Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra geografie
KOMPLEXNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OPAVSKA Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí bakalářské práce: Autor: PhDr. Dana HÜBELOVÁ Ing. Petra HÁJČÍKOVÁ
1 1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Dany Hübelové a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům V Brně dne 10. srpna 2007 vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Mé poděkování patří PhDr. Daně Hübelové za výborný pedagogický přístup. Zároveň děkuji rodině a přátelům za podporu během celého průběhu studia na vysoké škole.
Jméno a příjmení autora: Ing. Petra Hájčíková Název diplomové práce: Komplexní geografická charakteristika Opavska Název práce v angličtině: Comprehensive Geographical Characteristics of the Opava Surroudings Katedra: geografie Vedoucí diplomové práce: PhDr. Dana Hübelová Rok obhajoby: 2007
Anotace Bakalářská práce na téma „ Komplexní geografická charakteristika Opavska“ se zabývá charakteristikou okresu Opava. Největší pozornost je věnována fyzickogeografickým poměrům a socioekonomickým poměrům. Cílem práce je postihnout nejdůležitější informace týkajíce se Opavského regionu a poskytnout tak ucelený obraz o jednom celku Moravskoslezského kraje.
Annotation The thesis work on the topic: “Comprehensive Geographical Characteristics of the Opava Surroudings” concerns characteristics of the Opava district. The greatest attention is given to the physical geografical situation and social economical situation. The main goal of this thesis work is to describe the most important information of the Opava region and to provide the whole picture of the Moravskoslezský area.
Klíčová slova okres, Opavsko, fyzickogeografické poměry, socioekonomické poměry, region
Keywords district, Opavsko area, physical geografical situation, social economical situation, region
Obsah Úvod ...... 7 1 Zhodnocení literatury ...... 8 2 Fyzickogeografická charakteristika ...... 10 2.1 Poloha a rozloha území ...... 10 2.2 Geologický vývoj a stavba ...... 10 2.2.1 Prvohory a druhohory ...... 10 2.2.2 Třetihory ...... 10 2.2.3 Čtvrtohory ...... 10 2.3 Nerostné suroviny ...... 11 2.4 Povrch – geomorfologické členění ...... 12 2.5 Klima ...... 13 2.5.1 Teplotní poměry ...... 13 2.5.2 Srážkové poměry ...... 14 2.6 Vodstvo ...... 14 2.7 Půdy ...... 16 2.8 Biogeografické členění ...... 17 3 Socioekonomická charakteristika ...... 22 3.1 Obyvatelstvo a sídla ...... 22 Současná sídelní charakteristika ...... 22 Obyvatelstvo ...... 23 3.1.1 Struktura obyvatelstva podle biologických znaků ...... 23 3.1.2 Struktura obyvatelstva podle znaků ekonomických ...... 24 3.1.3 Struktura obyvatelstva podle znaků kulturních ...... 25 3.1.4 Dynamika obyvatelstva, přirozený pohyb ...... 26 3.1.5 Dynamika obyvatelstva, mechanický pohyb ...... 27 3.2 Zemědělství ...... 28 3.3 Průmysl ...... 29 3.3.1 Strojírenský průmysl ...... 29 3.3.3 Papírenský průmysl ...... 30 3.3.4 Textilní průmysl ...... 30 3.3.5 Potravinářský průmysl ...... 30 3.4 Služby ...... 30 3.5 Doprava ...... 31 3.6 Cestovní ruch ...... 33 Závěr ...... 34 Resumé ...... 35 Použitá literatura ...... 36 Seznam použitých obrázků Obr. č. 1 Odkryv v Kravařích ...... 19 Obr. č. 2 Zámek Hradec nad Moravicí ...... 33 Seznam použitých grafů Graf č. 1 Věková pyramida Opavska ...... 24 Graf č. 2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2005 ...... 25 Graf č. 3 Příčiny úmrtí v roce 2006 ...... 26 Graf č. 4 Velikost zemědělské plochy oseté obilovinami v ha ...... 28 Seznam použitých tabulek Tab č. 1 Přírodní památky Opavska ...... 20 Tab č. 2 Struktura obcí podle počtu obyvatel ...... 22 Tab č. 3 Města okresu Opava seřazená vzestupně podle počtu obyvatel ...... 23 Tab č. 4 Věkové složení obyvatel okresu Opava ...... 23 Tab č. 5 Vybrané ukazatele týkající se okresu Opava ...... 26 Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam a vybavenost obcí ...... 39 Příloha č. 2 Geologická mapa ...... 41 Příloha č. 3 Mapa obcí s rozšířenou působností ...... 42 Příloha č. 4 Slezské muzeum v Opavě ...... 43
Úvod Říká se, že člověk dříve než začne cestovat do zahraniční, měl by poznat svůj kraj. Záleží na každém z nás, do jaké míry s tímto tvrzením souhlasí nebo nesouhlasí. Někdy hledáme krásy a zajímavosti v daleké cizině, přičemž sami netušíme, co nám nabízí blízké okolí.
Téma bakalářské práce Komplexní geografická charakteristika Opavska jsem si vybrala proto, že se jedná o region, ve kterém jsem se narodila, váže mě k němu citový vztah a znám jej důvěrněji než ostatní regiony naší republiky. I když vím, jaké zajímavosti tato oblast nabízí, dalším studiem odborné literatury související s prací, jsem si chtěla své poznatky nejen upevnit, ale také rozšířit.
Přestože existuje dostatečné množství literatury věnující se tématice Opavska, myslím si však, že není kniha, která by podávala ucelené informace týkající se jak přírodních poměrů, tak obyvatelstva, zemědělství, průmyslu a služeb. Zpracováním bakalářské práce na toto téma bych chtěla přispět k doposud vydávaným publikacím o okresu Opava.
Cílem mé bakalářské práce je komplexně charakterizovat okres Opava z hlediska:
fyzickogeografického,
socioekonomického, a tím poskytnout ucelené informace týkající se opavského regionu.
Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitolu tvoří zhodnocení literatury, která se zabývá okresem Opava. Druhá kapitola přibližuje fyzickogeografické poměry, socioekonomické charakteristice se věnuje třetí kapitola.
7 1 Zhodnocení literatury
Literatura věnovaná okresu Opava je dostupná v potřebném množství i kvalitě. Informace je třeba hledat v publikacích, které se zabývají charakteristikou celé České republiky. Knihy tohoto typu jsem využila ve své bakalářské práci zejména pro zpracování fyzickogeografické části.
Publikace od FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka nabízí informace přímo o samotném okresu Opava, zvláště o fyzickogeografických poměrech, o přehledu a historii všech obcí, chybí však zde zpracování zemědělství, průmyslu a služeb. Místy jsou v textu použity „básnické obraty“, tyto fráze jsou pro bakalářskou práci nevhodné.
Kniha BREUER, J. a kol.: Opava má velice podobné zpracování jako publikace od FRANKA, M. a kol.: Opavsko zblízka , zejména fyzickogeografická část, socioekonomická část je rozšířena o kulturní památky a slavné osobnosti, vše se týká jen města Opavy.
Zvlášť přínosná je kniha od WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR , která čtenářům nabízí nejen přehledný popis všech chráněných oblastí okresu Opava, ale i velice podrobné informace týkající se geologie, geomorfologie, hydrologie, pedologie a biogeografie.
Pro zpracování geologie a geomorfologie byly použity další publikace od CHLUPÁČ, I. a kol.: Geologická minulost České republiky, DEMEK, J. a kol.: Geomorfologie českých zemí ., DEMEK, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: hory a nížiny .
U subkapitoly klima jsem využila nejen již zmíněnou knihu od FRANKA, M a kol.: Opavsko zblízka , ale i další publikace od PETROVIČE, Š. a kol.: Podnebí Československé republiky a QUITTE, E.: Klimatické oblasti Československa .
Hydrologie byla zpracována podle publikace VLČEK, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže , dále pak byly využity informace týkající se vodní nádrže Kružberk prezentované Povodím Odry, dostupné na www.pod.cz.
Cenné informace biogeografického členění najedeme v publikaci CULEK, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky , rovněž byla použita kniha od WEISSMANNOVÉ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR .
Pro zpracování kapitoly zabývající se socioekonomickou charakteristikou jsem využila především internetových stránek, zejména Českého statistického úřadu, kde jsem
8 získala informace o obyvatelstvu, zemědělství a službách. U charakteristiky průmyslu byly použity webové stránky každé uvedené společnosti.
Mapové podklady byly získány a podle potřeb upraveny z internetových stránek Českého statistického úřadu nebo z Portálu veřejné správy ČR.
