Univerzita Palackého V Olomouci Přírodovědecká Fakulta Katedra Geografie

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geografie

David Král

Služby ve venkovském prostoru Opavska

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Szczyrba Zdeněk Ph.D. Olomouc 2019

Bibliografický záznam Autor (osobní číslo): David Král (16029) Studijní obor: Regionální geografie Název práce: Služby ve venkovském prostoru Opavska Title of thesis: Services in the countryside of Opava region Vedoucí práce: Szczyrba Zdeněk, doc. RNDr. Ph.D. Rozsah práce: 38 stran, 9 stran vázaných příloh Abstrakt: Vybavenost venkovského prostoru službami za posledních 30 let prodělala razantní proměnou. Práce se věnuje službám ve venkovském prostoru Opavska a analyzuje změny, které proběhly mezi léty 1989 a 2019. Je zde popsána vybavenost obcí školstvím, zdravotnictvím, sociální péčí, stravováním a ubytováním, maloobchodem, kulturou, sportem a dalšími službami. Klíčová slova: služby, venkov, Opava Abstract: In the past 30 years, the equipment of the rural area has undergone a radical transformation. The thesis deals with services in the rural area of Opava and analyzes the changes that took place between 1989 and 2019. It describes the facilities of the municipalities in education, health, social care, catering and accommodation, retail, culture, sports and other services. Keywords: services, rural, Opava

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. RNDr. Zdeňka Szczyrby Ph.D. a uvedl jsem v ní veškeré použité literární a další odborné zdroje informací.

V Olomouci, dne 30. 4. 2019 ………………. Podpis

Na tomto místě bych předně rád poděkoval Doc. RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi Ph.D. za jeho důležité rady a připomínky při vedení práce a jeho vstřícný přístup. Děkuji také své rodině, která mi byla ve studiích vždy oporou.

Obsah 1. ÚVOD ...... 8 2. CÍLE PRÁCE A METODY ...... 9 3. REŠERŠE LITERATURY ...... 11 4. VSTUPNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OPAVSKA ...... 15 4.1 Vymezení území ...... 15 4.2 Fyzickogeografické a socioekonomické poměry ...... 16 5. SLUŽBY VE VENKOVSKÉM PROSTORU OPAVSKA ...... 19 5.1 Školství ...... 19 5.2 Zdravotnictví ...... 21 5.3 Sociální péče...... 23 5.4 Ubytování a stravování ...... 25 5.5 Maloobchod ...... 26 5.6 Ostatní ...... 29 6. DISKUZE ...... 35 7. ZÁVĚR ...... 36 8. SUMMARY ...... 37 9. SEZNAM LITERATURY...... 38 10. PŘÍLOHY ...... 39

1. ÚVOD

Vybavenost venkovského prostoru službami za posledních 30 let prodělala razantní proměny, které jsou způsobeny především změnou z plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Po roce 1989, kdy proběhla v České republice „Sametová revoluce“ a ekonomika se mohla začít transformovat, započal rozvoj nových služeb na venkově, na druhou stranu některé ze základních služeb pro obyvatele obcí postupně zanikají v důsledku koncentrace těchto služeb do měst. Mezi hlavní problémy venkova patří zánik prodejen s potravinami a se smíšeným zbožím. Podle Asociace českého tradičního obchodu v roce 2018 na území České republiky zaniklo 513 takových prodejen. Podobný problém řeší zdravotnictví, které má nedostatek praktických lékařů na venkově, který může vést ke zhoršení zdravotní péče pro obyvatelé těchto oblastí.

Bakalářská práce v úvodní teoretické částí analyzuje dostupnou domácí i zahraniční odbornou literaturu, která se zabývá službami na venkově. V této teoretické části jsou popsány metody, které vedly k analyzování služeb na venkově.

Empirická část se zabývá službami ve venkovském prostoru Opavska, který se nachází v pohraničí České republiky a je součástí Moravskoslezského kraje, který v posledním období opouští mnoho obyvatel, a to může v budoucnu vést k vylidnění venkova. V této částí se nachází i vstupní geografická charakteristika Opavska, na kterou navazuje popsání změn, které proběhly v sektoru služeb v posledních 30 letech.

Hlavní úsek empirické části analyzuje změnu služeb, které proběhly mezi léty 1989 a 2019 ve venkovských obcích Správního obvodu obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Opava. Je zde popsána vybavenost jednotlivých obcí školstvím, zdravotnictvím, sociální péčí, stravováním a ubytováním, maloobchodem, kulturou, sportem a dalšími službami.

2. CÍLE PRÁCE A METODY

Cílem bakalářské práce je provést kvantitativní analýzu služeb ve venkovském prostoru Opavska. Výzkum zachycuje stav a strukturu služeb v SO ORP Opava. Současně tato práce porovnává vybavenost těchto obcí se stavem, který byl v roce 1989 a současností, tzn. v roce 2019. Na základě tohoto výzkumu a rešerše literatury na téma venkov a služby bude provedeno kritické zhodnocení této problematiky na zkoumaném území.

Do výzkumu byly zařazeny všechny venkovské obce SO ORP Opava, které se v tomto správním obvodu nacházejí v roce 2019. V důsledku změny administrativního členění několika obcí mezi léty 1989 a 2019 byla zjišťovaná a porovnávána vybavenost těchto obcí k 1.1. 2019. Přestože byl výzkum prováděn jednotlivě za všechny místní části těchto obcí neboli sídla, je statistika zpracována pouze na úrovni obcí.

Primární data k této práci byla získána na základě dotazníkového šetření a terénního výzkumu, který probíhal v lednu a únoru roku 2019. Dotazníky (Příloha č.9) byly vyplněny starosty či starostkami příslušných obcí, pouze v případě nepřítomnosti starosty obce v danou chvíli, byly k vyplnění dotazníku osloveny sekretářky nebo jiní zastupitelé obce, u nichž se předpokládaly vědomosti o stavu služeb v roce 1989. V několika případech respondenti současný stav služeb v obci znali, ale stav z roku 1989 nikoliv, proto byli k vyplnění těchto údajů dotázáni rodáci z dané obce. Těmito způsoby byla zjištěna data pro jeden městys a všechny obce (38), které se nachází v SO ORP Opava.

Zjištěná data z dotazníkového šetření byla ještě porovnána a případně doplněna daty z Českého statického úřadu, byla využívána Městská a obecní statistika. Informace byly rovněž srovnávány s informacemi, které lze najít na webových stránkách obcí a případně webových stránkách soukromých subjektů, kterých se výzkum týkal.

Kategorizace služeb je členěna podle odvětvové klasifikace CZ-NACE, v této bakalářské práci jsou zahrnuty následující odvětví: • G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebních výrobků pro domácnost • H – Ubytování a stravování • M – Vzdělávání • N – Zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti • O – Ostatní veřejné a sociální služby

Tato bakalářská práce byla napsána v aplikaci Microsoft Word. Data byla přepsána do aplikace Microsoft Excel, ve které byly prováděny veškeré výpočty a následně vytvářeny tabulky použité v této práci.

Pro lepší vypovídající hodnotu byly vytvořeny i mapové podklady. Mapy byly vytvořeny v aplikaci ArcMap 10.2 společnosti Esri. Pro podkladové vrstvy byla použita digitální vektorová geografická databáze České republiky ArcČR® 500 společnosti ArcData.

3. REŠERŠE LITERATURY

Služby neboli terciární sektor je většinou vymezován negativně. To znamená, že služby jsou všechno, co nelze zařadit do sektoru zemědělství (primární sektor) ani průmyslu (sekundární sektor), všeobecně tedy vše, co nesouvisí s materiální produkcí a co není zapojeno do zpracování fyzických výrobků. Dle této definice by služby měly být nehmotné výrobky, které nelze skladovat a ani je transportovat nebo vlastnit. Dle Szczyrba v Kunc a kol. (2008) lze služby koupit, prodat, ale nelze je fyzicky uchopit. Taky jsou více založeny na zkušenostech a znalostech lidí než na technologických postupech daných procesů a zařízení.

Základy geografie služeb se začaly vytvářet teprve během 20. a 30. let 20. století a za zlomové je považována Christallerova tzv. teorie centrálních míst. Zároveň se vyvíjela teorie sektorů, o které se zmiňovali Clark, Fischer v 40. letech 20. století, která je základní koncepcí ve struktuře národního hospodářství. Vlivem dynamického rozvoje služeb a rostoucím zastoupení tohoto sektoru v národním hospodářství mnoha zemí od 80. let 20. století se hovoří o tzv. terciarizaci. Tato změna vedla k následnému rozšíření teorie tří sektorů, kdy byl sektor rozdělen na subkategorie.

Současné dělení sektorů: • Primární sektor – zemědělství • Sekundární sektor – průmysl • Terciární sektor – maloobchod, pohostinství, doprava • Kvartérní sektor – administrativa, finance a pojišťovnictví • Kvintérní sektor – výzkum a vývoj, vysoký managment

Nejčastěji používanou mezinárodní klasifikací je statistika OSN – ISIC (The International Standard Industrial Classification), v Evropské Unii je používána obdobná statistika – NACE (Nomenclature des Activités dans les Communuatés Européennes). Na území České republiky se od 1.1. 2008 používá klasifikace CZ-NACE. Tato klasifikace nahradila předešlou statistiku OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností) Sektor služeb na venkově v České republice prošel v posledních letech velkými změnami. Hlavní příčinou byl přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, který proběhl po „Sametové revoluci“ v listopadu 1989, kdy padl komunistický (socialistický režim). V dobách socializmu byl zaveden model střediskové soustavy osídlení. Tento model zvýhodňoval větší střediskové obce, ale pro ostatní, kterých bylo víc, to znamenalo období úpadku. Menší obce byly administrativně přičleňovány k větším a tím vznikaly obce

11 střediskové. Bytová výstavba, občanská vybavenost jako nákupní střediska, domy služeb a školy a tím i příležitosti v zaměstnání fungovaly pouze v těchto střediskových obcích. V nestřediskových obcích byly tyto služby rušeny a obce byly určeny pouze k dožití (Maříková, 2005).

