Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Sídelní struktura Správní obvod obce s rozšířenou působností leží v centrální části kraje Vysočina a sousedí tak jen se správními obvody ORP uvnitř kraje, tj. na severu s ORP Havlíčkův Brod ze kterého je jeho součástí obec Věžnice. Na východě sousedí s obcemi ORP Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí, na jihovýchodě s obcemi ORP Třebíč, na jihu s obcemi ORP Telč, na západě s obcemi ORP Pelhřimov a konečně na severozápadě s obcemi ORP Humpolec. Území ORP Jihlava má rozlohu 92 181 hektarů. Je to největších spádové území kraje Vysočina a představuje 13,6 % z rozlohy kraje. Spádový obvod tvoří 79 obcí a na přelomu r. 2009/2010 zde žilo celkem 99 421 obyvatel, což je 19,3 % obyvatel kraje. Hustota zalidnění 100 obyvatel na km² je výrazně vyšší než krajský průměr (100 obyvatel na km2 oproti 76 obyvatel na km2 v celokrajném průměru). V sídle správního obvodu – krajském městě Jihlavě žije 51,5 % obyvatel z celokrajného úhrnu. V městech spádového území (Jihlava, Polná, Třešť, ) žije sice 62,8 % obyvatel, ale zároveň je ve správním obvodu vysoký podíl malých venkovských obcí. Sídelní struktura správního obvodu ORP Jihlava se vyznačuje velkým výskytem velmi malých obcí se všemi problémy s tím spojenými, tj. malou, nebo zcela chybějící občanskou vybaveností a službami a také zhoršenou dostupností veřejnou dopravou. Tím vznikají malá lokální společenství, která často neumožňují vytvoření ani zcela základní vybavenosti, čímž je negativně poznamenána kvalita života v takových obcích. Ve správním obvodu ORP Jihlava jsou v současnosti čtyři obce ve kterých je méně než 100 obyvatel (, Otín, Švábov, ). Faktická sídelní struktura je ovšem mnohem více diferencovaná, než ukazuje pohled prostřednictvím administrativních obcí. Hodnocení podle částí obcí ukazuje, že v r. 2001 žilo v sídlech (částech obcí) do 99 obyvatel 2,17 % obyvatel a celkem v sídlech do 499 obyvatel plných 20, 96 % obyvatel. Tento údaj o Jihlavsku ovšem není nijak atypický, podobná situace je i v ostatních správních obvodech kraje. Z hlediska zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí žilo v r. 2009 nejvíce obyvatel v obcích s více než 50 000 obyvatel, což je dáno přítomností krajského města. Z ostatních velikostních skupin obcí žije nejvíce obyvatel v obcích s 2000 – 4999 obyvateli. Dosti vysoký je i podíl obyvatel žijících v obcích s 200 – 499 obyvateli. Podrobnější údaje o zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí jsou uvedeny v tabulce.

1

Skladba obcí podle velikosti Počet obyvatel Podíl obyvatel v % Velikostní kategorie obce Počet obcí 2010 (1.1) do 99 4 302 0,30 100 - 199 26 4063 4,08 200 - 499 29 9526 9,58 500 - 999 8 5539 5,57 1 000 -1 999 6 8818 8,87 2 000 – 4 999 3 8784 8,84 5 000 - 9 999 2 11167 11,24 10 000 a více 1 51222 51,52 Celkem 79 99421 100,00

Pro osídlení správního obvodu je typické i to, že územní rozloha jednotlivých obcí je poměrně vysoká, což platí především pro jeho jižní část. Z toho pak vyplývají větší vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a sídly. Taková situace je spíše v jižní části správního obvodu a je i odrazem toho, že jsou zde větší obce a osídlené méně rozdrobené Hustota zalidnění je ve správním obvodu sice poměrně vysoká, ale to je dáno přítomností krajského města. Území je poměrně diferencované. V jeho severozápadní části je hustota osídlení extrémně nízká, většina obcí zde má hustotu zalidnění pod 50 obyvatel na 1 km2. Je zde velké množství malých obcí a sídel. Řada obcí má hustotu zalidnění extrémně nízkou. Obdobná je situace i u některých dalších obcí a to i v zázemí Jihlavy. Hustotu zalidnění pod 20 obyvatel na 1 km2, kterou je možno považovat za extrémně nízkou má celkem 11 obcí správního obvodu ORP (, Cerekvička-Rosice, Dudín, Kaliště, Milíčov, Otín, Rybné, Švábov, Třeštice, a Zbinohy). Tyto údaje svědčí o nižší míře intenzity využívání území. Taková situace je zpravidla v územích s vyšší nadmořskou výškou, tedy zejména v severozápadní části správního obvodu a zčásti i v jeho jižní části,

