5 Politika Zaměstnanosti

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ

Fakulta veřejných politik v Opavě

Ústav veřejné správy a regionální politiky

Bc. Jitka Řehůřková

Studijní program: Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Veřejná správa a sociální politika

Veřejně prospěšné práce jako možnost aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Public works as an active employment policy in the Czech Republic.

diplomová práce

Opava 2020 doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc. vedoucí DP

Abstrakt

Diplomová práce popisuje základní témata týkající se nezaměstnanosti. Informuje o možnostech aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřením na veřejně prospěšné práce v rámci České republiky, Moravskoslezského kraje a okresu Opava. Součástí diplomové práce je výzkum, který je zaměřen na subjekty, které se podílí na podpoře vytváření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací v okrese Opava.

Klíčová slova

Nezaměstnanost, veřejně prospěšné práce, trh práce, aktivní politika zaměstnanost, Opava.

Abstract

Diploma thesis describes basic topics related to unemployment. Inform about possibilities of active employment policy focusing on public works in the Czech Republic, the Moravian-Silesian Region and the Opava District. Part of the diploma thesis is research, which is focused on subjects, which are involved on support of creating jobs within the framework of public works in the district of Opava.

Keywords

Unemployment, public works, labor market, active employment policy, Opava.

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ

Fakulta veřejných politik v Opavě

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Akademický rok: 2019/2020

Zadávající ústav: Ústav veřejné správy a regionální politiky

Studentka: Bc. Jitka Řehůřková

UČO: 34650

Program: Sociální politika a sociální práce

Obor: Veřejná správa a sociální politika

Téma práce: Veřejně prospěšné práce jako možnost aktivní politiky zaměstnanosti v ČR.

Téma práce anglicky: Public works as an active employment policy in the Czech Republic.

Zadání: Cílem diplomové práce je doporučení základních témat nezaměstnanosti se zaměřením na veřejně prospěšné práce a forem zapojení nezaměstnaných do jejich nabídky ve stanoveném období v rámci České republiky a ve vybraných městech a obcích v regionálním kontextu. Výzkumná část bude orientována na subjekty, které se podílí na podpoře pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací v daném regionu. V práci budou využity metody deskripce, analýzy, metoda dotazníkového šetření, analýzy a syntézy získaných poznatků.

Literatura: ABBOTT, L. F. Theories of the Labour Market & Employment: A Review. Revised 2nd edition. Manchester: Industrial Systems Research, 2010. ISBN 9780906321485.

BROŽOVÁ, D. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80-245-1880-0.

BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4.

BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS J., BOLELOUCKÝ Z. Nezaměstnanost. 2., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada, 2013. Psyché. ISBN 978-80-247-4282- 3.

DUŠEK, J. a kol. Zaměstnanost a trh práce: česko-slovenské zkušenosti. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2016. ISBN 978-80-7556-013-1.

HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-522-5.

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: SLON, 2002. ISBN 80-86429-08-3.

SIROVÁTKA, T. a MAREŠ, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN. 80-210-3048-8.

SMUTEK, M. Politika zaměstnanosti. Praha: Gaudeamus, 2014. ISBN 978-80-7435-454-0.

VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: Optys, 2009. ISBN 978-80-85819-76-2.

WINKLER, J., KLIMPLOVÁ, L. a kol. Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5352-6.

Legislativní dokumenty:

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vedoucí práce: doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc.

Datum zadání práce: 15. 11. 2019

Souhlasím se zadáním (podpis, datum): ...... JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D. vedoucí ústavu

Čestné prohlášení

Tuto práci jsem vypracovala samostatně, veškeré literární prameny a informační zdroje, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použitých informačních zdrojů. Prohlašuji, že elektronická verze práce je shodná s verzí tištěnou. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce a zveřejněním její elektronické verze na počítačích v Univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě podle Pravidel o způsobu zveřejňování závěrečných prací na Slezské univerzitě v Opavě, v platném znění.

……………………………………………….

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí práce doc. PhDr. Anně Václavíkové, CSc. za velmi užitečnou metodickou pomoc, odborné vedení a cenné rady, které mi v průběhu psaní diplomové práce poskytla.

Chtěla bych zde také poděkovat své rodině za trpělivost a podporu při psaní mé diplomové práce.

Obsah

Úvod ...... 10 1 Nezaměstnanost ...... 12 2 Formy nezaměstnanosti ...... 14 2.1 Podpora v nezaměstnanosti ...... 19 3 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let ...... 20 4 Trh práce ...... 22 4.1 Trh práce v České republice ...... 23 4.2 Evropský sociální fond v České republice ...... 25 5 Politika zaměstnanosti ...... 27 5.1 Nástroje politiky zaměstnanosti ...... 28 5.1.1 Typy nástrojů politiky zaměstnanosti ...... 28 5.1.2 Legislativní nástroje politiky zaměstnanosti...... 28 5.2 Státní politika zaměstnanosti v České republice ...... 30 5.3 Pasivní politika zaměstnanosti ...... 33 5.3.1 Podpora v nezaměstnanosti ...... 33 5.3.2 Podpora při rekvalifikaci ...... 34 5.3.3 Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ...... 34 5.4 Aktivní politika zaměstnanosti ...... 36 5.4.1 Rekvalifikace ...... 39 5.4.2 Investiční pobídky ...... 41 5.4.3 Společensky účelná pracovní místa ...... 41 5.4.4 Překlenovací příspěvek ...... 42 5.4.5 Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti ...... 43 5.4.6 Příspěvek na zapracování ...... 43 5.4.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ...... 43 5.4.8 Veřejně prospěšné práce ...... 44 6 Projekt výzkumu ...... 47 6.1 Hypotézy a položené otázky ...... 47 6.2 Výzkumná metoda a způsob sběru dat ...... 47 6.3 Veřejně prospěšné práce v okrese Opava ...... 48 6.4 Subjekty zapojené do dotazníkového šetření ...... 57 6.5 Vyhodnocení výzkumu ...... 62 6.6 Vyhodnocení hypotéz a položené otázky ...... 63 Závěr ...... 65 Seznam použitých informačních zdrojů ...... 68

Seznam zkratek ...... 74 Seznam obrázků ...... 75 Seznam tabulek ...... 76 Seznam grafů ...... 78 Seznam příloh ...... 79

Úvod

Fenomén nezaměstnanosti a pracovního uplatnění populace jsou sledovány, vnímány a monitorovány ve vyspělých i rozvojových zemích. Tak je tomu i v České republice, kde je dlouhodobě sledován a evidován podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let a současný pokles disproporcí na trhu práce jak v rámci České republiky, tak i v regionálním rámci.

Cílem diplomové práce je doporučení základních témat nezaměstnanosti se zaměřením na veřejně prospěšné práce a forem zapojení nezaměstnaných do jejich nabídky ve stanoveném období v rámci České republiky a ve vybraných městech a obcích v regionálním kontextu. Výzkumná část bude orientována na subjekty, které se podílí na podpoře pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací v daném regionu. V práci budou využity metody deskripce, analýzy, metoda dotazníkového šetření, analýzy a syntézy získaných poznatků.

Diplomová práce je rozdělena do tří částí.

První část je věnována nezaměstnanosti. Jsou zde charakterizovány pojmy nezaměstnanost, formy nezaměstnanosti, podpora v nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných osob. Dále se tato část diplomové práce věnuje trhu práce v České republice a Evropskému sociálnímu fondu v České republice.

Druhá část je zaměřena na politiku zaměstnanosti a její nástroje. Věnuje se státní politice zaměstnanosti v České republice – pasivní politice zaměstnanosti a aktivní politice zaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti se orientuje na podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Dále se práce věnuje profilu aktivní politiky zaměstnanosti, která směřuje k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Je zde deskripce jednotlivých forem aktivní politiky zaměstnanosti: rekvalifikace, investiční pobídky, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, veřejně prospěšné práce.

Poslední část práce je zaměřená na výzkum. Ten je proveden pomocí kvalitativní metody s cílem zjistit, jaká je situace v oblasti veřejně prospěšných prací u vybraných subjektů v okrese Opava. Pomocí polostrukturovaného dotazování bude provedena analýza a syntéza získaných údajů.

V diplomové práci jsou uvedeny poznatky z pohovorů s poskytovateli veřejně prospěšných prací. Dále jsou v diplomové práci zpracována statistická data týkající se nezaměstnanosti, státní politiky zaměstnanosti a veřejně prospěšných prací.

Informace pro zpracování diplomové práce jsou použity z výchozích zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, Odboru trhu práce (dále jen „ministerstvo“).

V diplomové práci budou aplikovány údaje Úřadu práce České republiky se zaměřením na politiku zaměstnanosti, příspěvků a realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Budou využita výstupní data ministerstva, pro stanovení zaměření realizace aktivní politiky zaměstnanosti a podporu pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Tato pracovní místa umožní získání nových odborných dovedností a kompetencí pro začlenění a uplatnění na trhu práce v České republice.

1 Nezaměstnanost

V současné době zaujímá nezaměstnanost jedno z nejožehavějších a také nejsledovanějších problémů. Nezaměstnanost je velice složitým jevem. Je příčinou individuálních i společenských ztrát, které spolu vzájemně souvisí. K řešení nezaměstnanosti je potřeba sledovat velkou škálu procesů trhu práce, získat řadu statistických informací a vyvinout znalost procesů, jako např. kde se vyskytuje a koho se nezaměstnanost týká, která věková skupina je nejvíce postižena, jaká je míra nezaměstnanosti a jaké jsou předpoklady k jejímu řešení apod.

Je všeobecně známo, že nezaměstnaností nejsou ohroženy všechny skupiny obyvatelstva stejně. Mezi rizikové skupiny patří zejména nekvalifikovaní lidé, mladiství, mladí lidé do 30 let věku, absolventi škol, ženy s malými dětmi, lidé různých etnických skupin, občané s handicapem a lidé v předdůchodovém věku.1 Důležitá je i doba, po kterou trvá nezaměstnanost. Čím delší dobu nezaměstnanost trvá, tím jsou její dopady horší, nákladnější a také obtížnější její řešení opatřeními politiky zaměstnanosti.

Nezaměstnaní jsou občané, kteří aktivně hledají práci a jsou zaregistrování na Kontaktních pracovištích Úřadu práce (dále jen „KoP“). Jsou schopni pracovat a ochotni během určité doby nastoupit do práce.2 V posuzování nezaměstnanosti se využívají specifické míry nezaměstnanosti, které se vyhodnocují podle řady ukazatelů. Mezi ně patří např. míra dlouhodobé nezaměstnanosti, míra nezaměstnaných dospělých, míra nezaměstnanosti, podle úrovně vzdělání, profesí, regionů, odvětví, mezi muži a ženami.3

Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti paří nízká kvalifikace nezaměstnaných, strukturální změny, špatná dopravní obslužnost a také ekonomická nerozvinutost určitých regionů. 4

Práce má v životě člověka nezastupitelné postavení. Přináší materiální zajištění, ale zároveň možnost užitečnosti a seberealizace. Skupinová práce nabízí sociální prostředí, kde se člověk hodnotí a srovnává s ostatními. Práce rozvíjí osobní lidskou identitu a práce

1 BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: GRADA, 2013. Psyché (Grada). s. 82. 2 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. s. 77. 3 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 50. 4 SIROVÁTKA, T., ŠIMÍKOVÁ, I. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. Praha: VÚPSV, 2013. s. 19. 12 nám rovněž určuje začátek i konec ekonomické aktivity.5

Nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem. Rozlišujeme nezaměstnanost dobrovolnou a nezaměstnanost nedobrovolnou.

Dobrovolná nezaměstnanost

– lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat (např. zdědili po příbuzných peníze a sami nemají potřebu pracovat),

– je upřednostněn volný čas před konáním práce,

– dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, např. lépe placené místo,

– lidé dobrovolně upřednostňují volný čas před prací, která je oceněna mzdou, za kterou nejsou ochotni podstoupit vynakládání práce,

– termín dobrovolná nezaměstnanost je často používán pro označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst, nebo také, kdy ten, kdo hledá práci, ji také může najít,

– stát tuto nezaměstnanost neřeší.6

Nedobrovolná nezaměstnanost

– lidé chtějí a potřebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat,

– stát nezaměstnanost sleduje a pomáhá ji řešit aktivními opatřeními (podpora vzniku nový pracovních míst, zaměstnávání absolventů škol, daňové úlevy při zaměstnávání postižených občanů, apod.) a pasivními opatřeními (podpora v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu).7

5 BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: GRADA, 2013. Psyché (Grada). s. 49. 6 BROŽOVÁ, D. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. s. 234. 7 Tamtéž, s. 234. 13

2 Formy nezaměstnanosti

Pro rozpoznání problému nezaměstnanosti a k jejímu řešení se rozlišují různé druhy nezaměstnanosti. Podle nich se zkoumají příčiny, závažnost i způsoby jejich řešení. Rozlišujeme tyto druhy nezaměstnaností:

a) Frikční nezaměstnanost Jedná se především o běžné změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je v mnoha případech pro nezaměstnané osoby jen krátkým obdobím, během něhož si hledají nové uplatnění. Frikční nezaměstnanost vzniká důsledkem neustálého pohybu lidí mezi místy a pracovními příležitostmi. Lidé opouštějí zaměstnání i z důvodu stěhování a hledají příležitost v novém bydlišti. Jedná se také o absolventy škol, kteří nastupují do svého prvního zaměstnání.8

Z výše uvedených důvodů také vznikají nová pracovní místa. Velkou roli zde hraje i nedostačující informovanost nezaměstnaných o nabídce vhodných pracovních příležitostí. Frikční nezaměstnanost se nepovažuje za závažný problém, protože po určitém období si nezaměstnaní naleznou nové uplatnění.

b) Strukturální a technologická nezaměstnanost

Představuje závažnější a složitější problém. Někdy označována jako technologická nezaměstnanost. Řada pracovníků ztrácí své zaměstnání díky rozpadu neefektivních podniků a institucí a také díky umělé přezaměstnanosti. Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovedností, zkušenostmi, bez rozdílů pohlaví. Jak se územně a odvětvově mění struktura ekonomiky, nemusí kvalifikace a odbornost propouštěných osob odpovídat požadavkům nových pracovních míst.

Požadovány jsou nové profese, dovednosti i kvalifikace. Část strukturální nezaměstnanosti je také dána pohybem mezi odvětvími. Ruší-li se místa v jednom odvětví, část pracovníků může přejít do jiného, rozvíjejícího se odvětví.9 V tomto druhu nezaměstnanosti se mohou ocitnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejich kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce klesající smysl a není dále potřebná. Postihuje některá odvětví nebo výroby a je vyvolána poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky

8 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 50. 9 Tamtéž, s. 51. 14 a útlum těchto výrob. Útlum jedněch odvětví nebo výrob je doprovázen růstem výrob v jiných odvětvích nebo výrobách. Nezaměstnanost, která takto vzniká, je charakteristická tím, že uvolňovaná pracovní síla nalézá na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech, kde je vyžadována jiná kvalifikace. Mnohdy to jsou pracovníci, kteří mají dlouhou pracovní kariéru a bohaté zkušenosti a znalosti. Strukturální nezaměstnanost (a zejména technologická) je charakteristická pro průmyslově vyspělé země.10

c) Cyklická a sezónní nezaměstnanost

Cyklická nezaměstnanost je nezaměstnanost způsobená nedostatečnou poptávkou po zboží a souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. V obdobích hospodářských poklesů tato složka narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky je potlačována. Jestliže je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, pak jde o sezónní nezaměstnanost. Sezónní nezaměstnanost v zimním období postihuje především stavebnictví, může se jednak také o služby (např. spojené s turistikou) a samozřejmě zemědělství.11

d) Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaný občan práci nehledá a ani se jako nezaměstnaný neregistruje. Převážnou část této skupiny nezaměstnaných tvoří vdané ženy a mladiství. Také se jedná o osoby, které na hledání práce rezignovaly nebo si práci hledají přímo u zaměstnavatelů bez registrace na úřadu práce.

