FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ ÚSTAV HUDEBNI VĚDY Sdružená uměnovědná studia Jiří Čadek Bakalářská diplomová práce Charles Chaplin a jeho Diktátor Vedoucí práce: Mgr. Václav Březina Brno 2007 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval zcela samostatně a použil jen uvedenou literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna do Knihovny MU a používána ke studijním účelům. V Brně 30. dubna 2007 ………………………….. Jiří Čadek
2 OBSAH:
1. ÚVOD 4
2. CHAPLIN 6
2.1 Z ULICE K DIVADLU 6 2.2 PRÁCE U FILMU 9 2.3 TULÁK CHARLIE 14
3. JAKÝ BUDE DALŠÍ FILM? 17
3.1 ZVUK VE FILMU 17 3.2 NÁMĚTY 19
4. DIKTÁTOR 21
4.1 PROTIFAŠISTICKÝ FILM 21 4.2 PŘÍBĚH 25 4.3 SCÉNY 27 4.4 BOJ PROTI CHAPLINOVI 29
5. ZÁVĚR 32
5.1 SHRNUTÍ 32 5.2 ČESKÉ RESUMÉ 34 5.3 CIZOJAZYČNÉ RESUMÉ 34
6. POUŽITÁ LITERATURA 35
6.1 PRIMÁRNÍ LITERATURA 35 6.2 SEKUNDÁRNÍ LITERATURA 35
7. PŘÍLOHA 36
7.1 SEZNAM FILMŮ 36 7.2 ZÁVĚREČNÁ ŘEČ Z DIKTÁTORA 41
3 111. 1. . . ÚvodÚvodÚvod Ve své práci se zaměřím na všestranného filmového tvůrce Charlese Spencera Chaplina a podrobněji se budu věnovat filmu ,, Diktátor “. Tento film je zajímavý několika věcmi. Jedná se o jediný film v období kolem druhé světové války, který přímo napadá Adolfa Hitlera a jeho nacistickou ideologii. Je to první zvukový film, který Chaplin natočil, a zároveň poslední film, ve kterém vystupuje ve svém kostýmu tuláka. Při psaní práce se nemůžu nezmínit o jeho dětství. Provázelo ho po celý život. Byl jím ovlivňován v názorech a postojích, které nesmazatelně zapsal do svých filmů . O Chaplinově dětství, příbuzenských vztazích, místě narození a mnoha jiných osobních záležitostech bylo za jeho života napsáno mnoho chybných informací. Neubránilo se jim, ani mnoho renomovaných filmových kritiků a jeho životopisců. Navíc sám Chaplin se je skoro nesnažil po celý svůj život vyvracet. Mnoho životopisců dokonce tvrdí, že některé údaje zatajoval úmyslně. Mnohé uvedl na pravou míru teprve v 60. letech, kdy vydal svou autobiografii ,, Můj životopis “. Literatura o Chaplinovi a jeho filmech je velmi rozsáhlá. U nás je bohužel možné se dostat pouze k malému zlomku této rozsáhle bibliografie. Trochu mě zaráží, že celou knihu tomuto umělci věnuje z českých filmových teoretiků pouze Jaroslav Brož a Ondřej Suchý. Drtivá většina zahraničních publikací není dostupná, ani v originální verzi! Jedna z mála knih přeložená do českého jazyka je právě jeho autobiografie. Tato kniha je zdrojem cenných informací, jak z osobního života, tak především z jeho vzpomínek na realizaci jednotlivých filmů. Budu z ní vycházet, i když se zde Chaplin dopouští chyb, a informace doplňovat z ostatních dostupných zdrojů. V úvodu své práce chci čtenáře seznámit s poměry, ze kterých pocházel. Zaměřím se na jeho matku, která na něho měla velký vliv. Nastíním jeho postupnou cestu až do prostředí hollywoodských ateliérů a následná léta, kdy se seznamoval s filmovým prostředím. Jeho tvůrčí rozvoj byl úzce spjat s postavou ,,tuláka Charlieho“. Napíši, jak tento kostým a maska vznikl a rozeberu postupný vývoj postavy během Chaplinovi kariéry. V další části se již budu věnovat filmu ,, Diktátor “. Tento film je první Chaplinův plně zvukový (s mluvenými dialogy), který natočil více než 10 let po nástupu zvuku. Pokusím se, proto vysvětlit jeho postoj k tomuto tématu a napsat, proč se tak dlouhou dobu mluvenému filmu vyhýbal. Se zvukem byl úzce spjat i námět. Zmíním několik námětů, nad kterými přemýšlel než se rozhodl pro natočení satiry na fašistické diktátory.
4 Nakonec přiblížím reakce, které se vyrojily před, během i po natočení filmu. Chaplinovi značně komplikovaly natáčení a byly počátkem agresivní kampaně, která vedla až k jeho vyhostění ze Spojených států amerických v roce 1952. Diktátor je z historického hlediska velmi významný film. Otevřeně kritizuje nacisty a jejich rasovou politiku ještě před vstupem USA do druhé světové války. Chaplin začal na filmu pracovat v roce 1937. V době, kdy si svět ještě zdaleka neuvědomoval hrozbu, kterou Německo v čele s Adolfem Hitlerem představuje, a neměl vůbec tušení o následných hrůzách holocaustu. Byla to hlavně Chaplinova zásluha, že natočil tento film a nenechal se odradit tlakem americké izolacionistické politiky.
5 222. 2. . . ChaplinChaplinChaplin 2.1 2.1 ZZZZ ulice k divadluulice k divadluulice k divadlu Charles Spencer Chaplin se narodil 16. dubna 1889 ve Walworthu v Londýně. Nedlouho po jeho narození se rodina přestěhovala do čtvrti Lambeth, kde strávil většinu svého dětství. Chaplinova matka, Hannah, pocházela z Irska. Byla židovského původu a třikrát se provdala. Kromě Charlese Spencera měla ještě 3 syny. Z prvního manželství Sydneye, z druhého Guye a Wheelera, kteří žili s otcem. Vystupovala jako subreta ve varieté a music hallu 1, ale jejím dnům v divadle byl brzy konec. Začala ztrácet hlas, a tak musela divadlo opustit. Charles Chaplin, otec, byl operetní a music hallový zpěvák. Byl francouzského původu. Rodinu opustil rok po Charlesově narození. Malý Charles ho moc nevídal, ale přesto na něho ve své autobiografii později rád vzpomíná: ,, Byl to tichý, zádumčivý člověk s tmavýma očima. Podle maminky prý vypadal jako Napoleon. Měl lehký baryton a byl považován za vynikajícího umělce... Bohužel příliš pil a to podle maminky vyvolalo jejich rozchod… “2. Jeho otec postupně propadal alkoholu a zemřel na konci roku 1894. V té době už Chaplin žil se svou matkou Hannah a nevlastním bratrem Sydneyem 3, který byl o čtyři roky starší. Měli k sobě po celý život velmi blízko a vzájemně se o sebe starali. Všichni tři se přestěhovali do malé místnosti v Pownall Terecce v Lambethu, když maminka definitivně ztratila hlas, a tím pádem i práci u divadla. Začali pro ně špatné časy. Z pohodlného domova se museli přestěhovat a Hannah Chaplinová postupně poutrácela i všechny své úspory.
1 Music hall – byl v této době v Anglii na každém londýnském předměstí, ve všech průmyslových městech či dělnických osadách. Byla to především masová lidová zábava, která byla určená a hlavně dosažitelná pro všechny. Kolem roku 1900 byl anglický music hall podobný francouzskému café concert. Zpěváci tu však hráli menší úlohu. Každý herec zde musel být všestranný. Musel být zároveň zpěvákem, tanečníkem, klaunem, akrobatem, mimem a komikem. Hrálo se zde především lidové umění měšťanského typu, které obsahovalo satirický humor a silný kritický pohled. 2 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 17 3 Sydney Chaplin (1885 – 1965) – s Charlesem k sobě měli po celý život velice blízko. V pozdějších letech žili každý v jiné zemi, ale přesto byli v úzkém kontaktu. Cestovali spolu po světě. Ještě v roce 1914 se Sydney po působení u Karnovi divadelní společnosti vydal do Ameriky za bratrem. Zde započal, stejně jako Charles, svou hereckou kariéru. Působil u Keystone, kde vydržel ještě nějaký čas po bratrově odchodu. Svou kariéru z velké části obětoval Charlesovi. Staral se o jeho obchodní a finanční záležitosti, kterým rozuměl lépe než Charles. S krátkými pauzami se přesto dál věnoval i své herecké kariéře. Na konci dvacátých let dobrovolně odešel na odpočinek a přestěhoval se do Francie, kde žil až do konce života.
6 Chaplin se do Lambethu několikrát vrátil, už jako slavný a bohatý filmový umělec, při svých cestách do Anglie (1921 a 1931). Vždycky se šel podívat na starý dům obývaný chudými lidmi, kde vyrůstal a v jedné místnosti přežíval několik let. Už v raném věku Charles projevoval různá nadání. V pěti letech poprvé vystoupil v music hallu na jevišti, když mamince zrovna selhal hlas. Zazpíval v té době populární písničku ,, Jack Jones “: ,, Připadal jsem si na jevišti jako doma. Mluvil jsem s obecenstvem, tancoval jsem a předvedl jsem několik imitačních čísel…A při opakování refrénu jsem ve vší nevinnosti napodobil maminčino selhání hlasu a překvapilo mě, jak to na publikum zapůsobilo. Řehtali se a řičeli a znovu házeli mince…Ten večer jsem vystoupil poprvé a maminka naposledy… “4. Ale na trvalejší vystupovaní v divadle si musel ještě nějaký čas počkat. Později se stal Charles na nějakou dobu členem skupiny ,,Osmi lancashirských chlapců“, kde tančil tanec ve dřevácích. Hannah Chaplinová se stala domácí švadlenou, aby je nějak uživila. Brzo ale měli finanční potíže a museli všichni do chudobince v Lambethu. Maminka už tehdy začínala mít zdravotní potíže (začala se postupně projevovat vážnější duševní porucha), a tak musela do nemocnice. Charles (bylo mu něco přes šest let) a Sydney museli do školy pro sirotky a opuštěné děti v Hanwellu, kde zůstali asi dva roky. Po matčině uzdravení se všichni vrátili do své malé místnosti v Pownall Terecce. Kluci brzo začali pracovat, aby mohli mamince něco přispívat do rodinného rozpočtu. Sydney se stal poštovním úředníkem a později dokonce pracoval jako kuchtík na lodi, která se plavila do Ameriky a jižní Afriky. Charles si přivydělával na živobytí mnoha různými způsoby. Byl například poslíčkem, tiskařem, , kamelotem, přijímal pacienty u doktora, vyráběl hračky nebo pracoval ve sklárně. Oba však měli stále svůj sen a cíl stát se herci. Doufali, že se jim to jednou podaří uskutečnit. Další období bylo protkáno chvilkami šťastných okamžiků, ale i nadále zůstávalo bojem s chudobou. Kolem Charlesova dvanáctého roku se Hannah Chaplinová zhroutila a byla převezena do ústavu pro duševně nemocné. Ze své nemoci se už nikdy plně nezotavila. Poslední roky svého života strávila v Kalifornii, kde své syny ještě mohla sledovat ve velké slávě a bohatství. Zemřela v Kalifornii v roce 1928. Hannah Chaplinová se starala o své syny, jak jen to bylo v jejich silách. Charles byl ke své mamince velmi silně citově vázán. Vzpomíná na její výborný pozorovací a imitační talent. Často napodobovala lidi z ulice, předváděla různé kusy z divadelních her nebo vyprávěla o 4 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 22
7 Kristu. Po maminčině onemocnění se malý Charles a Sydney starali o sebe sami. Sydney se krátce po maminčině zhroucení vrátil z plavby po moři. Měl našetřené nějaké peníze a byl rozhodnut si najít práci u divadla. V té době zřejmě nastal obrat v životě Charlese Chaplina a jeho bratra Sydneyeho. Charles se sám přihlásil do Blackmoreovy divadelní agentury a nakonec to byl on, kdo získal první angažmá. Ještě mu nebylo ani třináct let, když získal roli poslíčka v dramatizaci ,, Sherlocka Holmese “ na čtyřicetitýdenní turné po Anglii, kterou hrál posléze několik let. Zároveň mu byla nabídnuta, ještě před odjezdem na turné, role ve hře ,, Jim, románek z londýnského předměstí “. Pro oba bratry to byl velký zlom. Charles začal vydělávat hodně peněz (dvě libry a deset šilinků týdně) a Sydneyemu to dodalo kuráž jít pevně za jejich cílem. Je zajímavé, že Charles v té době ještě neumí pořádně číst a psaní mu také dělá potíže. Bratr Sydney, kterému se zatím nepodařilo získat angažmá u divadla, se Charlesovi snaží všemožně pomáhat. Role mu předčítá a nacvičují spolu repliky. Charles se postupně naučí číst a psát. Je známa jeho záliba v četbě, která ho provází po celý život. Postupem času se jejich životní úroveň zlepšuje. Sydney získá stálé místo u vážené a úspěšné divadelní společnosti Freda Karna. Po nějaké době získává u společnosti dobré postavení a přesvědčuje Freda Karna, aby přijal do svého divadla také jeho bratra Charlese. V roce 1907 dostává osmnáctiletý Charles Chaplin místo v této varietní společnosti. S divadlem se dostává na turné po Evropě (údajně se dostal i do Prahy v roce 1908, kdy Karnova společnost hostuje v divadle Karlín). Postupně se vypracuje až na hlavního komika u souboru. S Karnovou společností se nakonec vydává také dvakrát do Ameriky. Při první cestě v roce 1910 ho v New Yorku na jednom představení, v jeho slavné roli opilce v pantomimě ,, Noc v londýnském klubu “, viděl Mack Sennet 5. Ten byl Chaplinovým výkonem nadšen. V roce 1952 na festivalu v Cannes v rozhovoru prohlásil: ,, Zastavil jsem se v New Yorku v doprovodu...Mabel Normandové. Navštěvovali jsme hojně music hally. Chaplin hrál v oné době v Karnově pantomimě v podniku třetího řádu. Tak nás tam rozesmál, že jsme mu šli o přestávce nabídnout smlouvu. Odmítl… “6.
