MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu

Vztah podnikové, spotřebitelské a environmentální etiky

(Etika a společenská odpovědnost společnosti Coca-Cola)

Relationship between business, consumers and environmental ethics

(Ethics and corporate social responsibility of Coca-Cola Company)

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: PhDr. Mgr. Vratislav Moudr Bc. Jan Prokeš Management sportu

Brno 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů, uvedených v použitých zdrojích a pod vedením PhDr. Mgr. Vratislava Moudra.

V Brně dne 20. dubna 2016 Podpis:

Bc. Jan Prokeš

2

Poděkování

Děkuji PhDr. Mgr. Vratislavu Moudrovi za pomoc, odborný dohled a trpělivost, při vypracování této práce. Za konečnou revizi děkuji Mgr. Šárce Prokešové a Ing. Michalovi Štefflovi.

3

Obsah

1. Úvod ...... 6

2. Etika ...... 7

2.1. Tradiční etika ...... 7

2.1.1. Environmentální etika ...... 10

2.1.1.1. Evoluční ontologie ...... 12

2.1.1.1.1. Přírodní evoluce ...... 13

2.1.1.1.2. Kulturní evoluce ...... 17

2.1.2. Ekonomika ...... 20

2.1.2.1. Technika ...... 22

2.1.3. Podnikatelská etika...... 24

2.1.3.1. Společenská odpovědnost ...... 25

3. Coca Cola ...... 27

3.1. Historie...... 27

3.2. Historie Coca-Coly v České republice...... 29

3.3. Etika a společenská odpovědnost Coca-Coly ...... 30

3.3.1. Zdravý nebezpečné produkty ...... 30

3.3.1.1. Vysoký obsah cukru ...... 31

3.3.1.2. Aditiva ...... 34

3.3.1.2.1. Barviva ...... 35

3.3.1.2.2. Náhradní sladidla ...... 35

3.3.1.2.3. Regulátory kyselosti ...... 36

3.3.1.3. Kofein ...... 37

3.3.1.4. Oxid uhličitý ...... 37

3.3.2. Coca-Cola jako korporace ...... 38

4

3.3.2.1. Působení Coca-Coly v Indii ...... 40

3.3.2.1.1. Problémy s vodou ...... 40

3.3.2.1.2. Znečištění půdy a pesticidy v nápojích ...... 46

3.3.2.1.3. Reakce veřejnosti ...... 47

3.3.3. Coca-Cola ve Střední Americe...... 48

3.3.3.1. Porušování lidských a pracovních práv ...... 50

3.3.3.2. Práce dětí ...... 52

3.3.4. Diskriminace zaměstnanců...... 53

3.3.5. Problémy v Číně ...... 54

3.3.6. Podpora apharteidu...... 55

3.4. Slučitelnost hodnot sportu s hodnotami Coca-Coly ...... 55

4. Závěr ...... 63

5. Seznam použitých zdrojů ...... 66

5.1. Literární zdroje ...... 66

5.2. Elektronické zdroje ...... 67

5.3. Právní předpisy ...... 74

6. Seznam zkratek ...... 75

7. Seznam obrázků ...... 76

8. Seznam tabulek ...... 76

9. Resumé ...... 77

10. Seznam příloh...... 78

10.1. Příloha č. 1: Výčet značek nealkoholických nápojů, spadající pod Coca-Colu ...... 78

10.2. Příloha č. 2: Prohlášení MOV, Organizačního výboru olympijských her v Londýně a Coca-Coly ...... 80

5

1. Úvod

Každý z nás někdy ochutnal nápoj Coca-Cola. Můžeme jej koupit v jakékoliv zemi na světě, v různých velikostech a obalech. Navíc se jedná o firmu, která vyrábí a distribuuje další, notoricky známé produkty. Jak je ale možné, vyrábět takový objem nápojů? Dokáže to tato firma bez problémů a být tak nejen dlouhodobě zisková i společensky odpovědná? Jak se vypořádává s etickými problémy? To jsou jen některé otázky, které mě napadaly, při výběru tématu, pro moji diplomovou práci. Navíc je nejdelším a jedním z největších sponzorů Mezinárodního olympijského výboru, od roku 1928. Nabízí se proto otázka, zda korespondují hodnoty olympismu, i s hodnotami této firny? Odpovědět bez vyhledávání podrobných informací, jsem na ně nedokázal, ani po absolvování téměř kompletního magisterského studia, na naší fakultě. A proto jsem si toto téma zvolil.

Etika a společenská odpovědnost jsou často opomíjenými tématy, nejen v ekonomice, ale i v celé naší společnosti. Lidé se neustále ženou za penězi, snaží se uspokojovat svoje potřeby a mnohdy nevnímají následky svého jednání. Ty mohou být ale fatální a proto je potřeba naše chování usměrňovat do mezí, kde nebude ohrožovat lidstvo, jako celek.

Cílem práce je vymezení základních pojmů, jako etika, morálka a společenská odpovědnost. Ty pak aplikovat na vybrané problémy, týkající se společnosti Coca-Cola. Vše následně orientovat na sport a jeho hodnoty. Odpovědět na otázku, zda etické hodnoty a společenská odpovědnost korespondují s hodnotami sportu a olympismu.

Práce je teoretická a cílů je dosaženo studiem, analýzou a kategorizací relevantní literatury, textů, článků a odborných dokumentů. Dosažené poznatky jsou logicky roztříděny, do jednotlivých kapitol. Coca-Colu jsem zvolil, jelikož se jedná o společnost, která působí po celém světě v podstatě od doby, kdy je sponzorem MOV.

Ve své práci užívám českých i anglických textů, které také sám překládám.

6

2. Etika

2.1. Tradiční etika

Nejdříve je potřeba definovat, co to etika je. Jde o stěžejní pojem prostupující celou prací. Kacetl (2011) píše o etice, ve smyslu praktické filozofie, jelikož se zabývá lidskou praxí. Studuje společenský fenomén, morálku. Hodnotí a poměřuje její dějinné typy. Zkoumá jednotlivé aspekty interpersonálních vztahů, morálních hodnot a jejich význam. Napomáhá každému jedinci, rozpoznávat postoje, které má zaujmout v různých životních situacích.

Vaněk (2005) definuje etiku, jakožto nauku o záměrech a jednání člověka, z pohledu dobra, zla, smyslu života a štěstí. Jde o teorii morálky a mravnosti.

Bláha & Černek (2015) rozšiřují chápání etiky do oblastí teorií humanity. Tvrdí, že se neptá na to, jak se jednotlivci ve společnosti opravdu chovají, ale jak by se měli chovat.

Etika zkoumá morálku. Ta je obsahem etiky. Jedná se o soubor hodnot a pravidel určující nároky společnosti, nebo sociální skupiny na její členy a to i s ohledem na její historii. Kacetl (2011) o morálce hovoří, jako o souboru pravidel kterými se lidé obývající společné území řídí. Tyto normy jsou jak psané, tak i nepsané, mají různou sílu a vymahatelnost. Napomáhají jednotlivcům chovat se správně.

Bláha & Černek (2015) vidí hlavní rozdíl v tom, že etika je stav, který by měl být, ale morálka je stav, jenž je. Základními zdroji tak jsou zákony, tradice a svědomí, rozum. Rozlišují tři základní stupně morálky:

 Mikroúroveň je chování jednotlivých částí systému (pracovník v organizaci, manažer),  Mezoúroveň jakožto chování subsystému relativně samostatných skupin prvků v systému (firma),  Makroúroveň je chování kompletního systému (stát).

Morálka vždy odrážela interpersonální vztahy lidí ke společnosti a k sociokulturním entitám1. V poslední době, však morálka zachází, za hranice

1 „Sociokulturní entity“ jsou stát, instituce, vlastnictví apod.

7 samotné kultury. Podle Šmajse (2011a), morálka dříve stranila kulturním zájmům každé lokality. Je totiž součástí spontánní společenské rovnováhy a ochrany. Působí jako „imunitní systém“ společnosti. Soustředí se pouze na chování člověka v kultuře, kde lze chápat jako obraz dobra a zla. Pozemskou přírodu však tradiční morálka nezahrnuje, ani v pravidlech, hodnotách, normách, náboženství, vědě, či umění. To komplikuje v současné době nástup nové, ekologické morálky. Tento přístup je nemorální, jelikož v typickém antropocentrickém2 přístupu, je omezována obyvatelnost Země a jsou nenávratně demolovány nenahraditelné přírodní předpoklady kultury.

Tyto myšlenky dále rozvíjí třeba i K. R. Popper (1992, pp. 186):

„Často se říká, že hodnoty vstupují do světa společně s vědomím. Já tento názor nesdílím. Domnívám se, že hodnoty vstupují do světa společně s životem; a existuje-li život bez vědomí (což se může stát dokonce u zvířat i u lidí, neboť známe cosi jako bezesný spánek), i tam budou existovat objektivní hodnoty - i bez vědomí. Existují dva druhy hodnot - hodnoty vytvořené životem, nevědomými problémy; a hodnoty vytvořené lidským myšlení, na základě předešlých řešení různých problémů.“

Nutné je tedy dát si otázku. Má vůbec smysl zkoumat problematiku mravů, morálky a etiky? Odmítnutí samotného hodnotového smyslu jednání, je však podmíněno morálním soudem. Na začátku těchto úvah, je nutné hodnotit, nežli určíme smysl samotného, etického zkoumání. Z tohoto důvodu je výše zmíněná otázka sama o sobě nesmyslná (Binka, 2008).

Další kritici se objevují ze sociobiologických věd3. Živé bytosti se podle nich chovají tak, aby zvýšili šanci na reprodukci a přežití svých genů a k tomu jsou naprogramovány mozky. Týká se to hlavně základních problémů, jako je hlad, chlad, ale i sociálních strategií. Díky tomuto determinování vyplývá, že člověk o sobě hodnotově vůbec nerozhoduje. Chování, stejně jako tvar kostí, zubů, nebo skladba organismu, je dána historií. Etika nemůže sdělit nic relevantního k tomu, co je, jelikož řeší to, co není (má být). Je tak irelevantní, zavádějící

2 „Antropocentrismus“ je bezděčné, nebo vědomé chápání člověka jako ústřední bytosti vesmíru, měřítko všech hodnot (Šmajs, 2005). 3 „Sociobiologie“ je vědní disciplína, studující biologických základů všech forem, sociálního chování živých organizmů, společně s člověkem. Hlavní představitel je E. O. Wilson (1929) (Binka, 2008).

8 a potencionálně nebezpečná. Podle sociobiologů, je jediný realistický pohled na svět, právě ten jejich. Podle nich, se otázkami o správnosti lidského chování, nemá cenu zabývat a nejsou zajímavé. Navíc jdou nahradit otázkami evoluční výhodnosti, které zkoumají sociobiologové. Zde se opět objevuje hodnotový soud. Snaha o nehodnotící sociobiologické postoje, se tak stává samotným hodnotovým soudem. Chování lidí, však není vrozené. Naše přemýšlení a rozhodování je důkazem pro, nebo proti sociobiologické argumentaci a důkazem naší svobody. Jejich kritika, je etickým a hodnotovým rozhodnutím pro sociobiologii. Takže ani námitky sociobiologů nemůžou obstát (Binka 2008).

Jak je vidět z výše uvedených argumentů, etika je vědou, kterou se má smysl zabývat. Dalším kritikem samotné etiky je Josef Šmajs. Hlásí se k nezbytnosti ontologického zakotvení4 etiky. Tvrdí, že tradiční morálka vznikla z vrozené lidské přirozenosti, z genomu člověka5. Brala v potaz odlišnosti jednotlivých kultur a žádné etické, ani ontologické teorie nevyžadovala. Nicméně etika reflektuje morálku. Nejen že ji vysvětluje, zdůvodňuje a kritizuje. Dokonce se podílí na kultivaci a vede ji určitým směrem. Jedná se tedy o prostředek usměrňování morální regulace, k optimálnímu stavu dané filozofie. Z tohoto důvodu je nezbytné se ontologicky vymezit, i když je jasné, že morální postoje jedinců nezmění. Šmajs ve svých textech popisuje evoluční ontologii, jako náhradu právě etiky (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Binka (2008) Šmajsovi vytýká překračování hranic dosahu jeho teorie a potřebu definice etiky. Protože si nemůže vystačit pouze s evoluční ontologií, při hodnotících výrocích. Potřebuje také morálku. Nicméně staví tuto teorii do popředí a dává ji jako příklad pro další vědy. Ty, by z ní měly čerpat a inspirovat se jí.

Z těchto důvodů je Šmajsova evoluční ontologie teorií, která prostupuje celou prací. Jeho myšlenkám bude věnováno více prostoru, v dalších částech práce. Myšlenky této ontologie považujeme za důležité a měly by mít své místo, v naší společnosti.

4 Metafyzického vymezení, vymezení podstaty bytí a jsoucna. 5 Genom je souhrn genetické informace živého systému, obsah chromozomů a genetické paměti (Šmajs, 2005).

9

2.1.1. Environmentální etika

Environmentální problémy, jsou všudypřítomné a jejich řešení je často dosti obtížné. Environmentální etika je vhodným východiskem pro jejich řešení a je nutné si ji nadefinovat, jelikož bude prací prostupovat. Kohák (1998) definuje ekologickou etiku (etiku životního prostředí), jako zásady a pravidla, jimiž člověk naznačuje, jak by se měl chovat ve svém obcování s celým světem. Pojem environmentální etika mu nepřijde tak přesný, jako ekologická etika.

Binka (2008) odkazuje na vývoj etiky, již od prehistorických období. V Římských, helénistických textech, buddhismu, textech Františka z Assisi, se objevovaly první reflexe hodnot přírody. Vše ale se vztahem k bohu. Druhou etapu spustila ochranářská reakce, před industrializací a prudkým odlesňováním, ve vyspělých zemích. Stále se jedná o před stádium „pravé etiky.“ Základy jsou kladeny do 60. let 20. století.

V rámci environmentální etiky si Kohák (1998) klade otázky. „Prostřednictvím čeho a proč jsou živé bytosti samy o sobě hodnotné?“ Zdůvodňuje to etikou bližních tvorů,6 etikou bázně boží,7 etikou vznešeného lidství,8 etikou úcty k životu,9 etikou Země10 a etikou záchranného člunu.11 Další otázkou pak je:

6 „Hodnota bližních tvorů“ je chápána jako hranice mezi hodnotami lidského a nelidského života. Zabývá se otázkami morálních hodnot a jednání přinášející utrpení mimo-lidským živým tvorům. V zásadě mluví o rovnosti mezi lidmi. Všichni si jsou rovni a není důvod, proč by to mezi zvířaty a člověkem, mělo být jinak. Za hranici lze považovat, schopnost prožívat slast a trpět. Jedná se o zoocentrickou environmentální etiku (Kohák, 1998). 7 „Etika bázně boží“ uznává posvátné a přírodu jako participující složku právě na posvátném. Člověk je sice „nad“ přírodou, jeho kultur,a ale „pod“ ní. Je s přírodou spojen pouze smrtí, nedává ji život, ale jen bere. Příroda, ta život dává, je tedy duchovní tvůrčí silou. Jde o teocentrickou (středem všeho je bůh) etiku (Kohák, 1998). 8 „Etika vznešeného lidství“ nestaví přímo na ekocentrických, či bio-hodnotách živých ekosystémů a organismů. Vidí ale jiné argumenty pro ochranu přírody (omezení nároků na přírodu a udržitelnost), pro dlouhodobé dobro lidského druhu. Jde o podřízení svého jednání principům výrazně lidským (morálním). Snaha o zachování centrálního postavení člověka, s přijetím odpovědnosti za přežití ostatních organismů, spolu s celým přírodním prostředím, jakožto důležitou lidskou hodnotou. Tento pohled, je paralelou pro antropocentrickou environmentální etiku (Kohák, 1998). 9„Etika úcty k životu“ vychází z přesvědčení, že lidé jsou rovnoprávnými členy mezi živými bytostmi, Země je živá soustava závislostí a každý jedinec biotického společenství, má hodnotu danou svojí existencí. Je zde snaha, opětovně vytvořit hranice morálky. Mluvíme o uvědomování si, že život obecně je dobrý. Je nutné ho uchovávat a podporovat. Ne ničit a omezovat jej. Mluví o biocentrické etice (Kohák, 1998). 10„Etika Země“ zohledňuje samotný život spolu s předpoklady k němu. Kohák (1998) ji přirovnává k schopnosti oceňovat rovnováhu ekosystému a života. Mluví o egocentrické (sebestředné, sobecké) environmentální etice.

10

„Co je příčinou environmentální krize?“ Zde popisuje etiku hluboké ekologie,12 etiku ekofeminismu13 a systémové přístupy Jamese Loverocka (etiku Hypotéza Gaia14), Josefa Šmajse (systémově teoretizovanou etiku), nebo E. O. Wilsona (etiku lidského živočicha).

Jak říká Kohák (1998), ekonomické problémy budou vyřešeny teprve tehdy, až bude politická a občanská vůle směřovat k záchraně Země a dlouhodobé udržitelnosti života15.

Mnoho autorů se samozřejmě snaží, zpochybnit environmentální etiku z hlediska neo-liberálního. Jedná se o odborníky z řad ekonomů, jako J. L. Simon, B. Bolch, M, Loužek, nebo V. Klaus. V zásadě tvrdí, že environmentální etika, nemůže zlepšit svět z hlediska hodnotového. Naopak nám vezme největší lidskou hodnotu, kterou je pro ně svoboda. Simon popisuje vztah člověka a přírody, jako morální, z hlediska ekonomie. Mimo-lidské entity, pro něj mají pouze užitnou ekonomickou hodnotu a vůbec by neměly mít práva. Na volném trhu, se zdroje stávají nekonečnými. Substituci základních zdrojů, zdroji výhodnějšími, garantuje lidská vynalézavost a um. Iracionální, environmentální etika, utváří negativní pocity ve společnosti s dalekosáhlými důsledky pro člověka. Klaus navazuje s argumenty, že předpovědi environmentalistů nemají žádný racionální základ a predikovat něco do budoucna, nemá smysl (Binka, 2008).

11 „Etika záchranného člunu“ je sloučení všech environmentálních etik. Je v ní řečeno, že přírodu nezachráníme. Je tedy nerozumné, se omezovat a máme si užívat. Ta je však schopná zachránit sama sebe. Musíme ji ale přestat zatěžovat nesmyslnou dobročinností. Máme tedy vytvořit ideální a ničím neovlivněnou kulturu, v některých vybraných zemích. Zbytek Země pak necháme její katastrofě. Tato koncepce je však nebrána příliš seriózně (Kohák, 1998). 12 „Hlubinně ekologická environmentální etika“ odmítá dualismus světa, oproti člověku na antropocentrických základech. Bere v úvahu komplexní jednotu živého i neživého na celé Zemi (Šmajs, Binka & Rolný, 2012). 13 „Ekofeminismus“ vychází z feminismu. Už jen to, že příroda je rodu ženského a pokrok, čí rozum, rodu mužského, je pro tento směr zásadní. Spojuje útlak žen s přírodou a staví je do opozice proti mužům, rozumu a pokroku. Muži tak mají na svědomí ničení přírody a žen (Kohák, 1998). 14 „Hypotéza Gaia“ vychází ze Starověkého Řecka. Zde Gaia byla bohyní Země. Tu Lovelock vidí ve všem na naší planetě. V umění, vědě, náboženství, ale nestaví ji do pozice Boha. Jedná se o základ všeho živého. Tvrdí, že země, se stala organismem. Spotřebovává oxid uhličitý a tvoří kyslík. Technika není problémem. Ten je v krátkodobé náročnosti konzumentů (Kohák, 1998). 15 „Trvalá udržitelnost života“ znamená životní styl. Techniku, ale hlavně hodnoty, jenž nezatěžují Zemi více, než to dělá sama. Živá planeta, schopna se obnovit - netěžit více dřeva, než kolik je schopné na naší planetě vyrůst (Kohák, 1998).

11

Oponují jim však Sylvano a K. R. Popper. Ekonomická teorie nemůže být environmentálně nadřazena, protože mimo-lidské entity, nemají jen užitnou hodnotu. Tu nemohou ekonomické teorie, tak lehce přiřadit. Je ale hodnotovým předpokladem ekonomické teorie L. Simona. Kritici navíc překračují hranici environmentálních vědních disciplín. Tvrdí, že environmentalisti nemohou predikovat do budoucnosti, ale sami to dělají. Empirická fakta jsou důležitá, jen v podání Klause a Simona (Binka, 2008).

2.1.1.1. Evoluční ontologie

Východiskem pro etické problémy v této práci, je evoluční ontologie. Nejdříve je nutné si ji definovat, jakožto základní systém, ze kterého budeme v práci vycházet. Všechny tradiční ontologie pomíjí fakt, že společně s přírodou, se na Zemi počala rozvíjet ještě další ontická struktura.16 Tou je sociokulturní systém. Lidská kultura, začala sjednocovat různě malé přirozené ekosystémy, na obdělávané půdě. Navíc se díky ní objevila i řemesla. Ta se po průmyslové revoluci, stala vysoce organizovanou, materiálně rozvinutou kulturou a vznikla tak kultura, postindustriálně spotřební a zároveň ekonomicky, technologicky a informačně integrovaná (Šmajs, 2005). Toto nahlížení na kulturu, je právě důvod, proč se o Šmajsovu ontologii v práci budeme opírat.

Za předmět nynější filosofické ontologie, tak Šmajs (2011a) považuje Zemi, jako živou planetu, zraněnou kulturou. Tím tato „kosmická bytost“ ztrácí přirozenou adaptabilitu našeho biologického druhu.

Evoluční ontologie, je kritikou filosofického antropocentrismu. Člověk jako takový, však do přírody bezesporu patří. Z jeho biologické přirozenosti, se však vyvinula kultura, která je protipřírodního ontického charakteru. Je globální a začíná onticky ohrožovat přírodní systém. Evoluční ontologie je filosofií, zabývající se právě reflexí a vztahů mezi přírodou, kulturou17 a člověkem.

16 Hlubinně ekologická environmentální etika bere přírodu a kulturu, jako jednotu živého a neživého na naší planetě (Binka, 2008). 17 Kulturou jsou v této diplomové práci, myšleny veškeré procesy a výsledky lidské společenské činnosti. Patří sem, jak samotné lidské aktivity, tak i to co tyto činnosti vytváří, tzn. kulturu

12

Evoluční ontologie rozlišuje dva rozdílné způsoby, konstruování všech forem na Zemi. První je původní, starší proces přirozené evoluce a relativně mladší proces evoluce kulturní (Šmajs, 2005).