Do této skupiny nezaměstnaných se také řadí osoby, které jsou umístěny do různých programů aktivní politiky nezaměstnanosti pro nezaměstnané, ať se jedná o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod. V této skupině nezaměstnaných se mohou také začlenit osoby s nízkou kvalifikací nebo vysokým věkem.12

e) Neúplná nezaměstnanost Do této skupiny se zařazují pracovníci, kteří mají práci na snížený úvazek nebo dva pracovníci sdílejí jedno pracovní místo. Specifickým znakem tohoto druhu nezaměstnanosti je snaha o zavedení čtyřdenního pracovního týdne a snížení počtu pracovních hodin. Práce na zkrácený pracovní úvazek a sdílení pracovních míst je

10 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 51. 11 Tamtéž, s. 52. 12 Tamtéž, s. 52. 15 pro zaměstnavatele výhodná, jednak z důvodu snížení mzdových nákladů a jednak větší volnost při propouštění a najímaní pracovníků.13

Neúplná nezaměstnanost se týká uchazečů o zaměstnání, kteří jsou nezaměstnaní, ale práci nehledají, ale spíše se snaží čerpat nárok na podporu v nezaměstnanosti. V praxi jde pouze o dočasné řešení vlastní nepříznivé situace, například při nedostatku pracovních míst.14

f) Dlouhodobá nezaměstnanost V České republice přibývá v řadě regionů lidí, kteří dlouhodobě nenalézají práci, a při tom by většina z nich pracovat chtěla. Po roce bez práce se stávají dlouhodobě nezaměstnanými (absolventi škol, kteří nenašli na trhu práce uplatnění ani po šesti měsících). Nízká míra nezaměstnanosti může být nepříznivá, pokud se jedná z velké části o dlouhodobou nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojována s opakovanou nezaměstnaností osob v průběhu jejich pracovního života. 15

Dlouhodobá ztráta zaměstnání ovlivňuje duševní zdraví člověka, kdy nezaměstnaní pociťují psychickou nepohodu, deprese a úzkosti. Chování lidí je doprovázeno sociální izolovaností. Mnoho dlouhodobě nezaměstnaných se stydí za to, že si nenašli zaměstnání a postupně se snaží izolovat od ostatních. Dlouhodobá nezaměstnanost přináší lidem snížení životní úrovně. Snížení finančních prostředků, které je s tím spojeno má vliv na jeho osobní identitu a sociální status. Dlouhodobá ztráta zaměstnání dává také za vznik různých zdravotních potíží. Ať už fyziologického rázu, kdy je zatěžován kardiovaskulární systém nebo různým neurotickým potížím, jako například podrážděnost, bolest hlavy, nespavost, únava, žaludeční potíže.16

Zvládání ztráty zaměstnání je velice individuální a záleží na psychické odolnosti konkrétního člověka. Je zjevné, že rozhodující je věk jedince a je dokázáno, že nejhůře nesou dlouhodobou ztrátu zaměstnání lidé ve věku 41 až 50 let, s malou nadějí najít novou práci. Důležitým faktorem je pohlaví, které má psychologický a sociální význam. Jestliže ztratí zaměstnání žena, pohlíží se na tuto změnu jejího postavení jinak, než když ztratí

13 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 52. 14 KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 58. 15 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 53. 16 BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: GRADA, 2013. Psyché (Grada). s. 75. 16 zaměstnání muž, který je zpravidla vnímám jako živitel rodiny. Rodina znamená pro ženu alternativní pracovní roli, žena se může v rodině realizovat. Dlouhodobá nezaměstnanost má vliv na život celé rodiny, na chod domácnosti a mnohdy vede k napětí a neshodám mezi partnery.17

Dlouhodobou nezaměstnaností jsou ohroženi zejména zdravotně postižení. Ať už se jedná se osoby s vrozeným handicapem nebo jejich zhoršený zdravotní stav nastal v průběhu vykonávaného zaměstnání. V případech, kdy ke zhoršení zdravotního stavu došlo při výkonu zaměstnání, mají tito zaměstnanci nárok požadovat od zaměstnavatele odškodné. Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce velmi těžko zařaditelní a získání zaměstnání bez podpory nebo mimo chráněný trh je téměř nemožné. Tímto vznikají náklady státu na zprostředkování zaměstnání takovým osobám.18 Dále je vysoké riziko dlouhodobé nezaměstnanosti u pracovníků bez kvalifikace a také u mladých lidí do 24 let, kteří nově vstupují na pracovní trh.19

Rovněž spousta žáků se po ukončení devíti let základní školy hlásí na úřady práce. V budoucnu tito mladiství nacházejí zaměstnání jen obtížně, protože zaměstnavatelé i na nejméně kvalifikovanou práci vyžadují výuční list. Právě těmto mladým lidem, kteří teprve vstupují na pracovní trh, by měla být dána možnost různých rekvalifikačních a jazykových kurzů.20 Všechny věkové i vzdělanostní kategorie u žen jsou vystaveny vyššímu riziku nezaměstnanosti a rovněž i dlouhodobé nezaměstnanosti. Více jsou ohroženy ženy ve věku od 25 do 40 let z důvodu péče o malé děti, kdy ženy přerušují pracovní kariéru a mnohdy musí znovu hledat místo. Velmi často dochází k odmítání těchto žen ze strany zaměstnavatelů právě z důvodu závazků matek vůči dětem. Stále přežívají stereotypy, nehledá se možnost volné pracovní doby. Někteří zaměstnavatelé umožňují svým zaměstnankyním práci z domu tzv. „home office“, jedná se například o tyto profese: účetní, programátorka, daňová poradkyně, módní návrhářka, architektka. Další možností je také pružná pracovní doba. Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnankyně volí začátek, případně i konec pracovní doby sama. Zaměstnavatel určí časový úsek, ve kterém musí být zaměstnankyně na pracovišti. Při pružné pracovní době musí být průměrná týdenní pracovní doba splněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím

17 BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: GRADA, 2013. Psyché (Grada). s. 76. 18 SIROVÁTKA, T. MAREŠ, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 129. 19 BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: GRADA, 2013. Psyché (Grada). s. 82. 20 Tamtéž, s. 83. 17 období, případně zaměstnavatel může změnit délku vyrovnávacího období vnitřním předpisem.21

Další rizikovou skupinou, které se dlouhodobá nezaměstnanost týká, jsou Romové. Problém se zařazením Romů na trh práce spočívá v nízké adaptabilitě na sociálním prostředí majoritní populace, způsobená odlišným chováním, kulturním i sociálním vývojem.22 Romové si v minulém režimu zvykli na finanční pomoc státu a tyto návyky očekávají i v současnosti a stávají se tak klienty sociálního státu. Jejich pracovní nekázeň a nespolehlivost je i důvodem, kvůli kterým je zaměstnavatelé nechtějí zaměstnat. Přesouvají se tak na sekundární trh práce, respektive do dlouhodobé nezaměstnanosti.23 Většina Romů absolvuje pouze základní vzdělání. Profese, ve kterých byly Romové bez kvalifikace zaměstnání, jsou vlivem ekonomické reformy a technického rozvoje nahrazeny kvalifikovanými pracovníky.24

21 JAKUBKA, J. a kol. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2010. 4. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG., 2010. s. 164. 22 KUCHAŘ, P. Trh práce. Sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. s. 158. 23 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. s. 126. 24 BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: GRADA, 2013. Psyché (Grada). s. 91. 18

2.1 Podpora v nezaměstnanosti

Doba podpory v nezaměstnanosti v České republice je srovnatelná s dobou podpory v nezaměstnanosti většiny států Evropské unie. Podpora v nezaměstnanosti je přiznána v délce 5 měsíců uchazečům o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců pro uchazeče o zaměstnání od 50 do 55 let věku a 11 měsíců pro uchazeče o zaměstnání nad 55 let věku. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena v prvních dvou měsících ve výši 65%, v dalších dvou měsících ve výši 50% a po zbývající dobu 45% průměrného měsíčního výdělku, který měl uchazeč o zaměstnání v posledním zaměstnání.25 Pokud se uchazeči o zaměstnání zapojí do rekvalifikačního kurzu, tak pobírají podporu ve výši 60% průměrného měsíčního čistého výdělku.26 Při pobírání podpory v nezaměstnanosti si nemůže uchazeč o zaměstnání přivydělávat.27 Po ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti přecházejí uchazeči o zaměstnání do systémů dávek sociální péče a jejich příjmy jsou dopláceny až do výše životního minima.28 Při delší době nezaměstnanosti a při jejím opakování jsou nezaměstnaní postupně vylučování z nároků na dávky sociálního pojištění. Nezaměstnaní, kteří odmítnou zprostředkovanou práci bez udání vážných důvodů, přichází o podporu v nezaměstnanosti, a rovněž také pokud skončí sami pracovní poměr v novém zaměstnání do 6 měsíců – pokud toto zaměstnání zprostředkoval Úřad práce.29

25 KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, 2015. s. 107. 26 Tamtéž, s. 108. 27 Co dělat při ztrátě zaměstnání [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2019. [cit. 2. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/co-delat-pri-ztrate-zamestnani#k15. 28 KRAJČÍKOVÁ, Z. Ekonomika a správa sociálního zabezpečení. Opava: Slezská univerzita, Fakulta veřejných politik, 2015. s. 37. 29 Tamtéž, s. 51. 19

3 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let

Je důležité nezaměstnanost změřit. K tomu do 31. 12. 2012 sloužil ukazatel „míra nezaměstnanosti“. Míra nezaměstnanosti byla vyjádřena podílem nezaměstnaných a práce schopné populace. Od 1. 1. 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí nově používá ukazatel tzv. podílu nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let. Důvodem změny byla skutečnost, že do té doby v České republice existovaly dvě rozdílné hodnoty míry nezaměstnanosti, a to vydaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (podle metodiky vycházející z míry registrované zaměstnanosti) a vydaná Českým statistickým úřadem (podle metodiky vycházející z obecné míry nezaměstnanosti).30 Nový ukazatel podílu nezaměstnaných osob měl kvůli odlišné definici jinou úroveň, a byl tedy s původním ukazatelem nesrovnatelný. Nový ukazatel tedy určuje evidované nezaměstnané ke všem osobám ve stanoveném věku, předešlý model určoval pouze nezaměstnané k ekonomicky aktivním osobám.31

Obrázek č. 1: Nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR (změna od 1. 1. 2013)

Zdroj: KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 49.

30 KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 49. 31 Tamtéž, s. 50. 20

Tabulka č. 1: Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %) Roční průměry 2015 2016 2017 2018 2019 Bruntál 11,6 9,6 7,3 5,7 5,1 Frýdek-Místek 6,0 5 3,9 3,1 2,8 Karviná 11,5 10,7 9,4 7,3 6,7 Nový Jičín 5,7 4,5 3,7 3 2,8 Opava 7,2 5,9 4,4 3,2 2,5 Ostrava-město 10,5 9,6 7,9 6 5,1 Moravskoslezský kraj 8,9 7,9 6,4 5 4,4 Celkem ČR 6,6 5,6 4,3 3,2 2,8

Zdroj: Výběrové šetření. Časové řady míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob [on-line]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020 [cit. 15. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/casove-rady-mn-a-pno.

V rámci okresu Opava je podíl nezaměstnaných osob po dobu posledních pěti let v rozpětí 2,5 % – 7,2 % a je vyrovnaný v porovnání podílu nezaměstnaných osob v České republice. V měřítku Moravskoslezského kraje je vidět snižující se podíl nezaměstnaných osob, který se po dobu posledních pěti let snaží udržet v rozmezí od 4,4 % do 8,9 %. V České republice se podíl nezaměstnaných osob po čtyři roky udržuje pod 6% a podíl nezaměstnaných osob je nejnižší od roku 2013.

Graf č. 1 Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)

10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 Opava 4,0 Moravskoslezský kraj 3,0 2,0 Celkem ČR 1,0 0,0 2015 2016 2017 2018 2019 Roční průměry

Podíl nezaměstnaných osob se v okrese Opava pohybuje ve srovnatelné míře v rámci České republiky a současně pod průměrem Moravskoslezského kraje.

4 Trh práce

Trh práce je trhem, který se řídí silou poptávky a nabídky.32 Trh práce rovněž znamená místo, kde se střetávají zaměstnavatelé a zaměstnanci. Je tvořen: nabídkou práce, poptávkou po práci a cenou práce (mzdou). Nabídku práce poskytují zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání a poptávku po práci zajišťují firmy, které nakupují pracovní sílu od svých zaměstnanců.33

Obrázek č. 2: Trh práce

NABÍDKA POPTÁVKA

ZAMĚSTNANCI PRÁCE ZAMĚSTNAVATELÉ

cena množství Zdroj: VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 23.

Hospodářský rozvoj a vyšší hospodářský růst vede k dosažení vyšší zaměstnanosti. Různé ekonomické faktory ovlivňují tvorbu pracovních míst.34 Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je nedostatek průmyslového a komerčního rozvoje mnoha států. Příčiny nezaměstnanosti - nedostatek pracovních míst, přebytek práce jsou důležitými faktory, které mohou ovlivnit zaměstnanost a s tím i trh práce.35 Zaměstnanost je důležitým opatřením pro růst ekonomiky. Rostoucí trhy zboží a služeb zvyšují obchodní zisky a možnosti pro vytvoření pracovních míst.36

32 BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. s. 13. 33 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 23. 34 ABBOTT, L. F. Theories of the Labour Market & Employment: A Review. Manchester: Industrial Systems Research, 2010. s. 13. 35 Tamtéž, s. 31. 36 Tamtéž, s. 28. 22

Obrázek č. 3: Rovnováha na trhu práce

Zdroj: VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 28.

Na výše uvedeném obrázku vidíme osu L, která znamená množství pracovních sil a osu W, která znamená mzdovou sazbu. Bod E znamená, že se trh práce nachází v rovnováze.

4.1 Trh práce v České republice

Trh práce v České republice i v ostatních státech Evropské unie se vyznačuje nízkou flexibilitou pracovní síly a malou mobilitou.37 V České republice je typické zaměstnávání zaměstnanců na plný pracovní úvazek, daný pevnou pracovní dobou. Pružné pracovní režimy nejsou typické a využívají se v malé míře. Pružné pracovní režimy, termínové pracovní úvazky, částečné pracovní úvazky mohou být řešením pro mnohé nezaměstnané pro jejich zapojení na trh práce.38

Nedostatek zaměstnanců na trhu práce byl fenoménem České republiky v posledním desetiletí, kdy doznívala ekonomická krize. Útlum ekonomiky znamenal pro firmy také útlum výroby a pro mnoho z nich také snižování počtu zaměstnanců. To se však změnilo.

37 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 34. 38 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 90. 23

Ekonomický a hospodářský růst přinesl spoustě nezaměstnaných práci. I přesto je v evidenci uchazečů o zaměstnání mnoho lidí, kteří nemohou dlouhodobě najít vhodné zaměstnání.

V současné době je nezaměstnanost v České republice na rekordně nízké úrovni. Nezaměstnanost je v České republice nejnižší za poslední dva roky v rámci států Evropské unie. Znamená to, že bez práce je nejméně lidí, ale trh práce není schopen zaměstnavatelům, zajistit nové kvalifikované zaměstnance. Uchazeči o zaměstnání jsou bez potřebných dovedností a kvalifikací. Úřad práce České republiky je připraven na změny na trhu práce a současný vývoj nezaměstnanosti vnímá jako příležitost pro nové přístupy k zaměstnání osob různých věkových skupin i různého vzdělání. Asi 1/3 uchazečů o zaměstnání nemá žádná omezení (věkové, zdravotní, péče o děti) a na trhu práce najdou uplatnění zpravidla do 3 měsíců díky intenzívní činnosti KoP.39 KoP spolupracují s různými institucemi a podílí se na tvorbě a realizaci různých opatření, které souvisí s trhem práce. S KoP spolupracují zaměstnavatelé, kteří v řadách uchazečů o zaměstnání nacházejí nové pracovní síly a tím tak přispívají k zajištění maximální úrovně zaměstnanosti.40 Úřad práce České republiky může řešit otázku trhu práce formou využíváním různých fondů Evropské unie.