5 Mack Sennet (1880 – 1960) – režisér, herec a producent. Pracoval u D. W. Griffitha jako herec a asistent režie. V roce 1912 založil spolu Adamem Kesselem a Charlesem Baumanem společnost Keystone. U svých filmů používal několik atrakcí: krásky v plavkách, kterým se říkalo Bathing Beauties, krémové dorty nebo sbor strážníků tzv. Keystone cops. Ve třicátých letech natáčel zvukové veselohry. Objevil pro film mnoho skvělých herců. Byl nazýván ,, Král grotesky “. 6 Sadoul, Georges: Charlie Chaplin. Praha: Orbis, 1954. str. 35
8 Mack Sennet na něho ale nezapomněl. Když Chaplin v roce 1912 odjížděl s Karnovou společností na své druhé turné po Americe, určitě ještě netušil, že tam již zůstane. Chaplin během svého druhého pobytu dostal znovu nabídku od společnosti Keystone 7, aby se stal filmovým komikem. Po vypršení smlouvy u Freda Karna v září 1913 podepsal smlouvu 8 se společností Keystone. 2.2 2.2 PPPPráce u filmuráce u filmuráce u filmu Chaplin se dostal do filmové branže v době, kdy začala mít Amerika pomalu nadvládu nad filmovým průmyslem. V několika letech vzniklo v Americe více než 20 000 nickelodeonů. Tato lidová kina hrála několikrát za týden a u diváků byly populární hlavně grotesky. Do začátku první světové války byla hlavním sídlem filmového průmyslu Evropa. Největší zájem byl o francouzské veselohry z produkce firmy Pathé s jejich hlavní filmovou hvězdou Maxem Linderem 9. Filmy s ním byly známé po celém světě a v Americe byly hlavním obchodním artiklem. Americká groteska proto čerpala humor a nápady z velké míry z francouzských veseloher, který si upravila podle svého vkusu. Nástupem do filmového průmyslu se pro Chaplina otevřel nový svět. Film byl pro něj zcela něco nového. Zpočátku si myslel, že si k filmu pouze na rok odskočí, vydělá si nějaké peníze a vrátí se zpátky na divadelní prkna, ale práce u filmu ho stále více a více zajímala. U společnosti Keystone Chaplin během jednoho roku natočil 35 komedií (viz. Příloha 7.1). Začal se zde seznamovat s filmovým uměním a s všemi jeho odvětvími. Chaplin přišel ke společnosti, aby nahradil prvního komika Forda Sterlinga, který byl u diváků oblíben a odcházel k vlastní společnosti. Chaplin byl zpočátku roztrpčen, protože diváci ho moc 7 Keystone filmová společnost, kterou v roce 1912 založil Mack Sennet společně s Adamem Kesselem a Charlesem Baumanem. Společnost se soustředila na natáčení krátkých hraných veseloher. Největší komerční úspěch měla společnost v době, kdy u ní působil Charles Chaplin. Po Chaplinově odchodu se Sennet snažil u společnosti natočit i několik dlouhých filmů, ale očekávaný úspěch se nedostavil. Společností Keystone prošlo mnoho známých komiků. Kromě Chaplina to byli ještě Mabel Normandová, Ford Sterling, Buster Keaton, Marie Dresslerová,, Stan Laurel, Ben Turpin, Roscoe ,,Fatty“ Arbuckle a další. 8 Chaplin podepsal s Keystone roční smlouvu s platností od 1. ledna 1914. První tři měsíce dostával 150 dolarů týdně a dalších devět měsíců 175 dolarů týdně. Předchozí nabídky Macka Sennetta odmítl, protože nebyly vyšší než na 75 dolarů týdně. U Karna v té době měl už plat 60 dolarů týdně a určitě nechtěl riskovat kvůli 10 nebo 15 dolarům navíc a přecházet na nové a ještě neprobádané území v době, kdy měl štěstí u divadla. 9 Max Linder (1883 – 1925) – francouzský herec a komik. Mezi léty 1908 1915 patřil k nejpopulárnějším filmovým komikům a natočil kolem stovky veseloher. Na plátně měl stálý kostým gentlemana. Ve své době byl vzorem pro mnoho budoucích hvězd filmového umění. Po první světové válce, kde byl zraněn, se snažil vrátit k filmu, ale jeho sláva postupně zanikala. V roce 1925 spáchal sebevraždu.
9 nepřijímali. Brzy se vše změnilo. Chaplin začal vystupovat v novém kostýmu a lidé se začínali pořád více smát výstupům s človíčkem v buřince a s hůlkou. Keystone byla společnost, kde vznikaly krátké veselohry tzv. grotesky. Hlavním námětem u nich byla především akce. Ve filmech se obvykle objeví krásná dívka, film je zpestřen nějakou roztržkou nebo honičkou, a slabý vždy zvítězí nad silnějším. V této rané době se pracovalo na veselohrách zcela spontánně. Gagy a různé výstupy se mnohokrát vymýšlely přímo na scéně bez předem připraveného scénáře. Někdy vznikaly dva až tři filmy za týden. Chaplin přímo hýřil nápady a měl problémy se staršími režiséry, kteří si od něho nechtěli nechat do své práce vůbec mluvit. Sennett ho ale nenechal pracovat a vymýšlet komedie zcela samostatně, dokud nezíská nějaké praktické zkušenosti. Proto ho přidělil k Mabel Normandové a nechal je realizovat komedie spolu. Chaplin si začal od své dvacáté komedie vymýšlet a režírovat filmy zcela sám, i když se zatím ještě velmi nelišili od těch, které dělal pod vedením Macka Sennetta, Henry Lehrmana nebo společně s Mabel Normandovou. Přesto se občas objevil detail nebo komická scénka, která naznačovala, jakým směrem se bude Chaplin ubírat: ,, Z doby jeho působení u Keystone bychom nalezli celou řadu náznaků s podobnými spodními tóny. Avšak ty tu ještě netvořily ústřední motiv “10 . Během toho jednoho roku, který strávil u Keystone se Chaplin proslavil. Diváci si velice oblíbili jeho postavu tuláka a o filmy, ve kterých hrál byl velký zájem. Chaplin přivedl do Ameriky svého nevlastního bratra Sydneyeho, který začal také pracovat u Keystone jako herec. Sydney se později vzdal své herecké kariéry a staral se o Charlesovi filmové a finanční záležitosti. Po roce stála před Chaplinem otázka co dál. Na stole měl několik lákavých nabídek od jiných společností, a když Sennett odmítl přistoupit na Chaplinovy podmínky, tak se rozhodl podle nejlepší nabídky. Samozřejmě, že velkou roli hráli finance. Peníze byly určitě ještě na prvním místě před jinými aspekty. Na druhou stranu jeho filmy vydělávaly společnosti velké peníze a proč by zato neměl být také lépe ohodnocen? Kina uváděla grotesky v té době většinou pouze s krátkou charakteristikou a názvem společnosti, ale Chaplinovi filmy byly uváděny pod jeho jménem. Lidé chodili do kina na Chaplina a majitelé kin samozřejmě chtěli přilákat, co
10 Sadoul, Georges: Charlie Chaplin. Praha: Orbis, 1954. str. 44
10 nejvíce návštěvníků. Tehdy se začaly nezvykle často objevovat i jeho fotografie z filmů v různých časopisech a novinách. Byl jedním z těch, na kterých se začal vytvářet tzv. kult hvězd. Chaplin podepisuje v roce 1915 opět roční smlouvu se společností Essanay 11 . Smlouva u Essanay měla pro něho i jiné výhody. Filmy už si vymýšlel, psal a režíroval zcela samostatně. Další výhodou byl výběr herců. U Essanay pracoval s Ben Turpinem, Leo Whitem, Bud Jamison nebo s Charlotte Mineau. Chyběla mu ale první milovnice. Tu objevil v San Francisku. Edna Purviance se stala jedním s nejlepších Chaplinových hereckých objevů a nejdéle spolupracující partnerkou v jeho filmech. U Essanay Chaplin pracoval na 16 komediích (viz. Příloha 7.1), když počítáme i krátký herecký výstup v Andersonově filmu ,, His Regeneration “ (Jeho polepšení) a film ,, Triple Trouble “ (Chaplinovy trampoty). Tento film měl premiéru až dva a půl roku po Chaplinově odchodu. Byl sestříhán ze zbytků několika filmů, doplněn o následně dotočené scény s jeho hereckými partnery u této společnosti. Film nelze považovat za jeho autorské dílo. Společnost Essanay takovým způsobem zasáhla ještě do dvou filmů ,, Carmen “ a ,, Police “. Filmy u nové společnosti byly sice zpočátku velmi podobné drsné komedii u Keystone, ale pomalejší pracovní tempo (filmy vznikaly během týdnů a ne dnů), větší zkušenosti a pravomoc způsobily, že Chaplin nad svými komediemi více přemýšlel. Každý záběr a scénu si mohl promyslet a vylepšit: ,, V keystonovských ztřeštěných groteskách byly u Chaplinova filmového hrdiny patrné ještě jisté sklony k anarchismu…Ve filmech z produkce Essenay se začíná objevovat tulák Charlie již jako ukázněnější člen společnosti, který je nemotorný ne z vypočítavosti, ale proto, že to jinak nedovede a jeho dobré úmysly se obvykle zvrtnou v pravý opak.“12 . Chaplin chtěl stále častěji do svých komedií zahrnout sociálně kritický podtext, aby ukázal tragický životní příběh lidí, kteří živořili na ulicích. Začal se dostávat do sporů s majiteli společnosti, kteří pořád chtěli obvyklé krátké grotesky. Nechtěl se s tím smířit a neustále vymýšlel další nové náměty. Přišel s parodií na ,, Carmen “, kterou si nakonec prosadil. Po tom, co odmítl podepsat novou smlouvu se společností Essanay, musel přistoupit na prodloužení ,, Carmen “ na čtyřdílný film, aby dodržel stávající smlouvu. Do ,, Carmen “ byly přidány Chaplinem vyhozené scény a dotočeny nové. Bez Chaplinovi účasti. V té době už měl Chaplin natočený i poslední film ,, Police “ pro tuto společnost, který byl podobným způsobem rozšířen o Chaplinovo nedokončené dlouhé filmové drama ,, The Life “ (Život).
11 Dostává jednorázovou sumu 10 000 dolarů za podpis smlouvy a 1250 dolarů týdně. 12 Brož, Jaroslav: Věčný tulák Charlie. Praha: Orbis, 1964. str. 28
11 Po konfliktech, které se týkaly především námětů, nebylo divu, že Chaplin neměl nejmenší chuť prodloužit smlouvu s Essanay. Byla to ovšem pro něho velká zkušenost. Byl to jeden z mála filmařů, který si mohl diktovat podmínky, a tak při podepsání nové smlouvy trval na splnění několika požadavků: úplnou uměleckou svobodu ve výběru námětů, scénáristickém zpracování a realizaci filmů. Dalším bodem byl zákaz jakýchkoliv změn a úprav v jeho dokončených filmech. Tyto podmínky mu splnila společnost Mutual. Chaplin podepsal s Mutual smlouvu 13 na natočení dvanácti filmů. Všechny tyto filmy, které u Mutual Chaplin natočil, patří mezi nejlepší filmy v kategorii grotesek, které byly natočeny. Tempo vznikání filmů se ještě více zpomalilo. Každý film byl promyšlen do nejmenších detailů. Záběry byly i několikrát znovu natočeny dokud s nimi nebyl spokojen. V této době bylo mnoho nadaných komiků, ale nikdo neměl takový úspěch u obecenstva jako Chaplin. Majitelé kin se přímo přetahovali,aby mohli uvádět Chaplinův film. Chaplin se stal slavným a známým prakticky po celém světě. Ale co ho činilo tak výjimečným? Bylo přece několik podobně talentovaných herců a tvůrců. Co od nich odlišovalo právě Charlese Chaplina? Kromě hereckého a pantomimického talentu měl hlavní výhodu před svými kolegy především v pracovních podmínkách. Měl čas si celý film dopředu promyslet, připravit a v klidném tempu natočit. Pokud se mu záběr nebo scénka nelíbily, mohl je klidně točit znovu a znovu, dokud nebyl s výsledkem spokojen: ,, Plnění smlouvy s Mutualem byla myslím ta nejšťastnější doba mé filmové dráhy. Připadal jsem si volný, ničím nespoutaný, bylo mi sedmadvacet let, měl jsem před sebou báječné vyhlídky a přátelský oslňující svět.“14 . V těchto filmech se začíná na plno objevovat kritika společnosti. Chaplin měl velké sociální cítění, odpor ke společenskému bezpráví a autoritám: ,, Uvědomil si někdo z vás, co se stane, jestliže strážník v uniformě uklouzne na chodníku a jestliže se svalí jak dlouhý, tak široký na zem?... Všichni se smějí. Proč asi? Poněvadž strážník a jeho obušek ztělesňují autoritu. Všichni slušní lidé mají potměšilé antipatie ke strážníkům a smějí se, jestliže muž v uniformě upadne. A představte si kapitalistu, nadutého pýchou, se slavnostním plnovousem, s pruhovanými kalhotami, s redingotem, kamašemi a cylindrem – tedy se všemi znaky milionáře. I ten nejnesmělejší z nás připadne alespoň letmo na myšlenku zatahat ho za vousy. A jestliže se kapitalista nechá tahat za vousy směšným malým človíčkem, jakým jsem třebas já
13 S Mutual podepisuje smlouvu na dvanáct krátkých veseloher. Za podpis obdržel sumu 150 000 dolarů a dostává 10 000 dolarů týdně. Celkem 670 000 dolarů. 14 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 186
12 sám, obecenstvo se nadšeně rozchechtá. Vždy se najde ovšem několik diváků, kteří to budou odsuzovat jako něco skandálního a revolučního; ti však budou v menšině… “15 . Právě tyto prvky, které se objevovaly, ve všech jeho následujících filmech, ho v následujících letech dostali do konfliktu s představiteli vládnoucí společnosti. V době vstupu Ameriky do první světové války proti Německu a Rakousku Uhersku Chaplin dokončuje svůj poslední film pro Mutual a podepisuje, na konci roku 1917, smlouvu se společností First National 16 na osm filmů. Nechává si postavit svůj vlastní filmový ateliér v blízkosti Sunset Boulevardu na Avenue La Bréa, kde točil od té doby všechny své další filmy, až do odjezdu ze Spojených států v roce 1952. Chaplin u společnosti First National pokračuje ve své nastolené cestě, kterou začal u Mutual. Navíc se délka jeho filmů prodlužuje. Už netočí krátké filmy (krátkometrážní), ale jeho filmy se délkou řadí ke středně dlouhým (středometrážní) a celovečerním filmům. Natáčet začne na začátku roku 1918. Jeho první film pro First National je ,,A Dog's Life “ a posledním filmem je až po pěti letech v roce 1923 ,, The Pilgrim “. V roce 1919 se Chaplin stává spoluzakladatelem společnosti United Artist. Založil ji spolu se svými slavnými kolegy Mary Pickfordovou, Douglasem Fairbanksem a D. W. Griffithem, kteří spolu tvořili tzv. ,,silnou čtyřku“. Ovšem Chaplin musel dodržet smlouvu s First National, a tak svůj první film ,, Pařížská maitressa “ pro United Artists natočil až v roce 1923. V United Artist se stal Chaplin nezávislým tvůrcem a poprvé měl naprosto volné pole působnosti. Musel ovšem plně nést i náklady spojené s výrobou, což znamenalo při natáčení každého filmu velké riziko. Chaplin natáčel už pouze celovečerní snímky a také doba mezi jednotlivými filmy se přirozeně prodloužila. Chaplin a ,,tulák Charlie“ plně vyzráli. Po ,, Pařížská maitressa “ (Woman of Paris, 1923) následovaly další výborné filmy ,, Zlaté opojení “ (The Gold Rush, 1925), ,, Cirkus “ (The Circus, 1928), ,, Světla velkoměsta “ (The City Lights, 1931) a ,, Moderní doba “ (Modern Times, 1936).
