Možnosti Rozvoje Venkovského Regionu Na Příkladu SO ORP Opava

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOV ĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Možnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu SO ORP Opava

Diplomová práce Ond řej Demel

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín V ěžník. CSc. Brno 2012

Bibliografický záznam

Autor: Bc. Ond řej Demel Přírodov ědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Možnosti rozvoje venkovského regionu na p říkladu SO Název práce: ORP Opava

Studijní program: N-GK Geografie a kartografie

Studijní obor: Regionální geografie a regionální rozvoj

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín V ěžník. CSc.

Akademický rok: 2011/2012

Po čet stran: 88+11 Klí čová slova: rozvoj venkova, venkovský region, SO ORP Opava, analýza území, dota ční programy EU, anketní šet ření

Bibliographic Entry

Author: Bc. Ond řej Demel Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography The Possibillities of the Development of the Rural Title of Thesis: Region for example SO ORP Opava

Degree programme: Geography and Cartography

Field of Study: Regional Geography and Regional Development

Supervisor: doc. RNDr. Antonín V ěžník. CSc.

Academic Year: 2011/2012

Number of Pages: 88+11 Key words: Rural development, distrikt of the municipality with extended authority Opava, territory analysis, subsidies programme of EU, questionnaire

Abstrakt

Cílem této práce je nastínit možnosti rozvoje ve správním obvodu obce s rozší řenou působností Opava. Úvod práce je zam ěř en na vymezení řešeného území a zhodnocení fyzicko-geografických podmínek území. Ve st řední části je provedena analýza socioekonomických pom ěrů území, které slouží jako výchozí rámec pro další možnosti rozvoje, sou částí této kapitoly je anketní šet ření s obyvateli obcí. Po analýze následuje vlastní zhodnocení možností rozvoje. Pro tuto část práce bylo využito dotazníkové šet ření mezi starosty obcí, které zjiš ťuje sou časné a budoucí priority rozvoje (jednotlivých) obcí a zapojení obcí do mikroregionálních sdružení. Možnosti regionálního rozvoje území jsou shrnuty ve SWOT analýze a následn ě rozvedeny v návrhu strategického plánu.

Klí čová slova: rozvoj venkova, venkovský region, SO ORP Opava, analýza území, dota ční programy EU, anketní šet ření

Abstract

The aim of this thesis is to outline possibilities of development in the administrative district of municipality with extended authority, Opava. The first part focuses on definition of the studied area and evaluation of the physico-geographical conditions of the region. The middle part analyzes the socioeconomic conditions of the region that serve as a starting framework for other possibilities of development; a questionnaire completed by the inhabitants of targeted municipalities is a part of this chapter. The analysis is followed by the actual assessment of possibilities of development. For this part of the thesis a questionnaire inquiry was distributed among chief magistrates of municipalities to investigate current and future priorities of development of individual municipalities and participation of the municipalities in the micro-regional associations. The possibilities of regional development of the area are summarized in the SWOT analysis and subsequently they are expanded in a proposal of a strategy plan.

Key words: Rural development, distrikt of the municipality with extended authority Opava, territory analysis, subsidies programme of EU, questionnaire

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Student: Ondřej Demel

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Regionální geografie a regionální rozvoj

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:

Možnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu SO ORP Opava

The Possibillities of the Development of the Rural Region for example SO ORP Opava

Zásady pro vypracování:

Úvodní část práce bude věnována regionalně geografické analýze modelového území. Základ práce pak bude představovat terénní a anketní šetření, mezi starosty obcí, obyvatelstvem i představiteli rozhodujícíh firem regionu. na základě zjištěných poznatků bude provedena analýza a syntéza současných možností rozvoje SO ORP. Rovněž budou analýzovány především zkušenosti a spokojenosti se stávajícími programy rozvoje, které umožňuje SZP EU. V závěru práce budou zpracovány základní možnosti dalšího rozvoje regionu.

Rozsah grafických prací: podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy: cca 70-80 stran

Seznam odborné literatury: Rozvoj povodí Kocáby. Edited by Ivan Bičík - Radim Perlín - Luděk Šefrna. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta přírodovědecká, 2001. 87 s. ISBN 80-238-7322-9. Program obnovy venkova ČR na období 2007-2013. Mze, Praha, 2007, 321 s. Spišiak, Peter. Agrorurálne štruktury Slovenska po roku 1989. Bratislava: Geografika Bratislava, 2005. 183 s. ISBN 80-969338-4-1. Venkovský prostor a jeho oživení. Edited by Jan Binek. Brno: Georgetown, 2007. 137 s. ISBN 80251195. Věžník, Antonín. Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na příkladu Jemnicka a Vranovska). In Česká geografie v Evropském prostoru. České Budějovice: JČU v Českých Budějovicích, 2007. s. 774-779, ISBN 978-80-7040-986-2. Synergie ve venkovském prostoru, Přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí. GaREP, Brno 2010. 120 str. ISBN 978-80-904308-4-6

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Podpis vedoucího práce: ......

Datum zadání diplomové práce: říjen 2010

Datum odevzdání diplomové práce: do 11. května 2012

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Zadání práce převzal(a): ...... dne ......

Pod ěkování

Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval doc. RNDr. Antonínu V ěžníkovi, CSc. za jeho pomoc, čas, cenné p řipomínky a odborné rady, kterými p řisp ěl k vypracování této diplomové práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalá řskou/diplomovou/rigorózní práci vypracoval samostatn ě s využitím informa čních zdroj ů, které jsou v práci citovány.

Brno 11. kv ětna 2012 ……………………………… Ond řej Demel

1 ÚVOD...... 9 1.1 Cíl práce ...... 9 1.2 Rešerše literatury ...... 9 1.3 Metoda práce a zdroje dat...... 11 1.4 Poloha a základní charakteristika území...... 11 2 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 17 3 SOCIÁLN Ě - EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 22 3.1 Obyvatelstvo a osídlení ...... 22 3.1.1 Historie a vývoj SO ORP Opava ...... 22 3.1.2 Sídelní struktura...... 23 3.1.3 Vývoj po čtu obyvatel...... 23 3.1.4 Struktura obyvatelstva ...... 25 3.1.5 Pohyb obyvatel ...... 29 3.1.6 Ekonomická aktivita obyvatel a trh práce...... 30 3.1.7 Vyjíž ďka za prací a do škol ...... 35 3.2 Hospodá řství...... 36 3.3 Zem ědělství ...... 39 3.4 Pr ůmysl ...... 43 3.5 Doprava a spoje...... 47 3.5.1 Dopravní infrastruktura...... 47 3.5.2 Dopravní obslužnost ...... 49 3.6 Cestovní ruch a rekreace...... 50 4 OB ČANSKÁ A TECHNICKÁ VYBAVENOST ...... 54 4.1 Ob čanská vybavenost...... 54 4.2 Technická vybavenost...... 57 5 VÝSLEDKY ANKETNÍHO ŠET ŘENÍ...... 59 5.1 Anketní šet ření mezi p ředstaviteli obcí...... 59 6 SWOT ANALÝZA...... 74 7 NÁVRH MOŽNOSTÍ ROZVOJE ...... 76

8 ZÁV ĚR ...... 79 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ Ů DAT...... 81 SEZNAM ZKRATEK ...... 86 SEZNAM P ŘÍLOH...... 87 PŘÍLOHA...... 88

1 ÚVOD

1.1 Cíl práce Cílem předkládané diplomové práce bylo vytvo řit regionáln ě geografickou analýzu území správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Opava (SO ORP Opava), pomocí dostupných literárních publikací a datových informací o zkoumaném území, které se zabývaly p ředevším socioekonomickou charakteristikou území, rovn ěž ale byla zpracována i stru čná fyzicko-geografická charakteristika. D ůležitou sou částí práce bylo provedení anketního šet ření mezi starosty obcí, p ředstaviteli rozhodujících firem regionu a taktéž mezi obyvateli, které bylo zam ěř eno na rozší ření informací o regionu a získání postoj ů k budoucímu vývoji území. Anketní šet ření bylo také zam ěř eno na zjišt ění informací o využití dota čních program ů pro rozvoj nejen venkova. Na základ ě shromážd ěných dat pak byla vytvo řena SWOT analýza, která sloužila k vyhodnocení dosavadního stavu p ředevším socioekonomických charakteristik v SO ORP Opava a sou časn ě byly zpracovány možnosti dalšího rozvoje SO ORP Opava.

1.2 Rešerše literatury Informace o samotném regionálním rozvoji je možno čerpat z pom ěrn ě rozsáhlé škály odborných publikací. Teorií regionálního rozvoje se zabývají zejména publikace Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace od J. Blažka a D. Uhlí ře (2011), která se zam ěř uje p ředevším na jednotlivé teoretické p řístupy k regionálnímu rozvoji, jejich klasifikaci a rovn ěž se snaží kriticky hodnotit. Teorií regionálního rozvoje se zabývá také práce Regionální rozvoj – teorie, aplikace, regionalizace od T. Krej čího a kol. (2011), která obdobn ě jako p ředchozí publikace charakterizuje a hodnotí jednotlivé rozvojové teorie. Další publikací, která se zajímá nejen o teorii regionálního rozvoje, ale je spíše ucelenou publikací, zabývající se všemi aspekty regionálního rozvoje jako základními východisky regionálního rozvoje, vztahy mezi státní politikou a regionálním rozvoje, aktuálními tématy regionálního rozvoje, regionální politikou v EU a ČR a rovn ěž strategickým a programovým plánováním, je publikace Regionální rozvoj (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a plánování) od R. Wokouna (2008), tato publikace je z řejm ě jedinou publikací, které se zabývá regionálním rozvojem takto komplexn ě. Řada publikací zabývajícím se díl čími tématy v rámci rozvoje venkova pochází z dílny firmy GaREP, jedná se o řadu publikací se spole čným názvem Synergie ve venkovském prostoru, které se zabývají konkrétními tématy a mohly by sloužit jako návody ke konkrétním krokům vedoucím k rozvoji obcí. Řadu poznatk ů pro diplomovou práci jsem čerpal p ředevším z publikace P řístupy k řešení problém ů rozvoje venkovských obcí od J. Binka a kol. (2010) a publikace Obec a její rozvoj v širších souvislostech od

J. Hole čka a kol. (2009), která nabízí ucelený p řehled o zdrojích informací o obcích. Titul Venkovský prostor a jeho oživení od J. Binka a kol. (2007), je velmi cennou publikací o venkovském prostoru, zabývá se všemi jeho složkami a rovn ěž poukazuje na aktivizaci místních zdroj ů pro možnosti rozvoje venkova. Ur čujícím dokumentem pro rozvoj venkova v České republice, je Program rozvoje venkova (PRV), který ur čuje prioritní politiku pro rozvoj venkova a ur čuje strategické osy pro čerpání dota čních titul ů z evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova. Případovou studií, která se zabývá analýzou p řírodních a socioekonomických podmínek konkrétního venkovského prostoru a následně nazna čuje možnosti dalšího rozvoje, je publikace Rozvoj povodí Kocáby od I. Bičíka, R. Perlína, L. Šefrna (2001). Obdobn ě se tématem rozvoje konkrétního území zabývá A. V ěžník (2007) v článku Možnosti rozvoje venkovského regionu na p říkladu (Jemnicka a Vranovska), který byl publikován ve sborníku Česká geografie v evropském prostoru. Problematikou spolupráce obcí, a to jak na úrovni jednoho státu tak i p říhrani ční spoluprací, vztahy mezi jednotlivými aktéry, nástroji spolupráce a jejich efektivním využitím se zabývá publikace Spolupráce obcí jako faktor rozvoje od I. Galvasové a kol. (2007). Ze zahrani ční literatury, která se zabývá venkovským prostorem, m ůžeme zmínit nap říklad publikace Rural geography od M. Woodse (2005) nebo The geography of rural change od B. Ilbreryho (1998), ve kterých jsou popisovány strukturální zm ěny ve venkovském prostoru a ť už z hlediska sociálních či ekonomických. Publikace jsou rovn ěž dopln ěny o p řípadové studie ze západních zemí. Pro zpracování fyzicko-geografické charakteristiky modelového území byly použity publikace autor ů M. Culka, J. Demka a P. Mackov čina, I. Chlupá če a kol., J. Šafá ře a kol., M. Tomáška, Weissmanová H., a kol.. Dále potom mapová díla, zejména Klimatické klasifikace ČSR od E. Quitta a Geologická mapa České republiky, oboje 1:500 000 a Atlas Podnebí Česka. Rovn ěž byla použita místní literatura, zejména pak publikace Opavsko zblízka od M. Franka (1996). Pro vypracovaní socioekonomické charakteristiky byly použity oficiální internetové stránky Českého statistického ú řadu ( ČSÚ), kde byla využita data ze s čítání lidi, byt ů a dom ů, dále pak, ve řejná databáze ČSÚ, M ěstská a obecní statistika a rovn ěž data z Historického lexikonu obcí. Informace o trhu práce byly získány z integrovaného portálu ministerstva práce sociálních v ěcí (MPSV). Dále pak byly použity oficiální internetové stánky obcí a firem sídlících v modelovém území. Zejména pro zachycení historického vývoje na území SO ORP Opava byla využita místní literatura. Mezi tyto publikace pat ří díla autorů V. PFEFFRA(1998), V. Pla čka (2007) a R. Žá čka (2004).

1.3 Metoda práce a zdroje dat První část vypracování diplomové práce byla zam ěř ena na sb ěr primárních a sekundárních dat pot řebných pro vypracování analýzy území. Pro analýzu fyzicko- geografických pom ěrů byly využity zejména knižní monografie, jejichž auto ři jsou uvedeni v rešerši literatury. Rovn ěž byly využity relevantní mapové podklady. Socioekonomická charakteristika se opírá p řevážn ě o sekundární data z ve řejn ě p řístupných zdroj ů. Především bylo čerpáno z datových publikací Českého statistického ú řadu ( ČSÚ), které byly využity p ředevším k analýze struktury a pohybu obyvatelstva, dále byla využita data z integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních v ěcí (MPSV) pro tvorbu analýzy trhu práce. Dále byla využita data z informa čních zdroj ů obcí, m ěst, mikroregion ů a také informace z ministerských ú řad ů. Krom ě sekundárních dat, byla v práci věnována pozornost i sb ěru primárních dat. V rámci socioekonomické analýzy prob ěhlo vlastní anketní šet ření mezi starosty ( či jiným zástupce obecního ú řadu), obyvateli obcí a nejvýznamn ějšími podniky na území Správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Opava. Anketní šet ření s obyvateli (AŠO) obcí prob ěhlo formou interview ve čty řech obcích SO ORP Opava a to v Háji ve Slezsku, Hn ěvošicích, Štáblovicích a T ěškovicích kde bylo osloveno vždy 25 obyvatel obce s vyváženým po čtem oslovených muž ů a žen a podle v ěkových kategorií 20 – 34 let, 35 – 49 let a 50 a více let. Anketní šet ření mezi nejvýznamn ějšími podniky m ělo za cíl zejména zjistit budoucí vývoj po čtu zam ěstnanc ů, plány na rozší ření výroby, názor na dopravní dostupnost regionu atd.. Bohužel polovina nejv ětších podnik ů nebyla ochotna spolupracovat (neochota zve řej ňovat interní informace), a proto jsou v kapitole o pr ůmyslu uvedeny výsledky šet ření okrajov ě jen se spolupracujícími subjekty. Výsledky anketního šet ření mezi obyvateli jsou řazeny v pr ůběhu celé socioekonomické charakteristiky a dopl ňují tak informace získané ze sekundárních zdroj ů. Výsledky anketního šet ření mezi starosty obcí jsou uvedeny v samostatné kapitole, stejn ě jako podrobná metodika šet ření. Záv ěre čná část se zabývá možnostmi rozvoje SO ORP Opava. Tato část vychází z předchozí fyzicko-geografické a socioekonomické analýzy území. V první části byla vytvo řena SWOT analýza, ze které pak byl vytvo řen strategický návrh rozvoje. Návrh rozvoje tvo ří 5 hlavních prioritních cíl ů, u kterých je rovn ěž poukázáno na možný zdroj financování t ěchto cíl ů.

1.4 Poloha a základní charakteristika území

Zkoumaným územím, kterým se tato diplomová práce zabývá, je správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Opava. Vymezení správních obvod ů obcí s rozší řenou působností je ur čeno zákonem číslo 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pov ěř eným obecním

úřadem a stanovení obcí s rozší řenou p ůsobností, tento zákon nabyl ú činnosti dne 1. ledna 2003. Aktualizace tohoto zákona prob ěhla nejprve vyhláškou č. 388/2004 Sb., následn ě pak vyhláškou č. 366/2006 Sb., o stanovení obcí s pov ěř eným obecním ú řadem a stanovení obcí s rozší řenou p ůsobností. Obce s rozší řenou p ůsobností vykonávají státní správu v přenesené p ůsobnosti, která na n ě byla p řevedena po zániku okresních ú řad ů k 1. 1. 2001. Cíle této zm ěny bylo p ředevším p řiblížení státní správy blíže ob čan ům. Jedná se o činnosti agend, které ob čané nej čast ěji využívají. Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Opava se nachází v severovýchodní části České republiky p ři hranici s Polskem a je sou částí Moravskoslezského kraje. V současnosti má SO ORP Opava 41 obcí. Jejich základní údaje jsou uvedeny v tabulce č. 1. Poloha jednotlivých obcí v rámci SO ORP Opava je pak znázorn ěna na map ě č. 1. (Podle: „ve řejná správa“1).

1 Zdroj: [online]. Dostupné z WWW:< http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/obce.html>.

Tab. 1. Obce správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Opava. Po čet obyvatel Rozloha obce Hustota zalidn ění Obec k 31. 12. 2010 (km 2) [ob./km 2] Branka u Opavy 1 093 6,92 157,97 Brat říkovice 146 3,74 39,08 Brumovice 1 444 25,54 56,55 Budišovice 628 7,02 89,44 Dolní Životice 1 152 11,26 102,28 Háj ve Slezsku 3 281 13,79 237,93 Hlavnice 621 11,09 56,00 Hlubo čec 567 9,36 60,58 Hn ěvošice 1 035 6,16 168,05 Holasovice 1 392 16,23 85,75 Hrabyn ě 1 145 10,01 114,36 Hradec nad Moravicí 5 449 44,03 123,75 Chlebi čov 1 105 3,62 305,18 Chvalíkovice 708 4,46 158,57 Jakartovice 1 111 50,04 22,20 Jezdkovice 225 3,60 62,51 Kyjovice 796 6,93 114,94 Lhotka u Litultovic 200 5,07 39,45 Litultovice 824 10,35 79,61 Mikolajice 256 7,40 34,61 Mladecko 165 2,65 62,38 Mokré Lazce 1 142 10,57 108,00 Neplachovice 927 5,73 161,66 Nové Sedlice 490 1,58 309,30 Old řišov 1 339 15,78 84,84 Opava 58 274 90,61 643,14 Otice 1 340 7,20 186,03 Pustá Polom 1 459 16,58 88,02 Radu ň 961 8,02 119,89 Sk řipov 1 015 20,22 50,19 Slavkov 1 870 11,04 169,34 Služovice 812 5,99 135,46 Sosnová 426 13,02 32,71 St ěbo řice 1 387 17,76 78,12 Štáblovice 630 10,37 60,75 Štítina 1 208 3,02 399,35 Těškovice 821 9,17 89,56 Uhlí řov 346 3,87 89,48 Velké Heraltice 1 596 39,30 40,61 Velké Hoštice 1 778 10,04 177,14 Vršovice 482 7,94 60,67 SO ORP Opava 101 646 567,08 179,24 Pramen: Státní správa: Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností , 2012 ČSÚ: P ředb ěžní výsledky SLBD 2011

Obr. 1. Obce správního obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Opava Pramen: Arc ČR 500, Státní správa Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností , 2012

Území správního obvodu zaujímá rozlohu 567 km 2 a je tak v ůbec nejv ětším správním obvodem v okrese Opava, který se skládá z SO ORP Hlu čín, Krava ře, Opava a Vítkov. V rámci Moravskoslezského kraje, kde se SO ORP Opava nachází, se jedná o t řetí nejv ětší správní obvod, ležící západn ě od krajského m ěsta Ostravy. Polohu správních obvod ů v rámci kraje m ůžete sledovat na obr. č. 2.

Obr. 2. Administrativní člen ění Moravskoslezského kraje. Pramen: Arc ČR 500, Státní správa: Moravskoslezský kraj 2012

Nejv ětší obcí celého sledovaného území je m ěsto Opava, které zabírá 16 % územní rozlohy a zárove ň v něm žije skoro 60 % obyvatel zkoumaného území. Nejmenší obcí, co se tý če rozlohy, jsou Nové Sedlice, ležící východn ě od Opavy. Podle po čtu obyvatel jsou nejmenší obcí Brat říkovice, nacházející se v západní části SO ORP Opava. Hustota zalidn ění k 31. 12. 2010 byla 179 obyvatel na km 2, což je v rámci okresu Opava druhá nejvyšší hodnota v rámci území správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností hned za SO ORP Hlu čín, jehož hustota byla 240 obyvatel na km 2. Celorepublikový pr ůměr se pak pohybuje okolo 133 obyv. na km 2. Hustota obyvatel je u 13 obcí správního obvodu vyšší než celorepublikový pr ůměr a to především v bezprost ředním okolí m ěsta Opavy a u obcí ve východní části území v niv ě řeky Opavy. Z hlediska vymezení venkovského prostoru neexistuje jediná norma či definice, co ješt ě je venkovský prostor a co již venkovský prostor není. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje jako kritérium hustotu zalidn ění, kde do venkovského prostoru za řazuje to území, které má hustotu zalidn ění nižší než 150 obyvatel na km 2, což by podle OECD znamenalo, že SO ORP Opava nelze za řadit do venkovského prostoru. Evropský statistický ú řad používá pro vymezení venkovských prostor kritérium hustoty zalidn ění a po čtu obyvatel. SO ORP Opava by podle EUROSTATU pat řilo do kategorie přechodné zóny, které jsou charakteristické po čtem obyvatel nad 50 tisíc a hustotou

15 zalidn ění mezi 100 až 500 obyvatel na km 2. V rámci ČR se využívá pro vymezování venkova údaj o po čtu obyvatel obcí, kdy za venkovské obce jsou považovány ty obce, které mají mén ě než 2000 obyvatel (BINEK J., a kol., 2007). Pokud se podíváme na výše zmín ěné člen ění venkovského prostoru, je z řejmé, že SO ORP Opava nelze považovat za čist ě venkovskou oblast. A lze se pravd ěpodobn ě p řiklonit ke klasifikaci EUROSTATU, podle které pat ří území SO ORP Opava do kategorie p řechodné zóny mezi venkovem a hust ě obydlenou zónou.

2 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

Geologické pom ěry Geologicky území SO ORP Opava náleží z v ětší části k Českému masivu. Pouze severovýchodní část území v niv ě řeky Opavy pat ří k Západním Karpat ům. Český masiv je poz ůstatek hercynského horstva, k jehož vrásn ění došlo p řed 380 - 300 miliony let. Území SO ORP Opava se nachází v moravskoslezské oblasti Českého masivu, konkrétn ě náleží moravskoslezskému paleozoiku, které tvo ří sledy devonu a spodního karbonu. V miocénu došlo k maximu vulkanické činnosti, která ovlivnila i tvorbu reliéfu v západní části správního obvodu. Vývoj Západních Karpat za čal v období Alpinského vrásn ění od svrchní k řídy do terciéru. Východní část území SO ORP Opava pat ří ke Karpatské p ředhlubni, kterou tvo ří podélné deprese založené v p ředpolí karpatského horstva, vypln ěné p řevážn ě mo řskými sedimenty. Na území zasáhla miocenní transgrese. V pleistocénu na toto území dosáhly Elsterský (p řed 400 000 lety) a Saalský ledovec (p řed 100 000 lety). V dobách nejv ětšího zaledn ění dosahoval ledovec vysoko do svah ů Nízkého Jeseníku až do výšky 400 m n.m.. Geologické podloží zkoumaného území tvo ří p řevážn ě sedimenty spodního, st ředního až svrchního badenu, které dosahují mocnosti až 600 metr ů. Jsou to hlavn ě glaciofluviální št ěrky, písky, r ůzn ě vyvinutý pláš ť navátých p ředevším nevápnitých sprašových hlín (CHLUPÁ Č, I., 2002).

Geomorfologie Studované území SO ORP Opava se rozkládá na území dvou geomorfologických provincií, konkrétn ě se jedná o Českou vyso činu a St ředoevropskou nížinu. Z provincie Česká vyso čina do území zasahuje celek Nízký Jeseník, který zaujímá v ětší část území správního obvodu. Nejzápadn ější část pat ří do podcelku Bruntálské vrchoviny, která je tvo řena p řevážn ě spodnokarbonskými b řidlicemi a drobami a uklání se sm ěrem k východu. Na Bruntálskou vrchovinu sm ěrem k východu navazuje St ěbo řická pahorkatina, je také složena spodnokarbonskými b řidlicemi a drobami, rovn ěž však i pleistocenními sedimenty. St ěbo řická pahorkatina se sklání sm ěrem k východu a tvo ří široké h řbety s m ělce zahloubenými širokými údolími. Jižní část území pak tvo ří Vítkovská vrchovina, která je op ět tvo řena spodnokarbonskými b řidlicemi s bádenskými sedimenty v údolích a s pleistocenními sedimenty kontinentálního ledovcového zaledn ění v severní části území. Území tvo ří rozsáhlé zarovnané povrchy vrchoviny s hlubokými za řezanými údolími s pravoúhlou říční sítí řeky Moravice. Na tomto území se nachází kopec H ůrka 519 m n.m. v katastru obce Hlubo čec a jedná se o nejvyšší bod celého zkoumaného regionu. Území správního obvodu od Opavy sm ěrem na východ je tvo řeno podcelkem Opavská pahorkatina pat řící do provincie St ředoevropské nížiny. Opavská pahorkatina je tvo řena

17 epihercynskou nížinou, vzniklou poklesem ker západoevropské platformy. Kry byly překryty pleistocenními sedimenty kontinentálního ledovcového zaledn ění (DEMEK, J., MACKOV ČIN, P., (ed) a kol., 2006).

Klimatické podmínky Území SO ORP Opava se dle Qittovy klimatické klasifikace z roku 1975 nachází ve t řech klimatických oblastech, jedná se o mírn ě teplé oblasti MT7, MT9 a MT10. Podle Quittovy klasifikace z Atlasu podnebí Česka 2007 se západní a jižní část území nachází v mírn ě teplé oblasti MW7. Jedná se o celou oblast Bruntálské a Vítkovské vrchoviny a také v ětší část St ěbo řické pahorkatiny. Centrální oblast v okolí m ěsta Opavy a východní část území pak leží v teplé oblasti W2. Klima je tedy mírn ě teplé až teplé s mírnou kontinentalitou. Ro ční pr ůměrné srážkové úhrny se pohybují od 450 do 600 mm. P řičemž srážkové úhrny se zvyšují od západu k východu. Zejména ve St ěbo řické pahorkatin ě se výrazn ěji projevuje srážkový stín Hrubého Jeseníku a v této oblasti jsou srážkové úhrny nejmenší v celém území SO ORP Opava (TOLASZ, R., 2007).

