Andrea Chénier Láska Básníka Za Doby Velké Francouzské Revoluce
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Umberto Giordano (1867–1948) Andrea Chénier Láska básníka za doby Velké francouzské revoluce Opera o čtyřech obrazech z roku 1896, libreto Luigi Illica (1857–1919) HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ ZBYNĚK MÜLLER DIRIGENT ZBYNĚK MÜLLER / SANDER TEEPEN REŽIE IVAN KREJČÍ SCÉNA MILAN DAVID KOSTÝMY MARTA ROSZKOPFOVÁ POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE IGOR VEJSADA SBORMISTR JURIJ GALATENKO DRAMATURGIE DANIEL JÄGER Osoby a obsazení: Andrea Chénier Rafael Alvarez / Gianluca Zampieri Carlo Gérard Richard Haan / Jakub Kettner Maddalena z Coigny Eva Dřízgová-Jirušová / Olga Romanko / Eva Urbanová Hraběnka z Coigny Erika Šporerová / Eliška Weissová Bersi, Maddalenina komorná Kateřina Jalovcová / Michaela Kapustová Abbé, básník Juraj Nociar / Peter Svetlík Pietro Fléville, romanopisec Martin Gurbaľ / David Szendiuch „Neuvěřitelný“ Josef Moravec / Václav Morys Roucher David Nykl / Filip Tůma Sansculot Mathieu, zvaný „Populus“ Bogdan Kurowski / Siarhei Zubkevich Madelon Yvona Škvárová / Jitka Zerhauová Dumas, předseda tribunálu Michal Onufer / Václav Živný Fouquier-Tinville, veřejný žalobce Michal Křístek / Tomasz Suchanek Majordomus / Schmidt, žalářník Vlastimil Nitschmann / Petr Urbánek Dále účinkuje sbor a orchestr opery NDM – koncertní mistři Vladimír Liberda a Lucie Staňková – a externisté Nastudování v italském originále s českými titulky Přestávka po druhém obraze 1 Dále účinkují: Na inscenaci spolupracovali: Gérardův otec František Malina Asistentka režie Bohuslava Kráčmarová Flando Fiorinelli Martin Blaževič Vedoucí hudební přípravy Jana Hajková Chlapec Rastislav Širila Hudební příprava Ivana Hotárková, Jozef Katrák, Občan kancléř Marek Viteker Jan Novobilský Gravier de Vergennes Štěpán Piňos Inspicientka Bohuslava Kráčmarová Maximilien Robespierre Jiří Dvořák Text sleduje Hana Kluzová Bertrand Barère de Vieuzac Rastislav Širila České titulky Marie Kronbergerová Jean-Lambert Tallien Marek Viteker Daniel Jäger Jean-Marie Collot d’Herbois Tomáš Bátrla Obsluha titulků Jarmila Šebková Georges Couthon Libor Hanus Louis de Saint-Just Martin Blaževič Produkce opery Valerie Hendrychová Louis-Marie Stanislas Fréron Petr Franiok Tajemnice opery Alena Golatová Paul de Barras Ivo Kroček Joseph Fouché / Soudce Pavel Císovský Technický šéf Stanislav Muntág Philippe-François-Joseph Le Bas / Soudce Pavel Vaňásek Jevištní mistři Jan Benek, Radim Duraj Jacques-Alexis Thuriot / Soudce Jiří Blažek Mistr osvětlení Radko Orenič Lazare Carnot / Soudce Libor Němec Mistr zvuku Otakar Mlčoch Jacques Louis David / Soudce Tomáš Prudil Mistrová vlásenkárny Eva Celarková Jeptiška Ivana Tomášková Mistrová garderoby Růžena Mauerová Prostituka / Idia Legrayová Jana Ryšlavá Mistr rekvizit Marek Kalík Tanečnice Leona Chlubnová Lucie Kovářová Šéf výpravy David Bazika Jana Mudráková Lokaj / Stráž Tomáš Frýdl Vedoucí umělecko-dekoračních dílen Barbora Macháčová Tomáš Haluska Vedoucí výroby kostýmů Eva Janáková Tomáš Mrázek Vladan Stankowicz Scénické dekorace vyrobily umělecko-dekorační dílny NDM Technolog – Ivana Stuchlíková, mistr čalounické dílny – Petr Missig, mistr malířsko-kašérské