15 Brož, Jaroslav: Věčný tulák Charlie. Praha: Orbis, 1964. str. 41 16 Smlouva zněla na osm komedií, za které měl obdržet 1 200 000 dolarů.
13 2.3 Tulák Charlie2.3 Tulák Charlie Tato postava uviděla světlo světa ve velmi starém filmu ,, Between Showers “ (Chaplin jako neodbytný ctitel). Jedná se o čtvrtou komedii, kterou Chaplin u Keystone natočil. Tento krátký film nemá ani deset minut. Můžeme ho ještě najít ve filmových archívech, ale už zřejmě nebude úplný, tudíž na několika místech nesrozumitelný, a jeho kvalita bude špatná. V této grotesce se dostane tulák do rozepře se svým sokem o deštník a přízeň slečny. Tulák spor o deštník vyhraje. Posléze se snaží na dívku zapůsobit, když jsou sami v parku. Náhle se ale otočí a odchází klátivým krokem (,,kachní chůzí“) zády k obecenstvu a deštník používá jako vycházkovou hůl. Postava ,,tuláka Charlieho“ byla poprvé spatřena na filmovém plátně 28. 2. 1914. V prvních filmech u Keystone Chaplin zkoušel různé typy kostýmů. Neustále vyměňoval délku a tvar svých knírů a vousů, měnil klobouky a obuv. Nakonec si zvolil typ kostýmu, který byl jakýmsi anglickým opakem kostýmu francouzského komika Maxe Lindera. Max představoval elegantního francouzského gentlemana. Chaplin představoval tuláka, který se vydává za gentlemana. Vytvořil si svůj vlastní typ kostýmu, který představovala buřinka, malý knírek, potrhaná vesta, staré úzké sako, bambusová hůlka, široké kalhoty, veliké boty a klátivá chůze, která se dostala do podvědomí jako ,,kachní chůze“: ,, Neměl jsem ani ponětí, jak bych se měl namaskovat. Kostým reportér, ve kterém jsem právě dohrál, se mi nezamlouval. Cestou do šatny mi však napadlo, abych si vzal kalhoty jako pytel, veliké boty, hůlku a buřinku. Chtěl jsem, aby ten kostým byl samý protiklad: pytlovité kalhoty a těsný kabát, malá buřinka a ohromné boty. Nemohl jsem se rozhodnout, jestli mám vypadat mladě nebo staře, ale když jsem si uvědomil, že si mě Sennett představoval daleko staršího, přidal jsem malý knírek, který mi přidá na věku, jak jsem uvažoval, ale nebude mi bránit ve výrazu. Neměl jsem ani potuchy, jakého člověka vlastně budu představovat. Ale v okamžiku, kdy jsem se oblékl, kostým a maska mi vnukly jeho osobnost. Začal jsem se do něho vciťovat a ve chvíli, když jsem vkročil před kameru, rozžil se mi samostatným životem. Tváří v tvář Sennettovi jsem se vtělil do své postavy, vykračoval jsem si před ním, pohupoval jsem hůlkou a všelijak jsem se producíroval. Gagy a komické nápady se mi v hlavě jen rojily. Sennettovo tajemství úspěchu tkvělo v jeho nadšení. Byl to ohromný divák a smál se upřímně všemu, co považoval za směšné. Stál a chechtal se, až se celý třásl. To mě povzbudilo a začal jsem mu svou postavu vysvětlovat: ,Víte, ten chlapík má spoustu různých stránek, je to tulák, gentleman, básník, snílek, osamělý člověk, který věčně doufá v nějaké romantické
14 dobrodružství. Rád by vás přesvědčil, že je vědec, hudebník, vévoda, hráč póla. Ale přitom se neštítí sbírat špačky na ulici nebo ukrást dítěti lízátko. A samozřejmě když k tomu má důvod, nakopne třeba i dámu do pozadí – ale to jen v největším vzteku.´Pokračoval jsem tak deset minut nebo ještě déle a Sennett se v jednom kuse pochechtával… “17 . Chaplin si začal od své čtvrté keystonovské komedie utvářet svoji postavu. V tomto první filmu ještě neměl svoji pověstnou hůlku a nevěděl, jak používat ruce. Ve filmu nakonec použije deštník jako vycházkovou hůl, což se ukáže jako skvělý nápad. Od tohoto okamžiku začne používat bambusovou hůlku. Po několika filmech se rozhodl, že si tento kostým ponechá, stejně jako maskování a gesta, která postupem času stále rozvíjel: ,, Jeho malý knírek to je symbol jeho marnivosti. Jeho neforemné kalhoty, to je karikatura naší vlastní směšnosti a neohrabanosti… “ A k tomu dodal: ,, Nápad s hůlkou je možná mým nejlepším objevem. Naučil jsem se jí brzy užívat k vystupňování komického účinu. Často ji nalézám zavěšenou na něčí noze či na rameni a obecenstvo se dá do smíchu, aniž bych si byl leckdy vědom svého gesta. Pro miliony lidí dělá vycházková hůlka z člověka hejska. Nemyslím však, že bych toto v době svých začátků plně chápal… “18 . Jak sám říká, na začátku své práce u filmu ještě nad svou postavou tolik nepřemýšlel, ale postupem času se začal stále více podílet i na realizaci grotesek. Od svého dvacátého filmu pro Keystone si své filmy vymýšlel a režíroval zcela sám. V groteskách se začaly objevovat malé náznaky motivů, které byly později v jeho tvorbě typické. Charakterově byl však této postavě ještě hodně vzdálen. Pro citovost až sentimentálnost, která byla typická pro pozdější jeho filmy, zde nebyl prostor. Humor byl častokrát založen spíše na škodolibosti, hrubosti. Tyto grotesky byly nazývány jako tzv. ,,slapstick comedie“ nebo ,,krémové dorty“. Jeho kostým a maska se více přibližovaly klasické podobě ,,tuláka Charlieho“ teprve za působení u společnosti Essanay. Charles Spencer Chaplin je po celém světě známý spíše jako Charlie Chaplin. Ovšem toto křestní jméno přijal teprve v roce 1915 poté, co opustil Keystone. Mack Sennett propagoval 17 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 146 147 18 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000.
15 svého komika jako Chas Chaplin. Ve Francii přejmenovali Charlieho na Charlota. Matka Chaplina nikdy nenazvala jinak než Spencerem. U Keystone vystupuje ještě nesympatický, hrubý, zlý a zbabělý Chas, který se hlavně snaží dělat všem naschvály. Přesto získává Chas stále větší oblibu u obecenstva. U Keystone bylo všechno podmiňováno publiku. Do filmů se vkládaly komické scénky a různé efekty. Hlavním cílem bylo vyvolat smích u publika a tomu bylo všechno přizpůsobeno, i když to nemělo nic společného se samotným dějem filmu. Po odchodu z Keystone, ale Chaplin přestává být otrokem publika. Pomocí svého vlastního vkusu přetváří Chase v Charlieho. Začíná se mu dařit vkládat do svých filmů nový obsah, který ho učiní výjimečným mezi ostatními. Během své práce u Essanay Chaplin nad svojí postavou ,,tuláka Charlieho“ přemýšlí a začíná rozvíjet jeho charakterové vlastnosti, které se snaží přenést na plátno. To se mu plně povedlo ve filmech u společnosti Mutual a First National, kde Chaplinova postava plně dozrála. V následujících letech se snaží Chaplin přiblížit masám prostých lidí. Mezi nimi byla velká část přistěhovalců z evropských zemí, kteří přijeli za novým životem. Chaplinova solidarita s těmito lidmi se stále více objevovala v jeho filmech. Víc a víc vystupuje Chaplin na straně těch slabých, ponižovaných nebo pronásledovaných. ,,Tulák Charlie“ byl bez stálého zaměstnání a trvalého domova. Neustále hledá práci a když se mu ji podaří sehnat, tak o ni záhy znovu přichází. Stejně jako dozrává u Chaplina sociální cítění, tak neustále vylepšuje a zdokonaluje své komické výstupy (gagy). Jako protiklad k postavě drobného ,,tuláka Charlieho“ vystupuje v jeho filmech postava velkého obra. Sympatie publika jsou samozřejmě vždy na straně toho malého bezbranného tuláka. ,,Tulák Charlie“ musí vždy vynaložit mnoho úsilí, důvtipu a triků, aby nad svým protivníkem zvítězil, což nám připomíná souboj Davida s Goliášem. ,, V každé komedii je nejdůležitější, jaký zaujme člověk k věcem postoj, ale najít takový postoj není vždycky snadné. V hotelové hale jsem si připadal jako podvodník vydávající se za hosta, ve skutečnosti jsem však byl tulák, který hledá na chvíli přístřeší. Sotva jsem vešel, zakopl jsem o nohu jedné dámy. Otočil jsem se a nadzdvihl jsem omluvně buřinku, udělal jsem další krok, zakopl jsem o plivátko, otočil jsem se a posmekl jsem buřinku před plivátkem…“ 19 . Od roku 1914 do období druhé světové války se na plátně ve svých filmech neobjevil bez své malé buřinky, bambusové hůlky, velkých bot a klátivé chůze. 19 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 147
16 3.3.3. 3. Jaký bude další film?Jaký bude další film?Jaký bude další film? 3.13.13.1 3.1 Zvuk ve filmuZvuk ve filmuZvuk ve filmu S všeobecným nástupem zvuku do filmu kolem roku 1930 se Amerika začala hrnout do kin, aby mohla naslouchat ozvučeným filmům. Samozřejmě, že velké osobnosti němého filmu tento nový technický pokrok nepřijímaly s velkým nadšením. Mnohé z nich se veřejně vyjadřovaly, že zvuk ničí filmové umění a nemá šanci na výraznější úspěch. Pudovkin a Ejzenštejn dokonce vydali manifest proti zvukovému filmu. Přes tento odpor mnohých známých představitelů němého filmového umění se nedokázalo vzdorovat všeobecnému nástupu zvukového filmu. Za první zvukový film je obecně označován ,, Jazz Singer “ (Jazzový zpěvák) z roku 1927 z produkce společnosti Warner Brothers. Je to poněkud diskutabilní, protože to byl film koncepcí němý, ve kterém bylo několik mluvených a zpívaných scén. Podobných filmů vzniklo několik ještě před Jazzovým zpěvákem, ale žádný neměl takový kasovní úspěch jako tento film. Za první naprosto zvukový a mluvený film je považován ,, Lights of New York “ (Světla New Yorku) z roku 1928. Po nástupu zvukového filmu ztratilo mnoho hvězd němého filmu svou popularitu. Mezi nimi byl například představitel populárního ,,Friga“ Buster Keaton. Ve druhé polovině třicátých let přestává americká groteska prakticky existovat. Chaplin se po nástupu zvukového filmu stal logicky jedním z jeho hlavních kritiků. Rozhodl se, že bude nadále pokračovat v natáčení němých filmů. Doufal, že je stále hodně prostoru, aby němý film mohl existovat vedle filmu zvukového. Byl jediný komu se podařilo, ještě téměř deset let po nástupu zvuku, mít výraznější úspěch s němým filmem. Přes odmítavé výroky o zvukovém filmu Chaplin zvuk zcela nezatracoval. Ve svém prvním filmu po nástupu zvuku ,, Světla Velkoměsta “ využil technického pokroku hlavně k doplnění hudby do svých filmů. Film byl koncipován jako němý, ale nebyl bez zvuku. Chaplin k němu zkomponoval hudbu. Chtěl, aby každou scénu a výraz provázela na plátně hudba. Měla se stát stejně důležitou součástí filmu jako dramatická část. S nástupem zvuku se Chaplinovi objevil další problém, když chtěl pokračovat s němým filmem. Měl problém s výběrem herců. Od nástupu zvukového filmu uběhla nějaká doba a většina herců se odnaučila nebo neuměla hrát v němém filmu. Při scénách mechanicky otevíraly ústa a zcela zapomínali na mimiku: ,, Nepochopili jsme, do jaké míry naše němé
