JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA katedra geografie

DIPLOMOVÁ PRÁCE

METODIKA VÝUKY VLASTIV ĚDY MÍSTNÍHO REGIONU NA P ŘÍKLADU MARIÁNSKOLÁZE ŇSKA

Kate řina HÁLOVÁ ANOTACE

Název diplomové práce: Metodika výuky vlastiv ědy místního regionu na p říkladu Mariánskoláze ňska Klí čová slova: místní region, výuka vlastiv ědy, tvorba didaktických materiál ů, Mariánské Lázn ě a okolí, Mariánskoláze ňsko Pracovišt ě: Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích Pedagogická fakulta, katedra geografie Autor: Kate řina Hálová Studijní obor: Učitelství pro 1. stupe ň ZŠ - n ěmecký jazyk pro 1. stupe ň ZŠ + Certifikát z tělesné výchovy Vedoucí diplomové práce: Mgr. Stanislav Kraft

Téma diplomové práce je Metodika výuky vlastiv ědy místního regionu na p říkladu Mariánskoláze ňska. Práce se konkrétn ě zabývá problematikou výuky vlastiv ědy ve 4. ro čníku základní školy. Diplomová práce pln ě vychází z Rámcového vzd ělávacího programu pro základní vzd ělávání, a to z vzd ělávací oblasti „ Člov ěk a jeho sv ět“, z tematických okruh ů „Místo, kde žijeme“ a „Lidé a čas“. V teoretické části práce se zabývám vymezením území Mariánskoláze ňska, jeho fyzicko-geografickou charakteristikou, socio-geografickou charakteristikou, historickým vývojem území a vlastiv ědnými zajímavostmi v popisované oblasti. Praktická část práce vychází ze získaných informací a poznatk ů z předešlé části. Tvo ří ji didaktické zpracování tématu pro 4. ro čník základní školy, které je v souladu s Rámcovým vzd ělávacím programem pro základní vzd ělávání, což p ředstavuje u čební text v elektronické podob ě, pracovní listy s metodickými poznámkami a návrh projektu k danému tématu. Sou částí práce je také dotazník, jeho analýza a následné vyhodnocení, ze kterého jsem vycházela v praktické části práce, zejména p ři tvorb ě projektu. Diplomová práce dále obsahuje běžné kapitoly odborné práce, jako úvod, rozbor literatury, metodiku práce, záv ěr a seznam literatury. ANNOTATION

Name of diploma thesis: Methodology of regional homeland study education: a case of the local region Mariánskoláze ňsko Key words: local region, homeland study education, creation of didactic materials, the Mariánské Lázn ě municipality and its surroundings, the region Mariánskoláze ňsko Department: University of South Bohemia in České Bud ějovice Pedagogical fakulty, department of geography Author: Kate řina Hálová Course: Teaching for the primary school – German language for the primary school + Certificate of physical training Tutor of diploma thesis: Mgr. Stanislav Kraft

This thesis deals with methodological problems of education of regional homeland study on a case study on local region Mariánskolázeňsko. In the concrete deals this thesis with methodological problems of education of regional homeland study in the 4th year of the primary school. The thesis wholly results from The Framework Education Programme for Basic Education, its thematic area The Place Where We Live and People and Time from the educational area Humans and Their World. The theoretic part of the thesis is concerned with delimitation and location of the area, its physical and social geographical features, historical developement and places of interest in local region Mariánskoláze ňsko. The practical part of the thesis issues from the special informationes in its theoretic part and presents adaptation of the topic for children that attends 4th year of the primary school, which respects The Framework Education Programme for Basic Education. Electronic educational text, worksheets with notes for teachers and suggestion of group works. This thesis includes also a list of questions and its analysis, which was the base for the practical part of the thesis, especially for the group work. This thesis includes common chapters such as the introduction, the analysis of used literuature and the methodology of this thesis, conclusion and list of used literature.

Poděkování

Děkuji panu Mgr. Stanislavu Kraftovi za jeho odbornou pomoc a vedení p ři tvorb ě této diplomové práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejné p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách.

V Mariánských Lázních dne 24. 4. 2009

..………………………… Kate řina Hálová OBSAH:

1. Úvod a cíle práce 8 2. Rozbor literatury 2.1. Literatura o fyzicko-geografických složkách řešeného území 10 2.2. Literatura o historii a socio-geografických složkách řešeného území 11 2.3. Literatura o vlastiv ědných zajímavostech řešeného územní a jeho okolí 12 2.4. Kurikulární dokumenty, u čebnice, metodické p říru čky, kartografický materiál, odborná literatura pro výuku vlastiv ědy 14 2.5. Prameny a informa ční zdroje 19 3. Metodika práce 21 4. Geografická charakteristika 4.1. Vymezení, poloha a základní charakteristika řešeného území 23 4.2. Fyzicko-geografická charakteristika území 4.2.1. Geomorfologická charakteristika 24 4.2.2. Hydrologická charakteristika 25 4.2.3. Klimatická charakteristika 26 4.2.4. Fauna a flora 27 4.2.5. Chrán ěná území 29 4.2.5.1. Národní přírodní rezervace 29 4.2.5.2. Národní p řírodní památky 30 4.2.5.3. P řírodní rezervace 30 4.2.5.4. P řírodní památky 33 4.2.5.5. Chrán ěná území mimo CHKO Slavkovský les 34 4.3. Socio-ekonomická charakteristika území 4.3.1. Obyvatelstvo 35 4.3.2. Hospodá řství 36 4.3.3. Doprava 38 4.3.4. Kultura a služby 39 4.4. Historický vývoj řešeného území 4.4.1. Historie do roku 1808 41 4.4.2. Historie od roku 1808 do roku 1945 45 4.4.3. Povále čné d ějiny 47 4.5. Vlastiv ědné zajímavosti a významné osobnosti 4.5.1. Pověsti o vzniku názvu obcí 49 4.5.2. Významní návšt ěvníci Mariánských Lázní a okolí 50 4.5.3. Architektonické památky 53 5. Výzkumná část 54 6. Didaktické zpracování tématu Mariánskoláze ňsko pro výuku vlastiv ědy ve 4. ročníku základní školy 6.1. U čebnice pro 4. ro čník základní školy 59 6.2. Pracovní listy k učebnici 59 6.3. Metodická p říru čka k učebnici a pracovním list ům 71 6.4. Projekt a řízené činnost 6.4.1. Řízená činnost „Kladská“ 84 6.4.2. Projekt „Po stopách slavných osobností“ 87 7. Záv ěr 89 8. Seznam literatury a pramen ů 90 9. P řílohy 94 1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE

Město Mariánské Lázn ě pat ří nepochybn ě ke skvost ům České republiky. Je to město, které mám ráda, a kde žiji od svého narození. Mariánské Lázn ě uchvátily v minulých letech dávných i nedávných mnohé významné osobnosti z oblasti kultury, vědy i politiky a bylo o nich napsáno mnoho p řekrásných slov. Svá vyznání m ěstu a jeho atmosfé ře napsaly osobnosti, jakými nap říklad byly Johann Wolfgang von Goethe, Jan Neruda, Jaroslav Seifert nebo Miroslav Horní ček. Svou krásou tyto lázn ě stále lákají návšt ěvníky k pobytu, nebo krátkým návšt ěvám, procházkám a toulkám po m ěst ě i jeho nádherném okolí. Samotná historie m ěsta Mariánské Lázn ě má své ko řeny v nejbližším okolí a je velmi úzce spjata s mnohými místy tzv. západo českého láze ňského trojúhelníku. Minulost m ěsta je sice mladá (v roce 2008 oslavilo m ěsto 200. výro čí svého založení), ale od po čátku své existence pat řilo m ěsto vždy k centru spole čenského, kulturního i politického života. Zde si dávali sch ůzku nejv ětší státníci tehdejšího sv ěta, jako anglický král Edward VII. a císa ř František Josef I.. Zde nacházely své inspirace umělci jako nap říklad Fryderyk Chopin, Nikolaj Vasiljevi č Gogol nebo Johann Strau β. Jakožto obyvatel m ěsta Mariánské Lázn ě jsem si p ři svém každodenním život ě mnohdy ani neuv ědomovala, v jak p ěkném prost ředí žiji, okolo jakých architektonických památek denn ě procházím. Teprve v okamžiku, kdy jsem se cht ěla pochlubit mým tém ěř rodným m ěstem svým p řátel ům a host ům, jsem si uv ědomila, kolik zajímavostí a p řírodních i kulturních krás toto m ěsto a jeho okolí stále nabízí. Proto jsem si pro svou diplomovou práci zvolila téma „Metodika výuky vlastiv ědy místního regionu na p říkladu Mariánskoláze ňska“. Mariánské Lázn ě svým charakterem a polohou vždy poskytovaly obživu a pracovní p říležitosti pouze sezónn ě. Bylo to m ěsto, kterým hosté pouze projížd ěli, kam se vraceli, ale kde nebyla vybudována tradice „starousedlík ů“. Jsem proto p řesv ědčená, že o potenciálech m ěsta by m ěli v ědět p ředevším jeho obyvatelé. Vztah ke svému městu ve smyslu patriotismu je t řeba budovat od nejútlejšího v ěku. K tomuto ú čelu by měla posloužit má diplomová práce. Práce má dv ě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji základní vlastiv ědné informace o m ěst ě a jeho okolí – vymezení území Mariánskoláze ňska, poloha, p řírodní podmínky, hospodá řské podmínky, historie m ěsta a okolí a další

8 zajímavosti. Praktická část je zam ěř ena na konkrétní zpracování didaktického materiálu. Sou částí práce je i výzkumná část, kde jsem si cht ěla ov ěř it svou stanovenou hypotézu: žáci 4. ro čníku prokáží celkem dobrou znalost u čiva o místním regionu s menšími nedostatky v práci s mapou. Cílem diplomové práce je vytvo ření didaktického materiálu pro výuku vlastiv ědy ve 4. ro čníku základní školy, a to v podob ě pracovní u čebnice s metodickými poznámkami v elektronické verzi, pracovních list ů a vlastiv ědného projektu. Téma práce pln ě vychází z Rámcového vzd ělávacího programu pro základní vzd ělávání, a to z vzd ělávací oblasti „ Člov ěk a jeho sv ět“, z tematického okruhu „Místo, kde žijeme“ a částe čně z tematického okruhu „Lidé a čas“. Tento tematický okruh se p římo nabízí zpracovat jako alternativní didaktický materiál k stávajícím u čebnicím a publikacím k tomuto okruhu. O zajímavostech a historii m ěsta existuje v sou časné dob ě celá řada publikací v podob ě turistických pr ůvodc ů, beletristických zpracování i fotografických materiál ů. Po ústním šet ření na dvou základních školách v našem m ěst ě jsem zjistila, že didaktický materiál, konkrétn ě zam ěř ený na výuku vlastiv ědy ve 4. ro čníku základní školy, v této řad ě chybí. Proto se domnívám, že práce tohoto druhu bude pro pedagogickou ve řejnost p řínosem.

9 2. ROZBOR LITERATURY 2.1. Literatura o fyzicko-geografických složkách řešeného území

Literaturu o fyzicko-geografických složkách Mariánskoláze ňska jsem čerpala z okruhu zdroj ů, které se zabývají touto problematikou v regionu Karlovarského kraje. Zám ěrn ě jsem se soust ředila pouze na tuto oblast, nebo ť literatura zabývající se v ětším územním celkem má pro tuto práci p říliš obecný charakter. Jediná publikace z použité literatury, která se zabývá rovnom ěrn ě všemi díl čími oblastmi řešeného území, se nazývá Pr ůvodce po Čechách, Morav ě, Slezsku – Svazek 17 – Mariánskoláze ňsko a Slavkovský les (David, P. – Soukup, V. a kol., 1999). Publikace vymezuje a charakterizuje oblast Mariánskoláze ňska. Jeho hranice vymezují přibližn ě tyto lokality: Dyle ň – Dolní Žandov – Kynšperk nad Oh ří – B řezová – Horní Slavkov – Be čov nad Teplou – Trst ěnice – T ři Sekery – Dyle ň. Pr ůvodce toto vymezené území nadále člení na 22 kapitol, p řičemž každá kapitola zahrnuje jednu turistickou trasu s různými výchozími body. U každé kapitoly je zobrazena odpovídající mapa trasy. Ve své práci se však od tohoto územního vymezení Mariánskoláze ňska odkláním. Na rozdíl od Pr ůvodce vymezuji oblast Mariánskoláze ňska podle p říslušnosti ke správnímu obvodu obce s rozší řenou p ůsobností (http://portal.gov.cz ). Další publikací, kterou jsem p ři psaní práce využila, je pr ůvodce Mariánské Lázn ě (Švandrlík, R. a kol., 1981). Zde jsou informace o Mariánských Lázních rozd ěleny do 9 kapitol, které se zabývají zem ěpisnou charakteristikou, historií m ěsta, p řírodními lé čivými zdroji a láze ňskou lé čbou, kulturními a spole čenskými pom ěry a zahrnují též Chrán ěnou krajinnou oblast Slavkovský les a vymezují turistické trasy v blízkém i vzdálen ějším okolí m ěsta. Jednotlivé trasy jsou podrobn ě popsány z fyzicko- geografického hlediska i z historického a sou časného pohledu. Na tuto publikaci navazuje útlá brožura s názvem Lé čebné vycházky v okolí Mariánských Lázní (Švandrlík, R., 1986), jež je jednou z trojice publikací, které vznikly speciáln ě pro pot řeby návšt ěvník ů a zejména láze ňských host ů. Ve stru čnosti jsou zde charakterizovány vycházkové trasy i s ohledem na zdravotní stav láze ňských host ů. Op ět je zde charakterizována oblast Mariánských Lázní a okolí z hlediska geografického.

10 Publikace Mariánské Lázn ě (Švandrlík, R., 1991) je nov ějším zpracováním pr ůvodce z roku 1981. Jsou zde již uvedeny nové názvy lé čebných dom ů, nám ěstí a hotel ů dopln ěny aktuální mapou m ěsta s legendou.

2.2. Literatura o historii a socio-geografických složkách řešeného území

Vzhledem k tomu, že historie samotných Mariánských Lázní trvá pouze 200 let, není ani nabídka historických pramen ů bohatá. Proto vycházím z literatury, která se zmi ňuje o nejbližším okolí Mariánských Lázní a nejbližších souvislostech vzniku samotného láze ňského m ěsta a oblasti Mariánskoláze ňska. První publikace Dějiny Karlovarského kraje (Gross, A., 1954), kterou vydalo Krajské vlastiv ědné muzeum v Karlových Varech, zejména zásluhou okresního archivá ře v Karlových Varech PhDr. Alexandra Grosse. Tato publikace se zabývá dějinami Karlovarského kraje od prav ěku do konce feudálního období koncem roku 1848. Kniha obsahuje 8 kapitol. V podkapitole „Lázeňství“ se objevují první zmínky o budoucím m ěst ě Mariánské Lázn ě a o dalších láze ňských místech konkurujících již tehdy prosperujícím lázním v Karlových Varech. Mezi jinými o m ěst ě Lázn ě Kynžvart. Jsou zde popsány historické souvislosti a vznik láze ňství v tzv. Západo českém láze ňském trojúhelníku. Další publikace má název Mariánské Lázn ě (Hovorka, L., 1984). Obsahuje historická fakta o vzniku Mariánských Lázní a o nejznám ějších lokalitách Mariánskoláze ňska. Je dopln ěna mnoha fotografiemi historickými i sou časnými a historickými kresbami. Jsou zde zmínky o osídlení českými obyvateli v nejstarší oblasti Mariánskoláze ňska, o klášte ře Teplá. Kniha s názvem 106x Mariánské Lázn ě, aneb vypráv ění o m ěst ě, kterému posta čilo sto let k dosažení sv ětové proslulosti (K řížek, V. – Švandrlík, R., 1990) je dopln ěna 150 dobovými ilustracemi a 42 kresbami Michala Brixe. Kniha má populárn ě historický charakter. Obsahuje 4 kapitoly, které se týkají historie, života ve starých lázních, láze ňství z medicínského pohledu, zajímavostí a kuriozit a p řičlen ěna je chronologie Mariánských Lázní v letopo čtech. Publikace obsahuje i zmínky o okolních obcích Mariánskoláze ňska. Mariánské Lázn ě a klášter Teplá krok za krokem (Švandrlík, R., 1996) má podtitul „Procházka m ěstem“. Je v ní ve stru čnosti zpracována historie m ěsta, seznámení s městem a jeho nejvýznamn ějšími pam ětihodnostmi a s jeho okolím.

11 Nejv ětší pozornost je, krom ě m ěsta Mariánské Lázn ě, v ěnována klášteru Teplá. Tato publikace pat ří k oblíbeným turistickým pr ůvodc ům po m ěst ě a okolí a vychází v překladu anglickém, n ěmeckém a ruském. Bývá s oblibou využívána p ři výuce cizích jazyk ů na základní škole a je v nabídce infocentra Mariánské Lázn ě. Chebsko (Bart ůšek, V., 1994) je p ředevším obrazovou publikací dopln ěnou o historický úvod. Zam ěř uje se na oblast Chebska, která zahrnuje m ěsta Cheb, Františkovy Lázn ě, Aš a Mariánské Lázn ě a jejich okolí. Publikace Mariánské Lázn ě – Pr ůvodce životem m ěsta (Rozvojový fond m ěsta Mariánské Lázn ě, 1997) velmi stru čně shrnuje historii m ěsta, p ředstavuje jednotlivá lé čebná za řízení a poskytuje informace o kultu ře a sportu v Mariánských Lázních a jeho okolí. Brožura je dopln ěna zajímavými kresbami Ludmily Míkové. Kynžvart: historie, architektura, p říroda, spole čnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace (Drhovský, K., 2003) je publikace, která obsahuje p ředevším informace o zámku Kynžvart. Krom ě historie zámku a hradu Kynžvart zde nalezneme informace o zajímavostech v okolí, to vše dopln ěno o fotografie. Kniha Klášter Teplá (Tyl, H. J., 1947) zachycuje historii kláštera Teplá, jak ji sepsal p řevor kláštera He řman Josef Tyl. Minulost tepelského kláštera premonstrát ů v dokumentech: katalog výstavy archiválií, po řádané k 800. výro čí založení kláštera (Chaloupková, J. – Řehák, T. Z., 1994) má formu katalogu archiválií z kláštera v Teplé. Úvod knihy je v ěnován historii kláštera a obci Teplá, samostatná kapitola pat ří klášterní knihovn ě a archivu.

2.3. Literatura o vlastiv ědných zajímavostech řešeného územní a jeho okolí

Tato oblast literatury zahrnuje velké množství materiál ů. Existuje řada publikací, od beletristických knih, populárn ě nau čných knih, pr ůvodc ů, časopis ů, kulturních přehled ů, až k nabídkovým reklamním brožurám a list ům, které vydávají jednotlivá láze ňská a hotelová za řízení. V předchozích uvedených pramenech se objevuje i mnoho vlastiv ědných zajímavostí, ze kterých jsem ve své práci čerpala, ale zde tuto literaturu již neuvádím. Západo české lázn ě (Gawlik, D., 1980) je publikace zpracovaná formou obrazových karet, které p řipomínají nejznám ější místa západo českého regionu. Soubor 51 sou časných fotografií zachycuje i místa, která v sou časné dob ě mají již jiný vzhled nebo místa již zaniklá.

12 Beletristická kniha významného českého herce, spisovatele a dramatika Miroslava Horní čka Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních (Horní ček, M., 1975) pat ří k díl ům, která up římn ě op ěvují Mariánské Lázn ě. Autor zde zachytil sv ůj vztah k milovanému m ěstu, které pravideln ě navšt ěvoval. Sv ůj v řelý vztah k tomuto místu pozd ěji vyjád řil i v „Dopisu Fontán ě“, kde nezvyklým zp ůsobem oslovuje tento architektonický skvost a jeden ze sou časných atribut ů našeho m ěsta. Dalším obdivovatelem Mariánských Lázní byl i Johann Wolfgang von Goethe. Jeho Mariánskoláze ňská elegie (Goethe, J. W., 1973) však Mariánské Lázn ě neobdivuje tolik, jako mladou baronku Ulriku von Levetzow a vyjad řuje zde nenapln ěnou touhu k ní. Brožura s názvem Významní návšt ěvníci v Mariánských Lázních (Švandrlík, R., 1986) se v ěnuje slavným návšt ěvník ům Mariánských Lázní, kte ří je navštívili do roku 1945. Publikace je rozd ělena do n ěkolika kapitol. Návšt ěvníci jsou zde rozd ěleni podle zem ě p ůvodu, chronologicky a jedna kapitola pojednává o hostech z královských rodin. Brožura je dopln ěna o množství citací z literárních d ěl slavných autor ů. O zajímavostech z oblasti léka řství, láze ňství a kulturního života v historii i sou časnosti pojednává publikace s názvem Ze starých Mariánských Lázní (K řížek, V., 1987). Brožura je dopln ěna kresbami Milana H ůrky. Publikace nás seznamuje s tehdejším láze ňským životem ve m ěst ě. Jako samostatn ě neprodejná p říloha „Mariánskoláze ňských list ů“ vycházel v roce 2000 jedenkrát m ěsí čně Kulturní p řehled (Richter, S., 2000). P řehled obsahoval nabídku veškerých kulturních, spole čenských, sportovních a dalších akcí ve m ěst ě a jeho okolí, informace pro ob čany m ěsta i návšt ěvníky. Brožura byla vždy rozší řena o zajímavosti z historie m ěsta a o medailonek jednoho významného hosta Mariánských Lázní nap ř. b řezen – T. G. Masaryk, duben – V. J. Tomášek, zá ří – M. P. Pogodin, listopad – M. Twain. P řísp ěvky o historických osobnostech a zajímavostech napsal Richard Švandrlík. Pravidelný m ěsí čník Promenáda (And ělová, L., 2006/ 09), (And ělová, L., 2003/ 08, 11) je ur čen p ředevším pro pot řeby láze ňských host ů. Obsahuje informace o kulturních, sportovních a spole čenských akcích a je vždy dopln ěn mapou m ěsta a mapou turistických, cyklistických a b ěžeckých tras pro lyža ře. Jednou z nov ějších publikací o Mariánskoláze ňsku je kniha Staré pov ěsti 1.díl – Mariánskoláze ňsko, Tepelsko, Kynžvartsko (Švandrlík, R., 2007). Kniha obsahuje 136 pov ěstí, z toho 33 pov ěstí z Mariánskoláze ňska, 44 pov ěstí z Tepelska a 59 pov ěstí

13 z Kynžvartska. Autor se zde liší od vymezení území Mariánskoláze ňska, jak jsem je vymezila v úvodu práce. Op ět je zde zjevné, že Mariánskoláze ňsko stojí ve zvláštním postavení. Vzhledem ke svému pozdnímu vzniku docházelo k přejímání n ěkterých pov ěstí z blízkých region ů. Doposud pov ěstí z Mariánskoláze ňska v písemném podání existuje minimální množství. Jejich sbíráním a postupným publikováním se zabývají i auto ři Zden ěk Buchtele, David Holubec a Alois John. Nejnov ější kniha o Mariánských Lázních nese název Mariánské Lázn ě – 200 let láze ňství (Harant, A. – Jonák, J., 2008). Kniha, která zachycuje m ěsto Mariánské Lázn ě a klášter Teplá, vznikla k příležitosti 200. výro čí založení Mariánských Lázní jako obce za spolufinancování Evropské unie a Karlovarského kraje. Publikace nabízí p ředevším překrásné fotografie Jana Jonáka, historické fotografie a kresby. Text je vícejazy čně přeložen do n ěmčiny, angli čtiny a ruštiny.

