Bod Č. Xx Příloha Č. 2

PLÁN PÉ ČE

O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU

VRCH HAZMBURK

NA OBDOBÍ

2011 - 2020

• • • • Zpracoval

• VYGORON - OB ČANSKÉ SDRUŽENÍ

• BORŠOVSKÁ 18, 370 07 ČESKÉ BUD ĚJOVICE • kontaktní osoby

• OLD ŘICH ČÍŽEK & JAN ŠAMATA 1. Základní údaje o zvlášt ě chrán ěném území

1.1 Základní identifika ční údaje eviden ční číslo: nebylo stanoveno kategorie ochrany: Přírodní památka název území: Vrch Hazmburk druh právního p ředpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nebyl vydán orgán, který p ředpis vydal: -- číslo p ředpisu: -- datum platnosti p ředpisu: -- datum ú činnosti p ředpisu: --

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Ústecký okres: Litom ěř ice obec s rozší řenou p ůsobností: Lovosice obec s pov ěř eným obecním ú řadem: Libochovice obec: Klapý katastrální území: Klapý, Slatina pod Hazmburkem, Slatina

Orienta ční mapa s vyzna čením území

1.3 Vymezení území podle sou časného stavu katastru nemovitostí

Navrhované zvlášt ě chrán ěné území: Vrch Hazmburk

Katastrální území: Klapý, 665452 zp ůsob celková plochy číslo parcely druh využití číslo vým ěra parcely v dle KN pozemku parcely LV parcely EVL vlastník trvalý travní Obec Klapý; 200, Klapý, 411 32 porost 1 4437 16 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 441 porost 10002 5935 00 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, neplodná Rašínovo náb řeží 390/42, 445 ostatní plocha půda 60000 126 Praha, Nové M ěsto, 128 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 447 zahrada 10002 2302 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 448 porost 10002 90 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 449 porost 10002 755 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 450 porost 10002 2122 00 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových; neplodná Rašínovo náb řeží 390/42, 451 ostatní plocha půda 60000 108 Praha, Nové M ěsto, 128 00

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových; neplodná Rašínovo náb řeží 390/42, 452 ostatní plocha půda 60000 234 Praha, Nové M ěsto, 128 00 Martina Hampová, Koželužská 318, Libochovice, 411 17, Marie Mikšová, Lká ň 89, Lká ň, 411 15, Petra Štýbrová, Na Návsi 3, Chot ěšov, 410 02, Jana Věrnochová, Kaplí řova 518, 433/3 část vinice 461 8373 Libochovice, 411 17 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 453 porost 10002 1618 00 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových; neplodná Rašínovo náb řeží 390/42, 454 ostatní plocha půda 60000 108 Praha, Nové M ěsto, 128 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 456 porost 10002 2302 00 trvalý travní Miroslav Van ča; Klapý 29, 457 porost 56 2338 Klapý, 411 16 neplodná Miroslav Van ča; Klapý 29, 458 ostatní plocha půda 56 126 Klapý, 411 16 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových; neplodná Rašínovo náb řeží 390/42, 459 ostatní plocha půda 60000 162 Praha, Nové M ěsto, 128 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 460 zahrada 10002 1223 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 462 porost 10002 90 00

Pozemkový fond České republiky Husinecká trvalý travní 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 464 porost 10002 324 00 Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 466 ovocný sad 10002 7751 00 Ing. Bohumír Bálek; neplodná Kon ěvova 2453/235, Praha, 469 ostatní plocha půda 482 2931 Žižkov, 130 00 Ing. Bohumír Bálek; neplodná Kon ěvova 2453/235, Praha, 470 ostatní plocha půda 482 935 Žižkov, 130 00 Ing. Bohumír Bálek; neplodná Kon ěvova 2453/235, Praha, 471 ostatní plocha půda 482 1025 Žižkov, 130 00 Vladimíra Hu řtáková; Zbraslavská 20/55, Praha, 472 zahrada 134 1780 Malá Chuchle, 152 00 Karel Chlouba Klapý 139, Klapý, 411 16 1/2; SJM Chlouba Karel a Chloubová Zde ňka 1/2 Karel Chlouba Klapý 139, Klapý, 411 16 neplodná Zde ňka Chloubová 139, 474 ostatní plocha půda 110 126 Klapý, 411 16 neplodná Jarmila Hlavi čkováKlapý 59, 475 ostatní plocha půda 898 396 Klapý, 411 16 neplodná Jarmila Hlavi čkováKlapý 59, 476 ostatní plocha půda 898 1690 Klapý, 411 16 SJM Ing. Otakar Šašek Chel čického 650, Libochovice, 411 17 Ing. neplodná Hana Šašková Chel čického 477 ostatní plocha půda 881 108 650, Libochovice, 411 17 SJM Ing. Otakar Šašek Chel čického 650, neplodná Libochovice, 411 17 Ing. 478 ostatní plocha půda 881 881 Hana Šašková Chel čického

650, Libochovice, 411 17

neplodná Václav Nezmák; Nová 31, 479 ostatní plocha půda 286 1025 Malé Žernoseky, 410 02 Bohumír Malý Klapý 16, Klapý, 411 16 3/4; Ing. Radovan Mayer Letní 1540, Hostivice, 253 01 1/8; Mgr. Rostislav Mayer Mánesova neplodná 1487/9, Litom ěř ice, 480 ostatní plocha půda 50 1007 Předm ěstí, 412 01 1/8 SJM Václav Holub 2, Klapý, 411 16; Jana Holubová 2, 481 zahrada 410 2158 Klapý, 411 16 SJM Václav Holub 2, Klapý, neplodná 411 16; Jana Holubová 2, 482 ostatní plocha půda 410 324 Klapý, 411 16 neplodná Rudolf Karfilát 161, Klapý, 483 ostatní plocha půda 21 198 411 16 Rudolf Karfilát 161, Klapý, 484 zahrada 21 1061 411 16 neplodná Rudolf Karfilát 161, Klapý, 485 ostatní plocha půda 21 144 411 16 neplodná Rudolf Karfilát 161, Klapý, 486 ostatní plocha půda 21 126 411 16 Rudolf Karfilát 161, Klapý, 487 zahrada 21 1762 411 16 neplodná Rudolf Karfilát 161, Klapý, 492 ostatní plocha půda 21 162 411 16 493 Anna Petrásová 74, Klapý, část orná p ůda 14 1780 657 411 16 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových; neplodná Rašínovo náb řeží 390/42, 501 ostatní plocha půda 60000 180 Praha, Nové M ěsto, 128 00 Úřad pro zastupování státu ve neplodná věcech majetkových; 502 ostatní plocha půda 60000 234 Rašínovo náb řeží 390/42,

Praha, Nové M ěsto, 128 00

Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie Svobodová trvalý travní Kon ěvova 1814/146, Praha, 553 porost 929 2705 Žižkov, 130 00 1/2

ostatní Obec Klapý; 200, Klapý, 411 1297 ostatní plocha komunikace 1 971 16 1298 ostatní Obec Klapý; 200, Klapý, 411 část ostatní plocha komunikace 1 824 445 16 427/1 neplodná Obec Klapý; 200, Klapý, 411 část ostatní plocha půda 1 15565 14325 16 neplodná Obec Klapý; 200, Klapý, 411 427/5 ostatní plocha půda 1 11859 16 Severo česká vodárenská spole čnost a.s.; P řítkovská neplodná 1689/14, Teplice, Trnovany, 427/6 ostatní plocha půda 24 275 415 50 429/7 Pavel Hauptvogl; Klapý 81, část orná p ůda 916 2853 1379 Klapý, 411 16 dobývací Obec Klapý; 200, Klapý, 411 46/1 ostatní plocha prostor 1 11951 16 Správa památkových objekt ů okresu Litom ěř ice; Nám ěstí 5.kv ětna - zámek 1, 465/1 ovocný sad 910 20627 Libochovice, 411 17 Národní památkový ústav; Valdštejnské nám. 162/3, 467/1 zahrada 911 640 Praha, Malá Strana, 118 01 Národní památkový ústav; neplodná Valdštejnské nám. 162/3, 467/2 ostatní plocha půda 911 121929 Praha, Malá Strana, 118 01 Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie Svobodová 467/3 trvalý travní Kon ěvova 1814/146, Praha, část porost 929 33313 33276 Žižkov, 130 00 1/2

Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie Svobodová trvalý travní Kon ěvova 1814/146, Praha, 467/4 porost 929 14620 14192 Žižkov, 130 00 1/2 Martina Hampová Koželužská 318, Libochovice, 411 17 1/6; Marie Mikšová 89, Lká ň, 411 15 3/6; Petra Štýbrová 3, Chot ěšov, 410 02 1/6; Jana 467/7 Věrnochová Kaplí řova 518, část zahrada 461 1049 119 Libochovice, 411 17 1/6 Lesy České republiky, s.p.; Přemyslova 1106/19, Hradec lesní Králové, Nový Hradec 467/9 pozemek 872 88051 Králové, 501 68 Národní památkový ústav; neplodná Valdštejnské nám. 162/3, 468/1 ostatní plocha půda 911 153372 Praha, Malá Strana, 118 01 Ing. Otakar Šašek; neplodná Chel čického 650, 468/2 ostatní plocha půda 214 13335 Libochovice, 411 17 SJM Miroslav Šlegr Klapý 54, Klapý, 411 16; Zde ňka 473/1 zahrada 364 917 Šlégrová 54, Klapý, 411 16 Karel Chlouba Klapý 139, Klapý, 411 16 1/2; SJM Chlouba Karel a Chloubová Zde ňka 1/2 Karel Chlouba Klapý 139, Klapý, 411 16 Zde ňka Chloubová 139, 473/2 zahrada 110 917 Klapý, 411 16 Rudolf Karfilát 161, Klapý, 491/1 zahrada 21 1690 411 16 Pozemkový fond České republiky Husinecká 500/1 neplodná 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 část ostatní plocha půda 10002 1239 1172 00

Josef Fric Chel čického 651, Libochovice, 411 17 1/2; Anežka Srpová Štursova neplodná 453/18, Litom ěř ice, 514/3 ostatní plocha půda 187 310 Předm ěstí, 412 01 1/2

Katastrální území: Slatina pod Hazmburkem;749648 zp ůsob celková plochy číslo parcely druh využití číslo vým ěra parcely v dle KN pozemku parcely LV parcely EVL vlastník neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 410 459 ostatní plocha půda 1 7172 02 neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 410 460 ostatní plocha půda 1 2421 02 neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 410 461 ostatní plocha půda 1 5770 02 ostatní Obec Slatina; 50, Slatina, 410 1678 ostatní plocha komunikace 1 208 02 1679 ostatní Obec Slatina; 50, Slatina, 410 část ostatní plocha komunikace 1 3687 2494 02 ostatní Obec Slatina; 50, Slatina, 410 1713 ostatní plocha komunikace 1 192 02 1715 ostatní Obec Slatina; 50, Slatina, 410 část ostatní plocha komunikace 1 145 02 neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 410 457/10 ostatní plocha půda 1 8796 02 Obec Slatina; 50, Slatina, 410 457/7 ovocný sad 1 4816 02

457/9 neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 410 část ostatní plocha půda 1 15571 8970 02 Ilona Pa řilová Partyzánská 1933/6, Most 434 01 1/2; Stanislava St řele čková Zde ňka Fibicha 2717/77 Most 434 01 656/3 ovocný sad 267 6216 1/2 ZS Slatina pod Hazmburkem 656/4 ovocný sad 301 4582 a.s.; 41, Slatina, 410 02

Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 656/6 ovocný sad 10002 5219 00 629 neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 410 část ostatní plocha půda 1 9090 6970 02

Ochranné pásmo: Katastrální území . Klapý 665452 číslo číslo zp ůsob celková plochy parcely parcely druh využití číslo vým ěra parcely dle KN dle PK pozemku parcely LV parcely v EVL vlastník Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie Svobodová Kon ěvova ostatní manipula ční 1814/146, Praha, Žižkov, 550 plocha plocha 929 619 130 00 1/2 1299 ostatní ostatní Obec Klapý; 200, Klapý, část plocha komunikace 1 1690 906 411 16 1296/1 ostatní ostatní Obec Klapý; 200, Klapý, část plocha komunikace 1 3713 411 16 Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie Svobodová Kon ěvova ostatní manipula ční 1814/146, Praha, Žižkov, 554 plocha plocha 929 2489 130 00 1/2 Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie trvalý Svobodová Kon ěvova 467/3 travní 1814/146, Praha, Žižkov, část porost 929 33313 37 130 00 1/2 Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, zastav ěná 180 00 1/2; Lucie plocha a Svobodová Kon ěvova st. 117/1 nádvo ří 929 5095 1814/146, Praha, Žižkov,

130 00 1/2

Marek Hybeš Davídkova 2368/23b, Praha, Libe ň, 180 00 1/2; Lucie zastav ěná Svobodová Kon ěvova plocha a 1814/146, Praha, Žižkov, st. 117/2 nádvo ří 929 102 130 00 1/2 Ing. Bohumír Bálek ovocný Kon ěvova 2453/235, 367 sad 482 65513 Praha, Žižkov, 130 00 Ing. Bohumír Bálek Kon ěvova 2453/235, 363 zahrada 482 432 Praha, Žižkov, 130 00 Ing. Bohumír Bálek Kon ěvova 2453/235, 366 zahrada 482 108 Praha, Žižkov, 130 00 trvalý 394 travní Obec Klapý; 200, Klapý, část porost 1 2464 411 16 trvalý 428/2 travní Obec Klapý; 200, Klapý, část porost 1 278 411 16 ovocný Marie Hájková Klapý 187, 429/3 sad 154 5518 Klapý, 411 16 ovocný Marie Hájková Klapý 187, 429/2 sad 154 5311 Klapý, 411 16 ovocný Libuše Šourová 184, 429/1 sad 209 12173 Klapý, 411 16 trvalý travní Libuše Šourová 184, 428/1 porost 209 591 Klapý, 411 16 Zem ědělské družstvo 395 Klapý, Klapý 40, 411 16 část vinice 33 1845 Klapý ovocný 433/5 sad 4491 není na LV

1298 ostatní ostatní Obec Klapý; 200, Klapý, část plocha komunikace 1 824 372 411 16

Ovocný 362/1 sad 18786 Není na LV

1302 ostatní ostatní část plocha komunikace 3117 Není na LV

Katastrální území: Slatina pod Hazmburkem;749648 číslo zp ůsob celková plochy parcely druh využití číslo vým ěra parcely dle KN pozemku parcely LV parcely v EVL vlastník ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 783/35 plocha jiná plocha 1 623 410 02 Severo česká vodárenská spole čnost a.s. Přítkovská 1689/14, ostatní Teplice, Trnovany, 415 783/34 plocha jiná plocha 36 313 50 Severo česká vodárenská spole čnost a.s. Přítkovská 1689/14, ostatní manipula ční Teplice, Trnovany, 415 783/33 plocha plocha 36 746 50 Severo česká vodárenská spole čnost a.s. zastav ěná Přítkovská 1689/14, plocha a spole čný Teplice, Trnovany, 415 st. 191 nádvo ří dv ůr 36 33 50 ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 783/32 plocha jiná plocha 1 535 410 02 Les jiný než Lesní 783/31 hospodá řský pozemek 315 1696 Lesy ČR ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 783/30 plocha jiná plocha 1 5723 410 02 ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 613 plocha jiná plocha 1 18787 410 02

1722 ostatní ostatní 1 2786 Obec Slatina 50, Slatina,

část plocha komunikace 410 02

ostatní neplodná Obec Slatina 50, Slatina, 626/1 plocha půda 1 10233 410 02 ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 660/2 plocha jiná plocha 1 11756 410 02 ostatní ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 1680/2 plocha komunikace 1 3250 410 02 ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 660/3 plocha jiná plocha 1 2168 410 02 SJM Miroslav Stránský Slatina 26, Slatina, 410 02; Ing. Dana Stránská Slatina 26, Slatina, 410 660/6 ovocný sad 125 4724 02 ostatní ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 1721 plocha komunikace 1 652 410 02 Ilona Pa řilová Partyzánská 1933/6, Most, 434 01 1/2; Stanislava St řele čková ostatní Zde ňka Fibicha 2717/77, 668/6 plocha jiná plocha 267 1978 Most, 434 01 1/2 ostatní ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 1680/1 plocha komunikace 1 483 410 02 Ilona Pa řilová Partyzánská 1933/6, Most, 434 01 1/2; Stanislava St řele čková Zde ňka Fibicha 2717/77, 656/20 ovocný sad 267 7329 Most, 434 01 1/2 Ministerstvo obrany ostatní Tychonova 221/1, Praha, 668/5 plocha jiná plocha 131 462 Hrad čany, 160 00 Ing. Milena Dvo řáková Slatina 106, Slatina, 410 02 1/2; Marie Wagnerová Vacínova ostatní 1848/2, Praha, Libe ň, 668/4 plocha jiná plocha 294 667 180 00 1/2

Old řich Zýbr Prokopa ostatní Holého 199, Terezín, 411 668/2 plocha jiná plocha 99 2290 55 Old řich Zýbr Prokopa ostatní Holého 199, Terezín, 411 668/3 plocha jiná plocha 99 16 55 ostatní Obec Slatina 50, Slatina, 668/1 plocha jiná plocha 1 3031 410 02 Old řich Zýbr Prokopa ostatní ostatní Holého 199, Terezín, 411 1720 plocha komunikace 99 892 55 Old řich Zýbr Prokopa Holého 199, Terezín, 411 656/19 ovocný sad 99 11747 55 Milan Elman Slatina 57, Slatina, 410 02 1/2; Eva ostatní Elmanová Slatina 57, 656/18 plocha jiná plocha 48 17 Slatina, 411 17 1/2 Milan Elman Slatina 57, Slatina, 410 02 1/2; Eva Elmanová Slatina 57, 656/17 ovocný sad 48 3529 Slatina, 411 17 1/2 629 ostatní neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, část plocha půda 1 9090 2120 410 02 Milada Benešová Jizerská 2917/27, Ústí nad Labem, Severní Terasa, 400 11 1/4; Ing. Ji ří Bicek Jánošíkova 4, Košice, Slovensko 1/12; Marie Bicková Na Dlouhých 1718, Uherský Brod, 688 01 1/12; MUDr. Blanka Klenerová Gon čarenkova 753/10, Praha, Braník, 147 00 1/4; Marcela Palasová Tobrucká 711/21, Praha, Vokovice, 656/15 zahrada 273 1886 160 00 1/4; MUDr. Daria

Poulová Za Humny 1827, Uherský Brod, 688 01 1/12

Milada Benešová Jizerská 2917/27, Ústí nad Labem, Severní Terasa, 400 11 1/4; Ing. Ji ří Bicek Jánošíkova 4, Košice, Slovensko 1/12; Marie Bicková Na Dlouhých 1718, Uherský Brod, 688 01 1/12; MUDr. Blanka Klenerová Gon čarenkova 753/10, Praha, Braník, 147 00 1/4; Marcela Palasová Tobrucká 711/21, Praha, Vokovice, 160 00 1/4; MUDr. Daria Poulová Za Humny 1827, Uherský Brod, 688 656/16 ovocný sad 273 3646 01 1/12 Jaroslava Círusová Chvalská 704/4, Praha, 656/12 ovocný sad 305 3746 Hloub ětín, 198 00 Václav Cibulka Klapý, 411 16 1/2; Anežka Cibulková Klapý, 411 16 656/11 ovocný sad 167 5958 1/2 Eva Červenáková Slatina 656/21 zahrada 42 2100 88, Slatina, 410 02 ostatní neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 491/15 plocha půda 1 4340 410 02 Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 656/10 ovocný sad 10002 15017 130 00 1679 ostatní ostatní Obec Slatina; 50, Slatina, část plocha komunikace 1 3687 1193 410 02 ZS Slatina pod Hazmburkem a.s.; 41, 656/9 ovocný sad 301 10940 Slatina, 410 02

SJM Václav Holub 2, Klapý, 411 16; Jana Holubová 2, Klapý, 411 656/8 ovocný sad 347 8691 16 SJM Václav Holub 2, Klapý, 411 16; Jana Holubová 2, Klapý, 411 491/14 ovocný sad 347 2411 16 Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 491/13 ovocný sad 10002 6088 130 00 Ilona Pa řilová Partyzánská 1933/6, Most 434 01 1/2; Stanislava St řele čková Zde ňka Fibicha 2717/77 491/12 ovocný sad 267 8210 Most 434 01 ½ ostatní ostatní Obec Slatina; 50, Slatina, 1718 plocha komunikace 1 826 410 02 Anna Rohlí čková Slatina 491/11 ovocný sad 139 3150 39, Slatina, 410 02 ostatní neplodná Obec Slatina; 50, Slatina, 491/10 plocha půda 1 594 410 02 SJM Václav Laube Klapý 32, Klapý, 411 16; 1724 Eva Laubová Klapý 32, část 734 247 Klapý, 411 16

Katastrální území Libochovice 683124 číslo zp ůsob celková plochy parcely druh využití číslo vým ěra parcely dle KN pozemku parcely LV parcely v EVL vlastník Město Libochovice nám. ostatní ostatní 5.kv ětna 48, 1787 plocha komunikace 1 1835 1850 Libochovice, 411 17 Příloha IIa Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Vým ěra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ Zp ůsob využití ZCHÚ plocha v 0,0000 ha pozemku plocha v 0,0000 ha lesní pozemky 8,8051 vodní plochy 0 zamok řená plocha 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 trvalé travní porosty 6,8062 orná p ůda 0,1052 ostatní zem ědělské 6,3720 pozemky ostatní plochy 38,8250 neplodná p ůda 37,4754 ostatní zp ůsoby 1,9455 využití zastav ěné 0 plochy a nádvo ří plocha celkem 60,9135

Vým ěra ochranného pásma: 30,97 ha

1.5 P řekryv území s jinými chrán ěnými územími národní park: ne chrán ěná krajinná oblast: ne jiný typ chrán ěného území: ne

Natura 2000 pta čí oblast: ne evropsky významná lokalita: CZ0423232 Vrch Hazmburk

1.6 Kategorie IUCN Navržená kategorie IV. řízená rezervace

1.7 P ředm ět ochrany ZCHÚ 1.7.1 P ředm ět ochrany navrhovaného ZCHÚ podle na řízení vlády č. 132/2005 Ochrana druh ů saran če Stenobothrus eurasius a p řástevníka kostivalového ( Euplagia quadripunctaria ) a jejich stanoviš ť. Předm ětem ochrany je ochrana druh ů saran če Stenobothrus eurasius a p řástevníka kostivalového ( Euplagia quadripunctaria ) a jejich stanoviš ť. Ochrana obnažených skalních výchoz ů a sutí, ochrana stepních a lesostepních biotop ů a extenzivn ě využívaných sad ů a organism ů na n ě vázaných Lokalita je významná nejen z hlediska ochrany t ěchto druh ů, ale i z hlediska druh ů rostlin (celkem 71 druh ů je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin, 12 je zvlášt ě chrán ěno podle vyhlášky), nap říklad kozinec rakouský, t řezalka ozdobná, koniklec lu ční český nebo kavyl sli čný a bezobratlých živo čich ů (7 druh ů chrán ěných podle vyhlášky), nap říklad zlatohlávek hu ňatý, mravenec otro čící nebo zdobenec skvrnitý

1.7.2 Hlavní p ředm ět ochrany ZCHÚ – sou časný stav A. spole čenstva

název spole čenstva podíl plochy v popis biotopu spole čenstva ZCHÚ (%) obnažené skalní výchozy a sut ě cca 3% V území se čedi čové výchozy a sut ě objevují v okolí hradu (v rámci plochy A) stepní a lesostepní biotopy, extenzivní cca 60% Jedná se prakticky o celé území s výji mkou sady severního svahu a jižního úpatí.

