Evidence Uplatnění Fotbalových Reprezentantů ČR U19 V Profesionálním Fotbalu

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Evidence uplatnění fotbalových reprezentantů ČR U19 v profesionálním fotbalu

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: doc. PhDr. Ladislav Bedřich, CSc. Mgr. Pavel Novotný TVS – trenérství

Brno, 2011

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.

V Brně dne 2. května 2011 podpis

Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. PhDr. Ladislavu Bedřichovi, Csc. za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu vypracovávání bakalářské práce věnoval.

OBSAH

ÚVOD ...... 6

1. SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ A MLÁDEŢE VE FOTBALE ...... 7 1.1 CÍLE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY DĚTÍ A MLÁDEŢE ...... 7 1.2 VĚKOVÉ ZVLÁŠTNOSTI VE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVĚ DĚTÍ A MLÁDEŢE ...... 8 1.2.1 Charakteristika dětí mladšího školního věku (6-11 let) ...... 8 1.2.2 Charakteristika dětí staršího školního věku (11-15 let) ...... 9 1.2.3 Charakteristika dětí dorostového věku (15-18 let) ...... 9 1.3 ZÁKLADNÍ ETAPY TRÉNINKOVÉHO PROCESU ...... 10 1.4 CÍLE A OBSAH SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY DĚTÍ A MLÁDEŢE VE FOTBALE ...... 11 1.4.1 Období mladší přípravky (6-8 let)...... 11 1.4.2 Období starší přípravky (9-10 let) ...... 12 1.4.3 Období mladších ţáků (11-12 let) ...... 12 1.4.4 Období starších ţáků (13-15 let) ...... 13 1.4.5 Období dorostu (16-19 let) ...... 13

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ...... 15

3. METODIKA PRÁCE ...... 16

4. REPREZENTANTI ČR U19 A JEJICH CHARAKTERISTIKY PO VSTUPU DO PROFESIONÁLNÍHO FOTBALU ...... 18 4.1 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2002/03 – 2005/06 .. 18 4.2 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2003/04 – 2006/07 .. 20 4.3 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2004/05 – 2007/08 .. 22 4.4 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2005/06 – 2008/09 .. 24 4.5 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2006/07 – 2009/10 .. 27 4.6 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2007/08 – 2010/11 .. 31 5. VYHODNOCENÍ PRÁCE ...... 34 5.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA UPLATNĚNÍ REPREZENTANTŮ ČR U19 V PROFESIONÁLNÍM FOTBALE ...... 34 5.2 CHARAKTERISTIKA REPREZENTANTŮ ČR U19 Z POHLEDU JEJICH ZAHRANIČNÍHO ANGAŢMÁ ...... 36 5.3 MOŢNOSTI DALŠÍHO ZKOUMÁNÍ ...... 37

ZÁVĚR ...... 38

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...... 39

RESUMÉ

ÚVOD

Fotbal je nejznámější, nejrozšířenější a nejdostupnější týmová hra na světě, o kterou se zajímají milióny lidí (fanoušků, hráčů atd.). Fotbal klade vysoké nároky na přípravu hráčů v oblasti pohybové kultury, v přesnosti a dokonalosti ovládání míče a ve zvládnutí kolektivních akcí a herních situací. Významně ovlivňuje tělesný vývoj jedince, upevňuje jeho morální a volní vlastnosti a začleňuje ho do společnosti. V této práci se budeme zabývat evidencí hráčů mládeţnické reprezentace ČR U19 a moţnostmi jejich uplatnění v profesionálním fotbale. Poukáţeme na problematiku přechodu fotbalistů z kategorie dorostu do muţského fotbalu a zároveň nastíníme moţnosti dalšího zkoumání v této oblasti. Podnětem k vypracování této práce byla nabídka od pana Dušana Fitzela, ředitele Sportovně technického oddělení Českomoravského fotbalového svazu, ke zpracování evidence o hráčích reprezentace ČR U19 a jejich uplatnění v profesionálním fotbale. Dále mě ke zpracování tohoto tématu vedl můj pozitivní vztah k fotbalu, nejen jako aktivního hráče, ale i začínajícího trenéra mládeţe a učitele tělesné výchovy na základní škole. Tato problematika také není doposud podrobně prozkoumána a zpracována a její výsledky by tak měly přinést nové poznatky do diskuze o budoucí podobě mládeţnického fotbalu v České republice.

1. SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ A MLÁDEŢE VE FOTBALE

Jakýkoliv aspekt k přístupům tréninku dětí a mládeţe přináší náročné úkoly výchovně vzdělávacího procesu, které jsou schopni řešit pouze erudovaní trenéři s adekvátním přispěním školy, rodiny, klubu a popř. dalších institucí. Spolu významnou měrou participují na procesu utváření základů herní dokonalosti mladých fotbalistů respektive sportovního mistrovství v dospělosti. Pro dosaţení maximálních výkonů je krátkodobý trénink nedostačující, příprava tedy musí začít jiţ v relativně nízkém věku. Speciální i specifická oblast tréninkového procesu s rysem „přípravy na vrcholný výkon“ je charakteristická pro sportovní přípravu dětí a mládeţe (Bedřich, 2006).

1.1 CÍLE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY DĚTÍ A MLÁDEŢE

Jaké jsou cíle sportovní přípravy dětí a mládeţe? Dle Periče (2008) na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Přesto je vhodné stanovit si priority při přípravě dětí a mládeţe. Perič (2008) uvádí především: 1. Nepoškodit děti – tato zásada vypadá na první pohled téměř absurdně, ale často se ve sportu setkáváme s tím, ţe trenéři zatěţují děti velmi nevhodným způsobem, bez ohledu na následky, jaké by to mohlo mít pro jejich další vývoj. Poškození mohou mít podobu fyzickou i psychickou. 2. Vytvořit u dětí vztah ke sportu jako k celoživotní aktivitě – jde o to, ţe je velmi mnoho dětí, které pravidelně sportují, ale jen velmi málo z nich má předpoklady pro to, aby se staly vrcholovými sportovci a jen opravdu minimální počet dětí se v dospělosti ve vrcholovém sportu opravdu prosadí. Pro ostatní bude dětství strávené v oddílech kopané, atletiky či jiného sportu jen určitou startovní pozicí pro vytvoření vztahu k pohybu jako k jedné z důleţitých součástí ţivota moderního člověka. 3. Vytvořit základy pro pozdější trénink – je jasné, ţe desetileté dítě nemůţe přeskočit laťku ve výšce 230 cm nebo uběhnout maratón za 2 hodiny. Jeho limity vyplývají především z nedostatečné síly, rychlosti a vytrvalosti. Proto by se měl

trénink v dětství zaměřit především na základní poţadavky v oblasti techniky pohybu, které je dítě schopno zvládat.

1.2 VĚKOVÉ ZVLÁŠTNOSTI VE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVĚ DĚTÍ A MLÁDEŢE

Při plánování přípravy a vedení tréninkové jednotky i ve vztazích k hráčům musí trenéři muţstev v dětských a mládeţnických kategoriích respektovat věkové zvláštnosti svých svěřenců dané vývojovými zákonitostmi. Tato specifika se odráţejí jak ve sféře psychiky, tak v oblasti tělesného rozvoje a trenér musí volit k těmto věkovým zvláštnostem odpovídající formy, metody a prostředky. Nerespektování těchto specifik můţe vést aţ k poškození organizmu mladého hráče (Votík, 2005)!

1.2.1 Charakteristika dětí mladšího školního věku (6-11 let)

Dle Dovalila a kol. (2005) je věk charakterizován těmito znaky: roste celková odolnost dětského organismu, lavinovitě přibývá nových vědomostí, rozvíjí se paměť a představivost, ve vztazích k ostatním znamená velkou změnu vstup do školy, z hlediska osvojování pohybových dovedností je toto období označováno jako nepříznivější učební léta, rozvíjí se všeobecná pohyblivost, koordinační a rychlostní schopnosti, pohyb působí dětem radost, není třeba je nutit, v tréninku a soutěţení musí dominovat princip hry.

1.2.2 Charakteristika dětí staršího školního věku (11-15 let)

Dle Dovalila a kol. (2005) je věk charakterizován těmito znaky: biologické změny, odráţející se i v psychologickém vývoji; z velké části sem spadá puberta,

po stránce rozumové se zvětšuje okruh chápání, objevují se znaky logického a abstraktního myšlení, rozvíjí se paměť, prohloubení citového ţivota (typická náladovost), nejlepší doba pro osvojování nových a zdokonalování osvojených pohybů, komplexní rozvoj rychlostních schopností, vytváří se vztah ke sportu jako hře, ale také jako povinnosti, rozhoduje se o talentovanosti sportovce.

1.2.3 Charakteristika dětí dorostového věku (15-18 let)

Dle Dovalila a kol. (2005) je věk charakterizován těmito znaky: poslední vývojové stadium mezi dětstvím a dospělostí, postupné vyrovnávání pubertálních disproporcí a dokončování tělesného růstu a vývoje, plná schopnost logického usuzování, chápání i sloţitějších pojmů, vyuţití analýzy a syntézy, nejvyšší pohybová výkonnost, ke konci období maximální trénovatelnost, rozvíjí se všechny pohybové i kondiční schopnosti, ve větší míře se zdůrazňuje řízená bezprostřední příprava na sportovní soutěţ (pozornost psychickým stavům a jejich ovládání), problémem mohou být alkohol, kouření, vztahy k opačnému pohlaví nebo touha po nezávislosti.

Tyto informace je ale nutno chápat a uplatňovat v praxi se zřetelem na konkrétní hráče, protoţe nerovnoměrnost vývoje mezi jedinci můţe v krajním případě dosáhnout aţ pět let (Votík, 2005).

