existovat. Nově vzniklé příhodné biotopy Robert Stejskal, Filip Trnka dovedou rychle obsadit díky tomu, že do - bře létají – na rozdíl od některých bez - křídlých nebo málo létavých zástupců tri - bu Cleonini . Naši rýhonosci 2. Napudrovaní „Zloději artyčoků“ První zajímavou skupinou jsou druhy rodu Larinus , nazývané ve staré entomo - krasavci logické literatuře rypáčníci. Jejich společ - ným znakem je úzká vazba na květenství hvězdnicovitých rostlin ( ), v je - jichž úborech se vyvíjejí larvy. Menší sku - pina druhů se vyvíjí ve stoncích rostlin téže čeledi. Libozvučně znějící název Lari - nus lze přeložit jako tlustý nebo vypase - ný. Pravdou je, že korpulentní vzhled bývá Nosatci tribu Lixini patří, podobně jako rýhonosci tribu Cleonini představení vlastní mnoha nosatcům, navíc jejich po - v prvním dílu (Živa 2012, 1: 30 –34), mezi nápadné druhy brouků s neobyčejně trava – rostlinná šťáva – je velmi dietní, zajímavými strategiemi přežívání. Osídlují nelesní stanoviště s různými bioto - a tak se snad raději přikloníme k jiné ver zi py, od stepních trávníků přes louky až po mokřady. Více než polovina českých překladu značící bonbón nebo pamlsek. zástupců tohoto tribu se v současné době řadí do Červeného seznamu bez - A jak výstižně poznamenal fran couzský obratlých České republiky. entomolog Jean Henri Fabre (1823 –1915) v proslulé knize The Life of the (Život nosatce): „kdyby Stvořitel znal zvyk- Od zástupců tribu Cleonini odlišíme rýho - tace, pískovny, hliniště nebo kamenolomy. losti těchto rýhonosců, nazval by je jistě nosce tribu Lixini podle celkového vzhle - Menší skupina druhů žije v blízkosti vod zloději artyčoků“. du a především odlišného nosce. Jejich tělo – podél nezregulovaných toků nebo u ryb - Z rodu Larinus u nás bylo dosud zjiště - není tak nápadně zbarvené, vzhled větši - níků. V lesích se můžeme setkat pouze no 7 druhů žijících na bodlácích ( Cardu us ), nou určuje víceméně jednolité chloupko - s některými běžnými druhy, a to vždy na pcháčích ( Cirsium ) a chrpách ( Centaurea ). vání. Nosec je mnohem štíhlejší, stopkovi - dostatečně otevřených stanovištích, např. Dají se poměrně snadno najít, jelikož na tého tvaru, po stranách většinou zaoblený podél lesních cest, v širokých průsecích živných rostlinách obsazují květenství. a bez žebírek. Liší se také tím, že brouky nebo pasekách. I když jsou vázáni na růz né Jistým úskalím snad může být fakt, že při najdeme nejčastěji přímo na živných rost - druhy bylin, výjimečně lze některé z nich vyrušení buď nenápadně „zacouvají“ pod linách, které jen neradi opouštějí. Asi nej - zastihnout i na dřevinách. květní lůžko, nebo se rostliny pustí a spad - nápadnějším znakem je jemný prášek na Podle vazby těchto brouků na zcela běž - nou do trávy. Druhy L. turbinatus , L. carli- povrchu těla, který připomíná pyl rostlin. né rostliny by se mohlo zdát, že jde o bez - nae a L. iaceae (obr. 3) patří k velmi hoj - Slouží pravděpodobně jako ochrana před problémovou skupinu. Opak je ale prav - ným, téměř všudypřítomným průvodcům okolními vlivy a jeho barva někdy pomá - dou. Na nedostatek živných rostlin si plevelové a ruderální vegetace. L. polli - há k odlišení příbuzných druhů. skutečně nemohou stěžovat, ovšem úspěš - nis (obr. 4) vyhledává staré pastviny, lou - Z českých zemí je historicky známo 27 nost jejich přežívání závisí do značné míry ky a stepní trávníky, kde napadá pupavy druhů těchto rýhonosců, z nichž dva již na dalších faktorech. Limitní může být (Carlina ). Larvou obsazený květ poznáme