Nyní je stav na trhu práce příznivý, ale v dlouhodobém horizontu lze očekávat, že s očekávanou ekonomickou krizí Evropské unie dojde ke změně na trhu práce. V minulosti již byla schválená vládou ČR „Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020“ (dále jen „Strategie“), která navazuje na „Strategii Evropa 2020“. Tímto operačním programem na podporu zaměstnanosti je možné čerpat podporu z fondů Evropské unie v letech 2014 – 2020 částku ve výši 70 miliard Kč.41 Smyslem je naplnění národních cílů, a to zvýšení celkové míry zaměstnanosti občanů ve věku 20 – 64 let, zvýšení zaměstnanosti starších osob, zvýšení zaměstnanosti žen a snížení nezaměstnanosti mladých lidí a osob s nízkou kvalifikací. Strategie je zaměřena na problémové oblasti trhu práce, navrhuje opatření na řešení a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti: na podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce, na podporu přístupu k zaměstnání (zejména pro skupiny ohrožené na trhu práce), na podporu přizpůsobení podniků a zaměstnanců změnám a potřebám

39 Úřad práce ČR vidí změny na trhu práce jako příležitost [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2019. [cit. 7. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/documents/37855/946350/2019_05_07_zmeny_trhu_prace.pdf/f106f1d0-0016- 100a-f254-5909dd1429b5. 40 WINKLER, J., KLIMPLOVÁ, L. Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s. 140. 41 DUŠEK, J. a kol. Zaměstnanost a trh práce: česko-slovenské zkušenosti. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2016. s. 28. 24 na trhu práce, na rozvoj veřejných služeb zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí financuje Strategii ze dvou zdrojů – ze státního rozpočtu a také z Evropského sociálního fondu, v rámci Operačního programu zaměstnanost.42

4.2 Evropský sociální fond v České republice

Jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie je Evropský sociální fond. Evropský sociální fond slouží jako finanční nástroj k realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Mezi hlavní úkoly Evropského sociálního fondu patří rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, rozvoj trhu práce, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí.

Cíle Evropského sociálního fondu jsou zaměřeny na pomoc nezaměstnaným při začlenění na pracovní trh, rovné příležitosti pro všechny, rozvoj kvalifikované pracovní síly. Sociální začleňování a pomoc osobám ze znevýhodněných skupin. Účast žen na trhu práce, boj s diskriminací a nerovností související s pracovním trhem. V neposlední řadě zavádění moderních způsobů organizace, zaměření na celoživotní vzdělávání.

Operační programy Evropského sociálního fondu pro programové období 2014 - 2020 jsou: a) OP Zaměstnanost, který je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí,

b) OP Výzkum, vývoj a vzdělání, který je řízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) OP Praha – pól růstu ČR, který je řízen Magistrátem hlavního města Prahy.43

Projekty Evropského sociálního fondu umožňují získat dlouhodobě nezaměstnaným novou motivaci a nové kompetence pro nová odvětví ekonomiky. Rodičům jsou nápomocny při návratu do zaměstnání vytvořením flexibilních pracovních podmínek, přístup k předškolním zařízením. Projekty podporují ženy při zájmu o technicky zaměřené profese, podporují muže při zájmu o povolání ve školství či pečovatelských službách.

42 Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/strategiepz2020.pdf/a666485c-355f-3d35-4fe7- 0692661e271a. 43 Evropský sociální fond [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 15. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/programy/evropsky-socialni-fond. 25

Tyto projekty umožňují zájemcům o práci více šancí a dovedností, které jim umožní více možností uplatnění na trhu práce.44

Pro následující programové období na léta 2021 – 2027 již Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje operační program pro oblast lidských zdrojů s názvem Operační program Zaměstnanost plus (OPZ+), který bude financován z Evropského sociálního fondu plus (ESF+). Cílem tohoto programu je zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny uchazeče o zaměstnání, se zaměřením na mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané a také osoby znevýhodněné na trhu práce. Dále se tento program bude snažit o rovnováhu mezi muži a ženami na trhu práce, snažit se o lepší rovnováhu mezi osobním životem a prací, podporovat začlenění občanů na trhu práce a nabídnout jim lepší zaměstnatelnost.45

44 Evropský sociální fond [online]. Brusel: Evropská komise, 2020. [cit. 10. 1. 2020]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=532&lanId=cs. 45 Operační program Zaměstnanost plus 2021 – 2027 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2020. [cit. 19. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/documents/21802/11873914/OPZ%2B_11_2019.pdf/d1ffcb0f-a33b-47f8-a023- 2cfe66dfa352?t=1575029893250. 26

5 Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti je systémem opatření, které směřují k vytváření dynamické rovnováhy na trhu práce a k redukování nezaměstnanosti. Nezaměstnanost má značné ekonomické i sociální dopady. Na politice zaměstnanosti se podílí stát, zaměstnavatelé, zaměstnanci a také odbory. Politika zaměstnanosti se snaží usilovat o harmonizaci nabídky a poptávky na pracovním trhu a má vliv na ekonomický růst a také na tvorbu pracovních míst.46

Politika zaměstnanosti se zaměřuje na:

• rozvoj infrastruktury na pracovním trhu (úřady práce zajišťují zprostředkovatelské, poradenské a informační služby), • podpoře vytváření nových pracovních míst (poskytuje finanční pomoc zaměstnavatelům na nově vytvořená pracovní místa, podporuje začínající podnikatele, podílí se na podpoře veřejně prospěšných prací, podílí se zařazení na pracovních trhu handicapovaných občanů a zapojení mladistvých do pracovního procesu, • organizování a podpoře různých rekvalifikačních programů, • zlepšení životních podmínek osob, kteří jsou dočasně nezaměstnaní prostřednictvím podpor v nezaměstnanosti.47

46 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 8. 47 Tamtéž, s. 9. 27

5.1 Nástroje politiky zaměstnanosti

Řešení nezaměstnanosti patří mezi prioritní úkoly hospodářské politiky státu, jejímž cílem je dosažení dynamické rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po práci, produktivním využití zdrojů pracovních sil a zabezpečením práva občanů na zaměstnání.48

5.1.1 Typy nástrojů politiky zaměstnanosti

Na státní politice zaměstnanosti se podílí následující typy nástrojů:

 veřejné výdaje,

 daňová politika,

 regulační opatření,

 legislativní opatření.

Veřejné výdaje jsou výdaje ze státního rozpočtu, které jsou určené ke zvyšování zaměstnanosti. Zde patří pasívní a aktivní složka veřejných výdajů, kdy pasívní složka je podpora v nezaměstnanosti a také zahrnuje stimulaci předčasného odchodu do důchodu. Aktivní složka zahrnuje větší část výdajů a také větší možnosti zvyšování zaměstnanosti, tj. tvorbu nových pracovních míst, rekvalifikaci a výdaje na služby zaměstnanosti.

Daňová politika byla jedním z nástrojů politiky zaměstnanosti, která byla využívána v době větší nezaměstnanosti. Daňové příjmy patří k hlavním finančním příjmům veřejného rozpočtu a mají významný vliv na politiku zaměstnaností.49

Regulační opatření přispívají k zachování zaměstnanosti a k ochraně vnitřního trhu.

Legislativní opatření stanovují práva a povinnosti zaměstnavatelů, občanů a státních orgánů na pracovním trhu.50

5.1.2 Legislativní nástroje politiky zaměstnanosti.

Politika zaměstnanosti má svůj význam zaznamenán v základních dokumentech Evropské unie. Základním dokumentem je Evropská sociální charta, ve které je zakotvena ochrana sociálních práv. Má přispívat k minimalizaci konfliktů a k řešení základních sociálních problémů, které se týkají politiky zaměstnanosti. V roce 1996 byla Evropská sociální charta revidovaná a hlavním úkolem je vyřešit problém nezaměstnanosti. Nově

48 VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce politiky zaměstnanosti. Opava: OPTYS, 2009. s. 35. 49 Tamtéž, s. 37. 50 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 33. 28 zde byla zařazena ustanovení, která zaručují právo na práci, právo na ochranu při zaměstnání, právo na bydlení a právo na ochranu proti sociálnímu vyloučení a chudobě.51

V České republice se politika zaměstnanosti řídí těmito zákony:

 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy,52  Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon),53  Zákon č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů,  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,54  Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.55

51 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 35. 52 Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2020. [cit. 2. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-88. 53 JAKUBKA, J. a kol. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2010. 4. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG., 2010. s. 1082. 54 Zákon č. 326/1999 Sb., Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2020. [cit. 2. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999- 326. 55 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 51. 29

5.2 Státní politika zaměstnanosti v České republice

Státní politika zaměstnanosti se v České republice řídí zákonem č. 435/2004 Sb., který vešel v platnost dne 13. května 2004. Poslední novelizace týkající se zákona o zaměstnanosti, respektive některých ustanovení je k 1. 7. 2017.56

Hlavními úkoly státní politiky zaměstnanosti je zabezpečení práva na zaměstnání, sledování a zhodnocení situace na pracovním trhu. Rozvoj lidských zdrojů na trhu práce a koncepcí zaměstnanosti. Rozvoj projektů a programů pro zvýšení zaměstnanosti v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Státní politika zaměstnanosti se podílí na tvorbě a koordinaci programů v oblasti zaměstnanosti, zapojení do mezinárodních programů s rozvojem zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti. Poskytování poradenských, zprostředkovatelských a informačních služeb na trhu práce a poskytování podpory v nezaměstnanosti, podpory na rekvalifikačních kurzech. Státní politika zaměstnanosti zahrnuje rovněž opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami zdravotně postiženými, s osobami bez ohledu na jejich etnický a rasový původ.57

Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je dosažení plné zaměstnanosti a zároveň ochrana proti nezaměstnanosti. Plná zaměstnanost znamená, že každý kdo chce pracovat a může pracovat, tak má práci.58 Ochrana proti nezaměstnanosti je především věcí individuální zodpovědnosti. Pokud tato individuální zodpovědnost selže, pak se nezaměstnaní mohou obrátit na stát a žádat pomoc.59

Stát vytváří státní politiku zaměstnanosti a spolu s ním se na ni podílí zaměstnavatelé, odborové organizace a také další subjekty, které jsou aktivní na trhu práce, především územní samosprávné celky.60

56 Zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Ostrava: Sagit, právní a ekonomické nakladatelství, 2020. [cit. 10. 1. 2020]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/info/sb17206. 57 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 58 KUCHAŘ, P. Trh práce. Sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. s. 161. 59 Tamtéž, s. 163. 60 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Financování státní politiky zaměstnanosti je z prostředků státního rozpočtu a řídí se podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.61

Vykonáváním státní správy v oblasti státní politiky zaměstnanosti se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky.62

Politika zaměstnanosti má dva základní nástroje, a to pasivní politiku zaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.

Obrázek: č. 4: Státní politika zaměstnanosti StátníSTÁTNÍ politika POLITIKA zaměstnanostiZAMĚSTNANOSTI

PASIVNÍ POLITIKA AKTIVNÍ POLITIKA

ZAMĚSTNANOSTI ZAMĚSTNANOSTI

(=podpora (=podpora trhu práce) nezaměstnaných)

Zdroj: KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 198.

61 BROŽOVÁ, D. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. s. 279. 62 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Tabulka č. 2: Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR r. 2015 r. 2016 r. 2017 r. 2018 r. 2019 SPZ (v tis. Kč) 22 521 725 20 318 256 18 399 624 18 891 482 18 100 547 PPZ (v tis. Kč) 8 303 370 8 254 527 7 853 520 7 542 836 8 144 407 APZ (v tis. Kč.) 9 668 796 6 860 879 4 703 189 4 336 836 2 273 719 APZ - z toho Absolventská místa vytvořená místa 0 0 0 0 0 umístění uchazeči 0 0 0 0 0 výdaje k 31.12. (tis. Kč.) 0 0 0 0 0 SÚPM vytvořená místa 51 232 25 244 16 338 11 137 4 079 umístění uchazeči 50 161 26 759 17 437 12 180 4 117 výdaje k 31.12. (tis. Kč.) 3 806 978 3 480 869 943 165 735 988 121 441 VPP vytvořená místa 34 541 21 137 18 287 15 842 11 585 umístění uchazeči 35 169 22 608 19 259 16 279 11 886 výdaje k 31.12. (tis. Kč.) 2 669 611 2 687 116 2 242 218 1 923 670 1 099 239 Rekvalifikace nově zařazení 38 078 22 548 18 174 13 241 9 561 vyřazení 44 276 23 112 18 502 13 558 9 584 výdaje k 31.12. (tis. Kč.) 380 350 269 494 174 338 128 410 94 754 OZP vytvořená místa 871 824 593 169 203 umístění uchazeči 1 255 899 1 187 566 364 výdaje k 31.12. (tis. Kč) 60 462 54 194 40 737 14 526 25 620 provoz (tis. Kč) 3 091 3 800 4 209 5 434 1 038

Zdroj: Výběrové šetření. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti [on-line]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/vydaje-na-statni-politiku-zamestnanosti.

5.3 Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politika zaměstnanosti je významnou oblastí realizovanou v rámci státní politiky zaměstnanosti. Hlavním obsahem je vyplácení podpor v nezaměstnanosti a podpor v rekvalifikaci.63 Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje také jednotnou formu pojištění, kdy zdravotní a sociální pojištění v době nezaměstnanosti zajišťuje Všeobecná zdravotní pojišťovna. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti se řeší sociální důsledky nezaměstnanosti, vyplácením již zmiňovaných podpor v nezaměstnanosti a možnosti odchodu do předčasného důchodu.64

5.3.1 Podpora v nezaměstnanosti

Doba podpory v nezaměstnanosti v České republice je srovnatelná s dobou podpory v nezaměstnanosti většiny států Evropské unie.

Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004, Hlavy III, § 39 má nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností, dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebo požádal úřad práce, u kterého je v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, ke kterému má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.65

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.66 Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací do evidence úřadu práce. Dobu účasti na pojištění je možné získat zaměstnáním (ze kterého se odvádí sociální pojištění), samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním.67

63 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 144. 64 HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 49. 65JAKUBKA, J. a kol. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2010. 4. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG., 2010. s. 912. 66 Rozhodné období pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti. [online]. Ostrava: Právní prostor, 2020. [cit. 10. 1. 2020]. Dostupné z www: https://www.pravniprostor.cz/judikatura/spravni-pravo/rozhodne- obdobi-pro-posuzovani-naroku-na-podporu-v-nezamestnanosti. 67 Od roku 2019 vyšší podpora v nezaměstnanosti. [online]. Praha: Podnikatel.cz, 2019. [cit. 26. 11. 2019]. Dostupné z www: https://www.podnikatel.cz/clanky/od-roku-2019-vyssi-podpora-v-nezamestnanosti/.