Podle Szczyrby (2013) dochází v současnosti k zpětným úpravám obslužných sfér v modelu středisko - zázemí, tyto změny jsou zapříčiněny tržní ekonomikou. Tato změna může být vnímána i jako omezení obslužnosti obcí na venkově a v budoucnu může vést k sociálním nerovnostem (Nørgaard, 2011).

Služby na venkově a venkovští maloobchodníci jsou znevýhodněni díky odlehlosti, geografické izolaci, nepříznivé struktuře nákladů a omezené lokalitě, kde své produkty mohou nabízet. Z toho důvodu je obchodování neefektivní a pod tlakem. Následkem omezování služeb na venkově, by mohl být přesun nákupů spotřebitelů jinam. Tím by se snížily nároky spotřebitelů, a to by mohlo vést k méně konkurenčnímu obchodnímu prostředí, pokud zůstanou odbytiště nákladově neefektivní. Zánik některých služeb by mohl vést ke ztrátě místních pracovních míst (Paddison, 2007). Ve zkratce řečeno, zdravé a konkurenceschopné maloobchodní odvětví a služby na venkově mohou zastavit vylidňování obcí a na druhou stranu obcím zajistit prosperitu.

K rozvoji služeb na venkově může přispět regionální politika, například když do těchto oblastí jsou cíleně přesunuty státní instituce, které mají za cíl zabránit odlivu obyvatelstva a snížení nezaměstnanosti. Veřejný sektor má povinnost zajistit dostupnost základních služeb v území, jako je škola a doktor (Ženka, Šlach a kol. 2018).

Jak ukazuje Križan a kol. (2009), tak v posledních letech maloobchod zažil dynamický rozvoj a provozně a prostorově se koncentroval. To je důsledek globalizace ekonomických činností (Murray a Overton 2014), kdy komerční služby místo svého podnikání mění, protože pro ně venkovské prostředí není příliš zajímavé. Jestliže vesnice přijdou o maloobchodní zařízení na svém území, tak ztratí klíčový prvek, který udržuje sociální strukturu obcí (Karlsson 2012). Dalším důsledkem může být vznik potravinových pouští (Shaw 2006, Križan a kol. 2014), které lze definovat jako území, kde jsou potraviny drahé a relativně nedostupné nebo jako území se špatným přístupem ke zdravým potravinám, který obvykle souvisí s nedostatkem velkých maloobchodníků (Gregory a kol. 2009). Jestliže obce na venkově opustí i služby veřejné (škola, pošta), lze se domnívat, že by mohly vzniknout obslužné pouště, o kterých se zamýšlí Szczyrba (2013). Pro obyvatele, a především důchodce těchto obcí tato skutečnost může být velmi náročná, protože při absenci praktického lékaře by museli dojíždět k vyšetření do nejbližšího města. Absence škol, kulturního a sportovního 12 zařízení je určitě limitující pro mladé rodiny, které v tomto případě dají přednost jiným obcím. Tato skutečnost může vést k dalšímu vylidnění venkovských sídel.

Ačkoliv na venkově žije méně než třetina obyvatel České republiky, je jeho význam obrovský a ovlivňuje charakter celé České republiky (Binek, 2007).

Aby mohlo dojít k analyzování služeb na venkovském prostředí, je zapotřebí si definovat pojem venkov. Protože neexistuje žádná jednotná definice venkova, je tento pojem složitý pro vymezení. Venkov mohou dle svých kritérii vymezovat geografové, politici, krajináři, urbanisti, územní plánovači atd. Důležitým krokem při vymezování venkova je stanovení základní územní jednotky, na které se bude provádět klasifikace. Na úrovni lokální lze jednoznačně rozlišit město od venkova. Český právní řád pojem venkov nezná, pouze dle zákona č. 128/2000, o obcích, lze rozlišit jako základní územní samosprávný celek pojmy obec, městys, město a statutární město.

Dle paragrafu 3 (1) je městem, ta obec, která má alespoň 3 000 obyvatel a pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Tímto vymezením lze ze zájmového území SO ORP Opava pro potřebu této práce vyřadit města. Mezi tato města patří Hradec nad Moravicí a statutární město Opava. Tento přístup nelze použít vždy, některá města mají svůj titul přidělený historicky a v současné době mohou svou charakteristikou připomínat spíše sídla venkovského typu.

Na území Opavska se nacházejí obec s definicí městys. Městys lze považovat za typ obce významově i velikostně ležící mezi městem a vesnicí. Městys se vyznačoval tím, že měl práva pořádat trhy, čímž se lišil od obcí. Většinou městys plnil funkci spádového městečka pro své okolí. Podle paragrafu 3 (4) zákona č. 128/2000, o obcích, se městysem může stát ta obec, která užívala označení městys před 17. květnem 1954. Tímto případem je městys Litultovice, ten v minulosti míval významnější postavení, než které má v současné době. Proto v této práci nebude městys Litultovice vyřazen z výzkumu jako města Opava a Hradec nad Moravicí.

OECD (Organization for Economic Cooperation and Development) vytvořila definici, díky které lze mezinárodně porovnávat venkovské regiony, kritériem pro toto vymezení je hustota zalidnění menší než 150 obyvatel na km2.

Ve Velkém sociologickém slovníku (Maříková a kol. 1996) je venkov definován jako obydlený prostor mimo městské lokality, tudíž s menší hustotou zalidnění a tradičně orientovaný na zemědělství a život spojeným s přírodou. Pro zde žijící komunitu je charakteristická silná vazba na tradice, vyšší míra sociální závislosti, menší výběr možných profesí a silnější ovlivnění přírodním prostředím. Ačkoliv by se mohlo zdát, že venkovská 13 sídla mají charakteristickou zástavbu a lze je tak jednoduše odlišit od sídel městského typu, díky rozvoji urbanizačního procesu mohou některá venkovská sídla ztrácet svůj venkovský charakter. Proto lze mezi venkovská sídla řadit i sídla nejen s původní zemědělskou funkcí, ale také sídla, která mají funkci obytnou, průmyslovou, obslužnou. Tyto sídla lze označit jako sídla přechodná a jejich vnější vzhled je obdobný jako u tradičních venkovských sídel, protože až při novodobém vývoji získávají další funkce. (Wokoun a kol. 2011)

Dle Maříkové (2003) lze vymezit venkovské obce dle občanské vybavenosti na:

• bohatou – obec má základní i mateřskou školu, lékaře, více obchodů a další vybavenost • základní – obec má základní školu, lékaře a minimálně jeden obchod • malou – obec má školu s prvním stupněm nebo lékaře a obchod • žádnou – obec nemá žádný ze základních prvků vybavenosti

Typologii venkovských obcí lze postavit i na polohové diferenciaci obcí, která je založena na dopravní obsluze obcí, dle Bínek (2007). Obce dle dopravní obslužnosti lze rozdělit na:

• obce s velmi dobrou dopravní polohou • obce s průměrnou dopravní polohou • obce se špatnou dopravní polohou

Venkovskou oblast SO ORP Opava lze charakterizovat jako vybavený moravský venkov (Perlín a kol. 2010). Obce tohoto typu venkova mají velkou vybavenost technickou infrastrukturou a veřejnými službami. Oblast je charakteristická vysokým počtem spojů hromadné dopravy a vyšší mírou dojížďky do zaměstnání. Turisticko - rekreační potenciál je nejnižší ze všech typů venkova v České republice, ale na druhou stranu je velmi příznivý potenciál rozvoje díky své vybavenosti a sociokulturním faktorům. Ekonomická specializace tohoto typu venkova je poměrně nejednoznačná. (Perlín a kol. 2010)

Aby bylo možné území SO ORP Opava přesně popsat je potřeba myslet na obce z přímého zázemí města Opavy. Toto území lze totiž charakterizovat jako suburbánní zónu, o které se zmiňuje R. Perlín (1998). V tomto prostoru dochází k prosazování městských činností. V těchto vesnicích na okrajích měst dochází k intenzivní výstavbě nových rodinných domů a lidé přicházející z měst žijí městským životem. Tyto suburbanní zóny mohou mít jinou nabídku služeb.

4. VSTUPNÍ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA OPAVSKA

4.1 Vymezení území

SO ORP Opava se nachází v Moravskoslezském kraji a je součástí bývalého okresu Opava. Na severu sousedí s Polskou republikou. Jeho rozloha je 567 km2. Některé obce jsou součástí euroregionu Silesia, který sdružuje hraniční obce České a Polské republiky. Většina obcí je členem Místní akční skupiny Opavsko, ale obce severovýchodně od Opavy jsou členy Místní akční skupiny Hlučínsko. Obce se rovněž sdružují v mikroregionech, mezi ty nejvýznamnější patří Hvozdnice, Matice Slezská, Opavsko a Opavsko severozápad.

K vymezení suburbánních zón na Opavsku byla využita data z Českého statistického úřadu, přesněji to byla data o změně počtu obyvatel v obcích, migračním saldu, intenzitě bytové výstavby a dojížďky do zaměstnání. Tímto způsobem bylo v okolí Opavy vymezeno pět obcí, ve kterých lze uvažovat, že probíhá intenzitní proces suburbanizace. Mezi tyto obce lze řadit Chlebičov, Otice, Raduň, Slavkov a Velké Hoštice (viz obrázek č.1). Toto suburbanní území na Opavsku bylo vymezeno, více se už této problematice tato práce věnovat nebude a tyto obce budou hodnoceny stejně jako ostatní obce.

Obr. 1.: Administrativní členění SO ORP Opava Zdroj: Vlastní zpracování 15

4.2 Fyzickogeografické a socioekonomické poměry

Území SO ORP Opava se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků, a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Nízký Jeseník tvoří sedimenty kulmu (variského flyše). Opavská pahorkatina se nachází v severní části sledovaného území v okolí řeky Opavy. Jedná se o plochou pahorkatinu s pozůstatky čtvrtohorního zalednění. Město Opava leží v 260 m n. m. a jeho okolí je převážně tvořenou říční nivou, proto jeho okolí je spíše rovinaté. Oblast Nízkého Jeseníku dosahuje v této oblasti výšek až 500 m n. m. a je poměrně dost členitá.