pravděpodobně vymizely (tab. 1). Větší např. řídký zápoj vegetace, dostatečné oslu - podle nenápadné dírky uprostřed. Když druhové bohatství najdeme na Moravě, nění, výhřevné podloží nebo sesouvající květ v září opatrně rozloupneme, můžeme kde dnes žije 7 druhů nezasahujících do se půda. Zvláštní podmínky na stanovišti v něm najít kuklu nebo čerstvě vylíhnu - Čech. Nejlépe se jim daří v oblastech s tep - vyžadují především někteří zástupci rodu tého brouka. Tuto rostlinu sdílí L. polli nis lým klimatem a dostatkem travnatých bio - . I když mnohé druhy obývají bioto - s rýhonoscem Pseudocleonus grammicus topů, jako jsou např. stepní trávníky, suché py blízké přírodě, ke svému životu ne - popsaným v minulé části seriálu. Druhy si louky, úhory, lesostepní stráně a písčiny. zbytně potřebují narušování. Bez alespoň vzájemně nekonkurují, protože jeden na- Nemalý význam mají i vyloženě antropic - občasné disturbance (ať už přirozené nebo padá kořen a druhý květy. Rozměry nej - ky ovlivněná místa, jako jsou např. rumiš - lidskou činností) vedoucí k vytvoření mo- větším zástupcem rodu je L. sturnus (viz tě v průmyslových zónách, nádražní vege - zaiky raných sukcesních stadií nedokážou obr. 5), donedávna u nás považovaný za vzácný druh. V posledních letech se ale šíří a jeho zařazení v červeném seznamu je již neopodstatněné. Poněkud vzácněj ším nosatcem je L. obtusus –vČeské republi - ce se vyskytuje lokálně, ale přitom na širo - ké škále stanovišť, od stepních trávníků po podhorské mokřady. Asi nejvzácnější L. beckeri , podle červeného seznamu ohro - žený druh, žije na chrpě čekánku ( C. sca - biosa ) v nejzachovalejších stepních loka - litách jižní Moravy. Na celém světě známe zhruba 180 dru hů rodu Larinus , z nichž asi 100 najdeme ve Středozemí. Kvůli jejich vazbě na ple - velné rostliny se mnohé z nich hlavně v Severní Americe úspěšně používají k bio - logické ochraně kultur před některými plevely. Jiní rýhonosci jsou naopak ne- chvalně známí jako škůdci pěstovaných

1 Okraj pole s úhorem bohatým na merlíky, pelyňky a bodláky – ideální biotop pro Lixus rubicundus , L. subtilis 1 a L. fasciculatus i další druhy ze skupiny „plevelových“ nosatců živa 2/2012 75 ziva.avcr.cz 2 3 rostlin, např. zmíněného artyčoku ( Cyna - lišení příbuzných druhů. Vylíhnutý brouk 2 Nosatec Lachnaeus crinitus na své ra scolymus ) nebo světlice barvířské ( Car - v komůrce setrvá určitou dobu a potom se živné rostlině, omanu britském ( Inula thamus tinctoria ). Z cizokrajných zástupců prokouše ven. Trehala byla na Blízkém vý- britanica ), v jehož květenstvích p robíhá stojí za zmínku druhy tvořící na bělotrnech chodě v minulosti využívána jako potra - vývoj larev. I přes nezvykle dlouhé (Echinops ) zvláštní útvary zvané trehala, vina pro svou sladkou chuť. Tyto kapsle ochlupení nejsou tito brouci, často případně tricala nebo také turecká mana. obsahují velký podíl stejného škrobu, jaký zavrtaní mezi jednotlivými květy, Jsou to speciální komůrky dlouhé asi 2 cm, tvoří stonek hostitelských bělotrnů, dále na úborech příliš nápadní. vytvořené na povrchu rostlin, v nichž lar - pryskyřice, cukerin, hořčiny a soli. Prodá - 3 Larinus iaceae je velmi hojný vy žeroucí nejprve uvnitř stonku dokončují valy se v židovských lékárnách v Istanbu - zástupce rodu, setkáme se s ním téměř svůj vývoj a kuklí se. Komůrku staví dospě - lu, kde z nich Turci i Arabové připravovali na každém rumišti. Jeho blízce příbuzný, lá larva slepováním rostlinných úlomků odvar k léčení respiračních chorob . ale značně vzácnější