5.3.2 Podpora při rekvalifikaci

Nárok na vyplácení podpory při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se zúčastní rekvalifikace, které zabezpečuje KoP a není ke dni, kdy má být podpora přiznána, uživatelem starobního důchodu.68

5.3.3 Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku. Uchazečům o zaměstnání, kteří před zařazením do evidence KoP pracovali jako osoby samostatně výdělečně činné, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.69

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 58% z průměrné mzdy, kterou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2019 tak může být maximální výše podpory až 18 111 korun. (žádost o podporu v nezaměstnanosti musí být podána po 31. 12. 2018).70

Jak už bylo uvedeno, podpora v nezaměstnanosti je přiznána v délce 5 měsíců uchazečům o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců pro uchazeče o zaměstnání od 50 do 55 let a 11 měsíců pro uchazeče o zaměstnání nad 55 let věku. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena v prvních dvou měsících ve výši 65%, v dalších dvou měsících ve výši 50% a po zbývající dobu 45% průměrného měsíčního výdělku, který měl uchazeč o zaměstnání v posledním zaměstnání.71

Při pobírání podpory v nezaměstnanosti si může uchazeč o zaměstnání přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, to znamená zaměstnání, které nepřesáhne polovinu minimální mzdy, měsíčně částku až do výše 6 675 korun.72 Uchazeči o zaměstnání tak mohou pracovat na zkrácený pracovní úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti.73

Pokud se uchazeči o zaměstnání zapojí do rekvalifikačního kurzu, tak pobírají

68 JAKUBKA, J. a kol. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2010. 4. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG., 2010. s. 913. 69 Tamtéž, s. 918. 70 Podpora v nezaměstnanosti 2019: kdo si polepší? [online]. Praha: Finance.cz, 2019. [cit. 4. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.finance.cz/518363-vyse-podpory-v-nezamestnanosti/. 71 KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, 2015. s. 107. 72 Od roku 2019 vyšší podpora v nezaměstnanosti. [online]. Praha: Podnikatel.cz, 2019. [cit. 26. 11. 2019]. Dostupné z www: https://www.podnikatel.cz/clanky/od-roku-2019-vyssi-podpora-v-nezamestnanosti/. 73 Podpora v nezaměstnanosti 2019: kdo si polepší? [online]. Praha: Finance.cz, 2019. [cit. 4. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.finance.cz/518363-vyse-podpory-v-nezamestnanosti/.

podporu ve výši 60% průměrného měsíčního čistého výdělku.74

Maximální výše podpory při rekvalifikaci v nezaměstnanosti činí 65% z průměrné mzdy, kterou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2019 tak může být maximální výše podpory při rekvalifikaci až 20 297 korun. Rekvalifikaci musí uchazeč nastoupit v roce 2019.75

Tabulka č. 3: Maximální výše podpory

Rok 2018 2019 Maximální podpora v nezaměstnanosti 16 682 Kč 18 111 Kč Maximální podpora při rekvalifikaci 18 695 Kč 20 297 Kč

Zdroj: Výběrové šetření. Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a nekolidujícího výdělku) od 1. 1. 2019 [on-line]. Praha: EPRAVO.CZ, 2019 [cit. 04. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/valorizace-limitnich- prijmu-uchazecu-o-zamestnani-podpory-a-nekolidujiciho-vydelku-od-1-1-2019- 108783.html.

Jak již bylo uvedeno, po ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti přecházejí uchazeči o zaměstnání do systémů dávek sociální péče a jejich příjmy jsou dopláceny až do výše životního minima.76 Při delší době nezaměstnanosti a při jejím opakování jsou nezaměstnaní postupně vylučováni z nároků na dávky sociálního pojištění. Nezaměstnaní, kteří odmítnou zprostředkovanou práci bez udání vážných důvodů, přichází o podporu v nezaměstnanosti, a rovněž také pokud skončí sami pracovní poměr v novém zaměstnání do 6 měsíců – pokud toto zaměstnání zprostředkoval KoP.77

74 KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, 2015. s. 108. 75 Podpora v nezaměstnanosti 2019: kdo si polepší? [online]. Praha: Finance.cz, 2019. [cit. 4. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.finance.cz/518363-vyse-podpory-v-nezamestnanosti/. 76 KRAJČÍKOVÁ, Z. Ekonomika a správa sociálního zabezpečení. Opava: Slezská univerzita, Fakulta veřejných politik, 2015. s. 37. 77 Tamtéž, s. 51.

5.4 Aktivní politika zaměstnanosti

V posledních letech se daří nezaměstnanost snižovat prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). „Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce ČR; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty“78. Provádění aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) se od 1. 10. 2004 řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ZoZ), v platném znění, vyhláškou č. 518/2004 Sb., v platném znění.79

Tabulka č. 4 Výdaje ÚP ČR na cílené programy zaměstnanosti v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč), (prostředky poskytované podle § 107 zák. 435/2004 Sb., v platném znění, od r. 2009 jsou zde sledovány finanční prostředky EU vynakládané na projekty regionálního charakteru)

2015 2016 2017 2018 2019

Opava X X X X X Moravskoslezský kraj 234 850 4 603 62 157 83 504 69 028 Celkem ČR 2 069 910 119 812 701 115 833 242 559 671 Poznámka: X – data nejsou k dispozici

Výdaje ÚP ČR na cílené programy zaměstnanosti jsou během posledních tří let vypláceny ve stejné výši v Moravskoslezském kraji i v rámci České republiky, a to i přes klesající nezaměstnanost v posledních letech.

78 KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 219. 79 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Tabulka č. 5 Ostatní výdaje ÚP ČR na APZ v jednotlivých letech z národní APZ (v tis. Kč)

Ostatní výdaje financování z národní APZ

2015 2016 2017 2018 2019 Opava X X X X X Moravskoslezský 1 712 2 194 11 454 10 995 2 805 kraj Celkem ČR 20 750 9 042 35 537 41 393 16 820 Poznámka: X – data nejsou k dispozici

Financování ostatních výdajů ÚP ČR z národní na APZ v rámci Moravskoslezského kraje se za poslední tři roky snížilo, také tak i financování ostatních výdajů ÚP ČR. Snížení financování těchto výdajů koresponduje s rekordní zaměstnaností, jak v rámci ČR, tak i v Moravskoslezském kraji.

Tabulka č. 6 Ostatní výdaje ÚP ČR na APZ v jednotlivých letech z prostředků EU (v tis. Kč) (od r. 2009 se zde sledující výdaje na projekt „Vzdělávejte se!“ financovaný z prostředků EU)

Ostatní výdaje financování z prostředků EU

2015 2016 2017 2018 2019 Opava X X X X X Moravskoslezský 71 728 16 061 70 953 82 229 33 232 kraj Celkem ČR 660 736 190 226 493 125 507 407 310 516 Poznámka: X – data nejsou k dispozici

Ostatní výdaje financování ÚP ČR z prostředků EU na APZ v rámci Moravskoslezského kraje se během sledovaného období v roce 2016 snížilo. Následující roky 2017 a 2018 byl příliv financí z prostředků EU a v roce 2019 došlo ke snížení

financování vzhledem k nejnižší nezaměstnanosti za sledované období, jak v Moravskoslezském kraji, tak i v ČR.

Cílovou skupinu, na kterou je aktivní politika zaměstnanosti zaměřena, jsou zejména uchazeči o zaměstnání s určitým znevýhodněním, a to: osoby se zdravotním postižením, osoby do 20 let, těhotné ženy, kojící matky, matky do 9. měsíce po porodu, osoby pečující o dítě mladší 15 let, osoby starší 50 let, osoby déle než 5 měsíců v evidenci KoP, osoby potřebující zvláštní pomoc. Podle § 33 zákona č. 435/2004 Sb. došlo od 1. 1. 2012 k úpravě tohoto paragrafu s následujícím zněním: „Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují“80.

Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Úřad práce České republiky společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti může Úřad práce České republiky poskytovat zaměstnavatelům finanční podporu formou různých příspěvků. Tyto příspěvky se zaměřují na podporu zaměstnávání těch, které se nedaří zařadit na pracovní trh práce jiným způsobem. Při výběru vhodných uchazečů o zaměstnání spolupracuje KoP s regionálními zaměstnavateli. Při výběru nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se musí přihlížet k požadavku zaměstnavatelů, k momentální nabídce volných pracovních míst a také k odborným předpokladům uchazečů o zaměstnání. Podmínky pro poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti jsou stanoveny v zákoně č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tyto příspěvky jsou nenárokové. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí být uzavřena mezi KoP a zaměstnavatelem dříve než uchazeč o zaměstnání nastoupí do pracovního poměru nebo nastoupí na rekvalifikaci.81 K nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti patří: Rekvalifikace (§ 108) ZoZ, Investiční pobídky (§ 111) ZoZ, Veřejně prospěšné práce (§ 112), ZoZ, Společensky účelná pracovní místa (§ 113) ZoZ, Překlenovací příspěvek (§ 114) ZoZ, Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (§115) ZoZ, Příspěvek na zapracování (§ 116) ZoZ, Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117) ZoZ. Do aktivní politiky

80 KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, 2015. s. 115. 81Aktivní politika zaměstnanosti. [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2020. [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/documents/37855/378720/letak-aktivni-politika-zamestnanosti.pdf/5c444a46- 9974-a743-f966-7995b1692d44.

zaměstnanosti můžeme zahrnout: poradenství, podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání, cílené programy k řešení zaměstnanosti.82

Pro poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti jsou stanovená kritéria, která jsou uvedena v Instrukci náměstka pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek č. 2/2018 Ministerstva práce a sociálních věcí určené Úřadem práce České republiky, která stanoví, že aktivní politika zaměstnanosti je zaměřena zejména na uchazeče o zaměstnání, kterým není možné pro jejich individuální znevýhodnění zajistit zaměstnání jiným způsobem. Mezi nejvíce ohrožené osoby na trhu práce patří osoby zdravotně postižené. Další skupiny tvoří absolventi bez praxe, mladí lidé do 30 let, rodiče, zejména pak matky vracející se po mateřské a rodičovské dovolené, osoby starší 50 let a dále pak uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci KoP delší dobu.83

Financování aktivní politiky zaměstnanosti je v současné době realizováno ze dvou zdrojů: jednak z prostředků státního rozpočtu, které se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a jednak z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF), který je určen na podporu zaměstnanosti, podnikání. Evropský sociální fond (ESF) tvoří jeden ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Evropský sociální fond je při realizování Evropské strategie zaměstnanosti klíčovým finančním nástrojem - při vstupu na trh práce, podpora sociálního začleňování osob, zaměření na rozvoj trhu práce. Mezi operační programy v oblasti lidských zdrojů Evropského sociálního fondu pro období 2014 – 2020 v České republice patří: Operační program Zaměstnanost, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operační program Praha – pól růstu ČR.84

5.4.1 Rekvalifikace

Rekvalifikace (§ 108, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) je důležitým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Pomocí rekvalifikace uchazeči o zaměstnání získávají novou kvalifikaci, případně si rozšiřují kvalifikaci, kterou již mají. KoP umožní rekvalifikaci uchazeči o zaměstnání, který má o rekvalifikaci zájem v případě, že je předpoklad, že rekvalifikace bude efektivní a tím pádem rekvalifikovaný uchazeč najde uplatnění na trhu práce. Rekvalifikace mohou provádět pouze akreditovaná vzdělávací

82 Zákon č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435. 83 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2018 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019. [cit. 23. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/anal2018p1.pdf/1c0383ca-67ca-c139-65c6-b2d4d5e75473. 84 Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019. [cit. 23. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr.

zařízení. Někdy mohou rekvalifikace provádět i zaměstnavatelé, kteří chtějí rozšiřovat kvalifikaci stávajících zaměstnanců.85

Rozlišujeme tři druhy rekvalifikací: klasickou, zvolenou a zaměstnaneckou rekvalifikaci.

Klasická rekvalifikace je určena pro uchazeče o zaměstnání a také pro zájemce o zaměstnání. Rekvalifikaci zařizuje KoP. Po dobu rekvalifikace má její účastník nárok na podporu při rekvalifikaci, a to ve výši 60% průměrné čisté mzdy z posledního ukončeného zaměstnání.

Zvolená rekvalifikace je určena také pro uchazeče o zaměstnání a pro zájemce o zaměstnání. Nárok na podporu při rekvalifikaci u zvolené rekvalifikace nevzniká a hrazen je jen samotný kurz. U zvolené rekvalifikace existuje celková finanční částka, kterou KoP může poskytnout. Po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních let nesmí částka na rekvalifikaci přesáhnout částku ve výši 50 000 korun. Uchazeč případně zájemce o zaměstnání může v rámci uvedené částky absolvovat i několik kurzů. Zaměstnanec musí mít dopředu příslib budoucího zaměstnání.

Zaměstnanecká rekvalifikace s podporou KoP se může provádět přímo u zaměstnavatele, který má zájem na zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců. Nárok na podporu při rekvalifikaci nevzniká.86

Tabulka č. 7: Výdaje ÚP ČR na rekvalifikaci a poradenství v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč) 2015 2016 2017 2018 2019

Opava X X X X X Moravskoslezský kraj 60 962 43 196 33 247 27 680 19 587 Celkem ČR 380 350 269 494 174 338 128 410 94 754 Poznámka: X – data nejsou k dispozici

Z uvedených údajů je zřejmé, že výdaje na rekvalifikaci a poradenství ve sledovaném období klesají, a to jak v rámci České republiky, tak i v Moravskoslezském kraji. V roce

85 KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, 2015. s. 116. 86 Tamtéž, s. 117.

2019 byly výdaje na rekvalifikaci a poradenství nejnižší a odpovídá to stavu nízké nezaměstnanosti v roce 2019.

5.4.2 Investiční pobídky

Investiční pobídky (§ 111, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) jsou speciálním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Zaměstnavatel, kterému podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních nabídkách bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky na podporu vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Pro získání finančních příspěvků na investiční pobídky je důležitá průměrná míra nezaměstnanosti. Zohledňují se data za dvě ukončená pololetí, které předchází datu předložení žádosti zaměstnavatele o tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti musí být v dané oblasti, kde chce zaměstnavatel vytvořit nová pracovní místa, nejméně o 50% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Výše finanční podpory je proto individuální a v oblastech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti výraznou motivací pro zřizování nových pracovních míst.87

5.4.3 Společensky účelná pracovní místa

Společensky účelná pracovní místa (§ 113, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) patří mezi nejvíce využívaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Společensky účelné pracovní místa jsou pracovní místa, která zřizuje zaměstnavatel na základě dohody s KoP, a jsou obsazeny uchazeči o zaměstnání, kterým nelze jinak zajistit pracovní uplatnění.88 Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce ČR poskytnout příspěvek: příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa je jednorázový příspěvek na počátku vzniku společensky účelného pracovního místa. Výše příspěvku je závislá na průměrné míře nezaměstnanosti v daném okrese, kde se pracovní místo zřizuje. Pokud v kalendářním měsíci, předcházejícím dni podání žádosti, nedosahuje míra nezaměstnanosti průměrné míry nezaměstnanosti v ČR, může maximální výše příspěvku činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí

87 KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 225. 88 Zákon č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435.

předchozího kalendářního roku. Pokud se zřizuje víc jak 10 pracovních míst na základě jedné dohody, tak výše příspěvku může být osminásobkem této průměrné mzdy.89 „Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo“90. Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa je včetně sociálního a zdravotního pojištění a může být poskytován po dobu 12 měsíců. 91

Tabulka č. 8: Výdaje ÚP ČR na vytvoření společensky účelných pracovních míst v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč)

2015 2016 2017 2018 2019

Opava X X X X X Moravskoslezský kraj 564 359 621 133 218 240 124 957 16 052 Celkem ČR 3 806 978 3 480 869 943 165 735 988 121 441 Poznámka: X – data nejsou k dispozici

Ve sledovaném období, od roku 2015 do roku 2019, je z uvedených částek, které byly poskytnuty na vytvoření společensky účelných pracovních míst patrné, jak se situace na trhu práce stabilizuje a v roce 2019 je na nejnižší úrovni.

5.4.4 Překlenovací příspěvek

Překlenovací příspěvek (§ 144, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) může poskytnout KoP osobě, která se stala osobou výdělečně činnou, přestala být uchazečem o zaměstnání a byl ji poskytnut příspěvek na společensky účelné pracovní místo. Tento příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Výše příspěvku je v maximální výši 0,25 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, který předcházel vzniku překlenovacího příspěvku. Příspěvek je na úhradu provozních důvodů, které vznikly a zároveň byly uhrazeny v tomto pětiměsíčním období. Jedná se především o nájemné a služby s tím spojené, náklady na dopravu

89 Zákon č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435. 90 Tamtéž. 91 Tamtéž.

materiálu, nálady na dopravu hotových výrobků, náklady na údržbu a opravy objektu, kde je pracovní činnost provozována.

