Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Jakub Vlček Elektrická kytara v 70. – 90. letech 20. století: Interpretační techniky a popularizace fenoménu Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CSc 2009 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracoval samostatně a výhradně s pouţitím citovaných pramenů. V Brně dne 14. prosince 2009 ............................................ Jakub Vlček 2 Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Aleši Opekarovi, CSc. za odborné vedení práce, připomínky a za poskytnutí potřebné literatury. Dále pak panu Petru Bartoňkovi za další nezbytné postřehy a poskytnutí audio nahrávek. 3 Obsah: 1. Úvod 1 2. Elektrická kytara - konstrukčních vlastností nástroje 2 2.1 Tělo, krk, hlavice – materiály a metody vzájemného spojení 7 2.2 Problematika hardwaru 11 3. Interpretační techniky a popularizace 15 3.1 Problematika ladění 17 3.2 Způsoby tvorby tónu a rozeznění struny 18 3.3 Čistota hry – problematika tlumení přeznívajících strun 20 3.4 Práce s tónem a intonace 21 3.5 Pokročilá hra pravou rukou, přecházení mezi strunami 24 3.6 Legatová hra, tapping, trsátková hra v kombinaci s legátem 32 3.7 Flaţolety, hra s pákou, vyuţití zpětné vazby 40 3.8 Experimentální pole elektrické kytary -killswitch a netradiční způsoby hry 44 5. Závěr 48 6. Resumé 48 7. Summary 49 8. Přílohy 50 9. Pouţité zdroje 54 4 1. Úvod Na úvod této práce bych chtěl zdůraznit, ţe i kdyţ to není přímo uvedeno v názvu, bude se celý text věnovat výhradně rockové a částečně bluesrockové oblasti kytarového výrazu s malými přesahy do ostatních hudebních ţánrů populární hudby. Důvodem pro toto omezení je fakt, ţe zařazení jazzového či popového přístupu by znamenalo psát práci o mnohem větším rozsahu. Hlavním cílem, který si tato práce vytkla, je přiblíţit čtenáři důkladněji problematiku interpretace na elektrickou kytaru a to na základě detailnějšího popisu interpretačních technik a přístupu vybraných interpretů sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let. Této problematice je věnována celá třetí kapitola a ta je pro práci nejzásadnější. Období, které bylo zvoleno – tedy rámcově sedmdesátá aţ devadesátá léta 20. století jsem vybral proto, ţe se v něm odehrály poměrně zásadní změny ve vývoji rockové hudby. Vybrané ukázky byly pořízeny na základě mé vlastní poslechové zkušenosti a následným přepisem do not nebo vyuţitím webových archívů (jejichţ správnost bylo třeba ověřit). Vzhledem k povaze kytarové hry osmdesátých let nebylo vţdy moţné odposlouchat kaţdý sólový part v původní rychlosti a v takových případech bylo nutné nahrávku zpomalit. K tomu jsem vyuţil počítačového softwaru Amazing Slow Downer, který umoţňuje zpomalení nahrávky při zachování jejího původního ladění. Pro přepis do not mi poslouţil software Guitar Pro, který je speciálně vyvinutý pro zápis kytarové hudby a obsahuje všechny potřebné značky pro zápis kytarových partů. Význam pouţitých značek je vysvětlen v příloze. Součástí práce je i cd s nahrávkami analyzovaných skladeb a případnou video - dokumentací. V druhé kapitole je popsána základní konstrukční problematika elektrické kytary. Pozornost je věnována materiálům, ze kterých se elektrické kytary vyrábějí a dále potom kytarovému hardware. Při vypracovávání jednotlivých kapitol jsem byl odkázán ve velké míře na konfrontaci s příslušnými audio a videonahrávkami, na vlastní zkušenosti, na názory odborníků a samozřejmě také na literaturu. Z důvodu nedostatečného mnoţství odborné literatury, anebo pokud byla, tak jen velmi těţko dostupná, jsem se rozhodl vyuţít i populárních nebo částečně odborných titulů, které 5 jsou určeny pro uţší skupinu čtenářů. Poslední poznámka se týká uţité terminologie, kdy jsem občas sáhl, z důvodu přesnějšího vyjádření se, k pouţití muzikantského slangu. 2. Elektrická kytara – konstrukční vlastnosti nástroje Ke splnění všech cílů této práce je třeba si nejdříve vymezit předmět, se kterým budeme pracovat. Je jím elektrická kytara. Hudební nástroj, který vznikl někdy v 30. letech 20. století, jako výsledek mnohaletého snaţení o elektrifikaci kytary akustické. Důvodem těchto snah byla potřeba prosadit kytarový zvuk ve větších hudebních tělesech, kde se ztrácel. Aby bylo moţné elektrickou kytaru odlišit od příbuzných a podobných nástrojů, bude představena v rámci této kapitoly na základě určitých organologických kritérií. Pro účely vypracování této kapitoly jsem se rozhodl vyuţít nejpouţívanější typy elektrických kytar, které jsou dalšími výrobci více či méně kopírovány jiţ řadu let. Jedná se o elektrickou kytaru firmy Gibson - typ Les Paul (LP), dále o model Stratocaster, který pochází z dílen firmy Fender. Dále se bude práce věnovat i kytarám Ibanez, které si zejména od 80. let vybudovaly velmi výraznou popularitu, která přetrvává aţ dodnes. Firma zaujímá