B. druhy V rámci p ředm ětu ochrany jsou uvedeny pouze dva druhy. Nicmén ě v rámci stanoviš ť v předm ětu ochrany se vyskytuje celá řada chrán ěných nebo ohrožených druh ů vázaných na tato stanovišt ě. tyto druhy indikují kvalitu stanovišt ě a managementu. Je proto důležité znát jejich stav , z t ěchto d ůvod ů uvádíme v tabulce jejich vý čet.

název druhu aktuální po četnost stupe ň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožen populace v ZCHÚ í (stav v roce 2008) Stenobothrus eurasius plocha osídlená SO; Saran če Stenobothrus eurasius obývá strmé Zubovski, 1898 populací druhu je HD: II, skalnaté strán ě s rozvoln ěnými porosty velmi malá a nachází IV; CR kost řav na jižních nebo jihovýchodních předm ět ochrany se p řibližn ě v dolní svazích. Mikroklima lokalit je tak teplé a třetin ě svahu od suché, že dokonce b ěhem zimy se sn ěhová úrovn ě východní pokrývka udrží pouze n ěkolik dní. Teplé a věže hradní suché mikroklima lokalit, d ůležité pro zříceniny ca 50 larvální vývoj, je pravd ěpodobn ě západním sm ěrem nejd ůležit ějším faktorem podmi ňujícím populace výskyt tohoto druhu. Druhové složení nep řesahuje 50 fytocenózy není d ůležité vzhledem k jedinc ů. polyfágii saran čí. Podrobn ěji viz kap. 2 a p říloha s entomologickým pr ůzkumem. Euplagia quadripunctaria Populace se HD: II, Druh vyžaduje na lokalit ě p řítomnost ke řů a (Poda, 1761) vyskytuje prakticky IV; bohatého bylinného patra. Preferuje skalnaté - přástevník kostivalový v celé MZCHÚ. lesostepi, oslun ěné k řovinaté strán ě, řídké Podrobn ěji viz kap. 2 teplomilné doubravy, teplé su ťové lesy, ale i předm ět ochrany a p říloha s oslun ěné lesní pr ůseky, extenzivní sady atp. entomologickým pr ůzkumem.

Adonis vernalis vzácn ě (4 jedinci) na O, C2 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - hlavá ček jarní prudkém Z svahu krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. pod skalami Agrostis vinealis roztroušen ě až hojn ě C4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - psine ček tuhý; na skalní stepi na J a krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Z svahu

Achilea pannonica roztroušen ě C3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - řeb říček panonský; (p řibližn ě 80 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) po celé skalní stepi (p ředevším v okolí skalních výchoz ů). Alium senescens subsp. roztroušen ě až hojn ě C 4 Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi. montanum na skalních - česnek šerý horský výchozech a skalní stepi na JV až SZ svahu (cca 500 jedinc ů). Alium strictum ojedin ělý (10 C 2 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - česnek tuhý jedinc ů) výskyt na skalním výchozech a jeho okolí na JV svahu Anthemis tinctoria roztroušen ě C 4 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - rmen barví řský (p řibližn ě 200 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) po celé skalní stepi. Anthericum liliago roztroušen ě O, C3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - bělozá řka liliovitá (p řibližn ě 80 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) po celé skalní stepi (p ředevším v skalní výchozy pod Černou věží). Astragalus austriacus - vyskytuje ojedin ěle SO, C3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, kozinec rakouský (2 jedinci) na hran ě obnažená hlinitá místa. skalní stepi u hradu Astragalus danicus ojedin ělý výskyt na O, C3, Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - kozinec dánský; S úpatí (10 jedinc ů) krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Aurinia saxatilis v Roztroušen ě na O C4 Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi. - ta řice skalní skalních výchozech na V, JV a SZ svahu (cca 100 jedinc ů).

Berberis vulgaris roztroušen ě po celé C 4 Suché, kamenité strán ě, okraje les ů a k řovin. - dřiš ťál obecný lokalit ě. nazna čuje pastevní management v minulosti a jeho recentní absenci. Botriochloa ischaemum roztroušen ě na skalní C 4 Suché travnaté a kamenité svahové - vousatka prstnatá stepi na J a Z svahu pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Campanula bononiensis nehojně (do 20 O, C2 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - zvonek bolo ňský jedinc ů) na skalní křoviny a sv ětlé lesy nebo i lesní lemy. stepi na JV svahu.. Carduus nutans roztroušen ě na skalní C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - bodlák nicí stepi na J a Z svahu krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. (30 jedinc ů). Carex humilis roztroušen ě až hojn ě C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - ost řice nízká na skalní stepi na J a Z svahu Carex supina nehojn ě (p řibližn ě 50 C 3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - ost řice drobná; jedinc ů) především obnažená hlinitá místa. na Z svahu v okolí skalních výchoz ů. Cirsium acaule roztroušen ě na C 4 Suché travnaté pastviny, krátkostébelné - pchá č bezlodyžný; slínitém úpatí louky a extenzivní sady. (p ředevším S) Cirsium eriophorum hojný výskyt na C 3 Typický druh extenzivních pastvin v - pchá č b ělohlavý úpatí studované termofytiku. lokality Chondrilla juncea roztroušen ě na skalní C4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - radyk prutnatý stepi na J a Z svahu krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. (do 60jedinc ů). Cornus mas ojedin ělý výskyt na O, C4 Druh charakteristický pro sv ětlé doubravy a - dřín obecný úpatí i svahu (10 dubohab řiny. jedinc ů Crepis foetida subsp. nehojn ě na skalní C 3 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, rhoeadifolia stepi na J a Z svahu krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. - škarda smrdutá mákolistá (do 30jedinc ů), výskyt soust řed ěn především na su ť pod hradbami

Cotoneaster integerrimus roztroušen ě C 4 Skalnaté výchozy, kamenité svahové - skalník celokrajný; rozší řena po celé pastviny a stepní trávníky. skalní stepi (cca 200 jedinc ů; p ředevším v okolí skalních výchoz ů) Elytrigia intermedia hojn ě na skalní stepi C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - pýr prost řední na J a Z svahu, místy kodominantní druh Erysmum crepidifolium - hojn ě na skalní stepi C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. trýzel škardolistý na J a Z svahu, kodominantní druh Festuca pallens roztroušen ě na C 4 Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi. - kost řava sivá skalních výchozech a skalní stepi na JV až SZ svahu (cca 100 jedinc ů) Festuca valesiaca hojn ě na skalní stepi C4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - kost řava valiská na J a Z svahu. Místy dominantní druh Gentianopsis ciliata přibližn ě 10 C3 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - ho řec brvitý exemplá řů na krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. severním úpatí Geranium sanguineum hojn ě rozší řený C4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, - kakost krvavý především ve stepní krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. části lokality Hieracium echioides roztroušen ě na C3 Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi. - jest řábník hadincovitý skalních výchozech a skalní stepi na J a Z svahu (cca 60 jedinc ů) Hypericum elegans 18 jedinc ů na S úpatí SO, C1 Hojný výskyt na úpatí studované - třezalka ozdobná lokality.Travnaté pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.jeho expanze na lokalit ě souvisí s absencí managementu. Inula hirta roztroušen ě na C 3 Travnaté pastviny, krátkostébelné louky - oman srstnatý jižním skalnatém nebo i lesní lemy.jeho expanze na lokalit ě svahu, spíše v horní souvisí s absencí managementu. části

Inula salicifolia hojný výskyt na C 4 Travnaté pastviny, krátkostébelné louky - oman vrbolistý úpatí studované nebo i lesní lemy.jeho expanze na lokalit ě lokality souvisí s absencí managementu. Lactuca perennis roztroušen ě na skalní C4 Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové - locika vytrvalá stepi na J a Z svahu pastviny. (do 100 jedinc ů) Lactuca viminea nehojn ě na skalní C3 Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové - locika prutnatá stepi na J a Z svahu pastviny. (do 40 jedinc ů) Lapulla squarrosa nehojný výskyt (30 C 3 Výslunné strán ě, neudržované zdi a hradní - strošek pom ěnkový jedinc ů) na J a Z zříceniny. orientovaném su ťovitém svahu pod hradbami Medicago minima hehojn ě na skalní C 3 Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové - tolice nejmenší; stepi na J a Z svahu a pastviny. na sešlapávaných prostranstvích hradu (do 40 jedinc ů) Melampyrum arvense hojný výskyt na C 3 Travnaté pastviny, úhory, krátkostébelné - černýš rolní; úpatí lokality louky a lesní lemy. Melica transsilvanica hojn ě na skalní stepi C4, Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - strdivka sedmihradská na J a Z svahu. Místy dominantní druh Orobanche alba subsp. major Nehojn ě na S úpatí C 3 Suché travnaté pastviny a lesní lemy. - záraza bílá šalv ějová; (cca 12 jedinc ů) Oxytropis pilosa hojn ě na skalní stepi C 3 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - vlnice chlupatá na J a Z svahu (cca 500 jedinc ů) Papaver agrimone nehojn ě na skalní C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny - mák polní stepi na J a Z svahu Papaver dubium nehojn ě na skalní C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny - mák pochybný stepi na J a Z svahu Petrorhagia saxifraga hojn ě na skalní stepi C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - hvozdí ček prorostlý na J a Z svahu (cca 400 jedinc ů) Peucedanum alsaticum hojn ě na zahlin ěné C 3 Suché travnaté svahové pastviny, sv ětlé lesy - smldník alsaský části skalní stepi a na a lesní lemy. úpatí (cca 600 jedinc ů)

Peucedanum cervaria hojn ě na zahlin ěné C 4 Suché travnaté svahové pastviny, sv ětlé lesy - smldník jelení části skalní stepi a na a lesní lemy. úpatí (cca 600 jedinc ů) Peucedanum oreoselinum roztroušen ě na skalní C 4 Suché travnaté svahové pastviny. - smldník olešníkový stepi (cca 40 jedinc ů) Potentilla arenaria hojn ě na skalní stepi C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - mochna píse čná na J a Z svahu (cca 600 až 1000 jedinc ů) Potentilla recta roztroušen ě na skalní C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - mochna p římá stepi na J a Z svahu (cca 50 jedinc ů) Primula veris roztroušen ě v C 4 Dubohab řiny, doubravy, bu činy, k řoviny, - prvosenka jarní křovinách a lesích slunné strán ě, na p ůdách sv ěžích až mírn ě (cca 200 jedinc ů), suchých, vápnitých, kyprých. hojn ěji na úpatí S svahu Prunella grandiflora nehojn ě na S a SV C 3 Suché travnaté svahové pastviny, sv ětlé lesy - černohlávek velkokv ětý úpatí (cca 26 a lesní lemy. jedinc ů) Prunus fruticosa nehojn ě rozší řena C 3 Skalnaté výchozy, kamenité svahové - třeše ň k řovitá; po celé skalní stepi pastviny a stepní trávníky. (cca 80 jedinc ů; především v okolí skalních výchoz ů) Pulsatilla pratensis subsp. roztroušen ě na skalní SO, C 2 Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, bohemica stepi (p řibližn ě pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. - konikec lu ční český 100jedinc ů) , hojn ěji na skalnatém h řbítku pod Černou v ěží v JV části lokality Rosa galica roztroušen ě C 3 Sv ětlé lesy a lesní lemy, suché bývalé - růže galská rozší řena po celé pastviny a meze. skalní stepi (cca 200 jedinc ů)

Scabiosa canescens roztroušen ě C 3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - hlavá č šedavý (p řibližn ě 200 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) po celé skalní stepi a ojedin ěle i na S úpatí Seseli hipomarathrum roztroušen ě C 3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - sesel fenyklový (p řibližn ě 200 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) po celé skalní stepi a ojedin ěle i na úpatí Silene otites roztroušen ě C 3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - silenka ušnice; (p řibližn ě 100 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) p ředevším v okolí skalních výchoz ů Sorbus torminalis Vyskytuje se C 4 Druh charakteristický pro subxerotermní - je řáb b řek roztroušen ě po celé doubravy a dubohab řiny a lesní lemy. lokalit ě Spergula morisonii roztroušen ě C 4 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - kolenec Morison ův (p řibližn ě 200 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) p ředevším v okolí skalních výchoz ů Stachys germanica 8 jedinc ů v okolí C 1 Křovinaté strán ě lesní lemy, pastviny a - čistec n ěmecký cesty na SV úpatí okraje cest. Stipa capillata hojn ě na skalní stepi C 4 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - kavyl vláskovitý na J a Z svahu. Dominantní druh Stipa pennata roztroušen ě až hojn ě O, C 3 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - kavyl Ivan ův; na skalní stepi na J a Z svahu (cca 200 jedinc ů) Stipa pulcherrima roztroušen ě na skalní SO, C3 Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. - kavyl sli čný stepi na J a Z svahu (p řibližn ě 80 jedinc ů)

Thalictrum minus roztroušen ě C3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - žlu ťucha menší (p řibližn ě100 obnažená hlinitá místa. jedinc ů) po celé skalní stepi (p ředevším v okolí skalních výchoz ů) Thymus pannonicus roztroušen ě až hojn ě, C4 Rozvoln ěné trávníky, skalky, obnažená - mate řídouška panonská; její nejpo četn ější hlinitá místa. populace se nalézá na skalní stepi pod hradem na svahu Z až JV expozice Thymus praecox roztroušen ě a to C4 Rozvoln ěné trávníky a obnažená hlinitá - mate řídouška časná především na místa. slínitém úpatí vrchu Trifolium alpestre roztroušen ě na celé C4 Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, - jetel alpínský lokalit ě pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. (200jedinc ů), hojn ěji na skalnatém h řbítku ve V části lokality Ulmus minor hojn ě v lesním plášti C4 Sv ětlé listnaté lesy, lesní plášt ě a k řoviny. - jilm habrolistý a k řovinách Valeriana stolonifera subsp. několik jedinc ů C4 V šípákových doubravách, v teplomilných angustifolia v okolí hradu lesních lemech a na lesostepních loukách. - kozlík ukrajinský chlumní Často se s ním m ůžeme setkat na hradních návrších. Veronica prostrata nehojný výskyt na C3 Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, - rozrazil rozprost řený skalnatém h řbítku pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. pod Černou v ěží a na sešlapávaných místech uvnit ř hradu Veronica teucrium roztroušený výskyt C4 Suché travnaté pastviny a lesní lemy. Jeho - rozrazil ožankový na Z, J a V svahu hojn ější výskyt souvisí s absencí pastevního (cca 100jedinc ů) managementu. Viburnum lantana Roztroušený výskyt C4 Sv ětlé lesy a jejich okraje, k řovinaté strán ě, - kalina tušalaj na úpatí vrchu na p ůdách čerstv ě vlhkých až suchých. Agrilus sinatus (Olivier, V sadu SV části NT Vývoj v čerstv ě mrtvých či umírajících 1790) ovocných stromech, často v opušt ěných - polník stromový NT sadech.

Tropinota hirta (Poda, 1761) v SV části na okraji SO, EN Xerotermní stanovišt ě. - zlatohlávek hu ňatý EVL, ojedin ěle Trichius fasciatus (Linnaeus, ve zpustlém sadu ve O, NT Sv ětlé lemy les ů, okraje k řovin. 1758) V části, n ěkolik - zdobenec skvrnitý jedinc ů Metoecus paradoxus V S části EVL NT Žije jako parazit v hnízdech vos rod ů (Linnaeus, 1761) Vespula a Dolichovespula. - vějí řník nápadný NT Formica cunicularia ve zpustlých sadech O Hojný, lokáln ě dominantní druh, se zemními Latreille, 1798 roztroušen ě koloniemi (hlin ěné kupky). Formica fusca Linnaeus , ve zpustlých O Velmi hojný, i v koloniích jiných mravenc ů. 1758 roztroušen ě po celé - mravenec otro čící ploše EVL Formica rufibarbis Fabricius, roztroušen ě ve O Hojný druh s koloniemi v zemi, na povrchu 1793 zpustlých sadech buduje hlin ěné kupky.

Bombus pascuorum (Scopoli, pravd ěpodobn ě O Rozkvetlé louky, pole a lesy. 1763) běžný v sadech - čmelák polní O Bombus sp. ( Linnaeus, 1758) běžný v sadech O Rozkvetlé louky, pole a lesy.

Narraga fasciolaria jeden ex. v lapa či v J VU Velmi lokální druh pís čitých stanoviš ť (Hufnagel, 1767) části území, patrn ě teplých oblastí vázaný na výskyt pely ňku se jedná o první (Artemisia campestris ). nález c ČR ( dosud neov ěř eno), Satyrium spini D. et. Sch. několik jedinc ů na VU Vyžaduje proslun ěné a nezapojené porosty - ostruhá ček trnkový SV a SZ křovin s řešetlákem na nejteplejších a vyprahlých lokalitách. Hesperia comma L. několik jedinc ů na VU Pastviny, stepi a skalní stepi, suché výslunné - soumra čník čárkovaný SV strán ě s řídkou až nezapojenou bylinnou vegetací od nížin do podh ůř í. Lacerta agilis Linnaeus, 1758 několik jedinc ů pod SO, NT Vyskytuje se všude krom ě vysokých hor. - ješt ěrka obecná hradem Anguis fragilis Linnaeus, na cest ě podél SO, LC, Kraje les ů, polí, pasek a luk, ale také staré 1758 východní hranice lomy a rumišt ě. - slepýš křehký EVL Ciconia ciconia (Linnaeus, přelet 1 ex, O, NT Rozší řen po celé ČR mimo hory. 1758) pravd ěpodobn ě - čáp bílý nehnízdí

Bubo bubo Linnaeus, 1758 jeden pár O, EN Vyhledává skály, kamenité strán ě nebo – výr velký pravd ěpodobn ě zříceniny budov, zpravidla nedaleko hnízdí otev řených ploch.

1.8 P ředm ět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v p řekryvu Navrhovaná PP se nachází v překryvu s EVL CZ0423232 Vrch Hazmburk, kde je podle na řízení vlády p ředm ětem ochrany saran če Stenobothrus eurasius a p řástevník kostivalový Callimorpha quadripunctaria.

1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování populací saran čete Stenobothrus eurasius a p řástevníka Callimorpha quadripunctaria . Dále zachování a obnova obnažených skalních výchoz ů a sutí, obnova stepních a lesostepních stanoviš ť a zachování extenzivních sad ů. Prost řednictvím managementových krok ů, p ředevším opakovaným vy řezáváním d řevin a pastvou, se snažit o postupný úbytek d řevin a následné udržení tohoto stavu a postupnou obnovu bylinných spole čenstev a zv ětšení abundancí živo čich ů vázaných na tato xerotermní stanovišt ě.

2. Rozbor stavu zvlášt ě chrán ěného území s ohledem na p ředm ět ochrany

2.1 Stru čný popis území a charakteristika jeho p řírodních pom ěrů Navrhovaná PP Vrch Hazmburk se p řiléhá od východu k obci Klapý je vzdálena 3,5 km severozápadn ě od Libochovic. Navrhovaná PP zahrnuje vrchol, svahy i úpatí 418 vysokého vrchu Hazmburk, n ěkdy též ozna čovaného jako Klapý ,se z říceninou hradu, nápadné dominanty dolního Pooh ří. Geomorfologicky lze území za řadit do provincie Česká vyso činy, subprovincie Česká tabule, oblasti St ředo česká tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Házmburská tabule a okrsku VI B- 1A-a Klapská Z hlediska geologie se jedná o výrazný neovulkanický čedi čový kužel (izolované vulkanické těleso, které proniklo staršími k řídovými útvary) s krátkým vrcholovým h řbítkem sm ěru V-Z, který vznikl vypreparování žíly nefelinického bazanitu z pokrývky k řídových slínovc ů (Demek 1987). Pod vrcholem se nacházejí útvary vytvo řené mrazovým zv ětráváním (mrazové sruby). Na p řelomu 19. a 20. století zde v letech 1882, 1897, 1898, 1899, 1900 a 1939 došlo k p ůdním sesuv ům, které v obci Klapý postupn ě zni čili 100 dom ů. V sou časnosti jsou na

kopci vymapovány 3 oblasti potencionálních sesuv ů (1026, 1027 a 3103) a v severní části jeden sesuv aktivní. V jižní části území bylo v minulosti n ěkolik lom ů. Půdní pokryv lokality je tvo řen kambizem ěmi rankery a modálními pararendzinami Lokalita se nachází v teplé klimatické oblasti T2, která je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým p řechodným obdobím a teplým až mírn ě teplým jarem a podzimem, krátkou, mírn ě teplou a suchou až velmi suchou zimou. Vegetace navrhované PP náleží do fytogeografického obvodu Českého termofytika, fytogeografického okresu č. 7a Libochovická tabule. Podle mapy potenciální p řirozené vegetace ČR (Neuhaslová et Moravec 1997) se na území nachází mochnové doubravy as. Potentillo albae-Quercetum a na východ ě černýšové dubohab řiny as. Melampyro nemorosi- Carpinetum. Na severních svazích je p řítomna sukcesn ě nevyhran ěná vegetace sm ěř ující k eutrofním dubohab řinám (sv. Carpinion ). Severní a SZ svah je místy negativn ě ovlivn ěn nevhodnou výsadbou jehli čnan ů a exotických d řevin (nap ř. Larix decidua, Picea abies, Pinus nigra, Robinia pseudoacacia ). Zbytky starých ovocných strom ů nazna čují že zde v minulosti byly přítomny extenzivní ovocné sady. Výskyt porost ů Robinia pseudoacacia (a částe čně i Syringa vulgaris ) negativn ě ovliv ňuje druhovou diverzitu i na J a JZ svahu a úpatí. Na prudkých J, JZ a JV svazích se nachází stepní vegetace sv. Festucion valesiacae (jedná se především o as. Erysimo crepidifolii-Festucion valesiacae ), maloplošn ě i skalní vegetace s kost řavou sivou (sv. Alysso- Festucion pallentis ), št ěrbinová vegetace skal a drolin (sv. Asplenion septentrionalis ), nehojn ě i vegetace efemér a sukulent ů sv. Alysso alyssoides- Sedion albae ) a ojedin ěle i vegetace pohyblivých sutí. V tomto odstavci uvedené typy vegetace je možné považovat z ochraná řského hlediska za nejcenn ější na studované lokalit ě a to i p řes ovlivn ění sukcesí d řevin a dlouhodobou absenci managementu. Mén ě svažitá místa na JV až Z svazích jsou více ovlivn ěná dlouhodobou absencí pastevního managementu. Tato místa jsou charakteristická p řítomností mezofilních a xerofilních k řovin (sv. Berberidion ) a suchých bylinných lem ů (sv. Geranion sanguinei ). Na lokalit ě je možné maloplošn ě nalézt i nízké xerofilní k řoviny (sv. Prunion spinosae ), které jsou v ětšinou vázané na čedi čové skalní výchozy. Fragmentárn ě se na S orientovaném prudkém svahu skalního žebra pod Černou v ěží vyskytuje acidofilní suchý trávník sv. Koelerio-Phleion phleoides. Na slínitém úpatí se nachází staré extenzivní sady, nálety pionýrských d řevin, fragmenty širokolistých suchých trávník ů sv. Bromion erecri (p ředevším as. Scabioso ochroleucae- Brachypodietum pinnati ), mezofilní bylinné lemy sv. Trifolion medii a mezofilní k řoviny (sv. Berberidion ).