Z hydrologického hlediska je pro danou oblast nejdůležitější řeka Opava. Jedná se o 110 km dlouhou řeku vznikající ve Vrbně pod Pradědem soutokem Zlaté a Černé Opavy. Řeka se vlévá v Ostravě do řeky Odry. Dalším významným tokem je Moravice dlouhá 100 km, pramenící ve Velkém Kotli v Hrubém Jeseníku. Řeka Moravice tvoří pravostranný přítok Opavy, který je rovněž i přítokem největším. Na Moravici jsou vybudovány dvě velké vodní nádrže, a to Kružberk a Slezská Harta, které leží nedaleko SO ORP Opava.

Klima je zde kontinentální a díky otevřenosti terénu zde proniká i baltické podnebí. Dle Quitovi klasifikace lze území zařadit do 3 klimatických pásů, na severovýchodě je to oblast T9, zbytek území pokrývá oblast T6, pouze nepatrný jihovýchodní výběžek patří do oblasti CH3. Průměrné roční srážky pro toto území jsou 600 až 700 milimetrů srážek a průměrná teplota dosahuje +7 až +8°C.

Nejdůležitější silnicí regionu je 1/11, která spojuje Hradec Králové s Ostravou. Tato silnice vede z města Bruntál přes Opavu, od Mokrých Lazců do Ostravy je nově vybudovaná rychlostí silnice. Mezi další důležité silnice patří 1/46 vedoucí z Polska přes Opavu a směřující na Olomouc. Dále to je 1/57 z Krnova, přes Opavu a dále na Nový Jičín. Poslední důležitou silnicí je 1/56, která vede z Opavy směrem na Hlučín a pokračuje do Ostravy. Celkově se na území nachází hustá silniční sít, která zajištuje kvalitní dopravu do všech oblastí Opavska (viz obrázek č.2).

Opavou prochází republikově významná železnice, trasa z Opavy do Ostravy je elektrifikovaná a jezdí na ni spoje nadregionálního významu. Regionální železnice vedou z Opavy do Olomouce přes Krnov a Bruntál, z Opavy do Chuchelné.

Obr. 2.: Obecně geografická mapa SO ORP Opava Zdroj: Český statistický úřad, SO ORP Opava

Celkový počet obyvatel ve správní obvodu ORP Opava za poslední tři desetiletí klesl, ale snížení počtu obyvatel není až tak výrazné, jako ve vedlejších správních obvodech a okresech Moravskoslezského kraje, který se celkově potýká se snižováním počtu obyvatel. V území se projevu suburbanizace a mnoho obyvatel se stěhuje z okresního města Opavy do okolních obcí, které většinou zažívají populační růst.

SO ORP Opava mezi léty 1991 až 2017 ztratila 2 045 obyvatel. Ztrátová byla především města, počet obyvatel města Opavy se zmenšila o 6 529 obyvatel, Hradce nad Moravicí o 344 obyvatel a dále byly ztrátové obce Stěbořice (pokles o 38 obyvatel) a Štítina (pokles o 350 obyvatel). Tato města a obce přišly o své obyvatele jak oddělením částí svého území, díky kterým vznikly nové obce, tak částečně i nepříznivým demografickým vývojem. Mezi další ztrátové obce patří Mladecko, Sosnová, Těškovice a Háj ve Slezsku. Tyto obce leží na hranicích zkoumaného území a lze předpokládat, že pokles poštu obyvatelstva nastal především z důvodu neatraktivnosti území a odstěhování části obyvatelstva.

Tab. 1: Rozdělení obcí do kategorii dle obyvatel pro rok 2017 Kategorie obce Počet obcí Počet obyvatel Rozloha Hustota zalidnění (km2) (obyvatel/km2) 0-199 3 0,5 2,0 42,8 200-499 4 1,3 4,9 45,6 500-999 12 8,6 15,9 96,3 1000-1999 18 22,7 49,1 82,6 2000-5000 2 5,2 4,4 212,6 5000 + 2 61,8 23,7 464,1 Celkem 41 101 168 567,1 178,4 Zdroj: Český statistický úřad, databáze demografických údajů za obce Opavsko díky své poloze a příhodným podmínkám pro zemědělství v Opavské nížině nikdy nepatřilo k extrémně rozvinutým průmyslový oblastem. I během druhé poloviny 20. století mělo Opavsko funkci obilnice pro Ostravskou aglomeraci.

Pro Opavsko v druhé polovině 20. století nesmírně důležitou roli sehrál celostátní pohled na ekonomickou funkci Opavska. Měl tvořit jakousi součást zázemí nedaleké Ostravy, která byla prakticky po celou sledovanou dobu chápána jako do určité míry „privilegovaná“ lokalita a „ocelové srdce republiky. Tato skutečnost přispěla k zaostávání za zbytkem kraje. Po převratu v roce 1989 se rozdíly začínají vyrovnávat a Opavsko v rámci Moravskoslezského kraje patří mezi nejméně postižené oblasti. V tabulce č.2 jsou zaznamenáni největší zaměstnavatelé na Opavsku.

Tab. 2: Nejvýznamnější zaměstnavatelé Opavska (sektor služeb zvýrazněn) Současný název firmy Historický název z roku 1989 Odvětví Počet zaměstnanců Teva pharmaceutical industries Galena farmacie 1 590 Model obaly - papírenství 1 337 Mondelez International Opavia potravinářství 1 243 Brano Branecké železárny a strojírny strojírenství 1 211 Slezská nemocnice Opava zdravotnictví 1 164 Ostroj Ostroj strojírenství 960 Slezská univerzita v Opavě - školství *498 Witzenmann - strojírenství 435 KSR Industrial - strojírenství 407 Magistrát města Opavy administrativa 378 Bidfood Slezské mrazírny Opava potravinářství 376 Bivoj - potravinářství 344 Optys Moravské tiskařské závody polygrafie 340 Technické služby Opava - technické služby 233 Akzo Nobel Balakom chemie 173 Ferram strojírna - strojírenství 111 Zdroj: eJustice, Výroční zprávy uvedených firem (2017) *započítání i zaměstnanci obchodně podnikatelské fakulty v Karviné 18

5. SLUŽBY VE VENKOVSKÉM PROSTORU OPAVSKA

Služby se po roce 1989 staly nejdynamičtějším sektorem ekonomiky. Zatímco v roce 1990 se sektor služeb podílel 47 % na celkovém HDP České republiky, v roce 2017 je to již 61 %. Je to důsledek značného zanedbání služeb v období centrálně řízeného hospodářství. Výrazně se zvýšila nabídka a kvalita služeb ve všech oborech. Největší rozvoj zaznamenaly peněžní služby a obchod.

V následném empirickém výzkumu se bakalářská práce věnuje sektoru služeb dle klasifikace CZ-NACE a retrospektivně analyzuje kvantitativní stav a strukturu služeb v letech 1989 a 2019 ve venkovském prostoru Opavska

5.1 Školství

Do školských zařízení lze zařadit mateřské školy, základní školy, střední školy a školy vysoké neboli univerzity. V SO ORP Opava jsou zastoupeny všechny stupně školství, vysoká škola se nachází pouze ve městě Opava, kde sídlí Slezská Univerzita. Dále se zde nachází i několik středních škol (gymnázium, škola zdravotnická, hotelová, zemědělská atd.). Ve venkovských oblastech se nacházejí především školy základní a mateřské. V tabulce č. 4 je zaznamenána vybavenost obce školami.

Tab. 4.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava školami v letech 1989 a 2019 Kategorie obce Počet obcí Základní škola Mateřská škola 1989 2019 1989 2019 0-199 3 1 1 0 0 200-499 4 1 0 3 2 500-999 12 7 7 12 12 1000-1999 18 16 16 22 21 2000+ 2 2 2 4 4 Celkem 39 27 26 41 39 Zdroj: Vlastní výzkum

Mateřské školy jsou většinou zřizovány obcemi, a tak podle toho, jaký je aktuální demografický trend, tyto mateřské školy zanikají nebo naopak vznikají. V roce 1989 se v dané oblasti nacházelo 41 mateřských škol. Na počátku 21. století klesl počet narozených dětí, v tomto důsledku několik obcí přistoupilo k uzavření mateřských škol. Poslední roky vesnice na Opavsku zažívají boom nově narozených dětí, proto mateřské školy jsou opět obnovovány. V roce 2019 se zde nachází 39 mateřských škol. Sice lze v porovnání s 90. lety 20. století zaznamenat úbytek o 2 mateřské školy, ale při porovnání se školním rokem

2009/2010, kdy se zde nacházelo pouze 28 mateřských škol, je aktuální počet výborným výsledkem. Mateřská škola se nenachází pouze v obcích Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko a Sosnová. Pouze u posledně jmenované obce se mateřská škola v roce 1989 nacházela a nyní zde není.

Počet základních škol má stabilizovaný počet, v roce 1989 se zde nacházelo 27 základních škol, pouze v obci Sosnová byla základní škola zrušena. Aktuálně žáci mohou navštěvovat 26 základních škol. Povinnou devítiletou školní docházku mohou žáci absolvovat v základních školách v obcích Háj ve Slezsku, Mladecko, Neplachovice, Oldřišov, Pustá Polom, Raduň, Skřípov, Slavkov, Stěbořice, Štítina, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Tyto obce jsou určitě i lákavější pro rodiny s dětmi, kterým tak odpadá každodenní dojížďka do školy. Ve většině případů se jedná o obce středisková nebo s vyšším počtem obyvatel. Výjimku tvoří základní škola Mladecko, v této obci se 141 obyvateli se nenachází mateřská škola, ale škola základní devítiletá, do které dojíždějí žáci z Jakartovic a Bratříkovic. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 3 a číselně v příloze č. 2.