2.4. Kurikulární dokumenty, u čebnice, metodické p říru čky, kartografický materiál, odborná literatura pro výuku vlastiv ědy

Náš školský systém je tvo řen kurikulárními dokumenty na dvou úrovních, státní a školní. Státní úrove ň v tomto systému p ředstavuje tzv. „Bílá kniha“ a „Rámcové vzd ělávací programy“ (dále jen RVP). Bílá kniha je Národní program rozvoje vzd ělávání v České republice, který vznikl na základ ě usnesení vlády České republiky č. 277 ze dne 7. dubna 1999, která v něm, v návaznosti na programové prohlášení z července 1998, schválila hlavní cíle vzd ělávací politiky. P řijaté cíle se staly východiskem „Koncepce vzd ělávání a rozvoje vzd ělávací soustavy v České republice“ zve řejn ěné Ministerstvem školství, mládeže a t ělovýchovy dne 13. kv ětna 1999. Rámcový vzd ělávací program vymezuje závazné rámce vzd ělávání pro jednotlivé etapy vzd ělávání – p ředškolní, základní, st řední. RVP je pro všechny školy závazný. Školní úrove ň p ředstavují jednotlivé Školní vzd ělávací programy (dále jen ŠVP), podle kterých se uskute čň uje vzd ělávání na jednotlivých školách. Pro školy, které tak neu činily d říve, se stal RVP závazný od školního roku 2007/ 2008, kdy se podle jednotlivých Školních vzd ělávacích program ů pro základní vzd ělávání (dále jen ŠVP ZV) za čalo vyu čovat v 1. a 6. postupných ro čnících. V sou časné dob ě ve školním roce 2008/ 2009 se podle ŠVP ZV vyu čuje již v 1., 2., 6. a 7. postupovém ro čníku. Ostatní ro čníky dobíhají výuku podle stávajících program ů, což je Základní škola, Obecná škola a Národní škola. V období p řechodu stávajících

14 program ů na ŠVP ZV mají jednotlivé školy možnost v tzv. „p řechodném období“ přizp ůsobovat u čební plány ŠVP ZV, který si každá škola vytvo řila. Vzd ělávací oblast, kterou se ve své práci zabývám, se v Rámcovém vzd ělávacím programu pro základní vzd ělávání (dále jen RVP ZV) nazývá „ Člov ěk a jeho sv ět“. Tato oblast je jediná v RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupe ň základní školy a je roz člen ěna do p ěti tematických okruh ů. Pro svou práci jsem si vybrala tematický okruh „Místo, kde žijeme“ a „Lidé a čas“. V okruhu „Místo, kde žijeme“ se žáci u čí na základ ě poznávání nejbližšího okolí, vztah ů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodin ě, ve škole, v obci, ve spole čnosti. U čí se být aktivní, hledat nová a zajímavá řešení b ěžných životních situací. D ůraz je zejména kladen na bezpe čnost d ětí. Hlavní roli hraje autenti čnost prožitk ů, d ůraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skute čností. Dále je hlavním cílem posilování a vytvá ření kladného vztahu k místu, kde d ěti žijí, k postupnému rozvíjení národního cít ění a vztahu k naší zemi. V okruhu „Lidé a čas“ se žáci u čí orientovat v dějinách a čase. Poznávají, jak jednotlivé události tvo ří d ějiny, jak se m ěř í čas, jak se r ůzné v ěci v čase vyvíjí. Dozvídají se o nejr ůzn ějších událostech v užším i širším okruhu d ění. Žáci jsou vedeni k samostatnému zkoumání historických pramen ů, zájmu o historii a kulturu své zem ě. Cvi čení z didaktiky vlastiv ědy (Matušková, A., 1998) je u čební text pro poslucha če učitelství 1. stupn ě základní školy. Zabývá se didaktikou vlastiv ědy jako takovou, dále výukovou vlastiv ědy v historických souvislostech do sou časnosti a didaktickým systémem vlastiv ědného u čiva. Podrobn ě popisuje metody, prost ředky a organiza ční formy vlastiv ědného vyu čování. Publikace Vybrané kapitoly z didaktiky prvouky, vlastiv ědy a p řírodov ědy (Boho ňková, L. – Komanová, E. – Nový, S. – Slavík, Z., 1980) se zabývá jednotlivými etapami vývoje u čení o p řírod ě a spole čnosti ješt ě v daleko širších historických souvislostech. Jelikož obsah této publikace již plně neodpovídá sou časnému vzd ělávacímu trendu, zejména materiál ům, které jsou dnes pro školy závazné, je publikace vhodná spíše jako historický materiál. Kniha Projektové vyu čování pro 1. stupe ň základní školy – nám ěty pro u čitele (Coufalová, J., 2006) by mohla sloužit jako metodická p říru čka pro tvorbu projekt ů. Obsahuje rady, návody a postupy p ři tvorb ě projekt ů a p ři práci s nimi. Na záv ěr obsahuje i ukázky n ěkterých projekt ů pro 1. stupe ň základní školy.

15 Učím s radostí: zkušenosti – lekce – projekty (Kolektiv autor ů, 2003) je knihou, která není p římo koncipována pro u čitele, ale pat ří k pedagogické literatu ře ur čené pro aktivní a kreativní pedagogy i širší ve řejnost. Texty vznikly jako pedagogická reflexe skupiny autor ů – absolvent ů programu „ Čtením a psaním ke kritickému myšlení“ a „Za čít spolu“. Obsahem knihy jsou nám ěty, nápady, projekty a komentá ře, které vznikaly na jednotlivých školách p ři jejich p řem ěnách na školy odpovídající sou časným požadavk ům. Kniha m ůže být nápomocna i p ři vedení školy ředitel ům škol. Tato publikace není ur čena pro výuku vlastiv ědy, ale je inspirativní p říru čkou pro výuku kteréhokoliv p ředm ětu. I další publikace s názvem Tvo řivé vyu čování (Lokša, J. – Lokšová, I., 2003) pat ří k obecn ě zam ěř eným knihám. Kniha m ůže pomoci čtená řů m lépe poznávat pot řeby žák ů a prohlubovat tvo řivost, vést k uvoln ěnější atmosfé ře ve výuce. Podstatnou část knihy tvo ří 16 praktických ukázek tvo řivých hodin r ůzných p ředm ětů z nejr ůzn ějších ro čník ů a typ ů škol. O obsahu knihy Strategie řízení t řídy (Cangelosi, J. S., 1994) m ůže vypovídat již podtitul „Jak získat a udržet spolupráci žák ů p ři výuce“. Zabývá se úlohou u čitele, spoluprací mezi žáky, klimatem ve t říd ě, komunikací u čitele s žáky, pravidly chování, přípravou a vedením poutavých u čebních činností, p řístupy k nespolupracujícímu chování žák ů a jak řešit toto rušivé chování. Kniha je dopln ěna mnoha konstruktivními příklady řešení z praxe. Kniha Klí čové dovednosti u čitele (Kyriacou, Ch., 1996) je stru čným a p řehledným shrnutím sou časných poznatk ů o dovednostech a technikách, bez kterých se sou časný úsp ěšný u čitel neobjede. Obsahuje i praktické nám ěty pro zlepšení práce u čitele v základních oblastech pedagogické činnosti. Publikace Učitel (Pr ůcha, J., 2002) je pr ůř ezem u čitelské profese, o tom, jací učitelé skute čně jsou a co d ělají. Kniha vymezuje u čitelskou profesi, zabývá se myšlením a postoji u čitel ů, pracovní zát ěží a jejich zdravím. Zajímavou částí je kapitola „Čeští u čitelé v mezinárodním srovnání“. Učebnice vlastiv ědy pro 4. ro čník základní školy s názvem Vlastiv ěda 4 – Hlavní události nejstarších českých d ějin (St říbrná, I. a kol., 2006) od nakladatelství Nová škola (Brno) pln ě vychází z RVP ZV. V publikaci je zachyceno období od prav ěku do doby nástupu Habsburk ů na český tr ůn. Tato u čebnice je sou částí souboru 4 publikací. Spolu s Čítankou 4, Čtením z nejstarších českých d ějin a Vlastiv ědou 4 – Poznáváme naši vlast tvo ří soubor u čebnic pro výuku vlastiv ědy ve 4. ro čníku. Vlastiv ěda 4 –

16 Hlavní události nejstarších českých d ějin obsahuje d ějepisnou složku u čiva vlastiv ědy. Učebnice je člen ěna na 14 kapitol, každá obsahuje úkoly pro mezip ředm ětové vztahy, úkoly pro skupinovou činnost a r ůzné zajímavosti a informace dopl ňujícího charakteru. Publikace je dopln ěna velkým množstvím obrazového materiálu, map, v každém opakovacím oddíle je časová osa a chronologický p řehled jednotlivé kapitoly. Vlastiv ěda 4 – Hlavní události nejstarších českých d ějin – pracovní sešit (St říbrná, I. a kol., 2006) je pracovním matriálem k výše uvedené u čebnici. Je člen ěn na stejné množství kapitol. Najdeme zde k řížovky, kvizy, čty řsm ěrky, dopl ňovací cvi čení, přiřazovací cvi čení atd. to vše s klí čem, který je uveden na záv ěr pracovního sešitu. Sešit je tedy vhodný i pro samostatnou a domácí práci. Vlastiv ěda 4 – Poznáváme naši vlast pracovní sešit (Štiková, V. – Tabarková, J., 2003) dopl ňuje u čebnici se stejným názvem. Obsahuje množství map, slepých map, testových cvi čení, dopl ňovacích cvi čení a návrhu na čty ři čtvrtletní práce a opakovací práci. Na rozdíl od p ředchozího pracovního sešitu neobsahuje tento sešit, krom ě souhrnného testu, klí č se správnými odpov ěď mi. Učebnice Vlastiv ěda – Naše vlast (Chalupa, P. a kol., 1996) od nakladatelství Alter je člen ěna na 12 témat. Publikace zahrnuje d ějepisné, zem ěpisné i ob čanskovýchovné u čivo. Na záv ěr každé kapitoly je řada otázek a opakovacích úkol ů. Celá publikace je ukon čena opakovacím cvi čením. U čebnici dopl ňuje soubor tematických map. Vlastiv ěda – Putování po České republice (Chalupa, P. a kol., 1996) shrnuje zem ěpisné u čivo o České republice. Publikace je rozd ělena na kapitoly podle zem ěpisných oblastí, které ovšem neodpovídají tehdejšímu správnímu člen ění České republiky. Na záv ěr každé kapitoly je za řazeno n ěkolik opakovacích otázek a úkol ů. Na záv ěr celé u čebnice je pak za řazena tabulka, kde je možné body ohodnotit činnosti žáka v jednotlivých kapitolách. Učebnice Vlastiv ěda pro 4. ro čník (Hronek, M. – Kone čná, L., 1993) od nakladatelství Prodos člení vlastiv ědné u čivo do čty ř v ětších celk ů a záv ěre čného opakování, které je zde provedeno formou pexesa s obrázky významných osobností, staveb, m ěst a symbol ů. Vlastiv ědné celky se zabývají prací s mapou, d ějepisným učivem od dob prav ěku po sou časné d ějiny a zem ěpisným u čivem, které se v ěnuje všem oblastem České republiky. Menší celky zakon čuje n ěkolik otázek a úkol ů k zopakování u čiva. Podle mého názoru však lze vytknout této publikaci p řílišné množství obrazového materiálu na úkor u čebního textu.

17 Vlastiv ěda 4 (Hronek, M., 1996) je publikací zahrnující zem ěpisné, d ějepisné i ob čanskovýchovné u čivo. Publikaci tvo ří čty ři základní oddíly, a to Zem ě a lidé, Mapy, Česká republika a Z českých d ějin. D ějepisné u čivo zachycuje období od prav ěku po třicetiletou válku. P řim ěř ené množství u čebního textu je dopln ěno obrazovým materiálem, mapami, grafy, nákresy model ů a časovými p římkami. Každý menší celek zakon čuje stru čné shrnutí, po stranách textu nalezneme dopl ňující informace a otázky. K zopakování u čiva slouží pracovní sešit s názvem Vlastiv ěda 4 – pracovní sešit (Hronek, M., 1996), který je stejn ě jako u čebnice roz člen ěn do čty ř oddíl ů a který obsahuje množství k řížovek, dopl ňova ček, otázek a úkol ů. Vlastiv ěda pro 4. ro čník základní školy (Danielovská, V. – Tupý, K., 1993) zahrnuje op ět zem ěpisné, d ějepisné i ob čanskovýchovné u čivo. U čebnice je rozd ělena na více menších částí. U čebnímu textu v jednotlivých kapitolách vždy p ředchází řada otázek. Text je dopln ěn obrazovým materiálem. Na záv ěr každé kapitoly následují otázky a úkoly shrnující probírané u čivo. Záv ěrem u čebnice je pak soubor otázek a úkol ů shrnujících u čivo probrané. K učebnici pat ří sada pracovních list ů, která obsahuje listy zam ěř ené na zem ěpisné u čivo, d ějepisné u čivo a listy k záv ěre čnému opakování učiva. Naše vlast – m ůj domov (Drijverová, M., 1994) je čítankou k vlastiv ědě a d ějepisu pro 4. a 5. ro čník základní školy. Publikace zachycuje historické období od prav ěku po sou časnost. Text je dopln ěn obrazovým materiálem, ukázkami beletristických d ěl nebo citacemi slavných osobností. Učebnice Vlastiv ěda pro 4. ro čník (Augusta, P. – Honzák, F., 1994) má op ět složku d ějepisnou, zem ěpisnou a ob čanskovýchovnou. V dějepisné části zachycuje publikace období od prav ěku po dobu vlády Marie Terezie. Na každé dvojstran ě je zpracováno jedno díl čí téma, které je zakon čeno velmi stru čným shrnutím. Vlastiv ěda – pracovní sešit k učebnici (Bloudková, M. – Borecký, D. – Dvo řák, D., 2002) je dopl ňkovým materiálem k učebnici se zem ěpisnou a d ějepisnou částí. V zem ěpisné části pracovního sešitu jsou p řipravena cvi čení pro práci s mapou, dopl ňovací cvi čení, dopl ňovací tabulky a množství otázek a úkol ů. D ějepisná část se stejn ě jako u čebnice zabývá historickým obdobím od prav ěku po dobu vlády Marie Terezie. Vlastiv ědné hádanky pro 4. a 5. ro čník (Kunderová, M.) je souborem k řížovek, her, hádanek, kviz ů, osmism ěrek a dalších opakovacích cvi čení s tématem Česká republika, které jsou zpracovány zábavnou formou.

18 Vlastiv ědný atlas (Kolektiv autor ů, 2000) je nejenom souborem tematických map, ale také souhrnným dopl ňkovým materiálem k učebnicím vlastiv ědy pro 4. a 5. ro čník. Publikace je ztvárn ěna formou výukových list ů, které se zabývají tématy „O mapách“, „O Evrop ě“, „O České republice“, „O p řírod ě naší zem ě“, „O Praze“, „O historii naší zem ě od prav ěku do sou časnosti“ a listy, které obsahují vlastiv ědné mapy jednotlivých oblastí České republiky. Oblast Mariánských Lázní a Teplé zachycuje Hydrogeologická mapa – List 11-41 (Kolektiv autor ů, 1999). Stejnou oblast z geologického hlediska zachycuje mapový soubor s názvem Geologická mapa – List 11-41 (Kolektiv autor ů, 2001). Mariánské Lázn ě – panoramatická mapa (Míka, R., 1996) zachycuje na dvou mapách výhradn ě území Mariánských Lázní. Další mapy, které zachycují pouze oblast m ěsta Mariánské Lázn ě, jsou Mariánské Lázn ě – plán m ěsta (Samková, J., 1981) a mapa Mariánské Lázn ě (Kolektiv autor ů, 1991). Území Mariánskoláze ňska zobrazují mapy Mariánskoláze ňsko – turistická mapa (Kolektiv autor ů, 1999), Mariánské Lázn ě – plán m ěsta s mapou okolí (Ku ča, K., 1997) a Mariánské Lázn ě a okolí – plán m ěsta (Kolektiv autor ů, 2002) a turistická mapa Slavkovský les a Mariánské Lázn ě (Vojenský kartografický ústav, 2002). Nejv ětší území je zobrazeno na mapách Západo české lázn ě (Perni čka, P., 2000), Západní Čechy – m ěsto Plze ň (Kolektiv autor ů, 1994), Západní Čechy – Československo (Zoulová, E., 1990) a Karlovarský kraj – Karlovy Vary (Kolektiv autor ů, 2006).

2.5. Prameny a informa ční zdroje

O m ěst ě Mariánské Lázn ě a Lázn ě Kynžvart pojednávají dva p ůlhodinové filmy, které vznikly ke 200. výro čí m ěsta Mariánské Lázn ě. Na CD s názvem Mariánské Lázn ě a zámek Kynžvart (Chlad, B., 2008) najdeme stru čný pr ůř ez historií města, seznámení s architektonickými památkami a turistickými zajímavostmi m ěsta a blízkého okolí. Dalšími informa čními zdroji, ze kterých jsem čerpala informace pro svou práci byly: http://geoportal.cuzk.cz Geoportál Zem ěměř ičského ú řadu http://laznekynzvart.cz Oficiální stránky m ěsta Lázn ě Kynžvart

19 http://portal.gov.cz Portál ve řejné správy České republiky http://sweb.cz/SlavkovskyLes Stránky p řátel CHKO Slavkovský les http://www.czso.cz Český statistický ú řad http://www.hamelika.cz Historie Mariánských Lázní a okolí http://www.kr-karlovarsky.cz Informa ční portál Karlovarského kraje http://www.marianskelazne.cz/cs Oficiální stránky m ěsta Mariánské Lázn ě http://www.mariansko-lazensko.cz Mikroregion Mariánskoláze ňsko http://www.marianskolazensko.cz Stránky Mariánskoláze ňska http://www.obecdrmoul.cz Oficiální stránky obce Drmoul http://www.risy.cz Regionální informa ční servis http://www.slavkovskyles.cz Stránky ZO ČSOP Kladská http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz Správa CHKO Slavkovský les http://www.tepla.cz Oficiální stránky m ěsta Teplá http://www.trisekery.cz Oficiální stránky obce T ři Sekery http://www.zemepis.com Geografický server.

20 3. METODIKA PRÁCE

Před samotným psaním práce jsem musela nejprve shromáždit a prostudovat pot řebnou literaturu. V ětšinu knih, publikací a mapového materiálu jsem získala v Jiho české v ědecké knihovn ě v Českých Bud ějovicích. U čebnice a pracovní sešity jsem si zap ůjčila v Základní škole Ruská 355 v Mariánských Lázních. Dalším bohatým zdrojem literatury byla má domácí knihovna. V kapitole zabývající se fyzicko-geografickou charakteristikou regionu jsem čerpala p ředevším z pr ůvodc ů, mapových materiál ů a publikací zam ěř ených na fyzicko- geografickou složku regionu. Informace pro kapitolu o obyvatelstvu, historii a zajímavostech regionu jsem čerpala z publikací zam ěř ených na socio-geografickou složku regionu, z pr ůvodc ů, kulturních p řehled ů a beletristických d ěl. Dále jsem prostudovala Rámcový vzd ělávací program pro ZV, a to p ředevším informace o vzd ělávací oblasti „ Člov ěk a jeho sv ět“, ze kterých jsem vycházela v praktické části diplomové práce. Pro tvorbu projektu, u čebního textu a pracovních list ů pro 4. ro čník základní školy bylo také nutné seznámit se s dostupnými u čebnicemi Vlastiv ědy pro 4. ro čník základní školy. Elektronickou u čebnici jsem tvo řila v programu Microsoft PowerPoint 2007. Její název je „Mariánskoláze ňsko s Ka čenkou a Robinem“ s podtitulem „U čební pom ůcka pro 4. ro čník základní školy“. Cílem bylo vytvo řit u čebnici s klasickou strukturou, ale v moderní form ě. Elektronická u čebnice je tedy stejn ě formáln ě člen ěna. Obsahuje 84 slid ů a je rozd ělena do 15 kapitol. Jednotlivé kapitoly obsahují vlastiv ědnou charakteristiku Mariánskoláze ňska – vymezení a polohu regionu, fyzicko- geografickou charakteristiku, socio-ekonomickou charakteristiku, historický vývoj Mariánskoláze ňska a vlastiv ědné zajímavosti o významných osobnostech, architektonických památkách a pov ěsti z regionu Mariánskoláze ňska. V obrazové příloze u čebnice je množství fotografií a map. U čebnice má p ředstavovat výlet po Mariánskoláze ňsku, a tak i její obsah má název „Plán výletu“ a jednotlivé kapitoly nenesou klasická u čebnicová jména. Jak již název napovídá, pr ůvodci po u čebnici jsou dva kamarádi, kte ří bydlí v tomto regionu, Ka čenka a Robin. Úvod u čebnice obsahuje p řivítání a motivaci v podob ě výzvy k uskute čnění výletu po Mariánskoláze ňsku. Ka čenka a Robin provází žáky každou kapitolou a jejich veselé obrázky d ělají kapitoly atraktivn ějšími. V úvodu u čebnice dále najdeme vysv ětlivky

21 ur čené k lepší orientaci v textu. Tu čné černé a červené písmo upozor ňuje na d ůležité pojmy, neznámé pojmy jsou zvýrazn ěny zelen ě a vysv ětleny v záv ěru kapitoly. Modrý text odkazuje na mapu či obrázek v příloze. Celá u čebnice je provázána hypertextovými odkazy, které umož ňují rychlejší pohyb v textu a umož ňují libovolné p řecházení mezi kapitolami. Expozi ční fázi p ředstavuje p řim ěř en ě náro čný u čební text, který je dopln ěn zajímavostmi a informacemi mimo povinný rámec v závěru kapitoly. Záv ěr každé kapitoly (krom ě kapitol č.13 a 14, které jsou zajímavostmi nad rámec u čiva) tvo ří fixa ční fáze, kde postava Robina shrne všechny d ůležité informace, a aplika ční fáze, tedy problémové úkoly které mají žáci řešit. U každé kapitoly by m ěl dát u čitel žák ům prostor pro autoevaluaci, vytvo řit podmínky pro diskusi a za řadit aktuální problematiku nap ř. environmentální výchovu. Po kapitole č. 14 následuje záv ěre čné opakování z celé u čebnice, na které navazují pracovní listy. Pracovní listy jsou v podob ě tišt ěné. Obsahují 14 fixa čních úloh k problematice regionu Mariánskoláze ňsko. Každé cvi čení má jinou podobu, najdeme zde úlohy typu osmism ěrka, spojování obrázku se jménem a textem, dopl ňovací cvi čení, slepá mapa, test, volné tv ůrčí psaní, ur čení pravdivosti výpov ědi, dopl ňovací cvi čení s možnostmi, tajenka, spojování pojmu s obrázkem, slovní p řesmy čky, písmenkové p řesmy čky, spojování pojmu s textem, nebo jednoduchá slovní odpov ěď . Vhodným dopln ěním kapitoly o chrán ěné p řírod ě je řízená činnost s názvem „Kladská“, která p ředstavuje vlastiv ědnou exkurzi po nau čné stezce Kladská s pln ěním zadaných úkol ů. Kapitolu o významných osobnostech je možno doplnit projektem „Po stopách slavných osobností“. Ob ě aktivity jsou ur čeny pro žáky 4. ro čníku základní školy. Další dopl ňkové informace a obrazové materiály pro tvorbu diplomové práce jsem čerpala z oficiálních internetových stránek m ěsta Mariánské Lázn ě, oficiálních stránek CHKO Slavkovský les, stránek m ěsta Lázn ě Kynžvart a dalších internetových server ů. Grafický a obrazový materiál je bu ď v člen ěn do textu, nebo je samostatn ě za člen ěn do kapitoly „P říloha“. Veškerá použitá literatura a odkazy jsou charakterizovány v kapitole „Rozbor literatury“ a abecedn ě uspo řádány v kapitole „Literatura a prameny“.