Vzhledem k dlouhodobé absenci pastevního managementu je travinná vegetace na řad ě míst významn ě ovlivn ěna sukcesními zm ěnami.

Přehled zvlášt ě chrán ěných a významných druh ů rostlin a živo čich ů název druhu aktuální po četnost nebo stupe ň popis biotopu druhu vitalita populace v ZCHÚ ohrožení (stav v roce 2008) Stenobothrus eurasius plocha osídlená populací SO; HD: Saran če Stenobothrus eurasius obývá Zubovski, 1898 druhu je velmi malá a II, IV; strmé skalnaté strán ě s rozvoln ěnými nachází se p řibližn ě v dolní CR porosty kost řav na jižních nebo předm ět ochrany třetin ě svahu od úrovn ě jihovýchodních svazích. Mikroklima východní v ěže hradní lokalit je tak teplé a suché, že dokonce zříceniny ca 50 západním během zimy se sn ěhová pokrývka udrží sm ěrem populace pouze n ěkolik dní. Teplé a suché nep řesahuje 50 jedinc ů, mikroklima lokalit, d ůležité pro larvální podrobn ěji viz kap. 2 a vývoj, je pravd ěpodobn ě nejd ůležit ějším příloha s entomologickým faktorem podmi ňujícím výskyt tohoto pr ůzkumem druhu. Druhové složení fytocenózy není důležité vzhledem k polyfágii saran čí. Euplagia quadripunctaria populace se vyskytuje HD: II, Druh vyžaduje na lokalit ě p řítomnost (Poda, 1761) prakticky v celé MZCHÚ, IV; ke řů a bohatého bylinného patra. - přástevník kostivalový podrobn ěji viz kap. 2 a Preferuje skalnaté lesostepi, oslun ěné příloha s entomologickým křovinaté strán ě, řídké teplomilné předm ět ochrany pr ůzkumem doubravy, teplé su ťové lesy, ale i oslun ěné lesní pr ůseky, extenzivnní sady atp. Adonis vernalis vzácn ě (4 jedinci) na O, C2 Suché travnaté a kamenité svahové - hlavá ček jarní prudkém Z svahu pod pastviny, krátkostébelné louky nebo i skalami lesní lemy. Anthericum liliago roztroušen ě (p řibližn ě 80 O, C3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - bělozá řka liliovitá jedinc ů) po celé skalní obnažená hlinitá místa. stepi (p ředevším v skalní výchozy pod Černou v ěží) Astragalus austriacus vyskytuje ojedin ěle (2 SO, C3 Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, - kozinec rakouský jedinci) na hran ě skalní obnažená hlinitá místa. stepi u hradu

Astragalus danicus ojedin ělý výskyt na S úpatí O, C3, Suché travnaté a kamenité svahové - kozinec dánský; (10 jedinc ů) pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Aurinia saxatilis roztroušen ě na skalních O C4 Skalní výchozy, suché kamenité skalní - ta řice skalní výchozech na V, JV a SZ stepi. svahu (cca 100 jedinc ů) Campanula bononiensis nehojn ě (do 20 jedinců) na O, C2 Suché travnaté a kamenité svahové - zvonek bolo ňský skalní stepi na JV svahu pastviny, k řoviny a sv ětlé lesy nebo i lesní lemy. Cornus mas ojedin ělý výskyt na úpatí i O, C4 Druh charakteristický pro sv ětlé - dřín obecný svahu (10 jedinc ů) doubravy a dubohab řiny. Hypericum elegans 18 jedinc ů na S úpatí SO, C1 Travnaté pastviny, krátkostébelné louky - třezalka ozdobná nebo i lesní lemy. Jeho expanze na lokalit ě souvisí s absencí managementu. Plantago maritima na JV okraji OP na KO, C1 Roste na slaných až poloslaných .- jitrocel p římo řský subhalofilním prameništi loukách, na ja ře mokrých, v lét ě asi 15 jedinc ů vysychavých p ůdách. Pulsatilla pratensis subsp. roztroušen ě na skalní stepi SO, C 2 Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, bohemica (p řibližn ě 100jedinc ů) , pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. - konikec lu ční český hojn ěji na skalnatém hřbítku pod Černou v ěží v JV části lokality Stipa pennata roztroušen ě až hojn ě na O, C 3 Suché travnaté a kamenité svahové - kavyl Ivan ův; skalní stepi na J a Z svahu pastviny. (cca 200 jedinc ů) Stipa pulcherrima roztroušen ě na skalní stepi SO, C3 Suché travnaté a kamenité svahové - kavyl sli čný na J a Z svahu (p řibližn ě pastviny. 80 jedinc ů) Tropinota hirta (Poda, v SV části na okraji EVL, SO, EN Xerotermní stanovišt ě. 1761) ojedin ěle - zlatohlávek hu ňatý Trichius fasciatus ve zpustlém sadu ve O, NT Světlé lemy les ů, okraje k řovin. (Linnaeus, 1758) V části, n ěkolik jedinc ů - zdobenec skvrnitý Formica cunicularia ve zpustlých sadech O Hojný, lokáln ě dominantní druh, se Latreille, 1798 roztroušen ě zemními koloniemi (hlin ěné kupky). Formica fusca Linnaeus, ve zpustlých roztroušen ě O Velmi hojný, i v koloniích jiných 1758 po celé ploše EVL mravenc ů. - mravenec otro čící

Formica rufibarbis roztroušen ě ve zpustlých O Hojný druh s koloniemi v zemi, na Fabricius, 1793 sadech povrchu buduje hlin ěné kupky. Bombus pascuorum pravd ěpodobn ě b ěžný O Rozkvetlé louky, pole a lesy. (Scopoli, 1763) v sadech - čmelák polní O Bombus sp. ( Linnaeus, běžný v sadech O Rozkvetlé louky, pole a lesy. 1758) Lacerta agilis Linnaeus, několik jedinc ů pod SO, NT Vyskytuje se všude krom ě vysokých hor. 1758 hradem - ješt ěrka obecná Anguis fragilis Linnaeus, na cest ě podél východní SO, LC, Kraje les ů, polí, pasek a luk, ale také 1758 hranice EVL staré lomy a rumišt ě. - slepýš křehký Ciconia ciconia (Linnaeus, přelet 1 ex, druh zde O, NT Rozší řen po celé ČR mimo hory. 1758) pravd ěpodobn ě nehnízdí - čáp bílý Bubo bubo Linnaeus, 1758 jeden pár pravd ěpodobn ě O, EN Vyhledává skály, kamenité strán ě nebo – výr velký hnízdí zříceniny budov, zpravidla nedaleko otev řených ploch. Hirundo rustica Linnaeus, zaletuje nad EVL z obce O, LC Hnízdí b ěžn ě v kulturní krajin ě. 1758 Klapý, na EVL není - vlaštovka obecná; vázána a nehnízdí zde

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti sou časnosti a blízké budoucnosti Geomorfologie území jasn ě definuje možnosti jeho využívání v minulosti. Na vrcholku kopce Klapý se ty čí z řícenina hradu Házmburku. Podle Václava Hájka z Libočan založili hrad roku 754 brat ři Kalboj a Veleslav z Koš ťálova. Nicmén ě tento údaj není historicky podložen. Zdroj ů o tom, kdy hrad vznikl je celá řada. Nap říklad v kronice Dalimilov ě se píše, že zde sídlo vybudoval jakýsi Léva ješt ě d říve. Archeologové datují první osídlení do doby 4600- 4100 let p ř.n.l. kdy zde bylo sídlo lidu s vypíchanou keramiko. Hrad pravd ěpodobn ě vznikl v polovin ě 13. stol (n ěkteré prameny uvádí i 14 stol) na míst ě malého hrádku, který postavil rod Lichtenburk ů. D ůležitá etapa rozvoje hradu za číná od roku 1335, kdy Jan Lucemburský prodal hrad Zby ňku Zajíci z Valdeka, významnému dvornímu hodnostá ři. Hrad byl v té dob ě přejmenován z Klapý na Hásmburk. Hrad byl následn ě přestav ěn, ke strohému hranolovému objektu byly p řistav ěny další objekty, až hrad zabral celou horní plošinu kopce. Vznikla oválná Černá v ěž a hranolovitá Bílá v ěž, na které je dnes vyhlídka. Zajímavostí z této doby je

skute čnost, že se hrad t řikrát neúsp ěšn ě pokoušeli dobýt husité. Již v druhé polovin ě 15.století přestal hrad vyhovovat nárok ům na bydlení. Již jako zpustlý jej roku 1558 prodává Kryštof Zajíc z Hazmburka hofmistru Království českého panu Janu staršímu z Lobkovic na Zbiroze a To čníku. Následn ě se zde vyst řídalo několik majitel ů, až v roce 1954 p řipadl hrad do majetku státu. Oficiáln ě byla z řícenina zp řístupn ěna v roce 1996. K hradu se váže řada pov ěstí a oblíbil si ho i Karel Hynek Mácha. Hrad Házmburk je uveden v úst ředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem 15718/5- 2087 od roku 1958. Jak vyplývá z předcházejícího textu je vrchol kopce již dlouhodob ě poznamenán lidskou činností. Svahy byly a na n ěkterých místech jsou dodnes využívány pro zem ědělské ú čely. Probíhala zde pastva dobytka, nacházely se tu sady a vinice. V posledních desetiletích sady zpustly a velká část kopce je zarostlá náletem ke řů . Plán pé če po čítá s dalším využitím v ětšiny území krom ě hradu k extenzivnímu zp ůsobu zem ědělství. Tento zp ůsob managementu bude prosp ěšný pro zájmové druhy.

2.2.1 Ochrana p řírody ZCHÚ zde v minulosti vymezeno nebyla zde realizovaná žádná opat ření zam ěř ená na zlepšení stavu stanovišt ě. Na území je vymezeno funk ční regionální biocentrum Hazmburk č.:604701/1291 o rozloze 49,3770 ha. Regionálním biokoridorem je spojeno na severu s lokálním biocentrem V Hlubokém a na jihu s lokálním biocentrem Vini čná.

2.2.2 Lesní hospodá řství Minimáln ě od doby výstavby hradu bylo území odlesn ěno. Pozd ěji, když ztratil hrad význam, bylo území navrhované PP využíváno k zem ědělským ú čel ům (sady,vinice a pastva) a lesnicky se zde nehospoda řilo. V současnosti jsou na jižním svahu vylišeny t ři porostní skupiny, p řičemž jedna je dvacetiletou akátinou, další zpustlým sadem a t řetí tvo ří jasanina na okraji navrhované PP. Z hospodá řského hlediska nemají tyto porosty význam, naopak by p ři snahách o konzervativní lesnické hospoda ření docházelo k poškození p ředm ětů ochrany. Navrhujeme je nyní p řevést na nelesní p ůdu(i) nebo na bezlesí v rámci lesní p ůdy ( ii ). Tento administrativní krok by z hlediska legislativy usnadnil realizaci navrhovaných zásah ů. Tato problematika je podrobn ě řešena v kapitole 3.

2.2.3. Zem ědělské hospoda ření Přístupn ější část lokality byla podle mapových, obrazových i písemných pramen ů od

minulosti využívána k zem ědělskému hospoda ření. Již v dob ě osídlení hradu sloužili zcela jist ě odlesn ěné svahy jako pastviny. Pastva zde probíhala pravd ěpodobn ě ješt ě v 18. století, čemuž nasv ědčuje i mapa z Müllerova mapování z roku 1720 (viz obr. 1). Na tomto obrázku jsou patrné rozptýlené ke ře na jinak zcela odlesn ěném vrchu Hazmburku. Pozd ěji zde vznikly krom ě pastvin ješt ě sady a vinice. V sou časnosti je v ětšina sad ů opušt ěných a zpustlých. V sadech a ve vinicích se hospoda ří pouze v OP navržené PP a to jak extensivn ě tak intensivn ě. Návrh plánu pé če po čítá s návratem k extenzivnímu zem ědělskému hospoda ření, především k obnov ě sad ů a k pastv ě. Podrobn ěji je tato problematika řešena v kapitole 3.

Obr. 1 mapa Hazmburku a okolí z II (zdroj www.oldmaps.geolab.cz)

2.2.4 Rybníká řství Na území se nenacházejí vodní plochy.

2.2.5 Myslivost Území je sou částí uznané honitby č. 4208101008 Klapý s celkovou vým ěrou 1938 ha. Honitbu má pronajatou myslivecké sdružení Klapý.

2.2.6 Rekreace a sport Díky p řítomnosti hradu Házmburku na vrcholu kopce Klapý je území velmi turisticky využíváno. Hrad je od roku 1954 státní, v roce 1994 prob ěhla jeho elektrifikace a od roku 1996 je otev řen pro turisty, nicmén ě p řístupný byl již d říve. Nejv ětším lákadlem je patrn ě výhled z Bíle v ěže. Území protíná trasa červené a žluté zna čky K ČT. Jedná se o oblíbené výletní místo a návšt ěvníky, lze často potkat i mimo zna čené trasy.

2.2.7 T ěžba nerostných surovin V jižní část území se nachází poz ůstatky n ěkolika lom ů, o kterých se zmi ňuje i Demek (Demek 1987) Bližší informace o t ěchto lomech se nepoda řilo zjistit.

2.2.8 Jiné zp ůsoby využívání Nejsou známy jiné zp ůsoby využívání

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní p ředpisy Platnost sou časného LHP č.1247 kon čí v roce 2016. V sou časnosti je zadáno zpracování územního plánu pro obec Klapý. Další související dokumenty nejsou zpracovatel ům PP známy. 2.4 Sou časný stav zvlášt ě chrán ěného území a p řehled díl čích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Navržená PP spadá do lesní oblasti 17 Polabí Na ploše PP jsou vymezeny následující lesní typy (viz Příloha II., mapa F): 2A3 Javorobuková doubrava, lipnicová DB 5, BK1, LP2 , JV 1, HB1 1C Vysýchavá buková doubrava DB 8, HB 1, LP 1 Přírodní lesní oblast 17 Polabí Lesní hospodá řský celek / 1247/ Litom ěř ice 1 za řizovací obvod Vým ěra LHC v ZCHÚ (ha) 2,24 Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2007-31.12.2016 Organizace lesního hospodá řství LS Litom ěř ice Nižší organiza ční jednotka Revír Budyn ě

Přehled vým ěr a zastoupení soubor ů lesních typ ů

Přírodní lesní oblast: 17- Polabí Soubor Název SLT Přirozená d řevinná skladba SLT Vým ě Podíl lesních typ ů ra (%) (SLT) (ha) cca 2A3 Javorobuková DB 5, BK1, LP2 , JV 1, HB1 1,1 50,11 doubrava lipnicová 1C Vysýchavá buková DB 8, HB 1, LP 1 1,14 50,89 doubrava Celkem 2,24 100 %

Porovnání p řirozené a sou časné skladby lesa Zkrat Název d řeviny Sou časné Sou časné Přirozené Přirozené -ka zastoupení zastoupení zastoupení (ha) zastoupení (%) (ha) cca (%) cca cca cca Listná če DB Dub letní 0 0 1,47 65,27 LP Lípa srd čitá 0 0 0,33 14,91 JV Javor mlé č 0 0 0,11 4,91 HB Habr obecný 0 0 0,22 10 AK Trnovník akát 1,1 49.10 0 0 JS Jasan ztepilý 0,59 26,42 0 0 BK Buk Lesní 0 0 0,11 4,91 LTX Ost. listná če tvrdé 0,55 24,48 0 0 Celkem 2,24 100 2,24 100 Popis porost ů je p řevzatý z platného LHP (2007-2016).

Mapa p řirozenosti lesních porost ů vznikla na podklad ě lesnického typologického pr ůzkumu (ÚHÚL) a porovnání aktuální d řevinné skladby. Použita byla stup ňovitost uvedená v osnov ě plán ů pé če (MŽP, 2008), vycházející z materiálu „Základní kriteria a parametry pro hodnocení “p řirozenosti” lesních porost ů“ (AOPK ČR, Vrška T., Hort L., 2003). Dva porosty byly za řazeny do stupn ě 5- les nep ůvodní jeden do stupn ě 4

2.4.2. Základní údaje o nelesních pozemcích Zákres umíst ění jednotlivých ploch viz P říloha IV. Seznamy nalezených druh ů i s komentá ři viz P říloha III. U jednotlivých ploch budeme primárn ě řešit výskyt obou druh ů uvedených v p ředm ětu ochrany, tedy C. quadripunctaria a S. eurasius. Dále budou zmín ěny vybrané ohrožené druhy organism ů, které byly v dané ploše zaznamenány.

Plocha A Jde o vegeta čně nejzachovalejší a druhov ě nejpest řejší plochu. Jedná se o prudký jižn ě exponovaný svah. Krom ě stepních trávník ů jsou zde zastoupeny i obnažené skalní výchozy a sut ě. Tato plocha jako jediná v rámci MZCHÚ hostí populaci saran če S. eurasius (Viz kap. 2 a p říloha IV). C. quadripunctaria se na ploše vyskytuje b ěžn ě. Dále je zde význa čná je nap říklad velká populace Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Silene otites, Seseli hippomarathrum , Thalictrum minus . Východní okraj skalní stepi je zna čně postižen invazí Syringa vulgaris. Plochy B Plocha navazující na plochu A. Jde rovn ěž o prudký jižn ě exponovaný svah s výskytem xerotermních stepních trávník ů. Oproti p ředchozí ploše, ale došlo k masivnímu rozvoji náletových d řevin, zejména jilmu. C. quadripunctaria se na ploše vyskytuje jednotliv ě. Plocha C Jedná se o nejproblemati čtější místo v území. Na tomto jižn ě exponovaném svahu, jsou v rámci plochy prakticky jen invazní a nep ůvodní d řeviny. V sou časné dob ě jsou v okolí skalního žebra na jihovýchod ě porosty še říku. Na n ě jižn ě plynule navazují porosty akátu. Na okrajích porost ů še říku a v okolí skal nalezneme jednotliv ě skalník a brslen. Porosty akátu jsou z části proschlé, v podrostu nalezneme jasan a bez černý. Plocha navazuje na nejcenn ější části stepí, skalních výchoz ů a sutí a na biotop S. eurasius . D řeviny z této plochy postupn ě expandují do t ěchto míst a bude nutné je prioritn ě odstranit. Sou částí této plochy je porostní skupina 327 D 04 a 327 D 02. C. quadripunctaria byla zaznamenána pouze v počtu jednoho jedince na hran ě s plochou B. Plocha D Jedná se o bývalé sady, v posledních letech nevyužívané. Sad v severní části plochy je na terase, která byla sou částí bývalého podhradí. Jsou zde vysazeny mladší stromy, p řevážn ě jablon ě s n ěkolika jedinci o řešáku či višní. V severní části a části podél hradeb je rozvinuto ke řové patro, jde p ředevším o svídu, jasan, brslen, šípek a hloh. Bylinná vegetace má spíše

charakter mezofilních trávník ů, ale s výskytem řady druh ů širokolistých xerotermních trávník ů. Sad jižn ě od hradebních zdí je na jižn ě orientovaném svahu. P řevažují zde hrušn ě, ořešáky a jablon ě. Ke řové patro je rozvinuto v západní části, v rámci tohoto sadu se spíše jedná o solitéry šípku, hlohu a svídy. V rámci sadu jsou krom ě mezofilních trávník ů i širokolisté trávníky či spole čenstva bylinných lem ů. Na ploše je hojn ě přítomen p řástevník E. quadripunctaria. Sou částí této plochy je porostní skupina 327 D 04. Plocha E Jedná se o bývalý, v sou časné dob ě velmi zpustlý sad. Ovocné d řeviny jsou zachovány již je jednotliv ě, p ředevším jsou p řítomny jablon ě, hrušn ě a švestky a n ěkolik jedinc ů třešní. Mezi ovocnými d řevinami je v sou časné dob ě husté ke řové patro, prakticky do výšky ovocných strom ů. Dominantními d řevinami je trnka, hloh, svída a jasan. Na n ěkolika drobných místech a kolem cest jsou zachovány zbytky stepních širokolistých trávník ů a suchých bylinných lem ů (sv. Geranion sanguinei ) p řecházejících až do mezofilních trávník ů, s výskytem nap říklad Melampyrum pratense, Inula salicifolia , mate řídouškami a šalv ějemi. Na ploše je velmi hojn ě přítomen p řástevník E. quadripunctaria. Sou částí této plochy je porostní skupina 327 D 04 a 327 D 02. Plocha F Několik jabloní a hrušní p řítomných na ploše, spolu s bylinnou vegetací ukazují na hospoda ření v minulosti, patrn ě se jednalo o sad s pastvou. Absence managementu poznamenala stav vegetace, krom ě širokolistých suchých trávník ů (sv. Bromion erecri, především as. Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati ) zde nalezneme mezofilní bylinnou vegetaci s Melampyrum pratense, Inula salicifolia , mate řídouškami a šalv ějemi. V ploše jsou roztroušeny xerotermní a (zvlášt ě na severním lemu) mezofilní k řoviny - Rosa sp., Swida sp., Prunus sp, Crataegus, Sambucu nigra . Na ploše je hojn ě přítomen p řástevník E. quadripunctaria. Plocha G Plocha v pokro čilém stádiu sukcese, je podobná svým charakterem ploše F, tedy s xerotermními až mezofilními trávníky, je zde ale podstatn ě více rozvinuté ke řové patro. Porosty xerotermních a mezofilních k řovin vytvá řejí místy rozsáhlé a neproniknutelné porosty. I v zde lze nalézt n ěkolik jedinc ů ovocných d řevin, pravd ěpodobn ě se jednalo o sad a pastvinu. Za zmínku rozhodn ě stojí nález populace Hypericum elegans. Na ploše je hojn ě přítomen p řástevník E. quadripunctaria. Plocha H