Obr. 3.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava školami v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.2 Zdravotnictví

Zajištění dostupné zdravotní péče je jedním ze zásadních problémů, se kterými se musí v poslední době vyrovnat venkovské obce. Platí sice nařízení, že pacient by neměl mít praktického lékaře, zubního lékaře, gynekologa a lékárnu dále než 35 minut autem, ale i tato vzdálenost je pro nemocné lidi mnohdy příliš vysoká. V době socializmu byly lékaři plánovitě rozmísťování ministerstvem zdravotnictví, které zajištovalo budování nových kapacit a zvyšování poštu personálu.

V současnosti zdravotnictví přešlo částečně pod soukromý sektor. Zdravotní pojišťovny, které hradí zdravotní péči, byly zprivatizovány a pacienti se musejí částečně podílet na úhradě své péče. V tomto důsledku se lékaři koncentrují především do měst, kde mají vyšší počet pacientů. Aby obce zajistily lékařskou péči na venkově, musejí mladým lékařům většinou nabídnout výhodné podmínky. Dle České lékařské komory se nejedná pouze o peněžní ohodnocení lékařů, ale i zajištění kvalitního školství pro děti a práce pro partnera.

Zdravotní péče je zajištována v nemocnicích, obyvatelé venkova na Opavsku využívají především služby Slezské nemocnice v Opavě, případně Fakultní nemocnice v Ostravě. V obcích je rozšířená sít ordinací praktických lékařů pro děti a pro dospělé, zubních lékařů a gynekologů. Ve větších obcích se nachází lékárny a specializovaná zdravotnická zařízení. V tabulce č. 5 je zaznamenána vybavenost obce lékaři.

Tab. 5.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava zdravotnictvím v letech 1989 a 2019 Kategorie Počet Praktický Praktický Zubní Lékárna, gynekolog, obce obcí lékař pro děti lékař lékař specializovaná a dorost pro dospělé zdravotnická zařízení 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 3 0 0 0 0 0 0 0 0 200-499 4 1 0 0 0 0 0 0 0 500-999 12 3 1 3 7 2 3 2 5 1000-1999 18 14 9 15 14 8 6 2 11 2000+ 2 1 1 2 2 2 2 2 3 Celkem 39 19 11 20 23 12 11 6 19 Zdroj: Vlastní výzkum

Počet praktických lékařů pro děti a dorost na Opavském venkově se za posledních 30 let snížil. V roce 1989 zde mělo ordinaci 19 lékařů pro děti a dorost, zatímco v roce 2019 již pouze 11. Ordinace těchto lékařů zůstaly především v obcích, kde je i základní škola. Zásadní je rozdíl mezi obcemi na západě od Opavy, kde je těchto lékařů pro děti 7, zatímco na

21 jihovýchodě území mají děti svého lékaře pouze v Mokrých Lazcích, Pusté Polomy a v Háji ve Slezsku. Jedinou obcí, která v současnosti praktického lékaře pro děti má a v roce 1989 neměla je obec Holasovice, tato změna je ale způsobena tím, že lékař svou ordinaci přesunul z nedalekých Neplachovic, ve kterých se nachází základní devítiletá škola a tím pádem i velký počet dětí. Tyto dvě obce byly do roku 1991 součástí jedné společné obce.

Zatímco počet praktických lékařů pro děti se za posledních 30 let snižoval, praktičtí lékaři pro dospělé mají opačnou tendenci. Jejich aktuální počet je 23, to znamená navýšeni o 3 lékaře oproti počtu z roku 1989. Problém s dostupností lékaře mohou mít obce z jihozápadu zkoumaného území, v Jakartovicích není ordinace praktického lékaře, tento stav v dané oblasti ale vyrovnává nedaleký městys Litultovice, ve kterém se aktuálně nacházejí dvě ordinace. Lékař v současnosti už neordinuje ani ve Štáblovicích. Mezi obce, kde oproti roku 1989 se v současnosti nachází ordinace praktického lékaře, patří obce Budišovice, Hlubočec, Chvalíkovice a Těškovice.

Počet ordinací zubního lékaře se snížil za uplynulých třicet let sice jenom o 1 ordinaci, ale i tato skutečnost měla na vybavenost obcí vliv. Je to způsobeno rozmístěním ordinací zubních lékařů, v Litultovice a Pusté Polomy se aktuálně nacházejí 2 ordinace. Zatímco v obcích Jakartovice, Otice a Štítina už obyvatelé nemohou využít služby zubního lékaře. Během terénního výzkumu především v obci Jakartovice často zaznívala slova o špatné dostupnosti zubního lékaře. Obecně je zubních lékařů v oblasti Opavska málo a z toho důvodu většina ordinací má větší počet pacientů, než je přípustné. Výsledkem tohoto problému je, že většina ordinací už nové pacienty nepřijímá. Proto ačkoliv se může zdát, že zkoumané obce mají celkem dobrou vybavenost, pro občany některých oblastí tato vybavenost není dostatečnou.

Mezi další zdravotnická zařízení lze řadit ordinaci gynekologa. Jeho služeb lze využívat v obcích Háj ve Slezsku, Jakartovice, Litultovice, Neplachovice a Velké Heraltice. Léky si lze vyzvednout v lékárnách v Litultovicích, Neplachovicích, Háji ve Slezsku a v Hrabyni. Odborný lékař kožní má svou ordinaci v Hněvošicích. Služby veterináře lze využít v obcích Branka u Opavy, Holasovice, Hrabyně, Jakartovice, Nové Sedlice a Štítina.

V Hrabyni byl v roce 1975 otevřen rehabilitační ústav specializující se na pacienty po cévních mozkových příhodách nebo pacienty s onemocněním pohybového ústrojí. Pro své komplexní služby, odborný personál, špičkové vybavení a atraktivní klidnou, přesto dobře dostupnou lokalitu, je ústav vyhledáván nejen klienty z regionu, ale celé České republiky. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 4 a číselně v příloze č. 3.

Obr. 4.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava zdravotnictvím v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.3 Sociální péče

Díky lepší zdravotnické péči se průměrný věk na dožití v Moravskoslezském kraji zvýšil u mužů na 74,4 let a u žen na 81,2 let. Oproti průměru z roku 1991 kdy muži měli naději na dožití 69 let a ženy 76,6 let je to znatelný posun. Toto je hlavní důvod, proč počet seniorů přibývá a sociální péče bude nedílnou součástí potřeb, které budou muset obce pro své obyvatele zajistit. Sociální péči v současnosti zajištují obce anebo neziskové organizace. Výzkumem byly zjišťovány počty domovů důchodců a ostatní sociální služby, mezi které lze zařadit domy s pečovatelskou službou, ošetřovatelská zařízení pro seniory a chráněná bydlení. Obce si uvědomují důležitost zajištění sociální péče pro své obyvatele a v případě, že se v obci nenachází domov důchodců ani jiná organizace, která by se o seniory starala, snaží se alespoň zajistit pravidelné dojíždění pracovníků pečovatelské služby. V tabulce č. 6 je zaznamenána vybavenost obce sociálními službami.

Tab. 6.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava sociálními službami v letech 1989 a 2019 Kategorie obce Počet obcí Domov důchodců Ostatní sociální služby 1989 2019 1989 2019 0-199 3 0 0 0 0 200-499 4 0 0 0 0 500-999 12 1 2 0 1 1000-1999 18 0 1 3 4 2000+ 2 1 2 0 0 Celkem 39 2 5 3 5 Zdroj: Vlastní výzkum

Vybavenost zájmového území se za 30 let zvýšila. Domov důchodců se v roce 1989 nacházel pouze v Kyjovicích a v Háji ve Slezsku, do současnosti byly otevřeny další tři domovy důchodců, a to ve Slavkově, Litultovicích a při rehabilitačním ústavu v Hrabyni. Ke zvýšení došlo rovněž u sociálních služeb jiného druhu. V Dolních Životicích vznikl domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení a sociálně terapeutické dílny Ema, v Litultovicích je možné využívat byty s pečovatelskou službou a ve Velkých Hošticích se nachází chráněné bydlení. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 5 a číselně v příloze č. 4.

Obr. 5.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava sociálními službami v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum 24

5.4 Ubytování a stravování

Oblast Opavska nepatří mezi hojně turisticky vyhledávané destinace. Přesto, že se zde nachází několik zajímavých lokalit, třeba zámek v Hradci nad Moravicí, Velkých Hošticích a v Raduni, muzeum Slezský venkov v Holasovicích, památník 2 světové války v Hrabyni, cestovní ruch nepatří mezi hlavní ekonomické pilíře na Opavsku. Oblast před rokem 1989 nebyla dostatečně vybavena ubytovacími kapacitami, proto v posledních třiceti letech se počet nových penzionu, hotelů, kempů a ubytoven téměř ztrojnásobil. Celkově se v oblasti nachází 21 ubytovacích zařízení ve 14 obcích. Penziony se většinou vyskytují v obcích, které mají alespoň turistické lákadlo regionálního významu anebo se nacházejí v klidné přírodě. V Háji ve Slezsku se nacházejí čtyři ubytovací zařízení, po dvou mají obce Brumovice, Jakartovice, Pustá Polom a Velké Hoštice. V tabulce č. 7 je zaznamenána vybavenost obce ubytovacími a stravovacími zařízeními.

Tab. 7.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava ubytováním a stravováním v letech 1989 a 2019 Kategorie Počet obcí Restaurace Hospoda Ubytovací zařízení obce 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 3 0 0 1 2 0 0 200-499 4 0 0 6 2 0 2 500-999 12 6 6 11 14 1 1 1000-1999 18 15 16 31 26 5 14 2000+ 2 4 6 4 5 2 4 Celkem 39 25 28 53 49 8 21 Zdroj: Vlastní výzkum

Stravovací zařízení, mezi které lze řadit restaurace, hospody, kavárny a cukrárny jsou nedílnou součástí vybavenosti obce a také má velký vliv na kulturní a společenský život v obci. Rozmístění, vybavenost a úroveň těchto zařízení je spjata s atraktivitou území, velikostí a hustotou zalidnění obce, ve které se nachází a přinejmenším i s denní migrací obyvatelstva. Ve zkoumaném území se nacházejí tři obce, které nemají žádné stravovací zařízení na svém území. Mezi tyto obce lze řadit Mladecko, Skřípov, Jezdkovice a Uhlířov. V ostatních obcích zkoumaného území se nachází minimálně jedno stravovací zařízení. V Háji ve Slezsku se nachází 5 restaurací a 3 hospody, tuto výbornou vybavenost lze vysvětlit vyšším počtem obyvatel, atraktivitou území. V obci Chlebičov lze dokonce využít služeb 4 hospod a 1 restaurace, což je na tuto obec o s 1 167 obyvateli výborná vybavenost. Stejný počet stravovacích zařízení lze využít i v obci Velké Hoštice. Oproti roku 1989 je v obci

Bratříkovice možné využívat služeb hospůdky. Kavárny se ve zkoumaném území nacházejí v současnosti 2, v Hrabyni při rehabilitačním ústavu a ve Slavkově.