1.3 ZÁKLADNÍ ETAPY TRÉNINKOVÉHO PROCESU

I přes respektování věkových a individuálních zákonitostí se dílčí cíle a úkoly v jednotlivých letech přípravy liší. Je tedy vhodné tréninkový proces rozdělit na základní etapy. Dle Bedřicha (2006) se jedná o tyto etapy: 1. Seznamování se sportovní aktivitou (6-10 let) – k prioritním úkolům patří upevňování zdraví, všestranný psychický a tělesný rozvoj, vytvoření pozitivního vztahu k pravidelnému cvičení a tréninku. 2. Základní trénink (10-13 let) – důraz je kladen na růst speciální výkonnosti jako důsledku všestranné přípravy. Hlavními úkoly jsou osvojení co největšího mnoţství pohybových dovedností, všestranný rozvoj pohybových schopností při respektování senzitivního období, zvládnutí základů techniky a taktiky v daném sportu, vytvoření trvalého vztahu k systematickému tréninku. 3. Specializovaný trénink (13-18 let) – charakteristický zvyšující se intenzitou tréninkového zatíţení a přechodem ke specializovaným tréninkovým podnětům. Hlavními úkoly jsou rozvoj základních a speciálních pohybových dovedností, nárůst kvantity pohybových dovedností, zvládnutí a zdokonalování techniky a principů taktiky, formování výkonové motivace i ţivotního stylu. 4. Vrcholový trénink (aplikovaný ve věku značného rozptylu) – charakteristický vysokým objemem a intenzitou s úkolem rozvoje funkční, kondiční a psychické připravenosti, zdokonalování a stabilizace sportovní techniky a taktického mistrovství, upevňování rysů osobnosti a podřízení způsobu ţivota poţadavkům tréninku, dlouhodobému plánování sportovních cílů.

Všechny etapy tvoří jeden celek, přičemţ na sebe navzájem navazují a plynule přecházejí jedna v druhou.

1.4 CÍLE A OBSAH SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY DĚTÍ A MLÁDEŢE VE FOTBALE

Základní podmínkou rozvoje fotbalu se musí stát koncepční, soustavná náročná příprava mladé fotbalové generace, od vstupu chlapců do přípravek, přes ţákovskou a dorosteneckou kategorii, příprava, která nic nezanedbává a optimálně respektuje věkové zvláštnosti hráčů (Ondřej, 1987; převzato z Fajfer, 2009). Z toho vycházejí cíle a obsah sportovní přípravy dětí a mládeţe ve fotbale, které zde ve zkrácené podobě uvádíme dle Fajfera (2009).

1.4.1 Období mladší přípravky (6-8 let)

Cíle:  zájem o fotbal, radost z proţitků ze hry,  výchova k přátelství, vzájemné spolupráci, čestnosti,  osvojit základní důleţité dovednosti – technika,  všestranná stimulace pohybových schopností, zvláště koordinačních a rychlostně silových,  učit se skupinovému chování,  znát nejnutnější pravidla.

Obsah:  nácvik a zdokonalování základních herních dovedností (vedení míče, přihrávání, převzetí míče, nácvik driblingu a jednoduchých kliček, střelba),  průpravné hry zejména 4:4 na menší ploše, na menší branky a s menším míčem,  stimulace koordinačních schopností společně se stimulací rychlostně silových schopností (rychlost reakce, startovní rychlost atd.),  technika základních pohybových činností (běhy, skoky, obraty, kotouly atd.).

1.4.2 Období starší přípravky (9-10 let)

Cíle:  klíčové období v nácviku a zdokonalování herních dovedností,  základy taktického jednání v útočné i obranné fázi,  pokračuje stimulace koordinačních schopností, spojovat s dovednostmi,  soupeře chápat jako herního partnera.

Obsah:  herní činnosti jednotlivce (přihrávání na přesnost, přihrávání vzduchem, vedení míče a obcházení soupeře, výběr místa s klamavými pohyby, zpracování míče po odrazu, střelba na cíl, hra tělem atd.),  jednoduché herní kombinace zaloţené na přihrávce a výběru místa,  střídání hráčů na různých postech včetně brankáře,  stimulace koordinačních schopností a kondice,  začátek systematického tréninku brankáře,  základy nácviku řešení individuálního taktického jednání,

1.4.3 Období mladších ţáků (11-12 let)

Cíle:  systematické učení a upevňování speciálních dovedností,  variabilní pouţití základní techniky v rozmanitých herních situacích pod časovým a prostorovým tlakem,  cílené učení základům taktiky,  stimulace, případně stabilizace získaných kondičních schopností a jejich vyuţívání ve hře,  sjednotit působení rodina – trenér – učitel.

Obsah:  zdokonalování a stabilizace naučených herních činností jednotlivce (přihrávky, zpracování a střelba všemi směry a způsoby, odebírání míče atd.),

 zdokonalování a rozvíjení dosud naučených kombinací,  taktika – průpravné hry na malém prostoru (5:5, 6:6),  zdokonalování koordinačních schopností se zvláštním zaměřením na prostorovou orientaci,  kondiční připravenost se rozvíjí v rozmanitých průpravných hrách.

1.4.4 Období starších ţáků (13-15 let)

Cíle:  zkoordinovat náročné tréninkové úkoly se způsobem ţivota,  soustavně rozvíjet samostatnost, tvořivost, zodpovědnost,  vhodné vyuţití dovedností v pohybových řetězcích v kombinacích,  spojování náročných taktických jednání,  zvládnout poţadavky týmového herního výkonu,  podporovat talentované fotbalisty,  regenerace pohybového systému po náročné pohybové činnosti.

Obsah:  sladění sportovní přípravy se ţivotem ve společnosti,  zdokonalování techniky a vybraných herních dovedností individuálně nebo skupinově; zařazovat metodicko-organizační formy s náročnými úkoly řešení,  zdokonalování taktiky (hodnocení herní situace, výběr efektivního řešení atd.),  hra 7:7 aţ 11:11 a jejich obměny,  kondiční připravenost (průpravné hry pro rozvoj vytrvalosti, cílený rozvoj aerobní kapacity, reakční a startovní rychlost apod.),

1.4.5 Období dorostu (16-19 let)

Cíle:  respektovat potřeby hráčů, poskytnout prostor pro jejich rozvoj, soustavně rozvíjet morálně volní vlastnosti,  zdokonalení a stabilizace techniky,  podpora talentovaných hráčů,  cílená speciální cvičení individuální, skupinové a herní taktiky,  rozvoj silových a vytrvalostních schopností,  dbát na systematický průběh regenerace,  podporovat sebedůvěru, sebevědomí a spoluzodpovědnost jedince za výkon druţstva.

Obsah:  zautomatizování základních herních dovedností opakováním v herních cvičeních se soupeřem,  zdokonalování techniky provádět v součinnosti s dalším rozvojem koordinačních schopností,  zdokonalování vedení míče a obcházení soupeře,  z hlediska taktiky nácvik a zdokonalování obranných a útočných činností jednotlivce, skupin a celého týmu,  cílená stimulace kondičních schopností vyuţitím správně zvoleným tréninkovým obsahem (herní cvičení, průpravné hry apod.).

Na závěr této kapitoly je nutné zdůraznit, ţe základem a zdrojem celkové „fotbalové pyramidy“ je právě mládeţnický fotbal a celý systém výkonnostního a amatérského fotbalu, který se u nás hraje téměř v kaţdé obci. Z této pyramidy čerpají i profesionální kluby a mládeţnické reprezentace, které těţí z dlouholetých tradic péče o fotbalovou mládeţ obecně a o fotbalové talenty zvláště (Buzek a kol., 2007).

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

Cílem práce je vytvořit evidenci reprezentantů ČR kategorie U19 z hlediska jejich vstupu do profesionálního fotbalu. Dále na základě získaných údajů poukázat na problematiku prosazení se mladých fotbalistů v profesionálním fotbale. Úkolem práce je shromáţdit všechny dostupné informace o reprezentantech ČR U19 ve zvoleném období a zpracovat je formou tabulek a stručných charakteristik jejich fotbalové kariéry po vstupu do profesionálního fotbalu. Ke splnění cíle práce jsme zvolili metodu heuristiky. Pro teoretickou část práce jsme vyuţili nejnovější odborné publikace prezentující problematiku výchovy fotbalové mládeţe v České republice. Jedná se především o dvě publikace Zdeňka Fajfera (2005, 2009). Pro hlavní část práce, evidenci uplatnění fotbalových reprezentantů ČR U19 v profesionálním fotbale, bylo shromaţďování literatury sloţitější. Zjistili jsme, ţe dostupná literatura není pro potřeby této práce dostatečná a ucelená. Byly vydány ročenky českého a světového fotbalu, ovšem ne pro všechny námi sledované fotbalové sezóny a také údaje o některých hráčích v nich nejsou zaznamenány. Naše pozornost se proto musela zaměřit také směrem k internetu. Na internetových stránkách jsme nacházeli nejenom články týkající se problematiky uplatnění mladých fotbalistů v profesionálním fotbale, ale především ukazatele o počtu odehraných minut a zápasů. České internetové stránky nabízí dostatečný počet informací a jen v několika případech bylo nutné je vyhledat na zahraničních serverech.

3. METODIKA PRÁCE

Pro vytvoření této evidence jsme vybrali 100 hráčů, kteří reprezentovali Českou republiku v kategorii U19 v letech 2001 – 2006. Výběr zkoumaného vzorku byl proveden na základě údajů o počtu odehraných minut za reprezentaci ČR U19 formou záměrného výběru. Hráče jsme pro lepší přehlednost rozdělili podle toho, v které sezóně vstoupili do muţské kategorie a vytvořili jsme tabulky, které obsahují tyto náleţitosti: a) V prvním sloupci jméno hráče. Na prvním místě je hráč s nejvyšším počtem odehraných zápasů v reprezentaci ČR U19. Při bliţším zkoumání zjistíme, ţe v kaţdé sezóně je jiný počet hráčů. To je dáno tím, ţe kritériem byl výběr 100 hráčů a nikoliv stejný počet hráčů pro kaţdou sezónu. Dále někteří hráči reprezentovali v kategorii U19, i kdyţ jim bylo teprve 17 nebo 18 let, a v některých sezónách bylo odehráno více zápasů v důsledku například mistrovství Evropy. b) V druhém sloupci je uveden post, na kterém hráč nastupoval v zápasech. U obránců a záloţníků není uvedena přesnější hráčský post (např. levý obránce), protoţe u některých hráčů by mohla zvolená varianta vyvolat pochybnosti, neboť ve fotbale je běţné, ţe někteří hráči nehrají na jednom postu celou fotbalovou kariéru. c) Ve třetím sloupci jsou uvedeny počty minut a zápasů odehraných za reprezentaci ČR U19. d) Ve čtvrtém sloupci jsou pak uvedeny počty minut a odehraných zápasů, které jednotlivý hráč nasbíral ve své první sezóně v profesionálním fotbale po přestupu z dorostenecké kategorie, myšleno pouze v první české lize, případně v zahraničním klubu. e) Ve pátém sloupci je uveden klub, ve kterém hráč odehrál svoji první sezónu po přestupu z dorostenecké do muţské kategorie. f) V šestém sloupci jsou uvedeny počty minut a odehraných zápasů ve čtvrté sezóně po přestupu do muţské kategorie.

g) V sedmém sloupci je klub, ve kterém hráč odehrál svoji čtvrtou sezónu v muţské kategorii profesionálního fotbalu.

