služby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví venkova III.3.1 Vzd ělávání a informace

OSA IV IV.1.1 Místní ak ční skupina (MAS) IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projekt ů spolupráce

5.2.2. Opera ční program Životní prost ředí

Opera ční program Životní prost ředí (OP Životní prost ředí) spadá pod tématické opera ční programy v cíli Konvergence, a je zam ěř en na zlepšování kvality životního prost ředí a tím i zdraví obyvatelstva. P řispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i p ůdy, řeší problematiku odpad ů a pr ůmyslového zne čišt ění, podporuje pé či o krajinu a využívání obnovitelných zdroj ů energie a budování infrastruktury pro environmentální osv ětu. Z pohledu poskytnutých finan čních prost ředk ů se po OP Doprava jedná o druhý nejv ětší český opera ční program. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti je pro n ěj vy člen ěno 4,92 mld. eur , což činí p řibližn ě 18,4 % veškerých prost ředk ů ur čených z fond ů EU pro Českou republiku. Žadatelé mohou z tohoto OP získat finan ční podporu z fond ů EU až do výše 85 % z celkových náklad ů. Zbývající finan ční prost ředky mohou být pokryty Fondem životního prost ředí nebo p římo ze státního rozpo čtu (www.opzp.cz). OP Životní prost ředí obsahuje 8 prioritních os:

77

1. Zlepšování vodohospodá řské infrastruktury a snižování rizika povodní 2. Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 3. Udržitelné využívání zdroj ů energie 4. Zkvalitn ění nakládání s odpady a odstra ňování starých ekologických zát ěží 5. Omezování pr ůmyslového zne čišt ění a snižování environmentálních rizik 6. Zlepšování stavu p řírody a krajiny 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzd ělávání, poradenství a osv ětu 8. Technická pomoc

5.2.3. Regionální opera ční program NUTS II St řední Morava

Tento opera ční program je ur čen pro region soudržnosti St řední Morava, který je tvo řen Olomouckým a Zlínským krajem. Zam ěř uje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu v č. modernizace prost ředk ů ve řejné dopravy. Dále podporuje rozvoj infrastruktury i služeb cestovního ruchu, p řípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkov ě, a to p ředevším prost řednictvím zkvalitn ění vzd ělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. V neposlední řad ě podporuje odstra ňování starých ekologických zát ěží. ROP St řední Morava spadá mezi regionální opera ční programy v cíli Konvergence, a je pro n ěj z Evropského fondu pro regionální rozvoj vy člen ěno 672,24 mil. eur. O dotace z tohoto opera čního programu m ůžou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace z řizované nebo zakládané kraji a obcemi, r ůzná zájmová sdružení, ale také nap říklad Správa železni ční dopravní cesty, či provozovatelé drážní dopravy. ROP St řední Morava obsahuje 4 prioritní osy: 1. Doprava 2. Integrovaný rozvoj a obnova regionu 3. Cestovní ruch 4. Technická pomoc

