Příloha K Vybraným Tématům SWOT Analýzy
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sídelní struktura Správní obvod obce s rozšířenou působností Jihlava leží v centrální části kraje Vysočina a sousedí tak jen se správními obvody ORP uvnitř kraje, tj. na severu s ORP Havlíčkův Brod ze kterého je jeho součástí obec Věžnice. Na východě sousedí s obcemi ORP Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí, na jihovýchodě s obcemi ORP Třebíč, na jihu s obcemi ORP Telč, na západě s obcemi ORP Pelhřimov a konečně na severozápadě s obcemi ORP Humpolec. Území ORP Jihlava má rozlohu 92 181 hektarů. Je to největších spádové území kraje Vysočina a představuje 13,6 % z rozlohy kraje. Spádový obvod tvoří 79 obcí a na přelomu r. 2009/2010 zde žilo celkem 99 421 obyvatel, což je 19,3 % obyvatel kraje. Hustota zalidnění 100 obyvatel na km² je výrazně vyšší než krajský průměr (100 obyvatel na km2 oproti 76 obyvatel na km2 v celokrajném průměru). V sídle správního obvodu – krajském městě Jihlavě žije 51,5 % obyvatel z celokrajného úhrnu. V městech spádového území (Jihlava, Polná, Třešť, Brtnice) žije sice 62,8 % obyvatel, ale zároveň je ve správním obvodu vysoký podíl malých venkovských obcí. Sídelní struktura správního obvodu ORP Jihlava se vyznačuje velkým výskytem velmi malých obcí se všemi problémy s tím spojenými, tj. malou, nebo zcela chybějící občanskou vybaveností a službami a také zhoršenou dostupností veřejnou dopravou. Tím vznikají malá lokální společenství, která často neumožňují vytvoření ani zcela základní vybavenosti, čímž je negativně poznamenána kvalita života v takových obcích. Ve správním obvodu ORP Jihlava jsou v současnosti čtyři obce ve kterých je méně než 100 obyvatel (Hrutov, Otín, Švábov, Zbinohy). Faktická sídelní struktura je ovšem mnohem více diferencovaná, než ukazuje pohled prostřednictvím administrativních obcí. Hodnocení podle částí obcí ukazuje, že v r. 2001 žilo v sídlech (částech obcí) do 99 obyvatel 2,17 % obyvatel a celkem v sídlech do 499 obyvatel plných 20, 96 % obyvatel. Tento údaj o Jihlavsku ovšem není nijak atypický, podobná situace je i v ostatních správních obvodech kraje. Z hlediska zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí žilo v r. 2009 nejvíce obyvatel v obcích s více než 50 000 obyvatel, což je dáno přítomností krajského města. Z ostatních velikostních skupin obcí žije nejvíce obyvatel v obcích s 2000 – 4999 obyvateli. Dosti vysoký je i podíl obyvatel žijících v obcích s 200 – 499 obyvateli. Podrobnější údaje o zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí jsou uvedeny v tabulce. 1 Skladba obcí podle velikosti Počet obyvatel Podíl obyvatel v % Velikostní kategorie obce Počet obcí 2010 (1.1) do 99 4 302 0,30 100 - 199 26 4063 4,08 200 - 499 29 9526 9,58 500 - 999 8 5539 5,57 1 000 -1 999 6 8818 8,87 2 000 – 4 999 3 8784 8,84 5 000 - 9 999 2 11167 11,24 10 000 a více 1 51222 51,52 Celkem 79 99421 100,00 Pro osídlení správního obvodu je typické i to, že územní rozloha jednotlivých obcí je poměrně vysoká, což platí především pro jeho jižní část. Z toho pak vyplývají větší vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a sídly. Taková situace je spíše v jižní části správního obvodu a je i odrazem toho, že jsou zde větší