5.4.5 Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (§ 115, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) může poskytnout KoP zaměstnavateli, z důvodu přerušení práce způsobeného živelní událostí (přírodní pohromou), pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělit práci v rozsahu nejméně 20% stanovené týdenní pracovní doby nebo pokud již zaměstnanci poskytuje náhradu mzdy za překážky na straně zaměstnavatele podle § 207 písm. b) nebo § 209 odst. 2 zákoníku práce a po uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s KoP bude zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši nejméně 70% průměrného výdělku. Zaměstnavatel se zaváže, že po dobu poskytování příspěvku nerozváže se zaměstnancem pracovní poměr. Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti může činit 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Poskytování příspěvku může být nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. V odůvodněných případech může vláda stanovit delší dobu poskytování příspěvku nařízením.92

5.4.6 Příspěvek na zapracování

Příspěvek na zapracování (§ 116, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) může obdržet zaměstnavatel, který přijal do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému KoP věnuje zvýšenou pozornost pro jeho zdravotní stav, péči o dítě, věk nebo z jiných vážných důvodů. Příspěvek na zapracování se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce, maximálně po dobu 3 měsíců. Příspěvek na uchazeče – zaměstnance, který se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy.93

5.4.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) může poskytnout KoP zaměstnavateli na základě dohody. Poskytuje se zaměstnavateli, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a nemůže svým zaměstnancům zajistit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Nový

92Zákon č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435. 93 Tamtéž.

podnikatelský program je změna ve smyslu změny výroby, změny poskytovaných služeb, při kterých dochází k technologickým změnám. Maximální výše příspěvku může činit nejvýše polovinu minimální mzdy a může být poskytnuta maximálně po dobu 6 měsíců.94

5.4.8 Veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšné práce (§ 112 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), patří mezi často využívané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou na úřadu práce vedeni dlouhodobě (vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců), mladým lidem do 24 let, absolventům bez praxe, osobám starším 55 let. Dále osobám, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu nebo z důvodu péče o dítě věnována zvýšená péče při zprostředkování práce, osobám ohroženým sociálním vyloučením – těm všem je nabídnuta možnost nastoupit na veřejně prospěšné práce.

Na veřejně prospěšné práce se pohlíží jako na pracovní poměr. Mají také všechny právní náležitosti, jako pracovní poměr. Uchazeč o zaměstnání, který se zapojí do veřejně prospěšných prací, má sepsanou pracovní smlouvu, která je na dobu určitou, a to nejdéle na dobu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ve výjimečných případech na dobu dvaceti čtyř po sobě jdoucích kalendářních měsíců.95

V pracovní smlouvě musí být datum nástupu do zaměstnání, místo výkonu práce, obsahem pracovní náplně musí být činnost, kdy jejím výsledkem je veřejná prospěšnost. Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, kdy mezi hlavní činnosti patří zejména práce při údržbě a úklidu veřejných prostranství ve prospěch obcí, údržba veřejných budov a komunikací, státních a obecně prospěšných institucí a občanských sdružení, může to být také práce osobního asistenta osob s různými zdravotními postiženími, pomocné charitativní práce, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách, práce ve zdravotnických či kulturních zařízeních, práce asistentů kriminality či dohledové služby, práce v obecních lesích, ekologické práce, práce na veřejných sportovištích. Obce a kraje je mohou využít při odstraňování následků živelných pohrom. Doplňkem tohoto projektu jsou rekvalifikace, které jsou realizovány v rámci veřejně prospěšných prací a pro vykonávání veřejně prospěšných prací jsou nezbytné.96

Po dobu, po kterou má nezaměstnaný tuto pracovní smlouvu, je mimo evidenci

94 Zákon č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435. 95 Veřejně prospěšné práce [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/verejne-prospesne-prace. 96 Tamtéž.

uchazečů o zaměstnání. Mezi zaměstnavateli a KoP jsou dohody na vytváření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací. KoP uzavřou s obcí dohodu o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.97 Dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací uzavírají jednotlivé KoP, které postupují podle pravidel Evropského sociálního fondu a v souladu se zákonem o zaměstnanosti.98

Zaměstnavatelé dostávají od KoP dotace a KoP jim mohou poskytnout i příspěvky až do výše vyplácených mzdových nákladů na zaměstnance, také i příspěvek na zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnavatel za tyto zaměstnance odvedl. Zaměstnavatel za tyto zaměstnance přispívá i na státní politiku zaměstnanosti.99

Zaměstnavatelé již během doby, po kterou uchazeči veřejně prospěšné práce vykonávají, mají dost času si tyto potencionální zaměstnance prověřit a ohodnotit. Na druhou stranu je také mnoho zaměstnavatelů, kteří s tímto zaměstnancem po vypršení doby určité jednoho roku pracovní poměr ukončí a na uvolněné místo přijmou dalšího z řad uchazečů o zaměstnání. A zase po dobu jednoho roku uzavřou pracovní poměr a opět po dobu jednoho roku pobírají z úřadu práce dotaci a slevu na pojistném.

Tabulka č. 9: Výdaje ÚP ČR na veřejně prospěšné práce v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč) (součástí výdajů jsou od r. 2008 i prostředky poskytované z EU)

2015 2016 2017 2018 2019

Opava X X X X X Moravskoslezský kraj 348 210 342 666 344 140 287 932 163 422 Celkem ČR 2 669 611 2 687 116 2 242 218 1 923 670 1 099 239 Poznámka: X – data nejsou k dispozici

Na výdaje ÚP ČR na veřejně prospěšné práce měla vliv rostoucí zaměstnanost a také dostatek pracovních míst na trhu práce. V roce 2019 klesly výdaje ÚP ČR na veřejně prospěšné práce na více než polovinu oproti roku 2015 v rámci Moravskoslezského kraje

97 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 98 KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 226. 99 Tamtéž.

i v rámci České republiky.

Veřejně prospěšné práce jsou však velmi často zaměňovány s obecně prospěšnými pracemi. Ty však nesouvisí s agendou Úřadu práce a zapojením nezaměstnaných na trh práce. Obecně prospěšné práce jsou forma alternativního trestu za méně závažné provinění. O této formě trestu rozhoduje soud. Pro obě formy práce, veřejně prospěšné práce a obecně prospěšné práce, je však jedno společné, a to obecné blaho.

Tabulka č. 10 Srovnání veřejně prospěšných prací a obecně prospěšných prací

Veřejně prospěšné práce Obecně prospěšné práce Který zákon je upravuje? 435/2004 Sb. (zákon o 40/2009 Sb. (trestní zákoník) zaměstnanosti) Pro koho je určeno? nezaměstnaní v evidenci ÚP odsouzení (alternativní trest)

Pobírá se mzda? ANO NE

Je omezena doba max. 12 měsíců/výjimečně 24 50 - 300 hodin výkonu? měsíců Poznámka: uchazeč na VPP již není lze využít jen u některých klientem ÚP (má pracovní trestů (nedbalostní) poměr)

Zdroj: KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013, s. 227.

6 Projekt výzkumu

Jako cíl bylo stanoveno zjistit, za pomoci dotazníkového šetření, jaká je situace v oblasti veřejně prospěšných prací u vybraných subjektů v okrese Opava.

Získané odpovědi by měli poskytnout ucelenější představu o stavu veřejně prospěšných prací v okrese Opava. Výsledek dotazníkového šetření by mohl být nápomocen jak Kontaktním pracovištím, tak i pro stávající či budoucí poskytovatele veřejně prospěšných prací.

6.1 Hypotézy a položené otázky

V rámci přípravy dotazníkového šetření byly stanoveny hypotézy a otázky, které přímo souvisí s problematikou veřejně prospěšných prací v okrese Opava. a) HYPOTÉZY - v městech a obcích, příspěvkových organizacích, neziskových organizacích, zájmových sdruženích, společnostech s ručením omezením, obecně prospěšných společnostech je zájem o vykonávání veřejně prospěných prací, - existuje propracovaný systém spolupráce mezi Kontaktním pracovištěm Opava a poskytovateli veřejně prospěšných prací v okrese Opava

b) POLOŽENÁ OTÁZKA

Mohou Veřejně prospěšné práce ovlivnit zařazení osob bez zaměstnání na trhu práce?

6.2 Výzkumná metoda a způsob sběru dat

Výzkum byl proveden za pomocí kvalitativního výzkumu. Kvalitativní metodou za pomocí dotazníkového šetření, a to konkrétně kvalitativním dotazováním. „Hlavní skupinu metod sběru dat v empirickém výzkumu tvoří naslouchání vyprávění, kladení otázek lidem a získávání jejich odpovědí. Dotazování obecně zahrnuje různé typy rozhovorů, dotazníků, škál a testů. Tyto metody se mohou použít samostatně, jako je tomu v dotazníkových šetřeních, nebo v kombinaci s jinými metodami“.100 Typ dotazníkového šetření v podobě polostrukturovaného dotazování umožňuje jednak využít určitou osnovu

100 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vydání. Praha: Portál, 2012. s. 164.

a také pružnost během celého procesu, kdy jsou potřebné informace získávány.101 Polostrukturovanému dotazování předcházela pečlivá příprava otázek týkajících se tématu veřejně prospěšných prací, na které vybraní respondenti odpovídali. Pro empirickou část byly zvoleny subjekty, které v okrese Opava umožňují uchazečům o zaměstnání, vykonávat veřejně prospěšné práce.

6.3 Veřejně prospěšné práce v okrese Opava

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti. Jak již bylo uvedeno, jedná se o činnosti v méně kvalifikovaných pracích, jako různé pomocné práce při úklidu a údržbě budov, veřejných komunikací a údržbě veřejných prostranství, při zajišťování pomocných prací v oblasti charity, při sportovních a kulturních akcích, při aktivitách souvisejících s ochranou přírody a další činnosti, které se vykonávají ve prospěch měst a obcí, státních organizací a dalších obecně prospěšných společností.102 Pro výzkumnou část bylo zvoleno období posledních pěti let – a to období od roku 2015 do roku 2019. V tomto období se v České republice podílely v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na podpoře zaměstnanosti různé nástroje zaměřené na podporu veřejně prospěšných prácí. Celkem se jednalo o osm různých nástrojů, a to: a) Veřejně prospěšné práce (VPP I.), b) Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.), c) Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.), d) Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF v rámci OP LZZ (VPP IV.), e) Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt (VPP V.), f) Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.), g) Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ – regionální program – Veřejně prospěšné práce (VPP VII.),

101 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vydání. Praha: Portál, 2012. s. 164. 102 Veřejně prospěšné práce.[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/-/verejne-prospesne-prace.

h) Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ – regionální program – Veřejně prospěšné práce (VPP VIII.).103

Tabulka č. 11 Příspěvky APZ – Nástroje – Kontaktní pracoviště Opava

Číslo Příspěvky APZ - Nástroje 2015 2016 2017 2018 2019 nástroje

I. VPP - Veřejně prospěšné práce 0 14 46 62 49

VPP - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF- II. 40 116 89 69 13 OPZ, národní individuální projekt VPP - Veřejně prospěšné práce III. flexibilně hrazené z prostředků 66 3 0 0 0 ESF OPLZZ nebo OPZ, národní individuální projekt VPP - Veřejně prospěšné práce IV. hrazené z prostředků ESF v 0 0 0 0 0 rámci OP LZZ VPP - Veřejně prospěšné práce V. hrazené z prostředků ESF, 0 0 0 0 0 regionální individuální projekt VPP - Veřejně prospěšné práce VI. hrazené z prostředků ESF, 43 0 0 0 0 národní individuální projekt VPP - Regionální cílený program hrazený z prostředků VII. 0 0 0 0 0 ESF v rámci OPZ - regionální program VPP - Regionální cílený VIII. program hrazený z prostředků 0 0 0 0 0 ESF v rámci OP LZZ - regionální program

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že Kontaktní pracoviště Opava nebylo zapojeno do poloviny programů zaměřených na podporu veřejně prospěšných prací v okrese Opava. Na druhou stranu je postřehnutelné, že i přes klesající nezaměstnanost v posledních letech, se veřejně prospěšné práce stále využívají.

103 Příspěvky APZ. [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2020. [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Pomoc osobám dlouhodobě nezaměstnaným k získání či obnově pracovních návyků, získání nového zaměstnání či naleznutí motivace do práce umožnily jednotlivé programy veřejně prospěšných prací, které se v rámci Kontaktního pracoviště Opava zúčastnily.

Tabulka č. 12 Příspěvky APZ – Kontaktní pracoviště Opava – Nástroj – Veřejně prospěšné práce (VPP I.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 0 14 46 62 49

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 2 Příspěvky APZ – Kontaktní pracoviště Opava – Nástroj – Veřejně prospěšné práce (VPP I.)

Veřejně prospěšné práce (VPP I.) 70 60 50 40 30 20 10 0 14 46 62 49 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Do projektu „Veřejně prospěšné práce“ (VPP I.) se v okrese Opava během období let 2015 – 2019 celkem zapojilo 171 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce jich bylo v roce 2018 a i přes klesající nezaměstnanost se v roce 2019 zúčastnilo 49 uchazečů o zaměstnání.

Přehled jednotlivých organizací, které se ve sledovaném období zapojily do VPP I., je uveden v samostatné příloze.

Tabulka č. 13 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 40 116 89 69 13

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 3 Příspěvky APZ – Kontaktní pracoviště Opava – Nástroj – Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.)

Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.) 150

100

50 40 116 89 69 13 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Projekt „Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt“ (VPP II.) umožnil rekordnímu počtu dlouhodobě nezaměstnaných, a to konkrétně 327 zapojit se do různých pracovních činností. Nejvíce osob se zapojilo v roce 2016. Přehled jednotlivých organizací, které se ve sledovaném období zapojily do VPP II., je uveden v samostatné příloze.

Tabulka č. 14 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 66 3 0 0 0

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 4 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.)

Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.) 80

20 66 3 0 0 0 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Projekt „Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt“ (VPP III.) zapojil 69 uchazečů o zaměstnání do pomocných činností v městech a obcích okresu Opava a dalších institucí. Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo do projektu VPP III. začleněno v roce 2015. Přehled jednotlivých organizací, které se ve sledovaném období zapojily do VPP III., je uveden v samostatné příloze.

Tabulka č. 15 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF OP LZZ (VPP IV.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 0 0 0 0 0

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 5 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF OP LZZ (VPP IV.)

Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF v rámci OP LZZ (VPP IV.) 1

0,8

0,6

0,4

0,2 0 0 0 0 0 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

V rámci projektu „Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF OP LZZ“ (VPP IV.) nebyly Kontaktním pracovištěm Opava poskytnuty žádné příspěvky.

Tabulka č. 16 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt (VPP V.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 0 0 0 0 0

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 6 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt (VPP V.)

Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt (VPP V.) 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 0 0 0 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

V rámci projektu „Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt“ (VPP V.) nebyly Kontaktním pracovištěm Opava poskytnuty žádné příspěvky.

Tabulka č. 17 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 43 0 0 0 0

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 7 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

10 43 0 0 0 0 0 2015 2016 2017 2018 2019 Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Projekt „Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt“ (VPP VI.) umožnil v roce 2015 celkem 43 uchazečům o zaměstnání vykonávat časově omezenou pracovní činnost spočívající pomocné práce ve městech a obcích okresu Opava a také ve státních a obecně prospěšných společnostech. V letech 2016 až 2019 již nebyly Kontaktním pracovištěm Opava v rámci tohoto projektu poskytnuty příspěvky. Přehled jednotlivých organizací, které se ve sledovaném období zapojily do VPP VI., je uveden v samostatné příloze.

Tabulka č. 18 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VII.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 0 0 0 0 0

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 8 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VII.)

Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VII.) 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 0 0 0 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

V rámci projektu „Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce“ (VPP VII.) nebyly Kontaktním pracovištěm Opava poskytnuty žádné příspěvky.

Tabulka č. 19 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VIII.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Celkem 0 0 0 0 0

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Graf č. 9 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VIII.)

Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VIII.) 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 0 0 0 0 0 2015 2016 2017 2018 2019

Zdroj: Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

V rámci projektu „Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce“ (VPP VIII.) nebyly Kontaktním pracovištěm Opava poskytnuty žádné příspěvky.