22 4. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 4.1. Vymezení, poloha a základní charakteristika řešeného území

Oblast Mariánskoláze ňska leží na území Karlovarského kraje (obr. 1 – Administrativní člen ění kraje). Správní obvod obce s rozší řenou p ůsobností (dále jen ORP) Mariánské Lázn ě se nachází na území bývalého okresu Cheb. Obec Teplá, která leží v bývalém okresu Karlovy Vary, pat ří od roku 2003, kdy vzešlo v platnost nové administrativní člen ění, k ORP Mariánské Lázn ě.

obr. 1 (zdroj RIS)

Oblast Mariánskoláze ňska vymezuji podle hlediska p říslušnosti obcí ke správnímu obvodu ORP. Podle tohoto hlediska pat ří do správního obvodu ORP Mariánské Lázn ě celkem 14 obcí (obr. 2), a to obce Drmoul, Lázn ě Kynžvart, Mariánské Lázn ě, Mnichov, Ovesné Kladruby, Prameny, Stará Voda, Teplá, Trst ěnice, T ři Sekery, Valy, Velká Hle ďsebe, Vlkovice, a Zádub-Závišín.

23

obr. 2 (zdroj ČSÚ)

Mariánskoláze ňsko zaujímá plochu o rozloze 405,36 km 2 a má 24 728 obyvatel (podle ČSÚ – Statistické ro čenky Karlovarského kraje pro rok 2008). S hustotou po čtu 61 obyvatel na km 2 je druhým nejmén ě obydleným obvodem v kraji.

4.2. Fyzicko-geografická charakteristika území 4.2.1. Geomorfologická charakteristika

Území Mariánskoláze ňska se rozkládá na více geografických celcích. Západ a jihozápad území leží v části Českého lesa v Dyle ňské vrchovin ě s nejvyšším bodem Dyle ň (940 m n. m.), nedaleko které leží jeden z několika domnívaných st řed ů Evropy. Sever území leží v jižním cípu Slavkovského lesa. Nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa Lesný (983 m n. m.) a Lysina (982 m n. m.) leží cca 8 km vzdušnou čarou severozápadn ě od Mariánských Lázní. Lesný však již neleží na území Mariánskoláze ňska. Slavkovský les tvo ří v lesích nad Mariánskými Lázn ěmi a Lázn ěmi Kynžvart náhorní plošinu s nejvyššími body nap ř. Duncanova výšina (810 m n. m.) nad úpravnou vody, Královský kámen (850 m n. m.) se zbytky st ředov ěkého ležení, nebo Holina (805 m n. m.). Slavkovský les se na severovýchod ě od Mariánských Lázní stýká s Tepelskou vrchovinou, jejíž nejvyšší bod Podhorní vrch (847 m n. m.) leží u obce Zádub-Závišín, a se severním výb ěžkem Tachovské brázdy (tzv. Plánské plošiny).

24 Tachovská brázda je vklín ěná mezi Tepelskou vrchovinu a Slavkovský les na východ ě a Český les na západ ě. M ění se zde i ráz krajiny. Zatímco ob ě vrchoviny charakterizují smrkové lesy, tato část se vyzna čuje borovými lesy s plochami polí a četných rybník ů. Pat ří sem jižní část m ěsta Mariánské Lázn ě a obce ležící na jih od Mariánských Lázní. (Švandrlík, 1991) Město Mariánské Lázn ě leží v kotlin ě, která je chrán ěna ze t ří stran zalesn ěnými pásy vrch ů a je otev řená pouze k jihu. Leží z části na svahu. Od jihu na sever nadmo řská výška roste. Hranice mezi poho řími Slavkovským lesem a Tepelskou vrchovinou vede p římo láze ňským údolím. (Švandrlík, 1991)

4.2.2. Hydrologická charakteristika

Z hydrografického hlediska náleží území do povodí dvou velkých řek, Oh ře a Mže, jejichž rozvodí vede p řibližn ě po linii Podhorní Vrch, Lázn ě Kynžvart - Stará Voda - vrch Dyle ň. Nejvýznamn ějšími vodními toky nižších řád ů jsou řeka Teplá, Velká Libava a Pramenský potok (povodí Oh ře), Kosí a Hamerský potok (povodí Mže). (www.marianskelazne.cz/cs) Vodohospodá řský význam m ěla v minulosti Dlouhá stoka, um ěle vybudovaný plavební kanál z roku 1536, který sloužil pro dopravu d řeva až do poloviny 20. století. V sou časné dob ě je celá trasa funk ční a pr ůto čná. Dlouhá stoka za číná vyúst ěním z Kladského rybníka a protíná od jihu k severu tém ěř celé území Slavkovského lesa. Dnes je vyhlášena kulturní technickou památkou. Zna čný význam mají vodní nádrže Podhora (retence, pitná voda) a Mariánské Lázn ě (retence, pitná voda), zmínit je t řeba rovn ěž rybni ční soustavy na Hle ďsebsku nap ř. Knížecí rybník, Kynžvartsku (retence, chov ryb) nap ř. Pastevní rybník a severním Mariánskoláze ňsku nap ř. Kladský rybník (retence, ochrana p řírody, omezen ě sport a chov ryb). Ke koupání a rekreaci dále slouží koupališt ě Lido u Hamrník ů, Riviéra ve Velké Hle ďsebi a Golfové jezírko v lese u golfového h řišt ě. Z pohledu vodohospodá řského náleží velká část mikroregionu do Chrán ěné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Chrán ěná krajinná oblast Slavkovský les, zahrnuje ochranná pásma vodních zdroj ů i p řírodních lé čivých zdroj ů všech stup ňů . Nesporný láze ňský význam území dokumentují balneologická centra Mariánské Lázn ě a Lázn ě Kynžvart. (www.marianskelazne.cz/cs)

25 Mariánskoláze ňsko je nejen prameništ ěm četných tok ů, ale také místem výv ěru mnoha minerálních pramen ů. V okolí Mariánských Lázní vyv ěrá p řes sto minerálních pramen ů, ve m ěst ě jich najdeme kolem čty řiceti. T ěsná blízkost velmi rozdílných pramen ů je balneologickou raritou. Teplota všech pramen ů se pohybuje od 7° do 10°C, jsou to tedy studené kyselky. Relativn ě vysoký je obsah dvojmocného železa (10 - 40 mg/l). První jména pramen ů uvádí roku 1766 Johann Josef Zauschner – Ambrož ův pramen (podle tepelského opata Ambrože), Křížový pramen (podle vytesaného dřev ěného k říže, který stál vedle pramene), Rudolf ův pramen (podle korunního prince a následníka tr ůnu Franze Josefa I. - Rudolfa) a Mariin pramen (podle mariánského obrazu, visícího v blízkosti pramene). V Lázních Kynžvart najdeme prameny s názvy nap ř. Richard, Viktor a Helena. K pitným kúrám se používá 6 hlavních pramen ů: Křížový, Rudolf ův, Karolinin, Lesní a Ambrož ův. Mariin pramen, který dal m ěstu název, je výv ěr plynu – oxidu uhli čitého. Výrazná rozdílnost v chemickém složení pramen ů umož ňuje ovlivnit již samotnou pitnou lé čbou celou řadu nemocí r ůzných orgán ů. P ři naordinovaných pitných kúrách se zpravidla pije tři čtvrt ě litru denn ě. Minerální prameny slouží také k inhalacím a minerálním koupelím. Koupele snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce i ledvin, zlepšují prokrvení mozku a dolních kon četin. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.2.3. Klimatická charakteristika

Podle Českého hydrometeorologického ústavu v Praze je v oblasti nejteplejší měsíc červenec a červen (pr ůměrná teplota v roce 2007 v červnu 17,2 °C, v červenci 17,0 °C). Nejchladn ější m ěsíc se podle m ěř ení v letech 2005 až 2007 liší. Vzhledem k nadmo řské výšce kolem 650 m n. m. má podnebí Mariánskoláze ňska st ředohorský charakter. Vliv Atlantského oceánu se tu uplat ňuje nejd říve a nejvíce z celé České republiky. Krom ě nadmo řské výšky ovliv ňují mikroklima i jehli čnaté porosty v okolí a zele ň ve m ěst ě. Obojí vytvá ří ú činný biologický filtr zna čné kapacity. Vzduch je čišt ěn neustálým proud ěním vzduchových mas rozdílných teplot láze ňským údolím. Převažující západní proud ění zp ůsobuje, že v letních vedrech p řichází od oceánu chladn ější a vlh čí vzduch, v zim ě naopak toto proud ění mírní tuhé mrazy a zp ůsobuje oblevu.

26 Lesy obohacují místo kyslíkem, regulují vlhkost a zmír ňují teplotní extrémy. Terpentýnové silice smrkových les ů zna čně ozonizují vzduch. Celkov ě hodnotíme klima jako výrazn ě tonizující. Je zde podhorské podnebí s dostatkem srážek, s redukovaným slune čním zá řením a vyšší pr ůměrnou relativní vlhkostí. (Švandrlík, 1991)

4.2.4. Fauna a flora

Oblast Mariánskoláze ňska charakterizuje více krajinných a klimatických typ ů. Na severu území se rozkládají hluboké lesy a rašeliništ ě Slavkovského lesa, na východ ě se nachází vlnitá a na lesy chudší Tepelská vrchovina, na jihozápad ě a západ ě leží klimaticky podobná oblast Českého lesa kolem obce T ři Sekery, Vysoká a Stará Voda. Na jihu oblasti leží zem ědělská Tachovská brázda s velkými plochami luk, polí, rybník ů a borových les ů, s výrazn ě mírn ějším klimatem. Fauna a flora má u každého z typ ů jiné zastoupení. (Švandrlík, 1991) Slavkovský les hostí v zachovalých biotopech řadu vzácných druh ů živo čich ů. V tichých zákoutích se ješt ě vzácn ě objevují poslední exemplá ře z n ěkdejší bohaté populace tet řeva hlušce, pravideln ě zde hnízdí čáp černý, kulíšek obecný, jest řáb lesní a datel černý. Vzácn ě lze potkat vodouše kropenatého. Pov ěstná z trofejního hlediska je zdejší populace jelena evropského, rozší řil se zde i jelen sika. V posledních letech se objevil a snad již natrvalo osídlil zdejší lesy rys ostrovid. Z pták ů stojí za zmínku pravidelný výskyt čápa černého, datla černého, jest řába lesního a krahujce lesního, velkou raritou je n ěkolikeré pozorování dudka chocholatého v hnízdní dob ě. Mok řadní louky obývá ch řástal polní. Časté skalní údolí jsou teritoriem výra velkého. Zimovišt ě netopýra velkého, netopýra ušatého a netopýra vodního i velmi vzácných druh ů, nap říklad netopýra řasnatého, netopýra Brandtového a netopýra černého jsou v nep řístupných hroutících se štolách. V území dosud p řežívá nepo četná populace tet řívka. Z hmyzu zde lze nalézt tak řka kompletní soubor druh ů blatkových bor ů, návšt ěvníky zvlášt ě zaujme žlu ťásek bor ůvkový či vrchovištní druhy vážek a šídel. Na lokalitách v okolí Teplé se doposud v hojn ější mí ře vyskytuje kriticky ohrožený hn ědásek chrastavcový. (www.slavkovskyles.cz) Oblast Slavkovského lesa je z botanického hlediska velice zajímavým a pestrým územím. Krom ě charakteristických skalních spole čenstev a rozsáhlého komplexu

27 rašeliniš ť se zde vyskytuje velké množství r ůzných typ ů prameniš ť, lu čních porost ů a pastvin či k řovin. M ůžeme zde najít také dob ře zachovalá spole čenstva v řesoviš ť, vodní a bažinné vegetace a v neposlední řad ě také spole čenstva p ůvodních les ů. (www.slavkovskyles.cz) V Tepelské vrchovin ě žije jelen sika východní, dan ěk skrvnitý a muflon. Území je domovem pro zajíce, lišky, kuny a lasice. V městských parcích se v hojném množství setkáme s veverkou obecnou a v noci s ježkem západním. V Tachovské brázd ě v oblasti rybník ů nalezneme volavku popelavou. Z ryb je hlavním chovaným druhem kapr obecný. Um ěle je zde vysazována i štika obecná. V Knížecím rybníku byl vysazen úho ř a v Kladském rybníku siven americký. (Švandrlík, 1991) Jednou z nejznám ějších rostlin Mariánskoláze ňska je bolševník velkolepý. Tato plevelnatá rostlina dosahující výšky až 4 metr ů pochází z oblasti Kavkazu, kde však dor ůstá výšky pouze kolem 150 cm. Bolševník se rychle rozší řil ze zahrady u zámku Kynžvart, kde jej jako okrasnou rostlinu nechal vysadit rakouský ministerský p ředseda, kanclé ř Klement Metternich, a postupn ě zaplavila celé území západních Čech. Jedná se o jedovatou rostlinu, která p ři kontaktu s ní a následným ozá řením sluncem zp ůsobuje na k ůži bolestivé puchý ře. V části Tepelské vrchoviny u obce Martinov se nacházela p řed 2. sv ětovou válkou botanická zahrada. Roste zde prvosenka vyšší, rozchodník skalní, orlí ček obecný, konvalinka vonná atd. V oblasti Podhorního vrchu ur čili botanikové více než 200 druh ů cévnatých rostlin. V serpentinovém pásmu Slavkovského lesa ovliv ňuje vegetaci p ůda s vysokým obsahem ho řč íku. Nachází se zde porosty borového lesa. V podrostu p řevládá v řesovec ple ťový, zimostrázek alpinský, český endemit rožec ku řičkolistý a velmi vzácný endemit svízel sudetský. Dále je tu arnika horská, kterou si zvolila do znaku Správa CHKO Slavkovský les. Tyto druhy jsou chrán ěné. Roste zde dále silenka nadmutá, z kapradin sleziník hadcový, vrati čka m ěsí ční, dále brusinka a t řtina rákosovitá. Pro rašeliništ ě Slavkovského lesa je typická borovice blatka, která se na Lysin ě vyskytuje v ke řovité form ě a v tajze v oblasti Kladské ve form ě stromovité. Podrost tu tvo ří suchopýr pochvatý, vlochyn ě a bor ůvka. Objevují se zde i masožravé druhy nap ř. rosnatka okrouhlolistá a tu čnice obecná. (Švandrlík, 1991)

28 4.2.5. Chrán ěná území

Většina území Mariánskoláze ňska leží v Chrán ěné krajinné oblasti Slavkovský les. CHKO Slavkovský les byl vyhlášen chrán ěnou oblastí v roce 1974. Zaujímá plochu o rozloze 610 km 2, která zahrnuje krajinu mezi t řemi západo českými lázn ěmi – Karlovými Vary, Mariánskými Lázn ěmi a Františkovými Lázn ěmi. Tato oblast byla vyhlášena z důvod ů p řírodov ědeckých, klimatických, a p ředevším z důvodu ochrany lé čivých minerálních pramen ů. CHKO Slavkovský les má ve znaku arniku horskou. Podle stupn ě ochrany v CHKO Slavkovský les rozlišujeme další maloplošná chrán ěná území, a to Národní p řírodní rezervace (Kladské rašeliny, Pluh ův bor), Národní p řírodní památky (K řížky, Upolínová louka, Jan Svatoš), P řírodní rezervace (Planý vrch, Smra ďoch, Vl ček, Holina, Údolí Teplé, Prameništ ě Teplé, Mok řady pod Vl čkem, Lazurový vrch, Podhorní vrch) a P řírodní památky (Olšová Vrata, Homolka, Sir ňák, Dominova skalka, Kynžvartský kámen, Milhostovské mofety, Čiperka, Ko ňský pramen, Mou čné pytle, Čedi čové varhany u Hlinek, Pístovská louka). (www.slavkovskyles.cz) Ne všechna chrán ěná maloplošná území však pat ří do oblasti Mariánskoláze ňska. Stru čně jsem charakterizovala pouze ta území, která do řešeného území pat ří, nebo která se nachází t ěsn ě na hranici území Mariánskoláze ňska.

4.2.5.1. Národní p řírodní rezervace

NPR Kladské rašeliny Kladské rašeliništ ě je soubor horských vrchovištních rašeliniš ť v okolí osady Kladská v centru Slavkovského lesa, severn ě od Mariánských Lázní, mezi obcemi Lázn ě Kynžvart a Prameny (viz p řílohy obr. 3). Tato NPR, vyhlášená v roce 1933, v nadmo řské výšce 800 – 930 m n. m., o rozloze 290,93 ha je tvo řena p ěti samostatnými částmi: Tajgou, Paterákem, Lysinou, Malým rašeliništěm a Husím lesem. Národní přírodní rezervace Tajga je z části zp řístupn ěna návšt ěvník ům nau čnou stezkou. Rašeliništ ě pokrývá pralesovitý porost borovice bažinní, který obklopuje rozsáhlý Kladský rybník. V p říkopech a drobných flarcích roste rosnatka okrouhlolistá. (www.marianskelazne.cz/cs)

29 NPR Pluh ův bor Reliktní bor na hadcovém podloží mezi obcemi Prameny a Mnichov (viz p řílohy obr. 4), v nadmo řské výšce 800 m n. m., o rozloze 87,23 ha, který byl vyhlášen národní přírodní rezervací v roce 1969. Rezervace chrání ve Slavkovském lese nejrozsáhlejší hadcový bor p řirozeného charakteru s přimíšeným smrkem a řadou drobných skalních výchoz ů. V podrostu boru jsou zastoupeny vzácn ější druhy preferující hadcové podloží - vřesovec ple ťový, zimostrázek nízký, hvozdík lesní. Skalky hostí plejádu vzácných druh ů hadcových kapradin nap ř. sleziník hadcový. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.2.5.2. Národní p řírodní památky

NPP T ři K řížky NPP T ři k řížky vznikla v roce 1962. Oblast leží v nadmo řské výšce 817 m n. m., severn ě od obce Prameny sm ěrem na Be čov nad Teplou (viz p řílohy obr. 5). Celá oblast je sou částí hadcového území, nejv ětšího v Čechách, do kterého pat ří i další NPP Slavkovského lesa: Pluh ův bor, Dominova skalka a Vl ček. Roste zde český endemit rožec ku říčkolistý. Proto je na území rezervace vstup p řísn ě zakázán. Sv ůj významný podíl na výskytu spole čenství rostlin m ěla krom jiného i extenzivní pastva. V dnešní dob ě se snaží správa CHKO tuto činnost obnovit, a proto je možné v NPP T ři k řížky často spat řit stádo pasoucích se koz. (www.marianskelazne.cz/cs)

NPP Upolínová louka Upolínová louka je podmá čená vstava čová louka s bahenní flórou, p ředevším s porosty upolínu, která byla NPP vyhlášena v roce 1990. NPP Upolínová louka o rozloze 17,77 ha a nadmo řské výšce 785 – 805 m n. m. leží mezi obcemi Prameny a Nová Ves (viz p řílohy obr. 6). V rezervaci je chrán ěna mozaika druhov ě bohatých upolínových, rašelinných a smilkových luk typická pro centrální část CHKO s řadou vzácných spole čenstev a druh ů. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.2.5.3. P řírodní rezervace

PR Holina Přírodní rezervace Holina, o rozloze 40, 84 ha se nachází na jižním svahu Slavkovského lesa, leží při Sedlá čkov ě chat ě v katastrálním území obce Lázn ě Kynžvart

30 (viz p řílohy obr. 7). Geologicky se jedná o drobný ostr ůvek krystalických b řidlic. Rezervace v nadmo řské výšce 676 – 766 m n. m. je tvo řena z části kvalitními čistými bu činami, z části smíšenými porosty buku, smrku, dubu a klenu. Jde o poslední zbytky typických jedlobu čin v této oblasti. Cílem ochrany je tu zabezpe čení dalšího rozvoje těchto p řirozených porost ů. (www.marianskelazne.cz/cs)

PR Mok řady pod Vl čkem Jedná se o pestrou mozaiku mok řadních spole čenstev p řecházejících místy v bezkolencové louky a mok řadní vrbiny, která byla vyhlášena PR v roce 1995 o rozloze 40, 61 ha. V severní části území leží n ěkolik menších rybní čků, v jejichž okolí se nacházejí nejcenn ější slatinná spole čenstva. Východn ě od rybní čků dochází k výronu plyn ů (tzv. mofety). Ob ě části se rozkládají podél drobných vodních tok ů, p řítok ů Pramenského a Mnichovského potoka. Výška území se pohybuje v rozmezí 750 – 760 m n. m. a nachází se na pomezí geomorfologických celk ů Slavkovský les a Tepelská vrchovina (Krásenská vrchovina a Mariánskoláze ňská vrchovina) (viz p řílohy obr. 8). (www.marianskelazne.cz/cs)