Tab. 2. Vybrané charakteristiky klimatických oblastí pro SO ORP Opava. MW7 W2 po čet letních dní 30 - 40 50 - 60 po čet dní s pr ůměrnou teplotou 10°C a více 140 - 160 160 - 170 po čet dní s mrazem 110 - 130 100 - 110 průměrný po čet dní se srážkami 1mm a více 100 - 120 90 - 100 pr ůměrná lednová teplota -2 - -3 -2 - -3 pr ůměrná červencová teplota 16 - 17 18 - 19 po čet jasných dní 40 - 50 40 - 50 po čet dní se sn ěhovou pokrývkou 60 - 80 40 - 50 Pramen: Atlas podnebí Česka: Klimatické oblasti ČR, 2007

Hydrologické pom ěry Celé sledované území SO ORP Opava spadá do povodí Odry, která odvádí vodu do Baltského mo ře. Vodní toky v území mají poměrn ě malý spád a bez regula čních zásah ů v korytech řek by vodní toky bohat ě meandrovaly. Výjimku tvo ří pouze vodní toky v jižní části území Vítkovské vrchoviny, kde jsou spády potok ů v ětší. Nejv ětší řekou, která protéká dané území, je řeka Opava, která vzniká soutokem St řední, Černé a Bílé Opavy u Vrbna pod Prad ědem a v Ostrav ě se vlévá do Odry. Opava protéká územím od severozápadu, kde částe čně tvo ří státní hranici s Polskem, poté protéká m ěstem Opavou, za kterou se stéká s Moravicí a te če dále sm ěrem na východ, kde v minulosti

18 tvo řila hranici mezi Pruskem a Rakouskouherskem a v současnosti částe čně tvo ří severní hranici zkoumaného správního obvodu. Další významnou řekou je Moravice, která pramení v oblasti Velké kotliny v Hrubém Jeseníku. Ve studovaném území protéká Moravice Hradcem nad Moravicí sm ěrem na sever a východn ě od Opavy se nachází soutok obou nejv ětších řek, které se v SO ORP Opava nacházejí. T řetí nejv ětší řekou protékající území od západu k východu je Hvozdnice, která pramení jižn ě od Horního Benešova a za Oticemi se vlévá do Moravice. Dalšími, ale již mén ě významnými vodními toky jsou Radu ňka, Destná, Velká, Ostrá, Strouha, Sedlinka, Porubka, Sezina, Mlýnská strouha a Old řišovský potok. Na území SO ORP lze rovn ěž nalézt velké množství vodních ploch. Nejv ětší vodní plochou na území správního obvodu je vodní nádrž Kružberk. Vodní nádrž Kružberk byla postavena v letech 1948 až 1955 a slouží k dodávkám vody pro vodárnu v Podhradí a zárove ň k zlepšování pr ůtok ů na řece Moravici. Mezi velké vodní plochy pat ří p ředevším vodní nádrž Poche ň, ležící severozápadn ě od Brumovic, Heraltické rybníky, St ěbo řický rybník, Raduňské rybníky a St říbrné jezero (KOLEKTIV PRACOVNÍK Ů HYDROLOGICKÉ SLUŽBY ČHMÚ, 1965).

Půdní pokryv Ve studovaném území se nachází pom ěrn ě pestrá škála p ůdních typ ů. Hn ědozem ě se vyskytují v západní části území v pomyslném trojúhelníku mezi obcemi Velké Heraltice, Brumovice a Neplachovice. Hn ědozem ě jsou zem ědělsky velmi hodnotné p ůdy vhodné pro p ěstování náro čných plodin jako pšenice, ječmen, cukrovka a vojt ěška. Západn ě od Opavy a Hradce nad Moravicí v oblasti St ěbo řické pahorkatiny se vyskytují ilimerizované p ůdy na sprašových hlínách, které bývají často slab ě oglejené, tyto p ůdy se rovn ěž vyskytují i v jižní části území mezi Hradcem nad Moravicí a Hájem ve Slezsku. Další výrazn ě zastoupeným p ůdním typem jsou nivní p ůdy, které se vyskytují v nivách řek Opavy a Moravice, v trojúhelníku mezi Hradcem nad Moravicí, Opavou a Štítinou. Další jejich výskyt je pak v oblasti Brumovic. Nivní p ůdy, stejn ě jako hn ědozem ě, jsou vhodné pro p ěstování náro čnějších plodin. V niv ě Opavy v úseku mezi Holasovicemi a Opavou a dále pak mezi Štítinou a Hájem ve Slezsku také nalezneme gleje, které nejsou p říliš vhodné pro zem ědělskou činnost. V katastru obce Háj ve Slezsku se nachází malý blok rašeliništní p ůdy, která je pro zem ědělství naprosto nevhodná (TOMÁŠEK, M., 2003).

Biogeografické pom ěry Na území správního obvodu jsou zastoupeny t ři biogeografické regiony: Opavský bioregion, který je sou částí polanské podprovincie a Nízkojesenický a Krnovský bioregion, které jsou sou částí hercynské podprovincie. Opavský bioregion zasahuje do studovaného území jen z menší části a v podstat ě kopíruje hranici Opavské pahorkatiny. Opavský

19 bioregion je nejtypi čtějším polonikem v České republice. Biodiverzita je však pom ěrn ě nízká, lze zde však najít rozmanité elementy. V tomto bioregionu se nachází p řevážn ě 3. vegeta ční stupe ň dubovo-bukový. Protože je krajina pom ěrn ě siln ě zkulturn ělá a ovlivn ěna lidskou činností, jsou flóra i fauna pom ěrn ě druhov ě chudé. Ze zbylých dvou bioregion ů zaujímá v ětší plochu nízkojesenický, který na území zasahuje v podstat ě ve stejném rozsahu jako Vítkovská vrchovina. Jedná se o bioregion hercynského charakteru, se z řetelným pronikáním prvk ů karpatské i polonské provincie. Převažuje zde biota bukového vegeta čního stupn ě v nižších polohách i ostr ůvky dubovo- bukového stupn ě. Mod řín opadavý zde má své centrum rozší ření v ČR. Flóra je pom ěrn ě bohatá. K významn ějším zástupc ům rostlin pat ří hvozdík kartouzek, dobromysl obecná, svízel lysá, devaterník vej čitý. Mezi významné druhy živo čich ů pat ří zejména ježek východní, plch lesní, netopýr brvitý, o řešník kropenatý, myšice temnopásá nebo mlok skvrnitý. Krnovský bioregion je ztotožn ěn se St ěbo řickou pahorkatinou a západní částí zasahuje i do Bruntálské vrchoviny. Bioregion tvo ří p řechodné pásmo mezi hercynskou a polonskou podprovincií. Podobn ě jako v opavském bioregionu p řevažuje biota dubovo- -bukového stupn ě s vysokým zastoupením lip a vlhkých stanoviš ť s místy se vyskytujícími autochtonními bory. Flóra je pom ěrn ě chudá. K významným druh ům pat ří kosatec sibi řský či hladýš pruský. Fauna má podobné zastoupení jako v nízkojesenickém bioregionu (CULEK, M., 1996).

Chrán ěná území Na území SO ORP Opava se nachází 13 chrán ěných území, jedná se o evropsky významné lokality Údolí Moravice, Jakartovice, Štola Jakartovice a Hn ěvošický háj. Dále pak Národní p řírodní rezervace Kaluža, P řírodní rezervace Hn ěvošický háj, Ho řina, Hvozdnice, U Leskoveckého chodníka a Přírodní památky Heraltický potok, H ůrky, Otická sopka a Úvalenské louky. Základní charakteristiky chrán ěných lokalit a p ředm ět jejich ochrany jsou uvedeny v tabulce č. 3. (WEISSMANOVÁ, H., a kol., 2004).

Tab. 3. Základní charakteristiky chrán ěných území v SO ORP Opava. vým ěra rok Chrán ěné území (ha) vyhlášení katastrální území předm ět ochrany Jamnice, Neplachovice, PP Heraltický potok 14,39 1991 Štemplovec Nivní louky a mok řady. Dubohabrový háj s prvky karpatské PR Hn ěvošický háj 67,71 1969 Hn ěvošice kv ěteny. Meandrující tok s b řehovými porosty Brumovice u Opavy, s bohatou populací šafránu PR Ho řina 22,3 1948 Velké Heraltice Heuffelova Smíšený les s p ůvodní heraltickou PP H ůrky 16,04 1995 Velké Heraltice borovicí a sudetským mod řínem. Mok řadní, lu ční a lesní ekosystém údolí Hvozdnice. Refugium mnoha Slavkov u Opavy, druh ů pták ů, odkryv celého komplexu PR Hvozdnice 56,24 1989 Štáblovice, Uhlí řov kvartérních sediment ů. Deštné, Jakartovice, EVL Jakartovice 13,75 Mladecko Modrásek bahenní PP Jezdkovický les 14,66 1990 Jezdkovice, Hlavnice Mravenci rodu Formica. Lesní Albrechtice, NPR Kaluža 57,03 1969 Žimrovice Zachovalý porost bu čin. Otice, Slavkov u PP Otická sopka 10,44 1991 Opavy Poz ůstatek sopky. EVL Štola Jakartovice II 0,04 Jakartovice Netopýr velký PR U leskovského chodníka 28,97 1969 Sk řípov Bukovojedlový les.

Domoradovice, Hradec nad Moravicí EVL Údolí Lesní Albrechtice, Přástevník kostivalový, střevlík Moravice 129,63 Žimrovice hrbolatý a vranka obecná. Sukcesní zarostlé louky a rákosiny v PP Úvalenské louky 6,50 1957 Brumovice u Opavy niv ě Opavy. Mozaika smíšeného, místy až parkového lesa a zrašelin ěných PR V Kalužích 19,44 1988 Pustá Polom prameniš ť. Pramen: Weissmanová H.. a kol. (2004): Ostravsko. In Mackov čin P. a Sedlá ček M. (eds.): Chrán ěná území ČR Vysv ětlivky: NPR národní p řírodní rezervace, PP p řírodní park, PR p řírodní rezervace, EVL evropsky významná lokalita

3 SOCIÁLN Ě - EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA

3.1 Obyvatelstvo a osídlení

3.1.1 Historie a vývoj SO ORP Opava První zmínky o osídlení území dnešního SO ORP Opava jsou zaznamenány již v daleké minulosti. Nejstarší archeologické nálezy jsou ze starší doby kamenné. První zmínky o slovanských osadnících jsou dochovány z 9. století. Ve 13. a 14. století pak dochází již ke kolonizaci v ětší části správního obvodu. Z této doby jsou dochovány písemné záznamy o vzniku osídlení ve většin ě sou časných obcí. V této dob ě bylo území pod nadvládou p řemyslovc ů a v ětšina území pat řila pod knížectví opavské. V roce 1224 byla Opava povýšena na m ěsto a stala se tak centrem celého regionu, jelikož celé území bylo poté prohlášeno za Opavské knížectví (FRANK, M., a kol. 1996). V období husitském tj. v 15. století nedochází k výrazným zm ěnám v charakteru sídelního systému ani vývoje obyvatel, jelikož opavsko bylo pom ěrn ě vzdáleno od center nepokoj ů. V této dob ě v zájmovém území žila naprostá p řevaha českého obyvatelstva s evangelickým náboženským vyznáním. V roce 1482 území obsadil uherský král Matyáš Korvín a knížectví Opavské bylo dáno do držení jeho synovi Janu až do první poloviny 16. století do nástupu Habsburk ů na český tr ůn. Opava byla do té doby bohatým m ěstem se zna čným množstvím privilegií, které si jako knížecí m ěsto vydobyla. Toto se však zm ěnilo po nástupu Habsburk ů, kdy bylo Opavské knížectví zrušeno. V období T řicetileté války došlo k obsazení území nejprve Dány a pak i švédskými vojsky. Po válce dochází ke stagnaci řemeslné výroby. Rovn ěž dochází k imigraci n ěmeckého obyvatelstva zejména do Opavy a k postupné rekatolizaci obyvatelstva (FRANK, M., a kol. 1996). V letech 1740 – 1741 došlo k Prusko–Rakouským válkám a část Slezska byla podstoupena Prusku. Jednalo se mimo jiné o území severn ě od řeky Opavy a tak se obce Hn ěvošice, Chlebi čov, Malé Hoštice (dnes m ěstská část Opavy), Velké Hoštice, Old řišov a Služovice staly sou části Pruska a jejich vývoj byl až do roku 1920, kdy došlo k podpisu versailleské smlouvy a p řipojení k ČSR, odlišný. U t ěchto obcí došlo k pom ěrn ě silné germanizaci (Pla ček V., 2007). Opava se v této dob ě stala centrem rakouské části Slezska. Přesto zde však žila po četná komunita n ěmeckého obyvatelstva, ve 20. letech 18. století tvo řila Opavu pouze sedmina českého obyvatelstva, zbytek byl n ěmecké národnosti (PFEFFER, V., a kol. 1998). V mezivále čném období náleželo celé území Československé republice, v Opav ě po řád pom ěrn ě silná komunita n ěmeckého obyvatelstva. V roce 1938 po podpisu mnichovské dohody p řipadlo území Opavska pod říšskou župu Sudety. Území odlou čené po Prusko-Rakouských válkách, tj. obce Hn ěvošice, Chlebi čov, Malé Hoštice

(dnes m ěstská část Opavy), Velké Hoštice, Old řišov a Služovice se staly p římou sou částí německého Polska a spadaly tak p římo pod T řetí říši. K osvobození území došlo v dubnu roku 1945. Od této doby již území náleželo České republice ( ŽÁ ČEK, R., 2004).

3.1.2 Sídelní struktura Sídelní struktura SO ORP Opava je charakteristická pom ěrn ě vysokou hustotou zalidn ění, jak již bylo uvedeno. Obecn ě by se dalo říci, že venkovských charakter osídlení lze pozorovat v jihozápadní a jihovýchodní části správního obvodu, tedy v oblastech s členit ějším reliéfem, kde se vyskytují, co se tý če obyvatel nejmén ě po četné obce a i hustota zalidn ění t ěchto obcí nep řesahuje po v ětšinou 100 obyv. na km 2. Naproti tomu v nížinatých oblastech správního obvodu podél řek Moravice a Opavy je zalidn ění pom ěrn ě husté, kde u Chlebi čova, Nových Sedlic a Štítiny je hustota obyvatel v ětší než 300 obyv. na km 2. Popula ční velikost t ěchto sídel je zde rovn ěž pom ěrn ě velká a v ětšina z nich má více než tisíc obyvatel. Velikostní strukturu obcí podle po čtu obyvatel znázor ňuje tabulka č. 4., z které je z řejmé, že ve sledovaném území p řevažují obce mezi 1000 – 1999 obyvateli, netypicky úzké zvolení intervalu má ukázat na pom ěrn ě úzký rozptyl obyvatel popula ční velikosti obcí v jinak v běžn ě uvád ěné kategorii 1000 – 4999 obyvatel. Z tabulky je rovn ěž patrné, že v území dominuje m ěsto Opava, ve kterém žije více než polovina celkového po čtu obyvatel.

Tab. 4. Rozd ělení obcí podle velikostních kategorií dle po čtu obyvatel SO ORP OPAVA k 26. 3. 2011.

podíl ve podíl obyvatel po čet správním po čet ve správním obcí obvodu [%] obyvatel obvodu [%] celkem ve správním obvodu 41 100,0 101 646 100,0 0 - 199 3 7,3 513 0,5 200 - 499 6 14,6 2229 2,2 500 - 999 11 26,8 8356 8,2 1000 - 1999 18 43,9 23 576 23,2 2000 - 19 999 2 4,9 8 718 8,6 20 000 - 49 999 - - - - 50 000 a více 1 2,4 58 274 57,3 Pramen: ČSÚ: SLDB 2011 p ředb ěžné výsledky .

3.1.3 Vývoj po čtu obyvatel První statisticky podložená data o po čtu obyvatel SO ORP Opava jsou k dispozici pro rok 1869, kdy došlo k prvnímu s čítání lidu. V této dob ě žilo na území dnešního SO ORP Opava 64 810 obyvatel. Z období p řed rokem 1869 nejsou žádné p řesné informace o po čtu obyvatel dostupné. Na obr. 3 je zachycen vývoj po čtu obyvatel od roku 1869 až do

23 roku 2011. Z grafu je patrné, že po čet obyvatel ve zkoumaném území rostl pom ěrn ě kontinuáln ě až do roku 1910. Mezi roky 1910 a 1921 došlo pouze k nepatrnému r ůstu. Tuto skute čnost lze vysv ětlit ztrátou obyvatel ve vále čném období a následným baby boomem, který slouží jako náhrada vále čných ztrát známí jako „demografický zákon války“ (ROSSET, E. 1964). V mezivále čném období došlo k pom ěrn ě výraznému nár ůstu obyvatel a v roce 1930 žilo na území SO ORP Opava 98 257 obyvatel, což je jen o necelé 4 tisíce mén ě než bylo v roce 2011. Pokud bychom protáhly trend vývoje po čtu obyvatel mezi roky 1921 a 1930, je možné vyslovit domn ěnku, že p řed za čátkem druhé sv ětové války mohlo území dnešního SO ORP Opava dosáhnout svého popula čního maxima, které bylo v roce 2001 a to 103 101 obyvatel. Mezi lety 1930 a 1950 po čet obyvatel poklesl z již zmín ěných 98 tisíc na 76 tisíc. To je dáno jednak p římými vále čnými ztrátami obyvatel a také odsunem n ěmeckého obyvatelstva, které do této doby žilo p ředevším v Opav ě, z daného území. Jen v rámci m ěsta Opavy se hovo ří o odsunu až 13 tisíc n ěmc ů a o dalších 14ti tisících z okolních obcí. (STAN ĚK T., 1991). Po druhé sv ětové válce dochází op ět k postupnému r ůstu po čtu obyvatel. Nejv ětší nár ůst zaznamenala Opava, kde došlo k zvýšení po čtu obyvatel ze 40 tisíc na 60 tisíc mezi roky 1950 a 2001 a Opava se tak postarala o výrazný popula ční r ůst v území SO ORP Opava po II. sv ětové válce. Ostatní obce si více mén ě držely stejný po čet obyvatel od roku 1950 až do roku 1991. V cenzu 2001 se pak za číná projevovat proces suburbanizace a v obcích v okolí m ěsta Opavy se po čet obyvatel za čal zvedat, zejména v Brance u Opavy a Slavkov ě, kde po čet obyvatel stoupl o jednu t řetinu. Vývoj po čtu obyvatel v jednotlivých obcích je uveden v příloze 1 této práce.

Obr. 3. Vývoj po čtu obyvatel SO ORP Opava v letech 1869 až 2011 Pramen: ČSÚ: Historický lexikon obcí, ČSÚ: SLDB 2011 p ředb ěžné výsledky

3.1.4 Struktura obyvatelstva Struktura dle v ěku Věková struktura obyvatel SO ORP Opava je velmi podobná, jak s Moravskoslezským krajem, tak i s celou ČR. Tedy vysoký podíl obyvatel v produktivním věku 15 - 64 let, kte ří tvo ří více než 70 % obyvatel. Jak je vid ět z tabulky č. 5, tak se podíl této kategorie od roku 1991 zv ětšoval až do roku 2005, poté došlo k lehkému snížení podílu na 70,4 % v roce 2010. Nejvýrazn ější zm ěny ve struktu ře obyvatel se odehrály v kategorii p ředproduktivního obyvatelstva, tedy v kategorii 0 - 14 let, kde došlo k poklesu podílu z 22,4 % na 14,6 % v roce 2010. Tento jev se však odehrál v celé ČR, kdy došlo k ustálení porodnosti na nízké úrovni a naopak výrazným zp ůsobem se prodloužila délka života. Od roku 2007 v kategorii p ředproduktivního obyvatelstva došlo ke stagnaci trendu, což bylo zp ůsobeno baby boomem, kdy silné ro čníky ze 70. let za čaly zakládat rodiny. V SO ORP Opava tedy dochází ke stárnutí obyvatel. Tento fakt rovn ěž dokládá index stá ří, který ukazuje pom ěr po čtu obyvatel postproduktivního obyvatelstva k po čtu obyvatel předproduktivního v ěku (PAVLÍK, Z., a kol., 2002). V posledních dvaceti letech dochází u indexu stá ří k silnému nár ůstu. Nár ůst indexu stá ří byl sice v posledním období pom ěrn ě mírný, což zp ůsobil již zmín ěný baby boom, nicmén ě v sou časnosti dochází již k jeho ukon čení a lze tedy o čekávat, že index stá ří bude v blízké budoucnosti op ět r ůst vyšším tempem než v sou časnosti. Podíly v ěkových skupin pro jednotlivé obce a jejich indexy stá ří jsou uvedeny v příloze 2. Nejvyšší hodnota indexu stá ří 159,2 je dosažena v obci Kyjovice, dále následují obce Mladecko a Háj ve Slezsku. V případ ě Kyjovic a zejména pak Háje ve Slezsku, který má pom ěrn ě atraktivní polohu vzhledem k dopravní dostupnosti a blízkosti Opavy a Ostravy, je vysoký index stá ří zap říčin ěn umíst ěním domov ů pro seniory, které v menších obcích mohou index stá ří ovlivnit velmi výrazn ě. Co se tý če prostorového rozložení indexu stá ří, tak krom ě vlivu suburbanizace v okolí Opavy, kde je skoro ve všech okolních obcích index stá ří nižší než 100 vlivem st ěhování rodin s dětmi mimo m ěsto, tak v podstat ě v jiných částech SO ORP Opava nelze vypozorovat nějaké specifické prostorové chování. Pro p říklad uvedeme západn ě položené Mladecko s vysokou hodnotou indexu a sousední Litultovice, které mají hodnotu indexu pom ěrn ě nízkou.

Tab. 5 Struktura obyvatel podle v ěku a v ěkových kategorií v SO ORP Opava v letech 1991 až 2010.

Stav obyvatel k 31. 12 1991 1995 1999 2002 2005 2007 2009 2010 (uvedeného roku) 102 129 103 660 102 927 102 609 101 865 101 728 101 719 101 646 0 - 14 22,4 19,4 17,5 16,0 14,9 14,5 14,5 14,6 % podíl kategorií ve 15 - 64 66,3 68,4 69,7 70,9 71,2 71,1 70,7 70,4 věku: 65+ 13,1 12,1 12,7 13,0 13,9 14,4 14,8 15,0 Pr ůměrný v ěk - 36,2 37,6 38,6 39,5 40,0 40,4 40,6 Index stá ří 50,6 62,3 72,8 81,1 92,8 99,2 102,5 102,9 Pramen: ČSÚ: Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností

Z obr. 4 je patrné srovnání vývoje indexu stá ří mezi SO ORP Opava, Moravskoslezským krajem a ČR. Ze srovnání je patrné, že vývoj indexu je ve všech sledovaných územích podobný a problém demografického stárnutí se vyskytuje na všech úrovních.

Obr. 4 Vývoj indexu stá ří v letech 1991 - 2010 v SO ORP Opava, Moravskoslezském kraji a ČR. Pramen: ČSÚ, Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností, kraj ů a ČR 2011

Vzd ělanostní struktura Vzd ělanostní úrove ň obyvatel SO ORP Opava je v porovnání s Moravskoslezským krajem lepší, p ři srovnání s ČR pak lehce horší, jak je vid ět z tabulky 6. Pro zhodnocení vzd ělanostní struktury bylo využito indexu vzd ělanosti 2. Z tabulky i grafu je patrné, že nejv ětší zastoupení v území mají obyvatelé vyu čení a se st ředním odborným vzd ěláním bez maturity. Pom ěrn ě vysoké zastoupení mají však také vysokoškoláci, kterých je zde zastoupeno relativn ě více než v kraji a dokonce i více než v ČR. Ovšem na druhou stranu zde rovn ěž žije nejvyšší podíl obyvatel bez vzd ělání ze všech sledovaných území. Nejvyšší hodnota indexu vzd ělanosti byla dosažena v obci Háj ve Slezsku a to 2,544, naopak nejnižší hodnotu zaznamenala obec Jakartovice. Z hlediska prostorového rozložení je vyšší hodnota indexu vzd ělanosti dosažena v obcích ležících na p římce spojující Ostravu s Opavou a dále pak v obcích v okolí samotné Opavy. Naopak obce s nízkými hodnotami indexu vzd ělanosti se nacházejí v jihozápadní části SO ORP Opava. Toto je z řejm ě zp ůsobeno tím, že bydlení v obcích tvo řící zázemí velkých m ěst si mohou dovolit spíše bohatší a tím pádem vzd ělan ější obyvatelé. Představa, že mladší obyvatelstvo obcí je více

2 Jednotlivý úrovním vzd ělání byly p řiřazeny váhy, kterými pak byly po čty obyvatel v jednotlivých kategoriích vynásobeny, konkrétn ě váha: pro obyvatelstvo bez vzd ělání 0, pro základní v četn ě neukon čeného 1, vyu čené a st řední odborné bez maturity 2, úplné st řední s maturitou, vyšší odborné a nadstavbové 3 a pro vysokoškolské 4. Po vynásobení byly jednotlivé kategorie se čteny a celková suma byla vyd ělena po čtem obyvatel 15-ti letých a starších mimo obyvatele u kterých vzd ělání nebylo zjišt ěno.

26 vzd ělan ější, v SO ORP Opava úpln ě neplatí, resp. i obce se starší v ěkovou strukturou zaznamenávají pom ěrn ě dobrou vzd ělanost obyvatel, nap ř. již zmín ěný Háj ve Slezsku s nejvyšší hodnotou indexu vzd ělanosti má jeden s nejvyšších podíl ů obyvatel v postproduktivním v ěku, naopak obce jako Lhotka u Litultovic a Litultovice či Uhlí řov, kde žije pom ěrn ě mladé obyvatelstvo, má hodnotu indexu vzd ělanosti nízkou. Nalezneme zde však i obce kde lze najít silný vztah mezi mladým obyvatelstvem a dobrou vzd ělaností, dobrým p říkladem jsou Budišovice. Detailní vzd ělanostní struktura obyvatel jednotlivých obcí je uvedena v příloze 3.