Vývoj počtu obyvatel Početní stavy obyvatel jsou v ORP v dlouhodobém sledování od r. 1961 poměrně proměnlivé. V období mezi r. 1961 až 1980 se počet obyvatel poměrně rychle zvyšoval. Po r. 1980 stagnoval na úrovni kolem 95 tisíc. V posledním desetiletí opět dochází k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel až na současných 99, 4 tis. Představu o vývoji počtu obyvatel ve správním obvodu jako celku dávají tyto údaje (v tis. obyvatel): 1961………………… 86,2 1970………………… 88,4 1980………………… 94,9 1991………………… 96,4 2001………………… 96,4 2010 (dat. 1. 1.)…… 99,4 Vnitřně je ovšem vývoj počtu obyvatel velmi diferencovaný. Ve správním obvodu jsou obce, ve kterých v posledních dvaceti letech klesl počet obyvatel o pětinu, nebo se k této hodnotě dosti přiblížil (Arnolec, Brtnička, Jihlávka, Kaliště, Otín, Švábov). Problémem zde je, že se jedná o velmi malé obce a další pokles počtu jejich obyvatel vede k tomu, že se z nich

2 postupně stahují zařízení základní vybavenosti, jejichž provozování je při nízkém počtu obyvatel značně nerentabilní. K přírůstkům počtu obyvatel dochází především u obcí v zázemí Jihlavy, zejména západně a severně od Jihlavy. Zde dochází k růstu počtu obyvatel i v malých obcích. Je to dáno především jejich dobrou dopravní polohou na silnicích I. a II. třídy, které se radiálně sbíhají do krajského města. Příznivější vývoj počtu obyvatel mají obce a zejména města, i ve vzdálenějších polohách, pokud jsou položeny na významných dopravních spojnicích. Z dlouhodobějšího pohledu na vývoj počtu obyvatel je zřejmé, že na stabilizaci a mírně progresivním vývoji v osídlení se podílí především kladné migrační saldo, vývoj přirozenou měnou má oproti migračnímu vývoji jen poloviční efekt. V období 2001 – 2009 činilo saldo narozených a zemřelých 923 osob, saldo přistěhovalých a vystěhovalých 2002 osob. Z hlediska vývoje přirozenou měnou lze již za příznivou považovat situaci v obcích, ve kterých je průměrný roční zisk přirozenou měnou vyšší než 5 osob na 1000 obyvatel středního stavu (Čížov, Dobronín, Rančířov, Vílanec, Zbinohy). Naproti vysoké ztráty počtu obyvatel přirozenou měnou jsou v obcích, kde je roční úbytek vyšší než 10 osob na 1000 obyvatel (Brtnička, Hrutov, Hubenov, Milíčov, Švábov, Ždírec). Z hlediska migračního vývoje je velmi příznivá situace v těch obcích, ve kterých je průměrný roční migrační zisk vyšší než 25 osob na 1000 obyvatel (Bílý Kámen, Boršov, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Rantířov, Suchá, Zbilidy, Ždírec). Nepříznivý vývoj pak v těch obcích, kde ubylo více než 5 osob ročně v průměru na 1000 obyvatel ( , Dušejov, , Hubenov, Jersín, Kaliště, Mirošov, Opatov, Švábov, Větrný Jeníkov). Při hodnocení tří měst, tj. Jihlavy, Třešti, Polné a Brtnice se ukazuje, že relativně nejpříznivější vývoj z nich má Polná a to jak v důsledku příznivé přirozené měny obyvatelstva, tak v důsledku přistěhovalectví. V Třešti se nepříliš výrazný přírůstek počtu obyvatel přirozenou měnou překrývá migrací v takovém rozsahu, že celkový počet obyvatel ve městě se mírně snižuje. V Jihlavě jsou migrační zisky extrémně nízké a mírný nárůst počtu obyvatel je především důsledkem poněkud příznivější přirozené měny obyvatelstva. Územní diferenciace vývoje obyvatelstva přirozenou měnou ukazuje poněkud lepší situaci v obcích v obcích bezprostředního zázemí Jihlavy a na Polensku. Nepříznivý přirozený vývoj obyvatelstva je především v řadě obcí severozápadní a jihovýchodní části správního obvodu. Z hlediska územní diferenciace stěhování lze obecně označit za migračně ziskové obce v bezprostředním zázemí Jihlavy a v severozápadní části správního obvodu.