PR Planý vrch Přírodní rezervace Planý vrch byla vyhlášena v roce 1966. V ětšinu plochy rezervace o rozloze 11,26 ha zaujímají hadcové bory, v ětšinou se jedná o staré porosty s podrostem smrku. PR Planý vrch se nachází 9 kilometr ů sm ěrem na SSV od Mariánských Lázní a asi 1,5 kilometru východn ě od Pramen ů (viz p řílohy obr. 9). V nadmo řské výšce 735 – 800 m n. m. se zde nachází zelenav ě šedo černá hornina serpentin, již tvo ří řada významných i vzácných nerost ů. (www.marianskelazne.cz/cs)

PR Podhorní vrch Podhorní vrch je vyhaslá sopka, poz ůstatek alpinského vrásn ění z doby p řed 30 - 60 milióny let. Tento unikátní t řetihorní relikt o nadmo řské výšce 847 m n. m., kde rostou významná rostlinná spole čenstva, byl v roce 1997 vyhlášen p řírodní rezervací. Podhorní vrch je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny (viz p řílohy obr. 10). V PR Podhorní vrch o rozloze 31,55 ha se nachází významná vegetace mechových spole čenstev a zbytky p ůvodních lesních porost ů. (www.marianskelazne.cz/cs)

31 PR Prameništ ě Teplé Necelé 3 km od centra Mariánských Lázní najdeme velmi cennou lokalitu Slavkovského lesa, ležící v nadmo řské výšce 749 – 776 m n. m., p řírodní rezervaci Prameništ ě Teplé (viz p řílohy obr. 11). Rozkládá se v m ělké pramenné pánvi říčky Teplé s řadou otev řených p říkop ů a se t řemi rybní čky obklopenými podmá čenými loukami a s parkovými lesíky smrku a olše. Nejzajímav ější jsou narezlé či tmavé mo čály. Tento zachovaný komplex biotop ů o rozloze 44,89 ha je domovem řady vzácných druh ů rostlin a živo čich ů. Posláním rezervace, která vznikla v roce 1993, je ochrana komplexu podmá čených luk a lesních porost ů s výskytem vzácných rostlin a živo čich ů. Připravuje se hrazení meliora čních p říkop ů. (www.marianskelazne.cz/cs)

PR Smra ďoch PR Smra ďoch, která byla vyhlášena v roce 1968, má rozlohu 8 ha a leží v nadmo řské výšce 768 – 776 m n. m. severn ě od m ěsta Mariánské Lázn ě sm ěrem k obci Prameny (viz p řílohy obr. 12). Unikátní rašeliništ ě vzniklé na proplyn ěných výv ěrech podzemních vod, jejichž zápach dal místo jméno, má lesní charakter s dv ěma rozvoln ěnými plochami. Krom ě unikátní řasové flóry zde roste řada vzácných druh ů vyšších rostlin např. prstnatec listenatý, tu čnice obecná a rosnatka okrouhlolistá. (www.marianskelazne.cz/cs)

PR Vl ček Zachovalý bor na hadcovém podloží mezi Prameny a Sítinami o rozloze 62,29 ha je typickou ukázkou p ůvodních porost ů borovice lesní (vogtlandského náhorního ekotypu) na serpentinitu (viz p řílohy obr. 13). P řírodní rezervace Vl ček, která byla vyhlášena PR v roce 1966, leží v nadmo řské výšce 883 m n. m. V bylinném pat ře se dle míry zamok ření st řídají vyšší porosty s hasivkou orli čí a bezkolencem modrým, na podmá čených místech s nižšími porosty p řevládajících ke říčků nap ř. v řesovcem ple ťovým, zimostrázkem nízkým, v řesem obecným a vzácn ějším hvozdíkem lesním. Hadcové výchozy osidlují krom ě vzácných hadcových kapradin, jako je sleziník hadcový a sleziník nepravý, i horská plavu ň vranec jedlový. Endemický rožec ku řičkolistý se vyskytuje jen vzácn ě a spíše na mechatých

32 prameništích. Nejv ětším sou časným problémem je ší ření smrku do starých borových porost ů a na skalky. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.2.5.4. P řírodní památky

PP Ko ňský pramen Severovýchodn ě od obce Chot ěnova m ůžeme v malém údolí pozorovat výv ěr soustavy pramen ů. Výv ěry jsou vzdálené asi 5,5 km od st ředu Mariánských Lázní sm ěrem na jihovýchod a leží v nadmo řské výšce 570 m n. m. (viz p řílohy obr. 14). Jedním z nich je již zmi ňovaný Ko ňský pramen, který byl vyhlášen p řírodní památkou v roce 1996. Pojmenování Ko ňský pramen (Ko ňská kyselka – Pferdesauerling) vzniklo na základ ě pov ěsti, podle níž b ěhem t řicetileté války v p řilehlé bažin ě utonulo vojenské ko ňské sp řežení.(www.marianskelazne.cz/cs)

PP Kynžvartský kámen Kynžvartský kámen, který leží v nadmo řské výšce 610 m n. m., najdeme nedaleko staré cesty spojující nádraží Lázn ě Kynžvart se samotným m ěstem severn ě od Lu čního rybníka (viz p řílohy obr. 15). P řírodní památka Kynžvartský kámen, která byla vyhlášena v roce 1990, je asi 5 m vysoký žulový blok homolovitého tvaru, jehož oblé st ěny jsou zbrázd ěny výraznými žlábkovými škrapy (až 0,5 m hlubokými a 5-20 cm širokými), vzniklými mechanickou i chemickou agresivitou stékající srážkové vody. (www.marianskelazne.cz/cs)

PP Milhostovské mofety Jedná se o skupinu sirouhli čitých plynných výron ů u obce Milhostov, 0,5 km JJV od obce Rájov a 0,5 km V od obce Martinov, ležící v údolí horního a st ředního toku Jilmového potoka, v nadmo řské výšce 620 m n. m. (viz p řílohy obr. 16). PP byla vyhlášena v roce 1993. Mofety tvo ří misky, ze kterých uniká plyn, a prozrazují se svým zápachem v okolí. N ěkteré jsou po celý rok zapln ěné vodou, n ěkteré jsou vyschlé a jejich dno je nažloutlé od vysrážených sirných sloučenin. (www.marianskelazne.cz/cs)

PP Pístovská louka Pístovskou louku tvo ří malá lu ční enkláva na okraji lesa v mírn ě za říznutém údolí 1 km SV od Pístova. Vzhledem ke špatné dostupnosti území a jeho okrajovému

33 umíst ěním mezi lesní porosty zde z ůstal zachován biotop s mozaikou stanoviš ť podmá čených, mezofilních a podhorských luk s hojným výskytem vstava čovitých nap ř. vemení ček zelenavý, vstava č kuka čka, prstnatec májový a bradá ček vej čitý. PP Pístovská louka, která leží v nadmo řské výšce 550 m n. m., vznikla v roce 2003. (www.marianskelazne.cz/cs)

PP Sir ňák Přírodní památka Sir ňák, která leží sm ěrem na východ od Mariánských Lázní, nedaleko Podhorního vrchu (viz p řílohy obr. 17), vznikla v roce 1985 na území v nadmo řské výšce 698 m n. m. a o rozloze 2,86 ha. Sirnato – uhli čité výrony zde vytvá řejí charakteristické bahenní krátery. Drobné rašeliništ ě, vytvo řené kolem mofet, okrašluje krom ě rašeliník ů, suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.2.5.5. Chrán ěná území mimo CHKO Slavkovský les

PR Hamrnický mok řad Přírodní rezervace Hamrnický mok řad byla vyhlášena v roce 1999. Nachází se v JZ části m ěsta Mariánské Lázn ě. Celková rozloha chrán ěného území je 6,6367 ha. V rezervaci je chrán ěna mozaika p řirozených rostlinných spole čenstev, z nichž ochraná řsky nejcenn ější jsou spole čenstva vlhkých pchá čových luk a p řechodových rašeliniš ť s řadou ohrožených a zvlášt ě chrán ěných druh ů cévnatých rostlin jako jsou upolín evropský, prstnatec májový, kruštík bahenní, rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, vachta trojlistá, prha chlumní a star ček poto ční. Plocha je významnou sou částí regionálního biocentra. (www.marianskelazne.cz/cs)

PR Kosatcová louka Tato p řírodní rezervace, která leží u obce Trst ěnice, vznikla v roce 1992 k ochran ě a zachování biotopu kosatce sibi řského s doprovodnými spole čenstvy. (http://portal.gov.cz)

34 4.3. Socio-ekonomická charakteristika území 4.3.1. Obyvatelstvo

Správní obvod ORP Mariánské Lázn ě, který čítá 14 obcí, má k 31. 12. 2007 (podle databáze Českého statistického ú řadu) 24 728 obyvatel. V ětšina obyvatelstva (56,3%) žije ve m ěst ě Mariánské Lázn ě, a to 13 915 obyvatel. Dalšími v ětšími obcemi v regionu podle po čtu obyvatel jsou Teplá, Velká Hle ďsebe a Lázn ě Kynžvart (viz tab. 1). obce SO ORP Mariánské Lázn ě po čet obyvatel k 31. 12. 2007 Mariánské Lázn ě 13915 56,3% Teplá 3065 12,4% Velká Hle ďsebe 2166 8,8% Lázn ě Kynžvart 1592 6,4% Drmoul 852 3,4% Tři Sekery 843 3,4% Stará Voda 474 1,9% Mnichov 400 1,6% Valy 380 1,5% Trst ěnice 351 1,4% Zádub-Závišín 293 1,2% Prameny 141 0,6% Vlkovice 130 0,5% Ovesné Kladruby 126 0,5%

SO ORP Mariánské Lázn ě 24728 100% tab. 1 Celkový p řír ůstek obyvatelstva k 31. 12. 2007 je podle databáze RIS 125 obyvatel, což je oproti roku 2006 výrazný p řír ůstek. Struktura v ěkového složení obyvatel (podle Českého statistického ú řadu k 31. 12. 2007) je následující: 13,3% obyvatel obsahuje v ěková kategorie 0 – 14let. Do kategorie 15 – 59 let pat ří 72,1% obyvatel. Do skupiny obyvatel na 60 let patří podle RIS 14,6% obyvatel. Mikroregionem, zejména m ěstem Mariánské Lázn ě, projdou ro čně tisíce láze ňských host ů. V dob ě láze ňské sezóny, tj. kv ěten až říjen, má region tém ěř dvojnásobek obyvatel. V ěkové složení host ů je však rok od roku starší. V oblasti Mariánskoláze ňska nalezneme pouze minimální po čet tzv. starousedlík ů. Více o historii oblasti a demografických pom ěrech je zachyceno v kapitole 4.4. Historický vývoj řešeného území.

35 4.3.2. Hospodá řství

Ekonomickou výkonnost oblasti nelze charakterizovat pomocí obvyklých ekonomických ukazatel ů získaných z centrálních údaj ů. Uvedené hodnoty vyplývají z údaj ů poskytnutých od jednotlivých obcí mikroregionu. Struktura hospodá řství regionu je velmi pestrá. Mikroregion Mariánskoláze ňsko je zam ěř en na tradi ční průmyslové obory, které využívají místní p řírodní zdroje. Nejvýznamn ějšími obory pr ůmyslu jsou d řevozpracující pr ůmysl, potraviná řství a stavebnictví. V Mariánských Lázních, Lázních Kynžvartu a obci Zádub - Závišín je hlavní prioritou láze ňství a cestovní ruch. Ve Staré Vod ě je tradi ční výroba a zpracování místních surovin ( čedi če) EUTIT. Hlavními potraviná řskými podniky jsou stá čírna minerálních vod Marienbad Waters Mariánské Lázn ě, odkud pochází minerální vody Aqua Maria a Exelsior a Čokoládovny Mariánské Lázn ě, kde se vyrábí tradi ční Láze ňské oplatky Kolonáda. Pro ekonomiku v oblasti m ěla v minulosti velký význam zem ědělská výroba. Přestože p řírodní podmínky nejsou pro ni p říznivé. V posledních deseti letech zaznamenává toto odv ětví úpadek. St ěžejní význam má živo čišná výroba zam ěř ená na chov skotu. Rostlinná výroba produkuje p řevážn ě krmivo pro živo čišnou výrobu a slouží pro údržbu krajiny. Po roce 1990 p řešlo zem ědělství výraznou transformací. Zám ěr rozdrobení velkých farem na rodinné farmy se nepoda řil. Velká část zem ědělských farem p řešla do soukromého vlastnictví vcelku, vlastníkem v ětšiny p ůdy je pozemkový fond a n ěkteré zem ědělské subjekty zanikly úpln ě. Zpracované projekty restrukturalizace se da ří jen velmi t ěžko realizovat. V d ůsledku nedostate čných finan čních prost ředk ů a sílicích konkuren čních tlak ů. Obec Trst ěnice je výrazn ě zem ědělsky orientovaná. V obci Vlkovice zem ědělství v d ůsledku privatiza čních zm ěn částe čně zaniklo. Nejvýznamn ější zem ědělskými subjekty v Mariánskoláze ňsku jsou ZD Trst ěnice, Sdružení soukromých rolník ů Sýkora – Vysoká a Lakto T. S. T ři Sekery. Drobné rodinné farmy se vyskytují v Lázních Kynžvart. Příznivé podmínky jsou v oblasti pro lesní hospodá řství. Oblast je p řibližn ě z 40% zalesn ěná. V poslední dob ě není dostate čně využívána podpora zales ňování zem ědělsky nevyužívaných ploch. Dá se p ředpokládat, že v budoucnu se lesní plochy rozší ří.

36 Převažují smrkové lesy, až v posledních letech se zahájila výsadba listná čů ur čená k obnov ě p ůvodních smíšených jedlobukových les ů. Nejvýznamn ějším lesním komplexem v Mariánskoláze ňsku jsou p říhrani ční lesy Českého lesa a oblast Kladské. Lesnictví je významné p ředevším pro místní d řevozpracující pr ůmysl a pro turistickou atraktivitu území. D řevozpracující pr ůmysl je p ředstavován v mikroregionu zejména podnikem Západo český pr ůmysl a.s., Lesní závod Kladská - pila Lázn ě Kynžvart a dalšími drobn ějšími podniky jako je bývalý nábytká řský podnik SMGS T ři Sekery. Zde se však výrazn ě omezila tradi ční d řevozpracující výroba. V oblasti jsou významná ložiska uranu, ale ve zna čných hloubkách. T ěžba uranu se za posledních 10 let pozastavila. Ve stavebnictví se v oblasti vyskytuje množství menších firem, které jsou soust řed ěny p ředevším v Mariánských Lázních. Ze stavebních firem v okolí je to AD IMMO stavební servis T ři Sekery. Terciární sektor v regionu za poslední období z hlediska zam ěstnanosti posílil, což vyplynulo v blízkosti n ěmeckého trhu. V oblasti cestovního ruchu zde obrovský potenciál jedine čného p řírodního bohatství v podob ě množství minerálních pramen ů a jejich hojném využívání v balneologii v láze ňských centrech. Výhoda pro rozvoj turistického ruchu je patrná též ze stovky let staré tradice cestovního ruchu v oblasti a sou časného množství návšt ěvník ů m ěsta Mariánské Lázn ě. Turisty zde láká krom ě zmín ěných láze ňských služeb též velké plochy park ů a m ěstské zelen ě ve m ěst ě, relativn ě čisté ovzduší a členitá z velké části zalesn ěná krajina. Nedo řešená otázka je v oblasti čistoty povrchových vod a chyb ějící infrastruktury a údržby zelen ě a krajiny a prostupnosti krajiny ve sm ěru obce-les zejména ve venkovských sídlech. Většina aktivit týkajících se cestovního ruchu je soust řed ěna do Mariánských Lázní, kde se nachází 14 cestovních kancelá ří a 61 hotel ů a 2 autocampingy. V ostatních sídlech regionu je zatím zmín ěný turisticky atraktivní potenciál území málo využíván z d ůvod ů již zmín ěné chyb ějící infrastruktury a služeb. Ve velké části obcí chybí úpln ě možnost ubytování, restaurace atd. Pro oblast jako celek zatím neexistuje spole čné informa ční centrum jak pro turistiku, tak pro další aktivity v mikroregionu. Neexistují zatím ani spole čné n ěkolikajazy čné publikace, letáky materiály, sm ěř ování cílen ě pro hosty v oblasti, které by poutaly pozornost návšt ěvník ů k historickým, p řírodním i spole čenským zajímavostem mikroregionu. V mikroregionu Mariánskoláze ňsko jsou služby koncentrovány ve m ěst ě Mariánské Lázn ě a v okolních obcích (Velká Hle ďsebe, Drmoul). Z hlediska trend ů má

37 tato oblast další r ůstové perspektivy, které budou záviset na vývoji sekundárního sektoru (malých a st ředních podnicích zpracovatelského pr ůmyslu a stavebnictví). Větší sídla disponují bankovními a poštovními službami. Expozitury bankovních institucí se nachází v Mariánských Lázních a Lázní Kynžvartu. Pošta chybí v obci Valy a Zádub-Závišín. V ostatních obcích se nachází drobné řemeslné služby obyvatelstva. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.3.3. Doprava

Územím Mariánskoláze ňska probíhá dopravní osa Plze ň - Cheb jak silni ční, tak železni ční. V obci Sklá ře se nachází letišt ě s nezpevn ěnou letištní plochou, které je využíváno pro rekrea ční dopravu malými letadly a pro sportovní létání. Silnice I. t řídy č. 21 Cheb - Velká Hle ďsebe - Chodová Planá - Planá je u Chebu napojena na dva hrani ční p řechody Pomezí a Vojtanov. Tvo ří též spojnici mezi mezinárodními trasami dálnicí E 49 a E 50. Významnou dopravní tepnou pro mikroregion jsou silnice II. t řídy č. 230 Be čov nad Teplou - Mar. Lázn ě a silnice I. t řídy č. 20 (E 49) Karlovy Vary - Be čov nad Teplou – Plze ň, které spojují Mariánskoláze ňsko s krajským m ěstem Karlovy Vary. Hustota silni ční sít ě na území Mariánskoláze ňska je dosta čující. P řevažují však silnice III. t řídy. Trasy jsou zastaralé, vedou v historicky dávných stopách p řes centra sídel, což nevyhovuje rostoucím dopravním požadavk ům, zhoršuje bezpe čnost silni čního provozu a životní prost ředí. Ani technický stav dopravní infrastruktury nevyhovuje sou časným a p ředpokládaným pot řebám. V sou časnosti je p řipravován obchvat na silnici I. t ř. 1/21 ve Velké Hle ďsebi. Návazn ě na tento obchvat bude nutno zrealizovat i obchvaty obcí Trst ěnice a Drmoul. Dále bude t řeba jednat o silni čním obchvatu v Mariánských Lázních a v ostatních sídlech mikroregionu. V dopravní síti mikroregionu je t řeba up řednostnit zlepšení podmínek p řístupu k hrani čnímu p řechodu Broumov - Mähring p řes Trst ěnice a T ři Sekery - Chodovská Hu ť - Krásné. Dále je t řeba vytvá řet územní podmínky pro realizaci p řechodu pro p ěší a cyklistický provoz. Hlavní železni ční tra ť č. 170 s nadregionálním významem prochází mikroregionem v úseku Lázn ě Kynžvart - Valy - Mar. Lázn ě. V této ose se nachází III. železni ční koridor s plánovanou rychlostí 160 km/hod. V sou časné dob ě probíhá optimalizace této

38 trati Cheb – Plze ň. V této trase je plánované zdvojkolejn ění a elektrifikace železni ční trat ě. Pro Mariánskoláze ňsko je dále d ůležitá železni ční tra ť č. 149 Mariánské Lázn ě – Be čov nad Teplou – Karlovy Vary dolní nádraží. Dopravní obslužnost uvnit ř mikroregionu je zajiš ťována z části železni ční ale zejména autobusovou dopravou, ve které došlo po roce 1990 k redukci linek a lze ji nyní charakterizovat jako základní. Na rozší ření po čtu spoj ů a na zajišt ění návaznosti autobusových a železni čních spoj ů nemají obce dostatek finan čních prost ředk ů. Chybí spoje zejména v odpoledních a ve černích hodinách a ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. (www.marianskelazne.cz/cs)

4.3.4. Kultura a služby

Region Mariánskoláze ňska nabízí velmi širokou nabídku služeb, kulturních i sportovních aktivit. V ětšina t ěchto možností je soust řed ěna do m ěsta Mariánské Lázn ě. Sportovní vyžití ve m ěst ě umož ňují nap ř. plavecký bazén, zimní stadion, golfové hřišt ě, ski areál, množství zimních b ěžeckých tratí, tenisové kurty, jízdárna nebo dlouhá plochá dráha. Ve m ěst ě je možné navšt ěvovat sportovní oddíly nap ř. aikida, atletiky, basketballu, bikrosu, moderní gymnastiky, klasického tance, florbalu, jachtingu, jezdectví, kopané, házené, volejbalu a mnoha dalších sport ů. V Lázních Kynžvart má své dlouholeté sídlo oddíl házené a fotbalový klub. V obci Teplá najdeme tradi ční kuželká řský klub. V oblasti Mariánskoláze ňska m ůžeme najít celkem 15 t ělocvi čen a 34 sportovních h řiš ť (viz tab. 2). Za kulturou v mikroregionu se m ůžeme vydat do M ěstského divadla v Mariánských Lázních, kde p ůsobí již 62. rokem ochotnický divadelní spolek Divadlo lidové tvorby a pravideln ě se zde konají operetní ve čery v podání sólist ů západo české opery v Plzni, nebo sólist ů z Hudebního divadla Karlín v Praze. Významným kulturním t ělesem je Západo český symfonický orchestr Mariánské Lázn ě, který pravideln ě vystupuje ve velkém sále spole čenského domu Casino v Mariánských Lázních.