Tab. 6 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší podle nejvyššího ukon čeného vzd ělání v roce 2011v SO ORP Opava, Moravskoslezském kraji a ČR. SO ORP Opava Moravskoslezský kraj ČR podíl podíl podíl absolutní obyvatel absolutní obyvatel absolutní obyvatel po čet 15+ [%] po čet 15+ [%] po čet 15+ [%]

obyvatelstvo 15+ 86923 100 1057012 100 9 034 544 100

bez vzd ělání 659 0,8 6536 0,6 47 253 0,5 základní v četn ě neukon čeného 15152 17,4 203662 19,3 1574856 17,4

vyu čení a st řední odborné bez maturity 29880 34,4 366663 34,7 2 963 972 32,8

úplné st řední odborné s maturitou, vyšší odborné a nadstavbové 26700 30,7 310025 29,3 2 794 996 30,9 vysokoškolské 11140 12,8 120668 11,4 1 117 830 12,4 nezjišt ěno 3392 3,9 49458 4,7 535 637 5,9 Index vzd ělanosti 2,389 2,332 2,395 Pramen: vlastní výpo čet z ČSÚ: Předb ěžné výsledky SLDB 2011

Obr. 5 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší podle nejvyššího ukon čeného vzd ělání v roce 2011 v SO ORP Opava, Moravskoslezském kraji a ČR Pramen: vlastní výpo čet z ČSÚ: Předb ěžné výsledky SLDB 2011

V tabulce 7 jsou znázorn ěny po čty školských za řízení ve školním roce 2010/2011 na území správního obvodu. Zastoupení školských za řízení je pom ěrn ě dobré, zvlášt ě pak v oblasti st ředního školství, kde jsou zastoupeny všechny b ěžné obory. V Opav ě má sídlo Slezská univerzita, která se člení na filozoficko-přírodov ědeckou fakultu, fakultu ve řejných politik a matematický ústav. Obchodn ě podnikatelská fakulta pat řící pod Slezskou univerzitu v Opav ě má sídlo v Karviné.

Tab. 7 Školská za řízení v SO ORP Opava ve školním roce 2010/2011. mate řské školy po čet za řízení celkem 46 po čet za řízení celkem 47 základní školy z toho jen s I. stupn ěm 18 po čet za řízení celkem 16 z toho gymnázia 2

st řední školy z toho obory st ředních odborných škol a praktických škol 13 z toho obory st ředních odborných učiliš ť a odborných u čiliš ť 6 vyšší odborné školy po čet za řízení celkem 2 vysoké školy po čet za řízení celkem 1 Pramen: ČSÚ: Ve řejná databáze ČSÚ

3.1.5 Pohyb obyvatel Z tabulky 8, kde je zachycen pohyb obyvatelstva v SO ORP Opava za posledních deset let, je dob ře patrné, že od roku 2004 dochází k postupnému nár ůstu živ ě narozených obyvatel. Tento trend dob ře ukazuje na již zmín ěný baby boom v kapitole o v ěkové struktu ře obyvatel, který prob ěhl na konci minulého desetiletí. Po čet živ ě narozených v tomto období byl lehce vyšší v SO ORP Opava než v celém kraji. Zmín ěný baby boom rovn ěž zp ůsobil p řirozený p řír ůstek obyvatel, který nastal ve správním obvodu v letech 2006 až 2009. Úmrtnost se drží pom ěrn ě konstantn ě mezi 10 až 11 zem řelými na tisíc obyvatel. Co se tý če mechanického p řír ůstku, tak ten je krom ě let 2008 a 2010 záporný a je tak v souladu s vývojem v celém Moravskoslezském kraji, který se potýká s pom ěrn ě vysokou emigrací v ětšinou mladých obyvatel, kte ří zde h ůř e hledají zam ěstnání vlivem strukturálních zm ěn, které v regionu za posledních 20 let prob ěhly. Nicmén ě by bylo zajímavé sledovat migraci na úrovních jednotlivých obcí, kde lze p ředpokládat, že zejména v obcích v okolí Ostravy a Opavy tedy v centrální a východní části území, bude z řejm ě vlivem suburbaniza čních proces ů docházet spíše k mechanickému p řír ůstku obyvatel než úbytku. Z AŠO vyplynulo, že v ětšina dotazovaných obyvatel se nechce z obcí SO ORP Opava odst ěhovat. A ť už se jedná o mladé obyvatele, st řední generaci či zástupce nejstarších obyvatel. Z celkového po čtu 100 dotazovaných lidí, by se cht ěli odst ěhovat pouze 3 obyvatelé, což ukazuje na to, že ochota migrovat u obyvatel obcí je pom ěrn ě nízká. Naopak v ětší sklony k migraci budou mít z řejm ě obyvatelé m ěst, ti se také v ětšinov ě podílí na emigraci z regionu. Pokud se podíváme na hlavní d ůvody, pro č obyvatelé v obcích z ůstávají, vidíme, že nejvíce jsou zmi ňované d ůvody: rodina, bydlení a p řátelé. Všechny d ůvody a jejich zastoupení jsou uvedeny na obrázku 6.

Obr. 6. Vztah k bydlišti obyvatel vybraných obcí SO ORP Opava. Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Záv ěrem lze konstatovat, že celkový po čet obyvatel ve sledovaném období v území SO ORP Opava klesá a to zejména v první polovin ě sledovaného období, kdy docházelo k úbytku obyvatel jak p řirozenou tak mechanickou cestou. Nicmén ě ani již n ěkolikrát zmín ěný baby boom nesta čil nahradit úbytek obyvatel migrací, ale jen zmírnit ztráty obyvatel. Výjimku tvo ří rok 2009, kdy došlo jedinkrát k celkovému nár ůstu obyvatel, a to jednak díky kladnému migra čnímu saldu, tak díky p řirozenému p řír ůstku.

Tab. 8. Bilance pohybu obyvatelstva v SO ORP Opava a Moravskoslezském kraji v letech 2001 až 2010. SO ORP Opava 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Živ ě narození na 1000 obyvatel 8,6 9,5 9,4 9,6 10,1 10,5 11,1 11,3 11,1 10,0 Zem řelí na 1000 obyvatel 10,3 10,1 10,5 10,0 10,2 10,2 10,4 11,0 10,8 11,0 Přirozený p řír ůstek na 1000 obyvatel -1,7 -0,7 -1,1 -0,5 -0,1 0,2 0,6 0,3 0,3 -1,0 Přist ěhovalí na 1000 obyvatel 8,1 7,7 7,6 7,9 8,1 8,3 9,7 11,4 9,0 10,9 Vyst ěhovalí na 1000 obyvatel 9,2 9,7 9,4 9,0 10,9 9,5 10,8 10,5 10,6 10,6 Přír ůstek st ěhováním na 1000 obyvatel -1,0 -1,9 -1,8 -1,1 -2,8 -1,2 -1,1 0,9 -1,5 0,3 Celkový p řír ůstek na 1000 obyvatel -2,8 -2,6 -2,9 -1,5 -2,9 -0,9 -0,4 1,2 -1,2 -0,7 Moravskoslezský kraj 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Živ ě narození na 1000 obyvatel 9,0 9,1 9,2 9,4 9,7 9,9 10,7 10,7 10,6 10,5 Zem řelí na 1000 obyvatel 10,3 10,4 10,6 10,4 10,4 10,1 10,1 10,4 10,6 10,7 Přirozený p řír ůstek na 1000 obyvatel -1,3 -1,3 -1,5 -1,0 -0,7 -0,2 0,6 0,3 -0,0 -0,2 Přist ěhovalí na 1000 obyvatel 3,3 4,4 5,2 4,7 4,0 4,2 5,9 5,3 3,9 3,6 Vyst ěhovalí na 1000 obyvatel 5,0 5,6 5,6 5,8 5,3 5,1 6,0 5,3 6,2 6,8 Přír ůstek st ěhováním na 1000 obyvatel -1,7 -1,3 -0,4 -1,1 -1,3 -1,0 -0,1 -0,1 -2,3 -3,2 Celkový p řír ůstek na 1000 obyvatel -3,0 -2,6 -1,9 -2,1 -2,0 -1,2 0,5 0,3 -2,3 -3,3 Pramen: Vlastní výpo čet z ČSÚ, ČSÚ: Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou působností, ČSÚ: Demografická ro čenka kraj ů 2011

3.1.6 Ekonomická aktivita obyvatel a trh práce

Struktura obyvatelstva SO ORP Opava z hlediska ekonomické aktivity je bohužel datov ě doložena jen z dat ze s čítání lidí, dom ů a byt ů z roku 2001. Data ze SLDB 2011 nejsou pro tuto kapitolu v sou časné dob ě dostupná. Z dat ze s čítání lidí, dom ů a byt ů 2001 je vidět, že struktura zam ěstnanosti z hlediska základního člen ění hospodá řských aktivit v SO ORP Opava je více či mén ě shodná s rozložením v ČR. Ve sledovaném území má však p řeci jen mírnou p řevahu

30 primér a sekundér, naopak terciérní složka je zastoupena mén ě než v České republice jako celku. Podíly jednotlivých složek jsou zobrazeny na obrázku 7. V ětší podíl v priméru je dán p ředevším zem ědělskou produkcí v SO ORP Opava, zejména pak díky rostlinné produkci, jelikož se zde nachází nejv ětší podíl orné p ůdy v kraji. Nejvyšší míry zam ěstnanosti v priméru jsou dosahovány v obcích v západní části území, které je zam ěř eno výrazn ě na zem ědělskou zejména rostlinou produkci ale i na produkci živo čišnou. Nejv ětší podíl EA obyvatel v priméru dosahuje obec Uhlí řov, kde je zam ěstnána více než čtvrtina obyvatel. Následují obce Jezdkovice a Lhotka u Litultovic. V sekundéru pracuje více než 40 % EA obyvatel správního obvodu. V sekundéru již není prostorová koncentrace tak z řejmá jako v případ ě priméru. Nejv ětší podíly dosahují obce bu ď v okolí Opavy a Ostravy, kde je koncentrace pr ůmyslových podnik ů pom ěrn ě vysoká nebo v menších obcích, kde sídlí v ětší po čet menších podnik ů. Takovým p říkladem je Sosnová nebo Jakartovice. V terciéru pracuje ve sledovaném území nejv ětší podíl EA obyvatel a to zhruba 53 %. Nejv ětší podíly v terciéru zaznamenávají obce Hrabyn ě a Háj ve Slezsku. V obci Hrabyn ě je to dáno sídlem rehabilita čního ústavu specializujícího se na dosp ělé pacienty s neurologickými a poúrazovými stavy. V Háji ve Slezsku bude vysoký podíl pracujících v terciéru nejspíš zap říčin ěn vysokou vzd ělaností obyvatel, kte ří nacházejí pracovní uplatn ění práv ě v terciérním sektoru.

Obr. 7 Podíl pracujících v základních sektorech ekonomiky v SO ORP Opava k 1. 3. 2001 Pramen: ČSÚ: SLDB 2001

Na obr. 8 vidíme strukturu ekonomicky aktivních obyvatel dle jednotlivých odv ětví, tak jak byly zaznamenány p ři sčítání lidí dom ů a bytu (SLDB) 2001. Z něj je patrné, že nejvíce lidí je zam ěstnáno v pr ůmyslu, dále pak v kategorii školství, zdravotnictví, veterinární a sociální služby a t řetí nejpo četn ější složkou je obchod, oprava motorových vozidel a spot řebního zboží.

Obr. 8 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odv ětvích v SO ORP Opava k 1. 3. 2001 Pramen: ČSÚ: SLDB 2001

Vývoj trhu práce v SO ORP Opava od roku 2005 v podstat ě kopíruje vývoj, který můžeme sledovat v České republice i v Moravskoslezském kraji, jak je patrné z tabulky 9. Při stejném vývojovém trendu jsou však mezi sledovanými územími silné rozdíly. Jak z tabulky vyplývá, tak na za čátku sledovaného období v SO ORP Opava byla úrove ň registrované míry nezam ěstnanosti na 10,3 %, což bylo v porovnání s ČR o 1,4 % více, ale v porovnání s Moravskoslezským krajem o 3,9 % mén ě. Je tedy patrné, že v rámci Moravskoslezského kraje, který má dlouhodob ě vyšší míru nezam ěstnanosti související s transformací t ěžkého pr ůmyslu, má SO ORP Opava míru nezam ěstnanosti relativn ě nízkou. Nižší po čáte ční míra nezam ěstnanosti v SO ORP Opava v porovnání s Moravskoslezským krajem je zap říčin ěna diverzifikovan ější strukturou pr ůmyslu p řed rokem 1989 a tedy lepšími podmínkami pro adaptaci na tržní prost ředí. Od roku 2005 do roku 2008 m ůžeme sledovat výrazný pokles míry nezam ěstnanosti ve sledovaném správním obvodu. Tento vývoj ur čoval silný hospodá řský r ůst v celé ČR. Mezi roky 2008 až 2009 však dochází k výraznému obratu, co se tý če vývoje míry nezam ěstnanosti. Dochází k růstu nezam ěstnanosti z 6,5 na 9,9 %. Tento náhlý r ůst byl zp ůsoben americkou finan ční krizí, která se poté p řem ěnila na krizi ekonomickou, která postihla v podstatě všechny vysp ělé zem ě a m ěla pom ěrn ě silný dopad v celé Evrop ě.

Tab. 9 Vývoj dosažitelných uchaze čů , ekonomicky aktivního obyvatelstva, míry nezam ěstnanosti a volných pracovních p říležitostí v SO ORP Opava, v Moravskoslezském kraji (MSK) a ČR vždy k 31. 12. v letech 2005 a 2011. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SO ORP Opava 5 343 5 094 3 904 3 390 5 171 5 846 5 164 dosažitelní MSK 91 177 80 378 61 403 54 193 78 554 79 257 71 266 uchaze či ČR 481 071 421 291 331 694 335 025 527 728 546 483 491 958 SO ORP Opava 51 972 51 972 52 174 52 174 52 174 52 174 52 174 ekonomický aktivní MSK 640 716 638 773 638 532 638 583 646 925 641 438 637 256 obyvatelstvo ČR 481 071 5 495 811 5 544 625 5 621 070 5 708 580 5 712 497 5 709 218 SO ORP Opava 10,3 9,8 7,5 6,5 9,9 11,2 9,9 míra nezam ěstnanosti MSK 14,2 12,6 9,6 8,5 12,1 12,4 11,2 v % ČR 8,9 7,7 6,0 6,0 9,2 9,6 8,6 SO ORP Opava 332 538 925 496 263 199 251 volná pracovní MSK 3 301 7 949 10 961 8 793 2 758 3 193 4 165 místa ČR 51 007 91 983 138 560 89 711 30 662 30 853 35 806 Pramen: Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních v ěcí: Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska Pozn. "Podle oficiální metodiky se míra registrované nezam ěstnanosti na úrovni ČR, kraj ů a okres ů po čítá na základ ě výsledk ů výb ěrového šet ření pracovních sil. Míra nezam ěstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z d ůvodu nedostupnosti dat o zam ěstnaných na úrovni t ěchto územních celk ů po čítá na základ ě ekonomicky aktivního obyvatelstva."

Vrchol krize podle vývoje hrubého domácího produktu nastal v roce 2009, nicmén ě nejvyšší míra nezam ěstnanosti byla zaznamenána až v roce 2010 (NIEDERMAYER, L. 2010a, 34-35). Kdy v SO ORP Opava dosahovala míra nezam ěstnanosti 12,4 %. Je však třeba uvést, že míra nezam ěstnanosti v Moravskoslezském kraji byla p řesto nižší než v roce 2005. V roce 2011 nezam ěstnanost mírn ě klesla. Pokud se podíváme na obrázek 9, kde je znázorn ěn vývoj po čtu uchaze čů na jedno volné pracovní místo, je vid ět že po čet uchaze čů klesá až do roku 2007, ale již v roce 2008 po čet uchaze čů mírn ě stoupl, a čkoliv nezam ěstnanost dále klesala. Z vývoje po čtu uchaze čů na jedno volné pracovní místo je rovn ěž patrné, že SO ORP Opava se po krizovém období nedostal v této statistice p řed Moravskoslezský kraj. Jedna z možných p říčin m ůže být v horší dopravní dostupnosti území SO ORP Opava vzhledem k ostatnímu území v centru kraje, které je dob ře napojeno na dálni ční sí ť a s tím související p říchod nových investor ů práv ě do t ěchto lépe dopravn ě dostupných center. Nicmén ě míra nezam ěstnanosti ve sledovaném území je stále nižší než v kraji, avšak z tabulky 9 je patrné, že zatímco rozdíly mezi SO ORP Opava a ČR, co se tý če trhu práce, jsou na podobné úrovni jako na za čátku sledovaného období, tak rozdíly mezi správním obvodem a Moravskoslezským krajem se postupn ě snižují.

Obr. č. 9 Vývoj po čtu dosažitelných uchaze čů na jedno volné pracovní místo v SO ORP Opava vždy k 31. 12 mezi roky 2005 až 2011. Pramen: Vlastní výpo čet z Integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních v ěcí: Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska

Vlastní rozložení míry nezam ěstnanosti v jednotlivých obcích SO ORP Opava je uvedeno v příloze 4 této práce. P řed nástupem ekonomické krize v roce 2008 byla míra nezam ěstnanosti vyšší než 10 % pouze v sedmi obcích správního obvodu. Nejvyšší míru zaznamenala obec Mladecko 16,9 % dále pak Jakartovice 14,8 % a Sosnová 13,4 %. Z prostorového rozložení je patrné, že se jedná o obce ze západní části území, které jak už bylo řečeno, je více orientované na primér a jeho dopravní dostupnost k centru regionu či kraje je mnohem horší a i vzd ělanost obyvatel je zde nižší. Lze tedy sledovat podobnost, kterou konstatují Binek J., a kol. 2010, že vyšší míra nezam ěstnanosti ve venkovských obcích je dána klesajícím množstvím pracovních p říležitostí v zem ědělství a koncentrací tercierních aktivit ve m ěstech, kdy lidé z obcí bu ď nemají dostate čnou kvalifikaci pro uplatn ění v sektoru služeb a často ani necht ějí dojížd ět za prací na v ětší vzdálenosti. Nejnižší hodnoty míry nezam ěstnanosti byly zaznamenány v obcích sousedících s Opavou. Výjimku tvo ří obec Brat říkovice, která znamenala v ůbec nejnižší nezam ěstnanost a to 2,4 %, ležící v nejzápadn ější části území, je však nutno podotknout, že již v roce 2010, kdy byla obecn ě nezam ěstnanost nejvyšší, zaznamenala i obec Brat říkovice nejvyšší míru nezam ěstnanosti a to 27,7 %. V roce 2010 pak jen 7 obcí v SO ORP Opava m ělo míru nezam ěstnanosti nižší než 10,0 %, v roce 2011 se pod touto hranicí nacházela polovina obcí. Z AŠO vyplynulo, že v ětšina obyvatel není spokojena s pracovními p říležitostmi v rámci obce. Pracovní p říležitosti za nedostate čné považuje 33 % obyvatel, 51 % za dostate čné a jen 16 % obyvatel považuje pracovní p říležitosti v obci za dobré.

3.1.7 Vyjíž ďka za prací a do škol

Analýza vyjíž ďky za prací a do škol se rovn ěž opírá o data ze SLBD 2001, bohužel aktuáln ější data nejsou stále k dispozici. Z dat o vyjíž ďce vyplývá, že krom ě Hradce nad Moravicí, více než polovina zam ěstnaných musí za prací vyjížd ět do jiné obce či m ěsta. U Hradce nad Moravicí je tato situace dána tím, že zde sídlí nejv ětší podnik co do po čtu zam ěstnanc ů v celém SO ORP a navíc se jedná o m ěsto, které zajiš ťuje řadu služeb pro okolní obce. Z 25 obcí vyjíždí za prací více než 70 % zam ěstnaných osob, u žák ů je toto číslo ješt ě mnohem vyšší. Pokud se podíváme na hlavní sm ěry vyjíž ďky zam ěstnaných, tak zjistíme, že v ětšina dojíždí za prací do Opavy, jakož to centra správního obvodu. Nicmén ě jak je vid ět na obrázku deset, tak z 6 obcí z východní části území je hlavní sm ěr vyjíž ďky do m ěsta Ostravy. U t ěchto obcí zejména pak u Budišovic, Kyjovic a T ěškovic jsou vazby na m ěsto Ostravu pom ěrn ě silné, jelikož i spojení ve řejnou dopravou je orientováno spíše na Ostravu a po čet spoj ů s Opavou je naopak pom ěrn ě nízký, jak uvidíme dále v kapitole o dopravní obslužnosti. Z pohledu t ěchto obcí lze tedy spekulovat o správném vymezení SO ORP Opava. Z obce Sosnová pak nejvíce zam ěstnaných vyjíždí do Horního Benešova v okrese Bruntál, jelikož se jedná o sousední m ěsto a navíc Sosnová byla v roce 2001 sou části okresu Bruntál, proto je tato vazba pom ěrn ě silná.

Obr. 10. Vyjíž ďka do zam ěstnání z obcí SO ORP Opava, mimo m ěsto Opavu. Pramen: ČSÚ: Dojíž ďka do zam ěstnání a škol SLBD 2001

3.2 Hospodá řství

V tabulce 10 lze vid ět rozložení ekonomických subjekt ů podle po čtu pracovník ů v SO ORP Opava a Moravskoslezském kraji. Z těchto dat je patrné, že v rámci sledovaného území je v ětšina podnikatelských subjekt ů, p řes 94 %, spadá do kategorie tzv. drobných podnik ů do 9 zam ěstnanc ů. Což v podstat ě koreluje s údaji o Moravskoslezském kraji tak i ČR. 3 Malé podniky do 49 zam ěstnanc ů pak tvo ří p řes 4 % procenta podnikatelských subjekt ů. St řední podniky zabírají p řes 1 % a velké jen 0,22 % všech ekonomických subjekt ů. Nic mén ě uvedená data jsou jen orienta ční, jelikož p řes 50 % všech ekonomických subjekt ů neuvádí p řesný po čet zam ěstnanc ů.

Tab. 10. Ekonomické subjekty podle po čtu pracovník ů v SO ORP Opava a Moravskoslezském kraji pro rok 2011. MSK SO ORP Opava absolutní po čet relativní po čet absolutní po čet relativní po čet Ekonomické subjekty celkem 245 290 - 22 547 - Neuvedeno 142 505 - 12 975 - Bez zam ěstnanc ů 75 180 73,14 7 167 74,87 1 - 9 zam ěstnanc ů 21 834 21,24 1 847 19,30 10 - 19 zam ěstnanc ů 2 654 2,58 256 2,67 20 - 49 zam ěstnanc ů 1 802 1,75 178 1,86 50 - 99 zam ěstnanc ů 712 0,69 71 0,74 100 - 199 zam ěstnanc ů 310 0,30 30 0,31 200 - 249 zam ěstnanc ů 60 0,06 5 0,05 250 - 499 zam ěstnanc ů 123 0,12 9 0,09 500 - 999 zam ěstnanc ů 65 0,06 5 0,05 1000 - 1999 zam ěstnanc ů 28 0,03 3 0,03 2000 - 4999 zam ěstnanc ů 14 0,01 1 0,01 5000 - 9999 zam ěstnanc ů 2 0,00 - - 10 000 a více zam ěstnanc ů 1 0,00 - - celkem bez neuvedeno 102 785 100,00 9 572 100,00 Pramen: ČSÚ: Ve řejná databáze ČSÚ Pozn. U více než poloviny ekonomických subjekt ů není po čet pracovník ů uveden. V údaji s relativním po čtem se s neuvedeným subjekty nepo čítá.

V tabulce 11 je uvedeno rozd ělení ekonomických subjekt ů dle p řevažující ekonomické činnosti podle klasifikace CZ-NACE. Z té je patrné, že nejv ětší zastoupení v SO ORP Opava, co se tý če po čtu, mají subjekty zabývající se velkoobchodem a maloobchodem, opravou a údržbou motorových vozidel 28,5 %. Dále pak subjekty zpracovatelského pr ůmyslu 13,8 % a subjekty zabývající se profesní, v ědeckou nebo

3 Člen ění podnik ů na drobný, malý, st řední a velký se opírá nejen o po čet zam ěstnanc ů, ale i o obrat a bilan ční sumu podniku. Pro nedostupnost dat je využita klasifikace jen podle po čtu zam ěstnanc ů.

36 technickou činností. V porovnání s Moravskoslezským krajem je odv ětvová struktura SO ORP Opava tém ěř podobná. Nejv ětší rozdíly jsou u Velkoobchodu a maloobchodu a ve zpracovatelském pr ůmyslu, tyto rozdíly v relativním podílu p řesahují jen 1 %. Naopak nejnižší zastoupení mají kategorie t ěžba nerostných surovin, kde jsou aktivní pouze t ři subjekty. V SO ORP Opava se t ěží pouze stavení kámen na území Hradce nad Moravicí, Mladecka a Litultovic (HON J., a kol., 2010).

Tab. 11. Ekonomické subjekty podle p řevažující činnosti CZ-NACE v SO ORP Opava a Moravskoslezském kraji v roce 2011. MSK SO ORP Opava absolutní relativní absolutní relativní převažující činnost dle CZ-NACE po čet po čet po čet po čet A - ZEM ĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁ ŘSTVÍ 8472 3,51 889 3,99 B - T ĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 88 0,04 3 0,01 C - ZPRACOVATELSKÝ PR ŮMYSL 30121 12,49 3067 13,78 D – VÝROBA A ROZVOD ELEKT ŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU 353 0,15 40 0,18 E – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 1112 0,46 96 0,43 F - STAVEBNICTVÍ 28257 11,71 2694 12,10 G - VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL 65761 27,26 6339 28,47 H - DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 6742 2,80 582 2,61 I - UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 12511 5,19 977 4,39 J - INFORMA ČNÍ A KOMUNIKA ČNÍ ČINNOSTI 4105 1,70 374 1,68 K - PEN ĚŽNICTVÍ A POJIŠ ŤOVNICTVÍ 4153 1,72 262 1,18 L - ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 11076 4,59 837 3,76 M - PROFESNÍ, V ĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 31505 13,06 2760 12,40 N - ADMINISTRATIVNÍ A PODP ŮRNÉ ČINNOSTI 4134 1,71 276 1,24 O - VE ŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPE ČENÍ 828 0,34 137 0,62 P – VZD ĚLÁVÁNÍ 4207 1,74 391 1,76 Q - ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉ ČE 3487 1,45 299 1,34 R - KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREA ČNÍ ČINNOSTI 5832 2,42 658 2,96 S - OSTATNÍ ČINNOSTI 18458 7,65 1583 7,11 T - ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAM ĚSTNAVATEL Ů; ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ PRODUKUJÍCÍCH BLÍŽE NEUR ČENÉ VÝROBKY A SLUŽBY PRO VLASTNÍ POT ŘEBU - - - - U - ČINNOSTI EXTERITORIÁLNÍCH ORGANIZACÍ A ORGÁN Ů 4 0,00 - - celkem 241206 100,00 22264 100,00 Pramen: ČSÚ: Ve řejná databáze ČSÚ

Obr. 11 Zastoupení ekonomických subjekt ů ve třech hlavních sektorech hospoda řství pro SO ORP Opava a Moravskoslezský kraj v roce 2011. Pramen: ČSÚ: Ve řejná databáze ČSÚ

3.3 Zem ědělství Ve správním obvodu obce s rozší řenou p ůsobností Opava p řipadá 63,9 % z celkové vým ěry 567 km 2 do kategorie zem ědělské p ůdy. Což je zhruba o 10 % více, než je celorepublikový pr ůměr. Další čtvrtinu rozlohy pak zabírají lesní pozemky, které mají menší relativní podíl než je celorepublikový, práv ě na úkor zem ědělské p ůdy. Po nich následují zastav ěné plochy a vodní plochy, 6,4 % rozlohy zabírají ostatní plochy. Z ploch zem ědělského p ůdního fondu naprosto dominuje kategorie orná p ůda, která zaujímá 84,3 % území SO ORP, v celé ČR orná p ůda zabírá 71,1 %. Z dalších kategorií pak 11,4 % zaujímají trvalé travní porosty, 3,9 % zahrady a 0,3 % ovocné sady. Vysoké procento zorn ění a naopak relativn ě mén ě trvalých travních porost ů ukazuje na vhodné podmínky pro rostlinou zem ědělskou produkci.