Věková skladba obyvatelstva Věková skladba obyvatelstva ve správním obvodu je jen mírně nad průměrem kraje Vysočina. V řadě obvodů ORP je situace příznivější. Pro věkovou skladbu obyvatelstva ORP Jihlava je příznačný zejména vyšší podíl obyvatel v produktivním a postproduktivním věku. Index věkové skladby obyvatelstva ukazuje, že se jedná v podstatě o stagnující populaci. Je to dáno tím, že v obvodu nebyly nikdy mimořádně atraktivní migrační cíle a území bývalo spíše zdrojovou oblastí pro dynamičtěji se rozvíjející oblasti státu. Zejména například v porovnání s Třebíčskem a Žďárskem se jeví věková skladba jako nepříznivá.

3

V rámci správního obvodu jsou mezi jeho částmi a jednotlivými obcemi ve věkové skladbě hodnocené počtem osob ve věku 0-14 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 65 a více let dosti výrazné rozdíly. Na jedné straně jsou obce s velmi nepříznivou věkovou skladbou obyvatelstva a z toho vyplývajícím regresním vývojem, tedy takové, v nichž na 100 obyvatel v postproduktivním věku připadá méně než 75 dětí (Dvorce, , , Hubenov, Jihlávka, , Milíčov, Pavlov, Švábov, Věžnice(JI), Ústí). Naproti tomu velmi příznivá věková skladba s více než 175 dětmi připadajícími na 100 obyvatel v postproduktivním věku, dává pro budoucí vývoj dynamický potenciál a je dosahována v obcích Dobronín, , Dušejov, Měšín, Panenská Rozsíčka, , Rančířov, Velký Beranov. Všeobecně je možno konstatovat, že především Polensko a severozápadní část správního obvodu má příznivější věkové složení obyvatelstva

Vzdělání obyvatel Obyvatelstvo správního obvodu má v porovnání s ostatními správními obvody kraje příznivou vzdělanostní strukturu obyvatelstva. To je ovšem do určité míry dáno i tím, že je zde krajské město a velká města mají vždy příznivější vzdělanostní složení obyvatelstva. Naproti tomu je v kraji řada obcí, jejichž obyvatelstvo má z více než 40 % jen základní vzdělání (Brtnička, Cerekvička-Rosice, Hrutov, Panenská Rozsíčka, Švábov, Věžnička(JI), Zbinohy, Ždírec). Jsou to zpravidla obce s ekonomickou základnou tvořenou zejména zemědělstvím a s nízkou úrovní občanské vybavenosti. Naproti tomu vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním mají obce s celkově vyšší dynamikou rozvoje, zpravidla také obce větší, kde se díky existenci řady zařízení občanské vybavenosti zvyšují požadavky na kvalifikaci pracovníků a také obce s dobrou dostupností do měst, zejména Jihlavy. Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním připadajících na obyvatelstvo starší 25 let je v obcích Čížov, Jamné, Jihlava, Kaliště, Malý Beranov, Plandry, Velký Beranov, Větrný Jeníkov a Zhoř. Celkem má ve správním obvodu vysokoškolské vzdělání více než desetina obyvatelstva, zhruba o 2 % méně než je celostátní průměr.

