1944-1948: JK Paasikivi a Hrozba Sovětizace Finska
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH V ĚD Institut mezinárodních studií Katedra ruských a východoevropských studií Ji ří Volák Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sov ětizace Finska Bakalá řská práce Praha 2012 Autor práce: Ji ří Volák Vedoucí práce: Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. Rok obhajoby: 2012 1 Bibliografický záznam VOLÁK, Ji ří. Paasikiviho „strašná léta“ 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sov ětizace Finska. Praha, 2012. 47 s. Bakalá řská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních v ěd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.. Abstrakt Finsko se po druhé sv ětové válce nestalo sov ětským satelitem, a čkoliv k tomu mělo mnohé p ředpoklady – bylo poraženým státem a muselo plnit tvrdé podmínky přím ěř í v četn ě územních ztrát a vysokých reparací ve prosp ěch Sov ětského svazu. Práce na komparativním základ ě p řibližuje vnitropolitické ko řeny, které vedly k jedine čnému mezinárodn ěpolitickému postavení Finska v rámci prvních let studené války. Hlavním úkolem je pomocí sekundárních i primárních zdroj ů postihnout, jakou roli pro p řekvapující "finskou cestu" hrála osobnost premiéra a pozd ějšího prezidenta Juho Kusti Paasikiviho. Z jakých názorových bod ů vycházel? Byla jeho pozice srovnatelná s Edvardem Benešem v Československu? Podle záv ěrů práce se Paasikivi významn ě zasloužil o udržení finské demokracie. Úloha, jakou m ěly v krizové první polovin ě osma čty řicátého roku zprávy o komunistickém p řevratu v Československu, není opomenuta. Strach ze zm ěny režimu prostupoval finskou spole čnost a dotvá řel pozadí k jednání o Smlouv ě o p řátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Finskem a Sov ětským svazem ( YYA-sopimus ). Její ratifikací byl položen právní základ finsko-sov ětských vztah ů na dalších čty řicet let a tzv. „léta nebezpe čí“, jak také nejisté období let 1944-1948 nazývá finská historiografie, se nachýlila ke konci. 2 Abstract Finland did not become a Soviet satellite after the World War II, despite that many preconditions were in favor of such development. The country was defeated and, as stated in the Moscow Armistice of 1944, obliged to cede its territories and to pay severe war indemnities to the Soviet Union. Firstly, the thesis approaches domestic roots which led to this absolutely unique international position of Finland during the early Cold War years. The main goal is to map a role that Finnish Prime Minister and later President Juho Kusti Paasikivi had in securing and maintaining the surprising “Finnish path.” Of what ideology he profited? Could he be compared to President Edvard Beneš of Czechoslovakia? Both primary and secondary sources are being used. According to the conclusions, Paasikivi was highly responsible for preservation of the Finnish democracy. Secondly, the significance of a Czechoslovak coup d’état is not omitted. Fear of a similar fate had a great influence on the Finnish society in the year 1948, while Agreement of Friendship, Cooperation, and Mutual Assistance between Finland and Soviet Union ( YYA-sopimus ) was negotiated. The result created a legal base of Finno- Soviet relation for forty years to come and the “Years of Danger”, as Finnish historians refer to the unsafe phase of 1944-1948, came to an end. Klí čová slova komunistický p řevrat, Paasikivi, Komunistická strana Finska, Finsko, Československo, sov ětizace Key words Communist coup, Paasikivi, Communist Party of Finland, Finland, Czechoslovakia, sovietization Rozsah práce: 77 512 znak ů 3 Prohlášení 1) Prohlašuji, že jsem p ředkládanou práci zpracoval/a samostatn ě a použil/a výhradn ě uvedené prameny a literaturu. 2) Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3) Souhlasím s tím, aby práce byla zp řístupn ěna pro studijní a výzkumné ú čely. V Praze dne 18. kv ětna 2012 Ji ří Volák 4 Pod ěkování Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval vedoucímu své práce Doc. PhDr. Luboši Švecovi, CSc. za trp ělivost a velmi vst řícný p řístup a vedoucímu bakalá řského seminá ře PhDr. Vítu Smetanovi, Ph.D. za povzbudivý zájem o zpracovávané téma i užite čné post řehy k formální stránce v ěci. V neposlední řad ě d ěkuji Heikkimu Larmolovi, Ph.D., že se se mnou pod ělil o cenné znalosti ze sledované oblasti finských soudobých dějin. 5 Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 Postup a člen ění práce ................................................................................................ 8 Rozbor literatury ........................................................................................................ 