Obr. 12 Využití ploch v SO ORP Opava a zem ědělského p ůdního fondu k 31. 12. 2011 Pramen: ČSÚ: Ve řejná databáze ČSÚ

Na obrázku 13 jsou zobrazeny zem ědělské výrobní oblasti (ZVO) pro jednotlivé obce SO ORP Opava. Z n ěj je patrné, že nejlepší podmínky pro rostlinou zemědělskou produkci se nacházejí v severozápadní a severní části zkoumaného území. Tyto obce náleží k řepa řským zem ědělským výrobním oblastem. Území deseti obcí se řadí do ZVO Ř1, jedná se o řepa řskou oblast s nejv ětší produk ční schopností p ůd v celé ČR v ůbec. Území dalších deseti obcí do ZVO Ř2 a t ří obcí do Ř3. ZVO Ř1 spole čně s Ř2 se vyzna čují optimálními podmínkami pro p ěstování cukrovky, kvalitní pšenice, sladovnického je čmene a všech druh ů polní zeleniny, pro Ř3 jsou p ěstitelské podmínky pro výše zmín ěné podmínky spíše pr ůměrné. Zbytek obcí SO ORP Opava pak náleží do bramborá řské ZVO, která je vhodná p ředevším pro p ěstování brambor, pro p ěstování obilnin je vhodná jen podoblast B1 u ostatních podoblastí jsou již podmínky vhodné mén ě. Do zem ědělské výrobní oblasti B1 náleží území 12 obcí. T ři obce pak do B2 a další t ři do B3 (Podle: „Zem ědělské výrobní oblasti“4). Na území patnácti obcí spadá zem ědělská p ůda alespo ň částe čně také do kategorie mén ě p říznivých oblastí neboli LFA (Less favoured areas), jsou to oblasti charakterizované zhoršenými p řírodními a sociáln ě-ekonomickými podmínkami. LFA jsou vymezeny na řízením vlády 75/2007Sb. a upraveny vyhláškou 283/2011Sb.. Jedná se o oblasti O A kde pr ůměrná výnosnost zem ědělské p ůdy na takto vymezeném území je nižší než 34 bod ů, a zárove ň hustota obyvatelstva žijícího na takto vymezeném území je nižší nebo rovna 75 obyvatel ům na kilometr čtvere ční, a zárove ň podíl pracovník ů v zem ědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na takto vymezeném území je vyšší nebo roven 8 % (Na řízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provád ění pomoci mén ě p říznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními § 5). Dále pak oblast O B, která oproti oblasti O A má výnosnost zem ědělské p ůdy 34 – 38 bod ů a ostatní charakteristiky shodné.

4 Zdroj: [online]. Dostupné z WWW:

Obr. 13 Zem ědělské výrobní oblasti v obcích SO ORP Opava Pramen: Arc ČR 500, Statistická ro čenka p ůdního fondu

V tabulce 12 jsou znázorn ěny základní charakteristiky zem ědělských podnik ů se sídlem v obcích v SO ORP Opava v roce 1988, z té je patrné, že po čet hospodá řských subjekt ů byl v této dob ě pom ěrn ě malý a na území dnešního SO ORP Opava hospoda řilo v podstatě jen osm zem ědělských subjekt ů. 5 V těchto podnicích pracovalo 7 368 zam ěstnanc ů. V tabulce 13 je pak zachycen po čet hospoda řících subjekt ů zem ědělství v roce 2010. Bohužel nejsou k dispozici data o celkovém po čtu zaměstnanc ů v zem ědělství. Z obou tabulek je patrné, že od roku 1989 došlo k pom ěrn ě výrazné transformaci, kdy se významně zm ěnila struktura celého zem ědělství, práv ě co se tý če hospoda řících subjekt ů. Z původn ě 8 jednotných zem ědělských družstev (JZD), které zajiš ťovaly zem ědělskou výrobu p řed rokem 1989, se po čet hospoda řících jednotek zvýšil na více než 200. Došlo p ředevším k obnov ě vlastnických práv jak k zem ědělské p ůdě, tak k zem ědělskému majetku. Dochází ke zm ěnám podnikatelských forem od jednotných zem ědělských družstev k akciovým spole čnostem, spole čnostem s ru čením omezeným nebo k družstv ům, ale výrazným zp ůsobem nar ůstá i po čet samostatn ě hospoda řících rolník ů (DUBEC J., 1998).

5 Na území mohly p ůsobit i subjekty, které své sídlo m ěly v jiných obcích mimo sou časné SO ORP Opava.

Tab. 12. Zem ědělské podniky a jejich charakteristiky se sídlem na území dnešního SO ORP Opava v roce 1988. Zorn ění zem ědělský podnik Vým ěra (ha) OP (ha) (%) PZ JZD Slezská Ho řina Brumovice 4383 4021 91,7 783 JZD Družba Hlavnice 6679 5864 87,8 1265 JZD Československo-sov ětského p řátelství Hradec nad Moravicí 2651 2120 80,0 617 JZD Hrani čář Lod ěnice 3408 3296 96,7 732 JZD Mír Opava - Kate řinky 4867 4596 94,4 1028 JZD Ivana Kubince Opava - Kylešovice 3486 3145 90,2 820 JZD Pokrok Otice 3269 2983 91,3 1205 JZD Slezska Vrchovina Pustá Polom 3615 3054 84,5 918 celkem 32358 29079 88,6 7368 Pramen: Výsledky hospoda ření JZD a státních statk ů v ČSR za rok 1988, kraj Severomoravský

Tab. 13 Struktura hospoda řících subjekt ů v zem ědělství v SO ORP Opava v roce 2010

z toho Samostatn ě hospoda řící rolníci právnické osoby a.s. s.r.o. družstva 193 19 7 9 7 Pramen: výpis z databáze LPIS 2011

Tabulka 14 ukazuje p ět nejv ětších podnik ů podle po čtu zam ěstnanc ů v zem ědělství. Z té je patrné, že nejv ětší podnik dle po čtu zam ěstnanc ů ZP Otice a.s. zam ěstnával v roce 2010 jen 148 lidí. Z toho je velmi dob ře patrné, jak se zm ěnila velikost zem ědělských podnik ů, co se tý če zam ěstnanosti od roku 1989. ZP Otice a.s. vznikl p řem ěnou JZD Pokrok Otice, které ješt ě v roce 1988 zam ěstnávalo 1205 lidí. Pouze t ři podniky, které se v sou časné dob ě zabývají zem ědělskou činností, mají více než 100 zam ěstnanc ů.

Tab. 14 P ět nejv ětších zem ědělských podnik ů podle po čtu zam ěstnanc ů v SO ORP Opava v roce 2010.

název podniku sídlo po čet zam ěstnanc ů ZP Otice a.s. Otice 148 Zem ědělské družstvo hrani čář lod ěnice Holasovice 142 Výrobní a obchodní družstvo St ěbo řice St ěbo řice 111

Hradecká zem ědělská a.s. Hradec nad Moravicí 82 AGRIMEX Brumovice s. r. o. Brumovice 51 Pramen: HBI: Online databáze firem, 2012

3.4 Pr ůmysl I když p řírodní a p ůdní podmínky charakterizují správní obvod obce s rozší řenou působností Opava spíše jako zem ědělskou oblast, ekonomika se zam ěř uje výrazn ě na tradi ční pr ůmyslové obory p ředevším v samotném centru regionu. Jak už bylo uvedeno v části o ekonomické aktivit ě obyvatelstva, v sekundéru bylo v roce 2001 zam ěstnáno p řes 40 % EA obyvatelstva. Po čátek rozvoje pr ůmyslové aktivity lze zaznamenat na za čátku 19. století. V této dob ě docházelo p ředevším k rozvoji textilního pr ůmyslu. Pozd ěji se za čal rozvíjet i pr ůmysl potraviná řský, v roce 1825 byl postaven pivovar a o p ět let později se v Opav ě za čaly vyráb ět oplatky Fiedor (dnes známe pod zna čkou Opavia) a v polovin ě 19. století byly na Jakta řském (západní m ěstská část Opavy) p ředm ěstí postaveny dva cukrovary. V roce 1855 došlo k otev ření železnice mezi Opavou a Ostravou, což umožnilo další rozvoj pr ůmyslu ve m ěst ě. P řesto byla Opava v této dob ě, co se tý če pr ůmyslové výroby, ve stínu Ostravska. V roce 1862 byla v Brance u Opavy založena spole čnost na výrobu drobného železá řského zboží. Továrna se postupn ě rozr ůstala a v roce 1869 byla přem ěněna na akciovou spole čnost Branecká továrna na drát, plechové zboží a h řebíky. K dalšímu rozvoji továrny p řisp ělo vybudování železni ční trati mezi Opavou a Hradcem nad Moravicí v roce 1905 (KU ČA K., 1997). V roce 1883 byla založena v Opav ě- -Komárov ě továrna GUSTAV HELL & Company, která se zabývala výrobou lé čiv a drogistických výrobk ů. Podnik se postupn ě rozr ůstal a v roce 1903 m ěl zastoupení po celém sv ětě ( podle: „Hell Gustav“, 2006 6). V roce 1913 došlo k založení české továrny na šicí stroje Minerva. Mezi první a druhou sv ětovou válkou se na území tehdejší Opavy nenacházely velké podniky, p řevažovaly spíše firmy s mén ě než sto zam ěstnanci. V roce 1927 byla Branecká spole čnost p řevzata americkou spole čností YALE and Town Manufacturing Co., Stampford, která zm ěnila výrobní portfolio na technologicky náro čnější výrobky, jako r ůzné typy zámk ů, hydraulických zvedák ů atd. (Podle: „Historie BRANO GROUP“7). B ěhem druhé sv ětové války bylo skoro celé m ěsto Opava zni čeno a jeho hospodá řství tím bylo zna čně poškozeno. Po roce 1945 dochází k znárodn ění veškeré pr ůmyslové výroby na Opavsku a dochází k obnovení provozu ve v ětšin ě pr ůmyslových podnik ů. V roce 1949 došlo k otev ření velkého závodu na výrobu d ůlních stroj ů zna čky Ostroj. V továrn ě Minerva se zavedla výroba pr ůmyslových armatur a to i pro jadernou energetiku. Dále se rozvíjí farmaceutický pr ůmysl a výrobní podnik p ůvodn ě americké spole čnosti byl p řejmenován na Galenu (PFEFFER, V., a kol. 1998). Od roku 1989 dochází k transformaci celého hospodá řství na Opavsku.

6Zdroj: [online]. Dostupné z WWW: 7 Zdroj: [online]. Dostupné z WWW:

V roce 1989 se stal nejv ětší podnik OSTROJ Opava státním podnikem, do této doby to byl koncernový podnik Ostravsko – karvinských dol ů. V roce 1990 se od OSTROJe odlou čil závod ve Frýdlantu nad Ostravicí a v roce 1992 byla ustanovena akciová spole čnost Ostroj Opava se 100 % vlastnictvím státu. V první vln ě kupónové privatizace v roce 1993 bylo prodáno 71 % akcií státu do rukou soukromník ů, v této dob ě se také odlou čila divize elektrických a elektrotechnických za řízení jako OSTROJ - Hansen & Reinders spol. s r.o.. V roce 1994 pak byly prodány zbývající akcie státu. Od roku 1999 má spole čnost jediného vlastníka. V roce 2003 došlo k rozší ření portfolia firmy o výrobu kol a je řáb ů pro automobilový pr ůmysl (podle: „Naše historie“8). Druhou nejv ětší firmou po roce 1990 bylo BRANO - Branecké železárny a strojírny, státní podnik. Od kterých se v roce 1991 odšt ěpily závody v Komárov ě a Horním Benešov ě, které se staly samostatnými subjekty. Stejn ě jako OSTROJ tak i BRANO se v roce 1992 stalo akciovou spole čností ve vlastnictví státu. Od roku 1995 má jediného majitele. Firma, která je známa svým sloganem: „BRANO zavírá samo“ se ve svém výrobním portfoliu orientuje p řevážn ě na dodávku auto díl ů jako šlapací ústrojí, brzdy, dve ře a dve řní zámky či tlumi če, naopak výroba zavíracích systém ů pro vchodové dve ře je spíše okrajovou záležitostí (podle: „Historie BRANO GROUP“9). Třetí nejv ětší firmou po roce 1990 byla Galena výrobce farmaceutických látek. Podobn ě jako p ředchozí dv ě firmy, tak i Galena se v roce 1992 stala akciovou spole čností. Od roku 1994 byla majoritním akcioná řem spole čnost IVAX corporation, která se stala v roce 2002 stoprocentním vlastníkem bývalé Galeny. V roce 2003 se zm ěnil název firmy i její právní forma na IVAX Pharmaceuticals s.r.o.. V roce 2006 došlo k integraci IVAC corporation s firmou Teva a od roku 2009 se podnik jmenuje Teva Czech industries s.r.o.. V roce 2010 pak byl otev řen nový závod na výrobu tablet pro trh v USA, ve kterém bylo vytvo řeno 350 nových pracovních míst. Teva jako jedna z mála spole čností nabírala zam ěstnance i v období ekonomické recese v ČR (Podle: „ Historie“10 ). V tabulce 15 je znázorn ěno deset nejv ětších firem v SO ORP Opava podle po čtu zam ěstnanc ů k roku 2010, s názvy podnik ů, ze kterých tyto firmy vzešly. Další velkou firmou jsou Model Obaly a.s., které se zabývají výrobou papíru a papírových obal ů. Firma Optys spol. s.r.o. se sídlem v Opav ě a hlavní výrobní halou v Dolních Životicích se zabývá polygrafickou výrobou. Isotra a.s. se sídlem i výrobou v Opav ě se zabývá výrobou oken a dve ří, interiérového a exteriérového zastín ění. Spole čnost BIVOJ a.s. se zabývá výrobou a distribucí masa a masných výrobk ů. NOWACO Opava s.r.o. vyrábí zmrzlinu a mlé čné výrobky (podle: „ Online databáze firem“11 ).

8 Zdroj: [online] Dostupné z WWW: 9 Zdroj: [online] Dostupné z WWW: 10 Zdroj: [online] Dostupné z WWW: 11 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:

Tab. 15. Deset nejv ětších pr ůmyslových podnik ů podle po čtu zam ěstnanc ů v SO ORP Opava v roce 2010 a jejich vybrané charakteristiky.

po čet po čet zam ěstnanc ů zam ěstnanc ů sou časný název název v roce 1987 sídlo 1987 2010 Hradec nad BRANO a.s. BRANO HRADEC N/M SP Moravicí 1478 2119 ČOKOLÁDOVNY PRAHA SP Opavia-LU s.r.o OPAVIA Opava 784 - Teva Czech Industries s.r.o. Galena Opava 1217 1500 OSTROJ a.s. OSTROJ,K.P.,OPAVA Opava 3289 771 Model Obaly a.s. OLS.PAPÍRNY,OLŠANY Opava 710 1112 ISOTRA a.s. - Opava - 450 OPTYS, spol. s.r.o. - Opava - 408 Moravskoslezské cukrovary, a.s. - o.z. Opava - Opava - 371 SM PR ŮM. MASNÝ, KP, OSTRAV SMPM ZÁVOD 5 BIVOJ a.s. OPAVA Opava 386 370 NOWACO Opava s.r.o. - Opava - 321 Pramen: HBI: Online databáze firem , CRR: Pr ůmysl 1987

V tabulce 16 jsou zobrazeny další dopl ňující informace o deseti nejv ětších pr ůmyslových podnicích v SO ORP Opava. Vývoj po čtu zam ěstnanc ů se u jednotlivých subjekt ů liší, nicmén ě je t řeba uvést, že klesající trend u všech uvedených firem je pravd ěpodobn ě zp ůsoben ekonomickou krizí, nebo ť k poklesu po čtu zam ěstnanc ů dochází práv ě v letech 2009 a 2010 a naopak p řed t ěmito lety docházelo k mírnému r ůstu po čtu zam ěstnanc ů. Z toho je patrné, že proces strukturálních zm ěn v 90. letech je již u výše uvedených firem dokon čen, pokud k nim v ůbec došlo. Většina majitel ů podnik ů je českých, krom ě firem Opavia – LU, s.r.o a Teva Czech Industries s.r.o.. Co se tý če čerpání dotací z fond ů Evropské unie (EU), tak je vid ět, že podniky t ěchto možností využívají pom ěrn ě hodn ě. Pouze dva podniky nevyužily nebo nedosáhly na žádnou dotaci v programovém období 2007 až 2013. Nejvíce prost ředk ů bylo čerpáno z opera čního programu podnikání a inovace, zejména na podporu nových technologií a dále na zavád ění informa čních a komunika čních technologií. V menší mí ře byl využíván opera ční program lidské zdroje a zam ěstnanost, který byl hojn ě využit v období ekonomické krize.

Anketní šet ření v pr ůmyslových podnicích Původním zám ěrem bylo provést anketní šet ření ve všech 10 nejvýznamn ějších pr ůmyslových podnicích v SO ORP Opava. Ochotu spolupracovat však projevilo pouze 5 pr ůmyslových podnik ů a to BRANO a.s., OSTROJ a.s., ISOTRA a.s., OPTYS, spol. s.r.o. a NOWACO s.r.o.. První část dotazníku byla zam ěř ena na sou časný po čet zaměstnanc ů, vývoj jejich po čtu, obrat, p ůvodu majitele, rok založení a také zda firmy využívají dotace z evropských fond ů. P řehled jednotlivých údaj ů je uveden v tabulce 16 12 . Druhá část byla zam ěř ena na budoucí vývoj podnik ů. T ři dotázané firmy uvedeny, že do budoucna nepo čítají s nár ůstem po čtu zam ěstnanc ů. OSTROJ a.s. po čítá s dalším poklesem zam ěstnanc ů naopak OPTYS, spol. s.r.o. kalkuluje s náborem nových pracovník ů. Nicmén ě vše bude dosti odvislé od vývoje hospodá řství nejen v ČR. Další otázka byla zam ěřena na rozši řování provozu na území SO ORP Opava, zde uvedla pouze firma OPTYS, spol. s.r.o., že do budoucna o čekává další rozši řování provozu, ostatní podniky cht ějí ponechat sou časný stav. Následující otázka se týkala toho, zda je podnik spokojený se současným spojením SO ORP Opava s krajským centrem. Všechny podniky shodn ě uvedly, že se spojením spokojeny nejsou a že je pro n ě spojení d ůležité.

Tab. 16. Deset nejv ětších pr ůmyslových podnik ů podle po čtu zam ěstnanc ů v SO ORP Opava v roce 2011 a jejich vybrané charakteristiky.

po čet obrat zam ěstnanc ů vývoj po čtu (mil. Kč) rok v roce 2011 zam ěstnanc ů 2011 založení majitel dotace program pokles do roku 2009, BRANO a.s. 2111 pak r ůst 3383,9 1992 český ano OP PI Opavia-LU s.r.o - - - 1999 francouzský - - Teva Czech OP PI a Industries s.r.o. 150 roste 7677,73 2002 nizozemský ano OP LZZ OP PI a OSTROJ a.s. 769 klesá 867,3 1992 český ano OP LZZ Model Obaly a.s. 1112 roste - 1992 - ano OP PI ISOTRA a.s. 450 klesá - 1992 český ano OP LZZ OPTYS, spol. s.r.o. 418 roste 423,4 1991 český ano OP PI Moravskoslezské cukrovary, a.s. - o.z. Opava 371 klesá 2366,7 1992 - ne - BIVOJ a.s. 370 stagnuje 738,2 1995 český ne - NOWACO Opava s.r.o. 312 stagnuje 913,33 2000 český ne - Pramen: HBI: Online databáze firem , RIS: Projekty EU, Vlastní dotazníkové šet ření Pozn. : Rok založení je platný pro sou časné právní formy

12 Údaje od podnik ů, které nespolupracovaly v rámci anketního šet ření, jsou p řevzaty z ve řejných zdroj ů. U t ěchto údaj ů však nelze spoléhat na p řesnost informací, jelikož jsou tyto informace uvedeny za celý podnik a ne pouze za p řípadné části, které sídlí na území SO ORP Opava.

3.5 Doprava a spoje Dobrá dopravní dostupnost je jeden ze základních úkol ů pro rozvoj venkovských sídel, jelikož vlivem transforma čních proces ů došlo k výrazné koncentraci výrobních, obslužných a dalších aktivit do jádrových oblastí. Zejména pro menší obce je toto klí čové, nebo ť v těch se často nelokalizují ani základní služby či pracovní p říležitosti a pro obyvatele t ěchto obcí je nezbytné za t ěmito cíly dojížd ět. D ůležitá je rovn ěž dostupnost center SO ORP, jelikož zde se koncentruje výkon ve řejné správy pro ob čany daného správního obvodu (BINEK, J., a kol., 2009).

3.5.1 Dopravní infrastruktura Územím SO ORP Opava neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace, silni ční sí ť zájmového území je tak tvo řena silnicemi I., II., III., t řídy a dále pak místními komunikacemi. Páte ř silni ční sít ě tvo ří následující silnice I. t řídy:

1/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český T ěšín – státní hranice ČR/Slovensko 1/46 Olomouc – Opava – státní hranice ČR/Polsko 1/56 Opava – Hlu čín – Ostrava 1/57 Státní hranice ČR/Polsko – Krnov – Opava – Nový Ji čín – Vsetín - státní hranice ČR/Slovensko

Celková situace dopravní sít ě je znázorn ěna na obr. 14. Z něj je patrné, že hustota silnic I. t řídy je pom ěrn ě vysoká, jejich celková délka v rámci SO ORP Opava je zhruba 106 km 13 a vytvá ří radiální sí ť se svým centrem v Opav ě. I když je zastoupení silnic I. t řídy pom ěrn ě zna čné, v ětšinou procházejí st ředy obcí, které na nich leží, což zp ůsobuje nejen hlukové a emisní zatížení pro obyvatele, ale má to zna čný vliv na plynulost dopravy a její rychlost a rovn ěž i na bezpe čnost chodc ů v těchto obcích. Na silnici I/11 v úseku od Opavy k Novým Sedlicím projede denn ě p řes 16 tisíc vozidel, obcí Hrabyn ě pak p řes 11 tisíc vozidel. Po silnici I/56 v úseku od Opavy do Velkých Hoštic projíždí denn ě p řes 8 tisíc vozidel. Silnicí I/57 procházející st ředem Branky u Opavy a také Hradcem nad Moravicí projíždí denn ě p řes 9 tisíc vozidel (Podle: „Intenzita dopravy-Moravskoslezský kraj“14 ). Mimo silnice I. t řídy tvo ří páte řní sí ť silnice II. a III. t řídy, které zajiš ťují základní obslužnost jednotlivých obcí v území (Podle: „Silni ční a dálni ční sí ť Moravskoslezského kraje“15 ). Ze silni čních dopravních staveb je v sou časnosti ve výstavb ě severního obchvatu Opavy, již dokon čená spojka S1 spojující silnici 1/11 s 1/56. Status výstavby má rovn ěž

13 Pro SO ORP Opava ŘSD p řesné číslo neuvádí, v rámci okresu Opava je to p řesn ě 139,8km, pomocí plánova če tras na serveru mapy.cz pak byly ode čteny úseky ležící mimo SO ORP Opava. 14 Zdroj: [online] Dostupné z WWW: 15 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:< http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/mo.png >

47 přeložka silnice 1/11, její stavba byla zahájena v roce 2009, ale v roce 2010 byly stavební práce zastaveny, pokra čování stavby je plánováno na rok 2012 (Podle: „Silnice I/11“16 )

Obr. 14. Silni ční a železni ční sít v SO ORP Opava Pramen: Arc ČR 500 2.0, Ředitelství silnic a dálnic: Silni ční a dálni ční sí ť Moravskoslezského kraje, SŽDC: Mapa zve řejn ěná v knižním jízdním řádu

Železni ční sí ť Železni ční sí ť v zájmovém území tvo ří železnice: 310 Olomouc – Bruntál – Krnov – Opava východ 314 Jakartovice – Opava východ 315 Hradec nad Moravicí – Opava východ 317 Opava východ – Hlu čín 321 Opava východ – Ostrava Svinov

Ze jmenovaných tratí pat ří k nejvýznamn ějším tra ť 310 a 321. Tra ť 310 spojuje Opavu s Krnovem, odkud lze dále pokra čovat bu ď na Olomouc, nebo sm ěrem na Jeseník, v obou t ěchto sm ěrech je zajiš ťováno spojení nejen osobními vlaky, ale rovn ěž rychlíkovými spoji. Trať 321 je jedinou elektrizovanou tratí v SO ORP Opava, její

16 [online] Dostupné z WWW:

48 modernizace prob ěhla v letech 2005 a 2006 a provoz na této trati je pln ě automatizován. Spojení je zde zajiš ťováno osobními vlaky i sp ěšnými a rychlíkovými spoji, které, jak již bylo zmín ěno, pokračují dále sm ěrem na Olomouc či Jeseník. Na ostatních tratí je provoz pro p řepravu cestujících zajiš ťován pouze osobními vlaky. Všechny uvedené trat ě jsou jednokolejné.