39

tab. 2 (zdroj ČSÚ)

V Mariánských Lázních se koná i celá řada festival ů. Nejvýznamn ějším je jist ě mezinárodní Festival Fryderyka Chopina, který se koná každoro čně v polovin ě srpna. V roce 2009 prob ěhne jubilejní 50. Ro čník tohoto festivalu, kterému p ředchází mezinárodní klavírní sout ěž. Poslední týden v srpnu se koná festival na po čest Johanna Wolfganga von Goethe s názvem Goeth ův týden. Kv ěten je m ěsíc setkávání se sv ětů postižených a nepostižených lidí, kdy se koná Festival porozum ění. V červenci prob ěhne 9. ročník festivalu Jazzové lázn ě a na p řelomu července a srpna se uskute ční 9. ro čník Mariánskoláze ňského kulturního léta. Mezi významné kulturní a spole čenské události pat ří slavnostní zahájení láze ňské sezóny, které se koná za čátkem kv ětna. V mikroregionu m ůžeme navštívit pouze jedno fungující kino, které sídlí v Mariánských Lázních. Dále zde nejdeme muzeum, galerie a zna čné množství sakrálních staveb. Ve m ěst ě Mariánské Lázn ě má sídlo 6 církví nap ř. římskokatolická, pravoslavná, nebo československá husitská. Knihovnické služby zajiš ťuje M ěstská knihovna v Mar. Lázních, M ěstská knihovna v Lázních Kynžvart, Obecní knihovna v Drmoulu, nebo M ěstská knihovna a Infocentrum Teplá. Jako informa ční a turistické centrum slouží Infocentrum m ěsta Mariánské Lázn ě.

40 V Mariánskoláze ňsku se nachází celkem 11 základních v četn ě základních praktických škol. Z toho v Mariánských Lázních se nachází 6 mate řských škol, 3 základní školy a základní um ělecká škola s pobo čkami v Dolním Žandov ě, Drmoulu, Lázních Kynžvart a Velké Hle ďsebi. Dále je zde možno nalézt 4 st řední školy, a to Hotelovou školu, Gymnázium a obchodní akademii, Jezdeckou akademii a Soukromou st řední školu drogistickou. Krom ě toho zde existuje vysokoškolské bakalá řské studium při 1. Léka řské fakult ě UK Praha oboru ergoterapie se zam ěř ením na fyzioterapii a balneologii. Zna čný po čet student ů st ředních a vysokých škol dojíždí do Chebu, Plzn ě a Prahy. Dalšími školskými za řízeními jsou nap ř. M ěstský d ům d ětí a mládeže Mariánské Lázn ě. (www.marianskelazne.cz/cs) V Mariánských Lázních se nachází M ěstská nemocnice a ústav sociální pé če. Chybí zde ale n ěkterá odd ělení jako d ětské a porodnické odd ělení. Nemocnice provozuje léka řskou službu první pomoci. Další nestátní zdravotnická za řízení v oborech základní zdravotní pé če se nachází v Lázních Kynžvart. Pro západní část mikroregionu je spádová okresní nemocnice v Chebu. Problémem je dostupnost léka řské pé če pro obyvatele menších obcí p ředevším z d ůvodu špatné dopravní obslužnosti. Zdravotnické služby dále zabezpe čuje cca 14 ordinací praktického léka ře pro dosp ělé a 9 ordinací pro d ěti. Sociální služby poskytují v Mariánských Lázních a Lázních Kynžvart domov d ůchodc ů, 3 penziony pro d ůchodce a d ům s pe čovatelskou službou. (podle ČSÚ k 31. 12. 2006) V Mariánských Lázních má své sídlo D ětský domov Paprsek. V obci Mnichov se nachází Domov pro osoby se zdravotním postižením.

4.4. Historický vývoj řešeného území 4.4.1. Historie do roku 1808

Kv ůli nep řístupnému terénu bylo Mariánskoláze ňsko v minulosti osídleno velmi řídce. Na území dnešního Slavkovského lesa se nacházely rozsáhlé a neproniknutelné pralesy s nebezpe čnými mo čály a slatinami. První d ůkazy o osídlení pocházení podle historika Friedricha Krause z roku 388 p řed naším letopo čtem, kdy území dnešního Kynžvartu obýval pohanský keltský kmen, a to od roku 388 až do roku 45 p řed Kristem. Toto malé opevn ění se nazývalo “Molobodný Castelum”. (www.laznekynzvart.cz)

41 Další d ůkazy o osídlení Mariánskoláze ňska pocházejí z po čátku 6. století, kdy se sta ří Slované usadili na úrodných územích p ři řekách a potocích, jedná se p ředevším o oblast v okolí dnešního m ěsta Teplá. Již v této dob ě využívaly slovanské kmeny k lé čbě minerální prameny, a tak m ůžeme hovo řit o po čátcích „láze ňské lé čby“. V 9. století se podél obchodní cesty, vedoucí údolím horního toku Mže, vytvo řila na míst ě dnešního města Teplá tvrz. (Gross, 1954) Královská stezka, jak se pozd ěji obchodní cest ě říkalo, vedla z dnešního N ěmecka přes Chebsko do Čech. Na území Mariánskoláze ňska vstoupila za Dolním Žandovem, vedla p řes Kynžvart, plošinu Slavkovského lesa k Teplé a odtud mí řila do st ředních Čech. Hranici Čech a stezku hlídali tepelští Chodové, jejichž st řediskem byla tvrz Teplá. (Švandrlík, 1990) O zvýšení po čtu obyvatel na Mariánskoláze ňsku se zasloužil šlechtic Hroznata. Po smrti manželky a syna se cht ěl zú častnit t řetího k řižáckého tažení, které mí řilo do Palestiny. V Řím ě se však cesty zalekl. Místo toho byl p řijat papežem Celestýnem III., který mu místo nespln ěného slibu uložil založit klášter ke cti Panny Marie. V roce 1193 založil u své tvrze Teplé premonstrátský klášter, kterému po své smrti odkázal svá rozsáhlá území. Klášter byl zakládací listinou vyhlášen v roce 1197. Hroznata povolal do řídce osídlené a hospodá řsky nevyžité Teplé premonstráty z premonstrátského kláštera v Praze na Stahov ě. Premonstrátský řád se zasloužil o ší ření vzd ělanosti a zavád ěním ú čeln ějšího hospodá řství. Hroznata se zasadil o založení řady vesnic v okolí a o to, že se Teplá stala centrem obchodu. (Chaloupková, J. – Řehák, T. Z., 1994) Po návratu ze čtvrté k řížové výpravy se stal Hroznata vojenským správcem a ochráncem majetku nového kláštera. Zajiš ťoval bezpe čnost západních hranic p řed nep řátelskými nájezdy. P ři kontrole pohrani čních oblastí byl v roce 1217 zajat chebskými loupeživými rytí ři. Nep řál si, aby řád zaplatil výkupné, a tak zem řel téhož roku mu čednickou smrtí. V roce 1897 byl církví prohlášen blahoslaveným Hroznatou. (Švandrlík, 1990) Dalším významným krokem v osídlování regionu je výstavba hradu Kynžvart. První zmínka o dokon čení hradu je ze dne 4. 8. 1287. Výstavbu zapo čal Konrad z Hohenbergu za panování českého krále Václava I. Stavba byla dokon čena v roce 1287 jeho synem. To už byl na českém tr ůně slavný P řemysl Otakar II.. Od roku 1287 se Castulum jmenuje “De Kungisewart”. Pro již malé m ěste čko to znamenalo obrovský hospodá řský vzestup, nebo ť se zde za čaly usazovat r ůzné druhy řemesel, p řibyla

42 posádka hradu a za čal p říliv nových obyvatel. Hradní posádka m ěla za úkol st řežit Královskou stezku z Be čova p řes Teplou do Chebu. (www.laznekynzvart.cz) Postupem dalšího století ztrácel hrad významu. Hrad byl opušt ěn a kolem roku 1345 se v n ěm usadili loupeživí rytí ři, kte ří p řepadali obchodní karavany a zle loupili přilehlé okolí. Proto na žádost chebských byl Kynžvartský hrad pobourán. V roce 1356 ud ěluje Karel IV. Kynžvartu m ěstskou pe čeť, která znázor ňuje lva se štítem a t řemi liliemi. (www.laznekynzvart.cz) Ve 14. století, konkrétn ě v roce 1322, bylo Chebsko p řipojeno k Čechám, a tak pohrani ční oblasti získaly strategický význam. P ředevším obec Teplá, která se stala zemskou branou a celnicí. Pozd ěji, v roce 1385 ji opat Bohuš povýšil na poddanské město. (David, P. – Soukup, V. a kol., 1998) Z doby vlády Karla IV. pochází i první zpráva o další obci dnešního Mariánskoláze ňska. Zmínka o obci je datována již do rozmezí let 1366 – 1368, nebo ť ves „Durrenmaul“, jak byla obec tehdy pojmenována, byla uvedena mezi lokalitami, příslušejícími k tzv. „Novým Čechám“ Karla IV., byla zapsána do Zlaté buly a územn ě náležela k Tachovu. (www.obecdrmoul.cz) Po celé 13. a 14. století se na Mariánskoláze ňsku v okolí obce Teplá da řilo rozvoji hospodá řství. Na rozdíl od Kynžvartu, byla Teplá a okolí dlouho osídlena p ředevším českým obyvatelstvem. M ěsto Teplá a řada okolních vesnic si český ráz udržely až do 16. století, kdy byli do kraje povoláni n ěme čtí kolonisté, aby osadili morem vylidn ěné usedlosti. Klášter utrp ěl velké škody za husitských válek. Teprve na za čátku 16. století získal klášter svou bývalou slávu. Na území se za čalo t ěžit st říbro, opat Zikmund von Hausmann založil v okolí 11 rybník ů, obnovil zni čené klášterní budovy a p ředevším založil dnes již sv ětoznámou klášterní knihovnu, která za jeho p ůsobení čítala 700 svazk ů knih. (Chaloupková, J. – Řehák, T. Z., 1994) Nejen v okolí Teplé se t ěžilo st říbro. Práv ě náhodný nález st říbra a m ědi dal vzniknout další obci Mariánskoláze ňska. Nález rudy v Tachovském lese, jak byl dnešní Dyle ňský les tehdy nazván, spadal časov ě do 15. století. První písemná zpráva v Tachovském archivu je z roku 1529 a uvádí nové sídlo v Tachovském lese jako "Drey Hockhenn". Všechny usedlosti byly majetkem Tachovského hradu. Roku 1538 se tu uvádí, že t ěžba t ěžila m ěděné rudy a pro toto místo byly ud ěleny tachovskému pánu Kašparu Pluhovi první hornické svobody. Po jeho smrti t ěžba upadala. Do tohoto období spadá další významná událost na Mariánskoláze ňsku. Ze dne 28. 4. 1528 pochází první písemná zpráva o minerálních pramenech v budoucích

43 Mariánských Lázních. Jedná se o dopis krále Ferdinanda I. tepelskému opatovi Antonovi, aby zaslal do Prahy vzorky dnešního Ferdinandova pramene. Král cht ěl z pramene odpa řovat kuchy ňskou s ůl. Dnes je však známé, že slanou chu ť pramene zp ůsobuje Glauberova s ůl s projímavými ú činky. (Švandrlík, R., 1991) Panství na území východních T ří Seker m ěnilo často své majitele, až ho roku 1627 koupil spolu s panstvím ve Velké a Malé Hle ďsebi rod Metternich ů a rozší řil tak svoje Kynžvartské panství o sousední Sekerské. Z berní buly z roku 1654 se také m ůžeme dozv ědět informace o po čtu obyvatel. Tři Sekery m ěly tehdy pouhých 37 obyvatel, zatímco sousední Velká Hle ďsebe v tu dobu čítala ji 217 obyvatel. Až do 18. století se obci dařilo, rozr ůstala se a hospodá řsky vzkvétala. Na po čátku 18. století postihlo Sekerské panství hladomor a v roce 1742 trp ěla krajina navíc válkou. Francouzští vojáci zavlekli do obce cizokrajnou nemoc, pravd ěpodobn ě malárii. Nep říznivé p řírodní podmínky sužovaly spolu s mnohými nemocemi oblast až do po čátku 19. století. (www.trisekery.cz) Oproti T řem Sekerám byla i obec Drmoul lidnat ější. Rokem 1674 skon čila historie Drmoulu a Hernbergu jako samostatných statk ů, od tohoto roku tvo řily vždy p římou sou část panství Chodová Planá. Rod Haimhausen ů držel Drmoul až do roku 1848. Uvádí se, že v obci bylo tehdy 119 dom ů, 902 osob z toho 101 Žid ů, t řít řídní škola, hospodá řská pokra čovací zem ědělská škola a i škola židovská. (www.obecdrmoul.cz) V historii Mariánskoláze ňska docházelo častokrát v historii k nepravidelným vlnám osidlování území n ěmeckými obyvateli. Další vlna p řišla po t řicetileté válce, kdy v 2. polovin ě 17. století byly opušt ěné a válkou zni čené vesnice osidlovány katolickými sedláky ze sousedního Bavorska. Germanizace zdejšího kraje tak byla v této dob ě dokon čena. Hlavím centrem katolizace se stal klášter Teplá. Hospodá řský, architektonický i kulturní vzestup trval celé 18. století. Díky vlivným známostem opata Trautmannsdorfa nebyl klášter, jako jiné kláštery v západních Čechách, císa řem Josefem II. zrušen. (Chaloupková, J. – Řehák, T. Z., 1994) Práv ě za jeho p ůsobení v klášte ře došlo k významným událostem, které vedly ke vzniku Mariánských Lázní. V 18. století p řišla nová vlna zájmu o lé čivé prameny. Pražský profesor J. A. J. Scrinci a J. J. Zauschner analyzovali zdejší prameny a jejich lé čebné ú činky. V tuto dobu se staly proslulými tzv. májové kůry, kdy se pití vody přisuzoval i mystický význam. Prameny se pily v místech výv ěru. První pokus o láze ňské k ůry se odehrál v Hamrníkách, části dnešních Mariánských Lázní, kam se voda i dovážela. O vznik lázní se zasloužil doktor Josef Nehr, kterému byla opatem

44 uložena pé če o prameny. V dnešních Mariánských Lázních za čal p ůsobit v roce 1779, kdy je poprvé navštívil. U Mariina pramene stálo malé srubové stavení se čty řmi koupelnami, kterému lidé říkali Mariánské lázn ě. Tyto lázn ě daly pozd ěji m ěstu název. (K řížek, V., 1987) V následujících letech, po smrti opata Trautmannsdorfa, se opati nezajímali o Nehrovy návrhy o výstavbu lázní. V roce 1805 se tak Josef Nehr rozhodl sám vystav ět láze ňský d ům a tím definitivn ě rozhodl o osudu místa jako budoucího láze ňského města.

4.4.2. Historie od roku 1808 do roku 1945

V roce 1808 byl první láze ňský d ům „U Zlaté koule“ dostaven, a osada dostala jméno Mariánské Lázn ě. Zatímco okolní obce Mariánskoláze ňska se vyvíjely rovnom ěrn ě, Mariánské Lázn ě zažily ve své historii velké vývojové skoky. Historie města je velmi úzce spjata s klášterem Teplá. O po čáte ční rozvoj obce se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger (1812-1827), který cht ěl pomocí Mariánských Lázní zvýšit hospodá řskou prosperitu kláštera, protože obec byla pln ě ve vlastnictví kláštera Teplá. Za jeho p ůsobení se staly Mariánské Lázn ě roku 1812 samostatnou obcí. (K řížek, V., 1987) Veškeré d ění se v toto období soust řeďuje k Mariánským Lázním, Lázním Kynžvart a obci Teplá. Na rozdíl od obce Teplá a Lázn ě Kynžvart byly v Mariánských Lázních pro láze ňství stále velmi nehostinné podmínky. Období let 1818 – 1824 je dobou hlavní výstavby lázní. Do lázní byl povolán zahradní architekt Václav Skalník, který m ěl za úkol porazit stromy, odstranit balvany a skaliska, odvodnit bažiny a vysušit mo čály, zasypat rokle, místa znovu osázet stromy a ke ři a vybudovat cesty. Tento t ěžký úkol se mu poda řil. Václava Skalníka, doktora Josefa Nehra a opata K. K. Reitenbergera považujeme za zakladatele Mariánských Lázní. (Švandrlík, R., 1991) V Lázních Kynžvart, které již od poloviny 17. století vlastnil rod Metternich ů, byl centrem zámek a okolí. Mariánskoláze ňsko hospodá řsky i kulturn ě vzr ůstalo. V roce 1863 z řizuje Richard Metternich vedle pramenu “Viktorka” první penzion. Tím dává základ a p říklad na výstavbu celého láze ňského území. Na jeho po čest p řejmenovává město Kynžvart známou kyselku na pramen “Richard”. V tu dobu vyv ěrá na malém území šest pramen ů, které využívají k lé čbě. V tuto dobu, v roce 1865, byly Mariánské Lázn ě, které se již v roce 1848 staly nezávislé na klášteru Teplá, vyhlášeny m ěstem.

45 Velký význam pro region m ěla železnice mezi Chebem a Prahou, nazvaná “železnice Františka Josefa”, která byla dokon čena v roce 1871. Vznikem této železnice vzkvétá v Kynžvart ě obchod se d řevem a u nádraží je založena a postavena sklárna na pr ůmyslové sklo, o n ěco pozd ěji pila a stá čírna na minerální vody. V Mariánských Lázních díky železnici vzr ůstá po čet láze ňských host ů, který dosáhl v roce 1874 hranice 10 000 host ů. V roce 1891 po s čítání lidí a dom ů Kynžvart obývá 2001 lidí. V tuto dobu naprosto p řevládá n ěmecký jazyk. (www.laznekynzvart.cz) V regionu se b ěhem 19. století významn ě rozvíjela infrastruktura, byly postaveny silnice do Karlových Var ů, Velké Hle ďsebe. V Mariánských Lázních docházelo k masivní výstavb ě láze ňských dom ů. I v Teplé docházelo k výstavb ě budov a modernizaci kláštera a okolí. Koncem 19. století stál v čele m ěsta Mariánské Lázn ě starosta dr. August Herzig, který se zasloužil o vybudování obecn ě prosp ěšných budov ve m ěst ě nap ř. radnice, tržnice, mate řské školy, synagogy nebo litinové kolonády. V roce 1902 se Mariánské Lázn ě staly okresním m ěstem, do jehož okresu pat řily i Lázn ě Kynžvart. (Švandrlík, R., 1991) Na po čátku 20. století dosáhly Mariánské Lázn ě, Lázn ě Kynžvart a m ěsto Teplá velkého rozkv ětu hospodá řského, ale i spole čenského a politického. V Mariánských Lázních byla dokon čena výstavba láze ňských budov a zdokonalena doprava ve m ěst ě a okolí. Prudký vzestup regionu zastavila první sv ětová válka. Postavení Mariánských Lázní jako evropského politického centra bylo ztraceno. V první sv ětové válce (1914- 1918), bojovali muži z Kynžvartu na všech frontách. Padlo jich v této válce 90. Nejvíce na za čátku války na srbské front ě, nebo ť se zú častnili manévr ů v Sarajevu, kde byl 26. června 1914 zast řelen rakouský následník tr ůnu Ferdinand d`Este s manželkou Žofií. (www.laznekynzvart.cz) Toto období op ět zvýraznilo neustálé st řety českých a n ěmeckých obyvatel v regionu. P řestože 28. 10. 1918 byla vyhlášena Československá republika, nesouhlasili něme čtí ob čané s p řipojením Sudet k ČSR republice a vyhlásili dokonce na protest republiku Deutsch-Böhmen. Tento pokus byl však neúsp ěšný. V roce 1923 se zakládá v Kynžvartu Turnverein, který byl budoucím základem Henleinovy fašistické strany Sudetendeutsche Partei. Rok 1924 se stal prvním p říznivým povále čným rokem, co se láze ňské sezóny tý če. V roce 1928 bylo postaveno moderní letišt ě ve Sklá řích u Mariánských Lázní. Rok 1931 byl op ět nep říznivý, když na region dolehla sv ětová hospodá řská krize. Po čet

46 host ů se snížil pod 30 000. V tu dobu byly již lázn ě z většiny n ěmecké. Česká menšina měla ve m ěst ě velmi obtížné postavení. 30. srpna 1933 byl v Mariánských Lázních ve vile Edelwei β zast řelen n ěmecký antifašistický filozof dr. Theodor Lessing. Vraždu provedli fašisté z obce Valy. Nenávist v ůč i českému obyvatelstvu, n ěmeckým sociálním demokrat ům a Žid ům, se každým rokem stup ňovala, a bylo to vid ět na odchodu jak českého, tak židovského obyvatelstva koncem roku 1933. Z kdysi tak po četné židovské obce zde žily jen židovské rodiny. (www.laznekynzvart.cz) V letech 1918 – 1938 bylo i m ěsto Teplá poškozeno zestátn ěním Mariánských Lázní. V Teplé i Mariánských Lázních byl vybudován vojenský lazaret. Lázn ě tak ztratily sv ůj charakter. Do lázeňských dom ů byla p řemíst ěna odd ělení berlínské nemocnice. Koncem války byly Mariánské Lázn ě vyhlášeny lazaretním m ěstem. I Lázn ě Kynžvart, kde by za války tábor Říšské pracovní služby, se staly lazaretním městem. Podle s čítání obyvatelstva z roku 1939 bylo v Kynžvartu 51 Čech ů a 987 Němc ů. Tém ěř všichni Češi opustili své místo. V strašném postavení byli vále ční zajatci a v ězňové, kte ří koncem války táhli z koncentra čních tábor ů. Byli hnáni do front od vnitrozemí v mrazu, o hladu. Mnozí p ři těchto pochodech smrti zem řeli a jejich hroby najdeme v okolí Mariánských Lázní. V ned ěli 6. kv ětna 1945, p řes marný odpor n ěmeckých chlapc ů z Říšské pracovní služby, byly Lázn ě Kynžvart, Teplá, Mariánské Lázn ě a okolí bez boje obsazeny americkými jednotkami 97. p ěší a 16. tankové divize. (Švandrlík, R., 1991)

4.4.3. Povále čné d ějiny

Po druhé sv ětové válce nebylo v regionu tém ěř žádné české obyvatelstvo. Klášter Teplá, stejn ě jako zámek Kynžvart byly obsazeny americkou armádou. N ěme čtí řeholníci kláštera Teplá byli obvin ěni z kolaborace a uv ězn ěni. Nový opat, bývalý věze ň koncentra čních tábor ů v Osvietimi a Buchenwaldu, He řman Josef Tyl povolal řeholníky z ostatních klášter ů, aby zachoval klášter Teplá. V lét ě roku 1945 byly lázn ě p řelidn ěné. Zásobování pro 40 000 obyvatel nesta čilo. Velkou pomoc regionu poskytla americká armáda. V tu dobu bylo již řízení m ěst pln ě v českých rukou. Americká armáda opustila m ěsto v listopadu 1949. Vylidn ění regionu zp ůsobil i odsun N ěmc ů, který za čal 15. ledna 1946, p řičemž mariánskoláze ňský okres pat řil k těm, z nichž bylo odsunuto tém ěř beze zbytku veškeré

47 německé obyvatelstvo. Tato událost nep řízniv ě ovlivnila provoz láze ňských budov regionu. Po únoru 1948, kdy byly láze ňské zdroje znárodn ěny, z lázní zcela zmizeli zahrani ční hosté, kte ří p řed válkou p ředstavovali 90% host ů. (Švandrlík, R., 1991) Znárodn ěn byl i majetek kláštera Teplá. V noci 13. dubna obsadila klášter státní bezpe čnost a řeholníci byli zat čeni. Po násilném a protiprávním zrušení kláštera se z budov stala kasárna. V roce 1950 vznikla v Mariánských Lázních odborá řská rekreace. Lázn ě byly využívány na celoro ční provoz, což zpo čátku nebylo jednoduché. V roce 1955 byly Mariánské Lázn ě postaveny na úrove ň krajského m ěsta. Po válce byla také řešená otázka bydlení stálých obyvatel, kte ří se do regionu p řist ěhovali z vnitrozemí. Byla vystav ěna nová sídlišt ě. V roce 1960 bylo m ěsto Mariánské Lázn ě jako okres zrušeno a přičlen ěno k okresu Cheb. Postupn ě byla v regionu zrekonstruována a vybudována nová infrastruktura, vystav ěna nová sídlišt ě. Došlo také ke znovuobnovení letecké dopravy ve Sklá řích. 3. kv ětna 1974 byla vyhlášena Chrán ěná krajinná oblast Slavkovský les s centrem v Mariánských Lázních. (Švandrlík, R., 1991) Na za čátku 90. let m ěly Mariánské Lázn ě p řes 18 tisíc obyvatel. V 90. letech 20. století a na po čátku 21. století došlo k územním zm ěnám. Od Mariánských Lázní se v roce 1990 odtrhly obce Zádub-Závišín, Vlkovice a Ovesné Kladruby. 1. dubna 2000 ke stávajícím obcím Teplá, Lázn ě Kynžvart, Mariánské Lázn ě, Vlkovice, Ovesné Kladruby, Zádub-Závišín vznikají další samostatné obce, a to Drmoul, Mnichov, Stará Voda, T ři Sekery, Velká Hle ďsebe, Valy, Prameny a Trst ěnice. Tím region dostal sou časnou podobu 14 obcí náležících k obci s rozší řenou p ůsobností Mariánské Lázn ě. V sou časné dob ě se region snaží op ět získat své postavení jako turistického a láze ňského centra. Po čet turist ů a host ů se v posledních 10 letech významn ě snížil. Došlo také ke zm ěně klientely. Oproti po čátku 90. let minulého století, kdy lázn ě navšt ěvovali turisté p ředevším ze Spolkové republiky N ěmecko, do Mariánskoláze ňska nyní p řijíždí op ět stále čast ěji ruská klientela. Díky láze ňským host ům dosahuje po čet obyvatel v sezón ě tém ěř dvojnásobku. Nejnov ějším trendem v regionu je i skupování nemovitostí pro ú čely tzv. letních byt ů. Mariánskoláze ňsko se v sou časné dob ě op ět snaží dostat se do pov ědomí domácích i zahrani čních host ů a stát se znovu vyhledávanou láze ňskou oblastí. Vzhledem k tomu, že region nenabízí mnoho nesezónních pracovních p říležitostí, ceny služeb pro obyvatele s pr ůměrným platem jsou drahé a vedení m ěsta Mariánské Lázn ě, podle

48 mého názoru, neefektivn ě hospoda ří s finan čními prost ředky, dá se o čekávat, že cesta regionu mezi sv ětová láze ňská st řediska bude otázkou nejednoho desetiletí.