Celkově vybavenost obcí stravovacím zařízením na Opavsku zůstala přibližně stejná jako v roce 1989, v současnosti se zde nachází o 3 restaurace více a o 4 hospody méně než před třiceti lety. Došlo ale ke změně rozmístění, v méně atraktivních a slaběji obydlených obcích spíše hospody a restaurace ubývaly a lze se do budoucna obávat, že v těchto obcích budou uzavřeny všechny hospody a restaurace a tato skutečnost bude mít zásadní vliv na společenský život obce. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 6 a číselně v příloze č. 5.

Obr. 6.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava ubytováním a stravováním v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.5 Maloobchod

Vybavenost venkovských obcí maloobchodními prodejnami, a především prodejnami, které nabízí potraviny je zásadní pro správné fungování dané obce, obchody nejenže slouží k nákupu, ale stávají se místem, kde se lidé scházejí, stejně jako v hospodě nebo škole. V případě, že taková prodejna v obci chybí a ještě obec nemá dobrou dopravní obslužnost,

26 můžeme hovořit i o tzv. potravinových pouštích (Shaw 2006, Križan a kol. 2014). Tuto skutečnost může zásadně podpořit migraci obyvatelstva z dané obce. V České republice dle Asociace českého tradičního obchodu zanikají především prodejny v obcích s méně než 1 000 obyvateli. Některé kraje poskytují dotace pro zachování těchto prodejen v problémových oblastech. V této práci jsou maloobchodní zařízení rozdělena na zařízení potravinářská a nepotravinářská. V tabulce č. 8 je zaznamenána vybavenost obce maloobchody.

Tab. 8.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava maloobchodem v letech 1989 a 2019 Kategorie Počet obcí Obchody Obchody Nepotravinářské obce s potravinami se smíšeným prodejny zbožím 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 3 0 0 2 2 0 0 200-499 4 0 1 4 4 0 3 500-999 12 4 4 13 11 1 3 1000-1999 18 10 14 33 28 2 8 2000+ 2 1 3 5 5 1 2 Celkem 39 15 22 57 50 4 16 Zdroj: Vlastní výzkum

Z potravinářských zařízení se ve zkoumaném území nacházejí především obchody smíšené, tyto obchody jsou často jediným obchodem s potravinami v obci. V současnosti se taková prodejna nenachází pouze ve dvou obcích. V obci Vršovice se v roce 1989 prodejna nacházela, v současnosti je prodejna zrušena a obyvatelé obce využívají obchod v obci Raduň, která je v současnosti svou bytovou zástavbou s obcí Vršovice propojena, pro obyvatele Vršovic uzavření prodejny nemá žádný zásadní negativní vliv. Problémová situace je ve Lhotce u Litultovic, tato obec se 198 obyvateli žádnou prodejnu potravin na svém území nemá a obyvatelé musí dojíždět pro potraviny do městyse Litultovice anebo obce Moravice, která se nachází v SO ORP Vítkov. Nejvíce prodejen a to čtyři se nacházejí v obcích Brumovice a Háj ve Slezsku. Ve zkoumaném území se počet obchodů se smíšeným zbožím oproti 57 prodejnám v roce 1989 snížil na 50 prodejen v současnosti, oproti prvotním předpokladům je to ale mnohem menší číslo, které dokazuje, že obce na Opavsku prozatím nemají takové problémy jako jiné venkovské oblasti ČR.

Nakoupit potraviny lze i v jiných obchodech s potravinami, tyto obchody jsou ale většinou specializované na daný druh potravin a prodávají regionální produkty. Na zkoumaném území můžeme najít pekárny, řeznictví, mlékárny a další specializované prodejny. Pekárna v městysi Litultovice byla v 90. letech 20. století uzavřena. Pekárnu v Oticích převzala v roce 1992 společnost Knappe a započala její úspěšnou historii, v roce

2011 byla postavena nová velká prodejna pekárny, ale už na území města Opavy, budova pekárny byla v Oticích zrekonstruována a v současnosti se zde peče bezlepkové pečivo, které je rozváženo do mnoha obcí na Opavsku. Řeznictví se v současnosti nachází v 9 obcích. v Háji ve Slezsku se nacházejí dvě prodejny. V roce 1989 se nacházelo řeznictví ve 14 obcích, lze teda sledovat snížení jejich počtu. Mlékárny se nacházejí v obcích Hlavnice a Štítina. V obcích Slavkov, Velké Hoštice a Vršovice lze využít služeb vinotéky a v obci Štítina likérky Herbalko. Palírny se nacházejí v Hlavnici a Hněvošicích. V Holasovicích se nachází prodejna zdravé výživy, v Hněvošicích mají specializovanou prodejnu pštrosích vajec a v obci Sosnová se nachází hlavní sklad a prodejna ovocných šťáv Vitaminátor. U těchto specializovaných prodejen potravin lze zaznamenat nárust oproti roku 1989, ale protože se nejedná o prodejny potravin pro každodenní nákup, nelze se domnívat, že by tyto prodejny měly zásadní vliv na lepší dostupnost základních potravin. I přes to, tyto prodejny přináší přidanou hodnotu obcím a služby těchto prodejen mohou využívat často i obyvatelé okolních vesnic.

Z nepotravinářských prodejen byly v této práci počítány prodejny textilu, železářství, a i jiné specializované prodejny. V roce 1989 se zde nacházely pouze čtyři obchody, změnou na tržní ekonomiku začaly vznikat ve větším i tyto prodejny, v roce 2019 jich je zde 16. Lze zde najít pět železářství, čtyři prodejny textilu, prodejnu sportovního zboží v Oticích anebo velmi netradiční prodejnu konopných mastí ve Skřípově. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 7 a číselně v příloze č. 6.

Obr. 7.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava maloobchodem v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

5.6 Ostatní

Jako služby ostatní jsou v této práci brány zařízení kulturní, mezi které se řadí kulturní dům a knihovna, zařízení sportovní, která jsou dělena na hřiště víceúčelové a hřiště kryté, dále je do této kategorie zařazena pošta. Tyto služby jsou provozovány především obcemi a jsou veřejnosti přístupné. Do kategorie ostatní lze řadit i služby, které jsou provozovány soukromými podnikateli a mezi tyto služby patří kadeřnictví, kosmetika, masáže a autoopravna. V tabulce č.9 je zaznamenána vybavenost obce kulturními zařízeními a poštou. Tab. 9.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava kulturním zařízením a poštou v letech 1989 a 2019 Kategorie Počet Kulturní dům Knihovna Pošta obce obcí 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 3 1 1 3 3 1 1 200-499 4 4 4 4 4 1 1 500-999 12 9 10 11 11 6 6 1000-1999 18 23 22 28 26 17 16 2000+ 2 4 4 3 3 2 2 Celkem 39 41 41 49 47 27 26 Zdroj: Vlastní výzkum

Počet kulturních domů ve venkovském prostoru Opavska se za posledních 30 let nezměnil a tak lze na tomto území nalézt 41 kulturních domů. Kulturní dům při dotazníkovém šetření a následném terénním výzkumu byl hodnocen jako budova sloužící k pořádání rodinných oslav, plesů a dalších kulturních akcí. Přičemž si tyto prostory občan dané obce může pronajmout na pořádání svých akcí.

Ačkoliv se celkový počet kulturních domů nezměnil a zůstal na počtu 41, jejich rozmístění v území doznala několika změn. Nové Sedlice si po osamostatnění od Štítiny vybudovali prostory pro kulturní akce v mateřské škole. V obci Stěbořice byla opravena Orlovna, ve které tak lze pořádat rodinné oslavy až pro 50 lidí, mimoto je v obci i velký kulturní dům. Obce Holasovice a Oldřišov před třiceti lety kulturní dům měly, ale v současnosti se v obcí nenachází. Od starosty obce Oldřišov bylo zjištěno, že starý kulturní dům už byl ve špatném stavu, proto se nyní nevyužívá, ale v plánu je výstavba nového objektu. Holasovice nyní využívají kulturní dům nacházející se v přilehlé obci Neplachovice. Kulturní dům stále chybí v obcích Bratříkovice, Chvalíkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Raduni a Velkých Hošticích. Obec Jakartovice má čtyři a Velké Heraltice pět kulturních domů, tato skutečnost je způsobena tím, že každá místní část má vlastní kulturní dům.

Knihovny nezažívají stejný osud jako kina, která byla ve většině obcí uzavřena, a stále ji můžeme najít ve většině obcí, jedinou obcí kde se knihovna nenachází jsou Neplachovice. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 8 a číselně v příloze č. 7.

Obr. 8.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava kulturním zařízením v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

Dostupnost pošty pro obyvatele venkovských obcí patří mezi důležitější služby, je jimi zajištována mimo jiné i dostupnost bankovních služeb. Celkově se ve zkoumaném území nachází 27 pošt v celkově 26 obcích, tento počet zajištuje dostupnost této služby ve 2/3 obcí nacházejících se na Opavsku. Trend posledních let je zavírání České pošty v malých obcích, kde je tato služby nerentabilní. Alternativou, kterou Česká pošta zavedla je pošta Partner, která zajištuje stejné služby jako pošta klasická, ale je zřizována často obcí nebo soukromým provozovatelem. Pošta Partner je v současné době v obcích Brumovice, Chlebičov, Mladecko a Stěbořice. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 9 a číselně v příloze č. 7.