78

6. Záv ěr V předkládané diplomové prácí jsou studovány a analyzovány p řírodní a socioekonomické pom ěry studovaného území. V práci jsou využita data a informace statistického charakteru, p řevážn ě z Českého statistického ú řadu a dále pak z publikací, týkajících se jednotlivých oblastí socioekonomické a fyzickogeografické sféry. Sou částí práce jsou i dv ě dotazníková šet ření, a to s p ředstaviteli všech obcí správního obvodu a nejv ětšími zam ěstnavateli v oblasti zem ědělství. Výsledky t ěchto šet ření jsou pak analyzovány, okomentovány, a graficky a tabelárn ě prezentovány. SO ORP Uherské Hradišt ě leží na jihozápad ě Zlínského kraje a žije v n ěm více než 90 tisíc obyvatel. I když se zde nachází n ěkolik relativn ě v ětších sídel, jedná se spíše o venkovský region. Vzhledem k vhodným klimatickým a p ůdním pom ěrům zde panují ideální podmínky pro zem ědělskou činnost, která se zde také intenzivn ě realizuje. Zejména Uherské Hradišt ě a jeho sídelní aglomerace (tvo řená ješt ě Starým M ěstem a Kunovicemi) je však také významným pr ůmyslovým centrem celé jihovýchodní Moravy. Studovaný správní obvod tak můžeme nazvat zem ědělsko – pr ůmyslovým regionem. Dopravní dostupnost správního obvodu je také relativn ě dobrá, prochází zde silni ční tahy celostátního a mezinárodního významu, ale také trasa multimodálního koridoru a II. národního tranzitního železni čního koridoru. Po vybudování plánované rychlostní komunikace R55, se dopravní dostupnost regionu ješt ě zvýší. Z hlediska cestovního ruchu se jedná o velmi atraktivní region. Nachází se zde mnoho turistických cíl ů, a to zejména kulturn ě – historického charakteru. SO ORP Uherské Hradišt ě má pochopiteln ě i své slabé stránky. Mezi nejvýznamn ější pat ří nap říklad relativn ě periferní poloha v rámci ČR, horší dostupnost a kvalita ve řejné dopravy v n ěkterých, zejména odlehlejších, obcích, či negativní demografický trend stárnutí populace. Dotazníkové šet ření poukázalo na odlišnosti mezi jednotlivými obcemi, které byly dány jednak samotnou polohou obcí, tak i velikostí obcí. Pozitivní stránkou je, že drtivá v ětšina obcí čerpá finan ční pomoc z evropských, či státních dota čních fond ů, což napomáhá rozvoji celého regionu. Nejvíce je pak využíván Program rozvoje venkova, což jasn ě poukazuje na venkovský charakter oblasti. Dalšími významnými dota čními programy, z kterých obce ve správním obvodu hojn ě čerpaly finan ční pomoc, byly Opera ční program Životní prost ředí a Regionální opera ční program NUTS II St řední Morava. Další d ůležitou a pozitivní v ěcí je nar ůstající po čet obcí a m ěst, které vstupují do různých dobrovolných svazk ů, mikroregion ů či místních ak čních skupin a jejichž prost ředím si stanovují ur čité vize a strategie, které vedou k napl ňování Národního rozvojového plánu. Do budoucna je nutné za pomoci zejména evropských dota čních fond ů pokra čovat v dalším rozvoji správního obvodu. Vzhledem k tomu, že v letošním roce kon čí programovací období 2007 – 2013, je otázka jakým zp ůsobem bude tento rozvoj možné financovat z dota čních fond ů v novém programovacím období 2014 – 2020. V tomto p řípad ě je ur čit ě

79

nezbytná osv ěta mezi p ředstaviteli obcí a firem ve správním obvodu, aby nabízené finan ční prost ředky byly využity co nejefektivn ěji. Na území správního obvodu je pot řeba pokra čovat v zlepšování a modernizaci dopravní, technické, či turistické infrastrukturu, zlepšit dostupnost ve řejné dopravy v odlehlejších oblastech, podporovat tvorbu nových pracovních míst, a to zejména na venkov ě, či podporovat malé a st řední podnikatele. Pokračování spolupráce jednotlivých obcí formou r ůzných dobrovolných svazk ů, sdružení, či místních ak čních skupin, jist ě také napom ůže dalšímu rozvoji celého regionu.

80

7. Použitá literatura a ostatní zdroje

Bibliografické citace

[1] AGRODAT, státní podnik. 1989. Výsledky hospoda ření JZD a státních statk ů v ČSR za rok 1988 Praha: MZV ČSR, 1988 [2] BENEŠ, J.: Sociální Možnosti rozvoje venkovského regionu na p říkladu správního obvodu ORP Šlapanice , bakalá řská práce, P řF MU Brno, 2008 [3] BI ČÍK, I. et al.: Rozvoj povodí Kocáby, Univerzita Karlova – P řírodov ědecká fakulta – Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 2001. 87 s. ISBN 80-238-7322-9. [4] BINEK, J., a kol.: Synergie ve venkovském prostoru: prístupy k rešení problému rozvoje venkovských obcí. Brno: GarREP, 2010. 118 s. ISBN 97888090430846 [5] BINEK, J. a kol: Venkovský prostor a jeho oživení , Brno 2007, 137 str. ISBN: 978-80- 86251-19-6 (brož.) [6] BLAŽEK, J. a UHLÍ Ř D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin - kritika - klasifikace . Vyd. 1. V Prze: Karolinum, 2002, 211 s. ISBN 8024603845. [7] CULEK, M. 1996. Biogeografické člen ění České republiky . 1. vyd. Praha: Enigma, 1996. 347 s [8] DEMEK, J., MACKOV ČIN,P.: Zem ěpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vydání. AOPK ČR, Brno, 2006, 582 s. [9] DEMEK, J. a kolektiv: Geomorfologie českých zemí . 1. vydání, ČSAV, Praha, 1965. 335 s [10] GALVASOVÁ, I. a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: GarREP, 2007. 144 s. ISBN 80251209 [11] GaREP, spol. s.r.o.: Synergie ve venkovském prostroru, P řístupy k řešení problém ů rozvoje venkovských obcí . Brno, 2010, 120 s. ISBN 978-80-904308-4-6 [12] GROSS, M.: Ku řimsko: regionáln ě geografická studie , diplomová práce, P řF MU Brno, 2008 [13] HAMPL, M.: Geografická organizace spole čnosti a transformační procesy v ČR, Univerzita Karlova, Praha, 2006 [14] HOLECEK, J., a kol.: Obec a její rozvoj v širších souvislostech . Brno: GarREP, 2009. 76 s. ISBN 97888090430822 [15] HON, J. a kol.: Rozbor trvale udržitelného rozvoje pro správní obvod ORP Uherské Hradišt ě. 1.vyd. Brno: EKOTOXA s.r.o., 2010 [16] HONDLÍK, J.: Možnosti rozvoje venkovského regionu v modelovém regionu SO ORP Prachatice, diplomová práce, P řF MU Brno, 2011