Sociálně vyloučené obyvatelstvo Pro hodnocení sociálního vyloučení nejsou vhodnější údaje, a proto je použit podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost je sice nesporný problém, závisí ovšem na tom jaká je situace v rodině nezaměstnaného a zdali je jí postižena jediná osoba, nebo celá domácnost. Ve správním obvodu byla tato dlouhodobá nezaměstnanost v r. 2009 ve výši 15,8 % a byla tak o čtvrtinu nižší než je průměr kraje Vysočina. Tito nezaměstnaní se rekrutují z nízko kvalifikovaného obyvatelstva starších věkových ročníků. Ty nalézáme především v malých, na zemědělskou výrobu orientovaných obcích s nižším kvalifikačním potenciálem, obtížnější dopravní dostupností, ve kterých je vysoká i celková míra nezaměstnanosti. Nejméně příznivá situace je v obcích, kde je více než čtvrtina dlouhodobě nezaměstnaných (Boršov, Cerekvička-Rosice, Kalhov, Kamenná, Kozlov, Mirošov, Nadějov,

4

Otín, Rybné, Záborná, Zbilidy). Proti tomu dlouhodobá nezaměstnanost nebyla v r. 2009 zaznamenána v obcích Hojkov, Hubenov, Ježená, Milíčov, Švábov. Dlouhodobá nezaměstnanost je mezi jednotlivými roky dosti proměnlivá a ve správním obvodu ORP jako celku má spíše klesající tendenci.

Autochtonnost Sociální integritu obyvatelstva ovlivňuje významně skutečnost pro kolik obyvatel je obec kde bydlí současně i místem jejich narození. Podíl těchto obyvatel ve správním obvodu jako celku je mírně pod průměrem kraje, což je dáno i tím, že v dlouhodobém průměru se Jihlavsko nestalo cílem velkých migračních pohybů. Stabilitu obyvatelstva může ovlivňovat i nižší úroveň výstavby bytů a tím omezení atraktivity migračních cílů a omezení rozsahu migračních proudů. Ve správním obvodu ORP jako celku bylo v roce 2001 zjištěno 56,6 % obyvatel narozených v místě současného bydliště. Vysoký podíl tohoto autochtonního obyvatelstva mají obce Arnolec, Brtnice, Brzkov, Kněžice, Pavlov, Polná, Rohozná, Rybné, Věžnice. V nich je jen třetina „nepůvodního“ obyvatelstva. Naproti méně než 45 % obyvatel narozených v místě trvalého bydliště mají obce Bílý Kámen, Čížov, Jihlávka, Kostelec, Malý Beranov, Plandry, Rantířov. Svým způsobem zde ještě může působit vliv znovuosídlení po odsunu německého obyvatelstva, tento vliv ale bude pomalu doznívat.

Denní obyvatelstvo Vztah k obci ovlivňuje významně i skutečnost, zda v ní obyvatelé nejen bydlí, ale zda zde realizují i své další životní role, zejména práci a vzdělávání a nevyjíždí denně mimo obec - tzv. denní obyvatelstvo. Vysoká denní vyjížďka a realizace i jiných rolí mimo místo bydliště vedou často k emigraci zejména mladých lidí z obce. Sídelní stabilita obcí s vysokou vyjížďkou je všeobecně nižší, především pokud se nejedná o obce v zázemí krajského města, nebo obce na významných dopravních tazích s vysokou intenzitou hromadné dopravy. Jihlavsko jako celek má podíl vyjíždějícího obyvatelstva relativně velmi nízký, 32,0 % ekonomicky aktivních oproti 36,2 % v kraji jako celku. Je to dáno především tím, že polovina obyvatel bydlí v krajském městě. Nízký podíl denního obyvatelstva mají obce Cerekvice-Rosice, Dvorce, Ježená, Mirošov, Rybné, Švábov, Boršov a Otín. Naopak vysoký podíl denního obyvatelstva mají města a větší obce, tj. Jihlava, Třešť, Polná, Dobronín, Kostelec, , Brtnice a Horní Dubenky. Podrobnější hodnocení vyjížďky je uvedeno v kapitole zabývající se ekonomickou základnou.