L. beckeri se pozná tělním sekretem a je v ní dobře chráněna Rod Lachnaeus u nás zastupuje jediný podle mnohem štíhlejšího nosce. proti slunečnímu záření, dešti, vyschnutí druh, a to L. crinitus (obr. 2), malý nosatec 4 Suché trávníky s pupavami ( Carlina ) i některým přirozeným nepřátelům. Ně- s velikostí těla asi 5 mm. Nezvykle dlou hé vyhledává rýhonosec Larinus pollinis . které typy obsahují i trnité úlomky listů. odstávající ochlupení mu dává velmi bi - Vyznačuje se téměř rovným noscem Výsledný tvar a celkové provedení jsou zarní vzhled. Obývá xerotermní stráně, ste - s výrazným středovým žebírkem. druhově specifické a napomáhají k od- pi, slaniska i mokřady, kde žije na oma nech 5 Dříve vzácný Larinus sturnus je dnes rozšířen lokálně po celé republice od Tab. 1 Nosatci tribu Lixini a jejich zařazení v Červeném seznamu bezobratlých nížin do hor na různých druzích bodláků České republiky (RE – regionálně vymizelý, CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, (Carduus ) a pcháčů ( Cirsium ). Je to náš VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený) největší zástupce rodu, dosahuje délky téměř 2 cm včetně nosce. Druh ČS Poznámka k výskytu v České republice 6 Vzácný druh Lixus bardanae známe Lachnaeus crinitus VU lokální a vzácný druh jižní Moravy především z jižních Čech a jižní Moravy, Larinus beckeri EN lokální a vzácný druh jižní Moravy kde osídluje mokřady a vlhké louky. Jeho tělo bývá pokryto jemným práškem Larinus carlinae – hojný žluté nebo oranžové barvy. Ve svém Larinus iaceae – hojný areálu patří do taxonomicky obtížného Larinus obtusus NT lokální a vzácný komplexu blízce příbuzných druhů. Larinus pollinis – lokální, ale místy hojný 7 Teprve v posledním desetiletí byl Larinus sturnus NT lokální, ale místy hojný u nás objeven rýhonosec Lixus fascicula - tus . Napadá zejména běžný pelyněk Larinus turbinatus – hojný černobýl ( Artemisia vulgaris ) Lixus albomarginatus VU velmi vzácný, ohrožený vyhynutím avsoučasnosti jsme svědky jeho rychlé ho Lixus angustus VU lokální a vzácný šíření na nové lokality. Lixus bardanae VU lokální a vzácný 8 Asi nejběžnějším zástupcem rodu je Lixus brevipes NT velmi vzácný, jen jižní Morava rýhonosec Lixus filiformis . Žije na široké škále stanovišť s výskytem bodláků – lokálně hojný, pouze Morava a pcháčů. Tento druh lze v teplých oblas - Lixus cylindrus RE nejasný výskyt, neexistují žádné dokladové exempláře tech Moravy snadno zaměnit za L. cardui. Lixus fasciculatus – šířící se druh, zjištěn teprve nedávno 9 Štěrkové a písčité náplavy s porosty Lixus filiformis – velmi hojný barborek ( Barbarea ) a rukví ( Rorippa ) rýhonosec zelený podél neupravených vodních toků obývá (Lixus iridis ) – v posledních desetiletích silně expandující vzácný Lixus myagri . Otevřené biotopy občas přeplavované velkou vodou Lixus myagri VU lokální a vzácný patří k nejohroženějším u nás. Lixus neglectus EN pouze staré nálezy z jižní Moravy 10 Rýhonosec štíhlý ( Lixus paraplecti - Lixus ochraceus VU vzácný, mizející cus ) za posledních 50 let ustoupil rýhonosec štíhlý z celého území České republiky. (Lixus paraplecticus ) EN lokálně hojný, ale mizející Hojněji se s ním setkáme pouze Lixus pulverulentus NT lokální a vzácný v jižních Čechách. Podobná situace panuje v celé střední Evropě. Lixus punctirostris VU lokální a vzácný druh jižní Moravy 11 Ve sbírkách málo zastoupený, ale Lixus punctiventris NT místy hojný podle našich poznatků spíše přehlížený Lixus rubicundus – hojný druh Lixus punctiventris . Jeho výskyt lze Lixus subtilis NT lokální a poměrně vzácný, jen Morava potvrdit např. podle přítomnosti larev Lixus vilis – velmi vzácný a lokální nebo kukel ve stoncích některých hvězdnicovitých rostlin ( Asteraceae ). ziva.avcr.cz 76 živa 2/2012 4 5