81

[17] HRABÁNKOVÁ, M., TRNKOVÁ, V.: Hodnocení území z pozice agrární regionální politiky a rozvoje venkova, Výzkumná studie č.35, VÚZE, Praha, 1996, ISBN 80-85898-42-X [18] ILBERY, Brian W. The geography of rural change . 1st pub. Essex: Longman, 1998, xii, 267 s. ISBN 0582277248. [19] KOB ĚLUŠ, M.: Dopravní projekty v okrese Uherské Hradišt ě - analýza zm ěn dopravní dostupnosti, bakalá řská práce, P řF MU Brno, 2011 [20] KREJCÍ, T., a kol.: Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace . Brno: Mendelova univerzita, 2011. 155 s. ISBN 9788073754143 [21] LELIGDONOVÁ, L.: Možnosti rozvoje venkovského regionu na p říkladu SO ORP Pelh řimov, diplomová práce, P řF MU Brno, 2012 [22] MACKINNON, D., CUMBERS, A.: An introduction to economic geography . England, Harlow, 2007. ISBN 978-0-13-129316-8 [23] MAJEROVÁ, V.,HEROVÁ I.: Český venkov 2008: prom ěny venkova. Vyd. 1. Praha: Česká zem ědělská univerzita, c2009, 187 s. ISBN 9788021319110. [24] Ministerstvo zem ědělství ČR: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013. Praha, 2007, 321 s. [25] Ministerstvo životního prost ředí: Agroenviromentální opat ření České republiky 2007- 2013 , Praha, 2007, 28 str. [26] PAVLÍK, Z. a kol.: Popula ční vývoj České republiky 1990-2002 ., Praha, Katedra demografie a geodemografie P řírodov ědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2002, 98 s. [27] PICHLER, P.: Regionáln ě geografická analýza území správního obvodu ORP B řeclav, diplomová práce, P řF MU Brno, 2008 [28] PERLÍN, R.: Straregický plán mikroregionu . 1 vydání, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2002. 52 s. ISBN 8090309305. [29] PERLÍN, R.: The co-operation of rural municipalities - chance or condition of achievement - Spolupráce venkovských obcí - možnost nebo podmínka úsp ěchu . In: Agriculture economy. Praha: Česká akademie zem ědělských v ěd - Ústav zem ědělských a potraviná řských informací, Vol. 52/6, 2006. s. 263 – 272. ISSN 0139-570X [30] QUITT, E. 1971. Klimatické oblasti Československa . 1. vyd. Brno: Československá akademie v ěd - geografický ústav Brno, 1971. 73 s. [31] REKTO ŘÍK J., ŠELEŠOVSKÝ J.: Strategie rozvoje m ěst, obcí, region ů a jejich organizací, 1.vydání, MU Brno 1999, 140 s. [32] SAMCOVÁ, J.: Program rozvoje Da čicka (ve vymezení správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností). Diplomová práce – Geogr. ústav P řF MU, Brno, 2006. 93 s [33] SPIŠIAK, P.: Agrorurálné štruktury Slovenska po roku 1989 . Bratislava: Geografka Bratislava, 2005, 183 s. ISBN 80-969338-4-1.