Tabulky a následně stručné charakteristiky hráčů s důrazem na počátek jejich kariéry ve vrcholovém fotbale jsou hlavním obsahem práce, tyto pak na závěr naší práce vyhodnotíme.

4. REPREZENTANTI ČR U19 A JEJICH CHARAKTERISTIKY PO VSTUPU DO VRCHOLOVÉHO FOTBALU

4.1 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2002/03 – 2005/06

Tab.1: Reprezentanti ČR U19 a jejich charakteristiky po vstupu do vrcholového fotbalu v r. 2002.

M/Z ČR M/Z M/Z Jméno post U19 2002/03 klub 2005/06 klub Pavel Fořt útočník 1020/12 0/0 FC Viktoria Plzeň 1218/22 SK Slavia Praha Monchengladbach, Václav Svěrkoš útočník 993/12 1897/26 FC Baník Ostrava 968/25 Hertha Berlín (N) Filip Trojan záloţník 983/11 148/6 FC Schalke 04 (N) 1559/22 VfB Bochum (N) Ondřej Král obránce 764/9 0/0 FC Viktoria Plzeň 0/0 FC Viktoria Plzeň FK Chmel Blšany, Michal Daněk brankář 740/9 0/0 FC Baník Ostrava 1440/16 FC Baník Ostrava Radek Dosoudil obránce 720/8 0/0 AC Sparta Praha 641/8 SK Slavia Praha Tomáš Sivok obránce 720/8 272/15 AC Sparta Praha 1327/17 AC Sparta Praha David Mikula obránce 603/7 0/0 SFC Opava 0/0 SFC Opava Pavel Mezlík útočník 609/9 384/7 1. FC Brno 1447/25 1. FC Brno FC Vysočina Lukáš Vaculík záloţník 558/10 0/0 Jihlava 1237/17 BK Mladá Boleslav Tomáš Rada obránce 516/7 0/0 AC Sparta Praha 1841/23 FC Viktoria Plzeň Trabzonspor, Tomáš Jun útočník 497/6 1065/19 AC Sparta Praha 192/5 Besiktas Istan. (T) Milan Zachariáš obránce 413/6 0/0 AC Slavia Praha 0/0 SC Xaverov FC Tescoma Zlín, Aleš Kořínek brankář 360/4 0/0 HFK Olomouc 180/2 FC Tescoma Zlín Radek Koudelný obránce 270/3 0/0 FC Baník Ostrava ?/? ? FK Jablonec 97, FK Chmel Blšany, David Střihavka útočník 258/8 7/1 AC Sparta Praha 1702/22 FC Baník Ostrava Vysvětlivky: ? – chybí informace; N – Německo; T- Turecko

V tomto období jsme zpracovali údaje o 16 hráčích, kteří startovali v mládeţnické reprezentaci ČR U19. Jedná se o 7 obránců, 7 útočníků, 2 záloţníky a 2 obránce. Nejvíce startů nasbírali Pavel Fořt, Václav Svěrkoš a Filip Trojan. Všichni tři odehráli přes 980 minut a více neţ 10 zápasů. Dále tito hráči odehráli dohromady 10036 minut a 129 zápasů v reprezentaci ČR U19, zatímco po vstupu do profesionálního fotbalu 3625 minut a 68 zápasů. Nejvíce se ze všech hráčů prosadili útočníci. Václav Svěrkoš pravidelně nastupoval za Baník Ostrava, kde vstřelil 14 branek a v létě 2003 ho koupil německý klub Borusia Monchengladbach. K přestupu hráč dodal, ţe tento klub je v České republice dostatečně známý a ţe je připraven v něm potvrdit své střelecké

kvality. V následujících dvou sezónách to dokazoval, kdyţ nastupoval celkem pravidelně a vstřelil 16 branek. V dalších třech sezónách se však jiţ střelecky neprosazoval, proto odešel na hostování do Herthy Berlín a Austrie Vídeň. Tomáš Jun ve Spartě Praha zpočátku střídavě nastupoval v základní sestavě a seděl na lavičce náhradníků. Jeho nejlepší sezónou byl ročník 2004/05, ve kterém vstřelil 14 branek a stal se nejlepším českým ligovým střelcem. To mu přineslo přestup do tureckého Trabzonsporu a pozvánku do seniorské reprezentace. Třetím útočníkem je Pavel Fořt. Ten nastupoval pravidelně v dresu Viktorie Plzeň ve druhé české lize a po podzimu 2002 byl jejím nejlepším střelcem. V létě 2003 přestoupil do Slavie Praha. Ve Slavii Praha hrál aţ do roku 2007, v kterém přestoupil do francouzského FC Toulouse. Čtvrtým útočníkem je Pavel Mezlík. Hráč, který nastoupil v první české lize jiţ jako patnáctiletý, ve své první sezóně v profesionálním fotbale nastupoval jen sporadicky. V dalších sezónách dostával více příleţitostí, ale trvale se v týmu 1. FC Brno neprosadil. David Střihavka odešel v roce 2005 ze Sparty Praha do muţstva FK Chmel Blšany. Následně si ho do týmu vybral Baník Ostrava a v sezóně 2006/07 v jeho dresu vstřelil 13 branek. Záloţník Filip Trojan od dorosteneckého věku hrál v německém busdesligovém týmu Schalke 04, ale v konkurenci mnoha vynikajících hráčů se nedokázal prosadit. Lepší pozici si vybudoval v týmu Vfl Bochum, kde nastupoval v základní sestavě, ale také prodělal své první z mnoha zranění kolene. Lukáš Vaculík působil v FC Vysočina Jihlava v druhé fotbalové lize. Jeho následující kariéra je protkána neustálými změnami působiště v první i druhé lize (BK Mladá Boleslav, Slavia Kroměříţ, 1. FK Příbram, Viktoria Plzeň, Viktoria Ţiţkov a opět FC Vysočina Jihlava). Z obránců na sebe výrazně upozornil pouze Tomáš Sivok ve Spartě Praha a Tomáš Rada ve Viktorii Plzeň. První jmenovaný se stal v roce 2005 českým reprezentantem a druhý jmenovaný se stal oporou obranné řady svého klubu.

Brankáři byli ve svých mateřských klubech pouze náhradníky. Michal Daněk hostoval z Baníku Ostrava v týmech SK Kladno a FK Chmel Blšany. Aleš Kořínek byl v dresu FK Tescoma Zlín druhým brankářem.

4.2 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2003/04 – 2006/07

Tab. 2: Reprezentanti ČR U19 a jejich charakteristiky po vstupu do vrcholového fotbalu v r. 2003.

M/Z ČR M/Z M/Z Jméno post U19 2003/04 klub 2006/07 klub AC Sparta Sparta, Martin Klein obránce 1965/23 747/10 FK Teplice 2380/28 FK Teplice Roman Hubník obránce 1311/16 1618/19 SK Sigma Olomouc 1370/16 SK Sigma Olomouc SK Dynamo Č. Ladislav Volešák záloţník 1046/13 0/0 AC Sparta Praha 2239/27 Budějovice Lukáš Nachtman obránce 990/11 68/1 SK Slavia Praha 0/0 SK Slavia Praha Václav Procházka obránce 893/13 1719/23 FC Viktoria Plzeň 2292/29 FC Viktoria Plzeň Pavel Širanec obránce 824/11 0/0 FC Slovan Liberec ?/? ? Michal Kadlec obránce 733/10 793/15 1. FC Synot 2034/23 AC Sparta Praha Petr Bolek brankář 720/9 0/0 FC Slovan Liberec 0/0 FC Slovan Liberec Milan Matula obránce 488/6 0/0 FC Slovan Liberec 699/12 FC Slovan Liberec Petr Mikolanda útočník 487/7 287/13 FK Viktoria Ţiţkov 129/7 SK Ml. Boleslav Josef Kaufman obránce 284/4 0/0 FK Pardubice 1798/21 FK Teplice Lukáš Galandr záloţník 275/4 0/0 FK Tescoma Zlín 0/0 FK Tescoma Zlín Martin Latka obránce 270/4 1586/24 SK Slavia Praha 1524/18 SK Slavia Praha Tomáš Jirásek záloţník 250/4 0/0 SK Slavia Praha ?/? ? Martin Pulkert záloţník 248/6 0/0 SK Sigma Olomouc 1488/24 SK Sigma Olomouc Vysvětlivky: ? – chybí informace

