Bakalarska Prace

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky Bakalá řská práce

Autor: Markéta Matoušková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Jihlava 2011

Abstrakt

MATOUŠKOVÁ, Markéta: Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupe ň odborné kvalifikace: bakalá ř. Jihlava 2011. Po čet stran: 106

Tato bakalá řská práce má za úkol zmapovat atraktivity cestovního ruchu na Kub ě a má podat p řehled o cestovním ruchu v této destinaci. Cílem mé práce je charakteristika Kuby jako významné turistické destinace se zam ěř ením na analýzu p ředpoklad ů a služeb cestovního ruchu. V této práci jsem se zam ěř ila i na propagaci a nabídku pobyt ů pro zahrani ční návšt ěvníky.

Ve své práci jsem vycházela p ředevším z cestovatelských zkušeností po Kub ě na přelomu listopadu a prosince 2010. Čerpala jsem zejména z cizojazy čných zdroj ů. Velkou pomocí pro m ě byly i informace, které mi poskytl profesor Pascual Correa Alvaréz a profesor Fernando Rodriguéz Molina.

Klí čová slova

Kuba, cestovní ruch, historie, předpoklady cestovního ruchu, propagace destinace, propaga ční kampa ň, nabídka zájezd ů

Abstract

MATOUŠKOVÁ, Markéta: Tourism as a significant component of the Cuban economy. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degrese of professional qualification: bachelor. Jihlava 2011. 106 pages

This bachelor thesis is aimed at mapping attractivities of tourism in Cuba and giving a view of tourism in the destination. The aim of my thesis is characteristic of Cuba as a major tourist destination with a focus on the analysis of assumptions and tourism services. In this work, I focused on the promotion and offer trips for foreign visitors.

In this thesis I resulted from all above travelling experience in Cuba in late November and December 2010. I drew from foreign sources. A great help for me were informations that I gave Professor Pascual Correa Alvarez and Professor Fernando Molina Rodriguez.

Key words

Cuba, tourism, history, assumptions tourism, destination promotion, promotional campaign, offering tours

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala své vedoucí bakalá řské práce RNDr. Ev ě Janouškové Ph.D. za podn ětné p řipomínky a odborné vedení práce. Dále bych cht ěla pod ěkovat prof. PhDr. Petrovi Chalupovi, CSc. za informace, které mi p ředal na Kub ě, a za jeho cenné rady a p řipomínky, kterými p řisp ěl ke kone čné podob ě práce. Pod ěkování pat ří i Pascualovi Correa Alvarézovi a Fernandovi Rodriguéz Molinovi, kte ří mi poskytli informace a materiály, bez nichž by tato práce nemohla v ůbec vzniknout. Velký dík pat ří také kubánskému velvyslanectví v Praze.

Prohlášení

Prohlašuji, že p ředložená bakalá řská práce je p ůvodní a zpracoval/a jsem ji samostatn ě. Prohlašuji, že citace použitých pramen ů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm ěně n ěkterých zákon ů, v platném zn ění, dále též „ AZ “).

Souhlasím s umíst ěním bakalá řské práce v knihovn ě VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnit řní pot řeb ě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalá řskou práci se pln ě vztahuje AZ , zejména § 60 (školní dílo).

Beru na v ědomí, že VŠPJ má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití mé bakalá řské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s p řípadným užitím mé bakalá řské práce (prodej, zap ůjčení apod.).

Jsem si v ědom/a toho, že užít své bakalá řské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat p řim ěř ený přísp ěvek na úhradu náklad ů, vynaložených vysokou školou na vytvo ření díla (až do jejich skute čné výše), z výd ělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlav ě dne 15.5. 2011

......

Podpis

OBSAH

1 ÚVOD...... 12 2 P ŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 13 2.1 Lokaliza ční p ředpoklady cestovního ruchu ...... 13 2.1.1 Poloha a rozloha...... 13 2.1.2 P řírodní p ředpoklady...... 15 2.1.2.1 Horizontální členitost pevniny...... 15 2.1.2.2 Reliéf...... 16 2.1.2.3 Klima ...... 18 2.1.2.4 Hydrosféra ...... 19 2.1.2.6 Biosféra...... 21 2.1.3 Kulturn ě správní p ředpoklady...... 25 2.1.3.1 Historie...... 25 2.1.3.1.1 P ůvodní obyvatelé...... 25 2.1.3.1.2 První Evropané na ostrov ě...... 26 2.1.3.1.3 Kolonizace Kuby ...... 26 2.1.3.1.4 Boje za nezávislost...... 26 2.1.3.1.5 Platt ův dodatek ...... 28 2.1.3.1.6 Nástup diktatury...... 28 2.1.3.1.7 Hnutí 26. července ...... 29 2.1.3.1.8 Castrova Kuba...... 30 2.1.3.1.9 Kuba a SSSR...... 31 2.1.3.1.10 Války mimo ostrov ...... 32 2.1.3.1.11 Kuba po pádu železné opony...... 32 2.1.3.1.12 Kuba po roce 2000...... 33 2.2 Selektivní p ředpoklady...... 40 2.2.1 Politické p ředpoklady...... 40 2.2.1.1 Politická situace na Kub ě...... 40 2.2.1.2 Politický systém...... 40 2.2.1.3 Ministerstvo cestovního ruchu...... 42 2.2.2 Ekonomické p ředpoklady ...... 42

2.2.2.1 Zem ědělství a rybolov ...... 42 2.2.2.2 Pr ůmysl ...... 43 2.2.2.3 Služby ...... 46 2.2.2.3.1 Školství ...... 46 2.2.2.3.2 Zdravotnictví...... 47 2.2.3 Demografické p ředpoklady...... 49 2.2.3.1 Demografický vývoj ...... 49 2.2.3.2 Sou časný stav demografie ...... 50 2.2.4 Sociologické p ředpoklady...... 51 2.2.4.1 Náboženství ...... 51 2.3 Realiza ční p ředpoklady cestovního ruchu...... 53 2.3.1 Dopravní p ředpoklady ...... 53 2.3.1.1 Silni ční doprava ...... 53 2.3.1.1.1 Automobily...... 54 2.3.1.1.2 Autobusy...... 55 2.3.1.1.3 Taxíky...... 56 2.3.1.1.4 Cocotaxi a bicitaxi ...... 56 2.3.1.2 Železni ční doprava...... 57 2.3.1.3 Letecká doprava...... 58 2.3.1.3.1 Kubánská letecká spole čnost Cubana...... 58 2.3.1.3.2 Letecké spole čnosti létající na Kubu/ z Kuby ...... 59 2.3.1.3.3 Z ČR letecky na Kubu ...... 59 2.3.1.4 Lodní doprava...... 60 2.3.2 Materiáln ě technické p ředpoklady...... 60 2.3.2.1 Ubytovací za řízení...... 60 2.3.2.1.1 Hotely...... 60 2.3.2.1.2 „Casas particulares“...... 62 2.3.2.1.3 Kempy...... 63 2.3.2.2 Stravovací za řízení...... 63 2.3.2.2.1 Státní restaurace...... 63 2.3.2.2.2 „Paladares“...... 64 3 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA KUB Ě...... 65 3.1 Vývoj cestovního ruchu na Kub ě ...... 65 3.2 Sou časný stav cestovního ruchu ...... 67

3.2.1 Incomingový cestovní ruch ...... 68 3.2.1.1 Incomingový cestovní ruch na Kub ě za rok 2010 ...... 68 3.2.1.2 Incimongový cestovní ruch na Kub ě po čátkem roku 2011 ...... 70 3.2.2 Outgoingový cestovní ruch...... 71 3.2.3 Domácí cestovní ruch...... 71 3.3 Kubánské organizace činné v cestovním ruchu ...... 71 3.3.1 Turistické informa ční kancelá ře ...... 71 3.3.2 Cubanacan...... 72 3.3.3 Gaviota...... 72 3.3.4 Islazul...... 73 4 MARKETINGOVÁ PROPAGACE KUBY ...... 74 4.1 Propaga ční kampa ň „Auténtica Cuba“...... 74 4.1.1 Propaga ční tiskoviny...... 74 4.1.2 Webová prezentace...... 76 4.1.3 Propaga ční video...... 78 4.1.4 Televizní spot...... 78 4.2 Zhodnocení kampan ě „Auténtica Cuba“ ...... 79 5 NABÍDKA POBYT Ů PRO ZAHRANI ČNÍ NÁVŠT ĚVNÍKY...... 81 5.1 Nabídka pobyt ů na kanadském trhu ...... 81 5.1.1 Cestovní kancelá ř Hola sun ...... 82 5.2 Nabídka pobyt ů na n ěmeckém trhu...... 82 5.2.1 Cestovní kancelá ř Neckermann Reisen ...... 83 5.3 Nabídka pobytů na českém trhu...... 83 5.3.1 Cestovní kancelá ř Čedok ...... 84 5.3.2 Cestovní kancelá ř ESO travel...... 85 5.4 Zhodnocení nabídky pobyt ů pro zahrani ční návšt ěvníky...... 86 6 SHRNUTÍ ...... 88 7 ZÁV ĚR ...... 89 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů...... 91 8.1 Bibliografie ...... 91 8.2 Elektronické zdroje...... 92 8.3 Další zdroje...... 102 8.4 Zdroje obrázk ů v textu...... 102 8.5 Zdroje tabulek v textu...... 104

9 SEZNAM P ŘÍLOH...... 105 10 P ŘÍLOHY...... 106

1 ÚVOD

„Mo ře u pob řeží je všude hluboké a čisté. Ústí řeky široké dvanáct stah ů, což je dostate čná ší ře pro veplutí p ři protivném v ětru. Kolem řeky je všude plno nádherných kv ětů a plod ů, každý po své zp ůsobu. Je zde také veliká hojnost palem, ale jiných než u nás. … Je to nejkrásn ější ostrov, jaký kdy lidské oko uz řelo“

Zápis Kryštofa Kolumba v lodním deníku 28.10.1492

Kuba je malý kousek ráje v Karibském mo ři, který svou krásou, p řírodou a historií láká návšt ěvníky z celého sv ěta. Tento exotický ostrov zlákal i m ě, a tak jsem se na p řelomu listopadu a prosince lo ňského roku účastnila školní expedice s názvem „Kuba 2010“. Díky této expedici jsem procestovala ostrov od západu až na východ. Měla jsem možnost poznat celou zemi a její obyvatele, kte ří jsou velmi p řátelští. Na cest ě po Kub ě jsem byla doslova okouzlena krásami ostrova a to nejen p řírodou, národními parky, krásnými plážemi s čistým mo řem, ale i historickými m ěsty, zajímavými muzei a také památkami zapsanými na seznam sv ětového d ědictví UNESCO.

Kuba je právem nazývána perlou Karibiku. Je charakterická mohutnými palmami, rozlehlými plantážemi s cukrovou t řtinou, tabákem či kávou, starými americkými auty, rytmickou hudbou, kubánským rumem a doutníky.

V roce 2010 navštívilo a obdivovalo Kubu kolem 2,5 milionu zahrani čních turist ů a jejich po čet každým rokem stoupá. Cestovní ruch na Kub ě se tak stává stále významn ější složkou kubánské ekonomiky, nebo ť na ostrov p řináší velké množství deviz. Ve své práci se proto budu zabývat charakteristikou Kuby jako významné turistické destinace a zam ěř ím se na analýzu p ředpoklad ů a služeb cestovního ruchu na ostrov ě. Dále se podívám na zp ůsoby propagace Kuby jako významné turistické destinace a také na nabídku pobyt ů pro zahrani ční návšt ěvníky.

2 P ŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

2.1 Lokaliza ční p ředpoklady cestovního ruchu

2.1.1 Poloha a rozloha

Kuba se nachází na severní a západní polokouli naší planety. Její p řesná poloha je 74˚–85˚ západní délky a 20˚–23˚ severní ší řky. Kuba je sou částí kontinentu Amerika a pat ří do St řední Ameriky. Má rozlohu 110,860 km², což jí řadí na 105. místo ve sv ětové žeb říčku. M ůžete jí rozlohou p řirovnat k Bulharsku, Libérii či Guatemale. Kuba je nejzápadn ějším ostrovem souostroví Velkých Antil a zárove ň i nejv ětším ostrovem Karibského mo ře.

Obrázek č. 1: Lokalizace Kuby v rámci St řední Ameriky a sv ěta

Převzato z: cs.wikipedia.org

Kubánská republika je ostrovní stát, který leží v ústí Mexického zálivu. Ze severu je ostrov obklopen Atlantským oceánem, z jihu Karibským mo řem. Je to pom ěrn ě úzký a dlouhý ostrov. Od nejzápadn ějšího mysu San Antonio do nejvýchodn ějšího místa Punta de Misí m ěř í 1 275 km. Minimální šířka kubánského ostrova je 32 km a maximální až 210 km. Celková délka kubánského pob řeží je 5 746 km, p řičemž severní pob řeží je dlouhé 3 209 km a jižní 2 537 km. Kubánské souostroví se skládá z cca 4 200 ostrov ů a ostr ůvk ů. Nejv ětší ostrov se nazývá Isla de la Juventud. Tento ostrov leží asi 100 km jižn ě od provincií Pinar del Río a Artemisa. Dalšími ostrovy jsou nap říklad Cayo Coco, Cayo Romano, Cayo Largo, Cayo de Buenavista, Cayo Santa Maria a mnohé další.

Kuba sousedí s několika státy. Nejblíže leží Bahamy, které jsou od ostrova vzdáleny 21 km. 77 km východn ě od Kuby je Haity, 140 km jižn ě Jamajka, 150 km severn ě Florida (USA) a 210 km západn ě leží Mexiko. [1], [2], [3], [4]

Obrázek č. 2: Fyzická mapa Kuby

Převzato z: embassyworld.com

Polohu považuji za velmi důležitý p ředpoklad pro cestovní ruch. Kuba má na západní polokouli velmi strategickou polohu. Díky tomu p řijíždí na ostrov ve velkém po čtu návšt ěvníci z amerického kontinentu. Kubu navšt ěvují zejména turisté z Kanady a v posledních letech vzrostl po čet návšt ěvník ů i z Latinské Ameriky. Pom ěrn ě blízko od Kuby se nacházejí Spojené státy. Ameri čané mají ale turistické cesty na ostrov zakázány. Nevýhodu v tomto mají Evropané, kte ří musejí p řekonat Atlantický oceán. Od polohy se odvíjí také čas, který musí strávit turisté na cest ě. Kana ďané a obyvatelé z Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Brazílie, Bolívie či Mexika mají v tomto výhodu, nebo ť to nemají tak daleko. Naopak Evropané musí po čítat, že cesta na Kubu bude trvat kolem 11 hodin. Krom ě toho si po p říletu na Kubu musí posunout hodinky o 6 hodin zp ět. Mým názorem je, že rozloha destinace není až tak d ůležitá. N ěkdy m ůžete na malém kousku zem ě najít mnohem více atraktivit cestovního ruchu, než na velké ploše. Destinace Kuba nabízí bohatý a r ůznorodý výb ěr atraktivit cestovního ruchu. Atraktivity jsou na Kub ě rozd ěleny podle jednotlivých region ů. Zatímco severní a jižní pob řeží je vyhledávané pro své krásné pláže, v centrální části turisté vyhledávají horské scenérie, národní parky či kulturní bohatství zem ě.

2.1.2 P řírodní p ředpoklady

2.1.2.1 Horizontální členitost pevniny

Kubánské pob řeží s malými ostr ůvky a korálovými útesy je celkem členité a vytvá ří velké množství zátok, záliv ů a nádherných pláží. Na Kub ě najdete dva typy pob řeží – klifové pob řeží a plážové pob řeží. Pro cestovní ruch je samoz řejm ě d ůležit ější plážové pob řeží. Návšt ěvníky kubánského souostroví láká více jak 300 krásně čistých přírodních pláží, které se táhnou po pob řeží Karibského mo ře či Atlantického oceánu. Nejznám ější kubánská pláž se rozkládá kolem poloostrova Hicacos, který se nachází na severním pob řeží Kuby. Tato pláž je sou částí nejv ětšího rekrea čního st řediska na Kub ě – Varadera. Další nádherné pláže jsem vid ěla na ostrov ě Cayo Coco, na ostrov ě Cayo Jutías nebo jižn ě od Trinidadu na Playa Ancón. [5]

Obrázek č. 3: Pláž na ostrov ě Cayo Jutías

Zdroj: archiv autorky

Nej čast ějším d ůvodem p říjezdu zahrani čních turist ů na ostrov jsou pr ůzra čná mo ře s proslulými kubánskými plážemi. V blízkosti krásných pláží byly pro turisty postaveny hotelové komplexy r ůzných kategorií a t říd. Tato ubytovací za řízení nabízejí turist ům široké spektrum služeb. Krom ě rekrea čního st řediska Varadera jsou velmi oblíbenými destinacemi ostrovy a ostr ůvky p ři kubánském pob řeží. Mezi n ě pat ří Cayo Guillermo, Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Lucia či Cayo Largo. Tyto destinace disponují výbornou infrastrukturou.

2.1.2.2 Reliéf

Povrch kubánského ostrova tvo ří p řevážn ě nížinné roviny, které jsou zejména v centrální části ostrova. Roviny tvo ří 75% zemského povrchu na Kub ě. „Nížiny jsou tvo řené p řevážn ě jurským k řídovým vápencem. Na n ěkterých místech vystupují na povrch staré podložní diority, diabasy a serpentiny.“ (Chalupa, 2002, str. 76) Rovina přechází sm ěrem na východ a na západ v pahorkatinu až ve vrchovinu. Na Kub ě se nacházejí t ři horské systémy – Sierra de Guaniguanico na západ ě, Grupo Guamuaya ve st řední části a Sierra Maestra na východ ě (viz obrázek).

Obrázek č. 4: Horské systémy na Kub ě

Převzato z: hicuba.com

Nejvyšším poho řím Kuby je Sierra Maestra, které se nachází na jihovýchod ě ostrova. Toto poho ří je tvo řeno n ěkolika rovnob ěžnými horskými h řebeny. Nejblíže k mo ři je to Cordillera del Sur, kde se nachází nejvyšší hora kubánského ostrova – Pico Turquino. Tato hora dosahuje výšky 1 994 m.n.m a má t ři vrcholy – Pico Cuba, Pico Suecia a nejvyšší vrchol Pico Real. Na východ ě od Sierra Maestra se rozkládá nižší poho ří Seirra del Cristal a v centrální části ostrova se zvedá poho ří Sierra Escambray. Na západ ě ostrova vystupují poho ří Sierra del Rosario a Sierra Guaniguanico s typickými vápencovými útvary tzv. mogoty. „Mogoty jsou vápencová skaliska vysoká asi 300 metr ů. Jejich st ěny vystupují p řík ře z roviny a vrcholy jsou tém ěř rovné. Vznikly silnou krasovou erozí v souvislých vápencových vrstvách, kdy tekoucí voda a vzdušná vlhkost p ůsobily odplavení m ěkčích částí, takže zde z ůstaly jen nejtvrdší vápence.“ (Opatrný, 2002, str. 98) [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 76-77, Opatrný, 2002, str. 98-99], [6]

Obrázek č. 5: Mogoty v údolí Valle Vi ňales

Zdroj: archiv autorky

Tyto útvary jsou pokryty jen slabou vrstvou p ůdy, a p řesto na nich roste bujná vegetace. Mogoty se nacházejí zejména v části poho ří Sierra de los Organos a nejznám ější jsou k vid ění v údolí Valle Vi ňales.

Dle mého názoru je i povrch důležitým předpokladem cestovního ruchu. Horské systémy jsou na Kub ě velmi strategicky rozd ěleny. Poho ří mohou turisté navštívit v jakékoliv části ostrova. K vid ění je tam nádherná příroda, národní parky nebo různé rozhledny. Ty vám umožní výhled na krajinu kolem. I v horách byly postaveny hotely. Tyto hotely slouží k zotavování pacient ů, kte ří p řijedou na Kubu za zdravotním cestovním ruchem. Jsou zde obklopeni nádhernou p řírodu, dýchají čistý a čerstvý vzduch.

Nížiny disponují velkým množstvím atraktivit cestovního ruchu. I v nich najdete krásnou p řírodu s mnoha národními parky a biosférickými rezervacemi. V t ěchto chrán ěných oblastech se provozuje p ředevším ekoturistika. Je zde v ětšina provin čních hlavních m ěst. V těchto m ěstech si turisté mohou užít kultury v podob ě návšt ěvy muzeí, galerií či divadla. Návšt ěvníci zde mohou také shlédnout některé z baseballových utkání. I my jsme se šli podívat na baseball v Santiagu de Cuba. Pro m ě vcelku nudný sport dopl ňovala skv ělá atmosféra kubánského publika. Dalším významným sportem pro návšt ěvníky je golf. Na Kub ě se však nacházejí jen dv ě golfové h řišt ě a to na Varaderu a v Havan ě.

2.1.2.3 Klima

Kuba má subtropické st řídav ě vlhké klima, které zmír ňuje celoro ční vliv pasát ů a také vliv mo ře. Tyto v ětry vanou východním či severovýchodním sm ěrem a v pr ůběhu léta se otá čejí více k jihu. „ Vlhké pasátové v ětry p řinášejí na náv ětrné stran ě ostrova dostatek srážek. Záv ětrné strany jsou srážkov ě chudší.“ (Chalupa, 2002, s. 77) Na Kub ě se st řídají dv ě období. Prvním obdobím je období sucha (od listopadu do dubna) a druhým období deš ťů (od kv ětna do října). Nejdeštiv ějším m ěsícem na Kub ě je červenec, kdy spadne až 2 600 mm srážek. Naopak nejmén ě srážek je v únoru – 80 mm. Ro ční pr ůměrné srážky se pohybují okolo 1 375mm a jejich množství závisí i na tom, kolik cyklon ů ostrov zasáhne. „Golfský proud p ůsobí jak na teplotu, tak na vlhkost vzduchu na ostrov ě, přičemž mezi jednotlivými oblastmi a obdobími jsou pom ěrn ě velké rozdíly.“ (Opatrný, 2002, str. 99) Pr ůměrná ro ční teplota je na Kub ě 25 ˚C, p řičemž pr ůměrné minimální teploty se pohybují okolo 18˚C a pr ůměrné maximální teploty okolo 32˚C. Během zimní sezóny p řicházejí ze severu studené fronty tzv. frente frío, které zp ůsobují na pár dní ochlazení. Vlhkost vzduchu je 81 % v lét ě a 79 % zim ě. Pro kubánský ostrov jsou velkým problém cyklony a tropické bou ře, které postihují karibskou oblast asi desetkrát do roka. Zpravidla se vyskytují na sklonku léta (červenec – srpen) a na podzim ( říjen – listopad). Nejv ětší frekvence hurikán ů je v měsíci říjnu. Tropické cyklony vznikají na dvou místech. Jedním z míst jejich vzniku je západní část karibského prostoru a dále vznikají severn ě od rovníku na vyh řáté hladin ě Atlantiku – n ěkdy až u afrických b řeh ů. „Nad oceánskou hladinou, s teplotou kolem 27˚C, se vytvá ří hluboká tlaková níže. V ní dochází ke stá čení vzdušných proud ů ve sm ěru proti pohybu hodinových ru čiček. Oko cyklonu, nacházející se v centru vzdušného víru, se vyzna čuje malou nebo žádnou obla čností a slabým vzdušným proud ěním. Mívá v ětšinou v pr ůměru 15 až 50 km. I když ve st ředu cyklonu je klid, na okrajích rotující vzduchové hmoty často dosahují ni čivé rychlosti p řes 200km/hod.“ (Opatrný, 1983, str. 52) Cyklony sebou p řinášejí velmi silný vítr, déš ť a rozbou řené mo ře s vysokými vlnami. Velice často mají v postižených regionech katastrofální dopady. Nejvíce bývá zasažena západní část ostrova – p ředevším provincie Pinar del Río a Havana. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 77, Opatrný, 1983, str.52, Opatrný, 2002, str. 99, Sucha, 2009, str.9], [7], [8], [9]

Klima pat ří také mezi d ůležité p ředpoklady pro cestovní ruch. Od n ěho se odvíjí návšt ěvnost v dané destinaci. Čím více slune čních dní má daná destinace, tím více turist ů p řitáhne. Kuba má vlhké subtropické klima. To znamená, že je charakterizováno horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Díky slunnému podnebí a vysoké teplot ě mo ře, p řijíždí na ostrov hodn ě turist ů. Nejvíce jich cestuje na kubánské souostroví v rozmezí listopadu a dubna, tedy v tzv. suchém období. V tomto období je v Kanad ě a Evrop ě zima. Proto se sem mnoho Kana ďan ů a Evropan ů vydává za slune čným po časím. Negativní dopad na cestovní ruch zde mají cyklony. Práv ě v období, kdy postihují ostrov, jezdí na Kubu nejmén ě turist ů. Toto období není pro návšt ěvníky na ostrov ě vhodné.