5

BYDLENÍ A VYBAVENOST

Bydlení V ORP Jihlava bylo v roce 2001 evidováno celkem 34 528 trvale obydlených bytů. Z nich byla necelá polovina v rodinných domech. Tento nižší podíl bytů v rodinných domech je způsoben tím, že součástí správního obvodu je krajské město Jihlava s vysokým zastoupením bytů v bytových domech. Úroveň bydlení hodnocená počtem bytů připadajících na 100 cenzových domácností je rovněž pod úrovní kraje jako celku. Zalidněnost bytového ve správním obvodu je poněkud vyšší než v celokrajském průměru. V řadě obcí je však úroveň bydlení dosti příznivá a je zde dostatečný počet bytů, takže i soužití domácností je zde na příznivé úrovni (Boršov, Dušejov, Kalhov, Kněžice, Pavlov, Švábov, Třeštice). Jedná se zpravidla o menší obce a s emigračním charakterem a úbytky obyvatelstva pak zlepšují kvantitativní úroveň bydlení. Ve větších obcích je úroveň bydlení zpravidla méně příznivá (Dudín, Hladov, Kamenná, Mirošov, Plandry, Zbinohy). Bytový fond je v porovnání s celým krajem Vysočina poněkud starší. Průměrné stáří bytů ve správním obvodu je 37,5 roku. Stáří bytů je zpravidla vysoké v malých obcích, ve kterých se v posledních padesáti letech postavilo velmi málo bytů, protože zde potřeba bytů při úbytcích počtu obyvatel byla velmi nízká a nové byty se stavěly jen ve velmi omezeném rozsahu. Starší bytový fond je zejména v obcích Cerekvička – Rosice, Dudín, Hrutov, Hubenov, Ježená, Opatov, Rybné, Třeštice a Zbinohy. Technické vybavení bytů je závislé na technickém vybavení obcí. Ve správním obvodu je řada obcí, které jsou vybaveny vodovodem, kanalizací i plynem. Často jsou tak vybaveny i poměrně malé obce (Boršov, Hojkov). Pouze v obci nebylo v evidenci žádné ze sledovaných zařízení technického vybavení. V posledních letech dochází k podstatnému zlepšování technické vybavenosti obcí, zejména pokud jde o kanalizaci a čištění odpadních vod. Pokud jde o rozvoj plynofikace je její další vývoj závislý na vývoji cen zemního plnu. V současnosti je plynofikace cenovými limity spíše brzděna.

Bytová výstavba Významným indikátorem dynamiky hospodářského a sociodemografického vývoje územního celku je nová bytová výstavba. V tomto směru je pozice ORP Jihlava velmi příznivá, intenzita bytové výstavby v posledních deseti letech je zde vysoká. Zatímco v kraji Vysočina jako celku se stavělo za posledních deset let v průměru 2,60 bytů na 1000 obyvatel ročně, ve správním obvodu ORP Jihlava to bylo 4,09 bytů. Dynamický rozvoj zaznamenala výstavba bytů zejména v obcích v zázemí Jihlavy (Rančířov, Rantířov, Vílanec, Měšín). V několika obcích se v posledních deseti let byty nestavěly a docházelo pouze k rekonstrukcím bytového fondu (Arnolec, Otín), nebo byla výstavba bytů extrémně nízká (Hodice, Věžnice (HB), Švábov).

6

Vybavenost obcí Školská zařízení Škola je nejdůležitější vybaveností obce působící na stabilitu obyvatel a sociální soudržnost ve venkovském prostoru. V současnosti je tento význam škol poměrně málo doceněn. Školy nejsou jen místem vzdělávání dětí, ale jejich aktivity bývají mnohem širší a dotýkají se i staršího obyvatelstva. Ve správním obvodu je celkem 26 základních škol, z toho je 15 úplných základních škol (vyšší stupeň) a 11 škol s 1. – 5. třídou (nižší stupeň). Základní školy vyššího stupně jsou v těchto obcích: Brtnice, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Jihlava, Kaliště, Kamenice, Kněžice, , Polná, , Stonařov, Třešť, Velký Beranov, Větrný Jeníkov a Zhoř. Základní školy nižšího stupně jsou v v těchto obcích: Brzkov, , Hodice, Horní Dubenky, Jamné, Kostelec, Kozlov, Pavlov, Růžená, Vyskytná nad Jihlavou. Vysoké školy, vyšší a střední školy jsou zastoupeny především v Jihlavě.

Zdravotnictví Dostupnost zdravotnických služeb je druhým významným faktorem ovlivňujících vztah k lokalitě a sociální soudržnost. Velkou výhodou správního území je existence krajské nemocnice v Jihlavě. V řadě obcí jsou zdravotní střediska a ordinace lékařů. Jejich rozmístění je dáno do značné míry i možnostmi obcí a v čase doznává změny. Přesto je možné síť zdravotních zařízení považovat za vyhovující. Ordinace jednoho, nebo více lékařů včetně specialistů jsou v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Horní Dubenky, Jamné, Jersín, Jihlava, Kněžice, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Opatov, Polná, Puklice, Růžená, Smrčná, Stonařov, Třešť, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice a Zhoř.