17 filmy vychovaly filmové obecenstvo od Broadwaye po Bangkok. Už sama rozumová námaha, vynaložená na to, aby bylo možno sledovat vývoj námětu filmu bez hlasitého vysvětlování, napomáhala této výchově. Jsem spokojen s tím, že dnešní generace filmových diváků je o několik hlav vyšší než stará. A k tomu přece ve velké míře napomáhalo umění pantomimy.“ 20 . Chaplin hledal herce, kteří si ještě pamatovali umění pantomimy nebo prostě našel někoho, kdo neměl s filmem vůbec žádné zkušenosti, ale dle jeho názoru měl talent, a ostatní návyky ho naučil. U zvukového filmu vyvstal jeden problém. Byl to problém především hospodářský, který ohrožoval vývoz hollywoodských filmů do zahraničí. V Anglii se lidé smáli americkému přízvuku, ve Francii lidé křičeli, aby se ve filmech mluvilo francouzsky. V dřívějších dobách si lidé téměř neuvědomovali odkud film pochází. Pomocí mimiky a gest byl srozumitelný každému a pokusy o překlady mluvených filmů do jiných jazyků nebyly příliš úspěšné. To byl také jeden z důvodů, proč Chaplin nechtěl natáčet zvukové filmy. Jeho postava ,,tuláka Charlieho“ byla jakýmsi světoobčanem a měl obavy, že by v mluveném filmu zřejmě ztratila své kouzlo: ,, V mluveném filmu bych musel vytvořit postavu Američana nebo Angličana nebo představitele kterékoliv jiné určité země. Proto se do dnešního dne zdržuji vytvoření mluveného filmu, nemohu prostě mluvit ve své obvyklé roli. To by zabilo dvacetileté broušení mé postavy.“ 21 . Téměř dva roky po uvedení filmu ,, Světla Velkoměsta “ Chaplin oznámil, že jeho další film bude opět němý. Od uvedení filmu ,, Světla velkoměsta “ do premiéry ,, Moderní doby “ uběhlo pět let. Je zřejmé, že v té době už byl zvukový film naprostou samozřejmostí a natáčet němý film bylo velké riziko. Nikdo nevěřil, že by měl s filmem výraznější úspěch. V ,, Moderní době “ byla opět zkomponována hudba, ale tentokrát nechal poprvé ve svém filmu někoho promluvit. Symbolicky to byl vykořisťovatel v podobě ředitele továrny, kde ,,tulák Charlie“ pracoval. Na konci filmu dokonce filmová postava ,,tuláka Charlieho“ poprvé promluví respektive zazpívá na filmovém plátně. Chaplin zde v komické scéně s tanečním výstupem zpívá písničku s nesmyslným textem. Chaplin věděl, že po ,, Moderní době “ bude muset jeho další film být plně zvukovým (mluveným). Uplynulo už deset let od zavedení zvukového filmu a mladší diváci již nebyli zvyklí na filmy bez mluvených dialogů: ,, Mám se pustit do dalšího němého filmu? Věděl jsem, že bych tím hrozně riskoval. Celý Hollywood od němých filmů utekl a já zbýval poslední. Až
20 Ataševa, P.: Charles Spencer Chaplin. Československé filmové nakladatelství, 1946. str. 146 21 Ataševa, P.: Charles Spencer Chaplin. Československé filmové nakladatelství, 1946. str. 143
18 dosud jsem měl štěstí, ale pokračovat s pocitem, že umění pantomimy čím dál víc zastarává, mě zbavovalo odvahy.“ 22 . 3.2 Náměty3.2 Náměty Po natočení ,, Moderní doby “ nějaký čas trvalo než Chaplin rozhodl pro natočení svého dalšího filmu. Věděl, že jeho další film už bude muset být plně zvukový film s mluvenými dialogy a podle toho si také vybíral námět. Přemýšlel nad tématem svého nového filmu a stále se nemohl rozhodnout. Chtěl se vrátit k tématům, nad kterými uvažoval již dříve, jako byl film o životě Krista nebo Hamlet. Uvažoval o zfilmování Haškova ,, Dobrého vojáka Švejka “. Přemýšlel také, že by natočil film, ve kterém by sám nehrál a dal by vyniknout své tehdejší manželce Paulette Goddardové. Dokonce natočil tou dobou při své dovolené krátký zkušební film ,, Malá divoška z Bali “. Nakonec ale i tento amatérský film zůstal v jeho soukromém archívu. Chaplin během své filmové kariéry několikrát uvažoval, že natočí film o Napoleonovi, kterým byl fascinován. Měl rozpracováno několik nápadů a příběhů, jak by Napoleona na filmovém plátně vypodobnil, ale pokaždé to odložil. Po Moderní době se nakonec s uvažovaných námětů dostal nejdále právě s novým příběhem o Napoleonovi. Měl v úmyslu vyobrazit Napoleona jako pacifistu. Příběh měl začínat na ostrově svaté Heleny, kde byl Napoleon uvězněn. K Napoleonovi se na ostrov dostane muž, který se mu velmi podobá a je ochoten pro něj obětovat život. Vymění si s ním své role a oblečení. Napoleon odjíždí zpět do Francie a dvojník zůstává na ostrově místo něho jako vězeň. Když se Napoleon vrátí do Francie je velmi otřesen, v jakém je Francie stavu po jeho válkách, a rozhodne se, že dobude svět bez použití násilí a stane se pacifistou. Stává se z něho profesor historie a šíří své pacifistické ideje. Kritizuje Napoleonovi války a hrůzu, kterou způsobil. Až jednoho dne, když se učil s dcerou komisaře a vypravoval jí, jak strašný zločinec byl, Napoleon před sebou náhle uvidí děla a všechny odlesky své bývalé slávy, které ho uvedou v pokušení.
22 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 418
19 Po téhle scéně má Napoleon tajně svolat své generály, kteří ho zpočátku nepoznávají, dokud jim nepřipomene některé okamžiky z minulosti, o kterých může vědět jenom on. Když jim vysvětlí, co se mu všechno stalo, generálové nechápou, proč je potřebuje. Napoleon jim vysvětlí, že chce dobýt svět mírem, ale nejdříve ho musí dobýt v čele své armády, aby byl ochotnější ke všemu dobrému. Poté, co je už všechno připraveno k převratu a do revoluce zbývají jen hodiny nastane obrat. Je velmi důležité, aby se před začátkem revoluce Napoleon ukázal lidu. Lid musí věřit, že se Napoleon vrátil, ale v okamžiku, kdy má převrat začít přichází z ostrova Svaté Heleny zpráva o Napoleonově smrti. Na ostrově zemřel Napoleonův dvojník, ale celý svět věří, že zemřel skutečný Napoleon. Všechny plány se náhle zhroutí jako domeček z karet a pravý Napoleon umírá žalem. Jeho poslední slova mají být: ,, Tato zpráva o mé smrti mě zabila! “. Nakonec však Chaplin od Napoleona opět upustil. Ve víru aktuální politické situace se rozhodl, že se nebude vracet zpátky do historie, když se objevili novodobý diktátoři posedlí ovládnutím světa. Chaplin byl vyděšen vzrůstající mocí novodobých fašistických diktátorů a rozhodl se natočit satiru, ve které chtěl upozornit na vzrůstající nebezpečí těchto nových Napoleonů. Myšlenku mu vnukly pohlednice Adolfa Hitlera, které se mu dostaly do ruky: ,, Měl oplzle komickou tvář – jako špatnou imitaci mé masky s tím absurdním knírkem, s nepořádnými prameny vlasů a s nechutně tenkými malými ústy. Nemohl jsem Hitlera brát vážně. Každá pohlednice ho ukazovala v jiné pozitúře: jedna s rukama vztaženýma jako drápy, když oslovoval zástupy, jiná s jednou paží nahoře a druhou dole jako hráče kriketu před hodem a další s pěstmi zaťatými před tělem, jako by zdvihal pomyslnou činku. Pozdrav s rukou hozenou za rameno dlaní nahoru mi vnukl přání položit mu na ni podnos se špinavým nádobím. Vždyť je to cvok! Myslel jsem si. Když však Einstein a Thomas Mann museli opustit Německo, Hitlerova tvář už nepůsobila komicky, nýbrž zlověstně. “23 . Byl pevně rozhodnut natočit svůj další film o nacismu a Hitlerovi. Navíc si posléze uvědomil, že to vyřeší i jeho problém s postavou ,,tuláka Charlie“.
23 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 352
20 4. 4. 4. Diktátor4. DiktátorDiktátor 4.1 4.1 Protifašistický filmProtifašistický filmProtifašistický film The Great Dictator Český název: Diktátor Žánr: melodrama, satira Země: USA Délka: 126 min. Formát: 1.37 : 1 (černobílý) Premiéra: 15. 10. 1940 Česká premiéra: 10. 10. 1947 Obnovená premiéra v ČR: 15. 1. 2003 Produkce: United Artists Režie: Charles Chaplin Scénář: Charles Chaplin Hudba: Meredith Willson Kamera: Karl Struss a Roland Totheroh Střih: Willard Nico Výprava: J. Russell Spencer Zvuk: Glenn Rominger a Percy Townsend Asistent režie: Dan James, Wheeler Dryden a Bob Meltzer Hrají: Charles Chaplin (Adenoid Hynkel a židovský holič), Paulette Goddard (Hana), Jack Oakie (Benzini Napaloni), Reginald Gardiner(Schultz), Henry Daniell(Garbitsch), Billy Gilbert (maršál Herring), Grace Hayle (Madam Napaloni), Maurice Moscovitch (Pan Jaeckel), Emma Dunn (Paní Jaeckelová), Bernard Gorcey(Pan Mann), Paul Weigel (Pan Agar), Carter DeHaven (ambasador z Baktérie Spook), Chester Conklin (zákazník u holiče), Leo White (Hynkelův holič), Hank Mann (policista) a další.
21 Jak už jsem uvedl jedním z hlavních důvodů, proč se Chaplin tak dlouho vyhýbal natočení plně zvukového (mluveného) filmu, byla také postava ,,tuláka Charlieho“. Nedokázal si představit, že by ,,tulák Charlie“ na filmovém platně mluvil. Začal uvažovat, že postavu tuláka odloží. Naštěstí ho při jednom z rozhovorů o nacismu a Adolfu Hitlerovi Alexander Korda upozornil na podobnost tuláka s Hitlerem: ,, Navrhl, abych natočil námět o Hitlerovi, založený na záměně totožnosti, poněvadž Hitler nosí stejný knírek jako tulák. Doporučoval mi, abych hrál obě postavy… Pak mě to najednou přímo uhodilo. Samozřejmě! Jako Hitler bych mohl řečnit nějakou hatmatilkou a dosyta se vymluvit. A jako tulák bych mohl zůstat víceméně němý. Námět s Hitlerem mi dával příležitost k burlesce i k pantomimě… “24 . Svůj záměr natočit satiru na Adolfa Hitlera oznámil poprvé již v roce 1937. Začal pomalu pracovat na scénáři. Po událostech v Mnichově v roce 1938 se začal práci na scénáři věnovat se vší energií. Měly se v něm přímo odrážet aktuální události, proto nebylo divu, že film prošel mnoha změnami než dostal svoji definitivní podobu. Scénář byl dokončen v březnu 1939. Natáčení začalo v jeho ateliérech na Avenue La Bréa v červnu téhož roku. Chaplin byl absolutně nezávislý tvůrce. Mohl si dovolit používat své osvědčené pracovní metody. Začal natáčet film bez technického scénáře, kde by bylo zpracováno podrobné rozvržení práce. Stále se držel své improvizace při vznikání filmu. Měl sice napsaný scénář, ale pokud dostal nějaký nápad, tak se při natáčení situace a dialogy neustále škrtaly nebo doplňovaly. Klidně některé scény několikrát natočil a neustále měnil, dokud se mu nezdály dokonalé. Natáčení bylo přerušeno po vyhlášení války v Evropě a velkému nátlaku na Chaplina, ke kterému se ještě dostanu. Chaplin se k natáčení ale záhy vrátil a přes neustálý tlak za všech stran bylo natáčení dokončeno v březnu 1940. Veřejně byl poprvé uveden v New Yorku 15. října 1940. Během práce na filmu (v prosinci 1939) zemřel Chaplinův dlouholetý přítel Douglas Fairbanks st., což byla pro něho další velká rána, s kterou se musel při natáčení vyrovnat. Výroba filmu ,, Diktátor “ stála dva milióny dolarů. Natáčení trvalo 127 dnů a bylo při něm spotřebováno skoro 200 000 metrů negativu. V originální verzi filmu bylo použito 3400 metrů. Byl to zatím Chaplinův nejdelší a nejnákladnější snímek.