Šmajs (2011a) dodává, že život na Zemi je starší, svébytnější a širší, nežli kultura. Prosperita života na Zemi, je na nás závislá, což je ale zároveň naší smůlou. Z toho tedy vylívá, že lidská budoucnost, zaručená biosférou, jen a pouze závisí na tom, co uděláme. Důkladné filosofické pochopení přírody, je nezbytné pro pokoru respektování přírody. Šmajs mluví o neatropocentrické evoluční ontologii. Je charakteristická respektováním přírody jako systému, jehož jsme součástí a kde je vše systematicky uspořádáno. Přijímá ontické a hodnotové hledisko převahy přirozeného, nad umělým a cíleného úsilí obnovit podmínky, pro přirozený vývoj biosféry.

Výše uvedené myšlenky jsou stěžejní, pro problémy komentované v dalších částech a argumentaci na konci práce.

2.1.1.1.1. Přírodní evoluce

Pro pochopení širších souvislostí v rámci evoluční ontologie, musíme definovat přirozenou evoluci a přírodu z pohledu Šmajse. Chemické prvky jsou přibližně stejně staré jako vesmír, no znamená asi 13 miliard let. Tuto dobu trvalo, než se ustálily, vytvořily stabilní molekuly. Samotná Země se začala vytvářet, po konci života hvězd první generace, což je asi před 4,6 miliardami let. Nejdříve nebiotická evoluce (tvorba prvních organizmů ve vodě bez kyslíku v atmosféře), byla nesmírně důležitá a nerovnoměrná. Pomalé fáze střídaly rychlé evoluční skoky. Akcelerace života způsobilo jeho vystoupení na pevninu. Přirozenou evoluční tvorbu tedy chápeme, jako druhovou všeobecnou spontánní potenci (Šmajs, 2011b).

Tradiční otologie bytí je přírodním bytím. To má však dvě vrstvy. Jak přírodu obecně (kosmos), tak i samotnou pozemskou. Ty jsou navzájem propojené. Přírodní evoluce na Zemi, by mohla těžko probíhat, bez působení stabilního duchovní, materiální, techniku, instituce, organizace, atp. Antonymem tohoto slova je „příroda.“ Tou je vše, co vzniklo přirozeně, při pozemské i kosmické evoluci (Šmajs, 2005).

13 energetického zdroje života – Slunce, bez kterého by biosféra nemohla existovat. Je si ale potřeba uvědomit, že jen a pouze příroda, je jediným možným domovem pro člověka a kulturu (Šmajs, 2005).

Je nadřazeným systémem pro globální ekonomiku a kulturu. Kosmické síly utvořily dnešní neživou i živou přírodu. Tudíž je tato biotická informace podmínkou existenci samotné kultury. Jedinečnost Země je dána evolučně dosaženým stupněm přirozené uspořádanosti. Příroda neprodukuje žádný, pro život škodlivý odpad. Pokud vůbec někdy nějaký tvořila, dokázala ho zpracovat a v součastné době, se stal obecně užitečnými látkami, či surovinami pro dnešní kulturu (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Celosvětová ekologická krize, ale nutí zahrnout přírodu do samotné ontologie. Je potřeba uznat, že spolu se zcela systémově opoziční kulturou, by měla tvořit východisko pro další filozofické teze. (Šmajs, 2005).

Je důležité si uvědomit, co člověka odděluje od ostatních bytostí na naší planetě a jakým způsobem, vnímá jevy kolem sebe. Šmajs (2005) popisuje pojem informace jakožto poznatek, zprávu, smysl zprávy, nebo jako paměť, struktura, uspořádanost. Často je problém, se zaměňováním právě výše uvedených významů tohoto slova. Komplikované je i odkazování každé informace, na evolučně vytvořené struktury - metainformace. Samotná Země, vytvořená již před vznikem života a člověka, představuje přirozenou paměťovou strukturu, tudíž zdroj informací, jak pro živé systémy, tak i kulturu samotnou. Prací bude tento pojem prostupovat, jako hlavní produkt evoluce. Informace, jako zpráva, vysílaná a přijímaná systémem a zároveň ve struktuře obsažená uspořádanost.

Stejně, jako má pojem informace několik výkladů, znamená i „čtení informace“ pokaždé něco jiného. Za „první čtení skutečnosti (informace),“ můžeme považovat čtení implikátního řádu přírody. V zásadě se jedná o čtení genotypu,18 který předurčuje potencionální fenotyp.19 Za „druhé čtení skutečnosti“ považujeme potom, čtení pomocí centrální nervové soustavy (CNS) a poznávání

18 „Genotyp“ je individuální varianta genetické informace jedince, či konkrétního organismu (Šmajs, 2005). 19 „Fenotyp“ je opakem genotypu. Jde o pozorovatelné znaky organismu, individuální variantu fyzické realizace genotypu (Šmajs, 2005).

14 pomocí zkušeností. Jako „třetí čtení skutečnosti“ pak chápeme čtení na úrovni Homo sapiens, to je kulturní čtení. To nás odlišuje od ostatních tvorů. Kromě sémantického poznávání jsme schopni použít i jazykové poznání a to pak dále používat (Šmajs, 2005).

Dalším problémem, jsou dva rozdílné typy uspořádanosti. Jedná se v první řadě o informačně předepsanou uspořádanost. To je individuálně genotypová a fenotypová. Každá buňka touto dědičnou informací disponuje a v procesu ontogeneze ji dále využívá. Druhou je uspořádanost ekosystémová vznikající sukcesí.20 Ta je dále utvářena potravní a reprodukční závislostí živých organismů. Tuto paralelu najdeme i v sociokulturnim prostředí. Konkrétní lidské artefakty,21 obsahují uspořádanost přísně předepsanou. Tu v zásadě obsáhneme rozumem. Proti tomu volnější uspořádanost na úrovni kmene, vesnice, města, státu, lokální, či globální kultury, žádné lidské individuum intelektuálně obsáhnout nedokáže (Šmajs, 2011b).

Řeč,22 je jazykem v sociokulturním prostředí. Jedná se o ontickou proceduru získávání nebiotických informací, nástroj tvorby a evoluce kultury. Jde o kvalitativně nový produkt lidské evoluce. Opírá se o přirozenou výbavu člověka (ruce, gestikulaci, ovládání paměti a mluvidla, vzpřímenou postavu). Tu však svým určením a kódováním informací překrývá a zastírá. Řeč vznikla společně s kulturou a rozděluje onticky svět, na přírodu a kulturu. Psaná forma tohoto komunikačního prostředku, umožňuje ukládat kulturní informaci do umělé společenské paměti a tvorbu pasivního kulturního genomu. Oproti tomu, aktivní kulturní genom, chápeme jako předávanou pasivní složku a to jak ústně, tak fyzicky. Vznikl tak pasivní a aktivní kulturní genom23 (Šmajs, 2011a).

Samotná příroda zahrnuje základní ontické atributy (charakteristiky): aktivitu, čas a uspořádanost (informaci). Díky těmto hodnotám, bychom ji měli vrátit zpět to,

20 „Sukcese“ je časová následnost, posloupnost, kterou vznikají, jak ekosystémy, tak i kulturní systém (Šmajs, 2005). 21 Za „artefakty“ budou v této práci považovány obecně lidské výtvory, díla lidských rukou. (Šmajs, 2005) 22 „Řeč“ je schopnost dorozumívat se lidským jazykem. Jedná se o systém virtuálních, společensky akceptovatelných a závazných jazykových znaků (Šmajs, 2011a). 23 Živá generační paměť právě žijících lidí, je nazývána „aktivním kulturním genomem.“ Informace uložené v písemných záznamech jednotlivých kultur, jsou považovány za „pasivní kulturní genomů“ (Šmajs, 2011a).

15 co jí bylo v minulosti vzato: tvořivost, paměť, subjektivitu a hodnotu. Důvody, proč dále nepoškozovat tento jedinečný systém, jsou dva. Kultura, jako výtvor člověka (jednoho biologického druhu), přírodní struktury nevytvořila, nechápe funkce v evolučním procesu biosféry a nedokáže je, ani vylepšit, ani nahradit. Druhý důvodem, je závislost kultury na samotné biosféře. Pouze díky člověku, může zůstat dočasným subsystémem. Čas a podmínky, po které se ekosystémy utvářely, se zapsal právě do jejich specifických struktur. Tím získaly svojí evoluční hodnotu, která pokud bude zničena, ani přirozená, ani kulturní evoluce nevytvoří znovu (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

To, že je zrovna člověk na vrcholu ekosystému Země, je pouze náhodou, kdy se náš třetihorní předek začal utvářet, jako sociální a potřebami komplexní živočich. Do té doby, „druhým čtením skutečnosti“ dokázali vycítit maximálně pocit hladu, či uspokojovat jiné skrze biologické potřeby. Chápali jsme je stejně, jako mnozí z nás spotřební techniku v současné době. Problém ale může nastat, když se uspořádanost biosystému našimi zásahy (ať již přísně informačně předepsaná, nebo ekosystémová) změní natolik, že již neumožní biosystémům přizpůsobit se a ty tak vyhynou, nebo se budou muset přemístit jinam. Při vyhynutí velkého počtu forem v ekosystému, nebo jednoho klíčového, hrozí zánik systému, nebo přesun do nového rovnovážného stavu, nicméně bez některých nejvyspělejších forem. Ty bývají zároveň nejkřehčejší (Šmajs, 2005).

Z tohoto jasně vyplývá potřeba nového morálního, teoretického i praktického postoje lidí. Evolučně ontologický koncept, se snaží upozornit na otázku, jak lze vysoké úrovně filosofického zjednodušování využívat pro záchranu všech vyšších forem života, člověka i samotné kultury. Lidská práva jsou také omezena „ústavou Země,“ nutností zachování biologické rozmanitosti života, na naší planetě (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Nyní můžeme v klidu říci, že příroda vznik kultury umožnila a uchovala si stálou, systémovou převahu. Jsme na konci epochy, kdy přirozené ovládání prostředí a ofenzivní adaptace člověka, jakožto jedny ze základních schopností člověka, již nemohou být dále bezmyšlenkovitě realizovány. Začalo působit pravidlo:

16

Čím více v rámci celosvětové spotřební kultury spolupracujeme, tím více přírodu zabíjíme a konzumujeme ji. Uzavřený kruh destrukce je z tohoto důvodu nutný, co nejdříve roztrhnout (Šmajs, 2011a).

2.1.1.1.2. Kulturní evoluce

Druhou evolucí v rámci evoluční ontologie je kulturní evoluce, jejíž základem je kultura. Ta je mladým, uměle vytvořeným jsoucnem, jenž je součástí přirozeného a staršího systému, uvnitř pozemské přírody. Z tohoto důvodu je patrné, že není protikladem ontické přírody a přirozenosti. Je konstruována činností lidí, jako neživý systém s vlastní zvnitřněnou informací (duchovní kulturou). Materiální a duchovní kultura tak patří k sobě a tvoří komplexní systém kultury. Opoziční pojetí kultury vzhledem k přírodě, vychází z příčiny a poznání současné ekologické krize, jejímu vyřešení a zmírnění. Rozšiřování kulturního bytí, tak působí destruktivně na přírodu a poškozuje jemnou uspořádanost Země (Šmajs, 2011b).

Kultura je produktem lidí a ti tak za ni nesou kolektivní odpovědnost. Tu však lidstvo zatím nepřijalo. Tato kritická reflexe kultury, je v současnosti nezbytná, pro obsahovou kultivaci řeči, jazykového projevu a myšlení obyčejných lidí. Problémem je, že vzdělaní lidé nemají přehled o tom, co se ve skutečnosti děje s naší planetou. Nemohou tak na tyto skutečnosti reagovat, uplatnit svůj politický vliv, angažovat se správným směrem (Šmajs, 2011a).

Kultura nevzniká přirozeným způsobem. Je odvozena a závislá na přírodě. Můžeme ji považovat za účelovou aktivitu. To však sebou nese i nebezpečné důsledky pro Zemi a člověka. Kultura sama nemůže, jakožto odlišná struktura přirozeně uspořádat povrch Země, aniž by nezničila přirozené ekosystémy, nebo daný zemský řád (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Globální ekologická krize, nevzniká jako důsledek rozporu člověka a přírody, nebo selhání člověka po mravní stránce. Člověk sám o sobě je produktem přírody a nemůžeme mluvit o jeho selhání. Pouze díky kultuře a jeho strategické adaptaci, člověk sám začal kulturu paradoxně ohrožovat. Samozřejmostí je vzrůstající

17 agresivita jednotlivých technických civilizací vůči přírodě. Ta plyne z neustálého růstu těchto systémů a jejich organizační nedokonalosti, ke které musí sami dospět. Tu doposud tento systém řešit nemusel. Energii může čerpat ze zásob na Zemi (fosilní paliva, atomová energie) a je podporován politickými subjekty, jejichž cílem je neustálý ekonomický růst. To jsou hlavní důvody, proč sebe kultura ohrožuje. Tento nadbytek energie brání technickým a předmětným formám, v přibližování se funkční a organizační dokonalosti přírody. Její tajemství totiž tkví, v omezeném energetickém rámci přírody. Přirozená evoluce zkonstruovala takové systémy, pro které je dostatečný konstantní příkon přirozené ekosystémové energie. Tou je sluneční záření, zachycené zelenými rostlinami (Šmajs, 2011a).

Kulturní evoluce probíhá mnohonásobně rychleji, než ta přírodní. Postupně nahrazuje místa, kde dříve byly přírodní ekosystémy, rozbíjí živé i neživé struktury. Kulturní evoluce vzniká pouze lidskou, sebezáchovnou aktivitou. Nikoliv spontánní aktivitou molekul, atomů a složitějších přírodních struktur, jako je příroda. To má také za následek, že kultura se neobejde bez přírody. Dokonce, ani její základní struktury, bez ní nevzniknou. Z tohoto důvodu, má tento systém protipřírodní orientaci24 (Šmajs, 2005).

Kulturu nemůžeme chápat, ani jako strukturu s přírodou sourodou, ani jako identickou. Jde spíše o subsystém informační a systém fyzický s konstitutivní pamětí. Tuto paměť tvoří sociokulturní informace, jenž je kódována lidským jazykem (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Původně se zdálo, že kultura, pozemskou přírodu zlepšuje, má schopnost dotvářet a doplňovat její síly a struktury. To bylo v době, kdy započala nenápadná transformace přírodního procesu a živých systémů. V současné době je však využívána, ve prospěch lidského druhového sobectví, opírajícího se o technické konstruování založeného na vědě, které doprovází přestavba zemského povrchu (Šmajs, 2005).

24 „Protipřírodní orientace kultury“ je dokázána už od lovecko-sběračských kultur. Když se někde objevili lidé (Amerika, Nový Zéland, Madagaskar), brzy zmizela velká část megafauny. To jsou velcí ptáci, plazi, savci (Šmajs, 2005).

18

Podstata globální ekologické krize, je podle Šmajse (2011a) v ontické opozici kultury, vůči přírodě. Kulturně evoluční proces, je onticky konstitutivní.25 Umělá kultura, může být vytvářena pouze z přírodních struktur. Takže bylo jen otázkou času, kdy se tento opoziční vztah vyhrotí až na tolik, že se stane pro kulturu, závislou na přírodě, otázkou života a smrti.

Kultura se částečně osvobodila od závislosti na biotické vázané ekosystémové energii. Tu je schopna čerpat dodatkově, převážně z fosilních paliv, díky technické vyspělosti. Dále si osvojila využívání některých prvků chemické periodické soustavy a z nich dokáže tvořit struktury pro pozemský život. Navíc využívá mnoho energie, pro udržitelnost a reprodukci již dříve vytvořeného kulturního systému. Tyto energetické požadavky se neustále zvyšují a stávají se dalším problémem (Šmajs, 2011b).

Člověk je jediným nepřírodně onticky tvořivým tvorem, na naší planetě. Duchovní a materiální kulturou sjednocuje funkční systém s vlastní vnitřní informací. Dá se říci, že příroda připravila pro člověka dokonalý „hardware“ a duchovní kultura je „software,“ který si vytvořil (Šmajs, 2005).

Problémy, které ale má příroda se systémem kultury, jsou hrozící vyčerpáním surovin a paliv, problém s neustálým nárůstem odpadu, znečišťování klimatu, utlačování a ničení biosféry. Kultura neustále svou expanzí omezuje, zamořuje a rozbíjí evolučně vzniklou přirozenou uspořádanost. Důkazem o opozičním postavení tohoto systému, oproti biotické přírodě, je odlišná vnitřní informace. Tou není informace vrozená (genetická), nýbrž druhově zabraná (sobecká) informace. Jedná se hlavně o uspokojování lidských potřeb, teoretického poznávání a estetického hodnocení, osobního vlastnictví, spotřeby a nekonečného kořistění (Šmajs, 2011b).

Vyšší spravedlnost se objevuje v paradoxní ohrožení i samotného člověka, jakožto živočišného druhu. Ten sám, totiž tuto „alergickou reakci“ biosféry způsobil a nyní se ho tento problém dotýká stejně, jako celé biosféry na Zemi. Hlavními problémy politiků jsou udržení se u moci, ekonomický růst a podmínky podnikatelské svobody (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

25 Slovo „konstitutivní“ zde chápeme, jako uzákoněný, či uspořádaný (Linhart & kol. 2002).

19

2.1.2. Ekonomika

Důležité je si vymezit pojem ekonomika. Prostupuje našimi životy, a i když ji nevnímáme, je všudypřítomná. Musil, Fuchs, Franc & Grigarčíková, (2008) definují ekonomiku jako předmět zkoumání ekonomie. Lze ji označovat také jako hospodářství. Holman (2011) dodává, že ekonomika funguje jako nepřetržitý proces, v němž figurují domácnosti jako výrobní faktory,26 jež jsou pronajímány firmám. Ty jsou díky nim schopny vyrábět statky a poskytovat je domácnostem.

Pro tuto práci bude stěžejní pohled J. Šmajse a ten vymezíme více do hloubky. Naši předkové si životní prostředky, jenž jim nedala sama příroda, začali obstarávat sami, vlastní produktivitou. Nejdříve lovením a sběrem, dále zemědělstvím a pastevectvím. Za ekonomiku, tedy chápeme cílenou hospodářskou činnost, odebírající přírodě její procesy, produkty a energii, předávající je kultuře. To může probíhat pomocí spotřeby lidí, nebo následným zpracováním. Ekonomika se stala hlavním způsobem uspokojování lidských potřeb. To má za následek, vytlačování přírodní uspořádanosti, na naší planetě a její nahrazování právě uspořádaností kulturní. Tím se rozvíjí technika27 a technosféra28 v umělém systému kultury. Hospodářská aktivita necílí primárně proti entropii29 na Zemi. Ekonomika má za úkol, držet pohromadě jednotlivé umělé struktury. Čelí tak jejich přirozenému rozpadu, poškozování, nicméně proces výroby se obrací proti všem strukturám na naší planetě. Ekonomika nejprve útočí na nejorganizovanější ontické vrstvy naší planety, proti přirozeným ekosystémům (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

V rámci lovecko-sběračské ekonomiky docházelo k uspokojování základních potřeb malých populací, k čemuž stačila původní, přirozená produktivita přírody. V další, biotické ekonomice neolitické, už bylo nutné se zaměřit na společenskou produkci všech, životně nezbytných látek. Došlo k přechodu od lovu a sběru,

26 Mezi „výrobní faktory“ řadíme půdu, lidskou práci a kapitál (Holman, 2011). 27 „Technika“ je nejaktivnější část společenské materiální kultury. Jedná se o algoritmus říkající nám, jakým způsobem využívat přírodní struktury a síly pro kulturní účely člověka (Šmajs, 2005). 28 „Technosférou“ rozumíme systém reprodukce, fungování a vývoje biotické i abiotické techniky (Šmajs, 2005). 29 „Entropie“ je opakem uspořádanosti. Jedná se o míru neuspořádanosti (Šmajs, 2005).

20 k zemědělství. Abiotická produkce zároveň zažila nečekaný rozmach, díky počátku řemesla a průmyslu, spojených se vznikem mechanizace (Šmajs, 2011b).

Pro neolitické zemědělství, byla typická ekologická šetrnost a komplexnost jak s přírodou, tak ekonomikou. Nutnost dlouhodobého hospodaření, nutila reprodukovat podmínky půdní, spolu ve spolupráci s řemeslem. Docházelo tak k „látkové výměně“ nesvébytného, kulturního systému s přírodou. Pro nynější společnost abiotické hojnosti, toto však neplatí a dochází k poškozování původní živé přírody. V součastné době je nutnost, tento onticky globální konflikt pochopit, přestavět a regulovat. To vše v zájmu přírody, člověka i samotné kultury. Ekonomika je totiž podřízeným subsystémem kultury, nicméně je na ni také závislá a determinuje ji.30 Právě z tohoto důvodu, je nutné ekonomické procesy morálně hodnotit (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Lidská práce, je prostředek k zhodnocování přírodních předmětů pro kulturu. Nicméně v tom případě, je poté tento předmět evolučně znehodnocen pro přírodu. Práce narušuje celistvost, strukturu přírodních ekosystémů a předmětů. Hospodářská činnost, totiž předmětu musí dát „přidanou hodnotu.“ Jednoduše řečeno, pro ekonomii příroda, sama o sobě, nemá hodnotu. Až lidské práce, dodává iluzi zhodnocování přírody a možnost tak uspokojit rozsáhlé lidské potřeby. Jinak řečeno, čistá voda, vzduch, nebo klima mají sice nenahraditelnou užitnou hodnotu, ale podle platných ekonomických teorií absolutně nulovou hodnotu kulturní. Zhodnocování přírody z hlediska kultury, je její ničení. Dalším problémem, je změna vlastníka při právě tomto procesu. Jestliže si nikým nevlastněnou přírodu postupně, jako lidé přisvojujeme, stávají se tak některé živé i neživé planetární procesy a struktury součástí subsystému kultury. Je potřeba rehabilitovat přírodu. Zajistit vztah k ní jako ničím nepodmíněnou hodnotu. Začít ji respektovat na úrovni politické, ekonomickými vědami, právní, morálkou. Učinit z ní nejvyšší mravní princip (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Ontologické pochopení světa, jako konfliktu kultury s přírodou, rehabilituje hodnotu přírody a má možnost změnit obsah živé generační paměti

30 „Determinovat“ v tomto smyslu znamená předurčit, vývojově nasměrovat (Linhart & kol. 2002).