4.5. Vlastiv ědné zajímavosti a významné osobnosti 4.5.1. Pov ěsti o vzniku názvu obcí

Pov ěst o p ůvodu názvu Velká Hle ďsebe

„V dávných dobách byl Kynžvartský pr ůsmyk pokryt hustým lesem, v němž přebývali loupežníci, kte ří p řepadali kupce a cestující na zemské silnici. Když se cht ěli kupci dostat od Chebu do Plzn ě, museli projít tímto nebezpe čným místem. Ke své ochran ě brali s sebou zkušené a s krajem obeznámené stráže. P řed vstupem do lesa komandýr obvykle velel strážím ,Gib Acht!´ (Dej pozor!) a po výstupu ,Sieh dich für!´ (Hle ď si sebe!). Tyto vojenské varovné povely p řevzali i cestující, a když byly postaveny hospody k přenocování na okraji tohoto lesa, p řevzaly povely jako názvy.“ Jednou byl však loupežnický šenk rozbit, loupežníci zajati a popraveni na hradu v Kynžvartě a zájezdní hostinec na okraji lesa dal popud k založení vesnice v těchto místech s názvem Velká Hle ďsebe. Přejato z publikace „Sieh-Dichfür und Gib-Acht“ – „Heimatbuch Marienbad Stadt und Land“, II. Band, Heimatverband der Marienbader Stadt und Land, Staudt-Druck Geisenfeld, 1977, S. 1179 (Švandrlík, R., 2007)

Pov ěst o založení Mariánských Lázní

„P řed lety procházel mladý řemeslník z Chebu do Teplé hustým lesem. Unaven si odpo činul u kloktajícího pramene. Když se napil, zd říml si pod stromem a ve snu se mu zjevila Panna Marie. Levou rukou ukazovala na pramen a prvou rukou mu žehnala. Když se jinoch vzbudil, vytáhl modlitební knížku, z knížky vytrhl Mariánský obraz a upevnil ho na strom, pod kterým spal. Pozd ěji kdosi nahradil list d řev ěným Mariánským obrázkem a podle toho byl nazván pramen Marienbrunnen a celé místo Marienbad.“ Přejato z publikace Urban Michael: „Der Name Marienbad“- Heimatbuch Marinebad Stadt und Land, II. Band, Sudetendeutscher Heimatverband Marienbad, Staudt-Druck Geisenfeld, 1977, S. 1191

49 Skute čnost má však jiné vysv ětlení. Vysloužilý voják, který byl zran ěn v jedné bitv ě v polovin ě 18. století, si zde lé čil své zran ění. Za úsp ěšné vylé čení z vd ěč nosti připevnil na strom Mariánský obrázek. (Švandrlík, R., 2007)

4.5.2. Významní návšt ěvníci Mariánských Lázní a okolí

„Hle: tam, kde se zem ě otevírá, aby vydala své lé čivé síly, p řicházejí ti nejlepší, aby je zachytili, aby jim porozum ěli, aby je dovedli p ředat dalším. Místo láká své lidi a oni se jeho lidmi stávají. Ono se stává jejich m ěstem. Génius osobnosti se setkává s géniem místa a nastává sp řízn ění volbou.“

(Miroslav Horní ček, z katalogu výstavy Proslulí návšt ěvníci proslulých lázní, červenec 1986)

V dob ě, kdy Karlovy Vary byly již řadu let proslulými sv ětovými lázn ěmi, za čínají se také o nov ě vzniklých Mariánských Lázních dozvídat hosté ze všech kout ů sv ěta. Mezi tisíci host ů, kte ří se p řijeli lé čit do Mariánských Lázní a obdivovat krásy okolí, jmenujme n ěkolik významných slavných návšt ěvník ů:

Johann Wolfgang von Goethe (1749 – 1832) - německý básník, prozaik, dramatik, historik um ění a um ělecký kritik, právník, politik, biolog a stavitel - navštívil Mariánské Lázn ě v letech 1820, 1821, 1822 a 1823 - bydlel v Klebelsberkov ě paláci (hotel Stadt Weimar/Kavkaz, Goethovo nám.) a v Domu U zlatého hroznu (Goethovo nám., nyn ější M ěstské muzeum) - seznámil se zde se svou láskou Ulrikou von Levetzow, po jejímž odmítnutí odjíždí z Mariánských Lázní a píše Mariánskoláze ňské elegie

Josef Dobrovský (1753 – 1829) - kn ěz, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích, představitel tzv. 1. generace národního obrození - navštívil Mariánské Lázn ě v roce 1823 - bydlel v hotelu Hv ězda (Goethovo nám.)

50 Fryderyk Chopin (1810 – 1849) - polský hudební skladatel, klavírní virtuos - navštívil Mariánské Lázn ě v roce 1836 - bydlel v dom ě Bílá labu ť (Hlavní t řída, nyn ější D ům Chopin)

Jan Neruda (1834 – 1891) - český básník a spisovatel - Mariánské Lázn ě navštívil v roce 1872 - v roce 1872 uve řejnil dv ě novely o Mariánských Lázních v publikaci "Menší cesty - Doma. Severozápadní lázn ě naše."

Nathaniel von Rothschild (1836 – 1905) - víde ňský baron a banké ř - v roce 1876 byl na lé čebném pobytu v Lázních Kynžvart

Eduard VII. (1841 – 1910) - panovník Spojeného království Velké Británie a Irska v letech 1901 – 1910 - Mariánské Lázn ě navštívil dev ětkrát jako "lord Renfrew" či vévoda z Lancasteru, avšak jeho inkognito zde bylo známo - přijížd ěl vždy v srpnu a byl ubytován v hotelu Klinger č. p. 36 (r. 1897, dnes zbo řen) nebo v hotelu Stadt Weimar/Kavkaz č. p. 9 na Goethovo nám ěstí, (v letech 1899 a 1903 - 1909) - v roce 1904 se zde setkal s rakouským císa řem Františkem Josefem I.

František Josef I. (1830 – 1916) - předposlední rakousko-uherský císa ř v letech 1848 – 1916 - navštívil Mariánské Lázn ě dvakrát, poprvé 5. zá ří 1847 jako 17letý arcivévoda s mladšími bratry Ferdinandem Maxmiliánem (pozd ějším mexickým Císa řem) a Karlem Ludvíkem - byli ubytováni v Klingerov ě hostinci č. p. 36 (zbo řeno - areál Arnika) a podruhé ve vile č. p. 33 (Luginsland, dnes Lil v Anglické ulici) - 16. srpna 1904 se setkal s anglickým králem Edwardem VII. - František Josef povýšil Mariánské Lázn ě na m ěsto roku 1865

51 Tomáš Garrique Masaryk (1850 – 1937) - český pedagog, politik a filozof, první prezident Československé republiky - navštívil Mariánské Lázn ě v letech 1882, 1922 a 1927 - byl ubytován v hotelu Weimar/Kavkaz na Goethovo náměstí

Jaroslav Seifert (1901 – 1986) - český básník, první český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984) - pobýval v Mariánských Lázních v letech 1951,1958,1963, 1967, 1971, 1972 a 1975, z toho šestkrát na klinice Výzkumného ústavu balneologického v Ruské ulici (nyn ější hotel Falkensteiner Grand Spa Hotel Marienbad) - k jeho básním o Mariánských Lázních pat ří známá "Elegie z Mariánských Lázní" (1962) ve sbírce "Odlévání zvon ů" a báse ň "K řížový pramen" z Vánoc 1982

Miroslav Horní ček (1918 – 2003) - český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik - do Mariánských Lázní p řijížd ěl dlouhá léta pravideln ě, snad dvacetkrát, v červnu a pobýval v lé čebn ě Svoboda (hotel Svoboda) - autor Dopisu fontán ě ke slavnostnímu otev ření Zpívající fontány 30. 4. 1986 - autor knihy o m ěst ě „Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních“ z roku 1975

Mariánské Lázn ě a okolí navštívila celá řada významných osobností. Krom ě Gustava Husáka navštívili Mariánské Lázn ě všichni prezidenti Československé i České republiky. Mezi další slavné hosty pat řili n ěmecký hudební skladatel Karl Maria von Weber, autor první české opery a české hymny František Škroup, ruský dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol, n ěmecký hudební skladatel Richard Wagner, norský spisovatel Henrik Ibsen, český spisovatel Václav Beneš T řebízský, n ěmecký filozof Friedrich Nietsche, rakouský hudební skladatel Johann Strau β, americký satirik Mark Twain, americký vynálezce Tomáš Alva Edison, rakouský psychiatr Sigmund Freud, česká operní p ěvkyn ě Ema Destinnová, perský šach Mezzefír Eddin, pražský n ěmecký spisovatel Franz Kafka, n ěmecký filozof a spisovatel Theodor Lessing, český prozaik Vít ězslav Nezval a mnoho dalších. (Švandrlík, R., 1986)

52 4.5.3. Architektonické památky

V regionu Mariánskoláze ňsko a p ředevším v Mariánských Lázních m ůžeme vid ět krom ě krásné p řírody také mnohé architektonické památky. Pat ří mezi n ě nap ř. renesan ční zámek Kynžvart z 16. století, románsko-gotický klášter Teplá z 12. století (s barokní p řestavbou v 18. století) s druhou nejv ětší knihovnou v České republice, litinová kolonáda v Mariánských Lázních z roku 1888 – 1889 s freskami Josefa Vyle ťala, Anglikánský kostel v Mariánských Lázních (napodobenina románsko – gotického anglického slohu) z 19. století, Pravoslavný kostel sv. Vladimíra v Mariánských Lázních z po čátku 20. století, napodobenina z říceniny hradu v Mariánských Lázních z roku 1876 rozhledna Hamelika nebo budova Nových lázní v Mariánských Lázních z 19. století, s překrásnými interiéry ( Římské lázn ě).

53 5. VÝZKUMNÁ ČÁST

Do své práce jsem navíc oproti zadání za řadila i výzkumnou část. Provedla jsem dotazníkové šet ření ve dvou školách v Mariánských Lázních, ve dvou t řídách 4. ro čníku základní školy. Celkem se mého výzkumu zú častnilo 52 žák ů. Žáci m ěli na spln ění úkol ů v dotazníku jednu vyu čovací hodinu. Pracovali samostatn ě. Nejprve jsem si stanovila hypotézu: žáci 4. ro čníku prokážou celkem dobrou znalost u čiva o místním regionu s menšími nedostatky v práci s mapou. Anonymní dotazník obsahoval 5 úkol ů. V prvním úkolu m ěli žáci zakreslit na map ě, která zachycovala oblast Karlovarského kraje s mírným p řesahem do Plze ňského kraje a Spolkové republiky N ěmecko, oblast, kterou by nazvali jako Mariánskolázeňsko. Cílem mého šet ření bylo zjistit p ředevším, jak vymezují žáci území Mariánskoláze ňska a jak se ztotož ňují s tímto „pojmem“. Jelikož žáci pocházejí z různých obcí pat řících do oblasti Mariánskoláze ňska (tak, jak jsem oblast vymezila já), ale i mimo tuto oblast, zajímalo m ě, do jaké míry se vnímají svou p říslušnost k dané oblasti sami.

graf č.1: Četnost obcí Mariánskoláze ňska v dotazníku

100% 100% 96% 88% Mariánské Lázn ě 90% 83% Zádub- Závišín 80% 77% 75% 75% Lázn ě Kynžvart Vlkovice 70% Teplá 58% 60% Mnichov 50% 48% 48% Ovesné Kladruby 50% 42% Prameny 38% 40% Drmoul Valy 30% 27% Velká Hle ďsebe 20% Tři Sekery 10% Trst ěnice Stará Voda 0% obce Mariánskoláze ňska

graf č. 1 Z dotazníku vyplynulo, že Mariánské Lázn ě jednozna čně pat ří do oblasti Mariánskoláze ňska (viz graf č. 1). Další obce v četnosti nedosáhly 100%, což m ůže být zapříčin ěno vzdálen ější polohou obcí od centra Mariánských Lázní, nebo tím, že za daných obcí dojíždí denn ě do školy do Mariánských Lázní pouze málo žák ů.

54 Zajímavostí je, že obec Dolní Žandov, která do oblasti Mariánskoláze ňska nepat ří, zaujala v četnosti lepší pozici, než p ět obcí, které do oblasti pat ří a získala 50% (viz graf č. 2). Tento výsledek p řičítám práv ě tomu, že z této obce navšt ěvuje školy v Mariánských Lázních velké množství d ětí.

graf č.2: Četnost obcí mimo oblast Mariánskoláze ňska

100%

90% Dolní Žandov 80% Be čov n.Teplou 70% Planá Chodová Planá 60% 50% Toužim 50% Brod n.Tichou 40% Kynšperk n.Oh ří 40% 37% 33% Horní Slavkov 30% Mähring (BRD) Cheb 20% 15% 13% Františkovy Lázn ě 10% 8% 10% 4% 4% 4% 0% obce mimo oblast Mariánskoláze ňska

graf č. 2 V druhém úkolu m ěli za úkol vyjmenovat několik architektonických pam ětihodností, turistických a p řírodních zajímavostí, které znají v Mariánských Lázních.

graf č.3: Četnost jednotlivých zajímavostí v Mar.Lázních Kolonáda Městské muzeum Zpívající fontána 100% 90% prameny 90% 79% Geologický park 80% Městské divadlo 70% Miniaturpark

60% Ruský kostel 52% rozhledna Hamelika 50% 42% Anglikánský kostel 40% 33% 33% 31% Goethovo nám ěstí 30% 27% lázn ě

20% Městská radnice 8% Mírové nám ěstí 10% 4% 4% 4% 4% 4% 4% 4% 2% park 0% Přírodní park Prelát pam ětihodnosti, turistické a p řírodní zajímavosti Golfové h řišt ě graf č. 3

55 Zde obsadila s 90% první místo budova Kolonády (viz graf č. 3). Dalšími významnými zajímavostmi byly podle žák ů M ěstské muzeum, Zpívající fontána a mariánskoláze ňské prameny.

graf č.4: Četnost zajímavostí v M.L. a okolí nau čná stezka Kladská klášter Teplá rašeliništ ě Smra ďoch 100% zámek Lázn ě Kynžvart 90% hrad Loket CHKO Slavkovský les 80% 71% Král smrk ů 70% prameny 60% hrad a zámek Be čov 60% Pavlovice 50% Podhorní vrch 38% Konstantinovy Lázn ě 40% 31% hotel Krakonoš 30% hotel Monty 19% rozhledna Hamelika 20% 15% 15% 13% 12% Ski areál Koliba 10% 8% 8% 10% 6% 6% 6% Ovesné Kladruby 4% 2% 2% 2% 2% Velká Hle ďsebe 0% malá ZOO p ři DDM Mariánské Lázn ě a okolí vyhlídka Panorama

graf č. 4 Ve t řetím úkolu se daná oblast týkala okolí Mariánských Lázní. Do grafu (viz graf č. 4) jsem ale nakonec zanesla i výsledky, které neodpovídají zadání. Mnoho žák ů vyjmenovalo místa a zajímavosti, které bu ď pat ří p římo do m ěsta Mariánské Lázn ě (nap ř. nau čná stezka Kladská), i když svou vzdálenou polohou od centra m ěsta by se mohlo zdát, že již sou částí m ěsta nejsou, anebo jmenovali místa, která pat ří mimo oblast Mariánskoláze ňska, ale jsou žák ům dob ře známá (nap ř. hrad Loket nebo hrad a zámek Be čov). Otázka čtvrtého úkolu zn ěla vyjmenovat osobnosti, které mají, podle žák ů, vztah k Mariánským Lázním. Z výsledk ů vyplývá, že žáci si nejvíce s Mariánskými Lázn ěmi spojují osobnost polského hudebního skladatele a klavírního virtuose Fryderyka Chopina (viz graf č. 5). Domnívám se, že nejen díky znalostem z hodin vlastiv ědy, ale především díky velkému významu, jaký tato osobnost pro naše m ěsto nese.

56

graf č.5: Četnost osobností se vztahem k Mar.Lázním

100%

90% 79% F.Chopin 80% J.W.Goethe 70% V.Skalník T.G.Masaryk 60% 56% 54% N.V.Gogol 50% K.K.Reitenberger M.Gorkij 40% 37% 31% starosta Z.Král 30% V.Klaus velmož Hroznata 20% 13% J.Paroubek 12% 10% 10% 6% 2% 2% 0% osobnosti Mariánských Lázní

graf č. 5 Druhý, t řetí a čtvrtý úkol plnily v dotazníku p ředevším orienta ční funkci. Zajímalo mě, nakolik žáci znají své m ěsto a jeho okolí. Ale i výsledky t ěchto úkol ů jsem neopomenula p ři tvorb ě projektu a sestavování u čebnice a pracovních list ů. V projektu o osobnostech m ěsta jsem se zam ěř ila práv ě na v dotazníku nejvíce frekventované osobnosti. V pátém úkolu m ěli žáci za úkol napsat, jaké informace navíc by si p řáli v ědět navíc o Mariánských Lázních a jeho okolí. Z dotazníku vyplynulo, že 56% žák ů by se cht ělo navíc dozv ědět informace o historii m ěsta- o jeho vzniku a historii, o láze ňství ve měst ě, o cenách zboží a služeb v minulosti, o jazyku a zvycích na tomto území a o historii školství v Mariánských Lázních. 31% žák ů si p řálo dozv ědět se více pov ěstí o měst ě a jeho okolí, 19% žák ů zajímalo, jak vypadalo m ěsto v období 2. sv ětové války a 12% žák ů si p řálo dozv ědět se více o faun ě a flo ře v okolí Mariánských Lázní. Výsledky pátého úkolu považuji za velmi d ůležité, nebo ť p ředevším z nich jsem vycházela p ři tvorb ě projekt ů a u čebního textu. Do své práce jsem za řadila projekt o faun ě a flo ře nau čné stezky Kladská, kde se žáci dozv ědí o okolní p řírod ě více. O historii m ěsta, pov ěstech a dalších zajímavostech se žáci dozv ědí v učebním textu o Mariánskoláze ňsku.

57 Domnívala jsem se, že žáci prokážou celkem dobrou znalost u čiva o místním regionu, ale p řed čili mé o čekávání. Žádný dotazník nez ůstal nevypln ěný (viz p řílohy obr. 19) A také první úkol (zakreslení do mapy) zvládli žáci nad mé o čekávání dob ře. Jako dotazník s nejlépe spln ěným prvním úkolem bych ozna čila dotazník na obr. 18 (viz p řílohy). Zde sice autor ( či autorka) jako oblast Mariánskoláze ňska vnímá i obce Chodová Planá a Dolní Žandov, které do oblasti nepat ří, p řesto hodnotím toto zpracování jako velmi uspokojivé.