2.1.2.4 Hydrosféra

Severní pob řeží Kuby omývá Atlantický oceán a jižní pob řeží Karibské mo ře. Jejich teplotu ur čují proudy v Mexickém zálivu. Karibské mo ře pat ří k nejteplejším mo řím na sv ětě. „Stálé pasátové v ětry mezi 10˚ až 20˚ s.z.š. p řivád ějí od východu pr ůlivy Malých Antil po celý rok pom ěrn ě teplou vodu z Atlantického oceánu a p řepl ňují tak Karibské mo ře. Pr ůlivem mezi ostrovem Kubou a poloostrovem Yucatánem protékají vody do Mexického zálivu, kam navíc ústí nejv ětší severoamerická řeka Mississippi. Přebytek teplé vody uniká Floridským pr ůlivem a sm ěř uje dále na severovýchod k Evrop ě.“ (Chalupa, 2002, str. 77) Povrchová teplota vody je v letním období kolem 30 ˚C a v zimním asi o 3˚C nižší. Díky tvaru ostrova jsou kubánské řeky pom ěrn ě krátké. Množství vody v řekách je závislé na ro čních obdobích a úhrnu srážek. Výjimkou jsou řeky Mayabeque a San Agustín, které mají dostatek vody po celý rok, neboť pramení v podzemních vodních rezervoárech. Nejdelší kubánskou řekou je Cauto, která je dlouhá 370 km. Nejv ětší řeka ostrova, Toa, se nachází na východ ě. Tyto řeky jsou však v porovnání nap říklad s řekami v Severní a Jižní Americe jen „potoky“. Na Kub ě nejsou velká jezera. Spíše se na ostrov ě um ěle budují r ůzné nádrže na vodu, které slouží k zavlažování. Najdete tam také dostatek minerálních vod. K nejznám ějším minerálním pramen ům na ostrov ě pat ří San Diego de los Ba ňos, San Miguel de los Ba ňos a San Vincente v Sierra de los Organos. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 77-78, Opatrný, 2002, str. 99]

Dle mého názoru je hydrosféra velmi d ůležitým p ředpokladem pro cestovní ruch na ostrov ě. Díky krásn ě čisté a teplé vod ě Karibského mo ře či Atlantického oceánu je mezi turisty oblíbené potáp ění a šnorchlování. Vzhledem k tomu, že je teplota vody vysoká, da ří se zde korál ům. Ty p ři pob řeží vytvá řejí krásné korálové útesy a ostr ůvky, které jsou pro turisty obrovským lákadlem. P ři potáp ění mohou spat řit korálové útvary, různé druhy ryb, korýš ů, mo řské želvy, rejnoky či korály. Krom ě potáp ění si turisté mohou užít plavbu na jachtě, katamaránu, člunu či výletní lodi. V hlavních turistických st řediscích na souostroví si návšt ěvníci mohou vyzkoušet r ůzné vodní atrakce a adrenalinové sporty. Mezi návšt ěvníky je oblíbené také ryba ření. Kubánské řeky nejsou v rámci cestovního ruchu moc využívané. Jak jsme si mohli na vlastní k ůži vyzkoušet, voda v nich je studen ější než v mo ři. Na Kub ě nemají vybavení ur čené ke sjížd ění řek. V rámci cestovního ruchu se používají jen menší lo ďky, které vás po řece p řepraví z jednoho břehu na druhý (viz obrázek).

Obrázek č. 6: Lo ďka určená pro p řepravu turist ů

Zdroj: archiv autorky

Díky p řírodním minerálním pramen ům, které mají lé čivé vlastnosti, se na ostrov ě nacházejí i lázn ě. Mezi nejznám ější kubánské láze ňské m ěsto pat ří San Diego de los Ba ňos, které leží v provincii Pinar del Río. Lázn ě napomáhají k uvoln ění, osv ěžení či revitalizaci. V lázních se mohou zotavovat krom ě Kubánc ů i turisté, kte ří přijeli na Kubu a zdravotním cestovním ruchem. [10]

2.1.2.6 Biosféra

Před p říchodem Evropan ů na ostrov, byly v kubánských nížinách tropické lesy. Když ale p řišli Špan ělé na ostrov, za čali tyto lesy kácet. Pot řebovali p ůdu na plantáže kávovník ů a cukrové t řtiny. Z vyt ěženého d řeva stav ěli lod ě nebo ho dováželi do Špan ělska. „V dob ě p říchodu Špan ělů pokrývaly lesy p řes 60% kubánského území, nyní jen necelých 10%.“ (Chalupa, 2002, str. 78) V dnešní dob ě na Kub ě vidíte spíše travnaté plochy, které jsou pastviná řsky využívané. Na ostrov ě se vyskytují různé ekosystémy jako tropické lesy, tropické mlžné lesy, smíšené porosty, ke řovité porosty, borovicovo – dubové lesy a mangrovové porosty. Tropické lesy se na ostrov ě moc nevyskytují. Na náv ětrných horských svazích se rozkládá tropický mlžný les. Má dostatek srážek, a proto je stále zelený. Na východní stran ě ostrova rostou ke řovité porosty, mezi kterými jsou r ůzné druhy kaktus ů či žlutooranžové mariposy. Smíšené porosty se vyskytují na západ ě, v poho ří Sierra de los Organos. Ve st ředních polohách, zejména na ostrov ě Isla de Juventud či v provincii Pinar del Río, rostou borovicovo – dubové lesy, které jsou tvo řeny r ůznými druhy borovic. Na jižním pob řeží ostrova rostou mangrovové porosty, které pokrývají rozlohu kolem 160 tis. ha. Na kubánském ostrov ě je velké množství fauny a flóry, která se vyzna čuje vysokou rozmanitostí. Najdete tam také mnoho endemit ů. Nejtypi čtější rostlinou je pro Kubu palma královská. Tato palma se stala pro Kubu natolik charakteristická, že si jí Kubánci dali do svého národního znaku. „Jejího d řeva se využívalo ve stavebnictví, z plod ů se vyráb ěl olej a list ů se pletly koše, tašky a klobouky. Vzhledem k tomu, že za čala z volné p řírody mizet, byla prohlášena za chrán ěnou rostlinu.“ (Opatrný, 2002, str. 99-100) Na vápencových mogotách se vyskytuje palma horská. Krom ě t ěchto dvou druh ů bychom jich na ostrov ě našli dalších 300. Z rostlin na Kub ě m ůžete dále vid ět kokosové palmy, ananasy, banánovníky, mango, papáju, batáty, karambolu, kakaovníky, kávovníky a citrusové plody (pomeran če, mandarinky, citróny). Stejn ě jako flóra, i fauna je na Kub ě druhov ě velice rozmanitá a bohatá. Důležitým rysem kubánské fauny je to, že není nebezpečná pro člov ěka. Všichni jedovatí hadi a komá ři, kte ří p řenášeli nemoci, byli vyhubeni. Kubánská fauna je zastoupena hlavn ě ptactvem. Na ostrov ě jich hnízdí až 350 druh ů, p řičemž nej čast ější jsou ptáci vodní – plame ňáci, volavky a pelikáni. Krom ě nich je ostrov domovem pro

papoušky, supa černého, hrdli čky, kubánské kolib říky a pro tocorora. Tocororo je kubánský národní pták, který má na svém t ěle stejné barvy jako kubánská vlajka (bílá, červená, modrá). V bažinatých oblastech sídlí v hojném po čtu hmyz, který je zastoupen až 8 000 druhy. Nejzajímav ějšími druhy hmyzu jsou sklípkani, ští ři či černá vdova. Mezi suchozemské živo čichy pat ří netopý ři, kajmani, leguáni, ješt ěrky, hadi, motýli a jutía, což je hlodavec o váze cca 8 kg. Ostrov a p řilehlé mo ře obývá 900 druh ů ryb, z toho 35 druh ů žralok ů. Ve vodách plavou r ůzné druhy ryb, korýši, murény, rejnoci, barakudy, mo řské želvy, krabi či langusty. Dříve žili v řekách či bažinách krokodýli, ale dnes je najdete spíše v rezervacích nebo chovných farmách, kde se chovají pro maso. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 78-81, Opatrný, 2002, str. 99-100, Sucha, 2009, str. 9- 10], [11], [12]

Myslím si, že biosféra pat ří k důležitým p ředpoklad ům cestovního ruchu. Turisté si faunu a flóru uv ědomují p ředevším díky jedné form ě cestovního ruchu – ekoturistice. Jako všude na sv ětě, tak i na Kub ě za posledních pár let vzrostl zájem turist ů o ekoturistiku. Kubánský ostrov je nejlepší ekoturistikou destinací v Karibiku. Vyzna čuje se svojí nádhernou, nezni čenou p řírodou a velkým množstvím p řírodních zajímavostí – od velehor p řes úrodné roviny, mok řady, tropické lesy, mogoty až po jeskyn ě. Myslím si, že pro turisty jsou nejlepšími oblastmi pro ekoturistiku jsou Pinar del Río na západ ě, poloostrov Península de Zapata na jihu nebo okolí Baracoi na východ ě ostrova. Na Kub ě je široká nabídka aktivit pro ekoturistiku. V četn ě p ěší turistiky to je cykloturistika, jízda na koni, horolezectví, speleologie nebo pozorování p řírody. I my jsme si na Kub ě vyzkoušeli ekoturistiku v mnoha podobách. Myslím si, že řada z nás má z ekoturistiky na Kub ě nezapomenutelné zážitky. Pěší turistiku jsme si vyzkoušeli nap říklad na východ ě ostrova, poblíž m ěsta Baracoa. Naším cílem bylo zdolat stolovou horu El Yunque. Nejd říve jsme museli p řebrodit řeku a dostat se na její druhý b řeh. Odtud vedla cesta na stolovou horu. Po cest ě v blátivém terénu jsme obdivovali neposkvrn ěnou přírodu. Když jsme zdolali stolovou horu, čekal na nás nádherný výhled na okolní krajinu. Zajímavé bylo, že nás p ři p ěší turistice vždy doprovázel pr ůvodce. Ten nám podával odborný výklad o kubánské p řírod ě. Při výstupu na stolovou horu nás seznamoval s různými druhy rostlin a s jejich plody. Plody, které nám natrhal, jsme

mohli také ochutnat. Jeho hlavním úkolem však bylo doprovodit nás na stolovou horu a zase zp ět, nebo ť nikde nebyly žádné zna čky či ukazatele. Na za čátku trasy byl jediný ukazatel s po čtem kilometr ů a přibližným časem, za který by se m ěla trasa ujít (viz obrázek).

Obrázek č. 7: Ukazatel p řed výstupem na stolovou horu El Yunque

Zdroj: archiv autorky

Ekoturistiku m ůžete na Kub ě provozovat v 263 chrán ěných oblastech, které pokrývají p řibližn ě 22% území. Z tohoto po čtu je 6 biosférických rezervací UNESCO. Do biosférických rezervací UNESCO pat ří Sierra del Rosario, Baconao, Cuchillas de Toa, Península de Guanahacabi, Buenavista a Cienaga de Zapata. Krom ě toho se na ostrov ě nacházejí dv ě p řírodní památky UNESCO – národní park Desembarco del Granma a národní park Alejandro de Humboldt.

Národní park Alejandro de Humboldt

Humboldt ův národní park se nachází v severovýchodní části Kuby, na pomezí provincií Holguín a Guantánamo. Je pojmenován po n ěmeckém p řírodov ědci Alexandrovi von Humboldtovi, který v této oblasti zkoumal faunu a flóru. Tento park má nejvyšší diverzitu rostlin jak na Kub ě, tak i v Karibiku. N ěkteré druhy flóry jsou i endemické. Park obsahuje komplexní systém hor, pob řežní nížiny, zálivy i korálové útesy. Na území parku je zastoupeno mnoho ekosystémů jako nap říklad deštné lesy, borové lesy a mangrovové porosty. Je také považován za nejmén ě prozkoumanou přírodní oblast na Kub ě. [17]

Národní park „Desembarco del Granma“

Národní park Desembarco del Granma leží v jihovýchodní části Kuby, v provincii Granma. Rozloha národního parku je 325 km². Oblast národního parku zapsaná na seznam UNESCO, se rozkládá okolo mysu Cabo Cruz. Tato významná přírodní lokalita zahrnuje území jak na pevnin ě, tak i po okolním mo ři. Nacházejí se tam velkolepé p římo řské terasy a také útesy. Park je domovem pro mnoho endemických druh ů fauny a flóry. [18]

Tabulka č. 1: P řírodní památky

Název památky Rok zápisu

Národní park Desembarco del Granma 1999

Národní park Alejandro de Humboldt 2001

Data p řevzata z: whc.unesco.org

Krom ě t ěchto dvou národních park ů jsou na Kub ě další národní parky, které se nacházejí jak na pevnin ě, tak i v mo ři. Do pevninských národních park ů spadá NP Valle de Vi ňales, NP Los Organos, NP Topes Collantes, NP Pico Cristal, NP Alejandro de Humboldt, NP Gran Piedra, NP Peninsula de Guanahacabibes, NP Turquino, NP Ciénaga de Zapata, NP Sierra Maestra, NP Cristóbal Colón, NP La Mensura a NP La Güira. Mezi mo řské národní parky pat ří NP de Cayo Guillermo – Santa Maria, NP Desembarco del Granma, NP Marino de Punta Francés – Punta Pederales, NP de los Indios – San Felipe a NP Jardines de la Reina. Kromě toho na ostrov ě najdete kolem 15 botanických zahrad.

Pro turisty je však zajímavá i fauna na ostrov ě, kterou mohou pozorovat jak ve volné p řírod ě v rámci ekoturistiky, tak i v uzav řeném prost ředí. Tyto podmínky poskytují zoologické zahrady, akvária, delfinária či krokodýlí farmy. Jedna z turisticky propagovaných farem s krokodýly se nachází nap říklad na poloostrov ě Península de Zapata. Tuto farmu jsme v rámci m ěsí čné expedice také navštívili. Na farm ě jsme ochutnali krokodýlí maso, prohlédli jsme si samotné krokodýly či se s nimi i vyfotili. Další krokodýlí farmy se nacházejí na ostrov ě Santa Lucía nebo na Varaderu.

Obrázek č. 8: Krokodýl z farmy Guamá

Zdroj: archiv autorky

Velkým lákadlem pro turisty jsou také delfinária. Ty mohou turisté navštívit na Varaderu a v Cienfuegos. V národním akváriu v Havaně jsou krom ě delfín ů k vid ění i další druhy ryb a mo řských živo čich ů. Podobné akvárium je také v Santiagu de Cuba. Poslední skupinou jsou zoologické zahrady. Nejv ětší zoologická zahrada se nachází v hlavním m ěst ě Havan ě. [13], [14], [15], [16], [88]

2.1.3 Kulturn ě správní p ředpoklady

2.1.3.1 Historie

2.1.3.1.1 P ůvodní obyvatelé

Před špan ělskou kolonizací žily na území dnešní Kuby indiánské kmeny Guanahatabej ů, Siboney ů a Taín ů, kterých bylo na ostrov ě p řed p říchodem Evropan ů asi 300 tisíc. Tito indiáni pat ří do skupiny p ředkolumbovských Arawak ů. Na ostrov přišli z Jižní Ameriky, pravd ěpodobn ě z území dnešní Venezuely. B ěhem špan ělské nadvlády však bylo p ůvodní indiánské obyvatelstvo tém ěř vyhubeno.

2.1.3.1.2 První Evropané na ostrov ě

Janovský mo řeplavec Kryštof Kolumbus, který byl ve službách Špan ělska, se během své první cesty snažil najít západní cestu do Indie. P ři své plavb ě na lodi Santa Maria, kterou doprovázely karavely Nina a Pinta, však nejd říve narazil na Bahamy. Až 27. října roku 1492 spat řil severovýchodní pob řeží Kuby. Z řejm ě p řistál v zálivu Bariay, kde je dnes m ěsto Gibara. Poté pokra čoval po pob řeží ostrova na východ, kde 1. prosince 1492 p řistál na nejzazším severovýchodním cípu ostrova (v dnešním m ěst ě Baracoa). Na zpáte ční cest ě do Špan ělska narazil na další ostrov, který pojmenoval Hispaniola (dnešní Haiti).

2.1.3.1.3 Kolonizace Kuby

V roce 1511 za čala z ostrova Hispaniola expanze na Kubu. Tuto koloniza ční expedici vedl Diego Velasquez de Cuellar, který p řiplul na Haiti s druhou Kolumbovou výpravou. Roku 1511 založili Špan ělé první osadu na ostrov ě, která se jmenovala Puerto Santo. Pozd ěji se osada p řetransformovala na m ěsto Baracoa a stala se tak prvním m ěstem na Kub ě. Práv ě od Baracoi za čala kolonizace ostrova. Do roku 1515 bylo na ostrov ě založeno dalších šest osad: Bayamo, Sancti Spíritus, Santiago de Cuba, Santa María del Puerto del Principe (dnešní Camagüey), Trinidad a San Cristóbal de La Habana (dnešní Havana). V roce 1515 se hlavním m ěstem ostrova stalo Santiago de Cuba. Hlavním m ěstem však nez ůstalo dlouho, nebo ť ho roku 1556 vyst řídala Havana. Do nového sv ěta, jak Špan ělé Kubu nazývali, bylo od roku 1513 dovezeno velké množství černošských otrok ů z Afriky. Špan ělé pot řebovali otroky na práci v zem ědělství. Na plantážích p ěstovali p ředevším tabák, cukrovou t řtinu a chovali skot. V pr ůběhu špan ělské kolonizace byli p ůvodní obyvatelé tém ěř vyhubeni.

2.1.3.1.4 Boje za nezávislost

Obyvatel ům Kuby se nelíbil koloniální režim, který na ostrově vládl. Snažili se proto o národní osvobození od Špan ělů. Jejich v ůdcem se stal Carlos Manuel Céspedes, který vydal výzvu k boji za nezávislost. Na tuto výzvu reagovalo tisíce lidí. Obyvatelé Kuby tak 10. října roku 1868 zahájili desetiletou válku za svoji nezávislost.

Po dobytí m ěsta Bayama bylo v dubnu založeno Ústavodárné shromážd ění, zpracována ústava, schválena státní vlajka a p ředevším byl zvolen prezident. Prezidentem nov ě ustanovené republiky se stal Carlos de Céspedes, který byl v této funkci čty ři roky. Při této p říležitosti byla také složena národní kubánská hymna s názvem „La Bayamesa“. Nová vláda odsuzovala otroká řství, ale danou situaci na ostrov ě nijak nezm ěnila. Afri čané, Kreolové a Afrokubánci pod vedením Maxima Goméze a Antonia Macea se snažili rozší řit boje i na západní polovinu ostrova, ale marn ě. Obyvatelé Kuby se ani po deseti letech boj ů neodtrhli od špan ělské koruny. Boje ukon čila smlouva, ve které se Špan ělé zavázali splnit n ěkteré požadavky. Nap říklad otrok ům byla p řislíbena svoboda a mohli emigrovat. Špan ělé však své sliby nedodrželi a obyvatelstvo se za čalo op ět bou řit. Maceo se svými p řívrženci snažil dál bojovat. Špan ělským vojsk ům se však neubránili. Válka skon čila podepsáním dohody o ukon čení boj ů. Po válce byly vydány dekrety, které omezovaly otroctví. Roku 1886 bylo otroctví na Kub ě zrušeno. Touhu po nezávislosti znovu oživil José Martí, který vedl Kubánskou revolu ční stranu. Tato strana vznikala slou čením emigrantských spolk ů roku 1892 v USA. Mezi obyvatelstvem na ostrov ě za čala op ět nar ůstat nespokojenost, a proto emigranti z Kubánské revolu ční strany vypravili na Kubu n ěkolik lodí. Na ostrov p řiplul op ět Goméz a Maceo, aby stáli v čele formujícího se odboje. V únoru 1895 za čala druhá fáze boj ů za národní osvobození proti Špan ělům. Tento boj proti kolonizátor ům trval celé čty ři roky. Dominantní roli sehrála Kubánská revolu ční strana a nejvýznamn ějšími postavami této fáze boj ů byl José Martí a Antonio Maceo. V kv ětnu roku 1895 byl vydán Manifest z Montecristi a boj o nezávislost se rozší řil i o stránku boje proti sociální nerovnosti. Díky Kubánské revolu ční stran ě vznikaly na osvobozeneckém území první školy, ú řady, vláda a také nové zdravotnictví. Povstalc ům se poda řilo narušit koloniální ekonomiku, což významn ě ovlivnilo obchody s USA. Spojené státy americké proto cht ěly vstoupit do války nebo žádaly o ukon čení boj ů na Kub ě. V havanském p řístavu došlo 15. února 1898 k výbuchu na americké vále čné lodi Maine. USA z útoku obvinily Špan ělsko a 20. dubna 1898 jim vyhlásily válku. Americká vojska se v červnu roku 1898 vylodila na Kub ě. V červenci téhož roku došlo k rozhodující bitv ě u Santiaga de Cuba. Město bylo dobyto a od 10. prosince 1898 ztratilo Špan ělsko Kubu a další americké a asijské kolonie. Špan ělsko se tak z řeklo nárok ů na Kubu. Ta p řešla pod kontrolu USA. Ve stejném roce si USA vynutily vojenskou základnu Guantánamo, která na Kub ě existuje od roku 1903.

2.1.3.1.5 Platt ův dodatek

V roce 1901 byl vydán Platt ův dodatek, ve kterém USA uznaly za specifických podmínek nezávislost Kuby. „Podle nich od roku 1902 nesm ěla zem ě bez souhlasu USA přijímat žádné finan ční p ůjčky a pronajímat p ůdu cizím p říslušník ům. Ameri čané m ěli právo na Kub ě vojensky zasáhnout, kdykoliv budou ohroženy jejich národní zájmy. Měla být zavedena také zdravotnická opat ření pro zlepšení obchodu mezi Kubou a USA.“ (Chalupa, 2002, str. 68) Kubánc ům se text Plattova dodatku nelíbil, ale nakonec usoudili, že je lepší kubánská republika s ústavou, která obsahuje Platt ův dodatek, než další okupa ční režim. V roce 1902 byla vyhlášena nezávislost Kuby. Vznikla tak kubánská republika s vlastní ústavou. Prvním prezidentem republiky se stal Tomás Estrada Palma. Roku 1903 byla podepsána tzv. recipro ční dohoda a Kuba tak mohla do USA vyvážet surový t řtinový cukr. Naopak Ameri čané mohli dovážet za řízení pro cukrovary, elektrické spot řebi če, železni ční za řízení či potraviny. Platt ův dodatek byl zrušen v roce 1934. Do roku 1959 byla Kuba závislá na Spojených státech. Ty ovládaly ostrov jak politicky, tak i ekonomicky.

