Disertační Práce
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA DRAMATICKÁ UMĚNÍ Psychoplastický prostor ve scénografii Josefa Svobody Výtvarně-technická řešení inscenací Wagnerova Tristana a Isoldy DISERTAČNÍ PRÁCE Autor práce: Mgr. Martin Ondruš Vedoucí práce: doc. MgA. David Drozd, Ph.D. Brno 2019 BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM ONDRUŠ, Martin. Psychoplastický prostor ve scénografii Josefa Svobody. Výtvarně- technická řešení inscenací Wagnerova Tristana a Isoldy [Psychoplastic Space in Josef Svoboda’s Scenography. Creative and Technical Design in Productions of Wagner‘s Tristan and Isolde]. Brno, 2019, 401 s. Disertační práce. Janáčkova akademie múzic- kých umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér scénografie. Vedoucí disertační práce doc. MgA. David Drozd, Ph.D. ANOTACE Disertační práce se zaobírá rekonstrukcemi výtvarně-technických řešení, které vytvo- řil významný český scénograf Josef Svoboda ke třem inscenacím hudebního dramatu Richarda Wagnera Tristan a Isolda. Tyto inscenace byly uvedeny v Hessisches Staa- tstheater Wiesbaden (1967), v Opernhaus v Kolíně nad Rýnem (1971), ve Festivalo- vém divadle v Bayreuthu (1974) a v Grand Théâtre v Ženevě (1978). Účelem práce je na základě pramenného výzkumu i studia sekundární literatury podat komplexní výklad scénografické složky těchto uvedení. V práci je prověřováno, jakým způsobem v těchto inscenacích Svoboda uplatňoval vlastní pojetí scénografie zastoupené kon- ceptem psychoplastického prostoru a jak systematicky rozvíjel inscenační postupy Laterny magiky a polyekranu založené na technologii multimédií. Podstatným hle- diskem této práce je skutečnost, že autor výše uvedených scénografií Josef Svoboda je považován za jednoho z nejvýznačnějších scénografů dvacátého století a usta- vitele oboru scénografie, jenž se výraznou měrou podílel i na jeho kritické reflexi. V teoretické části práce je proto Svobodovo pojetí scénografie nahlíženo v dějin- ném kontextu divadla od počátku dvacátého století. Jsou zde mapovány především ty tendence, na které Svoboda navazuje svou formulací psychoplastického prostoru, v praxi pak kinetickou, zejména světelnou scénografií. Prostřednictvím Svobodových scénografií k Tristanovi a Isoldě, které jsou v práci představeny jako modely výše uvedených inscenačních postupů, je v práci dále de- monstrováno, jakým způsobem scénograf tyto své metody rozvíjel při inscenování téhož titulu v časovém rozmezí více než jednoho desetiletí. Zasazením jednotlivých inscenací Tristana a Isoldy, ke kterým vytvořil Josef Svoboda své scénografie, do kontextu nejvýznamnějších uvedení tohoto díla od jeho světové premiéry až po nej- novější bayreuthskou inscenaci z roku 2015 je v práci definován scénografův dějinný přínos při inscenování tohoto díla. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Svoboda, scénografie, Tristan a Isolda, Richard Wagner, psychoplastický pro- stor, operní scénografie, teorie scénografie ANNOTATION The dissertation thesis deals with the reconstructions of the artistic and technical solutions, which were created by the prominent Czech stage designer Josef Svoboda for three productions of the Richard Wagner’s musical drama Tristan und Isolde. These productions were performed at the Hessisches Statsstheater in Wiesbaden (1967) and in the Cologne Opernhaus (1971), the Festspielhaus in Bayreuth (1974) and the Grand Theatre in Geneva (1978). The aim of the thesis is to provide a com- plex interpretation of the scenographic component of these performances based on source research and secondary literature study. It is verified in the thesis that Svo- boda systematically applied his own concept of psychoplastic space and developed the techniques of Magician’s Lantern (Laterna Magika) and polyecran based on multimedia technology. The essence of these productions was a sophisticated use of various types of projected images and projection surfaces. The images that were layered in the space created not only individual scenic environments, but together with the protagonists’ actions on the stage, they expressed various situations. In some scenes, images variable both in colour and light depicted thoughts and emo- tions, and so thus represented dramatic characters. The main point of view of this thesis is the fact that the author of the above-mentioned scenography works, Josef Svoboda, is considered one of the most prominent stage designers of the twentieth century, a creator of the field of stage design, which also played a significant role in his critical reflection. In the theoretical part of the thesis, Svoboda’s concept of scenography is viewed in the historical context of theatre from the beginning of the twentieth century. The thesis maps mainly the tendencies that Svoboda follows in his formulation of psychoplastic space, and