9 2 Fyzickogeografická charakteristika
2.1 Poloha a rozloha území 1 Okres Opava se nachází na severu Moravy, je součástí Moravskoslezského kraje. Severní část regionu tvoří státní hranici s Polskem, nejseverněji položená obec Třebom leží na souřadnici 50°3´55´´N severní zeměpisné šířky. Nejzápadnější část Opavska je na souřadnici 17°31´35´´E východní zeměpisné délky. Část jihozápadní hranice regionu je tvořena řekou Odrou, která opouští území v nejjižnější části okresu na souřadnici 49°43´20´´N u Spálovského mlýna. Východní část hranice sahá opět k řece Odře, nejvýchodnější část regionu má souřadnici 18°19´10´´E. Region kromě Polska sousedí s dalšími čtyřmi okresy, a to s Bruntálem, Olomoucí, Novým Jičínem a Ostravou. Délka hranic je dlouhá 246 km, rozloha regionu činí 1 126 km 2. 2.2 Geologický vývoj a stavba 2 Z hlediska geologického vývoje můžeme okres rozdělit na dvě části. Západní část je součástí Českého masivu, zatímco východní část náleží k Západním Karpatům.
2.2.1 Prvohory a druhohory Geologický vývoj Opavska lze sledovat od prvohor, kdy území bylo součástí variského horstva. V devonském období byl okres zalit mořem a vytvořily se zde vrstvy usazenin – pískovce, slepence a břidlice. Karbonského stáří jsou horniny podloží opavské pánve. V druhohorách bylo Opavsko souší, jedná se o relativně klidné období. Z druhor jsou známé horniny z vrtu u Hněvošic.
2.2.2 Třetihory V období třetihor bylo území znovu zaplaveno mořem. Během třetihorního vrásnění byla parovina Nízkého Jeseníku rozlámána, na zlomových liniích se projevila sopečná činnost. Neovulkanity se vyskytují u Otic – Kamená hora, Hůrka u Štemplovce, k výlevům čediče došlo u Kobeřic a Budišovic.
2.2.3 Čtvrtohory Na území České republiky zasáhl v saalském a elsterském zalednění okraj severského pevninského ledovce. Opavsko bylo pokryto ledovcem téměř z poloviny své rozlohy.
1 FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 6, WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR, s. 234 235 2 CHLUPÁČ, I. a kol.: Geologická minulost České republiky, s. 333 334, 369 370, FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 6 7 10 Pozůstatkem zalednění jsou ledovcové uloženiny – glacigenní sedimenty, nacházející se právě v oblastech, které byly pokryty pevninskými nebo horskými ledovci. Mezi glacigenní sedimenty na území Opavska patří: souvkové hlíny (v okolí Uhlířova, Opavy, Kravař, Štěpánkovic, Píště a Vřesiny), glacilakustrinní písky, glacilakutrinní jíly a varity a horniny sklaního podkladu. „ V souvkovém materiálu jsou přítomny horniny severoevropského původu, zejména ze Skandinávie a Pobaltí, k nimž patří i známé bludné balvany .“ 3 Největší bludný balvan o hmotnosti 11,7 t byl nalezen v pískovně na Palhanci a v současnosti je umístěn v městských sadech Křížkovského v Opavě. 2.3 Nerostné suroviny Nejstarší horniny, které se na území vyskytují, patří ke karbonskému období prvohor. Z této doby jsou v oblasti Nízkého Jeseníku zastoupeny slepence, pískovce a břidlice, stáří těchto hornin je odhadováno na 345 – 325 mil let. Břidlice byla těžena zejména v minulosti u Háje, Hlubočce, Budišovic, Čermné, Deštné, Svobodných Heřmanic a Zálužného. Pískovec je těžen v povrchových lomech u Jakubčovic, Kajlovce a v Mladecku. „ V kulmských vrstvách drob a břidlic se nacházejí ze vzácnějších minerálů olivín, orthoklas, aragonit a křišťál, hojnější je kalcit a pyrit .“ 4
Nerostnou třetihorní surovinou je sádrovec, který se používá k výrobě stavebních materiálů a cementu. Naleziště sádrovce je v Opavě, městské části Kateřinky, v současnosti je vytěžený sádrovcový důl zatopen a využíván jako přírodní koupaliště k rekreaci. Dalším místem výskytu sádrovce jsou Kobeřice. Těží se zde od roku 1963, nyní je těžba postupně utlumována z důvodu vysoké ceny sádrovce na trhu a jeho nahrazení energosádrovcem. 5 Sádrovec se vyskytuje i v blízkém okolí Kobeřic, ve Strahovicích, Rohově, Sudicích a Třebomi. Z ekonomických důvodů však těžba nebyla započata.
Čtvrtohorního stáří jsou zásoby písku, štěrku a štěrkopísku na Hlučínsku, u Kravař, Bohuslavic, Bělé, Bolatic, Dolního Benešova a Píště. I zde dochází k regulaci těžby. Podobně jako zatopený sádrovcový důl v Opavě, v Dolním Benešově a Hlučíně plochy po vytěžení písků a štěrků jsou využívané k vodní rekreaci. 6
3 CHLUPÁČ, I. a kol.: Geologická minulost ČR, s. 370 4 FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 10 5 energosádrovec vniká při odsiřování tepelných elektráren 6 FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 8 – 10, WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR, s. 238, HORÁK, M., VAISHAR, A.: Encyklopedie obcí Moravy a Slezska, Díl 1, s. 67 11 2.4 Povrch – geomorfologické členění Z hlediska geomorfologického členění patří Opavsko ke dvěma provinciím, a to k České vysočině a Středoevropské nížině. 7
Geomorfologické jednotky Opavska 8
Provincie : Česká vysočina Středoevropská nížina
Subprovincie : IV Krkonošsko jesenická VII Středopolské nížiny
Oblast: IV C Jesenická oblast VII A Slezská nížina
Celek: IV C 7 Nízký Jeseník VII A 1 Opavská pahorkatina
Podcelek: IV C 8 B Stěbořická pahorkatina VII A 1 B Poopavská nížina
Okrsky: IV C 8 B a Heraltická pahorkatina VII A 1 B a Otická nížina
IV C 8 B b Zlatnická pahorkatina VII A 1 B b Opavsko moravická niva
VII A 1 B c Kravařská rovina
VII A 1 B d Komárovská nížina
Podcelek: IV C 8 E Domašovská vrchovina VII A 1 C Hlučínská pahorkatina
Okrsky: IV C 8 E c Libavská vrchovina VII A 1 C a Kobeřická pahorkatina
IV C 8 E d Červenohorská vrchov. VII A 1 C b Vřesinská pahorkatina
Podcelek: IV C 8 F Vítkovská vrchovina
Okrsky: IV C 8 F a Leskovecká pahorkatina
IV C 8 F b Melčská vrchovina
IV C 8 F c Heřmanická vrchovina
IV C 8 F h Těškovická pahorkatina
IV C 8 F i Děhylovská pahorkatina
7 Do východní částí zasahuje malý výběžek Ostravské pánve 8 DEMEK, J.. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR: Hory a nížiny, s. 34 67 12 V Nízkém Jeseníku se vyskytují nejstarší tvary georeliéfu. Vzniklý povrch v době variského vrásnění byl v permu zarovnán v parovinu. Při Alpínském vrásnění došlo ke kerným pohybům a následnému zdvihu Nízkého Jeseníku a poklesu ker, vznikla opavská pánev. Svahy Nízkého Jeseníku jižně od města Opavy jsou výrazně omezeny příkrým zlomovým svahem. Naopak západní a severozápadní omezení od Opavy je málo výrazné. Zde se zároveň nachází část Nízkého Jeseníku s nejnižší polohou, výška okolo 320 m n. m. Pro území jsou charakteristické pravoúhlé ohyby údolí řek. 9
Reliéf Opavské pahorkatiny byl modelován ve čtvrtohorách, kdy na území pronikl pevninský ledovec. Pozůstatkem této činnosti je souvislý pás morénových uloženin. Reliéf podél řeky Opavy je plochý s širokou nivou a terasami řeky Opavy. Naopak Hlučínská pahorkatina je zvlněná. Má zaoblené hřbety a mělké široké údolí s úvalovitým a neckovitým příčným profilem. Většina tohoto území je pokryta sprašovými hlínami. Nejvyšším bodem je kopec Almín měřící 315 m n. m. 10 2.5 Klima Podnebí Opavska náleží k mírnému podnebnému pásu s projevy vnitrozemského i přímořského charakteru. Na podnebí má rovněž vliv otevřenost území k severu ke Slezské nížině, což způsobuje pomaleji rostoucí teploty na jaře a teplé, suché a slunné podzimy. 11
Podle Quitta patří region ke klimatické oblasti MT 10. Tato jednotka se vyznačuje „dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky “. 12
2.5.1 Teplotní poměry „Průměrná roční teplota území je 8,2 °C.“ 13 První letní den s maximální denní teplotou nad 25 °C nastává okolo dne 17. května, léto obvykle trvá do 15. září. Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou denní maximální teplotou 23,7 °C. Největší počet tropických dnů, kdy maximální denní teplota přesáhne 30 °C, je šest v měsíci červenci a osm v měsíci srpnu, průměrně je to pouze pět dní. Naopak nejchladnější je 9 DEMEK, J. a kol: Geomorfologie českých zemí, s. 127 132, WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR, s. 236 237 10 DEMEK, J. . a kol.: Zeměpisný lexikon ČSSR: Hory a nížiny, s.386, VENCÁLEK, J. a kol.: Severní Morava a České Slezsko, s. 25 26 11 FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 18 19, BREUER,. a kol.: Opava, s. 16 17 12 QUITTE, E.: Klimatické oblasti Československa, s. 13 13 FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 19 13 leden s průměrným denním minimem – 6 °C. První mrazové dny 14 průměrně začínají 7. října a trvají do 7. května, celkový počet mrazivých dnů v roce je 116. Počet ledových dnů s maximální denní teplotou, která nepřesáhne 0 °C, je 34, z nichž největší počet připadá na měsíc leden, a to 13 dní. 15
2.5.2 Srážkové poměry Dešťové srážky jsou na území rozděleny nepravidelně. Nejméně srážek připadá na severozápadní část od města Opavy, protože zde zasahuje dešťový stín Hrubého Jeseníku. Ročně zde spadne okolo 620 mm srážek. Naopak místo s nejvyšším úhrnem srážek, roční průměr 810 mm, je Červená hora. Průměrné množství ročních srážek činí 640 mm. K měsícům s největším počtem dní, ve kterých spadne 0,1 mm srážek a více, patří červen, červenec a srpen. Zcela výjimečný stav nastal v roce 1997, kdy na území Opavska dne 6. 7. spadlo nejvíce srážek za posledních sto let. Hladiny toků se zvedly až o 2 metry proti normálnímu stavu a nejen na Opavsku, ale skoro na celém území Moravy a částečně ve východních Čechách nastaly katastrofické povodně. 16 2.6 Vodstvo Opavsko náleží Baltskému úmoří, je odvodňováno řekou Odrou. Významný tok, který územím protéká, je řeka Opava s největším pravostranným přítokem Moravice. Mezi další méně významné přítoky z pravé strany patří Čížina, Herlatický potok, Velká, Raduňka, Sedlinka. Levostrannými přítoky jsou v Polsku pramenící Ostrá, dále pak Opusta a Jesénka.