2.1.3.1.6 Nástup diktatury

V roce 1925 byl do čela kubánského státu zvolen Gerardo Machado Morales. Machado vládl jako diktátor. Hospodá řská krize, která byla na p řelomu 20. a 30. let, zasáhla i kubánskou ekonomiku. Zemi sužovala velká deprese a bída. Kolem milionu kubánských lidí nem ělo práci, polovina obyvatel žila bez elekt řiny, ve m ěstech platili vysoké nájmy. Po ostrov ě se za čaly ší řit r ůzné protivládní demonstrace a stávky. Situace na Kub ě byla tak vážná, že se chýlilo k vypuknutí ob čanské války. Diktátor Machado nakonec uprchl do USA. Následovalo období politických zm ěn. Do funkce nového prezidenta byl zvolen profesor Ramón Grau San Martín a do čela armády dosadil Fulgencia Batistu y Zaldivara. V nové kubánské vlád ě byli lidé, kte ří se snažili o zlepšení životních podmínek. Batistova armáda následn ě p řevzala hlavní moc v zemi a Fulgencio Batista byl na čty ři roky zvolen prezidentem. Do roku 1949 se na Kub ě vyst řídalo n ěkolik prezident ů. N ěkte ří se do čela zem ě dostali i podruhé jako nap říklad práv ě Batista. Ten se k moci dostal díky vojenskému p řevratu v roce 1952. Batista státním p řevratem

sesadil prezidenta a sám sebe jmenoval v ůdcem pu če. „Nové volby byly odloženy na neur čito, byla zrušena ústava z roku 1940 a zakázány odborové organizace. Od b řezna 1952 do prosince 1958 zavraždila armáda a policie, za politického teroru p ři potla čování demokratických svobod na Kub ě, asi 20 tis. osob.“ (Chalupa, 2002, str. 69)

2.1.3.1.7 Hnutí 26. července

Pod vedením Fidela Castra byl proveden útok na kasárna Moncada, která se nachází v měst ě Santiago de Cuba. K tomuto neúsp ěšnému útoku došlo 26. července 1953. Útok byl projevem nesouhlasu s Batistovou diktaturou a znamenal za čátek boje. Vzniklo „Hnutí 26. července“, které bylo v hojném po čtu podporováno kubánským obyvatelstvem. Uv ězn ění revolucioná ři, mezi kterými byl i Fidel Castro, stanuli p řed soudem. Roku 1955 byl do čela státu oficiáln ě zvolen op ět Batista, který ud ělil uv ězn ěným revolucioná řů m amnestii. Po n ěkolika dnech byl osvobozen i Fidel Castro. M ěl ale zákaz vystupovat na ve řejnosti, a proto odlet ěl do Mexika, odkud za čal plánovat revoluci na Kub ě. Dne 15.11. 1956 Fidel Castro oznámil, že je p řipraven k ozbrojenému boji a k expedici na Kubu. Se svými stoupenci vyplul 25. listopadu 1956 z mexického Tuxpanu na lodi Gramna, kterou objevil na řece Pontepec v Mexiku. Fidel Castro se svým bratrem Raúlem, Ernestem Che Guevarou, Camillem Cienfuegosem a dalšími 82 Kubánci se 2. prosince 1956 tajn ě vylodili na území Kuby, aby p řipravili povstání. Revolucioná ři však byli odhaleni a byli pronásledováni vojenskými oddíly a letectvem. Proto se rozd ělili a měli se sejít na domluveném míst ě v horách Sierry Maestry. Na tomto míst ě se však sešlo pouze čtrnáct ozbrojených muž ů. Ti po čítali s tím, že dojde na Kub ě k všeobecnému povstání, ale bohužel se tak nestalo. V těžko p řístupném poho ří Sierry Maestry si revolucioná ři postupn ě budovali svoje centrum a vytvo řili partyzánskou ozbrojenou skupinu, kterou vedl Fidel Castro. Prostřednictvím Radia Rebelde informovali ob čany o r ůzných akcích povstalc ů. Situace na Kub ě se stále zhoršovala – studenti se v Havan ě pokusili zaúto čit na prezidentský palác, ve m ěstech p ůsobily odbojové skupiny a vzbou řila se i námo řní posádka. Batista cht ěl situaci na ostrov ě uklidnit, a proto vypsal 1. června 1958 volby. Revolucioná ři v horách však získávali stále více spojenc ů. Fidel Castro otev řel nové fronty a velení sv ěř il svému bratru Raúlovi, Juanu Almeidovi, Ernestu Che Guevarovi a Camilu Cienfuegovi. Nové fronty byly v oblasti Santiago de Cuba, El

Cobre a poho ří Escambray. Kubánští vojáci za čali pozd ěji p řecházet na stranu povstalc ů. Koncem října m ělo povstalecké vojsko pod kontrolou západ ostrova. Následn ě Fidel Castro dobyl a obsadil m ěsto Santiago de Cuba, kde ho obyvatelé nadšen ě p řijali. Po řad ě vít ěztví Che Guevarovi jednotky bylo dobyto i strategické město Santa Clara. Che Guevara po t řídenním boji nakonec m ěsto obsadil a otev řel tím cestu k útok ům na Havanu. Batista cítil svojí porážku, a proto 1. ledna 1959 odlet ěl z Kuby. O den pozd ěji povstalci, vedeni Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem, vstoupili do hlavního m ěsta Havany. A 8. ledna p řijel do Havany i v ůdce povstalc ů Fidel Castro.

2.1.3.1.8 Castrova Kuba

První vláda vznikla 5. ledna 1959. Ve vlád ě byli členové Hnutí 26. července a předsedou vlády se stal právník Miro Cardone. Prezidentem byl jmenován Manuel Urrutia Lléo. První kubánská vláda byla po ustanovení uznána všemi zem ěmi Latinské Ameriky, USA, Velkou Británií, Špan ělskem a dalšími zem ěmi. Krátce po vít ězné revoluci došlo k dalšímu uv ězňování kontrarevolucioná řů . R ůzní odborníci, v četn ě léka řů , inženýr ů, právník ů ale i duchovní, utíkali ze strachu hromadn ě z Kuby. Následn ě nastaly zm ěny ve vlád ě. N ěkte ří členové vlády byli vym ěněni. Do vlády se tak dostal i Fidel Castro. Zm ěněná vláda vyhlásila nový zákon o pozemkové reform ě, který ale prezident necht ěl podepsat. V červenci prezident Urrutia rezignoval a novým prezidentem se stal Osvaldo Dorticós Torrado. V čele vlády stanul Fidel Castro, který se pozd ěji sešel s velvyslancem USA. Oznámil, že USA p řijdou díky pozemkové reform ě o 47% p ůdy na Kub ě a že dojde k dalšímu znárod ňování. „Za první dva roky po revoluci vzniklo na Kub ě 10 tisíc škol, mnohé cílen ě přestavbou bývalých vojenských za řízení. B ěhem dvou let tém ěř zmizela negramotnost v zemi, když se již v roce 1959 nau čilo číst p ře 700 tisíc dosp ělých. Za prvních deset měsíc ů roku1959 bylo pro zem ědělce postaveno 10 tisíc domk ů. Došlo nejen k přid ělování m ěstských dom ů a asi 800 tisíc byt ů, jež pat řily emigrant ům a Ameri čan ům, kte ří opustili ostrov, ale i ke snížení nájemného o 50%, což m ělo zna čný vliv na formování postoj ů m ěstského obyvatelstva v ůč i revoluci. Po roce 1959 byla také vytvo řena nová pracovní místa a prakticky tím byla zlikvidována nezam ěstnanost. Postupn ě došlo ke snížení cen základních potravin a k vybudování nového bezplatného

vzd ělávacího a zdravotního systému, který dosud nemá v Latinské Americe obdoby.“ (Chalupa, 2002, str. 73) V únoru 1960 vstoupili na ostrov zástupci SSSR a v kv ětnu téhož roku navázala Kuba se Sov ětským svazem diplomatické styky. SSSR a zem ě sov ětského bloku napomáhaly Kub ě jak ekonomicky, tak i vojensky. USA zahájily v říjnu 1960 obchodní embargo, které trvá do dnes. Ve Spojených státech se vojensky p řipravovali exiloví Kubánci, aby vyvolali povstání obyvatelstva proti Castrovu režimu. 17. dubna 1961 se vylodili na jižním pob řeží Kuby, p řesn ě na Playa Giron. Pár dní p řed vylod ěním americká letadla zni čila čty ři letišt ě na Kub ě a z části ochromila kubánské letectvo. Invazní jednotka však byla během t ří dn ů zlikvidována. 1 197 kontrarevolucioná řů bylo zajato a až 200 zabito. Fidel Castro nabídl Spojeným stát ům vým ěnu zajatc ů za 26 miliard amerických dolar ů a nebo cht ěl vym ěnit zajatce za politické v ězn ě ve Špan ělsku, Guatemale a Portoriku. Spojené státy však tuto nabídku odmítly.

2.1.3.1.9 Kuba a SSSR

Roku 1961 Castro oznámil zm ěnu politického kurzu k socialismu. Poté, co Spojené státy rozmístily rakety v Turecku, požádal Fidel Castro Sov ětský svaz o ochranu p řed USA. V srpnu roku 1962 proto dorazili na Kubu sov ětští vojáci, kte ří za čali na ostrov ě budovat vojenské základny s raketami. To se nelíbilo Spojeným stát ům. Ješt ě více to zhoršilo vztahy mezi Kubou a USA. Spojené státy vyzvaly Sov ětský svaz, aby se stáhl z Kuby. SSSR si odvezl z Kuby své rakety a letadla a za to musel USA slíbit, že nenapadnou Kubu a odstraní rakety z Turecka. 2. října 1965 byla na Kub ě založena Komunistická strana Kuby, která je jedinou povolenou politickou stranou na Kub ě. V jejím čele stál po dlouhá léta Fidel Castro Ruz, kterého v dubnu tohoto roku vyst řídal jeho mladší bratr Raúl. Castr ův režim se v té dob ě dostával do rozporu s Komunistickou stranou Sov ětského svazu, nebo ť je obvi ňoval z mírné politiky v ůč i Spojeným stát ům. Ekonomický rozvoj Kuby probíhal za pomoci Sov ětského svazu a jeho satelitních zemí. „V letech 1961 až 1965 se hrubý domácí produkt Kuby zvyšoval ro čně o 1,9%, v letech 1966 až 1970 o 3,1%.“ (Chalupa, 2002, str. 75) V roce 1972 se Kuba stala členem Rady vzájemné hospodá řské pomoci, od které dostávala d ůležitou hospodá řskou pomoc. Na druhé stran ě byla na tomto seskupení také ekonomicky

závislá, protože 80% obchodu se odehrávalo mezi Radou vzájemné hospodá řské pomoci. „Ve srovnání s rokem 1958 se již v roce 1975 zvýšila výroba elektrické energie o 400%. Výroba cementu v souvislosti s bytovou výstavbou vzrostla o 300%, délka silni ční sít ě o 200%, zem ědělská výroba o 45% a chov dobytka o 27%. Produkce rybného pr ůmyslu vzrostla o 600%“ (Chalupa, 2002, str. 75)

2.1.3.1.10 Války mimo ostrov

Kubánská vojska se v souladu se systémem Varšavské smlouvy také angažovala v cizích válkách. V letech 1967-1969 byla vojska vyslána do Konga. V polovin ě 70. let se Spojené státy snažily zlepšit vztahy s Kubou. O zlepšení vztah ů z americké strany usiloval Henry Kissinger. Jednání se však nepoda řila, nebo ť se Kuba v roce 1976 vojensky zapojila do Angolské ob čanské války. Účast kubánského vojska na této válce nemohly Spojené státy p řijmout. Expedi ční síly generála Ochoy byly roku 1977 poslány do Etiopie, aby pomohly v bojích proti somálským rebel ům. Do všech boj ů se mimo ostrov zapojilo kolem p ůl milion ů Kubánc ů.

2.1.3.1.11 Kuba po pádu železné opony

V roce 1989 se rozpadl Sov ětský svaz a skon čilo sponzorování od Rady vzájemné hospodá řské pomoci. Došlo k zhroucení kubánského obchodu a zem ě se propadla do hluboké ekonomické krize. Toto období bývá ozna čováno jako tzv. Zvláštní období (Periodo especial). Obyvatelé na ostrov ě nem ěli potraviny, suroviny a další životn ě d ůležité zdroje jako byla ropa. Nem ěli také dostatek elektrické energie, a proto docházelo na ostrov ě k častým výpadk ům elektrického proudu. Musela být zavedena hospodá řská omezení a také p říd ělový potravinový systém. V roce 1993, kdy krize dosáhla svého vrcholu, bylo zav řeno 45% zem ědělských a 30% pr ůmyslových podnik ů. Díky krizi poklesla životní úrove ň Kubánc ů a také vzrostl po čet nezam ěstnaných obyvatel. Kubánská ekonomika se proto musela p řeorientovat na spolupráci se zem ěmi tzv. t řetího sv ěta. Kuba do t ěchto zemí vyváží r ůzné léka řské přístroje, očkovací látky a léky. V lednu roku 1998 navštívil Kubu papež Jan Pavel II a o rok pozd ěji zavítal na ostrov poprvé v historii špan ělský král. Koncem roku 1999 řešila Kuba politický

konflikt se Spojenými státy o malého chlapce Eliána Gonzáleze. Tento chlapec utíkal se svojí matkou do USA. Lo ď uprchlík ů však ztroskotala a on byl jako jediný zachrán ěn u pob řeží Floridy. Po dlouhých soudních procesech se v červnu roku 2000 chlapec vrátil ke svému otci na Kubu.

2.1.3.1.12 Kuba po roce 2000

V roce 2004 se za čaly objevovat informace o zdravotních problémech Fidela Castra. Z těchto d ůvod ů se musel stáhnout z ve řejného života. Prezidentské pravomoci převzal Fidel ův mladší bratr Raúl Castro. Krom ě toho zd ědil po bratrovi i všechny státní a stranické funkce. Fidel Castro si ponechal jen jedinou funkci a to p ředsednictví Komunistické strany Kuby. Kubánská vláda v roce 2010 oznámila návrh ekonomických zm ěn. Tyto zm ěny měly obsahovat propušt ění kolem 500 tisíc státních zam ěstnanc ů, kterým m ěl být umožn ěn p řechod do soukromé sféry. V dubnu roku 2011 se uskute čnil sjezd Komunistické strany Kuby. Na tomto sjezdu se Fidel Castro vzdal poslední funkce, kterou zastával. Straníci poté do čela Komunistické strany zvolili jeho mladšího bratra Raúla a místop ředsedou se stal José Machalo Ventura. „Tisícovka delegát ů sjezdu odhlasovala na pond ělním zasedání projekt, který zahrnuje na 300 krok ů k uvoln ění soukromého sektoru, ke snížení po čtu pracovních míst ve státním sektoru, ke snížení státních subvencí, k zavedení samosprávy podnik ů, k novým daním a k decentralizaci státního aparátu, uvedla ČTK.“ [19] To bude znamenat i postupný konec p říd ělového systému, díky kterému si Kubánci nakupovali základní zboží za nízké ceny. Dále se stanovilo, že politici budou moci zůstat ve svých funkcích na dv ě po sob ě následující p ětiletá období, nebo ť Castro chce, aby se vláda postupn ě obm ěň ovala a omlazovala. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 61-75, Opatrný, 2002, str. 6-85, Sucha, 2009, str. 11- 26], [20],[21], [22],[23], [24], [25]

V této kapitole jsem cht ěla p řiblížit historii Kuby, nebo ť i ona ovlivnila řadu kulturních a historických památek na celém ostrov ě. Mezi nejvýznamn ější kulturní památky na ostrov ě pat ří šest památek, zapsaných na seznam UNESCO – historické jádro Havany, Trinidad a údolí Valle de los Ingenios, pevnost El Castillo de San Pedro del Morro, údolí Vi ňales, první kávovníkové plantáže na jihovýchod ě Kuby, historické

centrum Cienfuegos a historické centrum Camagüey. Tyto památky jsou v hojném po čtu navšt ěvované zahrani čními turisty. Z nejv ětšího rekrea čního st řediska Varadera po řádají fakultativní výlety p ředevším do Havany a Trinidadu.

Historické jádro Havany La Habana Vieja, neboli Stará Havana, ukazuje na dlouhou koloniální minulost Kuby. Na seznam UNESCO byla zapsaná oblast o rozloze 4 km² kolem Plaza de la Catedral. V jejím jádru m ůžete vid ět spoustu palác ů, nádherných vil, starobylých dom ů, kostel ů, nám ěstí, park ů a muzeí. Historické centrum Havany se již n ěkolik let rekonstruuje. Práv ě na rekonstrukci dala organizace UNESCO n ěkolik milion ů dolar ů. Po rekonstrukci se do palác ů nast ěhovaly hotely, restaurace či bary pro turisty. Nejv ětší dominantou Staré Havany je barokní katedrála Catedral de La Habana, která se nachází na nám ěstí Plaza de la Catedral. [26] [čerpáno z: Sucha, 2009, str. 72-73]

Obrázek č. 9: Catedral de La Habana

Zdroj: archiv autorky

Trinidad a údolí Valle de los Ingenios Trinidad leží na pob řeží Karibského mo ře. Je nejznám ějším m ěstem provincie Sancti Spíritus. M ěsto bylo založeno v roce 1514 Diegem Velázquezem de Cuéllar. Do seznamu sv ětového d ědictví UNESCO se Trinidad zapsal díky své koloniální architektu ře a historickému jádru. V centru m ěsta jsou nádherné paláce, rezidence a především historické domy, které mají na dve řích a oknech d řev ěné či železné m říže.

Dříve tyto m říže sloužily jako obrana proti pirát ům. V Trinidadu je nejznám ější kostel Nejsv ětější Trojice a nám ěstí s parkem José Martího. Valle de los Ingenios je území t ří propojených údolí v okolí Trinidadu. V této oblasti jsou plantáže s cukrovou t řtinou. V minulosti zde byla práv ě cukrová t řtina hlavním zdrojem p říjm ů lidí žijících v Trinidadu a jeho okolí. V blízkosti údolí Valle de los Ingenios je muzeum cukrovarnického pr ůmyslu a také v ěž Manaca – Iznaga, která je vysoká 45 metr ů. Z této v ěže byli hlídáni otroci pracující na plantážích. [27]

Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro se nachází poblíž m ěsta Santiago de Cuba. Pevnost a její obranná činnost jsou výjime čné hodnoty. P ředstavuje rozsáhlý příklad renesan ční vojenské techniky, p řizp ůsobené požadavk ům evropských koloniálních mocností v Karibiku. Jde o mohutnou stavbu, která stojí na vysokém útesu. Byla postavena mezi roky 1633 – 1639. Hlavním úkolem této pevnosti bylo st řežit zátoku u Santiaga a odrážet útoky pirát ů. Své jméno dostala po tehdejším guvernérovi, který bydlel v Santiagu. Mezi místními obyvateli a turisty je však známá pod názvem El Morro. V pevnosti je i Muzeum pirátství (Museo de la Piratería), které je v ěnováno pirátským útok ům na m ěsto Santiago de Cuba. Poblíž pevnosti stojí maják Faro del Morro, od kterého každý ve čer vycházejí vojáci v dobových uniformách, aby na pevnosti vzty čili vlajku a p ři západu slunce vyst řelili kouli z d ěla. [28] [čerpáno z: McAuslan, Norman, 2007, str. 516-517, Baker, 2007, str. 214-215]

Obrázek č. 10: Pevnost El Morro u Santiaga de Cuba

Zdroj: archiv autorky

Údolí Vi ňales Údolí Vi ňales se nachází v nejzápadn ější provincii Pinar del Río. Na seznam kulturního d ědictví UNESCO se toto údolí zapsalo díky p ůvodní koloniální architektu ře farem, statk ů a vesnic, které zde najdete. V ětšina budov jsou jednoduché stavby, které byly postaveny s využitím p řírodních materiál ů. Údolí Vi ňales má velmi úrodnou p ůdu, která je sem tam posetá velkolepými vápencovými skalami. Obyvatelé této oblasti se zabývají zem ědělstvím, p ředevším p ěstováním tabáku, který je v této provincii nejkvalitn ější. P ůvodní zp ůsoby zem ědělství zde p řežily beze zm ěny již n ěkolik století. V roce 1875 byla v údolí založena stejnojmenná vesnice Vi ňales, která si dodnes zachovala své p ůvodní dispozice. [29]

První kávovníkové plantáže na jihovýchod ě Kuby Kávovníkové plantáže na jihovýchod ě Kuby se nacházejí na strmých svazích horského údolí v oblasti Sierra Maestra. Bylo dochováno celkem 171 poz ůstatk ů historických kávových plantáží. Poz ůstatky plantáží z 19. století jsou jedine čným důkazem zem ědělství v tak obtížném terénu. Plantáže dokládají hospodá řskou, sociální a technologickou historii Karibiku a Latinské Ameriky. Produkce kávy na jihovýchod ě Kuby b ěhem 19. a 20. století vedla k vytvo ření jedine čné kulturní krajiny. Tradi ční plantáž se skládala z několika prvk ů. Centrem plantáže bylo bydlišt ě majitele, které bylo obklopeno skromn ějšími chatr čemi pro otroky. Na v ětších plantážích se nacházely i dílny na zpracování kovu a d řeva. Mnoho z plantáží, které byly zkoumány, mají postavené kamenné cisterny na vodu nebo vodní kanály na zavlažování plantáží. [30]

Historické centrum Cienfuegos Město Cienfuegos bylo osídleno v roce 1819 Špan ěly. Ješt ě d říve však bylo založeno Francouzi, když prchali z Haity. Toto koloniální m ěsto se stalo místem pro obchod s cukrovou t řtinou, kávou a tabákem. P ůvodní centrum se pozd ěji rozší řilo až k pob řeží a město se tak stalo i významným obchodním m ěstem. Cienfuegos se vyzna čuje p říjemnou a poklidnou atmosférou. Historické centrum v Cienfuegos je na 70 ha. V centru je k vid ění originální centrální nám ěstí Plaza de Armas, krajský ú řad, škola San Lorenzo, palác Ferrer, kostel, biskupství a obytné domy. V sou časné dob ě je v historickém centru šest budov z první poloviny 19. století a 327 budov, z druhé poloviny. [31]

Historické centrum Camagüey Město Camagüey leží ve stejnojmenné provincii Camagüey. Vesnice byla založena v roce 1514 jako Santa María del Puerto del Principe. P ůvodn ě ležela na pob řeží, poté byla p řest ěhována kv ůli pirátským útok ům do vnitrozemí. Kone čné umíst ění získala obec Camagüey v roce 1528, kde je dodnes. V 19. století byla Camagüey druhým nejv ětším m ěstem Kuby. Historické centrum Camagüey má 54 ha a představuje mimo řádný p říklad tradi čního m ěstského osídlení. M ěsto je rozprost řeno do systému čtverc ů, menších čtverc ů, má úzké klikaté a zalomené uli čky. Náboženské stavby, které obklopují nám ěstí, tvo ří systém orienta čních bod ů. P ři stavbách se využívá r ůzných stavebních materiál ů. P ředevším hlin ěných složek, které odhalují vlivy z Andalusie. Po celém m ěst ě jsou vid ět práv ě hlin ěné džbány, do kterých se chytala deš ťová voda. [32]

Tabulka č. 2: Kulturní památky Název památky Rok zápisu Historické jádro Havany – „Habana Vieja“ 1982 Trinidad a údolí „Valle de los Ingenios“ 1988 Pevnost „El Castillo de San Pedro del Morro“ 1997 Údolí Vi ňales 1999 První kávovníkové plantáže na jihovýchod ě Kuby 2000 Historické centrum Cienfuegos 2005 Historické centrum Camagüey 2008 Data p řevzata z: whc.unesco.org

Během pobytu na Kub ě jsme m ěli možnost vid ět sedm z devíti památek UNESCO. Musím říci, že každá z památek má své kouzlo. Nejvíce se mi však líbilo údolí Vi ňales. Navštívili jsme zde stejnojmennou vesnici Vi ňales a poznali jsme místní obyvatele, kte ří byli velice milí. V údolí m ě však nejvíce uchvátila nádherná p říroda. Z rozhledny jsme m ěli krásný výhled na údolí, ze kterého vystupovali vápencové útvary – mogoty. Naopak nejh ůř e na m ě zap ůsobilo údolí Valle de los Ingenios. Toto místo je spolu s Trinidadem hojn ě navšt ěvované turisty. Místní obyvatelé tady vysloven ě čekají na návšt ěvníky, aby jim mohli nabídnout či p římo vnutit n ějaký ten suvenýr. Byli velmi otravní a musím říci, že jsem se t ěšila, až z tohoto místa odjedeme.