Obr. 9.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava poštou v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

Vybavenost obcí ostatními službami a sportovními zařízeními je zaznamenána v tabulce č. 10 Tab. 10.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava ostatními službami v letech 1989 a 2019 Kategorie Počet Kadeřnictví, Autoopravna Víceúčelová Krytá obce obcí kosmetika, masáže hřiště hřiště 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 0-199 3 0 0 0 0 0 0 1 1 200-499 4 0 0 0 1 1 1 1 1 500-999 12 7 12 0 6 1 10 6 6 1000-1999 18 8 17 0 18 9 26 14 14 2000+ 2 3 4 0 1 3 6 3 3 Celkem 39 18 33 0 26 14 43 25 25 Zdroj: Vlastní výzkum

Sportovní vybavení obcí je vyhodnocováno podle krytých hřišť a víceúčelových hřišť. Zatímco u krytých hřišť se za zkoumané období nezměnil celkový počet 25 krytých hřišť, vybavenost obcí víceúčelovými hřišti se za třicet let rapidně navýšila. Z předpokladu, že skoro každá obec má na svém území fotbalové hřiště, byl výzkum sportovního zařízení zaměřen pouze na víceúčelová hřiště. Těchto hřišť bylo v roce 1989 pouze 14, ale během následujících let se jejich počet zvýšil na 43.

Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 10 a číselně v příloze č. 8.

Obr. 10.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava sportovní zařízením v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

Soukromé služby typu kadeřnictví, kosmetika a masáže jsou na venkovských obcích provozovány jako živnost a většinou jsou tyto služby nabízeny v domovech těchto pracovníků, kteří pro tuto službu mají přímo vybudované prostory. V prostoru venkovského Opavska svou službu nabízí 19 kadeřnictví, 7 kosmetik a na 7 místech lze využít služby maséra.

Počet aut na osobu za posledních třicet let se rapidně navýšil a v současnosti už skoro každá rodina vlastní auto, z toho důvodu lze zaznamenat rozšíření služeb autoopravny. V roce 2019 se na zkoumaném území nachází 26 autoopraven. Jednotlivá data jsou graficky zaznamenána v obrázku č. 11 a číselně v příloze č. 8.

Obr. 11.: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava ostatními službami v letech 1989 a 2019 Zdroj: Vlastní výzkum

6. DISKUZE

Školství na zkoumaném území má stabilizovaný počet základních škol, pouze jedna škola byla v poledních třiceti letech uzavřená. Mateřské školy byly v 1. desetiletí 21. století uzavírány pro nedostatek dětí, v poslední době byly ale obnovovány a stav v roce 2019 je obdobný s rokem 1989. Ve zdravotnictví ubylo praktických lékařů pro děti a dorost, v současnosti se především nacházejí pouze v obcích, ve které je i základní devítiletá škola. Praktických lékařů pro dospělé a zubařů je přibližně stejný počet jako v roce 1989, ale změnilo se jejich rozmístění, které může vést ke zhoršení dostupnosti pro obyvatelé několika obcí. Za posledních 30 let byly zřízeny tři nové domovy důchodců, které vedou ke zlepšení sociálních služeb ve zkoumaném území. Lze zaznamenat i 13 nových ubytovacích zařízení, které ale pouze dorovnaly horší stav před rokem 1989, i tak ale cestovní ruch na Opavsku nehraje zásadní roli. Počet hospod a restaurací zůstal přibližně stejný, ale lze zaznamenat snížení počtu hospod v obcích do 500 obyvatel, a naopak vyšší počet hospod v obcích, které mají více než 1000 obyvatel. Na Opavsku bylo uzavřeno pouze 7 obchodů se smíšeným zbožím. Oproti prvotním předpokladům je to mnohem menší číslo, které dokazuje, že zkoumané obce prozatím nemají takové problémy, jako jiné venkovské oblasti ČR. Výjimkou je obec Lhotka u Litultovic, která žádnou prodejnu potravin nemá a lze zde uvažovat o území tzv. potravinové pouště. Nepotravinářské prodejny se na Opavsku začaly objevovat po změně na tržní ekonomiku a v roce 2019 lze využít služeb 16 prodejen. Kulturních domů, knihoven a krytých hřišť je přibližně stejný počet, ale velký boom zažívají víceúčelová hřiště, která jsou zřizovány ve většině obcí. Rovněž v posledních třiceti letech byl zaznamenán velký nárůst služeb v oblasti kadeřnictví, kosmetiky, masáží a autoopraven.

Zásadní vliv pro vybavenost obcí službami nebyla blízkost města Opava a jeho suburbání zóna, ale především počet obyvatel dané obce, díky které se zvýšila poptávka po dílčích službách.

Jak ukázal empirický výzkum oblasti, tak obce na Opavsku jsou celkem dobře vybavené službami a současná situace není nijak dramatická.

7. ZÁVĚR

V bakalářské práci byla popsána problematika služeb na venkově v SO ORP Opava, ke které bylo zapotřebí nastudování domácích i zahraničních odborných článků a knih na toto téma. Na základě pasportizace dat, která probíhala především dotazníkovým šetřením s adekvátními lidmi, kteří měli povědomí o vybavenosti obce službami v létech 1989 a 2019, byla shromážděna primární data k této práci. Data z roku 2019 byla následně porovnána a případně změněna na základě terénního výzkumu, který provedl autor této práce. Data za obě sledovaná období byla rovněž porovnána s daty z Českého statistického úřadu, webových stránek obcí a webových stránek zkoumaných společností.

Oblast Opavska byla představena ve vstupní geografické charakteristice, ve které bylo vymezeno území SO ORP Opava, tato část práce popsala fyzickogeografické a socioekonomické poměry tohoto území.

V empirické části byla metodou retrospektivní analýzy geografických dat zhodnocena vybavenost obcí SO ORP Opava službami. Byla zde rozepsána jednotlivá odvětví služeb, jmenovitě školství, zdravotnictví, sociální služby, ubytování a stravování, maloobchod a ostatní služby. Data byla graficky zpracována v mapách, které zaznamenávají vybavenost obcí jednotlivými službami v letech 1989 a 2019. Obce byly rozděleny do 5 kategorií dle metodiky Českého statistického úřadu, kdy základním hodnotícím údajem byl počet obyvatel. Pro tyto velikostní kategorie obcí byla data číselně zaznamenána v tabulkách.

Budoucí práce by se mohly zabývat kvalitativní aspekty vybavenosti obcí službami především v maloobchodě, u kterého by se dala hodnotit kvalita potravin a velikost podniků. Také by byla zajímavá data o mobilitě obyvatel za službami a o přispění městské hromadné dopravy při této mobilitě. Dalším možným prohloubením tohoto tématu by mohlo být zjištění, jak se občané málo vybavených obcí s tímto problémem vyrovnávají a jak případně starostové těchto obcí mohou přispět ke zlepšení této situace.

8. SUMMARY

Problematics of services in countryside in SO ORP Opava was described in this bachelor thesis. It was necessary to study local and foreign professional articles and books about rural and services.

Primary data collection for this thesis was based on data passportization, which was conducted by questionnaire survey on adequate candidates from villages, who had awareness of service about years 1989 and 2019. Data from year 2019 was then compared and eventually changed based on terrain research, made by author of this thesis. Data from two selected periods was also compared with data from Czech Statistical Office, websites of villages and websites of investigated companies.

The region of Opava was introduced in the input geographical characteristic and the area of SO ORP Opava was chatacterized there. This part of thesis described physical- geographical and socioeconomical conditions of this area

In the empirical part there was service facilities of villages evaluated by retrospective analysis of geographical data. There was also written out particular areas of services, namely education, healthcare system, social services, accommodation and catering, retail and other services. Data for particular villages was graphically processed to maps, which recorded particular service facilities of villages in years 1989 and 2019. Villages was divided into 5 categories according to Czech Statistical Office methodics, The essential evaluated data for categories was number of the population. Data for mentioned categories was numerically recorded in tables.

Future theses could focus on qualitative aspects of service facilities of villages, especially in retail store, where food quality and size of company could be evaluated. Data of population mobility for services and contribution of public transport for this mobility could be also of interest for future evaluation. Another possible extension of this topic might be new findings about how people from villages with lesser service facilities deal with this problem and how mayors of villages could contribute to improvement of the situation.

9. SEZNAM LITERATURY

Binek, J., 2007. Venkovský prostor a jeho oživení. Georgetown. Gregory, D., Johnston, R., Pratt, G., Watts, M. and Whatmore, S. eds., 2011. The dictionary of human geography. John Wiley & Sons. Karlsson, E.B., 2012. Retail in Rural Regions. Exploring ways to support rural shops. Centre for Retail Studies, Bifrost University, Iceland. Retrieved Mar, 15, p.2014. Križan, F., Tolmáči, L. and Lauko, V., 2009. Potravinársky maloobchod v rurálnom prostredí: kvalita nakupovania. Acta geographica Universitatis Comenianae, č, 53, pp.35-45. Križan, F., Bilková, K., Zubriczký, G., Riška, M., Barlík, P. 2014. Identification and mapping of food deserts in rural areas: a case study from Slovakia. Geographia Technica, 9, 54-59. Kunc, J., Toušek, V., Vystoupil, J., Daněk, P., Klapka, P., Mulíček, O., Seidenglanz, D., Szczyrba, Z., Vančura, M., Věžník, A. and Viturka, M., 2008. Ekonomická a sociální geografie. Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A. and Linhart, J., 1996. Velký sociologický slovník. Maříková, P.,2003. Kvalita života v obci. Český venkov 2003 – Situace před vstupem do EU Maříková, P.,2005. Vylidňování českého venkova – minulost a současnost. In: Svatoš, M., Boháčková, I., Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy XIV. 1.vyd., pp. 554-559 Murray, W.E. and Overton, J., 2014. Geographies of globalization. Routledge. Nørgaard, H., 2011. Futures of rural and peripheral areas: Challenges, strategies and policies. Landinspektoeren. Tidsskrift for kortlaegning og Arealforvaltning, 46(1), pp.81-95. Paddison, A. and Calderwood, E., 2007. Rural retailing: a sector in decline?. International Journal of Retail & Distribution Management, 35(2), pp.136-155. Perlin, R., 1998. Typologie českého venkova. Zemědělská ekonomika, 44(8), pp.349-358. Perlin, R., Kucerova, S. and Kucera, Z., 2010. A Typology of Rural Space in Czechia according to its Potential for Development. Geografie, 115(2), pp.161-187. Shaw, H.J., 2006. Food deserts: Towards the development of a classification. Geografiska Annaler: Series B, Human Geography, 88(2), pp.231-247. Szczyrba, Z., Fiedor, D., Kunc, J. 2013. Služby ve venkovských regionech Česka kvantitativní hodnocení změn v uplynulém transformačním období (příspěvek ke studiu venkova). In Klimová, V., Žítek, V., eds. XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno (Masarykova univerzita), pp. 212-222 Vaštíková, M., 2008. Marketing služeb-efektivně a moderně. Grada Publishing as. Wokoun, R., Mates, P. and Kadeřábková, J., 2011. Základy regionálních věd a veřejné správy. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk Ženka, J., Slach, O. 2018 Rozmístění služeb v Česku, Ostrava