Opava „ č. h. p. 2 02 01 011, vzniká soutokem Černé a Střední Opavy ve Vrbně ve výšce 540 m n. m, ústí zleva do Odry u Ostravy – Svinova v 210 m n. m., plocha povodí 2088,8 km 2, délka toku 118,6 km, průměrný průtok u ústí 15,01 m 3/s .“ 17 Je vodohospodářsky významný tok, vodácky využívaný s obtížností WW III 18 , WW I 19 , ZW B C20 .
14 den, kdy teplota klesá pod 0 °C 15 PETROVIČ, Š.: Podnebí Československé republiky: Souborná studie, s. 80 16 PETROVIČ, Š.: Podnebí Československé republiky: Souborná studie, s. 247, FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka, s. 19 17 VLČEK, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže, s. 204 18 Podle mezinárodní klasifikace obtížnosti divoká voda těžká, časté peřeje s vyššími, obvykle nepravidelnými vlnami, těžkými hřbety, hřebeny, víry a protiproudy; jízdní dráhu nelze určit snadno, těžké propusti. 19 Divoká voda lehká, občas malé peřeje s pravidelnými nízkými vlnami, jízdní dráhu lze snadno určit. 20 Voda mírně proudící (souvislý proud dosahuje rychlost 4 – 6 km/h) až tekoucí (rychlost proudu přesahuje 6 – 8 km/h, proud je souvislý, netvoří peřeje, jen za překážkami a místy u břehu se mohou tvořit zpětné proudy). 14 Hydrologickými stanicemi na toku jsou: Karlovice, Krnov, Skrochovice – Brumovice, Opava – Polní ulice, Děhylov. Voda je silně znečistěná až velmi silně znečistěná.
Moravice „ č. h. p. 2 02 02 001 pramení ve Velkém kotli na jihovýchodním svahu Vysoké hole ve výšce 1170 m n. m., plocha povodí 901,1 km 2, délka toku 105,1 km, průměrný průtok u ústí 7,67 m 3/s “. 21 Moravice je pravostranným přítokem řeky Opavy a ústí do ní v poopavské nížině u města Opavy v nadmořské výšce 240 m n. m. Stejně jako Opava i Moravice je vodohospodářsky významý tok s hydrologickými stanicemi: Malá Morávka – Karlov, Břidličná – Velká Šťáhle, Leskovec nad Moravicí, Kružberk – pod přehradou, Anina Dolina, Branka. Vodácká obtížnost dosahuje všech stupňů obtížnosti od WW IV, 22 až po WW I u ústí. Po celé délce toku je čistota vody znečištěná, na území CHKO Jeseníky a v ochranném pásmu Kružberk je chráněný úsek toku.
Heraltický potok „ č. h. p. 2 02 01 077 pramení jihovýchodně od Horních Životic ve výšce 470 m n. m, ústí zprava do Opavy u Holasovic v 268 m n. m., plocha povodí 50,4 km 2, délka toku 17,9 km, průměrný průtok u ústí 0,19 m 3/s.“ 23
Čížina „ č. h. p. 2 02 01 067 jihozápadně od Horního Benešova ve výšce 630 m n. m., ústí zprava do Opavy u Brumovic v 280 m n. m., plocha povodí 102,7 km 2, délka toku 20,8 km, průměrný průtok u ústí 0,45 m 3/s .“ 24 Jediná hydrologická stanice na toku je v obci Brumovice.
Kružberk je vodní nádrž na řece Moravici nacházející se 5 km severovýchodně od Budišova nad Budišovkou. Stavba byla započata v roce 1948, její dokončení trvalo sedm let. Nádrž byla postavena zejména pro potřeby průmyslu, v průběhu let se její využití změnilo na vodárenské účely. Další funkcí nádrže je ochrana před povodněmi, hydroenergetika, je využita i rekreačně pro sportovní rybářství. Technické údaje nádrže vodní plocha činí 280 ha, celkový stálý objem nádrže činí 4,0 mil m 3, zásobní objem 24, 6 mil m 3. Maximální výška tížní betonové hráze dosahuje 34,5 m, její délka
21 VLČEK, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže, s. 182 183 22 Podle mezinárodní klasifikace divoká voda velmi těžká, dlouhé peřejnaté úseky s vysokými, nepravidelnými úseky, těžkými hřbety a válci, těžkými víry a ostrými protiproudy, určení jízdní dráhy je poněkud těžké, doporučuje se prohlédnout z břehů, nejtěžší propusti. 23 VLČEK, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže, s. 105 24 VLČEK, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže, s. 85 15 v koruně 280 m. Průměrný roční průtok 5,95 m 3/s. Pro uchování kvality vody jsou v povodí nádrže stanovena pásma hygienické ochrany. 25 2.7 Půdy Zrnitost půd v oblasti Nízkého Jeseníku je převážně jílovito hlinitá, v ostatní části Opavska převládají půdy hlinité. Z půdních typů téměř polovinu území tvoří kambizemě, které se nacházejí v jižní části regionu. Podél vodního toku Opava a částečně i Moravice se vyskytují úzké pruhy fluvizemě. Převážně v severní části podél hranice s Polskem se nachází menší oblasti hnědozemí, rovněž se v severní polovině území vyvinuly větší celky luvizemě. Glejové půdy lze nalézt pouze výjimečně a to na dolním úseku toku Opavy, naopak častější je výskyt pseudogleje v severovýchodní a střední části Opavska. 26
25 VLČEK, V a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže, s. 143, Údolní nádrže vodohospodářské soustavy Povodí Odry, dostupné na http://www.pod.cz/fr_prehrady.html 26 WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR., s. 42 45 16 2.8 Biogeografické členění Opavsko patří ke dvěma biogeografickým podprovinciím – polonské a hercynské. Díky tomu je území výrazně rozděleno na dvě části, Opavský bioregion a Nízkojesenický bioregion. 27
Opavský bioregion náležící do polonské podprovincie tvoří menší část území. Rozloha bioregionu je téměř totožná s Opavskou pahorkatinou, zaujímá celkovou plochu 454 km 2. Biota je tvořena dubovo bukovým třetím vegetačním stupněm. Pro vegetaci jsou typické dubohabrové háje, bezkolencové březové doubravy a rašelinné březiny. Sušší místa jsou pokryta acidofilními doubravami.