Sociální péče Sociální péči zajišťují v území ORP Domy s pečovatelskou službou, které jsou v 11 obcích (Batelov, Brtnice, Horní Dubenky, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Polná, Stonařov, Třešť, Věžnice(HB). Ústav sociální péče pro mládež je pouze v Jihlavě.

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch Celý správní obvod ORP Jihlava má příznivé podmínky pro rozvoj rekreace. Ty jsou doposud využity jen zčásti. Předností celého území je velmi dobrá dopravní dostupnost vyplývající z polohy na dálnici D1. Do Jihlavy, která má výhodnou centrální polohu v rámci správního obvodu se sbíhá řada radiálních silnic a železnic. Tuto polohu je nutné lépe zhodnotit a využít místní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Výhodou je i velmi málo narušená a zachovaná krajina s několika zařízeními s vyšší nadmořskou výškou a atraktivitou pro zimní rekreaci a lyžování. V obvodu je i řada

7 historických památek. Přesto zde klesá podíl zahraničních návštěvníků využívajících tranzitu po dálnici D1. Hlavní atraktivity cestovního ruchu jsou zoologická zahrada v Jihlavě a podzemní katakomby, dále historická jádra měst, zejména Jihlavy, festivalové aktivity. Turisté mohou využívat hustou síť značených turistických cest a hustá síť cyklotras a cyklostezek. Pro rekreaci je významné využívání rekreační chalup individuální rekreací. Hlavními památkovými objekty je městská památková rezervace Jihlava, městské památkové zóny Polná, Třešť a Brtnice. Národními kulturními památkami jsou v Jihlavě kostel sv. Jakuba Většího a v Polné kostel nanebevzetí Panny Marie. Dalšími zvláště významnými kulturními památkami je jihlavská radnice, zámek v Polné, radnice a sochařská výzdoba v Batelově aj.

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Ekonomická orientace a zaměstnanost Správní obvod ORP Jihlava byl až do poloviny minulého století málo rozvinutou zemědělsko průmyslovou oblastí. V důsledku industrializace padesátých a šedesátých let došlo k jeho celkovému ekonomickému rozvoji. V období mezi r. 1991 a 2001 došlo v celém státu k silné tercializaci ekonomiky. V současnosti i na Jihlavsku převažuje již terciární sféra, která se zde rozvíjela rychleji než v kraji Vysočina jako celku. Rozvoj terciární sféry mezi r. 1991 a 2001 byl na úrovni České republiky jako celku. I v řadě menších obcí již v zaměstnanosti převažují odvětví terciární sféry. Počet pracovníků v odvětvích zemědělství a lesnictví je na Jihlavsku na nejnižší úrovni ze všech správních obvodů kraje Vysočina. Velmi slabé zastoupení primérních pracovních míst mají obce Cerekvička-Rosice, Hrutov, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov a pochopitelně i Jihlava. Průmysl Jihlavska má v sobě určitý dynamický potenciál a proto transformační pokles jeho rozsahu byl ve správním obvodu poněkud nižší než v ostatních ORP kraje Vysočina. Je to do určité míry odrazem jeho relativní modernosti a také silné orientace na výrobu příslušenství motorových vozidel, především v Jihlavě. V řadě obcí došlo v období 1991 – 2001 k vysokému nárůstu průmyslové zaměstnanosti (Boršov, Dolní Cerekev, Dušejov, Hladov, Hybrálec, Jamné, Kamenice, Kostelec, Plandry, Puklice, Stonařov, Velký Beranov, Ždírec). Ve správním obvodu jako celku bylo v r. 2001 evidováno 49,5 tis. pracovních příležitostí. Většina (69,6 %) jich byla koncentrována v Jihlavě. V ostatních městech a obcích je koncentrace pracovních příležitostí již podstatně nižší. Více než 1000 pracovních příležitostí v r. 2001 měla jen Brtnice, Polná a Třešť.