10. PŘÍLOHY Příloha 1: Demografické údaje obcí SO ORP Opava Obec 1989 1991 2000 2010 2017 Rozloha Hustota zalidnění Branka u Opavy - - 983 1 093 1 082 6,9 156,8 Bratříkovice - 135 149 146 153 3,7 41,4 Brumovice 1 455 1 436 1 453 1 444 1 503 25,5 58,9 Budišovice - 423 479 628 731 7,0 104,4 Dolní Životice - 885 1 123 1 056 1 056 11,3 93,5 Háj ve Slezsku 3 261 3 294 3 346 3 281 3 259 13,8 236,2 Hlavnice - 582 618 621 648 11,1 58,4 Hlubočec - 561 542 567 563 9,4 59,9 Hněvošice 979 981 1 036 1 035 1 006 6,2 162,3 Holasovice 2 194 1 342 1 416 1 392 1 358 16,2 83,8 Hrabyně 1 589 1 160 1 172 1 145 1 208 10,0 120,8 Hradec nad Moravicí 5 809 5 799 5 106 5 449 5 455 44,0 124,0 Chlebičov - 1 079 1 087 1 105 1 167 3,6 324,2 Chvalíkovice - - 680 708 695 4,5 154,4 Jakartovice 1 019 979 1 084 1 111 1 016 50,0 20,3 Jezdkovice - - 207 225 244 3,6 67,8 Kyjovice - 832 846 796 853 6,9 123,6 Lhotka u Litultovic - 178 193 200 198 5,1 38,8 Litultovice 2 360 733 750 824 925 10,4 88,9 Mikolajice - 245 251 256 284 7,4 38,4 Mladecko - 154 155 165 141 2,7 52,2 Mokré Lazce 1 051 1 060 1 090 1 142 1 143 10,6 107,8 Neplachovice - 829 828 927 948 5,7 166,3 Nové Sedlice - - 470 490 501 1,6 313,1 Oldřišov 1 262 1 256 1 299 1 339 1 367 15,8 86,5 Opava 63 253 63 548 60 610 58 274 57 019 90,6 629,3 Otice 2 168 1 252 1 308 1 340 1 407 7,2 195,4 Pustá Polom 3 621 1 312 1 358 1 459 1 376 16,6 82,9 Raduň 943 971 989 961 1 105 8,0 138,1 Skřipov 1 036 1 039 1 014 1 015 1 042 20,2 51,6 Slavkov 1 551 1 549 1 647 1 870 2 013 11,0 183,0 Služovice 757 767 801 812 790 6,0 131,7 Sosnová 413 417 417 426 402 13,0 30,9 Stěbořice 1 536 1 490 1 327 1 387 1 452 17,8 81,6 Štáblovice - 535 605 630 673 10,4 64,7 Štítina 1 601 1 603 1 179 1 208 1 253 3,0 417,7 Těškovice - 893 880 821 836 9,2 90,9 Uhlířov - 335 362 346 343 3,9 87,9 Velké Heraltice 1 588 1 524 1 630 1 596 1 611 39,3 41,0 Velké Hoštice 2 654 1 615 1 679 1 778 1 831 10,0 183,1 Vršovice 455 420 434 482 511 7,9 64,7 SO ORP Opava 102 555 103 213 102 603 101 550 101 168 567,1 178,4 Zdroj: Český statistický úřad, databáze demografických údajů za obce, historický lexikon obcí 39

Příloha 2: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava školami v letech 1989 a 2019 Základní škola Mateřská škola Obec 1989 2019 Ročníky 1989 2019 Branka u Opavy 1 1 5 1 1 Bratříkovice 0 0 0 0 0 Brumovice 1 1 5 2 1 Budišovice 0 0 0 1 1 Dolní Životice 1 1 5 1 1 Háj ve Slezsku 1 1 9 3 3 Hlavnice 1 1 5 1 1 Hlubočec 0 0 0 1 1 Hněvošice 1 1 5 1 1 Holasovice 0 0 0 1 2 Hrabyně 1 1 5 1 1 Chlebičov 1 1 5 1 1 Chvalíkovice 0 0 0 1 1 Jakartovice 0 0 0 1 1 Jezdkovice 0 0 0 1 1 Kyjovice 1 1 4 1 1 Lhotka u Litultovic 0 0 0 0 0 Litultovice 1 1 5 1 1 Mikolajice 0 0 0 0 0 Mladecko 1 1 9 0 0 Mokré Lazce 1 1 5 1 1 Neplachovice 1 1 9 1 1 Nové Sedlice 0 0 0 1 1 Oldřišov 1 1 9 1 1 Otice 1 1 5 1 1 Pustá Polom 1 1 9 1 1 Raduň 1 1 9 1 1 Skřipov 1 1 9 2 2 Slavkov 1 1 9 1 1 Služovice 1 1 5 1 1 Sosnová 1 0 0 1 0 Stěbořice 1 1 9 1 1 Štáblovice 1 1 4 1 1 Štítina 1 1 9 1 1 Těškovice 1 1 5 1 1 Uhlířov 0 0 0 1 1 Velké Heraltice 1 1 9 3 2 Velké Hoštice 1 1 9 1 1 Vršovice 0 0 0 1 1 Celkem 27 26 - 41 39 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 3: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava zdravotnictvím v letech 1989 a 2019 Praktický Praktický Zubní lékař Lékárna, gynekolog Obec lékař pro děti lékař pro a specializovaná a dorost dospělé zdravotnická zařízení 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Branka u Opavy 0 0 0 0 0 0 0 1 Bratříkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Brumovice 1 1 1 1 0 0 0 0 Budišovice 0 0 0 1 0 0 0 0 Dolní Životice 1 1 1 1 0 0 0 0 Háj ve Slezsku 1 1 1 1 1 1 2 2 Hlavnice 1 0 0 0 0 0 0 0 Hlubočec 0 0 0 1 0 0 0 0 Hněvošice 1 0 1 1 0 0 0 1 Holasovice 0 1 0 0 0 0 0 1 Hrabyně 0 0 1 1 0 0 2 4 Chlebičov 1 0 1 1 0 0 0 0 Chvalíkovice 0 0 0 1 0 0 0 0 Jakartovice 1 1 1 0 1 0 0 2 Jezdkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Kyjovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 0 0 0 0 0 0 Litultovice 1 1 1 2 1 2 1 2 Mikolajice 0 0 0 0 0 0 0 0 Mladecko 0 0 0 0 0 0 0 0 Mokré Lazce 1 0 1 1 1 1 0 0 Neplachovice 1 0 1 1 1 1 1 2 Nové Sedlice 0 0 0 0 0 0 0 1 Oldřišov 1 1 1 1 0 0 0 0 Otice 1 0 1 1 1 0 0 0 Pustá Polom 1 1 1 1 1 2 0 0 Raduň 0 0 0 0 1 1 0 0 Skřipov 1 0 1 1 0 0 0 0 Slavkov 0 0 1 1 1 1 0 1 Služovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Sosnová 1 0 0 0 0 0 0 0 Stěbořice 1 1 1 1 1 1 0 0 Štáblovice 0 0 1 0 0 0 0 0 Štítina 1 1 1 1 1 0 0 1 Těškovice 0 0 0 1 0 0 0 0 Uhlířov 0 0 0 0 0 0 0 0 Velké Heraltice 1 1 1 1 1 1 0 1 Velké Hoštice 1 0 1 1 0 0 0 0 Vršovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 19 11 20 23 12 11 6 19 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 4: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava sociálními službami v letech 1989 a 2019 Domov Ostatní Domov Ostatní Obec důchodců sociální Obec důchodců sociální služby služby 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Branka u Opavy 0 0 0 0 Mokré Lazce 0 0 0 0 Bratříkovice 0 0 0 0 Neplachovice 0 0 0 0 Brumovice 0 0 0 0 Nové Sedlice 0 0 0 0 Budišovice 0 0 0 0 Oldřišov 0 0 0 0 Dolní Životice 0 0 1 1(76)* Otice 0 0 0 0 Háj ve Slezsku 1 1(66)* 0 0 Pustá Polom 0 0 0 0 Hlavnice 0 0 0 0 Raduň 0 0 0 0 Hlubočec 0 0 0 0 Skřipov 0 0 0 0 Hněvošice 0 0 0 0 Slavkov 0 1(32)* 0 0 Holasovice 0 0 0 0 Služovice 0 0 0 0 Hrabyně 0 1 1 1(170)* Sosnová 0 0 0 0 Chlebičov 0 0 0 0 Stěbořice 0 0 0 0 Chvalíkovice 0 0 0 0 Štáblovice 0 0 0 0 Jakartovice 0 0 1 1(50)* Štítina 0 0 0 0 Jezdkovice 0 0 0 0 Těškovice 0 0 0 0 Kyjovice 1 1(20)* 0 0 Uhlířov 0 0 0 0 Lhotka u 0 0 0 0 Velké Heraltice 0 0 0 0 Litultovic Litultovice 0 1 0 1 Velké Hoštice 0 0 0 1 Mikolajice 0 0 0 0 Vršovice 0 0 0 0 Mladecko 0 0 0 0 Celkem 2 5 3 5 Zdroj: Vlastní výzkum *počet míst v sociálních službách v dané obci