82

[34] TOUŠEK, V. - KUNC, J. - VYSTOUPIL, J. 2008. Ekonomická a sociální geografie . Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. [35] V ĚŽNÍK, A.: Geografie zem ědělství I., SPN, Praha, 1987 [36] V ĚŽNÍK, A.: Geografie zem ědělství II., SPN, Praha, 1989 [37] V ĚŽNÍK A., : Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na p říkladu Jesenicka a Vranovska. In Česká geografie v Evropském prostoru. České Bud ějovice: J ČU v Českých Bud ějovicích, 2007, s. 774 -779 ISBN 978-80-7040-986-2

[38] VYSTOUPIL, J. a kolektiv: Základy cestovního ruchu. 1.vydání, Masarykova univerzita, Brno, 2006. 119 s. ISBN 8021041676. [39] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., Geografie cestovního ruchu Ceské republiky. Plzen: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Cenek, 2011. 315 s. ISBN 9788073803407 [40] WOKOUN, R. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 9788072016990. [42] WOKOUN, R.: Strukturální fondy a obce I. 1. vydání, Aspi, Praha, 2006. 146 s. ISBN 8073571382. [43] WOODS, M.: Rural Geography: processes, responses and experiences in rural restructuring . London: SAGE, 2005, 330 s.

Mapové zdroje a atlasy

[1] Demek, J. a kol.: Mapa geomorfologického člen ění ČSR , Brno, 1971, 1:500000

[2] Quitt, E.: Mapa klimatických oblasti ČSR , Brno, 1975, 1:500000

Internetové zdroje:

[1] vdb.czso.cz/xml/mos.html – M ěstská a obecní statistika

[2] www.czechtourism.cz – stránka České centrály turistického ruchu – Czechtourismu

[3] www.czso.cz – stránky Českého statistického ú řadu

[4] www.hbi.cz – online databáze firem

[5] www.kr-zlinsky.cz – stránky Zlínského kraje

83

[6] www.lfa.cz – stránky Svazu marginálních oblastí

[7] www.mesto-uh.cz - stránky m ěsta Uherské Hradišt ě

[8] www.mmr.cz – stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR

[9] www.mze.cz – stránky Ministerstva zem ědělství ČR

[10] www.mzp.cz – stránky Ministerstva životního prost ředí ČR

[11] www.opzp.cz – stránky opera čního programu Životní prost ředí

[12] www.portal.mpsv.cz/sz – stránky portálu zam ěstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí

[13] www.risy.cz – Regionální informa ční servis

[14] www.rr-strednimorava.cz - stránky Regionální rady NUTS II – St řední Morava

[15] www.rsd.cz – stránka Ředitelství silnic a dálnic

[16] www.slovacko.cz - stránky regionu Slovácko

[17] www.strukturalni-fondy.cz – základní p řehled všech strukturálních fond ů v ČR

[18] www.szif.cz – stránky Státního zem ědělského interven čního fondu

84

Seznam p říloh:

Příloha 1: Vzorový dotazník pro vedoucí p ředstavitele obcí SO ORP Uherské Hradišt ě

Příloha 2: Vzorový dotazník pro nejv ětší zam ěstnavatele v zem ědělství ve SO ORP Uherské Hradišt ě

85

Dotazníkové šet ření s vedoucími p ředstaviteli obcí SO ORP Uherské Hradišt ě

Obec: Jméno vypl ňujícího: Funkce vypl ňujícího:

I. část: Místní uskupení

1. Je Vaše obec sou částí n ějakého spolku obcí, či dobrovolného svazku obcí? Pokud ano, uve ďte prosím jakých (m ůže být uvedeno i více možností). a) ANO……………………………………………………………………………………….. b) NE

2. Uve ďte prosím jak jste spokojeni s fungováním a zapojením Vaší obce do výše uvedeného/ých svazku/ ů. a) ur čit ě spokojen b) spíše spokojen c) spíše nespokojen d) ur čit ě nespokojen

II. část: Územn ě-plánovací dokumentace, využívání dotací

3. Jaké z uvedených územn ě-plánovacího dokument ů má Vaše obec vypracovány (m ůžete zvýraznit i více možností)? a) územní plán b) urbanistickou studii c) strategický plán d) regula ční plán e) jiný (uve ďte)…………………………………………………………………………………. f) nemá vypracování žádný územn ě-plánovací dokument

4. Využila Vaše obec v posledních 5 letech n ěkterého z dostupných dota čních fond ů (státních i evropských) p ři realizaci n ějakého projektu v obci. Pokud ano, uve ďte prosím na jaké projekty byly tyto dotace ur čeny (v p řípad ě v ětšího množství projekt ů uve ďte jen ty nejv ětší). a) ANO………………………………………………………………………………………… b) NE

5. Z jakých opera čních program ů jste tyto dotace p řípadn ě čerpali?

………………………………………………………………………………………………….