21

(výše uvedeného aktivního kulturního genomu). Je nutné demokratickým způsobem podřídit ekonomiku kultuře a kulturu přírodě. S touto „novou“ kulturou pracovat a implementovat ji širokého systému biosféry. Tento proces musí začít u politiků. Ti zatím o nápravu neprojevili zájem a stále podléhají více nadnárodním korporacím, nežli zájmům veřejnosti (Šmajs, 2011a).

2.1.2.1. Technika

Technika je nedílnou součástí ekonomie. Díky ní jsme schopni produkovat výkonnější, kvalitnější a efektivnější výrobky. Na druhou stranu, vzniká tak hromada věcí, které mnohdy ani nepotřebujeme, ale i přes to se jimi obklopujeme. Mnohdy působí na naše tělo a přírodní okolí destruktivně, ale i přes to ji vyhledáváme a obklopujeme se jí.

Techniku Šmajs (2011a, p. 198) chápe, „jako zpředmětněný způsob (postup, systém), jak využívat člověku vnitřní (i vnější) systémy, struktury a síly pro lidské kulturní účely.“

Řekové za techniku považovali dovednost, nebo lest, jak využít přírodní struktury pro své účely. Je tedy nutné vymezit techniku onticky (říct si co to vlastně je). Jde o funkční proces, jenž přírodě vnucuje sociokulturní informaci a díky tomu, ho nemůže integrovat jen příroda, ale i kultura a člověk, jako biologický druh. Technika zároveň působí destruktivně a likvidačně, na spontánně vytvořené přírodní struktury. Může se tudíž stát pro člověka i kulturu jevem nebezpečným. Technika je starší, nežli věda. Dnes se však vyvíjí zcela díky vědě a stává se nebezpečnou tím, že nám vnucuje nové potřeby a vtahuje nás do riskantního procesu růstu kultury a denaturalizace lidského života. Jde o silně energeticky integrované subsystémy. Potřebuje ke svému životu hlavně energii z fosilních paliv a atomovou energii (Šmajs, 2008).

Šmajs (2008) rozeznává abiotickou techniku31 (stroje, automaty, nástroje) a biotickou techniku.32 Nakonec i tato biotická technika může působit

31 „Abiotická technika“ nejdříve usnadňovala, postupem času nahradila práci lidských rukou. Člověk byl tak v některých odvětvích úplně nahrazen a musel z nich odejít. Vyvíjela se po ose nástroj, stroj a automatický systém. Nejdříve člověk sám, musel tento druh techniky dávat

22 protipřírodně, jako ta abiotická. Nejprve přírodu vhodně doplňuje a aktuálně zlepšuje. Po překročení určité míry zátěže, pro přirozené ekosystémy, však začne s jejich destabilizací a redukcí těchto systémů. V praxi to znamená, že neznáme hranici, po kterou můžeme šlechtit nová plemena domácích zvířat a rostlin. Kde můžeme nahradit původní přírodní prostředí loukami, plantážemi, poli a sady.

Popisuje však i informační techniku.33 Biotická aktivita prostupuje celým člověkem, je evolučně sladěna s funkcemi lidského těla a nelze ji nahradit vnější, abiotickou informační technikou. Ale některé funkce lidského intelektu, může zrychlit a posílit.34 Vznikl tak nový systém vyššího stupně techniky. Informační technika završuje abiotickou automatizaci produktivní sféry. Nicméně proniká i do řízení, vzdělání, vědy, spotřeby, zábavy a volného času lidí. Oproti klasické technice, kterou člověk musel pochopit a vnímat. U informační techniky toto neplatí. Běžný uživatel, většinou nerozumí strukturám těchto složitých a komplexních systémů. Omezujeme se na mačkání kombinací tlačítek, které směřují k námi požadovaným funkcím a úkonům. Zde můžeme vidět paralelu s přírodou. Ani té jsme nikdy pořádně nerozuměli a ani nemuseli. To už ale neplatí. Je nutné osvojit si „užitečnou“ kulturu. Tu „pro nás neužitečnou“ pak vytěsnit a rezignovat na ni. Ať už z důvodů omezování tvůrčího rozvoje, omezování kritického a racionálního myšlení a tvorby vlastních názorů. Mezi nejmocnější prostředky patří televize. Zobrazování pseudoreálných událostí a jejich výklad, reklama, sportovní úspěchy, násilí, havárie a zločiny. To je pouze krátký výklad rafinovaného zneužívání masových prostředků, jejichž základem jsou informační technologie (Šmajs, 2011a).

Změna potřeb je markantní a je nám vnucována rozvojem vědy, výroby a techniky. Problémem je, hlavně nově se formující spotřební, aktivně

do chodu a vést. Stroj však získal již mechanické tělo. U dnešní, techniky plně automatizované, však dochází k „oživení“ v plném rozsahu a to hlavně díky elektrické energii (Šmajs, 2008). 32 „Biotická technika“ dříve chápána mylně. Ne, jako zvláštní druh techniky, ale jako součást přírody. Jde o domestikovaná zvířata, kulturní rostliny. Přesná linie však je lidské, bytostné síly s funkčními vlastnostmi látkové výměny živých organismů a v současné době také genová manipulace, klonování, atp. (Šmajs, 2008). 33 „Informační technika“ ovlivňuje lidskou práci, u vstupů a výstupů. Jedná se o systém získávání, přenosu a ukládání myšlenek lidí (Šmajs, 2011a). 34 Patří sem třeba smyslově kognitivní neuronální procesy (Šmajs, 2008).

23 protipřírodní, technika. Lidé tak mohou využívat výkonné pracovní prostředky, i ve volném čase (domácí spotřebiče, auta, a jiné). Její produkce je podpořena nutností růstu výroby, obchodu, bankovního sektoru, zkrátka neustálým vytvářením a maximalizací zisku. Mluvíme o predátorském duchovním paradigmatu,35 které je tak v rozporu s přirozenými lidskými biologickými zájmy. Problémem je nevstupování kritických hledisek ekonomických věd, do jinak neekonomických věd. Tento druh společenských věd, má právě výsadní postavení a jeho nevyužívání má za následek, že školství, zdravotnictví, sociální péče, nebo vědecký výzkum se tak orientují pro ziskově. Toto vše, je zcela v klidu přijímáno společenskými vědami, politikou i veřejností a dokonce i podporováno. Problémem je, praktická nemožnost recyklovat spotřební techniku. Ta se tak hromadí na naší planetě a zbude po nás, jako odkaz dalším generacím. Lidé se mají problém ztotožnit, s morální odpovědností za tyto problémy. Vše se hází na politiky a demokratické principy globálního obchodu. Jako východisko se nabízí nové paradigma, jenž by právě politici dodržovali a vynucovali (Šmajs, 2011b).

2.1.3. Podnikatelská etika

Podnikatelská etika je jedním z druhů etiky, která je nezbytná pro dobře fungující trh a proto je zařazena do této práce.

Bláha & Černek (2015) popisují podnikatelskou etiku, jako aplikaci etických hodnot, v rámci podnikání. Jedná se o jednu z mnoha forem etiky, zaměřenou na etická pravidla a principy podnikání, morální a etické problémy, jenž můžou nastat, při podnikatelské činnosti, či specifické povinnosti a závazky, z nich vyplývající. Jedná se o velmi dynamickou a progresivně se rozvíjející oblast, prostupující do tržních podmínek.

35 „Duchovní paradigma“ je historický produkt kultury. Jsou v něm obsažena jak morální pravidla dané kultury, tak i část genetických predispozic lidí. „Predátorské“ pak z toho důvodu, že kulturní řád je onticky odlišný od přírodního. Můžeme říct, že je tumorem v těle přírody. Jelikož ho však příroda neutváří, nemůže ji zahubit, jako svého hostitele. Nicméně může zahubit člověka, jako svého tvůrce. (Šmajs, Klíma & Cílek, 2010).

24

Šmajs, Binka & Rolný (2012) vidí podnikatelskou etiku jako vědu zkoumající a využívající morální hodnoty, standardy a principy. Určuje a řídí jednání účastníků, ve všech stupních hospodářských činností. Ekonomie mluví o etice, jako o teorii racionálních očekávání. Řadí ji tak, mezi nezbytné předpoklady funkčních ekonomických systémů.

Předmětem jednání jsou manažeři, podniky a zaměstnanci. Problémem je, opomíjení negativních dopadů spojených s technickým pokrokem a neřízenou expanzí ekonomiky. Podnikatelská etika není zakotvena do kontextu ontického konfliktu přírody a kultury. Tuto nutnost ignoruje i přes upozornění autorů, jako J. Šmajs, či B. Binka. Ani dobro a zlo, není vázáno na roli ekonomiky v kultuře, či postavení kultury v biosféře. Podnikatelská etika, tak napomáhá ke zkreslenému pohledu na svět. Ekonomický růst v něm je prioritou a člověk se ekonomickým vztahům neustále pouze přizpůsobuje. Mezi podnikatelskou etikou a současnou protipřírodní ekonomikou a kulturou jsou stejné duchovní základy.

Vaněk (2005) popisuje vnitřní vztahy mezi etikou a ekonomikou na základě dvou názorů, které se objevují v dnešní době.

První hlásá, že etika má v ekonomických podmínkách malou šanci. Objevuje se v prosperujících firmách, jenž si ji mohou dovolit. Ty musí být dobře zajištěny.

Druhý považuje etiku za důležitý produktivní faktor, z hlediska kladné zpětné reakce u zákazníků, za uctivé a poctivé jednání. Toto stanovisko vychází od teoretiků, jako je A. Smith a jeho teorie neviditelné ruky trhu.

2.1.3.1. Společenská odpovědnost

Každá firma má za hlavní cíl maximalizovat zisk a tomu podřizuje celý svůj chod. To může být problémem u velkých podniků, kde dochází k zpracování velkého množství vstupů, s různými dopady na jejich okolí.

Bláha & Černek (2015) definují samotnou odpovědnost, jako obsáhlý morální, etický i právní pojem. Jedná se o otázku vědomí a legitimity. Je to příslib, že jednání budeme schopni legitimizovat, ospravedlnit. Jde o hodnotu, kterou buď dokážeme uspokojit anebo ne. Odpovědnost by měla předvídat možná rizika

25 a s předstihem tak odhadovat možné důsledky jednání. Porovnává strategie podniku, kde váží ekonomická hlediska, zisk a náklady spolu s ekologickými, kulturními a morálními důsledky.

Definice jako taková, pro vymezení společenské odpovědnosti neexistuje. Název vychází z anglického „Corporate Social Responsibility“ (CSR). Koncept společenské odpovědnosti organizací, řeší vzájemný poměr mezi ekonomickým ziskem podniku, sociální dimenzí a trvale udržitelným rozvojem.36 Bláha & Černek (2015) vycházejí ze všech různých definic CSR, podle nichž musí splňovat tyto body:

 Jde o dobrovolné činnosti nad zákonný rámec, při nichž si podniky stanovují vysoké etické standardy.  Základem je eliminace korupce a úplatkářství.  Zamezení negativních dopadů plynoucích z činností podniku, na environmentální prostředí.  Předpokladem je být dobrým zaměstnavatelem.  Kultivace a zlepšení pracovních, životních a přírodních podmínek zainteresovaných skupin.

36 „Trvale udržitelný rozvoj“ je způsob rozvoje lidské společnosti v souladu s hospodářským a společenským pokrokem, se zachováním nepoškozeného životního prostředí (Bláha & Čermák, 2015).

26

3. Coca Cola

3.1. Historie

Nejdříve je nutností představit v krátkosti historii společnosti Coca-Cola, společně s cestou k vybudování jedné z největších a nejznámějších korporací na světě.

Coca-Cola byla objevena panem Johnem Pembertonem v Atlantě. V roce 1886 ji jako sirup míchal se sodou a prodával za 5 centů, za sklenici. Název Coca-Cola vymyslel Frank M. Robinson, účetní a společník firmy. Postavil celou koncepci s dvěma „C“ v názvu a vytvořil slavné logo s typem písma Spencerian, protože dohromady, vypadaly dobře. Pemberton byl zaskočený úspěchem jeho nápoje. Celou společnost pomalu rozprodal, poslední část v roce 1888, těsně před svou smrtí (The Coca-Cola Company, 2012 e).

As Candler podnik skoupil a zaregistroval firmu „The Coca-Cola Company“ ve státě Georgia, společně se svým bratrem (John S. Candlerem), Pembertonovým společníkem F. M. Robinsonem a dvěma dalšími. Základní kapitál společnosti činil pouze 100 000 $. 31. 1. 1893 se svými společníky, zaregistroval na patentovém úřadě ochrannou známku a ve stejném roce vypláceli první dividendy z akcií. Vznikly pobočky, i v dalších státech USA (Dallas, Chicago, Los Angeles) a Candler zobrazoval reklamu, na předmětech běžného použití (hodinách, kalendářích) a všude s ochrannou známkou. V roce 1895 bylo možné zakoupit Coca-Colu v jakékoliv zemi, ve Spojených Státech Amerických. První továrna, ve které se začal tento nápoj lahvovat, byla ve Vicksburgu, stát Mississippi. Založena byla v roce 1894 a vše zde probíhalo mechanizovaně. Nicméně ve velkém začali stáčet nápoje Coca-Cola, až v roce 1899 v Tennessee. Od této doby rostl počet lahvoven a za 20 let se z dvou zvýšil na 1000, rozesetých nejen v USA (The Coca-Cola Company, 2012 d).

Další velký zvrat nastal v roce 1919, kdy firmu Coca-Cola odkoupila skupina investorů, vedená Ernestem Woodruffem a W. C. Bradleym za 25 milionů $ a snažila se expandovat do zámoří. V roce 1920, byla otevřena první stáčírna v Evropě, ve Francii. Firma si začala zakládat na kvalitě, inovacích a balit láhve

27 po 6 kusech, do tzv. rodinných balení s inovativním uchopením. V roce 1929 přišli s chladicími boxy, ve kterých Coca-Cola zůstávala stále vychlazená. To byly předchůdci dnešních nápojových automatů. The Coca-Cola Export Corporation byla založena v roce 1930, což opět navýšilo distribuci a začalo partnerství s Mezinárodním olympijským výborem, přesně od léta 192837 (The Coca-Cola Company, 2012 b).

Během druhé světové války, chtěl Robert Woodruff zajistit, aby každý voják Spojených států amerických, mohl mít možnost, zakoupit si láhev Coca-Coly, jen za 5 centů. To se podařilo, a tak vojenský personál během tohoto konfliktu zkonzumoval 5 miliard lahví Coca-Coly. Vojáci tak mohli šířit produkty značky po Evropě, Africe a Asii. Mnoho z osvobozených obyvatel, tak poprvé ochutnalo tento nápoj a po tomto konfliktu mohla Coca-Cola expandovat po celém světě (The Coca-Cola Company, 2012 c).

Od roku 1955 začíná balení, do různě velkých láhví, 1960 se zrodily plechovky a v roce 1977 PET lahev o objemu 2 litry. Navíc vznikly i nové nápoje, vyráběné firmou Coca-Cola. V Německu se zrodila Fanta, jenž byla představena v USA v roce 1960, Sprite v roce 1961 a první nízkokalorický nápoj 1963. Od této doby se začaly rodit různé kombinace nápojů a příchutí (The Coca-Cola Company, 2013).

V roce 1988 potvrdily 3 nezávislé průzkumy společnosti Landor & Associates, Coca-Colu jako nejznámější a nejvíce obdivovanou značku na světě. Zákazníci uznávali originální recepturu, vzniklou v roce 1886 a z průzkumů v USA vyšlo jasně najevo, že díky ní jsou značce loajální. Vznikla Diet Coke, která se hned po uvedení v roce 1982 dostala do čela oblíbenosti nízkokalorických nápojů. V současné době, je možné nápoje Coca-Cola koupit v 200 zemích světa. Jedná se asi o 450 různých nápojů, prodávaných touto společností s jedinečným, celosvětovým způsobem plnění a recyklace láhví. Výčet všech nápojů spadajících pod korporaci Coca-Cola je v příloze číslo 1 (The Coca-Cola Company, 2012 a).

37 V létě 1928, přivezla nákladní loď do Amsterdamu 1000 lahví Coca-Coly, spolu se sportovci Spojených Států Amerických. 4000 diváků, při zahajujícím ceremoniále, tak mohlo sledovat, první prodej Coca-Coly. Lahev tohoto nápoje, bylo možné zakoupit přímo na stadiónu, v restauracích a kavárnách kolem něj. Prodejci byli oblečeni do čepic a oděvu, právě s potisky a reklamou Coca- Cola (The Coca-Cola Company, 2012 b).

28

3.2. Historie Coca-Coly v České republice

V této kapitole představíme působení společnosti Coca-Cola na českém území.

První nápoje Coca-Cola, se na území Československa objevili na konci druhé světové války, s vojáky USA. Mladí vojáci tak v roce 1945 směňovali láhve tohoto neznámého nápoje za plzeňské pivo. Výroba zde začala až v roce 1971, v národním podniku Fruta Brno a to díky licenční smlouvě společnosti The Coca-Cola Company. Do roku 1989 bylo možná na našem trhu zakoupit výrobky této značky, od různých výrobců. Šlo o podniky z Karlových Varů (Cherry Coke, Coffeine-free Coca-Cola), Chrástu u Chrudimi (ovocné džusy Cappy) a Českých Budějovic (Lift).

Po sametové revoluci, začala společnost The Coca-Cola Company, jednat s Pražskými sodovkárnami a magistrátem Hlavního města Prahy. V červnu roku 1990 zplnomocnila firmu Coca-Cola Amatil Limited a začala jednat s místními podniky, o transformaci a konsolidaci systému. Pan Geoff Mensforth z Austrálie, se stal prvním generálním ředitelem pro Československo v červnu roku 1991. V září tohoto roku předložila společnost návrh na odkup 100% ze závodu na výrobu nealkoholických nápojů v Praze-Kyjích, spadajících pod Pražské sodovkárny. Od 1. září tohoto roku, tak má Coca-Cola Amatil Limited licenci na nápoje značky Coca-Cola pro celé Československo. Vzniklo distribuční a prodejní centrum, pod názvem CCA Praha. Produkty získávala od národních podniků v Chrástu, Karlových Varech a Brně na základě dohody. V roce 1992 pak odkoupila sodovkárnu v Kyjích a začala s přestavbou. V roce 2000 převzala společnost Coca-Cola Hellenic aktivity společností Coca-Cola Amatil Limited a Coca-Cola Beverages, ve střední Evropě. Je nejvýznamnějším evropským výrobcem nealkoholických nápojů společnosti The Coca-Cola Company (Coca-Cola Hellenic, 2015c).

29

3.3. Etika a společenská odpovědnost Coca-Coly

Společnost Coca-Cola během své dlouhé historie, řešila mnoho problémů, které ji potkávali po celém světě. V této kapitole, jsou vybrány ty největší a ty, které dle mého názoru, bylo v této práci nezbytné uvést. Ať už jsme se pro to rozhodli z důvodu jejich závažnosti, nebo postoje, jaký k nim tato nadnárodní společnost zaujala.

Coca-Cola i český zástupce Coca-Cola Hellenic dlouhodobě vystupují velice suverénně, jako firmy, jejichž cílem je udržitelný rozvoj a sociální odpovědnost, při uspokojování potřeb svých zákazníků a vlastních potřeb firmy. To vše, bez dopadu na další generace. K tomuto každoročně vydávají Zprávy o udržitelnosti pro Coca-Colu obecně (The Coca-Cola Company, 2015) a Zprávy o sociální odpovědnosti Coca-Cola Hellenic (2015d). Popisují vše, co podnikají k naplňování svých cílů. Jedná se o oblasti prostředí trhu, životní prostředí, pracovní prostředí, a spolupráce s komunitami. Ukazují zde pokrok v těchto oblastech a jejich ekonomický dopad.

Tyto zprávy, se však nezmiňují o problémech, které jsou spojeny s korporací Coca-Cola, i s jejich produkty, což je úkolem následujících kapitol.

3.3.1. Zdravý nebezpečné produkty

Nejpalčivějším problémem, za který je Coca-Cola neustále kritizována v souvislosti s její podporou sportu, je negativní dopad na zdraví konzumentů. Proto ho uvádím hned na prvním místě. Vypíchnu možné problémy, které mohou nastat, při konzumaci nápojů Coca-Cola a Coca-Cola Zero. Ty jsou nejoblíbenější celosvětově, jakožto typický „kolový“ nápoj a jeho obdoba, neobsahující cukr, patří k nejoblíbenějším nízkokalorickým nápojům.

Coca-Cola obsahuje látky, které mohou být zdraví škodlivé. Obzvláště v kombinaci s jevy, častými pro naši sedavou společnost. Pro lidi, kteří se málo pohybují, jí nevyváženou stravu, pijí málo obyčejné vody, můžou být látky obsažené v Coca-Cole, zdraví škodlivé, dokonce se mohou stát

30 i pro ně smrtelnými. Zvláště, pokud dochází ke konzumaci vyššího množství, než je doporučená denní dávka a to po dlouhou dobu.

Tento největší světový producent slazených nápojů, by se měl začít věnovat dopadu svých produktů na zdraví lidí. Oblíbené nápoje, mají celosvětově za následek 183 000 úmrtí ročně, z toho 133 000 na následky cukrovky, 44 000 srdečními chorobami a 6 000 na rakovinu (Mercola, 2015).

Dle mého názoru, jsou tato čísla opravdu alarmující. Je však třeba si rozebrat, složení jednotlivých nápojů a možnou škodlivost, látek v nich obsažených.

Coca-Cola je složena z: vody (H2O), oxidu uhličitého (CO2), cukru, barviva amoniak-sulfitový karamel E 150d, kyseliny fosforečné E 338, aroma, kofeinu; energetická hodnota výrobku je 180 kJ, tedy 42 kcal, na 100 ml. (Coca-Cola Hellenic, 2015a).

Oproti tradiční Coca-Cole je v Coca-Cole Zero obsažen citronan sodný, cyklamát sodný, aspartam a acesulfam (Coca-Cola Hellenic. (2015b).

3.3.1.1. Vysoký obsah cukru

Vysoký obsah cukru v nápoji Coca-cola, je nechvalně známou vlastností tohoto oblíbeného nápoje. Jak ukazuje obrázek číslo 1, v posledních 30 letech, je patrný celosvětový odklon, od pití čisté vody, mléka a neslazených nápojů. Oproti tomu, narůstá konzumace slazených nápojů a s tím i zvýšení příjmu energie do lidského těla. Obzvláště u dětí, je tento trend patrný a v kombinaci se sníženým pohybem, dochází k procentuálnímu růstu obézních dětí v populaci. V dnešní době, jsou slazené nápoje dostupné téměř na každém rohu, za nízké ceny a v mnoha příchutích. A to i ve školách. Z obrázku číslo 1 je patrné, jak se ve Spojených státech amerických tento trend projevuje. Jak u dětí, tak u dospělé populace, se vytrácí z pitného režimu mléko a podíl slazených nápojů nebezpečně roste (Stávková, 2013).