58 6. DIDAKTICKÉ ZPRACOVÁNÍ TÉMATU MARIÁNSKOLÁZE ŇSKO PRO VÝUKU VLASTIV ĚDY VE 4. RO ČNÍKU ZÁKLADNÍ ŠKOLY 6.1. U čebnice pro 4. ro čník základní školy

Učebnice ve verzi použitelné pro prezentaci v programu Microsoft PowerPoint (nejlépe verze 2003 – 2007) je sou částí p řílohy na CD a jako samostatná tišt ěná p říloha. Náhled prvních 5 slid ů je v obrazové p říloze. Název u čebnice je „Mariánskoláze ňsko s Ka čenkou a Robinem“ s podtitulem „U čební pom ůcka pro 4. ro čník základní školy“. Má rozsah 84 slid ů a je rozd ělena do 15 kapitol, které obsahují vlastiv ědnou charakteristiku Mariánskoláze ňska – vymezení a polohu regionu, fyzicko- geografickou charakteristiku, socio-ekonomickou charakteristiku, historický vývoj Mariánskoláze ňska a vlastiv ědné zajímavosti o významných osobnostech, architektonických památkách a pov ěsti z regionu Mariánskoláze ňska. V obrazové příloze u čebnice je množství fotografií a map. Pr ůvodci po u čebnici jsou dva kamarádi, kte ří bydlí v tomto regionu, Ka čenka a Robin. Úvod obsahuje p řivítání a motivaci v podob ě výzvy k uskute čnění výletu po Mariánskoláze ňsku. Dále zde najdeme vysv ětlivky ur čené k lepší orientaci v textu. Tu čné černé a červené písmo upozor ňuje na d ůležité pojmy, neznámé pojmy jsou zvýrazn ěny zelen ě a vysv ětleny v záv ěru kapitoly. Modrý text odkazuje na mapu či obrázek v příloze. Celá u čebnice je provázána hypertextovými odkazy, které umož ňují rychlejší pohyb v textu a umož ňují libovolné p řecházení mezi kapitolami. Přim ěř en ě náro čný u čební text je dopln ěn zajímavostmi a informacemi mimo povinný rámec v záv ěru kapitoly. Záv ěr každé kapitoly (krom ě kapitol č.13 a 14, které jsou zajímavostmi nad rámec u čiva) tvo ří shrnutí d ůležitých informací a problémové úkoly.

6.2. Pracovní listy k učebnici

Pracovní listy jsou ur čeny k záv ěre čné shrnující kontrole získaných informací. Pro pr ůběžnou kontrolu získaných informací slouží úkoly v záv ěru kapitoly u čebnice. Pracovní listy jsou v podob ě tišt ěné. Obsahují 14 fixa čních úloh k problematice regionu Mariánskoláze ňsko. Každé cvi čení má jinou podobu, najdeme zde úlohy typu

59 osmism ěrka, spojování obrázku se jménem a textem, dopl ňovací cvi čení, slepá mapa, test, volné tv ůrčí psaní, ur čení pravdivosti výpov ědi, dopl ňovací cvi čení s možnostmi, tajenka, spojování pojmu s obrázkem, slovní p řesmy čky, písmenkové p řesmy čky, spojování pojmu s textem, nebo jednoduchá slovní odpov ěď .

60

Pracovní listy k učebnici pro 4. ročník

Mariánskolázeňsko

sss Kačenkou a Robinem

61 1. Doplň:

Mariánskolázeňsko leží v ______kraji. Na

______hraničí se Spolkovou republikou ______

. Centrem Mariánskolázeňska je město ______.

Region se skládá ze ______obcí např. ______,

______, ______.

2. Zakresli do mapy a správně spoj. Název, který ti zbude, zakroužkuj.

Slavkovský les Dyleň

DylDyleňskáeňská vrchovina Podhorní vrch

Tachovská brázda Lysina

Tepelská vrchovina

62 3. Najdi v osmisměrce 5 řek, které tečou v našem regionu, a vypiš je:

A U T B K Ř Y N Ž Ý S

R O P R A M E N S K Ý

N Ř A L P K U F Š S R

P Š C E J C Á T S R P

A V A B I L Á K L E V

K Z M Ý P X Ř D C M B

Ů A Z E V É I N H A O

K O T O P Í S O K H Ž

______,

______potok,

,

______,

______potok.

Tyto řeky tečou do ______, nebo do ______.

63 4. Vypiš, které prameny znáš a kde je najdeš.

______

______

______

5. Správně seřaď písmena a zjistíš, co v našem regionu žije a roste.

Všechny rostliny zakroužkuj.

AKRIAN SÁKOHR ______

ENLEJ VSOKERÝP ______

RÝV KEVÝL ______

KAORASTN STLUHÁLIROKOO ______

NÍVEŠBLOK PLKOEVÝLE ______

RETÝNOP TASAŘNÝ ______

6. Doplň tajenku a napiš její výsledek.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

64 Legenda:

1. Místo, kde příroda vypadá jako sibiřská tajga, se nazývá ……………… rašeliny.

2. Název chráněné masožravé rostliny je rosnatka …………………… .

3. Rašeliniště se zapáchajícími vývěry plynu, podle kterých dostalo svůj název.

4. Podle stupně ochrany označujeme toto území za nejvíce chráněné. Má zkratku

NPR a je to národní přírodní …………………………… .

5. Název žlutě kvetoucí chráněné rostliny je ………………… horská.

6. Jiný název pro bahenní sopky je …………………… .

7. Chráněné území, které má zkratku PR, je přírodní ………………………… .

8. Pevná neživá látka např. žula má název ………………… .

9. Chráněné místo, kde roste rožec kuřičkolistý, má název …………………… .

10. Asi 5 metrů vysoký kámen, který má na sobě velké zářezy, má jméno

………………………… kámen.

TAJENKA: CHKO ______les.

7. UspořádeUspořádejj správně slova v jednotlivých větách tak, aby text dával smysl.

V 24 728 regionu žije našem obyvatel.

______

Obyvatel s největším počtem místa jsou město Lázně Mariánské, město a obec Hleďsebe Teplá Velká.

______

______

Od turistů do hostů sem přijíždí hodně lázeňských května a října.

______

______

65 8. Spoj správně slova z prvního a druhého sloupce.

dřevozpracující průmysl Marienbad Waters

Lázeňské oplatky Kolonáda Trstěnice

EUTIT Mariánské Lázně chov skotu Kladská

Aqua Maria Stará Voda

9. Doplň chybějící slova do textu. Využij nápovědu.

Hlavními ______v regionu jsou silnice č. 21 z Chebu směrem do ______a silnice č. 230, která směřuje do

Karlových Varů. ______z Chebu do Plzně u nás staví v ______, ve Valech a Mariánských Lázních. Další vlaková trať míří z Mariánských Lázní do ______.

Plzně, vlaky, Karlových Varů, silnicemi, Lázních Kynžvart

10. Zakroužkuj, jestli je věta pravdivá (ANO), nebo není (NE).

V Teplé se každoročně v polovině srpna koná Festival Fryderyka

Chopina. ANO – NE

Většinu míst pro kulturu nebo sport najdeme v Mariánských Lázních.

ANO NE

66 Můžeme zde navštívit bazén, pláž, divadlo, multikina nebo zábavný park. ANO – NE

11. U každé věty vyber a zakroužkuj jednu správnou odpověď.

1) Mariánskolázeňsko bylo dlouho neobydlené kvůli:

a) divokým dravým šelmám, kterých se lidé báli

b) nepříznivým přírodním podmínkám

c) drahému nájmu

2) Prvními obyvateli byli:

a) Keltové

b) Indiáni

c) Arabové

3) Nejprve vznikaly osady v blízkosti Královské stezky, což byla:

a) oblíbená vycházková cesta Václava I.

b) obchodní cesta z Německa do Čech

c) turistická cesta, která vedla z Čech do Itálie

4) O rozvoj regionu se zasloužil šlechtic Hroznata, který roku 1197:

a) nechal zabít všechny dravé nebezpečné šelmy

b) vykácel všechny husté lesy v okolí

c) založil klášter Teplá

5) Hrad Kynžvart a osady Prameny, Drmoul, Tři Sekery vznikly:

a) ve 13. a 14. století

b) v 8. a 9. století

c) v 19. a 20. století

6) Roku 1808 vznikly Mariánské Lázně. Zakladateli byli:

a) Johann Wolfgang von Goethe, Josef Nehr a Václav Skalník

b) Josef Nehr, Karel Kašpar Reitenberger a Fryderyk Chopin

c) Josef Nehr, Karel Kašpar Reitenberger a Václav Skalník

67 7) Rozvoj regionu zastavila 1. a 2. světová válka. V období 2. světové války se v Lázních Kynžvart, Teplé a Mariánských Lázních nacházel:

a) vojenský lazaret

b) hustý prales

c) nic žádné stavby ani lidé

8) Současnou podobu získalo Mariánskolázeňsko v roce 2000, kdy:

a) odešli z regionu všichni Němci

b) na Mariánskolázeňsku opět vyrostli hustý prales

c) se od Mariánských Lázní odtrhly obce, které se osamostatnily

12. Přiřaď k obrázku správné jméno a text.

Johann Wolfgang von Goethe český básník

Fryderyk Chopin polský klavírista

Jaroslav Seifert československý prezident

Tomáš Garrique Masaryk německý básník

68 13. Vytvoř správnou dvojici.

Pravoslavný kostel sv. Vladimíra

zámek Kynžvart

Nové lázně

Klášter Teplá

Anglikánský kostel

rozhledna Hamelika

Kolonáda v Mariánských Lázních

69 14. Napiš: a) pověst o vzniku obce Velká Hleďsebe b) svou vlastní pověst o libovolném místě v našnašemem regionu

a)a)a)______a) ______

______

______

______

______

______

______

______

______

______

______

b)b)b)______b) ______

______

______

______

______

______

______

______

70 6.3. Metodická p říru čka k učebnici a pracovním list ům

V metodické p říru čce uvádím rady a vhodné tipy, jak s elektronickou učebnicí pracovat. Využití je na každém uživateli. U čebnice je určena k zpest ření u čiva ve výuce vlastiv ědy ve vzd ělávací oblasti „ Člov ěk a jeho sv ět“, k tematickému okruhu „Místo, kde žijeme“ a „Lidé a čas“. Je koncipována pro použití v programu Microsoft PowerPoint (nejlépe verze 2003 – 2007). U čebnice není primárn ě ur čena pro samostudium. Hypertextové odkazy umož ňují rychlejší manipulaci s učebnicí. Krom ě rad k vybraným slid ům zde uživatel najde správné řešení úkol ů na pracovních listech. Vhodným dopln ěním kapitoly o chrán ěné p řírod ě je řízená činnost s názvem „Kladská“, která p ředstavuje vlastiv ědnou exkurzi po nau čné stezce Kladská s pln ěním zadaných úkol ů. Kapitolu o významných osobnostech je možno doplnit projektem „Po stopách slavných osobností“. Ob ě aktivity jsou ur čeny pro žáky 4. ro čníku základní školy.

71

Metodická příručka k učebnici pro 4. ročník

Mariánskolázeňsko

sss Kačenkou a Robinem

72 Slide č. 3 - žáci si musí dob ře prohlédnout zna čky a jejich význam, aby se mohli v u čebnici orientovat Slide č. 4 - obsah u čebnice - hypertextové odkazy umož ňují p řechod k libovolné kapitole Slide č. 5 - krom ě mapy v odkazu lze využít i jiné mapy České republiky a Karlovarského kraje Slidy č. 7, 11, 17, 20, 24, 31, 34, 39, 43, 46, 55, 59 - shrnutí informací z jednotlivých kapitol Slide č. 8 - k úkolu č. 1 využijeme mapu České republiky nebo Karlovarského kraje - k úkolu č. 2 využijeme mapu ze slidu č. 71 Slide č. 9 - použijeme mapu ze slidu č. 72 nebo turistickou mapu s měř ítkem 1 : 50 000 (maximáln ě 1 : 100 000) nap ř. mapa Vojenský kartografický ústav : Slavkovský les a Mariánské Lázn ě. Praha: Trasa, 2002 Slide č. 12 - pracujeme s mapou ze slidu č. 72 nebo s turistickou mapou Slide č. 13 - použijme mapu ze slidu č. 75 nebo turistickou mapu Slide č. 15 - m ůžeme p řipravit ochutnávku jednotlivých pramen ů Slide č. 18 - použijeme mapu ze slidu č. 75 nebo turistickou mapu Slidy č. 19, 21 - pracujeme s mapou České republiky Slidy č. 22, 25 - využijeme atlas rostlin a živo čich ů nap ř. Aichele, D.: Co tu kvete?. Praha: Ikar, 1996. a publikaci Savci ze stejné edice Slide č. 26 - vhodné za řadit zde řízenou činnost „Kladská“ Slidy č. 26 – 30

73 - využijeme oficiální internetovou stránku CHKO Slavkovský les (www.slavkovskyles.cz), turistickou mapu nebo mapu ze slid ů č. 79 a 80 Slide č. 32 - pracujeme s turistickou mapou nebo mapou ze slidu č. 80 Slidy č. 41, 42, 44 - využijeme mapu ze slidu č. 82 nebo autoatlas České republiky nap ř. Kolektiv autor ů: Autoatlas České republiky a Evropy. Praha:Metafora, 2005. Slide č. 45 - využijeme oficiální internetovou stránku m ěsta Mariánské Lázn ě (www.marianskelazne.cz/cs) Slide č. 46 - kapitolu m ůžeme doplnit o zajímavosti nap ř. z knihy Švandrlík, R.: 106x Mariánské Lázn ě, aneb, Vypráv ění o m ěst ě, kterému posta čilo sto let k dosažení sv ětové proslulosti. Praha: Západo české nakladatelství, 1990. nebo z internetových stránek Hamelika (www.hamelika.cz), oficiálních stránek m ěst Drmoul (www.obecdrmoul.cz), Teplá (www.tepla.cz), Lázn ě Kynžvart (www.laznekynzvart.cz) Slide č. 57 - vhodné za řadit zde projekt „Po stopách slavných osobností“ - informace je možné rozší řit nap ř. z knihy Švandrlík, R.: Významní návšt ěvníci v Mariánských Lázních. Mariánské Lázn ě: KaSS, 1986.nebo z internetových stránek Hamelika (www.hamelika.cz) Slide č. 61 - kapitolu m ůžeme rozší řit o informace z knihy Švandrlík, R.: Staré pov ěsti 1. díl – Mariánskoláze ňsko, Tepelsko, Kynžvartsko. Mariánské Lázn ě: vlastním nákladem, 2007. Slidy č. 65 – 67 - záv ěre čné shrnutí informací Slidy č. 70 – 83 - obrazová p říloha

74 1. Doplň:

Mariánskolázeňsko leží v Karlovarském kraji. Na západě hraničí se Spolkovou republikou Německo .

Centrem Mariánskolázeňska je město Mariánské Lázně .

Region se skládá ze 14 obcí např. Drmoul,

Velká Hleďsebe, Prameny. ( libovolný výběr ze 14 obcí )

2. Zakresli do mapy a správně spoj. Název, který ti zbude, zakroužkuj.

Lysina

Dyleň Podhorní vrch

Slavkovský les Dyleň

Dyleňská vrchovina Podhorní vrch

Tachovská brázda Lysina

Tepelská vrchovina

75 3. Najdi v osmisměrce 5 řek, které tečou v našem regionu, a vypiš je:

A U T B K Ř Y N Ž ÝÝÝ S

R O PPP RRR AAA MMM EEE NNN SSS KKK ÝÝÝ

N Ř A L P K U F Š SSS R

P Š C E J C ÁÁÁ T S RRR P

AAA VVV AAA BBB III LLL ÁÁÁ KKK LLL EEE VVV

K Z M Ý PPP X Ř D C MMM B

Ů A Z EEE V É I N H AAA O

KKK OOO TTT OOO PPP ÍÍÍ SSS OOO KKK HHH Ž

Velká Libava ,

Pramenský potok,

Teplá ,

Kosí potok ,

Hamerský potok.

Tyto řeky tečou do Mže , nebo do Ohře .

76 4. Vypiš, které prameny znáš a kde je najdeš.

např. Richard, Viktor, Helena v Lázních Kynžvart

Křížový pramen, Rudolfův, Karolinin, Ferdinandův, Lesní, Ambrožův v Mariánských Lázních

5. Správně seřaď písmena a zjistíš, co v našem regionu žije a roste.

Všechny rostliny zakroužkuj.

AKRIAN SÁKOHR arnika horská

ENLEJ VSOKERÝP jelen evropský

RÝV KEVÝL výr velký

KAORASTN STLUHÁLIROKOO rosnatka okrouhlolistá

NÍVEŠBLOK PLKOEVÝLE bolševník velkolepý

RETÝNOP TASAŘNÝ netopýr řasnatý

6. Doplň tajenku a napiš její výsledek.

1. K L A D S K É 2. O K R O U H L O L I S T Á 3. S M R A Ď O CH 4. R E Z E R V A C E 5. A R N I K A 6. M O F E T Y 7. R E Z E R V A C E 8. N E R O S T 9. K Ř Í Ž K Y 10. K Y N Ž V A R T S K Ý

77 Legenda:

1. Místo, kde příroda vypadá jako sibiřská tajga, se nazývá ……………… rašeliny.

2. Název chráněné masožravé rostliny je rosnatka …………………… .

3. Rašeliniště se zapáchajícími vývěry plynu, podle kterých dostalo svůj název.

4. Podle stupně ochrany označujeme toto území za nejvíce chráněné. Má zkratku

NPR a je to národní přírodní …………………………… .

5. Název žlutě kvetoucí chráněné rostliny je ………………… horská.

6. Jiný název pro bahenní sopky je …………………… .

7. Chráněné území, které má zkratku PR, je přírodní ………………………… .

8. Pevná neživá látka např. žula má název ………………… .

9. Chráněné místo, kde roste rožec kuřičkolistý, má název …………………… .

0. Asi 5 metrů vysoký kámen, který má na sobě velké zářezy, má jméno

………………………… kámen.

TAJENKA: CHKO Slavkovský les.

7. Uspořádej správně slova v jednotlivých větách tak, aby text dával

smysl.

V 24 728 regionu žije našem obyvatel.

V našem regionu žije 24 728 obyvatel.

Obyvatel s největším počtem místa jsou město Lázně Mariánské, město a obec Hleďsebe Teplá Velká.

Místa s největším počtem obyvatel jsou město Mariánské Lázně, město

Teplá a obec Velká Hleďsebe.

Od turistů do hostů sem přijíždí hodně lázeňských května a října.

Od května do října sem přijíždí hodně turistů a lázeňských hostů.

78 8. Spoj sprsprávněávně slova z prvního a druhého sloupce.

dřevozpracující průmysl Marienbad Waters

Lázeňské oplatky Kolonáda Trstěnice

EUTIT Mariánské Lázně chov skotu Kladská

Aqua Maria Stará Voda

9. Doplň chybějící slova do textu. Využij nápověnápovědu.du.

Hlavními silnicemi v regionu jsou silnice č. 21 z Chebu směrem do Plzně a silnice č. 230, která směřuje do Karlových

Varů. Vlaky z Chebu do Plzně u nás staví v Lázních Kynžvart , ve Valech a Mariánských Lázních. Další vlaková trať míří z Mariánských Lázní do Karlových Varů .

Plzně, vlaky, Karlových Varů, silnicemi, Lázních Kynžvart

10. Zakroužkuj, jestli je věta pravdivá (ANO), nebo není (NE).

V Teplé se každoročně v polovině srpna koná Festival Fryderyka

Chopina. ANO – NE

Většinu míst pro kulturu nebo sport najdeme v Mariánských Lázních.

ANO NE

79 Můžeme zde navštívit bazén, pláž, divadlo, multikina nebo zábavný

park. ANO – NE

11. U každé věty vyber a zakroužkuj jednu správnou odpověď.

1) Mariánskolázeňsko bylo dlouho neobydlené kvůli:

a) divokým dravým šelmám, kterých se lidé báli

b) nepříznivým přírodním podmínkám

c) drahému nájmu

2) Prvními obyvateli byli:

a) Keltové

b) Indiáni

c) Arabové

3) Nejprve vznikaly osady v blízkosti Královské stezky, což byla:

a) oblíbená vycházková cesta Václava I.

b) obchodní cesta z Německa do Čech

c) turistická cesta, která vedla z Čech do Itálie

4) O rozvoj regionu se zasloužil šlechtic Hroznata, který roku 1197:

a) nechal zabít všechny dravé nebezpečné šelmy

b) vykácel všechny husté lesy v okolí

c) založil klášter Teplá

5) Hrad Kynžvart a osady Prameny, Drmoul, Tři Sekery vznikly:

a) ve 13. a 14. století

b) v 8. a 9. století

c) v 19. a 20. století

6) Roku 1808 vznikly Mariánské Lázně. Zakladateli byli:

a) Johann Wolfgang von Goethe, Josef Nehr a Václav Skalník

b) Josef Nehr, Karel Kašpar Reitenberger a Fryderyk Chopin

c) Josef Nehr, Karel Kašpar Reitenberger a Václav Skalník

80 7) Rozvoj regionu zastavila 1. a 2. světová válka. V období 2. světové války se v Lázních Kynžvart, Teplé a Mariánských Lázních nacházel:

a) vojenský lazaret

b) hustý prales

c) nic žádné stavby ani lidé

8) Současnou podobu získalo Mariánskolázeňsko v roce 2000, kdy:

a) odešli z regionu všichni Němci

b) na Mariánskolázeňsku opět vyrostli hustý prales

c) se od Mariánských Lázní odtrhly obce, které se osamostatnily

12. Přiřaď k obrázku správné jméno a text.

Johann Wolfgang von Goethe český básník

Fryderyk Chopin polský klavírista

Jaroslav Seifert československý prezident

Tomáš Garrique Masaryk německý básník

81 13. Vytvoř správnou dvojici.

Pravoslavný kostel sv. Vladimíra

zámek Kynžvart

Nové lázně

Klášter Teplá

Anglikánský kostel

rozhledna Hamelika

Kolonáda v Mariánských Lázních

82 14. Napiš: a) pověst o vzniku obce Velká Hleďsebe b) svou vlastní pověst o libovolném místě v našem regionu

a)a)a) obsah by měl odpovídat přibližné této verzi:

„V dávných dobách byl Kynžvartský průsmyk pokryt hustým lesem, v němž přebývali loupežníci, kteří přepadali kupce a cestující na zemské silnici. Když se chtěli kupci dostat od Chebu do Plzně, museli projít tímto nebezpečným místem. Ke své ochraně brali s sebou zkušené a s krajem obeznámené stráže. Před vstupem do lesa komandýr obvykle velel strážím ,Gib Acht!´ (Dej pozor!) a po výstupu ,Sieh dich für!´ (Hleď si sebe!). Tyto vojenské varovné povely převzali i cestující, a když byly postaveny hospody k přenocování na okraji tohoto lesa, převzaly povely jako názvy.