obce a osídlené méně rozdrobené Hustota zalidnění je ve správním obvodu sice poměrně vysoká, ale to je dáno přítomností krajského města. Území je poměrně diferencované. V jeho severozápadní části je hustota osídlení extrémně nízká, většina obcí zde má hustotu zalidnění pod 50 obyvatel na 1 km2. Je zde velké množství malých obcí a sídel. Řada obcí má hustotu zalidnění extrémně nízkou. Obdobná je situace i u některých dalších obcí a to i v zázemí Jihlavy. Hustotu zalidnění pod 20 obyvatel na 1 km2, kterou je možno považovat za extrémně nízkou má celkem 11 obcí správního obvodu ORP (Arnolec, Cerekvička-Rosice, Dudín, Kaliště, Milíčov, Otín, Rybné, Švábov, Třeštice, Zbilidy a Zbinohy). Tyto údaje svědčí o nižší míře intenzity využívání území. Taková situace je zpravidla v územích s vyšší nadmořskou výškou, tedy zejména v severozápadní části správního obvodu a zčásti i v jeho jižní části, Vývoj počtu obyvatel Početní stavy obyvatel jsou v ORP v dlouhodobém sledování od r. 1961 poměrně proměnlivé. V období mezi r. 1961 až 1980 se počet obyvatel poměrně rychle zvyšoval. Po r. 1980 stagnoval na úrovni kolem 95 tisíc. V posledním desetiletí opět dochází k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel až na současných 99, 4 tis. Představu o vývoji počtu obyvatel ve správním obvodu jako celku dávají tyto údaje (v tis. obyvatel): 1961………………… 86,2 1970………………… 88,4 1980………………… 94,9 1991………………… 96,4 2001………………… 96,4 2010 (dat. 1. 1.)…… 99,4 Vnitřně je ovšem vývoj počtu obyvatel velmi diferencovaný. Ve správním obvodu jsou obce, ve kterých v posledních dvaceti letech klesl počet obyvatel o pětinu, nebo se k této hodnotě dosti přiblížil (Arnolec, Brtnička, Jihlávka, Kaliště, Otín, Švábov). Problémem zde je, že se jedná o velmi malé obce a další pokles počtu jejich obyvatel vede k tomu, že se z nich 2 postupně stahují zařízení základní vybavenosti, jejichž provozování je při nízkém počtu obyvatel značně nerentabilní. K přírůstkům počtu obyvatel dochází především u obcí v zázemí Jihlavy, zejména západně a severně od Jihlavy. Zde dochází k růstu počtu obyvatel i v malých obcích. Je to dáno především jejich dobrou dopravní polohou na silnicích I. a II. třídy, které se radiálně sbíhají do krajského města. Příznivější vývoj počtu obyvatel mají obce a zejména města, i ve vzdálenějších polohách, pokud jsou položeny na významných dopravních spojnicích. Z dlouhodobějšího pohledu na vývoj počtu obyvatel je zřejmé, že na stabilizaci a mírně progresivním vývoji v osídlení se podílí především kladné migrační saldo, vývoj přirozenou měnou má oproti migračnímu vývoji jen poloviční efekt. V období 2001 – 2009 činilo saldo narozených a zemřelých 923 osob, saldo přistěhovalých a vystěhovalých 2002 osob. Z hlediska vývoje přirozenou měnou lze již za příznivou považovat situaci v obcích, ve kterých je průměrný roční zisk přirozenou měnou vyšší než 5 osob na 1000 obyvatel středního stavu (Čížov, Dobronín, Rančířov, Vílanec, Zbinohy). Naproti vysoké ztráty počtu obyvatel přirozenou měnou jsou v obcích, kde je roční úbytek vyšší než 10 osob na 1000 obyvatel (Brtnička, Hrutov, Hubenov, Milíčov, Švábov, Ždírec). Z hlediska migračního vývoje je velmi příznivá situace v těch obcích, ve kterých je průměrný roční migrační