také vedoucí pozici ve výrobě sedmi-strunných elektrických kytar. Na zvuku elektrické kytary se podílí několik faktorů a jedním z nich je i samotná konstrukce nástroje. Nástroj se skládá ze tří hlavních částí – a to těla, krku a hlavy. Tyto části jsou společné pro všechny typy kytar - včetně akustických a polo-akustických, avšak specifický způsob konstrukce (zejména pak těla a krku) je právě tím, co od sebe jednotlivé typy zvukově i vzhledově odlišuje. Elektrická kytara, tak jak ji chceme chápat v souvislosti s touto prací, by se dala charakterizovat pojmem solid body electric guitar (solid - pevný). Jedná se o typ nástroje, jehoţ tělo je vyrobeno z pevného, plného kusu dřeva (masivu). Důvodem pro tento způsob konstrukce byla potřeba výrazným způsobem omezit tvorbu „kontraproduktivní“ zpětné vazby (feedback), která představovala překáţku pro získání dlouhého, vyváţeného a dostatečně zesíleného tónu.1 1 ŠTEFL, Vítězslav, RŮŢIČKA, Karel. „Les Paul speciál: Kytaroví velikáni a exkluzivní rozhovor z NY City“. Muzikus [online]. 2007 [cit. 2009-10-28], s. 42-49. 6 2.1 Tělo, krk, hlavice – materiály a metody vzájemného spojení -demonstrováno na modelech Gibson Les Paul Standard (2008), Fender Standard Stratocaster, Ibanez RG. Jako materiál pro výrobu solid – body elektrických kytar se vyuţívají rozmanité druhy dřeva. Záleţí jednak na tom, jakého zvukového charakteru chce výrobce dosáhnout, ale také na cenové kategorii, ve které se nástroj pohybuje. V případě elektrických kytar Gibson (zejména potom u modelů Les Paul), jejichţ tělo se skládá zpravidla ze dvou desek, je nejpouţívanějším materiálem k výrobě té zadní (back) mahagon. Jedná se o velmi kvalitní dřevo různých barev, které, jak popisuje mistr kytarář Petr Procházka z Prahy, „dodává nástrojům čisté brilantní výšky a mohutné basy s překvapivou průrazností a hlasitostí a pro své vlastnosti je vedle palisandru nejčastěji pouţívaným materiálem.“2 Na povrch zadní desky se klade přední deska (top), pro jejíţ výrobu se vyuţívá materiálů různých. Vţdy záleţí na konkrétním modelu, kterých je v případě společnosti Gibson opravdu hodně. Dalo by se tedy říci, ţe označení Les Paul můţe fungovat v obecné rovině pouze z hlediska tvarové charakteristiky této nástrojové řady – i kdyţ i tady můţeme najít rozdíly např. v profilech krků. Protoţe není cílem této práce srovnávat veškeré kytarové modely společností Gibson, Fender a Ibanez, vztáhnu tuto konstrukční problematiku vţdy pouze na jeden model kaţdé ze tří jmenovaných společností a k tomu posléze doplním pár informací z jeho historie. Vraťme se ke konstrukci kytar Gibson, nyní uţ k modelu Les Paul Standard (2008)3. Tělo těchto elektrických kytar je sloţeno, jak jiţ bylo řečeno, z přední (top) a zadní Dostupný z WWW:<http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Les-Paul-special- kytarovi-velikani-a-exkluzivni-rozhovor-z-NY-City~05~listopad~2007/>. 2 PROCHÁZKA. Custom guitars Procházka [online]. c2003-2008 [cit. 2009-11-03]. Dostupný z WWW: <http://www.guitar-makers.com/www/materialy.php>. 3 Gibson - Gibson USA : Les Paul Standard Guitar Specs [online]. [2009] [cit. 2009-12- 13]. Dostupný z WWW: <http://www2.gibson.com/Products/Electric-Guitars/Les- Paul/Gibson-USA/2008-Les-Paul-Standard/Features.aspx>. 7 (back) desky. Přední deska v tomto případě je zhotovena z javoru, který jako materiál podporuje sustain4 a středové frekvence. K tělu je metodou lepení připevněn krk. Z obecného hlediska se řeší spojení těla a krku elektrických kytar 3 různými způsoby – lepením, pouţitím šroubů nebo krk plynule přechází do střední části těla a je tedy jeho součástí – jde o krk průchozí. Doménou společnosti Gibson jsou krky lepené, vyrobené z mahagonu. Výhodou tohoto systému je poměrně snadné seřízení a moţnost výměny celého krku v případě mechanického poškození. Hmatník kytary je palisandrový, osazen dvaadvaceti praţci. Délka menzury činí (u nejnovějších modelů z roku 2008) 628 milimetrů, celkový profil krku je asymetrický5, coţ je z hlediska ergonomie velmi přínosné pro maximální pohodlí interpreta. Hlava, u těchto nejnovějších typů kytar Les Paul Standard, tvoří spolu s krkem jednu samostatnou část a je zakloněna o několik stupňů dozadu. Existují samozřejmě podobně jako u spoje krku a těla i případy, kdy je hlavice ke zbytku nástroje přilepená. U některých elektrických kytar (ne však u Les Paulů) dokonce chybí. Odborníci však tvrdí, ţe pokud jde o způsob spojení jednotlivých částí elektrických kytar, je vţdy pro sustain nástroje přínosný maximální kontakt jednotlivých částí, protoţe je tím umoţněn optimální přenos vibrací strun na dřevo. 4 Sustain – jde o dozvuk elektrické kytary resp. o dobu, po kterou klesá dynamika tónu aţ do ztracena, přičemţ frekvence zahraného tónu se výrazně nemění nebo se mění pouze důsledkem vibráta. 5 Asymetrický krkový