dílny – Jaroslav Macháč, mistr truhlářské dílny – Radomír Maschke, mistr zámečnické dílny – Jaroslav Kocourek, mistr zbrojířsko-šperkařské dílny – Jaroslav Dovalil Kostýmy a doplňky vyrobily krejčovny NDM Mistrová dámské krejčovny – Iva Koplová, mistrová pánské krejčovny – Jiřina Richtrová, modistka-dekoratérka – Věra Siostrzonková 2 3 OBSAH OPERY propouštěcí list, zaručující bezpečný přechod hranic. Ruch na ulici vzrůstá a v blížícím se průvodu vůdců národa přichází také Gérard. První obraz „Neuvěřitelný“ mu tajně sděluje, že je Maddaleně, kterou Gérard úpěn- livě hledá, na stopě. Vyzvědač slibuje, že mu ji brzy přivede. Po chvíli Na venkově na zámku hrabat z Coigny se připravuje slavnost na po- se Maddalena tajně setkává s Chénierem, poznávají se a chtějí spolu čest hostů, mezi kterými bude například dvorní básník Fléville a jeho uprchnout. Jejich záměr ale zhatí samotný Gérard. Dochází k sou- věrný přítel abbé. Ve služebnictvu, které upravuje sál, je také Carlo boji, Chénier poraní Gérarda a uprchne s Maddalenou. Když přispě- Gérard, zapálený čtenář Rousseaua a stoupenec nových společen- chají stráže, Gérard z ohledu k milované Maddaleně, jejíž odhalení ských idejí. Když vidí svého starého otce, jak se lopotí v těžké službě, by ji jako aristokratku stálo život, neuvede jméno toho, kdo jej pora- proklíná panstvo a přísahá pomstu. Přesto však obdivuje krásu kom- nil. Lid to označí za útok girondistů a přisahá pomstu nepřátelům. tesy Maddaleny, která přichází se svojí matkou hraběnkou z Coigny a s komornou Bersi. Hraběnka dává poslední pokyny k úpravě sálu Třetí obraz a Maddalena se radí s Bersi o toaletě, kterou si oblékne. Hraběnka vítá první hosty – vstupuje básník Fléville v doprovodu dvou svých V zasedací síni Výboru pro veřejné blaho skládá lid dary ve prospěch přátel, italského skladatele Flandra Fiorinelliho a Andrého Chéniera. vlasti. Zástup se dává do tance karmaňoly a opouští síň. „Neuvěři- Následné uvítání pařížského abbé je doprovázeno velkou zvědavostí. telný“ sděluje Gérardovi, že Chénier byl nakonec dopaden, uvězněn Každý chce vědět, co se děje na královském dvoře. Moc krále slábne a nyní ho čeká soud před tribunálem. Žádá Gérarda, aby napsal na a do popředí se dostává třetí stav. Básník Fléville předvádí s pastýři Chéniera obžalobu. Za to mu slibuje, že se pokusí nalézt Maddalenu, a pastýřkami svou novou hru, sentimentální a přepjatou, abbé deklamu- která určitě ráda přijde, aby se pokusila vyprosit milost pro svého mi- je své verše, jen Chénier odmítá žádost hraběnky, aby také přednesl lého. Sotva „Neuvěřitelný“ odejde, přichází skutečně Maddalena svou báseň. Maddalena to pozoruje a sází se se svými přítelkyněmi, k Gérardovi. Vypráví mu, že byla svědkem násilné smrti své matky že mladého básníka přesvědčí, aby některou ze svých básní přednesl. a společně s Bersi pak uprchla z hořícího zámku. V prožívané bolesti Na její přání Chénier pronese několik veršů, ve kterých mluví – oslněn pak poznala, že jediným smyslem jejího života je láska k Chénierovi. Maddaleninou krásou – o lásce. Jeho následná slova se nemile do- Gérard je zlomen a zároveň dojat. Je mu jasné, že Maddalenino srdce týkají šlechty a hostů, neboť líčí bídu prostého lidu, jeho hlad a utrpe- nikdy nezíská, a než by byl svědkem