V tomto období jsme zpracovali údaje o 15 hráčích. Jde o 8 obránců, 4 záloţníky, 1 útočníka a 1 brankáře. Nejvíce startů za reprezentaci ČR U19 si připsali Martin Klein, Roman Hubník, Ladislav Volešák, Lukáš Nachtman, Václav Procházka a Pavel Širanec. Kromě Ladislava Volešáka jde ve všech případech o obránce. Celkově hráči odehráli 10784 minut a 141 zápasů v reprezentaci ČR U19, zatímco po vstupu do profesionálního fotbalu 6818 minut v 105 zápasech. Nejvíce se ve své premiérové sezóně prosadil Václav Procházka ve Viktorii Plzeň, který také reprezentoval Českou republiku na MS hráčů

do dvaceti let v roce 2003. Ve Viktorii Plzeň působil aţ do roku 2008, s výjimkou půlročního hostování v 1. FC Synot. Roman Hubník se v Sigmě Olomouc stal oporou obrany podobně jako Martin Latka ve Slavii Praha. Prvně jmenovaný na sebe svými výkony upozornil i v zahraničí. Bohuţel pro něj nebyl zájem ruského týmu CSKA Moskva dostatečně konkrétní. Druhý jmenovaný se stal kapitánem reprezentace ČR U21. Michal Kadlec začínal svoji profesionální kariéru v týmu 1. FC Synot, zde si ho vyhlédla Sparta Praha, kde se prosadil na levé straně obrany a za svoje výkony byl také odměněn pozvánkou do seniorské reprezentace. Martin Klein byl povaţován za velký talent, kdyţ uţ v patnácti letech opustil 1. FC Brno a zamířil do Sparty Praha, v jejímţ dresu v sedmnácti letech vstřelil v Lize mistrů branku na hřišti Panathinaikosu Athény, a tím se stal jedním z nejmladších střelců v historii této soutěţe. Přesto si místo v základní sestavě Sparty Praha nevybojoval a roku 2004 odešel do FK Teplice, kde strávil následujících osm let. Josef Kaufman začínal svoji profesionální kariéru v FK Pardubice a po přestupu do FK Teplice se stal členem základní sestavy. Ladislav Volešák byl ve Spartě Praha tři roky náhradníkem a následně hostoval v Dynamu České Budějovice. V létě 2007 o něj projevila velký zájem Slavia Praha, a tak se odehrál málo vídaný přestup ze Sparty Praha. Lukáš Nachtman hrál ve Slavii Praha pouze za B-tým. A proto v létě 2007 přestoupil do Rimavské Soboty do druhé slovenské ligy. Jediný brankář Petr Bolek, neodehrál v první lize ani jeden zápas v dresu Slovanu Liberec a Baníku Ostrava. Hostoval v druhé lize ve FC Hlučín, 1. FC Synot a na Slovensku v první lize ve Zlatých Moravcích. Jediným útočníkem je Petr Mikolanda. V prvních dvou sezónách nastupoval ve Viktorii Ţiţkov a následně, pro některé odborníky nečekaně, uspěl na testech v anglickém týmu West Ham United. V jeho dresu ale odehrál minimum zápasů a hostoval v klubech niţších anglických soutěţí. V létě 2006 se vrátil do České republiky, kdyţ přestoupil do FK Mladá Boleslav. Tím ale porušil smlouvu s Viktorií Ţiţkov a byla mu arbitráţní komisí ČMFS udělena pokuta osm miliónů korun. V roce 2007 se u něj objevily váţné zdravotní komplikace,

které vyvrcholily selháním ledvin a přerušily na dlouhou dobu jeho fotbalovou kariéru. V první české lize neuspěl Pavel Šíranec, který ze Slovanu Liberec neustále hostoval v týmech druhé ligy, Lukáš Galandr, který nastupoval v B-týmu FK Tescoma Zlín, a Tomáš Jirásek v dresu Slavie Praha. Martin Pulkert se v dresu Sigmy Olomouc prosadil pouze v sezóně 2006/07, jinak hostoval v týmech niţších fotbalových soutěţí.

4.3 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2004/05 – 2007/08

Tab. 3: Reprezentanti ČR U19 a jejich charakteristiky po vstupu do vrcholového fotbalu v r. 2004.

M/Z ČR M/Z M/Z Jméno post U-19 2004/05 klub 2007/08 klub FC Baník Ostrava, FC BaníkOstrava, FC Adam Varadi útočník 1350/22 0/0 FK Viktoria Ţiţkov 1085/23 Viktoria Plzeň 1. FK Drnovice, Aleš Neuwirth obránce 1266/17 197/4 SK Kladno 1260/14 FC Baník Ostrava Michal Bayer Leverkusen, FC Papadopulos útočník 1205/16 1529/23 FC Baník Ostrava 783/22 Energie Cottbus (N) Petr Kobylík záloţník 1060/14 0/0 SK Sigma Olomouc ?/? FC Tatran Prešov (S) Hamilton Academical Tomáš Černý brankář 945/12 90/1 SK Sigma Olomouc 1219/15 FC (Sk) Jakub Chleboun obránce 556/7 29/4 SK Slavia Praha 0/0 FC Hradec Králové Jan Štohanzl záloţník 553/7 0/0 FC VysočinaJihlava 1034/21 FK Teplice FC Slovan Liberec, Daniel Pudil záloţník 525/8 372/12 FC Slovan Liberec 1764/24 SK Slavia Praha Filip Racko záloţník 504/9 0/0 SK Kladno ?/? 1. FC Slovácko Paul Quasten záloţník 436/6 ?/? ? 1758/21 FC Volendam (Ni) Jan Broschinský obránce 434/7 71/6 FC Slovan Liberec 0/0 FC Slovan Liberec Ondřej Voříšek útočník 412/6 0/0 1. FC Slovácko † - AC Sparta Praha, Jan Holenda útočník 409/9 1821/25 1. FK Drnovice 1048/15 FK SIAD Most FC Baník Ostrava, Roman Švrček obránce 405/5 0/0 FK SIAD Most 0/0 FC Hlučín Lukáš Krbeček brankář 331/5 0/0 FC Viktoria Plzeň 585/7 FC Viktoria Plzeň Michal Parys ? 330/5 0/0 FK Jablonec 97 ?/? ? Martin Bača útočník 266/6 922/22 FK Tescoma Zlín 590/14 FK Tescoma Zlín Vysvětlivky: ? – chybí informace; † - úmrtí; N – Německo; S – Slovensko; Sk – Skotsko; Ni - Nizozemí

V tomto období jsme zpracovali údaje o 17 hráčích. Jde o 5 útočníků, 4 obránce a záloţníky a 2 brankáře. U dvou hráčů jsme nezjistili podrobnosti o jejich herních postech. Nejvíce startů nasbírala první pětice hráčů a to Adam

Varadi, Aleš Neuwirth, Michal Papadopulos, Petr Kobylík a Tomáš Černý. Všichni sledovaní hráči odehráli 10721 minut v 161 zápasech v reprezentaci ČR U19, zatímco v první sezóně v profesionálním fotbalu 5031 minut v 97 zápasech. Nejvýrazněji se ve své první sezóně po přestupu do profesionálního fotbalu prosadil Jan Holenda v týmu 1. FK Drnovice, v kterém hostoval ze Sparty Praha. Poté odešel do Slovanu Liberec, s kterým získal mistrovský titul v roce 2005. V dalších letech působil opět v dresu Sparty Praha a také FK SIAD Most. Další útočník Michal Papadopulos byl členem základní sestavy Baníku Ostrava, který obhajoval mistrovský titul. Na začátku další sezóny přestoupil do bundesligového Bayeru Leverkusen. V jeho dresu ani později v týmu Energie Cottbus se výrazně neprosadil a vrátil se do české ligy. Martin Bača spojil první čtyři roky své profesionální kariéry s klubem FK Tescoma Zlín. Daniel Pudil a Aleš Neuwirth si trvalé místo v základní sestavě Slovanu Liberec a Slavie Praha respektive Baníku Ostrava budovali postupně. Prvně jmenovaný se v roce 2008 stal se Slavií Praha mistrem české ligy, později přestoupil do belgického RSC Genk a byl nominován do reprezentace. Adam Varadi narazil v Baníku Ostrava na silnou konkurenci v útoku v podobě Michala Papadopulose, Miroslava Matušoviče nebo Libora Ţůrka. Proto odešel na hostování do Viktorie Ţiţkov, poté do FK Teplice a od roku 2008 nastupoval ve Viktorii Plzeň. Zajímavá je cesta brankáře Tomáše Černého do profesionálního fotbalu. Ten byl náhradním brankářem v Sigmě Olomouc, kdyţ kryl záda Martinu Vaniakovi, který ho „pustil“ do branky pouze v jednom zápase. Chytal za B-tým, ale v Olomouci neviděl perspektivu. V roce 2007 odešel na hostování do skotského Academical Hamilton, kde se prosadil do základní sestavy a stal se oporou týmu. Přitom v Hamiltonu se ocitl zcela náhodně, kdyţ si hledal ve Skotsku civilní zaměstnání. V klubu uspěl na testech, získal profesionální smlouvu a postoupil s týmem do nejvyšší skotské soutěţe. Druhým brankářem je Lukáš Krbeček, který byl ve Viktorii Plzeň dlouhou dobu pouze náhradníkem. V létě 2008 odešel do 1. FK Příbram.

Záloţník Jan Štohanzl se trvaleji neprosadil v dresu FK Teplice a Petr Kobylík v dresu Sigmy Olomouc. Druhý jmenovaný proto odešel na Slovensko do FC Tatran Prešov, týmu první slovenské ligy Filip Racko zaţil podobně jako Martin Klein snový vstup do profesionálního fotbalu. Při svém ligovém debutu v dresu Baníku Ostrava vstřelil branku Spartě Praha. Později však nedostával příleţitosti a odešel do 1. FC Slovácko, kde pravidelně nastupoval, jak v první, tak v druhé lize. Obránce Jakub Chleboun nedostával důvěru v týmu Slavie Praha, hostoval v SC Xaverov a později se vrátil do týmu Hradce Králové, kde fotbalově vyrůstal. Roman Švrček se neprosadil v týmu Baníku Ostrava, odešel do FK SIAD Most a od roku 2006 hraje v FC Hlučín.

4.4 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2005/06 – 2008/09

Tab. 4: Reprezentanti ČR U19 a jejich charakteristiky po vstupu do vrcholového fotbalu v r. 2005.