6.4 Subjekty zapojené do dotazníkového šetření

Na základě výše provedených výběrových šetření byly pro další výzkum vybrány organizace, které se podíleli na poskytování veřejně prospěšných prací v okrese Opava, a to těchto 10 subjektů: Armáda spásy v České republice, z. s., Domov Letokruhy, p. o., KOLA PRO AFRIKU, o. p. s., Lesy Budišov nad Budišovkou, s. r. o., Obec Otice, Sírius, p. o., Sportovní klub HIT Opava, z. s., Statutární město Opava, Středisko volného času Vítkov, p. o. a Technické služby Opava s.r.o.

a) Armáda spásy v České republice, z. s.

Armáda spásy v České republice, z. s. znovu působí v České republice od roku 1990. V Československu zahájila svou činnost již v roce 1919, kdy pomáhala lidem bez domova a dalším skupinám na okraji společnosti. V době okupace 1939 – 1945 byla její činnost

omezena, v době komunistického režimu byla její činnost zcela zastavena.104 V současné době je jejím cílem fyzická, sociální, duchovní a také morální podpora lidí všech věkových kategorií na principech křesťanství. Zaměřena je na pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Armáda spásy provozuje komunitní centra a sociální zařízení, kde poskytuje přes 60 registrovaných sociálních služeb. Denně je využívána asi tisícem znevýhodněných osob. V rámci České republiky je 14 poboček.105

Jednou z nich Armáda spásy v Opavě, kteří poskytují sociální služby pro muže a ženy bez domova. Sociální služby SAMARITÁN Opava, kde poskytují sociální služby: Azylový dům pro muže, Sociální rehabilitace, Nízkoprahové denní centrum, Noclehárna pro muže.106 Dále poskytují sociální služby pro matky s dětmi, a to Dům pro ženy a matky s dětmi, které se dostaly do tíživé životní situace. Poskytují ambulantní služby a noclehárnu pro ženy.107

b) Domov Letokruhy, příspěvková organizace

Domov Letokruhy, p. o. zajišťuje celoroční pobytové služby pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo z důvodu onemocnění demencí, vyžadující pravidelnou pomoc a péči jiné osoby. Domov Letokruhy p. o. poskytuje tyto sociální služby – Domov se zvláštním režimem, Chráněné bydlení a Podporu samostatného bydlení.108

c) Kola pro Afriku, o. p. s.

Společnost Kola pro Afriku, o.p. s. byla založena v Ostravě v roce 2012. Vzorem ji byly charitativní organizace Jole Rider, hnutí Bicycle for Humanity a také osobní zkušenosti zakladatelů českého projektu – Romana Posoldy a Richarda Gazdy. Hlavním posláním této organizace je umožnit dětem v Africe a konkrétně v Gambii navštěvovat školu a vzdělávat se. Vzhledem k mnohakilometrovým vzdálenostem je to pro děti obtížné. Dodávka nepotřebných kol z České a Slovenské republiky jim má pomoci k snadnější

104 Příběh Armády spásy.[online]. Praha: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr. 105 Základní údaje Armáda spásy v České republice, z. s. [online]. Praha: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://armadaspasy.cz/o-nas/zakladni-udaje/#. 106 Sociální služby SAMARITÁN – Opava. [online]. Opava: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://armadaspasy.cz/pobocky/opava/socialni-sluzby-samaritan-opava/. 107 Sociální služby pro ženy a matky s dětmi. [https://armadaspasy.cz/pobocky/opava/ online]. Opava: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: socialni-sluzby-samaritan-opava/opava-dum-pro-zeny-a- matky-s-detmi/. 108 Domov se zvláštním režimem. [online]. Budišov nad Budišovku: Domov Letokruhy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.domov-letokruhy.cz/domov-se-zvlastnim-rezimem/uvod/.

a rychlejší cestě do školy.109 Začátek je v darování kola, následuje doprava kola do centrálního skladu, třídění a oprava kol v Ostravě. Poté následuje nakládka kol, náhradních dílů a servisních kufrů do kontejneru, přeprava kontejneru s lodí do Gambie a pak přeprava kontejnerů kamiony do Gunjuru, kde se kamiony vyloží. Proškolují se místní mechanici. Dochází k výběru škol zapojených do projektu a následnému předání kol dětem.110

d) Lesy Budišov nad Budišovkou, s.r.o.

Společnost Lesy Budišov nad Budišovkou se zabývá správou lesů, které jsou ve vlastnictví města Budišov nad Budišovkou. Zajišťuje kompletní péčí o lesní majetek. Pěstební činnosti, kde mezi hlavní výkony patří zalesňování holin, ochrana kultur proti zvěři a buření, oplocování mladých porostů, prořezávky. Mezi další činnosti patří kompletní těžební činnost, výroba palivového dříví a také výroba řeziva.111

e) Obec Otice

První zpráva o obci Otice je z roku 1361 a až do roku 1640 patřila obec Opavě. Po tomto roce se stala svobodným fojtstvím. Obec Otice leží 3,5 kilometru jihozápadně od města Opavy. Leží v nadmořské výšce 262 m n. m. V současnosti žije v obci 1 396 obyvatel. Obec Otice je zejména zemědělskou obcí a vyniká výrobou skvělého Otického zelí. V současnosti je nově vytvořená průmyslová zóna, kde se nachází mnoho firem, jako například ZP Otice, a.s., Techfloor, s. r. o., 1. Slezská strojní a. s., Strojírna Vehovský s. r. o., Jatka – Kurka s. r. o., Martin Knappe – Otická pekárna, Klasa plus spol. s r.o., SEMIX PLUSO spol. s r. o., Gavenda s. r. o. a mnoho dalších, které se významně podílí na ekonomice obce Otice.112

f) Sírius, příspěvková organizace

Sírius je organizací, která poskytuje v rámci sociálních služeb dvě pobytové sociální služby v celkem devíti střediscích v Opavě a v obci Velké Hoštice. Je určena osobám se

109 Kdo jsme a proč to děláme?[online]. Ostrava: Kola pro Afriku, 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.kolaproafriku.cz/kdojsme. 110 Pomáháme dětem v Gambii na jejich cestě ke vzdělání! [online]. Ostrava: Kola pro Afriku, 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.kolaproafriku.cz/co-delame. 111 Těžební a pěstební činnost. [online]. Budišov nad Budišovkou: Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o., 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.lesybudisov.cz/info.php?page=pestebni. 112 Obec Otice. [online]. Otice: Obec Otice, 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.otice.cz/informace-o-obci-otice-1/historie-a-soucasnost/.

zdravotním postižením a poskytuje celoroční pobytové služby všem věkovým kategoriím – dětem, mládeži i dospělým s těžkými mentálním a také kombinovaným zdravotním postižením.113První ze služeb, je Domov pro osoby se zdravotním postižením, v Opavě je celkem šest takových domovů. Druhou ze služeb, je Chráněné bydlení, dvě jsou v Opavě, 114 a jedno zařízení je v obci Velké Hoštice.

g) Sportovní klub HIT, z. s.

Sportovní klub HIT vznikl v roce 1994 a sídlí v Opavě. Jeho zaměření je na baseball a softball. Je určen pro děti, mládež i dospělé.115 Softball je sport, který se vyvinul z baseballu. Má podobná pravidla jako baseball. Při hře se používá pálka a rukavice. Softball hrají dvě družstva, která mají devět hráčů, minimálně pět hráčů. V letní sezoně mají pro své tréninky k dispozici softbalové hřiště v Opavě, v areálu Stará silnice, v zimních měsících se v softbalu zdokonalují v tělocvičnách. Softball je oproti baseballu rychlejší a právě u dětí rozvíjí sportovní všestrannost – rychlost, hbitost, přesnost. Je to sport, který je vhodný pro chlapce i pro děvčata. Sportovní lub HIT má velmi talentované děti, které se umísťují v rámci mistrovství České republiky, tak i v ligové soutěži na prvních místech.116

h) Statutární město Opava

Statutární město Opava je město s bohatou historickou minulostí, spojené po staletí s královskou korunou. Opava je průmyslovým a kulturním centrem českého Slezska, které leží na stejnojmenné řece. První písemná zpráva o osadě, která ležela na křižovatce obchodních cest, je z roku 1195, městské zřízení je doloženo v listině z roku 1224. Na začátku 14. století vzniklo Opavské knížectví. Od roku 1742 po prohrané válce byla část přičleněna Prusku a Opava byla hlavním městem rakouského Slezska. Opava byla sídlem zemských úřadu až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928. V letech 1938 – 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Během druhé světové války byla velká část Opavy poničena. Po válce byla obnovena bytová výstavba, postupně vznikaly průmyslové závody, především strojírenské, potravinářské, papírenské a také průmysl léčiv. V současné době je Opava statutární městem, je zde sídlo Slezské univerzity, středních škol, řada vědeckých a kulturních institucí. Za zmínku stojí, že v Opavě je

113 Služby.[online]. Opava: Sírius, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.sirius-opava.cz/sluzby. 114 Tamtéž. 115 Sportovní klub HIT Opava, z. s. [online]. Praha: Podnikatel.cz, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/rejstrik/sportovni-klub-hit-opava-z-s-47811005/. 116 Softball – žákyně zlaté!! [online]. Opava: Sportovní klub HIT Opava, z. s., 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.hitopava.cz/2020/01/softball-zakyne-zlate/.

Slezské zemské muzeum, které bylo založeno v roce 1814 a je nejstarším muzeem v České republice. V Opavě sídlí také Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR. V současné době žije v Opavě necelých 60 000 obyvatel.117

i) Středisko volného času Vítkov, příspěvková organizace

Středisko volného času Vítkov nabízí pro děti z Vítkova a blízkého okolí různé kroužky a volnočasové aktivity se zaměřením na sport, kreativitu, výpočetní techniku a mnoho dalších. Dále Středisko volného času Vítkov nabízí Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tunnel, které vzniklo v roce 2013. Toto Nízkoprahové zařízení poskytuje podporu, radu a pomoc dětem a dospívajícím, ve věku 6 – 26 let, při zvládání obtížných životních situací.118 V roce 2014 vznikla sociální služba - Sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi Tunnel, která je určená rodinám s dětmi do 18 let. Hlavní činnosti je bezplatné poskytování pomoci a podpory terénní ambulantní formy rodinám s dětmi, u kterých vlivem dlouhodobé krizové sociální situace (jako například nezaměstnanost, špatná bytová situace) je ohrožen vývoj, a tento stav nejsou schopni překonat bez cizí pomoci.119

j) Technické služby Opava s.r.o.

Technické služby v Opavě mají dlouhé trvání. Péče o čistotu města se datuje již od roku 1900. Léty se postupně společnost reorganizovala. Od roku 1960 fungovala jako Technické služby města Opavy až do roku 1995, kdy Městem Opava byly založeny Technické služby Opava s.r.o.120 V současné době zajišťují správu a údržbu majetku města Opavy. Společnost má devět provozoven a to provozovny: Komunikace, Čistota města, Odvoz domovního odpadu třídění odpadů, separace, provoz sběrných míst, Zahradnictví, Veřejné osvětlení, Rekreačně hygienické služby, Údržba, Autodílna a Správa hřbitovů.121

117 Historie města a historické kalendárium.[online]. Opava: Město Opava, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.opava-city.cz/tic/cz/mesto-opava/o-meste/historie-mesta-historicke-kalendarium/. 118 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tunnel Vítkov.[online]. Vítkov: Středisko volného času Vítkov, p.o., 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: www.tunnel-nzdm.eu/nzdm.html. 119 Sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi Tunnel.[online]. Vítkov: Středisko volného času Vítkov, p.o., 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.tunnel-nzdm.eu/sasrd.html. 120 Technické služby.[online]. Opava: Technické služby Opava s.r.o., 2020. [cit. 12. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.tsopava.cz/spolecnost/. 121 Čistota města.[online]. Opava: Technické služby Opava s.r.o., 2020. [cit. 12. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.tsopava.cz/home/cistota-mesta/.

6.5 Vyhodnocení výzkumu

V této podkapitole budou interpretovány výsledky výzkumu.

Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření s 10 poskytovateli Veřejně prospěšných prací v okrese Opava. Polostrukturované dotazování proběhlo formou osobního pohovoru a také telefonického pohovoru. V dotazníkovém šetření bylo uvedeno 8 otevřených otázek (příloha č. 5). Zúčastnění respondenti zodpověděli všechny otázky.

Vyhodnocení jednotlivých otázek.

Na otázku „Jakou máte zkušenost s VPP, proč je využíváte?“ odpovědělo 7 z 10 respondentů, že mají dobré zkušenosti s účastníky VPP a využívají je ve velké míře na pomocné, úklidové, sezónní a méně kvalifikované práce. Různorodé zkušenosti potvrdili 3 z 10 respondentů, protože někteří účastníci VPP nemají mnoho pracovních zkušeností a zapojení do VPP je náročnější. Negativní zkušenost nepotvrdil žádný z respondentů. VPP využívají zejména jako pomoc ke kmenovým – trvale zaměstnaným pracovníkům. Poskytovatelé VPP vítají zaměstnávání těchto osob, organizace tak mohou lépe plnit provozní úkoly. Nemusí poskytovat své finanční prostředky na mzdy těchto pracovníků díky příspěvků Kontaktní pracoviště Opava.

Další otázka „Jak dlouho využíváte VPP?“ obsahovala různě dlouho dobu zapojení do projektů VPP, a to: 2 - 4 roky odpověděli 3 respondenti, 5 – 7 roků odpověděli 4 respondenti a 8 – 10 roků a více odpověděli 3 respondenti.

Otázka „Jak hodnotíte spolupráci s Kontaktním pracovištěm v Opavě?“ byla 9 z 10 respondentů zodpovězena kladně – ve smyslu vynikající, výborná, nadstandardní spolupráce k oboustranné spokojenosti. 1 respondent hodnotil spolupráci s Kontaktním pracovištěm v Opavě jako neutrální.

Na otázku „V rámci VPP zaměstnáváte muže nebo ženy?“ odpověděli 2 respondenti z 10, že zaměstnávají v rámci VPP muže, 2 respondenti zaměstnávají ženy a 4 respondenti zaměstnávají ženy i muže. Zapojení mužů a žen vyplývá také z povahy činnosti, kterou účastníci VPP vykonávají.

Na dotaz „Účastník VPP byl u vás zaměstnán opakovaně, stal se poté trvalým zaměstnancem?“ bylo zodpovězeno u 8 z 10 respondentů, že účastník VPP byl zaměstnán u respondentů v rámci VPP opakovaně, 1 respondent sdělil, že v jejich organizaci nebyl účastník VPP zaměstnán opakovaně a 1 respondent odpověděl, že se někdy stává, že účastník VPP vykonává v rámci smlouvy o s Kontaktním pracovištěm činnost VPP

opakovaně. 5 respondentů z 10 sdělilo, že se účastník VPP v jejich organizaci osvědčil a po ukončení VPP se stal trvalým zaměstnancem.

Další otázka „Jaké činnosti jsou v rámci VPP vykonávány?“ byla respondenty zodpovězena následovně: úklidové práce, opravy a údržbářské práce, úklid, udržování zeleně – ořez keřů, pomocné práce při sekání trávy a údržba obecního majetku, udržování čistoty ulic veřejných prostranství, manipulace s darovanými jízdními koly, drobné opravy kol a jejich údržba, v přímé péči – pomoc v domácnosti, údržba a čistění městského mobiliáře a dětských hřišť, pomoc v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče.

Na otázku „Kolik má vaše organizace zaměstnanců?“ byly odpovědi následující. Oslovené organizace mají v pracovním poměru do 10 zaměstnanců – 2 respondenti, do 50 zaměstnanců – 4 respondenti, do 100 zaměstnanců – 1 respondent, do 200 zaměstnanců – 1 respondent a nad 200 zaměstnanců zaměstnávají 2 respondenti. Je tedy zřejmé, že se do projektu VPP v okrese Opava zapojují, jak malé organizace, tak velké organizace.

