C:\Users\Molitorp\Desktop\RP Final
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
UNIVERZITů PůLůCKÉHO V OLOMOUCI PÍRODOVDECKÁ FůKULTů Katedra zoologie a ornitologická laborato Rigorózní práce Mgr. Patrik Molitor Ptactvo Slezska a jeho ochrana Olomouc 2017 Vedoucí práce: prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. PůLůCKÝ UNIVERSITY OLOMOUC FACULTY OF SCIENCE Department of Zoology and Laboratory of Ornithology Rigorous thesis Mgr. Patrik Molitor Silesian Avifauna and its Protection Olomouc 2017 Supervisor: prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. BIBLIOGRůFICKÁ IDENTIFIKůCE ů ůBSTRůKT Jméno a píjmení autora: Mgr. Patrik Molitor Název rigorózní práce: Ptactvo Slezska a jeho ochrana Katedra: Katedra zoologie a ornitologická laborato Vedoucí rigorózní práce: prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. Rok obhajoby rigorózní práce: 2017 Počet stran: 28 Počet píloh: 5 Abstrakt: Různorodost prostedí v českém Slezsku podncuje k hnízdní až 77 % zvlášt chránných druhů ptáků uvedených ve vyhlášce ňř5/1řřŇ Sb. zákona č. 114/1řřŇ Sb. Zatímco zvlášt chránným územím a ptačím oblastem je vnována patičná pozornost, oblast Slezské nížiny byla často opomíjena. Zemdlský charakter lokality je pitom více než deset let osídlován významnou populací motáka lužního ĚCircus pygargus) a strnada zahradního ĚEmberiza hortulanaě. Moták lužní byl zpravidla podle metodiky pílohy I smrnice o ptácích nepravideln monitorován od roku Ň005, strnad zahradní na Hlučínsku podle píslušné metodiky pílohy I smrnice o ptácích nepetržit od roku Ň005. Vzrůstající slezská populace motáka lužního má jádrovou oblast na Opavsku o rozloze 380 km2, kde od roku Ň01Ň hnízdilo 13,0 ± 0,Ř páru. Na základ pravidelného monitoringu hnízdiš je hnízdní podporováno tvorbou ochranných prvků kolem hnízd. Klíčovou oblastí klesající slezské populace strnada zahradního je Hlučínsko, Osoblažský výbžek a Opavsko s populační hustotou 0,05 M/km2 v roce Ň015. Na Hlučínsku poklesla populace zpívajících samců mezi lety Ň00Ř–Ň016 o více jak 75 %. Jednou z píčin poklesu je pravdpodobn minimální podíl nebo dokonce absence samic v populaci, proto i nastavení ochranných podmínek by mlo vycházet z biotopových preferencí stanoviš, kde byl opakovan prokázán hnízdící pár. Zámr výstavby vtrných elektráren na území Osoblažského výbžku může mít negativní dopad na dosud prosperující slezskou populaci jeába popelavého ĚGrus grusě. Negativní dopad lidské činnosti ve Slezsku byl také prokázán na mokadních druzích ptáků včetn racka chechtavého ĚChroicocephalus ridibundus). Naopak pozitivním zjištním je účinnost osvty v pípad mapování doupných a odumelých stromů nebo pi sbru dat pro 7. mezinárodní sčítání čápa bílého ĚCiconia ciconia) v České republice v roce 2014. Klíčová slova: Slezská nížina, Opavsko, Hlučínsko, Osoblažský výbžek, moták lužní, strnad zahradní, populační hustota, ochrana ptáků BIBLIOGRůPHICůL IDENTIFICůTION ůND ůBSTRůCT ůuthor’s first name and surname: Mgr. Patrik Molitor Title of the rigorous thesis: Silesian Avifauna and its Protection Department: Department of Zoology and Laboratory of Ornithology Supervisor: prof. Ing. Stanislav Bureš, CSc. Year of presentation: 2017 Number of pages: 28 Number of attachments: 5 Abstract: Enviromental diversity of Czech Silesia encourages up to 77 % of protected bird species mentioned in local ordinance 395/1992 code, act of parliament 114/1992 code to nest. Meanwhile protected areas and special protected areas are being paid appropriate attention, the area of Silesian Lowlands is often neglected. Agricultural landscape of Silesian Lowlands is inhabited by important populations of the Montagu’s Harrier ĚCircus pygargus) and the Ortolan Bunting (Emberiza hortulana) for more than ten years. The Montagu’s Harrier has been irregularly monitored since 2005 using the Methodology of the Annex 1 Birds Directive. The Ortolan Bunting has been regularly monitored in Hlučín region since 2005 using the abovementioned methodology. The increasing Silesian population of the Montagu’s Harrier occurs in Opava region which contains an area of 380 km2 where 1ň,0 pairs ̱ 0,Řě have been nesting since Ň01Ň. The nesting is supported by creating protective elements around nests. Hlučín region, Opava region and Osoblaha Hook are key areas of decreasing Silesian population of the Ortolan Bunting. The density of its population was 0,05 M/km2 in 2015. The population of singing males fell by more than 75% in Hlučín region between the years Ň00Ř to Ň016. One of the causes of decrease is probably minimum proportion or even absence of females in the population. Setting protective conditions should be based on habitat preferences of repeatedly nesting pairs of the species. Plans for construction of wind power plants may have a negative impact on increasing population of the Common Crane (Grus grus) in Osoblaha