zisk vyšší než 25 osob na 1000 obyvatel (Bílý Kámen, Boršov, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Rantířov, Suchá, Zbilidy, Ždírec). Nepříznivý vývoj pak v těch obcích, kde ubylo více než 5 osob ročně v průměru na 1000 obyvatel ( Brzkov, Dušejov, Hodice, Hubenov, Jersín, Kaliště, Mirošov, Opatov, Švábov, Větrný Jeníkov). Při hodnocení tří měst, tj. Jihlavy, Třešti, Polné a Brtnice se ukazuje, že relativně nejpříznivější vývoj z nich má Polná a to jak v důsledku příznivé přirozené měny obyvatelstva, tak v důsledku přistěhovalectví. V Třešti se nepříliš výrazný přírůstek počtu obyvatel přirozenou měnou překrývá migrací v takovém rozsahu, že celkový počet obyvatel ve městě se mírně snižuje. V Jihlavě jsou migrační zisky extrémně nízké a mírný nárůst počtu obyvatel je především důsledkem poněkud příznivější přirozené měny obyvatelstva. Územní diferenciace vývoje obyvatelstva přirozenou měnou ukazuje poněkud lepší situaci v obcích v obcích bezprostředního zázemí Jihlavy a na Polensku. Nepříznivý přirozený vývoj obyvatelstva je především v řadě obcí severozápadní a jihovýchodní části správního obvodu. Z hlediska územní diferenciace stěhování lze obecně označit za migračně ziskové obce v bezprostředním zázemí Jihlavy a v severozápadní části správního obvodu. Věková skladba obyvatelstva Věková skladba obyvatelstva ve správním obvodu je jen mírně nad průměrem kraje Vysočina. V řadě obvodů ORP je situace příznivější. Pro věkovou skladbu obyvatelstva ORP Jihlava je příznačný zejména vyšší podíl obyvatel v produktivním a postproduktivním věku. Index věkové skladby obyvatelstva ukazuje, že se jedná v podstatě o stagnující populaci. Je to dáno tím, že v obvodu nebyly nikdy mimořádně atraktivní migrační cíle a území bývalo spíše zdrojovou oblastí pro dynamičtěji se rozvíjející oblasti státu. Zejména například v porovnání s Třebíčskem a Žďárskem se jeví věková skladba jako nepříznivá. 3 V rámci správního obvodu jsou mezi jeho částmi a jednotlivými obcemi ve věkové skladbě hodnocené počtem osob ve věku 0-14 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 65 a více let dosti výrazné rozdíly. Na jedné straně jsou obce s velmi nepříznivou věkovou skladbou obyvatelstva a z toho vyplývajícím regresním vývojem, tedy takové, v nichž na 100 obyvatel v postproduktivním věku připadá méně než 75 dětí (Dvorce, Hladov, Hojkov, Hubenov, Jihlávka, Kalhov, Milíčov, Pavlov, Švábov, Věžnice(JI), Ústí). Naproti tomu velmi příznivá věková skladba s více než 175 dětmi připadajícími na 100 obyvatel v postproduktivním věku, dává pro budoucí vývoj dynamický potenciál a je dosahována v obcích Dobronín, Dobroutov, Dušejov, Měšín, Panenská Rozsíčka, Plandry, Rančířov, Velký Beranov. Všeobecně je možno konstatovat, že především Polensko a severozápadní část správního obvodu má příznivější věkové složení obyvatelstva Vzdělání obyvatel Obyvatelstvo správního obvodu má v porovnání s ostatními správními obvody kraje příznivou vzdělanostní strukturu obyvatelstva. To je ovšem do určité míry dáno i tím, že je zde krajské město a velká města mají vždy příznivější vzdělanostní složení obyvatelstva. Naproti tomu je v kraji řada obcí, jejichž obyvatelstvo má z více než 40 % jen základní vzdělání (Brtnička, Cerekvička-Rosice,