9 1. Význa čné okamžiky a p ředpoklady „finské cesty“.............................................. 11 1.1. Povále čná úleva a břím ě.................................................................................... 11 1.2. Aféra a armáda .................................................................................................. 12 1.3. Mírová smlouva................................................................................................. 13 1.4. Marshall ův plán................................................................................................. 14 1.5. Podmínky hovo řící proti komunistickému p řevzetí moci................................. 17 2. Paasikivi a zahrani ční politika Finska.................................................................. 20 2.1. Pilí ře Paasikiviho zahrani ční politiky ............................................................... 21 2.2. Politika starého v ěku ......................................................................................... 22 2.3. Význam prezidentské funkce ............................................................................ 23 2.4. Diplomat............................................................................................................ 24 2.5. Paasikivi ve svých (hrozných) letech ................................................................ 26 3. Zlomový rok 1948 a vliv československých zkušeností ...................................... 29 3.1. Plány na bezpe čnostní spolupráci p řed r. 1948 ................................................. 31 3.2. Bezpe čnostní smlouva r. 1948 .......................................................................... 32 3.3. „Československá cesta je i naší cestou“............................................................ 34 3.4. „Paasikiviho diktát“ a jeho následky................................................................. 37 3.5. Červencové volby.............................................................................................. 39 Záv ěr................................................................................................................................ 42 Summary ......................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury a pramen ů .............................................................................. 46 Knižní publikace ...................................................................................................... 46 Časopisecké studie ................................................................................................... 47 Prameny:................................................................................................................... 47 6 Úvod Finsko si bez jediného p řerušení udrželo demokratické státní z řízení od svého osamostatn ění od Ruska roku 1917 (resp. konce následné ob čanské války) do sou časnosti. Z českého úhlu pohledu se jeví zvláš ť pozoruhodnou skute čnost, že severská zem ě po období druhé sv ětové války 1 odolala prom ěně v lidovou demokracii a eventuální sov ětizaci, která postihla ostatní státy v zájmové sfé ře Sov ětského svazu (SSSR). Když jsem toto téma zmínil ve finské spole čnosti, neproz řeteln ě jsem poznamenal, že Finsko m ělo št ěstí, že se k překvapení sv ětové ve řejnosti sov ětským satelitem oproti Československu nestalo. Dostalo se mi pobavené odpovědi, že tomu, co my možná nazýváme „št ěstí“, Finové říkají „ sisu “. Termín sisu se dá do češtiny p řeložit jako odhodlání, síla v ůle a jistá dávka tvrdošíjnosti zárove ň. Čili zjednodušen ě řečeno, Finové by z tohoto pohledu dokázali Moskvu a domácí komunisty odradit za využití své tradi ční zatvrzelosti, která se projevila nap ř. p ři zimní válce proti Sov ětskému svazu mezi listopadem 1939 a b řeznem 1940. O rozdílu mezi takovýmto pojetí „sisu“, totiž faktory nep řejícími sov ětizaci na finské stran ě, a proti tomu „št ěstím“, neboli těžko ovlivnitelnou geopolitickou situací, periferním zem ěpisným umíst ěním Finska a zájmy velmocí, pojednává i bakalá řská práce. Auto ři pracující zejména s neorealistickými p řístupy se shodují, že pro udržení finské demokracie sehrály rozhodující roli vn ější a geopolitické aspekty. Sov ětský svaz nem ěl stejný zájem na plném podman ění Finska, jako tomu bylo u st ředoevropských zemí, nebo ť neleželo na p římé spojnici s obávaným Německem. Aniž bych tuto složku cht ěl zpochybnit či upozadit, zde zkoumám naopak vnitropolitické podmínky hrající proti komunistickému p řevzetí moci, které považuji za přinejmenším stejn ě významné jako Stalinovy strategické priority. Jsem p řesv ědčen, že téma je komplexní a v pr ůběhu sledovaného období finská strana nebyla jen p ředm ětem velmocenských zájm ů, naopak mnohokrát se stala subjektem, který aktivně pozměň oval