M/Z ČR M/Z M/Z Jméno post U19 2005/06 klub 2008/09 klub Pavel Malchárek útočník 1316/24 453/19 1. FC Slovácko 1313/16 FK Tescoma Zlín Petr Cigánek obránce 1252/15 176/5 FC Baník Ostrava 0/0 SFC Opava Jan Schulmeister záloţník 1110/20 418/11 SK Sigma Olomouc 0/0 Fotbal Fulnek Martin Fillo útočník 964/14 2287/29 FC Viktoria Plzeň 2027/25 Viking Stavanger (No) Antonín Rosa obránce 846/11 91/2 FK Teplice 2783/32 FK Teplice Jan Filip obránce 804/11 ?/? ? 0/0 FC Zenit Čáslav Mario Holek záloţník 783/10 1884/26 1. FC Brno 1349/19 Dn. Dnipropetrovsk (U) Milan Švenger brankář 739/9 0/0 AC Sparta Praha 0/0 AC Sparta Praha Tomáš Borek záloţník 722/12 79/1 FC Viktoria Plzeň 2451/30 1. FK Příbram Petr Tomašák záloţník 695/12 640/13 FC Baník Ostrava 482/9 1. FK Příbram František Rajtoral záloţník 649/10 1944/26 FC Baník Ostrava 1282/23 FC Baník Ostrava Petr Lisický obránce 556/9 0/0 FC Baník Ostrava 0/0 FK Fotbal Třinec FC Viktoria Plzeň, Ondřej Šiml záloţník 392/8 15/1 FC Viktoria Plzeň 0/0 FK Dukla Praha Ondřej Sedláček záloţník 272/7 ? ? 0/0 AC Sparta Praha Miroslav Samoel brankář 253/4 0/0 SK Slavia Praha 0/0 FC Písek Vysvětlivky: ? – chybí informace; No – Norsko; U - Ukrajina

V tomto období jsme zpracovali údaje o 15 hráčích. Jde o 8 záloţníků, 4 obránce, 2 brankáře a 2 útočníky. Nejvíce startů v reprezentaci ČR U19

nasbírala trojice hráčů Pavel Malchárek, Petr Cigánek a Jan Schulmeister, přičemţ všichni překročili hranici 1000 odehraných minut. Sledovaní hráči odehráli 11353 minut v 176 zápasech za reprezentaci ČR U19 a 7987 minut v 133 zápasech v první sezóně v profesionálním fotbalu. Výrazně ale na sebe upozornili v první sezóně po přechodu do profesionálního fotbalu jiní hráči. Martin Fillo, Mario Holek a František Rajtoral. Tito odehráli v první sezóně více neţ 25 utkání a stali se stabilními členy základních sestav týmů, ve kterých působili. Útočník Martin Fillo debutoval v lize v 18 letech v dresu Viktorie Plzeň a za čtyři roky vstřelil 20 branek. Uspěl i na testech ve Spartě Praha, ale nakonec zůstal ve Viktorii Plzeň. Přestoupil aţ v roce 2008 do norského klubu Viking Stavanger. Zde se bohuţel nenaplnily plány, které si tamější klub předsevzal (účast v evropských pohárech). Dolehla na něj ekonomická krize a byl nucen povolit odchod několika kvalitním hráčům. Záloţník Mario Holek se velmi rychle stal členem základní sestavy v týmu 1. FC Brno a v lednu 2008 přestoupil do ukrajinského klubu Dnipr Dnipropetrovsk, který se v té době nacházel na první příčce ukrajinské ligy a jeho cílem byl zisk titulu a účast v Lize mistrů. Přes velkou konkurenci, a skutečnost, ţe se musel spoléhat pouze sám na sebe, se dokázal v klubu prosadit do základní sestavy. Františka Rajtorala si jako perspektivního obránce v osmnácti letech vyhlédl v Příbrami Baník Ostrava, kde se po následující čtyři roky stal oporou týmu. Je povaţován za jednoho z nejtalentovanějších českých fotbalistů. Pavel Malchárek byl v mládeţnickém věku označován za velký talent českého fotbalu. Uţ v 16 letech nastupoval v druhé lize ve Vítkovicích a v reprezentaci ČR U19 odehrál 24 zápasů. Dokonce byl pozván na testy do Liverpoolu, kde tehdy působila i trojice českých reprezentantů Milan Baroš, Vladimír Šmicer a Patrik Berger. Po přestupu do Sparta Praha ale fotbalově strádal, coţ se projevilo i na jeho účinkování v reprezentacích ČR U20 a U21, do kterých nebyl nominován. Po ukončení angaţmá ve Spartě Praha odešel do 1. FC Slovácko, poté do Viktorie Plzeň a v roce 2008 do FK Tescoma Zlín.

Záloţník Petr Tomašák je ostravským odchovancem. Propracoval se do A-týmu Baníku Ostrava, ale spíše nastupoval pouze jako náhradník. Jeho kariéru přibrzdilo dlouhodobé zranění kolene. Další talent, kterému byla prorokována velká budoucnost byl Jan Schulmeister. Prošel všemi mládeţnickými výběry, v 16 letech se stal nejlepším dorostencem v ČR a jeho přednostmi byly herní vyspělost, agresivita a výborná technika. V lize debutoval v 19 letech a uvedl se krásnou brankou do sítě Baníku Ostrava. Bohuţel neunesl tíhu úspěchu a začal porušovat ţivotosprávu. Ze Sigmy Olomouc jej tak přesouvali na hostování do klubů Zenit Čáslav, Fotbal Fulnek nebo FK Hradec Králové. Obránce Petr Cigánek je odchovancem Baníku Ostrava, kde se setkal s velkou konkurencí hráčů v obranné řadě v podobě obránců Bolfa, Neuwirtha, Brunclíka nebo Pavlíka. Byl poslán na hostování do SFC Opava, které se v létě 2008 změnilo na přestup. Antonín Rosa je odchovancem FK Teplice, kde se stal oporou obrany. Jeho nejlepší sezónou byl ročník 2008/09, v kterém odehrál plný počet zápasů. Záloţník Tomáš Borek nedostal příleţitost ve Viktorii Plzeň, ale aţ v 1. FK Příbram, v jehoţ dresu se stal oporou záloţní řady. Obránce Petr Lisický a záloţník Ondřej Šiml si nepřipsali v první lize ani jeden start. Oba hráči působili v druhé české lize. Brankář Milan Švenger je odchovancem Sparty Praha, kde byl jasnou jedničkou Jaromír Blaţek. Proto svou výkonnost musel prokazovat na hostováních v Zenitu Čáslav a ve Spartaku Krč. Stal se také jedničkou reprezentace ČR U21. Svou prvoligovou šanci dostal v FK SIAD Most, odkud se po sestupu z první ligy vrátil do Sparty Praha, kde chytal za B-tým druhou českou ligu. Druhý brankář Miroslav Samoel přestoupil v roce 2004 do Slavie Praha ze Slovanu Liberec. Ovšem v první lize si nepřipsal ani jeden start a střídavě nastupoval za B-tým Slavie Praha a hostoval v klubech niţších fotbalových soutěţí. O Janu Filipovi a Ondřeji Sedláčkovi jsme nezískali přesné informace o jejich působení v profesionálním fotbale.

4.5 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2006/07 – 2009/10

Tab. 5: Reprezentanti ČR U19 a jejich charakteristiky po vstupu do vrcholového fotbalu v r. 2006.

M/Z ČR M/Z M/Z Jméno post U-19 2006/07 klub 2009/10 klub Jan Šimůnek obránce 1525/19 2557/29 SK Kladno 581/9 Vfl Wolfsburg (N) Martin Fenin útočník 1453/20 1570/28 FK Teplice 482/17 Eintracht Frankfurt (N) AC Sparta Praha, 1. FK Příbram, FC Marek Jungr záloţník 1215/14 762/12 1. FK Příbram 0/0 Graffin Vlašim FC Baník Ostrava, Kasimpasa Istanbul, Petr Pavlík obránce 1161/16 90/1 FC Vítkovice 1053/13 Samsunspor (T) Kamil Vacek záloţník 1030/12 0/0 Arminia Bielefeld, 2167/27 AC Sparta Praha FC Baník Ostrava, Radek Petr brankář 945/11 0/0 FK Mutěnice 3420/38 Kas Eupen (B) Ondřej Mazuch obránce 782/9 1774/29 1. FC Brno 809/10 Anderlecht Brusel (B) Marek Střeštík záloţník 704/10 1569/22 1. FC Brno 272/5 AC Sparta Praha Jakub Mareš záloţník 693/10 641/14 1. FC Slovácko 885/13 FK Teplice Ondřej Kúdela záloţník 677/8 1115/18 1. FC Slovácko 1933/25 SK Mladá Boleslav Petr Janda záloţník 607/7 1235/19 SK Slavia Praha 1278/20 SK Slavia Michal Švec záloţník 536/9 1742/23 SK Slavia Praha 1593/22 SC Heerenven (Ni) Marek Suchý obránce 501/8 1335/18 SK Slavia Praha 1980/22 Slavia Aleš Hanzlík obránce 496/7 0/0 FK Ústí nad Labem 0/0 Sokolov SK Dynamo Č. Buděj. Jiří Jeslínek útočník 464/10 349/9 FK Baník Most 1190/17 Bohemians Praha FK Ústí nad Labem, FK Jiří Pimpara obránce 448/7 3/1 FK Teplice 0/0 Teplice Tomáš Okleštěk obránce 360/6 960/19 1. FC Brno 440/12 1. FC Brno Milan Černý záloţník 243/3 0/0 SK Slavia Praha 866/13 SK Slavia Praha Vysvětlivky: ? – ţádná informace; N – Německo; Ni – Nizozemí; T- Turecko; B - Belgie

V tomto období jsme zpracovali údaje o 18 hráčích. Jde o 8 záloţníků, 7 obránců, 2 útočníky a 1 brankáře. Nejvíce startů nasbírala pětice hráčů Jan Šimůnek, Martin Fenin, Marek Jungr, Petr Pavlík a Kamil Vacek. Vybraní hráči odehráli 13597 minut v 183 zápasech v reprezentaci ČR U19 a 15767 minut v 243 zápasech v první sezóně v profesionálním fotbalu. Z toho vyplývá, ţe poprvé v těchto statistikách nasbírali hráči ve své první profesionální sezóně více minut, něţ za působení v reprezentaci ČR U19. Většina těchto hráčů získala stříbrné medaile na mistrovství světa hráčů do 20 let (dále jen MS U20) v roce 2007 v Kanadě, kdyţ ve finále podlehli Argentině. Jan Šimůnek byl oporou obrany reprezentace ČR U19. Sparťanský odchovanec se po přeřazení do prvního týmu Sparty Praha neprosadil a byl poslán v roce 2006 na hostování do SK Kladno. Po úspěšném MS U20 v Kanadě