Fauna i flóra je relativně chudá a jednotvárná, představuje druhy obecně rozšířené. Z flóry mají silné zastoupení subatlantské druhy, např. ovsíček obecný, paličkovec šedavý, mochna anglická, ostřice hubená. Nejčastější dřeviny tvoří smrk ztepilý, duby, borovice lesní a břízy. Z významných druhů fauny lze jmenovat ježka východního, myšici temnopásou, vodouše rudonohého, strakapouda jižního, břehuli říční, moudivláčka lužního, havrana polního, mloka skvrnitého, kuňku žlutobřichou, vřetenovku voskovou, řasnatou nadmutou, skalnici lepou a vážku jasnoskvrnnou.
Hranice Opavského bioregionu vůči Ostravskému a Krnovskému bioregionu je nevýrazná, hranice s Pooderským bioregionem je zřetelná. Jak již bylo zmíněno, nejvýraznější je hranice s Nízkojesenickým bioregionem, je dána geomorfologicky i bioticky.
Nízkojesenický bioregion zaujímá přibližně 2/3 území Opavska, rozkládá se na geomorfologickém celku Nízký Jeseník. Převažující biotou je čtvrtý bukový a třetí dubovo bukový vegetační stupeň. Vegetace je tvořena květnatými, bikovými bučinami, v údolích suťovými lesy.
Vegetační stupně: suprakolinní až montánní. Vzhledem k Opavskému bioregionu je flóra Nízkojesenického bohatá. Mezi běžně rozšířené druhy patří: pryšec mandloňolistý, svízel potoční, svízelka lysá, kakost hnědočervený, z dřevin má největší zastoupení smrk ztepilý, buk lesní a modřín opadavý. K vlhkým loukám patří hladýš pruský, srpice barvířská, hadí mord nízký, upolín evropský, hadí kořen větší, kosatec sibiřský a zvonečník hlavatý. Na severovýchodě se částečně vyskytují karpatští migranti –
27 CULEK, M. a kol: Biogeografické členění České republiky, s. 210 – 214, 277 280, WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR., s 239 – 242 17 kyčelnice žláznatá a ostřice chlupatá. Je zde rovněž zastoupena flóra Slezské nížiny. Totéž platí pro faunu, z ní např. myšice temnopásá. Další druhy živočichů, které na území žijí, jsou: ježek východní, plch lesní, vrápenec malý, netopýr brvitý a severní, tetřívek obecný, sýc rousný, lejsek malý, mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá, čolek karpatský, zmije obecná, vřetenatka nadmutá, řasnatka žebernatá a vřetenovky vosková.
Ochrana přírody
Na území se nachází přírodní park a 21 maloplošných chráněných území; jedna národní přírodní památka, jedna národní přírodní rezervace, sedm přírodních památek a dvanáct přírodních rezervací. 28
Plošně největším chráněným územím je přírodní park Moravice , který zaujímá rozlohu 14 215 ha. Byl vyhlášen okresním úřadem v Opavě v roce 1994. Rozprostírá se v údolí řeky Moravice, kdy vodní tok teče 100 – 150 m pod úrovní okolní krajiny, místy jsou velmi příkré, převážně zalesněné svahy. Na jižních svazích rostou habrové doubravy, lípy, javory a jilmy, na severních svazích květnaté bučiny a jedle. Z chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje bledule jarní, pérovník pštrosí, lilie zlatohlávek, ďáblík bahenní a měsíčnice vytrvalá. Z fauny je zde zastoupen čáp černý, výr velký, skorec vodní, sova pálená, sekáč klepítník členěný a střevlíci. V břidličných lomech nalezlo úkryt 15 druhů netopýrů. Vzhledem k inverznímu rázu počasí, který se projevuje v údolích, rostou zde a žijí některé horské druhy rostlin a živočichů.
V rámci přírodního parku Moravice jsou chráněny další maloplošná území, národní přírodní rezervace Kaluža, přírodní rezervace Nové Těchanovice a Valach.
Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích , vyhlášena v roce 1966, je lokalizována ve vzdálenosti 1 km severozápadním směrem od města Kravaře. Vznik sahající do čtvrtohor doby saalského zalednění, je dokladem působení ledovcové činnosti. Pozůstatkem je náporová čelní moréna ledovce s glacigenními sedimenty, zvláště souvkových hlín. Od roku 1998 probíhají zásahy do území, pravidelná likvidace travních porostů, včetně kácení stromů a keřů. Snahou je zabránit nežádoucímu zarůstání čelní stěny.
28 WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR., s. 233 272, Turistické regiony a oblasti České republiky: Opavské Slezsko, dostupné na http://www.41.oblast.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113874 18 Obr. č. 1 Odkryv v Kravařích
zdroj:www.nature.cz
Ochrana národní přírodní rezervace Kaluža byla ustanovena o tři roky později než Odkryv v Kravařích, tj. v roce 1969. Rozkládá se na katastrálním území Lesní Albrechtice a Žimrovice, na údolním svahu řeky Moravice. Nalezneme zde přirozený lesní porost, ve kterém převažují bukové stromy. Z dalších dřevin vyskytujících se na území lze jmenovat javory, lípy, duby, habry. Přestože fauna není dosud podrobně prozkoumána, na okolních loukách v blízkosti chráněné oblasti byly zjištěny vzácné druhy motýlů – modrásek očkovaný a ohniváček modrolesklý.
Nejstarší přírodní rezervací je Hořina , která byla vyhlášena v roce 1948. Na mapě ji nalezneme mezi obcemi Velké Heraltice a Brumovice, v okolí potoka Hořina. Rezervace je významná díky hojnému výskytu šafránu – Heufellova i karpatského, který patří mezi silně ohrožené druhy.
Hněvošický háj je přírodní rezervací již od roku 1969, nachází se jihozápadně od obce Hněvošice. V této lokalitě roste přirozená lipová doubrava s karpatskou flórou. Příkladem je hvězdnatec zubatý, ostřice chlupatá, zapalice žluťuchovitá, pryšec mandloňovitý, vzácné mechy; z dřevin duby, lípy, habry, javory.
Od téhož roku spadá pod ochranu přírodní rezervace U Leskovického chodníka , která je situována 3 km jižním směrem od obce Skřipov. Ochrana území je z důvodu přirozeného jedlobukového porostu se smrkem a modřínem. Mezi další dřeviny, které zde hojně rostou, patří jedle, habr, lípa, javor a buk.
Šest kilometrů jihovýchodně od obce Radkov se nachází přírodní rezervace Valach , která byla rovněž vyhlášena v roce 1969. Statut ochrany získala díky přirozenému smíšenému bukohabrovému prostoru, který je charakteristický pro úvaly potoků a řek.
19 Poslední přírodní rezervací roku 1969 na Opavsku jsou Nové Těchanovice na stejnojmenném katastrálním území. Místo je charakteristické přirozeným smíšeným porostem na prudkém jižním svahu údolí řeky Moravice. Ze vzácných druhů živočichů lze jmenovat tesaříka, nosatce a bělopáska.
Přírodní rezervace Dařanec byla vyhlášena v roce 1970, rozkládá se na katastrálním území Vřesina. Je chráněna z důvodu cenného přirozeného dubohabrového porostu. Ve stejném roce byly vyhlášeny další přírodní rezervace – Černý les I. a II. Obě tato chráněná území se nachází v okolí obce Šilheřovice, ke zhlednutí je zde přirozený pralesový porost.
Přírodní rezervace V Kalužích je chráněna od roku 1988. Nachází se severně od silnice mezi obcemi Pustá Polom a Budišovice. Lesní porost je tvořen převážně jehličnatými porosty, který přechází ve smíšený les, místy mají stromy parkové uspořádání. V současné době je nutná obnova porostů listnatými stromy.
V roce 1989 získala státu ochrany přírodní rezervace Hvozdnice , která se rozprostírá mezi obcemi Slavkov a Uhlířov. V údolní říční nivě se nachází mokřadní, luční a lesní ekosystémy s typickým zastoupením květeny i zvířectva. Území je také zajímavé řadou odkryvů kvartérních sedimentů. Byla zde vybudována naučná stezka, která upozorňuje návštěvníky na přírodní zajímavosti.
Rybníky a mokřady v okolí železniční tratě mezi Děhylovem a Ostravou Třebovicemi jsou chráněny od roku 1994, kdy byla vyhlášena přírodní rezervace Štěpán . Je zde hojný výskyt vodních ptáků, obojživelníků a flóra typická pro mokřadní společenstvo.
V roce 1997 byla vyhlášena přírodní rezervace Koutské louky a Zábřežské louky nacházející se na katastrálním území Kravaře a Zábřeh u Hlučína. V těchto lokalitách jsou zachovány mokřadní louky se zbytky mrtvých ramen řeky Opavy, vyskytují se zde vzácné a ohrožené druhy živočichů a rostlin.