Jde o plochu na severním svahu Hazmburku. Stanoviště je svým charakterem podobné lesu se vzrostlými stromy. Jde o eutrofní vegetaci sm ěř ující k dubohab řinám (sv. Carpinion ). Hlavními d řevinami je v sou časnosti dub, habr a jilm s p řím ěsí javoru a jasanu. V porostu je přítomna líska, Sorbus terminalis , na okrajích je p řítomen Berberis vulgari, Ulmus mminor a Viburnum lanatana. V bylinném pat ře roste roztroušen ě Primula veris, v lemu p ři úpatí Prunella grandiflora. V západní části jsou stromy mladší. Negativním faktorem je výskyt nevhodných d řevin, p ředevším v severní a severozápadní části jsou místy nevhodn ě vysazeny nep ůvodní d řeviny nap říklad Larix decidua, Picea abies, Pinus nigra či Robinia pseudoacacia . Na ploše je hojn ě p řítomen p řástevník E. quadripunctaria. Plocha CH Jedná se o zanedbané sady v západní části EVL. Na jihozápadn ě orientovaných stráních došlo ve srovnání se zbytkem plochy k menšímu rozvoji k řovin, nicmén ě sukcese je výrazná. Převážn ě jsou vysazeny jablon ě, hrušn ě a o řešáky. Na severozápadních došlo k masivnímu rozvoji ke řového patra. Jsou zastoupeny p řevážn ě svídy, brsleny, šípek, hloh, jasany a javory. Bylinná vegetace má charakter od xerotermních trávník ů po mezofilní. I zde najdeme řadu bylin typických pro xerotermní širokolisté trávníky. Na ploše je běžn ě přítomen p řástevník E. quadripunctaria. Plocha I Druhá velmi problematická plocha v EVL. Jedná se o jihovýchodn ě až jižn ě exponované svahy, hust ě zarostlé k řovinami a stromy. Plochu lze podle sklonu rozd ělit na dv ě části, na úpatí kopce a jeho svah a oblast pod sut ěmi. Ve spodní části p řevládá k řovinná vegetace s Rosa sp., Crataegus sp. a Swida sp. se stromy javor ů či jasan ů. Lze nalézt i n ěkolik ovocných dřevin. Velmi lokáln ě lze nalézt porosty pouze bylinné vegetace xerotermního až mezofilního charakteru. Ve st řední části se vyskytují p řevážn ě stromové porosty javor ů, jasan ů, habr ů a bříz. V podrostu je p řítomna r ůže, hloh, svída, ale i bez černý. V rámci této části je zna čný podíl akátu. Ve st řední části se nachází poz ůstatky po lomu, v sou časnosti siln ě zarostlé. V jihozápadní části je vytvo řená plocha pro výcvik koní. Sou částí této plochy je i sad na východ ě. Sou částí této plochy je porostní skupina 327 D 06. C. quadripunctaria se vyskytuje na pr ůsecích, cestách, místech pouze s k řovinnou vegetací a a na okrajích plochy.

Popis ploch v rámci ochranného pásma

Plocha OP - 1 V rámci ochranného pásma p řevažují r ůzn ě intenzivn ě využívané, p řevážn ě meru ňkové sady. Bylinná vegetace je od xerotermních trávník ů po mezofilní. Na ploše byly zaznamenán jednotliv ě p řástevník E. quadripunctaria. Plocha OP - 2 Jedná se o subhalofilní prameništ ě a p řilehlý širokolistý suchý trávník, s výskytem Plantago maritima (KO, asi 15 jedinc ů), Carex distans, Carex otrubae, Centaurium pulchellum, Schoenoplectus tabernaemontani, Silaum silaus, Tetragonologus maritimus, Inula salicina, Aster linosyris a Astragalus danicus (Novák 2002). A č se jedná o ochranné pásmo, bude nutné na tomto míst ě realizovat aktivní management. Plocha OP - 3 Jedná se o plochu bývalého l ůmku. V sou časnosti p řevažuje mezofilní vegetace s masivním rozvojem k řovin. Jsou zde však místy stále p řítomny druhy xerotermních trávník ů - nap říklad šav ěje.

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé p řírody Sou částí navrhované PP jsou skály a sut ě, které se nacházejí ve vyšších partiích území zejména na jihu, východ ě a západ ě. Jedná se o čedi čové skalní výchozy a sut ě na podloží slínovc ů.

2.6 Zhodnocení výsledk ů p ředchozí pé če a dosavadních zásah ů do území a záv ěry pro další postup Ochraná řský management se na území navržené PP Vrch Hazmburk dosud neprovád ěl. Část území bylo využíváno k zem ědělským ú čel ům. Záv ěry pro další postup: - Podporovat biotopy pro zájmové druhy. - Obnovit extenzivní formy zem ědělského hospoda ření; konkrétn ě zavést pastvu pop ř. kosení a obnovit sady s krajov ě p ůvodními druhy ovocných strom ů. - Lesní pozemky p řevést na nelesní p ůdu nebo bezlesí a nehospoda řit zde lesnickým zp ůsobem.

2.7 Stanovení prioritních zájm ů ochrany území v p řípad ě jejich možné kolize Prioritní je ochrana druhu Stenobothrus eurasius, který má v ČR pouze sedm známých lokalit. Dále následuje ochrana p řástevníka Euplagia quadripunctaria. Následuje ochrana stanoviš ť,

pé če o n ě by nem ěla kolidovat s ochranou jmenovaných druh ů. V rámci stanoviš ť je d ůležité zachovat obnažené skalní výchozy a sut ě, následn ě stepi a lesostepi a nakonec by měl být management lokality pod řízen ochran ě extenzivních sad ů. Nicmén ě, vzhledem k rozloze a charakteru území se konflikty nep ředpokládají.

3. Plán zásah ů a opat ření

V úvodu j nutné osv ětlit rozd ělení území do některých zásahových ploch. Jak bylo uvedeno v úvodu, je sou částí MZCHÚ jeden pozemek vedený v KN jako lesní p ůda. V ětšina tohoto pozemku je ale v platném LHP vedena jako bezlesí (kategorie 100) a hospoda ření na t ěchto místech tedy nepodléhá běžnému lesnímu hospoda ření. V rámci EVL se jedná o zarostlé sady a pastviny. Tyto stanovišt ě navazují plynule na bezlesí. Proto by bylo nep řehledné zásahy na těchto místech vy čle ňovat do lesních kapitol. Z t ěchto d ůvod ů řešíme samostatn ě v rámci kapitoly o lesích pouze porostní skupiny vedené v platných LHP jako lesy, jde o porostní skupiny 327 D 2, 327 D 4, 327 D 6. Je ale nutné v úvodu zd ůraznit, že i tyto porostní skupiny jsou zarostlými pastvinami či sady a nemají charakter les ů. Porostní skupina 327 D 4 je dokonce tvo řena akátovým náletem. Vzhledem k p ředm ětům ochrany (zejména t ěsné blízkosti populace S. eurasius ) je nutné na t ěchto místech sm ěř ovat hospoda ření ke stepím a lesostepím. Proto je nutné celý pozemek bu ď p řevést na jiný typ nebo jej v rámci LHP vymezit celý jako nelední p ůdu.

3.1 Vý čet, popis a lokalizace navrhovaných zásah ů a opat ření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady pé če o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1. pé če o lesy Jak Bylo uvedeno v úvodu kapitoly je situace týkající se lesního pozemku 467/9 (k.ú. Klapý 665452) komplikovaná. Jedná se o oddíl 327 D (viz Příloha V.). Z celkové rozlohy pozemku 8.8ha je 6.6ha vedeno jako bezlesí na lesní p ůdě a řešíme proto tyto části v textu v ěnovanému bezlesí. Na zbývající části jsou vylišeny 3 porostní skupiny - 327 D 2, 327 D 4, 327 D 6. Nejedná se ale o skute čné lesy, porostní skupina 327 D 2 je opušt ěný sad s náletem k řovin a mladých strom ů, porostní skupina 327 D 4 je bývalou pastvinou zarostlou akátovým náletem, poslední skupina 327 D 6 je jasanovou houštinou. Všechny skupiny jsou situovány v centru území s výskytem E. quadripunctaria a lesní hospoda ření je v rozporu s nároky druhu. Porostní

skupina 327 D 4 dokonce p římo navazuje na místo výskytu S. eurasius a sou časné hospoda ření přímo ohrožuje p řežití tohoto druhu. Pro zachování p ředm ětů ochrany je proto vylou čeno lesnické hospoda ření na uvedených plochách! Management musí sm ěř ovat k obnov ě p ůvodního hospoda ření a charakteru ploch: 327 D 2 - odstran ění náletu, ponechání p ůvodních ovocných strom ů a jednotlivých ke řů . Na ploše obnovit pastvu, p řípadn ě ji nahradit alespo ň se čí. 327 D 4 - odstranit veškerý akát, plochu dále udržovat jako step s extenzivní pastvou. 327 D 6 - odstranit jasan a plochu dlouhodob ě udržovat jako lesostep s pastvou. Tyto zásahy není možné zapracovat do sm ěrnic, proto je zde neuvádíme, hospoda ření navíc bude v n ěkterých bodech (zakmen ění a povinnost zalesn ění) v rozporu s lesním zákonem a to i pokud by byly lesy kategorizovány jako zvláštního ur čení. Je proto bezpodmíne čně nutné převést pozemek na bezlesí na lesních pozemcích (nap ř. v kategorii 100 - Bezlesí nepr ůběžné v rámci odd ělení) nebo nejlépe zm ěnit druh pozemku v katastru nemovitostí.

Přílohy: Příloha V- Porostová mapa - lesnická mapa typologická.

3.1.1.2. pé če o nelesní pozemky Pé če o bezlesí je zam ěř ena na zachování a zlepšení stavu p říslušných p ředm ětů ochrany. Tedy na zachování či vytvo ření mozaiky stepních až lesostepních stanoviš ť s využitím a obnovou starých sad ů. Základními managementovými postupy na v ětšin ě ploch je opakovaná eliminace d řevin, pastva, p řípadn ě se č. Možným dopl ňkem je řízené vypalování, p řípadn ě lokální disturbance. Zásahové plochy byly vymezeny podle sou časného stavu biotop ů, tj. v závislosti na historickém využívání (sad, pastvina), stanovištních podmínkách a stupni sukcese. Prakticky tak odpovídají stanovištím vylišeným a popsaným v kapitole dv ě. Samostatn ě jsou pouze vylišeny lesy na lesní p ůdě. A dále jsou n ěkteré v ětší plochy rozd ěleny do podploch podle stavu vegetace a nutnosti zásahu. Zásahová plocha A (viz P říloha VII) Plocha je jediným místem v MZCHÚ kde se vyskytuje saran če S. eurasisus, proto je cílem zachování nebo lepšení stepního stanovišt ě. Management spo čívá pouze v odstran ění nep ůvodních d řevin a v částe čném vy řezání ostatních. Zásahová plocha B (viz P říloha VII)

Plocha navazuje na místa se saran čí, cílem managementu je rozší ření vhodného biotopu druhu. Management spo čívá v radikální redukci d řevin a následné extenzivní pastv ě, p řípadn ě nahrazenou se čí. Zásahová plocha C (viz P říloha VII) Plocha navazuje na stanovišt ě se saran čí, cílem zásah ů je rozší ření vhodného biotopu. Plocha s masivním výskytem nep ůvodních a expanzivních druh ů, základním managementem je jejich opakované odstra ňování. Protože se jedná o plochu přímo hrani čící s biotopem zájmové saran če je cílem se pokusit zpátky rozší řit vhodné biotopy. Proto je nutné odstranit nahromad ěný opad. Na jihu je možné p řistoupit k pastv ě, v sousedství s plochou A provád ět se č. Zásahová plocha D (viz P říloha VII) Místo kde se vyskytuje p řástevník, cílem je zlepšit stanovišt ě a navýšit velikost populace. Jedná se o opušt ěné sady, ve srovnání s dalšími sady v rámci MZCHÚ jsou velmi málo zarostlé k řovinami. I p řesto je nutné redukovat část k řovin a na ploše zavést pastvu, případn ě ji nahradit se čí. Bylo by vhodné dosadit ovocné d řeviny a dále sad udržovat jako velmi extenzivní. Zásahová plocha E (viz P říloha VII) Op ět místo kde se vyskytuje p řástevník, cílem je zlepšit stanovišt ě a navýšit velikost populace. Jde o opušt ěný velmi zpustlý sad. Je nutné redukovat k řoviny, dále zavést pastvu, případn ě ji nahradit se čí. Bylo by vhodné dosadit místo chyb ějících strom ů nové. Zásahová plocha F (viz P říloha VII) Místo kde se vyskytuje p řástevník, cílem je zlepšit stanovišt ě a navýšit velikost populace. Na ploše realizovat drobné vy řezání k řovin, zavést pastvu, p řípadn ě nahradit se čí. Zásahová plocha G (viz P říloha VII) Plocha kde se vyskytuje p řástevník, cílem je zlepšit stanovišt ě a navýšit velikost populace. Je nutné redukovat k řoviny, dále zavést pastvu, p řípadn ě ji nahradit se čí. Bylo by vhodné dosadit místo chyb ějících strom ů nové. Zásahová plocha H (viz P říloha VII) Místo kde se vyskytuje p řástevník, cílem je zlepšit stanovišt ě a navýšit velikost populace. Dále zlepšit podmínky pro xylofágní druhy a druhy sv ětlých les ů. Plocha s výraznou sukcesí a "lesním" charakterem. V první fázi je nutné odstranit akát, smrk a v ětšin borovic a mod řín ů. Stromové patro by se m ělo prosv ětlit. Na části plochy odstranit k řoviny. Je možné, a vhodné, zavést pastvu. Zásahová plocha CH (viz P říloha VII)

Místo kde se vyskytuje p řástevník, cílem je zlepšit stanovišt ě a navýšit velikost populace. Jde op ět o bývalý sad. Je nutné redukovat k řoviny, podle množství je plocha rozd ělena do dvou podploch. Na ploše zavést pastvu nebo ji nahradit se čí. Je vhodné dosadit ovocné d řeviny. Zásahová plocha I (viz P říloha VII) Plocha je rozd ělena do n ěkolika subploch. První z nich jsou místa zarostlá akátem, který je nutné vy řezat a dále je udržovat pouze řídce zarostlá k řovinami. Na celé ploše by bylo vhodné redukovat k řoviny, podle nutnosti je rozd ělena do dalších t ří podploch. Na celém ploše by bylo vhodné zavést pastvu. Cílem je zlepšit stanovišt ě a umožn ění výskytu E. quadripunctaria.

Poznámka hospoda ření v ochranném pásmu je specifikován v kapitole 3.2.

3.1.1.3. pé če o rostliny Navržený management by m ěl nejen zabránit další sukcesi, ale naopak formou mozaiky obnovit stepi, lesostepi a sady. Oproti sou časnému stavu by se tak m ěla rozší řit plocha xerotermních biotop ů a území by se m ělo celkov ě diverzifikovat. V ětšina zájmových druh ů rostlin je práv ě poz ůstatkem hospoda ření v minulosti, jeho obnovou by se tak pro n ě m ěly zlepšit podmínky což by m ělo vést k zvýšení jejich abundancí a rozší ření v rámci MZCHÚ. V n ěkterých částech území se ší ří akát a še řík, tato místa jsou řešena v rámci management ů jednotlivých ploch. Výrazn ější problémy s dalšími invazivními druhy nebyly zaznamenány.

3.1.1.4. pé če o živo čichy Zásahy v rámci MZCHÚ jsou primárn ě navrženy k ochran ě druh ů S .eurasius a E. quadripunctaria a tedy k zachování a obnovy jejich stanoviš ť. Ochrana t ěchto druh ů je řešena v rámci management ů jednotlivých ploch. E. quadripunctaria žije na stepních a lesostepních stanovištích, na teplých místech s výskytem k řovin. Obnovou t ěchto biotop ů tak zlepšíme podmínky pro zájmové druhy v rámci MZCHÚ, které jsou poz ůstatkem hospoda ření v minulosti. Na lokalit ě nejsou známy problémy s invazivními druhy.

3.1.1.5. pé če o útvary neživé p řírody Sou částí MZCHÚ jsou skalní výchozy a sut ě. Pé če o tato místa je řešena v rámci vylišených příslušných ploch.

3.1.1.6. zásady jiných zp ůsob ů využívání území Území slouží jako rekrea ční oblast, p ředevším hrad je turisticky zna čně navšt ěvovaný V sou časné dob ě není nutné turismus jakkoliv redukovat. Sešlap je dokonce vítaným dopl ňkovým managementem, pouze pokud by došlo k výrazn ějším disturbancím na jižní stepní stráni pod hradem, bylo by nutné regulovat pohyb návšt ěvník ů. Vzhledem ke sklonu svahu je ale v ětší pohyb osob nepravd ěpodobný.

3.1.2 Podrobný vý čet navrhovaných zásah ů a činností v území 3.1.2.1 Lesy Příloha I, tabulka A - Vý čet plánovaných zásah ů je uveden v tabulce Příloha II, mapa H – Vyzna čení ploch se zásahy Zásahová plocha Les 1 (327 D 2) 1) V prvních t řech letech platnosti PP odstranit 80% k řovin a mladých strom ů. Ponechat ovocné d řeviny, v četn ě suchých nebo prosýchajících jedinc ů. Ponechat i část p řípadných padlých strom ů. Křoviny ponechávat formou solitér ů a menších skupinek. Ponechávat jedince Crataegus sp., Rosa sp., Swida sp., Prunus sp., Berberis vulgari, Sorbus terminalis, Viburnum lantana. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. Zásah je možné realizovat v pr ůběhu celého rok. Vy řezání v po čátku vegeta ční sezóny je výhodn ější, protože d řeviny budou mít menší potenciál zmlazovat. Lokalita je natolik rozsáhlá a množství k řovin tak velké, že by nem ělo dojít k ohrožení populací pták ů hnízdících v k řovinách. Ponechané ovocné stromy by bylo vhodné sanovat a dosadit - preferovat krajové odr ůdy. V dalších letech po zásahu odstra ňovat p řípadné výmladky. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 1-2 ohništích. 2) Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz o intenzit ě cca 0.8-1.2 DJ/ha a pom ěru 1:0 až 3:1. V případ ě pastvy koz ochránit kmeny a nižší v ětve ponechaných ovocných strom ů. Je možné pást v pr ůběhu celé sezóny, vhodná by byla rota ční pastva mezi jednotlivými plochami, přičemž plocha Les 1 by byla samostatným opl ůtkem. Pokud by byla rota ční pastva nemožná měnit intenzitu pastvy na ploše mezi lety. Zví řata neustájovat na ploše. Ponechávat nedopasky, odstranit pouze v ětšinu ruderálních (nitrofilních) druh ů rostlin. Biomasu odstranit mimo plochu. Poznámka: V p řípad ě nemožnosti realizace pastvy je možné krátkodob ě realizovat se č. Díl čí plochu sekat v letech 2011 - 2016 jedenkrát v sezón ě. V dalších letech podle stavu vegetace zvážit se č pouze 1x za dva roky. Mozaikovit ě ponechat cca 1/3 nepose čenou. Nedosekávat na podzim.

Všechny zásahy mají prioritu 1. Zásahová plocha Les 2 (327 D 4) 1) U v ětších strom ů akátu provést v červnu 2011 odstran ění borky a lýka formou cca 5-10cm širokého pruhu. V pr ůběhu zimních m ěsíc ů vy řezat veškerý akát a 80% ostatních d řevin. Ponechávat jedince druh ů Crataegus sp., Rosa sp., Swida sp., Prunus sp., Berberis vulgaris, Sorbus terminalis, Viburnum lantana. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. V dalších letech po zásahu odstra ňovat p řípadné výmladky. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné je odstranit spálit je na jihovýchod ě plochy na 1-2 ohništích. 2) Odstranit opad z celé plochy. Biomasu odstranit mimo plochu a MZCHÚ. Provést v nejbližším možném termínu po vy řezání d řevin, nejpozd ěji do dubna 2012. Plocha navazuje na stanovišt ě saran če, cílem managementu je obnovit step. Vzhledem k vrstv ě opadu by při jejím ponechání došlo k nežádoucímu rozvoji nitrofilních druh ů. 3) Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz o intenzit ě cca 0.8-1.2 DJ/ha a pom ěru 1:0 až 3:1. V případ ě pastvy koz ochránit kmeny a nižší v ětve ponechaných ovocných strom ů. Je možné pást v pr ůběhu celé sezóny, vhodná by byla rota ční pastva mezi jednotlivými plochami, přičemž plocha Les 2 by byla samostatným opl ůtkem. Pokud by byla rota ční pastva nemožná měnit intenzitu pastvy na ploše mezi lety. Zví řata neustájovat na ploše. Odstranit nedopasky ruderálních (nitrofilních) druh ů rostlin. Biomasu odstranit mimo plochu. Je d ůležité zamezit přítomnosti zví řat na ploše A. Poznámka: V p řípad ě nemožnosti realizace pastvy je možné krátkodob ě realizovat se č. Díl čí plochu sekat v pr ůběhu platnosti plánu pé če jedenkrát v sezón ě. Plochu sekat celou. Všechny zásahy mají prioritu 1. Zásahová plocha Les 3 (327 D 6) 1) V prvních t řech letech platnosti PP odstranit 95% jasanu. Křoviny ponechávat formou solitér ů a menších skupinek. Ponechávat jedince Crataegus sp., Rosa sp., Swida sp., Prunus sp., Berberis vulgari, Sorbus terminalis, Viburnum lantana. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. Zásah je možné realizovat v pr ůběhu celého rok. Vy řezání v po čátku vegeta ční sezóny je výhodn ější, protože d řeviny budou mít menší potenciál zmlazovat. Lokalita je natolik rozsáhlá a množství k řovin tak velké, že by nem ělo dojít k ohrožení populací pták ů hnízdících v k řovinách. V dalších letech po zásahu odstra ňovat p řípadné výmladky. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu.

2) Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz o intenzit ě cca 0.8-1.2 DJ/ha a pom ěru 1:0 až 3:1. V případ ě pastvy koz ochránit kmeny a nižší v ětve ponechaných ovocných strom ů. Je možné pást v pr ůběhu celé sezóny. Ponechávat nedopasky, odstranit pouze v ětšinu ruderálních (nitrofilních) druh ů rostlin. Biomasu odstranit mimo plochu. Poznámka: V p řípad ě nemožnosti realizace pastvy je možné krátkodob ě realizovat se č. Díl čí plochu sekat 1x za dva roky. Nedosekávat na podzim. Všechny zásahy mají prioritu 3.

3.1.2.2. nelesní pozemky Příloha A, tabulka B - Vý čet plánovaných zásah ů Umíst ění zásahových ploch viz P říloha VII Obecná pravidla Pokud nebude uvedeno u konkrétní plochy jinak platí pro zásah následující pravidla: Vy řezání k řovin Křoviny ponechávat formou solitér ů a menších skupinek. Vy řezání je možné provád ět jednorázov ě nebo rozd ělit do více let. Ponechávat jedince druh ů Crataegus sp., Rosa sp., Swida sp., Prunus sp., Berberis vulgaris, Sorbus terminalis, Viburnum lantana. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. Zásah je možné realizovat v pr ůběhu celého rok. Vy řezání v po čátku vegeta ční sezóny je výhodn ější, protože d řeviny budou mít menší potenciál zmlazovat. Lokalita je natolik rozsáhlá a množství k řovin tak velké, že by nem ělo dojít k ohrožení populací pták ů hnízdících v k řovinách. V dalších letech po zásahu odstra ňovat p řípadné výmladky. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud to nebude možné, spálit na co nejmenším po čtu ohniš ť. Pokud jsou na ploše ovocné d řeviny nevy řezávat je, ale naopak ponechat v četn ě suchých nebo prosýchajících jedinc ů. Ponechat i část p řípadných padlých strom ů. Ponechané ovocné stromy by bylo vhodné sanovat a dosadit chyb ějící stromy - preferovat krajové odr ůdy. Pastva Zavést každoro ční pastvu a koz a ovcí o intenzit ě cca 0.8-1.2 DJ/ha a pom ěru 1:0 až 3:1. V případ ě pastvy koz ochránit kmeny a nižší v ětve ponechaných ovocných strom ů. Je možné pást v pr ůběhu celé sezóny, vhodná by byla rota ční pastva mezi jednotlivými plochami, přičemž vhodný po čet opl ůtk ů bude definován u každé plochy. Pokud by byla rota ční pastva nemožná m ěnit intenzitu pastvy na ploše mezi lety. Zví řata neustájovat na ploše. Ponechávat

nedopasky, odstranit pouze v ětšinu ruderálních (nitrofilních) druh ů rostlin. Biomasu odstranit mimo plochu. Poznámka: V p řípad ě nemožnosti realizace pastvy je možné krátkodob ě realizovat se č. Pokud nebude uvedeno jinak sekat 1x za dva až t ři roky. Sekat mozaikovit ě (nebo formou pás ů) ponechávat cca 1/3 nepose čenou. Nedosekávat na podzim. Zásahová plocha A Plocha s výskytem S. eurasius je nutné k zásah ům p řistupovat citliv ě a monitorovat stav populace. B ěhem platnosti plánu pé če provést pouze redukci k řovin o cca o 60%. Vy řezání provést zejména na východ ě a západ ě plochy. P ři zásahu krom ě druh ů uvedených v obecných zásadách ponechávat Cornus mas, Cotoneaster integerrimus, Prunus fruticosa, Rosa galica. Vy řezání realizovat v dob ě vegeta čního klidu. Zásahová plocha B Během první t řetiny platnosti PP vy řezat 80% d řevin. Krom druh ů uvedených v obecných zásadách preferovat p ři ponechání jilm, Cornus mas, Cotoneaster integerrimus, Prunus fruticosa, Rosa galica. Po vy řezání k řovin posoudit množství opadu a p řípadn ě provést její odstran ění. V tomto p řípad ě biomasu odstranit do za čátku sezóny a zcela biomasu odstranit mimo MZCHÚ. Plocha je v t ěsném sousedství stanovišt ě S. eurasius, cílem je obnovit stepní charakter plochy a rozší řit biotop vhodný pro saran če. Zavést každoro ční pastvu ovcí , odstra ňovat nedopasky ruderálních (nitrofilních) druh ů rostlin. Biomasu odstranit mimo plochu. Je d ůležité zamezit p řítomnosti zví řat na ploše A. Poznámka: V p řípad ě nemožnosti realizace pastvy je možné krátkodob ě realizovat se č. Díl čí plochu sekat v pr ůběhu platnosti plánu pé če jedenkrát v sezón ě. Plochu sekat celou. Zásahy mají prioritu 1, u odstran ění opadu je nutné posoudit nutnost. Zásahová plocha C Provést odstran ění veškerého akátu, v červnu 2011 odstranit borku a lýka formou cca 5-10cm širokého pruhu. V pr ůběhu zimních m ěsíc ů vy řezat veškerý akát, 90% še říku a 80% ostatních dřevin. Ponechávat jedince druh ů Crataegus sp., Rosa sp., Swida sp., Prunus sp., Berberis vulgaris, Sorbus terminalis, Viburnum lantana. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. V dalších letech po zásahu odstra ňovat p řípadné výmladky. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu. Odstranit opad z celé plochy. Biomasu odstranit mimo plochu a MZCHÚ. Provést v nejbližším možném termínu po vy řezání d řevin, nejpozd ěji do dubna 2012. Plocha navazuje na stanovišt ě saran če, cílem managementu je obnovit step. Vzhledem k vrstv ě opadu by p ři jejím ponechání došlo k nežádoucímu rozvoji nitrofilních druh ů.

Zavést každoro ční pastvu ovcí , odstra ňovat nedopasky ruderálních (nitrofilních) druh ů rostlin. Biomasu odstranit mimo plochu. Je d ůležité zamezit p řítomnosti zví řat na ploše A. Poznámka: V p řípad ě nemožnosti realizace pastvy je možné krátkodob ě realizovat se č. Díl čí plochu sekat v pr ůběhu platnosti plánu pé če jedenkrát v sezón ě. Plochu sekat celou. Všechny zásahy mají prioritu 1. Zásahová plocha D V prvních čty řech letech platnosti PP odstranit veškeré k řoviny okolo hradebních zdí. Krom dřevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. V rámci sadu by bylo vhodné dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x 2- 3 roky. Všechny zásahy mají prioritu 1, vyjma rekonstrukce sadu. Zásahová plocha E V prvních čty řech letech platnosti PP odstranit 80% d řevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. V rámci sadu by bylo vhodné asanovat ovocné d řeviny a dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat každoro čně - pro velký rozvoj ke řů , hrozí po jejich odstran ění rozvoj nitrofilních druh ů. Všechny zásahy mají prioritu 1, vyjma rekonstrukce sadu. Zásahová plocha F V prvních šesti letech platnosti PP odstranit 10-15% dřevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. Snažit se formou pr ůsek ů fragmentovat rozsáhlé porosty k řovin. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x za 2-3 roky Dřeviny by bylo vhodné odstranit pastvu je nutné zavést. Zásahová plocha G V prvních šesti letech platnosti PP odstranit 80% dřevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. V rámci sadu by bylo vhodné asanovat ovocné dřeviny a dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x za 2-3 roky Všechny zásahy mají prioritu 1, vyjma rekonstrukce sadu.

Zásahová plocha H V rámci plochy odstranit b ěhem prvních p ěti let platnosti plánu pé če veškerý akát. Ten je situován zejména na západ ě plochy. U v ětších strom ů akátu provést v červnu odstran ění borky a lýka formou cca 5-10cm širokého pruhu. V průběhu zimních m ěsíc ů vy řezat veškerý akát. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. V dalších letech po zásahu odstra ňovat případné výmladky. Odstranit také další nep ůvodní d řeviny - veškerý smrk, v ětšinu borovice a mod řínu. Ponechat habitueln ě zajímavé jedince. Zásah je nutné realizovat. Vy řezané d řeviny je možné spálit na ploše, snažit se minimalizovat po čet ohniš ť, bylo by však vhodné biomasu odstranit. V rámci PP by bylo vhodné rovnom ěrn ě na ředit stromové patro. Ze všech v ěkových skupin a druh ů by m ělo být odstran ěno cca 10% d řevin. Ponechávat doupné stromy, habitueln ě zajímavé a část suchých jedinc ů. P řibližn ě 1/5 pokácených strom ů ponechat na míst ě do rozpadu. Ve st řední části by bylo vhodné provést vy řezání 20% lísky. Biomasu odstranit mimo plochu, p řípadn ě spálit na omezeném po čtu ohniš ť na ploše. Pa řezy neošet řovat herbicidem. Cílem zásahu je prosv ětlit porost a zlepšit podmínky pro xylofágní druhy hmyzu a druhy sv ětlých les ů. Na ploše by bylo vhodné zavést pastvu Zásahová plocha CH subplocha CHa V prvních osmi letech platnosti PP odstranit 40% d řevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. Snažit se formou pr ůsek ů fragmentovat rozsáhlé porosty k řovin. V rámci sadu by bylo vhodné asanovat ovocné dřeviny a dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x za 2-3 roky Všechny zásahy mají prioritu 1, vyjma rekonstrukce sadu. subplocha CHb V prvních osmi letech platnosti PP odstranit 10% d řevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. V rámci sadu by bylo vhodné asanovat ovocné dřeviny a dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x za 2-3 roky Všechny zásahy mají prioritu 1, vyjma rekonstrukce sadu. Zásahová plocha I subplocha Ia

Do šesti let od za čátku platnosti plánu pé če provést odstran ění akátu. U v ětších strom ů akátu provést v červnu odstran ění borky a lýka formou cca 5-10cm širokého pruhu. V pr ůběhu zimních m ěsíc ů vy řezat veškerý akát. Všechny pa řezy ošet řit kontaktním herbicidem. V dalších letech po zásahu odstra ňovat p řípadné výmladky. Zásah je nutné realizovat. Vy řezané d řeviny je možné spálit na ploše, snažit se minimalizovat po čet ohniš ť. Bylo by vhodné zavést pastvu. subplocha Ib Během platnosti PP odstranit 30% d řevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. Snažit se propojit sad se sadem na východ ě. Formou pr ůsek ů fragmentovat rozsáhlé porosty k řovin. V rámci sadu by bylo vhodné dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x za 2-3 roky Zásahy by bylo vhodné realizovat. subplocha Ic Během platnosti PP odstranit až 40% d řevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. Snažit se formou pr ůsek ů fragmentovat rozsáhlé porosty křovin. V rámci sadu by bylo vhodné asanovat ovocné dřeviny a dosadit chyb ějící stromy. Vy řezané d řeviny odstranit mimo plochu, pokud nebude možné spálit na 3-5 ohništích. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. P řípadnou náhradní se č realizovat 1x za 2-3 roky Zásahy by bylo vhodné realizovat. subplocha Id Během platnosti PP odstranit až 60% d řevin. Krom d řevin uvedených v obecných zásadách ponechávat i chrán ěné d řeviny. Snažit se formou pr ůsek ů fragmentovat rozsáhlé porosty křovin. Pokud se v porostu objeví ovocné stromy pak je ponechat Vy řezané d řeviny je možné spálit na ploše, snažit se minimalizovat po čet ohniš ť. Zavést každoro ční pastvu ovcí a koz. Není nutné realizovat se č Zásahy realizovat podle možností.

Přílohy: Příloha A. - vý čet plánovaných zásah ů (tabulka) Příloha VII. - mapa navržených zásah ů a opat ření

3.2. Ochranné pásmo

3.2.1 Návrh ochranného pásma V souladu s § 37 odst. 1 zákona 114/92Sb. navrhujeme vyhlásit ochranné pásmo na vybraných pozemcích v sousedství MZCHÚ. Bližší vymezení, viz mapový zákres – Příloha II., výpis dot čených pozemk ů viz kapitola 1.4. Ochranné pásmo je navrženo především na pozemcích sloužící jako sady s r ůznou mírou intenzity hospoda ření. Na t ěchto místech se vyskytuje, by ť jednotliv ě, přástevník E. quadripunctaria, vzhledem k rozloze OP se ale bude jednat o významnou posílení populace a tedy d ůležitou část MZCHÚ. V rámci OP se také vyskytuje slanisko s řadou chrán ěných a ohrožených druh ů rostlin (plocha OP – 2).

3.2.2 Zásady hospodá řského nebo jiného využívání ochranného pásma včetn ě návrhu zásah ů a p řehledu činností V souladu s § 37 odst. 2 zákona 114/92Sb., je nutné ke stavební činnosti, terénním a vodohospodá řským úpravám, k použití chemických prost ředk ů, zm ěnám kultury pozemku a ke stanovení zp ůsobu hospoda ření v lesích v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany p řírody. Doporu čujeme rozší řit nutnost souhlasu orgánu ochrany p řírody k ší ření geograficky nep ůvodních druh ů rostlin a živo čich ů. Tato činnost je zahrnuta do kapitoly o bližších ochranných podmínkách. Doporu čujeme, aby ší ření nep ůvodních rostlin bylo v rámci OP omezeno až zcela vylou čeno, ší ření nep ůvodních živo čich ů zcela vylou čeno. Použití chemických látek, zejména insekticid ů je v OP velmi problematické. V ideálním případ ě by m ělo dojít k vylou čení jejich použití. Vzhledem k tomu, že v ětšinu tvo ří sady, z nichž část je využívána, povede k tlaku na jejich použití. Orgán ochrany p řírody by m ěl citliv ě vážit každé použití a spíše se snažit podporovat ekologické sada řství. Plochy by m ěly být pravideln ě sekány, alespo ň 1x za 2-3 roky. P ři se či v rámci OP by m ělo být formou pás ů nebo mozaiky ponecháno v rámci pozemku p řibližn ě 1/5 neposekaná. Naorávání či jiné výrazn ější disturbance p ůdy je nutné prakticky vylou čit. K obnov ě sad ů by m ěl být dán souhlas OOP, přičemž by sady m ěly být obnovovány postupn ě a šetrn ě. Tyto podmínky se týkají všech ploch: OP - 1, OP - 2, OP - 3.

Na slanisku (Plocha OP - 2) by m ělo dojít k odstran ění 90% ke řů , a pravidelné se či 1x ro čně s ponecháním cca 1/5 neposekané. Vhodné jsou opakované lokální disturbance vegeta čního krytu v rozsahu cca 10% b ěhem platnosti PP. Seznam nalezených druh ů viz P říloha III.

3.3 Zam ěř ení a vyzna čení území v terénu Hranice území jsou v ětšinou vedeny po hranicích parcel. Parcely, které hranice d ělí, by m ěly být zam ěř eny, hranice vyty čeny a provedeno rozd ělení jejich rozd ělení. Po zápisu do katastru nemovitostí by m ělo být území vyhlášeno po parcelách. Pokud je tato varianta p říliš problematická provést geodetické zam ěř ení a území vyhlásit po lomových bodech. Zm ěny je nutné zanést do katastru nemovitostí. Území je dále pot řebné vyzna čit v terénu, v souladu s § 42 zákona č 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 60/2008 Sb., tedy provést pruhové zna čení a dále umístit cedule s malým státním znakem. Celkový po čet tabulí by m ěl být 11ks.

3.4 Návrhy pot řebných administrativn ě-správních opat ření v území 3.4.1. Ochranné podmínky Základní ochranné podmínky V MZCHÚ platí základní ochranné podmínky stanovené podle § 36 zákona 114/92 Sb., jímž se zakazují zm ěny nebo poškozování p řírodní památky nebo její hospodá řské využívání vedoucí k jejímu poškození.

Bližší ochranné podmínky (1) Z d ůvodu zajišt ění p ředm ětů ochrany lze v p řírodní památce vykonávat jen s p ředchozím písemným souhlasem p říslušného orgánu ochrany p řírody, ud ěleným podle § 44 zákona č. 114/1992 Sb., tyto činnosti a zásahy: a) měnit druh pozemk ů, zp ůsob jejich využití a provád ět pozemkové úpravy b) zřizovat skládky, a to i p řechodné z jakýchkoliv materiál ů c) umís ťovat veškeré stavby d) provád ět terénní úpravy e) zřizovat myslivecká za řízení v četn ě krmiš ť a slanisk pro zv ěř f) používat hnojiva a biocidy g) zavád ět intenzivní chovy zv ěř e, nap říklad obory, farmové chovy a bažantnice h) zakládat pole i) zakládat zahrady j) tábo řit k) provád ět nahodilou t ěžbu d řeva nad 0,2 ha souvislé plochy

l) provád ět výzkumné a pr ůzkumné práce spojené s narušováním p řírodních stanoviš ť a ovliv ňováním populací rostlin a živo čich ů m) zřizovat cesty a stezky pro jízdu na koni v četn ě doprovodných za řízení, vyzna čovat cyklistické stezky a stezky pro p ěší n) provád ět geologické práce

(2) Výše uvedený souhlas není vyžadován v p řípad ě, kdy zákon stanoví odlišný postup.

Obecné zásady 1) Pé če o pozemky bude probíhat v souladu se schváleným plánem pé če. 2) Pr ůzkum a výzkum ve zvlášt ě chrán ěném území je možné provád ět pouze v souladu s § 73 zákona 114/92 Sb.

Předm ět ochrany Ochrana druh ů saran če Stenobothrus eurasius a p řástevníka kostivalového ( Euplagia quadripunctaria ) a jejich stanoviš ť. Předm ětem ochrany je ochrana druh ů saran če Stenobothrus eurasius a p řástevníka kostivalového ( Euplagia quadripunctaria ) a jejich stanoviš ť. Ochrana obnažených skalních výchoz ů a sutí, ochrana stepních a lesostepních biotop ů a extenzivn ě využívaných sad ů a organism ů na n ě vázaných Lokalita je významná nejen z hlediska ochrany t ěchto druh ů, ale i z hlediska druh ů rostlin (celkem 71 druh ů je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin, 12 je zvlášt ě chrán ěno podle vyhlášky), nap říklad kozinec rakouský, t řezalka ozdobná, koniklec lu ční český nebo kavyl sli čný a bezobratlých živo čich ů (7 druh ů chrán ěných podle vyhlášky), nap říklad zlatohlávek hu ňatý, mravenec otro čící nebo zdobenec skvrnitý

3.4.2 Ostatní správn ě administrativní - opat ření

Provést převod les ů v rámci pozemku s lesní p ůdou na bezlesí nebo zm ěnit v katastru nemovitostí využití pozemku.

Plán pé če, jednotlivé zásahy či opat ření nejsou v rozporu s p říslušnými paragrafy zákona 114/1992 Sb. a není nutné žádat pro n ě výjimku, povolení či souhlas. Nicmén ě tuto skute čnost a nutnost žádat o p řípadné výjimky musí jednotliv ě posoudit p říslušný správní orgán.

3.5 Návrhy na regulaci rekrea čního a sportovního využívání území ve řejností

V sou časné dob ě nejsou známy žádné d ůvody pro regulaci rekrea čního a sportovního využívání.

3.6 Návrhy na vzd ělávací využití území Území je zna čně navšt ěvováno. V rámci MZCHÚ, ideáln ě v rámci hradu by bylo vhodné umístit velkoformátovou tabuli řešící problematiku ochrany tohoto území a vysv ětlující projekt Natura 2000. Ideální by bylo od obce Klapý až na hrad vybudovat komplexní nau čnou stezku.

3.7 Návrhy na pr ůzkum či výzkum území a monitoring V území byl sice proveden entomologický, orienta ční ornitologický a botanický pr ůzkum při zpracování tohoto plánu pé če, ale vzhledem k pozdnímu zadání (poslední dekáda července), a omezení pouze na p ůvodní návrh hranice, unikla celá řada druh ů. Vzhledem k jedine čnosti území by proto bylo vhodné zpracovat pr ůzkumy nové, zam ěř ené alespo ň na xylofágní hmyz, fytofágní hmyz, no ční a denní motýli, pavouky, m ěkkýše a botaniku. V území byl v minulosti proveden entomologický pr ůzkum a pr ůzkum obratlovc ů. Dále by bylo vhodné provést pomologický pr ůzkum zde rostoucích ovocných strom ů. Sady se zde vyskytují n ěkolik set let a stále zde roste celá řada p ůvodních strom ů. Lze proto o čekávat nálezy zajímavých krajových odr ůd. Každoro čně nebo alespo ň jednou za dva roky by m ěl probíhat podle schválené metodiky monitoring dopad ů managementu na saran če S. eurasius a jednou za cca 2-3 roky na přástevníka E. quadripunctaria.