se vrátil do Sparty Praha, která ho prodala do Vfl Wolfsburg, kde ve své první sezóně odehrál 30 zápasů a získal se svým týmem německý mistrovský titul. Byl nominován i do seniorské reprezentace. V následujících sezónách však nenavázal na dobré výkony z předchozí sezóny a v roce 2010 přestoupil do 1. FC Kaiserslautern. Ondřej Mazuch, také stříbrný medailista z MS U20 v Kanadě, se rychle prosadil do základní sestavy v dresu 1. FC Brno a měl přestoupit do Bayeru Leverkusen, který však nedodrţel termín splátek a přestup byl zrušen. Na své první zahraniční angaţmá si musel počkat aţ do roku 2007. V italské Fiorentině dva roky vůbec nenastupoval a následovalo hostování v Anderlechtu Brusel, kde přispěl svými výkony k zisku mistrovského titulu. Martin Fenin je odchovancem teplického fotbalu a majitelem stříbrné medaile z Kanady. V zimě roku 2008 přestoupil do Eintrachtu Frankfurt, kde zaţil velmi vydařený vstup do nové sezóny, kdyţ v prvních dvou zápasech vstřelil 4 branky. Bohuţel v následujících letech klesala jeho herní vytíţenost a postupně vypadl ze základní sestavy. Díky svým výkonům na MS U20 v Kanadě i ve své první sezóně v Eitrachtu Frankfurt byl nominován do seniorské reprezentace a účastnil se mistrovství Evropy v roce 2008. Dalším hráčem, který vlastní stříbrnou medaili z MS U20 v Kanadě a také bronzovou medaili z ME U19 z roku 2006, je Marek Střeštík. Velmi dobře technicky vybavený fotbalista byl ligovým objevem a v sezóně 2007/08 odehrál v 1. FC Brno 29 zápasů. Byl také nominován do seniorské reprezentace. Poté se ale jeho fotbalový vzestup zastavil a přestal v dresu 1. FC Brno stabilně nastupovat v základní sestavě. Vysvětlovalo se to nejen poklesem formy, ale i tím, ţe mu nevyšlo zahraniční angaţmá. V létě roku 2009 se rozhodl odejít na roční hostování do Sparty Praha, coţ bylo provázeno velikým očekáváním. To však vůbec nenaplnil, ve Spartě Praha odehrál za celou sezónu pouze 272 minut a vrátil se zpět do brněnského klubu. Prvním z hráčů Slavie Praha je Michal Švec. V české lize debutoval jiţ v 16 letech a odborníci ho povaţovali za jednoho z nejtalentovanějších mladíků posledních let. Poté však defenzivního záloţníka začaly trápit nejrůznější zdravotní potíţe. Prodělal dvakrát těţký otřes mozku, měl potíţe s kotníkem

nebo palcem u nohy. Přesto odehrál v české lize 67 utkání a se Slavií Praha získal mistrovský titul. V zimě 2008 přestoupil do nizozemského SC Heerenveen, kde se prosadil do základní sestavy. Druhým ze slávistických hráčů je Marek Suchý, který v první české lize debutoval v roce 2005 a v sezóně 2005/06 byl vyhlášen objevem sezóny. Získal stříbro na MS U20 v Kanadě a jako jediný hráč z českého muţstva byl vybrán do All stars tohoto turnaje. Dle časopisu Socker World byl jako jediný hráč z ČR zařazen mezi 50 největších talentů této planety. Se Slávií Praha získal dva mistrovské tituly a probojoval se s týmem do Ligy mistrů. V zimě roku 2010 odešel do Spartaku Moskva, kde okamţitě začal nastupovat v základní sestavě, neboť se zranil jeden z obránců Spartaku. Byl také nominován do seniorské reprezentace. Petr Janda pravidelně nastupoval v dresu Slavie Praha s výjimkou roku 2007, kdy podstoupil operaci kolene. Získal také stříbrnou medaili na MS U20 v Kanadě a dva mistrovské tituly. Milan Černý získal se Slavií Praha mistrovský titul v roce 2009 a díky svým výkonům obdrţel pozvánku do seniorské reprezentace na fotbalový turnaj do Spojených států, kde vstřelil jednu branku. Marek Jungr je odchovancem Sparty Praha. Počátky své profesionální kariéry strávil na hostování v 1. FK Příbram a v Dynamu České Budějovice. V lednu 2009 přestoupil do klubu Bohemians 1905. Obránce Petr Pavlík se neprosadil v Baníku Ostrava a přesto v létě 2009 odešel do zahraničí, do tureckého klubu Kasimpasa Istanbul. Zpočátku nastupoval v základní sestavě, ale po výměně trenéra byl poslán na hostování do druhé turecké ligy. Kamil Vacek fotbalově vyrůstal v Olomouci a v létě 2005 byl zařazen do A-týmu. Na konci podzimu téhoţ roku si vynutil přestup do německého klubu Arminia Bielefeld. Tam ale díky zdravotním potíţím nenastupoval a létě 2007 přestoupil do Sparty Praha. Jediným brankářem ve výčtu hráčů je Radek Petr. Počátky jeho fotbalové kariéry byly velice zajímavé. V Baníku Ostrava nechytal, a proto odešel na hostování do FC Mutěnice, hrajících moravskoslezskou fotbalovou ligu. Zlom

v jeho fotbalové kariéře přineslo MS U20 v Kanadě. Do finále tohoto turnaje český tým posunuly jeho výkony, kdyţ „vychytal“ Japonsko, Koreu i Španělsko. Tyto úspěchy mu pomohly k přestupu do italské Parmy, aniţ by si připsal jediný start v první nebo druhé české lize. Po roce a půl v Parmě ale poznal tvrdou realitu profesionálního fotbalu. V italské Serii A nenastoupil v ţádném utkání a klub ho poslal na hostování aţ do třetí nejvyšší italské soutěţe. Tam se situace opakovala a opět nedostával důvěru. Vysvobozením pro něj bylo hostování v druholigovém belgickém týmu AS Eupen. Zde začal pravidelně chytat a s týmem se probojoval do první belgické ligy. Jakub Mareš je teplickým odchovancem, který si zahrál první ligu jiţ v 17 letech. Po hostováních v FK Ústí nad Labem a v 1. FC Slovácko se vrátil do FK Teplice a stal se stabilním členem základní sestavy. Je také majitelem stříbrné medaile z MS U20 z Kanady, kde byl střídajícím hráčem. Ondřej Kúdela je dalším medailistou z MS U20 v Kanadě a odchovancem klubu 1. FC Slovácko, kde si ho vyhlédla Sparta Praha jako moţnou alternativu za odcházejícího Zdeňka Pospěcha. Ve Spartě Praha neuspěl a po hostování v SK Kladno přestoupil do BK Mladá Boleslav, kde nahradil Jana Rajnocha odcházejícího do Německa. Aleš Hanzlík i Jiří Pimpara jsou bývalí hráči FK Teplice. V první lize odehráli jen několik minut a hostovali v týmech druhé české ligy. Jiří Jelínek se neprosadil v týmu Sparty Praha a byl posílán na hostování do Dynama Českých Budějovic, FK SIAD Most, SK Kladno a Bohemians Praha. Tomáš Okleštěk byl na MS U20 let členem základní sestavy. V 1. FC Brno si kvůli zranění i horšímu přístupu k tréninku nevybojoval místo v základní sestavě a v létě 2009 odešel na hostování do druholigového Zenitu Čáslav.

4.6 CHARAKTERISTIKY HRÁČŮ V SEZÓNÁCH 2007/08 – 2010/11

Tab. 6: Reprezentanti ČR U19 a jejich charakteristiky po vstupu do vrcholového fotbalu v r. 2007.

M/Z ČR M/Z M/Z Jméno post U-19 2007/08 klub 2010/11 klub Jakub Dohnálek obránce 1760/22 703/15 FC Slovan Liberec 282/4 Spartak Trnava (S) SK Sigma Olomouc, Lukáš Bodeček obránce 1305/15 0/0 FC Vysočina Jihlava 0/0 FC Viktoria Ţiţkov 1. FK Příbram, Michal Toma brankář 1305/15 0/0 FC Graffin Vlašim 0/0 FC Graffin Vlašim SK Kladno, Marcel Gecov záloţník 1202/21 1033/12 FC Slovan Liberec 1177/14 FC Slovan Liberec Jan Halama obránce 1172/14 1404/17 FC Viktoria Plzeň 0/0 FC Vysočina Jihlava Zdeněk Šmejkal záloţník 805/11 896/11 FC Viktoria Plzeň 529/7 FC Baník Ostrava Jan Blažek útočník 784/18 446/6 FC Slovan Liberec 1206/19 AE Larisa (Ř) Adam Hloušek záloţník 758/9 1468/20 FK Jablonec 97 150/4 SK Slavia Praha SK Mladá Boleslav, Radim Nečas záloţník 555/11 ?/? FK Dukla Praha. 0/0 FK Dukla Praha Ondřej Ficek záloţník 541/9 88/4 FC Baník Ostrava 0/0 MFK Karviná Tomáš Stroupek obránce 521/7 0/0 SK Sigma Olomouc 0/0 SK Sigma Olomouc Vít Přecechtěl útočník 510/13 0/0 FC Baník Ostrava 0/0 SFC Opava FK Kladno, Bořek Dočkal záloţník 503/10 2087/28 FC Slovan Liberec 542/9 Konyaspor (T) Jiří Valenta záloţník 430/8 1250/23 FK Jablonec 97 759/13 1. FC Slovácko Václav Pilař útočník 408/10 0/0 FC Hradec Králové 1441/17 FC Hradec Králové Tomáš Doležal záloţník 403/6 0/0 1. FK Příbram 0/0 1. FK Příbram Dušan Nulíček útočník 291/5 315/7 FK Jablonec 97 393/10 AS Adria BAT (I) Martin Tischler obránce 270/5 0/0 SK Dynamo Č. Budějov. 0/0 FK Pardubice Jakub Špidlen obránce 236/4 0/0 FC Hradec Králové 0/0 FC Zenit Čáslav Vysvětlivky: ? – ţádná informace; S – Slovensko; Ř – Řecko; I - Itálie