Historie také ovlivnila architekturu na ostrov ě. Postupem času vznikaly na Kub ě budovy r ůzných architektonických styl ů. K nim pat ří koloniální, barokní, novogotický, neoklasicistní, moderní i post – moderní architektonický styl. Dalo by se říci, že i každé provin ční hlavní m ěsto má svou specifickou a historii a architekturu. A ť už je to Baracoa, kde se roku 1492 vylodil Kryštof Kolumbus nebo Santa Clara, kde Che Guevara porazil Batistovu armádu. Navštívili jsme všechna hlavní m ěsta provincií a musím říci, že každé je n ěč ím zajímavé a má své kouzlo.

Obrázek č. 11: Barokní kostel v Camagüey

Zdroj: archiv autorky

Některé turisty do zem ě láká i um ění a kultura. Kuba má až 265 muzeí, 120 galerií, 70 divadel a 46 um ěleckých škol. Muzea jsou rozmíst ěna všude po ostrov ě a jsou zam ěř ena krom ě historie na hudbu, p řírodní v ědy, náboženství, zbran ě, auta, sport, tabák, cukr nebo rum. Na ostrov ě je 46 muzeí zam ěř ených na kubánskou historii. Vybrala jsem tedy nejzajímav ější historická muzea, která jsem navštívili. K historickým muzeím se řadí muzeum Arqueológico a m ěstské muzeum v Baracoi. První z muzeí je umíst ěno v jeskyni Las Cuevas del Paraíso. V této p řírodní jeskyni jsou artefakty z Taínské civilizace. Vid ěli jsme tam r ůzné keramické a kamenné nástroje, sošky boh ů, amulety apod.

Městské muzeum sídlí v jedné ze špan ělských pevností – Fuerte Matachín. V muzeu nám d ělala pr ůvodkyni velice milá sle čna, která nám podávala výklad o historickém vývoji Baracoi. Na poloostrov ě Península de Zapata jsme navštívili muzeum Girón. Toto vojenské muzeum je zam ěř eno na invazi v Zátoce sviní. V kasárnách Moncada v Santiagu de Cuba zase sídlí muzeum, které je zam ěř ené na revoluci. [33]

Obrázek č. 12: Taínská žena v muzeu Arqueológico

Zdroj: archiv autorky

2.2 Selektivní p ředpoklady

2.2.1 Politické p ředpoklady

2.2.1.1 Politická situace na Kub ě

Kuba je rozd ělena do 15 provincií a jednoho zvláštního okrsku (municipio especial) – ostrova Isla de la Juventud. Zem ě se dále člení na 167 okres ů (municipios). Od západu k východu jsou provincie Pinar del Río, Artemisa, La Habana, Mayabeque, Matanzas, Cienfuegos, Villa Clara, Sancti Spíritus, Ciego de Avila, Camagüey, Las Tunas, Granma, Holguín, Santiago de Cuba a Guantánamo (viz obrázek). Provincie na Kub ě p ůsobí jako samostatné celky. Každá provincie má svou elektrárnu a p ěstuje plodiny pro svou pot řebu. V případ ě nouze jim pomáhá stát. Nap říklad s evakuací p ři cyklonech.

Obrázek č. 13: Správní politické člen ění Kuby

Převzato z: one.cu

2.2.1.2 Politický systém

Kubánská politika se uskute čň uje v rámci socialistické republiky. „Kuba je ústavn ě definována jako socialistický stát, který řídí se zásadami José Martího a politických myšlenek Marxe, Engelse a Lenina.“ [34] Výkonnou moc zajiš ťuje kubánská vláda, která je zastoupena Státní radou a Radou ministr ů. V sou časné dob ě je prezidentem Raúl Castro Rúz, který byl do svého ú řadu zvolen v únoru roku 2008. Ve své funkci vyst řídal svého staršího bratra Fidela Castra. Raúl Castro je zárove ň i předsedou Rady ministr ů, p ředsedou Státní rady, vrchním velitelem Revolu ční

ozbrojené síly a předsedou komunistické strany. Předsedou národního shromážd ění je Ricardo Alarcón. Zákonodárná moc je vykonávána prost řednictvím jednokomorového Národního shromážd ění lidové moci. Národní shromážd ění má 609 člen ů, kte ří jsou voleni každých p ět let. Schází se na zasedání dvakrát do roka. Národní shromážd ění má stálé komise i do časné komise. Stálé komise mají na starosti právní otázky. Spole čně s do časnými komisemi se starají o cukrovarnictví, ekonomiku, pr ůmysl, výrobu potravin, stavby, dopravu a komunikaci, zdravotnictví, zahrani ční v ěci či obranu. Národní shromážd ění lidové moci má i své stálé jednotky, které kontrolují práci stálých i do časných komisí, místních samospráv a lidové moci, mezinárodních vztah ů, administrativu a soudní záležitosti. Na Kub ě má vedoucí postavení Komunistická strana Kuby (Partido Comunista de Cuba). Tato strana je od roku 1965 jedinou ústavn ě povolenou politickou stranou na Kub ě. Předsedou této strany je od dubna 2011 Raúl Castro. V komunistické stran ě je asi 80% obyvatelstva. Krom ě jediné povolené politické strany p ůsobí na Kub ě i nepovolené opozi ční organizace – politické strany všech sm ěrů (liberálové, k řes ťanští demokraté a sociální demokraté), skupiny, které sledují lidská práva a profesní či odborová sdružení (léka ři, právníci a ekonomové). Mezi další významné subjekty ve řejného života pat ří Svaz mladých komunist ů, Výbory na obranu revoluce, Úst ředna kubánských pracujících, Národní asociace drobných zem ědělc ů, Federace kubánských žen, Federace univerzitních student ů, Federace st ředoškolských student ů či Pionýrská organizace José Martího. V roce 1960 byly z řízeny Výbory na obranu revoluce (Comités de Defensa de la Revolución = CRD). V ětšina Kubánc ů jsou sou částí t ěchto výbor ů. Je to sí ť sousedských organizací po celé Kub ě. Výbory sledují, co se d ěje v každé ulici na ostrov ě. Jejich pravomoci a rozsah kontroly jsou velmi rozsáhlé. Ob čané musí být obez řetní na své chování a na to, co říkají, protože nikdo netuší kdo koho hlídá. [35], [36], [37]

I politické p ředpoklady svým zp ůsobem ovliv ňují cestovní ruch. Kubánská vláda může kdykoliv vydat nebo zrušit n ějaký zákon či dekret týkající se cestovního ruchu. Pro kontrolu a rozvoj turismu na ostrov ě založila kubánská vláda ministerstvo cestovního ruchu.

2.2.1.3 Ministerstvo cestovního ruchu

Vrcholným orgánem turismu je na Kub ě ministerstvo cestovního ruchu (Ministerio de turismo, zkrácen ě MINTUR). Toto ministerstvo bylo vytvo řeno 21. dubna 1994 a jeho nyn ějším ministrem je Manuel Marrero Cruz. MINTUR je státní orgán, který za ú časti dalších subjekt ů v zemi, řídí cestovní ruch na Kub ě. Ministerstvo má po ostrov ě zastoupení v následujících oblastech: Pinar del Río, Ciudad de La Habana, La Habana, Matanzas, Cayo Largo del Sur, Cienfuegos, Sancti Spiritus, Ciego de Ávila, Camagüey, Las Tunas, Holguín, Granma, Santiago de Cuba a Guantánamo. S cílem podpo řit Kubu jako turistickou destinaci má ministerstvo své zastoupení i v zahrani čí (N ěmecko, Itálie, Argentina, Mexiko, Venezuela, Benelux, Švédsko, Brazílie, Kanada, Špan ělsko, Francie, Rusko, Čína a Velká Británie). Ministerstvo cestovního ruchu spravuje webové stránky www.cubatravel.cu, na kterých najdete velké množství informací o turismu na Kub ě. [38], [39]

Obrázek č. 14: Ozna čení pobo čky MINTUR na Varaderu

Zdroj: archiv autorky

2.2.2 Ekonomické p ředpoklady

2.2.2.1 Zem ědělství a rybolov

Zemědělství a rybolov pat ří k mén ě významným složkám kubánské ekonomiky. Podílí se 4,5% na hrubém domácím produktu. V tomto sektoru je zam ěstnáno kolem

20% obyvatel. Z celkové rozlohy zem ě náleží 29% obd ělávané zem ědělské p ůdě. Zem ědělská p ůda na Kub ě je velmi úrodná. Je ur čená spíše pro rostlinnou výrobu, ale slouží i k pastevnímu chovu skotu. Nejd ůležit ější plodinou, která se na Kub ě p ěstuje, je cukrová t řtina. Z cukrové t řtiny se po sklizni vyrábí cukr nebo se z ní získává tzv. melasa, která se používá na výrobu kvalitního kubánského rumu. Kuba pat ří od po čátku 19. století k sv ětovým výrobc ům cukru spolu s Brazílií, Thajskem a Indií. Krom ě cukrové t řtiny se na plantážích p ěstuje káva, tabák a r ůzné tropické ovoce jako nap říklad banány, mandarinky, pomeran če či ananasy. Ve velkém množství se na ostrov ě p ěstuje tabák, jehož listy slouží na výrobu kubánských doutník ů. Pro národní ekonomiku je však d ůležitá i živo čišná výroba. Kubánci chovají krávy, vep ře, ovce, kon ě a dr ůbež. Co se tý če rybolovu, má význam spíše jen na domácím trhu. Zem ědělství každoro čně utrpí ztráty zp ůsobené hurikány. Po ni čivých hurikánech v roce 2008 kubánská vláda oznámila, že bude rozdávat p ůdu, která leží ladem. Do konce roku 2009 vláda rozd ělila mezi Kubánce 920 000 ha, což je 54% z celkové rozlohy neobd ělávané zem ědělské p ůdy. Kubánská vláda se dále snaží snižovat dovoz hlavních potravin jako je rýže, fazole či mléko a chce co nejvíce zvýšit svoji domácí produkci. Od roku 2004 postupn ě zem ědělská produkce klesá. I když v roce 2009 zem ědělská produkce rostla, nedocílila zdaleka stejných čísel jako v roce 2004. [40] [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99, Opatrný, 2002, str.95-96], [40]

Zem ědělství a rybolov také svým zp ůsobem souvisí s cestovním ruchem. Díky němu dostávají turisté v ubytovacích za řízeních čerstvé ovoce, zeleninu, maso či ryby.

2.2.2.2 Pr ůmysl

Díky p řírodním podmínkám na Kub ě spadá do pr ůmyslových odv ětví potraviná řský pr ůmysl, strojírenský pr ůmysl, chemický pr ůmysl, stavební pr ůmysl a spot řební pr ůmysl. Nejvýznamn ějším odv ětvím je potraviná řský pr ůmysl, kam pat ří zpracování cukrové t řtiny v cukrovarnictví a lihovarnictví a také zpracování tabáku. Úprava cukrové t řtiny, masa, mléka či citrusových plod ů probíhá v továrnách. Do potraviná řského pr ůmyslu dále pat ří výroba kubánského rumu zna čky Havana Club

nebo Ron Caney, které se prosadily na sv ětový trh. Tyto rumy se vyráb ějí v závodech v Santa Cruz del Norte u hlavního m ěsta a také v Santiagu de Cuba a jeho okolí. Kuba se m ůže pyšnit sv ětovým prvenstvím v produkci doutník ů. V tzv. tabákárnách se vyráb ějí sv ětoznámé zna čky doutník ů. Mezi nejznám ější pat ří Cohiba, Romeo y Julieta či Montecristo. Kubánské cigarety se p říliš nevyvážejí. Jsou ur čené pro osobní spot řebu Kubánc ů. Dalším výrobním odv ětvím je chemický pr ůmysl, který se zabývá p ředevším výrobou um ělých hnojiv a také zpravováním ropy v ropných rafinériích. Ropa se t ěží při pob řeží mezi hlavním m ěstem a Varaderem. Zkoumání nových naleziš ť ropy probírá v Mexickém zálivu. Kubánský ostrov se vyzna čuje zna čným nerostným bohatstvím. „ Především jsou zde ložiska železné rudy s malým obsahem síry a fosforu, ložiska manganové rudy a sv ětov ě významná ložiska niklové rudy. Kubánská ložiska železo-niklových rud reprezentují zhruba 40% sv ětových zásob niklu.“(Chalupa, 2002, str.98) Ostrov vlastní třetí nejv ětší zásoby niklu na sv ětě – 34%. Kub ě náleží šesté místo na sv ětě v těžb ě niklu. T ěžba probíhá hlavn ě ve m ěst ě Moa a Nicaro, kde se nachází velké doly s niklovou rudou. Ro čně je vyt ěženo kolem 70 tisíc tun niklu. Krom ě niklu se na ostrov ě vyskytuje měděná, chromová a wolframová ruda a kobalt. Tyto suroviny se používají v hutnictví a nacházejí se p ředevším ve st řední části Kuby. Manganové a železné rudy se vyskytují na p ři severovýchodním pob řeží ostrova. Ve východní časti ostrova jsou zase nalezišt ě chromit ů. Na ostrov ě Isla de la Juventud byla nalezena ložiska wolframových rud a také se tam vyskytuje zlatonosná ruda. Na Kub ě se mimo jiné t ěží také magnezit, zlato, vápenec, fosfority a asfalt. Z odpa řování mo řské vody se získává s ůl. Od roku 1960, kdy došlo ke znárodn ění, spadá t ěžba nerostných surovin pod stát. V tepelných elektrárnách se na ostrov ě vyrábí elektrická energie . Elektrárny jsou však omezeny nedostatkem ropy. V omezeném množství se používají i hydroelektrárny. „Kuba nemá vhodné podmínky pro stavbu vodních elektráren a stavba atomové elektrárny nebyla zatím dokon čena.“(Opatrný, 2002, str. 95) Na Kub ě se nachází celkem 21 elektráren, z toho 17 jich je staršího p ůvodu. Zastaralé elektrárny českého či sov ětského p ůvodu mají malou kapacitu, a proto byly postaveny t ři nov ější elektrárny. Dv ě nové elektrárny byly vybudované v provincii Matanzas. Z toho jedna leží p římo na Varaderu, nebo ť nejv ětší turistické st ředisko na Kub ě spot řebuje velké množství energie. Další dv ě z nov ějších elektráren jsou v provincii Cienfuegos. V roce 2006 byla

vyhlášena tzv. energetická revoluce, která m ěla dosp ět k nezávislosti na elektrické energii. Kubánc ům byly vym ěněny zastaralé elektrické spot řebi če za moderní spot řebi če čínské výroby. Dále byly zapojeny nové agregáty. Díky úsporným opat řením a rekonstrukcím elektrických sítí nedochází k výpadk ům proudu jako tomu bylo d říve. Do pr ůmyslového odv ětví pat ří i stavebnictví. Na Kub ě je nedostatek bydlení a polovina budov je po ni čivých hurikánech ve špatném stavu. „Hurikány, které Kubu na podzim 2008 zasáhly, poškodily 650 tisíc dom ů a 84 tisíc jich úpln ě zni čily.“ [40] V dnešní dob ě probíhá výstavba nových bytových jednotek. Menší význam má i strojírenský, textilní a kožed ělný pr ůmysl. V poslední dob ě nar ůstá význam biotechnologie a farmacie. V rámci biotechnologie se na Kub ě vyráb ějí vakcíny. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99, Opatrný, 2002, str.95-96], [40]

Pr ůmysl je také d ůležitým p ředpokladem pro cestovní ruch. Bez n ěho by nemohly být postaveny hotelové komplexy pro zahraniční turisty. Nedocházelo by tedy k rozvoji cestovního ruchu na ostrov ě. Na druhé stran ě stojí i negativní dopady. Je ni čena krajina a také životní prost ředí na ostrov ě. Kv ůli výstavb ě hotel ů jsou nap říklad ni čeny mangrovové porosty, které chrání pob řeží ostrov ů. Významný je pro cestovní ruch také chemický pr ůmysl, díky kterému se t ěží ropa pro tepelné elektrárny. Těžba ropy má pro cestovní ruch i negativní dopady. Zne čiš ťuje životní prost ředí na ostrov ě. Na Varaderu je také ob čas cítit zápach, nebo ť se v jeho blízkosti nachází ropné rafinérie. Do budoucna se budou muset Kubánci rozhodnout, zda dále pokra čovat v těžb ě ropy nebo podporovat cestovní ruch v této oblasti. V poslední dob ě nabývá na významu pro cestovní ruch i potraviná řský pr ůmysl. Je známo, že je Kuba sv ětovým producentem doutník ů. V Havan ě se každoro čně po řádá Festival del Habana, který je zam ěř ený na tabák a doutníky. Na letošní t řináctý festival se p řijeli podívat turisté z 80 zemí po celém sv ětě. Krom ě toho, že si nakoupí doutníky, stráví na ostrov ě také n ěkolik dní. [41]

2.2.2.3 Služby

Do hlavních odv ětví služeb náleží p ředevším cestovní ruch, dále školství, zdravotnictví, sport, kultura a také obchod. Služby zaujímají 70% hrubého domácího produktu. Kuba se m ůže pyšnit vynikajícím zdravotnictvím a skv ělým školským systémem. Mimo to kubánský stát podporuje kulturu a sportovní aktivity.

2.2.2.3.1 Školství

„Před revolucí bylo na Kub ě 37% obyvatelstva negramotného a ve školství chyb ělo asi 12 tisíc u čitel ů. Ve východní provincii Oriente p řesahovala negramotnost po čátkem 60. let minulého století dokonce 40%.“ (Chalupa, 2002, str. 87) Po revoluci v roce 1959 bylo vybudováno a upraveno kolem 10 tisíc t říd. Koncem roku 1961 se stala Kuba první latinskoamerickou zemí, ve které nebyli negramotní. Za podpory státu se nau čilo číst skoro 700 tisíc Kubánc ů, i když n ěkte ří byli staršího v ěku. Kubánskou školu poznáte na první pohled, nebo ť p řed její budou stojí socha José Martího. Každé ráno se u této sochy vzty čí kubánská vlajka a žáci zpívají národní hymnu. Povinná školní docházka je na Kub ě od šesti do čtrnácti let.

Obrázek č. 15: P ředškoláci v Trinidadu

Zdroj: archiv autorky

Výuka je na všech školách bezplatná. Kubánské d ěti dostávají zdarma školní pot řeby (penál, psací pot řeby, batoh) a za nízkou částku si musí koupit školní uniformu různých barev. Červenou školní uniformu nosí d ěti chodící do školky a žá čci prvního

stupn ě, žáci druhého stupn ě mají béžovou uniformu a st ředoškoláci nosí tmavomodrou. Kolem krku mají uvázaný červený či modrý šátek. D ěvčata nosí košili a sukni, chlapci také košili a k tomu krátké či dlouhé kalhoty. Na Kub ě má vysokoškolské vzd ělání více jak 20% obyvatel. Vysokoškolští studenti mají ubytování na kolejích a stravu zcela zdarma. K tomu dostávají ješt ě 100 CUP m ěsí čně, což je skoro polovina minimální m ěsí ční mzdy. Studenti vysokých škol nenosí uniformy. Výjimku však tvo ří studenti léka řských fakult, ti chodí v bílém plášti. Na Kub ě je n ěkolik významných vysokých škol. Nejv ětší univerzita je v Havan ě, kam se hlásí zájemci o spole čenskov ědní obory. Na univerzit ě v Las Villas se připravují specialisté na zem ědělství a v Santiagu de Cuba studují zejména léka ři a přírodov ědci. Krom ě toho jsou na Kub ě i univerzity t řetího v ěku, kde rozši řují své znalosti lidé v pokro čilejším v ěku. P řed revolucí totiž nemohli studovat. Kubánci mají možnost studovat i dálkově, kdy do škol dojížd ějí ve svém volnu či o víkendech. Nejvíce absolvent ů mají vysoké školy pedagogické a léka řské. Jejich platy pat ří mezi nejvyšší. Krom ě Kubánc ů studují na vysokých školách i studenti z Venezuely, Bolívie, Ekvádoru a Nikaraguy. I oni mají na Kub ě nárok na bezplatné vysokoškolské vzd ělání. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99]

I školství je jedním z předpoklad ů rozvoje cestovního ruchu. Na Kub ě se nachází několik st ředních a vysokých škol zam ěř ených práv ě na cestovní ruch. Díky tomu získává Kuba specializované pracovníky v tomto oboru. Ti pak pracují nap říklad v cestovních kancelá řích, na letišti, v hotelech, v turistických informačních kancelá řích apod. Školy zam ěř ené na cestovní ruch najdete v Havan ě, na Varaderu, v Santa Clara, Trinidadu, Ciego de Ávila, Camagüey, Holguínu a Santiagu de Cuba. Krom ě škol existuje na Kub ě organizace FORMATUR, která spadá pod ministerstvo cestovního ruchu. Tato organizace zajiš ťuje školení pracovník ů v oblasti cestovního ruchu. Jejich cílem je zajistit profesionalitu a kvalitu poskytovaných služeb. Tento systém vzd ělávání v oblasti turismu zajiš ťuje 19 škol po celé zemi. [42], [88]

2.2.2.3.2 Zdravotnictví

Po revoluci odjelo více jak polovina doktor ů do Spojených stát ů amerických a zdravotnictví bylo v kritické situaci. Nyní je kubánské zdravotnictví na velmi dobré

úrovni. Každý kubánský léka ř se stará o 119 obyvatel, což je velmi malý po čet. Zdravotnictví je zde realizováno na t řech stupních. První stupe ň by se dal p řirovnat k naším obvodním léka řů m. Léka ři se starají o celou rodinnou generaci a výborn ě znají jejich zdravotní stav. Na druhém stupni je zdravotnictví realizováno prost řednictvím odborných léka řů v menších nemocnicích či poliklinikách. Třetí stupe ň pat ří specializovanému zdravotnictví. V tomto stupni se lé čí vážná onemocn ění jako nap říklad infarkt. Pacient ů tohoto stupn ě je nejmén ě, nebo ť nemoci bývají v čas zachyceny na prvním nebo druhém stupni zdravotnictví. Kubánci neplatí u léka ře žádné poplatky ani si neplatí žádné zdravotní pojišt ění. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99]