4. Záv ěre čné údaje

4.1 P ředpokládané orienta ční náklady hrazené orgánem ochrany p řírody podle jednotlivých zásah ů (druh ů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (nap ř. Orienta ční náklady Orienta ční náklady plochy) za rok (K č) za období platnosti plánu pé če (K č) Jednorázové a časov ě omezené zásahy Instalace velkoformátové tabule (infopanel) 25 000 25 000 instalace tabulí se státním znakem a pruhového 50 000 50 000 zna čení jednorázové odstran ění d řevin 2010 (cca max. 1 200 000 1 200 000 62ha - záleží na aplikaci zásahu, viz tab. P říloha I.) Odstran ění d řevin a opakované odstra ňování 400 000 1 200 000 výmladk ů na plochách 2011-2013 (cca max. 62ha - záleží na aplikaci zásahu, viz tab. P říloha I.) Odstran ění dřevin a opakované odstra ňování 300 000 600 000 výmladk ů na plochách 2014-2015 (cca max. 62ha - záleží na aplikaci zásahu, viz tab. P říloha I.) Odstran ění d řevin a opakované odstra ňování 200 000 400 000 výmladk ů na plochách 2013-2017 (cca max. 62ha - záleží na aplikaci zásahu, viz tab. P říloha I.) Odstran ění d řevin a opakované odstra ňování 100 000 200 000 výmladk ů na plochách 2018-2019 (cca max. 62ha - záleží na aplikaci zásahu, viz tab. P říloha I.) Odstran ění odpadu 40 000 40 000 Obnova starého sadu* (cca max 30ha) C e l k e m (K č) Nelze ur čit 3 715 000 (zásahy nejsou ve stejných letech) Opakované zásahy Kontrola a obnova pruhové zna čení a sloupk ů 20 000 40 000 s tabulemi se státním znakem pastva (cca max. 59.2ha ro čně - viz tab. P říloha I.) 150 000 1 350 000 kosení jako náhrada za absenci pastvy (cca max. 300 000 2 700 000 59.2ha ro čně - viz tab. P říloha I.) C e l k e m (K č) 150000 (pastva) 1 350 000 (pastva) 300 000 (kosení) 2 700 000 (kosení) *Cenu nelze p řesn ě stanovit, bude vycházet z aktuálního ceníku zahradnických prací a ceny d řevin

4.2 Použité podklady a zdroje informací And ěl, R. a kol. (1984) :Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha : Svoboda, s. 131-135; Anonymous. (2003):Státní hrad Házmburk = Staatsburg Házmburk = Házmburk state castle. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav - územní odborné pracovišt ě, . Památkové objekty Ústeckého kraje Balatka B. (1972): Geomorfologické člen ění ČSR. Studie Geografické, 23, Brno Bárta, J., Klimeš, Z. (1998),: Státní hrad Házmburk: Zajišt ění a konzervace hradní ruiny. Zprávy památkové pé če. Ro č. 58, č. 10 p říl. čas. s. 101-103. Cílek, V. (2009): Házmburk. Rubrika: Místa z druhé strany. In: Regenerace. Ro č. 17, č. 7 s. 40-41 Čelakovský L. (1868-1883): Prodromus kv ěteny české 1-4.- Praha. Demek J a kol. (1987): Hory a nížiny. Zem ěpisný lexikon ČR, . Academia 584, Praha Heber, F. A. a kol. (2006): České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy. Praha. Argo, Hejný S. & Slavík B. [eds.] 1988: Kv ětena ČSR 1. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] 1990: Kv ětena ČR 2. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] 1992: Kv ětena ČR 3. – Academia, Praha. Chytrý, M., Ku čera, T. & Ko čí, M. (eds.) (2001): Katalog biotop ů České republiky. Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR:, Praha Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v kv ěten ě České republiky V. P. pectinatus – Preslia, Praha, 75: 165–181. Konvi čka M. a Beneš J. (2006) Metodika monitoringu evropsky významného druhu přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Unpubl. 8 pp. MS, Praha: AOPK ČR. Krob, J. (1998),: Hazmburské katastrofy. In: Vlastiv ědný sborník Pod řipsko. Roudnice nad Labem. č. 8/1 s. 87-89 Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Št ěpánek J. [eds.] (2002): Klí č ke kv ěten ě České republiky. – Academia, Praha. Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České zem ě.- Vegetace ČSSR A2.- Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná spole čenstva České republiky a jejich ohrožení, Ed. 2.- Severo čes. P řír., Litom ěř ice. Neuhäuslová et al. (1998) - Mapa potenciální p řirozené vegetace České republiky.- Praha.

Novák J. (2002): Rozší ření halofyt ů v dolním Pooh ří. - Severo čes. P řír., Litom ěř ice, 33–34: 111–124. Plíva K. (1976): Typologický systém. ÚHÚL, Brandýs nad Labem Plíva K., Pr ůša E (1969): Typologické podklady p ěstování les ů, Praha Plíva K. (1991): P řírodní podmínky v lesním plánování.. ÚHÚL, 263, Brandýs nad Labem Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Rybá ř J (2000) Vybrané p říklady hlubokých svahových deformací v Českém masivu. MS depon in Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, Praha. 3pp. Skalický V. et al. (1977): Regionáln ě fytogeografické člen ění ČSR.- In: Informace Red. Rady Kv ěteny ČSR, No. 7:1-18. Pr ůhonice. Slavík B. [ed.] (1995): Kv ětena ČR 4. – Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1997): Kv ětena ČR 5. – Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (2000): Kv ětena ČR 6. – Academia, Praha. Slavík B.  Št ěpánková J. eds. (2004): Kv ětena ČR 7. – Academia, Praha. Šp ůrek,M. (1969): Retrospektivní analýza vývoje složených sesuv ů na p říkladu lokality Hazmburk u Libochovic. - Sbor. geol. V ěd, Ř. HIG, 7, 61-79, Praha Toufar, P.(2001): Tajemnou českou krajinou: (legendy, báje, p říb ěhy, záhady, magie a otazníky): Klapý - Hazmburk, Libochovice, Brozany, Doksany, Budyn ě a okolí. 1. vyd. Praha: Regia, 215 s., Voto ček, O.(1961): Hazmburk, Ústí nad Labem: Krajské středisko státní památkové pé če a ochrany p řírody v Ústí nad Labem, . 8 s. Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “p řirozenosti” lesních porost ů. - AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz) Čejchan A. 1980: K poznání orthopteroidního hmyzu (s.l.) ČSSR I. Časopis Národního Muzea, Řada P řírodov ědná 149: 125-139. Čejchan A. 1982: K poznání orthopteroidního hmyzu (s. l.) ČSSR III. Čas. Nár. Muz. Praha, Řada p řírodov ěd. 151: 113 Holuša J. 2006: Pilotní intenzívní a extenzívní monitoring evropsky významného druhu Stenobothrus eurasius (Orthoptera: Acrididae) v roce 2006 a srovnání popula čních hustot za sezóny 2003-2006. Ms. depon in AOPK ČR, 22 pp. Holuša J. 2008: Intenzívní a extenzívní monitoring evropsky významného druhu Stenobothrus eurasius (Orthoptera: Acrididae) v roce 2008 a srovnání popula čních hustot za sezóny 2003-2008. Ms. depon in AOPK ČR, 15 pp.

Holuša J. & Holuša O. 2002: Occurence of the grasshopper Stenobothrus eurasius bohemicus (Caelifera: Acrididae) in the Czech Republic. Artikulata 17(1): 89-93. Holuša J., Ko čárek P. Marhoul P. & Vlk R. 2009: Assessment of conservation status of orthopterans in the Czech Republic. In: Book of Abstracts 2nd Europ. Congress of Conserv. Biol., Prague, September 1-5, 2009, p. 177. Ko čárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. & Zuna-Kratky T. 2008: Recent expansions of the bush-crickets Phaneroptera falcata and Phaneroptera nana (Orthoptera: Tettigoniidae) in the Czech Republic. Artikulata 23 (1): 67-75. Ma řan J. 1958: O výskytu Stenobothrus (subg. Stenobothrodes Tarb.) eurasius Zub. V Československu. Acta Ent. Mus. Nat. Pragae 32: 537-543

4.4 Seznam používaných zkratek PP - plán pé če, p řírodní památka - podle souvislosti C2 – druh uvedený v červeném seznamu jako siln ě ohrožený C3 - druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený C4 - druh uvedený v červeném seznamu jako vzácn ější taxon vyžadující další pozornost VU - druh uvedený v červeném seznamu jako zranitelný EN - druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený NT - druh uvedený v červeném seznamu jako tém ěř ohrožený IUNC - International Union for Conservation of Nature MZCHÚ - maloplošné zvlášt ě chrán ěné území OP - ochranné pásmo ZCHÚ -¬ zvlášt ě chrán ěné území KO- druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako kriticky ohrožený druh, SO – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako siln ě ohrožený druh, O – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako ohrožený druh

4.5 Plán pé če zpracoval Vygoron o.s. Boršovská 18 370 07 České Bud ějovice

Edito ři: Old řich Čížek 1,2,3 & Jan Šamata 1,4 1Vygoron – o.s. 2HUTUR o.s. J. Purkyn ě 1616, 500 02 Hradec Králové 3Přírodov ědecká fakulta J ČU, Branišovská 31, 370 05 České Bud ějovice 4NT-NATURAM – ob čanské sdružení pro ochranu p řírody, Ostroh 58, 350 02 Poustka kontakt: e-mail: O. Čížek - [email protected]; J. Šamata - [email protected] lesnická část: Old řich Čížek, Jan Šamata botanická část: Jan Novák entomologie: Št ěpán Vodka, Michal Zapletal, Pavel Pech, Pavel Marhoul, Robert Tropekl ornitologie: Martin Šandera, doporu čená citace: Šamata J & Čížek O.. (2009): Plán pé če o P řírodní památku Vrch Hazmburk (návrh na vyhlášení) na období 2010 – 2019 . Msc. Depon. in: Krajský ú řad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem, 137 pp.

Příloha Tabulky A k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porost ů a vý čet plánovaných zásah ů v nich

ozna čení díl čí plocha vým ěra SLT zastoupení číslo rám. dřeviny zastou věk *** doporu čený zásah **** naléha- poznámka stupe ň JPRL díl čí SLT sm ěrnice pení vost přiroze- plochy (%) / dřevin ***** nosti (0,00 ha) porostní ** typ* (%) 327 D 2 Les 1 O.74 1C2 100% viz LTX 70 13 Odstran ění k řovin a náletových strom ů 1 Pro zachování p ředm ětů ochrany 5 komentá ř JS 30 13 Asanace ovocných strom ů, dosadba 2 není možné hospoda řit lesnickými pastva (náhradou se č) 1 zp ůsoby. Zásahy jsou detailn ě rozvedeny v kapitole 3.1.2.1. 327 D 4 Les 2 1.1 1A3 100 viz AK 100 35 odstran ění akátu a náletových d řevin 1 Pro zachování p ředm ětů ochrany 5 komentá ř odstran ění opadu 1 není možné hospoda řit lesnickými pastva (náhradou se č) 1 zp ůsoby. Zásahy jsou detailn ě rozvedeny v kapitole 3.1.2.1. 327 D 6 Les 3 0.37 1C2 100 viz JS 100 Odstran ění k řovin a náletových strom ů 3 Pro zachování p ředm ětů ochrany 4 komentá ř pastva (náhradou se č) 3 není možné hospoda řit lesnickými zp ůsoby. Zásahy jsou detailn ě rozvedeny v kapitole 3.1.2.1. komentá ř: Pro zachování p ředm ětů ochrany je vylou čeno lesnické hospoda ření na uvedených plochách! Porosty nemají charakter les ů, ale jedná se o zpustlé pastviny a sady. Management musí sm ěř ovat k obnov ě p ůvodního hospoda ření a charakteru ploch tedy ke stepím, lesostepím případn ě extenzivním sad ům. Tyto zásahy není možné zapracovat do sm ěrnic, proto je zde neuvádíme, hospoda ření navíc bude v n ěkterých bodech (zakmen ění a povinnost zalesn ění) v rozporu s lesním zákonem a to i pokud by byly lesy kategorizovány jako zvláštního ur čení. Je proto bezpodmíne čně nutné p řevést pozemek na bezlesí na lesních pozemcích (nejlépe v kategorii 100 - Bezlesí nepr ůběžné v rámci odd ělení) nebo zm ěnit druh pozemku v katastru nemovitostí.

***** stupn ě naléhavosti jednotlivých zásah ů, podle následujícího člen ění:1 - stupe ň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování p ředm ětu ochrany), 2 - stupe ň - zásah vhodný, 3 - stupe ň - zásah odložitelný,

Příloha Tabulky B k bod ům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2

Popis díl čích ploch a objekt ů na nelesních pozemcích a vý čet plánovaných zásah ů v nich

čení plochy název vým ěra stru čný popis charakteru plochy nebo objektu a doporu čený zásah naléhav termín interval provád ění nebo objektu (ha) dlouhodobý cíl pé če ost* provedení A zásahová 2.6 xerotermní strá ň odstran ění d řevin 1 IX.- II. 2010-2013 plocha A B zásahová 1.9 xerotermní strá ň s křovinami odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2013 plocha B odstran ění opadu 2 do III. po vy řezání do za č. veg. sez pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně C zásahová 1.8 xerotermní strá ň zarostlá akátem a še říkem odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2012 plocha C odstran ění opadu 1 do III. po vy řezání do za č. veg. sez pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně D zásahová 5.7 opušt ěný sad odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2013 plocha D obnova sadu 3 I.-XII. podle možností pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně E zásahová 6.4 opušt ěný sad odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2015 plocha E obnova sadu 3 I.-XII. podle možností pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně F zásahová 4.8 opuštěná pastvina odstran ění d řevin 2 I.-XII. 2010-2015 plocha F pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně G zásahová 6.7 opušt ěný sad odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2015 plocha G obnova sadu 3 I.-XII. podle možností pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně

H zásahová 11.4 plocha s lesním charakterem prosv ětlen. strom. patra 2 I.-XII. 2010-2017 plocha H odstran ění k řovin 3 I.-XII. podle možností pastva 2 VI. - IX. každoro čně CHa zásahová 3.5 opušt ěný sad odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2017 plocha CHa obnova sadu 3 I.-XII. podle možností pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně CHb zásahová 4.9 opušt ěný sad odstran ění d řevin 1 I.-XII. 2010-2017 plocha CHb obnova sadu 3 I.-XII. podle možností pastva (náhradou se č) 1 VI. - IX. každoro čně Ia zásahová 1.1 plocha zarostlá akátem vy řezání 1 I.-XII. 2010-2015 plocha Ia pastva 2 VI. - IX. každoro čně Ib zásahová 2 opušt ěný sad odstran ění d řevin 2 I.-XII. 2010-2019 plocha Ib obnova sadu 3 I.-XII. podle možností pastva (náhradou se č) 2 VI. - IX. každoro čně Ic zásahová 1.7 opušt ěná pastvina odstran ění d řevin 2 I.-XII. 2010-2019 plocha Ic pastva (náhradou se č) 2 VI. - IX. každoro čně Id zásahová 5.1 plocha zarostlá k řovinami a mladými stromy odstran ění d řevin 3 I.-XII. 2010-2019 plocha Id pastva (náhradou se č) 3 VI. - IX. každoro čně

Poznámka: Jednotlivé zásahy je nutné realizovat podle detailního popisu v kapitole 3.1.2.2

* stupn ě naléhavosti jednotlivých zásah ů, podle následujícího člen ění:1 - stupe ň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování p ředm ětu ochrany), 2 - stupe ň - zásah vhodný, 3 - stupe ň - zásah odložitelný,

Příloha I:Mapa širších vztah ů

Příloha IIa: Zákres v katastrální map ě

Příloha IIb: Zákres v ortofotomap ě

II I. Seznam zjišt ěných druh ů Rostliny Acer campestre - javor babyka; Acer platanoides - javor mlé č; Acer pseudoplatanus - javor klen; Acinos arvensis - pam ětník rolní; Adonis vernalis - hlavá ček jarní; O, C2, Vzácn ě (4 jedinci) na prudkém Z svahu pod skalami. Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Místo negativn ě ovlivn ěno absencí managementu a sukcesí k řovin. Pro další existenci této malé populace bude d ůležité obnovit pastvu a provést redukci náletu. Aegopodium podagraria - bršlice kozí noha; Aethusa cynapium - tetlucha kozí pysk Agrimonia eupatoria - řepík léka řský; Agropyron repens - pýr plazivý; Agrostis capillaris - psine ček obecný; Agrostis gigantea - psine ček obrovský Agrostis vinealis - psine ček tuhý; C4, Roztroušen ě až hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Achillea collina - řeb říček chlumní; Achillea millefolium agg. - řeb říček obecný; Achilea pannonica - řeb říček panonský; C3, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 80 jedinc ů) po celé skalní stepi (p ředevším v okolí skalních výchoz ů).Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Ajuga repens - zb ěhovec plazivý; Ajuga genevensis - zb ěhovec ženevský; Alium oleraceum - česnek planý; Alium scorodoprasum - česnek o řešec; Alium senescens subsp. montanum - česnek šerý horský; C4,Roztroušen ě až hojn ě na skalních výchozech a skalní stepi na JV až SZ svahu (cca 500 jedinc ů).Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Alium strictum - česnek tuhý; C2, Ojedin ělý (10 jedinc ů) výskyt na skalním výchozech a jeho okolí na JV svahu.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Alium vineale - česnek vini ční; Alliaria petiolata - česná ček obecný; Alyssum alyssoides - ta řice kališní; Anchusa officinalis - pilát léka řský; Anemone nemorosa - sasanka hajní; Anthemis tinctoria - rmen barví řský; C4, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 200 jedinc ů) po celé skalní stepi.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny Anthericum liliago - bělozá řka liliovitá; O, C3, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 80 jedinc ů) po celé skalní stepi (p ředevším v skalní výchozy pod Černou v ěží).Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Anthoxanthum odoratum - tomka vonná; Anthriscus sylvestris - kerblík lesní; Anthiscus cerefolium - kerblík t řebule; Anthyllis vulneraria - úro čník bolhoj; Arenaria serpillifolia - píse čnice douškolistá; Arabidopsis thaliana - husení ček rolní; Arctium tomentosum - lopuch plstnatý; Arrhenatherum elatius - ovsík vyvýšený; Artemisia absinthium - pelyn ěk obecný; Artemisia campestris - pelyn ěk ladní; Artemisia pontica - pelyn ěk pontický; Artemisia vulgaris - pelyn ěk černobýl;

Asarum europaeum - kopytník evropský; Asparagus officinalis - ch řest léka řský; Asperula cynanchica - ma řinka psí; Asplenium septentrionale - sleziník severní; Asplenium trichomanes - sleziník červený; Aster linosyris - hv ězdnice zlatovlásek; O, C3 Roztroušen ě až hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu a v OP plocha OP 2..Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Astragalus austriacus - kozinec rakouský; SO, C3, Vyskytuje ojedin ěle (2 jedinci) na hran ě skalní stepi u hradu.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa.. Astragalus cicer - kozinec cizrnovitý; Astragalus danicus - kozinec dánský; O, C3, Ojedin ělý výskyt na S úpatí (10 jedinc ů) a v OP, plocha OP 2.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Astragalus glyciphylos - kozinec sladkolistý; Aurinia saxatilis - ta řice skalní; O, C4, Roztroušen ě na skalních výchozech na V, JV a SZ svahu (cca 100 jedinc ů).Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi.Vhodné vy řezat na vybraných skalních výchozech k řoviny. Avenulla pratensis - ovsí ř lu ční; Ballota nigra - měrnice černá; Betula pendula - bříza bradavi čnatá; Betonica officinalis - bukvice léka řská; Berberis vulgaris - dřiš ťál obecný; C4, Roztroušen ě po celé lokalit ě. Nazna čuje pastevní management v minulosti a jeho recentní absenci. Botriochloa ischaemum - vousatka prstnatá; C4, Roztroušen ě na skalní stepi na J a Z svahu.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Brachypodium pinnatum - vále čka prapo řitá; Brachypodium sylvaticum - vále čka lesní; Bromus erectus - sve řep vzp římený; Bromus inermis - sve řep bezbranný; Bromus tectorum - sve řep jalový; Bupleurum falcatum - prorostlík srpovitý; Calamagrostis epigejos - třtina k řovištní; Calluna vulgaris - vřes obecný; Campanula bononiensis - zvonek bolo ňský; O, C2, Nehojn ě (do 20 jedinc ů) na skalní stepi na JV svahu.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, k řoviny a sv ětlé lesy nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Campanula persicifolia zvonek broskvolistý; Campanula rapunculoides - zvonek řepkovitý; Campanula rotundifolia - zvonek okrouhlolistý; Campanula trachelium - znovek kop řivolistý; Carduus crispus - bodlák kade řavý; Carduus nutans - bodlák nicí; C4, Roztroušen ě na skalní stepi na J a Z svahu (30 jedinc ů).Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Carpinus betulus - habr obecný; Carex distans.. ost řice oddálená C 2 V OP, plocha OP 2- roste na vlhkých, obnažených a většinou zasolených p ůdách, na slatinných loukách a u vlh čích cest Carex flacca - ost řice chabá; Carex humilis - ost řice nízká; C4, Roztroušen ě až hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Carex muricata agg. - ost řice m ěkoostenná Carex otruba – ost řice Otrubova C 4 V OP, plocha OP 2, roste na vlhkých, obnažených a většinou zasolených p ůdách, na slatinných loukách a u vlh čích cest Carex praecox - ost řice časná;

Carex supina - ost řice drobná; C3, Vyskytuje nehojn ě (p řibližn ě 50 jedinc ů) p ředevším na Z svahu v okolí skalních výchoz ů.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Carex tomentosa - ost řice plstnatá; Carlina vulgaris - pupava obecná; Centaurea jacea - chrpa lu ční; Centaurea scabiosa - chrpa čekánek; Centaurea stoebe - chrpa porýnská; Centaurium pulchellum.-zem ěžlu č spanilá C2 V OP, plocha OP 2, roste na vlhkých, obnažených a většinou zasolených p ůdách, na slatinných loukách a u vlh čích cest, obvykle v pásmu nížin až pahorkatin. Cerastium arvense - rožec rolní; Cerastium glutinosum - rožec lepkavý; Cichorium intibus - čekanka obecná; Cirsium acaule - pchá č bezlodyžný; C4, Roztroušen ě na slínitém úpatí (p ředevším S).Suché travnaté pastviny, krátkostébelné louky a extenzivní sady.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Cirsium arvense - pchá č oset; Cirsium eriophorum - pchá č b ělohlavý; C3, Hojný výskyt na úpatí studované lokality.Travnaté pastviny, úhory, krátkostébelné louky.Typický druh extenzivních pastvin v termofytiku.Vhodné zavést pastvu a selektivn ě vy řezat k řoviny. Chelidonium majus - vlaštovi čník v ětší; Chondrilla juncea - radyk prutnatý; C4, Roztroušen ě na skalní stepi na J a Z svahu (do 60jedinc ů).Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Clinopodium vulgare - klinopád obecný; Colchicum autumnale - oc ůn jesenní; Convallaria majalis - konvalinka vonná; Convolvulus arvensis - svla čec rolní; Cornus mas - dřín obecný; O, C4, Ojedin ělý výskyt na úpatí i svahu (10 jedinc ů). Druh charakteristický pro sv ětlé doubravy a dubohab řiny.Rozvoji populace by mohl pomoci pa řezinový management lesa. Cornus sanguinea - svída krvavá; Corylus avellana - líska obecná; Crepis foetida subsp. rhoeadifolia - škarda smrdutá mákolistá; C3, Nehojn ě na skalní stepi na J a Z svahu (do 30jedinc ů). Výskyt soust řed ěn p ředevším na su ť pod hradbami.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Crepis tectorum - škarda st řešní; Cotoneaster integerrimus - skalník celokrajný; C4, Roztroušen ě rozší řena po celé skalní stepi (cca 200 jedinc ů; p ředevším v okolí skalních výchoz ů). Skalnaté výchozy, kamenité svahové pastviny a stepní trávníky.Vhodné zavést pastevní management a selektivn ě vy řezat křoviny. Crataegus laevigata - hloh obecný; Crataegus x macrocarpa - hloh velkoplodý; Cynoglossum officinale - užanka léka řská; Dactylis glomerata - srha řízna čka; Daucus carota - mrkev obecná; Deschampsia cespitosa - metlice trsnatá; Descurainia sophia - úhorník mnohodílný; Dianthus carthusianorum - hvozdík kartouzek; Dryopteris filix-mas - kapra ď samec Echinops sphaerocephalus - bělotrn kulatohlavý; Echium vulgare - hadinec obecný; Elytrigia intermedia - pýr prost řední ; C4, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Místy kodominantní druh.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny. Vhodné vy řezat k řoviny. Jeho hojný výskyt souvisí s absencí pastevního managementu. Elytrigia repens - pýr plazivý; Erodium cicutarium - pumpava obecná; Erophila verna - osívka jarní;