31

Obrázek č. 1: Vývoj podílu konzumovaného mléka (Milk), slazených nápojů (Sugar Sweetened Beverages), a džusů (Juices) za den mezi roky 1965-2006 u dětí (Children) a dospělých (Adults)ve Spojených státech amerických (Zdroj a data: Stávková, 2013.

Poměry cukru, jsou v různých nápojích odlišné. V 250 ml 100% pomerančového džusu je 6 kostek cukru v Coca-cole až 7 kostek, slazená minerální voda Rajec- mateřídouška 3 kostky. Jedna kostka obsahuje 4-5 g cukru. Jak je vidět z tabulky číslo 1, Coca-Cola patří mezi nápoje s nejvyšším obsahem cukru. Kurzívou jsou zvýrazněny produkty, které patří do sortimentu distributora Coca-Cola Hellenic. I ve srovnání s těmito nápoji, má Coca-cola nejvyšší hodnoty cukru, společně s džusy Cappy (Stávková, 2013).

Tabulka č. 1: Obsah cukru ve vybraných nápojích prodávaných na trhu v ČR (Zdroj a data: Stávková, 2013).

Energetická hodnota Nápoj (100 ml) Obsah cukru (g) (kJ) Džusy Toma – pomeranč 100% 188 9,5 Hello – jablko 100% 190 11 Relax – jahoda s dužinou 33% 201 11,3 Relax – multivitamin 100% 206 11,2 Cappy – jablko 20% 171 9,8 Cappy – pomeranč 100% 195 10,9

32

Limonády Fanta 155 9,2 Sprite 122 6,8 Coca-cola 176 10,8 Kofola 139 8 Pepsi Cola 175 11,2 Top Topic 73 Neuvedeno Tonic Kinley 155 8,8 Seven up 175 11 Mirinda 202 12,9 Slazené minerální vody Mattoni – citron 79 Neuvedeno Korunní – citron 92 4,9 Aquila aqua beauty – citron 50 2,9 Rajec – mateřídouška 82 4,5 Poděbradka – citron 79 4,3 Dobrá voda – citron 85 5,2 /pomeranč Hanácká kyselka – citron 54,4 Neuvedeno Bonaqua – citron 50 2,8 Ondrášovka – citron 84 Neuvedeno Magnesia – citron 68 Neuvedeno Dětské nápoje Kubík mrkev-malina-jablko 206 11,5 Jupík multivitamin 185 10,7 Capri-Sonne jablko 128 6,4 Ostatní nápoje Syrovátkový nápoj Fitness 205 13,8 citrusy

Zvýšený přísun energie, ze slazených nápojů a džusů, napomáhá k vzniku nadváhy, obezity, diabetu a dalších chronických onemocnění. Nejedná se o jediný faktor s těmito účinky, nicméně jejich omezování je nutnou prevencí. Ohroženou skupinou jsou děti, u kterých je nutností eliminovat možnost zakoupit, nebo konzumovat tento druh nápojů. Ideální je nepodávat ani nenabízet slazené limonády, ve školním prostředí a nebudovat u dětí návyk na sladkou chuť. V kombinaci s nedostatkem pohybu, vytváří prostředí ideální pro nárůst tělesné hmotnosti (Stávková, 2013).

33

Konzumace, jenž vyvolala závislost na Coca-Cole, se stala osudnou pro Natashu Harris z Nového Zélandu. Denně průměrně vypila asi 10 litrů černého nápoje, což se této 31 let staré ženě, stalo 25. února 2010 osudným. Trpěla tachykardií, játra měla oteklá a rozpadající se zuby, jí museli být odstraněny několik let před smrtí. Tato žena denně díky jejímu oblíbenému nápoji, vypila asi 1 kg cukru a gram kofeinu. Nadměrná konzumace jakéhokoliv nápoje, nebo potraviny takového rozsahu, je životu nebezpečná. To platí dokonce i pro vodu. Pokud přidáme ještě nedostatek fyzické aktivity, dopad na zdravý může být fatální, jako v tomto případě (Moisse, 2013).

3.3.1.2. Aditiva

„Ečka,“ neboli potravinová aditiva, jsou neznámé přísady pro laickou veřejnost. Vzbuzují často vysokou míru nedůvěry a nejistoty (Poláchová 2013). Jedná se o chemické látky, které často mají za úkol, zlepšit chuť, kvalitu, barvu, regulovat kyselost, zvýšit trvanlivost a výživovou hodnotu jednotlivých potravin. Existují ale i aditiva přírodní, vyráběna přirozenými postupy. Jedná se třeba o barviva, extrahovaná z ovoce a zeleniny. Některé z nich, jsou velmi prospěšné.38 (Ptáček 2015). Potravinová aditiva se dělí podle účelu jejich užití. Některé z nich, se objevují i ve více kategoriích, z důvodu jejich široké využitelnosti (Poláchová 2013).

„V současné době rozeznáváme 26 kategorií (tříd), potravinových aditiv: barviva, konzervanty, antioxidanty, kyseliny, regulátory kyselosti, emulgátory, stabilizátory, želírující látky, zahušťovadla, náhradní sladidla, odpěňovače, plnidla, nosiče, protispékavé látky, tavící soli, zpevňující látky, látky zvýrazňující chuť a vůni, pěnotvorné látky, leštící látky, zvlhčující látky, modifikované škroby, kypřící látky, balící plyny, propelanty, sekvestranty a látky zlepšující mouku.“ (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách, 2008). Vliv na lidské tělo u těchto látek není ještě zcela objasněný. Řada z nich, je považována za bezpečné. Není ani možné, aby se ke konzumentovi dostalo větší množství aditiv, které by pro jeho zdraví bylo nebezpečné. To hlídá evropská

38 Mezi prospěšná aditiva patří kurkumin. Snižuje hladinu cholesterolu, stimuluje mozkovou činnost, pozitivně působící na Alzheimerovu chorobu a trápení (Ptáček 2015).

34 legislativa a kontroly. Pro každou tuto látku, je stanovena akceptovatelná denní dávka (ADI). Udává množství na kg tělesné hmotnosti, jenž je možné bez obav konzumovat po celou dobu života, bez zdravotního rizika. I přes to, některá aditiva mají potenciál vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Patří sem přecitlivělost, či nesnášenlivost některých přidaných látek, průjmy, hyperaktivity a jiné. Záleží na množství látky a dalších faktorech (Ptáček 2015).

Pro naši práci budou níže uvedeny a popsány ty, které se týkají nápoje Coca-Cola.

3.3.1.2.1. Barviva

Karamel E 150

Jedná se o hnědou amorfní39 látku, užívanou k barvení potravin. Jde o přírodní barvivo vznikající z tepelného zpracování sacharidů (řepný a třtinový cukr). K urychlení procesu, se přidávají ještě katalyzátory, díky nimž rozlišujeme různé druhy karamelu. Ty jsou považovány za bezpečné přísady (Ptáček 2015).

Vznikají zahříváním cukru na 170 °C (dle druhu cukru) a jeho následným pomalým táním, dochází k rozpadu molekul cukru na další sloučeniny. Ty dávají karamelu typickou chuť a barvu. Jsou součástí Coca-Coly (Homola, 2009).

3.3.1.2.2. Náhradní sladidla

Aspartam E 951

Aspartam je nízkokalorické sladidlo. Má odlišnou chuť a vlastnosti, než sladidla v přírodě. Jsou přísadou pro „dietní nebo nízkokalorické“ potraviny, jako náhražka cukru. Není povoleno, je užívat v potravinách pro kojence, nebo děti. Do této skupiny ještě patří sacharin E 954, cyklamáty E 952 a acesulfam K E 95. Aspartam se skládá ze dvou aminokyselin. Fenylalaninu a kyseliny aspartové. Za vyšších teplot se rozpadá a ztrácí sladící účinky. Je dosti nestabilní. V ČR je možné ho přidávat pouze v omezeném množství, do určitých potravin. Není stále vyloučen, jeho negativní dopad, na zdraví lidí. Při zvýšené

39 „Amorfní“ je beztvarý, bez vnitřní struktury (Linhart & kol., 2002).

35 konzumaci hrozí tvorba karcinogenů, bolesti hlavy a žaludku, bušení srdce, chronické bolesti, svalů a podobně. Je obsažený ve výrobcích Coca-Cola Light a Coca-Cola Zero (Ptáček 2015).

Coca-Cola navíc neuvádí přesné množství těchto látek, obsažených v nápojích. Beránková (2014) ve své bakalářské práci provedla měření aspartamu, ve výše uvedených nápojích. Coca-cola Zero, ani Coca-cola Light neobsahovaly zdraví škodlivé množství. Upozorňuje ovšem na nebezpečí dlouhodobé konzumace, či přesáhnutí denní doporučené dávky. Zvýšené hodnoty by mohly být toxické a ovlivnit zdravý spotřebitele.

Cyklamát sodný

Jde o umělé sladidlo, se sladivostí 50x vyšší, než cukr. Dříve byly určeny diabetikům. Bylo však prokázáno, že tyto látky zvyšují účinnost jiných karcinogenů. V mnoha zemích, jsou zakázané. V České republice, je povoleno používat pouze cyklamát sodný. Jde o velice zdravý škodlivou přísadu (Homola, 2009).

3.3.1.2.3. Regulátory kyselosti

Kyselina fosforečná

Jedná se o nasycenou kyselinu trihydrogenfosforečnou. Má široké využití (při zpracování ropy, úpravě kovů, v potravinářství a zubních tmelech). Coca-Cole dodává typickou štiplavou chuť. V malém množství, jde o látku bezpečnou. Není však dokázáno, jak tělo zareaguje na zvýšený příjem fosforečnanů. Přebytek fosforu v těle, může způsobit nerovnováhu mezi vápníkem a fosforem. Výsledkem pak může být například úbytek kostní hmoty. Některé studie naznačily, že děti konzumující pravidelně Coca-Colu, měly častěji zlomeniny kostí, než děti, kteří tyto nápoje nepily (Homola, 2009).

36

Citronan sodný E 331

Používá se k upravování kyselosti některých potravin, bez nebezpečných vedlejších účinků. Je dokonce součástí kojeneckých výživ (Homola, 2009).

3.3.1.3. Kofein

Kofein je alkaloid stimulující srdeční činnost a centrální nervovou soustavu. Jde o nejrozšířenější stimulant, který může způsobit drogovou závislost, při vyšší míře užívání. Je to přírodní látka, vyskytující se v kávových zrnech, kakaových bobech, kola ořeších, čajových lístcích, a guaraně. Na lidský organismus má dost účinků, žádoucích i nežádoucích. Nás budou zajímat hlavně ty nežádoucí. U nervově přecitlivělých osob, může být stimulace CNS nebezpečná. Překyselení mění pH stabilitu žaludku. To má za následek pálení žáhy, nebezpečí pro lidi s dvanácterníkovými a žaludečními vředy a dalšími onemocněními tohoto typu. Kofein může lidem se srdečními chorobami dokonce způsobit infarkt, či problémy s ledvinami. Násobí účinky stresu na oběhovou soustavu. Ovlivňuje metabolismus vápníku v těle (zvyšuje jeho vylučování). Lidé přecitlivělí na kofein po jeho konzumaci, mohou trpět nevolností, neklidem, nervozitou, nesoustředěností, únavou, nespavostí, rychlým tepem, apod. (Homola, 2009).

3.3.1.4. Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (CO2), je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Jeho používání v potravinářském průmyslu, je zcela bezpečné i přesto, že ovlivňuje fungování některých orgánů a orgánových systémů. V dutině ústní má za následek větší prokrvení sliznice. Způsobuje brnění, jenž nás nutí říhat. To má za následek pití nápojů pomaleji, po menších doušcích a vylučování velkého množství slin. V žaludku CO2 podráždí sliznici, co má za následek zvýšenou produkci trávicích šťáv. Dochází k nabourání přirozeného prostředí a zkracování střevní peristaltiky (zvýšená aktivita střev). Podpora tvorby žaludečních vředů, nebyla prokázána. Méně časté je ovlivnění dýchacího a oběhového systému spolu s ledvinami.

37

Obecně, občasná konzumace nápojů obsahujících CO2, je doporučována. V současné době, však lidé tyto nápoje konzumují v obrovském množství. Tento „nepřírodní“ CO2 obsahuje aditivum E 290. Oxid uhličitý je přirozeným odpadním produktem našeho organismu, takže jeho konzumace je fyziologicky nenormální (Homola, 2009).

Navíc v roce 1999 byl oxid uhličitý, jimž byly plněny láhve a plechovky v továrnách v belgických Antverpách a francouzském Dunquergue zdraví škodlivý. Naštěstí se na problém brzy přišlo, ale i přesto tyto nápoje způsobily mírnou otravu u několika desítek belgických žáků a studentů (ČTK, 1999).

Uvedené příklady jasně dokumentují, jak škodlivé mohou být tyto látky v nápojích Coca-Cola. Fatální následky dlouhodobé a nadměrné konzumace, jsou dle mého názoru dosti podceňované. Hlavní je prevence dětí, lidí se špatnými stravovacími návyky a s nedostatečnou pohybovou aktivitou. Místo toho, jsou podporovány marketingem společnosti a mnozí lidé je konzumují, bez jakýchkoliv obav o svoje zdravý.

3.3.2. Coca-Cola jako korporace

Coca-Cola je produktem konzumní společnosti. Z malé firmy produkující sirup smíchaný se sodou, se stala korporací působící po celém světě. Podle žebříčku Interbrand (2016), byla třetí nejhodnotnější celosvětovou značkou v roce 2015, jak vyplývá z tabulky číslo 2. Dlouhé roky byla Coca-cola na prvním místě. Hodnota její značky v posledních letech neroste a nemůže tak stíhat dynamické společnosti tipu Apple a Google, jenž ji překonaly v roce 2011. Růst hodnoty této společnosti byl dlouhé roky stimulován spojováním s dalšími společnostmi. Mezi nejznámější patří Sprite a Fanta. V současné době pod Coca-Cola Company patří asi 400 různých značek. Ty jsou uvedeny v příloze číslo 1. Navíc je jednou z mála podniku, která už 54 let vyplácí dividendy svým akcionářům (Forex 24, 2016).

38

Tabulka č. 2: TOP 10 nejhodnotnějších celosvětových značek podle žebříčku Interbrand za rok 2015 (Zdroj a data: Interbrand, 2016).

Hodnota Změna oproti Pořadí Značka (mil. $) roku 2014 1. Apple 170,276 43% 2. Google 120,314 12% 3. Coca-Cola 78,423 -4% 4. Microsoft 67,67 11% 5. IBM 65,095 -10% 6. Toyota 49,048 16% 7. Samsung 45,297 0% 8. GE 42,267 -7% 9. McDonald´s 39,809 -6% 10. Amazon 37,948 29%

Lehtinen (2007) popisuje korporace, jako podniky vytvořené za účelem vlastnění značky. Jsou produktem vyspělé ekonomiky a jde o spojování společností a výroby, za účelem maximálního zefektivnění výroby. Časté je přesouvání takových továren do zemí třetího světa, kde dochází k porušování etických principů ve vztahu k místním dělníkům, pracujících v otřesných podmínkách, za minimální mzdu.

André (2015) doplňuje o hlavní cíl vlastníků korporací a to je neustálý růst hodnoty jejich podniku. Mnohdy tak dochází například k vypouštění toxických látek do přírody a k jejímu ničení.

Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová (2014) ke korporacím ještě píší, že využívají daňové ráje pro jejich platbu. Státy navíc vytváří ideální podmínky, pro fungování nadnárodních korporací. Mají benevolentnější environmentální zákony, korporace mohou snadněji působit na vlády, aby jim „šly na ruku.“ Navíc do zemí třetího světa přinášejí nové technologie, kapitál a práci.

Oficiálně v mainstreamových médiích, se nemůžeme dočíst o problémech spojených s touto nadnárodní společností. Společenská odpovědnost a etika jsou v případě Coca-Coly často skloňovanými pojmy. Stačí ale jen prozkoumat internet a najdeme mnoho dokumentů, které jasně svědčí o nedodržování jejich smělých cílů. Ty nejpalčivější z nich nastíním v následujících částech této práce.

39

3.3.2.1. Působení Coca-Coly v Indii

Coca-Cola působí na indickém trhu dlouhodobě. Na tomto trhu budeme demonstrovat problémy, které jsou s touto korporací spjaty. Jsou zde nejmarkantnější a ideálně se na nich dají demonstrovat snahy korporace za každou cenu vyrábět a maximalizovat zisk. Jedná se o negativní externality.40 Coca-Cola opustila Indii v roce 1977 poté, co odmítla sdělit recepturu na výrobu tohoto nápoje vládě, nebo místním investorů poskytnout podíl ve společnosti. Coca-Cola tak v této zemi nebyla zastoupena skoro 20 let (Lal, 2006).

Návrat na tento trh firma učinila, díky dceřiné společnosti Coca-Cola India s.r.o., v roce 1993. Znovu tak vstoupila, na v té době sedmí největší světový trh a začala s ambiciózními investicemi. Navíc skoupila místní producenty nealkoholických nápojů, takže ihned měla firma Coca-Cola Company 60 % podíl na trhu (Moye, 2013).

Coca-Cola s.r.o. nemohla sama uspokojit poptávku po svých produktech. Proto je v Indii i licenční stáčírna, Hindustian Coca-Cola Beverages s r.o., která může připravovat, prodávat, balit a distribuovat nápoje značky Coca-Cola. Do této sítě patří ještě 13 autorizovaných stáčecích partnerů společnosti Coca-Cola (Coca-Cola India, 2015c).

Indický trh, nebyl příliš důležitý, co do procenta celosvětové spotřeby, ale potenciál měl obrovský. Stal se tak součástí dlouhodobých strategií společnosti Coca-Cola (Coca-Cola India 2015b).

3.3.2.1.1. Problémy s vodou

Coca-Cola je kritizována kvůli environmentálním problémům na celém světě.41 Největší kritice je vystavena díky problémům s vodou, jenž je hlavním

40 „Negativní externalita“ je dopad jednání jedné osoby na blahobyt druhé, nezúčastněné. V našem případě negativní dopad jednání Coca-Coly na místní zemědělce a obyvatele v okolí továren (Mankiw, 2009). 41 Společnost Coca-Cola čelila problémům s vodou například i ve Velké Británii. Zde se v roce 2004 objevily v balené vodě stopy bromidu. Ukázalo se, že se jednalo o stáčenou užitkovou vodu (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

40 zdrojem pro jejich produkty. V Indii je obecně nedostatek vody, takže tyto problémy jsou zde ještě markantnější.

Problémy s vodními zdroji se v této oblasti zabývala v minulosti Corporate Accountability International (CAI). Ta poukazovala na problémy, jak se slazenými nápoji, tak i s balenou vodou, která je samozřejmě rovněž v portfoliu Coca-Coly. Kritika se snášela na problém s příliš velkou spotřebou místní vody, na 1 litr finálního produktu, které je zobrazeno na obrázku číslo 2 (The Economist, 2005).

Coca-Cola se na tuto situaci snaží reagovat. Mezi lety 2005- 2014 snížila spotřebu vody z 3,74 l na 1,97 l vody potřebné pro výrobu 1 litru svého výrobku, jak dokumentuje graf, na obrázku č 2.

4

3,5

3

Množství 2,5 spotřebované vody na 1 l 2 konečného produktu 1,5

1

0,5

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok

Obrázek č. 2: Množství vody potřebné k výrobě 1 litru Coca-Coly mezi roky 2005-2014 v Indii (Zdroj: Vlastní práce autora, Data: Coca-Cola India, 2010, 2014, 2015a).

Nicméně problémem je rostoucí spotřeba vody v oblasti. Coca-Cola sice stále zlepšuje svoje technologie, ale díky zvyšující se nabídce a tím i výrobě nápojů korporace, roste náročnost na spotřebu vody v Indii. Coca-Cola tyto údaje přestala zveřejňovat v oficiálních zprávách. Jak ale ukazuje tabulka číslo 3, celková spotřeba mezi roky 2005- 2009 stoupla ze 4,43 miliard litrů vody na 6,86 miliard litrů. A to i přes zvýšení efektivity výroby, jenž vedlo k snížení spotřeby litrů

41 vody na výrobu 1 l Coca-Coly z 3,74 litrů, na 2,8 l vody. Toto je dle mého názoru typický problém korporací. Technologickým pokrokem se snaží zamaskovat rostoucí problém. V tomto případě neustále se zvyšující spotřebu vody, díky navyšování výroby z důvodů uspokojování poptávky.

Tabulka č. 3:Spotřeba litrů vody na 1 l finálního produktu Coca-Cola a celková spotřeba vody v Indii mezi roky 2005-2014 (Zdroj: Vlastní tvorba autora, data: Coca-Cola India (2010, 2014, 2015a).

Spotřeba litrů Celková spotřeba Rok vody/1 l finálního vody v Indii (mld. produktu) litrů) 2005 3,74 4,43 2006 3,66 4,65 2007 3,66 4,96 2008 3,34 6,18 2009 2,8 6,86 2010 2,5 - 2011 2,27 - 2012 2,12 - 2013 1,98 - 2014 1,97 -

Jestliže budeme popisovat jednotlivé případy, je nutné zmínit problémy s továrnami Mehdiganj, v blízkosti města Varanasi, Kala Dera nedaleko Jaipuru, Plachimada (oblast Pallakkad) ve státě Kerala, a v Perundurai (Sivagangu) v Tamil Nadu.