V tomto období jsme zpracovali údaje o 19 hráčích. Jde o 8 záloţníků, 6 obránců, 4 útočníky a 1 brankáře. Nejvíce startů nasbírala pětice hráčů Jakub Dohnálek, Lukáš Bodeček, Michal Toma, Marcel Gecov a Jan Halama. Vybraní hráči odehráli 13759 minut v 213 zápasech v reprezentaci ČR U19, zatímco v první sezóně v profesionálním fotbalu to bylo 9690 minut v 143 zápasech. Obránce Jan Halama s fotbalem začínal v FK Jablonec 97´ a přes Spartu Praha se dostal do 1. FK Příbram, kde odehrál první ligový zápas. Následně odešel do Viktorie Plzeň, kde působil dvě následující sezóny. Od léta 2009 hostoval postupně v Bohemians Praha, v FK Senice a FK Vysočina Jihlava. Obránce Jakub Dohnálek se účastnil jako náhradník MS U20 v Kanadě a získal stříbrnou medaili. První ligové starty si připsal v dresu SFC Opava

a po jejím sestupu do druhé ligy přestoupil do Slovanu Liberec, kde si nevybojoval stálé místo v A-týmu. V létě 2009 odchází na hostování do druholigového FC Hlučín a po roce do prvoligového slovenského týmu, Spartaku Trnava. Dalším obráncem je Lukáš Bodeček, který v dresu Sigmy Olomouc nastupoval za B-tým a později hostoval v FK Vysočina Jihlava a ve Viktorii Ţiţkov. Záloţník Bořek Dočkal neuspěl ve Slavii Praha a přestoupil do Slovanu Liberec, kde se stal stabilním členem základní sestavy. V létě roku 2010 odešel na své první zahraniční angaţmá do týmu nováčka první turecké ligy Konyasporu. Zpočátku pravidelně nastupoval, ale postupně bylo jeho zápasové zatíţení niţší. V zimě 2011 se vrátil do Slovanu Liberec, aby pravidelně hrál a mohl vést jako kapitán reprezentaci ČR U21 na mistrovství Evropy. Dalším záloţníkem, který začínal na severu Čech se svou profesionální kariérou, je Adam Hloušek. Upozornil na sebe v dresu FK Jablonec 97´ a po dvou letech přestoupil do Slavie Praha, kde se naplno projevil jeho talent, který se vyznačuje především všestranností a rychlostí. Bohuţel jeho kariéru v roce 2010 zabrzdilo zranění kolena. Přesto přijal nabídku od německého klubu 1. FC Kaiserslautern, kde bude na jaře 2011 hostovat. Jeho spoluhráčem z FK Jablonec 97´ byl Jiří Valenta, který na sever Čech přišel ze Slavie Praha. Vlastní stříbrnou medaili z MS U20 v Kanadě. Zpočátku se prosazoval, postupně ale dostával méně příleţitostí a na podzim roku 2010 hostoval v 1. FC Slovácko. Zdeněk Šmejkal prošel mládeţnickými týmy Sparty Praha, odkud zamířil do Viktorie Plzeň a poté do 1. FK Příbram, kde se stal oporou záloţní řady. Díky jeho výkonům v příbramském dresu si ho jako novou posilu vyhlédl v létě 2010 Baník Ostrava. Brankář Michal Toma působí od roku 2008 v FC Graffin Vlašim, kam přestoupil ze Slavie Praha. Marcel Gecov získal stříbrnou medaili na MS U20 v Kanadě. Slávistický odchovanec nejprve hostoval v SK Kladno a v létě 2008 přestoupil do Slovanu Liberec.

Záloţník Radim Nečas je synem Radima Nečase st., bývalého hráče Baníku Ostrava, Slavie Praha, FK Jablonec a řeckého klubu Xanthi. Začínal svoji profesionální kariéru také ve Slavii Praha, poté odešel na hostování do BK Mladá Boleslav a Dukly Praha. Po návratu do Slavie Praha nastupoval za B-tým a opět hostoval v 1. FC Slovácko a v současnosti hraje v Dukle Praha. Útočník Václav Pilař je v této sezóně oporou Hradce Králové v první lize, kdyţ na sebe upozornil jiţ v prvním zápase proti Spartě Praha, které vstřelil branku. Ondřej Ficek, Tomáš Stroupek, Vít Přecechtěl, Tomáš Doleţal, Dušan Nulíček, Jakub Špiclem a Martin Tischler se ve svých mateřských týmech výrazně neprosadili a v současnosti působí v druhé české lize nebo hrají za B-tým svého klubu.

5. VYHODNOCENÍ PRÁCE

5.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA UPLATNĚNÍ REPREZENTANTŮ ČR U19 V PROFESIONÁLNÍM FOTBALE

Tab. 7: Charakteristika reprezentantů ČR U19 dle herních postů.

počet M/Z počet M/Z Počet Počet M/Z ČR minut/1 1. sezóna minut/1 4. sezóna minut/1 post hráčů U19 zápas ve vrch. fotbale zápas ve vrch. fotbale zápas obránce 37 28420/369 77 16193/257 63 24041/298 80 útočník 19 13087/227 58 13332/227 59 12343/242 51 záložník 33 21509/323 67 19238/299 64 24128/347 69 brankář 9 6338/78 81 90/1 90 2205/25 88

Ze 100 vybraných hráčů je 37 obránců, 33 záloţníků, 21 útočníků a 9 brankářů. Nejvíce minut odehráli za reprezentaci ČR U19 obránci. V průměru 77 minut na zápas. V první profesionální sezóně klesl počet odehraných minut téměř o polovinu. V následujících sezónách však opět počet minut narůstal a průměr odehraných minut stoupl na 80 minut. Ze 37 obránců odehráli nejvíce minut Jan Šimůnek, Ondřej Mazuch, Václav Procházka, Martin Latka a Marek Suchý. Celkem 17 obránců neodehrálo v první profesionální sezóně ani jednu minutu v první lize. Z hlediska stabilní účasti v základní sestavě během prvních 4 let v profesionálním fotbalu, nám vychází 6-10 hráčů, kdy nejvýraznějším hráčem v tomto směru byl Michal Kadlec, dále Jan Šimůnek a Martin Klein. Co se týká zahraničních angaţmá a konfrontace se zahraničními obránci, tak se ze 37 obránců se ve sledovaném období v zahraničí prosadil pouze Jan Šimůnek ve Vfl Wolfsburg a Ondřej Mazuch v Anderlechtu Brusel. A prvně jmenovaný jako jediný nahlédl do české seniorské reprezentace. Ze záloţníků nejvíce minut v první sezóně nasbírali Bořek Dočkal, Mario Holek, František Rajtoral, Michal Švec, Marek Střeštík a Adam Hloušek. Někteří z nich se v následujících sezónách potýkali s poklesem počtu odehraných minut a zápasů a předstihli je hráči, jejichţ výkonnost rostla postupně. Jde o Petra Jandu, Kamila Vacka, Ladislava Volešáka, Tomáše Borka, Ondřej Kúdelu nebo Daniela Pudila.

Záloţníků přestoupilo do zahraničí více neţ obránců, ale většina z nich neuspěla a po krátké době se vrátili do české ligy. Výjimkou je Mario Holek z ukrajinského Dnipr Dnipropetrovsk, Michal Švec z nizozemského SC Heerenveen a Filip Trojan v německé Bundeslize. Prvně jmenovaný byl později za své výkony nominován do seniorské reprezentace. V porovnání s obránci je počet odehraných minut a zápasů rovnoměrněji rozloţen mezi více hráčů a není jich zde tolik, kteří nemají ţádný prvoligový start. Můţe to být zapříčiněno tím, ţe záloţníci dostávají více příleţitostí neţ obránci ve smyslu změn v sestavě anebo nasazováním pěti záloţníků v zápase. Kvalitu útočníka hodnotit dle počtu odehraných minut a zápasů není pravděpodobně nejpřesnější, neboť jejich hlavním úkolem je střílet branky, ale pro porovnání s obránci a záloţníky to můţe být zajímavé. Z pohledu průměru odehraných minut na jeden zápas se útočníci neliší v první sezóně v profesionálním fotbale od obránců a záloţníků. Z 19 posuzovaných útočníků se mezi „nejúspěšnější“ řadí Martin Fenin, Martin Fillo, Václav Svěrkoš, Michal Papadopulos a Jan Holenda. Prvním čtyřem jmenovaným jejich dobrá střelecká forma přinesla zahraniční angaţmá. Bohuţel ani jeden z nich se na více neţ jednu sezónu neprosadil stabilně do základních sestav týmů, do kterých přestoupili a kromě Martina Fenina se vrátili zpět do české ligy. Další útočníci jako Pavel Mezlík, Jiří Jeslínek nebo Pavel Fořt se dlouhodobě výrazněji neprosadili ani v první české lize. Brankáře lze těţko srovnávat s ostatními posty, neboť v základní sestavě můţe nastoupit pouze jeden. Také věk je jedním z limitujících faktorů, proto přednost dostávali spíše zkušenější brankáři. Z 9 vybraných brankářů se postupem času prosadili pouze Radek Petr v Belgii, Tomáš Černý ve Skotsku a Michal Daněk v Baníku Ostrava.

5.2 CHARAKTERISTIKA REPREZENTANTŮ ČR U19 Z POHLEDU JEJICH ZAHRANIČNÍHO ANGAŢMÁ

Nyní zaměříme svoji pozornost na hráče, kteří přestoupili na počátku své profesionální kariéry do zahraničních klubů. Bylo jich 17, coţ je pětina ze všech sledovaných hráčů. Největší zastoupení měli útočníci (6), dále záloţníci (5), obránci (4) a brankáři (2). Následující tabulka ukazuje délku jejich zahraničních angaţmá v prvních čtyřech letech jejich profesionální kariéry, jméno klubu a počet odehraných minut a zápasů.

Tab. 8: Reprezentanti ČR U19 a jejich zahraniční angaţmá.

působení v hráč post klubu minuty/zápasy klub Borussia G´ladbach, Václav Svěrkoš útočník 2003/05, 2005/06 3882/68, 622/13 Hertha Berlín Filip Trojan záloţník 2002/04, 2004/06 211/11, 1245/41 Schalke 04, Vfb Bochum Tomáš Jun útočník 2005/2006 15/2, 174/3 Trabzonspor, Besiktas Ist. Bayer Leverkusen, M. Papadopulos útočník 2005/07, 2007/08 318/20, 636/14 Energie Cottbus Petr Kobylík záloţník 2007/08 ? FC Tatran Prešov Tomáš Černý brankář 2007/08 1219/15 Academical Hamilton Martin Fillo útočník 2008 1976/25 Viking FK Stavanger Mario Holek záloţník 2007/09 2096/30 Dnipro Dnipropetrovsk Jan Šimůnek obránce 2007/10 4486/60 Vfb Wolfsburg Martin Fenin útočník 2007/10 4458/65 Eintracht Frankfurt Petr Pavlík obránce 2009/10 270/3 Kasimpasa Istanbul Radek Petr brankář 2008/10 0/0, 4304/48 Parma, Kas Eupen Fiorentina, Ondřej Mazuch obránce 2009/10 0/0, 1868/21 Anderlecht Brusel Michal Švec záloţník 2007/10 3758/51 SC Heerenven Jakub Dohnálek obránce 2010/11 282/4 FC Spartak Trnava Jan Blažek útočník 2009/11 1818/26 AE Larissa Bořek Dočkal záloţník 2010/11 545/9 Konyaspor

Z tabulky vyplývá, ţe za cílové země si fotbalisté vybírali Německo (5 hráčů), Turecko (3 hráči), Itálie (2 hráči), Slovensko (2 hráči), Belgie (2 hráči), Skotsko (1 hráč), Řecko (1 hráč), Norsko (1 hráč), Nizozemí (1 hráč) a Ukrajina (1 hráč). Z pětice nejvyspělejších fotbalových zemí nemá ţádné zastoupení Anglie, Španělsko a Francie, ale ani Rusko, které láká zahraniční hráče svými finančními moţnostmi. Ze zahraničních klubů v tabulce ani jeden nepatří dlouhodobě k evropské fotbalové špičce.