Zdravotnictví v dané zemi považuji za důležitý p ředpoklad cestovního ruchu. Turisté si vybírají destinace i podle toho, jak jsou pro n ě po zdravotní stránce bezpe čné. Na Kub ě se nevyskytují žádné vážné nemoci. Komáry, kte ří p řenáší nemoci jako malárii, žlutou zimnici či hore čku Dengue, se poda řilo vyhubit. Proto je Kuba jak pro své obyvatele, tak i pro turisty z tohoto hlediska naprosto bezpe čnou zemí. Dokonce i každý hotel na Kub ě má svého vlastního léka ře. Se zdravotnictvím se spojuje specifická forma cestovního ruchu na Kub ě – zdravotní neboli ozdravný cestovní ruch. Hodn ě turist ů jezdí na Kubu práv ě za touto formou cestovního ruchu. Tento typ turismu je ur čen pro místní obyvatele a pro turisty ze zemí Latinské Ameriky. Ale dojíždí za ním i pacienti z Evropy, nebo ť je zdravotní pé če na ostrov ě mnohem levn ější. Na Kub ě se lé čí jak b ěžné nemoci, tak i kožní nemoci, o ční chirurgie, neurologické poruchy jako roztroušené skleróza či Parkinsonova nemoc. Krom ě kvalifikovaného personálu jsou na ostrov ě i st řediska, kde se pacienti zotavují – lázn ě či hotely v horách. Kuba spole čně se zem ěmi Bolívie, Venezuela, Antigua, Barbuda, Dominika, Ekvádor, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny tvo ří spole čenství ALBA. Tyto zem ě mezi sebou používají vlastní m ěnu tvz. sucre. Pacienti ze zemí ALBA jezdí na Kubu na ozdravné pobyty, které jim hradí stát práv ě v této m ěně. I Kubánc ům hradí tyto pobyty stát. Ozdravné pobyty trvají v rozmezí jednoho až tří m ěsíc ů, a proto jsou pro národní ekonomiku mnohem přínosn ější než b ěžné pobyty u mo ře. [43], [88], [89]

2.2.3 Demografické p ředpoklady

2.2.3.1 Demografický vývoj

První p řesn ější čísla o po čtu obyvatel jsou známy z roku 1774, kdy se na Kub ě uskute čnilo v ůbec první s čítání obyvatel. K tomuto roku žilo na Kub ě 171 620 obyvatel. Z tohoto po čtu pat řilo 56% bílým kolonizátor ům, 25% černým otrok ům a zbytek, tedy 19%, míšenc ům. „Celkový po čet kubánské populace se však od 18. století rychle zvyšoval. Za sto let (1875 – 1975) vzrostl na 6,7 násobek. V roce 1861 žilo na Kub ě 1,336 mil. lidí, z čehož bylo kreol ů 46%, černých otrok ů 28%, míšenc ů 16% a Číňan ů 2%.“ (Chalupa, 2002, str. 83) B ěhem let 1774 – 1873 bylo na Kubu Špan ěly dovezeno asi 1,2 milion ů otrok ů ze západní Afriky. Díky boj ům za nezávislost došlo v letech 1887 až 1898 k poklesu obyvatel na ostrov ě. Roku 1899 obývalo ostrov kolem 1,5 milion ů lidí, p řičemž 66% z nich m ělo b ělošský p ůvod. Období po získání samostatnosti je charakteristické dynamickým vývojem obyvatelstva, nebo ť se po čet obyvatel ro čně zvyšoval o více než 3%. Nár ůst po čtu obyvatel byl zp ůsoben p ředevším velkou imigrací, která probíhala v letech 1902 – 1932. V těchto letech bylo na Kub ě registrováno až 1,25 milion ů p řist ěhovalc ů. Po čátkem 30. let byly na Kub ě tém ěř čty ři miliony obyvatel a v 70. letech už jednou tolik. V roce 1990 se po čet obyvatel p řiblížil 11 milion ům.

Obrázek č. 16: Graf – vývoj obyvatelstva (1774 – 2009)

12 000 000

10 000 000

8 000 000

6 000 000

4 000 000

2 000 000

9 74 92 17 27 41 61 77 87 99 07 19 31 43 53 70 81 02 00 17 17 18 18 18 18 18 18 18 19 19 19 19 19 19 19 20 2

Data p řevzata z: one.cu

V roce 2000 se po čet obyvatel na Kub ě p řehoupl p řes 11 milion ů obyvatel. Po tomto roce se r ůst pomalu zastavil a p řešel ke stagnaci až k mírnému propadu. Tento propad je zp ůsoben p ředevším snížením porodnosti a také stárnutím obyvatelstva. Kubánský statistický ú řad (Oficina Nacional de Estadísticas = ONE) předpokládá, že po čet obyvatel by m ěl i nadále klesat. V roce 2015 by m ělo být na Kub ě cca 11 220 354 obyvatel, o p ět let déle už jen cca 11 190 082.

2.2.3.2 Sou časný stav demografie

Po čet obyvatel na Kub ě k 31.12. 2010 činil 11 240 841, z toho 5 611 483 muž ů a 5 629 358 žen. Převážná část obyvatelstva (76%) žije ve m ěstech. Nejvíce zalidn ěná oblast je Havana, ve které žije 2 141 652 obyvatel. Další velká koncentrace obyvatel je ve m ěstech Santiago de Cuba (1 047 015), Holguín (1 037 161) a Granma (835 675). Hustota osídlení je 102,01 obyvatel/km² a nejvíce osídlené jsou provincie Ciudad de La Habana a Holguín. V roce 2010 tvo řil podíl obyvatel v předproduktivním v ěku 17%, v reproduktivním 70% a v postproduktivním 13%. Pr ůměrný v ěk kubánského obyvatelstva je 38,43 let.

Obrázek č. 17: V ěková pyramida pro rok 2010

Převzato z: one.cu

„Na Kub ě existuje pouze kubánská národnost. N ěkte ří ob čané mají dvojí národnost po rodi čích, podle toho, odkud se na Kubu p řist ěhovali. Tato druhá národnost však slouží pouze pro usnadn ění cestování do p ůvodní vlasti rodi čů . Nikde jinde se na Kub ě neuvádí. Kubánci jsou tvo řeni z 51 % mulaty, 37 % bílou rasou, 11 % černou rasou a 1 % asiaty.“ [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 83-84, Sucha, 2009, str. 37-39], [44], [45], [46]

Demografické p ředpoklady nejsou z hlediska cestovního ruchu tak d ůležité. Kubánci jsou velice milí, veselí a p řátelští lidé. Na ulicích poslouchají hudbu a k tomu tan čí salsu. Je na nich vid ět, že jsou spokojení i s tím málem, co mají. Myslím si, že jsou velice hrdí na to, co jejich lid dokázal. K nám turist ům byli vždy milí a chovali se p řátelsky. Na Kub ě neexistuje rasová diskriminace, proto mohou do zem ě cestovat turisté jakékoliv barvy pleti.

2.2.4 Sociologické p ředpoklady

2.2.4.1 Náboženství

Kuba je katolickou zemí s vlivem afrokubánské Santérie, která vychází z kult ů západoafrického etnika Yoruba. „Santérie je p řísn ě hierarchická. Nejvýše stojí síla, či univerzální b ůh, který proniká vším stvo řeným tzv. Olodumare. Jeho energie se nazývá Ashé. Na nižší úrovni stojí tzv. orišové, bohové kte ří vládnou r ůzným aspekt ům sv ěta. Ti také dohlížejí na to, aby každý smrtelník naplnil to, pro co byl zrozen.“ [47] Před revolucí se v ětšina kubánského obyvatelstva hlásila k římskokatolické církvi, i když do kostela jich chodilo necelých 10%. Zbytek obyvatel byli protestanti a jen zlomek populace tvo řili muslimové a židé. Po vít ězství revoluce v roce 1959 bylo vyhošt ěno kolem 140 katolických kn ěží a dalších 400 jich odešlo dobrovoln ě do exilu. Protestanti, kte ří byli ze sociáln ě slabších vrstev se rozhodli z ůstat, nebo ť nem ěli co ztratit. Poté, co se kubánská vláda v roce 1962 otev řen ě p řihlásila k ideál ům marxismu – leninismu, stala se Kuba oficiáln ě ateistickým národem. V ěř ícím nastaly krušné časy. Od roku 1969 byly na Kub ě zakázány Vánoce, které byly obnoveny až po roce 1998, kdy ostrov navštívil Jan Pavel II.

Nyní má na ostrov ě převahu katolická církev, kterou vede kardinál Ortega (Jaime Lucas Cardinal Ortega y Alamino). K této církvi se hlásí p řibližn ě 60% v ěř ících na ostrov ě. Dále je pro obyvatele významná Santérie, ke které se r ůznou m ěrou obrací až 80% Kubánc ů. Santérie a katolicismus se totiž částe čně p řekrývají. Různé protestantské církve vyznává kolem 6% obyvatel. Na Kub ě se nachází i funk ční židovská obec a v čínském čtvrti v Havan ě jsou i buddhisté. Mén ě zastoupeni jsou na ostrov ě ruští pravoslavní, pro které byl v roce 2008 otev řen v Havan ě první ruský ortodoxní chrám. Vztahy mezi státem a církví pokra čují relativn ě dob ře, ale režim stále kontroluje církevní instituce. [48]

Podle mého názoru není náboženství na Kub ě moc d ůležitým p ředpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. V pr ůběhu let byly na ostrov ě postaveny r ůzné církevní stavby, které mohou turisté navštívit. Ale myslím si, že je zahrani ční turisté příliš nevyhledávají. Náboženství má význam spíše pro domácí cestovní ruch. Kubánci se stávají ú častníky cestovního ruchu, když p řijíždí do nejvýznamn ějšího poutního místa na Kub ě – kostela El Cobre. Ten se nachází nedaleko m ěsta Santiago de Cuba. V tomto kostele je uložena katolická patronka Kuby Panna Marie z Cobre. Kubánci se k ní jezdí modlit. Tento nejznám ější kostel na Kub ě navšt ěvují i turisté.

Obrázek č. 18: Poutní kostel El Cobre

Zdroj: archiv autorky

2.3 Realiza ční p ředpoklady cestovního ruchu

Realiza ční p ředpoklady jsou pro rozvoj cestovního ruchu velice důležité. Kdyby nebylo dopravních p ředpoklad ů a materiáln ě technické základny, cestovní ruch na ostrov ě by nebyl tak rozvinutý jako je dnes.

2.3.1 Dopravní p ředpoklady

Kuba zaujímá velmi strategickou polohu p ři cest ě do St řední Ameriky a Mexického zálivu. Dopravní infrastruktura Kuby je tvo řena silni ční, železni ční, leteckou i lodní dopravou. Kubánská doprava je však zna čně komplikovaná, nebo ť zem ě nemá dostatek dopravních prost ředk ů a také pohonných hmot. „Doprava velmi utrp ěla po omezení dodávek ropy z Ruska, v kritických letech po roce 1990 se tak nap říklad úpln ě rozpadl systém m ěstské hromadné dopravy v Havan ě a p říd ěl paliva pro každé z 16 500 soukromých a 30 000 státních vozidel byl zredukován.“ (Opatrný, 2002, str. 98) Kubánci museli najít jiné zp ůsoby dopravy, a proto zavedli rikši, ko ňské povozy, volské potahy a od Číňan ů nakoupili více než p ůl milionu kol.

2.3.1.1 Silni ční doprava

Nejvíce používanou dopravou na Kub ě je práv ě silni ční doprava, i když hustota dopravy nap říklad oproti České republice je velmi nízká. Pro kubánské obyvatele je silni ční doprava velice d ůležitá, nebo ť p ředstavuje relativn ě snadný zp ůsob, jak se dostat k léka ři, do práce či do škol. Díky výstavb ě nových silnic došlo k rozvoji cestovního ruchu. Na Kub ě je celkem rozsáhlá sí ť silnic (asi 50 000 km) r ůzného stavu a kvalit a najdeme tam také dálnice tzv. autopisty (asi 14 000 km). Dálnice jsou nejd ůležit ější dopravní osou v zemi. Prochází hlavním m ěstem Havanou. Na celém území ostrova existují jen dv ě hlavní dálnice. První z nich je ozna čovaná jako A4 a prochází mezi Havanou a nejzápadn ější provincií Pinar del Río. Druhá dálnice A1 vede z Havany až na hranice mezi provinciemi Sancti Spíritus a Ciego de Ávilla. Přes celý ostrov vede d ůležitá dálková silni ční komunikace tzv. Careterra Central (CC). Do provozu byla uvedena v roce 1931 a je nejpoužívan ější silnicí na

ostrov ě. Krom ě této silnice jsou na ostrov ě další dv ě významné tepny - Circuito Norte (CN) a Circuito Sur (CS). První úsek Circuito Norte vede při severním pob řeží a táhne se ze západní části ostrova až do m ěsta Morón, které je v provincii Ciego de Ávilla. Sou částí tohoto úseku je i dálnice Vía Blanca, která je ve velké mí ře využívána hlavn ě turisty. Když vyjedete z hlavního m ěsta, dostanete se po ní do nejv ětšího rekrea čního st řediska na Kub ě – Varadera. Druhý úsek je Circuito Sur, který propojuje m ěsta na jižním pob řeží ostrova. Vede z města Colón do m ěsta Sancti Spíritus, ale není už tak dlouhý jako Circuito Norte. Na Kub ě se jezdí po pravé stran ě a řidi či musí dodržovat maximální povolenou rychlost, která je v obcích stanovena na 60 km/h, na dálnici maximáln ě 100 km/h. Vzhledem k dlouhodobému embargu je vozový park pon ěkud zastaralý.

2.3.1.1.1 Automobily

Na Kub ě si na své p řijdou milovníci automobilových veterán ů. Jsou tam k vid ění nap říklad veteráni z USA (Mustang, Chevrolet, Ford Cortina, Lincoln), ze SSSR (Lada, Moskvi č, Volha), z NDR (Volkswagen), z Anglie (Jaguár) nebo ČSSR (motocykly Jawa). Krom ě veterán ů jezdí po ostrov ě i nová auta jako nap říklad naše Škoda Fabia, Toyoty, Peugeoty a jiné. Ty jsou však pro soukromníky zcela nedostupné. Státní poznávací zna čky jsou rozd ěleny do p ěti barev – žlutá barva je soukromé auto, modrá barva je státní auto, červená barva ozna čuje auto z půjčovny, černou barvu mají ú řední auta a bílá barva je pro vládní vozidlo.

Obrázek č. 19: Chevrolet se žlutou státní poznávací zna čkou

Zdroj: archiv autorky

Turisté na Kub ě využívají pronájem automobil ů, nebo ť jim to umožní relativn ě rychlou p řepravu po ostrov ě. Po celém ostrov ě je velká řada půjčoven aut, které jsou řízené státem. Nejznám ějšími p ůjčovnami jsou Havanautos a Transautos. Tyto p ůjčovny mají k dispozici nejširší výb ěr automobil ů. Dalšími jsou nap říklad Cubacar, Micar, Palcocar a Panautos. Pronájem auta stojí kolem 70 pesos a litr benzínu 1 CUC.

2.3.1.1.2 Autobusy

Autobusy jsou nej častěji používaným dopravním prost ředkem Kubánc ů, a proto jsou dosti p řepln ěné. Dopravu mezi jednotlivými provinciemi zajiš ťují dva autobusoví dopravci – Víazul a Astro. Spole čnost Víazul je ur čená spíše pro turisty. Jejich autobusová sí ť se skládá z 16 zastávek, které jsou z velké části v hlavních provin čních městech. Autobusy Víazul jsou docela komfortn ě vybaveny. Autobusy Astro jsou mén ě komfortn ější a jezdí po celém ostrov ě. Ceny jízdenek jsou ale mnohem levn ější než u Víazulu. Další skupinou jsou výletní autobusy, které provozují cestovní kancelá ře na Kub ě. V těchto kancelá řích si m ůžete objednat spoj do vámi vybraného místa. Používají je turisté p ři p řesunu z jedné turistické destinace do druhé. Pro tyto pot řeby jezdí na ostrov ě nejvíce autobusy spole čnosti Transtur, dále pak autobusy Havanatur a Cubatur.

Obrázek č. 20: Výletní autobus spole čnosti Transtur

Zdroj: archiv autorky

Poslední skupinou jsou m ěstské autobusy. Tyto autobusy se p řepraví nejvíce lidí a jsou zna čně p řepln ěné. Krom ě normálních jednopatrových autobus ů jezdí na Kub ě

také tzv. „camellos“. Nejvíce se používají v hlavním m ěst ě Havan ě, ale m ůžete je vid ět po celém ostrov ě. Camellos jezdí spíše na delších m ěstských trasách.

2.3.1.1.3 Taxíky

Taxíky na Kub ě najdete ve všech možných podobách, tvarech a velikostech. Toto soukromé podnikání nahradilo úpadek ve řejné dopravy a napomohlo k rozvoji cestovního ruchu. Krom ě státních taxíku m ůžete na Kub ě použít i soukromé taxíky. Státní taxíky používají turisté a jsou to vždy moderní vozy nap říklad zna čky Peugeot, Nissan či Mercedes. Zatímco soukromí taxiká ři vás svezou v jakémkoli automobilu.

2.3.1.1.4 Cocotaxi a bicitaxi

Cocotaxi je nejnov ější forma taxík ů na Kub ě. Jsou k vid ění hlavn ě v Havan ě, Santiagu de Cuba a na Varaderu. Cocotaxi je skúrt většinou žluté až žlutomodré barvy a má vejcovitý tvar. Spole čně s řidi čem ho mohou využít pouze dva pasažé ři. Bicitaxi jsou bicykly se t řemi koly a menším p řív ěsem pro dva n ěkdy až t ři pasažéry. K ekologickým formám taxík ů pat ří ko čáry s ko ňským sp řežením nebo rikši. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 100, Opatrný, 2002, str. 98, McAuslan & Norman, 2007, str. 25-34, Polá čková, 2009, str. 33], [49], [50], [51], [52]

Obrázek č. 21: Cocotaxi v Havan ě

Zdroj: archiv autorky

2.3.1.2 Železni ční doprava

Železni ční doprava na Kub ě je pom ěrn ě rozší řená, hlavn ě mezi kubánským obyvatelstvem. Železni ční sí ť je dlouhá 8 598 km. Po celém ostrov ě vedou trat ě ur čené jak k osobní, tak i nákladní p řeprav ě.

Obrázek č. 22: Železni ční tra ť na Kub ě

Převzato z: en.wikipedia.org

Koleje mají pro osobní dopravu normální rozchod, tedy 1 435 mm. Naopak nákladní doprava jezdí po úzkokolejných tratích. Železni ční dopravu na Kub ě zajiš ťuje železni ční spole čnost Ferrocarriles de Cuba. Po ostrov ě jezdí spoje s pravidelným železni čním spojením do všech provin čních hlavních m ěst. Koleje ani samotné vlaky nejsou v dobrém stavu, a proto mají velice často zpožd ění. Mají dva druhy vlak ů – Coche Motor Ejecutivo a Tren Especial. První z nich je levn ější za zastavuje ve více zastávkách, druhý zastavuje jen n ěkterých, je mnohem rychlejší a pohodln ější. Nejvýznamn ější tra ť pro osobní p řepravu, která byla uvedena do provozu v roce 1902, vede z hlavního m ěsta Havany do druhého nejv ětšího m ěsta Santiaga de Cuba. Tato 884 km dlouhá železni ční tra ť spojuje západ s východem. Tento spoj jezdí dvakrát denn ě a cesta na druhý konec ostrova trvá p řibližn ě 13 hodin. Úzkokolejné trat ě jsou používány k nákladní p řeprav ě. Je jich asi dv ě t řetiny na Kub ě. Po t ěchto tratích se v ětšinou dováží cukrová t řtina z plantáží do cukrovar ů či přístav ů. Kuba do budoucna plánuje velký rozvoj železni ční dopravy. [Chalupa, 2002, str. 100, Opatrný, 2002, str. 98, McAuslan & Norman, 2007, str. 25- 34], [53], [54]

2.3.1.3 Letecká doprava

Letecká doprava je pro Kubu velmi d ůležitá, nebo ť se každý rok díky této přeprav ě dostane na ostrov stále více turist ů. Kuba má velmi hustou sí ť letiš ť. Uvádí se, že je na ostrov ě až kolem 140 letiš ť. P řesné číslo však není známo. Můžete zde najít letišt ě mezinárodního, regionálního i vojenského charakteru. Na kubánském souostroví je celkem 7 mezinárodních letiš ť. Nejv ětším a nejvýznamn ějším letišt ěm na Kub ě je mezinárodní letišt ě José Martí v Havan ě. Toto letišt ě se nachází asi 15 km jihozápadn ě od Havany. Letišt ě má celkem t ři terminály. Terminál I je ur čený pro vnitrostátní lety, terminál II pro charterové lety a na terminálu III p řistávají letadla s pravidelným leteckým řádem. Ostatní mezinárodní letišt ě se nacházejí v hlavních turistických destinacích. Jsou využívána spíše v rámci charterových let ů. Z těchto letiš ť je nejvýznamn ější a nejrušn ější letišt ě na Varaderu, kam každoro čně p řilétá velké množství turist ů. Díky velkému náporu návšt ěvník ů bude letišt ě na Varaderu i nadále rozši řovat svojí infrastrukturu.

Mezinárodní letišt ě na Kub ě: • v Havan ě (letišt ě José Martí) • na Varaderu (letišt ě Juan Gualberto Gómez) • na ostrov ě Cayo Coco (letišt ě Jardines del Rey) • v Camagüey (letišt ě Ignacio Agramonte) • na ostrov ě Cayo Largo del Sur (letišt ě Vitalio Acu ňa) • v Holguínu (letišt ě Frank País) • v Santiagu de Cuba (letišt ě Antonio Maceo)

Mimo mezinárodní letecké p řepravy existuje na ostrov ě i vnitrostátní letecká doprava, která umož ňuje rychlou p řepravu po kubánském souostroví. Nicmén ě letecká přeprava na samotné Kub ě není moc využívána. Vnitrostátní lety jsou ur čené spíše pro turisty, nebo ť pro Kubánce je tato forma dopravy velmi drahá.

2.3.1.3.1 Kubánská letecká spole čnost Cubana

Kubánská národní aerolinka Cubana (Cubana de Aviación SA) byla založena 8. října 1929 s ředitelstvím v Havan ě. Provozuje vnitrostátní i mezinárodní p řepravu

cestujících na pravidelných a charterových letech. Cubana byla jedním ze zakladatel ů Mezinárodního sdružení leteckých dopravc ů (IATA), které bylo založeno v dubnu roku 1945 v Havan ě. Od roku 1959 je Cubana zcela ve vlastnictví kubánského státu. D říve byla soukromou spole čností, kterou vlastnili kubánští investo ři. Cubana létá do destinací v Evrop ě (Moskva, Londýn, Madrid, Pa říž a Řím), v Severní Americe (Toronto, Montreal a Halifax) a také do destinací ve St řední a Jižní Americe (Bogota, Buenos Aires, Caracas, Mexico City, Santo Domingo atd.) Vnitrostátní leteckou p řepravu provozuje mezi m ěsty Camagüey, Cienfuegos, Guantánamo, Havana, Holguín, Nueva Gerona, Santa Clara, Santiago de Cuba, rekrea čním st řediskem Varadero a ostrovem Cayo Coco.

2.3.1.3.2 Letecké spole čnosti létající na Kubu/ z Kuby

Na Kubu létá 85 leteckých spole čností ze 73 zemí na sv ětě. V ětšina z nich jsou charterové letecké spole čnosti. Pro p říklad uvádím n ěkteré spole čnosti, se kterými se můžete letecky dopravit na kubánské souostroví.