Úspěchem pro obyvatele Indie, bylo uzavření továrny Plachimada ve státě Kerala, kterou firma Hindustan Coca-Cola Beverages Limited používala k plnění láhví. Ta byla uvedena do chodu v roce 2000. Denně spotřebovala asi 510 000 litrů vody, při průměrné spotřebě 3,75 litrů vody na 1 l konečného produktu a navíc produkovala velké množství znečištěné vody. Protesty místních obyvatel začaly o dva roky později. V roce 2003 byla řada studen v této oblasti kontaminována znečištěnou vodou a lidé tak museli chodit, i 5 kilometrů pro nezávadnou vodu i dvakrát denně. Při koupání se v této vodě, navíc způsobovala vyrážku a pálila v očích. Negativní vliv měla i na zemědělství, kdy byly zaznamenány velké úhyny kokosu, kukuřice a rýže. V dubnu 2003 místní úřady odmítly obnovit licenci

42 pro továrnu Plachimada z důvodu nadměrné spotřeby místní vody a způsobeného nedostatku této tekutiny, pro místní obyvatele. Proti tomuto rozhodnutí se korporace odvolala k Vrchnímu soudu v prosinci 2003. I ten však rozhodnutí potvrdil, jelikož byl povinen chránit zdraví občanů a přírodní zdroje v Indii. Takže továrna nemohla čerpat podzemní vody pro výrobu, ale zároveň měla dostat zpět licence, aby mohla dál vyrábět. Proti tomu vystoupily místní úřady a jen díky jejich neustálé aktivitě, továrna dále již nevyráběla. V roce 2005 dokonce Vrchní soud umožnil použít 500 000 litrů podzemní vody denně továrně a obnovit znovu licenci. To vyvolalo řadu protestů, při kterých bylo policií zraněno několik místních obyvatel, což vzbudilo zájem vlády státu Kerala a ten nakonec továrnu zavřel. Studie v dubnu 2005 ukázaly, že problém s nedostatkem vody vyvolal tříleté působení továrny v oblasti. V roce 2006 se snažila Coca-Cola ještě toto rozhodnutí zvrátit, ale to se ji nepovedlo. Zavázala se tak investovat miliardy dolarů do vybudování technologií, které budou napomáhat zadržování vody z dešťů. Nicméně to příliš nepomohlo, ale továrna dosáhla toho, že mohla dál vyrábět (The Rights To Water And Sanitation, 2016). Továrna v Plachimadě byla nakonec roku 2011 uzavřena. Coca-Cola byla donucena, vyplatit 48 milionů dolarů jako odškodné, což ji donutilo z finančních důvodů tento objekt opustit. Vyrábí zde ale nadále nápoje „nekolového“ typu, které neustále zatěžují podzemní, vodní zdroje (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

Ve vesnici Kaladéra, státě Radžastán prohlásil Hlavní úřad pro podzemní vodu (CGWBA) už v roce 1998 jako přetížené, co se spotřeby vody týká. Nicméně v roce 1999 zde postavila Coca-Cola stáčírnu lahví. Od roku 1991 do 2000, kdy byla tato továrna spuštěna, klesla hladina podzemních vod pouze o 3 metry. V roce 2009 je pokles o kritický 22 metrů. Místní obyvatelé nemohou zavlažovat svá pole, spotřeba drahé elektřiny stoupla díky potřebě čerpadel, pro odebírání vody z vyšších hloubek. Navíc povrchová voda zde není, vše je vyschlé. Lidé musí chodit pro vodu delší vzdálenosti a samotná kvalita vody se zhoršila. Páchne, má nepřirozenou barvu a je kalná. Tyto problémy má navíc asi 50 vesnic v okolí. CGWBA potvrdil, že Coca-Cola odebírá kritické množství vody a hlubinnými vrty ji znečišťuje (Ekologický právní servis, 2006). Boj místních obyvatel, farmářů, neziskových organizací trval neuvěřitelných 13 let. Během

43 nichž se Coca-Cola neustále snažila investovat do této továrny a okolí. Nakonec v roce 2014 továrnu zavřela a z ekonomických důvodů z regionu odešla (Rana, 2016).

Z obrázku číslo 3 je patrné, jaký vliv na hladinu spodních vod mělo otevření továrny v roce 2000 a její následné působení v regionu Kaladera.

Obrázek č. 3:Výška podzemní vody v oblasti Kaladera mezi lety 1990-2010 (Zdroj a data:Bhaduri, 2014).

44

Podobným problémem, jako dva výše zmíněné, bylo vybudování továrny v městě Mehdiganj, nedaleko města Varánasa, ležícího na řece Ganze. Továrnu zde Coca-Cola odkoupila v roce 2000, od jiné společnosti. Od této doby, sice narůstá počet lidí v oblasti, i počet studen, nicméně podzemní voda ubývá mnohem rychleji. Místní obyvatelé viní továrnu z nadměrného užívání podzemní vody, společně se znečišťováním vody a půdy. V roce 2006 potvrdila nezávislá studie, zvýšený výskyt těžkých kovů v okolí továrny. V roce 2008 byl pokles hladiny ve vrtech 28 metrů. Továrna tento údaj dementovala měřením u vzdáleného vrtu, kde byla voda již v 6 metrech pod zemí (Ekologický právní servis, 2006). Tato továrna nakonec byla také uzavřena a to v srpnu 2014 (Free Speech Radio News, 2016).

Další, aktuálnější problém, se objevil devět let, po zavření továrny v Kerale (v roce 2014) a to v Perundurai, státě Tamil Nadu. Farmáři měli strach o zdroje podzemní vody (jenž by za 4 měsíce fungování továrny byla podle nich vyčerpána), znečištění vzduchu a nadzemní vody. Vláda tak nedala povolení k výstavbě nové továrny (Stalin, 2015).

Jak je vidět, tento problém je stále v Indii aktuální a Coca-Cola se s ním neumí vypořádat. Snaží se neustále bránit a úbytky podzemní vody komentuje extrémně suchými léty, v kombinaci se zvyšováním zemědělství. Tyto argumenty nejsou dostatečné pro řadu organizací, spolu s vybranými univerzitami.42 Nesouhlasí s nezodpovědným přístupem společnosti k lidským právům a životnímu prostředí. Výsledkem je konec prodejních smluv, s Coca-Colou. Coca-Cola slibuje neustále výstavbu nádrží, které by zadržovaly dešťovou vodu, jenž by pak mohli využívat pro svoje potřeby, jak továrna, tak místní obyvatelé a zemědělci. V řadě míst, k této výstavbě vůbec nedošlo, i přes více jak 10 let slibů (Kaladara). Otázkou je i množství vody, které dokážou tyto nádrže pojmout (Ekologický právní servis, 2006).

42 Patří sem například i americká Michhiganská Univerzita, která sama vynutila studii po Coca-Cole hodnotící její hospodaření s vodou v Indii. Ta byla hotova v roce 2008 a potvrdila slova místních obyvatel. Ani jedna z továren před výstavbou, neměla zpracovanou studii hodnotící vliv na životní prostředí. Některé továrny (např. v Kaladáře) doporučila dokonce zavřít (Ekologický právní servis, 2006).

45

Srivastava (2015) zpochybňuje návrhy Coca-Cola. Mnohé nádrže, již byly vystavěny, nicméně jsou v rozpadlém stavu a neplní svoji funkci. Navíc i přes výstavbu nádrží, továrny stále spotřebovávají obrovské množství podzemní vody, což má neblahý vliv, na jejich okolí. Coca-Cola ovlivňuje těmito zásahy celé ekosystémy, v jednotlivých oblastech. Navíc lidem odepírá základní lidská práva, na úkor zisku svých továren.

3.3.2.1.2. Znečištění půdy a pesticidy v nápojích

Dalším palčivým problémem společnosti Coca-Cola je znečištění půdy v okolí továren v Indii. V roce 2003 na něj upozornil reportér John Waite, v blízkosti továrny v Palakkadu. Bylo zde objeveno zvýšené množství kadmia43 (ERB Institute University Of Michigan, 2010).

V září 2003 byly testovány nápoje Coca-Cola i Pepsi, vyráběné v Indii, na přítomnost pesticidů v nápojích. Naměřené hodnoty byly u obou výrobců vysoké. Dementovaly to přítomností pesticidů u místních farmářů, kteří jim dodávali cukr a odkazovali se na mezinárodní standardy, podle kterých byly naměřené hodnoty v pořádku. Bez ohledu na to, zasedl v roce 2004 indický Nejvyšší soud a rozhodl, že obě společnosti musí na etikety svých nápojů, jasně uvést, že obsahují pesticidy. V Indii totiž nebyly touto dobou, jasně dané standardy, na možnou výši těchto látek v nápojích (ERB Institute University Of Michigan, 2010).

Na tento výzkum navázal další, v prosinci 2005 - dubnu 2006, Centrem pro vědu a životní prostředí (CSE). Výsledky byly otřesné. Hladina lindanu44 byla překročena až 53 krát, od povolené hranice EU, stejně jako naměřené úrovně neurotoxinu chlorpyrifosu,45 až 47 krát překračující standardy EU. Heptachlor46,

43 Obvyklé množství v půdě je 100 mg/kg, ale zde to bylo 1100 mg/kg (ERB Institute University Of Michigan, 2010). 44 „Lindan“ známý jako izomer gama-HCH) je zakázanou látkou pro svoji toxičnost a pomalý rozkladu v zemi (Petrlík & Válek, 2014a). 45 „Chlorpyrifos“ je pesticid používaný k hubení hmyzu v domácnostech a likvidaci parazitů u domácích zvířat. Je mírně toxický (Petrlík & Válek, 2014b).

46 zakázaný v Indii a nepoužívaný v USA. Od roku 1988 byl nalezen v 71 % vzorcích a úroveň 4 krát přesahovala limity. Pesticid malathion47, pak byl v 38 % všech vzorků. Toto měření odhalilo globální skandál. Coca-Cola se snažila tento výzkum znehodnotit a dodávala, že použité metody, nebyly komplexní, což samozřejmě nebyla pravda (Johnson, Saikia & Kumar, 2006). Na základě těchto testů 7 z 28 indických států částečně zakázalo prodej nápojů Coca-Cola (i Pepsi) a například stát Kerala vyhlásil kompletní zákaz prodeje těchto nápojů. CSE oznámilo, že pesticidy v nápojích mohou způsobovat rakovinu, a způsobovat vrozené anomálie dýchacího a imunitního systému, jestliže budou konzumovány po delší dobu. Nakonec na vše zareagovala samotná Coca-Cola (i Pepsi), která si nechala udělat vlastní testy. V nich byly hodnoty pesticidů pod normami platnými pro EU. Spustili pak obrovskou marketingovou kampaň, ve všech médiích v Indii, o bezpečnosti svých výrobků, na základě jejich studie. V září 2006 otevřela Coca-Cola dveře svých továren. Více než 4 000 lidí se zúčastnilo prohlídek a firma tak ukázala, že nemá co skrývat. Najali indického populárního herce Aarira Khana, který nápoje propagoval a zaujal tak mladší zákazníky (Carroll & Buchholtz, 2008).

3.3.2.1.3. Reakce veřejnosti

Jak již bylo zmíněno, reakce lidí v okolí továren byla rychlá. Jednalo se o samotné obyvatele, místní zemědělce, neziskové organizace. Například v Plachimadě, se veřejnost nemohla spolehnout na podporu úřadů. Celkové hnutí, však má celosvětovou podporu. Může za to hlavně Amita Srivastavov. Žije v Americe a díky přednáškám na amerických univerzitách a internetu se snaží problémy v Indii rezonovat, do celého světa. Je i koordinátorem, mezi jednotlivými protestujícími skupinami. V každém indickém státě, se totiž mluví jiným jazykem a tak se mezi sebou nemohou mnohdy protestující domluvit. Díky Srivastavovi mohou plánovat postupy a zefektivnit je tak. Díky němu, vznikl

46 „Heptachlor“ je ve většině zemí zakázaný, jelikož je považován za podezřele karcinogenní. Byl ale používán na hubení hmyzu (Petrlík, Válek & Havel, 2014). 47 „Malathion“ je pravděpodobný karcinogen s širokým využitím. Je účinný proti škůdcům i svrabu (Kleger & Válek, 2014).

47 web India Resource Centre, který právě slouží ke koordinaci a podávání informací o vývoji těchto problémů v Indii. Hlavním úspěchem je částečné, nebo kompletní zakázání prodeje Coca-Coly v 7 státech Indie (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

3.3.3. Coca-Cola ve Střední Americe

Střední Amerika je dalším regionem, kde Coca-Cola působí značné problémy. Ty se týkají již výše zmíněných problémů s těžbou podpovrchové vody, a to hlavně v oblastech San Cristobal de Las Casas a Chiapas. Pozemky, kde jsou dnes továrny Coca-Cola, byly vyvlastněny a odebrány místním obyvatelům. Dochází zde opět k odebírání základních lidských práv, kterým právo na vodu samozřejmě je, protože bez ní nemůže člověk dostát práva na život. Vytlačila z oblasti výrobny třtinového alkoholu a garantovala přinést nealkoholické nápoje se zdravým podporujícím efektem. Díky tomuto měla Coca-Cola monopolní postavení na trhu. Dokonce v jihomexickém městě Chamula, nahradila Coca-Cola posvátný nápoj, který se pije při obřadech v chrámu s názvem „posh.“ (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

Stejně, jako v Indii, Coca-Cola i v této oblasti působí velké problémy s dostupností pitné vody. Od roku 2000 je zhruba 15 milionů Mexičanů bez přístupu k pitné vodě. To díky privatizaci vodních zdrojů, mexické vlády pro továrny Coca-Cola. Tato země je tak druhým největším konzumentem balené vody na světě, kterou jim opět prodává zpět společnost Coca-Cola. Paradoxně si tak vytváří nové klienty, kteří by bez existence těchto továren, mohli v klidu konzumovat přírodní pitnou vodu ze svých studen (Hulst, 2015).

Dalším problémem je obří reklama Coca-Coly, která je všudypřítomná. Tato nadnárodní firma v Mexiku vytvořila tak dokonalý marketing, že v této zemi je nejvyšší procento konzumentů Coca-Coly na světě. Ve zprávě o sociální odpovědnosti, se objevuje jako cíl dělat marketing, s respektem k ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu prostředí dané země. Karavany s touto reklamou pak 12.

48 prosince48 motivují obyvatele ke koupi nápojů Coca-Cola. V některých chudých oblastech jsou tak prestižními, že mnohé rodiny vyměňují celá kuřata za jednu sklenici tohoto nápoje, pro hlavu rodiny. Denně Mexičané vypijí v průměru 0,4 l a jsou vesnice, kde se průměr odhaduje až na 5 l Coca-Coly na obyvatele denně. Navíc v regionu Chiapas nejen, že dochází k této nadměrné konzumace, ale zároveň jde o místo s výskytem obrovského počtu obézních lidí. Obecně 70 % Mexičanů trpí nadváhou a z toho 30% je dokonce obézních. Cukrovka 2. typu, je nejčastější příčinou smrti, v této středoamerické zemi a odhaduje se, že v roce 2020, v této zemi zkolabuje zdravotní systém. Mluví se o „Nové válce 21. století,“ nebo „Epidemii obezity.“ Velký vliv na tuto situaci mají právě nezdravé nápoje Coca-Cola. Láhve jsou všudypřítomné, ať už prázdné, nebo plné. Paradoxem je, že v regionu zároveň 8 z 10 lidí trpí podvýživou a 3 z 10 dokonce hladem. Lidé nemají co jíst, ale každý si může dovolit koupit láhev slazeného, černého nápoje. Velká láhev Coca-Coly stojí jen 10 pesos (asi 0,5 Euro), takže je levnější než láhev vody. Lidé ji konzumují ke každému jídlu, včetně snídaně. Kupodivu většina dospělých je podvyživená více, než děti. Nicméně krátkodobý nadbytek cukru v takovém těle, způsobí ohromné metabolické škody. Jedná se hlavně o cukrovku, ale sahat můžou až k srdečním onemocněním, slepotě, amputacím a z toho vyplívající nižší pracovní výkonnost a prohlubování chudoby. V roce 2012 proběhl zdravotní a výživový průzkum, který prokázal, že cukrovka je nejčastější příčinou smrti v této zemi a trpí jí asi 13 miliónů obyvatel. Pouze 50 % postižených je ale diagnostikováno a léčí se. Průzkum navíc ukázal, že v 70 % domácnostech, dochází k problémům s vyváženým příjmem stravy a její nutriční nerovnováhou. A tyto nápoje jsou prodejné i ve školách. Za vše mluví i to, že mexickým prezidentem mezi roky 2000 – 2006, byl bývalý ředitel Coca-Coly pro tuto zemi, Vicente Fox. To jen ilustruje, jak je vláda propojena a nakloněna této firmě. Řešením je zákaz prodeje slazených nápojů a jídla z rychlých občerstvení dětem a zvýšení daní pro tento průmysl. Je to ale obtížné, vzhledem k dobré lobby těchto organizací a propojení s Mexickou vládou (Verza, 2013).

48 12.12. je v Mexiku oslavován svátek Pany Marie Guadalupské (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

49

Trh se slazenými nápoji má podobné problémy, jako měl cigaretový v USA. Otázkou tedy je, zda se snažit očistit, či ne. V Americe se při snahách tabákového průmyslu očistit v očích veřejnosti, nakonec vypadal více a více právě, jako tabákový a škodlivý. V roce 2013 vláda v Mexiku uvalila daň, na tento průmysl. Nicméně neřešily se komplexně další následky, což znamenalo, že se pouze zvýšila cena nápojů a daňový dopad49 byl opět na koncového zákazníka. Ale dále se nikdo nezabýval vzděláním dětí a lidí, kteří pijí Coca-Colu, eliminací reklamy, a dalšími opatřeními. Nakonec se ale ukázalo, že po zavedení daně 10 % na slazené nápoje a 8 % na nezdravé jídlo v roce 2013, klesl prodej tohoto pití pro rok 2014, u nejchudší části populace o 17 % a celkově prodej klesl o 12 %. To je úspěch a cesta, kterou se chtějí dále v Mexiku ubírat (Rosenberg, 2015).

3.3.3.1. Porušování lidských a pracovních práv

V Kolumbii je 18 stáčíren Coca-Coly. Od roku 2002 proběhly žaloby ze strany odborů, těchto zařízení. Stěžovali si, že společnosti s licencí Coca-Cola Company najímaly, nebo posílaly polovojenské vojenské jednotky. Ty poté měly užívat násilí, mučit, zadržovaly, vraždily a jinak se snažily umlčet předáky odborů v těchto stáčírnách. Odboráři bojovali za zlepšení pracovních podmínek. Jsou zodpovědní za smrt 9 odborářů a porušování lidských práv ve 179 případech. Přístup do továren těchto jednotek nebyl možný bez vědomí Coca-Coly. Ta to ale odmítá. 5. prosince v roce 1996 došlo k zavraždění Isidro Segundo Gila, ve stáčírně Carapa kde pracoval. Hodinu poté, byl unesen jiný odborář a jeho kancelář zapálena. O den později shromáždili ozbrojenci všechny zaměstnance, kteří měli vystoupit z odborů, pod výhružkou smrti. Když podepsali připravené formuláře, byli propuštěni z firmy a museli opustit oblast Carapa. Ozbrojenci byli před továrnou další 2 měsíce po dobu, dokud v továrně nebyli nový zaměstnanci. Podle žaloby, měl ozbrojence najmout samotný vedoucí továrny. Šlo o to, že nový zaměstnanci pracovali za minimální mzdu, činící 130 dolarů, oproti původním, kteří pracovali za 380 dolarů. Navíc měli smlouvu na dobu určitou a neměli žádné

49 „Daňový dopad“ říká, kdo nakonec nese daňové břemeno- platí daň (Mankiw, 2009).

50 pojištění. Útoky na odboráře jsou časté i v továrnách společnosti Coca-Cola v Pákistánu, Guatemale, Bolívii, Nikaragui, a Rusku. Během posledních 20 let, bylo v Kolumbii zavražděno asi 2500 odborářů, společně s asi 20 odborovými předáky ročně. Kolumbie je díky tomuto faktu nejnebezpečnější zemí, pro angažování se v odborech. Coca-Cola byla žalována na základě zákona Alien Tort Claims Act, jenž je platný v USA od roku 1789.50 Nakonec soud rozhodl o nevině, z důvodu nedostatku důkazů. Coca-Cola tak nenesla odpovědnost, za násilí na odborářích v jejich továrnách. Navíc v roce 2004 studenti z organizace United Students Against Sweatshop, kteří přezkoumávali obvinění Coca-Coly v Kolumbii, objevili mnoho nesrovnalostí, v poskytnutých informacích, společně s manipulativními a lživými protiargumenty.51 Na základě společenské odpovědnosti, nese jakákoliv společnost zodpovědnost za porušování lidských práv, jestliže z nich má sama prospěch. A to i v případě, když je nepodporuje, ani nezpůsobuje. Takže, pokud soud neprokázal zodpovědnost Coca-Coly, za násilí páchané na odborářích, snížení počtu zaměstnanců s plnohodnotnou pracovní smlouvou, na její odpovědnost jasně ukazuje (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

Guatemala, je další středoamerickou zemí, kde jasně dochází k porušování lidských práv, pod dohledem společnosti Coca-Cola. 25. února v roce 2010 José Armando Palacios a José Alberto Vicente Chávez, podali spolu se svými rodinami žaloby, na společnost Coca-Cola v New Yorku u Nejvyššího soudu. Obvinění bylo proti této společnosti, jelikož měla dovolit továrnám v Guatemale podniknout násilí proti dvěma mužům a jejich rodinám, kteří byli vůdci odborů v hlavním městě Guatamaly a v Retalhuleu. Palacios byl zaměstnaný 27 let v továrně. Po jeho vstupu k odbodům, dostal několik výhružek smrti a jeden pokus o vraždu přežil. V dubnu roku 2005, vnikl do jeho domu ozbrojený muž, vyhrožoval jeho rodině smrtí a pak dům zapálil. Vše pokračovalo po měsíce, až začátkem roku 2006 odletěl i s rodinou do USA poté, co měli před jeho domem

50 Tento zákon umožňuje cizincům vést spory proti občanům a společnostem z USA, na základě porušování pracovních práv, za zločiny proti lidskosti, genocidu, válečné zločiny, mučení a neoprávněné zadržení Guadalupské (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014). 51 Například uváděli, že poskytují zaměstnancům ve svých továrnách ozbrojenou ochranku, která má zajišťovat jejich bezpečnost. (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014).

51 zavraždit muže, který mu byl podobný. Coca-Cola měla vědět o těchto aktivitách proti němu, ale údajně mu nijak nepomohla. Chávez pracoval v továrně od 90. let minulého století. Začátkem roku 2008 se účastnil kolektivního vyjednávání v Guatamala city. Když se měl vrátit domů, jeho rodina ho čekala na zastávce autobusu. Během toho byli napadeni čtyřmi ozbrojenými muži, kteří zabili jeho syna a synovce. Nakonec hromadně znásilnili jeho dceru. Zbytek rodiny se pak skrýval. V Guatemale je jen 8% pracovníků v odborech. To je odrazem násilí, které je na členech odborů v této zemi vykonáváno. Mezi lety 2008-2009, se toto číslo zvýšilo až o 255%. Podobné problémy byly i v Kolumbii, jak je popsáno výše. Coca-Cola tvrdila, že má kontrolu nad všemi svými továrnami. A pokud by k tomu by tomu tak nebylo, je schopna těmto zařízení odebírat licence. Na základě příletu Pascala do USA v roce 2008, přijala Coca-Cola “naléhavá opatření,“ aby už se tyto problémy neopakovaly. Na základě tragédie, která zasáhla rodinu Cháveze o 2 roky později, se nejspíš minuli účinkem. Závazek k dodržování lidských práv, se jeví v oblasti Latinské Ameriky, spíše jako marketingový trik, než základní kámen této celosvětové společnosti (Skeen, 2014).