Jednou byl však loupežnický šenk rozbit, loupežníci zajati a popraveni na hradu v Kynžvartě a zájezdní hostinec na okraji lesa dal popud k založení vesnice v těchto místech s názvem Velká Hleďsebe.“

b)b)b) každý žák podle své vlastní fantazie

83 6.4. Projekt a řízená činnost 6.4.1. Řízená činnost „Kladská“

Lokalita CHKO Slavkovský les, okolí Kladského rybníka, NPR Kladské rašeliny (část Tajga), Nau čná stezka Kladská, cca 9, 5 km severn ě od Mariánských Lázní Zna čení turistická zna čka nau čné stezky Za čátek trasy u silnice č. 211 z Kladské do obce Prameny, cca 250 m od loveckého záme čku v Kladské Konec trasy u silnice č. 211 z Kladské do obce Prameny, cca 550 m od loveckého záme čku v Kladské Délka trasy 1, 6 km Nau čné panely č. 1 Smysl a význam ochrany Slavkovského lesa, znak CHKO a symbolika rostliny Arniky chlumní, geologický vývoj oblasti Slavkovského lesa. č. 2 Historie osady Kladská, obyvatelé Kladského rybníka. č. 3 Minulost a sou časnost lesních porost ů a fauna ve Slavkovském lese. č. 4 Vzácná zví řena a rostlinstvo NPR Kladské rašeliny a rašeliniště Tajga. č. 5 Vznik a vývoj rašeliniš ť - slatiništ ě, p řechodová rašeliništ ě, vrchovišt ě. č. 6 Vzácná kv ětena NPR Kladské rašeliny a rašeliništ ě Tajga. č. 7 Kladské rašeliny. č. 8 Historie st ředov ěké t ěžby cínu ve Slavkovském lese a technická památka plavební kanál Dlouhá stoka. č. 9 Ochrana p řírody v ČR - základní úkoly a poslání CHKO, přehled znak ů nejstarších CHKO a NP v České republice. Terén trasy nenáro čný, rovinatý terén, št ěrkopískové cesty a d řev ěné vyvýšené chodníky z prken, stezka je provedená jako bezbariérová Dostupnost autobusem z Mariánských Lázní, nebo p ěšky po zelené turistické cest ě z Mariánských Lázní cca 8, 5 km Délka trvání 2 – 3 hodiny v terénu (bez dopravy), 2 hodiny výtvarné výchovy a 1 hodina vlastiv ědy ve škole

84 Vhodné období konec b řezna až polovina kv ětna Po čet žák ů max. 25 žák ů Mezip ředm ětové vztahy přírodov ěda, prvky environmentální výchovy, výtvarná výchova, český jazyk Cíle schopnost kooperace ve skupin ě, vytvá ření kladného vztahu k přírod ě, získání znalostí z oblasti p řírodov ědy a vlastiv ědy, prezentace vlastních nau čných panel ů, schopnost formulace vlastních myšlenek, tv ůrčí psaní Pom ůcky fotoaparáty, nebo mobil se zabudovaným fotoaparátem (každý žák – terén) pracovní listy (každý žák – terén) pastelky a psací pot řeby (každý žák – terén) čtvrtka formát A1 (pro každou skupinu – školní činnost) atlas d řevin (vyu čující – terén ) Pr ůběh činnosti - třída je rozd ělena do 8 skupin, každá skupina má za úkol vybrat nejd ůležit ější informace z jedné ur čité nau čné tabule, která mu bude p řid ělena, zpracovat je na čtvrtku formátu A1 a výtvarn ě doplnit (školní činnost až po absolvování terénní části) – vytvo ření vlastních nau čných panel ů a jejich prezentace p ři následující hodin ě vlastiv ědy jako shrnující opakování - každý žák plní pr ůběžn ě zadané úkoly - zachytit fotograficky alespo ň jednu pozoruhodnost dle vlastní úvahy mezi každým stanovišt ěm (nau čnou tabulí) – celkem min. 8 fotografií - zachytit fotograficky alespo ň jedno zví ře a jednu rostlinu - každý žák má za úkol odpov ědět na otázky u každé nau čné tabule

č. 1 Smysl a význam ochrany Slavkovského lesa, znak CHKO a symbolika rostliny Arniky chlumní, geologický vývoj oblasti Slavkovského lesa - nakresli jednu zna čku a napiš, co znamená - pro č má CHKO Slavkovský les ve znaku arniku horskou

- vyu čující – upozornit na nezvyklé travnaté hrboly na loukách č. 2 Historie osady Kladská, obyvatelé Kladského rybníka - napiš jméno zakladatele osady Kladská - vypiš z legendy d řevin všechny listnaté stromy a alespo ň jeden vyfo ť

85 - v případ ě pot řeby mohou žáci použít atlas d řevin

č. 3 Minulost a sou časnost lesních porost ů a fauna ve Slavkovském lese - vysv ětli pojem bor, bu čina, jedlina, smr čina - nakresli v ětvi čku libovolného jehli čnanu a pojmenuj ho

- (po cest ě k následujícímu panelu) – co znamená tato zna čka č. 4 Vzácná zví řena a rostlinstvo NPR Kladské rašeliny a rašeliniště Tajga - vypiš alespo ň jednoho savce, hmyz, ptáka - jedno zví ře nakresli a pojmenuj - kterou šelmu na tomto území již nem ůžeme potkat č. 5 Vznik a vývoj rašeliniš ť - slatiništ ě, p řechodová rašeliništ ě, vrchovišt ě - čím jsou sycena slatiništ ě, rašeliništ ě, vrchovišt ě č. 6 Vzácná kv ětena NPR Kladské rašeliny a rašeliništ ě Tajga - najdeme zde rostlinu s jedlými plody, pojmenuj ji - napiš využití t ěchto plod ů p ři va ření - vymysli a napiš p ěkný veršovaný zápis do knihy, ve kterém se objeví slovo p říroda č. 7 Kladské rašeliny - pojmenuj nezvyklé travnaté útvary na louce (mezi 1. a 2. tabulí) a vysv ětli jejich vznik č. 8 Historie st ředov ěké t ěžby cínu ve Slavkovském lese a technická památka plavební kanál Dlouhá stoka - ve kterém století Dlouhá stoka vznikla - odkud a kam vedla - k čemu sloužila - navrhni, jak bys dopravoval suroviny v sou časné dob ě č. 9 Ochrana p řírody v ČR - základní úkoly a poslání CHKO, p řehled znak ů nejstarších CHKO a NP v České republice - vysv ětli význam zna ček v okolí tabule (cyklista, chodec, člov ěk u vody) a jednu nakresli - všiml sis b ěhem procházky n ěč eho, co do p řírody nepat ří, vyjmenuj a zd ůvodni - vysv ětli citát na nau čné tabuli - (p řed návratem k výchozímu stanovišti) – žáci sami navrhnou, jakým zp ůsobem bezpe čně jít ve skupin ě po dopravní komunikaci

86 zhodnocení samostatné práce - p ři následující hodin ě vlastiv ědy – spole čné vyhodnocení vypracovaných úkol ů (v četn ě prezentace fotografií pomocí PC techniky) a prezentace vlastních nau čných panel ů

6.4.2. Projekt „Po stopách slavných osobností“

Lokalita Mariánské Lázn ě, láze ňská zóna mezi Hlavní a Karlovarskou ulicí Délka trvání 2 – 3 hodiny Vhodné období krom ě zimních m ěsíc ů Po čet žák ů max. 25 žák ů Mezip ředm ětové vztahy přírodov ěda, český jazyk, anglický jazyk Cíle schopnost kooperace ve skupin ě, získání znalostí z oblasti p řírodov ědy a vlastiv ědy, schopnost deduktivního myšlení, orientace v mapě a orientace v terénu Pom ůcky 1 hlavní „pergamen“ a 4 menší „pergameny“ (místo pergamenu použijeme starý oho řelý list papíru) poklad (truhli čka s čokoládovými mincemi) Pr ůběh činnosti - motivace – pedagog p řinese 5 pergamen ů, nález pergamen ů, které vedou k pokladu - hlavní pergamen s nápisem, který má vzbudit dojem, že je napsán kdysi „Stopy slavných osobností T ě zavedou k pokladu. Jdi po nich tiše a nepozorovan ě.“, v něm jsou zamotány ostatní 4 pergameny - na každém z nich jsou 3 indicie, které vedou k jedné osobnosti, a mapka 1. - zahradník, skála, svátek 28. zá ří - mapka Skalníkových sad ů, vyzna čeno místo Skalníkovy busty a návod k místu úkolu (vždy do 5 metr ů od sochy) 2. - spisovatel, Ulrika von Levetzow, Muzeum - mapka Goethova nám ěstí, vyzna čeno místo Goethovy sochy a návod k místu úkolu 3. - doktor, K řížový pramen, svátek 19. b řezna - mapka Kolonády, vyzna čeno místo Nehrovy sochy a návod k místu úkolu 4. - hudební skladatel, hudební škola, hudební festival

87 - mapka okolí spole čenského domu Casino, vyzna čeno místo Chopinova památníku a návod k místu úkolu - žáci se rozd ělí do 4 skupin (losování) - rozluští první část úkolu – indicie vedou k jmén ům Skalník, Goethe, Nehr a Chopin a k jejich památník ům - ze školy se každá skupina vydá samostatn ě podle mapy na místo ur čení, pedagog půjde na cílové stanovišt ě tj. areál Arnika, místo u soch pohádkových bytostí a zde bude na skupiny čekat - každá skupina najde podle mapy p říslušné místo památky a nedaleké místo nálezu úkolu - skupiny vypracují 2 nalezené úkoly – první úkol je pro všechny skupiny shodný – na papíru je vyobrazena arnika horská a nápis: „B ěž na místo tohoto názvu a najdi sošky pohádkových bytostí, zde po čkej na své kamarády.“ 1. - na mapce jsou podrobn ě vyobrazeny Skalníkovy sady s jednotlivými stromy, úkol zní – poznej ozna čený strom a první písmeno z jeho názvu si zapamatuj (dub – D) 2. - úkol zní – sedni si jako Goethe, po levé straně na konci nám ěstí stojí hotel, jeho název p řelož do angli čtiny a poslední písmeno si zapamatuj (hotel Hv ězda – Star – R) 3. - úkol zní – ur či, který z pramen ů Ferdinand ův, K řížový a Karolinin má nejmén ě slanou chu ť, zapamatuj si druhé písmeno z jeho názvu (Karolinin – A) 4. - úkol zní – vzpome ň si na jméno nástroje, na který tento um ělec hrál a jeho první písmeno si zapamatuj (klavír – K) - pomocí prvního spole čného úkolu se všechny skupiny sejdou u soch pohádkových bytostí, kde na n ě již bude čekat pedagog - skupiny postupn ě řeknou, co si m ěly zapamatovat – D, R, A, K (drak – jedna ze soch pohádkových bytostí) - u sochy draka najdou truhli čku s čokoládovými mincemi - návrat do školy a následná autoevaluace (co bylo pro žáky t ěžké, co v ěděli, jak si dokázali poradit) a shrnutí získaných informací

88 7. ZÁV ĚR

Cílem diplomové práce bylo vytvo ření didaktických materiál ů pro žáky 4. ro čníku základní školy (elektronické u čebnice, pracovních list ů a návrh projektu) pro výuku tématu místního regionu ve vlastiv ědě. Práce se konkrétn ě zabývala regionem Mariánskoláze ňska. Nejprve bylo nutné vypracovat kompletní vlastiv ědnou charakteristiku tohoto území, která reflektuje požadavky Rámcového vzd ělávacího programu pro základní vzd ělávání. V charakteristice jsem vymezila polohu řešeného území, popsala jednotlivé fyzicko-geografické a sociáln ě geografické složky, zabývala se popisem historického vývoje daného území a stru čně p ředstavila významné osobnosti se vztahem k řešenému regionu. Domnívám se, že hlavní cíl diplomové práce jsem splnila a vznikl tak funk ční soubor dopl ňkových materiál ů pro výuku vlastiv ědy místního regionu. Jsem si v ědoma, že vzhledem k elektronické podob ě u čebnice je zapot řebí vést výuku v učebn ě vybavené po číta čovou technikou. Myslím si však, že i z této elektronické verze lze vždy operativn ě vytvo řit tišt ěnou u čebnici. V ěř ím tomu, že vytvo řené materiály najdou své uplatn ění v hodinách vlastiv ědy ve školách zde, v Mariánských Lázních a okolí, anebo je v budoucnu využiji p ři své vlastní pedagogické činnosti.

89 8. SEZNAM LITERATURY A PRAMEN Ů

And ělová, L.: Promenáda. Karlovy Vary: Promenáda, 2006/ 09. 38 s. Augusta, P. – Honzák, F.: Vlastiv ěda pro 4. ro čník. Úvaly: ALBRA, 2003. 95 s. Bart ůšek, V.: Chebsko. Mariánské Lázn ě: M´Plan, 1994. 144 s. Bloudková, M. – Borecký, D. – Dvo řák, D.: Vlastiv ěda – pracovní sešit k učebnici. Praha: SPN, 2002. 50 s. Boho ňková, L. – Komanová, E. – Nový, S. – Slavík, Z.: Vybrané kapitoly z didaktiky prvouky, vlastiv ědy a p řírodov ědy. Praha: SPN, 1980. 199 s. Cangelosi, J. S.: Strategie řízení t řídy. Praha: Portál, 1994. 289 s. Coufalová, J. : Projektové vyu čování pro 1. stupe ň základní školy – nám ěty pro u čitele. Praha: Fortuna, 2006. 136 s. Danielovská, V. – Tupý, K.: Vlastiv ěda pro 4. ro čník základní školy. Praha: Fortuna, 1993. 110 s. David, P. – Soukup, V. a kol. : Mariánskoláze ňsko a Slavkovský les. Praha: S & D, 1998. Drhovský, K. : Kynžvart: historie, architektura, p říroda, spole čnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace. Plze ň: Fraus, 2003. 16 s. Drijverová, M. : Naše vlast – m ůj domov. Praha: Fortuna, 1994. 79 s. Gawlik, D. : Západo české lázn ě. Praha: Panorama, 1980. 51 s. Goethe, J. W.: Mariánskoláze ňská elegie. Mariánské Lázn ě: KaSS, 1973. 7 s. Gross, A. : D ějiny Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Krajské vlastiv ědné muzeum v Karlových Varech, 1954. 167 s. Harant, A. – Jonák, J.: Mariánské Lázn ě – 200 let láze ňství. Mariánské Lázn ě: Fotostudio Jan Jonák, 2008. 181 s. Horní ček, M. : Vyznání Mariánským Lázním v červnu a červnu v Mariánských Lázních. Praha: Československý spisovatel, 1975. 244 s. Hovorka, L. : Mariánské Lázn ě. Praha: Tisková, edi ční a propaga ční služba místního hospodá řství, 1984. 175 s. Hronek, M. : Vlastiv ěda 4. Olomouc: Prodos, 1996. 112 s. Hronek, M. : Vlastiv ěda 4 – pracovní sešit. Olomouc: Prodos, 1996. 40 s. Hronek, M. – Kone čná, L.: Vlastiv ěda pro 4. ro čník. Olomouc: Prodos, 1993. 71 s.

90 Chaloupková, J. – Řehák, T. Z.: Minulost tepelského kláštera premonstrát ů v dokumentech: katalog výstavy archiválií, po řádané k 800. výro čí založení kláštera. Teplá: Klášter premonstrát ů, 1994. 47 s. Chalupa, P. a kol.: Vlastiv ěda – Naše vlast. Praha: Alter, 1996. 39 s. Chalupa, P. a kol.: Putování po České republice. Praha: Alter, 1996. 63 s. Chlad, B. : Mariánské Lázn ě a zámek Kynžvart (DVD). Mariánské Lázn ě: TV Sat, 2008. Kolektiv autor ů: Geologická mapa České republiky. List 11-41, Mariánské Lázn ě. Praha: Český geologický ústav, 2001. Kolektiv autor ů: Hydrogeologická mapa České republiky. List 11-41, Mariánské Lázn ě. Praha: Český geologický ústav, 1999. Kolektiv autor ů: Karlovarský kraj – Karlovy Vary. Pod ěbrady: Kompakt, 2006. Kolektiv autor ů: Mariánské Lázn ě a okolí – plán m ěsta. Pod ěbrady: Kompakt, 2002. Kolektiv autor ů: Mariánskoláze ňsko – turistická mapa. Praha: Geodézie ČS, 1999. Kolektiv autor ů: Učím s radostí: zkušenosti – lekce – projekty. Praha: Kritické myšlení a Step by Step ČR, 2003. 237 s. Kolektiv autor ů: Vlastiv ědný atlas. Praha: Geodézie ČS, 2000. Kolektiv autor ů: Západní Čechy – m ěsto Plze ň. Plze ň: Euroverlag, 1994. Křížek, V.: Ze starých Mariánských Lázní. Mariánské Lázn ě: KaSS, 1987. 40 s. Ku ča, K.: Mariánské Lázn ě – plán m ěsta s mapou okolí. Praha: Geodézie ČS, 1997. Kunderová, M. : Vlastiv ědné hádanky pro 4. a 5. ro čník. Zlín: Kop ček. 64 s. Kyriacou, Ch. : Klí čové dovednosti u čitele. Praha: Portál, 1996. 155 s. Lokša, J. – Lokšová, I.: Tvo řivé vyu čování. Praha: Grada, 2003. 208 s. Matušková, A.: Cvi čení z didaktiky vlastiv ědy. Plze ň: Vydavatelství Západo české univerzity, 1998. 93 s. Míka, R. : Mariánské Lázn ě – panoramatická mapa. Mariánské Lázn ě: M´Plan, 1996. Perni čka, P. : Západo české lázn ě. Zlín: SHOCart, 2000. Pr ůcha, J. : Učitel. Praha: Portál, 2002. 154 s. Richter, S. : Kulturní p řehled. Mariánské Lázn ě: Art Gallery Nataly, 2000/03. 32 s. Richter, S. : Kulturní p řehled. Mariánské Lázn ě: Art Gallery Nataly, 2000/04. 32 s. Richter, S. : Kulturní p řehled. Mariánské Lázn ě: Art Gallery Nataly, 2000/09. 36 s. Richter, S. : Kulturní p řehled. Mariánské Lázn ě: Art Gallery Nataly, 2000/11. 32 s. Rozvojový fond m ěsta Mariánské Lázn ě: Mariánské Lázn ě – Pr ůvodce životem města. Mariánské Lázn ě: Rozvojový fond m ěsta Mariánské Lázn ě, 1997. 40 s.

91 Samková, J. : Mariánské Lázn ě – plán m ěsta. Praha: Geografický a kartografický podnik v Praze, 1981. St říbrná, I. a kol.: Vlastiv ěda 4 – Hlavní události nejstarších českých d ějin. Brno: Nová škola, 2006. 47 s. St říbrná, I. a kol.: Vlastiv ěda 4 – Hlavní události nejstarších českých d ějin – pracovní sešit. Brno: Nová škola, 2006. 27 s. Štiková, V. – Tabarková, J.: Vlastiv ěda 4 – Poznáváme naši vlast pracovní sešit. Brno: Nová škola, 2003. 35 s. Švandrlík, R. : Historie Žid ů v Mariánských Lázních. Mariánské Lázn ě: Art Gallery Nataly, 2007. 112 s. Švandrlík, R. : Lé čebné vycházky v okolí Mariánských Lázní. Mariánské Lázn ě: KaSS, 1986. 40 s. Švandrlík, R.: Mariánské Lázn ě. Praha: Olympia, 1991. 124 s. Švandrlík, R.: Mariánské Lázn ě & klášter Teplá krok za krokem: procházka m ěstem. Karlovy Vary: Promenáda, 1996. 34 s. Švandrlík, R. : Staré pov ěsti 1. díl – Mariánskoláze ňsko, Tepelsko, Kynžvartsko. Mariánské Lázn ě: vlastním nákladem, 2007. 108 s. Švandrlík, R. : Významní návšt ěvníci v Mariánských Lázních. Mariánské Lázn ě: KaSS, 1986. 36 s. Švandrlík, R.: 106x Mariánské Lázn ě, aneb, Vypráv ění o m ěst ě, kterému posta čilo sto let k dosažení sv ětové proslulosti. Praha: Západo české nakladatelství, 1990. 167 s. Švandrlík, R. a kol.: Mariánské Lázn ě. Praha: Olympia, 1981. 142 s. Tyl, H. J.: Klášter Teplá. Plze ň: Grafika, 1947. 86 s. Vojenský kartografický ústav: Slavkovský les a Mariánské Lázn ě. Praha: Trasa, 2002. Zoulová, E.: Západní Čechy – Československo. Praha: Propaga ční tvorba Praha, 1990. http://geoportal.cuzk.cz http://laznekynzvart.cz http://portal.gov.cz http://sweb.cz/SlavkovskyLes http://www.czso.cz http://www.hamelika.cz http://www.kr-karlovarsky.cz

92 http://www.marianskelazne.cz/cs http://www.mariansko-lazensko.cz http://www.marianskolazensko.cz http://www.risy.cz http://www.slavkovskyles.cz http://www.slavkovskyles.ochranaprirody.cz http://www.tepla.cz http://www.zemepis.com

93 9. PŘÍLOHY

obr. 3 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 4 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 5 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 6 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 7 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 8 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 9 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 10 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 11 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 12 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 13 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 14 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 15 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 16 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

obr. 17 (zdroj www.slavkovskyles.cz)

o b r .

1 9

obr. 18

obr. 19

Prvních 5 slid ů z elektronické u čebnice na ukázku v přibližné podob ě:

slide č. 1

Ahoj holky a kluci! Poj ďte s námi navštívit místo, kde bydlíme my, anebo mo žná i n ěkdo z Vás. Projdeme se spolu p řírodou, navštívíme zajímavá místa a dozvíme se n ěco o historii našeho regionu.

A abyste si informace z výletu lépe pamatovali, vezm ěte si s sebou pracovní listy, které jsme pro Vás p řipravili.

Těšíme se s Ka čenkou na Vás!

slide č. 2

Abyste se na výlet ě neztratili, pomohou Vám p ři orientaci tyto obrázky a barvy:

Vyzna čuje v textu neznámý pojem. Vysv ětlení se dozvíš na zelené písmo záv ěr kapitoly.

Upozor ňuje na tututu čné černé písmo důle žitý pojem. Upozor ňuje na nad řazený d ůle žitý červené písmo pojem.

Odkazuje na obrazovou přílohu k danému pojmu.

Uvádí zajímavé Uvádí shrnutí d ůle žitých informace navíc v informací záv ěru kapitoly. v záv ěru kapitoly.

slide č. 3

Pl án výletu:

1. Kde jsme a kam se vydáme? 9. Když už nechceme jít po 2. Přes hory a doly svých… 3. V chládku u vody 10. Hurá do divadla! 4. Co si vzít na sebe? 11. Jak se tady žilo kdysi 5. Za krásami přírody 12. Po stopách slavných osobností 6. Chráníme přírodu 13. Bylo, nebylo… 7. Kdo tu bydlí? 14. Perly architektury 8. Co se zde vyrábí, chová a pěstuje? 15. Co už víme?

1 slide č. 4

slide č. 5