jejího odhalení a následné smrti, ní. Společnost se poté vrací k zábavě, zazní gavotta, jejíž sladké zvuky slibuje, že Chéniera zachrání. Píše list předsedovi tribunálu a odvo- jsou přerušeny hlasy blížící se chudiny, žádající o chléb. Gérard tajně lává svou obžalobu. Tribunál vchází do zasedací síně, přivedeni jsou vpustil do zámku hladové žebráky a uvádí je do sálu. Hraběnka je obžalovaní, mezi nimi i Chénier. Když jej veřejný žalobce obviňuje bezcitně vyhání. Gérard ze sebe strhne livrej a společně se svým z vlastizrady, odvolává Gérard veřejně své obvinění. Soud ale i přesto otcem zámek opouští. Společnost poté pokračuje ve slavnosti. posílá Chéniera na smrt. Druhý obraz Čtvrtý obraz Uprostřed revolučního vření, v červenci roku 1794, nacházíme Ché- Ve věznici Saint-Lazare píše Chénier poslední báseň a loučí se se niera v jedné z pařížských kaváren. Účastnil se revoluce, dosáhl úspě- svým přítelem Roucherem. Žalářník Schmidt vpouští do vězení Gé- chů, ale nyní je za Robespierrovy vlády v nemilosti. Pronásleduje ho rarda a Maddalenu, která jej šperky a penězi přiměje k tomu, že zařídí, Gérard, bývalý sloužící v rodině hrabat z Coigny a dnes mocný poli- aby zemřela na popravišti místo jiné odsouzené ženy. Dojatý Gérard tik. Na jeho rozkaz Chéniera stále sleduje „Neuvěřitelný“, vyzvědač, poté spěchá, aby u Robespierra vyprosil pro odsouzeného milost. který v kavárně pozoruje básníkovo setkání s Bersi. Ta mu předává Maddalena se setkává s Chénierem a padají si do náruče. Po vyvo- dopis – pozvání ke schůzce s neznámou dámou. S tím se Chénier ná- lání jmen Andrea Chénier a Idia Legrayová pak společně odcházejí sledně svěřuje svému věrnému příteli Roucherovi, který mu přináší vstříc smrti. 4 5 UMBERTO GIORDANO – OPERNÍ SKLADATEL Umberto Menotti Maria Giordano (28. srpna 1867 – 12. listopadu 1948) byl převážně operní skladatel, jeden z významných představi- telů italského hudebního verismu. Narodil se ve Fogii v jihoitalské provincii Puglia. Jeho otec byl profesí chemik a předpokládal, že se syn vydá v jeho šlépějích. K velkému zklamání celé rodiny se ale Umberto vydal cestou hudby. V letech 1881–1891 studoval kompozici na konzervatoři v Neapoli, nejprve u Gaetana Brigantiho a poté u Paola Serraa. Jeho první veřejně pro- vozovanou skladbou byla v roce 1886 symfonická báseň Delizia. Svou první operu Marina zkomponoval již v roce 1888 a zúčastnil se s ní soutěže o nejlepší jednoaktovou operu vypsanou významným hudebním vydavatelem Edoardem Sonzognem (1836–1920). V té- to soutěži nakonec zvítězil Pietro Mascagni (1863–1945) s operou Cavalleria rusticana (Sedlák kavalír), Giordano se ale umístil na krás- ném šestém místě z celkového počtu sedmdesáti tří uchazečů a jako nemladší účastník skladatelského klání získal pozornost poroty. Tento úspěch mu u Sonzogna zajistil stipendium a také objednávku na novou operu pro sezónu 1891/1892. Giordano na to reagoval tříak- tovou operou Mala Vita (Bídný život) s typicky veristickým tématem nádeníka, který slíbí, že zachrání prostitutku, pokud bude vyléčen z tuberkulózy. Světová premiéra 21. února 1892 v římském Teatro Argentina způsobila menší skandál, ale dílo bylo poté s úspěchem uvedeno i ve Vídni, Berlíně a také v Praze. V následující dvouaktové opeře Regina Diaz (Královna