Tab č. 1 Přírodní památky Opavska
Rok Katastrální Název Výměra Popis vyhlášení území
Území v nivě řeky Opavy se Úvalenské 1957 Brumovice 6,50 ha zarostlými loukami a rákosy louky s bohatou populací břízy
20 tmavé
Opuštěný vytěžený důl v lesním komplexu, má tři 1989 Černý důl Svatoňovice 3,58 ha patra štol, je zimovištěm netopýrů
Lesní komplex s borovicemi 1990 Hranečník Píšť 4,93 ha lesními, v korunách stromů hnízdí volavky popelavé
Lesní porost je pestře druhově zastoupen, území je Jezdkovický Jezdkovice, 1990 14,66 ha chráněno z důvodu výskytu les Hlavnice mravenčích kup druhu Formica polyctena
Vodní tok s řadou meandrů a Jamnice, Heraldický mrtvých ramen, návaznost 1991 Neplachovice, 14,39 ha potok na mokřadní louky, hnízdí Štemplovec zde moták pochop
Pozůstatek sopky Otická 1991 Otice, Slavkov 10,44 ha s horninami vulkanického sopka původu
Lesní komplex je tvořen smíšenými lesy s převahou Velké jehličnanů, převládajícím 1995 Hůrky 16,04 ha Heraldice půdním typem jsou kambizemě nebo pseudogleje
Na Opavsku je označeno 26 památných stromů, z nichž převládají duby a lípy s průměrným stářím okolo 250 let. Nejstarší z nich se nachází na katastrálním území Raduň v lokalitě Raduňských rybníků. Obvod kmene činí 620 cm, výška 18 m a stáří stromu je odhadováno na 480 let.
21 3 Socioekonomická charakteristika
3.1 Obyvatelstvo a sídla Historie osídlení Opavska sahá do daleké minulosti. V okolí Otic a Třebomi byly nalezeny pozůstatky lovců. Osídlení ze střední a pozdní doby kamenné dokládají zbytky tábořišť, sídlišť a pohřebišť. Ve stejném prostoru byly rovněž nalezeny sídliště doby bronzové. Původ nalezených předmětů z 9. století není přesně znám. Někteří autoři zastávají názor, že patří ke kmeni Holasiců, kteří se dle jejich stanoviska usídlili v okolí soutoku řek Opavy a Moravice.
V 10. století patřilo území Přemyslovcům, o století později zase opolským Piastovcům. Díky církevní instituci a šlechtě z Čech bylo Opavsko stále více osídlováno. Místo nabízelo nejen příznivé zemědělské podmínky, ale i výhodnou polohu z hlediska obchodních cest. Ve 13. století získala Opava a Hlučín městská práva, bylo založeno nové město Vítkov. Postupem času na Opavsko směřovali němečtí řemeslníci.
Za vlády Marie Terezie bylo území rozděleno, přičemž hlučínská část připadla Prusku. Rozdělení znamenalo stagnaci obchodu a odlišný hospodářský i kulturní vývoj obou částí. Od poloviny 19. století nastává pomalá industrializace území, na Vítkovsku vznikají první textilní podniky. V roce 1921 bylo připojeno Hlučínsko k ČSR, po Mnichovské dohodě k Říši. Po druhé světové válce byla z celého území odsunuta německá populace, naopak sem přišli Češi, Slováci a obyvatelé Balkánu. 29 Současná sídelní charakteristika V okrese Opava je 7 měst 30 a 73 obcí. Největší počet obcí je o velikosti 500 – 1999 obyvatel, početně 49 obcí, dále pak o velikosti do 499 obyvatel, těch nalezneme 17 obcí. Průměrný počet obyvatel připadající na 1 obec je 2253 obyvatel, více než polovina obyvatel žije ve městech. Největším městem je Opava, a to nejen počtem obyvatel, ale i rozlohou.
Tab č. 2 Struktura obcí podle počtu obyvatel Struktura obcí a obyvatel v nich Okres počet obcí počet obyvatel 10000 a 10000 a do 499 500 1999 2000 9999 do 499 500 1999 2000 9999 více více Opava 17 49 12 2 5 022 52 875 48 736 73 627 29 WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR, s. 242 244 30 Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov, Hlučín, Hradec nad Moravicí, Kravaře, Opava a Vítkov 22 Tab č. 3 Města okresu Opava seřazená vzestupně podle počtu obyvatel Počet Nadmořská Název obce obyvatel výška Budišov nad Budišovkou 3142 512 Dolní Benešov 4216 232 Hradec nad Moravicí 5222 455 Vítkov 6200 472 Kravaře 6835 237 Hlučín 14201 275 Opava 59426 272 Zdroj dat: Český statistický úřad – Malý lexikon obcí Obyvatelstvo V okresu Opava k 31. 12. 2006 žilo 180 305 obyvatel. 31 Hustota zalidnění Opavska je 160,1 obyvatel na km 2. Při průměrné hustotě zalidnění České republiky 130,4 obyvatel na km 2 patří Opava k regionům s vyšší hustotou zalidnění. 32
3.1.1 Struktura obyvatelstva podle biologických znaků 33 Na Opavsku k 31. 12. 2006 žilo 88 126 mužů a 92 179 žen. Počet osob v předproduktivním věku (0 14): 26585 Počet osob v produktivním věku (15 65): 127 978 Počet osob v poproduktivním věku (65+): 25 742 Ve věkové kategorii 0 14 let, převažuje počet mužů nad ženami o 705 osob, převaha mužů nad ženami trvá i ve věkové kategorii 15 – 64 let o 804 osob. Tento stav se mění u osob starších 65 let, kdy v regionu žije o 5 562 více žen než mužů.
Tab č. 4 Věkové složení obyvatel okresu Opava Věková Muži Ženy kategorie 0 14 13 645 12 940 15 64 64 391 63 587 65+ 10 090 15 652 Průměrný věk mužů je 38,1 let, průměrný věk žen je 41,2 let. Tyto hodnoty jsou o 0,5 let v případě žen a o 0,4 let v případě mužů nižší než je průměrný věk mužů a žen Moravskoslezského kraje.
31 Zdroj dat: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2006, Vybrané ukazatele za okres Opava www.czso.cz, http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/13 8101 06 32 Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2006, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/4001 06 v_roce_2006 33 Zdroj dat: Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/4001 06 v_roce_2006 23 Graf č. 1 Věková pyramida Opavska
Věková pyramida Opavska 95+ 85 89 75 79 65 69 55 59 ženy 45 49 věk muži 35 39 25 29 15 19 5 9 0 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 počet obyvatel Na věkové pyramidě Opavska k 31. 12. 2006 je na první pohled patrný významně nižší počet osob předproduktivního věku, a to chlapců i děvčat. Důvodem je pokles porodnosti od 90. let 20. století. Výrazněji vyšší zastoupení počtu obyvatel produktivního věku je 25 – 34 let, což je dáno sociální politikou doby přelomu 70. a 80. let, kdy se díky sociální politice státu rodilo více dětí. Ve věku 45 – 59 let roste počet mužů i žen díky zvýšení porodnosti po druhé světové válce. Věková pyramida také ukazuje, že do 55 let převažují v okrese muži nad ženami, od 55 let se tento poměr mění a na území je početně více žen než mužů. Tento fakt svědčí o tom, že ženy mají vyšší naději na dožití, tzn. dožívají se vyššího věku než muži. Příčinou dalšího pozvolného úbytku obyvatelstva je celkově vysoký věk obyvatelstva.
3.1.2 Struktura obyvatelstva podle znaků ekonomických 34 Míra nezaměstnanosti v regionu Opava k 31. 12. 2005 byla 11,49% = 10 946 osob. V procentuelním vyjádření je z počtu 10 946 nezaměstnaných osob 13,42 % nezaměstnaných se změněnou pracovní schopností a 9,53 % absolventů a mladistvých. Celkový počet ekonomicky aktivního obyvatelstva je 84 587. Největší problém
34 Zdroj dat: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2006, http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/13 8101 06 , data jsou dostupná pouze k 31. 12. 2005 24 s nalezením práce mají osoby vyučené, osoby se základním vzděláním a s úplným středním vzděláním. Na jedno volné pracovní místo připadá 22,4 uchazečů. V případě sledování struktury nezaměstnanosti podle věkové struktury mají největší problém s nalezením práce osoby ve věku 20 – 24 let a 50 – 54 let. Graf č. 2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2005 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2005
0% 1% 6% 9% 16% 19 20 24 14% 25 29 30 34 35 39 40 44 12% 45 49 50 54 12% 55 59 60 64 65+ 11% 10% 9%
3.1.3 Struktura obyvatelstva podle znaků kulturních Statistická ročenka Moravskoslezského kraje uvádí, že k 31. 12. 2005 žilo v regionu 974 cizinců. Na území byla zastoupena tato státní občanství: Polsko, Slovensko, Vietnam, Ukrajina a Rusko. Největší počet obyvatel byl se slovenským státním občanstvím, 246 osob, Polsko – 194 osob, Vietnam – 110 osob, Ukrajina – 107 osob, Rusko – 40 osob. Podle výsledků sčítání lidu k 1. 3. 2001 se na Opavsku obyvatelé hlásili k těmto národnostem: česká, moravská, slezská, slovenská, polská, německá, romská, ruská, ukrajinská, vietnamská, přičemž nejvíce osob se hlásilo k národnosti české – 165 243 obyvatel (91,1%), dále pak ke slezské 4486 obyvatel (2,47%) a moravské 2575 obyvatel (1,41%). Nejméně je v okrese zastoupena národnost vietnamská 36 obyvatel (0,02%) a ruská 68 obyvatel (0,03%).
