Komentář Vyhodnocení Územních Podmínek Pro Jednotlivé
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Úvod Území ORP Jihlava bylo v rámci hodnocení vyváženosti územních podmínek v Územně analytických podkladech kraje Vysočina zařazeno mezi území s vysokou soudržností obyvatel a dostatečně rozvinutou ekonomickou základnou a s nižší intenzitou zemědělské výroby. Tento profil se potvrdil i při podrobnější analýze sociodemografických podmínek, bydlení, cestovního ruchu, hospodářských podmínek a životního prostředí v rámci zpracování ÚAP ORP Jihlava. Základní jednotkou hodnocení vyváženosti územních podmínek ORP Jihlava byla obec. Hodnocení bylo rozšířeno i o aktuální informace získané z podrobnější analýzy území jednotlivými specialisty, které doplnily běžně dostupné statistické podklady. Kromě toho byly využity další hodnotící materiály analytického charakteru. Všechny použité informace jsou zpracovány v tabulkových přílohách. Do kartografické podoby byla převedena všechna celková hodnocení pilířů. Údajovou základnu tvoří vybrané dostupné statistické údaje z různých časových úseků posledního desetiletí – viz údaje u ukazatelů (časové informační řady, údaje publikované za obce Českým statistickým úřadem, údaje publikované krajskou reprezentací kraje Vysočina aj.). V některých případech vychází hodnocení z posledního uskutečněného sčítání lidu, domů a bytů v ČR v roce 2011. Dále byly využity veřejně dostupné údaje z Agentury ochrany přírody a krajiny a agentury CENIA a údaje z podkladů poskytnutých zpracovatelem. Indikační význam údajů ve vztahu k sledované hodnotě území je potom upřesněn váhovým hodnocením. Hodnocení bylo založeno na stanovení pořadí ve vybraných ukazatelích a jejich sumarizaci. U těch ukazatelů, kde hrozilo ovlivnění výsledků velikostí obce, byl využit přepočet na 1000 obyvatel. Tento způsob svým způsobem zmírní působení populační velikosti obcí a lépe odrazí jejich vnitřní podmínky. Na druhé straně ovšem i některé velké obce mají jen průměrné hodnocení a naopak jiné malé obce s příznivým pořadím upozorní na svůj rozvojový potenciál. Sumarizace pořadí v jednotlivých ukazatelích roztřídila obce do 5 kategorií podle výsledného pořadí. Tab. Vyhodnocení územních podmínek Regresivní vývoj územních podmínek obce Mírně regresivní vývoj územních podmínek obce Stabilizovaný vývoj územních podmínek obce Mírně progresivní vývoj územních podmínek obce Progresivní vývoj územních podmínek obce 1 A. Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj Jako ukazatele hospodářského rozvoje byly sledovány tyto charakteristiky 1. Velikost obce k 1. 1. 2012 (počet obyvatel, zdroj ČSÚ) 2. Polohová atraktivita vyjádřená ohodnocením dopravní dostupností polohy v rozvojové oblasti, rozvojových osách, nebo mimo rozvojové osy a oblasti (zdroj vlastní hodnocení 2012) 3. Intenzita bytové výstavby 2006 - 2011 (počet dokončených bytů v období na 1000 obyvatel středního stavu obyvatelstva v průměru za rok (zdroj ČSÚ a vlastní propočty 2012) 4. Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel v roce 2012 (zdroj ČSÚ) 5. Vývoj výměry zastavěných ploch vypočtený jako index vývoje výměry zastavěných ploch v období let 2009 - 2011 6. Místní pracovištní systém a funkční urbanizovaná území. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. (zdroj MMR) 7. Počet ubytovacích zařízení v obci v roce 2011 (zdroj ČSÚ) 8. Přírodní a kulturně – historické předpoklady cestovního ruchu (zdroj vlastní průzkum) Výsledky hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj Nejpříznivější podmínky pro hospodářský rozvoj má jednoznačně Jihlava a dále Jamné, Bílý Kámen, Střítež, Brtnice, Kozlov, Zbinohy, Dolní Cerekev, Ždírec. Ve většině z těchto obcí jsou příznivé podmínky způsobeny efektem kumulace rozvojového potenciálu. Důvodem je dobrá dopravní dostupnost a vysoká míra rozvojových ploch. Pozitivní vliv je také vnímán v dobrém na pojení na místní pracovištní systém, kterým je na území ORP Jihlava pouze město Jihlava. Mezi obce s velmi slabým ekonomickým potenciálem náleží obce: Hrutov, Arnolec, Švábov, Horní Dubenky, Brtnička. Problémem těchto obcí je vedle malé populační velikosti také zpravidla odlehlejší poloha a málo rozvinutá ekonomická základna. Přitom v těchto obcích není až tak vyhrocený problém nezaměstnanosti kromě Brtničky a zvláště pak Rybného, což je jedním z pozitivních důsledků právě nižší míry nezaměstnanosti. 2 B. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ Jako ukazatele soudržnosti společenství obyvatel území byly sledovány: 1. Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2012 (zdroj ČSÚ) 2. Hustota zalidnění k 1. 1. 