3.5.2 Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost v SO ORP Opava je pro ve řejnou osobní p řepravu zajiš ťována autobusovou a železni ční dopravou. Autobusovou dopravu p ředevším zajiš ťují spole čnosti TQM holding s.r.o. a VEOLIA Transport Morava a.s.. Železni ční spojení je dostupné ve 14 obcích a všechny spoje zajiš ťují České dráhy. Ve měst ě Opav ě funguje městská hromadná doprava, provozovaná M ěstským dopravním podnikem Opava a.s., která je zajiš ťována trolejbusy a autobusy, které zajížd ějí i do nejbližších okolních obcí. Ve řejná doprava v SO ORP Opava je zajiš ťována v rámci integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje. „ Ten funguje na principu jednotného tarifu, jednotných přepravních podmínek, jednotném p řístupu ke koordinaci jízdních řád ů a koordinované nabídce více dopravc ů pro zajišt ění dopravní obsluhy daného území“ (Podle: „Všeobecné informace KODIS“ 17 ). Co se tý če spojení jednotlivých obcí s městem Opavou, jakož to správním m ěstem, jsou uvedena v příloze 5, kde nalezneme po čty spojení v pracovním dnu, v pracovním dnu mezi čtvrtou až desátou hodinou ranní a rovn ěž po čet spojení o sobotách. Na obr. 15 je znázorn ěn po čet spojení s Opavou v návaznosti na dopravní sí ť správního obvodu. Jak je z obrázku patrné nejintenzivn ější spojení s Opavou mají obce v těsné blízkosti Opavy, které navíc leží na hlavních tazích, jelikož zde stojí často i dálkové autobusy. Dobrou dopravní obslužnost mají rovn ěž obce, které leží na n ěkteré z výše uvedených železni čních tratí. Výhodou železni čního spojení je jeho pravidelnost a to zejména o víkendu, kdy po čet spoj ů je shodný s po čtem spoj ů v pracovním týdnu, což u autobusového spojení není pravidlem. Naopak menším po čtem spoj ů se vyzna čují obce ve v ětší vzdálenosti od Opavy, ležící mimo hlavní silni ční tahy a rovn ěž mimo železnici. Vůbec nejmenší po čet spoj ů v pracovním dnu zaznamenává obec Lhotka u Litultovic s osmi spoji. Dále následují Brat říkovice, T ěškovice, Hlubo čec a Jezdkovice. Z toho vyplývá, co již bylo zmín ěno výše, že obce ve v ětší vzdálenosti od Opavy, které navíc leží mimo hlavní silni ční tahy či železnici, jsou ve řejnou dopravou dostupné nejh ůř e. V souvislosti se spokojeností s ve řejnou dopravou z AŠO vyplynulo, že v ětšina obyvatel hodnotí spojení ze své obce do Opavy dob ře, konkrétn ě 65 % dotázaných. Velmi dob ře ohodnotilo spojení 9 %, pr ůměrn ě 15 %, špatn ě 8 % a velmi špatn ě 3 % dotázaných.

17 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:

Nejmén ě spokojeni jsou obyvatelé T ěškovic, kte ří však více dojížd ějí za prací či škol do Ostravy. Naopak nejvíce spokojeni jsou obyvatelé Háje ve Slezsku, když i zde je hlavní sm ěr vyjíž ďky Ostrava. Mladší obyvatelé byli mén ě spokojeni s množstvím a rozložením ve černích spoj ů z Opavy do obcí, jelikož veškeré poslední spoje jezdí z Opavy p řed jedenáctou hodinou ve čer.

Obr. 15. Silni ční a železni ční sít a po čet spoj ů v pracovní den mezi z obcí SO ORP Opava do m ěsta Opavy Pramen: Arc ČR 500 2.0, Ředitelství silnic a dálnice: Silni ční a dálni ční sí ť Moravskoslezského kraje, SŽDC: Mapa zve řejn ěná v knižním jízdním řádu, IDOS: jízdní řády

3.6 Cestovní ruch a rekreace Z hlediska cestovní ruchu se SO ORP Opava nachází v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, který je tvořen Moravskoslezským krajem a částe čně také krajem Olomouckým a Zlínským. Tento region je dále d ělen na šest turistických oblastí, jejich charakteristiky se z hlediska turistiky liší. SO ORP Opava náleží do oblasti Opavsko – Krnovsko, vyjma obce T ěškovice, která spadá do oblasti Pood ří – Moravské Krava řsko. Toto vymezení bylo vytvo řeno Českou centrálou cestovního ruchu. Propagaci turistického regionu Severní Morava a Slezsko a tedy i jednotlivých podoblastí má na starosti Moravskoslezský kraj (Podle: „Turistický potenciál region ů“18 ).

18 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:< http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky- potencial-regionu/>

Potenciál neboli p ředpoklady rozvoje cestovního ruchu tvo ří t ři základní kategorie a to lokaliza ční p ředpoklady, realiza ční p ředpoklady a selektivní p ředpoklady. Lokaliza ční předpoklady d ělíme dále na p řírodní a spole čenské, kde p řírodní podmínky tvo ří základní lokaliza ční p ředpoklad turistického ruchu. (VYSTOUPIL J., ŠAUER M., 2011) Přírodní podmínky nemají v SO ORP Opava tak vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu jako v oblasti Beskyd či Jeseník ů, nicmén ě ur čitý potenciál má oblast údolí Moravice (v ětší část se však nachází mimo území SO ORP Opava) a s ní spojený přírodní park Moravice, jedná se o oblast p řirozen ě meandrující řeky Moravice, jako lokalita vhodná pro cykloturistiku, p ěší turistiku či vodní sporty. Další lokality s vyšším potenciálem cestovního ruchu mohou být p řírodní rezervace Hvozdnice či Hněvošický háj, ostatní chrán ěné lokality jsou svou rozlohou velmi malé a jejich význam je pro turistický ruch nepatrný (Podle: „Ak ční plán rozvoje cestovního ruchu na Opavsku“19 ). Co se týká spole čenských lokaliza čních faktor ů, tedy stálých objekt ů nebo jednorázových akcí jako nap říklad hrady, zámky, architektonická díla, muzea, divadla, kulturní či sportovní akce, je potenciál SO ORP Opava mnohem v ětší. Mezi nejvýznamn ější památky lze ur čit ě za řadit Bílý renezan čně barokní zámek a Červený novogotický zámek v Hradci nad Moravicí, sou částí jeho areálu je i rozsáhlý zámecký park. Další zámek Radu ň je empírové sídlo s okrasnou zahradou v anglickém stylu a se zámeckým parkem (Podle: „Turistický region Severní Morava a Slezsko“20 ). Mimo zámky je významnou památkou Slezské zemské Muzeum, jedná se o nejstarší muzeum v České republice v ůbec, bylo založeno roku 1814, sou částí muzea je rozsáhlé arboretum v Novém Dvo ře a rozsáhlý památník druhé sv ětové války v Hrabyni. Významnou architektonickou památkou je taky m ěstská památková zóna v Opav ě, kterou tvo ří centrum m ěsta s budovami z 18., 19., a 20. století. Mezi její nejvýznamn ější objekty pat ří konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století v severon ěmeckém stylu pálených cihel, Minoritský klášter s kostelem sv. Ducha a mnohými dalšími památkami (Podle: „Procházky Opavou“21 ).

Turistická infrastruktura Mezi základní turistickou a pro cestovní ruch d ůležitou infrastrukturu pat ří ubytovací za řízení, dále pak restaura ční za řízení, či dopravní infrastrukturu (VYSTOUPIL J., ŠAUER M., 2011). Na území SO ORP Opava se podle ve řejné databáze ČSÚ nachází 17 hromadných ubytovacích za řízení, z toho nejvíce zastoupená je kategorie penzion ů. V tabulce 17 je uveden p řehled všech dostupných hromadných ubytovacích za řízení a jejich l ůžková kapacita. Bohužel pro n ěkteré kategorie není po čet l ůžek zve řejn ěný.

19 Zdroj: [online] Dostupné z WWW: 20 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:< http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky- potencial-regionu/turisticky-region-severni-morava-a-slezsko//> 21 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:< http://infocentrum.opava.cz/mic/prochazka-mestem>

Z tabulky je patrné, že nejv ětší l ůžkovou kapacitou disponují ostatní hromadná ubytovací za řízení jinde neuvedená 22 . Dále pak následují kategorie t ří a dvou hv ězdi čkových hotel ů. V tabulce je vid ět, že nabídka ubytovacích za řízení ve správním obvodu není p říliš široká. Hlavn ě vyšší standart ubytování je zastoupen pom ěrn ě málo, kdy p ěti hv ězdi čkový hotel se na území nenachází v ůbec a čty ř hv ězdi čkový jen jeden. Můžeme říci, že ubytování v hromadných ubytovacích za řízeních je nabízeno spíše v nižší kvalit ě. Tabulka taktéž ukazuje na po čet p říjezd ů host ů a po čet p řenocování, z těchto dat je možné vysledovat, že většina host ů p řijíždí na pouze na kratší pobyty, což lze vysv ětlit hlavn ě služebními cestami, p řípadn ě krátkými zájezdovými pobyty. Nízký pr ůměrný po čet p řenocování velmi pravd ěpodobn ě ukazuje na nižší atraktivitu SO ORP Opava z hlediska cestovního ruchu.

Tab. 17. Kapacita hromadných ubytovacích za řízení v SO ORP Opava k 31. 12. 2010.

po čet pr ůměrný po čet příjezd ů po čet po čet za řízení počet l ůžek host ů přenocování přenocování

Hotel, motel, botel **** 1 - - - -

Hotel, motel, botel *** 3 254 9 614 18 389 1,9

Hotel, motel, botel ** 3 183 - - -

Hotel, motel, botel * 1 - - - - Penzion 5 91 - - - Kemp 1 - - - -

Ostatní hromadná ubytovací za řízení jinde neuvedená 3 311 1 887 5 093 2,7 celkem 17 1098 20 681 40 806 2,0 Pramen: ČSÚ: Ve řejná databáze

Z další technické infrastruktury najdeme na území SO ORP Opava řadu zna čených pěších turistických tras nap říč celým územím. Dále se na území SO ORP Opava vyskytují nau čné stezky (NS): NS Hvozdnice o délce 9,5 km zam ěř ená na geologii, botaniku a zoologii posledního zbytku lužního lesa na Opavsku, ležící v katastrech obcí Slavkov, Štáblovice a Uhlí řov. Lovecká stezka Lichnovských o délce 6 km vedoucí po pravém úbo čí řeky Moravice v obci Hradec nad Moravicí v zachovalém bukovém lese. Hanuše o délce 4,5 km v oblasti stejnojmenného vrcholu v katastru obce Hradce nad Moravicí.

22 „ Jsou to nap ř. lé čebné lázn ě, rekrea ční za řízení podnik ů (odborových svaz ů), školící st řediska podnik ů (odborových svaz ů) a jiná ubytovací za řízení, která vy čle ňují l ůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (nap ř. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.)“ Ve řejná databáze ČSÚ

Přírodní park Moravice o délce 1,9 km op ět v Hradci nad Moravicí. M ěstská NS Hradec nad Moravicí vedoucí m ěstem, zam ěř ená na historii a architekturu (STRAKOŠ, P., 2005.) Mezi další technickou infrastrukturu m ůžeme za členit cyklistické trasy. Cykloturistika v posledních letech zažívá velký rozmach a s ní se samoz řejm ě rozr ůstá i po čet cyklistických tras. Na území SO ORP se nachází řada cyklostezek, nap říklad cyklostezka II. t řídy číslo 55 spojující Krnov s Krava řemi. Správním obvodem prochází podél řeky Opavy od západu k východu. Dále cyklostezka III. t řídy číslo 551 spojující vodní nádrž Kružberk s Opavou, která prochází územím podél toku Moravice. Dále zde nalezneme celou řadu cyklotras IV. t řídy (Podle: „Cyklotrasy na Opavsku a procházející Opavou“23 ). Vodní turistiku lze provozovat na koupalištích v Opav ě a Hradci nad Moravicí. Sou částí areálu v Opav ě je i tobogan, minigolf a beachvolejbalové kurty. Pro p řírodní koupání je vhodné St říbrné jezero v Opav ě (bývalý sádrovcový lom). V Opav ě se nachází i krytý plavecký bazén. Zimní turistická infrastruktura je na území SO ORP Opava zastoupena pouze jedním kratším lyža řským vlekem v Hradci nad Moravicí. Vzhledem ke špatným klimatickým podmínkám se zde neupravují žádné lyža řské b ěžecké trasy.

23 Zdroj: [online]Dostupné z WWW:

4 OB ČANSKÁ A TECHNICKÁ VYBAVENOST

4.1 Ob čanská vybavenost

V tabulce 18 je znázorn ěna vybavenost obcí základní ob čanskou infrastrukturou. Vybrány byly ukazatele, které jsou ve řejn ě dostupné. Jedná se o zuba ře, léka ře pro dosp ělé, základní školy, základní um ělecké školy, t ělocvi čna, ve řejná knihovna, mate řská škola, koupališt ě. Tato data jsou dostupná na webu ČSÚ v městské a obecní statistice, je však nutné upozornit, že tato data jsou r ůzn ě časov ě zachycena a vyskytuje se v nich řada chyb. Zejména u kategorie základních škol, kde rozdělení základní školy pouze s nižším stupn ěm a úplné základní školy ve v ětšin ě p řípad ů v ůbec neodpovídá skute čnosti, p řitom jsou data prezentována za školní rok 2010/2011. Proto u této kategorie došlo k úprav ě podle dostupných informací na webových stránkách jednotlivých škol či obcí, které tyto školy z řizují. Poslední kategorie se týká umíst ění pošt. Informace o poštách byly p řevzaty z webu České pošty.

Tab. 18. Dostupnost vybrané ob čanské vybavenosti v obcích SO ORP Opava v roce 2010 léka ř pro ZŠ 1. - Ve řejná Česká ZŠ 1. - obec zuba ř dosp ělé 9. třída ZÚŠ Tělocvi čna knihovna MŠ pošta 5. t řída Branka u Opavy - - - - 1 1 1 - 1 Brat říkovice ------Brumovice - 1 1 - - 2 1 1 1 Budišovice - 1 - - - 1 - - - Dolní Životice - 2 - - 1 1 1 1 1 Háj ve Slezsku 1 1 1 1 1 1 1 1 - Hlavnice - - - - 1 1 1 1 1 Hn ěvošice - 1 - - 1 1 - 1 - Hlubo čec ------Holasovice - - - - - 4 1 - - Hrabyn ě 1 1 - - 2 2 1 2 1 Hradec n. Moravicí 4 3 3 1 2 6 1 1 - Chlebi čov - 1 - - 1 1 1 1 1 Chvalíkovice - 1 - - 1 1 - - - Jakartovice 1 1 - - - 4 1 1 - Jezdkovice - - - - 1 1 - - - Kyjovice 2 - - 1 1 1 1 1 Lhotka u Litultovic - - - - - 1 - - - Litultovice 1 1 - - 1 1 1 1 1 Mikolajice - 1 - - - 1 - - - Mladecko - - 1 - 1 1 - 1 - Mokré Lazce 1 1 - - 2 1 1 1 1 Neplachovice 1 1 1 - 1 - 1 1 - Nové Sedlice - - - - - 1 - - - Old řišov - 1 - - - 1 - 1 - Opava 44 45 18 2 25 10 19 7 4 Otice 1 1 1 - - 1 1 1 - Pustá Polom 2 1 1 - 1 1 1 1 - Radu ň 1 1 1 - 1 1 1 1 - Sk řipov - 1 1 - 2 2 1 1 - Slavkov 1 - 1 - 1 1 1 1 - Služovice - - - - - 1 1 - 1 Sosnová - - - - 1 1 - 1 - St ěbo řice 1 1 1 - 1 1 1 - - Štáblovice - 1 - - 1 1 - 1 1 Štítina - 1 1 - 1 1 1 1 - Těškovice - 1 - - 1 1 1 - 1 Uhlí řov - - - - - 1 - - - Velké Heraltice 1 1 2 - 1 4 1 1 - Velké Hoštice - - 1 - 1 1 1 1 - Vršovice - - - - - 1 - - - Pramen: ČSÚ: Městská a obecní statistika , ČP informace o poštách

Z tabulky je zřejmé, že nejlépe vybavené obce jsou dle p ředpokladu také obce popula čně nejv ětší. Zajímavé je, že i v obcích v bezprost ředním okolí Opavy jako Neplachovice, Otice, Radu ň, Slavkov či St ěbo řice se nacházejí všechny sledované služby. Tyto obce z řejm ě vytvá řejí jakési mini zázemí obcím, které jsou od Opavy vzdálené více, zárove ň je však nutné říci, že tyto obce jsou pom ěrn ě velké, i když Neplachovice či Radu ň nemají ani tisíc obyvatel a p řesto v nich sídlí úplná základní škola. Zajímavá situace je také v obci Mladecko, a č je to nejmenší obec celého správního obvodu jen se 150 obyvateli, sídlí v této obci úplná základní škola. Obcí prochází železnice 314 a silnice I/46 a t ěží tak z pom ěrn ě dobré dopravní dostupnosti a školu tam navšt ěvují d ěti z 11 obcí, a to z Mladecka, Jakartovic, Litultovic, Litultovic-Luh ů, Hlavnice, Brat říkovic, Bohdanovic, Ho řejších Kun čic, Deštné, Životských Hor a Lhotky u Litultovic (podle: „ ZŠ Mladecko “24 ). V rámci AŠO byla zjiš ťována spokojenost obyvatel s úrovní služeb a obchodu. 69 % obyvatel dotazovaných obcí je s úrovní spokojeno 31 % nespokojeno. Další otázka se vztahovala k chyb ějícím obchod ům a službám v obci. Nejvíce dotázaných uvedlo, že jim v obci chybí prodejna od ěvů, toto uvád ěli zejména starší ob čané, kterým se nechce za těmito nákupy dojížd ět do Opavy či jiných m ěst. Následuje řeznictví, které bylo žádáno hlavn ě ženami v produktivním v ěku. Potraviny chybí p ředevším obyvatel ům Štáblovic, jelikož se v obci žádné nevyskytují. Naopak obchody nejmén ě chybí obyvatel ům Háje ve Slezsku, kde je sortiment obchod ů pom ěrn ě široký, jelikož se jedná o t řetí nejv ětší obec SO ORP Opava. Obecn ě mladším lidem chybí obchody mén ě, jelikož jsou zvyklí nakupovat ve m ěstech, totéž lze říci o nov ě p říchozím obyvatelstvu. Nej čast ější chyb ějící obchody jsou znázorn ěny na obrázku 16.

Obr. 16. Chyb ějící obchody ve vybraných obcích SO ORP Opava Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

24 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:

V oblasti služeb nej čast ěji obyvatel ům chybí r ůzná sportovní za řízení jako hřišt ě na squash, koupališt ě, tenisové kurty, badmintonová hala a podobn ě. Je t řeba říci, že tato odpove ď se nej čast ěji objevovala u mladších a obyvatel st ředního v ěku. Starší ob čané naopak postrádají zdravotnická za řízení a r ůzné typy opraven, jelikož za t ěmito službami musí dojížd ět. Všechny chyb ějící služby jsou pak vid ět na dalším obrázku.

Obr. 17. Chyb ějící služby ve vybraných obcích SO ORP Opava Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

4.2 Technická vybavenost Kvalitní a dostupná technická infrastruktura je velmi d ůležitou podmínkou pro bydlení. Napojení dom ů a byt ů na kanalizaci, vodovod a plyn jsou často nezbytné, tak aby uspokojily vyšší standardy pro bydlení, které jsou zejména u mladší generace obyvatel patrné. Samoz řejmostí je pro dnešní obyvatele napojení na elektrickou sí ť. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách by m ěly být všechny obce nad 2000 obyvatel napojeny na čisti čku odpadních vod. V SO ORP Opava se to týká Opavy, Háje ve Slezsku, které už na ČOV napojeny jsou. V Hradci nad Moravicí a Brance u Opavy momentáln ě probíhá spole čná výstavba oddílné splaškové kanalizace a ČOV. V tabulce 19 jsou uvedena data o podílech obcí a obyvatel, kte ří mají dostupnost k vybrané technické infrastruktu ře. Z té je patrné, že vybavení obcí technickou infrastrukturou je pom ěrn ě dobré. Avšak data nejsou úplná a ukazují pouze na to, zda v ětší část obcí má k této infrastruktu ře p řístup. N ěkteré odlehlé místní části či části sídel obcí, které nejsou napojeny na n ěkterou z infrastruktur, nemusí být v datech zachyceny. Informace o jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze.

Tab. 19. Vybavenost obcí SO ORP Opava v oblasti technické infrastruktury pro rok 2010.

podíl obcí podíl obyvatel

vodovod 100,0% 100,0%

plyn 90,3% 98,4%

kanalizace 65,9% 82,8%

ČOV 19,5% 68,4% Pramen: Rozbor trvale udržitelného rozvoje pro území SO ORP Opava 1. Aktualizace 2010

5 VÝSLEDKY ANKETNÍHO ŠET ŘENÍ Anketní šet ření prob ěhlo ve zkoumaném území SO ORP Opava mezi p ředstaviteli jednotlivých obcí, dále mezi nejvýznamn ějšími podniky, které sídlí na území SO ORP Opava a rovn ěž mezi obyvateli vybraných obcí. Cílem anketního šet ření bylo zjistit další informace o jednotlivých obcích, podnicích či názory obyvatel, pro záv ěre čnou SWOT analýzu a ur čení dalších možností rozvoje celého SO ORP Opava.

5.1 Anketní šet ření mezi p ředstaviteli obcí Anketní šet ření prob ěhlo ve všech obcích zkoumaného území se starosty obcí případn ě s jinými zástupci obce. Dotazník obsahoval 16 otázek. První část dotazníku byla zam ěř ena na rozvojové nástroje a rozvojové plány obcí a jejich participaci v místních ak čních skupinách či mikroregionech. Druhá část dotazníku byla zam ěř ena na využívání dota čních program ů z fond ů EU a na problematiku spojenou s jejich získáváním. Rovn ěž byl zjiš ťován názor na sou časnou podporu rozvoje obcí. Všechny obce byly nejd říve osloveny s žádostí o vypln ění dotazník ů pomocí elektronické pošty, z toho osmnáct obcí odeslalo zp ět vypln ěný dotazník. Představitelé ostatních obcí byli poté osloveni osobně, z toho s devatenácti p ředstaviteli obcí prob ěhlo dotazování osobn ě a další dva dotazníky byly obdrženy pomocí elektronické pošty po p ředchozí osobní domluv ě. Zástupce obce Branka u Opavy a Budišovice se nepoda řilo oslovit. Vzorový dotazník je sou částí p řílohy 7 této práce. V první otázce bylo zjiš ťováno, zda má obec vypracovaný územní plán a p řípadn ě i strategický dokument zam ěř ený na rozvoj obce. Územní plán je velmi d ůležitý dokument pro rozvoj obce, kterým obec kontroluje využití území obce, vymezuje zastav ěné a zastavitelné plochy. Obce bez územního plánu nemohou vymezovat plochy pro novou výstavbu. Územní plán slouží taky jako aktivní nástroj pro usm ěrňování suburbaniza čních trend ů. (BINEK J., 2009) Územní plán mají v sou časnosti vypracován všechny obce pat řící do SO ORP Opava. Strategický plán rozvoje či jiný dokument zam ěř ený na rozvoj obce, jak je vid ět na obrázku 18, má v sou časnosti zpracováno 3 obce, jedná o obce Chlebi čov a Jezdkovice a najdeme mezi nimi i m ěsto Opava.

Obr. 18. Po čet obcí se zpracovaným územním plánem či jiným strategickým dokumentem rozvoje v obcích SO ORP Opava v roce 2012. Pramen: vlastní anketní šet ření

Druhá otázka byla zam ěř ena na sou časné problémy obcí, které je pot řeba do budoucna vy řešit. Hlavní problémy obcí, které by m ěly být v budoucnosti řešeny, představuje obrázek 20. Z něj je jasné, že nejv ětší problém tvo ří bu ď vybudování nové kanaliza ční sít ě, či její rozší ření do všech částí obce. V tabulce 19 je uvedeno, že kanalizace je vybudována v 65 % obcí, v řad ě z nich je však napojena jen jádrová část obce a n ěkteré odlehlé místní části na napojení teprve čekají. V řad ě obcí je do budoucna nezbytné postavit nové čistírny odpadních vod. Druhým nejvýznamn ějším problémem je financování investic v obcích. Hlavní problém je v nízkých p říjmech obcí a v pot řeb ě budování pom ěrn ě drahé infrastruktury. Jak již bylo uvedeno, řada obcí pot řebuje vybudovat novou kanalizaci či čistírnu odpadních vod, což jsou z finan čního hlediska většinou nejdražší investice a jak uvád ějí starostové, bez zisku dotací na tuto výstavbu, není možné tyto investi ční akce provést. Třetím nejvíce zmi ňovaným problémem je stav ve řejných budov v obcích jako jsou obecní ú řady, kulturní domy, školy atd. a také stav místních komunikací a chodník ů. U řady t ěchto ve řejných budov se snaží starostové o jejich zateplení a tím i ušet ření náklad ů na provoz. V mnoha obcích jsou další specifické problémy, jako nap říklad málo parkovacích ploch pro turisty v Raduni, kde se nachází zámek, či zpomalení silni čního provozu v Uhlí řov ě pomocí radaru. Zajímavé je sledovat rozdíl ve vnímání problém ů obcí mezi lidmi a starosty. V AŠO lidé uvád ěli jako nejv ětší problémy časté volné pobíhání ps ů, hluk soused ů, či neekologické vytáp ění dom ů. Jistá shoda panovala jen v názoru na nedobrý stav místních komunikací. Zdá se, že starostové pon ěkud nefunk čně komunikují s lidmi a vyhýbají se řešení t ěchto „menších“ problémů,

60 které by však život lidem v obci výrazn ě zlepšilo. Je tedy na zvážení, jestli by se starostové nem ěli více snažit o navázání kontaktu s ob čany. Na druhou stranu je t řeba uvést, že o d ění v obci se lidé zajímají spíše mén ě. Jak vyplynulo z AŠO, tak o d ění v obci se zajímá jen 54 % procent obyvatel a jen 43 % obyvatel, je členem n ějakého spolku či sdružení v obci, což také nevypovídá o v ětším sociálním za člen ění ob čan ů do obecní komunity. Jak je vid ět z obrázku. Je tedy otázkou, nakolik by se zvýšená snaha starost ů o zapojení lidí do d ění v obci setkala se zájmem ob čan ů.

Obr. 19. Zájem obyvatel o d ění obci a p říslušnost k spolk ům či sdružením v obci ve vybraných obcích SO ORP Opava Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Obr. 20. Nej čast ější problémy obcí v SO ORP Opava v roce 2012 Pramen: vlastní dotazníkové šet ření.