Žaloby byly nakonec zamítnuty. Soud okomentoval, že v 10, z 12 žalob, mohlo dojít k soudu přímo v Guatemale, jelikož se jedná o právní stát, ve kterém mohli najít soudní cesty, jak se dovolat svého práva. Soud však nerozhodl o vině, nebo nevinně Coca-Coly. Námitky k její společenské odpovědnosti, jsou v těchto případech stále na místě (Rubenstein, 2010).

3.3.3.2. Práce dětí

V roce 2004 se objevily důkazy, o zneužívání dětí pro práci na plantážích v El Salvádoru. Tady ostrými noži sekali cukrovou třetinu a čistili ji od listů denně, při směnách dlouhých 9 hodin a to na rozpáleném slunci. Docházelo tak k porušování lidských práv. Časté byli tržné rány na rukou a nohou od ostrých mačet, kterými tuto fyzicky náročnou práci vykonávaly. Až třetina z pracovníků na plantážích byly děti a mnohým z nich bylo mezi 8-13 lety. Odhaduje se, že na těchto plantážích pracovalo mezi 5 000-30 000 dětí pod 18 let. Děti

52 zde neměly ani základní zdravotní ošetření, či pojištění. Mnohé tak platily za léčbu pracovních úrazů rovnou penězi, které vydělaly, účty za ošetření u doktorů. Coca-Cola je jednou ze společností, která užívá tento cukr do svých produktů pro nápoje distribuované v El Salvadoru. Minimálně na 4 plantážích, které dovážejí třtinu pro hlavní sklad v Central Izalco, kde Coca-Cola odebírala cukr pro své nápoje, pracovaly děti. S těmito fakty, však korporace, nemá zásadní problém. Jejich pravidla, se týkají přímých dodavatelů, se kterými spolupracuje. To jsou například cukrovary, ale už ne plantáže. 20 % dětí z místní školy ji během sklizně vůbec nenavštěvuje. Coca-Cola by se měla chovat odpovědně, nejen u přímých dodavatelů a vybírat takové, které práci dětí nevyužívají (Human Rights Watch, 2004).

Zarážející bylo zjištění, že Coca-Cola, po upozorněních které v roce 2004 přinesla organizace Human Rights Watch, nic nezměnila. To uvedl v roce 2009 Mark Tomas, v jeho knize "Belching Out the Devil" (Killer Coke, 2016).

3.3.4. Diskriminace zaměstnanců

Již Martin Luther King, ve svém posledním projevu, vyzýval k bojkotu Coca-Coly, jelikož v její továrně v Atlantě, docházelo k diskriminaci afro-amerických pracovníků. Měli nižší platy a byla jim dávána těžší práce, než pracovníkům „bílé“ barvy kůže (Pennacchia, 2014).

V roce 1999 proběhla žaloba, na základě diskriminačních praktik společnosti Coca-Cola. Na jejím základě, společnost musela vyplatit v roce 2000 rekordních 156 milionů dolarů, jako kompenzace „černým“ zaměstnancům v USA. Navíc musela provést i změny v kontrolních systémech a pravomocech svých zaměstnanců, které jí vyšly asi na 36 milionů dolarů. Celý spor byl vyvolán tím, že „černí“ zaměstnanci, měli v průměru o 26 000 $ nižší roční platy, než „bílí“ pracovníci, na sejných pracovních pozicích. Tento proces se týkal asi 2 000 zaměstnanců (Winter, 2000).

53

3.3.5. Problémy v Číně

V roce 2008, se v 7 továrnách společnosti Coca-Cola,52 uskutečnil průzkum o jejich fungování. Tyto informace, však Coca-Cola nikdy oficiálně nepřiznala. Hlavní problémy mají pracovníci, kterým se mnohdy neproplácí mzdy. Aby nemuseli mít podepsané plnohodnotné pracovní smlouvy, najímá si Coca-Cola hlavně zaměstnance od agentur (1000-2000 zaměstnanců v každé továrně v hlavní sezóně). Ty však může podle čínských zákonů zaměstnat jen na 6 měsíců. Ve skutečnosti jsou ale tito pracovníci v továrnách až 10 let. Dochází tak k porušování čínských zákonů. Tito pracovníci jsou nuceni do přesčasů. Mnohdy pracují 12 hodinové směny a to i o víkendech. Běžné tak je, že zaměstnanci za měsíc odpracují i 300 hodin. Častými jsou problémy s bezpečností na pracovišti (třeba při manipulaci s vysokozdvižnými vozíky). Například v říjnu 2009, v továrně Hangzhou, takto nelegálně pracovalo 40-45% pracovníků. Navíc v této továrně došlo k fyzickému napadení jednoho ze studentů (Xiao Lianga), provádějícího výzkum, členem vedení zařízení. V dalších dvou továrnách (Hefei a Xi’an), byli dokonce usmrceni, dva pracovníci při výkonu zaměstnání. V továrnách není možnost, půjčit si rukavice. A než aby si je každý pracovník kupoval sám a nosil, tak to nedělají. Proto jsou častá zranění a amputace prstů. Další pracovník si popálil oči o louh, při čištění sedlinové nádrže. Díky tomu, že tito zaměstnanci nejsou zaměstnaní pod plnohodnotnými smlouvami, mnohdy nemají právo na finanční kompenzace. Navíc pracovníci jsou v těchto továrnách za menší, než minimální mzdu. Zaměstnanec, který tak v hlavní sezóně v Červenci roku 2009, pracoval v továrně Hangzhou BC Food 31 dnů, 11 hodin denně, bez jednoho dne volna měsíčně pro odpočinek (což je v hl. sezóně normální situace), si měl minimálně vydělat 2 503 čínských Juanů (RMB). Ve skutečnosti dostal ale pouze RMB 1 705, což je o 32% méně. Hodně pracovníkům se toto jednání nelíbí. Opouštějí tak práci po několika dnech. V tom případě, nemaní nárok ani na 1 Juan. Mzda je jim totiž vyplacena až po odpracovaném týdnu v továrně (Coke Concerned Student Group, 2009).

52 Jednalo se o továrny v 7 největších Čínských městech: Hangzhou, Šanghaj, Guangzhou, Dongguan, Huizhou, Tianjin, a Peking (Students & Scholars Against Corporate Misbehavior, 2009).

54

3.3.6. Podpora apharteidu

Po volbách v roce 1948, ve v Jihoafrické republice (JAR) ujímá vlády Národní strana a v této zemi začíná Partheid. Šlo o vládu „bílých“, která vedla k omezování práv černošského obyvatelstva. Bělošská populace, skládající se po většinou z potomků kolonialistů, v této zemi tvořila a tvoří menšinu. Navíc časté nepokoje, budily obavy právě v jejich očích. Nebílí obyvatelé, tak byli stěhováni do ghett, byly jim vyčleňovány speciální dopravní prostředky a byla odepírána mnohá práva, oproti bílým obyvatelům. To vše trvalo až do 90. let 20. století (History, 2010).

Mnoho států, státníků a organizací v této době, vyjadřovalo hrubý nesouhlas o tomto režimu. Třeba i Pepsi, se zúčastnila bojkotu apartheidu. Coca-Cola to nikdy neudělala a podílela se tak na podpoře tohoto systému. To znamená, že prodávala svoje výrobky v této zemi, i po tuto dobu. V roce 2008 její podíl na trhu v JAR, byl 95 % a u zmiňované Pepsi to bylo pouze 2 %. Podíl na HDP tvoří 1,5%. Nápoj Coca-Cola se stal pro nebílé obyvatelstvo symbolem apartheidu, jakožto luxus, který si nemohli dovolit. I Nelson Mandela (1918-2013), při návštěvně USA v období před pádem „starého“ režimu, pil Pepsi. Coca-Cola tak získala dominantní postavení na tomto trhu, ze kterého těží i v současné době (Brdička, 2012).

3.4. Slučitelnost hodnot sportu s hodnotami Coca-Coly

Když jsme okomentovali jednotlivé etické problémy Coca-Coly, je nutné je dát do souvislostí se sportem a hodnotami, které sebou nese. Nejdříve je ještě potřeba vymezit problémy chování a rozhodování spotřebitelů podle P. A. Samuelsona, které nám napomohou při závěrečné argumentaci.

P. A. Samuelson mluví o třech problémech při chováním lidí, jakožto spotřebitelů při rozhodování, zda tyto nápoje kupovat a konzumovat. Prvním problémem jsou lidské potřeby a jejich stimulace poptávky po nedostatkových statcích, což vede

55 k zvyšování jejich výroby. Potřeby jsou děleny na základní53 a odvozené.54 Objevuje se otázka, zda uspokojovat i takové potřeby, jenž ve svých důsledcích, působí protispolečensky. Mnohdy nabídka předchází poptávku a vyvolává v lidech pocit potřeby nabízeného zboží a služeb. Můžeme tedy vyrábět cokoliv, co jsme schopni zhotovit a prodat? Jaká je hranice produkčních možností,55 ve vztahu ke spotřebě neobnovitelných a omezených přírodních zdrojů? Některé podniky jsou schopny vyrábět odvozené statky v takovém množství, že při jejichž výrobě a konzumaci je poškozováno přírodní prostředí. To vše jen díky tomu, aby vyvolali ve spotřebiteli pocit nedostatku a ten byl motivován si ho zakoupit (Šmajs, Binka & Rolný, 2012).

Tento problém jde dobře aplikovat, dle mého názoru právě, na situaci v Indii a Mexiku, ve spojení se společností Coca-Cola. Potřeba zakoupit a pít nápoj Coca-Cola je odvozená. Jedná se o nápoj specifické chuti, který si mnozí lidé oblíbili natolik, že si bez něj nedokáží představit žádné jídlo. Dopady na zdraví, při jeho konzumaci, mohou být drastické. Coca-Cola tak rozjela obří marketingovou kampaň, v těchto oblastech a za každou cenu se snaží zvyšovat nabídku. Lidé pak vidí v každém obchodě nadbytek těchto nápojů, což v nich budí pocit potřeby, koupit ho. Navíc jeho cena je nižší, nežli obyčejná voda. Společnost sice zlepšuje technologii výroby nápojů, takže se může zdát, že se chová sociálně odpovědně. Nicméně zvýšenou výrobou a distribucí ničí přírodu. Spotřebovává více vody v absolutní hodnotě, lidé v Mexiku díky tomu nemohou uspokojit pocit žízně a tak jsou nuceni kupovat tyto nápoje, které jsou nejlevnější na trhu. Dokonce chudí lidé za ně vyměňují i jídlo, takže nakonec jsou podvyživení, pijí místo čisté vody buď přímo Coca-Colu, nebo jinou balenou vodu, či slazený nápoj, dodávaný touto společností. Problémy s pesticidy v Coca-Cole, dělají nápoje při konzumaci ještě nebezpečnějšími. V Indii jsou podobné problémy. Navíc dochází k znečištění půdy. Takže lidé v okolí nemají co pít, zemědělci

53 „Základní potřeby“ se týkají nezbytných statků a služeb pro lidský život (Šmajs, Binka & Rolný, 2012). 54 „Odvozené potřeby“ vycházejí ze základních, ale mají subjektivní charakter odrážející jedinečnost individuálních potřeb subjektů. Patrný je problém s jejich oprávněností a prioritami. Je jich více, nežli základních potřeb (Šmajs, Binka & Rolný, 2012). 55 „Hranice produkčních možností“ ukazuje různé kombinace výstupů, které může ekonomika vyrobit, při daném množství výrobních faktorů (Mankiw, 2009).

56 nemají obživu, protože úroda jim zasychá a nezbývá, než vést dlouholeté spory s touto korporací. Mnohdy bez přímé podpory místních vlád a úřadů a s jen nejistými výsledky.

Druhý ekonomickým problémem podle P. A. Samuelsona, je využívání výrobních faktorů56 a dostupných zdrojů, za účelem zhotovení zboží a poskytnutí služeb. Mluvíme o efektivní alokaci zdrojů, minimalizaci nákladů, při udržení kvality i kvantity s maximalizací zisku. Při využívání výrobních faktorů etika selhává. Je odkázána na vynucování zákonem, osobním cítěním přímých účastníků výroby a obecnou, veřejnou morálkou. To je dáno vlastnostmi výrobních faktorů. Půda nelze zvětšovat, je volným, vzácným statkem. Je závislá na přírodě. Indikuje necitelné zásahy a chybná rozhodnutí mnohdy nevratného charakteru v rámci ekologických systémů a přírody. Práce je fyzickou, či duchovní činností člověka. Neměla by být protiprávní a sloužit jen k dosahování předem stanovených ekonomických a hospodářských cílů. U kapitálu je problém se způsobem jeho nabytí a účelem, zdroji a použitím. Obecně je u výrobních faktorů nutné zodpovědět otázku, zda je možné realizovat maximální efektivní výrobu, bez ohledu na lidské a přírodní limity (Šmajs, Binka & Rolný, 2012)?

Zde bychom mohli uvést, dle mého názoru, nepřeberné množství, z výše zmíněných problémů. Dochází k selhání etiky, snad u všech faktorů. V Indii je obchodováno s vodou, jakožto základním výrobním faktorem pro Coca-Colu na jedné straně a místními zemědělci s obyvateli na straně druhé. Tím jsou porušována základní práva lidí, kteří musí pro vodu docházet do vzdálených studní, aby mohli uspokojit základní potřebu žízně. V Mexiku, kde byly vyvlastněny pozemky dříve vlastněné obyvateli, pro účely Coca-Coly, je situace ještě horší. Lidé si nemohou pro vodu ani dojít do vzdálenější studně. Jsou odkázáni pouze na výrobky, které si mohou koupit, podle jejich finanční situace. Dochází k ohrožování práva na život místních, jelikož nadměrná konzumace levné Coca-Coly způsobuje nadváhu, nebo dokonce obezitu a další nemoci, s těmito obtížemi spojenými. V Kolumbii a Guatemale se jedná hlavně o problémy s lidskými právy. Riziko vyhrožování, zranění, mučení, nebo dokonce smrti

56 „Výrobní faktory“ jsou v ekonomii chápány jako práce, půda a kapitál (Mankiw, 2009).

57 v těchto zemích, při působení v odborech, je obrovské. Takže si lidé mnohdy mohou vybrat mezi nižšími mzdami, nebo relativním bezpečím. El Salvador je zase spojován s dětskou prací na třtinových plantážích, ze kterých pochází cukr do nápojů Coca-Cola. Navíc ve zdraví nebezpečných podmínkách, takže o dodržování lidských práv, ani zde nemůže být zmínka. USA se nevyhnul skandál a to s diskriminací afro-amerických zaměstnanců společnosti. Tento problém se dá zmínit i pro působení Coca-Coly v JAR během období apartheidu. Tímto působením přispívala nepřímo společnost místní vládě a díky bojkotu tohoto trhu konkurencí, získala konkurenční výhodu, ze které těží až do teď. Nakonec je třeba uvést Čínu, kde lidé pracují za nižší než minimální mzdy, bez pojištění a možnosti jakéhokoliv lékařského ošetření. Časté jsou pracovní úrazy a občas dochází i k smrtelným zraněním. Nutno dodat, že zaměstnanci pracují až 12 hodin denně, a když se odhodlají po té, co zjistí po pár dnech, o jakou práci jde odejít, není jim vyplacena ani mzda. Všechny tyto příklady pomáhají Coca-Cole minimalizovat její náklady, popřípadě zvyšovat zisk. Nemůžeme zde mluvit o dodržování lidských práv, natož o jakémkoliv etickém jednání. A způsob, jakým se tato korporace vypořádává s jednotlivými obviněními, je taky proti všem jejím prohlášením o společenské odpovědnosti. Spíše to vypadá, že pro maximalizaci zisku, podílu na trhu, snížení nákladů a získání konkurenční výhody, udělá cokoliv.

Jak koresponduje tento přístup, se sportovní etikou? Obecně se v rámci sportovní etiky mluví o toleranci, porozumění, rovnoprávnosti, pomoci bližnímu, spravedlnosti, přátelství, solidaritě, dodržování etických principů, výchovné hodnotě dobrého příkladu, zachování důstojnosti člověka. Durdová (2011) tyto hodnoty dává do kontextu se základními dokumenty Rady Evropy a Komise Evropské unie, a MOV57 ve kterých jsou tato pravidla sepsána.

Můžeme si položit otázku, zda se Coca-Cola chová v rámci těchto pravidel. Jedná se o celosvětově působící společnost, měla by tyto hodnoty zastávat a chovat se podle nich. Přeci jen, se jedná o hlavního sponzora, který se podílel

57 Mezi zmíněné dokumenty patří Kodexu sportovní etiky, Bílá kniha sportu, Evropská charta sportu a Olympijská charta (Durdová, 2011).

58 na financování všech olympijských her od roku 1928. Na těchto akcích se navíc stará o pitný režim sportovců a jejich realizačních týmů, tak i dobrovolníků a diváků. Opět je potřeba zmínit, že do celosvětového portfolia patří více jak 500 různých značek (viz. Příloha číslo 1), působících ve více než 200 zemích světa. Celkový dopad takového jednání, může být stejně, jako její působení celosvětový (International Olympic Committee, 2015).

Tato společnost je v očích 37 % dotázaných respondentů, během letních olympijských her v Londýně 2012, nejznámějším olympijským sponzorem (Janča, 2011 b).

Coca-Cola se snaží hlavně během velkých sportovních akcí, vypadat společensky odpovědně. Jako příklad užijeme poslední olympijské hry (OH) v Londýně 2012. Vše začne globální kampaní. Zde vsadila na mladé lidi a tak vytvořili hymnu OH s názvem „Move to the Beat“. Ta zároveň sloužila jako soundtrack pro globální televizní spoty, ve které se ale zároveň objevují melodie z televizních reklam Coca-Cola. Bylo vybráno pět mladých sportovců z různých zemí. Ti byli ambasadory a zároveň tvářemi této hymny. Vše pak nazpívala zpěvačka Kate B společně s muzikantem a DJ Markem Ronsonem. Samozřejmostí je doplnění o lokální kampaně (Janča, 2011 a). Ve Velké Británii bylo možné se nominovat pro běh s olympijskou pochodní, v rámci kampaně „Coca-Cola Future Flames.“ Bylo nutné vytvořit nominační video, které bylo obrandováno motivy Coca-Coly, na základě kterého, se mohli ucházet o hlasy na sociálních sítích. Ti s největším počtem hlasů, se mohli zúčastnit olympijské štafety. (Macleod, 2011). Nechyběla ani spotřebitelská soutěž, o VIP vstupenky na jednotlivé sportovní klání, společně se zahajovacím a zakončovacím ceremoniálem. Navíc i pobyt v luxusním pětihvězdičkovém hotelu s plnou penzí. Spočívala v zasílání kódů z etiket nápojů limitované edice k OH. K tomu přidává i prodej nápojů ze 100 % recyklovatelných obalů a například aktivity na podporu pohybu široké veřejnosti (Janča, 2011 a).

59

Poslední LOH, byly spojeny s obrovskou komercionalizací. Což dává prostor oficiálním partnerům58 se zviditelnit. Tímto trendem se OH ubírají zhruba od roku 1984, které proběhly v Los Angeles a byly prvními, převážně financovanými soukromími zdroji (mr.sport.cz, 2014).

Pro Malhoru (2012), jestliže se vedle loga Coca-Cola objeví symbol OH, jedná se o zarážející poselství. Nezdravá limonáda, navíc globální korporace, ve spojení s akcí, která by měla být oslavou pohybu. Jednou za čas se v jídelníčku, samozřejmě jako požitek, tento nápoj objevit může, ale tato propagace jim umožňuje dostávat se do médií častěji a častěji a tím i pravidelněji do jídelníčků lidí. Nemluvě o dětech, které jsou k těmto impulzům vnímavější a můžou je více ovlivnit. Duncan Goodhew, britský vítěz z Moskvy 1980, se už během své sportovní kariéry vyhýbal zvýšenému příjmu cukru a nezdravým potravinám, které by měli špatný vliv na jeho výkon. Apeloval na zavedení regulací u těchto korporací59 a na celebrity, aby neprodávaly dětem nezdravé nápoje a potraviny. Tím měl na mysli, aby nevystupovaly v reklamách, těchto firem a nepodporovaly je tak.

Dalším podstatným prvkem, který je pozorovatelný nejen ve sportu, je globalizace. Sekot (2008) v tomto ohledu mluví o globalizaci60, jako fenoménu v posledních desítkách let. Přináší zvýšení provázanosti celosvětových sportovních vztahů, institucí, událostí a organizací, což stimuluje i lokální sport. Celý tento proces dávají do pohybu globální nástroje a prostředky. Proces globalizace sportu, lze charakterizovat nestálostí v čase, dynamice a prostoru,

58 „Oficiální partneři“ OH jsou nadnárodní korporace, které mají po 4 roky právo užívat vedle svého loga i logo OH. Na oplátku tyto firmy poskytují finance, produkty a služby olympijskému hnutí (mr-sport.cz, 2015). 59V Olympijské vesnici pro Londýn 2012 byly vybudovány 4 restaurace McDonald´s, které obsahuje i největší fast food restaurant na světě, schopný obsloužit 1 500 zákazníků v jeden okamžik (The Telegraph, 2012). 60„Globalizace“ jsou kvalitativní změny ve světovém hospodářství, na základě pokroku komunikačních, počítačových a informačních technologií. To znamená, že lidé vnímají svět, jako propojený celek. Země se relativně „zmenšila.“ Může za to narůstající letecká doprava, výměna informací díky počítačům v „reálném čase“ mezi jakýmikoliv místy na naší planetě, podnikání korporací s celosvětovou působností, a mnoho dalších jevů (Mlčoch, 2003). Mezi hlavní aktéry globalizace patří mimo jiné nadnárodní společnosti. Celosvětové tržní podmínky, těmto podnikům umožnily, aby se staly nezávislejšími na jednotlivých zájmech zemí, kde byly původně založeny. Jednotlivé fúze daly moc do rukou malého počtu ekonomických subjektů, což ohrožuje podmínky tržní soutěže (Dušková & Džbánková, 2005).