25 3.1.4 Dynamika obyvatelstva, přirozený pohyb V roce 2006 se v okrese narodilo 1 854 dětí 35 , z toho 967 chlapců a 887 děvčat. Více než 70% dětí se narodilo v manželství. V daném roce zemřelo 1 852 osob. Největší počet osob zemřel na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. 36 Podíl novorozenecké úmrtnosti jsou tři děti, kojenecké šest dětí. Novorozenecká úmrtnost dosáhla výše 1,6‰, Opavsko patří k regionům s nízkou novorozeneckou úmrtností v rámci České republiky. Kojenecká úmrtnost, která je 3,2‰, což odpovídá průměru České republiky. Přirozený přírůstek (rozdíl mezi porodností a úmrtností) činil 2 obyvatelé. Graf č. 3 Příčiny úmrtí v roce 2006 Příčiny úmrtí v roce 2006 38 26 novotvary 96 98 436 nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek 104 nemoci nervové soustavy nemoci oběhové soustavy 37 nemoci dýchací soustavy 31 nemoci trávicí soustavy vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti ostatní nemoci nemoci močové a pohlavní 986 soustavy
Tab č. 5 Vybrané ukazatele týkající se okresu Opava Relativní Počet údaj 37 Porodnost 1854 10,3 Potratovost 666 3,7 Úmrtnost 1852 10,3 Novorozenecká úmrtnost v ‰ 3 1,6 Kojenecká úmrtnost v ‰ 6 3,2 Sňatečnost 811 4,5 Rozvodovost 520 2,9 35 Jedná se o živě narozené děti, tři děti byly mrtvě narozené, dva chlapci a jedno děvče 36 Mezi ostatní nemoci patří: některé infekční a parazitární nemoci; poruchy duševní a poruchy chování; některé stavy vzniklé v perinatálním období; vrozené vady; deformace a chromosomální abnormality; příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy. 37 Počítáno na 1000 obyvatel 26 Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2006, upraveno
3.1.5 Dynamika obyvatelstva, mechanický pohyb V roce 2006 se do regionu přistěhovalo 1455 osob a 1412 osob se z regionu vystěhovalo. Migrační saldo dosahuje výše 43 přistěhovalých osob v absolutním vyjádření, v relativním vyjádření je to 0,2.
27 3.2 Zemědělství V minulosti bylo Opavsko zemědělskou oblastí, příznivé podmínky způsobily imigraci obyvatelstva do tohoto kraje. Převažující zemědělská činnost trvala až do poloviny 19. století. Nástupem industrializace v druhé polovině 19. století a rozvojem služeb ve 20. století zemědělská činnost postupně klesá. V současné době pracuje v zemědělství necelých 3000 pracovníků, což činí 2,12 % osob produktivního věku. Celkové množství obhospodařované půdy činí 60 188,48 ha, na ornou půdu připadá 51 208,28 ha. Tradiční plodinou pěstovanou v okrese Opava jsou obiloviny, které jsou osety na celkové ploše 29 443 ha. Z dalších plodin pak cukrovka technická, kukuřice, v menší míře brambory, luskoviny a ostatní zelenina. Graf č. 4 Velikost zemědělské plochy oseté obilovinami v ha Velikost zemědělské plochy oseté obilovinami 325 18 1 356 699 pšenice ozimá 467 pšenice jarní 110 žito ječmen ozimý ječmen jarní oves nahý 8 133 oves ostatní
kukuřice na zrno
triticale směsky obilovin na zrno ostatní obiloviny 16 372 865 489 610 Graf ukazuje, kolik z celkové plochy oseté obilovinami připadá na jednotlivé druhy obiloviny. Největší podíl tvoří pšenice ozimná, ječmen jarní, kukuřice, naopak nejmenší podíl tvoří oves nahý a ostatní obiloviny.
28 Ze zvířectva největší podíl zaujímá chov drůbeže – 741 367 ks, prasata 34 909 ks a skot 19 202 ks. Mezi další zvířata, které se v okresu chovají, jsou kožešinová zvířata, králíci, včelstva a ovce. Patří ale mezi zvířata s velmi malým podílem chovu. 38 Počet zemědělských podniků s počtem zaměstnanců nad 25 pracovníků je přibližně dvacetpět. Z největších z nich lze jmenovat ZP Otice, a. s., Výrobní a obchodní družstvo Stěbořice, Školní statek, Opavice a.s. 3.3 Průmysl Přestože bylo Opavsko převážně zemědělskou oblastí, má zde průmysl taky svou tradici. Díky výhodné poloze bylo území křižovatkou cest a centrem obchodu. Rozvíjela se různá řemesla, vznikaly první manufaktury, především v Opavě. Od 19. století vnikaly podniky zaměřené na kovodělnou, potravinářskou a textilní výrobu. V současnosti je centrum průmyslové výroby koncentrováno v Opavě. Převažuje strojírenský, farmaceutický, papírenský a potravinářský průmysl. 39
3.3.1 Strojírenský průmysl OSTROJ a.s. akciová společnost působí od roku 1949, dřívější výroba zaměřená pouze na důlní zařízení je dnes doplněna produkcí nakládacích hydraulických jeřábů, válců, lisů, převodových skříní, uplatnění je i na trhu automobilového průmyslu. Brano Group a.s . je společnost, která působí na trhu již od roku 1862. Má pobočky nejen v dalších místech České republiky, ale i v zahraničí. Svou činnost soustřeďuje na výrobky pro automobilový průmysl, elektromechanické výrobky, zavírací a zamykací systémy.
MSA a. s. historie společnosti spadá do období konce 19. století, kdy byl zřízen závod na zpracování dřeva. Postupem času došlo k rozšíření výrobky o kovárnu, slévárnu, zámečnickou výrobu. V roce 1947 byla zahájena výroba průmyslových armatur, v současnosti je podnik v této oblasti předním výrobcem.
38 zdroj dat: Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/2129 06 ; Český statistický úřad, Charakteristika okresu Opava, http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_opava 39 pro zpracování byly použity webové stránky jednotlivých společností, více viz použitá literatura, internetové zdroje 29 3.3.2 Farmaceutický průmysl IVAX Pharmaceuticals s.r.o. patří mezi farmaceutické firmy působící na Opavsku. Dříve byla tato společnost známá jako Galena. Veřejnosti nabízí široký sortiment léků včetně potravinových doplňků.
3.3.3 Papírenský průmysl Model Obaly a.s. společnost zabezpečuje výrobu, velkoobchod a maloobchod kancelářských potřeb, přepravních a transportních obalů, papírových obalů, lepenek a sortiment papírenského zboží.
3.3.4 Textilní průmysl Lanex a.s. se sídlem společnosti v Bolaticích se zaměřuje na výrobu lan (lodních, papírenských, ohradníkových, jachtařských, statických), šicích nití, popruhů, technických vláken a vázacích prostředků.
3.3.5 Potravinářský průmysl OPAVIA – LU, a.s. je největším výrobcem potravinářského průmyslu, působí na trhu již od roku 1840, kdy byly prodávány oplatky pečené nad ohněm. V současnosti společnost dodává široký sortiment sušenek, oplatků a slaného pečiva, ze známých výrobků lze jmenovat Tatranky, Miňonky, Piškoty, Zlaté oplatky, Telka a další.
NOWACO mrazírny a.s. rovněž patří mezi přední výrobce potravinářského průmyslu v Opavě. Mezi dodávaný sortiment patří hotová jídla, zeleninové směsi a zmrzlinové produkty značky Prima.
Seliko Opava a.s ., společnost vznikla v roce 1863, její hlavní činností byla výroba likérů. Od padesátých let minulého století docházelo k útlumu výroby a přechodu na konzervárenský průmysl, zejména sterilovaných okurek, zelí, kompotů, octa a masových konzerv. Dnes jsou nezbytnou součástí sortimentu také paštiky, ovocné pomazánky, hotová jídla, instantní těstoviny a polévky, omáčky k těstovinám.
Dalšími společnostmi působícími v oblasti potravin je Bivoj a.s ., který je dodavatelem a výrobcem mastných výrobků a Slezské pekárny vedené v obchodním rejstříku pod názvem J.L.N. spol. s r. o.