Klasické letecké spole čnosti Air France (Francie), Cubana (Kuba), Air Europa (Špan ělsko), American Airlines (USA), Aeroflot (Rusko), Air Canada (Kanada)

Nízkonákladové letecké spole čnosti Air Berlin (N ěmecko), Air Transat (Kanada), Arkefly (Nizozemsko), Condor (N ěmecko), Jetairfly (Belgie), Thomsonfly (Velká Británie), WestJet (Kanada)

2.3.1.3.3 Z ČR letecky na Kubu

Pokud se chcete letecky dostat z České republiky na Kubu, musíte po čítat alespo ň s jedním přestupem v některém evropském leteckém uzlu (Amsterdam, Pa říž, Madrid, Víde ň, Řím, Miláno, Londýn a další). Na Kubu létají z Prahy p římé lety jen na Varadero. Tyto lety zprost ředkovává n ěmecká nízkonákladová letecká spole čnost Condor. Ceny letenek z ČR na Kubu se pohybují okolo 20 000 – 50 000 K č. P ři odletu z Kuby musíte po čítat s odletovou taxou, která činí 25 CUC. [54], [55], [56], [57], [58], [59], [60], [61]

2.3.1.4 Lodní doprava

Lodní doprava na Kub ě je nejmén ě využívána. Používá se spíše k nákladní přeprav ě. Na Kub ě je kolem 29 významn ějších p řístav ů. Na severním pob řeží to jsou nap říklad p řístavy Bahía, Honda, Havana, Matanzas, Gibara a Canes, na jižním pob řeží Santiago de Cuba, Guantánamo nebo Cienfuegos. K osobní p řeprav ě jsou využívány trajekty nebo lod ě, které spojují pevninu s ostrovy a ostr ůvky v okolí. Je jich ale velmi málo. K nejdůležit ějším trajektovým spojením pat ří plavba z přístavu Batabanó na ostrov Isla de la Juventud. V poslední dob ě došlo k obnovení výletních lodí na ostrov – Dream Thomson, Gemini, Discovery a Adriana. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 100], [62]

2.3.2 Materiáln ě technické p ředpoklady

2.3.2.1 Ubytovací za řízení

Kuba disponuje širokým výb ěrem ubytovacích za řízení. Ubytovat se m ůžete v hotelech, motelech, hostelech, vilách, apartmánech, kempech, chatkách či si můžete pronajmout pokoj u n ěkteré kubánské rodiny.

2.3.2.1.1 Hotely

Na Kub ě najdete 425 hotel ů různých kategorií a t říd. Kubánské hotely mají 52 294 pokoj ů s ubytovací kapacitou 98 238 míst. Po čet p řenocování v těchto ubytovacích za řízeních činil 15 751 496. Tato ubytovací za řízení podléhají p ětistup ňové škále, která je ozna čena hv ězdi čkami. O klasifikaci nov ě vzniklých hotel ů se stará tzv. ministerská kancelá ř, která byla z řízena v každé provincii. Za dobu pobytu na Kub ě jsme m ěli možnost vyzkoušet r ůzné t řídy hotelových za řízení. Některé hotely s 2 hv ězdi čkami byly lepší jak ty se t řemi. A proto musím říci, že úrove ň všech hotelových za řízení rozhodn ě není srovnatelná. Hotely jsou totiž klasifikovány hned při jejich vzniku a jejich další vývoj už závisí jen na majiteli – zda bude nadále obnovovat vybavení hotelu či nikoliv. Ubytovací za řízení na Kub ě tedy nepodléhají žádné další kontrole.

Na za čátku 90. let vznikaly na Kub ě za spoluú časti zahrani čních investor ů či spole čností velmi luxusní hotelové komplexy. Tyto hotely byly postaveny ve spolupráci se zkušenými hotelovými řet ězci p ředevším ze Špan ělska, Itálie, Francie či Kanady. Na Kub ě to funguje tak, že vlastník p ůdy (kubánský stát) zapůjčí investorovi pozemek a ten zde na své náklady postaví hotel či jiné ubytovací za řízení. Stát a investor mezi sebou uzav řou smlouvu, podle které pat ří 51% zisku kubánskému státu a 49% zisku zahrani čnímu investorovi. V ětšina zisku tedy z ůstane na Kub ě. Po uplynutí 90 let přechází pozemek i s hotelem do vlastnictví kubánského státu.

Obrázek č. 23: Hotel Porto Santo v Baracoi

Zdroj: archiv autorky

Turistické hotely jsou na Kub ě tedy převážn ě ve vlastnictví státu. Provozují je jak kubánské spole čnosti (Cubanacán, Islazul, Gaviota, Gran Caribe, Horizontes a Habaguanex), tak i zahrani ční spole čnosti (Sol Meliá, Grand Meliá, Bluebay, Iberostar, a Paradisos). Tato ubytovací za řízení jsou ur čena výhradn ě zahrani čním turist ům. Existují fámy, že se Kubánci v těchto hotelech nesmí ubytovat. Není to však pravda. Na ubytování v těchto luxusních hotelech nemají dostatek finan čních prost ředk ů, nebo ť pobyt v těchto za řízeních je srovnatelný a n ěkdy i vyšší než plat Kubánc ů za celý rok. Ubytovávají se proto v hotelech nižších tříd. Luxusní hotely pro zahrani ční návšt ěvníky se nacházejí v nejv ětších turistických oblastech – na Varaderu, souostroví Jardínes del Rey a ostrov ě Cayo Santa María. Na Varaderu je kolem 50 hotelových komplex ů a jak jsme se mohli přesv ědčit, vyr ůstají

další. Hotely nejsou jen v hlavních turistických destinacích, ale najdete je po celém ostrov ě. Jsou však skromn ěji vybaveny. Vybavení hotel ů se řídí mezinárodními standardy. Všechny hotely, které jsme navštívili, m ěly na pokoji koupelnu se záchodem a byly standardn ě vybaveny klimatizací, televizí, telefonem, n ěkteré m ěly navíc lednici, fén či trezor. Velkým překvapením pro m ě bylo, že byl u všech hotel ů bazén.

2.3.2.1.2 „Casas particulares“

Nejtypi čtějším ubytováním na Kub ě jsou casas particulares, které p ředstavují ubytování v soukromí. Tato forma ubytování je vhodná pro individuální cestovatele. Casas particulares jsou u vstupních dve ří nebo jinde na dom ě ozna čeny modrou nebo červenou zna čkou ve tvaru jakési kotvy. Modrou zna čku mají domy, kde se mohou ubytovat zahrani ční turisté. Naopak červená zna čka p ředstavuje casas particulares jen pro Kubánce.

Obrázek č. 24: Ozna čení casas particulares

Zdroj: archiv autorky

Domy fungují jako naše penziony. Kubánci na n ějaký čas pronajímají pokoje ve svém dom ě. Z pronájmu mají výd ělek. Toto soukromé podnikání m ůže provozovat každý Kubánec. Nesmí však zam ěstnávat nikoho jiného, než své rodinné p říslušníky. Pokud je sou částí za řízení i kuchy ň, mohou pro ubytované i va řit. Provozovatelé t ěchto ubytovacích za řízení musejí státu odvád ět m ěsí ční da ň ve výši 300 CUC, a ť už jsou pokoje pronajaty, nebo ne. Casas particulares se nacházejí jak ve v ětších, tak menších městech. Na Kub ě jsme m ěli možnost je vid ět hlavně v Havan ě, Trinidadu a Baracoi.

2.3.2.1.3 Kempy

Kempy tzv. „campismos“ jsou bud mezinárodního nebo národního charakteru. Národní campismos jsou pouze pro kubánské obyvatele, mezinárodní jsou jak pro Kubánce, tak i pro cizince. Pro Kubánce je tento druh ubytovacího za řízení velice populární a cenov ě dostupný. Kempy se nacházejí v přírod ě, poblíž mo ře či řek. Zájemci o ubytování si v kempu mohou pronajmout jednoduchou betonovou chatku či si tam postavit stan. Tento druh turismu pro zahrani ční turisty na Kub ě zprost ředkovává cestovní kancelá ř Cubamar viajes. [63], [88], [89]

Obrázek č. 25: Kemp u stolové hory El Yunque

Zdroj: archiv autorky

2.3.2.2 Stravovací za řízení

Na Kub ě se restaurace rozd ělují do dvou kategorií. První kategorii tvo ří státní restaurace a druhou jsou soukromé restaurace tzv. „paladares“.

2.3.2.2.1 Státní restaurace

Státní restaurace se d ělí podle toho, zda se v nich platí v kubánských pesos či dolarech/CUC. Od toho se také odvíjí kvalita poskytovaných služeb. Restaurace, ve kterých se platí v dolarech či CUC, se nacházejí v hlavních turistických oblastech a ve

větších m ěstech. Poskytují lepší služby a pest řejší nabídku jídel. Na opa čné stran ě stojí „peso restaurace“, které jsou stranou od turistických oblastí a v ětšinou jsou ur čené jen pro Kubánce. Jídelní lístky vám donese číšník v klasické podob ě nebo p řed restaurací stojí tabule s nabídkou jídel. Nápojový lístek jsem však za celý pobyt na Kub ě v žádné restauraci, baru či v hotelu nevid ěla. Zam ěstnanci restaurací dostávají málo pen ěz a od toho se také odvíjí jejich pracovní nasazení. Služby jsou ve státních podnicích velmi pomalé. Mezi státní restaurace pat ří také řet ězec „El Rápido“, který je obdobou našeho rychlého ob čerstvení. Nabízí pizzu, párek v rohlíku, r ůzné sendvi če a nápoje.

2.3.2.2.2 „Paladares“

Tímto pojmem jsou na Kub ě ozna čované soukromé restaurace, které se na kubánském trhu objevily kolem roku 1995. Stát tak povolil další formu soukromého podnikání. Tyto menší restaurace s kapacitou do 12 míst, jsou v ětšinou sou částí majitelova domu. Vlastníci t ěchto restaurací musejí dodržovat vládní na řízení, které se týká nabídky jídel. Mají zakázáno podávat svým hostům mo řské plody a hov ězí maso. Tento zákaz se však mnohdy porušuje. V „paladares“ ochutnáte pravé kubánské jídlo. Nejvíce těchto soukromých restaurací najdete v Havan ě a v ostatních v ětších m ěstech. [čerpáno z: McAuslan & Norman, 2007, str. 39]

3 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA KUB Ě

3.1 Vývoj cestovního ruchu na Kub ě

Kuba je již po dlouhou dobu oblíbenou destinací pro zahrani ční turisty a cestovní ruch není na ostrov ě rozhodn ě novou aktivitou. Mezi roky 1915-1930 navštívilo Havanu více turist ů, než jakékoliv jiné místo v Karibiku. V této dob ě byl příliv turist ů na ostrov p ředevším ze Spojených stát ů. Cestovní ruch se stal po cukru a tabáku t řetím nejv ětším zdrojem deviz pro Kubu. Kombinace hospodá řské krize v 30. letech, konec prohibice a druhá sv ětová válka utlumily kubánský cestovní ruch. Po čet turist ů p řijížd ějících na ostrov byl minimální. B ěhem tohoto období získal americký organizovaný zlo čin dominantní postavení nad volným časem a turismem. Cestovní ruch na Kub ě byl spojován s prostitucí, organizovaným zlo činem, hazardními hrami a drogami. V polovin ě 50. let se Havana stala jedním z hlavních trh ů a také oblíbenou trasou pro obchod s narkotiky. Přes toto všechno se po čet turist ů pomalu zvyšoval. Turismus rostl tempem 8% ro čně a před rokem 1959 byl významnou složkou kubánského pr ůmyslu, která poskytovala mnoho pracovních míst. Po kubánské revoluci nechal prezident Manuel Urrutia zav řít v ětšinu bar ů a kasín. Poda řilo se mu tak z ostrova tém ěř vymítit hazardní hry spojené s prostitucí a obchodem s drogami. Kubánská vláda si za čala uv ědomovat potenciální ekonomické přínosy z cestovního ruchu a na podporu turismu v zemi založila nový vládní orgán – Národní institut cestovního ruchu (Instituto Nacional de Turismo, zkrácen ě INTUR). Tento orgán m ěl rozvíjet národní a mezinárodní cestovní ruch. INTUR p řevzal hotely, kluby a pláže a snažil se je nabízet široké ve řejnosti za nízké ceny. Kubánský stát m ěl však obavy, jak se bude dále vyvíjet cestovní ruch na ostrov ě. V lednu roku 1961 se vztahy mezi Kubánci a Ameri čany zhoršily. Podle amerického ministerstva zahrani čí bylo cestování na Kubu v rozporu s americkou zahrani ční politikou a proti národnímu zájmu. Ameri čané, kte ří v té dob ě tvo řili 8 z 10 návšt ěvník ů, p řestali na ostrov jezdit a cestovní ruch zaznamenal rychlý pokles. V tomto roce se po čet návšt ěvník ů snížil na pouhých 4 180, což nutilo kubánskou vládu ke snížení po čtu turistických plán ů na Kub ě. Návšt ěvníci b ěhem 60. a 70. let byli pom ěrn ě vzácní. Od 80. let se na Kubu za čali op ět vracet zahrani ční návšt ěvníci.

V roce 1990 p řijelo na Kubu 340 000 zahrani čních turist ů a mezinárodní příjmy z cestovního ruchu činily 243 milion ů dolar ů. Kuba v tomto roce obdržela 23. místo mezi 25 nejnavšt ěvovan ějšími turistickými destinacemi v Americe. Na Kub ě bylo v roce 1990 celkem 17 čty ř až p ětihv ězdi čkových hotel ů. Zhroucení Sov ětského svazu zp ůsobilo krizi v kubánské ekonomice a vláda hledala zp ůsob, jak získat relativn ě rychlý p řísun deviz do státní pokladny. Zem ě vid ěla potenciální p říjmy v cestovním ruchu. Na za čátku 90. let vznikala spolupráce se zahrani čními investory a za čaly se budovat hotelové komplexy. Většina z investic do hotel ů se konala v osmi turistických oblastech. Jedná se o m ěsto Havana, Varadero, souostroví Jardines del Rey, ostrov Santa Lucía, Holguín, Santiago de Cuba, na jihu – centrální pob řeží (Trinidad – Cienfuegos) a souostroví Los Canarreos. Z celkového po čtu pokoj ů jich tam bylo soust řed ěno až 92%. [64], [65] Po legalizaci amerického dolaru v roce 1993, došlo k výraznému r ůstu v oblasti cestovního ruchu. V roce 1994 bylo proto založeno Ministerstvo cestovního ruchu, aby podporovalo rozvoj turismu a propagovalo ho do celého světa. Roku 1996 kubánský cestovní ruch zaznamenal jeden milion zahrani čních návšt ěvník ů. V roce 1997 p řineslo do zem ě více než 1,2 milion ů turist ů p říjem v hodnot ě 1,7 miliardy dolar ů. Koncem tohoto roku bylo v odv ětví zam ěstnáno přes 200 000 obyvatel. Ostrov poskytoval p řibližn ě 180 hotel ů a dalších ubytovacích za řízení, které m ěly kapacitu 27 000 pokoj ů pro hosty. Většina turist ů byla z Itálie, za nimi jsou v těsném záv ěsu návšt ěvníci z Kanady, Špan ělska, N ěmecka či Francie. [66] Z projevu Fidela Castra na 5. sjezdu Komunistické strany v roce 1997: „Nem ěli jsme p říliš rádi cestovní ruch…ale jedním z našich úkol ů bylo podpo řit rozvoj cestovního ruchu a p řipravit se na nep říjemnosti v oblasti cestovního ruchu, protože jsme nemohli žít neustále ve vitrín ě. Vidíme negativní i pozitivní aspekty cestovního ruchu – a tady jsou pozitivní aspekty. Naší povinností je v ědět, jak všechny tyto pozitivní věci využít.“ [67] V roce 2000 zavítalo na Kubu 1 773 986 incomingových turist ů a hrubé p říjmy činily 1,948 miliardy dolar ů. O rok pozd ěji p řijelo na ostrov 1 774 541 návšt ěvník ů a Kuba obsadila 9. místo mezi nejnavšt ěvovan ějšími turistickými destinacemi v Americe. Příjmy v tomto roce dosáhly 1,846 miliardy dolar ů. V roce 2002 klesl po čet turist ů oproti minulému roku o 5% na 1 683 716 návšt ěvník ů. Od tohoto roku cestovní ruch na ostrov ě strm ě rostl. V roce 2004 p řekonal incomingový cestovní ruch hranici 2 milion ů návšt ěvník ů. Tempo r ůstu cestovního ruchu na ostrov ě pokra čovalo až do roku 2005.

Po čet turist ů se v roce 2005 zvýšil o 12%. P řijelo 2 319 334 návšt ěvník ů a zisk vzrostl o 15% na 2,7 miliardy dolar ů. V následujících dvou letech nastal mírný propad. Po čet incomingových turist ů pokles o 4% v roce 2006 a o 7% v roce 2007. Za poslední t ři roky je op ět zaznamenáván nár ůst zahrani čních návšt ěvník ů (viz obrázek). [68]

Obrázek č. 26: Graf – vývoj cestovního ruchu na Kub ě za posledních 10 let

Zdroj: archiv autorky

3.2 Sou časný stav cestovního ruchu

Cestovní ruch je velice významnou složkou kubánské ekonomiky a je jedním z hlavních p říjm ů pro ostrov. Turismus je nyní jednou z nejdynami čtějších složek sektoru služeb. Tvo ří 40% hrubého domácího produktu, což je ve srovnání s Evropskou unií (13,5% HDP) nebo Českou republikou (3% HDP) obrovské číslo. Tak velké číslo hrubého domácího produktu řadí Kubu na sedmé místo mezi zem ě Latinské Ameriky. Kuba se stala t řetí nejoblíben ější turistickou destinací v Karibiku. V odv ětví cestovního ruchu pracuje 75 000 – 100 000 obyvatel. Po čet pracovník ů je pohyblivý v závislosti na sezón ě, kdy se jejich po čet zvyšuje. Pr ůmysl cestovního ruchu na Kub ě ovliv ňuje jak zam ěstnance, kte ří v něm pracují p římo, tak i zam ěstnance pracující v tomto odv ětví nep římo – nap říklad prodava čka v obchod ě se suvenýry. [88], [89]

3.2.1 Incomingový cestovní ruch

V dnešní dob ě Kuba vítá turisty z celého sv ěta. Nej čast ějšími zájemci o dovolenou na tomto ostrov ě jsou Kana ďané, kte ří tvo ří až 37% z celkového po čtu. Další po četnou skupinou jsou Evropané. K nejsiln ějším evropským skupinám, p řijížd ějících na ostrov, pat ří Angli čané, Italové, Špan ělé, N ěmci, Francouzi a Rusové. Poslední zna čnou část incomingových turist ů tvo ří obyvatelé Latinské Ameriky, kam pat ří Mexi čané, Argentinci či Venezuelci. Každý rok zavítají na Kubu i Ameri čané, kte ří zatím na ostrov pod pohr ůžkou velké finan ční pokuty a hrozby trestního stíhaní z americké strany nesmí. Ale i tak n ěkte ří na ostrov p řiplouvají na jachtách či p řilétají v malých sportovních letadlech. Ameri čané mohou na Kubu vycestovat pouze za náboženskými, studijními či sportovními akcemi. Turistické cesty mají stále zakázány.

Tabulka č. 3: Incoming podle region ů za rok 2010 Afrika 8 698 Amerika 1 664 043 Evropa 809 515 Východní Asie a 41 349 Tichomo ří Jižní Asie 5 832 Blízký východ 2 053 Data p řevzata z: one.cu

3.2.1.1 Incomingový cestovní ruch na Kub ě za rok 2010

Očekávalo se, že ostrov navštíví kolem 2,5 milion ů zahrani čních turist ů. Toto očekávání se naplnilo. Na ostrov jich přijelo celkem 2 531 745. Z celkového po čtu návšt ěvník ů bylo 2 506 970 turist ů a 24 775 výletník ů. Po čet p řenocování zahrani čních hostů v ubytovacích za řízeních byl 16 293 165. P říjmy kubánských cestovních kancelá ří za rok 2010 činily neuv ěř itelných 1 567 145 600 CUC. Tuto sumu m ůžete ješt ě rozd ělit mezi následující subjekty cestovního ruchu: ubytování (27%), gastronomii (42%), dopravu (16%), rekreaci (1%), maloobchodní prodejce (9%) a jiné (5%). [69]

Jak už je na Kub ě zvykem, nejvíce turist ů p řijelo z Kanady, dále následovala Anglie, Itálie, Špan ělsko a N ěmecko (viz tabulka). Také čeští turisté p řisp ěli do návšt ěvnosti ostrova. Za rok 2010 p řijelo na ostrov 8 855 Čech ů, což je oproti minulým rok ům mírný pokles. [90]

Tabulka č. 4: Po čet turist ů podle jednotlivých stát ů za rok 2010

Zem ě Po čet turist ů

Kanada 945 248

Anglie 174 343

Itálie 112 298 Špan ělsko 104 948 Německo 93 136 Francie 80 470 Mexiko 66 650

Argentina 58 612

Rusko 56 245

Holandsko 31 787

Venezuela 30 965 Kolumbie 20 624 Portugalsko 18 762 Chile 17 521 Švýcarsko 16 095 Peru 16 049

Brazílie 14 367

Belgie 13 049

Jiné 660 576

Celkem 2 531 745 Data p řevzata z: one.cu

3.2.1.2 Incimongový cestovní ruch na Kub ě po čátkem roku 2011

Do konce února roku 2011 byl v mezinárodním cestovním ruchu zaznamenán nár ůst o 14,7 %. Na Kubu p řijelo 588 394 návšt ěvník ů, což je o 75 234 více než ve stejném m ěsíci lo ňského roku. Oproti roku 2007 je to nár ůst až o 34%. Do konce února navštívilo Kubu „jen“ 2 895 Čech ů. [70] Nový rekord v kubánském cestovním ruchu vytvo řili argentinští turisté, kte ří za první dva m ěsíce tohoto roku cestovali na Kubu v hojném množství. Když srovnám stejné období lo ňského roku, nár ůst Argentinc ů se na ostrov ě zvýšil o 32%. Za leden 2011 se na Kubu vydalo více než 10 300 Argentinc ů a další 7 765 se jich p řidalo v únoru tohoto roku. Celkov ě Jihoamerické státy navšt ěvují Kubu stále více díky v ětší kapacit ě letadel a zavád ění nových spoj ů na kubánský ostrov. V případ ě Chile se ro ční růst zvýšil o 58%, zatímco u Uruguaye až o neuv ěř itelných 88,5%. [71] Koncem b řezna vzrostl mezinárodní cestovní ruch o 11,4% a dosáhl tak 903 885 návšt ěvník ů v zemi, což je o 92 378 návšt ěvník ů více než ve stejném období lo ňského roku. Za b řezen p řijelo na ostrov celkem 314 874 turist ů, kteří p řestavují nár ůst o 5,5% ve srovnáním s březnem roku 2010.