24 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 423
22 V úvodu filmu si přečteme prohlášení tvořené chaplinovským humorem , které paroduje podobné titulky z jiných hollywoodských filmů: ,, Podobnost židovského holiče a diktátora Hynkela je čistě náhodná! “. Chaplin ve svém prvním mluveném filmu využil dvojnický motiv, který již dříve použil. Sám ve filmu hraje obě hlavní postavy. Ústředními postavami jednoduchého děje odehrávajícího se v smyšlené Tomani, která má představovat Německo, jsou postavy bezejmenného židovského holiče, ve kterém rozpoznáme postavu ,,tuláka Charlieho“. Je to zase nám známý tulák, včetně němého projevu pomocí gest a mimiky, který se po mnoha letech léčení v sanatoriu ocitne u svého holičského krámku na místech, které znal před první světovou válkou. Stále ale trpí ztrátou paměti a vůbec nechápe změny, které nastaly s novým vládcem. Ve druhé postavě ztělesňuje Chaplin fašistického diktátora Adenoida Hynkela, jehož knírek pod nosem, do čela sčesané vlasy a jeho gesta nám na první pohled prozradí, o koho jde. Jak už sám Chaplin naznačil, tak zde volil kompromis mezi zvukovým snímkem a němohrou některých postav. Hynkel při projevech vykřikuje své projevy zvláštní zpotvořenou mluvou, která má ovšem svůj velký význam ,,Demokracie štunk! Clame (provolávejte slávu) Hynkem! Frei sprachen, štunk! Libertad, štunk! Wiener Schnitzel, Lagerbier und Sauerkraut, štunk!...Mit der… ach… hic… štunk! štunk!...“ Je poznat, že Chaplin před natáčením pečlivě prostudoval autentické záznamy Hitlerových vystoupení a díky tomu předvádí ve filmu strhující parodii na německého diktátora. Pokud jste slyšeli rozhlasové záznamy z nějakého z Hitlerových projevů, tak s tím jistě budete souhlasit. Chaplin ve snímku jako Hitler vlastně nemohl nepromluvit a to nikoli z toho důvodu, že zvukový film byl v té době již naprostou samozřejmostí. Nemohl nepromluvit proto, že Adolf Hitler, který je parodován hlavním hrdinou této filmové grotesky, byl nikoliv mužem myšlenky či ducha, ale především mužem slova. Bez jeho hlasového projevu by byl filmový obraz Hitlera neúplný. Chaplin si toho byl vědom. Ukazuje nám, jak směšné jsou tyhle výstupy. Chaplin při napodobování využívá hlasu, mimiky a gestikulace naprosto mistrovsky. Ve filmu se snažil Chaplin divákovi ukázat, že fanatický Hynkel nepředstavuje celý německý národ. Lid je prezentován židovským holičem, Hanou a jejich přáteli z ghetta. Ale kromě nich je představován také německým vojákem, který odmítne drancování ghetta a bojuje proti diktátorovi, jenž touží po dobytí světa a nastolení čisté rasy. Vojáci a milice jsou
23 zde představovány jako zfanatizované a zmechanizované stroje, ke kterým Chaplin promluví v závěrečné řeči. Velkou roli ve filmu sehrála také Pauletta Goddardová. Přesáhla obvyklé typy Chaplinových partnerek podporujících jeho postavu. Její role a vytváření postav se lišila od těch, které sehrála Edna Purviance, tanečnice ze ,, Zlatého opojení “, cirkusová akrobatka v ,, Cirkusu “ nebo bezmocně slepá dívka ze ,, Světel Velkoměsta “. Všechny tyto postavy patřily spíše do románů 19. století. Pauletta Goddardová v tomto snímku (stejně jako v ,, Moderní době “) vytvořila ženu, která je v důležitých situacích a zápasech postavena na stejnou úroveň k hlavnímu hrdinovi. Byla připravena bojovat stejně jako Chaplin. ,, Částečnou zásluhu o tyto dvě neobvyklé ženské filmové postavy má nepochybně sama Pauletta Goddardová. Avšak ta, kterou Chaplin objevil pod konvenční tváří platinové loutky, se od chvíle, kdy přestala být jeho ženou a hvězdou jeho filmů, záhy ničím nelišila od ostatních hvězd vyráběných sériově v Hollywoodu “25 . Chaplin se ve filmu vrátil i k bitkám se šlehačkovými dorty z doby svého působení u Keystone. Při setkání Adenoida Hynkela (Diktátor z Tománie) a Benzini Napaloniho (Diktátor z Baktérie) nám to připomene jejich vzájemné handrkování na plese. V závěru filmu se komika, která v nás vyvolávala smích, ztlumí a židovský holič na nás v apelu promluví v závěrečné řeči (viz. Příloha 7.2), kdy je omylem považován za diktátora Hynkela. Humanitní výzvou k lidstvu proti diktátorským (totalitním) režimům a rasismu film končí. Ve filmu Chaplin poprvé zdůrazňuje svůj původ a ženské hrdince dal jméno své matky. Jeho matka byla poloviční židovkou a Chaplin se v době nacistického pronásledování židů rozhodl vystoupit v roli žida. Jak uvádí Georges Sadoul: ,, Dlouhá léta však uváděl Charlie Chaplin v dotaznících, že není židem. Nevěřil v rasový mythus a jako atheista by byl lhal, kdyby byl uváděl, že vyznává židovskou víru. “26 . Tato řeč je mnohdy označována za patetickou výzvu k lidstvu. Je to způsobeno zejména tím, že distribuce filmu byla velmi omezena. Film byl, i přes značný divácký úspěch, promítán pouze v Americe a ve Velké Británii. V Americe měl ještě k tomu značně omezené možnosti. Jak bude zmíněno, v Americe se dělalo všechno možné, aby bylo promítání filmu zabráněno. Film se dostal do distribuce ostatních zemí teprve po válce, kdy ztratil na své
25 Sadoul, Georges: Charlie Chaplin. Praha: Orbis, 1954. str. 135 26 Sadoul, Georges: Charlie Chaplin. Praha: Orbis, 1954. str. 133
24 bezprostřednosti a aktuálnosti. V Západním Německu bylo promítání filmu povoleno teprve v roce 1957. I po tolika letech pořád ještě vyvolával řadu emocí. Přesto, že Německo bylo demokratickou zemí, bylo v ní stále poměrně velké zastoupení lidí, kteří byli ovlivněni Hitlerovou ideologií. ,, Diktátor “ byl také posledním filmem, ve kterém Chaplin vystoupil ve své postavě ,,tuláka Charlieho“. Chaplin během své práce na filmu překročil hranici 50 let. V posledních filmech už zakrýval šedivějící vlasy parukami či obarvením vlasů. Nemohl ale již zastavit svůj věk a nadále vystupovat v kostýmu mladého tuláka. Proto také svou masku, ve které vystupoval přes 26 let definitivně odložil a začal hledat podobu vhodnou pro staršího muže. V ,, Diktátorovi “, jak můžeme vidět, se nakonec znamenitě popral se svým prvním plně zvukovým filmem. ,,Tulák Charlie“ zůstal po celý film víceméně němý a jako Hynkel se mohl Chaplin dostatečně vymluvit. Film je vyvrcholením jeho tvorby. Je to prakticky jediný protifašistický film z tohoto období, který byl v Hollywoodu natočen. Většina filmů se událostem v Evropě věnovala pouze vzdáleně. Tvůrci měli strach, aby se nedostali před ,,Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti“. Amerika byla ovládána finančníky a izolacionisty. Jediný Chaplin otevřeně zaútočil na Hitlera a nacistickou ideologii. 4.2 4.2 PříběhPříběhPříběh Film začíná ve scénách z první světové války záměrnou připomínkou snímku ,,Dobrý voják Chaplin“. Objevuje se zde ,,Tlustá Berta“, dělo s dostřelem sto dvacet kilometrů. Židovský holič se v armádě stal dělostřelcem a obsluhuje Tlustou Bertu. Po scéně s nevybuchlou střelou musí všichni do první linie, kde se v mlze dostane mezi nepřátelské vojáky. Naštěstí se mu podaří utéct. Poté židovský holič najde zraněného letce. Podaří se mu zachránit letci Schultzovi (Reginald Gardiner) život, když nasednout do letadla a odletí před nepřátelskými vojáky. Dojde jim ovšem palivo a havarují. Židovský holič je zraněn a ztratí paměť. Po dlouhém léčení v nemocnici se mu podaří, ze starosti o svůj holičský krámek, z nemocnice uprchnout. Vrací se zpátky, aby zprovoznil svůj holičský krámek, aniž by tušil, že země upadla pod diktaturu Adenoida Hynkela. Má pocit, že byl pryč jen několik týdnů a ne mnoho let. Po návratu do židovského ghetta se dostane do sporu (kvůli nápisu na krámu, který je psán v Esperantu) s Hynkelovou policií tzv. hnědokošiláči, která ghetto terorizuje. Při
25 groteskní šarvátce mu pomůže osiřelá Hana (Pauletta Goddardová), která policisty omráčí pánvičkou. Hnědokošiláči se ale pro holiče později vrátí a chtějí ho za jeho vzpurnost oběsit. V té chvíli však přijíždí jejich velitel kapitán Schultz. Jakmile uvidí holiče, tak pozná svého starého zachránce. Schultz mu připomene, co se stalo, a holiči se konečně vrátí paměť. Holič je osvobozen a Schultz nařídí, aby mu nebylo ubližováno. Příběh se přesouvá do hlavního štábu Adenoida Hynkela. Velmi zaměstnaný Hynkel neví, co dřív. Chvíli je v pracovně, posléze stojí modelem malíři a sochaři nebo na krátkou chvíli vzplane se sekretářkou dokud nezazvoní opět telefon od maršála Herringa, který mu předvádí své nové vynálezy, jako například neprůstřelnou vestu, které vůbec nefungují. Nakonec si Hynkel nechá zavolat do pracovny svou pravou rukou Garbitsche. Hovoří o tom, že je čas obsadit sousední mírumilovnou zemi Osterlich. Hynkel nechce s obsazením vyčkávat, aby ho nepředběhl jiný diktátor Benzini Napaloni. Ale Garbitsch oznamuje Hynkelovi, že země nemá dostatek peněz pro armádu a je potřeba si půjčit peníze od žida Epsteina. To může být, kvůli politice vůči židům, obtížné. Hynkel tedy nařídí na čas politiku změnit, dokud nedostanou peníze. Kapitán Schultz má zastavit pronásledování židů. V scénách se holič s Hynkelem pravidelně střídají. V ghettu mohou lidé po delší čas žít opět normálním životem. Holič obnovil svou živnost a začíná se sbližovat s Hanou, do které se zamiluje. Hynkel zatím ve svém sídle sní o dobytí světa. Jednoho dne zaduní z ampliónů hlas diktátora Adenoida Hynkela. Je rozezlen tím, že se mu nepodařilo přimět židovského finančníka Epsteina k tomu, aby mu poskytl vydatnou peněžní podporu. Rozhodne se vrhnout své útočné gardy proti židům. Schultz ale Hynkelův rozkaz odmítne. Hynkel ho prohlásí za zrádce a nechá ho zatknout. V ghettu už není bezpečno. Milice drancují a vypalují domy. Snaží se najít holiče, na kterého přes zákaz kapitána Schultze nemohli. Holič se schovává na střeše domu společně s Hanou, která ho přemlouvá, aby s ní odešel do sousední země Osterlich. Zde by mohli žít poklidným životem na farmě. Schultzovi se zatím podaří uprchnout ze zajetí a ukryje se ve sklepě domu pana Jaeckla. Schultz mění svůj postoj k režimu a snaží se vymyslet, jak diktátora Hynkela odstranit. Milice však zjistí, že se kapitán Schultz skrývá v ghettu. Prohledávají všechny domy a nakonec
26 kapitána Schultze a jeho přítele židovského holiče zatknout. Oba jsou uvězněni a uvrženi do koncentračního tábora. Haně se společně s panem Jaecklem podaří uprchnout a nalézt útulek v sousední zemi Osterlich. Žijí a pracují na vinicích, kde se zdá být život oproti ghettu učiněným rájem. Hana píše holiči do koncentračního tábora dopisy. Hynkel zatím ve svém obrovském kancléřství oznamuje svým podřízeným, že je armáda konečně připravena na invazi do Osterlichu. Předává maršálu Herringovi další z jeho mnoha medailí. Přepadne ho ale nával zuřivosti, jakmile se dozví, že diktátor z Baktérie Benzini Napaloni (Jack Oakie) umisťuje své vojska na hranicích s Osterlichem a má nejspíš v úmyslu ho také obsadit. Hynkel tedy pozve Benzina Napaloniho na státní návštěvu, aby se s ním dohodl a zjistil, co má v úmyslu. Návštěva Napaloniho je od začátku provázena soupeřením obou diktátoru, kdo bude mít více navrch nad tím druhým. Garbitsch se snaží vysvětlit Hynkelovi, že je důležité, aby se Napaloni cítil méněcenný. To se Hynkelovi ale nedaří. Po vojenské přehlídce následuje ples, kde se oba diktátoři pohádají kvůli stažení vojsk z hranic. Hynkel se nakonec po radě od Garbitsche rozhodne pro lest a Napalonimu slíbí, že svá vojska stáhne. Holiči a kapitánu Schultzovi se podaří uprchnout z koncentračního tábora v uniformách, které jim byly svěřeny k opravě. Hynkel loví v okolí divoké kachny. V důsledku osudné záměny je Hynkel uvržen do koncentračního tábora a jeho dvojník, židovský holič, zaujme jeho místo. Při obsazování Osterlichu má Hynkel pronést velký projev, který bude rozhlasem vysílán do všech koutů světa. Po krátkém nenávistném projevu Garbitsche to je židovský holič, který promluví z tribuny a uzavírá film svou závěrečnou řečí. 4.4.4.3 4. 3 3 ScényScényScény Ve filmu je řada skvělých veseloherních scének (gagů). Vedle zmíněných Hynkelových projevů, které měl Chaplin velmi dobře nastudované, stojí za připomenutí hned několik. Například scéna na začátku filmu s dělem,,Tlustá Berta“, kde se Charlie honí s nevybuchlou střelou, nebo ta, v níž se židovský holič dostane do konfliktu s hnědokošiláči, kteří namalují hanlivý nápis označující žida na sklo krámku pořádkumilovného holiče. Ten ho samozřejmě