Na obrázku 21 jsou znázorn ěny hlavní možnosti rozvoje obcí podle názoru jejich představitel ů. Jako nejv ětší možnost pro rozvoj obcí byla uvedena nová výstavba resp. příprava ploch pro výstavbu rodinných dom ů. Jako d ůvod byla často uvád ěna možnost

61 zachování stávajících služeb v obci jako školka či škola, obchod a jiné s tím, že nov ě přist ěhovalí jsou v ětšinou mladí lidé - rodiny s dětmi, které řeší problémy s menším po čtem nov ě narozených místních d ětí, které často nejsou schopny naplnit kapacitu místních škol či školek. Druhou možností, jak zajistit rozvoj obce, je podle starost ů zm ěna rozpo čtového ur čení daní. Rozpo čtové ur čení daní udává, jaké množství pen ěz obdrží obce ze spole čného balíku sdílených daní. V sou časnosti je systém nastaven tak, že nejvíce pen ěz na obyvatele, dostávají nejv ětší m ěsta, nap říklad Praha dostává 30 000 K č na hlavu. Částka na jednoho obyvatele s velikostí obce klesá až do kategorie velikosti obce 2000 – 5000 obyvatel, které dostávají zhruba 6 800 K č na hlavu. Pro menší obce op ět množství pen ěz na obyvatele roste až do kategorie nejmenších obcí 1 – 100 obyvatel, které v sou časnosti získávají asi 9 100 K č na obyvatele (Podle: „I malé obce d ělají velké v ěci“25 ). Většina starost ů si st ěžuje na tuto podle nich diskrimina ční politiku, kdy menší obce dostávají daleko mén ě pen ěz než obce s větším po čtem obyvatel, p řestože obce musí často zajiš ťovat stejné služby v obci jako ve v ětších m ěstech, ale s daleko menší pen ěžní částkou na jednoho obyvatele. Starostové říkají, že zvýšení množství pen ěz na hlavu, by umožnilo lépe financovat v ětší investi ční akce obcí, které v sou časnosti jsou schopné obce financovat jen se ziskem dota čních prost ředk ů a rovn ěž by se obce nemusely tolik zadlužovat, p ři spolufinancování projekt ů, na které dostanou částe čnou dotaci. Nové rozpo čtové ur čení daní, které navrhuje TOP 09 a starostové, by m ělo více zrovnoprávnit příjmy jednotlivých obcí a obce do velkosti 150 000 obyvatel, by m ěly získávat na hlavu mezi 9 až 10 tisíci K č, což by bylo výrazné navýšení, naopak snížení p říjmu pen ěz na jednoho obyvatele by se dotklo citeln ě čty ř nejv ětších českých m ěst. Poslední nejvíce zmi ňovanou možností je p řiblížit obce ob čan ům a více spolupracovat s obyvateli na rozvoji obce, podporovat kulturní a spolkovou činnost v obci a zvyšovat tak pospolitost místních obyvatel.

25 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:< http://www.top09.cz/files/soubory/i-male-obce-delaji-velke-veci- navrh-rud.pdf>

Obr. 21. Možnosti rozvoje obcí podle názoru jejich p ředstavitel ů v SO ORP Opava Pramen: vlastní dotazníkové šet ření Další otázka se zabývala hlavními prioritami rozvoje obcí. V odpov ědích na tuto otázku se často opakovaly stejné odpov ědi jako na otázku o sou časných problémech obcí. Nicmén ě se zde dá vypozorovat, co je pro obce nejvíce prioritní. Na obrázku 22 vidíme nej čast ější priority rozvoje v obcích správního obvodu. Je vid ět, že nej čast ější prioritu má výstavba kanalizací a ČOV. Patnáct obcí uvedlo, že jejich problém je nedostate čná nebo chyb ějící kanalizace a ČOV, ale prioritu zlepšení situace v této kategorii má jen 12 obcí. Další častou odpov ědí byla obnova infrastruktury obcí, jako jsou zateplování ve řejných budov, oprava škol a školek, či obnova komunikací. Hodn ě obcí chce rovn ěž zlepšit zázemí v oblasti sportu a kultury, aby byly p řitažliv ější pro místní obyvatele a aby se zlepšily podmínky pro místní zájmové skupiny.

Obr. 22. Hlavní priority rozvoje obcí v SO ORP Opava Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Anketní šet ření bylo také zam ěř eno na dostatek vlastních financí obcí k pokrytí plánovaných rozvojových akcí. Jak je patrné z obrázku 23, v ětšina obcí nebude mít

63 dostatek vlastních prost ředk ů k realizaci investi čních akcí, které jsou naplánovany do budoucnosti. Alarmující je ovšem informace, že v ětšina obcí se bude muset v budoucnosti zadlužit, jak uvedli p ředstavitelé 23 obcí. Zadlužení obcí m ůže velmi negativn ě ovlivnit možnosti rozvoje v budoucích letech, jelikož volné prost ředky obcí budou muset být využity na splátku úv ěrů a na investi ční činnost zbude výrazn ě mén ě prost ředk ů. Zadlužení obcí často souvisí se ziskem dotací na realizaci projekt ů. U v ětšiny investi čních akcí, pro které obce získaly dotaci, je pot řeba ur čitého splufinancování, což v ětšinou činí kolem 20 % celkové investice a n ěkdy i více, u v ětších projekt ů jako je výstavba kanalizace a ČOV, či rekonstukce v ětších budov, sahá výše spolufinancování až do výše n ěkolika milion ů. Pro příklad uvádím situaci v Pusté Polomi, která na stavbu kanalizace a ČOV získala dotaci z programu rozvoje venkova ve výši 30 mil. K č, avšak celková investice je vy číslena na 79 mil. K č, což znamená, že obec si bude muset vzít úv ěr na 40 mil. K č, což je 150 % ro čního rozpo čtu obce.

Obr. 23. Rozd ělení obcí podle dostatk ů p říjm ů k rozvojovým akcím obcí v SO ORP Opava Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Pro lepší p ředstavu o finan ční situaci obcí byla za řazena krátká charakteristika. Jak již bylo řečeno, zadlužení obcí m ůže ohrozit potenciál rozvoje obce v budoucích letech. Finan ční hospoda ření obcí charakterizuje p říjmová a výdajová stránka rozpo čtu obce. Příjmy rozpo čtu obcí se skládají ze čty ř základních položek. Da ňové p říjmy se skládají z výnosu sdílených daní, dan ě z nemovitosti, dan ě z p říjmu právnických osob placené obci a místních poplatk ů. Obec m ůže ovlivnit pouze výši dan ě z nemovitostí a výši místních poplatk ů. P říjmy ze sdílených daní a dan ě z příjmu právnických osob jsou ur čeny zákonem. U sdílených daní lze zvýšit absolutní p říjmy jen nep římo a to politikou, která povede k přilákání nových obyvatel, to samé platí o dani z příjmu právnických osob, pokud obec p řiláká nové podnikatelské subjekty. Dotace jsou p říjmy ze státního rozpo čtu, státních fond ů nebo evropských fond ů. Dotace se d ělí na nárokové, na které mají obce ze

64 zákona nárok vzhledem k vykonávané aktivit ě a nenárokové. Neda ňové p říjmy tvo ří příjmy z vlastní činnosti, p řijaté sank ční platby, p říjmy z prodeje nekapitálového majetku či splátky z půjček. Kapitálové p říjmy jsou p říjmy z prodeje investi čního majetku či p řijaté dary. Výdaje se pak d ělí na b ěžné výdaje a kapitálové výdaje. B ěžné výdaje tvo ří prost ředky použité na každodenní provoz obce a do budoucna negenerují p římý užitek. Kapitálové výdaje jsou investice do majetku obce, z kterého by m ěl být v budoucnosti užitek. Bohužel nedostupnost dat, která člení výdaje tímto zp ůsobem, zamezuje jejich bližší analýze. Pozornost se v ěnuje také p říjmové stránce rozpo čtu a celkovému saldu příjm ů a výdaj ů. Na obrázku 24 vidíme p říjmy jednotlivých obcí v roce 2011 na jednoho obyvatele. Nejmenší p říjem ze všech obcí na jednoho obyvatele zaznamenala obec Nové Sedlice a to 7 590 K č. Mén ě než 10 tisíc korun pak p řipadá na 9 obcí SO ORP Opava. Nejv ětší p říjmy v roce 2011 m ěly obce Chlebi čov a Old řišov a to 41,1 tis. K č na obyvatele. Pr ůměrný p říjem za celé SO ORP Opava činil 21,3 tisíc K č na 1 obyvatele. Na částku, která, je vyšší nebo rovná pr ůměru, dosáhlo jen 9 obcí. Výši pr ůměrného p říjmu velmi výrazn ě ovliv ňuje m ěsto Opava, kde žije více než polovina obyvatel a které má p říjem 25,6 tis. K č na obyvatele. Bez města Opavy by pr ůměrný p říjem obcí v SO ORP Opava činil pouze 15,4 tis. K č.

Obr. 24. Příjmy obcí v SO ORP Opava na 1 obyvatele a struktura p říjm ů v roce 2011 Pramen: ROZPO ČET OBCE: Rozpo čet obce

V tabulce 20 je znázorn ěno saldo ve řejných rozpo čtů za období 2000 až 2011 a rovn ěž míra zadlužení obce za toto období v pom ěru s příjmy rozpo čtu v roce 2011. Je z ní patrné, že nejvíce zadluženou obcí celého správního obvodu jsou Mikolajice, které za období 2000 až 2011 dluží tém ěř 3 mil. K č, což je 98 % p říjm ů rozpo čtu 2011. Druhou obcí podle míry zadlužení jsou Dolní Životice, které dluží 61 % p říjmu rozpo čtu z roku 2011. Naopak 21 obcí SO ORP Opava je za období 2000 až 2011 v přebytku. Nejv ětší přebytek vykazuje obec Holasovice, jejichž úspory činní více než 155 % rozpo čtu za rok 2011.

Tab. 20. P říjmy rozpo čtu obcí za rok 2011, velikost dluhu či p řebytku obce za období 2001 až 2011 a míra dluhu čí p řebytku v pom ěru k příjmu rozpo čtu 2011 v obcích SO ORP Opava míra míra přebytku přebytku či či saldo 2000 - zadlužení saldo 2000 zadlužení název obce příjmy 2011 2011 obce název obce příjmy 2011 - 2011 obce Branka u Opavy 10 016 910 -1 086 020 -10,8 Mokré Lazce 11 991 050 1 625 230 13,6 Brat říkovice 1 506 130 -88 640 -5,9 Neplachovice 17 073 510 4 711 570 27,6 Brumovice 22 069 670 -2 700 790 -12,2 Nové Sedlice 3 741 790 475 900 12,7 Budišovice 12 811 980 1 385 520 10,8 Old řišov 55 314 120 -19 484 280 -35,2 Dolní Životice 13 096 110 -7 950 000 -60,7 Opava 1 504 285 900 -555 391 340 -36,9 Háj ve Slezsku 32 890 940 -11 259 150 -34,2 Otice 13 641 900 -5 293 510 -38,8 Hlavnice 9 209 730 -1 303 300 -14,2 Pustá Polom 23 884 840 744 260 3,1 Hlubo čec 12 978 260 -1 981 010 -15,3 Radu ň 31 058 980 -218 950 -0,7 Hn ěvošice 9 397 620 1 897 660 20,2 Sk řipov 11 692 630 -259 320 -2,2 Holasovice 39 988 550 62 327 220 155,9 Slavkov 19 847 910 4 162 430 21,0 Hrabyn ě 19 185 020 5 379 710 28,0 Služovice 10 240 230 5 738 120 56,0 Hradec nad Moravicí 69 461 890 -30 749 810 -44,3 Sosnová 5 027 010 1 530 350 30,4 Chlebi čov 45 662 500 8 353 350 18,3 St ěbo řice 13 505 430 10 677 570 79,1 Chvalíkovice 11 171 410 2 676 930 24,0 Štáblovice 7 047 510 -993 070 -14,1 Jakartovice 18 062 170 -4 318 950 -23,9 Štítina 11 986 870 3 888 960 32,4 Jezdkovice 6 037 680 -1 144 190 -19,0 Těškovice 8 540 520 -3 308 570 -38,7 Kyjovice 7 885 980 4 674 820 59,3 Uhlí řov 5 305 810 1 009 270 19,0 Lhotka u Litultovic 1 803 640 435 420 24,1 Velké Heraltice 21 342 140 2 163 810 10,1 Litultovice 10 240 300 -450 840 -4,4 Velké Hoštice 31 558 230 2 531 910 8,0 Mikolajice 3 014 720 -2 950 340 -97,9 Vršovice 5 901 150 1 078 300 18,3 Mladecko 4 100 350 -1 137 840 -27,7 Pramen: vlastní výpo čet z ROZPO ČET OBCE: Rozpo čet obce

V další části anketního šet ření bylo řešeno čerpáním dotací z evropských fond ů obcemi ve SO ORP Opava. Na obrázku 25 je vid ět, že 34 obce v SO ORP Opava, čerpaly peníze z evropských fond ů v programovém období 2007 až 2013, pouze 7 obcí žádnou dotaci nezískalo. Z anketního šet ření rovn ěž vyplynulo, že 14 obcí považuje složitou

66 byrokracii spojenou se ziskem dotace, jako p řekážku pro její zisk. Jako další z problém ů se rovn ěž jeví výše náklad ů na podání žádosti. Jak starostové uvád ěli, náklady na zpracování projektu externistou se pohybují v rozmezí 60 až 120 tisíc K č, což je p ři neúsp ěšné žádosti pro malé obce velká ztráta finan čních prost ředk ů. Nicmén ě 25 obcí nepovažuje byrokracii za p řekážku p ři zisku dotace, ale i p ředstavitelé t ěchto obcí si na složitost administrativy st ěžují a cht ěli by celý proces zjednodušit. Jak lze vid ět na obr. 25, tak si naprostá v ětšina obcí, najímá na zpracování dota ční žádosti specializovaného externistu, pop řípad ě využívají služeb specializovaných firem. Vesm ěs uvád ějí, že nejsložit ější je čerpání prost ředk ů z regionálních opera čních program ů. Naopak jednoduší situace panuje p ři zisku žádostí z programu rozvoje venkova, které vyplácí Státní zem ědělský interven ční fond. Pouze obce Chlebi čov a Mikolajice nevyužívají externist ů pro zpracování dota ční žádosti.

Obr. 25. Po čet obcí, které čerpaly dotace z fond ů EU, mimo čerpání dotace z IOP na podporu z řízení CZECH POINT. Po čet obcí, které považují administrativní úkony spojené se ziskem dotace, jako p řekážku pro její zisk v obcích SO ORP Opava pro programové období 2007 až 2013.

Na obrázku 27 je rovn ěž znázorn ěno, jak jsou obce seznámeny s možností čerpat peníze z dota čních program ů z fond ů EU, ale i z českých zdroj ů. Je patrné, že v ětšina obcí je s těmito programy seznámena dob ře, pouze 4 obce uvád ějí, že dob ře seznámeny nejsou. Nej čast ě jsou uvád ěny dva hlavní d ůvody pro neznalost t ěchto program ů. Dota čních titul ů je p říliš hodn ě a jsou často nep řehledné, druhý d ůvod je ten, že problematiku dotací řeší více institucí a starostové nemají čás jezdit po všech seminá řích, které se dotacemi zabývají a tím pádem je jejich informovanost slabší. Pokud se podíváme na p říjem dotací v programovém období EU 2007 – 2013 z regionálního opera čního programu (ROP Moravskoslezsko), opera čního programu Životní prost ředí (OPŽP), integrovaného operea čního programu (IOP), programu rozvoje

67 venkova (PRV) a opera čního programu vzd ělávání pro konkurenceschopnost (OP VKP) tak nejvíce finan čních prost ředk ů získalo m ěsto Opava a to 774 390 283 K č, což je skoro čty řikrát více než získaly dohromady všechny ostatní členské obce SO ORP Opava. Druhou absolutn ě nejvyšší částku získalo m ěsto Hradec nad Moravicí 39 456 514 K č, t řetí nejvyšší částku získala obec T ěškovice 27 995 474 K č. Pokud se podíváme na p říjmy v přepo čtu na jednoho obyvatele, tak nejvíce pen ěz získala obec Uhlí řov, konkrétn ě 70 449 Kč na 1 obyvatele, což je dvakrát tolik než druhá obec v po řadí Štáblovice s 36 878 K č. Třetí obec v po řadí T ěškovice získala na hlavu 33 014 K č. Naopak 15 obcí SO ORP Opava nezískalo b ěhem aktuálního programovacího období žádné prost ředky z dota čních fond ů EU. Na obrázku 26 je pak zobrazeno rozd ělení p říjm ů z dota čních program ů jednotlivých obcí podle kategorií. Detailní p říjmy podle jednotlivých program ů a p říjmy na jednoho obyvatele jsou uvedeny v příloze této práce.

Obr. 26. Rozd ělení dotací podle kategorií velikostí p řjm ů (vlevo) a podle kategorií program ů EU (vpravo) pro obce SO ORP Opava v programovém období 2007 až 2013. Pramen: RIS: Projekty EU , SZIF: Seznam p říjemc ů dotací

Zna čná částka z ROP Moravskoslezsko šla na opravu či rekonstrukci kulturních památek ve m ěst ě Opava nap ř. na opravu Dominikánského kláštera (89 mil. K č), rekonstrukci obecního domu (78 mil. K č), rekonstrukci obecního kulturního domu Na Rybní čku (66 mil. K č) atd.. Další významné prost ředky z ROP byly využity na budování či rekonstrukci sportoviš ť, d ětských h řiš ť a škol. Mimo m ěsto Opava šlo nejvíce pen ěz na výstavbu multifunk čního h řišt ě v Těškovicích (25 mil. K č), postavení víceú čelové tělocvi čny v Litultovicích (12 mil. K č), vybudování víceú čelového domu v Pusté Polomi (8 mil.K č), výstavba sportovního areálu v Hlubo čci atd.. Skoro všechny obce čerpaly prost ředky z IOP na zakládání nových kontaktních míst Czech Point a to shodn ě bu ď 79 837 K č menší obce nebo v ětší obce 58 259 K č. Z IOP čerpalo prost ředky p ředevším město Opava na rozvoj správy m ěstkého ú řadu nap ř.: On-line komunikace s ob čanem (66 mil. K č), Integrace agendových systém ů a datový sklad Magistrátu m ěsta Opavy (48 mil. Kč), či na rozvoj elektronického ob ěhu dokument ů (27 mil. K č). Z IOP šly prost ředky na

68 revitalizaci ve řejných prostranství na sídlištích. Z PRV bylo vydáno nejvíce prost ředk ů na budování technické infrastruktury nap ř.: kanalizace a ČOV ve Štáblovicích (23 mil. K č) a v Uhlí řov ě (24 mil. K č), úprava kanaliza čního systému v obci Slavkov (7 mil. K č) a vodovodní p řivad ěč pro m ěstys Litultovice (7 mil. K č). Z OP ŽP bylo čerpáno nejvíce prost ředk ů na zateplování škol v Hradci nad Moravicí (3 mil. K č), v Opav ě (8 mil. K č), dále na obnovu a rozší ření ve řejné zelen ě v obci Kyjovice (3mil K č), v Opav ě (4 mil. K č), či specifické projekty jako rekonstrukce rybníka v Holasovcích (2 mil. K č) atd..

Obr. 27. Po čet obcí v SO ORP Opava, které využívají konzultantských firem pro zisk dotací. Úrove ň seznámení jednotlivých obcí s dota čními programy. Pramen: vlastní dotazníkové šet ření

Většina obcí v SO ORP Opava informuje podnikatelskou sféru a neziskové organizace o možnostech získávání finan čních dotací. Pouze v šesti dotázaných obcích jejich p ředstavitelé uvedli, že informace podnikatel ům a neziskovým organizacím nep ředávají. Zp ůsoby, jakým jsou tyto informace institucím p ředávány, se r ůzní. Ve většin ě p řípad ů obce poskytují informace pomocí obecních časopis ů. Dalším rozší řeným zp ůsobem je p ředávání informací pomocí místních ak čních skupin. Mén ě časté jsou pak osobní sch ůzky mezi p ředstavitel ů obcí s místními podnikateli nebo p ředávní informací pomocí obecního rozhlasu. Všechny obce krom ě Opavy a Sosnové jsou členy n ěkterého z dobrovolných svazk ů obcí a místních ak čních skupin. Se spoluprací v těchto organizacích jsou spokojeni představitelé 28 obcí, 9 obcí považuje kvalitu spolupráce za dobrou. Mezi nejv ětší výhody členství v mikroregionech zahrnují starostové spolupráci p ři řešení místních problém ů, které jsou nad rámec možností jednotlivých obcí. Další výhodu vidí v předávání si

69 zkušeností p ři řešení nejr ůzn ějších otázek, vzájemnou podporu a navázání bližších kontakt ů mezi obcemi. V mikroregionu Moravice si st ěžovali starostové na slabší dota ční management. V ětší možnost zisku pen ěz z dota čních titul ů je také v ětšinou hlavní motiv pro vstup do dobrovolného svazku obcí či místních ak čních skupin.

Dobrovolné svazky obcí a místní ak ční skupiny

Dobrovolný svazek obcí je sdružení výhradn ě obcí, které se spole čně zam ěř ují na ur čitý zám ěr nap ř. rozvojový či řešení jiných zájm ů. Obce v takovémto svazku mohou spolupracovat jen v oblasti samostatné p ůsobnosti obcí, čili nemohou spolupracovat v rámci p řenesených p ůsobností. Další formou spolupráce jsou místní ak ční skupiny, na rozdíl od dobrovolného svazku obcí, mohou být členy MAS soukromé i jiné ve řejné organizace nap ř. r ůzná zájmová sdružení, podnikatelé či fyzické osoby. MAS vznikají v rámci iniciativy LEADER+. „ Metoda Leader je založena na partnerské spolupráci různých subjekt ů v území. Ze zástupc ů místních samospráv, podnikatel ů a neziskových organizací vzniká Místní ak ční skupina, jejímž základem je partnerská dohoda o hlavních cílech rozvoje venkovského regionu, spole čná p říprava strategie a realizace projekt ů k jejich napln ění“ (GALVASOVÁ I. a kol., 2007, s. 32). Euroregiony umož ňují partnerskou spolupráci m ěst a region ů s cílem odstra ňování významu státních hranic a přiblížení spolupráce s pozitivn ě stimulujícím ú činkem pro spolupráci a rozvoj v oblastech kultury, hospodá řství a infrastruktury. Euroregiony vznikají v oblastech, kde existuje kulturní či hospodá řská spolupráce často s ko řeny v minulosti.

Obr. 28. Mikroregiony na území SO ORP Opava v roce 2012 Pramen: Arc ČR 500, MK-PP: Mikroregiony na území Moravskoslezského kraje

Dobrovolné svazky obcí

Mikroregion Matice Slezská je dobrovolný svazek 14 obcí bývalého okresu Opava, ležící v jeho severní části. Z toho 10 obcí spadá do SO ORP Opava. Mikroregion byl založen 17. 12. 1999 za ú čelem rozší ření, zlepšení a prohloubení hospodá řské, kulturní a jiné spolupráce a také z důvodu koordinace všech projekt ů v obecní a podnikatelské sfé ře, a ť už v rámci regionálním, celostátním či mezinárodním, kde se dané projekty dotýkají zájm ů obcí Mikroregionu Matice Slezská. Asi nejvýznamn ější projektem mikroregionu bylo vybudování sít ě informa čních center v obcích a vybudování mikroregionální po číta čové sít ě (Podle: „O mikroregionu Matice Slezské“ 26 ). Mikroregion Moravice je zájmové sdružení právnických osob, které tvo ří 14 obcí z toho 5 obcí SO ORP Opava. Jedná se o obce v okolí řeky Moravice v úseku od p řehrady Kružberk až k Opav ě. Mikroregion byl založen 23. 9. 1999 a vznikl za účelem vzájemné pomoci a koordinace p ři řešení problému ve všech oblastech mikroregionu a p ři p říprav ě projekt ů pro získání podpory ze státních dota čních titul ů a program ů EU (Podle: „Mikroregion Moravice“ 27 ).

26 Zdroj:[online] Dostupné z WWW: < http://www.maticeslezska.cz/o-mikroregionu-1/ > 27 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:

Sdružení obcí Hlu čínska je dobrovolný svazek obcí, který vznikl již v roce 1991, ale 27. 10. 1998 došlo k podpisu nové zakladatelské smlouvy. P ůvodním ú čelem vzniku SOH bylo hájení zájmu Hlu čínska a zabrán ění odlivu finan čních prost ředk ů z této oblasti. V sou časnosti se SOH zaměř uje na podporu v oblastech cestovního ruchu, kultury a propagaci regionu. SOH tvo ří v sou časnosti 27 obcí z toho 5 obcí SO ORP Opava (Podle: „Sdružení obcí Hlu čínska“ 28 ). Mikroregion Opavsko – severozápad je dobrovolný svazek obcí sestávající se z 8 obcí, z toho 7 obcí náleží do SO ORP Opava. Mikroregion Hvozdnice je dobrovolný svazek obcí, který tvo ří 11 obcí a je to jediný mikroregion, který je tvo řen pouze obcemi SO ORP Opava. Mikroregion byl založen v roce 2003, hlavním cílem je zlepšení kvality života místních obyvatel, zlepšení podmínek pro hospodá řství a snaha o oživení turistického ruchu (Podle: „Mikroregion Hvozdnice“ 29 ).

Místní ak ční skupiny

MAS Opavsko je sdružení fyzických a právnických osob, které bylo založeno 1. 3. 2006. Vzniklo na základ ě čty ř již fungujících mikroregion ů a to Matice Slezské, Mikroregionu Hvozdnice, Mikroregionu Opavsko – severozápad a Mikroregionu Moravice, všechny obce však nejsou sou částí MAS Opavsko. MAS Opavsko tedy tvo ří 43 obcí, z toho 35 obcí náležících do SO ORP Opava a 27 soukromých subjekt ů. Hlavním cílem je dlouhodobý vyvážený ekonomický, sociální a environmentální rozvoj celého území. Za tímto ú čelem byl vypracován strategický plán LEADER: Opavsku to oMAStíme, jehož hlavním globálním cílem je: Vytvá řet aktivní podmínky pro seberealizaci, odpo činek a volno časové aktivity. Rozši řování pracovních p říležitostí v obcích prost řednictvím rozvoje sektoru zem ědělství, cestovního ruchu a nezem ědělského podnikání. Posílením místního patriotismu, zlepšení jak vzájemných vztah ů obyvatel, tak i vztah ů k přírodnímu a kulturnímu bohatství“ (Podle: „ Strategický plán LEADER 2008 – 2013 MAS Opavsko“ 30 ). MAS Hlu čínsko vznikla 27. 10. 2006 na základ ě podn ětů sdružení obcí mikroregionu Hlu čínsko. Hlavním d ůvodem vzniku byla dota ční zem ědělská politika Evropské unie. MAS Hlu čínsko sdružuje 27 obcí, 18 podnikatelských subjekt ů a 1 neziskovou organizaci. Stejn ě jako u SOH, tvo ří MAS Hlu čínsko 5 obcí SO ORP Opava. Strategický plán LEADER pak vyty čuje 5 základních prioritních os: Modernizace zem ědělství a rozvoj zpracování místní zem ědělské produkce. Revitalizace obcí – obnova a

28 Zdroj:[ [online] [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.hlucinsko.com/ > 29 Zdroj: [online] c2012 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: 30 [online] c2010[cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW:

72 rozvoj obcí a místních komunikací. Podpora cestovního ruchu - víkendová, rekrea ční přím ěstská a rodinná turistika. Ochrana a rozvoj kulturního d ědictví. Vzd ělávání.“ (Podle: „Strategický plán rozvoje MAS Hlu čínsko“ 31 ).