8

Situace na trhu práce Vývoj situace na trhu práce je poměrně příznivý. Od r. 2005 nezaměstnanost ve správním obvodu jako celku klesala. Po r. 2008 zaznamenala nezaměstnanost poměrně výrazný nárůst. Vývoj nezaměstnanosti v celém správním obvodu v posledních letech dokumentují tyto údaje (v %): 2005 ……………….7,7 2006………………. 6,6 2007………………. 6,0 2010………. ………9,4 Mezi jednotlivými obcemi jsou v míře nezaměstnanosti poměrně velké rozdíly. Dlouhodobě zaznamenává nezaměstnanost také značné výkyvy a to zejména v menších obcích, kde ukončení činnosti některé z firem nalezne velmi rychle odezvu v navýšení počtu nezaměstnaných. Poněkud nižší nezaměstnanost a to i v střednědobém pohledu mají obce Brzkov, Dolní Cerekev, Hodice, Hojkov, Hubenov, Kalhov, Měšín, Milíčov, Třeštice, Ždírec. Naproti tomu je vyšší nezaměstnanost setrvale v obcích Brtnička, Cerekvička-Rosice, Dobronín, Hrutov, Kněžice, Měšín, Otín, Panenská Rozsíčka, Plandry, Rančířov, Rybné. Závažným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců), která je ve správním obvodu Jihlavy méně tíživá, než v celém kraji. V některých obcích je však dlouhodobá nezaměstnanost problémem (Kamenná, Mirošov, Otín, Rybné, Zbilidy). Nižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je v obcích Brtnička, Hubenov, Milíkov, Pavlov, Růžená, Třeštice, Věžnice (JI). Územní diferenciace nezaměstnanosti je různá. Vyšší nezaměstnanost je jak v malých, od centra odlehlých obcích, ale i v obcích v těsném zázemí Jihlavy (Rančířov).

Podnikatelské prostředí Jedním z důvodů relativně příznivé situace na trhu práce je podnikatelská aktivita místního obyvatelstva a existence četných malých firem, které zčásti nahrazují úbytek počtu, či naprostý zánik řady dřívějších velkých podniků. Míra této podnikatelské aktivity je dána především podnikáním fyzických osob. Celková míra podnikatelské aktivity v ORP Jihlava je jen velmi mírně pod průměrem kraje a nahrazuje velmi nízký výskyt velkých zaměstnavatelů nad 250 pracovníků. Celková míra podnikatelské aktivity je dána především počtem fyzických osob samostatně výdělečně činných. Ukazatel pak dost zhoršuje to, že řada z těchto fyzických osob je sice registrována, ale činnost, ke které se přihlásila, nevykonává. Celková intenzita podnikatelských aktivit je ve správním obvodu nižší než v kraji celkem. Z jednotlivých obcí je míra podnikatelských aktivit nejméně příznivá v obcích Švábov, Nadějov, Mirošov, Věžnice, Ježená, Růžená. Naproti tomu jsou vysoké míry těchto aktivit v obcích Hodice, Čížov, Zbinohy, Plandry, Panenská Rozíčka, Rancířov. O míře podnikatelských aktivit a jejich efektu ale více vypovídají vyšší organizační formy podnikání, tj. počet akciových společností a obchodních společností, které jsou zpravidla zastoupeny ve velkých obcích a městech. Ve správním obvodu má sídlo 74 akciových společností a 1637 obchodních společností.

9

Průmyslové zóny a brownfieldy Z průmyslových zón je nejvýznamnější průmyslová zóna Jihlava. Z brownfieldů uvádí registr Czechinvestu dva areály a sice areál Intea v Třešti o rozloze 17 500 m2 a zemědělský areál Vyskytná o rozloze jen 755 m2. Podklady ÚÚP ORP upozorňují na tyto brownfieldy: část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatestu pod brněnským mostem. Kromě těchto uvedených centrálně evidovaných brownfieldů jsou ve správním obvodu i další brownfieldy v těchto obcích: Batelov, Cerekvička-Rosice, Čížov, Dudín, Dušejov, Horní Studenky, Hrutov, Jamné, Jihlava, Kalhov, Kamenice, Kněžice, Kostelec Otín, Panenská Rozsíčka, Polná, Rohozná, Smrčná, Střítež, Šimnov, Třešť, Větrný Jeníkov,Věžnice(JI), Vílanec, Vyskytná n. Jihlavou, Vysoké Studnice, Záborná, Zbinohy. Jedná se většinou o bývalé areály zemědělské výroby a různé menší výrobní objekty. Jejich stavebně technický stav je zpravidla málo vyhovující pro využití bez velkých investic.

10