27 okamžitě umyje (nemá ještě tušení o novém režimu), což vyvolá šarvátku, při níž se mu snaží pomoct Hana, když pánvičkou několikrát udeří policisty. Přitom je omylem udeřen i holič. Zde se objevuje jeden z výstupů, které Chaplin komponoval v ateliéru přímo na hudbu. Scénka v ghettu při výběru dobrovolníka na zlikvidování Hynkela, nám připomíná podobné scény z několika předešlých Chaplinových filmů jako například z scénu z vězeňské jídelny v ,, Moderní době “. Velmi dobré jsou také výstupy diktátora Hynkela s jeho maršálem Herringem, ve kterém rozpoznáme Göringa. Herring neustále předvádí Hynkelovi nové vynálezy, neprůstřelné vesty nebo padáky v čepici. Při zkouškách s dobrovolníky však nejsou nikdy úspěšné. Další scény, které je třeba zmínit jsou při setkání Hynkela s Napalonim.Vše začíná komickým přivítáním na nádraží a následujícími situacemi, kdy má Napaloni nad Hynkelem dokonce více navrch. Vše končí vzájemnou potyčkou, která nás vrací nakrátko do tzv. ,,krémových dortů“ z dob Keystone. Chaplin zde zdůraznil směšnou stránku diktátorů, jejichž setkání prozrazuje vzájemnou nedůvěru a předstírání, tak podobnou skutečným vzájemným srazům Hitlera s Mussolinim. Nejslavnější výstupy ve filmu jsou komponovány přímo na scéně přesně na hudbu. Hudbu k filmu zkomponoval sám Chaplin s pomocí profesionálního hudebníka Mereditha Wilsona. K těmto výstupům patří holení zákazníka v rytmu Brahmsova ,,Uherského tance“. Tato scéna se velmi špatně popisuje. Je důležité jí vidět. Chaplin nám v ní ukazuje sílu svého umění. V mluveném filmu nám dokazuje, že nejsilnější jsou scény bez jediného slova, ve kterých dokáže vyjádřit naprosto vše, co chce divákovi sdělit. Nejvýznamnější výstup ve filmu ukazuje samotného Hynkela v obrovském sále jeho paláce před mapou světa v podobě globusu. Přibližuje se ke globusu (nafukovací míč), opět se vzdaluje a nakonec si žonglérsky pohrává s balónem představujícím svět. Tento podivuhodný baletní výstup se blíží svou dokonalostí nejslavnějším výstupům ,,tuláka Charlieho“. Avšak hloubkou myšlenky, analýzy a závažností námětu překonává tu Chaplin vše, co až dosud vytvořil. Když
28 pak nakonec globus exploduje a diktátor žalem padá na stůl jakoby nám Chaplin předpověděl skutečný Hitlerův konec. 4.4 4.4 Boj proti ChaplinoviBoj proti ChaplinoviBoj proti Chaplinovi Ještě před zahájením práce na ,, Diktátorovi “ se snažila německá Třetí říše Chaplina obvinit z podvodu, aby ho znemožnila před veřejností. Goebbels obvinil Chaplina za film ,, Moderní doba“ z plagiátorství filmu René Claira ,, Ať žije svoboda! “ z roku 1931. V ,, Moderní době“ a Clairově filmu jsou podobné prvky. Film natočil René Clair pro německou společnost Tobis, která se po nacistickém převratu dostala pod jejich kontrola. Nacisté ke své propagandě použili v té době tenhle pět let starý snímek, aby se pokusili Chaplina zničit. Společnost Tobis podala v Paříži na Chaplina žalobu. Toto obvinění se ale velmi rychle ukázalo jako vykonstruované. Sám René Clair vypověděl, že nevidí důvod, proč by Chaplin jeho film vědomě napodobil. Už ,, Moderní doba “ vyvolala mnoho protichaplinovských reakcí. Chaplin svými filmy mířil přímo do vosího hnízda, kterému se ostatní tvůrci vyhýbali velkým obloukem. Po oznámení, že připravuje satiru o fašistických diktátorech, proti sobě znovu pobouřil své nepřátele. V tisku se rozběhla kampaň proti jeho osobě, která argumentovala tím, že se míchá do záležitostí zemí, s kterými má Amerika vřelé obchodní styky. Německé úřady chtěly, aby Chaplin zastavil své práce na filmu. V opačném případě, že Německo zakáže distribuci hollywoodských filmů v jejich zemi. Nátlak začaly vyvíjet americké firmy, které se bály, že ztratí pozice na německém trhu i přesto, že Německo od nástupu nacistů roku 1933 postupně snižovalo distribuci hollywoodských filmů. Jednalo se proto spíše o výhružky, které se již dávno uskutečňovaly. Hitlera zprávy, že Chaplin připravuje protifašistickou satiru, která bude pravděpodobně směřována proti němu, nenechávaly chladným. Prohlásil Chaplina za Žida a komunistu, který chce svými názory rozdělit Německo a Ameriku. Je potřeba si uvědomit, že v první polovině dvacátého století byly národnostní otázky pořád ještě velmi ožehavou záležitostí. Židé neměli v Evropě velmi dobré postavení. Byli neustále vytlačováni na okraj společnosti a na veřejnost to mohlo mít značně negativní vliv. Amerika sice byla v těchto otázkách mnohem
29 tolerantnější, ale v tomto období se snažila být neutrální a zabránit jakýmkoliv roztržkám s fašistickým Německem. Chaplinovi také chodilo mnoho dopisů, ve kterých mu bylo vyhrožováno smrtí. Chaplin tyto vyhrůžky nebral na lehkou váhu a najal si osobní ochranu.V době, kdy v Americe fungovaly zcela otevřeně nacistické organizace, se chtěl chránit. Chaplin ale v práci na scénáři filmu pokračoval dál a film chtěl natočit za každou cenu. Natáčení musel Chaplin přerušit po vyhlášení války v Evropě. Útoky tisku a izolacionistů 27 ještě více zesílily. Chaplin byl označen za komunistu a Americký tisk připomínal veřejnosti jeho židovský původ. Bylo mu vytýkáno, že během skoro 30 let, kdy působí ve Spojených státech, nepožádal o americké občanství. Chaplinovi nepřátelé využívali medií, aby ho před veřejností co nejvíce zkompromitovali. Chaplin, ale přes všechen tlak, který byl na jeho osobu vyvíjen, v natáčení pokračoval: ,, Já však byl rozhodnut v práci pokračovat; zesměšnit Hitlera byla nutná věc. Kdybych byl věděl o skutečných hrůzách německých koncentračních táborů, nebyl bych mohl Diktátora natočit; nedokázal bych si dělat legraci z nacistického vražedného šílenství. Byl jsem však rozhodnut zesměšnit jejich mystické žvásty o čisté rase. Jako by nějaká čistá rasa vůbec existovala, s výjimkou původních domorodců v Austrálii! “28 . Film byl zhruba dokončen v době, kdy nacistická vojska vstupovala do Paříže. Chaplin byl po natočení filmu opětovně napadán ze všech stran. Nacistické spolky chystaly protesty před kiny, kde se měl film uvádět. Měly také v úmyslu během promítaní film v kinech rušit a házet rajčata apod. na plátno. ,, Diktátor “ též zapříčinil, že byl Chaplin, jako jeden z prvních, pohnán před nově vytvořený orgán amerického parlamentu tzv. ,,Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti“. Tento výbor nebyl žádným zákonem legalizován. Jeho předsedou byl izolacionistický poslanec Martin Dies. Výbor předvolával každého umělce, který dle jeho názoru projevoval své protinacistické nebo později komunistické názory. Chaplin byl tímto výborem umístěn na tzv. ,,černou listinu“ a během zbývajících let, které strávil ve Spojených státech, byl považován za jednoho z nejnebezpečnější lidí v americkém filmu, kterým je potřeba zabránit v jejich činnosti všemi možnými prostředky. Chaplinovi nepřátelé nakonec svůj boj proti němu částečně vyhráli, když docílili jeho vyhoštění v roce 1952.
27 Izolacionisté – vlivní lidé, kteří přiměli Ameriku po první světové válce, aby se vzdala politické spolupráce s evropskými zeměmi. Tito politikové také tlačili Spojené státy, aby před a v průběhu druhé světové války znovu sabotovaly politickou spolupráci s evropskými zeměmi. Chtěli zabránit tomu, aby se Amerika postavila proti nacismu. Spojené státy tak zůstaly v neutralitě a pokračovaly v obchodování s oběma válčícími stranami. 28 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 424
30 ,, Diktátor “ měl přes negativní mediální kampaň u veřejnosti úspěch. Tento úspěch byl ale omezen na malý okruh kin, do kterých pronikl. V New Yorku měl film v kinech, kde se promítal, největší tržby ze všech dosavadních Chaplinových filmů. Distribuce filmu však byla velmi omezena. Ve Spojených státech neměli majitelé kin rádi filmy s nějakým poselstvím. Tyto filmy dle nich přinášely politiku na plátna kin. Většina majitelů odmítala film ve svých kinech uvést. Teprve skoro po roce a půl od premiéry, po napadení Pearl Harbouru Japonským letectvem a následném vstupu Spojených států do druhé světové války, byl ,, Diktátor “ dodatečně uveden v mnoha kinech. Rovněž distribuce filmu v jiných zemích byla velmi omezená. V Evropě byl uveden pouze v Anglii a těsně před skončením války, kdy již byl výsledek války zřejmý, také v neutrálním Švýcarsku a Švédsku. V ostatních zemích byl promítán až po skončení druhé světové války v roce 1945.
31 5. 5. 5. Závěr5. ZávěrZávěr 5.1 Shrnutí5.1 Shrnutí Charles Spencer Chaplin patří k nejvýznamnějším tvůrcům filmového umění v historii. Nepřinesl do filmu nové technické postupy nebo efekty. Nebyl ani prvním komikem na filmovém plátně. Jeho komické prvky, které přiváděly diváky k smíchu, byly již dávno známé. Jeho přínos byl zdánlivě mnohem prostší a jednodušší. Objevil na plátně člověka. Dokázal mistrně vykreslit jeho charakter se všemi názory, pocity a náladami. V průběhu psaní mi vyvstaly osoby nebo události, které byly pro Chaplinovu tvorbu a jeho rozvoj nesmírně důležité. Některé z nich logicky vyplívají z přečtení i jeho krátkého životopisu a některé zůstávají možná trochu skryty. Mezi ně bezpochyby patří jeho matka Hannah, o které živě vypráví ve své autobiografii. Byla to ona, která mu podvědomě dávala herecké základy. Dětství v chudobě je s tím bezprostředně spojeno a to se odráží ve většině Chaplinových snímcích. Velmi důležitou osobou byl jeho bratr Sydney Chaplin, s kterým prožíval neblahé dětství a který se o něho v průběhu let staral. Byl to právě on, kdo měl nemalou zásluhu na tom, že měl Chaplin nadstandardní pracovní podmínky, které mu umožnily své filmy důkladně propracovat do nejmenších detailů. Sydney mu zajistil, aby mohl pracovat s naprostou volností ještě před tím, než se stal spolumajitelem filmové společnosti a tím nezávislým tvůrcem. Bylo to velmi důležité pro rozvoj jeho postavy ,,tuláka Charlieho“ a samozřejmě pro realizaci jeho nápadů, které mu umožnily být u diváků úspěšnější než mnoho jeho, určitě stejně talentovaných, kolegů jako byli například Buster Keaton, Herold Lloyd a další. Pro Chaplinovo herectví bylo významné divadelní angažmá u společnosti Freda Karna. Zde se mohl seznámit s divadelním uměním. Anglický music hall vyžadoval od herce velkou všestrannost. Herec musel být zároveň akrobatem, tanečníkem, klaunem, mimem, zpěvákem nebo komikem. Tyto herecké základy z divadla hojně využíval i ve svých filmech. K filmu ho přivedl Mack Sennett, který nepatří mezi významné filmové tvůrce, i když jeho grotesky měly ve své době divácký úspěch. Přesto je jeho význam pro filmovou historii svým způsobem důležitý. Měl nos na herce. Pro film objevil několik velmi významných tvůrců, kteří u společnosti Keystone začínali. Chaplin byl jedním z nich. Angažmá u Keystone pro něho mělo význam hlavně ze strany technického seznámení se všemi filmovými odvětvími.