2012 vypočtená jako podíl počtu obyvatel na celkové rozloze obce (zdroj vlastní výpočet) 3. Index vývoje počtu obyvatel v období 2009 – 2011 (zdroj ČSÚ) 4. Změna počtu obyvatel v období 2009 – 2011 na 1000 obyvatel středního stavu, saldo migrace (zdroj ČSÚ) 5. Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel přirozenou měnou v období 2009 – 2011 (zdroj ČSÚ) 6. Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let v roce 2011 (zdroj ČSÚ) 7. Podíl obyvatel 65 let a více v roce 2011 (zdroj ČSÚ) Výsledky vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství Nejpříznivější rozvojové podmínky mají obce: Bílý Kámen, Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Brzkov, Malý Beranov, Rantířov, Jihlava, Kamenice, Měšín, Rančířov, Dobronín, Plandry, Polná a Třeštice. Příznivý potenciál je vedle hustoty zalidnění ovlivněn příznivě vysokým podílem mladé generace, nízkého salda migrace a dalšími ukazateli. Problémem je pak zejména vysoký podíl obyvatel se stářím více jak 65 let (Luka nad Jihlavou, Jihlava, Polná, Kamenice) Úroveň bydlení je zde většinou příznivá. Obce s nejslabší mírou soudržnosti jsou Horní Dubenky, Arnolec, Hojkov, Švábov, Brtnička, Otín. Kromě ukazatele přirozené měny obyvatel vycházely tyto obce v porovnání spíše na dolní hranici hodnocení. Všechny zmiňované obce krom Brtničky mají spíše průměrnou nezaměstnanost, Brtnička ji má vyšší. U většiny těchto obcí dochází k postupnému vysidlování. 3 Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Úvod Hodnocení životního prostředí na úrovni obcí je na rozdíl od ostatních pilířů udržitelného rozvoje obtížnější, schází dostatečné množství statistických dat, přírodní jevy jsou obtížněji statisticky vyhodnotitelné. Kvalita životního prostředí je tak obtížněji vyhodnotitelná na úrovni obcí i na úrovni ORP. Většina informací ze statistik je dostupná pouze na úrovni okresu. Do hodnocení tohoto pilíře tak vstupují i data ze samotné aktualizované geodatabáze ÚAP. C. Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Faktory vybrané pro hodnocení příznivého životního prostředí tak z větší části vychází z geodatabáze ÚAP a je doplněna daty statistickými. sestávajících se z dále uvedených dílčích ukazatelů, ovlivňujících životní prostředí: 1. Podíl plochy všech dobývacích prostor a chráněných ložiskových území na území obce (zdroj GDB ÚAP) 2. Kvalita ovzduší - překročení imisních limitů v roce 2010 (zdroj GDB ÚAP – ČHMÚ) 3. Přírodní potenciál - podíl ploch chráněných dle z. č. 114/1992 Sb. na celkové rozloze obce (zdroj GDB – ÚAP) 4. KES – koeficient ekologické stability (zdroj ČSÚ) 5. Podíl výměry zemědělské půdy na celkové rozloze obce (zdroj ČSÚ) 6. Podíl nejkvalitnějšího ZPF na celkové rozloze obce (zdroj GDB ÚAP) 7. Podíl lesních pozemků na celkové výměře obce (zdroj ČSÚ) 8. Výskyt ekologických rizik na území obce (GDB-ÚAP) 9. Zdroj znečištění na území obce (GDB-ÚAP) Výsledky vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí Z hlediska míry znečištění ovzduší jsou jednoznačně nejvíce zatížena území větších sídel (co do počtu obyvatel i celkové rozlohy), kde jsou zastoupeny sledované faktory (zdroje emisí, průchod silnice I. třídy). Z hlediska ukazatele ekologické stability krajiny je možno konstatovat, že severovýchodní část území ORP se vyskytují spíše obce s relativně nižším indexem ekologické stability, tedy krajinou relativně méně stabilní - antropogenní. Je to dáno nižším zastoupením lesů a ekologicky stabilnějších pozemků, vyšším podílem orné půdy. Celkový průměrný index ekologické stability území ORP je 1,1, tedy z hlediska celorepublikového se 4 jedná v celku vyvážená krajina. Plochy s KES nižším než 1,0 by bylo z hlediska celorepublikového koeficientu ekologické stability možno hodnotit již jako intenzívně zemědělsky využívanou krajinu. Bílý Kámen, Kaliště, Bítovčice, Zbinohy, Horní Dubenky, Otín, Cejle jsou obce s nejvyšším indexem ekologické stability zájmového území ORP Jihlava. Je zde dosahováno hodnot nad 2,0. Míru přírodního potenciálu určuje do velké míry zastoupení přírodních prvků. V případě ORP Jihlava dochází k určitému zkreslení tohoto ukazatele v důsledku velké rozrůzněnosti velikostí (rozloh) obcí. U plošně větších obcí existuje větší počet prvků ZCHÚ nebo registrovaných VKP nebo prvků regionálního ÚSES aj., tedy mezi obce s vyšší mírou přírodního potenciálu spadají kromě obcí s jednoznačně kvalitním přírodním prostředím také plošně největší obce zájmového území. Vyšší míry přírodního potenciálu je dosahováno spíše na západním okraji území ORP Jihlava, pás obcí jihovýchodně až východně od Jihlavy spadá do území s nižší mírou přírodního potenciálu převážně z důvodu neexistenci ploch se zájmy ochrany přírody a dále pak s nižším zastoupením lesů nebo kvalitních půd. Celkové hodnocení stavu životního prostředí