Eryngium campestre - má čka ladní; Erysmum crepidifolium - trýzel škardolistý ; C3, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Kodominantní druh.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Euonymus europaea - brslen evropský; Euphorbia cyparissias - pryšec chvojka; Euphorbia esula - pryšec obecný; Ephrasia stricta - sv ětlík tuhý; Falcaria vulgaris - srpek obecný; Falopia convolvulus - opletka obecná; Festuca heterophylla - kost řava r ůznolistá; Festuca ovina - kost řava ov čí; Festuca pallens - kost řava sivá; C4, Roztroušen ě na skalních výchozech a skalní stepi na JV až SZ svahu (cca 100 jedinc ů). Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Festuca rubra agg. - kost řava červená; Festuca rupicola - kost řava žlábkovitá; Festuca valesiaca - kost řava valiská; C4, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Místy dominantní druh.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Ficaria verna subps. bulbifera - orsej jarní hlíznatý Filipendula vulgaris - tužebník obecný; Fragaria viridis - jahodník trávnice; Fragaria moschata - jahodník truskavec; Fraxinus excelsior - jasan ztepilý; Galeopsis angustifolia - konopice úzkolistá; Galeopsis ladanum - konopice širolistá; Galeopsis speciosa - konopice ozdobná; Galium album - svízel bílý; Galium aparine - svízel p řítula; Galium glaucum - svízel sivý; Galium verum - svízel sy řiš ťový; Genista tinctoria - kru činka barví řská; Gentianopsis ciliata - ho řec brvitý; C3, Přibližn ě 10 exemplá řů na severním úpatí.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Stanovišt ě zar ůstá, vhodné pást, kosit a vy řezat k řoviny. Geranium pratense - kakost lu ční; Geranium robertianum - kakost smrdutý; Geranium sanguineum - kakost krvavý; C4, Hojn ě rozší řený p ředevším ve stepní části lokality.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.Jeho hojné rozší ření souvisí s absencí managementu. Vhodné vy řezat k řoviny. Geum urbanum - kuklík m ěstský; Glechoma hederacea - popenec obecný; Hedera helix - břečť an popínavý; Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum - devaterník velkokv ětý tmavý; Hepatica nobilis - jaterník podléška; Heracleum sphondylium - bolševník obecný; Hieracium bauhinii - jest řábník Bauhin ův; Hieracium echioides - jest řábník hadincovitý; C3, Roztroušen ě na skalních výchozech a skalní stepi na J a Z svahu (cca 60 jedinc ů).Skalní výchozy, suché kamenité skalní stepi.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Hieracium lachenalii - jest řábník Lachenal ův; Hieracium pilosella - jest řábník chlupá ček; Hieracium sabaudum - jest řábník savojský; Hieracium umbelatum - jest řábník okoli čnatý; Hylotelephium maximum - rozchodník velký; Hypericum elegans - třezalka ozdobná ; SO, C1, 18 jedinc ů na S úpatí.Výslunné svahy stepního a lesostepního charakteru.Stanovišt ě je negativn ě ovlivn ěno sukcesí vegetace a absencí pastevního managementu. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Hypericum perforatum - třezalka te čkovaná;

Impatiens parviflora - netýkavka malokv ětá; Inula britanica - oman britský; Inula conyzae - oman hnidák; Inula hirta - oman srstnatý; C3, Roztroušen ě (p řibližn ě 30 jedinc ů) na skalní stepi na J a JZ svahu.Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Inula salicifolia - oman vrbolistý; C4 Hojný výskyt na úpatí studované lokality a v OP, plocha OP 2.Travnaté pastviny, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy.jeho expanze na lokalit ě souvisí s absencí managementu. Vhodné vy řezat k řoviny. Isatis tinctoria - boryt barví řský; Knautia arvensis - chrastavec rolní; Koeleria macrantha - sm ělek štíhlý; Koeleria pyramidata - sm ělek jehlancovitý; Lactuca perennis - locika vytrvalá; C3, Roztroušen ě na skalní stepi na J a Z svahu (do 100 jedinc ů).Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Lactuca serriola - locika kompasová; Lactuca viminea - locika prutnatá ; C3, Nehojn ě na skalní stepi na J a Z svahu (do 40 jedinc ů).Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Lamium album - hluchavka bílá; Lamium amplexicaule - hluchavka objímavá; Lamium maculatum - hluchavka skvrnitá; Lamium purpureum - hluchavka nachová; Lapulla squarrosa - strošek pom ěnkový; C3 Nehojný výskyt (30 jedinc ů) na J a Z orientovaném su ťovitém svahu pod hradbami. Výslunné strán ě, neudržované zdi a hradní z říceniny.Vhodné zavést pastevní management. Lapsanna communis - kapuska obecná; Larix decidua - mod řín opadavý; Lathyrus pratensis - hrachor lu ční; Lathyrus tuberosus - hrachor hlíznatý; Leonurus cardiaca - srde čník obecný; Leontodon autumnalis - máchelka podzimní; Leontodon hispidus - máchelka srstnatá; Leucantheum irrcutianum - kopretina irkutská; Ligustrum vulgare - pta čí zob obecný; Linaria vulgaris - lnice kv ětel; Linum catharthicum - len počistivý; Listera ovata - bradá ček vej čitý; Lithospermum arvense - kamejka rolní; Lolium perenne - jílek vytrvalý; Lonicera xylosteum - zimolez obecný; Lonicera periclymeum - zimolez ovíjivý; Lotus corniculatus - štírovník r ůžkatý; Lychnis viscaria - smolnička obecná; Lysimachia numularia - vrbina penízkovitá; Malva sylvestris - slez lesní; Medicago falcata - tolice srpovitá; Medicago lupulina - tolice d ětelová; Medicago minima - tolice nejmenší ; C3, Nehojn ě na skalní stepi na J a Z svahu a na sešlapávaných prostranstvích hradu (do 40 jedinc ů).Stepní a skalnaté svahy, kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Melampyrum arvense - černýš rolní; C3, Hojný výskyt na úpatí studované lokality.Travnaté pastviny, úhory, krátkostébelné louky a lesní lemy.Vhodné vy řezat k řoviny a místy narušovat zapojený travní drn. Melica nutans - strdivka nicí; Melica transsilvanica - strdivka sedmihradská ; C4, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Místy dominantní druh.Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné vy řezat k řoviny. Její hojný výskyt souvisí s absencí pastevního managementu. Melilotus albus - komonice bílá;

Melilotus officinalis - komonice léka řská; Microrrhinum minus - hledí ček menší; Milium effusum - pšení čko rozkladité; Muscari comosum - mod řenec chocholatý; Myosotis ramosissima - pom ěnka chlumní; Myosotis stricta - pom ěnka drobnokv ětá; Nonea pulla - pipla osmahlá; Odontites vernus subsp. serotinus - zdravínek jarní pozdní Onobrychis viciifolia - vi čenec ligrus; Ononis spinosa - jehlice trnitá; Onopordum acanthium - ostropes trubil; Origanum vulgare - dobromysl obecná; Ornithogalum kochii - sn ědek Koch ův; Orobanche alba subsp. major - záraza bílá šalv ějová; C3, Nehojn ě na S úpatí (cca 12 jedinc ů). Suché travnaté pastviny a lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Oxytropis pilosa - vlnice chlupatá ;C3, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu (cca 500 jedinc ů).Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Papaver agrimone - mák polní ; C4, Nehojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Papaver dubium - mák pochybný ; C4, Nehojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Petrorhagia saxifraga - hvozdí ček prorostlý ; C4, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu (cca 400 jedinc ů).Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Peucedanum alsaticum - smldník alsaský ; C3, Hojn ě na zahlin ěné části skalní stepi a na úpatí (cca 400 jedinc ů).Suché travnaté svahové pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Peucedanum cervaria - smldník jelení ; C4 Hojn ě na zahlin ěné části skalní stepi a na úpatí (cca 600 jedinc ů).Suché travnaté svahové pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy.Jeho hojné rozší ření souvisí s absencí managementu. Vhodné vy řezat k řoviny. Peucedanum oreoselinum - smldník olešníkový ; C4 Roztroušen ě na skalní stepi (cca 40 jedinc ů).Suché travnaté svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Phleum phleoides - bojínek tuhý; Picea abies - smrk ztepilý; Picris hieracioides - ho řč ík jest řábníkovitý; Pimpinella major - bedrník v ětší; Pimpinella saxifraga - bedrník obecný; Pinus nigra - borovice černá; Pinus sylvestris - borovice lesní; Plantago media - jitrocel prost řední; Plantago lanceolata - jitrocel kopinatý Plantago major - jitrocel v ětší Plantago maritima.- jitrocel p římo řský KO, C1 Na SV na okraji OP na subhalofilním prameništi asi 15 jedinc ů Roste na slaných až poloslaných loukách, na ja ře mokrých, v lét ě vysychavých p ůdách. Poa angustifolia - lipnice úzkolistá; Poa bulbosa - lipnice cibulkonosná; Poa nemoralis - lipnice hajní; Poa compressa - lipnice smá čknutá; Poa pratensis - lipnice lu ční; Poa trivialis - lipnice obecná; Polygala comosa - vítod chocholatý; Polygonatum multiflorum - koko řík mnohokv ětý; Polygonatum odoratum - koko řík vonný; Polypodium vulgare - osladi č obecný;

Populus tremula - topol osika; Potentilla arenaria - mochna píse čná ; C4, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu (cca 600 až 1000 jedinc ů).Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Potentilla anserina - mochna husí; Potentilla argentea - mochna st říbrná; Potentilla heptaphylla - mochna sedmilistá; Potentilla recta - mochna p římá ; C4, Roztroušen ě na skalní stepi na J a Z svahu (cca 50 jedinc ů).Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Potentilla reptans - mochna plazivá; Primula veris - prvosenka jarní , C4 Roztroušen ě v k řovinách a lesích (cca 200 jedinc ů), hojn ěji na úpatí S svahu. Nár ůst populace pravd ěpodobně souvisí s absencí pastevního managementu. Prunella grandiflora - černohlávek velkokv ětý; C3, Nehojn ě na S a SV úpatí (cca 26 jedinc ů). Suché travnaté svahové pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Prunella vulgaris - černohlávek obecný; Prunus avium - třeše ň pta čí; Prunus fruticosa - třeše ň k řovitá ; C2, Nehojn ě rozší řena po celé skalní stepi (cca 80 jedinc ů; p ředevším v okolí skalních výchoz ů). Skalnaté výchozy, kamenité svahové pastviny a stepní trávníky.Vhodné selektivn ě vy řezat mezofilní k řoviny. Prunus mahaleb - mahalebka obecná; Prunus spinosa - trnka obecná; Pseudolysimachion spicatum - rozrazil klasnatý; Pulsatilla pratensis subsp. bohemica - konikec lu ční český ; SO, C2, Vyskytuje se roztroušen ě na skalní stepi (p řibližn ě 100jedinc ů) , hojn ěji na skalnatém h řbítku pod Černou v ěží v JV části lokality. Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Pyrethrum coymbosum - řimbaba chocholi čnatá; Pyrus commus - hruška obecná; Pyrus pyraster - hruška polni čka; Quercus robur - dub letní; Quercus petrea - dub zimní; Ranunculus bulbosus - prysky řník hlíznatý; Ranunculus polyanthemos - prysky řník mnohokv ětý; Ranunculus repens - pryskyřník plazivý; Rapistrum perenne - řepovník vytrvalý; Resada lutea - rýt žlutý; Resada luteola - rýt barví řský; Rhamnus cathartica - řešetlák po čistivý; Ribis uva-crispa - srstka angrešt; Robinia pseudoacacia - trnovník akát; Rosa galica - růže galská; C3 Roztroušen ě rozší řena po celé skalní stepi (cca 200 jedinc ů). Sv ětlé lesy a lesní lemy, suché bývalé pastviny a meze .Vhodné zavést pastevní management a selektivně vy řezat k řoviny. Rubus caesius - ostružiník ježník; Rubus fruticosus agg. - ostružiník sp.; Rumex acetosella - šťovík menší; Salvia nemorosa - šalv ěj hajní; Salvia pratensis - šalv ěj lu ční; Salvia verticilata - šalv ěj p řeslenitá; Sambucus nigra - bez černý; Sanguisorba minor - krvavec menší; Saxifraga granulata - lomikanem zrnatý; Scabiosa canescens - hlavá č šedavý ; C3 Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 200 jedinc ů) po celé skalní stepi a ojedin ěle i na S úpatí.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat křoviny. Scabiosa ochroleuca - hlavá č bledožlutý;

Scrophularia nodosa - krti čník hlíznatý; Scleranthus perennis - chmerek vytrvalý Schoenoplectus tabernaemontani - sk řípinec Tabernaemontan ův C2 V OP, plocha OP 2, vlhká stanovišt ě s přídavkem rašeliny Securigera varia - čičorka pestrá; Sedum acre - rozchodník prudký; Sedum album - rozchodník bílý; Sedum reflexum - rozchodník skalní; Senecio jacobea - star ček p řím ětník; Senecio viscosus - star ček lepkavý; Seseli hipomarathrum - sesel fenyklový; C3, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 200 jedinc ů) po celé skalní stepi a ojedin ěle i na úpatí.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat křoviny. Seseli osseum - sesel sivý; C4, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 100 jedinc ů) p ředevším v okolí skalních výchoz ů.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Silaum silaus - koromá č olešníkovitý C2, v OP, plocha OP 2, roste na vlhkých a slatinných loukách Silene nutans - silenka nicí; Silene otites - silenka ušnice; C3 Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 100 jedinc ů) p ředevším v okolí skalních výchoz ů.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Silene vulgaris - silenka obecná; Sorbus aucuparia - je řáb ptá čí; Sorbus torminalis - je řáb b řek ; C4 Vyskytuje se roztroušen ě po celé lokalit ě.Druh charakteristický pro subxerotermní doubravy a dubohab řiny a lesní lemy.Jedná se p ředevším o mladé jedince a jejich výskyt souvisí s absencí pastevního managementu na lokalit ě. Spergula morisonii - kolenec Morison ův; C4, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě 200 jedinc ů) p ředevším v okolí skalních výchoz ů.Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Stachys germanica - čistec n ěmecký ; C1; 8 jedinc ů v okolí cesty na SV úpatí. K řovinaté strán ě lesní lemy, pastviny a okraje cest.Tento starý sad není obhospoda řován. Pro posílení populace bude vhodné mírn ě narušovat drn v blízkém okolí jejich výskytu. Stachys recta - čistec p římý; Stellaria holostea - pta činec velkokv ětý; Stipa capillata - kavyl vláskovitý ; C4, Hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu. Dominantní druh. Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Stipa pennata - kavyl Ivan ův; O, C3, Roztroušen ě až hojn ě na skalní stepi na J a Z svahu (cca 200 jedinc ů). Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Stipa pulcherrima - kavyl sli čný; SO, C3, Roztroušen ě na skalní stepi na J a Z svahu (p řibližn ě 80 jedinc ů). Suché travnaté a kamenité svahové pastviny.Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Syringa vulgaris -še řík obecný; Tanacetum vulgare - vrati č obecný; Taraxacum sect. Erythrosperma - pampeliška; Taraxacum sect. Ruderalia - pampeliška; Tetragonolobus maritimus - ledenec p římo řský ; C3 Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě a to p ředevším na slínitém úpatí vrchu a v OP, plocha OP 2. Rozvoln ěné často subhalofilní trávníky a obnažená slínitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Teucrium chamaedrys - ožanka kalamandra; Thalictrum minus - žlu ťucha menší ; C3, Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě (p řibližn ě100 jedinc ů) po celé skalní stepi (p ředevším v okolí skalních výchoz ů).Rozvoln ěné stepní trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Thlaspi perfoliatum - penízek prorostlý; Thymus pannonicus - mate řídouška panonská; C4

Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě až hojn ě. Její nejpo četn ější populace se nalézá na skalní stepi pod hradem na svahu Z až JV expozice.Rozvoln ěné trávníky, skalky, obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Thymus praecox - mate řídouška časná ; C4 Na lokalit ě se vyskytuje roztroušen ě a to p ředevším na slínitém úpatí vrchu.Rozvoln ěné trávníky a obnažená hlinitá místa. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Tilia cordata - lípa srd čitá; Torilis japonica - to řice japonská; Tragopogon orientalis - kozí brada východní; Trifolium alpestre - jetel alpínský ; C4 Vyskytuje se roztroušen ě na celé lokalit ě (200jedinc ů) , hojn ěji na skalnatém h řbítku ve V části lokality. Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat k řoviny. Trifolium medium - jetel prost řední; Trifolium pratense - jetel lu ční; Tripleurospermum inodorum - he řmánkovec nevonný; Ulmus minor - jilm habrolistý ; C4 Na studované lokalit ě se vyskytuje hojn ě v lesním plášti a k řovinách.Sv ětlé listnaté lesy, lesní plášt ě a k řoviny. Jeho expanze negativn ě ovliv ňuje druhovou diverzitu vegetace skalní stepi. Urtica dioica - kop řiva dvoudomá; Valeriana stolonifera subsp. angustifolia - kozlík ukrajinský chlumní; C4 Valerianella locusta - kozlí ček polní ček; Verbascum lychnitis - divizna knotovkovitá; Verbascum phoeniceum - divizna brunátná; O, C3, Veronica chamaedrys - rozrazil rezekvítek; Veronica dillenii - rozrazil Dilleni ův; Veronica prostrata - rozrazil rozprost řený; C3, Nehojný výskyt na skalnatém h řbítku pod Černou v ěží a na sešlapávaných místech uvnit ř hradu. Výslunné travnaté a skalnaté strán ě, pastviny, sv ětlé lesy a lesní lemy. Vhodné zavést pastevní management a vy řezat křoviny. Veronica teucrium - rozrazil ožankový ; C4, Roztroušený výskyt na Z, J a V svahu (cca 100jedinců). Suché travnaté pastviny a lesní lemy. Jeho hojn ější výskyt souvisí s absencí pastevního managementu. Pro další podporu populace by bylo vy řezat k řoviny. Veronica vindobonensis - rozrazil víde ňský Viburnum lantana - kalina tušalaj ; C4 Roztroušený výskyt na úpatí vrchu. Rozvoj populace nazna čuje absenci pastevního managementu. Vicia cracca - vikev pta čí; Vicia hirsuta - vikev chlupatá; Vicia pisiformis - vikev hrachovitá; Vicia tetrasperma - vikev čty řsemenná Vicia tenuifolia - vikev tenkolistá; Vincetoxicum hirundinaria - tolita léka řská; Viola arvensis - violka rolní; Viola hirta - violka chlupatá; Viola riviniana - violka Rivinova; Živo čichové Bezobratlí DERMAPTERA - ŠKVO ŘI Forficula auricularia L. - škvor obecný COLEOPTERA.- BROUCI Buprestidae Agrilus sinatus (Olivier, 1790) - polník stromový NT Vývoj v čerstv ě mrtvých či umírajících ovocných stromech, často v opušt ěných sadech Cantharidae – páte říčkovití Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763) Carabidae - st řevlíkovití Abax parallepepipedus (Piller et Mitterpacher, 1783) Amara familiaris (Duftschmid, 1812) Anchomenus dorsalis (Pontoppidan, 1763) Bembidion lampros (Herbst, 1784)