32 Posledním bodem bylo v jeho tvorbě stvoření kostýmu a filmové postavy ,,tuláka Charlieho“. Je to pravděpodobně jedna z nejvýznamnějších postav, která se na plátně ve filmové historii objevila. Po nástupu zvuku se Chaplinovi podařilo ještě s úspěchem natočit dva celovečerní filmy, které byly koncipovány jako němé se zvukovými efekty. Jeho počáteční nedůvěra v tento nový technický pokrok poměrně brzy ochabla. Důvodem byla hudba. V možnosti přidání hudby k filmům spatřoval nové příležitosti. Hudba se měla stát důležitou součástí stejně jako dramatický děj. Pořád ale měl výhrady k mluveným dialogům. Z Chaplinových výpovědí a zdrojů, které jsem měl k dispozici, bylo zřejmé, že se v druhé polovině třicátých let bránil natočení zvukového filmu hlavně kvůli kostýmu tuláka. Byl přesvědčen, že by zničil svou několikaletou práci na rozvoji své postavy, kdyby tulák na plátně promluvil. Chaplin byl nucen, pokud chtěl mít divácký úspěch, natočit po Moderní době plně zvukový film. Musel tušit, že pokud v dalším filmu bude hrát v kostýmu tuláka, tak to bude vzhledem k jeho věku naposledy. Chvíli to dokonce vypadlo, že svou postavu definitivně odloží a natočí film o Napoleonovi. Obrysy příběhu měl velmi dobře promyšlené a určitě bychom se dočkali skvělého filmu. Myslím si, že ale hlavním důvodem opětovného odložení snímku o Napoleonovi byla touha ještě jednou hrát v kostýmu tuláka. Proto hledal námět, který by mu to umožnil. Ve stejné době, kdy přemýšlel o zpracování Napoleona, začal pociťovat silnou potřebu se vyjádřit k politické situaci v Evropě, potažmo v Německu. Uvažoval o filmu, který by ukázal směšnost nacistické ideologie a jejího vůdce Adolfa Hitlera. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že je satira na Hitlera je přesně to, co hledá. ,, Diktátor “ je vyvrcholením Chaplinovi tvorby. V období kolem druhé světové války to je jediný film, který přímo napadá Adolfa Hitlera a fašistickou ideologii. Ostatní tvůrci se tomuto tématu vyhýbali nebo se mu věnovali spíše vzdáleně. Film byl ve většině zemí uveden do distribuce teprve po skončení druhé světové války. Poselství, které chtěl Chaplin sdělit tím ztrácí na své bezprostřednosti a aktuálnosti, přesto je vyznění filmu nadčasové a v mnoha ohledech je stejně aktuální i dnes. Podle mého názoru je velmi důležité si při zhlédnutí filmu uvědomit datum vzniku. Chaplin se nám snaží ukázat, jak směšné jsou všechny ideologii omezující svobodné myšlení a diktátoři, kteří je prosazují. Je paradoxní, že právě tento film, s humanitním poselstvím v závěru, byl velmi silnou výzvou pro jeho nepřátele, aby proti němu shromažďovali kompromitující materiály a v době začátku studené války uskutečnili přímý
33 útok na jeho osobu, který vedl k obvinění z přívrženství ke komunismu a jeho vyhostění ze Spojených států amerických v roce 1952. 5.2 České resumé5.2 České resumé Tato práce se podrobněji zabývá filmem Diktátor od Charlese Spencera Chaplina. Snímek je z historického hlediska velmi důležitý, protože se jedná o první plně zvukový (mluvený) film tvůrce němé éry. Zároveň je to jediný protifašistický hollywoodský film z období kolem druhé světové války, který přímo napadá nacistickou ideologii a Adolfa Hitlera. Navíc se jedná o poslední snímek, kde Chaplin vystupuje v kostýmu tuláka, který ho na filmovém plátně provázel skoro 30 let. Práce se snaží seznámit s osobností všestranného filmového umělce Charlese Chaplina a podrobněji se zabývá vznikem filmu Diktátor. Připomíná postavu ,,tuláka Charlieho“, která patří k nejslavnějším kostýmům ve filmové historii. Zabývá se Chaplinovým vztahem k zvukovému filmu a jeho úvahami nad několika jinými náměty před definitivním rozhodnutím pro satiru na fašistické diktátory. Kromě popisu filmu jsou zmíněny i nejlepší scény a také události a problémy, s kterými se musel Chaplin vypořádat před zahájením, během a po dokončení prací na tomto jeho prvním mluveném filmu. 5.35.35.3 Cizojazyčné resuméCizojazyčné resumé This work deals in detail with the film The Great Dictator by Charles Spencer Chaplin. The film is from the historical point of view very important as it is the first sound film (with dialogues) by the creator of the silent film era. It is also the only anti fascist Hollywood film from the period around the World War II which directly attacks the Nazi ideology and Adolf Hitler. Moreover it is the last film where Chaplin acts The Tramp character that went along with him for nearly thirty years on screen. This work tries to familiarize with the personality of versatile film artist Charles Chaplin and focuses in more detail on the creation of The Great Dictator. It reminds of the „Charlie the Tramp“ character which belongs to the most famous in film history. It deals with Chaplin’s relation to sound film and his contemplations on some other themes before his final decision for a satire on fascist dictators. In addition to film description, the best scenes are refered as well as events and problems that Chaplin had to deal with before pre production, during production and after finishing his first “talkie” film.
34 6. Použitá literatura6. Použitá literatura 6.1 6.1 Primární literatura Primární literatura Primární literatura Brož, Jaroslav: Věčný tulák Charlie . Praha: Orbis, 1964 Chaplin, Charles: The Great Dictator . United Artists, 1940 Chaplin, Charlie: Můj životopis . Praha: Academia, 2000 Sadoul, Georges: Charlie Chaplin . Praha: Orbis, 1954 Suchý, Ondřej: Charles Chaplin . Praha: Horizont, 1989 6.2 Sekundární literatura6.2 Sekundární literatura Ataševa, P.: Charles Spencer Chaplin . Praha: Československé filmové nakladatelství, 1948 Delluc, Louis: Chaplin . Praha : Ot. Štorch Marien, 1924 Gundová Jergová, Agneša: Chaplin, básník smiechu a slz . Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1964 Homeshaw, Jane: The Charlie Chaplin Story . Nelson, 1992 Chaplin, Charles: Hurá do Evropy! Praha, 1929 Chaplin, Charlie: My autobiography . Harmondsworth : Penguin Books, 1966 Kisch, Egon Ervín: Americký ráj . Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1959 Robinson, David: Chaplin : His Life and Art . London: W. Collins, 1985 Sadoul, Georges.: Dějiny světového filmu :od Lumiera až do současné doby. Praha : Orbis, 1963 Toeplitz, Krzysztof Teodor: Chaplinovo království . Praha : Mladá fronta, 1965
35 7. Příloha7. Příloha 7.1 7.1 Seznam filmůSeznam filmůSeznam filmů Keystone: 1. Making a Living (Chaplin si vydělává na živobytí) – Režie: Henry Lehrman. Hrají: Charles Chaplin, Henry Lehrman, Chester Conklin, Virginia Kirtley… Délka: 15 min. Premiéra: 2. 2. 1914 2. Kid Auto Races at Venice (Chaplin v zábavním parku) – Režie: Henry Lehrman. Hrají: Charles Chaplin, Henry Lehrman, Frank D. Williams, Billy Jacobs, Charlotte Fitzpatrick… Délka: 11 min. Premiéra: 7. 2 1914 3. Mabel´s Strange Predicament (Chaplin v hotelu) – Režie: Henry Lehrman a Mack Sennett. Hrají: Charles Chaplin, Mabel Normand, Chester Conklin, Alice Davenport… Délka: 17 min. Premiéra: 9. 2. 1914 4. Between Showers (Chaplin jako neodbytný ctitel) – Režie: Henry Lehrman. Hrají: Charles Chaplin, Ford Sterling, Chester Conklin, Emma Clifton, Sadie Lampe. Délka: 15 min. Premiéra: 28. 2. 1914 5. A Film Johnie (Chaplin mezi filmaři) – Režie: Mack Sennett nebo George Nichols. Hrají: Charles Chaplin, Roscoe Arbuckle, Minta Durfee, Virginia Kirtley… Délka: 15 min. Premiéra: 2. 3. 1914 6. Tango Tangles (Chaplin má sólo) – Režie: Mack Sennett. Hrají: Charles Chaplin, Roscoe Arbuckle, Ford Sterling, Minta Durfee, Alice Davenport, Chester Conklin… Délka: 12 min. Premiéra: 9. 3. 1914 7. His Favourite Pastime (Chaplin opilcem) – Režie: George Nichols. Hrají: Charles Chaplin, Roscoe Arbuckle, Peggy Pearce, Harry McCoy. Délka: 16 min. Premiéra: 16. 3. 1914 8. Cruel, Cruel Love (Chaplin obětí nešťastné lásky) – Režie: Georgie Nichols a Mack Sennett. Hrají: Charles Chaplin, Chester Conklin, Minta Durfee, Alice Davenport. Délka: 16 min. Premiéra: 26. 3. 1914 9. The Star Boarder (Chaplin miláčkem domácí paní) – Režie: Georgie Nichols a Mack Sennett. Hrají: Charles Chaplin, Alice Davenport, Minta Durfee, Edgar Kennedy… Délka: 16 min. Premiéra: 4 .4. 1914 10. Mabel at the Wheel (Mabel u volantu) – Režie: Mack Sennett a Mabel Normand. Hrají: Mabel Normand, Charles Chaplin, Chester Conklin, Harry McCoy, Mack Swain… Délka: 18 min. Premiéra: 18. 4. 1914 11. Twenty Minutes of Love (Chaplin kapesním zlodějem) – Režie: Joseph Maddern a Mack Sennett. Hrají: Charles Chaplin, Minta Durfee, Edgar Kennedy, Chester Conklin… Délka: 20 min. Premiéra: 20. 4. 1914 12. Caught in a Cabaret (Chaplin sklepníkem) – Režie: Mabel Normand a Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mabel Normand, Alice Davenport, Harry McCoy… Délka: 16 min. Premiéra: 27. 4. 1914 13. Caught in the Rain (Chaplin a náměsíčnice) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mack Swain, Alice Davenport, Alice Howell. Délka: 16 min. Premiéra: 1. 6. 1914 14. A Busy Day (Chaplin manželkou) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Mack Swain, Alice Howell. Délka: 6 min. Premiéra: 7. 5. 1914 15. The Fatal Mallet (Chaplin jako nápadník) – Režie: Mack Sennett. Hrají: Mabel Normand, Charles Chaplin, Mack Sennett, Mack Swain… Délka: 18 min. Premiéra: 1. 6. 1914 16. Her Friend the Bandit (Chaplin banditou) – Režie: Mabel Normand a Charles Chaplin. Hrají: Mabel Normand, Charles Chaplin, Charles Murray… Délka: 16 min. Premiéra: 4. 6. 1914
36 17 . The Knockout (Zápasníci) – Režie: Charles Avery. Hrají: Roscoe Arbuckle, Charles Chaplin, Edgar Kennedy, Minta Durfee, Mack Swain… Délka: 27 min. Premiéra: 11. 6. 1914 18. Mabel’s Busy Day (Chaplin prodavačem párků) – Režie: Mabel Normand a Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mabel Normand, Chester Conklin, Harry McCoy… Délka: 16 min. Premiéra: 13. 6. 1914 19. Mabel’s Married Life (Chaplin pod pantoflem) – Režie: Mabel Normand a Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mabel Normand, Mack Swain, Charles Murray… Délka: 17 min. Premiéra: 20. 6. 1914 20. Laughing Gas (Chaplin spravuje zuby) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Fritz Schade, Alice Howell, Minta Durfee, Mack Swain… Délka: 16 min. Premiéra: 9. 7. 1914 21. The Property Man (Chaplin kulisákem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Fritz Schade, Phyllis Allen, Cecile Arnold, Mack Sennett… Délka: 31 min. Premiéra: 1. 8. 1914 22. The Face on the Barroom Floor (Chaplin malířem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Fritz Schade, Cecile Arnold, Chester Conklin… Délka: 14 min. Premiéra: 10. 8. 1914 23 . Recreation (Chaplin v opojení jara) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Norma Nichols, Charles Murray… Délka: 7 min. Premiéra: 13. 8. 1914 24. The Masquerader (Chaplin herečkou) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Charles Murray, Charlie Chase, Fritz Schade, Minta Durfee… Délka: 16 min. Premiéra: 27. 8. 1914 25. His New Profession (Chaplin opatrovníkem nemocných) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Charley Chase, Fritz Schade, Minta Durfee Harry McCoy. Délka: 16 min. Premiéra: 31. 8. 1914 26. The Rounders (Chaplin novomanželem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Roscoe Arbuckle, Phyllis Allen, Minta Durfee, Charley Chase… Délka: 16 min. Premiéra: 7. 9. 1914 27. The New Janitor (Chaplin posluhou) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, John Dillon, Al St.John, Minta Durfee, Fritz Schade… Délka: 16 min. Premiéra: 24. 9. 1914 28 . Those Love Pangs (Chaplin sokem v lásce) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Chester Conklin, Cecile Arnold, Vivian Edwards, Edgar Kennedy… Délka: 16 min. Premiéra: 10. 10. 1914 29. Dough and Dynamite (Chaplin pekařem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Chester Conklin, Fritz Schade, Norma Nichols, Cecile Arnold… Délka: 33 min. Premiéra: 26. 10. 1914 30. Gentleman of Nerve (Chaplin Na automobilových závodech) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mabel Normand, Chester Conklin, Mack Swain… Délka: 16 min. Premiéra: 29. 10. 1914 31. His Musical Career (Chaplin stěhuje piana) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mack Swain, Charley Chase, Fritz Schade, Cecile Arnold, Frank Hayes… Délka: 16 min. Premiéra: 7. 11. 1914 32. His Trysting Place (Chaplin šťastným otcem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mabel Normand, Mack Swain, Phyllis Allen… Délka: 32 min. Premiéra: 9. 11. 1914 33. Tillie’s Punctured Romance (Chaplin honí dolary) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Marie Dressler, Mabel Normand, Mack Swain, Charles Bennett… Délka: 73 min. Premiéra: 14. 11. 1914 34. Getting Acquainted (Chaplin flirtuje) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Phyllis Allen, Mack Swain, Mabel Normand, Harry McCoy, Edgar Kennedy… Délka: 16 min. Premiéra: 5. 12. 1914 35 . His Prehistoric Past (Chaplin v pravěku) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mack Swain, Gene Marsh, Fritz Schade, Cecile Arnold, Al St. John… Délka: 10 min. Premiéra: 7. 12. 1914