Obrázek č. 27: Graf – p říjezd návšt ěvník ů za jednotlivé m ěsíce

Převzato z: one.cu

Na za čátku dubna tohoto roku zaznamenala Kuba již první milión návšt ěvníků, což p ředstavuje zvýšení o 10,4% oproti roku 2010. K tomuto zvýšení p řisp ěl nár ůst turist ů ze zemí jako je Kanada, Rusko, Argentina, Velká Británie, Polsko, Venezuela, Belgie a Chile. D ůležité bylo také zlepšení infrastruktury cestovního ruchu v turistických st řediscích jako je Varadero nebo Cayo Santa Maria. Dále došlo

k obnovení výletních lodí jako je Dream Thomson, Gemini, Discovery a Adriana, které také ur čitým podílem p řisp ěly k rozvoji cestovního ruchu. [72] Kuba o čekává, že ji v roce 2011 navštíví 2 700 000 turist ů a p řiblíží se tak k hranici 3 milion ů. Pro další rozvoj cestovního ruchu cht ějí Kubánci nadále modernizovat turistickou infrastrukturu. M ělo by být postaveno až 50 000 pokoj ů, z nichž 65% by m ělo být čty ř a p ěti hv ězdi čkové kategorie. [73], [74], [75], [76], [77]

3.2.2 Outgoingový cestovní ruch

Výjezdový cestovní ruch je pro Kubánce skoro nemožný, nebo ť na to nemají dostatek finan čních prost ředk ů. Když cht ějí Kubánci vycestovat ze zem ě, musejí mít zvláštní povolení. O toto povolení se žádá a stojí n ěkolikanásobek m ěsí čního platu na ostrov ě. [88]

3.2.3 Domácí cestovní ruch

Kubánci se nijak speciáln ě nezam ěř ují na domácí cestovní ruch. Kdykoliv cht ějí, mohou vyrazit k mo ři. Maximální vzdálenost k mo ři je na ostrov ě 80 km. Přímo řské oblasti jim jsou tedy snadno dostupné. Krom ě jednodenních výlet ů k mo ři jezdí i na delší pobyty do kemp ů či r ůzných rekrea čních st ředisek, které se nacházejí v blízkosti mo ře či n ěkde v přírod ě. V rámci domácího cestovního ruchu Kubánci nejvíce navšt ěvují tyto destinace – Guamá, Santa Lucia, Baracoa a Guardavalaca. [78]

3.3 Kubánské organizace činné v cestovním ruchu

3.3.1 Turistické informa ční kancelá ře

Pod ministerstvo cestovního ruchu spadají národní turistické informa ční kancelá ře (Oficina Nacional de Información Turística, zkrácen ě INFOTUR). Na ostrov ě se jich nachází 25. Tyto informa ční kancelá ře odpovídají naším informa čním centr ům. Pracuje v nich kvalifikovaný personál s výbornými jazykovými schopnostmi. Turistické informa ční kancelá ře poskytují:

• bezplatné informace • nabídku produkt ů cestovního ruchu • mapy, pr ůvodce a propaga ční materiály • rezervace ubytování, zájezdy, výlety či pronájem aut • kopírovací služby, tisk, fax a internet [79]

3.3.2 Cubanacan

Cubanacan je cestovní kancelá ř a zárove ň také centrální organizace cestovního ruchu na Kub ě. Jako všechny ostatní organizace, i ona je řízena ministerstvem cestovního ruchu. Vznikla roku 1987 a má zastoupení ve všech provinciích. Nachází se především v hlavních rekrea čních st řediscích. Cubanacan se specializuje na pobyty u mo ře, ekoturistiku, incentivní cestovní ruch, kongresovou turistiku a zajiš ťuje i kulturn ě – historické cesty po zemi. Spolupracuje s touroperátory v Evrop ě, v Latinské Americe a produkty Cubanacanu jsou díky t ěmto touroperátor ům prodávány i do zahrani čí. Cubanacan zajiš ťuje i provoz hotel ů a spolupracuje s dalšími hotelovými řet ězci. Hotely Cubanacanu jsou v hlavních turistických destinacích. Mají tedy hotely poblíž pláží, ve velkých m ěstech a jsou ur čeny pro zahrani ční klientelu. Zajiš ťuje také dopravu po ostrov ě autobusy Transtur a Havanatur. S Cubanacanem spolupracují i další spole čnosti jako nap říklad Paradiso (kulturní CR), Cuba Sports, Ibero Stars (vlastní hotely). Jejich celkové ro ční p říjmy činí cca 60 milion ů CUC, což je asi 1,2 miliardy K č. Na Kub ě jsem si mohla vyslechnout velmi zajímavou p řednášku od pracovník ů Cubanacanu a i díky nim jsem získala informace, jak o samotném Cubanacanu, tak i celkov ě o cestovním ruchu.

3.3.3 Gaviota

Cestovní kancelá ř Gaviota p ůsobí na kubánském trhu již 15 let. Své pobo čky má ve velkých turistických st řediscích – v Havan ě, na Varaderu, na Cayo Santa Maria, v Holguínu a zastoupení má i na východ ě v Santiagu de Cuba a Baracoi. Jejich klienti jsou op ět zahrani ční turisté. Gaviota se specializuje spíše na pobyty v přírod ě a na kulturní cestovní ruch. Zajiš ťuje ubytování, výlety, pr ůvodcovské služby, transfery a pronájem aut. Gaviota vlastní t ří až p ěti hv ězdi čkové hotely pod zna čkou Group Hotels

Gaviota SA, které m ůžete vid ět po celém ostrov ě. Gaviota má své vlastní autobusy Transgaviota a také i letadla Aerogaviota, s nimiž zajiš ťuje leteckou dopravu po ostrov ě. Tato cestovní kancelá ř p řispívá svou činností na provoz armády. [80]

3.3.4 Islazul

Další organizací je Islazul. Islazul vlastní hotely po celé Kub ě. Pro turisty nabízí hotely v přírod ě, ve m ěstech či poblíž pláží. Jejich hotely jsou spíše ve vnitrozemí, mimo hlavní turistická st řediska. Ubytovací za řízení tohoto hotelového řet ězce jsou ur čena jak pro zahrani ční turisty, tak i pro Kubánce. Bývají tedy celkem cenov ě dostupné. Na Varaderu vlastní dva hotely. [81]

4 MARKETINGOVÁ PROPAGACE KUBY

4.1 Propaga ční kampa ň „Auténtica Cuba“

Ministerstvo cestovního ruchu na Kub ě rozjelo minulý rok v květnu velkou propaga ční kampa ň s názvem „Auténtica Cuba“. Tato kampa ň byla zahájena p ři příležitosti 30. Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Velkých Antil. Nahradila tak starší kampa ň z názvem „Viva Cuba“.

Obrázek č. 28: Model znázor ňující rebranding

Zdroj: archiv autorky

„Auténtica Cuba“ má za úkol podat informace o této destinaci a má p řilákat co nejvíce turist ů na kubánské souostroví. V rámci této kampan ě byly vyrobeny r ůzné propaga ční materiály, které se snaží dále distribuovat mezi své potenciální návšt ěvníky. Kampa ň „Auténtica Cuba“ je p ředstavována po celém sv ětě. Nejvíce však v Kanad ě, Anglii, Itálii a Špan ělsku, odkud p řijíždí na ostrov nejvíce turist ů. Kubánci se ale snaží oslovovat i nové potenciální návšt ěvníky. K nim by mohli pat řit nap říklad Poláci, Ukrajinci či Bělorusové, v jejichž zemích byla kampa ň naposledy p ředstavena. „Auténtica Cuba“ byla prezentována i na mezinárodním veletrhu Holiday World v Praze, který se uskute čnil 10. - 13.2. 2011.

4.1.1 Propaga ční tiskoviny

V rámci kubánské propaga ční kampan ě „Auténtica Cuba“ byly ve velkém množství vyrobeny tišt ěné materiály, ke kterým pat ří informa ční brožury, mapy a plakáty. Díky kubánskému velvyslanectví v Praze, které mi tyto materiály poskytlo,

můžu zhodnotit jejich vzhled a obsah. Tyto materiály jsou v různých jazykových mutacích. Globální distribuci t ěchto propaga čních materiál ů zajiš ťují: MINTUR a jeho pobo čky v zahrani čí, jednotlivá velvyslanectví v zahrani čí, turistická informa ční centra na Kub ě a cestovní kancelá ře v tuzemsku i v zahrani čí. Dále jsou propagovány na mezinárodních veletrzích po celém sv ětě.

Obrázek č. 29: Propaga ční materiály „Auténtica Cuba“

Zdroj: propaga ční materiál „Auténtica Cuba“

Informa ční brožury jsou celkem dv ě. První z nich má název „Destinace“. Jejím obsahem, jak název napovídá, jsou informace o turistických destinacích na Kub ě – Pinar del Río, Havana, Varadero, Cayo Largo, Isla de la Juventud, Villa Clara, Cienfuegos, Trinidad, Jardines del Rey, Camagüey, Las Tunas, Holguín, Guardalavaca, Granma, Santiago de Cuba a Baracoa. Každá destinace má v brožu ře stru čný popis, který je dopln ěn o zajímavosti v destinaci. Druhá brožura s názvem „Zajímavosti“ informuje turisty o m ěstech, kultu ře, přírod ě, plážích, ostrovech a potáp ění. Ob ě brožury jsou dopln ěny nádhernými barevnými fotkami, které se vztahují vždy k danému tématu a p řiblíží vám tak konkrétní místo. Uprost řed brožur je také přehledná mapa kubánského souostroví, na které jsou vyzna čena hlavní turistická st řediska, možnosti potáp ění, apod. Na konci najdete kontakty na jednotlivé pobo čky MINTUR v zahrani čí.

„Kuba je autentická, stejn ě jako její obyvatelé, atraktivní jako její pláže, překvapivá stejn ě jako její m ěsta, kontrastní stejn ě jako její p řirozené prost ředí a fascinující stejn ě jako její kultura, Kuba je kombinace tohoto bohatství.“ (úryvek z brožury Auténtica Cuba – Zajímavosti)

Obrázek č. 30: Úvodní strana brožury „Destinace“

Zdroj: propaga ční materiál „Auténtica Cuba“

K dalším tišt ěným propaga čním materiál ům, které p řipravilo ministerstvo cestovního ruchu, pat ří krásné propaga ční plakáty. Na nich najdete obrázky charakterizující Kubu (viz p říloha). Plakáty mají celkem 9 verzí. Dále jsou pro turisty k dispozici celkem podrobné rozkládací mapy.

4.1.2 Webová prezentace

Ministerstvo cestovního ruchu na Kub ě nechalo pro tuto kampa ň vytvo řit samostatné webové stránky. Webová prezentace kampaně „Auténtica Cuba“ je dostupná na portálu http://autenticacuba.com, který je pod záštitou kubánského ministerstva cestovního ruchu. Krom ě toho mají n ěkteré zem ě vlastní portály, kde propagují tuto kampa ň – Německo (http://www.cubainfo.de), Kanada (http://www.gocuba.ca) a Itálie (http://www.cuba-si.it). Oficiální webové stránky „Auténtica Cuba“ jsou k dispozici v sedmi jazykových mutacích (angli čtina, špan ělština, n ěmčina, francouzština, italština, portugalština a ruština). Tento portál poskytuje potenciálnímu zahrani čnímu

návšt ěvníkovi p řehled o p ěti hlavní oblastech zájmu – informace o Kub ě, pr ůvodce po Kub ě, destinace, v ěci, které m ůžete na Kub ě vid ět či d ělat a tipy na cestu.

Obrázek č. 31: Úvodní strana portálu autenticacuba.com

Převzato z: autenticacuba.com

První záložka hlavního menu, informace o Kub ě, je roz člen ěna do p ěti tématických okruh ů – co d ělat na Kub ě, kultura, hudba, historie a základní fakta o zemi. Pro za čátek získá návšt ěvník t ěchto webových stánek všeobecný přehled o zemi, což je velmi prosp ěšné. Druhou záložkou je pr ůvodce po Kub ě, kde je stru čný popis Havany, Pinar del Río, Varadera, Cienfuegos, Trinidadu, souostroví Jardines del Rey, Holguínu, Santiaga de Cuba, Baracoi, Cayo Largo, Villa Clara, poloostrova Península de Zapata, Santa Lucia, Camagüey, Las Tunas a Granmy. Další oblastí zájmu potenciálních návšt ěvník ů jsou destinace na Kub ě, které jsou rozd ěleny do stejných kategorií jako v předchozí záložce. Tady jsou však informace o destinacích mnohem obsáhlejší. Každá destinace je ješt ě rozd ělena do následujících kapitol: um ění a kultura, pláže, m ěstský život, ekoturismus, festivaly, zábava pro d ěti, dobrodružství, hotely a resorty, spa a wellness a vodní dobrodružství. Když kliknete nap říklad na hotely a resorty, dostanete se na aktuální nabídku hotel ů a resort ů v ur čité destinaci. Nejzajímav ější záložkou jsou v ěci, které na Kub ě m ůžete d ělat či vid ět. Tato kapitola je roz člen ěna na pláže, dobrodružství na zemi a ve vod ě, ekoturismus, um ění a

kulturu, zábavu pro d ěti, m ěstský život, resorty a hotely, spa a wellness, festivaly a svátky, svatby a líbánky. Ke každému tématu je zajímavý popis. Poslední záložkou jsou tipy na cestu, ke kterým pat ří informace o bezpe čnosti, cestovním vízu, po časí a klimatu, m ěně, telefonu, internetovém p řipojení a informacích jak se na ostrov dostat.

4.1.3 Propaga ční video

Na portálu autenticacuba.com m ůžete shlédnout také šestiminutové propaga ční video, které je velice p ěkn ě zpracované. Jsou na n ěm autentické obrázky z celého ostrova. Toto video je dopln ěno specifickou hudbu, kterou pro kampa ň složili kubánští hudebníci. Propaga ční video za číná rychlou prezentací fotek charakterizující Kubu. Další částí jsou obrázky, které ukazují mo ře, pláže, vodní sporty, potáp ění a letecký pohled na ostrovy v mo ři. Této části je v ěnována nejv ětší pozornost. Následuje druhá, ucelená část obrázk ů a to konkrétn ě z hlavního m ěsta Havany. Poslední úsek propaga čního videa se zabývá sest řihem r ůzných obrázk ů z Kuby, které charakterizují kubánskou hudbu, tanec, p řírodu, památky, život obyvatel, m ěsta, festivaly a slavnosti, dopravní prost ředky, rekrea ční st ředisko Varadero a sport. Na konci videa je řečeno: Kuba je autentická.

Propaga ční video najdete jak na oficiální portálu, tak i na youtube.com • http://autenticacuba.com/business/#axzz1L6GXU4eL • http://www.youtube.com/watch?v=99IBtics0wQ&feature=player_embedded#at =98

4.1.4 Televizní spot

Televizní spot je ur čený pro zem ě, z nichž na ostrov zavítá nejvíce turist ů. Vysílá se tedy v Kanad ě, Anglii, Špan ělsku, Itálii, N ěmecku či Rusku. Televizní spot má dv ě verze. Každý se skládá z rychlého sledu obrázk ů, které byly vybrány z propaga čního videa. Spot trvá 30 vte řin. [82], [83], [90], [91]

4.2 Zhodnocení kampan ě „Auténtica Cuba“

Kubánské ministerstvo cestovního ruchu propaguje kampa ň pomocí televizních reklamních spot ů a propaga čního videa. V dnešní dob ě je propagace formou televize docela ú činným prost ředkem, jak zviditelnit danou destinaci a p řitáhnout potenciální návšt ěvníky. Obzvláš ť, když je reklamní spot zajímav ě zpracovaný. Na druhé stran ě je ale finan ční stránka celého projektu. Je všeobecn ě známo, že n ěkolikaminutová reklama je v televizi velmi drahá. Proto si myslím, že by bylo lepší použít možnosti, které v dnešní dob ě nabízí internet. Náklady by byly rozhodn ě nižší a v ěř ím tomu, že by to oslovilo i v ětší po čet potenciálních turist ů z celého sv ěta. Líbí se mi nap říklad nápad, že je propaga ční video na portálu autenticacuba.com propojené s portálem youtube.com, na který se hlásí miliony uživatel ů. Díky tomu si video m ůže prohlédnout daleko více lidí.

Další ú činnou propagací jsou reklamní billboardy, které se nacházejí poblíž dálnic a v centru velkých m ěst. Takovéto billboardy jsou k vid ění nap říklad v Kanad ě, Rusku, Anglii, Švédsku, Norsku, Špan ělsku či Itálii. V některých zemích je reklama také na autobusech či vlacích. Myslím si, že tato nenásilná forma propagace je pom ěrn ě účinná.

Velmi se mi líbí zpracování portálu autenticacuba.com. Naleznete tam všechny důležité informace, události, fotografie, propaga ční video a mapy. Krom ě toho si tam můžete jednoduše naplánovat svou vlastní trasu po ostrov ě. Dobrým nápadem je i propojení portálu autenticacuba.com s oblíbenými spole čenskými sít ěmi jako je nap říklad My Space, Facebook či Twitter. I tento zp ůsob pom ůže nenásiln ě rozší řit tuto propaga ční kampa ň. Díky sociálním sítím m ůže být osloveno až n ěkolik stovek milion ů uživatel ů.

Kampa ň „Auténtica Cuba“ má také p ěkné tišt ěné propaga ční materiály, ke kterým pat ří informa ční brožury, mapy a plakáty. Informa ční brožury, které se zam ěř ují na destinace a zajímavosti, jsou pom ěrn ě velké. Myslím si, že by bylo dobré ud ělat i menší letáky vždy s jedním konkrétním tématem. Nap říklad propagační leták o potáp ění na Kub ě. V letáku by byl stru čný popis této činnosti s místy, kde se dá potáp ění

provozovat. Zp ůsob distribuce t ěchto propaga čním materiál ů je však pon ěkud komplikovaný, zdlouhavý a není ani p říliš efektivní. Zdaleka nepokryje tak velký trh.

Myslím si, že propaga ční kampa ň „Auténtica Cuba“ je velice p ěkn ě ud ělaná. Jak říká její název, Kubánci se v této kampani snaží ukázat autentickou Kubu, takovou jaké opravdu je. V rámci kampan ě jsou p ředstavovány hlavní turistické destinace. Veškeré propaga ční materiály, které jsem m ěla možnost vid ět, se opravdu shodují se skute čností.

5 NABÍDKA POBYT Ů PRO ZAHRANI ČNÍ NÁVŠT ĚVNÍKY

Za rok 2010 navštívilo Kubu kolem 2,5 milion ů zahrani čních turist ů, kte ří si zakoupili organizovaný zájezd u n ěkteré z cestovních kancelá ří či se na ostrov vydali individuáln ě. T ěch, kte ří na ostrov cestovali individuáln ě, tvo ří jen malé procento, ale přesný po čet není znám. Cestovní kancelá ře organizují na ostrov pobytové a poznávací zájezdy. Já jsem se zam ěř ila na nabídku pobytových zájezd ů pro zahrani ční návšt ěvníky. Při analýze trhu cestovních kancelá ří s nabídkou pobytových zájezd ů na Kubu jsem vycházela z internetových katalog ů nabízejících tuto exotickou zemi. Zam ěř ila jsem se na nabídku pobyt ů na kanadském, n ěmeckém a nejvíce na českém trhu.

5.1 Nabídka pobyt ů na kanadském trhu

Nejd říve jsem se zpracovala na nabídku pobytových zájezdů na kanadském trhu, nebo ť Kana ďané tvo ří nejpo četn ější skupinu incomingových turist ů. Při zkoumání trhu kanadských cestovních kancelá ří jsem došla k záv ěru, že organizují p řevážn ě pobytové zájezdy do následujících destinací: Havana, Camagüey, Holguín, Cienfuegos, Cayo Largo, Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Santa Maria, Cayo Ensenachos, Cayo Santa Lucia, Santiago de Cuba, Varadero, Trinidad, Santa Clara, Pinar del Río, Manzanillo de Cuba a Guardavalaca. Kanadské cestovní kancelá ře tedy mají široký výb ěr destinací tém ěř po celém ostrov ě. Mezi cestovní kancelá ře, které po řádají pobytové zájezdy z Kanady na Kubu pat ří: CK Hola sun, CK Sun travel, CK Signature, CK Sunwing, CK Sunquest, CK Escapes a mnohé další. Krom ě toho řada internetových prodejc ů zprost ředkovává zájezdy od n ěkolika cestovních kancelá ří. Mezi tyto prodejce spadá nap říklad traveldiscounter.ca, mycubatrip.com, 411travelbuys.ca, vacations.netholidays.ca a exitnow.ca. Abych p řiblížila nabídku pobyt ů na kanadské trhu, vybrala jsem si cestovní kancelá ř Hola sun.

5.1.1 Cestovní kancelá ř Hola sun

Cestovní kancelá ř Hola sun má v nabídce celkem 90 pobytových zájezd ů na kubánské souostroví. V jejich internetovém katalogu si m ůžete objednat pobyt do mnoha kubánských destinací. Organizují zájezdy na Varadero, do Havany, Holguínu, Santiaga de Cuba, Cienfuegos, Trinidadu, Camagüey a na ostovy Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Largo, Cayo Guillermo a Cayo Santa Lucia (viz obrázek). [84]

Obrázek č. 32: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK Hola sun

Zdroj: archiv autorky

5.2 Nabídka pobyt ů na n ěmeckém trhu

Za rok 2010 p řijelo na Kubu 93 136 N ěmc ů, čímž se v žeb říčku návšt ěvnosti dostali na páté místo. P ři analýze n ěmeckých internetových katalog ů jsem zjistila, že většina cestovních kancelá ří a agentur nabízí jen pobytové zájezdy. Mezi n ě se řadí CK Rudolf Reisen, CK Alltours, CK Neckermann, CK Thomas Cook, CK TUI, CK Jahn Reisen a mnohé další. I n ěme čtí internetoví prodejci nabízejí zájezdy na Kubu. Mezi n ě pat ří nap říklad reise.de, e-kubareisen.com, holidaycheck.de, weltweit-urlaub.de. Když jsem srovnala trh kanadských a n ěmeckých cestovních kancelá ří, došla jsem k záv ěru, že na n ěmeckém trhu jich je rozhodn ě mén ě. N ěmecké cestovní kancelá ře nemají tak široký výb ěr destinací. Organizují zájezdy na Varadero, do Havany, Holguínu, na ostrovy Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Santa Lucia, Guardalavaca či Santiaga de

Cuba. Abych p řiblížila nabídku zájezd ů na n ěmeckém trhu, vybrala jsem si cestovní kancelá ř Neckermann Reisen.

5.2.1 Cestovní kancelá ř Neckermann Reisen

Cestovní kancelá ř Neckermann Reisen má v nabídce pobytové i poznávací zájezdy. 75% zájezd ů tvo ří pobytové zájezdy. V jejich internetovém katalogu jsem našla celkem široký výb ěr kubánských destinací. Z 63 nabídek pobytových zájezd ů jich bylo nejvíce na Varadero, za ním následovala Havana, Guardalavaca, Santiago de Cuba, Cayo Santa Lucia, Cayo Santa Maria a Trinidad (viz obrázek). [85]

Obrázek č. 33: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK Neckermann Reisen

Zdroj: archiv autorky

5.3 Nabídka pobyt ů na českém trhu

České cestovní kancelá ře a agentury nabízejí řadu zájezd ů do této exotické zem ě. Pobyty poskytují jak známé cestovní kancelá ře – CK Čedok, CK Fischer, CK Firo-tour, CK ESO travel, tak i mén ě známé – CK Caribe Tour, CA Top Travel, CA Tina Travel. Na našem trhu najdete i řadu cestovní kancelá ří či agentur, které po řádají poznávací zájezdy na Kubu. Mezi n ě pat ří CK Čedok, CK ESO travel, CK Kentaurus, CK Marco Polo, CK Poznání, CK Nomád či CK Arcadia Air. Když jsem zkoumala nabídku cestovních kancelá ři na našem trhu, zjistila jsem, že pobytové zájezdy po řádají klasické cestovní kancelá ře, kdežto na poznávací zájezdy se zam ěř ují spíše

specializované cestovní kancelá ře či agentury. Pro nás Čechy je Kuba exotickou zemí, do které se jen tak n ěkdo nevypraví. Od toho se také odvíjí nabídka zájezd ů na našem trhu. V nabídce českých cestovních kancelá ří a agentur zna čně p řevažují pobytové zájezdy, které jsou po řádány do nejvýznamn ějších turistických destinací na Kub ě – Varadera, Havany, na ostrov Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Largo či Cayo Santa Maria. Abych p řiblížila nabídku pobytových zájezd ů na našem trhu, vybrala jsem si CK ESO travel a CK Čedok.