3.4 Služby
Služby veřejného sektoru jsou prezentovány samosprávou, školstvím a zdravotnictvím.
30 V rámci reformy veřejné správy od 1. ledna 2003 vznikly obce s rozšířenou působností. Tyto obce mají kompetence v oblasti evidence obyvatelstva, vydávání dokladů (občanské, řidičské a technické průkazy, cestovní pasy), výplaty sociálních dávek a další. V okrese Opava vznikly tyto obce čtyři v Hlučíně, Kravařích, Opavě a ve Vítkově.
Vzdělávání je zajištěno sítí mateřských, základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol. Podle Statistické ročenky Moravskoslezského kraje ve školním roce 2005/2006 působilo na území Opavska 85 mateřských škol, 77 základních škol, 4 gymnázia, 14 středních odborných škol, 9 středních odborných učilišť a 1 vyšší odborná škola. Vysokoškolské vzdělání poskytuje Slezská univerzita v Opavě. Její historie je poměrné krátká, vznikla v roce 1989 zřízením Filozofické fakulty v Opavě a Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. V současnosti je filozofická fakulta rozšířena na fakultu filozoficko přírodovědeckou, studenti mohou rovněž studovat na matematickém ústavu.
Zdravotní služby zajišťují nemocnice ve Vítkově, Slezská nemocnice v Opavě a přibližně 50 zdravotnických zařízení. Rehabilitační ústavy v Hrabyni a v Chuchelné slouží jako léčebny pro tělesně postižené osoby.
Soukromý sektor zajišťuje finanční služby, obchod, sportovní vyžití, ubytovací a stravovací služby. 3.5 Doprava Okres Opava má poměrně hustou dopravní síť. Hlavní silniční tahy tvoří silnice první třídy spojující město Opavu s dalšími většími městy:
I/11 Bruntál – Opava Ostrava,
I/46 hraniční přechod Sudice/Pietraszyn – Opava Olomouc,
I/56 Opava – Hlučín – Ostrava,
I/57 Opava – Nový Jičín.
Nevyhovující je technických stav vozovek, na mnoha místech jsou silnice ve velmi špatném stavu. Rovněž nevyhovující se rychlostní komunikace I/11, místo mezi obcemi Mokré Lazce a Hrabyně je úsekem častých dopravních nehod. V současné době se připravuje rekonstrukce této silnice. Dalším problémovou oblastí jsou chybějící obchvaty větších měst Opavy, Hlučína.
31 Železniční síť kopíruje síť silniční. Železniční trať vede i do menších obcí v okrese Opava, četnost dopravních spojení je v pracovních dnech přibližně co jednu hodinu. V letech 2004 2006 probíhala v postupných etapách elektrifikace tratě mezi Ostravou a Opavou, což vedlo ke snížení doby dojezdnosti o cca 15 minut.
Autobusovou dopravu zajišťuje společnost TQM holding s. r. o. Četnost dopravních spojení je dle potřeb okresu, autobusy jezdí především do míst, kam není vedena železniční trať.
Návaznost a dopravní obslužnost železniční a autobusové dopravy je koordinována v rámci systému ODIS, což je integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje, hlavními dopravci v rámci integrovaného systému jsou České dráhy a.s. a TQM holding s. r. o.
V okrese Opava se nachází v blízkosti obce Zábřeh nachází jedno letiště. Jeho provozovatelem je Slezský aeroklub Zábřeh. Je určeno ke sportovním účelům motorovému a bezmotorovému létání a parašutismu.
32 3.6 Cestovní ruch Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na Opavsku z hlediska přírodního potenciálu jsou málo vhodné až průměrné. Atraktivita území je spíše regionálního nebo lokálního významu. Pro oblast je charakteristická návštěva historických památek, krátkodobá turistika, rekreační využití vodní ploch – Hlučín, Hradec nad Moravicí, Kružberk. Významnější historicko kulturní centrum je město Opava, kde návštěvníci mohou zhlédnout řadu církevních památek, navštívit Slezské zemské muzeum, kulturní vyžití nabízí Slezské divadlo či kino. K relaxaci a sportu slouží zimní stadion, krytý plavecký bazén, městské koupaliště a přírodní koupaliště v Kateřinkách. V blízkém okolí je možnost navštívit zříceninu Vikštejn, zámky v Kravařích, Hradci nad Moravicí a v Raduni. Poslední dva jmenované mají roční návštěvnost více než 50 000 turistů. Ubytovací kapacity nabízí hotel Koruna, Opava, Parkhotel v Opavě, Belaria, Červený zámek, Sonáta v Hradci nad Moravicí, hotel Mas ve Velkých Heralticích, penziony a také tři kempy – v Budišově, Kajlovci a v Podhradí. Obr. č. 2 Zámek Hradec nad Moravicí zdroj: Národní památkový ústav
33 Závěr Bakalářská práce se snaží komplexně charakterizovat okres Opava. Při zpracování jsem používala co nejaktuálnější informace. Ne vždy to bylo možné, zejména u subkapitoly obyvatelstvo a sídla nebyly dostupné všechny údaje týkající se roku 2006, a tak byla použita data roku 2005, případně z roku 2001. Pro případ nesrovnalostí je v textu vždy letopočet uveden.
Jsem si plně vědoma, že bakalářská práce neposkytuje úplně vyčerpávající informace. Dala by se rozšířit o zpracování dalších kapitol, jako například kapitoly o kulturních pamětihodnostech.
Podle nových školních rámcově vzdělávacích plánů se dají jednotlivé části této bakalářské práce využít ve školním vyučování jako podklad pro další skupinovou práci, a to nejen v hodinách zeměpisu, ale i v dalších vyučovacích předmětech, např. v přírodopisu (viz subkapitola 2.8 biogeografické členění), v dějepisu (viz subkapitola 3.1 obyvatelstvo a sídla) nebo v pěstitelských pracích (viz subkapitola 3.2 zemědělství). Proto věřím, že se stane podnětem k další práci a určitě najde uplatnění ve školní praxi.
34 Resumé Cílem mé bakalářské práce bylo charakterizovat region Opavska. Práce se skládá ze dvou hlavních částí, fyzickogeografických poměrů a socioekonomických poměrů. Pro větší přehlednost a znázornění je textová část doplněna mapami, tabulkami, obrázky a grafy.
Resumé The goal of the thesis work is the characteristics of the Opava region. The work consists of two main parts physical geografical situation and social economical situation. For better understanding the work is completed with maps, tables, pictures and graphs.
35 Použitá literatura BREUER, J. a kol.: Opava . 1. vyd. Opava: AVE, 1998. 135 s. ISBN 80 902042 7 9
CULEK, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky . 1. vyd. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80 85368 80 3
DEMEK, J. a kol.: Geomorfologie českých zemí . 1. vyd. Praha: Academia, 1965. 336 s.
DEMEK, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: hory a nížiny . 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s.
FRANK, M. a kol.: Opavsko zblízka . 1. vyd. Opava: AVE, 1996. 135 s. ISBN 80 902042 0 1
HORÁK, M., VAISHAR, A.: Encyklopedie obcí Moravy a Slezska, Díl 1. 1. vyd. Třebíč: Arca JiMfa, 1997. 354 s. ISBN 80 72221 008 4
CHLUPÁČ, I. a kol: Geologická minulost České republiky . 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 80 200 0914 0
PETROVIČ, Š. a kol.: Podnebí Československé republiky : Souborná studie. 1. vyd. Praha: Hydrometeorologický ústav, 1969. 355 s.
QUITTE, E.: Klimatické oblasti Československa . 1. vyd. Brno: Academia, 1971. 73 s.
VENCÁLEK, J. a kol.: Severní Morava a české Slezsko . 1. vyd. Český Těšín: Olza, 1995. 112 s.
VLČEK, V. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR: vodní toky a nádrže . 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s.