kinetic, especially light set design, in practice. Through Svoboda’s scenographies to Tristan und Isolde, which are presen- ted in the thesis as models of the above-mentioned staging techniques, the thesis further demonstrates in what way the stage designer developed these methods during the production of the same title over a period of more than a decade. By putting individual productions of Tristan und Isolde for which Josef Svoboda created his scenography into the context of the most significant performances of the work since its world premiere, to the latest Bayreuth production of 2015, the thesis defines the scenographer’s historical contribution in the production of this work. KEYWORDS Josef Svoboda, scenography, Tristan and Isolde, Richard Wagner, psychoplastic space, opera stage design, theory of scenography VĚNOVÁNÍ Disertační práci věnuji tatínkovi, který již není mezi námi, mamince a dceři Terezce. Brno . ................................... podpis autora PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracoval samostatně a s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato disertační práce byla umístěna v knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. Brno . ................................... podpis autora PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěl poděkovat především svému školiteli doc. MgA. Davidu Drozdovi, Ph. D. nejen za odborné vedení práce, ale i za podporu, trpělivost a dů- věru, kterou mi v průběhu tohoto procesu věnoval. V nesčetných konzultacích, které se mnou vedl, mi osvětlil celou řadu problémů teatrologické i metodologické povahy a zároveň mi s velkou trpělivostí odpovídal na mé dotazy, které vznikaly v průběhu doktorského studia a psaní disertační práce. Děkuji také všem pedagogům i odborníkům na Svobodovo dílo, kteří mě v prů- běhu studia inspirovali a byli mi nápomocni cennými podněty a radami, zejména prof. Phdr. Bořivoji Srbovi, DrSc., prof. Mgr. Jánu Zavarskému, Dr. Heleně Al- bertové, Christine Richier, doc. MgA. Marku Hlavicovi, Ph.D., prof. PhDr. Petru Osolsobě, Ph.D. a Ing. Akad. arch. Janu Konečnému, CSc. Za podporu a cenné kontakty rovněž děkuji prof. Mgr. Petru Oslzlému. Můj velký dík náleží i přátelům a kolegům z doktorského semináře Divadelní fakulty JAMU. Jim děkuji za cenné připomínky a podnětné diskuze, které se mnou na téma scénografie vedli nejen na půdě semináře, ale i mimo něj. Za spolupráci s překlady cizojazyčných textů děkuji Mgr. Vladimíře Holišové, Michalu Krškovi a Mgr. Petru Vurmovi, Ph.D. Za pomoc s jazykovými korekturami vděčím, Mgr. Zuzaně Adolfové a Mgr. Markétě Kytnerové. Zvláštní poděkování patří paní Šárce Hejnové, která mi laskavě umožnila přístup do soukromého archivu Josefa Svobody a studium dosud nepublikovaných materi- álů. V neposlední řadě také děkuji zaměstnancům zahraničních institucí, knihoven a archivů, kteří si tuto verzi práce přečíst nemohou, ale bez kterých by nevznikla. Za pomoc s formátováním práce a její grafickou úpravou děkuji Ing. Jaroslavu Henslovi. Děkuji také své rodině, přátelům a kolegům z Divadla Husa na provázku, kteří mě v průběhu studia podporovali. Brno . ................................... podpis autora OBSAH Předmluva 19 Úvod 21 Členění do kapitol – popis struktury práce . 25 Cíle práce a její metody . 27 I Ke kritické reflexi scénografie Josefa Svobody 29 I.1 K reflexi scénografie Josefa Svobody v odborné literatuře . 31 I.1.1 Scénografie Josefa Svobody v kritické reflexi Denise Bableta .34 I.1.2 Scénografie Josefa Svobody v kritické reflexi Jarky Buriana .39 I.1.3 Scénografie Josefa Svobody v kritické reflexi Viktora Berezkina .42 I.1.4 Scénografie Josefa Svobody v kritické reflexi Věry Ptáčkové .44 I.1.5 Scénografie Josefa Svobody v kritické reflexi Heleny Albertové .48 I.1.6 Další publikace věnované scénografii Josefa Svobody . 50 I.2 Scénografie Josefa Svobody v kontextu inscenační praxe a divadelní teorie od počátku 20. století . 57 I.2.1 Jevištní reforma Adolphe Appii . 58 I.2.2 Divadelní umění Edwarda Gordona Craiga . 63 I.2.3 Divadelní scéna Otakara Zicha . 70 I.2.4 Dramatický prostor Františka Tröstera . 73 I.2.5 Dramatický prostor pro hyperbolický realismus Jiřího Frejky . 81 I.2.6 Pohyb divadelního znaku Jindřicha Honzla . 85 I.2.7 Divadelní prostor Miroslava Kouřila . 92 I.2.8 Inscenační pojetí Emila Františka Buriana . 96 I.2.9 Energičnost dramatického prostoru a silové pole inscenačních pod- složek Jana Mukařovského . 101 I.2.10 Specifičnost scénografie Vladimíra Jindry . 103 I.2.11 Inscenační a psychoplastický prostor Josefa Svobody . 110 I.3 Inscenační postupy a technologie ve scénografii Josefa Svobody . 118 I.3.1 Divadelní opona . 119 I.3.2 Polyekran Josefa Svobody a Emila Radoka . 121 I.3.3 Laterna magika Josefa Svobody a Alfréda Radoka . 124 I.3.4 Ateliér pro psychoplastický prostor . 133 II Wagnerovská scénografie Josefa