Obr. 29. Místí ak ční skupiny p ůsobící na území SO ORP Opava v roce 2012 Pramen: Arc ČR 500, MAS OPAVSKO: Členské obce, MAS Hlu čínsko: Členské obce

31 Zdroj: [online]. Dostupné z WWW: < http://www.mashlucinsko.cz/index.php?co=zakladni_dokumenty>

6 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je komplexní analýza kvalitativního hodnocení rozvojových p ředpoklad ů ur čitého subjektu/území. SWOT analýza hodnotí Strenghts (silná stránka), Weaknesses (slabá stránka), Opportunities (p říležitosti) a Threats (hrozby) spojené bu ď s podnikatelským plánem, projektem, rozvojovou strategií atd. Silné a slabé stránky vycházejí z vnit řního prost ředí, v našem p řípad ě p římo z území SO ORP Opava. Příležitosti a hrozby pak vycházejí z vn ějšího prost ředí. SWOT analýza by m ěla být vždy sou částí dlouhodobého strategického plánu. V rámci tvorby dlouhodobého rozvojového plánu lze využít čty ř strategií vycházejících práv ě ze SWOT analýzy (Podle: „ SWOT analýza“ 32 ):

MAX-MAX strategie – maximalizací silných stránek – maximalizovat p říležitosti.

MIN-MAX strategie – minimalizací slabých stránek – maximalizovat p říležitosti.

MAX-MIN strategie – maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby.

MIN-MIN strategie – minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby.

32 Zdroj: [online] Dostupné z WWW: < http://www.vlastnicesta.cz/metody/metody-marketing/swot- analyza/>

Tab. 21. SWOT analýza území SO ORP Opava Silné stránky Slabé stránky Dobrá vzd ělanostní struktura Vysoký po čet uchaze čů na 1 volné obyvatelstva pracovní místo Dobré podmínky pro rostlinou Záporné migra ční saldo zem ědělskou produkci Hlavní silni ční tahy procházející Hustá železni ční sí ť st ředem obcí Kvalitní železnice spojující Opavu Přetížený hlavní silni ční tah I/11na s Ostravou Ostravu Hustá sí ť cyklostezek Nízká p řírodní atraktivita zejména Diverzifikovaná pr ůmyslová výroba severní poloviny území Spolupráce obcí v území SO ORP Opava Horší standart hromadných ubytovacích i mimo n ěj za řízení Velké množství historických památek Vysoký stupe ň zorn ění p ůdy Silné regionální centrum s širokou Nízká participace místních ob čan ů na nabídkou služeb obecní politice

Příležitosti Hrozby Dota ční programy na podporu rozvoje Vysoká náro čnost získávání dota čních venkova titul ů pro menší obce Přeložení a rozší ření silnice I/11 Lokalizace nových investor ů Vymezení nových ploch pro v pr ůmyslových zónách a podnikatelské aktivity technologických parcích na Ostravsku Rozvoj HI-tech obor ů v blízkosti dálnice D1 Zm ěna RUD Zesílení emigrace zejména mladých a Rozvoj rekrea ční infrastruktury zejména vzd ělaných lidí v blízkosti Ostravy Návrat k tuhým paliv ům p ři vytáp ění Tvorba regionálních zem ědělských dom ů produkt ů Zm ěna podpory venkova po roce 2013 Užší spolupráce mezi obecními ú řady a Prohloubení míry zadluženosti obcí obyvateli obcí Konflikty mezi starousedlíky a nov ě příchozími obyvateli v obcích s vysokým p řír ůstkem rodinných dom ů

7 NÁVRH MOŽNOSTÍ ROZVOJE

Návrh možností rozvoje SO ORP Opava vychází z analytické části této práce a vychází rovn ěž z anketního šet ření mezi starosty obcí, zejména pak z jejich prioritních rozvojových plán ů. Tento návrh bude koncipován MINI-MAXI strategií vycházející ze SWOT analýzy, která by m ěla minimalizovat slabé stránky SO ORP Opava a zárove ň by měla využít p říležitostí, které se regionu naskytují. Minimalizací slabých stránek by rovn ěž mělo dojít k eliminaci n ěkterých hrozeb, které mohou nastat vlivem prohloubení slabých stránek území SO ORP Opava. Jednou z hlavních priorit rozvoje by m ělo být zlepšení situace na trhu práce, především vytvá ření nových pracovních p říležitostí. Zde by m ěly být sledovány dva cíle. Prvním z nich je podpora nových pracovních míst pomocí malých podnik ů zejména ve venkovských obcích zam ěř ená na drobnou výrobu a řemesla, která by m ěla pomoci nezam ěstnaným, zejména s nižším stupn ěm vzd ělání. V rámci financování t ěchto aktivit je možné čerpat finan ční prost ředky z PRV v rámci osy III. opat ření - III.1.2 Podpory podnikání a jejich rozvoje, ze které mohou čerpat prost ředky fyzické i právnické osoby na území obcí do 2000 obyvatel, v případ ě realizace staveb pro využívání obnovitelných zdroj ů energie toto omezení neplatí ( Program rozvoje venkova , 2006). Druhým cílem vzhledem k pom ěrn ě dobré vzd ělanostní struktu ře obyvatel, by m ěla být podpora zam ěř ená na zvýšení nabídky kvalifikovaných pracovních příležitostí hlavn ě pro vysokoškolsky vzd ělané obyvatele. Tento cíl by m ěl krom ě zvýšení zam ěstnanosti také zabránit odlivu mozk ů z území SO ORP Opava a tím zabránit trvalé emigraci obyvatel z regionu. Z hlediska lokalizace se jeví jako nejvhodn ější m ěsto Opava. Vzhledem k pom ěrn ě dobré dopravní poloze v rámci regionu, která umožní dostupnost t ěchto míst pro obyvatele prakticky celého území, tak i vzhledem k zázemí m ěsta s dostate čnou nabídkou služeb pro podniky, které umožní využít aglomera ční výhody m ěsta. Financování druhého cíle lze zajistit nap říklad z ROP Moravskoslezsko osa 3 Rozvoj m ěst, kde je možné čerpat finan ční prost ředky na udržitelný rozvoj nových zón pro podnikání. V rámci OPPI je možné čerpat řadu dalších prost ředk ů pro rozvoj firem, inovaci atd., v sou časné dob ě pak zejména z programu rozvíjejících se malých a st ředních podnikatel ů PROGRES II, jehož výzva je práv ě v platnosti. Druhým prioritním cílem by m ělo být p řeložení hlavních silni čních tah ů mimo st ředy obcí a m ěst. Tento cíl se týká silnic I. t řídy v okolí Opavy. Jde zejména o silnice 1/11 v úseku od Opavy po hranici okres ů Opava a Ostrava, silnici I/56 v úseku Opava - Velké Hoštice a I/57 v úseku Opava – Hradec nad Moravicí. V návaznosti a plynulosti dopravy je však vhodné, aby došlo k výstavb ě obchvat ů i v navazujících úsecích mimo SO ORP Opava. Hlavní prioritou by m ělo být dokon čení p řeložky silnice 1/11. Práce v úseku Mokré Lazce až po hranice okresu Ostrava jsou v současnosti pozastaveny a jejich obnova

76 je naplánovaná na rok 2012. Je d ůležité, aby výstavba p řeložky byla zahájena v celém rozsahu úseku mezi Opavou a Ostravou až po Rudnou ulici v Ostrav ě, která navazuje na dálnici D1. Tím dojde k napojení území SO ORP Opava na dálni ční sí ť a výrazn ě se zlepší dostupnost mezi územím správního obvodu a krajským centrem, což m ůže p řisp ět k příchodu nových investor ů do regionu. Zahájení prací v úseku hranice okresu Opava a Rudná ulice je naplánován na rok 2014. Úkolem p ředstavitel ů obcí SO ORP Opava by mělo být vytvo ření politického tlaku na ŘSD respektive na Ministerstvo dopravy, aby byla za řazena p řeložka I/11, ale i obchvaty dalších obcí, kterými procházejí zmín ěné silnice I. třídy, mezi prioritní stavby, jelikož je to v dikci Ministerstva dopravy. Třetí prioritní cíl by m ěl usilovat o zvýšení participace ob čan ů na d ění v obci i na politickém d ění v obci. V ětší zapojení ob čan ů do řešení problém ů obce by m ělo p řinést efekt v podob ě p ředcházení konflikt ů, p ři řešení významných spole čenských zám ěrů a p ři přípravách k d ůležitým rozhodnutím. Vzájemná komunikace m ůže pomoci ob čan ům vid ět politiku z obecního hlediska a ne pouze jen z osobního zájmu. Zapojení ob čan ů do politiky může rovn ěž vyvolat efekty v podob ě vzájemného poznání ob čan ů a vytvo ření nových vazeb zejména mezi starousedlíky a nov ě p řist ěhovalými ob čany. Prohloubení vztah ů ob čan ů s obecními p ředstaviteli m ůže rovn ěž p řinést efekt v podob ě zapojení vlastních ob čan ů do rozvoje obce a jejich aktivním p řisp ěním p ři realizaci rozvojových projekt ů (brigády, expertní pomoc atd.). Vhodným nástrojem pro zvýšení participace ob čan ů na dění v obci m ůže být zavedení Místní agendy 21 . „Místní Agenda 21 je nástroj pro uplatn ění princip ů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi. Je provád ěna v konkrétním čase a míst ě a v obci nebo regionu. Je to proces, který prost řednictvím zkvalit ňování správy v ěcí ve řejných, strategického plánování ( řízení), zapojování ve řejnosti a využívání všech dosažených poznatk ů o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a sm ěř uje k zodpov ědnosti ob čan ů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase (Podle: „O místní Agend ě 21“33 ). Čtvrtý prioritní cíl je rozvoj cestovního ruchu a rekreace. V jeho rámci by prvním úkolem m ěla být podpora agroturistiky, která se m ůže rozvíjet zejména v jižních částech regionu. Zde jsou i vhodn ější p řírodní podmínky pro p ěší turistiku či cykloturistiku. Rozvoj agroturistiky by m ěl podpo řit i odbyt místních zem ědělských produkt ů a řemeslných výrobk ů. Agroturistika by m ěla být rovn ěž provázaná s nabídkou prohlídek kulturních památek, kterých je v SO ORP Opava pom ěrn ě hodn ě. Finan ční podporu pro cestovní ruch lze čerpat z PRV v rámci osy III. opat ření 1.3. podpora cestovního ruchu. Podpora je ur čena obcím do 2000 obyvatel, pro zem ědělské fyzické i právnické osoby,

33 Zdroj: [online] Dostupné z WWW:

77 dále pro nezem ědělské podnikatele pokud svou činnost zahajují nebo provozují maximáln ě 2 roky ( Program rozvoje venkova , 2006). Druhou metou by m ělo být zam ěř ení na rozvoj turistické infrastruktury, jako p ěších turistických tras, hipostezek a p ředevším pak na rozvoj cykloturistických tras. Cykloturistika je v poslední dob ě velmi oblíbenou rekrea ční činností. Vzhledem k blízkosti regionu k Ostravské aglomeraci je rekrea ční potenciál zejména jihovýchodní částí regionu vysoký. V návaznosti na tyto trasy by m ěla být rozvíjená sí ť doprovodných služeb, jako pohostinství, cykloservisy a doprovodné atrakce. Peníze na rozvoj cyklostezek, hipostezek pěších tras, lze čerpat v rámci ROP Moravskoslezsko v rámci osy II. Podpora prosperity regionu (ROP : ROP Moravskoslezsko , 2007). Pátým prioritním cílem by m ělo být zvyšování kvality vybavenosti obcí a jejich infrastruktury. Tento cíl by m ěl podporovat budování a obnovu technické a dopravní infrastruktury, podporovat zlepšení vzhledu obcí, obnovu ve řejných budov a prostranství. Vybudování nové chyb ějící ob čanské vybavenosti. Rovn ěž by m ěl být zam ěř en na údržbu a obnovu kulturních a historických památek. Tento cíl by m ěl být obcemi sledován dlouhodob ě. Nicmén ě vhledem k sou časné vysoké podpo ře t ěchto cíl ů v rámci programového období 2007 – 2013 z evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci čerpání z PRV je vhodné zamí řit pozornost výrazn ě na tento cíl a to i vzhledem k tomu, že v dalším programovém období od roku 2014, nemusí být podpora venkova takto vysoká. Finan ční podporu na tento cíl lze čerpat z PRV osy III. opat ření 2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic, opat ření 2.1.2. Ob čanské vybavení obcí, 2.2.1. Kulturní d ědictví venkova ( Program rozvoje venkova , 2006).

8 ZÁV ĚR Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Opava je p ředstavitelem venkovského regionu p řechodného typu mezi m ěstským a venkovským prostorem. Centrální část regionu je siln ě vázána jak pracovn ě tak i v oblasti služeb na m ěsto Opava. Jihovýchodní část regionu p ři hranici SO ORP Opava je pak pom ěrn ě hodn ě vázaná na m ěsto Ostravu. Venkovské obce SO ORP Opava se nepotýkají s typickými problémy venkova jako je vylid ňování, výrazné stárnutí obyvatel, nízká vzd ělanostní struktura a jiné, jelikož blízkost velkých m ěst Opavy a Ostravy do zna čné míry tlumí procesy odchodu mladých a vzd ělaných lidí do v ětších m ěst. Záporné migra ční saldo je dáno spíše meziregionální polohou v Severomoravské oblasti, která se stále potýká s problémy transformace hospodá řství a vyšší mírou nezam ěstnanosti než je pr ůměr České republiky. Výhodou celého regionu je poloha Opavy jako centra ležícího v podstat ě v těžišti celého regionu. To vytvá ří p ředpoklady pro tém ěř rovnom ěrný rozvoj všech obcí v regionu, s tím, že lze předpokládat siln ější tlak na suburbaniza ční procesy spíše v obcích v kratší vzdálenosti od Opavy. Pravd ěpodobn ě žádná obec z popisovaného regionu by se z hlediska své polohy nem ěla v budoucnu stát výraznou periferií. Důležitým faktem je, že všechny obce krom ě Sosnové a m ěsta Opavy jsou zapojeny do mikroregionálních sdružení a místních ak čních skupin, což umož ňuje vzájemnou komunikaci, spolupráci a prostor pro řešení problém ů, které p řecházejí hranice jednotlivých obcí. Zapojení do MAS umož ňuje propojení soukromého a ve řejného sektoru a vytvá ří tak další prostor pro vzájemnou spolupráci a rovněž možnost pro čerpání dota čních prost ředk ů. Krom ě toho je pozitivní i fakt, že obce se zapojují do čerpání dotací z fond ů EU, které jsou výrazným prost ředkem pro zisk v ětších finan čních částek na investi ční akce, které by zejména menší obce hradily ze svého rozpo čtu jen velmi t ěžce. Do budoucna je pot řeba řešit n ěkolik problém ů, které by mohly rozvoj celého regionu ohrozit. Prioritní záležitostí by se jist ě m ěla stát neodkladná dostavba p řeložky silnice I/11, jelikož horší dopravní dostupnost v meziregionální poloze, m ůže posunout celý region mimo hlavní rozvojovou oblast na úkor dob ře dopravn ě dostupných území Moravskoslezského kraje. D ůležitá je také tvorba vhodných podmínek pro vznik nových pracovních míst v celém regionu, jelikož po čet uchaze čů na 1 volné pracovní místo v poslední dob ě v SO ORP Opava je vyšší než v celém Moravskoslezském kraji. Pro menší obce bude do budoucna ur čit ě podstatné, jakým sm ěrem se bude ubírat podpora venkova ze strany Evropské unie. P řípadné snížení podpory od roku 2014 m ůže být hlavn ě pro nejmenší obce výrazným problémem p ři zajiš ťování financování v ětších investi čních akcí. Naopak budoucí zm ěna rozpo čtového ur čení daní, která by m ěla zrovnoprávnit p říjmy obcí v přepo čtu na jednoho obyvatele, zejména v kategorii velikosti

79 obcí od 200 do 5000 obyvatel, kde by mohly p říjmy stoupnout o 1 800 až 2 400 K č na obyvatele by byla velmi p řínosná.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ Ů DAT Monografie, časopisy: BALŽEK, J., ÚHLÍ Ř,D.: Teorie regionálního rozvoje, nástin, kritika, klasifikace . Praha: Karolinum, 2011. 324 s. ISBN 802460384

BI ČÍK, I., PERLN, R., ŠEFRNA, L.: Rozvoj povodí Kocáby. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta p řírodov ědecká, 2001. 87 s. ISBN 8023873229.

BINEK, J., a kol.: Synergie ve venkovském prostoru: p řístupy k řešení problém ů rozvoje venkovských obcí . Brno: GarREP, 2010. 118 s. ISBN 97888090430846

BINEK, J., a kol.: Venkovský prostor a jeho oživení . Brno: GarREP, 2007. 144 s. ISBN 80251195

CULEK, Martin.: Biogeografické člen ění České republiky . Praha: ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 8085368803.

DEMEK, J., MACKOV ČIN, P., (ed) a kol.: Hory a nížiny . Zem ěpisný lexikon ČR. Brno 2006.

DUBCE, J. Zem ědělství , Mze České republiky 1998, Praha 1998. 79 s.

FRANK, M., a kol.: Opavsko zblízka: p říroda, historie, památky . 1. vyd. Opava: AVE informa ční centrum Opavska, 1996. 136 s. ISBN 8090204201

GALVASOVÁ, I. a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje . Brno: GarREP, 2007. 144 s. ISBN 80251209

HOLE ČEK J., a kol.: Obec a její rozvoj v širších souvislostech . Brno: GarREP, 2009. 76 s. ISBN 97888090430822

HON J., a kol.: Rozbor trvale udržitelného rozvoje pro správní obvod ORP Opava . 1.vyd. Brno: EKOTOXA s.r.o., 2010. 203 s.

CHLUPÁ Č, I.: Geologická minulost České republiky , vyd. 1. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 8020009140.

ILBERY, B.: The geography of rural change . Harlow: Longman, 1998. 267 s. ISBN 0582277248

KOLEKTIV PRACOVNÍK Ů HYDROLOGICKÉ SLUŽBY ČHMÚ, Hydrologické pom ěry ČSSR, Praha: Hydrometeorologický ústav, 1965. 414s.

KREJ ČÍ, T., a kol.: Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace . Brno: Mendelova univerzita, 2011. 155 s. ISBN 9788073754143

KU ČA, K.: Města a m ěste čka v Čechách, na Morav ě a ve Slezsku . Díl II., Praha: Libri, 1997. 938 s. ISBN 8085983141

NIEDERMAYER, L.: Boj o práci.In Respekt. 2010a, ro č. 21, č. 13, s. 34-35. ISSN

PAVLÍK. Z., a kol.: Základy demografie. Praha: Academia, 1986. 728 s.

PFEFFER, V., a kol. : Opava: p říroda, historie, osobnosti, památky, kultura, pr ůmysl a služby . 1. vyd. Opava: AVE informa ční centrum Opavska, 1998. 135 s. ISBN 8090204279

PLA ČEK, V.: Prajzáci, aneb K osudu Hlu čínska 1742-1960. 2.vyd. Háj ve Slezsku: Máj 2007. 179 s. ISBN 978-80-86458-21-2.

Program rozvoje venkova . Mze ČR, Praha, 2007. 321 s.

ROSSET, E.: Aging process of population . Pergamon Press. 1964

STAN ĚK, T.: Odsun N ěmc ů z Československa 1945-1947 Praha: Academia, 1991. 536 s. ISBN 80- 200-0328-2

STRAKOŠ, P.: Nau čné stezky moravskoslezského kraje. 1. vyd. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2005. s. 58

TOLASZ, R.: Atlas podnebí Česka , 1. Vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. s. 255 ISBN 9788086690261:

TOMÁŠEK, M.: Půdy České republiky . 3. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2003. 67 s. ISBN 8070756071.

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., Geografie cestovního ruchu České republiky . Plze ň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čen ěk, 2011. 315 s. ISBN 9788073803407

WEISSMANOVÁ, H., a kol. (2004): Ostravsko. In Mackov čin P. a Sedlá ček M. (eds.): Chrán ěná území ČR, svazek X. Agentura ochrany p řírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456pp.

WOKOUN , R., MALINOVSKÝ, J., DAMBORSKÝ, M., BLAŽEK, J., a kol.: Regionální rozvoj východiska regionálního rozvoje, regionální politika teorie, strategie a programování , Praha: Linde Praha a.s., 2008. 475 s. ISBN 8072016990

WOODS, M.: Rural geografy: processes, response and experiences in rural restructuring . London: Sage Publications, 2005. 330 s. ISBN 0761947612

ŽÁ ČEK, R.: Dějiny Slezska v datech . 1. vyd. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 8072771728.

Internetové stránky: AGROKOM: Zem ědělské výrobní oblasti [online]. [cit. 2. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních v ěcí: Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska [online]. [cit. 10. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

BRANO GROUP: Historie BRANO GROUP [online]. [cit. 14. dubna 2012] Dostupné z WWW:

CENIA: ČESKÁ INFORMA ČNÍAGENTURA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ: O Místní Agend ě 21 [online] c2011 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW:

ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU: Turistický potenciál region ů [online] c2005-2012 [cit. 12. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2- turisticky-potencial-regionu/>

ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU: Turistický region Severní Morava a Slezsko [online] c2005-2012[cit. 12. b řezna 2012] Dostupné z WWW:

ČESKÁ INFORMA ČNÍAGENTURA ŽIVOTNÍHO PROST ŘEDÍ: O Místní Agend ě 21 [online] c2011 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW:

Koordinátor ostravského dopravního systému, Ostrava: Integrovaný dopravní systém [online]. Dostupné z < http://www.kodis.cz >

Na řízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provád ění pomoci mén ě p říznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními § 5 [online]. [cit. 2. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

MAS HLU ČÍNSKO: Strategický plán rozvoje MAS Hlu čínsko, aktualizace 2012 [online] c 2008[cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.mashlucinsko.cz/index.php?co=zakladni_dokumenty>

MAS OPAVSKO: Strategický plán LEADER 2008 – 2013 MAS Opavsko [online] c2010[cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW:

MĚSTSKÉ INFORMA ČNÍ CENTRUM OPAVA: Procházky Opavou [online] [cit. 14. b řezna 2012] Dostupné z WWW:< http://infocentrum.opava.cz/mic/prochazka-mestem>

MIKROREGION HVOZDNICE: Mikroregion Hvozdnice [online] c2012 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW:

MIKROREGION MATICE SLEZSKÁ: O mikroregionu [online] aktualizace 30. 4. 2012 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.maticeslezska.cz/o-mikroregionu-1/ >

MIKROREGION MORAVICE: Mikroregion Moravice [online] c1998-2012 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW:

OBCE LIDEM: I malé obce d ělají velké v ěci. [cit. 30. dubna 2012] [online] Dostupné z WWW:< http://www.top09.cz/files/soubory/i-male-obce-delaji-velke-veci-navrh-rud.pdf>

OPAVSKEM NA KOLE: Cyklotrasy na Opavsku a procházející Opavou [online] c2005 [cit. 14. března 2012] Dostupné z WWW:

OSTRAVSKÝ INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM: Všeobecné informace [online] [cit. 12. dubna 2012] Dostupné z WWW:< http://www.kodis.cz/odis#informace>

OSTROJ: Naše historie [online]. [cit. 15. dubna 2012] Dostupné z WWW:

REGIONÁLNÍ OPERA ČNÍ PROGRAM: Regionální opera ční program Moravskoslezsko 2007-2013 ). [online] Publikováno dne 1. 1. 2007 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/2826//>

ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC: Silnice I/11 [online] aktualizováno únor 2012 [cit. 11. dubna 2012] Dostupné z WWW:

STATUTÁRNÍ M ĚSTO OPAVA: Ak ční plán rozvoje cestovního ruchu na Opavsku [online] [cit. 13. b řezna 2012] Dostupné z WWW:< http://www.opava-city.cz/assets/files/903/04strategie.pdf>

STATUTÁRNÍ M ĚSTO OPAVA: Hell Gustav [online]. Publikováno dne 15. 6. 2006 [cit. 15. dubna 2012] Dostupné z WWW:

SDRUŽENÍ OBCÍ HLU ČÍNSKA: Sdružení obcí Hlu čínska [online] c2004-2012 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.hlucinsko.com/ >

TEVA: Historie [online]. [cit. 15. dubna 2012] Dostupné z WWW:

Vše pro poradce a poradenství: SWOT analýza 2012 [online] Publikováno dne 24. 9. 2008 [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z WWW: < http://www.vlastnicesta.cz/metody/metody- marketing/swot-analyza/>

Zdroje dat: CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ MASYRYKOVY UNIVERZITY: Pr ůmysl 1987. CRR MU, Brno. [databáze]

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Předběžné výsledky SLBD 2011 [online]. [cit. 5. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Demografická ro čenka kraj ů [online]. [cit. 7. dubna 2012]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11>

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou působností [online]. [cit. 7. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Městská a obecní statistika [online]. [cit. 13. b řezen 2012]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0805/>

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Sčítání lidí byt ů a dom ů 2001 [online]. [cit. 9. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

ČESKÝ STATISTICKÝ Ú ŘAD: Ve řejná databáze [online]. [cit. 5. dubna 2012]. Dostupné z WWW:

HBI: Online databáze firem [online]. [cit. 14. dubna 2012] dostupné z WWW:

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Nezam ěstnanost v obcích a regionech [online] [cit. 11. dubna 2012] . Dostupné z

Ředitelství silnic a dálnice: Silni ční a dálni ční sí ť Moravskoslezského kraje [online] c2012 [cit. 11. dubna 2012] Dostupné z WWW:

Správa železni ční dopravní cesty: Mapa zve řejn ěná v knižním jízdním řádu [online] [cit. 11. dubna 2012] Dostupné z WWW:< http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy-cr.html>

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Nezam ěstnanost v obcích a regionech [online] [cit. 11. dubna 2012] . Dostupné z

REGIONÁLNÍ INFORMA ČNÍ SYSTÉM: Projekty EU . [online] c2010-2011 [cit. 11. dubna 2012] . Dostupné z

ROZPO ČET OBCE: Rozpo čet obce. [online] [cit. 13. dubna 2012] . Dostupné z

STÁTNÍ SPRÁVA: Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností Opava [online]. c2000-2012 [cit. 3. dubna 2012]. Dostupné z WWW:.

STÁTNÍ SPRÁVA: Moravskoslezský kraj [online]. c2000-2012 [cit. 3. dubna 2012]. Dostupné z WWW:.

STÁTNÍ ZEM ĚDĚLSKÝ A INTERVEN ČNÍ FOND: Seznam p říjemc ů dotací [online]. [cit. 3. dubna 2012]. Dostupné z

Výsledky hospoda ření JZD a státních statk ů v ČSR za rok 1998 – díl 8. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1989. 126s.