5.3.1 Cestovní kancelá ř Čedok

Naše nejznám ější cestovní kancelá ř Čedok po řádá na Kubu pobytové i poznávací zájezdy. V jejich internetovém katalogu mají 17 nabídek pobytových zájezd ů. Cena pobytových zájezd ů se u Čedoku pohybuje od 35 290 K č do 53 990 K č. Ta se samoz řejm ě odvíjí od délky pobytu, typu ubytování a také od možnosti stravování, kterou si zvolíte. Tato cestovní kancelá ř po řádá pobytové zájezdy jen do 3 destinací na Kub ě (viz obrázek). [86]

Obrázek č. 34: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK Čedok

Zdroj: archiv autorky

Tento model nebo velmi podobný, bychom našli tém ěř u všech českých cestovních kancelá ří a agentur, které organizují pobytové zájezdy na Kubu. Nej čast ějším cílem turist ů je rekrea ční st ředisko Varadero, na druhém míst ě je hlavní město Havana a velmi oblíbené jsou také ostrovy p ři severním pob řeží ostrova.

5.3.2 Cestovní kancelá ř ESO travel

Cestovní kancelá ř ESO travel nabízí svým potenciálním zákazník ům pobytové i poznávací zájezdy do celého sv ěta. Kuba není výjimkou. Na jejich webových stránkách www.esotravel.cz jsem našla 47 pobytových zájezd ů na Kubu a řada z nich byla již vyprodána. Tato cestovní kancelá ř má v nabídce pobytové zájezdy v rozmezí od 37 900 Kč do 77 990 K č. Překvapilo m ě, že ESO travel má celkem široký výb ěr kubánských destinací. ESO travel po řádá zájezdy do t ěchto turistických destinací: Varadero, Guardalavaca, Havana a na ostrovy Cayo Largo, Cayo Santa Maria, Cayo Coco, Cayo Guillermo a Cayo Ensenachos (viz obrázek). [87]

Obrázek č. 35: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK ESO travel

Zdroj: archiv autorky

Cestovní kancelá ře p řipravují pro své klienty také řadu fakultativních výlet ů, které jsou ale pom ěrn ě drahé. Nej čast ějším cílem fakultativních výlet ů je Havana, Trinidad, Pinar del Río s návšt ěvou továrny na výrobu doutník ů či poloostrov Ciénaga de Zapata, kde se nachází krokodýlí farma. Na Varaderu, v hotelu Mar del Sur, jsem vid ěla nabídku fakultativních výlet ů, které po řádala cestovní kancelá ř ESO travel (viz tabulka).

Tabulka č. 5: Nabídka fakultativních výlet ů CK ESO travel na Varaderu Výlety CUC Kč Plavba na katamaránu Crucero del Sol (návšt ěva 99 1 917 delfinária a plavání s delfíny) Topes de Collantes (dvoudenní výlet na jih Kuby, 125 2 420 prohlídka Trinidadu) Koloniální Havana (celodenní výlet do hlavního 67 1 297 města Kuby) Koloniální Havana + kabaret Tropicana 135 2 613 Koloniální Havana + návšt ěva továrny na 85 1 646 doutníky Havana + Pinar del Río (dvoudenní výlet) 159 3 078

Guamá (návšt ěva krokodýlí farmy, zátoky Sviní) 69 1 336 Trinidad (celodenní výlet autobusem) 71 1 375 Zdroj: archiv autorky

5.4 Zhodnocení nabídky pobyt ů pro zahrani ční návšt ěvníky

Jak jsem p ředpokládala, tak nabídka pobyt ů se na kanadském, n ěmeckém či českém trhu odvíjí podle toho, jak je v dané zemi Kuba vyhledávanou destinací. Z toho vyplývá, že Kana ďané, kte ří tvo ří nejv ětší podíl v návšt ěvnosti, musí mít na svém trhu i nejv ětší nabídku pobytových zájezd ů na Kubu. Po analýze daných trh ů jsem došla k záv ěru, že je tomu opravdu tak. Zárove ň kanadské cestovní kancelá ře organizují pobytové zájezdy do nejv ětšího po čtu destinací na Kub ě. Cht ějí tak uspokojit co nejširší trh potencionálních zákazník ů.

Po zhodnocení nabídky na n ěmeckém trhu jsem došla k záv ěru, že i n ěmecké kancelá ře mají celkem široký výb ěr kubánských destinací. Na n ěmecké trhu je však mén ě cestovních kancelá ří, které nabízejí pobyty na kubánské souostroví.

Naopak u nás Čech ů není Kuba moc vyhledávanou destinací, a proto ji moc cestovních kancelá ří ve své nabídce ani nemá. Zájezdy na Kubu po řádají naše nejznám ější cestovní kancelá ře nebo ty, které se na Kubu specializují.

Když zhodnotím celkovou nabídku na kanadském, n ěmeckém a české trhu, nejvíce pobytových zájezd ů je po řádáno do nejv ětšího kubánského rekrea čního st řediska Varadera. Došla jsem k záv ěru, že čím má daná zem ě v ětší nabídku destinací, tím je menší procentuální podíl zájezd ů na Varadero. Tento p řípad m ůžete vid ět nap říklad na kanadském trhu. Zájezdy na Varadero zde tvo ří jen 32% z celkové nabídky. Na n ěmecké trhu, kde je také celkem široký výb ěr destinací, je situace podobná. Pobytové zájezdy na Varadero přestavují 36% z celkové nabídky. Na českém trhu je nejmenší výb ěr destinací. Od toho se také odvíjí procentuální podíl po řádaných zájezd ů na Varadero. U cestovní kancelá ře ESO travel je to 56% a u Čedoku až 88%.

Druhé místo mezi nabízenými destinacemi obsadilo hlavní m ěsto Havana. Procentuální podíl se zde pohybuje okolo 20% na kanadském a n ěmeckém trhu a 12% na české trhu. Nap říklad cestovní kancelá ř Čedok v ůbec zájezdy do Havany nepo řádá.

V nabídce cestovních kancelá ří jsou oblíbené také ostrovy p ři severním pob řeží ostrova. K těm pat ří Cayo Largo, Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Santa María a Cayo Santa Lucía. Nejmenší podíl pobytových zájezd ů tvo ří zájezdy do kubánských měst – Holguín, Santiago de Cuba, Trinidad, Camagüey, Santa Clara a Cienfuegos.

6 SHRNUTÍ

Díky odborné školní expedici jsem m ěla možnost procestovat kubánský ostrov od západu až na východ. V ětšina turist ů jezdí na Kubu jen na rekreaci k mo ři. Svoji dovolenou tak stráví v hotelových komplexech, které se nacházejí nedaleko krásných pláží s čistým mo řem. P řitom netuší jaké bohatství se nachází nedaleko jejich hotel ů. Myslím si, že je to velká škoda. Cestovní kancelá ře na ostrov ě sice po řádají fakultativní výlety, ale ty se konají na jeden nejvýše dva dny. Za tuto dobu pravou Kubu opravdu nepoznáte.

Já osobn ě nejsem zastáncem pobytových zájezd ů, proto se mi tato školní expedice velmi líbila. Na cest ě po ostrov ě jsme se setkávali s různými formami cestovního ruchu – rekrea čním CR, sportovním CR a kulturním CR. V rámci rekrea čního cestovního ruchu jsme b ěhem expedice strávili i n ěkolik dní u mo ře. Vid ěli jsme proslulé kubánské pláže a vyzkoušeli teplotu vody Karibského mo ře a Atlantského oceánu. Někte ří z nás zkusili i šnorchlování, díky kterému mohli spat řit podmo řský život. V našem nabitém programu pro nás byly tyto dny ve znamení odpo činku.

Kulturní cestovní ruch jsme poznávali v rámci prohlídky všech hlavních provin čních měst, různých muzeí, historických objekt ů či památek zapsaných na seznam UNESCO. Díky tomu jsme postupn ě získávali čím dál tím více informací o historickém vývoji ostrova.

Sportovní cestovní ruch jsme vykonávali v rámci ekoturistiky. Tato forma cestovního ruchu se mi líbila na ostrov ě nejvíce. Ekoturistiku jsme provozovali ve form ě pěší turistiky, jízd ě na koni, návšt ěvy jeskyn ě či pozorováním p řírody kolem. Kuba má opravdu nádhernou p řírodu, která m ě okouzlila.

Podle mého názoru Kuba disponuje velkým množstvím předpoklad ů pro rozvoj cestovního ruchu – od čistých pláží, krásné p řírody po zajímavé kulturní a historické památky. Otázkou však je, jak dlouho si Kubánci uchrání svoji neporušenou přírodu před náporem zahrani čních turist ů.

7 ZÁV ĚR

Kuba se pro m ě stala tropickým rájem, ve kterém jsem objevila místo, kde se snoubí nádherná p říroda s p řekvapivými m ěsty a fascinující kulturou. Místo, které m ě natolik okouzlilo, že bych ho cht ěla p říštích letech ješt ě navštívit. Vzhledem k tomu, že se na ostrov ě nachází ješt ě mnoho neobjevených míst, má v tomto Kuba velký potenciál. Velmi jsem uvítala, že mohu práv ě toto téma zpracovat jako svou bakalá řskou práci a p řisp ět tak svým dílem k rozší ření informací o této destinaci.

První podklady do své práce jsem za čala sbírat velmi p říjemným zp ůsobem, a to samotným cestováním po kubánském souostroví. Velké množství informací jsem získala od pana prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc. a kubánských profesor ů Fernanda Rodriguéze Moliny a Pascuala Correa Alvaréze, kte ří nám b ěhem expedice d ělali odborný výklad o Kub ě. Ostatní data jsem postupn ě získávala z odborné literatury, elektronických zdroj ů či turistických pr ůvodc ů. Při charakteristice cestovního ruchu na Kub ě jsem čerpala p ředevším z kubánských dat, odborných článk ů a také informací, které mi poskytl kubánský profesor Pascual Correa Alvaréz a profesor Fernando Rodriguéz Molina.

Ve své bakalá řské práci jsem postupovala od velmi obecných informací o zemi až po konkrétní informace k danému tématu. Tyto informace se jsem zhodnotila, abych zjistila, jak důležitým p ředpokladem jsou pro cestovní ruch či nikoliv. Dále jsem se zam ěř ila na problematiku cestovního ruchu na Kub ě a zhodnotila propaga ční kampa ň s názvem „Auténtica Cuba“. První kapitoly své práce jsem v ěnovala lokaliza čním předpoklad ům cestovního ruchu, tedy poloze a rozloze, p řírodním p ředpoklad ům (horizontální členitost pevniny, reliéf, klima, hydrosféra a biosféra, kulturn ě správním předpoklad ům (historie). Tyto p ředpoklady považuji z hlediska cestovního ruchu za velmi d ůležité. V dalších kapitolách jsem se zabývala selektivními p ředpoklady (politická situace, ekonomika, demografie a náboženství) a realiza čními p ředpoklady (doprava, ubytovací a stravovací za řízení). V poslední části práce jsem se soust ředila na cestovní ruch v zemi, v četn ě propagace a nabídky pobyt ů pro zahrani ční návšt ěvníky.

Abych se mohla v ěnovat jednomu z cíl ů své práce, provedla jsem analýzu nové propaga ční kampan ě s názvem„Auténtica Cuba“. Zabývala jsem se formami distribuce, které jsem také pozd ěji zhodnotila. Mým druhým cílem byla analýza nabídky pobyt ů pro zahrani ční návšt ěvníky. Zkoumala jsem nabídku pobyt ů na kanadském, n ěmecké a českém trhu. Po vyhodnocení jsem došla k záv ěru, že nejširší nabídka pobytových zájezd ů je na kanadském trhu.

Cestovní ruch na Kub ě je jednou z nejvýznamn ějších složek kubánské ekonomiky a doufejme, že tomu bude tak i nadále. Věř ím tomu, že do této úžasné destinace bude jezdit stále více a více zahrani čních turist ů, nebo ť si tato krásná zem ě zaslouží být obdivována. Doufám, že i tato bakalá řská práce p řisp ěje svým dílem nap říklad p ři rozhodování student ů, kte ří se budou chtít ú častnit další školní expedice na Kubu. A rozhodn ě bych to všem doporu čila.

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů

8.1 Bibliografie

• BAKER, Christopher P. Kuba . Brno : Computer Press, 2008 . 271 s. ISBN 978- 80-251-1928-0 • FROESE, Gesine. Kuba - s cestovním atlasem . Ostfidern : Mairdumont, 2006. 128 s. ISBN 978-38-297-6576-3. • GORRY, Conner. Kuba . Praha : Svojtka, 2005. 500 s. ISBN 80-7237-905-4. • CHALUPA, Petr. Minulost a p řítomnost Ekvádoru a Kuby . Brno: CERM, 2002. 152 s. ISBN 80-7240-249-1. • LA SPADA, Paola Giunta. Kuba . Praha : Slovart, 2004. 137 s. ISBN 80-7209- 616-8. • MCAUSLAN, Fiona; NORMAN , Matt. Kuba . Brno: Jota, 2007. 664 s. ISBN 80-7217-283-2. • NÁPLAVA, Miroslav ; HORKÝ , Petr. Cuba libre . Brno : Jota, 2006. 296 s. ISBN 80-7217-451-7. • OPATRNÝ , Josef. 88 zajímavostí z Kuby . Praha : Albatros, 1983. 252 s. ISBN 80-13-786-83. • OPATRNÝ , Josef. Stru čná historie stát ů: Kuba . Praha : Libri , 2002. 100 s. ISBN 80-7277-089-6. • POLÁ ČKOVÁ , Eva. Kuba speciální období . Brno , 2009. 80 s. Bakalá řská práce. Masarykova univerzita. • SUCHA, Marian S. Kuba . Praha : Freytag & Berndt , 2009. 224 s. ISBN 978- 80-7316-204-7. • SCHLIXBIEROVÁ, Iva. Komplexní geografická charakteristika se zam ěř ením na ekonomický a politický vývoj . Brno , 2008. 110 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. • SCHÜMAN, Beate. Kuba . Praha : Vašut, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7236-687- 3. • Propaga ční materiály z kampan ě Auténtica Cuba – brožura Attractions • Propaga ční materiály z kampan ě Auténtica Cuba – brožura Destinations

8.2 Elektronické zdroje

[1] www.cia.gov [online]. unknown [cit. 2011-03-11]. The world fackbook. Dostupné z WWW: .

[2] Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2010 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: .

[3] www.hicuba.com [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

[4] www.cubaweb.cu [online]. unknown [cit. 2011-04-05]. Cuba. Dostupné z WWW: .

[5] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-13]. Beaches. Dostupné z WWW: .

[6] www.hicuba.com [online]. 2008 [cit. 2011-05-13]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

[7] www.cubaweather.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Cuban climate. Dostupné z WWW: .

[8] www.climatetemp.info [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Climate and temperature Cuba. Dostupné z WWW: .

[9] www.hicuba.com [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

[10] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. Spas and wellness. Dostupné z WWW: .

[11] www.cubaweb.cu [online]. unknown [cit. 2011-04-05]. Cuba. Dostupné z WWW: .

[12] www.hicuba.com [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

[13] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Ecotourism. Dostupné z WWW: .

[14] www.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Biosphere reserves . Dostupné z WWW: .

[15] WNBR Map. In Man and the Biosphere Programme [online]. Unknown : Unesco.org, 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

[16] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. For the kids. Dostupné z WWW: .

[17] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Alejandro de Humboldt National park . Dostupné z WWW: .

[18] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Desembarco del Granma National park . Dostupné z WWW: .

[19] Kuba povolí soukromé vlastnictví byt ů. Novinky.cz [online]. 19.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[20] Castro dumá jak dál. Chce časov ě omezené mandáty. Tyden.cz [online]. 17.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW:

[21] Castrovo odcházení ve sv ětle reforem. Tyden.cz [online]. 19.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[22] Castro chce vlád ě na Kub ě omezit mandát . Novinky.cz [online]. 17.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[23] Konec jedné éry: Fidel Castro p řišel o poslední funkci . Novinky.cz [online]. 19.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[24] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Kuba. Dostupné z WWW: .

[25] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Cuba. Dostupné z WWW:

[26] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Old Havana and its fortification . Dostupné z WWW: .

[27] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Trinidad and the Valley de los Ingenios . Dostupné z WWW: .

[28] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. San Pedro de la Roca Castle, Santiago de Cuba . Dostupné z WWW: .

[29] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Vi ňales Valley. Dostupné z WWW: .

[30] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Archaeological landscape of the fist coffee plantations in the south-east of Cuba. Dostupné z WWW: .

[31] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Urban historic centre of Cienfuegos. Dostupné z WWW: .

[32] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Historic centre of Camagüey . Dostupné z WWW: .

[33] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. Arts and culture. Dostupné z WWW: .

[34] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Politics of Cuba . Dostupné z WWW: .

[35] Una mirada a Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .

[36] www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Kuba:vnitropolitická charakteristika. Dostupné z WWW: .

[37] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Politics of Cuba . Dostupné z WWW: .

[38] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[39] www.cubagob.cu [online]. unknown [cit. 2011-05-14]. Ministerio de turismo . Dostupné z WWW: .

[40] www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Kuba:ekonomická charakteristika zem ě. Dostupné z WWW: .

[41] Festival del Habano: tabaco y turismo. www.cubatravel.cu [online]. 2011, unknown, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: .

[42] www.cubagob.cu [online]. unknown [cit. 2011-05-14]. Ministerio de turismo . Dostupné z WWW: .

[43] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Bolivarian Alliance for the Americas. Dostupné z WWW: .

[44] www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Kuba:základní informace o teritoriu. Dostupné z WWW: .

[45] Población de Cuba . In Población al cierre del 31 de Diciembre de 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: .

[46] Población . In Anuario estadístíco de Cuba [online]. Kuba : One.cu, 2010 [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: .

[47] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Santérie. Dostupné z WWW: .

[48] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Kuba. Dostupné z WWW: .

[49] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Transport in Cuba. Dostupné z WWW: .

[50] www.cuba-junky.com [online]. unknown [cit. 2011-04-19]. Transportation in Cuba. Dostupné z WWW: .

[51] www.netssa.com [online]. unknown [cit. 2011-04-20]. Road guide Cuba. Dostupné z WWW: .

[52] www.viazul.com [online]. 2006 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: .

[53] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Ferrocarriles de Cuba. Dostupné z WWW: .

[54] www.cia.gov [online]. unknown [cit. 2011-03-11]. The world fackbook. Dostupné z WWW: .

[55] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Cubana de Aviación. Dostupné z WWW: .

[56] www.cubana.cu [online]. unknown [cit. 2011-04-01]. Cubana destinos. Dostupné z WWW: .

[57] www.flylowcostairlines.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Letenky Praha- Varadero. Dostupné z WWW: .

[58] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Getting there. Dostupné z WWW: .

[59] En proceso de ampliación aeropuerto de Varadero . Cubatravel.cu [online]. 2011, unknown, [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: .

[60] www.en.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. List of airports in Cuba. Dostupné z WWW: .

[61] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. José Martí International Airport. Dostupné z WWW: .

[62] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Registra Cuba primer millón de turistas foráneos en 2011 . Dostupné z WWW: .

[63] www.cubamarviajes.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

[64] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .

[65] www.cubaminrex.cu [online]. 2003 [cit. 2011-05-10]. Tourism development nationwide. Dostupné z WWW: .

[66] www.poptel.org.uk [online]. unknown [cit. 2011-05-10]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .

[67] www.poptel.org.uk [online]. unknown [cit. 2011-05-10]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .

[68] Turismo en Cifras. Cuba 2009. In Turismo en Cifras. Cuba 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[69] Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010. In Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[70] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Aumenta llegada de turistas a Cuba . Dostupné z WWW: .

[71] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Turismo argentino hacia Cuba alcanza cifra record . Dostupné z WWW: .

[72] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Registra Cuba primer millón de turistas foráneos en 2011 . Dostupné z WWW: .

[73] Turismo internacional. Indicadores Seleccionados Enero – Marzo 2011. In Turismo internacional. Indicadores Seleccionados Enero – Marzo 2011 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW:

[74] Turismo. Llegada de Visitantes Internacionales Enero - Marzo 2011. In Turismo. Llegada de Visitantes Internacionales Enero - Marzo 2011 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[75] Turismo. In Anuario Estadístico de Cuba 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[76] www.one.cu [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[77] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Cuba, tercer destino turístico del Caribe . Dostupné z WWW: .

[78] Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010. In Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[79] www.infotur.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. About us . Dostupné z WWW: .

[80] www.gaviota-grupo.com [online]. unknown [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

100

[81] www.islazul.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

[82] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Campaña Auténtica Cuba recorre Ucrania, Polonia y Belarús . Dostupné z WWW: .

[83] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

[84] www.holasunholidays.ca [online]. 2006 [cit. 2011-05-05]. Vacation Packages. Dostupné z WWW: .

[85] www.neckermann-reisen.de [online]. unknown [cit. 2011-05-02]. Kuba. Dostupné z WWW: .

[86] www.cedok.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-04]. Výsledek hledání - pobytové zájezdy Kuba. Dostupné z WWW: .

[87] www.esotravel.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Pobytové zájezdy Kuba. Dostupné z WWW: .

101

8.3 Další zdroje

[88] Přednáška v dob ě odborné expedice od profesora Pascuala Correa Alvaréze, informace od profesora Pascala Correa Alvaréze [89] Přednáška v dob ě odborné expedice od profesora Fernanda Moliny Rodriguéze [90] Informace od kubánského velvyslanectví v Praze [91] Informace od Gioacchino Cinquegrani – zástupce kubánských cestovních kancelá ří v Německu

8.4 Zdroje obrázk ů v textu

Obr. č. 1: www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Soubor:LocationCuba.svg. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 2: www.embassyworld.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Maps of Cuba. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 3: archiv autorky

Obr. č 4: www.hicuba.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 5 – 12: archiv autorky

Obr. č 13: Una mirada a Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 14 – 15: archiv autorky

102

Obr. č. 16: Población. In ANUARIO ESTADÍSTICO DE CUBA 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 17: Una mirada a Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 18 – 21: archiv autorky

Obr. č. 22: www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. File:Ferrocarriles de cuba map.gif. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 23 – 25: archiv autorky

Obr. č. 26: Turismo. In Anuario Estadístico de Cuba 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 27: Llegada de visitantes por meses. In Turismo internacional. Indicadores Seleccionados Enero – Marzo 2011 [online]. Kuba : One.cu , 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 28: archiv autorky Obr. č. 29 – 30: propaga ční materiál „Auténtica Cuba“ od kubánského velvyslanectví v Praze

Obr. č. 31: www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-04]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 32 – 34: archiv autorky

103

8.5 Zdroje tabulek v textu

Tab. č. 1: whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Cuba. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 2: whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Cuba. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 3: Llegada de visitantes por regiones geográficas. In Diciembre 2010 TURISMO INTERNACIONAL INDICADORES SELECCIONADOS Enero - Deciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 4: Llegada de visitantes por regiones geográficas. In Diciembre 2010 TURISMO INTERNACIONAL INDICADORES SELECCIONADOS Enero - Deciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 5: archiv autorky

104

9 SEZNAM P ŘÍLOH

1. Ukázky plakát ů z kampan ě „Auténtica Cuba“

105

10 P ŘÍLOHY

1. Ukázky plakát ů z kampan ě „Auténtica Cuba“

Převzato z: autenticacuba.com

106