VYSTOUPIL, Jiří a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky . 1. vyd. Praha: MMR ČR, 2006. 157 s. ISBN 80 239 7256 1
WEISSMANNOVÁ, H. a kol.: Ostravsko, chráněná území ČR . 1. vyd. Praha, Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, EkoCentrum, 2004. 456 s. ISBN 80 86064 67 0 Internetové zdroje: Brano Group a.s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
36 Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005 [online]. zveřejněno 3.3.2007. Český statistický úřad v Praze. [cit. 29. 6. 2007]. Dostupný z
Charakteristika okresu Opava , [online]. Zveřejněno 17. 4. 2007. Český statistický úřad v Ostravě. [cit. 20.6. 2007]. Dostupný z
IVAX Pharmaceuticals s.r.o. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z http://www.ivax.cz
Lanex a.s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
Malý lexikon obcí [online]. zveřejněno15.12.2006. Český statistický úřad v Praze. [cit. 20. 6. 2007]. Dostupný z
Model Obaly a.s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
MSA a. s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
NOWACO mrazírny a.s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
OPAVIA – LU, a.s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
OSTROJ a.s. [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
Podnikání okres Opava a správní obvod obcí s rozšířenou působností Opava, [online]. Statutární město Opava. [cit. 11.7. 2007]. Dostupný z
Ročenka Moravskoslezského kraje 2006 , Vybrané ukazatele za okres Opava [online]. zveřejněno 21. 12. 2006. Český statistický úřad v Praze. [cit. 30. 6. 2007]. Dostupný z
Seliko Opava a.s., [online]. [cit. 16. 6. 2007]. Dostupný z
Slezský aeroklub Zábřeh , [online]. [cit. 15.7. 2007]. Dostupný z
37 Stav a pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2006 , [online]. zveřejněno 22. 3. 2007. Český statistický úřad v Praze. [cit. 15. 5. 2007]. Dostupný z
Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005 podle územního členění , [online]. zveřejněno 28. 12. 2006. Český statistický úřad v Praze. [cit. 20. 6. 2007]. Dostupný z
Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006 , [online]. zveřejněno 11. 6. 2007. Český statistický úřad v Praze. [cit. 16. 5. 2007]. Dostupný z
Údolní nádrže vodohospodářské soustavy Povodí Odry , [online]. Povodní Odry v Ostravě. [cit. 16.6. 2007]. Dostupný z
Turistické regiony a oblasti České republiky: Opavské Slezsko , [online]. ARTUR ČR. [cit. 01.7. 2007]. Dostupný z
Exkurze z ložiskové geologie , [online]. [cit. 13. 5. 2007]. Dostupný z
38 Příloha č. 1 Seznam a vybavenost obcí
Počet obyvatel Zdra Ply Kana Vodo Pořa Katastr. Pošta Škola v. Policie nofi lizace vod dové Název obce výměra ve věku zař. kace číslo v ha celkem 15 64 let (ano = 1, ne = 0) a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 Bělá 286 700 485 0 * 0 0 0 1 1 2 Bohuslavice 1 536 1 582 1 092 1 1 0 0 0 1 1 3 Bolatice 1 320 4 237 3 050 1 1 1 0 1 1 1 Branka u 4 692 1 060 765 0 * 0 0 0 1 1 Opavy 5 Bratříkovice 374 160 108 0 0 0 0 0 1 0 6 Brumovice 2 554 1 453 1 073 1 * 1 0 1 1 1 7 Březová 3 887 1 341 969 1 1 1 0 1 1 1 Budišov nad 8 7 651 3 142 2 261 1 1 1 1 1 1 1 Budišovkou 9 Budišovice 702 556 382 0 0 1 0 0 1 1 10 Čavisov 411 450 327 0 0 0 0 0 1 1 Čermná ve 11 1 233 338 239 0 0 0 0 0 1 1 Slezsku 12 Darkovice 514 1 231 859 1 * 0 0 0 1 1 13 Děhylov 508 629 471 1 * 0 0 0 1 1 14 Dobroslavice 724 694 501 0 0 0 0 0 1 1 15 Dolní Benešov 1 480 4 216 3 013 1 1 1 0 1 1 1 16 Dolní Lhota 537 1 357 945 1 * 1 0 0 1 1 17 Dolní Životice 1 126 1 142 806 1 * 1 0 1 1 1 18 Háj ve Slezsku 1 379 3 301 2 266 1 1 1 0 1 1 1 19 Hať 1 573 2 554 1 811 1 1 1 0 0 1 1 20 Hlavnice 1 109 609 443 1 * 1 0 1 1 1 21 Hlubočec 936 553 382 1 0 1 0 0 1 1 22 Hlučín 2 114 14 201 10 102 1 1 1 1 1 1 1 23 Hněvošice 616 1 020 724 1 * 1 0 0 1 1 24 Holasovice 1 623 1 362 943 0 0 1 0 0 1 1 25 Horní Lhota 484 623 447 0 0 0 0 1 1 1 26 Hrabyně 1 001 1 179 883 1 * 1 0 1 1 1 Hradec nad 27 4 401 5 222 3 684 1 1 1 1 1 1 1 Moravicí 28 Chlebičov 362 1 076 744 * * 1 0 0 1 1 29 Chuchelná 767 1 303 952 1 1 1 0 1 1 1 30 Chvalíkovice 447 696 501 0 0 1 0 0 1 1 31 Jakartovice 5 000 1 052 745 1 0 1 0 0 1 1 32 Jezdkovice 360 230 160 0 0 0 0 0 1 1 33 Kobeřice 1 715 3 218 2 266 1 1 1 0 0 1 1 34 Kozmice 1 087 1 798 1 263 1 * 0 0 0 1 1 35 Kravaře 1 937 6 835 4 843 1 1 1 1 0 1 1 36 Kružberk 830 286 202 1 * 1 0 0 1 0 37 Kyjovice 693 828 529 1 * 1 0 0 1 1 Lhotka u 38 507 189 114 0 0 0 0 0 1 0 Litultovic 39 Litultovice 1 035 758 531 1 * 1 0 0 1 1 40 Ludgeřovice 1 082 4 631 3 213 1 1 1 0 0 1 1
39 41 Markvartovice 679 1 789 1 254 0 * 1 0 0 1 1 42 Melč 1 403 632 446 1 1 1 0 1 1 1 43 Mikolajice 740 246 170 0 0 1 0 0 1 0 44 Mladecko 266 174 125 1 1 0 0 0 1 1 45 Mokré Lazce 1 057 1 106 783 1 * 1 0 0 1 1 46 Moravice 1 110 259 186 0 0 0 0 0 1 0 47 Neplachovice 573 886 645 1 1 1 0 0 1 1 48 Nové Lublice 685 204 144 0 0 0 0 0 1 0 49 Nové Sedlice 158 486 346 0 0 0 0 0 1 1 50 Oldřišov 1 578 1 313 928 1 1 1 1 0 1 1 51 OPAVA 9 061 59 426 42 584 1 1 1 1 1 1 1 52 Otice 720 1 313 945 1 * 1 0 1 1 1 53 Píšť 1 568 2 094 1 442 1 1 1 1 0 1 1 54 Pustá Polom 1 658 1 447 977 1 1 1 0 0 1 1 55 Radkov 1 537 496 347 1 0 1 0 0 1 1 56 Raduň 802 967 686 1 1 1 0 0 1 1 57 Rohov 664 625 443 * 0 1 0 0 1 1 58 Skřipov 2 023 998 720 1 1 1 0 0 1 0 59 Slavkov 1 104 1 780 1 257 1 1 1 0 1 1 1 60 Služovice 599 799 598 0 * 0 0 0 1 1 Staré 61 747 147 99 0 0 0 0 0 1 0 Těchanovice 62 Stěbořice 1 776 1 347 933 1 1 1 0 0 1 1 63 Strahovice 507 902 610 1 * 1 0 0 1 1 64 Sudice 943 654 463 1 1 0 1 1 1 1 65 Svatoňovice 1 645 317 219 0 0 0 0 0 1 1 66 Šilheřovice 2 165 1 550 1 075 1 1 1 1 1 1 1 67 Štáblovice 1 037 604 448 1 * 1 0 0 1 1 68 Štěpánkovice 1 253 3 086 2 179 1 1 1 0 0 1 1 69 Štítina 302 1 167 833 1 1 1 0 0 1 1 70 Těškovice 917 808 557 0 * 1 0 0 1 1 71 Třebom 951 209 136 0 0 0 0 0 1 0 72 Uhlířov 387 359 249 0 0 0 0 0 1 1 73 Velká Polom 1 166 1 592 1 122 1 1 1 1 1 1 1 74 Velké Heraltice 3 930 1 589 1 121 1 1 1 1 0 1 1 75 Velké Hoštice 1 005 1 717 1 226 1 1 1 0 1 1 1 76 Větřkovice 1 783 749 538 1 * 1 0 0 1 1 77 Vítkov 5 503 6 200 4 374 1 1 1 1 1 1 1 78 Vršovice 795 472 308 0 0 0 0 0 1 1 79 Vřesina 689 1 341 933 1 * 0 0 0 1 1 80 Závada 527 598 413 0 0 0 0 0 1 1 zdroj: Malý lexikon obcí ČR 2006
40 Příloha č. 2 Geologická mapa Legenda Kraje Obce a rozšířenou působností paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemene, vápence) terciální horniny (písky, jíly) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) vulkanické horniny terciální (čediče, fonolity, tufy) zlom
41 Příloha č. 3 Mapa obcí s rozšířenou působností
Legenda Obec s rozšířenou působností Hlučín Kravaře Opava Vítkov
42 Příloha č. 4 Slezské muzeum v Opavě
zdroj:www.opava city.cz
43