60 působením technologických, etnických, finančních, mediálních a ideových procesů:

 Migrace ve světě sportu (hráči, atleti, trenéři, manažeři, odborníci, ale i diváci).  Šíření sportovních produktů, sportovní výbavy, výstroje a výzbroje, vyvíjené v bohatých zemích, vyráběné levnou pracovní silou v rozvojových zemích, s globální distribucí.  Globální financování sportu peněžními transfery migrujících hráčů, reklamy, propagace a sponzoringu61.  Mediální přenosy sportovních událostí se specifiky časovými a místními.  Rozvoj hodnotových principů (amatérismus, profesionalismus, sport pro všechny).

Se samotnými OH je spojeno mnoho dalších problémů, jako je korupce, zadlužování pořadatelských zemí a měst, následné nevyužití stadiónů a ostatních budov postavených pro účely OH, či samotný environmentální dopad her. Hodnoty sportu a olympismu vůbec, jsou ušlechtilé, ale v naší společnosti se příliš často neobjevují.

Sám Jacques Rogge (prezident MOV v letech 2002-2013) řekl pro Financial Times na otázky ohledně stanoviska k narůstajícímu trendu obézních lidí (van Gilder Cooke, 2012):

„Rád bych objasnil mé údajné komentáře na základě několika mediálních zpráv, ohledně mého názoru na Olympijské sponzorování společnostmi McDonald´s a Coca-Cola. MOV si obrovsky cení dlouhodobého sponzorství a podpory obou společností. V průběhu let, jsem byl osobně svědkem pozitivního dopadu, který mají jako TOP sponzoři (van Gilder Cooke, 2012).

61 „Worldwide TOP program“ je nejvyšší úroveň sponzoringu v rámci OH, která se týká letních, zimních OH, tak i OH pro mládež. Tyto firmy jsou oficiálními sponzory MOV a mohou používat právě vedle svého loga i logo OH. Jsou vybíráni vždy na 4 leté období MOV. V současné době sem patři Coca-Cola, Atos, Bridgestone, DOW, GE, McDonald´s, Omega, Panasonic, P&G, Samsung, Toyota, VISA (Olympic.org, 2015.)

61

Je přednější dosažení cíle, než cesty k němu? Před vidinou další monstrózní akce, která bude lámat rekordy a to jak ty pozitivní, tak i negativní, opět ustoupí myšlenkám, které by sami měly prezentovat a nechají společnosti jako je Coca-Cola, či McDonald´s, hájit jejich obchodní zájmy, s logem OH vedle svého loga.

Dle mého názoru se opět potvrzuje jen to, co zaznělo dříve. Pro komerční OH, které budou mít za cíl lámat rekordy ve sledovanosti, velikosti sportovišť, množství participujících sportovců a jednotlivých sportů ve kterých budou právě tito sportovci zápolit, pak bude potřeba i ohromné množství finančních prostředků. Ty mohou přinést korporace, jako je Coca-Cola, které za sebou ale mají množství etických problémů, nebo jsou dokonce sami, za určitých podmínek zdraví škodlivé. Musíme si tedy odpovědět, zda podlehneme konzumu, který neustále provází naši společnost, nebo se začneme chovat odpovědně a začneme přemýšlet i o budoucnosti.

62

4. Závěr

Diplomová práce nejdříve objasnila základní pojmy z oblasti etiky a morálky. Definovali jsme evoluční ontologii jako východisko, kterým nahlížíme na problematiku etiky. To jsme dále v samotné práci aplikovali na společnost Coca-Cola, v rámci její společenské odpovědnosti a etiky. Hlavní částí je osvětlení etických problémů společnosti v celém světě a srovnání s hodnotami sportu a olympismu obecně.

Cílem práce bylo vymezení etického východiska, které jsme aplikovali na hodnoty společnosti Coca-Cola a následně na sport a jeho hodnoty. Dále pak odpovědět na otázku, zda etické hodnoty a společenská odpovědnost této korporace, korespondují s hodnotami sportu a olympismu.

Oficiální zdroje, hodnotí Coca-Colu, jako velice pozitivní společnost. Dlouhodobě se prezentuje, jako inovativní firma, které reaguje na problémy z minulosti a snaží se je odstraňovat. Představuje cíle do budoucnosti, jako 100% doplňování vodních zdrojů, které spotřebuje, ochrana přírody, dodržování lidských a pracovních práv a mnohé další (Coca-Cola Enterprises, 2016). Když se ale podíváme podrobněji, jak reálně jednotlivé situace řešili v minulosti, tak příliš za svými cíly nejdou. V této práci byly zmíněny některé z problémů, jenž vypovídají právě o tomto přístupu společnosti Coca-Cola.

Na evoluční ontologii prof. PhDr. Ing. Josefa Šmajse CSc., jsme jasně ukázali, že je potřeba začít přemýšlet více o tom, jaké dopady má naše jednání. Společnost ve které žijeme, je konzumní s neustále novými potřebami. Lidé shromažďují věci, které nepotřebují, nechají se ovlivňovat reklamou. Globalizace napomáhá vzniku korporací, jako je Coca-Cola. Ty jsou produktem naší kultury. Jde pouze o to, jestli se budeme ubírat nadále směrem a hodnotami, jenž sebou nesou, nebo se jim postavíme a začneme se chovat odpovědně. Neustálá honba za snižováním nákladů, zvyšováním zisku a podílu na trhu, útočení reklamou na zákazníky ze všech stran. To jsou cíle, jenž tato firma má, aby dosáhla svých strategií. Vznikají pak snahy o vytvoření programů společenské odpovědnosti. Ta se ale mnohdy pouze snaží zakrývat větší problémy, které tato korporace mají. Masová media k tomu také pomáhají, takže vznikla situace, kdy je Coca-Cola

63 partnerem MOV pro roky 1928-2020.62 Paradoxně tak je výrobce produktu, který může být pro konzumenty zdravotně závadný, navíc s jednoznačně prokázanými etickými přešlapy při výrobě po celém světě, oslavován vrcholnými představiteli MOV, jako nezastupitelný. Bývalý prezident MOV Jacques Rogge, dokonce vyzdvihuje pozitivní dopad sponzoringu této společnosti, či McDonald´s. V příloze číslo 2 jsou komentáře, které se objevily v BBC, před OH v Londýně 2012. Zástupci MOV ztotožňují hodnoty Olympijského hnutí s hodnotami Coca-Cola. Spokojí se pouze s kampaní, během které měla tato společnost informovat o možných dopadech na zdraví spotřebitelů, propagovat zdraví a hlavně aktivní způsob života v rámci těchto Her. Jako by funkcionáři sami přiznávali, že o problémech vědí, ale jsou ochotni je přehlížet. Zdůrazňují samozřejmě dlouhodobou tradici sponzoringu MOV Coca-Colou a její participaci na projektech podporující sport po celém světě. Samotný Londýnský výbor pouze upozorňuje na finanční prostředky, kterými Coca-Cola napomůže k uspořádání Her a ochotu prodávat svoje produkty, v rámci olympijské vesnice. Takže víceméně ještě děkují za to, že tato korporace bude dělat v rámci OH svůj byznys. Nakonec se ke kritice vyjádřili i zástupci Coca-Coly. Poukazují akorát na problém nadměrné konzumace jakéhokoliv produktu, je jeho případné riziko pro lidské tělo. Takže se zříkají jakékoliv odpovědnosti, za nárůst počtu lidí s nadváhou, obezitou, či nemocemi, jako je cukrovka. Naopak upozorňují na dlouholetou tradici sponzorování MOV, podporu sportovních projektů rozšiřující se portfolio, které nabízí nové a nové produkty. Známé sportovní hvězdy a ikony vystupují v reklamách a propagují tyto produkty. Děti je vnímají jako vzory a samotná konzumace Coca-Coly je pak v jejich očích něčím, co by měly také každodenně dělat. Toto je realita přístupu současného MOV a Coca-Coly v hodnotových otázkách. Dost se liší, od odkazu Pierra de Coubertina, zakladatele novodobých OH, jenž nikdy necílil na honbu za rekordy a výkony. Razil heslo „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.“ Sám chápal olympijské hnutí, jako cestu k mravní ušlechtilosti, odstranění sporů a válečných konfliktů mezi jednotlivými státy a to celosvětově. Navíc necílil jen na sport jako takový, ale vyzdvihoval

62 O prodloužení spolupráce s Coca-Colou až do roku 2020, bylo rozhodnuto 1. 8. 2005 v Pekingu (Faturová, 2005).

64 zároveň i literaturu a umění. Dokázal si představit, že i v těchto schopnostech by během OH probíhaly soutěže (ČTK, 2012).

Dostali jsme se do hodnotového konfliktu. Máme na výběr. Buď se smíříme s tím, že sport podporují korporace a odvrací se, stejně jako naše celá společnost , od základních hodnot. Nebo začneme přemýšlet hlouběji, nad našim jednáním. Systém evoluční ontologie dává možnost, jak se v současné době zachovat. Postupnými kroky eliminovat negativní dopady naší kultury a sobeckého chování člověka. Soustředit se hlavně na dlouhodobou udržitelnost ekosystémů na Zemi a postupně jim přizpůsobovat byznys. Tyto hodnoty jsou v rukách každé jednotlivé společnosti, či korporace a je jen na ní, jak jim přizpůsobí své strategie. Další cestou může být vynucování těchto hodnot zákonnými prostředky. Ale ani vlády, se k nepopulárním opatřením zatím příliš nemají. Nejjednodušší by ale bylo, kdyby MOV vybíralo samotné sponzory odpovědněji a soustředilo se na hodnoty s nimi spojenými. Je třeba si uvědomit, k čemu má sport sloužit a ztotožnit se s tím. To je u korporací typu Coca-Cola problematické a dohromady to nejde.

65

5. Seznam použitých zdrojů

5.1. Literární zdroje

BINKA, B. (2008). Environmentální etika. (1st. ed.). Brno: Masarykova univerzita.

BLÁHA, J. & ČERNEK, M. (2015). Podnikatelská etika a CSR. (1st. ed.). Ostrava: VŠB- TU Ostrava.

CARROLL, B. A. & BUCHHOLTZ, A. K. (2008). Business & Societe, Ethics and Stakeholder Management. (7th. ed.). Mason: South-Western Cengage Learning.

DURDOVÁ, I. (2011). Sociální, ekonomické a etické aspekty současného sportovního prostředí. (1st. ed.). Ostrava: VŠB- Technická univerzita Ostrava.

HOLMAN, R. (2011). Ekonomie. (5th. ed.). Praha: B. C. Beck.

KACETL, J. (2011). Obchodní a podnikatelská etika. (1st. ed.). Hradec Králové: Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové.

KALENDOVÁ, K., KÖNIGOVÁ, D., CHMELAŘ, P. & MALÍŘOVÁ E. (2014). Coca-Colonizace. O nadnárodních společnostech (nejen) v rozvojových zemích. (1st. ed.). Brno: Fair Trade.

KOHÁK, E. (1998). Zelená svatozář- kapitoly z ekologické etiky. (1st. ed). Praha: Sociologické nakladatelství Slon.

LEHTINEN, J. R. (2007). Aktivní CRM- Řízení vztahů se zákazníky. (1st. ed.). Praha: Graga Publishing, a.s.

LINHART, J. et al. (2002). Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog.

MANKIW, N. G. (2009). Zásady ekonomie. (1st. ed.). Praha: Grada Publishing a.s.

MLČOCH, L. (2003). Globalizace jako hospodářský proces a civilizační výzva. (1st. ed.). Praha: Portál.

MUSIL, P., FUCHS, K., Franc, A. & GRIGARČÍKOVÁ, Š. (2008). Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk.

66

POPPER, K. R. (1992). Věčné hledání. Intelektuální autobiografie. (1st. ed.). Praha: Vesmír-Prostor-Oikoymenth.

SEKOT, A. (2008). Sociologické problémy sportu. (1st. ed.). Praha: Grada Publishing a.s.

ŠMAJS, J. (2005). Základy systematické filosofie. (1st. ed.). Brno: MU Brno.

ŠMAJS, J. (2008). Filosofie- obrat k Zemi. (1st. ed.). Praha: Academia.

ŠMAJS, J. (2011a). Ohrožená kultura. Od evoluční ontologie k ekologické politice. (3th. ed.). Brno: MU a HOST - vydavetelství, s.r.o.

ŠMAJS, J. (2011b). Potřebujeme filosofii přežití? Úvahy o přírodě, kultuře, ekonomice, práci, poznání a popularizaci vědy. (2nd. ed.). Brno: MU Brno.

ŠMAJS, J., BINKA, B. & ROLNÝ, I. (2012). Etika, ekonomika, příroda. (1st. ed.). Praha: Grada Publishing a.s.

ŠMAJS, J., KLÍMA, I., & CÍLEK, V. (2010). Tři hlasy. Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. (1st. ed.). Brno: Doplněk.

VANĚK, J. (2005). Principy obecné, ekonomické a informační etiky. (1st. ed.). Praha: Eurolex Bohemia s.r.o.

5.2. Elektronické zdroje

ANDRÉ, R. (2015). Benefit corporations at a crossroads: As lawyers weigh in, companies weigh their options. Business Horizons. p. 243-252. [Online]. Retrieved from http: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0007681314001827.

BERÁNKOVÁ, P. (2014). Těkavé metabolity potravinových aditiv a doplňků stravy. (Bachelor´s thesis, Charles University, Prague, Czech republic). [Online]. Retrieved from http: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127713/.

BHADURI, A. (2014). People of a semi-arid Rajasthan village battle Coca Cola. [Online]. Retrieved from: http://www.indiawaterportal.org/articles/people-semi- arid-rajasthan-village-battle-coca-cola.

67

BRDIČKA, V. (2012). Nesnesitelně lehká síla značky Coca-Cola. [Online]. Markething.cz, Retrieved from: http://www.markething.cz/nesnesitelne-lehka-sila-znacky-coca-cola.

Coca-Cola Enterprises. (2016). Corporate Responsibility & Sustainability Report. [Online]. Retrieved from: https://www.cokecce.com/sustainability/2014-2015- corporate-responsibility-sustainability-report.

Coca-Cola India. (2010). Coca-Cola India Sustainability Review 2009. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colaindia.com/wp- content/themes/73002/includes/pdf/sustainabilityReports/environment_Report_2009. pdf.

Coca-Cola India. (2014). Coca-Cola India Sustainability Report 2013. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colaindia.com/wp- content/themes/73002/includes/pdf/sustainabilityReports/Sustainability_Report_dec_ 14.pdf.

Coca-Cola India. (2015a). Coca-Cola India Sustainability Report 2014. [Online]. Retrieved from: https://prod-wp.pub.coke.com/wp- content/uploads/sites/62/2016/01/Sustainability-Report-Coca-Cola-India.pdf.

Coca-Cola India. (2015b). Coca-Cola System Investing $2 Billion in Long-Term, Sustainable Growth in India. [Online]. Retrieved from: http://www.coca- colaindia.com/coca-cola-system-investing-2-billion-long-term-sustainable-growth- india/.

Coca-Cola India. (2015c). Coca-Cola Worldwide and in India. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colaindia.com/our-company/coca-cola-worldwide-and-in- india/.

Coca-Cola Hellenic. (2015a) Coca-Cola. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colahellenic.cz/Osvezujicinapoje/Sycenenapoje/Coca-Cola/.

Coca-Cola Hellenic. (2015b) Coca-Cola zero. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colahellenic.cz/Osvezujicinapoje/Sycenenapoje/Coca-Colazero/.

68

Coca-Cola Hellenic. (2015c). Počátky nápoje Coca-Cola v Čechách a na Slovensku. [Online]. Retrieved from: http://www.coca- colahellenic.cz/Onas/Historie/.

Coca-Cola Hellenic. (2015d). Sociální odpovědnost. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colahellenic.cz/Socialniodpovednost/.

Coke Concerned Student Group. (2009). Investigative Report on Hangzhou Coca- Cola Bottling Plant A Disaster Caused by the Dispatch Labor System! [Online]. Retrieved from: http://sacom.hk/wp-content/uploads/2010/01/report-dec-2009- eng.pdf.

ČTK. (1999). V Coca-Cole byl špatný oxid uhličitý. [Online]. Idnes. Retrieved from: http://ekonomika.idnes.cz/v-coca-cole-byl-spatny-oxid-uhlicity-d7f- /ekonomika.aspx?c=990615_073925_ekonomika_jkl.

ČTK. (2012). Pierre de Coubertin: Muž, který vzkřísil moderní olympiády. [Online]. Retrieved from: http://sport.aktualne.cz/pierre-de-coubertin-muz-ktery- vzkrisil-moderni-olympiady/r~e4f7b37a526411e2b394002590604f2e/.

Ekologický právní servis. (2006). COCA COLA V INDII Jak tisíce farmářů a obyvatel vesnic přicházejí o vodu. [Online]. Retrieved from: http://www.responsibility.cz/fileadmin/responsibility-upload/ECCJ/Coca-Cola.pdf.

ERB Institute University Of Michigan. (2010). Coke in the Cross Hairs: Water, India, and the University of Michigan. [Online]. Retrieved from: http://www.erb.umich.edu/Research/TeachingCases/Cokecase.pdf.

FATUROVÁ, M. (2005). Coca-Cola bude na olympiádě až do roku 2020. [Online]. Retrieved from: http://ekonomika.idnes.cz/coca-cola-bude-na-olympiade- az-do-roku-2020-fcc-/ekonomika.aspx?c=A050802_135259_ekonomika_maf.

Forex 24. (2016). Coca-Cola již 54. Rokem vyplácí dividendu. [Online]. Retrieved from: http://www.forex24.cz/zpravy/coca-cola-jiz-54rokem-vyplaci-dividendu/.

Free Speech Radio News. (2016). Coca-Cola shuts down three bottling plants in India amid severe water shortages. [Online]. Retrieved from: https://fsrn.org/2016/03/coca-cola-shuts-down-three-bottling-plants-in-india-amid- severe-water-shortages/.

69

History. (2010). Apharteid. [Online]. Retrieved from: http://www.history.com/topics/apartheid.

HOMOLA, M. (2009). Porovnání aditiv v Coca-Cole a Kofole z hlediska platné legislativy. (Bachelor´s thesis, The University of Economics, Praha, Czech republic). Retrieved from http: http://www.vse.cz/vskp/eid/13776.

HOLT, S. (2013). How Junk Food Brands Prop Up Our Favorite Sports. [Online]. Retrieved from: http://www.takepart.com/article/2013/03/12/big-food-means-big- business-sports-leagues-and-teams.

Human Rights Watch. (2004). El Salvador: Child Labor on Sugar Plantations.

Foreign Firms Use End Product of Children’s Hazardous Work. [Online]. Retrieved from: https://www.hrw.org/news/2004/06/09/el-salvador-child-labor-sugar- plantations.

HULST, B. (2015). This New Coca Cola Ad Shows Mexico’s White Savior Problem. [Online]. Retrieved from: http://www.telesurtv.net/english/analysis/This- New-Coca-Cola-Ad-Shows-Mexicos-White-Savior-Problem-20151127- 0003.html.

Interbrand. (2016). Best brands rankings. [Online]. Retrieved from: http://interbrand.com/best-brands/best-global-brands/2015/ranking/.

International Olympic Committee. (2013). Olympic Charter. [Online]. Retrieved from: http://www.olympic.cz/text/26--olympijska-charta.

International Olympic Committee. (2015). IOC Annual Report 2014 Credibility, Sustainability and Youth. [Online]. Retrieved from: http://www.olympic.org/Documents/THE%20IOC/Annual_Report/2014_IOC_An nualReport_ENG_onscreen.pdf.

JANČA, T. (2011 a). Aktivace olympijského sponzoringu: Coca-Cola. [Online]. Retrieved from: http://www.sportbiz.cz/2011/10/12/aktivace-olympijskeho- sponzoringu-coca-cola/.

JANČA, T. (2011 b). Marketéři začínají cenit zuby na Londýn 2012. [Online]. Retrieved from: http://www.sportbiz.cz/2011/09/29/marketeri-zacinaji-cenit-zuby- na-londyn-2012/.

70

JOHNSON, S., SAIKIA, N. & KUMAR, A. (2006). ANALYSIS OF PESTICIDE RESIDUES IN SOFT DRINKS. [Online]. Retrieved from: http://killercoke.org/downloads/reports/labreport2006.pdf.

Killer Coke. (2016). Coke's Crimes in El Salvador. [Online]. Retrieved from: http://killercoke.org/crimes_el_salvador.php.

KLEGER, L. & VÁLEK, P. (2014). Malation. [Online]. Retrieved from: http://arnika.org/malation.

LAL., V. (2006). Coca-Cola in India. [Online]. Asia Media. Retrieved from: https://www.sscnet.ucla.edu/southasia/History/Current_Affairs/coca_cola_india.ht ml.

MACLEOD, D. (2011). Coca Cola Future Flames. [Online]. Retrieved from: http://theinspirationroom.com/daily/2011/coca-cola-future-flames/.

MALHORA, A. (2012). Viewpoint: Ban junk food sponsors from Olympic sports. [Online]. Retrieved from: http://www.bbc.com/news/health-18708790.

MERCOLA, J. M. (2015). Coke Is a Joke Influencing Science Just Like Politics. [Online]. Retrieved from: http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2015/10/07/coke-is-a-joke.aspx.

MOISSE, K. (2013). Coroner Links Mom's Death to Coke 'Addiction'. [Online]. Retrieved from: https://gma.yahoo.com/blogs/abc-blogs/moms-death-linked-coke- coroners-report-164723213--abc-news-health.html.

MOYE, J. (2013). 20 Years Later: A Look Back at Coke’s Dramatic 1993 Return to India. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colacompany.com/stories/20- years-later-a-look-back-at-cokes-dramatic-1993-return-to-india/.

MR-SPORT. CZ. (2015). Způsob financování olympijského hnutí. [Online]. Retrieved from: http://www.mr-sport.cz/olympiada-v-praze-ocima-studentu- vs/aplikace-teorie-verejne-volby-na-olympijske-hry-v-praze/zpusob-financovani- olympijskeho-hnuti/.

MŠMT. (2016). Kodex sportovní etiky. [Online]. Retrieved from: http://www.msmt.cz/sport/kodex-sportovni-etiky.

71

Olympic.org. (2015). The Olympic Partner (TOP) Programme. [Online]. Retrieved from: http://www.olympic.org/sponsors.

POLÁCHOVÁ, J. (2013). Aditiva v potravinách. (Bachelor´s thesis, Masaryk University, Brno, Czech republic). Retrieved from http: http://is.muni.cz/th/371935/pedf_b/.