SEZNAM ZKRATEK AŠO anketní šet ření s obyvateli ČOV čisti čka odpadních vod ČSÚ Český statistický ú řad HDP hrubý domácí produkt EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita IOP Integrovaný opera ční program JZD jednotné zem ědělské družstvo KODIS koordinátor ostravského integrovaného dopravního systému LFA Less favoured areas MPSV ministerstvo práce a sociálních v ěcí MSK Moravskoslezský kraj MŠ mate řská škola MW7 mírn ě teplá oblast NS nau čná stezka OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OPŽP Opera ční program životního prostředí OP VKP Opera ční program vzd ělávání pro konkurence schopnost PP přírodní památka PR přírodní rezervace PRV Program rozvoje venkova ROP Regionální opera ční program RUD rozpo čtové ur čení daní SLDB Sčítání lidí dom ů a byt ů SO ORP správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností SZIF Státní zem ědělský interven ční fond ZŠ základní škola ZVO zem ědělské výrobní oblasti W2 teplá oblast 2

SEZNAM P ŘÍLOH

Příl. 1. Vývoj po čtu obyvatel v obcích SO ORP Opava mezi lety 1869 až 2011

Příl. 2 Struktura obyvatel podle v ěku v obcích SO ORP Opava v roce 2010

Příl. 3. Vzd ělanostní struktura obyvatel obcí v SO ORP Opava v roce 2011

Příl. 4. Míra nezam ěstnanosti v obcích SO ORP Opava vždy k 31. 12. mezi roky 2007 až 2011

Příl. 5. Po čet spoj ů ve řejnou dopravou z obcí SO ORP Opava do m ěsta Opavy v týdnu od 2. do 8. dubna

Příl. 6. Rozd ělení dotací podle dota čních program ůpro obce SO ORP Opava v programovém období 2007 až 2013

Příl. 7. Vzor dotazníku s představiteli obcí

Příl. 8. Vzor dotazníku s obyvateli obcí

Přil. 9 Vzor dotazník s představiteli firem

PŘÍLOHA Příl. 1 Vývoj po čtu obyvatel v obcích SO ORP Opava mezi lety 1869 až 2011

OBEC 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Branka u Opavy 347 428 440 464 650 721 758 691 638 641 781 796 1013 1097 Bratříkovice 481 479 416 374 351 326 303 216 201 183 151 133 164 165 Brumovice 2098 2304 2459 2451 2346 2357 2557 1496 1529 1358 1421 1429 1451 1472 Budišovice 355 315 341 380 408 374 425 368 421 401 405 417 451 651 Dolní Životice 938 937 966 970 949 1067 972 837 971 877 871 871 1107 1134 Háj ve Slezsku 1649 1808 1891 2211 2621 2657 3302 2935 3314 3307 3368 3299 3312 3292 Hlavnice 684 730 726 730 741 677 635 510 498 484 489 568 595 625 Hlubočec 617 661 663 700 727 672 715 614 615 553 576 554 543 569 Hněvošice 528 555 580 663 621 629 694 658 875 842 873 957 1024 1016 Holasovice 1569 1686 1817 1802 1726 1708 1793 1516 1598 1449 1320 1324 1394 1372 Hrabyně 932 949 853 936 925 907 874 634 700 659 1224 1173 1201 1180 Hradec nad Moravicí 3944 4028 3995 4071 4585 5062 4916 4348 4900 4700 4903 4973 5033 5426 Chlebičov 537 557 572 602 620 669 659 728 1026 986 1026 1049 1069 1096 Chvalíkovice 394 418 454 460 452 436 510 447 546 579 606 649 679 702 Jakartovice 3451 3699 3661 3504 3113 2843 2830 1475 1495 1248 1118 976 1060 1092 Jezdkovice 291 328 315 315 341 325 346 284 249 230 196 195 213 233 Kyjovice 589 678 603 668 736 714 763 686 782 876 870 826 834 805 Lhotka u Litultovic 418 410 358 357 349 340 361 240 247 207 192 177 187 198 Litultovice 798 794 790 696 730 751 789 698 756 613 704 742 761 827 Mikolajice 399 426 446 403 381 366 363 278 265 236 246 234 251 256 Mladecko 352 330 357 415 369 324 319 245 263 234 189 159 164 150 Mokré Lazce 858 881 906 902 1040 1047 1053 849 1033 994 1053 1035 1069 1134 Neplachovice 663 722 690 745 762 732 797 637 699 670 854 826 828 924 Nové Sedlice 424 460 473 432 485 495 530 404 470 427 422 430 466 493 Oldřišov 1174 1282 1345 1441 1428 1378 1328 1199 1302 1247 1296 1238 1334 1344 Opava 27011 32105 35698 42043 47361 49366 54263 40663 48091 53269 58778 62815 61382 58643 Otice 644 726 821 819 867 900 1135 850 958 993 1156 1265 1282 1321 Pustá Polom 955 979 938 923 1041 1010 1088 1142 1370 1306 1309 1304 1369 1453 Raduň 565 564 544 560 638 589 717 769 913 938 965 971 958 971 Skřipov 1157 1175 1183 1197 1265 1139 1176 904 1041 1038 1077 1030 1009 1009 Slavkov 1006 1021 1098 1087 1122 1107 1295 1055 1231 1177 1388 1544 1639 1860 Služovice 543 536 536 511 530 556 490 465 549 631 734 766 814 811 Sosnová 1005 992 1013 930 832 814 857 425 485 458 455 409 419 414 Stěbořice 1148 1304 1348 1358 1394 1274 1325 1190 1200 1253 1281 1310 1310 1376 Štáblovice 719 767 775 741 759 666 707 555 650 562 566 567 594 623 Štítina 524 542 586 587 770 721 1079 818 1031 1004 1085 1164 1180 1201 Těškovice 638 691 707 814 892 748 748 678 800 817 887 883 880 848 Uhlířov 284 285 337 341 342 341 335 252 327 300 315 336 357 343 Velké Heraltice 2494 2611 2583 2472 2396 2345 2297 1511 1723 1592 1717 1607 1611 1639 Velké Hoštice 1125 1094 1122 1168 1146 1269 1558 1399 1564 1466 1588 1613 1657 1780 Vršovice 502 526 545 583 642 638 595 529 504 477 433 398 437 490 SO ORP Opava 64810 71783 75951 82826 89453 91060 98257 76198 87830 91282 98888 103012 103101 102035 Pramen: ČSÚ: Historický lexikon obcí, ČSÚ: SLDB 2011 p ředb ěžné výsledky

Příl. 2 Struktura obyvatel podle v ěku v obcích SO ORP Opava v roce 2010 obec 0-14 15-64 65+ index stáří Branka u Opavy 15,4 71,3 13,3 86,4 Bratříkovice 16,4 64,8 18,8 114,8 Brumovice 14,9 73,0 12,1 81,3 Budišovice 18,9 70,5 10,6 56,1 Dolní Životice 16,4 69,2 14,4 87,6 Háj ve Slezsku 13,3 67,9 18,9 142,1 Hlavnice 15,0 73,6 11,4 75,5 Hlubočec 16,0 69,4 14,6 91,2 Hněvošice 14,4 73,1 12,5 87,0 Holasovice 15,5 70,4 14,1 90,6 Hrabyně 13,5 67,5 19,0 140,9 Hradec nad Moravicí 15,6 69,5 14,9 95,9 Chlebičov 15,4 69,4 15,1 98,2 Chvalíkovice 18,5 67,5 14,0 75,4 Jakartovice 14,7 70,6 14,7 100,6 Jezdkovice 12,6 73,1 14,3 114,3 Kyjovice 12,8 66,8 20,4 159,2 Lhotka u Litultovic 16,2 72,2 11,6 71,9 Litultovice 19,0 67,2 13,8 72,6 Mikolajice 14,1 72,7 13,3 94,4 Mladecko 11,3 70,7 18,0 158,8 Mokré Lazce 16,4 69,0 14,6 88,7 Neplachovice 18,2 68,3 13,5 74,4 Nové Sedlice 13,2 72,0 14,8 112,3 Oldřišov 16,2 71,6 12,2 75,2 Opava 14,2 69,9 15,8 111,2 Otice 15,5 70,1 14,4 92,7 Pustá Polom 15,0 68,0 17,0 113,3 Raduň 17,2 69,2 13,6 79,0 Skřipov 15,8 70,8 13,5 85,5 Slavkov 17,3 70,1 12,6 73,0 Služovice 12,3 76,4 11,2 91,0 Sosnová 15,0 72,9 12,1 80,6 Stěbořice 16,2 68,8 15,0 92,4 Štáblovice 13,6 74,0 12,4 90,6 Štítina 16,0 70,4 13,7 85,4 Těškovice 14,2 69,2 16,6 117,5 Uhlířov 19,0 69,4 11,7 61,5 Velké Heraltice 16,3 68,6 15,1 92,9 Velké Hoštice 14,2 73,2 12,6 88,5 Vršovice 16,1 71,2 12,7 78,5 celkem 14,7 70,0 15,3 103,6 Pramen: ČSÚ: Demografická ro čenka správních obvod ů obcí s rozší řenou p ůsobností

Příl. 3. Vzd ělanostní struktura obyvatel obcí v SO ORP Opava v roce 2011

bez ZŠ a vyučené a obec SŠ s mat. VŠ nezjištěné vzdělání neukončené SŠ bez. Mat

Branka u Opavy 0,6 19,1 38,4 29,8 12,1 2,337 Bratříkovice - 32,3 43,6 16,5 7,5 1,992 Brumovice 0,5 20,3 47,9 24,7 6,6 2,166 Budišovice 0,8 16,7 34,4 31,3 16,7 2,465 Dolní Životice 6,2 22,0 40,2 23,7 7,9 2,050 Háj ve Slezsku 0,3 16,8 29,6 34,8 18,5 2,544 Hlavnice 0,4 22,1 46,6 23,5 7,4 2,155 Hlubočec 1,1 20,7 38,5 29,7 10,0 2,269 Hněvošice 0,2 17,2 45,9 27,0 9,7 2,287 Holasovice 0,4 18,9 45,3 26,7 8,7 2,244 Hrabyně 0,6 24,3 35,3 27,5 12,3 2,265 Hradec nad Moravicí 0,3 18,8 37,1 31,3 12,4 2,368 Chlebičov 0,4 24,7 45,4 23,2 6,3 2,101 Chvalíkovice 0,7 19,6 43,1 29,4 7,1 2,226 Jakartovice 6,2 28,1 40,7 21,6 3,4 1,879 Jezdkovice - 22,0 41,4 30,9 5,8 2,204 Kyjovice 0,1 24,7 33,3 30,4 11,5 2,285 Lhotka u Litultovic 3,1 17,6 52,2 24,5 2,5 2,057 Litultovice 0,5 19,8 41,1 31,1 7,6 2,256 Mikolajice 1,5 20,5 50,2 21,5 6,3 2,107 Mladecko 0,8 21,9 50,0 21,9 5,5 2,094 Mokré Lazce 0,4 13,7 36,9 33,2 15,7 2,500 Neplachovice - 17,6 41,3 33,1 7,9 2,313 Nové Sedlice 0,2 18,3 35,2 33,3 13,0 2,405 Oldřišov 0,5 24,1 43,2 24,8 7,4 2,147 Opava 0,8 16,8 32,9 34,0 15,4 2,464 Otice 0,5 14,6 41,6 33,6 9,8 2,377 Pustá Polom 0,4 21,7 35,7 29,9 12,3 2,320 Raduň 0,3 17,4 34,8 35,0 12,5 2,421 Skřipov - 20,3 41,2 28,4 10,1 2,283 Slavkov 0,3 18,5 39,9 30,0 11,3 2,335 Služovice 0,6 21,7 43,8 27,3 6,6 2,176 SO ORP Opava 0,8 18,1 35,8 32,0 13,3 2,389 Sosnová 2,1 26,2 46,3 22,0 3,4 1,982 Stěbořice 0,5 17,2 40,3 33,2 8,8 2,324 Štáblovice 0,6 16,0 42,2 31,9 9,3 2,335 Štítina 0,1 15,9 36,6 33,5 13,8 2,451 Těškovice 0,3 23,3 39,7 27,0 9,7 2,225 Uhlířov 1,1 23,2 43,2 28,0 4,4 2,114 Velké Heraltice 1,2 23,7 45,1 23,4 6,5 2,103 Velké Hoštice 0,6 21,9 40,4 26,7 10,5 2,246 Vršovice - 19,6 39,2 29,6 11,6 2,332 Pramen: vlastní výpo čet z ČSÚ: Předb ěžné výsledky SLDB 2011

Příl. 4. Míra nezam ěstnanosti v obcích SO ORP Opava vždy k 31. 12. mezi roky 2007 až 2011 obec 2007 2008 2009 2010 2011 Branka u Opavy 5,8% 4,9% 8,7% 9,9% 6,4% Bratříkovice 8,4% 2,4% 13,3% 27,7% 10,8% Brumovice 8,7% 7,6% 13,1% 13,8% 12,3% Budišovice 7,8% 9,2% 13,8% 12,4% 13,3% Dolní Životice 7,2% 4,9% 10,5% 14,2% 9,4% Háj ve Slezsku 5,9% 5,3% 7,2% 8,2% 7,4% Hlavnice 6,5% 5,8% 8,7% 12,9% 9,7% Hlubočec 13,4% 11,5% 16,6% 18,6% 16,6% Hněvošice 6,7% 7,1% 8,7% 10,2% 10,0% Holasovice 8,7% 5,8% 13,6% 14,4% 11,5% Hrabyně 5,2% 5,5% 7,8% 10,2% 7,9% Hradec nad Moravicí 5,5% 5,6% 8,5% 9,1% 9,0% Chlebičov 8,0% 7,2% 8,6% 13,2% 12,5% Chvalíkovice 4,9% 3,6% 7,0% 9,7% 9,1% Jakartovice 17,3% 14,8% 23,2% 24,2% 19,0% Jezdkovice 5,8% 10,7% 8,7% 7,8% 10,7% Kyjovice 5,5% 4,7% 7,2% 7,7% 7,2% Lhotka u Litultovic 8,9% 10,1% 11,4% 13,9% 16,5% Litultovice 9,5% 6,5% 7,5% 9,2% 8,7% Mikolajice 8,8% 12,0% 14,4% 17,6% 11,2% Mladecko 18,2% 16,9% 18,2% 14,3% 16,9% Mokré Lazce 5,2% 4,2% 7,1% 6,1% 7,6% Neplachovice 7,4% 6,1% 12,2% 8,8% 9,0% Nové Sedlice 6,9% 7,3% 10,3% 10,3% 9,9% Oldřišov 8,7% 6,7% 10,9% 11,1% 12,0% Opava 7,5% 6,4% 9,7% 11,0% 9,7% Otice 6,2% 6,5% 8,4% 10,6% 8,5% Pustá Polom 8,0% 5,9% 9,8% 11,6% 9,9% Raduň 6,2% 4,5% 8,7% 8,2% 10,3% Skřipov 7,6% 7,6% 11,4% 12,2% 9,3% Slavkov 5,9% 4,5% 7,9% 10,0% 6,9% Služovice 10,2% 6,7% 14,6% 12,2% 12,4% Sosnová 14,9% 13,4% 17,8% 25,7% 23,3% Stěbořice 7,2% 6,8% 8,0% 10,7% 10,8% Štáblovice 9,6% 9,6% 12,5% 12,8% 9,0% Štítina 6,0% 6,6% 10,2% 11,4% 11,7% Těškovice 7,3% 6,9% 12,1% 8,3% 7,3% Uhlířov 8,7% 7,1% 12,0% 11,5% 8,7% Velké Heraltice 9,5% 8,9% 14,1% 18,8% 13,6% Velké Hoštice 7,9% 5,7% 8,9% 11,2% 9,9% Vršovice 8,3% 8,7% 16,0% 15,0% 13,6% Pramen: Integrovaný portál ministerstva práce a sociálních v ěcí: Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska

Příl. 5. Po čet spoj ů ve řejnou dopravou z obcí SO ORP Opava do m ěsta Opavy v týdnu od 2. do 8. dubna počet spojů v spoje pracovní počet spojů v obec pracovní den den od 4:00 do soboty celkem 9:59 Branka u Opavy 75 32 28 Bratříkovice 12 5 3 Brumovice 25 11 13 Budišovice 17 5 5 Dolní Životice 30 11 11 Háj ve Slezsku 33 11 27 Hlavnice 16 6 3 Hlubočec 14 5 4 Hněvošice 16 7 5 Holasovice 38 15 15 Hrabyně 35 10 17 Hradec nad Moravicí 46 33 29 Chlebičov 17 7 5 Chvalíkovice 28 10 10 Jakartovice 20 9 12 Jezdkovice 14 6 5 Kyjovice 16 6 2 Lhotka u Litultovic 8 3 4 Litultovice 32 12 15 Mikolajice 17 7 7 Mladecko 20 8 12 Mokré Lazce 41 13 25 Neplachovice 24 10 8 Nové Sedlice 29 10 8 Oldřišov 27 14 5 Otice 119 50 43 Pustá Polom 21 10 6 Raduň 34 10 11 Skřipov 16 7 2 Slavkov 62 22 26 Služovice 24 12 5 Sosnová 17 4 4 Stěbořice 31 13 8 Štáblovice 27 12 13 Štítina 36 11 21 Těškovice 13 5 2 Uhlířov 19 9 6 Velké Heraltice 30 10 10 Velké Hoštice 79 37 30 Vršovice 25 10 10 Pramen: IDOS: jízdní řád

Příl. 6. Rozd ělení dotací podle dota čních program ůpro obce SO ORP Opava v programovém období 2007 až 2013

Obec IOP OP VKP ROP OP PS RR MSK PRV SF MF OPŽP Branka u Opavy ------Bratříkovice 79 837 ------10 496 15 645 Brumovice 58 259 481 183 2 171 669 000 723 540 000 240 000 - - - Budišovice 79 837 - 8 326 189 - 734 664 - - - - - Dolní Životice 58 259 403 865 - - - - 718 000 - - - Háj ve Slezsku 58 259 1 141 129 7 140 326 15 981 630 029 794 400 260 400 201 376 9 000 000 - Hlavnice 79 837 348 389 658 940 - - - - 61 480 - - Hlubočec 461 159 - 11 408 517 - 1 006 634 841 400 386 727 71 100 - - Hněvošice 79 837 397 323 1 537 553 - 135 666 2 657 000 70 116 - - Holasovice 79 837 - 7 672 197 6 355 590 2 198 700 820 231 138 390 - 2 352 628 Hrabyně 58 259 - 9 526 837 840 603 670 000 876 503 - - - Hradec nad Moravicí 58 259 - 35 368 426 73 627 4 088 088 1 100 000 - 152 657 - 2 595 170 Chlebičov 79 837 - 2 515 957 - 221 996 2 819 000 - - - - Chvalíkovice 79 837 - 8 355 679 - 737 266 - 1 469 597 - - - Jakartovice 79 837 - 5 713 810 - 504 160 897 400 - - - - Jezdkovice 58 259 - - - - 6 844 490 4 377 039 - - - Kyjovice 79 837 - 7 005 686 - 618 149 1 109 200 560 000 170 211 - 2 893 586 Lhotka u Litultovic 79 837 - - - - 2 135 100 2 460 902 62 955 - - Litultovice 415 054 - 12 287 820 - - - 6 683 312 6 683 312 - - Mikolajice 58 259 - - - - 1 516 800 - - - - Mladecko 79 837 - - - - 277 500 - - - - Mokré Lazce ------Neplachovice 79 837 - 6 667 975 - 588 351 2 125 000 - - 1 102 000 - Nové Sedlice 79 837 - - - - 5 814 000 161 109 180 308 - 326 375 Oldřišov 79 837 ------285 931 15 074 431 070 29 312 13 001 Opava 858 158 707 - 426 1 442 003 - 929 772 - 134 Otice 58 259 - 8 234 348 - - - 800 000 - - - Pustá Polom 58 259 - 12 170 439 - 1 073 862 546 000 - 87 435 - 1 503 623 Raduň 79 837 - 9 687 434 - 853 743 3 709 000 900 000 353 142 - 6 003 419 Skřipov 58 259 - - - - 878 057 - - - Slavkov - - 2 775 646 - 489 820 2 539 000 7 312 411 110 400 - 1 876 800 Služovice 79 837 - 7 711 814 2 882 680 454 6 597 485 348 201 - - - Sosnová 79 837 - - - - 2 020 972 - - - - Stěbořice 435 200 - 7 568 178 - 476 163 - 770 478 76 800 - - 23 037 Štáblovice 58 259 - - - - 1 619 900 570 - - - Štítina 79 837 - - - - 6 808 700 1 163 625 - - - Těškovice 79 837 - 25 725 571 - 2 269 903 1 092 000 - - - - 24 164 Uhlířov 58 259 - - - - 1 291 500 015 - - - Velké Heraltice 58 259 - 2 171 669 - - 2 469 500 1 040 243 - - -

Velké Hoštice 79 837 - - - - 2 012 700 251 281 - - -

Vršovice 79 837 - - - - 4 399 000 4 271 950 - - - Pramen: RIS: Projekty EU , SZIF: Seznam p říjemc ů dotac

Příl. 7. Vzor dotazníku s představiteli obcí

Bc. Ond řej Demel [email protected] [email protected] mobil: 605743448 Vážená paní starostko, vážený pane starosto Jmenuji si Ond řej Demel a jsem studentem Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brn ě obor Regionální rozvoj. V sou časné dob ě pracuji na diplomové práci s názvem Možnosti rozvoje v modelovém regionu SO ORP Opava. Obracím se proto na Vás s prosbou o pomoc p ři získávání podkladových dat pro mou diplomovou práci a prosím Vás o odpov ědi na níže uvedené otázky. Mým cílem je získat informace o zapojení obcí opera čních program ů ERFD, ROP a OP P řeshrani ční spolupráce a dalších programu, zjišt ění priorit rozvoje, zjistit informovanost o využitelnosti dotací apod.

Děkuji za Vaši ochotu a čas stráveným nad otázkami

1) Má obec zpracovaný strategický plán rozvoje a územní plán. Pop řípad ě jiný dlouhodobý plán rozvoje? Ano X Ne

2) Je obec členem svazku obcí, MAS nebo jiných uskupení ve řejné správy? Pokud ano, jaké…………………………………………………….

3) Považujete spolupráci s ostatními členy svazku obcí za? a) dobrou b)pr ůměrnou c)špatnou

4) Jaké jsou výhody členství v MAS či dobrovolném svazku obcí?

5) Jaké jsou sou časné problémy obce, které byste cht ěli do budoucna vy řešit?

6) V čem vidíte možnosti rozvoje vaší obce?

7) Jaké jsou hlavní priority rozvoje obce do budoucnosti?

8) K pln ění plánovaných rozvojových akcí velikost p říjmu obce? a) sta čí b)nesta čí, ale obec nebude zadlužena c)nesta čí, obec bude zadlužena

9) Čerpala obec v letech 2007 – 2011 dotace z fond ů EU? Ano X Ne

10) Jsou pro Vás administrativní úkony spojené se ziskem dotaci z Opera čních program ů překážkami k získání t ěchto dotací?

Ano X Ne 11) Je Vaše obec dob ře seznámena s opera čními programy EU a s možností jejich čerpání?

Ano X Ne pro č?

12) Informuje obec podnikatelskou sféru a neziskové organizace o možnostech získávání dotací na své projekty?

Ano X Ne Pokud ano jakým zp ůsobem?

13) Jaké opera ční programy byly pro obec v období let 2007 – 2011 nejd ůležit ější (získala z něho nejvíce pen ěz)?

14) M ůžete uvést, nejvýznamn ější investi ční projekty, které obce realizovala za pomocí pen ěz EU a z kterého fondu EU bylo čerpáno?

projekt Dotace EU

15) Využíváte služeb konzultantských firem p ři p říprav ě projekt ů (zpracování žádostí o dotace, studie proveditelnosti atd.)?

Ano X Ne

16) Jak hodnotíte sou časnou podporu rozvoje venkova?

Děkuji za Vaši ochotu a čas stráveným nad otázkami Bc. Ond řej Demel

Příl. 8. Vzor dotazníku s obyvateli obcí

1) Odkud jste?……………………..

2) Jak dlouho bydlíte v této obci? a) stále (od narození) b) od narození s p řestávkami (bydlel/a jsem i n ěkde jinde) c) p řist ěhoval/a jsem se v roce …………z ……………..okres…………….

Pro č jste se sem p řist ěhoval/a? a) s rodi či b) manžel, partner c) zam ěstnání d) bydlení e) jiný…….

3) Cht ěl/a byste se odst ěhovat? a) ano, pro č…….. b) ne

4) Pro č v této obci z ůstáváte? (více možných odpov ědí) a) zvyk b) rodina, p říbuzní c) bydlení d)zam ěstnání e) p řátelé, známí f) životní prost ředí g) zdravotní d ůvody h) jsem zde spokojen/a i) jiné…………..

5) Jste spokojeni s úrovní služeb a obchodu? a) ano b) ne

6) Jaké služby a které obchody postrádáte? a) služby b) obchod 1. 1. 2. 2. 3. 3.

7) Dojíždíte do práce do? a)Opavy hromadnou dopravou b) Ostravy hromadnou dopravou c) jinde osobní automobil osobní automobil d)nedojíždím

8) Jak hodnotíte spojení ve řejnou dopravou Vaší obce s Opavou? a) velmi dob ře b) dob ře c) pr ůměrn ě d) špatn ě e) velmi špatn ě

9) Považujete podnikatelské prost ředí v obci za? a) dobré b)dostate čné c) nevyhovující

10) Považujete pracovní p říležitosti ve Vaší obci za? a) dobré b) dostate čné c) nedostate čné

11) Jste členem n ějakého spolku či organizace v obci? a) ano b) ne

12) Zajímáte se o d ění v obci? a) ano b)ne 13) Jaké jsou nejv ětší problémy obce, které by se m ěly řešit v nejbližší dob ě? ………………………………………………………………………………………………………

Dotázaný 1) pohlaví: muž žena 2) věk: 15-30 31-45 46-60 61 a více 3) dosažené vzd ělání: ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Přil. 9 Vzor dotazník s představiteli firem

1) Uve ďte prosím název podniku? ………

2) Ve kterém roce byla firma založena? ……..

3) Čím se podnik p řevážn ě zabývá? …….

4) Do které kategorie podle po čtu zam ěstnanc ů podnik spadá?

0-49 50-99 100-199 200-499 500-999 více jak 1000 5) Má po čet zam ěstnanc ů podniku v pr ůběhu posledních 5 let?

a) vzr ůstající trend b) klesající trend c) stagnuje

6) Plánujete do budoucna po čet zam ěstnanc ů?

a) zvýšit b) snížit c) ponechat sou časný stav

7) Využívá podnik finan čních zdroj ů z nějakého Opera čního programu EU či

a) ano, jaký, výše dotace (zhruba)……….. b) ne, ale plánuje, jaký………. c) ne neplánuje

8) Plánuje podnik rozší ření výroby na území SO ORP Opava?

a) ano, kde? B) ne

9) Je podnik spokojený s dopravním spojením mezi SO ORP Opava a krajským centrem?

a) Ano, spojení je d ůležité b) ano, ale spojení není d ůležité c) ne, spojení je důležité d)ne, spojení není d ůležité

10) Pokud máte n ějaké p řipomínky či návrhy pro místní samosprávu, jak by mohla pomoci rozvoji Vaší firmy, tak je prosím uve ďte. ……………………………………………………………………………………… ………………………………………..