Calathus fuscipes (Goeze, 1777) Carabus coriaceus (Linnaeus, 1758) Carabus cancellatus (Illiger, 1798) Carabus nemoralis (Muller, 1764) Cephalophonus cephalotes (Fairmaire & Laboulbène, 1854) Harpalus caspius Schauberger, 1928 Harpalus rubripes (Duftschmid, 1812) Licinus depressus (Paykull, 1790) Ophonus azureus (Fabricius. 1775) Pseudoophonus griseus (Panzer, 1797) Pseudoophonus rufipes (De Geer, 1774) Pterostichus macer (Marsham, 1802) Cerambycidae – tesa říkovití Pseudovadonia livida (Fabricius, 1776) Stenurella melanura (Linnaeus, 1758) Rutpela maculata (Poda, 1761) Corymbia rubra (Linnaeus, 1758) Rhagium bifasciatum Fabricius, 1775; Stenopterus rufus ( Linnaeus, 1758) Pogonocherus hispidulus (Piller et Mitterpacher, 1783) Cetoniidae – zlatohlávkovití Tropinota hirta (Poda, 1761) SO, EN, V sadu v severozápadní části lokality, na asteracea na výsluných stanovištích. Cetonia aurata (Linnaeus, 1758) Trichius fasciatus (Linnaeus, 1758) - zdobenec skvrnitý Coccinellidae - sluné čkovití Coccinella septempunctata Linnaeus, 1758 Propylea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758) Psyllobora vigintiduopunctata (Linnaeus, 1758) Subcoccinella vigintiquatuorpunctata Tytthaspis sedecimpunctata (Linnaeus, 1758) Harmonia axyridis (Pallas, 1773) Cantharidae – páte říčkovití Rhagonycha fulva (Scopoli, 1763) Elateridae – kova říkovití Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) Cephalophonus cephalotes (Fairmaire & Laboulbène, 1854) Geotrupidae Geotrupes stercorarius (Linnaeus, 1758) Chrisomalidae Oulema gallaeciana (Heyden, 1870) kohoutek modrý Melolontidae Amphimallon solstitiale (Linnaeus, 1758) Ripiphoridae Metoecus paradoxus (Linnaeus, 1761) - vějí řník nápadný NT V severní části chrán ěného území. žije jako parazit v hnízdech vos rod ů Vespula a Dolichovespula Rutelidae Phyllopertha horticola (Linnaeus, 1758) Scarabaeidae Onthophagus fracticornis (Preyssler, 1790) Onthophagus ovatus (Linnaeus, 1767) lejnožrout malý Scolytidae Scolytus ratzeburgii Janson, 1856 Silphidae Nicrophorus vespillo ( Linnaeus, 1758) HYMENOPTERA - BLANOK ŘÍDLÍ Formica cunicularia Latreille, 1798 O roztroušen ě ve zpustlých sadech Formica fusca Linnaeus, 1758 - mravenec otro čící O

roztroušen ě ve zpustlých sadech Formica rufibarbis Fabricius, 1793 O roztroušen ě ve zpustlých sadech Myrmica ruginodis Nylander, 1846 Myrmica sabuleti Meinert, 1860 Myrmica rubra (Linnaeus, 1758 ) - mravenec žahavý Vespa crabro Linnaeus, 1758 – srše ň obecná Vespula germanica (Fabricius, 1793) - vosa úto čná Bombus pascuorum (Scopoli, 1763) - čmelák polní O nález v pasti, pravd ěpodobn ě b ěžný v sadech, rozkvetlé louky, pole a lesy, Bombus sp . (Linnaeus, 1758) O běžný v sadech, rozkvetlé louky, pole a lesy, ORTHOPTERA - STEJNOK ŘÍDLÍ Tettigoniidae Phaneroptera falcata (Poda, 1761) – kobylka k řídlatá Platycleis albopunctata (Goeze, 1778) Bicolorana bicolor (Philippi, 1830) Gryllidae - cvr čkovití Gryllus campestris L. - cvr ček polní Oecanthus pellucens ( Scopoli, 1763) - cvr čivec révový Acrididae Oedipoda caerulescens (Linnaeus, 1758) Stenobothrus eurasius Zubovski, 1898 SO, CR Plocha osídlená populací druhu je velmi malá a nachází se p řibližn ě v dolní t řetin ě svahu od úrovn ě východní věže hradní z říceniny ca 50 m západním sm ěrem populace nep řesahuje 50 jedinc ů, Sucho- a teplomilný druh, obývá kamenité stepi Glyptobothrus biguttulus ( Linnaeus, 1758) Glyptobothrus mollis (Charpentier, 1825) Glyptobothrus vagans ( Eversmann, 1848) NEUROPTERA - SÍ ŤOK ŔÍDLÍ Chrysopa flava Scop. - Zlatoo čka velká HETEROPTERA- PLOŠTICE Miridae – klopuškovití Adelphocoris lineolatus (Goeze, 1778) Pentatomidae – kn ěžicovití Eurydema oleraceum (Linnaeus, 1758) Graphosoma lineatum (Linnaeus, 1758) Palomena prasina (Linnaeus, 1761) Pyrrhocoridae – rum ěnicovití Pyrrhocoris apterus (Linnaeus, 1758) Reduviidae – záke řnicovití Rhynocoris iracundus (Poda, 1761) Scutelleridae Eurygaster maura (Linnaeus, 1758) Tingidae – sí ťnatkovití Catoplatus carthusianus (Goeze, 1778) Coreidae – vroubenkovití Coreus marginatus ( Linnaeus, 1758) LEPIDOPTERA - MOTÝLI Tortricidae - obale čovití Pandemis corylana (Fabricius, 1794) - obale č lískový Pandemis cerasana (Hübner, 1786) - obale č rybízový Pandemis heparana (Denis & Schiffermüller, 1775) – obale č ovocný Clepsis consimilana (Hübner, 1817) – obale č Cnephasia stephensiana (Doubleday, 1849) - obale č jitrocelový Tortrix viridana (Linnaeus, 1758) - obale č dubový Agapeta zoegana (Linnaeus, 1767) - obale čík kroužkovaný Olethreutes arcuellus (Clerck, 1759) - obale č zdobený Hedya pruniana (Hübner, 1799) - obale č st řemchový Pyralidae - zavíje čovití

Galleria mellonella (Linnaeus, 1758) - zavíje č voskový Oncocera semirubella (Scopoli, 1763) - zavíje č červenožlutý Hypochalcia ahenella (Denis & Schiffermüller, 1775) – zavíje č Lasiocampidae - bourovcovití Trichiura crataegi (Linnaeus, 1758) - bourovec hlohový Malacosoma neustria (Linnaeus, 1758) - bourovec prstén čitý Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) - bourovec ostružiníkový Sphingidae – lišajovití Sphinx ligustri Linnaeus, 1758 - lišaj še říkový Mimas tiliae (Linnaeus, 1758) - lišaj lipový Smerinthus ocellatus (Linnaeus, 1758) - lišaj paví oko Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758) - dlouhozobka svízelová Arctiidae - přástevníkovití Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761) - přástevník kostivalový Natura 2000, II, IV¨ Druh je rozší řen prakticky v celé EVL s výjimkou jižního úpatí. Eilema lutarella (Linnaeus, 1758) Eilema complana (Linnaeus, 1758) Arctia caja (Linnaeus, 1758) - přástevník medv ědí Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758) - přástevník chrastavcový Spilosoma luteum (Hufnagel, 1766) - přástevník bezový Phragmatobia fuliginosa (Linnaeus, 1758) - přástevník š ťovíkový Drepanidae - srpok řídlecovití Watsonalla binaria (Hufnagel, 1767) srpok řídlec dubový Cilix glaucatus (Scopoli, 1763) - srpok řídlec trnkový Thyatira batis (Linnaeus, 1758) - můř ice o čkovaná Hepialidae - hrotnok řídlecovití Triodia sylvina (Linnaeus, 1761) Lymantriidae - beky ňovití Lymantria dispar (Linnaeus, 1758) - bekyn ě velkohlavá Calliteara pudibunda (Linnaeus, 1758) - št ětconoš o řechový Notodontidae - hřbetozubcovití Pheosia tremula (Clerck, 1759) Phalera bucephala (Linnaeus, 1758) – vzty čno řitka lipová Noctuidae - můrovití Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758) Xestia rhomboidea (Esper, 1790) Xestia baja (Denis & Schiffermüller, 1775) Emmelia trabealis (Scopoli, 1763) Lacanobia suasa (Denis & Schiffermüller, 1775) Agrotis bigramma (Esper, 1790) Craniophora ligustri (Denis & Schiffermüller, 1775) Mythimna albipuncta (Denis & Schiffermüller, 1775) Mythimna l-album (Linnaeus, 1767) Mythimna pallens (Linnaeus, 1758) Xestia sexstrigata (Haworth, 1809) Zanclognatha tarsipennalis Treitschke, 1835 Mythimna scirpi (Duponchel, 1836) Calamia tridens (Hufnagel, 1766) Apamea monoglypha (Hufnagel, 1766) Luperina testacea (Denis & Schiffermüller, 1775) Thalpophila matura (Hufnagel, 1766) Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761) Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759) Agrotis segetum (Denis & Schiffermüller, 1775) Agrotis ipsilon (Hufnagel, 1766) Cryphia domestica (Hufnagel, 1766) Cryphia algae (Fabricius, 1775) Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758) Hoplodrina ambigua (Denis & Schiffermüller, 1775) Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758)

Macdunnoughia confusa (Stephens, 1850) Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758) Autographa gamma (Linnaeus, 1758) Hadula trifolii (Hufnagel, 1766) Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758) Mesoligia furuncula (Denis & Schiffermüller, 1775) Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758) Paradrina clavipalpis (Scopoli, 1763) Eublemma purpurina (Denis & Schiffermüller, 1775) Noctua comes Hübner, 1813 Noctua interjecta Hübner, 1803 Noctua janthina (Denis & Schiffermüller, 1775) Noctua fimbriata (Schreber, 1759) Noctua interposita (Hübner, 1790) Noctua pronuba Linnaeus, 1758 Pseudoips prasinana (Linnaeus, 1758) Xestia xanthographa (Denis & Schiffermüller, 1775) Heliothis viriplaca (Hufnagel, 1766) Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758) Amphipyra pyramidea (Linnaeus, 1758) Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758) Mesapamea secalella Remm, 1983 Rivula sericealis (Scopoli, 1763) - hn ědavka drobná Catocala fulminea (Scopoli, 1763) - stužkonoska švestková Tyta luctuosa (D. & S., 1775) - tmavoskvrnka svla čcová Callistege mi (Clerck, 1759) - jetelovka menší Laspeyria flexula (D. & S., 1775) - hn ědopáska lišejníková Colocasia coryli (Linnaeus, 1758) - běloskvrnka lísková Emmelia trabealis (Scopoli, 1763) - sv ětlopáska svla čcová Deltote bankiana (Fabricius, 1775) - sv ětlopáska st říb řitá Cucullia absinthii (Linnaeus, 1761) - kuklé řka pely ňková Calophasia lunula (Hufnagel, 1766) - jasnobarvec kv ětelový Hoplodrina blanda (Denis & Schiffermüller, 1775) - blýskavka pampelišková Euplexia lucipara (Linnaeus, 1758) - blýskavka ostružiníková Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758) - blýskavka mramorovaná Allophyes oxyacanthae (Linnaeus, 1758) - pestroskvrnka hlohová Ammoconia caecimacula (D. & S., 1775) - polnice šedá Blepharita satura (D. & S., 1775) - pestroskvrnka severní Oligia strigilis (Linnaeus, 1758) - šedavka kroužkovaná Melanchra persicariae (Linnaeus, 1761) - můra černá Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758) - můra zelná Mythimna ferrago (Fabricius, 1787) - plavok řídlec bledoskvrnný Axylia putris (Linnaeus, 1761) - osenice žlutavá Xestia ditrapezium (D. & S., 1775) - osenice obecná Euxoa aquilina (D. & S., 1775) - osenice obilná Geometridae - pí ďalkovití Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758) Selenia lunularia (Hübner, 1788) Campaea margaritaria (Linnaeus, 1767) Macaria alternata (Denis & Schiffermüller, 1775) Macaria liturata (Clerck, 1759) Xanthorhoe fluctuata (Linnaeus, 1758) Charissa obscurata (Denis & Schiffermüller, 1775) Epirrhoe alternata (Müller, 1764) Peribatodes rhomboidaria (Denis & Schiffermüller, 1775) Alcis bastelbergeri (Hirschke, 1908) Angerona prunaria (Linnaeus, 1758) Camptogramma bilineata (Linnaeus, 1758) Thetidia smaragdaria (Fabricius, 1787) Crocallis elinguaria (Linnaeus, 1758)

Ligdia adustata (Denis & Schiffermüller, 1775) Scotopteryx chenopodiata (Linnaeus, 1758) Scopula immorata (Linnaeus, 1758) Cataclysme riguata (Hübner, 1813) Eupithecia centaureata (Denis & Schiffermüller, 1775) Eupithecia icterata (Villers, 1789) Aspitates gilvaria (Denis & Schiffermüller, 1775) Idaea rusticata (Denis & Schiffermüller, 1775) Aplocera plagiata (Linnaeus, 1758) Ecliptopera silaceata (Denis & Schiffermüller, 1775) Timandra comae A. Schmidt, 1931 Rhodostrophia vibicaria (Clerck, 1759) Cyclophora albipunctata (Hufnagel, 1767) Idaea aversata (Linnaeus, 1758) Cosmorhoe ocellata (Linnaeus, 1758) Scotopteryx bipunctaria (Denis & Schiffermüller, 1775) Narraga fasciolaria (Hufnagel, 1767) VU jeden ex. v lapa či v v J části území, Patrn ě se jedná o první nález c ČR( dosud neov ěř eno), Velmi lokální druh pís čitých stanoviš ť teplých oblastí vázaný na výskyt pely ňku (Artemisia campestris) Chloroclystis v-ata (Haworth, 1809) Dysstroma truncata (Hufnagel, 1767) Pelurga comitata (Linnaeus, 1758) Scopula marginepunctata (Goeze, 1781) Apeira syringaria (Linnaeus, 1758) Geometra papilionaria (Linnaeus, 1758) - zelenopláštík b řezový Hemithea aestivaria (Hübner, 1799) - zelenopláštík trnkový Cyclophora annulata (Schulze, 1775) - očkovec javorový Idaea muricata (Hufnagel, 1767) - žlutok řídlec rudoskvrnný Idaea seriata (Schrank, 1802) - žlutok řídlec st řemchový Rhodostrophia vibicaria (Clerck, 1759) - žlutok řídlec janovcový Mesoleuca albicillata (Linnaeus, 1758) - pí ďalka maliníková Minoa murinata (Scopoli, 1763) - šedok řídlec pryšcový Lomaspilis marginata (Linnaeus, 1758) - skvrnopásník lískový Semiothisa clathrata (Linnaeus, 1758) - kropenatec jetelový Ematurga atomaria (Linnaeus, 1758) - tmavoskvrná č v řesový Gnophos obscuratus (Denis & Schiffermüller, 1775) - šerok řídlec tmavý Papilionidae - otakárkovití Iphlicides podalirius L. (otakárek ovocný), 20.8.2009 Papilio machaon L. (otakárek fenyklový), 10.8. 2009 Pieridae - běláskovití Pieris brassicae L. (b ělásek zelný), 25.7.2009 Pieris rapae L. (b ělásek řepový), 10.8.2009, 20.8.2009 Pieris napi L. (b ělásek řepkový), 25.7.2009, 10.8.2009 Pontia daplidice L. (b ělásek rezedkový), 10.8.2009 Colias hyale L. (žlu ťásek čičore čkový), 20.8.2009 Lycaenidae - modráskovití Lycaena phleas L. (ohnivá ček černok řídlý), 25.7.2009, 15.9.2009 Lycaena virgaureae (ohnivá ček celíkový), 10.8.2009 Satyrium spini D. et. Sch. (ostruhá ček trnkový), 25.7.2009, VU Několik jedinc ů na SV a SZ Vyžaduje proslun ěné a nezapojené porosty k řovin s řešetlákem na nejteplejších a vyprahlých lokalitách. Celastrina argiolus L. (modrásek krušinový), 25.7.2009, 20.8.2009 Plebejus argyrognomon Bergsträsser (modrásek podobný), 10.8.2009 Aricia agestis D.et Sch. (modrásek tmavohn ědý), 25.7.2009 Polyomatus icarus Rottemburg (modrásek jehlicový), 25.7.2009, 10.8.2009, 20.8.2009 Polyommatus coridon Poda (modrásek vikvicový), 10.8.2009 Polyomatus daphnis D.et. Sch. (modrásek hn ědoskvrnný), 25.7.2009 Nymphalidae - babo čkovití Nymphalis antiopa L. (babo čka osiková), 20.8.2009 Inachis io L. (babo čka paví oko), 25.7.2009, 20.8.2009

Aglais urticae L. (babo čka kop řivová), 20.8.2009 Vanessa atalanta L. (babo čka admirál), 15.9.2009 Vanessa cardui L. (babo čka bodláková), 25.7.2009, 10.8.2009, 20.8.2009 Polygonia c-album L. (babo čka bílé C), 20.8.2009 Araschnia levana L. (babo čka sí ťkovaná), 10.8.2009, 20.8.2009 Argynnis paphia L. (perle ťovec st říbropásek), 10.8.2009 Issoria lathonia L. (perle ťovec malý), 25.7.2009, 15.9.2009 Boloria dia L. (perle ťovec nejmenší), 10.8.2009 Maniola jurtina L. (oká č lu ční) 25.7.2009, 10.8.2009, 20.8.2009, 15.9.2009 Aphantopus hyperantus L. (oká č prosí čkový), 10.8.2009 Coenonympha pamphilus L. (oká č pohá ňkový) 25.7.2009, 10.8.2009 Coenonympha arcania L. (oká č strdivkový), 25.7.2009 Pararge aegeria L. (oká č pýrový), 25.7.2009, 10.8.2009 Lasiomata megera L. (oká č zední), 20.8.2009, 15.9.2009 Hesperiidae - soumra čníkovití Erynnis tages L. (soumra čník má čkový), 10.8.2009 Thymelicus sylvestris Poda (oumra čník metlicový), 10.8.2009 Thymelicus lineola Ochsenheimer (soumra čník čáre čkovaný), 20.8.2009 Hesperia comma L. (soumra čník čárkovaný), 20.8.2009 VU SV území n ěkolik ex. Pastviny, stepi a skalní stepi, suché výslunné strán ě s řídkou až nezapojenou bylinnou vegetací od nížin do podh ůř í. Ochlodes sylvanus Esper (soumra čník rezedkový), 25.7.2009 Obratlovci PLAZI Lacerta agilis Linnaeus, 1758 - ješt ěrka obecná SO, NT n ěkolik jedinc ů pod hradem Anguis fragilis Linnaeus, 1758 - slepýš křehký SO, LC, pozorován na cest ě t ěsn ě u východní hranice EVL, po četnost nízká PTÁCI Ciconiiformes - brodiví Ciconia ciconia (Linnaeus, 1758) - čáp bílý O; 1 p řeletující ex pozorován k EVL pravd ěpodobn ě nemá vztah Galliformes - hrabaví » Phasianus colchicus Linnaeus, 1758 - bažant obecný na okraji EVL Accipitriformes - dravci Buteo buteo (Linnaeus, 1758) - kán ě lesní; pozorován p ři všech návšt ěvách, pravideln ě p řeletuje a loví i v EVL Falco tinnunculus Linnaeus, 1758 - poštolka obecná; pár opakovan ě p řeletuje u Z okraje EVL, pravd ěpodobn ě hnízdí v obci Klapý, Columbiformes - měkkozobí Columba livia f. domestica - holub domácí; pravideln ě p řeletuje nad EVL z obce Klapý v EVL nehnízdí a není zde nijak vázán Streptopelia turtur (Linnaeus, 1758) - hrdli čka divoká ; pravideln ě hnízdící druh, Cuculiformes - kuka čky Cuculus canorus Linnaeus, 1758 - kuka čka obecná; v EVL pravd ěpodobn ě hnízdí, je vázána na drobné p ěvce, do jejichž hnízd snáší svá vejce Strigiformes - sovy Bubo bubo Linnaeus, 1758 – Výr velký EN, O 1 pár pravd ěpodobn ě hnízdí, yhledává skály, kamenité strán ě nebo z říceniny budov, zpravidla nedaleko otev řených ploch. Piciformes - šplhavci Dendrocopos major (Linnaeus, 1758) - strakapoud velký; nejhojn ější šplhavec, vázán p ředevším na vzrostlý les, v EVL pravd ěpodobn ě hnízdí Passeriformes - pěvci Alauda arvensis Linnaeus, 1758 - sk řivan polní; na jižním okraji EVL Hirundo rustica Linnaeus, 1758 - vlaštovka obecná; O, LC zaletuje nad EVL z obce Klapý, na EVL není vázána a nehnízdí zde

Delichon urbica (Linnaeus, 1758) - ji řička obecná; NT; v EVL nehnízdí, p řeletují a loví nad částí území Troglotydes troglotydes (Linnaeus, 1758) - st řízlík obecný; druh vázaný na dob ře vyvinutý podrost či hromady v ětví, v EVL hnízdí Prunella modularis (Linnaeus, 1758) - pěvuška modrá; zjišt ěna p ři všech návšt ěvách, hnízdí v hustých mlazinách EVL Phoenicurus phoenicurus (Linnaeus, 1758) - rehek zahradní; vyskytuje se rozvoln ěných partiích, zjišt ěn p ři všech návšt ěvách, v EVL hnízdí, vázán na rozvoln ěný les, celkový odhad 2 páry Phoenicurus ochruros (S. G. Gmelin, 1774) - rehek domácí; v EVL nehnízdí, ale z řídka zaletuje na okraje EVL za potravou Turdus merula Linnaeus, 1758 - kos černý; nalezeno n ěkolik hnízd Turdus philomelos Brehm, 1831 - drozd zp ěvný; hnízdí v EVL, Turdus viscivorus Linnaeus, 1758 - drozd brávník; řídce hnízdí v jihovýchodní části EVL, Sylvia atricapilla (Linnaeus, 1758) - pěnice černohlavá; řídce hnízdí v celé EVL, Phylloscopus collybita (Vieillot, 1817) - budní ček menší; hnízdí po celé EVL, opakovan ě pozorováni dosp ělí ptáci s krmením, Phylloscopus trochilus (Linnaeus, 1758) - budní ček větší; místy hnízdí v mladších a rozvoln ěných porostech, Parus major Linnaeus, 1758 - sýkora ko ňadra po četn ě hnízdí po celé ploše EVL, 18.6. pár ů Parus caeruleus Linnaeus, 1758 - sýkora mod řinka; hojn ě hnízdí po celé EVL, p ři všech návšt ěvách pozorovány rodinky s vyvedenými mlá ďaty Parus palustris Linnaeus, 1758 - sýkora babka, po četn ě hnízdí v celé EVL, 17 Periparus ater (Linnaeus, 1758) - sýkora uhelní ček; po četn ě hnízdí po celé ploše Pica pica (Linnaeus, 1758) - straka obecná přeletuje Sitta europaea Linnaeus, 1758 - brhlík lesní; po četn ě hnízdí v celé EVL, Corvus corax Linnaeus, 1758 - krkavec velký; VU,O; p řelet 2 EVL nehnízdí, p řeletují Garrulus glandarius (Linnaeus, 1758) - sojka obecná; pozorována p ři všech návšt ěvách, Sturnus vulgaris Linnaeus, 1758 - špa ček obecný; přeletuje, nebylo pozorováno hnízd ění Fringilla coelebs Linnaeus, 1758 - pěnkava obecná; velmi hojn ě hnízdící dominantní druh v celé ploše EVL, v EVL odhadem 40-60 pár ů Emberiza citrinella Linnaeus, 1758 - strnad obecný; hnízdí řídce v EVL SAVCI Lepus europaeus Pallas, 1778 - zajíc polní řídce na v sadu Capreolus capreolus (Linnaeus, 1758) - srnec obecný v sadu

Příloha IV.: Vymezení ploch v rámci MZCHÚ a OP. Sv ětle modrá linka stanovišt ě S. eurasius. Zelený bod výskyt Hypericum elegans, modrý bod výskyt Stachys germanica, žlutý bod výskyt Alium strictum, červený bod výskyt Adonis vernalis.

Příloha V.: Porostní mapa

Příloha VI.: Soubory lesních typ ů. Modrá plocha - 1C2, červená plocha - 1A3.

Příloha VII.: mapa s vy člen ěním zásahových ploch

Pohled na lokalitu od jihu

Pohled od jihu, Jsou patrné plochy A, B a I.

Detail plochy B

Přechod mezi plochou B a A

Plocha A, pohled na lokalitu S. europaeus

Pohled na část lokality D, bývalé podhradí se zbytky zdí.

Plocha C s masivním rozší řením d řevin, v pozadí porost še říku.

Detail porostu v sadu na ploše D v severní části.

Detail porostu v sadu na ploše D v jižní části

Pohled od severu na plochu H.

Plocha F

Přechod mezi plochou E a F

Pohled od severu p řes plochu G

Plocha F se zbytky ovocných d řevin.

Pohled na plochu H.

Pohled p řes plochu D na hrad.