PENNACCHIA, R. (2014). Impressed with Coca-Cola’s ‘awesome’ multicultural Super Bowl ad? Don’t be. [Online]. Retrieved from: http://www.deathandtaxesmag.com/214358/impressed-with-coca-colas-awesome- multicultural-super-bowl-ad-dont-be/.

PETRLÍK, J. & VÁLEK, P. (2014a). Chlorpyrifos. [Online]. Retrieved from: http://arnika.org/chlorpyrifos.

PETRLÍK, J. & VÁLEK, P. (2014b). Hexachlorcyklohexan (HCH). [Online]. Retrieved from: http://arnika.org/hexachlorcyklohexan-hch.

PETRLÍK, J., VÁLEK, P. & HAVEL, M. (2014). Heptachlor. [Online]. Retrieved from: http://arnika.org/heptachlor.

PTÁČEK, P. (2015). Vybraná aditiva ve stravě dětí školního věku a tvorba výukového materiálu Chemie ve výživě. (Master´s thesis, Masaryk University, Brno, Czech republic). Retrieved from: http://is.muni.cz/th/371935/pedf_m/.

RANA, P. (2016). Coca-Cola Closes Plant in India. [Online]. Retrieved from: http://www.wsj.com/articles/coca-cola-closes-plant-in-india-1455122537.

ROSENBERG, T. (2015). How one of the most obese countries on earth took on the soda giants. [Online]. Retrieved from: http://www.theguardian.com/news/2015/nov/03/obese-soda-sugar-tax-mexico.

RUBENSTEIN, A. (2010). Coke Wins Dismissal Of Suit Over Guatemalan Violence. [Online]. Retrieved from: http://www.law360.com/articles/210694/coke- wins-dismissal-of-suit-over-guatemalan-violence.

SKEEN, L. (2014). Coca-Cola Sued for ‘Campaign of Violence’ in Guatemala. [Online]. Retrieved from: https://nacla.org/news/coca-cola-sued- %E2%80%98campaign-violence%E2%80%99-guatemala.

72

Smoothierecepty.cz. (2016). Co je smoothie. [Online]. Retrieved from: http://smoothierecepty.cz/co-je-smoothie/.

STALIN, S. D. (2015). First Kerala, Now Tamil Nadu Says 'No' to Coca Cola Plant. [Online]. Retrieved from: http://www.ndtv.com/tamil-nadu-news/first- kerala-now-tamil-nadu-says-no-to-coca-cola-plant-756888.

STÁVKOVÁ, J. (2013). Slazené nápoje ve školním stravování a jejich vliv na dětskou obezitu. [Online]. Retrieved from: http://www.muni.cz/research/publications/1159092.

Students & Scholars Against Corporate Misbehavior. (2009). Violence in Coca-Cola’s Labor Subcontracting System in China. [Online]. Retrieved from: http://killercoke.org/downloads/china_coke_abuse_sacom_letter.pdf.

SRIVASTAVA, A. (2015). The Privatization of Water in India: How Coca-Cola Destroys the Aquifer. [Online]. Retrieved from: http://www.globalresearch.ca/the- privatization-of-water-in-india-how-cocacola-destroys-the-aquifer/5472625.

The Coca-Cola Company. (2012 a). The Chronicle Of Coca-Cola: A Global Business. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colacompany.com/stories/the- chronicle-of-coca-cola-a-global-business/.

The Coca-Cola Company. (2012 b). The Chronicle Of Coca-Cola: A Man Named Woodruff [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colacompany.com/stories/the- chronicle-of-coca-cola-a-man-named-woodruff/.

The Coca-Cola Company. (2012 c). The Chronicle Of Coca-Cola: A Symbol of Friendship. [Online]. Retrieved from: http://www.coca- colacompany.com/stories/the-chronicle-of-coca-cola-a-symbol-of-friendship/.

The Coca-Cola Company. (2012 d). The Chronicle Of Coca-Cola: The Candler Era. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colacompany.com/stories/the- chronicle-of-coca-cola-the-candler-era/.

The Coca-Cola Company. (2012 e). The Chronicle Of Coca-Cola: Birth of a Refreshing Idea. [Online]. Retrieved from: http://www.coca- colacompany.com/stories/history/2012/the-chronicle-of-coca-cola-birth-of-a- refreshing-idea/.

73

The Coca-Cola Company. (2013). The Chronicle Of Coca-Cola: Moving with the Times. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colacompany.com/stories/the- chronicle-of-coca-cola-moving-with-the-times/.

The Coca-Cola Company. (2015). Annual Sustainability Reports. [Online]. Retrieved from: http://www.coca-colacompany.com/stories/sustainability-reports/.

The Economist. (2005). Coca-Cola. In hot water. [Online]. Retrieved from: http://www.economist.com/node/4492835.

The Rights To Water And Sanitation. (2016). Case against Coca-Cola Kerala State: India. [Online]. Retrieved from: http://www.righttowater.info/rights-in- practice/legal-approach-case-studies/case-against-coca-cola-kerala-state-india/.

The Telegraph. (2012). IOC chief Jacques Rogge admits 'question mark' over McDonald's and Coca-Cola sponsoring Olympics. [Online]. Retrieved from: http://www.telegraph.co.uk/sport/olympics/news/9385751/IOC-chief-Jacques-Rogge- admits-question-mark-over-McDonalds-and-Coca-Cola-sponsoring-Olympics.html.

VAN GILDER COOKE, S. (2012). Do the Olympics Need Fast-Food Sponsors? [Online]. Retrieved from: http://olympics.time.com/2012/07/30/does-the-olympics- need-fast-food-sponsors/.

VERZA, M. (2013). The “Coca-Colization” of Mexico, the Spark of Obesity. [Online]. Retrieved from: http://english.periodismohumano.com/2013/03/05/the- coca-colization-of-mexico-the-spark-of-obesity/.

WINTER, G. (2000). Coca-Cola Settles Racial Bais Case. [Online]. Retrieved from: http://www.nytimes.com/2000/11/17/business/coca-cola-settles-racial-bias- case.html?pagewanted=all.

5.3. Právní předpisy

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách. In: Úřední věstník Evropské unie L354. (2008).

74

6. Seznam zkratek

ADI Akceptovaná denní dávka

CGWBA Hlavní úřad pro podzemní vodu v Indii

CO2 Oxid uhličitý

CSE Centrum pro vědu a životní prostředí v Indii

CSR Společenská odpovědnost organizace

EU Evropská unie

HDP Hrubý domácí produkt

H2O Voda

JAR Jihoafrická republika kcal Kilokalorie kJ Kilojoul

MOV Mezinárodní olympijský výbor ml Mililitr

MŠMT Ministerstvo mládeže a tělovýchovy

OH Olympijské hry

PET Polyethylentereftalát pH Vodíkový exponent l Litr

LOH Letní olympijské hry

USA Spojené státy americké

75

7. Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Vývoj podílu konzumovaného mléka (Milk), slazených nápojů (Sugar Sweetened Beverages), a džusů (Juices) za den mezi roky 1965-2006 u dětí (Children) a dospělých (Adults)ve Spojených státech amerických (Zdroj a data: Stávková, 2013...... 32

Obrázek č. 2: Množství vody potřebné k výrobě 1 litru Coca-Coly mezi roky 2005- 2014 v Indii (Zdroj: Vlastní práce autora, Data: Coca-Cola India, 2010, 2014, 2015a)...... 41

Obrázek č. 3:Výška podzemní vody v oblasti Kaladera mezi lety 1990-2010 (Zdroj a data:Bhaduri, 2014)...... 44

8. Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Obsah cukru ve vybraných nápojích prodávaných na trhu v ČR (Zdroj a data: Stávková, 2013)...... 32

Tabulka č. 2: TOP 10 nejhodnotnějších celosvětových značek podle žebříčku Interbrand za rok 2015 (Zdroj a data: Interbrand, 2016)...... 39

Tabulka č. 3:Spotřeba litrů vody na 1 l finálního produktu Coca-Cola a celková spotřeba vody v Indii mezi roky 2005-2014 (Zdroj: Vlastní tvorba autora, data: Coca-Cola India (2010, 2014, 2015a)...... 42

76

9. Resumé

Tato diplomová práce se zabývá vztahem podnikové, environmentální a spotřebitelské etiky s aplikací na společnost Coca-Cola. Nejdříve jsou popsány základní pojmy jako etika, morálka, společenská odpovědnost. Ty jsou komentovány a zdůrazňují potřebu vytvoření komplexního systému, vycházejícího z evoluční ontologie. Poté je poukázáno na etické problémy, spojené se společností Coca-Cola, jakožto nejdelšího sponzora Mezinárodního olympijského výboru. Hodnoty této společnosti, jsou dány do souvislosti s hodnotami sportu a olympismu. V závěru je poukázáno na rozpor v rámci těchto hodnot a upozorněno na problém sponzoringu MOV touto společností.

Klíčová slova:

Etika, morálka, společenská odpovědnost, Coca-Cola, Mezinárodní olympijský výbor, evoluční ontologie, hodnota.

This master thesis is dedicated to relationship between business, environmental and corporate ethics and is applied to the Coca-Cola Company. Firstly, I deal with the definition of used terms such as ethics, morality and corporate social responsibility. These terms are commented and they emphasize the need to create a complex system, which is based on evolutionary ontology. Thereafter, I refer to ethic problems connected with the Coca-Cola Company, as the longest acting sponsor of International Olympic Committee. Values of the company are compared with sport and Olympic values. In the end, I refer to disagreement between these values and point out the issues linked to the company as sponsor of International Olympic Committee.

Key words:

Ethics, morality, corporate social responsibility, Coca-Cola Company, International Olympic Committee, evolutionary ontology, value.

77

10. Seznam příloh

10.1. Příloha č. 1: Výčet značek nealkoholických nápojů, spadající pod Coca-Colu

A&W, Ades Alhambra, Ali, Alive, Ambasa, Andina Fortified, Andina Fresh, Andina Frut, Andina Nectar, Aqua, Aquabona, Aquactive, Aquana, Aquarius, Arwa, Aybal-Kin, Bacardi Mixers, Bacardi Premium Mixers, Bankia, Barq’s, Barq’s Floatz, Beat, Belté, Beverly, Bibo, Big Crush, Big Tai, Bimbo, Bimbo Break, Bird’s Nest, Bistra, Bistrone, Bjare, BlackFire, Boco, Bom Bit Maesil, BonAqua/ BonAqa, BPM, Bright & Early, Bubbly, Burn, CAFE ZU, caffeine free Barq’s, caffeine free Coca-Cola, caffeine free Diet Coke/ Coca-Cola light, caffeine free diet Inca Kola, Calypso, Canada Dry, Cannings, Cappy, Caprice, Carioca, Carver’s, Cepita, Ciel, Citra, Club, Coca-Cola, Coca-Cola Black Cherry Vanilla, Coca-Cola Blak, Coca-Cola C2, Coca-Cola Citra, Coca-Cola with Lemon, Coca-Cola with Lime, Coca-Cola with Raspberry, Coca-Cola Zero, Cocoteen, Coke II, Cresta, Cristal, Crush, Crystal, Daizu no Susume, DANNON, DASANI, DASANI Flavors, DASANI Nutriwater, Delaware Punch, diet A&W, diet Andina Frut/ Andina Frut light, diet Andina Nectar/ Andina Nectar light, diet Barq’s, diet Canada Dry, Diet Coke Black Cherry Vanilla, Diet Coke Citra/ Coca- Cola light Citra, Diet Coke Sweetened with Splenda, Diet Coke with Lemon/ Coca-Cola light with Lemon, Diet Coke with Lime/ Coca-Cola light with Lime, Diet Coke with Raspberry, Diet Coke/ CocaCola light, diet Crush, diet Dr Pepper/ Dr Pepper Zero, diet Fanta/ Fanta light/ Fanta Zero/ Fanta Free, diet Freskyta, diet cherry Coke, diet INCA KOLA, diet Kia Ora, diet Krest, diet Lift/ Lift light, diet Lilt/ Lilt Zero, diet Master Pour, diet Mello Yello, diet Nestea/ Nestea light, diet Oasis, diet Quatro/ Quatro light, diet Seagrams, diet Schweppes, diet Sprite/ Sprite light/ diet Sprite Zero/ Sprite Zero, diet Squirt, diet Tai/ Tai light, diet Vanilla Coke, Disney Hundred Acre Wood, Disney Xtreme Coolers, Dobriy, Dorna, Dr Pepper, E2, Earth & Sky, Eight O’Clock, Eight O’Clock Funchum, El Rayek, Escuis, Eva Water, Fanta, Finley, Fioravanti, Five Alive, Flavor Rage, Fontana, Fresca, Fresca 1, Frescolita, Freskyta, Fresquinha, Fress, Frestea, Frisco,

78

Frugos, Frugos Fresh, Fruitia, Fruitopia, Fruitopia Freeze, Fruitopia Tea, Fruktime, Frutina, Frutonic, Full Throttle, Georgia, Georgia Club, Georgia Gold, Gini, Gold Spot, Golden Crush, Grapette, Groovy, Hajime, Hawai, Healthworks, Hero, Hi Spot, Hi-C, Hit, Horizon, Hot Point, Huang, Charrua, Chaudfontaine, Cheers, cherry Coke, Chinotto, Chinotto light, Ice Cold Mix, Ice Dew, INCA KOLA, Ipsei, Izvorul Alb, Jaz Cola, Jet Tonic, Jolly Juice, Joy, Joya, Just Juice, Kapo, Keri, Kia Ora, Kilimanjaro, Kin, Kinley, Kiwi Blue, KMX, Kochakaden, Koumi Soukai, Krest, Kropla Beskidu, Kuat, Kuat light, Kuli, Kyun, Lift, Lift Plus, Lift Plus light, Lilt, Limca, Limelite, Limonade, Linnuse, Lion, Love Body, Maaza, Mad River, Malvern, Mare Rosso, Marocha, Master Chill, Master Pour, Mazoe, Mello, Mello Yello, Mer, Mezzo, Miami, Mickey & Friends, Mickey Mouse, Migoro-Nomigoro, Minaqua, Minute Maid, Minute Maid Deli, Minute Maid Juices To Go, Minute Maid Soft Drink, Mireille, Mone, Montefiore, Morning Deli, Moyase, Mr. Pibb, Multivita, Nada, Nagomi, Nalu, Namthip, Nanairo Acha, Naturaqua, Nature’s Own, Nectarin, Nescafe, Nestea COOL, Nestea, Nestle Choglit, Nevada, Neverfail, New Vegitabeta, Nordic Mist, Northern Neck, Oasis, Odwalla, Orchy, Paani, Pampa, Parle, Pearona, Peats Ridge, Pibb Xtra, Pibb Zero, Piko, Pilskalna, Planet Java, Play, Pocket Dr, Poiana Negri, Poms, Ponkana, Pop, Portello, POWERADE, POWERADE alive, POWERADE light, POWERADE OPTION, Powerplay, Pulp, Pump, Qoo, Quatro, Quwat Jabal, Ramblin’, Real Gold, Red Flash, Rich, Richy, Ripe N Ready, Riwa, Rosalta, Roses, Royal Tru, Royal Tru light, Safety First, Safia, Samantha, Samurai, Sarsi, Saryusaisai, Seagrams, Seltz, Sensation, Senzao, Shizen, Shock, Schweppes, Sim, Simba, Simply Lemonade, Simply Limeade, Simply Orange, Smart, Sobo, Sokenbicha, Solo, Sonfil, Soonsoo, Southern Sun, Sparkle, Sparletta, Sparletta Iron Brew, Splash, Splice, Sport, Sprite, Sprite 3G, Sprite ReMix, Spur, Squirt, Stoney Ginger Beer, Sugar Free Full Throttle, Sunfill, Surge, Sweecha, Swerve, TaB, TaB X-Tra, TADAS, Tai, Ten Ren, The Wellness, Thextons, Thums Up, Tian Yu Di, Tiky, Top, Toppur, Top’s, Tropical, Turkuaz, Urge, Urun, Valpre, Valser, Vanilla Coke, Vault, Vault Zero, Vegitabeta, VICA, Vita, Vital, Vital O, Vitingo, VIVA!, Wilkin’s, Wink, Winnie the Pooh,

79

Yangguang, Yangguang Juicy T, Youki (Kalendová, Königová, Chmelař & Malířová, 2014)

10.2. Příloha č. 2: Prohlášení MOV, Organizačního výboru olympijských her v Londýně a Coca-Coly

MOV před OH v Londýně 2012 na kritiky ohledně spolupráce se společnostmi produkující nezdravé výrobky (mezi kterými je i Coca-Cola) říká:

„Vstupujeme do spolupráce s organizacemi, u kterých se domníváme, že fungují v souladu s hodnotami Olympijského hnutí. Před každým navázáním nové spolupráce, nebo jejím prodloužení, vždy pečlivě zvažujeme partnerství, v rámci zájmu všech akcionářů Olympijského hnutí a to hlavně, jedná-li se o dlouhodobou spolupráci. Jsme hrdi na to, že spolupracujeme jak s Coca-Colou, tak McDonald´s a máme s nimi dlouhodobé dohody, až do roku 2020.“ „Coca-Cola je partnerem OH od roku 1928 a navázala ojedinělou tradici v podpoře Olympijského hnutí, podpory OH, pohybu a zdravého životního stylu pro miliardy spotřebitelů. V dnešní době sponzoruje Coca-Cola více než 250 vzdělávacích programů, se zaměřením na pohybové aktivity a výživu ve více, než 100 zemích a je zavázána tyto programy sponzorovat až do konce roku 2015.“ „Pro OH v Londýně 2012, se společnost Coca-Cola zavázala využít svého partnerství s Olympijskými hrami, pro zdůraznění aktivního, zdravého života. V Londýně Coca-Cola nabídne rozmanitost a možnost srozumitelně poskytnout informace o svých produktech pro zákazníky. Ve skutečnosti Coca-Cola nabídne nejširší škálu nápojů, kterou kdy během OH měla, složenou z perlivých i neperlivých, nízko a nekalorických nápojů, džusů, „smoothies63“ a vody.“ „Společnosti také podporují, spoustu dalších sportovních organizací a událostí, od hlavních mezinárodních akcí, až po lokální, venkovské sportovní programy. Patří sem třeba v případě Coca-Coly: The FIFA World Cup, The NFL64, The Rugby World Cup.“ „Finanční zdroje z Worldwide TOP programu, jdou přímo k více než 200 Národním olympijským výborům, stejně jako k Organizačním výborům

63 „Smoothie“, neboli „fresh juice“ je obvykle nápoj z mixovaného čerstvého ovoce a zeleniny. Časté je přidávání i dalších ingrediencím jako jsou ořechy, cukr, med a další, dle preferencí konzumentů (smoothierecepty.cz, 2016). 64 Coca-Cola mezi roky 2003-2012, utratila za reklamu během Super Bowl 81 milionů $, což ji řadí na čtvrté místo (Holt, 2013).

80

OH. Bez sponzoringu by nemohly být OH v tokovém formátu, jako jsou v součastné době a sportovci z mnoha zemí, by nemohli snadno závodit.“ „Tím, že ukážeme úspěchy jednotlivých sportovců na Hrách, jsme schopni podporovat a posilovat důležitost sportu, jako součást zdravého, aktivního životního stylu po celém světě.“ „Podporou OH, tito partneři propagují celosvětově sport a cvičení, nejen sponzorováním olympioniků, kteří jsou schopni trénovat a účastnit se OH díky financím, jenž obdržely. Ale i veřejnosti, jenž se může inspirovat z výkonů těchto sportovců. Naši sponzoři jsou vázáni užívat jejich marketingové znalosti a apelovat na svoji značku, aby informovala o fyzické aktivitě relevantními způsoby.“ „Jsme hrdí na spolupráci se sponzory v rámci Worldwide TOP programu, dodávajících úspěch OH, který přinese nepřeberné množství sportovních, ekonomických a sociálních benefitů (Malhora, 2012).“

Toto prohlášení ještě doplnil přímo Londýnský organizační výbor olympijských her:

„Sponzoři poskytují velké množství finančních prostředků pro OH. Bez nich, by Hry jednoduše nemohly existovat. Máme skvělou skupinu světových sponzorů, díky nimž mohou v létě proběhnout velkolepé OH.“ „Ti, mají skvělé programy, které napomáhající k dosažení vize Londýna 2012, jako her dosahujících trvalých změn.“ „V Olympijském parku budou značkové restaurace a produkty právě od těchto sponzorů, vedle rozmanité nabídky místních potravin, které jsme se zavázali poskytnout. Budeme obstarávat občerstvení pro velkou masu lidí, jenž navštíví OH, od sportovců, až po diváky (Malhora, 2012).“

Každý ze sponzorů se k výše zmíněným námitkám, také vyjádřil. Nicméně vypíchneme jen to, co dodala společnost Coca-Cola:

„Jako jeden z nejdéle působících a stálých sponzorů olympijského hnutí, jsme hrdí na to, že naše sponzorství umožňuje milionům lidí zažít Olympijské hry a věříme, že máme v tomto platnou roli. Stejně jako sdílení odborných znalostí, bez podpory sponzorů, jako je Coca-Cola, by mnoho Národních olympijských výborů nebylo schopno, svým sportovcům na OH umožnit sportovat.“ „Lidé konzumují mnoho jídla a nápojů. Takže ne pouze jeden pokrm, nebo nápoj je zodpovědný za to, že lidé trpí nadváhou, nebo jsou obézní. Věříme, že všechny naše nápoje si lidé mohou vychutnat, jako součást jejich aktivního a zdravého životního stylu, jenž je založený na rozumném, vyváženém jídelníčku, společně s odpovídající fyzickou aktivitou.“ „Neustále rozšiřujeme výběr námi nabízených nápojů- z jednoho produktu o jedné velikosti na OH v roce 1948, je možné si v dnešní době vybírat z více než 500 značek a přes 800 nízko či bez-kalorických nápojů. Během

81

OH v Londýně 2012 budeme poskytovat nejširší škálu nápojů a velikostí, kterou jsme kdy na Olympijských, či Paralympijských hrách kdy nabídli, abychom vyhověli všem potřebám životního stylu a hydratace.“ „Také pomáháme lidem být aktivními a naše tříletá spolupráce se Streetgame spojila 110 000 mladých lidí se sportem a vytvořilo novou generaci trenérů. Coca-Cola sponzoruje více než 250 programů, zaměřených na fyzickou aktivitu a vzdělání v oblasti výživy, ve více než 100 zemích a jsme k tomuto sponzorování zavázáni až do konce roku 2015 (Malhora, 2012).“

82