86

6. Do jaké míry jste spokojeni se sou časnou podobou dota ční politiky EU? (1- velmi spokojen, 5 velmi nespokojen)

1 2 3 4 5

III. část: Bytová situace

7. Jsou v katastru Vaší obce v sou časné dob ě k dispozici parcely ur čené k výstavb ě rodinných dom ů, či byt ů? a) ANO b) NE

8) Pokud ano, je mezi obyvateli obce nebo obyvateli jiných obcí o tyto parcely zájem? a) ur čit ě ano b) spíše ano c) spíše ne d) ur čit ě ne

9. Pokud jste v otázce č. 7 odpov ěděli ano, uve ďte prosím, komu tyto pozemky p řevážn ě pat ří. a) obecní pozemky b) církevní pozemky c) pozemky ve vlastnictví fyzických osob d) pozemky ve vlastnictví právnických osob e) jiné (uve ďte)…………………………………………………………………………………..

IV. část: Služby pro ob čany

10. Jste spokojen s dostupností ve řejné dopravy pro ob čany Vaší obce? a) ur čit ě ano b) spíše ano c) spíše ne d) ur čit ě ne

11. Podílí se Vaše obec na organizaci ve řejné dopravy v obci? a) ano, spolupodílí se finan čně b) ano, ale pouze formou konzultací, či p řipomínek c) ano, finan čně i formou konzultací, či p řipomínek d) ano, jinou formou (uve ďte jakou) …………………………………………………………… e) ne, nepodílí se

87

12) Jakým zp ůsobem se Vaše obec stará o ve řejné prostranství v obci? a) s pomocí vlastních zdroj ů (zam ěstnanci obce) b) s pomocí vlastních zdroj ů, s přisp ěním místních sdružení (myslivci, SDH,..) c) využívá služeb externích firem d) jiným zp ůsobem (uve ďte jakým)………………………………………

88

Dotazníkové šet ření s p ředstaviteli nejv ětších zam ěstnavatel ů v zem ědělství ve SO ORP Uherské Hradišt ě

1. Název firmy

…………………………………………………………………………………………..

2. Kolik má Vaše firma v sou časné dob ě p řibližn ě zam ěstnanc ů?

……………………………………………………………………………………………

3. Došlo v posledních 5 letech k nár ůst ů, či poklesu po čtu zam ěstnanc ů Vaší firmy? a) došlo k nár ůstu b) došlo k poklesu c) nedošlo k žádné výrazné zm ěně

4. Plánujete v nejbližších letech navýšit, či snížit po čet zam ěstnanc ů? a) plánujeme navýšit po čet zam ěstnanc ů b) plánujeme snížit po čet zam ěstnanc ů c) neplánujeme zásadní zm ěny v po čtu zam ěstnanc ů

6. Jaké výrob ě se Vaše firma p ředevším v ěnuje? Uve ďte také prosím jaké plodiny pěstujete, či jaká zví řata chováte. a) rostlinné výrob ě ……………………………………………………………………… b) živo čišné výrob ě……………………………………………………………………… c) v ěnuje se rostlinné i živo čišné výrob ě………………………………………………..

7. Kam v nejv ětší mí ře sm ěř ují vaše produkty? a) v rámci okresu b) v rámci kraje c) v rámci ČR d) mimo ČR

8. Čerpala Vaše firma v posledních letech n ějaké dotace, a to a ť už ze státních, či z evropských fond ů? a) ANO b) NE

89

9. Pokud ano, z jakých opera čních program ů jste tyto dotace čerpali?

………………………………………………………………………………………………….

10. Do jaké míry jste spokojeni se sou časnou podobou dota ční politiky EU a státní dota ční politikou v oblasti zem ědělství? (1- velmi spokojen, 5 velmi nespokojen)

1 2 3 4 5

90