Příloha 5: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava stravováním a ubytováním v letech 1989 a 2019 Restaurace Hospoda Ubytovací zařízení Obec 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Branka u Opavy 0 1 2 1 0 0 Bratříkovice 0 0 0 1 0 0 Brumovice 2 2 2 0 0 2 Budišovice 1 1 1 2 0 1 Dolní Životice 0 0 1 1 0 0 Háj ve Slezsku 3 5 2 3 2 4 Hlavnice 0 0 2 2 0 0 Hlubočec 0 0 1 2 0 0 Hněvošice 0 0 1 1 0 0 Holasovice 0 0 1 1 1 1 Hrabyně 2 3 1 1 2 1 Chlebičov 0 1 4 4 0 0 Chvalíkovice 0 1 1 1 0 0 Jakartovice 0 0 3 2 0 2 Jezdkovice 0 0 1 0 0 0 Kyjovice 0 0 1 1 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 1 1 0 0 Litultovice 1 1 0 0 1 0 Mikolajice 0 0 1 1 0 1 Mladecko 0 0 0 0 0 0 Mokré Lazce 0 1 1 0 0 1 Neplachovice 0 0 1 1 0 0 Nové Sedlice 1 0 1 1 0 0 Oldřišov 2 1 2 1 0 0 Otice 1 0 1 2 0 0 Pustá Polom 1 2 2 1 1 2 Raduň 1 0 1 3 0 1 Skřipov 1 0 1 0 0 0 Slavkov 1 1 2 2 0 0 Služovice 2 2 1 0 0 0 Sosnová 0 0 3 1 0 1 Stěbořice 3 2 2 1 1 1 Štáblovice 1 1 0 1 0 0 Štítina 0 1 1 1 0 0 Těškovice 0 0 1 1 0 0 Uhlířov 0 0 1 0 0 0 Velké Heraltice 2 1 4 2 0 1 Velké Hoštice 0 1 1 4 0 2 Vršovice 0 0 1 2 0 0 Celkem 25 28 53 49 8 21 Zdroj: Vlastní výzkum

Příloha 6: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava maloobchodem v letech 1989 a 2019 Obec Ostatní obchody Smíšené zboží Nepotravinářské s potravinami prodejny 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Branka u Opavy 0 0 2 1 0 0 Bratříkovice 0 0 1 1 0 0 Brumovice 1 1 4 4 0 2 Budišovice 0 0 1 1 0 0 Dolní Životice 0 1 1 1 0 0 Háj ve Slezsku 1 2 4 4 1 2 Hlavnice 1 2 2 1 0 1 Hlubočec 0 0 1 1 0 0 Hněvošice 0 2 1 1 0 0 Holasovice 0 1 1 1 0 0 Hrabyně 0 0 2 2 0 0 Chlebičov 0 1 2 2 0 0 Chvalíkovice 0 0 1 1 0 0 Jakartovice 0 0 4 3 0 0 Jezdkovice 0 0 1 1 0 2 Kyjovice 1 0 1 1 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 0 0 0 0 Litultovice 1 0 1 1 0 1 Mikolajice 0 0 1 1 0 0 Mladecko 0 0 1 1 0 0 Mokré Lazce 1 0 1 1 1 1 Neplachovice 0 0 1 1 1 1 Nové Sedlice 0 0 1 1 0 0 Oldřišov 1 1 2 1 0 0 Otice 1 2 1 1 0 1 Pustá Polom 1 0 1 1 0 1 Raduň 1 1 1 1 0 0 Skřipov 1 0 2 1 0 1 Slavkov 0 1 1 1 0 0 Služovice 0 0 1 1 0 0 Sosnová 0 1 1 1 0 0 Stěbořice 1 0 4 2 0 0 Štáblovice 0 0 1 1 0 0 Štítina 1 2 1 1 0 0 Těškovice 0 0 1 1 0 0 Uhlířov 0 0 1 1 0 1 Velké Heraltice 0 0 1 3 1 1 Velké Hoštice 1 2 2 1 0 0 Vršovice 1 2 1 0 0 0 Celkem 15 22 57 50 0 16 Zdroj: Vlastní výzkum 44

Příloha 7: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava kulturním zařízením a poštou v letech 1989 a 2019 Obec kulturní dům knihovna pošta 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Branka u Opavy 1 1 1 1 0 0 Bratříkovice 0 0 1 1 0 0 Brumovice 1 1 2 1 1 1, Partner Budišovice 1 1 1 1 0 0 Dolní Životice 1 1 1 1 1 0 Háj ve Slezsku 3 3 2 2 1 1 Hlavnice 1 1 1 1 0 1 Hlubočec 1 1 1 1 0 1 Hněvošice 1 1 1 1 1 1 Holasovice 1 0 1 1 0 0 Hrabyně 1 1 1 1 2 2 Chlebičov 1 1 1 1 1 1, Partner Chvalíkovice 0 0 1 1 1 0 Jakartovice 4 4 4 4 1 1 Jezdkovice 1 1 1 1 0 0 Kyjovice 0 0 1 1 1 1 Lhotka u Litultovic 0 0 1 1 0 0 Litultovice 1 1 1 1 1 1 Mikolajice 1 1 1 1 0 0 Mladecko 1 1 1 1 1 1, Partner Mokré Lazce 1 1 1 1 1 1 Neplachovice 1 1 0 0 1 1 Nové Sedlice 0 1 1 1 0 0 Oldřišov 1 0 1 1 1 1 Otice 1 1 1 1 1 1 Pustá Polom 1 1 1 1 1 1 Raduň 0 0 1 1 1 1 Skřipov 1 1 2 2 1 1 Slavkov 1 1 1 1 1 1 Služovice 1 1 1 1 1 0 Sosnová 1 1 1 1 1 1 Stěbořice 1 2 3 3 1 1, Partner Štáblovice 1 1 1 1 1 1 Štítina 1 1 1 1 1 1 Těškovice 1 1 1 1 0 0 Uhlířov 1 1 1 1 0 0 Velké Heraltice 5 5 4 3 1 1 Velké Hoštice 0 0 1 1 1 1 Vršovice 1 1 1 1 0 0 Celkem 41 41 49 47 27 26 Zdroj: Vlastní výzkum 45

Příloha 8: Vybavenost ve venkovském regionu SO ORP Opava ostatními službami v letech 1989 a 2019 Obec Kadeřnictví, Autoopravna Víceúčelové Kryté hřiště kosmetika, masáže hřiště 1989 2019 1989 2019 1989 2019 1989 2019 Branka u Opavy 1 0 1 2 1 1 0 2 Bratříkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Brumovice 1 0 0 1 1 1 0 1 Budišovice 1 0 0 0 0 0 0 0 Dolní Životice 0 0 0 1 1 1 0 1 Háj ve Slezsku 1 1 2 4 2 2 0 0 Hlavnice 1 1 0 1 0 0 0 1 Hlubočec 1 1 0 1 0 0 0 0 Hněvošice 0 0 0 0 0 0 0 1 Holasovice 1 0 0 1 0 0 0 0 Hrabyně 0 0 1 1 1 1 0 0 Chlebičov 0 0 1 3 1 1 0 2 Chvalíkovice 1 1 0 1 1 1 0 0 Jakartovice 0 0 2 3 0 0 0 1 Jezdkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 Kyjovice 1 1 1 1 1 1 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 0 0 0 0 0 0 Litultovice 1 1 0 1 1 1 0 1 Mikolajice 0 0 0 0 0 0 0 0 Mladecko 0 0 0 0 1 1 0 0 Mokré Lazce 0 0 0 1 1 1 0 2 Neplachovice 1 1 0 1 1 1 0 0 Nové Sedlice 0 0 0 0 0 0 0 1 Oldřišov 1 3 0 1 1 1 0 1 Otice 0 4 0 1 0 0 0 2 Pustá Polom 2 0 0 1 1 1 0 2 Raduň 0 2 1 1 1 1 0 0 Skřipov 0 3 0 1 1 1 0 0 Slavkov 2 4 1 2 1 1 0 1 Služovice 0 1 0 1 0 0 0 1 Sosnová 0 0 1 1 1 1 0 0 Stěbořice 1 0 2 3 1 1 0 3 Štáblovice 0 0 0 1 1 1 0 1 Štítina 1 0 1 1 1 1 0 0 Těškovice 0 0 0 2 1 1 0 0 Uhlířov 0 0 0 0 0 0 0 1 Velké Heraltice 0 2 0 3 1 1 0 0 Velké Hoštice 1 2 0 1 1 1 0 0 Vršovice 0 2 0 0 0 0 0 1 Celkem 18 33 14 43 25 25 0 26 Zdroj: Vlastní výzkum 46

Vybavenost obcí službami – pasportizační formulář

Bakalářská práce – Služby ve venkovském prostoru Opavska

David Král – Regionální geografie, Univerzita Palackého v Olomouci

Obec: ………… ………………………………… Datum: ………………

Kategorie Základní charakteristiky Současnost - 2019 Před revolucí - 1989

Školství Mateřská škola / počet tříd

Základní škola / počet ročníků

Kulturní zařízení Kulturní dům

Knihovna

Sportovní zařízení Víceúčelové hřiště / kryté hřiště

Zdravotnictví Praktický lékař pro děti

Praktický lékař pro dospělé

Zubní lékař

Specializovaná zdravotnická zařízení

Sociální péče Domov důchodců

Sociální služby jiného druhu

Ubytovací zařízení Hotel / Penzion

Stravovací zařízení Restaurace

Hospoda

Kavárny / Cukrárny

Maloobchodní Prodejny potravin zařízení Prodejny smíšené

Prodejny nepotravinářské

Ostatní služby Kadeřnictví

Pošta

Služby jiného druhu