Hook. The negative impact of human activity in Silesia has been also demonstrated on wetland bird species including the Black-headed Gull (Chroicocephalus ridibundus). On the other hand, the mapping of cavity and dead trees and gathering data for 7th International White Stork census in the Czech Republic are positive examples of awareness efficiency. Keywords: Silesian Lowlands, Opava region, Hlučín region, Osoblaha Hook, Montagu’s Harrier, Ortolan Bunting, population density, protection of birds Upímn dkuji prof. Ing. Stanislavu Burešovi, CSc., za patronaci práce a cenné rady pi zpracování tématu a Mgr. Martinu Mandákovi za recenzi a pipomínkování práce. Prohlašuji, že pedložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatn. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem pi zpracování čerpal, v práci ádn cituji a uvádím v seznamu použitých informačních zdrojů. V Olomouci dne . OBSůH 1. ÚVOD ů CÍL PRÁCE ................................................................................................. 8 2. ÚVOD DO STUDIů PROBLEMATIKY ................................................................ 10 2.1. Kvalitativní zhodnocení území ............................................................................. 10 2.2. Klíčové druhy kulturní krajiny Slezska................................................................. 11 2.2.1. Moták lužní .................................................................................................... 11 2.2.2. Strnad zahradní .............................................................................................. 15 2.3. Územní ochrana a další vybrané druhy ................................................................. 18 3. SHRNUTÍ ................................................................................................................... 21 4. POUŽITÉ INFORMůČNÍ ZDROJE ...................................................................... 22 SEZNůM POUŽITÝCH ZKRATEK .............................................................................. 27 SEZNůM PILOŽENÝCH PÍSPVK ..................................................................... 28 1. ÚVOD ů CÍL PRÁCE Mozaikovitá krajina českého Slezska je prostoupena adou zachovalých, ale i lidskou činností siln ovlivnných stanoviš. Z geomorfologického pohledu se zde setkávají ti provincie: Česká vysočina, Západní Karpaty a malý výbžek Slezské nížiny (JAROŠOVÁ 2013). Různorodost krajiny od nížin po horská pásma pispívá k výskytu ady zvlášt chránných druhů ptáků. Základní legislativní druhová ochrana v České republice je dána zákonem č. 114/1řřŇ Sb. a vyhláškou ňř5/1řřŇ Sb. ve znní upravující vyhlášky 175/Ň006 Sb. Ědále jen vyhláška ňř5/1řřŇ Sb.ě, která klasifikuje druhy jako ohrožené, siln ohrožené a kriticky ohrožené. Aktuálnjším obrazem současného stupn ohrožení jsou však červené seznamy. Podíl velkoplošných zvlášt chránných území ĚVZCHÚě v Moravskoslezském kraji, který tvoí pevážnou část Slezska, činí z jeho rozlohy 16,9 % (HORA et ŠKAPEC 2012). Díky územní ochran je v tchto oblastech nastaven aktivní monitoring a management podporující životaschopnost vybraných populací rostlin a živočichů. Mezi nejvýznamnjší VZCHÚ Slezska patí CHKO Beskydy, Jeseníky a Poodí s adou maloplošných chránných území. Tyto oblasti se zárove staly po vstupu České republiky do Evropské unie součástí sít Natura Ň000 a podle smrnice řŇ/4ň/EHS o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živočichů a plan rostoucích rostlin Ědále jen „smrnice o stanovištích“ě a podle smrnice 7ř/40ř/EHS o ochran voln žijících ptáků Ědále jen „smrnice o ptácích“ě také ptačími oblastmi (SPA, PO). Čtvrtou PO Slezska, která ale není VZCHÚ, je Hemanský stav – Odra – Poolší. Zmínné ptačí oblasti korespondují s významnými ptačími územími ĚIBAě vyhlášenými Českou společností ornitologickou (ČSO, pobočkou BirdLife International v ČRě. Ty se však liší od ptačích oblastí hranicemi a pedevším absencí právní ochrany (STEJSKAL et VERMOUZEK 2004). Zatímco ve zvlášt chránných územích a IBA je druhům formou státní ochrany pírody a pravidelného monitoringu vnována patičná pozornost a výzkum (HORA et al. 2010), v místech s urbanistickou a hospodáskou činností dochází k častým konfliktům mezi druhovou i územní ochranou a investičními zámry. Pedložená práce je založena na odborné činnosti autora Ěv textu označeno tučně s píslušným komentáem k jednotlivým studiím. Odborná činnost se týká výzkumu a ochrany vybraných druhů ptáků a území Slezska pevážen mimo hranice VZCHÚ. Zpracovaná oblast zaujímá historické území Slezska včetn pilehlých částí Moravy Ězejména Poodíě a koresponduje s oblastí uvedenou v práci HUDCE et al. Ě1ř66ě. Zvláštní důraz je kladen pedevším na malý výbžek Slezské nížiny a výzkumu a ochran ptáků 8 zemdlské krajiny. Mimo komentá k vybraným studiím je práce doplnna o dosud nepublikovaná data. Cílem rigorózní práce