37 Essanay: 1. His New Job (Chaplin filmovým hercem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Ben Turbin, Charlotte Mineau, Leo White, Robert Bolder… Délka: 32 min. Premiéra: 1. 2. 1915 2. A Night out (Chaplin Na námluvách) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Ben Turbin, Bud Jamison, Edna Purviance, Leo White, Fred Goodwins… Délka: 33 min. Premiéra: 15. 2. 1915 3. The Champion (Chaplin boxerem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Ernest Van Pelt, Lloyd Bacon, Leo White, Bud Jamison… Délka: 33 min. Premiéra: 11. 3. 1915 4. In the Park (Chaplin v parku) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Leo White, Leona Anderson, Bud Jamison, Billy Armstrong… Délka: 15 min. Premiéra: 18. 3. 1915 5. The Jitney Elopement (Chaplin se žení) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Ernest Van Pelt, Leo White, Lloyd Bacon, Paddy McGuire… Délka: 33 min. Premiéra: 1. 4. 1915 6. The Tramp (Chaplin tulákem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Ernest Van Pelt, Paddy McGuire, Lloyd Bacon, Leo White, Bud Jamison… Délka: 32 min. Premiéra: 11. 4. 1915 7. By the Sea (Chaplin Na mořském břehu) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Billy Armstrong, Margie Reiger, Bud Jamison, Edna Purviance, Paddy McGuire… Délka: 16 min. Premiéra: 29. 4. 1915 8. His Regeneration (Jeho polepšení) – Režie: Gilbert M. Anderson. Hrají: Gilbert M. Anderson, Marguerite Clayton, Lee Willard, Hazel Applegate, Belle Mitchell…Charles Chaplin…Délka: 15 min. Premiéra: 22. 5. 1915 9. Work (Chaplin lepičem tapet) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Charles Inslee, Edna Purviance, Billy Armstrong, Marta Golden, Leo White… Délka: 31 min. Premiéra: 21. 6. 1915 10 . A Woman (Chaplin dokonalou dámou) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Charles Inslee, Marta Golden, Margie Reiger, Billy Armstrong… Délka: 20 min. Premiéra: 12. 7. 1915 11. The Bank (Chaplin bankovním sluhou) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Carl Stockdale, Charles Inslee, Leo White, Billy Armstrong… Délka: 33 min. Premiéra: 16. 8. 1915 12. Shanghaied (Chaplin lodním kuchařem) – Režie: Charles Chaplin, Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Wesley Ruggles, Bud Jamison, Billy Armstrong… Délka: 30 min. Premiéra: 4. 10. 1915 13 . A Night in the Show (Chaplin v kabaretu) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Charlotte Mineau, Dee Lampton, Leo White, Wesley Ruggles… Délka: 30 min. Premiéra: 20. 11. 1915 14. Carmen (Carmen) – Režie: Charles Chaplin. Námět: Prosper Mérimée. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Jack Henderson, Leo White, John Rand… Délka: 37 min. Premiéra: 18. 12. 1915 15. Police (Chaplin zlodějem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Wesley Ruggles, James T. Kelley, Leo White, John Rand… Délka: 34 min. Premiéra: 27. 5. 1916 16. Triple Trouble (Chaplinovy trampoty) – Režie: Charles Chaplin, Leo White. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Leo White, Billy Armstrong, James T. Kelley… Délka: 23 min. Premiéra: 11. 8. 1918 Mutual: 1. The Floorwalker (Chaplin obchodním příručím) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Eric Campbell, Edna Purviance, Lloyd Bacon, Charlotte Mineau… Délka: 30 min. Premiéra: 15. 5. 1916
38 2. The Fireman (Chaplin hasičem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Lloyd Bacon, Eric Campbell, Leo White, Albert Austin… Délka: 32 min. Premiéra: 12. 6. 1916 3. The Vagabond (Chaplin šumařem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Eric Campbell, Leo White, Lloyd Bacon, Charlotte Mineau… Délka: 34 min. Premiéra: 10. 7. 1916 4. One A. M. (Chaplin se vrací z flámu) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Albert Austin. Délka: 34 min. Premiéra: 7. 8. 1916 5. The Count (Chaplin falešným hrabětem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Eric Campbell, Edna Purviance… Délka: 34 min. Premiéra: 4. 9. 1916 6. The Pawnshop (Chaplin odhadcem v zastavárně) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Henry Bergman, Edna Purviance, John Rand, Albert Austin… Délka: 32 min. Premiéra: 2. 10. 1916 7. Behind the Screen (Chaplin ve filmovém ateliéru) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Eric Campbell, Edna Purviance… Délka: 30 min. Premiéra: 13. 11. 1916 8. The Rink (Chaplin Na kolečkách) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, James T. Kelley, Eric Campbell, Henry Bergman… Délka: 30 min. Premiéra: 4. 12. 1916 9. Easy Street (Chaplin strážcem veřejného pořádku) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Eric Campbell… Délka: 20 min. Premiéra: 22. 1. 1917 10. The Cure (Chaplin v lázních) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Eric Campbell, Henry Bergman, John Rand… Délka: 31 min. Premiéra: 16. 4. 1917 11. The Immigrant (Chaplin vystěhovalcem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Eric Campbell, Albert Austin, Henry Bergman… Délka: 20 min. Premiéra: 17. 6. 1917 12 . The Adventurer (Chaplin uprchlým trestancem) – Režie: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Eric Campbell, Henry Bergman, Albert Austin… Délka: 31 min. Premiéra: 23. 10. 1917 First National: 1. A Dog’s Life (Psí život) – Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Sydney Chaplin, Henry Bergman, Charles Reisner… Délka: 40 min. Premiéra: 14. 4. 1918 2. Shoulder Arms (Dobrý voják Chaplin) – Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Sydney Chaplin, Jack Wilson… Délka: 46 min. Premiéra: 20. 10. 1918 3. Sunnyside (Chaplin vesnickým hrdinou) – Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Tom Wilson, Tom Terriss… Délka: 41 min. Premiéra: 15. 6. 1919 4. A Day’s Pleasure (V neděli odpoledne) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Marion Feducha, Bob Kelly… Délka: 25 min. Premiéra: 15. 12. 1919 5. The Kid (Kid) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Jackie Coogan, Edna Purviance, Baby Hathaway, Tom Wilson… Délka: 68 min. Premiéra: 6. 2. 1921 6. The Idle Class (Zahaleči) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Mack Swain, Henry Bergman… Délka: 32 min. Premiéra: 25. 9. 1921 7. Pay Day (Vejplata) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Phyllis Allen, Mack Swain, Edna Purviance, Sydney Chaplin… Délka: 28 min. Premiéra: 2. 4. 1922
39 8. The Pilgrim (Poutník) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Kitty Bradbury, Sydney Chaplin, Mack Swain… Délka: 59 min. Premiéra: 26. 2. 1923 Propagační film na upisování válečné půjčky: The Bond (Půjčka) – Produkce: Charles Chaplin. Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hrají: Charles Chaplin, Edna Purviance, Syd Chaplin, Henry Bergman… Délka: 5 min. Premiéra: 29. 9. 1918 United Artists: 1. The Nut – Scénář: Kenneth Davenport, Douglas Fairbanks. Režie: Theodore Reed. Kamera: William C. McGann, Harris Thorpe. Hrají: Douglas Fairbanks, Marguerite De La Motte, William Lowery, Gerald Pring, Morris Hughes, Barbara La Marr…Charles Chaplin, Mary Pickford… Délka: 74 min. Premiéra: 6. 3. 1921 2. A Woman of Paris (Pařížská maitressa) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh, Jack Wilson. Hudba: Charles Chaplin (1976) Hrají: Edna Purviance, Clarence Geldart, Carl Miller, Lydia Knott, Charles K. French, Adolphe Menjou, Betty Morrissey…Charles Chaplin… Délka: 93 min. Premiéra: 26. 9. 1923 3. The Gold Rush (Zlaté opojení) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hudba: Charles Chaplin, Carl Elinor (1942). Hrají: Charles Chaplin, Georgia Hale, Mack Swain, Tom Murray, Henry Bergman, Malcolm Waite… Délka: 82 min. Premiéra: 26. 6. 1925 4. The Circus (Cirkus) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh. Hudba: Charles Chaplin (1969). Hrají: Charles Chaplin, Al Ernest Garcia, Merna Kennedy, Harry Rocker, George Davis, Henry Bergman, Tiny Sandford, John Rand, Steve Murény… Délka: 71 min. Premiéra: 6. 1. 1928 5. City Lights (Světla velkoměsta) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh, Gordon Pollock. Hudba: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Virginia Cherrill, Florence Lee, Harry Myers, Al Ernest Garcia, Hank Mann… Délka: 87 min. Premiéra: 30. 1. 1931 6. Modern Times (Moderní doba) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh, Ira H. Morgan. Hudba: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Paulette Goddard, Henry Bergman, Tiny Sandford, Chester Conklin, Hank Mann, Stanley Blystone, Al Ernest Garcia… Délka: 87 min. Premiéra: 5. 2. 1936 7. The Great Dictator (Diktátor) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh, Karl Struss. Hudba: Meredith Willson, Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Paulette Goddard, Jack Lamie, Reginald Gardiner, Henry Daniell, Billy Gilbert, Grace Hayle… Délka: 126 min. Premiéra: 15. 10. 1940 8. Monsieur Verdoux (Monsieur Verdoux) – Scénář: Orson Welles, Charles Chaplin. Režie: Charles Chaplin. Kamera: Roland Totheroh, Curt Courant. Hudba: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Mady Correll, Allison Roddan, Robert Lewis, Audrey Betz, Martha Raye… Délka: 124 min. Premiéra: 11. 4. 1947 9. Limelight (Světla Ramp) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Karl Struss. Hudba: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Claire Bloom, Nigel Bruce, Buster Keaton, Sydney Chaplin, Norman Lloyd, Andre Eglevsky, Melissa Hayden, Wheeler Dryden… Geraldine Chaplin, Josephine Chaplin, Michael Chaplin, Charles Chaplin Jr., Oona Chaplin, Edna Purviance… Délka: 147 min. Premiéra: 16. 10. 1952
40 Poslední dva filmy ,, A King in New York “ a ,, A Countess from Hong Kong “ byly uvedeny pod produkcí společností Attica Archway respektive Universal. A King in New York (Král v New Yorku) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Georges Périnal. Hudba: Charles Chaplin. Hrají: Charles Chaplin, Maxine Audley, Jerry Desmonde, Oliver Johnston, Dawn Addams, Sid James, Joan Ingram, Michael Chaplin, John McLaren… Délka: 105 min. Premiéra: 12. 9. 1957 A Countess from Hong Kong (Hraběnka z Hongkongu) Scénář a režie: Charles Chaplin. Kamera: Arthur Ibbetson. Hudba: Charles Chaplin. Hrají: Marlon Brando, Sophia Loren, Sydney Chaplin, Tippi Hedren, Patrick Cargill… Josephine Chaplin, Victoria Chaplin, Charles Chaplin… Délka: 120 min. Premiéra: 5. 1. 1967 7.2 Závěrečná řeč z Diktátora7.2 Závěrečná řeč z Diktátora ,, Promiňte, ale nechci se stát imperátorem. To není moje ctižádost. Nechci nikomu vládnout ani nad nikým vítězit. Rád bych, pokud je to možné, pomohl každému – židům i křesťanům, černochům i bělochům. Všichni si chceme navzájem pomáhat. Takoví už lidé jsou. Chceme žít štěstím svého bližního – ne z jeho bídy. Nechceme se navzájem nenávidět a opovrhovat sebou. Na světě je dost místa pro každého. A dobrá země je úrodná všechny uživí. Cesta životem může být svobodná a nádherná, ale my jsme z té cesty zabloudili. Chamtivost otrávila lidské duše – rozdělila svět přehradami nenávisti – žene nás husím pochodem do bídy a krveprolití. Rychlost, které jsme dosáhli, si nás zotročila. Stroje, které přinášejí nadbytek, nás uvrhly do nedostatku. Naše vědění z nás udělalo cyniky, naše chytrost nás vede k nelaskavosti a krutosti. Příliš udělalo cyniky, naše chytrost nás vede k nelaskavosti a krutosti. Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme. Víc než stroje potřebujeme lidskost. Víc než chytrost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčíme a ztratíme všechno. Letadla a rádio nás navzájem sblížily. Sama jejich povaha volá po lidské dobrotě – volá po všeobecném sbratření – po naší společné jednotě. I teď můj hlas promlouvá k miliónům lidí na celém světě – k miliónům zoufajících mužů, žen i malých dětí – k obětem systému, který člověka nutí, aby mučil a žalářoval nevinné. Těm všem, kdo mne slyší, říkám : Nezoufejte! Neštěstí, jež nás postihlo, je pouze projev chamtivosti odsouzené k zániku a zloby těch, kdo mají strach z pokroku. Lidská nenávist pomine, diktátoři zajdou a moc, kterou lidu vyrvali, se opět lidu vrátí. Lidé zůstanou smrtelní, ale svoboda nezahyne.
41 Vojáci! Nepodřizujte se těm netvorům – kteří vámi pohrdají – zotročují vás – reglementují vám život – předpisují vám, co máte dělat – co si máte myslet a co máte cítit! Kteří vás drezírují – vyhladovují – jednají s vámi jako dobytkem a zneužívají vás jako potravy pro kanóny. Nepodřizujte se těm zrůdám – mechanickým loutkám s mechanickými mozky a s mechanickými srdci! Vy nejste stroje! Jste lidé! Vy máte v srdci lásku k lidstvu! Nepropadejte nenávisti! Jenom nemilovaní nenávidí – nemilovaní a nenormální zrůdy! Vojáci! Nebojujte za otroctví! Bojujte za svobodu! V sedmnácté kapitole evangelia sv. Lukáše je psáno, že království boží je mezi vámi – ne v jednom člověku nebo ve skupině lidí, ale ve všech lidech! Ve vás! Vy, lidé máte moc dát životu svobodu a krásu – proměnit ho v úžasné dobrodružství. A proto – ve jménu demokracie – využijme té moci – spojme se všichni! Bojujme za nový svět za lepší svět, který dá lidem možnost pracovat – který otevře mladým budoucnost a zabezpečí staré! Netvoři se dostali k moci tím, že vám tohle všechno naslibovali , ale obelhali vás. Neplní své sliby. A nikdy je nesplní! Diktátoři chtějí svobodu pro sebe, národ však zotročují. Bojujme tedy za osvobození svět za skoncování s národnostními přehradami – za skoncování s hrabivostí, s nenávistí a s nesnášenlivostí! Bojujme za rozumný svět – za svět, ve kterém nás věda a pokrok povedou všechny ke štěstí! Vojáci, ve jménu demokracie, spojme se! Hano, slyšíš mě? Ať jsi kdekoli, hlavu vzhůru! Nezoufej, Hano! Mraky se trhají! Slunce proráží! Vycházíme ze tmy do světla! Vstupujeme do nového světa – laskavějšího svět, kde se člověk pozdvihne nad svou chamtivost, nad svou nenávist a nad svou brutalitu. Hlavu vzhůru, Hano! Lidská duše dostala křídla a konečně začíná létat. Člověk se vznáší k duze – ke světlu naděje. Nezoufej, Hano! Hlavu vzhůru! “29 .
29 Chaplin, Charlie: Můj životopis. Praha: Academia, 2000. str. 431 434
42