Nejúspěšnějšími hráči/ v poměru odehraných minut a zápasů byli Jan Šimůnek, Martin Fenin, Václav Svěrkoš, Michal Švec, Mario Holek, Ondřej Mazuch a Radek Petr. Tito hráči si vybudovali, nebo v současnosti mají, stálé místo v základních sestavách svých týmů. Bohuţel zde nemáme k dispozici údaje o dalších sezónách, které by napověděly více o jejich působení v zahraničním klubu. Ostatní hráči se v zahraničních klubech výrazněji neprosadili.

5.3 MOŢNOSTI DALŠÍHO ZKOUMÁNÍ

Při zpracovávání evidence reprezentantů ČR U19 jsme narazili na několik témat z prostředí výchovy fotbalové mládeţe a současného fotbalového dění, která souvisí s problematikou uplatnění mladých hráčů v profesionálním fotbale. Výsledky jejich zkoumání mohou v budoucnu přispět k řešení tohoto problému. Jde o tyto oblasti: - Péče o rozvoj fotbalových talentů. - Práce s mladými fotbalisty ve sportovních třídách a sportovních centrech mládeţe. - Otázky psychologické a vzdělanostní přípravy hráčů. - Problematika fotbalových agentů a jejich působení na mladé hráče. - Srovnávací výzkum zaměřený na uplatnění mladých hráčů v profesionálním fotbale v České republice a ve vybraných zemí Evropy. - Definovat parametry technické vyspělosti hráče a porovnat technickou vyspělost českých a zahraničních hráčů v kategorii mládeţe. - Strategie výchovy mladých hráčů v klubech v české lize a případné porovnání s jinými zeměmi. - Kvantitativní a kvalitativní výzkum zaměřený na mladé hráče (výzkumy klimatu fotbalového kolektivu, hodnocení trenérů hráči atd.) Moţných témat je mnoho, ale společným cílem všech by měla být snaha o komplexní výchovu mladých fotbalistů.

ZÁVĚR

V bakalářské práci jsme vypracovali evidenci vybraných fotbalových reprezentantů ČR U19 ve zvoleném období. Shromaţďování a vyhodnocování údajů o jednotlivých hráčích nebylo jednoduché. V mnoha případech to vyţadovalo porovnání několika zdrojů. Zaměřili jsme se na fotbalisty ve věku 19 let, neboť je to věk přechodu z mládeţnických kategorií do muţských, přičemţ jsme si vybrali fotbalové reprezentanty ČR U19, protoţe by to měli být ti nejlepší fotbalisté v této věkové kategorii. Kaţdý, kdo hrál či stále hraje fotbal na výkonnostní úrovni, ví, ţe tento přechod není jednoduchý a v mnoha případech je potřeba více času na adaptaci. Z práce vyplývá, ţe český fotbal proţívá období, v kterém je nouze o vynikající fotbalisty formátu Pavla Nedvěda, Jana Kollera nebo Petra Čecha. Mladí čeští fotbalisté mají potíţe uplatnit se v nejlepších zahraničních týmech, pokud vůbec do nich přestoupí. Nejsou tak aţ na výjimky vidět v evropských pohárech, kde při konfrontaci se zahraničními hráči mohou získávat nové zkušenosti. Tím se dostává do problémů i seniorská reprezentace, která nemá k dispozici kvalitní fotbalisty, kteří dokáţí odehrát i ty nejtěţší zápasy na mezinárodní úrovni. Jako příklad můţeme uvést nevyuţitý potenciál hráčů, kteří získali stříbrné medaile na MS U20 v Kanadě. Z odstupem času zjišťujeme, ţe někteří hráči se sice dokázali prosadit v zahraničních klubech, ale zatím ne v takové míře, aby se stali oporami svých týmů. A kromě Marka Suchého, ani jeden z nich v současné době nenastupuje za seniorskou reprezentaci České republiky. Na závěr tedy musíme konstatovat, ţe je potřeba zpracovávat tyto evidence, abychom měli přehled o mladých hráčích a mohli tak pruţně reagovat na případné negativní jevy související s problematikou jejich uplatnění v profesionálním fotbale.

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

1. BEDŘICH, Ladislav. Fotbal: rituální hra moderní doby. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 195 s. ISBN 80-210-3927-2. 2. BUZEK, Mario, et al. Trenér fotbalu "A" UEFA licence. 1. vydání. Praha: Olympia, 2007. 324 s. ISBN 978-80-7376-032-8. 3. DOVALIL, Josef, et al. Výkon a trénink ve sportu. 1. vydání. Praha: Olympia, 2005. 336 s. ISBN 80-7033-928-4. 4. FAJFER, Zdeněk. Trenér fotbalu mládeže (6-15 let). 1. vydání. Praha: Olympia, 2005. 152 s. ISBN 80-7033-933-0. 5. FAJFER, Zdeněk. Trenér fotbalu mládeže (16-19 let). 1. vydání. Praha: Olympia, 2009. 240 s. ISBN 978-80-7376-051-9. 6. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vydání. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6. 7. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu: sto let českého a slovenského fotbalu. 1. vydání. Praha: Libri, 1997. 700 s. ISBN 80- 85983-22-2. 8. JEŘÁBEK, Luboš. Československý fotbal v číslech a faktech. 1. vydání. Praha: Olympia, 1991, 379 s. 9. MAŇÁK, Josef; ŠVEC, Štefan; ŠVEC, Vlastimil. Slovní pedagogické metodologie. 1. vydání. Brno: Paido, 2005. 134 s. ISBN 80-7315-102-2. 10. PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. 2. vydání. Praha: Grada publishing, 2008. 192 s. ISBN 978-80-247-2643-4. 11. POPELÁŘ, Kamil; WERNER, Martin. Fotbal 2002-2003: velká ročenka českého a světového fotbalu. 1. vydání. Brno: Computer press, 2003. 153 s. ISBN 80-7226-922-5. 12. POPELÁŘ, Kamil; WERNER, Martin. Fotbal 2004-2005: velká ročenka českého a světového fotbalu. 1. vydání. Brno: Computer press, 2005, 216 s. ISBN 80-251-0738-8. 13. POPELÁŘ, Kamil; WERNER, Martin. Fotbal 2003-2004: velká ročenka českého a světového fotbalu. 1. vydání. Brno: Computer press, 2004. 188 s. ISBN 80-251-0344-7.

14. VOTÍK, Jaromír. Trenér fotbalu „B“ UEFA licence. 1. vydání. Praha: Olympia, 2005. 264 s. ISBN 80-7033-921-7. 15. VOTÍK, Jaromír. Fotbal: trénink budoucích hvězd. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 140 s. ISBN 80-247-0463-3.

Internetové zdroje:

16. EuroFotbal [online]. 2007 [cit. 26.3.2011]. Dostupné z WWW: . 17. FOTBAL.CZ [online]. 2000-2008 [cit. 15.3.2011]. Dostupné z WWW: . 18. FotbalPortal.cz [online]. 2006-2008 [cit. 30.3.2011]. Dostupné z WWW: . 19. Gambrinus liga se výrazně omlazuje, šanci dostávají "teenageři". Eurofotbal.cz [online]. 29.11.2010, [cit. 15.2.2011]. Dostupný z WWW: . 20. HORÁČEK, Michal. Gambrinus liga - Liga bude ochuzena o elitní střelce. Fotbalportal.cz [online]. 29. 12. 2007, č. 1, [cit. 14. 2. 2011]. Dostupný z WWW: . 21. IDNES.cz [online]. 1999-2011 [cit. 25.3.2011]. Dostupné z WWW: . 22. JARŮŠEK, Jaromír. Horké křeslo - Pavel Vrba, trenér FC Viktoria Plzeň. Top-Fotbal [online]. 16. 10. 2010, č. 1, [cit. 12. 2. 2011]. Dostupný z WWW: . 23. Kamelot 28. 2. 2011 : Současná situace brněnského fotbalu [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. I-vysílání. Dostupné z WWW: . 24. Kamelot 14. 2. 2011 : Zúžení Gambrinus ligy nebo naopak její rozšíření třeba až na Slovensko? [online]. 2011 [cit. 2011-03-09]. I-vysílání. Dostupné z WWW: . 25. Le Soir: ČR je zemí, kde lze najít mladé talenty za rozumné ceny. Eurofotbal.cz [online]. 20. 8. 2010, č. 1, [cit. 18. 2. 2010]. Dostupný z WWW: .

26. PALIČKA, Jan . Mládí vpřed! A potom domů. Fotbalové hvězdičky v zahraničí zazáří, nebo shoří. Idnes.cz [online]. 4. 2. 2009, č. 1, [cit. 21. 2. 2011]. Dostupný z WWW: . 27. Transfermarkt.de [online]. 2000-2011 [cit. 5.4.2011]. Dostupné z WWW: . 28. TV Fotbal.cz [online]. 2011 [cit. 28. 2. 2011]. Na slovíčko... Mládeţnický fotbal. Dostupné z WWW: . 29. VALÁŠEK, Martin. Vzdělávání trenérů: Koncepce rozvoje ve výchově talentů v profesionálních klubech v ČR (9.část). Trénink.com [online]. 2010, [cit. 14.2.2011]. Dostupný z WWW: . 30. VAVRDA, Antonín; ŠROUBEK, Michal. Pavel Zíka: Dnešní hit? Mladí hráči. Lidovky.cz [online]. 25. 11. 2008, [cit. 12. 2. 2011]. Dostupný z WWW: .