6 7

8 9

10 11

živa 2/2012 77 ziva.avcr.cz 12 13

(Inula ) a kriticky ohroženém blešníku úpla - des ) a mnohem snazší bývá nalézt larvy 12 Teprve nedávno se u nás podařilo vičném ( Pulicaria dysenterica ). Je velmi nebo kukly. Jeho vývoj představuje v rám ci potvrdit historický výskyt rýhonosce vzácný, známý pouze z několika lokalit rodu výjimku, neboť larva žije v kořeni. Na Lixus vilis . Jeho prostředím jsou jižní Moravy. hořčíku najdeme i L. punctiventris (viz narušovaná místa s pumpavou obecnou obr. 11) . Vy víjí se ale ve stonku, i když do - (Erodium cicutarium ). Ruderální nosatci spělé larvy si možná mohou zčásti konku - 13 Mokřadní biotopy s pozvolnými Nezaměnitelnou skupinou jsou zástupci rovat, neboť se kuklí v kořenovém krčku. břehy a bohatou pobřežní vegetací jsou rodu Lixus , někdy zvaní bodláčníci. Do- Tento rýhonosec vyhledává jak suché, k vidění stále méně. Podobný biotop bře se poznají podle štíhlého, silně pro - tak i mokřadní bio topy. Zajímavé je, že hostí rýhonosce Lixus paraplecticus táhlého tvaru těla s jemným práškem na s úspěchem někdy přežívá v příkopech a L. bardanae . Snímky F. Trnky povrchu. Larvy druhů s prozkoumanou podél silnic, obvykle na škardách dvoudo - bionomií vyžírají stonky rostlin, méně mých (Crepis bien nis ). Dosud je poměrně sec štíhlý k našim nejběžnějším druhům kořeny. Na celém světě známe asi 500 dru - hojný, ale přehlížený. v rybnících, tůních a dolních tocích řek. hů, z toho kolem 150 žije v palearktické Teprve v posledních letech se u nás po - Kromě haluchy žije např. na sevláku širo - oblasti. V České republice bylo dosud zjiš - dařilo potvrdit výskyt rýhonosce L. vilis kolistém ( Sium latifolium ) a potočníku těno 19 druhů. (obr. 12), a to velmi lokálně v teplých ob- vzpřímeném ( Berula erecta ). Larvy se vyví - Tito rýhonosci jsou často vázáni na ru - lastech Moravy na suchých místech s říd - její ve stoncích, které vyčnívají nad vodní derální plochy s různými druhy plevel ných kou vegetací, kde rostou pumpavy obecné hladinu. Brouk se pohybuje i pod vodou, společenstev. Na okrajích polí, úhorech (Erodium cicutarium ). K vzácným druhům při nechtěném pádu dokáže doplavat k nej - nebo pustých místech s porosty bodláků narušovaných trávníků patří také L. bre - bližšímu záchrannému bodu. Bohužel není a pcháčů můžeme najít náš nejhojnější vipes . Je vázán na čeleď hvozdíkovitých schopen přežít v rybnících s intenzivním druh L. filiformis (obr. 8). Jeho samečci (Caryophyllaceae ) a u nás byl recentně chovem ryb, a tak se v posledních deseti - o velikosti 4 mm patří k nejmenším zástup - zjištěn jen na Břeclavsku. Přitom na Slo - letích stal spíše výjimečným jevem. Jeho cům rodu. Najdeme-li v teplých oblastech, vensku zatím patří na vhodných lokalitách blízce příbuzného rýhonosce zeleného zejména na jižní Moravě ostropes trubil k hojným druhům, např. na písčinách. (L. iridis ) potkal zcela jiný osud. I tento ( ), možná nás na Z ně kterých zemí byl udáván jako škůdce nosatec byl podle dostupných zá znamů něm zaujme bodláčník L. cardui . Místa pěstovaných hvozdíků. nacházen na miříkovitých rostlinách (Apia - zaplevelená lebedami ( Atriplex ) nebo mer - Velmi vzácným obyvatelem narušova - ceae ) v blízkosti vodních nádrží a mokřin. líky ( Chenopodium ) hostí další typické