Na poslední otázku „Jaký druh pracovní činnosti vaši zaměstnanci vykonávají?“ bylo odpovězeno takto: pomocné a úklidové práce, údržba zeleně, výroba řeziva a paliva, správa a údržba komunikací a městského majetku, čištění města, zimní údržba komunikací, správa a údržba veřejné osvětlení, správa a údržba městských hřbitovů, sběr, svoz a zpracování odpadů, poskytování sociálních pobytových služeb, činnost sociálních pracovníků a zdravotních pracovníků, THP, pedagogická činnosti, trenérské práce při sportovní činnosti, provoz sportovišť. Pracovní činnosti se v rámci jednotlivých organizací prolínají.

6.6 Vyhodnocení hypotéz a položené otázky

Po vyhodnocení dotazníkového šetření zúčastněných subjektů výzkumu byla potvrzena „Hypotéza č. l“, a to že ve zkoumaných městech, obcích, příspěvkových organizacích, neziskových organizacích, zájmových sdruženích, společnostech s ručením omezením, obecně prospěšných společnostech je zájem o vykonávání veřejně prospěných prací. Určitě by uvítaly více zájemců o vykonávání VPP a na delší dobu než 12 měsíců. „Hypotéza č. 2“ potvrdila, že mezi Kontaktním pracovištěm Opava a poskytovateli veřejně prospěšných prací v okrese Opava existuje propracovaný systém spolupráce. Na položenou otázku: „Mohou Veřejně prospěšné práce ovlivnit zařazení osob zaměstnání na trhu práce?“ na základě polostrukturovaného dotazování se došlo k tomuto závěru: Nezaměstnaní mají motivaci k tomu, aby se snažili zapojit do projektu Veřejně

prospěšných prací. Pro mnoho z nich je to po dlouhé době možnost zapojit se do pracovního procesu a obdržet za ni finanční odměnu. Pro některé je to dokonce i první pracovní zkušenost a s tím souvisí také mnoho problémů, ve smyslu – pravidelně a v pravidelnou dobu docházet do práce. Poskytovatelé VPP mají již během doby, po kterou u nich uchazeči VPP vykonávají, mají dost času si tyto potencionální zaměstnance prověřit a ohodnotit. Na druhou stranu jsou také poskytovatelé VPP, kteří s tímto zaměstnancem po vypršení doby jednoho roku rozloučí a na jeho místo přijmou dalšího uchazeče na vykonávání VPP.

Závěr

Nezaměstnanost je v dnešní době velmi častým slovem a téměř každý z nás se s ní setkal, ať sám osobně, v rodině nebo u známých. Nezaměstnanost se netýká pouze jednotlivce, který přišel o zaměstnání, ale důsledky nezaměstnanosti pociťuje celá rodina a v konečném důsledku i celá společnost. Prvotní šok ze ztráty zaměstnání a následné rozčarování se týká především psychického stavu nezaměstnaného a velmi záleží, jakou pomocnou ruku mu podá rodina. Je nutné se připravit na snížení životní úrovně. Změna společenského statusu pro tyto lidí vyvolává pocit osobního selhání, méněcennosti a stavy úzkosti a mnoho nezaměstnaných musí vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Dlouhodobá nezaměstnanost znamená velkou zkoušku partnerského vztahu. Mnohdy dochází k neshodám, které pramení z nedostatku finančních prostředků. V rodině se kvůli nezaměstnanosti musí zavést úsporná opatření. Peníze, které rodina vynakládala navíc, jako například na sportovní a jiné zájmové aktivity, na kroužky pro děti, na kulturu se musí zrušit. Ztráta zaměstnání znamená v životě velkou životní změnu, na kterou není nikdo dopředu připraven a ani si nepřipouští, že by se mohla týkat právě jeho. Nezaměstnanost je také chápána jako určité vyloučení ze společnosti.

Cílem teoretické části bylo doporučení základních témat nezaměstnanosti se zaměřením na veřejně prospěšné práce a forem zapojení nezaměstnaných do jejich nabídky, která se podařilo v práci dobře zaznamenat. Cílem praktické části bylo zjistit, jak se daří subjektům v okrese Opava, podpořit pracovní místa v rámci Veřejně prospěšných prací.

Ve sledovaném období, a to v letech 2015 až 2019 byla v České republice velmi nízká nezaměstnanost, kdy za posledních pět let klesla nezaměstnanost o polovinu. V prosinci 2019 byl podíl nezaměstnaných osob v České republice 2,8%, v Moravskoslezském kraji 4,4% a v okrese Opava dokonce jen 2,5%.

Stav nezaměstnanosti v tomto období je odrazem výborné kondice české a také světové ekonomiky a produkce. Problém nezaměstnanosti je spojený s nedostatkem volné a především kvalifikované pracovní síly. Úřad práce České republiky přispívá ke snížení celkové nezaměstnanosti a také dlouhodobé nezaměstnanosti svými opatřeními, která vedou k zajištění maximální možné zaměstnanosti, a to aktivní politikou zaměstnanosti. V roce 2019 byly výdaje Úřadu práce České republiky na cílené programy zaměstnanosti pro Moravskoslezský kraj ve výši 69 028 000,-Kč a pro Českou republiku ve výši 559 671 000,-Kč. Na ostatní výdaje aktivní politiky zaměstnanosti přispěl Úřad

práce České republiky v témže roce pro Moravskoslezský kraj částkou ve výši 2 805 000,-Kč a v rámci České republiky to byla částka ve výši 16 820 000,-Kč. Úřad práce České republiky se podílel v roce 2019 na ostatních výdajích aktivní politiky zaměstnanosti z prostředků Evropské unie (výdaje na projekt „Vzdělávejte se!“) pro Moravskoslezský kraj částkou ve výši 33 232 000,-Kč a pro Českou republiku částkou ve výši 310 516 000,-Kč.

Veřejně prospěšné práce jsou jedním z hlavních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kdy dochází řešení různých propojených problémů jako sociální exkluzi v souvislosti s poskytnutím dočasného zaměstnání, zajištění finanční úspory obcím. Výdaje Úřadu práce České republiky na veřejně prospěšné práce pro Moravskoslezský kraj v roce 2019 byly ve výši 163 422 000,-Kč a celkově v České republice činily 1 099 239,-Kč.

Kontaktní pracoviště Opava se v období let 2015 až 2019 podílelo na čtyřech projektech podporujících veřejně prospěšné práce v okrese Opava. Konkrétně to byly projekty: Veřejně prospěšné práce, Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF- OPZ, národní individuální projekt, Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt a Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt. Celkem se do těchto projektů v uvedeném období zapojilo 610 nezaměstnaných. Největší počet nezaměstnaných se zapojil do veřejně prospěšných prací v roce 2015, konkrétně 149 nezaměstnaných. Naopak nejméně nezaměstnaných, konkrétně 62, vykonávalo veřejně prospěšné práce v roce 2019.

V okrese Opava se za posledních pět let zapojilo do projektů Veřejně prospěšných prací velké množství měst a obcí, státních organizací a dalších obecně prospěšných společností. Do výzkumné části bylo zařazeno deset subjektů, které umožnily uchazečům o zaměstnání v tomto období vykonávat Veřejně prospěšné práce. Všechny ze zapojených subjektů byly velmi sdílné a ochotné zúčastnit se výzkumu ve formě polostrukturovaného dotazování. Díky tomu se potvrdila Hypotéza č. 1, že všichni oslovení poskytovatelé by v rámci vykonávání veřejně prospěšných prací, chtěli zaměstnávat nezaměstnané na delší časové období než 12 měsíců. Během této doby si tito nezaměstnaní osvojí pracovní návyky, osvojí si pracovní náplň, kterou zde vykonávají, popřípadě si ji rozšíří o další činnosti. Nezaměstnaní si přivyknou také na určité sociální prostředí, nový pracovní kolektiv. Došlo také k potvrzení Hypotézy č. 2, kdy dotazovaní poskytovatelé veřejně prospěšných prací v okrese Opava hodnotí spolupráci s Kontaktním pracoviště Opava jako

bezproblémovou. Spolupráce spojená s administrativní činností, výkaznictvím a komunikací je na dobré úrovni.

Poskytovatelé veřejně prospěšných prací by však uvítali zvýšení prostředků určených na podporu zaměstnávání osob v rámci Veřejně prospěšných prací. To však není jen v kompetenci konkrétního Kontaktního pracoviště Opava, ale celého Úřadu práce České republiky.

Současná situace na trhu práce je vlivem událostí posledních týdnů zcela pozměněná. Je to zapříčiněno celosvětovou pandemií koronaviru, která způsobuje nemoc Covid-19 šířící se z Asie do celého světa. Česká republika je touto pandemií také zasažena. Opatření Vlády České republiky jsou nekompromisní a přijatá epidemiologická opatření postihla v největší míře lidi, kteří pracují v pohostinství, hotelnictví, ve službách, v cestovním ruchu. Týká se také oblasti automobilového průmyslu a mnoha dalších. Živnostníci, kteří museli uzavřít své provozovny, se již informují ohledně zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na Kontaktních pracovištích. Velké množství lidí nyní řeší existenční problémy, které souvisí právě s propuštěním ze zaměstnání. Nynější situace je srovnávaná s finanční krizí v letech 2008 až 2009, kdy ekonomika hlásila propad a nezaměstnanost v České republice byla na svém vrcholu. Nynější předpoklady jsou, že počet nezaměstnaných bude třikrát vyšší, než přišla „koronavirová“ krize, ale to jsou opravdu jen odhady. Předpokladem pro zaměstnání „nových“ nezaměstnaných bude také možnost obnovení živností a otevření uzavřených firem a dalších provozoven a tito nezaměstnaní se budou moci vrátit zpět na své „původní“ pracovní místo. Nastartování ekonomiky bude hlavním úkolem Vlády České republiky po zvládnutí hlavního náporu epidemie a také bude záležet, jak rychle se podaří ekonomiku oživit.

Využitím programů Aktivní politiky zaměstnanosti bude pro nezaměstnané novou možností získat pracovní příležitost se stálým příjmem, možnost seberealizace a zapojit se do trhu práce. Jednotlivé programy Veřejně prospěšných prací budou pro některé z nezaměstnaných vhodnou možností získat finanční prostředky a získat opět pocit potřebnosti.

Seznam použitých informačních zdrojů

Knihy a monografické publikace

ABBOTT, L. F. Theories of the labour market & employment: a review. Revised 2nd edition. Manchester: Industrial Systems Research, 2010. ISBN 9780906321485. BROŽOVÁ, D. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Praha: Oeconomica, 2012. ISBN 978-80- 245-1880-0. BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4. BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS J., BOLELOUCKÝ Z. Nezaměstnanost. 2. přeprac. a aktualiz. vydání. Praha: Grada, 2013. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4282-3. DUŠEK, J. a kol. Zaměstnanost a trh práce: česko-slovenské zkušenosti. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2016. ISBN 978-80-7556- 013-1.

HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-522-5. HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vydání. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0219-6.

JAKUBKA, J. a kol. Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2010. 4. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG., 2010. ISBN 978- 80-7263-573-3.

KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2015. ISBN 978-80-245-2096-4. KACZOR, P. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Praha: Oeconomica, 2013. ISBN 978-80-245-1930-2. KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 8086419487.

KRAJČÍKOVÁ, Z. Ekonomika a správa sociálního zabezpečení. Opava: Slezská univerzita, Fakulta veřejných politik, 2015.

KUCHAŘ, P. Trh práce. Sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 9788024613833.

MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-08-3.

SIROVÁTKA, T. a MAREŠ, P. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN. 80-210-3048-8.

SIROVÁTKA, T., ŠIMÍKOVÁ, I. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. Praha: VÚPSV, 2013. ISBN 978-80-7416-114- 8.

VÁCLAVÍKOVÁ, A., KOLIBOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava: Optys, 2009. ISBN 978-80-85819-76-2.

WINKLER, J., KLIMPLOVÁ, L. a kol. Nová sociální rizika na trhu práce a potřeby reformy české veřejné politiky. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210- 5352-6.

Elektronické zdroje

Webové stránky:

Aktivní politika zaměstnanosti. [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2020. [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/documents/37855/378720/letak-aktivni-politika- zamestnanosti.pdf/5c444a46-9974-a743-f966-7995b1692d44.

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2018 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019. [cit. 23. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/anal2018p1.pdf/1c0383ca-67ca-c139- 65c6-b2d4d5e75473. Co dělat při ztrátě zaměstnání [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2019. [cit. 2. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/co-delat-pri-ztrate-zamestnani#k15.

Čistota města.[online]. Opava: Technické služby Opava s.r.o., 2020. [cit. 12. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.tsopava.cz/home/cistota-mesta/.

Domov se zvláštním režimem. [online]. Budišov nad Budišovku: Domov Letokruhy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.domov-letokruhy.cz/domov-se-zvlastnim- rezimem/uvod/.

Evropský sociální fond [online]. Brusel: Evropská komise, 2020. [cit. 10. 1. 2020]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=532&lanId=cs.

Evropský sociální fond [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 15. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/programy/evropsky-socialni-fond.

Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2019. [cit. 23. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr.

Historie města a historické kalendárium.[online]. Opava: Město Opava, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.opava-city.cz/tic/cz/mesto-opava/o-meste/historie-mesta- historicke-kalendarium/.

Charakteristika pracovních míst VPP.[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/-/charakteristika- pracovnich-mist-vpp.

Kdo jsme a proč to děláme?[online]. Ostrava: Kola pro Afriku, 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.kolaproafriku.cz/kdojsme.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tunnel Vítkov.[online]. Vítkov: Středisko volného času Vítkov, p.o., 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: www.tunnel-nzdm.eu/nzdm.html.

Obec Otice. [online]. Otice: Obec Otice, 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.otice.cz/informace-o-obci-otice-1/historie-a-soucasnost/.

Od roku 2019 vyšší podpora v nezaměstnanosti. [online]. Praha: Podnikatel.cz, 2019. [cit. 26. 11. 2019]. Dostupné z www: https://www.podnikatel.cz/clanky/od-roku-2019-vyssi- podpora-v-nezamestnanosti/. Operační program Zaměstnanost plus 2021 – 2027 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2020. [cit. 19. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/documents/21802/11873914/OPZ%2B_11_2019.pdf/d1ffcb0f-a33b- 47f8-a023-2cfe66dfa352?t=1575029893250.

Podpora v nezaměstnanosti 2019: kdo si polepší? [online]. Praha: Finance.cz, 2019. [cit. 4. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.finance.cz/518363-vyse-podpory-v-nezamestnanosti/.

Pomáháme dětem v Gambii na jejich cestě ke vzdělání! [online]. Ostrava: Kola pro Afriku, 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.kolaproafriku.cz/co-delame.

Příběh Armády spásy.[online]. Praha: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr.

Příspěvky APZ. [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2020. [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Rozhodné období pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti. [online]. Ostrava: Právní prostor, 2020. [cit. 10. 1. 2020]. Dostupné z www: https://www.pravniprostor.cz/judikatura/spravni-pravo/rozhodne-obdobi-pro-posuzovani- naroku-na-podporu-v-nezamestnanosti.

Služby.[online]. Opava: Sírius, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.sirius- opava.cz/sluzby.

Sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi Tunnel.[online]. Vítkov: Středisko volného času Vítkov, p.o., 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.tunnel- nzdm.eu/sasrd.html.

Sociální služby pro ženy a matky s dětmi. [online]. Opava: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://armadaspasy.cz/pobocky/opava/socialni-sluzby-samaritan- opava/opava-dum-pro-zeny-a-matky-s-detmi/.

Sociální služby SAMARITÁN – Opava. [online]. Opava: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://armadaspasy.cz/pobocky/opava/socialni-sluzby-samaritan- opava/.

Softball – žákyně zlaté!! [online]. Opava: Sportovní klub HIT Opava, z. s., 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z http://www.hitopava.cz/2020/01/softball-zakyne-zlate/.

Sportovní klub HIT Opava, z. s.[online]. Praha: Podnikatel.cz, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.podnikatel.cz/rejstrik/sportovni-klub-hit-opava-z-s-47811005/.

Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/848077/strategiepz2020.pdf/a666485c-355f-3d35- 4fe7-0692661e271a.

Technické služby.[online]. Opava: Technické služby Opava s.r.o., 2020. [cit. 12. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.tsopava.cz/spolecnost/.

Těžební a pěstební činnost. [online]. Budišov nad Budišovkou: Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o., 2020. [cit. 10. 3. 2020]. Dostupné z: http://www.lesybudisov.cz/info.php?page=pestebni.

Úřad práce ČR vidí změny na trhu práce jako příležitost [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2019. [cit. 7. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/documents/37855/946350/2019_05_07_zmeny_trhu_prace.pdf/f 106f1d0-0016-100a-f254-5909dd1429b5.

Veřejně prospěšné práce.[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 17. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/-/verejne-prospesne-prace.

Veřejně prospěšné práce [online]. Praha: Úřad práce ČR, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/verejne-prospesne-prace.

Výběrové šetření. Časové řady míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob [on-line]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020 [cit. 15. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/casove-rady-mn-a-pno.

Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Výběrové šetření. Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a nekolidujícího výdělku) od 1. 1. 2019 [on-line]. Praha: EPRAVO.CZ, 2019 [cit. 04. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/valorizace-limitnich- prijmu-uchazecu-o-zamestnani-podpory-a-nekolidujiciho-vydelku-od-1-1-2019- 108783.html.

Výběrové šetření. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti [on-line]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/web/cz/vydaje-na-statni-politiku-zamestnanosti.

Základní údaje Armáda spásy v České republice, z. s. [online]. Praha: Armáda spásy, 2020. [cit. 6. 3. 2020]. Dostupné z: https://armadaspasy.cz/o-nas/zakladni-udaje/#.

Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2020. [cit. 2. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-88.

Zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Ostrava: Sagit, právní a ekonomické nakladatelství, 2020. [cit. 10. 1. 2020]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/info/sb17206.

Zákon č. 326/1999 Sb., Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2020. [cit. 2. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-326.

Zákon č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti [online]. Zlín: Zákony pro lidi, 2019. [cit. 24. 11. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435.

Žádost o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací k umístění uchazečů o zaměstnání.[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-prispevek-na- vytvoreni-pracovni-prilezitosti-v-ramci-verejne-prospesnych-praci.

Zákony:

Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Seznam zkratek

APZ Aktivní politika zaměstnanosti

ČR Česká republika

ESF Evropský sociální fond

ESF + Evropský sociální fond plus

EU Evropská unie

KoP Kontaktní pracoviště Úřadu práce

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

OP Operační program

OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OPZ Operační program Zaměstnanost

OPZ + Operační program Zaměstnanost plus

OZP Osoba se zdravotním postižením

PPZ Pasivní politika zaměstnanosti

SPZ Státní politika zaměstnanosti

SÚPM Společensky účelná pracovní místa

ÚP ČR Úřad práce České republiky

VPP Veřejně prospěšné práce

ZoZ Zákon o zaměstnanosti

Seznam obrázků

Obrázek 1: Nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR (změna od 1. 1. 2013) Obrázek 2: Trh práce Obrázek 3: Rovnováha na trhu práce Obrázek 4: Státní politika zaměstnanosti

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)

Tabulka č. 2: Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR

Tabulka č. 3: Maximální výše podpory

Tabulka č. 4: Ostatní výdaje ÚP ČR na APZ v jednotlivých letech z národní APZ (v tis. Kč)

Tabulka č. 5: Ostatní výdaje ÚP ČR na APZ v jednotlivých letech z národní APZ (v tis. Kč)

Tabulka č. 6: Ostatní výdaje ÚP ČR na APZ v jednotlivých letech z prostředků EU (v tis. Kč)

Tabulka č. 7: Výdaje ÚP ČR na rekvalifikaci a poradenství v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč)

Tabulka č. 8: Výdaje ÚP ČR na vytvoření společensky účelných pracovních míst v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč)

Tabulka č. 9: Výdaje ÚP ČR na veřejně prospěšné práce v jednotlivých letech u vybraných ukazatelů (v tis. Kč)

Tabulka č. 10: Srovnání veřejně prospěšných prací a obecně prospěšných prací

Tabulka č. 11: Příspěvky APZ – Nástroje – Kontaktní pracoviště Opava

Tabulka č. 12: Příspěvky APZ – Kontaktní pracoviště Opava – Nástroj – Veřejně prospěšné práce (VPP I.)

Tabulka č. 13: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.)

Tabulka č. 14: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.)

Tabulka č. 15: Tabulka č. 15 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF OP LZZ (VPP IV.)

Tabulka č. 16: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt (VPP V.)

Tabulka č. 17: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

Tabulka č. 18: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VII.)

Tabulka č. 19: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VIII.)

Seznam grafů

Graf č. 1:Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)

Graf č. 2: Příspěvky APZ – Kontaktní pracoviště Opava – Nástroj – Veřejně prospěšné práce (VPP I.)

Graf č. 3: Příspěvky APZ – Kontaktní pracoviště Opava – Nástroj – Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.)

Graf č. 4: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.)

Graf č. 5: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF OP LZZ (VPP IV.)

Graf č. 6: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, regionální individuální projekt (VPP V.)

Graf č. 7: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

Graf č. 8: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OPZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VII.)

Graf č. 9: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Regionální cílený program hrazený z prostředků ESF v rámci OP LZZ - regionální program - Veřejně prospěšné práce (VPP VIII.)

Seznam příloh

Příloha č. 1: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce (VPP I.)

Příloha č. 2: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.)

Příloha č. 3: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.)

Příloha č. 4: Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

Příloha č. 5: Dotazník pro poskytovatele Veřejně prospěšných prací (VPP) v okrese Opava

Příloha č. 6: Žádost o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací k umístění uchazečů o zaměstnání

Příloha č. 7: Charakteristika pracovních míst VPP

Příloha č. 1 Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce (VPP I.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019 Armáda spásy v České republice, z.s. 4 7 7 2 Domov Letokruhy,p.o. 1 Domov pro seniory sv. Hedviky - Kravaře, p.o. 1 Domov Vítkov, p.o. 1 KOLA PRO AFRIKU, o.p. s. 1 1 Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o 2 2 Město Kravaře 2 1 Městys Březová 3 Městys Litultovice 2 Obec Bělá 2 1 1 Obec Bohuslavice 1 1 Obec Branka u Opavy 1 Obec Bratříkovice 1 Obec Brumovice 2 Obec Darkovice 3 Obec Dobroslavice 2 Obec Hněvošice 1 Obec Holasovice 1 Obec Chuchelná 1 Obec Jezdkovice 1 2 1 Obec Kobeřice 2 3 Obec Kružberk 1 1 Obec Melč 1 1 Obec Mladecko 1 1 Obec Neplachovice 1 Obec Oldřišov 1 1 Obec Otice 1 1 Obec Píšť 2 Obec Radkov 1 1 Obec Raduň 1 Obec Rohov 2 1 Obec Skřipov 1 Obec Sosnová 2 2 Obec Staré Těchanovice 1 1 Obec Stěbořice 1 1 Obec Strahovice 1 1 Obec Sudice 2 1 Obec Svatoňovice 1 Obec Šilheřovice 1 1 Obec Štáblovice 1 1 Obec Štěpánkovice 3 1 2 Obec Těškovice 1 Obec Třebom 1 1 2 Obec Uhlířov 1 Obec Velké Hoštice 1 2

Obec Větřkovice 1 Obec Závada 1 1 Sírius, p. o. 2 Sport a kultura Hlučín, p.o. 1 1 1 Sportovní klub HIT Opava, z. s. 1 1 Statutární město Opava 1 3 3 2 Středisko volného času Vítkov, p.o. 2 Technické služby Bolatice, s.r.o. 1 2 Technické služby Hradec nad Moravicí, p.o. 3 2 2 Technické služby Ludgeřovice, s.r.o. 1 3 1 Technické služby města Budišov nad Budišovkou, 1 3 1 1 p.o. Technické služby města Vítkova, p.o. 1 1 Technické služby Opava s.r.o. 2 3 2 TS Hlučín, s.r.o. 2 1 Celkem 0 14 46 62 49 122

122 Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Příloha č. 2

Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF-OPZ, národní individuální projekt (VPP II.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019 Armáda spásy v České republice, z.s. 8 7 9 3 6 Domov Letokruhy,p.o. 3 1 1 Domov Vítkov, p.o. 3 1 1 ELIM Hranice o.p.s. 1 FC ODRA Petřkovice z.s. 1 Jezdecký klub Opava-Kateřinky, z.s. 1 KOLA PRO AFRIKU, o.p. s. 1 1 1 Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o 1 1 3 2 2 Lesy České republiky, s.p. 2 2 3 Město Dolní Benešov 1 1 1 Město Hlučín 1 2 Město Kravaře 1 4 Město Vítkov 2 Městský dopravní podnik Opava, a.s. 2 1 Městys Březová 3 1 Městys Litultovice 1 1 Obec Bělá 3 3 Obec Bohuslavice 2 3 1 Obec Branka u Opavy 1 Obec Bratříkovice 1 1 1 Obec Brumovice 1 1 Obec Darkovice 2 1 1 Obec Dobroslavice 1 Obec Dolní Životice 1 2 Obec Háj ve Slezsku 1 1 Obec Hať 1 Obec Hlavnice 2 1 Obec Hněvošice 1 1 Obec Holasovice 1 2 2 Obec Hrabyně 1 Obec Chuchelná 1 1 1 Obec Jakartovice 1 3 2 1 Obec Jezdkovice 2 4 1 3 Obec Kobeřice 1 1 1 Obec Kozmice 1 1 1 Obec Kružberk 2 1 1 Obec Kyjovice 1 Obec Lhotka u Litultovic 1 Obec Markvartovice 1

Obec Melč 1 2 2 2 Obec Mikolajice 1 Obec Mladecko 1 Obec Neplachovice 2 2 Obec Oldřišov 1 3 2 1 Obec Otice 1 1 1 Obec Píšť 1 1 Obec Radkov 1 1 Obec Raduň 1 1 1 Obec Rohov 2 2 Obec Skřipov 1 1 Obec Služovice 1 1 1 Obec Sosnová 1 1 1 Obec Staré Těchanovice 2 2 2 Obec Stěbořice 1 4 1 Obec Strahovice 1 1 Obec Sudice 2 2 Obec Svatoňovice 1 2 3 2 Obec Štáblovice 1 Obec Štěpánkovice 1 1 1 2 Obec Těškovice 1 Obec Třebom 1 2 1 1 Obec Uhlířov 1 1 Obec Velké Heraltice 1 Obec Velké Hoštice 2 2 1 Obec Větřkovice 2 2 Obec Vršovice 1 Obec Vřesina 2 1 Obec Závada 2 2 2 Římskokatolická farnost Bolatice 1 1 Sírius, p. o. 1 1 1 Sport a kultura Hlučín, p.o. 1 1 Statutární město Opava 2 4 3 4 Středisko volného času Vítkov, p.o. 1 1 4 4 1 Střední škola technická Opava, Kolofíkovo nábř. 51, p.o. 2 Technické služby Bolatice, s.r.o. 1 1 Technické služby Hradec nad Moravicí, p.o. 1 Technické služby Ludgeřovice, s.r.o. 1 2 Technické služby města Budišov nad 1 1 1 1 Budišovkou, p.o. Technické služby města Vítkova, p.o. 1 1 1 1 Technické služby Opava s.r.o. 3 1 2 1 Tělovýchovná jednota SOKOL Sosnová, z.s. 1

TS Hlučín, s.r.o. 1 2 3 1 Základní škola Opava, Šrámkova 4, p.o. 1 Základní škola Opava, Vrchní 19, p.o. 1 Zámek Dolní Životice, p.o. 1 Celkem 40 116 89 69 13 123

123 Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Příloha č. 3

Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce flexibilně hrazené z prostředků ESF OP LZZ nebo OPZ, národní individuální projekt (VPP III.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019

Armáda spásy v České republice, z.s. 7

Domov Letokruhy,p.o. 2 Domov Vítkov, p.o. 2 Jezdecký klub Opava-Kateřinky, z.s. 1 Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o 1 Lesy České republiky, s.p. 1 Město Kravaře 1 Městský dopravní podnik Opava, a.s. 1 Městys Březová 3 Městys Litultovice 1 Obec Bělá 2 Obec Branka u Opavy 1 Obec Čermná ve Slezsku 1 Obec Darkovice 1 Obec Hlavnice 1 Obec Hněvošice 1 Obec Holasovice 1 Obec Jezdkovice 1 Obec Kobeřice 1 Obec Kružberk 1 Obec Markvartovice 1 Obec Melč 1 Obec Mladecko 1 Obec Mokré Lazce 1

Obec Oldřišov 1 Obec Otice 2 Obec Píšť 1 Obec Radkov 1

Obec Raduň 1 Obec Rohov 1 Obec Skřipov 1 Obec Služovice 1 Obec Stěbořice 1 Obec Svatoňovice 1 Obec Štáblovice 1

Obec Štítina 1 Obec Těškovice 1 Obec Třebom 1 Obec Velké Heraltice 1 Obec Větřkovice 1 Obec Vršovice 1 Obec Vřesina 1

Sport a kultura Hlučín, p.o. 1 Statutární město Opava 5 Středisko volného času Opava, p.o. 1

Středisko volného času Vítkov, p.o. 1 Technické služby Bolatice, s.r.o. 1 Technické služby Hradec nad Moravicí, p.o. 1 Technické služby Ludgeřovice, s.r.o. 1 Technické služby města Budišov nad 1 Budišovkou, p.o. Technické služby města Vítkova, p.o. 1 Technické služby Opava s.r.o. 1 Tělovýchovná jednota SOKOL Sosnová, z.s. 1 Celkem 66 3 0 0 0 124

124 Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Příloha č. 4

Příspěvky APZ - Kontaktní pracoviště Opava - Nástroj - Veřejně prospěšné práce hrazené z prostředků ESF, národní individuální projekt (VPP VI.)

Příjemce příspěvku 2015 2016 2017 2018 2019 Armáda spásy v České republice, z.s. 2 Domov Letokruhy,p.o. 1 Lesy Budišov nad Budišovkou s.r.o 1 Město Dolní Benešov 1 Městys Březová 1 Městys Litultovice 1 Obec Bohuslavice 1 Obec Brumovice 1 Obec Darkovice 1 Obec Dolní Životice 1 Obec Háj ve Slezsku 1 Obec Hať 1 Obec Chuchelná 1 Obbec Jakartovice 1 Obec Jezdkovice 1 Obec Kružberk 1 Obec Litultovice 1 Obec Mladecko 1 Obec Neplachovice 1 Obec Oldřišov 1 Obec Raduň 1 Obec Rohov 1 Obec Sosnová 1 Obec Staré Těchanovice 1 Obec Sudice 1 Obec Svatoňovice 1 Obec Štáblovice 1 Obec Štěpánkovice 1 Obec Velké Hoštice 2 Obec Závada 1 Sírius, p. o. 1 Sport a kultura Hlučín, p.o. 1 Statutární město Opava 2 Středisko volného času Vítkov, p.o. 1 Technické služby Hradec nad Moravicí, p.o. 2 Technické služby města Budišov nad 1 Budišovkou, p.o. Technické služby města Vítkova, p.o. 1 TS Hlučín, s.r.o. 1

Vila Vančurova, o.p.s. 1 Celkem 43 0 0 0 0 125

125 Výběrové šetření. Příspěvky APZ [on-line]. Praha: Úřad práce ČR, 2020 [cit. 23. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevky-apz.

Příloha č. 5

126

126 Vlastní zpracování.

Příloha č. 6

127

127 Žádost o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací k umístění uchazečů o zaměstnání.[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-prispevek-na-vytvoreni-pracovni-prilezitosti-v-ramci-verejne- prospesnych-praci.

Příloha č. 7

128

128 Charakteristika pracovních míst VPP.[online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/-/charakteristika-pracovnich-mist-vpp.