ných míst je rýhonosec L. punctirostris . Během minulého století si oblíbil eutrofizo - druhy – L. rubicundus je poměrně hojný Bylo zjištěno, že dokáže bleskově obsadit vané biotopy, jako jsou zanedbané louky v celé republice, L. subtilis vzácnější a na nově vzniklé biotopy s dostatkem živných nebo příkopy podél cest zarostlé kerblí - našem území vcelku nový přistěhovalec rostlin šedivek šedých ( Berteroa incana ). kem lesním ( Anthriscus sylvestris ). Navíc zjištěný zatím jen na Moravě. Podobně se Setkáme se s ním pouze na jižní Moravě se z poměrně vzácného brouka stal běžně teprve před několika lety objevil L. fasci - a má v oblibě např. narušované okraje tráv - rozšířeným druhem. culatus (obr. 7) vázaný na pelyňky ( Arte - níků, vřesovišť a písčin. Na mokřadních loukách a náplavech misia ) a vratiče ( Tanacetum ). Od r. 2008 V minulosti snad u nás vzácně žil i exo - můžeme místy najít rýhonosce L. barda nae byl nalézán pouze ojediněle na jižní Mora - ticky vypadající L. cylindrus , který ze střed - (obr. 6), který žije na šťovících (Rumex ). vě, ale v poslední době se rychle šíří. ní Evropy prakticky vymizel a přežívá jen Příbuzným a neméně zajímavým je L. ne - v Polsku. Jeho biotopem jsou kromě xero - glectus , cihlově poprášený druh s velmi Co se děje v trávě termních širokolistých trávníků zejména malým areálem zahrnujícím dolní toky Početnou skupinu druhů tvoří stepní prv - řídké lesy na písčitých lokalitách. Svým Dyje a Moravy. Na české straně vyhynul, ky. Disturbovaná místa na trávnících step - zbarvením velice věrohodně napodobuje dosud přežívá na Slovensku a v Rakous - ního charakteru obývají dva druhy rýho - ptačí trus. ku poblíž oblasti Soutoku. U nás byl kraj - nosců s výraznou, ostře ohraničenou bílou ně vzácný a vymizel snad úbytkem stano - páskou na bocích těla. Dnes jsou oba vel - Mokřadní druhy višť – otevřených písčin. Posledním velmi mi vzácní, i když do 70. let 20. stol. u nás Mezi nejohroženější rýhonosce patří dru - ohroženým druhem okolí vod je L. my agri žili na desítkách lokalit po celém úze - hy s vazbou na vodní, resp. mokřadní pro - (obr. 9). Obývá nejčastěji štěrkové a písči - mí. L. ochraceus dosud přežívá na něko - středí. Naším asi nejznámějším předsta - té náplavy větších neregulovaných řek lika málo místech, L. albomarginatus je vitelem této skupiny je rýhonosec štíhlý azřady oblastí vymizel kvůli zpevňování v současnosti na Moravě nezvěstný. Vyhle - (L. paraplecticus , obr. 10). Ve starší litera - břehů a napřimování koryt. Mezi jeho živ - dávají např. rezedu žlutou ( Reseda lutea ), tuře se nazývá bodláčník ochromující. né rostliny patří rukve ( Rorippa ) a barbor - trýzele ( Erysimum ) a další zástupce bruk vo - Ottova encyklopedie k tomu uvádí, že ky ( Barbarea ), dnes je velmi vzácný. vitých ( Brassicaceae ). Velmi nenápadně „jméno své dostal pro mylný náhled, že žije na řídkých trávnících L. angustus . Má každý kůň schromne, který by požil píce Článek vznikl v projektu Vytvoření a roz - kratší a poměrně zavalité tělo pokryté tma - chovající v sobě jeho larvy.“ Snad k tomu voj multidisciplinárního týmu na platfor mě vě červeným práškem. Obvykle se zjara mohlo dojít, pokud se do sena dostala hos ti - krajinné ekologie (reg. č. CZ.1.07/ 2.3.00/ ukrývá pod listovými růžicemi např. hoř - telská rostlina – jedovatá halucha vodní 20.0004) za finančního přispění EU a pod - číku jestřábníkovitého ( Picris hieracioi - (Oenanthe aquatica ). Dříve patřil rýhono - pory grantu IG UP PřF č. 2011 027. ziva.avcr.cz 78 živa 2/2012